společnost nelegální těžba zlata
Zlaté prokletí
Amazonie
Největší část amazonského
pralesa zabírá Brazílie, na
jejíchž hranicích s Peru
a Bolívií momentálně
probíhají vyostřené střety.
V centru zlatokopectví
v Madre de Dios se vede
boj o zlaté a „zelené“
bohatství, ale také o přežití
místních obyvatel
Štěpánka Jakešová
P
obyt v Amazonii vás nenechá na
pochybách, že jste se ocitli v jiném světě. Téměř každý měsíc
tu dobrodruhové objeví nové rostliny,
živočichy, či dokonce neprobádaná
území. A nemusíte ani chodit hluboko
do těžko dostupných oblastí, abyste
narazili třeba na smrtící liány vysávající
svůj dárcovský strom nebo na „kráčející“ stromy, které se umí přesunout
ročně o několik metrů.
Amazonská fauna přitom za
svou rostlinnou kolegyní co do
kuriozit rozhodně nepokulhává – nedávno zde například
profesor zoologie Paulo
Petry objevil říční
krunýřovitou rybu
živící se dřevem.
Pestrobarevný
48
11/2013
100+1 zahraniční zajímavost
svět místních živočichů pak dokreslují
říční delfíni, jaguáři či množství vzácných
papoušků a opic.
Opička z černého trhu
Místní prostředí však není tak idylické, jak by se nám díky přírodopisným dokumentům mohlo zdát.
V Amazonii mají svůj
původ stovky tisíc
živočišných druhů.
V důsledku těžby
a odlesňování však
vymírají
Tím, co vrhá na jednu z mála nedotčených lokalit světa temný stín, je lidská
činnost. Mnohé chráněné druhy se
stávají cílem pytláků, kteří zvířata následně pašují tisíce kilometrů po celém
světě k nedočkavým chovatelům. Většina živočichů však transport nepřežije.
Pokud budete procházet městečky a vesničkami v blízkosti pralesů
či rezervací, zcela určitě na místních
trzích narazíte na nelegálně prodávané
papoušky a malé opičky ještě neschopné
samostatně přežít. Černý trh je zaměřen
především na turisty, kteří bývají zvířátky – i nízkými cenami – okouzleni.
Neuvědomují si však přitom, že koupí
zvířete podporují brutální pytláctví,
a vypustí-li nesamostatné mládě zpět do
přírody, posílají jej de facto přímo do
tlamy predátorů.
FOTO archiv autorky, Shutterstock, Wikipedie, inforegion.pe, amazonas.ee
Brazilský ilegální
„garimpeiro“ (zlatokop)
hledá kousky nugetů
nelegální těžba zlata společnost
Zlatokopové protestují ve
městě Puerto Maldonado proti
vládnímu nařízení ohledně
přísné kontroly zdejší těžby
Bohaté
chudé Peru
Relativně chudé Peru je dnes paradoxně šestým největším výrobcem
a dodavatelem zlata na Zemi –
reprezentuje 15 % celosvětové
produkce drahých kovů. V místních
řekách, jezírcích a písku se ročně vytěží zhruba 175 tun žlutého kovu, za
zlatokopy ale často zůstávají pusté
mýtiny, pouštní plochy a znečištěné
ovzduší a řeky. Ekvádor
Kolumbie
Brazílie
Tichý
oceán
Madre de Dios
Bolívie
Při výkupu zlata se nalezené
valounky znovu roztaví, aby se
odstranila zbytková rtuť a nečistoty
a aby bylo možné určit ryzost kovu
Amazonie v číslech
1/5
veškeré říční
vody na Zemi
7 000 km
měří tok řeky
Amazonky
Krásnou Amazonii však ohrožuje
i další lidská činnost, která má za následek nenávratné zmenšování zelených
„plic světa“ – ilegální těžba.
Vzhůru k „Matce bohů“
Řeka Madre de Dios protéká Amazonií na hranici Peru a Bolívie v délce
1 000
je přibližný počet
jejích přítoků
3 státy
řeka protéká: Brazílie,
Kolumbie a Peru
rostlin i živočichů, ale také divoce žijících indiánských kmenů. V roce 1973
zde byla zřízena biosférická rezervace
Manu, chránící nejen faunu a flóru, ale
i tyto původní obyvatele.
V kontrastu s nedotčeným rostlinným světem se u vstupu do pralesního království rozkládá hlavní město
V Madre de Dios se kvůli
těžbě zlata každoročně uvolní
do ovzduší a vody 35 tun rtuti
1 150 kilometrů a dala jméno rozlehlé
oblasti, která zasahuje i do Brazílie.
Madre de Dios („Matka bohů“) představuje životní prostor mnoha ojedinělých
oblasti, Puerto Maldonado, které
dnes představuje centrum místního
zlatokopectví. Naleznete tu řadu obchůdků pro výkup a prodej zlata stejně
209 000 m³
je průtok řeky
Amazonky za sekundu
jako směnáren a dalších společností
obchodujících s tímto kovem. Právě
intenzivní těžba však zdejší „zelený“
region nesmírně poškozuje. Kvůli ní
se odtud například vystěhoval kmen
Mashco-Piro (viz Mizící kmeny), který
jinak žije zcela izolovaně mimo dosah
civilizace.
V březnu minulého roku byla dokončena zdejší mezioceánská magistrála, jež vede právě skrz Puerto Maldonado. Dálnice dlouhá 2 600 kilometrů
spojuje Brazílii a Peru a prochází
nejcennější částí deštného pralesa. Ten
se tak stává dostupnějším, ale i výrazně
ohroženějším lidskou činností. Rozvoj
dalšího obchodu má navíc dopad na
místní obyvatele a je spojen i se vzestupem kriminality a především nelegálního pašování drog a zlata.
11/2013
100+1 zahraniční zajímavost
49
společnost nelegální těžba zlata
víte, že? Největší džungle planety
Amazonská džungle pokrývá
plochu asi sedmi milionů kilometrů
čtverečních a zasahuje na území řady
jihoamerických států: Brazílie, Kolumbie,
Peru, Venezuely, Ekvádoru, Bolívie,
Guyany, Surinamu a Francouzské
Guyany. Žije zde přes sto tisíc druhů
savců, plazů a ptáků a zhruba 270 tisíc
druhů hmyzu. Amazonie je domovem
asi dvaceti milionů lidí a více než čtyř
set různých přírodních národů. Amazonská zlatá horečka
Amazonie čelí v poslední době množství
nájezdů ilegálních těžařů, kteří touží
hlavně po zlatě, jehož cena díky světové
krizi stále roste. Hovoří se dokonce
o nové vlně zlaté horečky. Těží se ve
velkém, a to i tam, kde se dříve nikdo
neodvážil narušovat místní rezervace.
Nejlevnějším a nejjednodušším způsobem dobývání zlata je použití jedovaté
rtuti, která cenný kov váže. V Madre de
Dios se tak při těžbě zlata každoročně
uvolní do ovzduší a vody 35 tun této
nebezpečné látky – samozřejmě v těsné
blízkosti rezervací a chráněných oblastí.
Zároveň dochází k mohutnému kácení
stromů a vznikají tak těžko obnovitelné
„pouštní“ plochy, dnes už zřetelně viditelné z letadla i z autobusu.
Pokud se vydáte z města Cusco v jižním Peru na dlouhou cestu po křivolakých horských serpentinách, naskytne se
vám smutný pohled. Uprostřed zdejších
chudých vesniček, jejichž příbytky sestávají z pár kmenů a igelitových plachet,
volně pobíhají prasata, a to vše na pozadí
rozšiřující se plochy bez jediného kousku
zeleně. „Chyba není jen na straně těžařů,
ale částečně i státu, který na začátku, když
začal vydávat povolení pro těžbu zlata,
nejasně stanovil pravidla hry,“ vysvětluje
Gelman Villegas, starosta oblasti Huepetuche peruánské provincie Manu.
Krev nad zlato
Ačkoliv k nepokojům kvůli ničení pralesa
docházelo už od roku 1991, ten loňský
byl přelomový. Důvodem se stala snaha
vlády zrušit veškerou neformální těžbu
v Madre de Dios a dostat ji pod kontrolu
pomocí registrace zlatokopů a zdanění
této činnosti. V důsledku tlaku zahraničních ekologických společností bylo také
Příroda zdevastovaná na několik
stovek let ilegální těžbou
v oblasti Madre de Dios
navrženo přísnější nastavení podmínek
těžby s ohledem na ochranu přírody.
Do oblasti se však stáhly tisíce lidí,
kteří jsou závislí na práci v nelegálních
dolech. Jinou práci zde nedostanou,
a pokud by si vláda skutečně vynutila
zavření dolů, znamenalo by to pro
ně katastrofu. Žijí tu ale i jiní, jejichž
domovy těžba naopak ohrožuje. Především v severních oblastech Peru se
proto demonstruje proti těžařům a mezi
oběma skupinami obyvatel občas dochází
k násilným střetům. Vyhlášku pro Madre
Nezadržitelné odlesňování
Velký problém Amazonie představuje
odlesňování, především v důsledku
ilegální a destruktivní těžby vzácného
dřeva. Za posledních sto let již zmizelo
z povrchu zemského více než 50 %
rozlohy tropických deštných pralesů.
Mezi lety 1970 a 2000 bylo vykáceno
celkem 16,4 % celkové plochy pralesa,
což činí každoroční ztrátu 20 200 km²
(asi čtvrtina území ČR). Plenění stromů
tak způsobuje narušení ekosystému
a vznik rozsáhlých pouštních ploch,
které by se podařilo obnovit až v horizontu stovek či tisíců let. inzerce
Hledejte v trakách také naše historické magazíny:
50
11/2013
100+1 zahraniční zajímavost
nelegální těžba zlata společnost
de Dios vláda nakonec zrušila, snažila se
nicméně alespoň o nějakou regulaci – byť
mírnější, než byl původní návrh. Policie
se zaměřila na ničení ilegálních bagrů na
řece Inabari, což vyvolalo vlnu odporu,
demonstrací a střetů mezi příznivci a odpůrci těžby, které se neobešly dokonce bez
několika úmrtí.
Během roku pak byly zlikvidovány
další stovky nelegálních bagrů, přičemž
se v tom kromě policie angažovali rovněž
místní usedlíci. Hledači zlata totiž začali
obsazovat i území kolem soukromých pozemků a pronikli dokonce do chráněných
oblastí. Přes všechnu snahu o zastavení
těžby se tak hlučné těžební stroje objevují
stále znovu.
Mizící kmeny
Kmen Mashco-Piro představuje jeden
z mála nekontaktovaných amazonských přírodních kmenů žijících podle
vlastních pravidel mimo civilizaci. Podle
organizace Survival International existuje podobných společenství na světě
asi jen sto. V polovině roku 2012 se
však tento kmen objevil na břehu řeky
Manú v oblasti Madre de Dios, která
představuje frekventovanou vodní cestu. Antropologové spekulují, že indiány
z jejich domova vyhnala rozšiřující se
těžba ropy, plynu a zlata, zmenšující se
Most mezioceánské magistrály spojující Peru a Bolívii
byl zprovozněn v březnu roku 2012. Měří 722 metrů
1
2
teritorium, migrace lovné zvěře a nízké
přelety helikoptér. Jedno je však jisté –
vytržení izolovaného kmene z jeho
kořenů již nelze vrátit. Obživa versus příroda
Situace tak zůstává nevyřešená. Na
jedné straně vah je stále obživa pro
desítky tisíc zlatokopů, na straně druhé
zvyšování kriminality, ohrožení rezervací
včetně samotných domorodých kmenů
a narušení křehké ekologické rovnováhy. Těžaři osočují stát, že kriminalizuje
jejich činnost, když zařazuje amalgám
(směs se rtutí potřebný k těžbě zlata)
mezi nezákonné prostředky, a zahraniční
organizace zase obviňují tamní vládu
z nečinnosti. I přes pokračující jednání tak v Amazonii vzniká začarovaný
kruh… Autorka pracuje jako průvodkyně
CK Livingstone
Pokud se zlato nenajde nebo se
jeho zdroje vyčerpají, dočasná
vesnice se přesune. Zůstávají
po ní však vykácené mokřady,
které rychle vysychají a mění se
v pouštní ostrůvky
inzerce
JEREMY IRVINE
HELENA BONHAM CARTER
RALPH FIENNES
HOLLIDAY GRAINGER
PODLE NEJOBLÍBENĚJŠÍHO PŘÍBĚHU CHARLESE DICKENSE
NADĚJNÉ VYHLÍDKY
OD MIKEA NEWELLA, REŽISÉRA FILMU HARRY POTTER A OHNIVÝ POHÁR
PRÁVĚ NA BLU-RAY A DVD
11/2013
100+1 zahraniční zajímavost
51
Download

Článek Štěpánky Jakešové ZLATÉ PROKLETÍ