Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta financí a účetnictví
Katedra didaktiky ekonomických předmětů
ALMANACH
Katedra didaktiky ekonomických předmětů
(1953 - 2013)
60
prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc. a kolektiv
Praha únor 2013
© Autor prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc. a kolektiv
ISBN
1 OBSAH
2
Úvodem ........................................................................................................................................... 4
3
Charakteristika katedry ................................................................................................................... 5
4
Hlavní etapy obsahového zaměření vzdělání učitelů ekonomických předmětů ........................... 10
5
Současné formy přípravy učitelů ................................................................................................... 16
6
Vědecká příprava a habilitační řízení v oboru Teorie vyučování ekonomických předmětů.......... 25
7
Učitelé katedry v průběhu její činnosti ......................................................................................... 28
8
Vývoj růstu kvalifikace učitelů katedry .......................................................................................... 35
9
Vztah učitelů k vyučovaným disciplínám ....................................................................................... 36
10 Profil vedoucích katedry v proměnách času ................................................................................. 50
11 Učitelé katedry v akademických funkcích ..................................................................................... 57
12 Rozvoj vědy na katedře ................................................................................................................. 57
13 Publikační činnost katedry ............................................................................................................ 60
14 Účast katedry na vědeckých konferencích .................................................................................... 69
15 Zahraniční vztahy katedry ............................................................................................................. 74
16 Působení katedry v mimoškolních aktivitách ................................................................................ 77
17 Výjezdní zasedání katedry ............................................................................................................. 95
18 Kde katedra pracuje ...................................................................................................................... 98
2 ÚVODEM
V letošním roce slaví katedra didaktiky ekonomických předmětů na Fakultě financí a účetnictví
na Vysoké škole ekonomické v Praze šedesátileté výročí svého založení.
Velkou zásluhu na založení katedry měl profesor Ing. František Hampl, CSc., na dalším rozvoji katedry
se podílelo mnoho dalších vedoucích katedry, především profesor Ing. Jiří Koudela, CSc. a profesor
Ing. Ondřej Asztalos, CSc., za což jim patří naše upřímné poděkování.
Vznik katedry v roce 1953 znamenal v historii našeho státu kvalitativní posun v přípravě učitelů
ekonomických předmětů středních škol. Studenti uvedené specializace začali získávat vedle kvalitního
odborného ekonomické vzdělání též pedagogicko-psychologické a didaktické vzdělání, studiem získali
a získávají až do současnosti dvě profesní kvalifikace – ekonomickou a učitelskou. Uvedená forma
studia prošla za šedesát let určitými změnami, stále se vyvíjí a zdokonaluje, přesto katedra jako jediné
pracoviště v České republice zajišťuje výchovu budoucích učitelů ekonomických předmětů jak
v bakalářském, tak i v magisterském a doktorském studiu. Podařilo se jí vychovat tisíce
kvalifikovaných učitelů, kteří zajišťují výuku na středních a vyšších odborných školách.
V předloženém Almanachu se máte možnost seznámit se stručnou historií vývoje katedry didaktiky
ekonomických předmětů týkající se její výchovně vzdělávací, vědecké a publikační činnosti. Dále se
můžete dozvědět základní informace o všech vedoucích katedry, o vztazích učitelů k vyučovaným
disciplínám, o spolupráci katedry s domácími a zahraničními vysokými školami a institucemi,
o mimoškolních aktivitách, výjezdních zasedáních a o společenském životě katedry. Naleznete zde
vybrané fotografie, které vám přiblíží některé informace z dřívějších i současných let života katedry.
Ráda bych poděkovala prof. Ing. Jiřímu Koudelovi, CSc., dlouholetému vedoucímu katedry, za pomoc
při shromažďování cenných materiálů za dobu existence katedry a za pomoc při zpracování
Almanachu. Dále bych chtěla poděkovat prof. Ing. Ondřeji Asztalosovi, CSc., který se ujal přípravy
a zpracování Almanachu katedry. Stejně tak bych chtěla poděkovat všem ostatním členům katedry
(doc. Ing. Miloslavu Rotportovi, CSc., doc. PhDr. Jiřímu Dvořáčkovi, CSc., doc. PhDr. Janu Trnkovi,
CSc., doc. Ing. Pavlu Krpálkovi, CSc., PhDr. Bohuslavu Zejdovi, CSc., Ing. Aleně Králové, Ph.D.,
Ing. Katarině Krpálkové, Ph.D., Ing. Marii Urbanové, Ph.D., PhDr. Veronice Blažkové, Ph.D.,
Ing. Kateřině Berkové, Ph.D., Ing. Marii Fišerové Ph.D., PhDr. Zuzaně Hadj Moussové, Ph.D., Ing. Aleně
Kocourkové), kteří přispěli dalšími náměty k obsahu Almanachu.
Přeji katedře další úspěšná léta v její výchovně vzdělávací, vědecké a publikační činnosti a především
mnoho dalších kvalifikovaných absolventů.
Ing. Alena Králová, Ph.D.
vedoucí katedry
4
3 CHARAKTERISTIKA KATEDRY
Katedra didaktiky ekonomických předmětů na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické
v Praze připravuje učitele odborných ekonomických předmětů pro střední, vyšší, popř. i jiné odborné
školy. Vývoj této přípravy prošel v českých zemích řadou etap. Připomeneme zde jen ty
nejvýznamnější.
V roce 1870 byl vydán zkušební řád k získání učitelské způsobilosti učitelů obchodních předmětů.
Předpokladem k jeho získání bylo středoškolské vzdělání. V roce 1907 byl vydán předpis o zkouškách
učitelské způsobilosti pro vyučování na vyšších obchodních školách (zkušební řád). Požadavkem již
bylo neúplné vysokoškolské vzdělání dvouleté. Na ČVUT v Praze vznikla později i zvláštní katedra
pro přípravu učitelů, jejímž vedoucím byl prof. Dr. Josef Pazourek. V roce 1923 bylo zřízeno dvouleté
učitelské studium včetně pedagogické nástavby na Vysoké škole obchodní v Praze. Bylo zřízeno
i doplňkové pedagogické studium pro absolventy VŠO (inženýry).
1. 9. 1953 vzniká samostatný studijní obor učitelství odborných ekonomických předmětů na Fakultě
politické ekonomie Vysoké školy ekonomické v Praze. Učitelé odborných ekonomických předmětů se
připravují formou řádného pětiletého denního a později i šestiletého dálkového studia. Vzniká
katedra metodiky ekonomických předmětů, od r. 1967 přejmenovaná jako katedra pedagogiky.
Od roku 1991 se používá současný název katedra didaktiky ekonomických předmětů.
Studium poskytovalo úplné vysokoškolské ekonomické vzdělání včetně pedagogické, psychologické
a metodické přípravy a pedagogické praxe. Studenti byli přijímáni do denního studia oboru
od 1. ročníku a absolvovali jako inženýři – ekonomové s kvalifikací učitelů odborných ekonomických
předmětů. Obsah i délka studia se postupně vyvíjely. Denní studium oboru do značné míry odstranilo
dřívější rozdíly v přípravě učitelů odborných ekonomických předmětů ve srovnání s přípravou učitelů
předmětů všeobecně vzdělávacích. Souběžně probíhalo i doplňující pedagogické studium absolventů
a studentů VŠE.
Po roce 1991 došlo v přípravě učitelů odborných ekonomických předmětů na Vysoké škole
ekonomické v Praze k některým změnám v souladu se změnami koncepce a obsahu studia celé VŠE.
Studium oboru učitelství se stalo na VŠE jednou z vedlejších specializací denního studia na Fakultě
financí a účetnictví, kterou si mohou volit studenti ze všech fakult školy. Od září 2003 je možné obor
učitelství studovat v denním studiu i jako hlavní specializaci. Zůstalo zachováno doplňující
pedagogické studium s některými obsahovými změnami.
Na Fakultě financí a účetnictví vzniklo také v roce 2000 doktorské studium, zajišťující vědeckou
přípravu v oboru Teorie vyučování ekonomických předmětů. V současné době v tomtéž oboru
probíhá habilitace docentů.
Katedra se kromě hlavní pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti zabývá činností směřující
k dalšímu vzdělávání učitelů ekonomických předmětů. V současné době probíhá rozšiřující studium
učitelství písemné a elektronické komunikace. V dalších letech katedra připraví další nabídky, např.
přípravu školitelů pro výuku finanční gramotnosti.
5
Profesor Koudela přesvědčivě o vzniku katedry hovoří takto:
Spolu se vznikem Vysoké školy ekonomické v roce 1953 vznikla na tehdejší její Fakultě politické
ekonomie i nová katedra metodiky ekonomických předmětů. S ní současně i nový studijní obor
učitelství odborných předmětů ekonomických. Zakladatelem katedry a oboru byl Ing. František Hampl
(1901–1977), vynikající středoškolský profesor i praktik, spisovatel, tehdy hlavní účetní ministerstva
školství.
Iniciátorů vzniku studijního oboru bylo samozřejmě víc. Byl to především Ing. Dr. Jan Kadlec, profesor
Kamil Bolze a profesor Václav Seliger. Všichni původem z Českoslovanské akademie obchodní v Praze,
popř. i z berounské obchodní akademie. K nim patřili i další, zejména Ing. Alois Bayer, Ing. Karel Rulík
a promovaný ekonom Jiří Koudela. Později se počet členů katedry zvyšoval, přicházeli noví a někteří
pak i odešli. Byli to zejména PhDr. Ludvík Páleníček, Miroslav Karlíček, Ing. Ondřej Asztalos, PhDr. Jitka
Kárníková, Karel Lux, Ing. Jiří Holeček, PhDr. Karel Vít, PhDr. Jan Trnka, Ing. Bohuslav Eichler,
Ing. Jaroslav Mestek, Ing. Hana Vomáčková a mnozí další. Jsou uvedeni v seznamu pracovníků
katedry, který je součástí našeho almanachu. S katedrou spolupracovala řada externích učitelů (např.
Ing. Helena Štrofová, PhDr. Eduard Čech, pedagogové a psychologové z filosofické a pedagogické
fakulty UK) a zejména středoškolští učitelé a učitelky na pražských obchodních akademiích (tehdy
středních ekonomických školách).
Byly vypracovány studijní plány, učební osnovy jednotlivých kurzů, postupně vznikala skripta a učební
texty. To vše museli pracovníci katedry hned v prvních letech zajistit.
Ing. František Hampl byl ustanoven jako vedoucí katedry metodiky ekonomických předmětů
1. srpna 1953. Měl bohaté pedagogické zkušenosti jak z předchozího působení na obchodních
akademiích, z odborné praxe, z práce ve Státní zkušební komisi pro učitelství na odborných školách
i z pedagogické práce na katedře účetnictví VŠE (VŠPHV).
Nejsem tak dobrým vyprávěčem, jako byl František Hampl. Ale přesto se mi jako pamětníkovi
a účastníkovi dění vynořují z paměti mnohé vzpomínky i střípky událostí a příhod, které snad stojí
za zaznamenání a dokreslí běh života katedry didaktiky ekonomických předmětů a někdy i lidí s ní
spjatých.
S Františkem Hamplem jsem se setkal už někdy v roce 1952 jako student oboru finance a úvěr na VŠE.
Vedl tehdy cvičení a zkoušel účetnictví, přednášel kurz československé kultury v doplňkovém
pedagogickém studiu, kam jsem se zapsal, abych získal i učitelskou kvalifikaci. Právě jako studenta
mě získal, abych po absolvování VŠE nastoupil na jeho nově vzniklou katedru. Snad jsem udělal dobře,
že jsem dal na jeho doporučení. Kdo dnes ví?
Z jeho vyprávění i na základě vlastních poznatků a zkušeností mohu dnes ledacos k životopisu
Františka Hampla dodat.
Jsou to vzpomínky většinou příjemné, ale někdy i nemilé. Třeba ta, kterou mi František Hampl
vyprávěl, jak byl za války zatčen Gestapem, vězněn v Terezíně a pak v koncentračním táboře
v Bayreutu. Za odbojovou činnost jako příslušník skupiny Obrana národa byl odsouzen stanným
soudem k smrti. K vykonání rozsudku na konci války naštěstí nedošlo. Po osvobození se vrátil domů
do Berouna. Napsal o tom jednu z povídek v knížce Mezi berounskými branami. Tahle jeho životní
6
„zkušenost“ s německým nacismem byla zřejmě i příčinou, že František Hampl – i když uměl
z koncentráku německy – nikdy s hosty z Německa nejednal, ani se s nimi nesetkal. Ponechával to
na mně a na jiných členech katedry. Ani jsem se mu nedivil.
Učil na Obchodní akademii v Berouně a pak v Praze. Po určitou dobu pracoval i jako hlavní účetní
na ministerstvu školství, současně externě působil na VŠPHV na katedře účetnictví a ve Státní zkušební
komisi pro učitelství na odborných školách jako člen komise popř. jako její předseda.
1. srpna 1953 se stal vedoucím katedry metodiky ekonomických předmětů. Také tady měl potíže.
Zajímala se o něj policie. Snad proto, že býval sociálním demokratem a Státní bezpečnost se snažila
něco najít. Bylo to zrovna v den, když jsem nastupoval na katedru a děkan fakulty, u kterého jsem se
hlásil, mi sdělil, že mám počkat pár dní na katedře, než se František Hampl vrátí. Nic na něj nenašli,
katedra mohla začít normálně pracovat.
František Hampl založil o svých šedesátinách také hezkou tradici výjezdních přátelských
a neformálních schůzí katedry na konci školního roku. Pěkné posezení na zahradě jeho domu
v Berouně později nahradilo posezení na naší chatě ve Žloukovicích. Ale to už je jiná historie.
V souvislosti s Františkem Hamplem se musím zmínit také o Státní zkušební komisi pro učitelství
na středních školách (ekonomických). Tato komise má u nás dlouholetou tradici. Vznikla po roce 1907
po vydání zákona o vzdělání učitelů obchodních škol. Působila nejprve na České technice v Praze, pak
na Vysoké škole obchodní, na VŠPHV a nakonec na Vysoké škole ekonomické v Praze při katedře
metodiky ekonomických předmětů (později katedra pedagogiky a nakonec katedra didaktiky
ekonomických předmětů). Její ustanovení bylo vždy záležitostí ministerstva školství a samostatných
právních předpisů. Jejími členy byli význační profesoři obchodních akademií, profesoři Vysoké školy
obchodní, České techniky a filosofické a právnické fakulty Karlovy univerzity.
Po roce 1954 byl předsedou SZK doc. Ing. František Hampl, tajemníkem komise byl prof. Václav
Seliger. Komise pokračovala ve své práci i po vzniku katedry metodiky ekonomických předmětů.
Zajišťovala kursy pro budoucí učitele z jiných fakult či vysokých škol, státní zkoušky učitelské
způsobilosti a vydávala absolventům vysvědčení učitelské způsobilosti k vyučování ekonomickým
(někdy i právním) předmětům. Po vzniku studijního oboru učitelství tak bylo možné získat učitelskou
způsobilost k vyučování ekonomickým předmětům jednak absolvováním studijního oboru na Fakultě
politické ekonomie, jednak absolvováním doplňkového pedagogického studia pro absolventy jiných
fakult či studijních oborů.
Státní zkušební komise měla v dokonalém pořádku svůj archiv a v něm osobní karty, zkušební
protokoly a kopie vysvědčení učitelské způsobilosti všech absolventů doplňkového pedagogického
studia snad od roku 1907! V archivu byl dokonalý přehled zejména zásluhou akurátního Václava
Seligera. Sám jsem v něm několikrát hledal některá jména. Byly tam např. i záznamy o studiu
a absolvování Dr. Edvarda Beneše, druhého prezidenta ČSR. Po letech – asi po roce 1990 - byly
všechny tyto historické materiály komise dány do archívu Vysoké školy ekonomické. Byly zde však
špatně uloženy, promočeny a nakonec prý zlikvidovány. Cenný historický materiál, chráněný tolik let,
byl „péčí“ archivu VŠE zničen. Dnes se z těchto materiálů už nenajde nic. Bohužel!
7
Nový studijní obor učitelství odborných předmětů ekonomických se samozřejmě rodil postupně
a ne vždy lehce. Byl zprvu čtyřletý, později pětiletý. O jeho studium byl od samého počátku veliký
zájem. I mezi chlapci. Přijímali se absolventi středních škol (VHŠ, G, průmyslovek) i absolventi tzv. ADK
(absolventi dělnických kurzů). Z velkého počtu přihlášek jsme mohli vybírat opravdu kvalitní uchazeče.
Zprvu se přijímalo asi 40 posluchačů ze 100–150 přihlášek. Z těchto prvních přijatých studentů se
mnozí stali řediteli obchodních akademií, nebo učiteli na vysokých školách. Někteří z absolventů pak
se po získání pedagogické praxe na středních školách vrátili také na naši katedru (např. Asztalos,
Eichler, Vomáčková, Králová, Mestek, Rotport ).
Přes svou úspěšnou činnost neměla katedra na škole a fakultě vždycky na růžích ustláno. Ne všichni
měli pro její práci, pro vzdělávání středoškolských učitelů, pochopení.
Projevovalo se to i při projednávání různých otázek práce a někdy i existence katedry na schůzích
kolegia děkana nebo na zasedáních vědecké rady. Přece jsme všichni chodili do školy, a proto
do přípravy učitelů musíme nebo můžeme mluvit a rozhodovat o ní! To se pak do jednání na fakultě
často promítalo.
Jednou šlo o důležitý materiál o postavení, profilu a budoucnosti studijního oboru a katedry, který
jsem předložil vědecké radě fakulty. K němu se „kvalifikovaně“ vyjadřovali snad všichni členové
vědecké rady. Často i záporně. Museli přece přispět k rozhodnutí rady. S potěšením jsem tenkrát
vyslechl stanovisko člena vědecké rady a tehdejšího předsedy Státní banky československé Svatopluka
Potáče, který řekl v podstatě: „Nechte Koudelu a tu katedru, ať dělají. Oni tomu školství přece
rozumějí lépe než my!“ Tehdy jsem mu rád poděkoval.
Katedra měla obvykle k dispozici spolu se SZK jednu místnost, později dvě. Často se musela stěhovat.
Z hlavní budovy na Žižkově na Bojiště, odtud do Černé ulice (tam bylo ještě staré odposlouchávací
zařízení po předchozím pracovišti), pak do budovy kolejí na Jarově, zase zpět do hlavní budovy školy…
a v ní pak další stěhování. Teprve dnes má katedra k dispozici tři místnosti: pro členy katedry,
pro vedoucí katedry a pro sekretářku.
I se sekretářkou katedry byly někdy problémy – nebyly na ni snad mzdové fondy. Několik let měla
katedra jen půl sekretářky (dělila se o ni s děkanátem fakulty), jindy vůbec žádnou. Tehdy dělal
sekretářku tajemník SZK nebo naopak sekretářka pracovala i jako tajemnice SZK.
Vždy tu byly potíže s financováním činnosti katedry. Nejsložitější je situace v této oblasti asi
v posledních letech. Někdy mi připadá, že vzdělávání učitelů je chápáno jako něco podřadného,
pro vysokou školu vedlejšího, o co vysoká škola snad ani nestojí. (I když navenek se o vzdělávání
vyslovují jen krásná slova.)
Byly samozřejmě i události a jejich výsledky příjemnější. Pro ně tu vlastně celá katedra pracovala.
Studijní obor učitelství ekonomických předmětů od roku 1953 nepřetržitě připravuje nové
středoškolské profesory pro dnešní obchodní akademie, vyšší odborné školy, průmyslovky, ale
i pro gymnázia. Někteří absolventi se uplatňují i v ekonomické a jiné praxi, popř. jako učitelé
na vysokých školách. Mnozí působí jako profesoři či profesorky také na různých katedrách naší Vysoké
školy ekonomické.
8
K tomu přispívají i původní záměry zakladatelů studijního oboru. Podle nich příprava příštích učitelů
zahrnula (a někdy ještě zahrnuje) zejména:

odborné ekonomické předměty,

pedagogiku, pedagogickou psychologii a didaktiky ekonomických předmětů,

všeobecně vzdělávací předměty (matematika, zeměpis, zbožíznalství, technologie),

jazykovou a kulturní přípravu (norma spisovného jazyka v ekonomických oborech,
československou, popř. českou kulturu)

v minulosti předměty marxismu-leninismu, včetně politické ekonomie,

tělesnou výchovu,

praxi (ekonomickou, technologickou a pedagogickou na středních školách).
Tento obsah se samozřejmě s vývojem společnosti měnil, ale jeho podstata zůstala. Je to zřejmé
i ze současných učebních plánů studijního oboru.
Myslím, že tuto setrvalost, stabilnost přípravy učitelů našeho oboru je třeba přičíst k dobru
i zakladateli, resp. zakladatelům oboru, zejména Františku Hamplovi, který byl v roce 1954 jmenován
docentem a v roce l968 profesorem pro obor metodika ekonomických předmětů. Svou vynikající
kvalifikaci prokázal jak svou pedagogickou prací na katedře, tak i publikační činností, psaním
středoškolských učebnic pro obchodní akademie a učebnice a skript pro studenty našeho oboru. Navíc
jako spisovatel krásné literatury. Ve své knihovně mám řadu jeho prací, některé i s jeho věnováním.
V době, kdy jsem měl hluboko do kapsy, moje manželka přepisovala některé jeho rukopisy
z linkovaných školních sešitů pro tisk v nakladatelství.
K dobré atmosféře a spokojenému životu a spolupráci na katedře přispívala také výjezdní zasedání
katedry. Ke specifickým patřila každoroční závěrečné zasedání katedry na „Koudelovic“ chatě
ve Žloukovicích. Byla to zasedání tak významná, že si zasluhuje zvláštní pojednání (viz „O dobrém
duchu katedry aneb….“).
Ostatní výjezdy katedry měly pracovní i vlastivědný ráz. Přispívaly ke stmelení kolektivu katedry
i k plnění jejích úkolů. Zejména zasedání na chatě Vysoké školy ekonomické v Nicově na Šumavě, cesta
do rakouského Podyjí nebo do Bavorského lesa spojená s návštěvou lázní Grafenau. Při těchto cestách
jsme navštěvovali i kulturní památky blízké trase cesty a poznávali kus naší domoviny i země sousedů.
Život i práci katedry hlavně z toho radostnějšího pohledu dokresluje můj archiv fotografií. Jsou v něm
zachyceny od roku 1960 hlavně hezké chvilky katedry, kus jejího života a prakticky všichni členové
katedry od jejího založení.
Z jiné strany ukazuje rozsáhlou práci katedry i můj osobní archiv učebnic, skript a učebních pomůcek
vydaných některými členy katedry. Uchovávám stále záznamy o všech studentech a studentkách,
které jsem zkoušel u dílčích a státních zkoušek v denním a v doplňkovém pedagogickém studiu
na našem oboru až do konce svého působení na katedře.
9
4 HLAVNÍ ETAPY OBSAHOVÉHO ZAMĚŘENÍ VZDĚLÁNÍ
UČITELŮ
EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ
Vzdělávání učitelů ekonomických předmětů pro střední školy se v průběhu existence katedry,
založené v roce 1953 v souvislosti se vznikem Vysoké školy ekonomické v Praze, vyvíjelo směrem jak
kvalitativním, tak i kvantitativním. Formy jejich vzdělávání se měnily. Kromě prezenční formy (denní
studium), se učitelé vzdělávali v dálkovém studiu. Inženýři ekonomové si pak doplňovali
pedagogickou složku vzdělání v doplňujícím pedagogickém studiu. V současné době je to ve studijním
programu bakalářském, navazujícím magisterském studiu a jako vedlejší specializace, kterou si část
studentů volí vedle své hlavní specializace.
Za celou dobu existence katedry bylo připraveno několik tisíc absolventů, kteří působí prakticky
na všech středních školách odborného zaměření. Na každé obchodní akademii se katedra setkává se
svými absolventy. Do roku 1990 bylo připraveno přes 1 500 učitelů. O studium oboru učitelství byl
vždy velký zájem. Tento zájem se řadil mezi takové studijní obory, jako byla ekonomika zahraničního
obchodu. Po roce 1990 zájem studentů o učitelství poklesl z důvodu nedostatečného mzdového
ohodnocení pedagogických pracovníků ve srovnání s příjmy inženýrů ekonomů v podnikové praxi,
zejména v peněžnictví. Vzhledem k měnícím se podmínkám pracovního trhu se v současné době opět
zvyšuje zájem studentů o učitelské vzdělání.
Po celou dobu existence katedry trvalo studium učitelství na VŠE pět let. Doplňující pedagogické
studium inženýrů ekonomů při zaměstnání trvalo dva roky. Nyní v souvislosti se změnou financování
tohoto studia (ve formě placených kurzů účastníky studia) byla doba studia zkrácena na 1 rok, ale
počet zájemců se zdvojnásobil.
Obsahová náplň i struktura pedagogického vzdělání se měnila v souvislosti se změnami
ekonomickými, politickými a společenskými. Některé významné údaje poskytují následující údaje
a tabulky.
4.1 PŘI VZNIKU OBORU V ROCE 1953
Přehled psychologicko-pedagogických předmětů:











hospodářské počty
dějiny československé kultury
pedagogika
didaktika ekonomických předmětů
norma spisovného jazyka
didaktika
speciální metodika účetní evidence
speciální metodika socialistického hospodářství
speciální metodika hospodářských výpočtů
speciální metodika politické ekonomie
školní praxe
10
Profesor Koudela píše, co ještě patří do přípravy učitelů
odborných ekonomických předmětů. Týká se to
mateřštiny.
„Měl jsem v životě štěstí na lidi. …Když říkám na lidi, tak
tím myslím lidi, kteří jsou něčím podobným jako úrodná
prsť, jako zlatonosný písek nebo vodnatá řeka. Někteří
nosili boty zamazané od bláta, ale mluvili překrásnou,
jadrnou mateřštinou. Jiní chodili v bílé košili s motýlkem
a byli plni velké moudrosti a velkých myšlenek. Někteří byli
ohňostrojem nápadů a jiní sedávali plaše po koutech, ale
měli srdce, nad kterým by se mohla vyklenout bílá
kaplička“. (František Nepil, Dobré a ještě lepší jitro)
I já jsem měl štěstí na takové lidi. Co bylo krásné a dobré
zůstalo natrvalo!
Docent Páleníček, profesor Hampl
a Ing. Karlíček při zakládání katedry
A z toho pro mne vyplynul i osobní závazek Ve své práci
vychovávat, vzdělávat a všestranně připravovat pro život,
pro školu, pro jejich budoucí žáky a studenty co nejlepší učitele.
Sám jsem potkal lidi, kteří byli plni moudrosti a velkých myšlenek a mluvili a psali krásnou
mateřštinou. Mezi ně patří zejména jména František Hampl, Kamil Bolze, Václav Seliger, Jan Kaňka,
Jan Kadlec, Ludvík Páleníček i další. Výsledkem naší společné práce pak byli absolventi studijního
oboru učitelství, inženýři – ekonomové, ale současně i pedagogové s potřebným kulturním
a všeobecným rozhledem.
Připravili jsme pro ně studijní plány, napsali jsme skripta a učebnice, zajistili jsme pedagogickou
(školní) praxi, přednášky, cvičení, semináře. S jakým cílem? Aby obor absolvovali noví učitelé,
středoškolští profesoři ekonomických předmětů dobře připravení pro život a školy po stránce odborné,
pedagogicko-psychologické, didaktické i praktické. A také s všeobecným a kulturním rozhledem!
Sem patří i kulturnost a všeobecné vzdělání učitele odborných předmětů také v oblasti mateřského
jazyka, literatury a kultury v širším smyslu, včetně historie národa a světa. I to má být součástí
výchovy a vzdělávání mladých Čechů a Evropanů.
K tomu směřovaly naše první záměry a plány při zakládání našeho studijního oboru. Podnětem k tomu
byly i historické učební plány přípravy kandidátů profesury z roku 1907, které do povinné přípravy
kandidátů zařadily i státní zkoušku z mateřského českého jazyka a z české literatury. To v přípravě
v tzv. doplňkovém pedagogickém studiu zůstalo až do osmdesátých let minulého století.
První studijní plány oboru učitelství ekonomických odborných předmětů obsahovaly rozsáhlý kurz
Československá kultura a Norma spisovného jazyka. Přispěl k tomu i zakladatel studijního oboru
František Hampl. Svým založením byl ekonom, ale i spisovatel – velký vyprávěč a beletrista.
S ním spolupracovali Kamil Bolze, Jan Kaňka, Eduard Čech, Jan Kadlec, později Ludvík Páleníček.
Zařadili jsme tehdy do učebního plánu kurz Norma spisovného jazyka v oborech ekonomických (Jan
11
Kaňka) a Československá kultura, později Dějiny československé kultury (Eduard Čech, pak zejména
Ludvík Páleníček). Mělo to velký význam a ohlas a vzbudilo to zájem jak u studentů, tak i u učitelů
na školách i v širší veřejnosti. Vždyť např. skripta z Dějin čs. kultury se rozpisovala a rozmnožovala
i mimo školu, i pro potřebu studentů a učitelů jiných vysokých a středních škol.
Taková úprava studia přinesla i dobré plody do přípravy nových učitelů v novém studijním oboru.
Ne všichni přijatí kandidáti mluvili krásnou mateřštinou, ne všichni se vyznali v české a slovenské
kultuře (literatuře, divadle, hudbě, výtvarném umění…). Dobré semínko u mnohých pěkně vzklíčilo.
Přispěly k tomu přednášky a besedy k problémům českého jazyka v ekonomických oborech, které vedl
Jan Kaňka a přednášky a semináře Eduarda Čecha a hlavně Ludvíka Páleníčka. Vedli studenty nejen
k četbě literatury. Předváděli jim nahrávky hudebních děl, vodili je na výstavy, zajišťovali návštěvy
u známých umělců (např. v ateliéru národního umělce Maxe Švabinského).
Během jedné takové návštěvy jsem s docentem Páleníčkem a se studenty navštívil také ateliér Maxe
Švabinského. Napsal mi při té příležitosti věnování pro moji ženu do dvou jím ilustrovaných knížek. Je
to pro mě stále památka z nejvzácnějších. Třesoucí rukou, ale jak krásně maloval a psal.
Českému jazyku jsme věnovali pozornost při pravidelných pedagogických praxích studentů
na středních školách, při vedení a posuzování seminárních, ročníkových a diplomních prací. Sám jsem
vracel diplomantovi či diplomantce rukopis diplomní práce k jazykové úpravě. I když se někteří
studenti cítili dotčeni, bylo to pro ně poučení. Jistě si na to dnes, jako hotoví učitelé
vzpomínají…a možná mě i napodobují.
Všimněte si, kolik jazykových nečistot, pokřivení a provinění proti českému mateřskému jazyku je dnes
v odborné hantýrce, v novinách a jiných masových sdělovacích prostředcích. Některé výrazy jsou nové,
nutné, není pro ně vždy ekvivalentní náhrada. Ale jiné jsou zbytečné, přenesené k nám necitlivě
z jiných jazyků a pro řadu lidí i nesrozumitelné.
Odborníci různých oborů často argumentují tím, že se tyto otázky do studijních plánů už nevejdou.
Neustále se rozšiřuje a prohlubuje obsah a rozsah odborného učiva. To je pravda. Ale což ho nemohou
studentům přinášet a vysvětlovat učitelé vysoké školy se širokým kulturním rozhledem, s jazykovou
jasností a kultivovaností a něco podobného pak žádat i od svých studentů? Zamysleme se nad tím
ještě včas.
Zakladatelé oboru na český spisovný jazyk a všeobecnou kulturnost a kultivovanost učitele mysleli už
dávno. Učitelé přece vychovávají nové generace, otiskují svoje kvality do svých následovníků.
Někteří členové katedry měli opravdu upřímný zájem o přípravu učitelů. Mezi ně patřil profesor Bolze.
To naznačují tyto jeho dopisy:
K základním didaktickým pravdám patří také to, že učitel sám něco musí umět, a totéž někoho jiného
učit, jsou dvě věci zásadně odlišné. Přesto však je mezi nimi důležitý vztah: Ten kdo chce někoho něco
naučit, musí to nejdřív sám umět. Obráceně to však neplatí, neboť z toho, že někdo něco umí, ještě
neplyne, že to dovede naučit i jiného.
A v dopise 20. 12. 1982 K. Bolze napsal: Už mnoho zimních dnů zaháním studiem základních
pedagogických materiálů, vlastně jejich přípravy. Zatím jsem dospěl k poznání, že příliš moc kuchařů
12
(vyučených, zaučených i amatérů) vaří polévku. Otec Fiala (profesor účetnictví) v podobných situacích
jen říkal, aby nás Pánbůh při zdravém rozumu zachovati ráčil. Tak nás napadá: Neplatí tahle myšlenka
z roku 1982 i v roce 2013? Už snad čtyři roky se kdeco ve školství předělává, mnohé záplatuje
a výsledků či konců nevidět. Dělají to všechno dobří kuchaři? A pro koho?
V první fázi vzniku katedry, tj. od roku 1953, byla struktura vzdělání budoucích učitelů ekonomických
předmětů následující:
Poř.
číslo
Tabulka 1 Struktura vzdělávání budoucích učitelů
Skupina předmětů
Počet týdenních Podíl v %
výukových hodin
1
Společenskovědní
23
9,60
2
Matematicko-statistické
16
6,70
3
Jazykové
24
10,10
4
Ekonomické
93
39,10
5
Psychologicko-pedagogické
52
21,90
6
Ostatní
30
12,60
Celkem
238
100
Pramen: Výkaz o studiu 1953 - 1957 Ondřej Asztalos
Poznámka: Ostatní: technologie, právo, hospodářský zeměpis, bez tělesné výchovy.
4.2 V 80.
LETECH MINULÉHO STOLETÍ BYLA SKLADBA PŘEDMĚTŮ UČITELSKÉ
PŘÍPRAVY TATO:
Přehled psychologicko-pedagogických předmětů:









úvod do učitelského studia
psychologie
pedagogika
teorie vyučování ekonomických předmětů
didaktická technika
teorie vyučování účetnictví
teorie vyučování výpočetní techniky
teorie vyučování výběrového předmětu
průběžná pedagogická praxe
13
Tabulka 2 Struktura vzdělání učitelů
Počet týdenních Podíl v %
výukových hodin
Poř.
číslo
Skupina předmětů
1
Společenskovědní
16
8,60
2
Matematicko-statistické
32
17,20
3
Jazykové
12
6,50
4
Ekonomické
65
34,90
5
Psychologicko-pedagogické
45
24,20
6
Ostatní
16
8,60
Celkem
186
100
Pramen: Výkaz o studiu Alena Králová
Poznámka: Ostatní (ateistická výchova, základy práva, hospodářské právo, obrana socialistického státu, vědecký
komunismus, bez tělesné výchovy)
Členové katedry koncem 80. let
14
4.3 SKLADBA
PŘEDMĚTŮ
UČITELSKÉ
PŘÍPRAVY
V OBDOBÍ
OD
R.
1990
DO SOUČASNOSTI
Přehled předmětů pro vzdělávání učitelů ekonomických předmětů je následující (uvedeny
na stránkách katedry na internetu VŠE).
4.3.1 Bakalářské studium
Etika pro učitele, didaktika písemné a elektronické komunikace, aplikace psychologie, školní
management, vzdělávací programy a jejich tvorba, didaktika cvičných firem, přehled andragogiky,
úvod do psychologie pro učitele, vod do pedagogiky, rétorika pro učitele, oborová didaktika,
didaktická technika, podnikové praktikum, základy speciální pedagogiky, didaktika ekonomiky,
didaktika účetnictví, řízená pedagogická praxe, informační a komunikační technologie ekonomickém
vzdělávání.
4.3.2 Magisterské studium
Využití počítačů ve výuce, podnikové praktikum, pedagogická psychologie, pedagogika, didaktika
ekonomických předmětů, didaktika ekonomiky s praxí, didaktika účetnictví s praxí, didaktika
ekonomické teorie, didaktika výpočetní techniky, didaktika fiktivních firem, didaktika výukových
předmětů Junior Achievement, soudobá rétorika.
Tabulka 3 Struktura obsahu vzdělání učitelů
Počet týdenních
výukových hodin
Poř.
číslo
Skupina předmětů
1
Společenskovědní
11
5,9
2
Matematicko-statistické
14
7,5
3
Jazykové
12
6,4
4
Ekonomické
118
63,1
5
Psychologicko-pedagogické
20
10,7
6
Ostatní
12
6,4
Celkem
Podíl v %
100
Pramen: Studijní výkaz Kateřina Berková
Poznámka: Ostatní (základy práce na PC, informatika pro ekonomy, komunikační sítě, seminář, diplomový
seminář, speciální seminář)
4.4 TENDENCE ZMĚN V OBSAHU VZDĚLÁNÍ UČITELŮ EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ
Seznam předmětů v učitelském vzdělání se v průběhu minulého století zásadně neměnil. V začátcích
přípravy učitelů na VŠE se kladl důraz také na předměty, které napomáhaly celkově kultivovat
15
budoucí učitele (norma spisovného jazyka, dějiny české a slovenské kultury aj.). Brzy se však tomu
ke škodě věci už taková pozornost nadále nevěnovala.
Seznam psychologicko-pedagogických a didaktických předmětů se po roce 1990 zásadně změnil.
Zejména se ve studijních programech v bakalářském a navazujícím magisterském studiu rozšířila
nabídka studijních možností. Kromě tradičních předmětů (pedagogická psychologie, pedagogika,
didaktiky ekonomických předmětů aj.) se studentům nabízí volba dalších předmětů,
specializovanějších i modernějších.
Obsah výuky psychologicko-pedagogických předmětů se do roku 1990 a od této doby příliš neměnil.
V menší míře bylo zaměření výuky v minulé době poznamenáno podmínkami politicko-ideologickými.
Po revoluci však katedra důsledně tyto disciplíny orientuje na současné světové teoretické základy
a směry.
Rozsah výuky určený celkovým počtem hodin se však na katedře v průběhu existence přípravy učitelů
ekonomických předmětů měnil.
Tabulka 4 Změny výuky předmětů katedry
Počet výukových hodin
psychologických a
pedagogických
Položky
Období
Počet výukových
hodin
ekonomických
1
Při vzniku katedry
52
39
2
V 80. letech minulého století
45
65
3
V současné době
20
118
Trend podílu ekonomických a psychologicko-pedagogických disciplín ve vzdělání učitelů se enormně
změnil ve prospěch ekonomického vzdělání. Zatímco se posilovala odborně ekonomická příprava
učitelů, pedagogická složka naopak měla klesající tendenci. Tento trend byl důsledkem přechodu
na kreditní systém. Zvýšením počtu volitelných předmětů se posílila atraktivita studia učitelství, která
vyvažovala nedostatek zájmu o toto studium z hlediska mzdového ohodnocení práce učitelů.
V důsledku určitého napětí na pracovním trhu se zájem o učitelské vzdělání postupně zvyšuje.
5 SOUČASNÉ FORMY PŘÍPRAVY UČITELŮ
Učitelství ekonomických předmětů lze na VŠE studovat v různých formách. V přípravě učitelů těchto
předmětů převládá studium prezenční. V kombinované formě se realizuje vzdělávání v doplňujícím
pedagogickém studiu a v dalším vzdělávání učitelů. O všechny formy jejich studia pečuje katedra
didaktiky ekonomických předmětů
16
5.1 V OBDOBÍ OD ROKU 1990
Od roku 1990 se katedra pedagogiky přejmenovala na katedru didaktiky ekonomických předmětů.
Odpovídalo to lépe a výstižněji zaměření Vysoké škole ekonomické. Katedru pod novým názvem
jmenoval rektor Věnek Šilhan. Novým vedoucím katedry byl jmenován profesor Ondřej Asztalos.
Profesor Asztalos a docent Dvořáček po roce 1990 spolu s profesorem Koudelou projednávají změny koncepce vzdělávání
učitelů
Od té doby se obsah ekonomického a pedagogického vzdělávání učitelů změnil. Změnil se nejen
obsah vzdělání odpovídající změněným společenskoekonomickým podmínkám, ale také jeho
organizace a formy. Katedra získala akreditaci ke všem formám vzdělávání učitelů (bakalářské,
navazující magisterské, vedlejší specializace, doktorské studium, doplňující pedagogické studium
a další vzdělávání učitelů).
5.1.1 Bakalářské studium
Cílem bakalářského studia je připravovat učitele, kteří budou vyučovat prakticky orientované
odborné předměty, zejména informační technologii, písemnou a elektronickou komunikaci apod.
Zároveň absolventi získají přípravu pro vzdělávání v podnikové sféře a v různých kurzech zajišťující
celoživotní vzdělávání v oboru. Mezi hlavní kurzy, které tento studijní program patří: Didaktika
písemné a elektronické komunikace, aplikace sociální psychologie, školní management, vzdělávací
programy a jejich tvorba, didaktika cvičné firmy, základy andragogiky, úvod do psychologie
pro učitele, úvod do pedagogiky, rétorika pro učitele, oborová didaktika, didaktická technika,
podnikové praktikum, základy speciální pedagogiky, didaktika ekonomiky I, didaktika účetnictví I,
řízená pedagogická praxe, informační a komunikační technologie v ekonomickém vzdělávání,
bakalářský seminář.
17
Studenti v posluchárně
Promoce absolventů
Absolventi získávají titul bakaláře, ve zkratce Bc.
5.1.2 Navazující magisterské studium
Cílem navazujícího magisterského studia je připravit vysokoškolsky kvalifikované učitele
ekonomických předmětů pro všechny typy středních škol. Splňují podmínku podle zákona
o pedagogických pracovnících. Absolventi tohoto oboru mohou (zejména po absolvování
doktorského studia) působit i na vyšších odborných a vysokých školách s ekonomickým zaměřením
v bakalářském studijním programu.
Obsah vzdělání středoškolských učitelů ekonomických předmětů na magisterském studijním
programu je následující: Soudobá rétorika, využití počítačů ve výuce, podnikové praktikum,
pedagogická psychologie, pedagogika, didaktika ekonomických předmětů, didaktika ekonomiky
s didaktickou praxí, didaktika účetnictví s didaktickou praxí, didaktika ekonomické teorie, didaktika
výpočetní techniky, didaktika fiktivní firmy, didaktika výukových předmětů Junior Achievement,
seminář I a seminář II.
Magisterské studium lze absolvovat v hlavní specializaci a také ve specializaci vedlejší.
18
Studenti v posluchárně
Promoce absolventů k získání titulu Ing.
Kvalitu vzdělání na magisterském studijním programu zvyšují individuální a skupinové formy výuky.
5.1.3 Vedlejší specializace
Studenti v magisterském studijním programu, kteří studují hlavní specializace na různých studijních
oborech VŠE, si mohou vybrat studium učitelství ekonomických předmětů ještě ve vedlejší
specializaci. V rozsahu dvouletého
studia studují tyto kurzy:
Pojďte k nám studovat vedlejší specializaci
Katedra didaktiky ekonomických předmětů otevírá letním semestru
akademického roku 2011/2012 studium vedlejší specializace
Učitelství odborných ekonomických předmětů.
Všichni studenti Vysoké školy ekonomické mohou uvedeným
způsobem získat druhou profesní kvalifikaci pro výuku
ekonomických předmětů na středních a vyšších odborných školách.
Další informace naleznete na http://kdep.vse.cz/.
Soudobá rétorika, využití počítačů
ve výuce,
podnikové
praktikum,
pedagogická
psychologie,
pedagogika, didaktika ekonomických
předmětů, didaktika ekonomiky
s didaktickou praxí, didaktika
účetnictví s didaktickou praxí,
didaktika
ekonomické
teorie,
didaktika
výpočetní
techniky,
didaktika fiktivní firmy a didaktika
výukových
předmětů
Junior
Achievement.
Leták k prezentaci studia pro zájemce o vedlejší specializaci
O studium učitelství ekonomických předmětů je mezi studenty jiných studijních oborů značný zájem.
19
5.2 DOPLŇUJÍCÍ PEDAGOGICKÉ STUDIUM
5.2.1 Poslání doplňujícího pedagogického studia
Katedra didaktiky ekonomických předmětů Vysoké školy ekonomické v Praze organizuje každoročně
doplňující pedagogické studium (DPS) pro učitele ekonomických předmětů. Studium je organizováno
jako studium distanční ve formě konzultací, které se organizují 1 x za 14 dní. Je určeno absolventům
magisterského (inženýrského) stupně vysoké školy ekonomického směru, kteří již učí na středních či
vyšších odborných školách nebo mají v budoucnu o tuto práci zájem. Absolvování tohoto studia
umožňuje inženýrům ekonomům získat druhou, pedagogickou kvalifikaci.
Toto studium má dlouholetou tradici. Jeho počátky sahají do roku 1907, kdy byl vydán předpis
o zkouškách učitelské způsobilosti pro vyučování odborným předmětům na vyšších obchodních
školách (zkušební řád). Bylo zřízeno dvouleté neúplné vysokoškolské studium (s komerčním
zaměřením pro profesory komerčních předmětů), a to na dvou vysokých školách: na ČVUT v Praze
a na právnické fakultě UK v Praze. Příprava byla organizována jako zvláštní studium se specifickým
učebním plánem a předměty a pro její zabezpečení byla zřízena na ČVUT v Praze zvláštní katedra.
Učitelská příprava byla ukončena zkouškami učitelské způsobilosti před zvláštní komisí, podléhající
ministerstvu školství.
Až teprve od roku 1923 v nové Československé republice byla učitelská příprava připojena k nově
vzniklé Vysoké škole obchodní v Praze. Dvouleté učitelské studium se zaměřovalo na věcnou náplň
komerčních předmětů a bylo určeno pro absolventy obchodních akademií s minimální dvouletou
obchodní praxí. Učitelskou způsobilost mohli získat i komerční inženýři, jimž stačila jednoroční praxe
ve firmách. Vedle komerčního vzdělání se však vyžadovalo i souběžné vzdělání v nástavbových
kursech filozofie, pedagogiky, dějin literatury a metodiky komerčního vyučování. Zkoušky učitelské
způsobilosti se zaměřovaly na věcnou náplň komerčních předmětů. Zkoušela se i znalost mateřského
jazyka a literatury. Pedagogicko-metodickou praxi představoval výstup na obchodní akademii, který
se konal před komisí a byl součástí zkoušky učitelské způsobilosti.
Na Vysoké škole ekonomické je doplňující pedagogické studium organizováno současnou katedrou
didaktiky ekonomických předmětů od vzniku VŠE v roce 1953. Toto studium od začátku do dnešní
doby absolvovalo již na 1 000 učitelů ekonomických předmětů.
5.2.2 Charakteristika
studia
Studium
je
zaměřeno
na pedagogiku,
psychologii,
didaktickou
techniku
aj.
předměty. Významnou součástí
studia
jsou
didaktiky
ekonomických
předmětů.
Od září roku 2010 je studium pro
nové posluchače organizováno
jako
dvousemestrální
a je
zakončeno závěrečnou zkouškou
Učitelé středních škol ve výuce, jíž si doplňují pedagogické
20
vzdělání
a napsáním závěrečné práce, která se na závěr studia obhajuje před komisí.
Doplňující pedagogické studium je akreditováno ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
5.2.3 Dokument potvrzující pedagogické vzdělání inženýrů ekonomů
Po úspěšném složení státní zkoušky získá absolvent Osvědčení o pedagogické způsobilosti
pro vyučování ekonomickým předmětům na středních a vyšších odborných školách.
Ev. č. 44
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
vydává
na základě § 60, odst. 1 a 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně
a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), podle zákona č. 563/2004
Sb., o pedagogických pracovnících a vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání
pedagogických pracovníků
OSVĚDČENÍ
O ABSOLVOVÁNÍ PROGRAMU CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
na Fakultě financí a účetnictví
Ing. Jiří Čapek, Ph.D.
.................................................................
(jméno a příjmení)
14. srpna 1963 Mariánské Lázně
..................................................................
(datum a místo narození)
absolvoval studijní program:
Doplňující pedagogické studium pro učitele ekonomických
předmětů na SŠ a VOŠ
akreditovaný MŠMT ČR pod čj.10 468/2010-25-304
v akademickém roce 2010/11
v rozsahu 260 hodin
Jmenovaný získal kvalifikaci:
Učitel ekonomických předmětů pro střední školy a pro vyšší odborné školy
Ing. Alena Králová, Ph.D.
vedoucí katedry DEP
doc. Ing. Petr Dvořák, Ph.D.
děkan fakulty
Praha dne 14. 1. 2013
21
Předávání vysvědčení absolventům DPS v roce 1984
5.3 CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ
Katedra se zabývá a v příštím období rozšíří aktivity, které směřují k dalšímu vzdělávání učitelů
ekonomických předmětů. V současné době je to vzdělávání učitelů výuce písemné a elektronické
komunikaci. V brzké době se zaměříme na přípravu učitelů, zaměřujících se na výuku finanční
gramotnosti.
Katedra získala akreditaci od MŠMT k realizaci programu „Doplňující, inovační a rozšiřující studium
učitelství předmětu Písemná a elektronická komunikace“.
Po několik desetiletí, prakticky od roku 1872, se v českých zemích zejména na obchodních
akademiích a také na učňovských školách pro prodavače, popř. na zdravotnických školách vyučovaly
předměty, které zahrnujeme mezi tzv. grafické předměty. Mezi ně patřily: psaní na stroji, technika
administrativy, těsnopis, stenotypistika, obchodní písmo a obchodní korespondence. Názvy
a struktura těchto předmětů se v časovém horizontu mnoha let měnila.
Se zavedením výuky informační technologie (počítačů) se výuka grafických předmětů transformovala
do integrovaného předmětu pod názvem Písemná a elektronická komunikace, kterému se vyučuje
především na obchodních akademiích.
Kvalifikační nároky na učitele grafických předmětů byly zpravidla nižší než na učitele komerčních
(obchodních, ekonomických) předmětů. Příprava učitelů těchto předmětů se zpravidla nekonala
na vysokých školách. Byla k tomu určena instituce Státní těsnopisný ústav, která kromě výuky
uvedených předmětů v kurzech pro zájemce organizovala též kurzy pro učitele středních škol. STÚ byl
po roce 1990 z rozhodnutí ministerstva školství začleněn do regionálního školství (hlavního města
Praha, popř. jedné městské části). Později byl tento ústav začleněn pod Národní ústav odborného
22
vzdělávání. Ministerstvo školství však prosazovalo, aby se výuka grafických předmětů pro učitele
konala na vysokoškolské úrovni. Proto se Vysoká škola ekonomická v Praze, prostřednictvím katedry
didaktiky ekonomických předmětů, ujala tohoto úkolu. Absolvováním kurzu získají účastníci studia
plnou kvalifikaci k výuce předmětu Písemná a elektronická komunikace.
Cílové skupiny jsou:




učitelé ekonomických předmětů na SOŠ, UŠ a VOŠ, kteří se věnují výuce tomuto praktickému
předmětu (doplnění odborného a didaktického vzdělání, rozšíření výuky o nový předmět
v rámci základní aprobace, získávání nových poznatků teorie a praxe z této oblasti)
školitelé, kteří působí v podnikové vzdělávací soustavě zaměřující se na růstu kvalifikace
personálu podniku
školitelé vzdělávacích soukromých agentur, kteří se zaměřují na vzdělávání občanů,
podnikatelů a manažerů podle jejich zájmů
maturanti středních škol, kteří se chtějí věnovat výuce písemné elektronické komunikace
v kurzech
Předmětem studia kurzu jsou disciplíny, jejichž absolvováním získají učitelé kvalifikaci k výuce. Jsou to
předměty, které jsou zařazeny do jednosemestrálního studia:
Předměty
Kurz
1. ovládnutí klávesnice hmatovou metodou
12/14
2. obchodní korespondence
32/16
3. využití počítačů (elektronická komunikace)
20/26
4. didaktika písemné a elektronické komunikace 18/8
Celkem
82/64
Poznámka: Počty hodin uvedené v čitateli se týkají prezenční formy studia, počty hodin
ve jmenovateli se týkají distančního studia. Celkový počet hodin studia v kurzu je 146.
23
ČESKÁ REPUBLIKA
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta financí a účetnictví
Číslo: 575
OSVĚDČENÍ
o pedagogické způsobilosti
Jméno a příjmení Mgr. Kateřina Kuchyňková
narozen(a) dne 7. září 1980 Brno
ukončil(a) ve školním roce 2010/2011 rozšiřující studium zaměřené na učitelství písemné
a elektronické komunikace, techniky administrativy a obchodní korespondence.
Vykonal(a) jednotlivé části závěrečné zkoušky:
písemně
ovládnutí klávesnice hmatovou metodou
z opisování předlohy
s prospěchem výborně
z obchodní korespondence
s prospěchem velmi dobře
z využití počítačů (elektronická komunikace)
s prospěchem výborně
ústně
didaktika obchodní korespondence
s prospěchem velmi dobře
Celkový prospěch závěrečné zkoušky: v ý b o r n ě
Jmenovaný(á) získal(a) pedagogickou způsobilost k vyučování předmětům písemná a elektronická
komunikace, techniky administrativy a obchodní korespondence na středních školách.
V Praze dne 28. února 2011
L. S.
.............................................................
děkan
Klasifikační stupnice
1
2
3
výborně
velmi dobře
dobře
24
6 VĚDECKÁ PŘÍPRAVA A HABILITAČNÍ ŘÍZENÍ V OBORU TEORIE
VYUČOVÁNÍ EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ
6.1 DOKTORSKÉ STUDIUM
Nejvyšším stupněm vzdělání, které katedra zajišťuje, je doktorské studium. V posledním desetiletí
získala akreditaci, které opravňuje realizovat doktorský studijní program se zaměřením na studijní
obor Teorie vyučování ekonomických předmětů. Navazuje na magisterské studium učitelství
ekonomických předmětů ve formách navazujícího studia i studia vedlejší specializace.
Od vzniku doktorského studia přijala katedra celkem 12 studentů. Studium je v externí i interní
formě. Od té doby toto studium absolvovalo ukončením komplexní doktorské zkoušky celkem
8 studentů externích a 2 studenti interní. První absolventkou, která získala titul Ph.D., byla
Mgr. Miroslava Žirovnická – Nováková.
Absolvent doktorského studia je připravován jako budoucí vědecký pracovník, který bude schopen
tvůrčím způsobem pracovat v oblasti vědeckého výzkumu i tvořivě aplikovat nové poznatky oboru
v praxi. Tyto schopnosti část absolventů doktorského studia využije k tomu, aby se mohli podílet
na vysokoškolské výuce, na tvorbě ucelených koncepcí středního a vyššího odborného ekonomického
školství, na kvalifikovaném posuzování metodických materiálů, zejména učebnic, účastnit se
ve školském managementu. Doktorské studium připravuje školící pracovníky pro oblast podnikového
vzdělávání.
Zajímavý je profil absolventa studijního oboru Teorie vyučování ekonomickým předmětům. Je to
absolvent s vysokoškolským magisterským titulem. Má navíc zkušenosti z pedagogické práce.
Projevuje hluboký zájem o problematiku vzdělávání a výchovy v ekonomických vědách a mohou
tento zájem prokázat odbornými aktivitami, zejména publikační činností, spoluprací na výzkumu.
Cílem doktorského studia je také umožnit další profesní osobnostní růst učitelů ekonomických
předmětů v praxi. Tito učitelé se budou jako studenti a potom jako absolventi doktorského studijního
programu podílet na tvorbě učebnic a budou zdokonalovat organizaci a řízení pedagogických
procesů. Vniknou do podstaty ekonomiky vzdělání, do řízení školství v regionálním i celostátním
měřítku. Budou schopni řešit otázky celoživotního vzdělávání učitelů středních škol. Vyvíjejí iniciativu
ve zkvalitňování výuky ekonomických disciplín. Někteří absolventi doktorského studia budou
na vysokých školách zajišťovat vzdělávání začínajících učitelů, zejména v ekonomických vědách.
Obsah doktorského studia je v porovnání s magisterským studiem na komplexnější úrovni. Je patrný
z těchto předmětů: Filosofie a metodologie vědy, Ekonomie, Metodologie hospodářské pedagogiky,
Vybrané problémy psychologie, Metodologie pedagogických věd a výzkumu, Ekonomika vzdělávání,
Integrace ekonomických předmětů, Teorie školských systémů, Komparace systémů ekonomického
vzdělávání, Management školy a Světové požadavky na rozvoj profesní způsobilosti účetních.
Podmínky k přijetí zájemců o doktorské studium samozřejmě počítají s absolvováním
vysokoškolského ekonomického studia a pochopitelně i ukončení pedagogického vzdělání v různé
formě. Především se jedná o absolventy V ŠE v Praze. Další podmínkou přijetí je minimálně tříletá
praxe v oboru (jako učitelé odborných ekonomických předmětů na střední odborné, vyšší odborné
25
nebo vysoké škole ekonomického zaměření, případně jako pracovníci v oblasti školské správy
a řízení). Ve výjimečných případech lze podmínku praxe v oboru splnit v průběhu doktorského studia.
Student bude do doktorského studijního programu přijat na základě přijímací zkoušky, která se skládá
z cizího jazyka a z pedagogické psychologie, pedagogiky a z didaktiky ekonomických předmětů.
Uchazeč přikládá esej, která se týká problematiky zpracované v budoucí disertační práci.
Učitelé katedry, kteří splňují vysoké kvalifikační předpoklady (profesoři a docenti), jsou pověřeni
výukou na doktorském studiu.
Jsou to: Prof. Ing. Ondřej Asztalos,
CSc., doc. PhDr. Jiří Dvořáček,
CSc., doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc.,
doc. Ing. Miloslav Rotport, CSc.
a doc. PhDr. Jan Trnka, CSc.
Doktorské studium na katedře
v současné
době
garantuje
prof. Ing. Bohuslav Král, CSc.
Otázky
doktorského
studia
projednává na katedře oborová
rada. Jejími členy jsou jmenováni
nejen učitelé katedry, ale i učitelé
mimo katedru. Z katedry jsou
Profesor Asztalos spolu s doktorandy sleduje jejich
jmenováni za členy oborové rady:
vystoupení na konferenci
Prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.,
doc. PhDr. Jiří Dvořáček, CSc.,
doc. Ing. Miloslav Rotport, CSc. a doc. PhDr. Jan Trnka, CSc. Z jiných kateder VŠE jsou členy oborové
rady: Prof. Ing. Bohumil Král, CSc. (katedra manažerského účetnictví), prof. Ing. Hana Vomáčková,
CSc. (katedra finančního účetnictví a auditingu), prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (katedra
mikroekonomie) a doc. PhDr. Vlasta Hlavičková, CSc. (katedra cizích jazyků). Externími členy oborové
rady jsou významní učitelé jiných vysokých škol. Jsou to: Prof. PhDr. Pavel Beneš, děkan Pedagogické
fakulty Univerzity Karlovy a prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc. z téže fakulty a prorektor UK. Předsedou
oborové rady je prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.
26
Blahopřání doktorandce po úspěšné obhajobě
členem komise doc. Dvořáčkem
Prezentace Ing. Marie Kučerové 13. 9. 2007
Blahopřání člena oborové rady prof. Beneše
po obhajobě doktorské práce Ing. Hany Čihákové
Obhajoba doktorské práce Ing. Marie
Fišerové 5. 11. 2010
Během doktorského studia vystupují studenti svými příspěvky na každoročních konferencích fakulty,
určených ke zvýšení jejich aktivity. Referáty našich doktorandů byly publikovány ve sbornících Annual
Doctoral Conference of Fakulty Finance and Accounting, University of Economics, Prague.
6.2 HABILITAČNÍ A PROFESORSKÉ ŘÍZENÍ
V období po roce 1990 Akreditační komise udělila katedře možnost konání habilitačního řízení.
Výsledkem habilitačního řízení bylo jmenování docentem několik učitelů. Z katedry docentem byli
např. jmenováni dr. Jan Trnka, CSc. a Ing. Pavel Krpálek, CSc.
V několika obdobích po roce 1990 mohla katedra na základě rozhodnutí Akreditační komise konat
profesorské řízení. Profesory byli jmenováni např. Dr. Jitka Kárníková, CSc. a Ing. Ondřej Asztalos, CSc.
27
7 UČITELÉ KATEDRY V PRŮBĚHU JEJÍ ČINNOSTI
7.1 ČLENOVÉ KATEDRY, KTEŘÍ UČILI NA KATEDŘE
V průběhu působení katedry docházelo k růstu kvalifikace učitelů. Při zahájení katedry se vytvářel
první kolektiv učitelů. Na jeho formování se hlavním dílem podílel docent František Hampl, který
původně sám učil na obchodní akademii. Na katedru pak přicházeli zkušení učitelé z praxe,
středoškolští profesoři. Byli pověřováni funkcí odborných asistentů. Mívali nízké úvazky. Působili
většinou jako externí učitelé katedry. Někteří z nich plnili i administrativní úkoly (profesor Seliger měl
též funkci tajemníka Státní zkušební komise pro učitelství ekonomických předmětů). Po určité době
tito učitelé katedry ze školy odešli.
Rozvoj katedry z hlediska obsahu výuky psychologicko-pedagogických i didaktických disciplín
znamenal též stabilizaci personálního zajištění katedry. Toto období začalo přibližně od roku 1960
a trvalo téměř 30 let. Počet učitelů se zvýšil. Převažovali interní učitelé katedry. Část učitelů postupně
katedru opouštěla. Zvýšil se počet profesorů a docentů, naopak počet odborných asistentů se snížil.
Během posledních dvaceti let (od roku 1990 až dosud) se počet učitelů stabilizoval. Počet členů
katedry se v tomto období proti období předcházejícímu sice zmenšil v důsledku toho, že druhé
období trvalo déle (od roku 1960 do roku 1990, tj. 30 let), ale struktura učitelů podle pedagogického
zařazení se po této revoluci radikálně zlepšila. Od té doby působili na katedře a někteří ještě učí:
4 profesoři a 4 docenti.
Tabulka 5 Počty učitelů podle pedagogických funkcí
Pol.
Období
Profesoři
1
Při založení katedry
2
Do roku 1990
3
Od roku 1990 dosud
Docenti
Odb.
asistenti
Celkem
1
14
15
3
6
12
21
4
4
8
16
Poznámka: Někteří učitelé působili po založení katedry až do roku 1990, pokračovali po tomto roce,
jiní nastoupili až po roce 1990, proto se součty nerovnají.
Tabulka 6 Struktura učitelů podle pedagogických funkcí v %
Pol.
Období
Profesoři
Docenti
Odb.
asistenti
Celkem
1
Při založení katedry
-
6,6
93,7
100
2
Do roku 1990
14,3
28,6
57,1
100
3
Od roku 1990 dosud
25,0
25,0
50,0
100
28
PČ
Tabulka 7 Celkový přehled působících učitelů na katedře od jejího vzniku až do současnosti
Jméno
Vyučovaná disciplína
1
prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.
didaktika ekonomie, didaktika ekonomických
předmětů, podniková praxe
2
doc. Ing. Alois Baier, CSc.
hospodářské výpočty
3
PhDr. Blažková - Černá, PhD.
pedagogika
4
Kamil Bolze
didaktika účetnictví
5
Ing. Zdeněk Burda
didaktická praxe
6
PhDr. Eduard Čech
hospodářská čeština
7
doc. PhDr. Jiří Dvořáček, CSc.
pedagogika
8
doc. Ing. Bohuslav Eichler
hospodářské
hospodářských
programování
9
Ing. Marie Fišerová, Ph.D.
didaktika účetnictví
10
PhD. Zuzana Hadj Moussová
pedagogická psychologie
11
prof. Ing. František Hampl
didaktika ekonomických předmětů
12
Ing. Jiří Holeček
didaktika informační technologie
13
Ing. Jaroslav Hrubý
písemný styk
14
Ing. Marie Jankovcová
aktivní metody výuky
15
RCDr. Ing. Jan Kadlec
didaktika, metodika účetnictví
16
Jan Kaňka
norma spisovného jazyka
17
Ing. Miroslav Karlíček
didaktika účetnictví
18
prof. PhDr. Jitka Kárníková, CSc.
pedagogika, didaktická technika
19
prof. Ing. Jiří Koudela, CSc.
hospodářská
účetnictví
20
Ing. Alena Králová, Ph.D.
didaktika ekonomiky, podnikové praktikum,
didaktika aplikované ekonomie
21
Ing. Katarína Krpálková Krelová, Ph.D.
didaktika odborných předmětů, didaktická
29
výpočty,
výpočtů a
korespondence,
didaktika
lineárního
didaktika
technika, systémy managementu kvality
v ekonomickém vzdělávání
22
doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc.
didaktika
fiktivních
firem,
ekonomických předmětů
23
Ing. Dana Kubíčková, Ph.D.
didaktika ekonomiky
24
Karel Lux
didaktika účetnictví
25
Ing. Jaroslav Mestek
didaktika podnikové ekonomiky
26
doc. PhDr. Ludvík Páleníček, CSc.
dějiny české a slovenské kultury
27
prof. PhDr. Vlastimil Pařízek, DrSc.
pedagogika
28
Ing. Jitka Radová-Bömová
didaktika výpočetní techniky
29
doc. Ing. Miloslav Rotport, CSc.
didaktika ekonomie, účetnictví, fiktivních
firem, didaktická technika, využití počítačů
ve výuce
30
Ing. Karel Rulík
hospodářské výpočty
31
PhDr. Sedlář
pedagogika
32
Václav Seliger
hospodářské výpočty
33
Ing. Stanislava Střelečková
didaktická praxe
34
Ing. Helena Štrofová
didaktika ekonomie
35
doc. Ph.D. Jan Trnka, CSc.
moderní rétorika, pedagogická psychologie
36
Ing. Marie Urbanová, Ph.D.
didaktická technika, rétorika
37
PhDr. Karel Vít
pedagogická psychologie
38
prof. Ing. Hana Vomáčková, CSc.
didaktika výpočetní techniky
39
doc. Josef Zahradník, CSc.
didaktika statistiky
40
PhDr. Bohuslav Zejda, CSc.
pedagogická psychologie
41
Ing. Lenka Zronková
didaktická praxe
Sekretářky katedry
Ivana Čechová
Irena Čurdová
30
didaktika
Dáša Křehlíková
Jarmila Petrůvová
Marcela Římková
Květa Valouchová
Eva Zahálková
Myšlenkovou a lidskou osobností na katedře byl Kamil Bolze (1892 – 1983), jak to popisuje profesor
Koudela.
Když jsem se nedávno probíral rodinnými památkami, našel jsem mezi nimi i propouštěcí vysvědčení
mého tatínka z chlapecké měšťanské školy v Berouně z 20. července 1915. Nikdy dříve jsem si toho
nevšiml – podpis učitele na vysvědčení! „Rudolf Bolze, třídní.“. Naprosto stejně psané příjmení, jako
je na řadě dopisů a pohledů, které mi pan profesor Kamil Bolze z Prahy nebo později z valašských
Huslenek a Vsetína posílal. Byl to předek Kamila Bolzeho? Se stejným rukopisem? Příjmení Bolze není
na Berounsku obvyklé.
Rád bych připomněl významnou osobnost ekonomického školství, profesora Kamila Bolzeho. Možná
i jeho předkové byli mojí rodině tak nějak souzeni:
Pan profesor Kamil Bolze. Nikdo si ani netroufl ho jinak oslovovat. Vysoký, silnější důstojný pán, vždy
se zlatými kovovými brejličkami. Typický pan učitel nebo středoškolský profesor. Nic ho nevyvedlo
z klidu. A takovou chtěl mít klidnou a důstojnou školu, vždy jako chrám moudrosti a poznání. Nikdy
nestál o žádné parády nebo okázalosti. Když ho jako seniora požádali, aby byl členem akademického
senátu při promocích, vždy odmítal. „Nechci dělat křoví nebo oleandr při té parádě!“
Poznal jsem ho někdy v roce 1952 nebo 1953, když jsem se zapsal do doplňujícího pedagogického
studia, abych získal po absolvování fakulty financí a úvěru VŠE také učitelskou kvalifikaci
pro vyučování na obchodních akademiích. Byl tehdy členem Státní zkušební komise pro toto studium
spolu s Ing. Františkem Hamplem a jinými členy. Ing. Hampl (jmenován docentem v roce 1954,
profesorem 1968) byl předsedou komise. Tajemníkem komise byl středoškolský profesor v důchodu
Václav Seliger. Zase další typická učitelská osobnost, ale z jiného řekl bych přísného a strohého zrna.
Členy komise byli významní, zejména pražští (z Českoslovanské akademie obchodní) středoškolští
profesoři nebo krajští či ústřední školní inspektoři. Např. Ing. Dr. Jan Kadlec, Jan Kaňka, Josef Fiala
(ten byl později vedoucím katedry účetnictví na fakultě) a jiní. Ti také přednášeli v kurzech tohoto
studia, vedli semináře a zkoušeli kandidáty profesury u státních zkoušek doplňujícího studia.
Profesor Kamil Bolze se zabýval především účetnictvím, resp. základy nebo teorií účetnictví a jeho
vyučováním. Učil a psal učebnice. Účetnictví bylo pro něj nejdůležitější. Spolupracoval tu s Janem
Kadlecem na učebnicích, které mnohokrát vyšly v dalších vydáních. Vždy pečlivě propracované,
novelizované, v mimořádné jazykové kvalitě. Přitom úzce spolupracoval s ministerstvem financí.
31
Po mém nástupu na katedru metodiky ekonomických předmětů v roce 1954 se počala i moje
spolupráce s profesorem Bolzem. Byl jsem s ním ve spojení až do jeho odchodu na věčnost na konci
roku 1983. Vždycky mi doporučoval, abych po něm napsal učebnici základů účetnictví pro obchodní
akademie. Sám že to už nezvládne. Snažil jsem se tenhle jeho odkaz splnit.
Když jsem v lednu 2012 procházel svůj archiv, našel jsem v něm almanach vydaný k 50. výročí
berounského ekonomického školství - „Padesát let ekonomického školství v Berouně“. Je v něm
několik článků o významných osobnostech berounských ekonomických škol: František Hampl, skvělý
vypravěč, jako dlouholetý profesor berounské obchodní akademie, napsal krásnou stať právě
o Kamilu Bolzeovi. Ozřejmil celou osobnost Kamila Bolze, jeho pedagogickou charakteristiku, běh
jeho pestrého života, studium, pobyt na frontách první světové války, pedagogickou činnost
na Slovensku, na družstevní škole v Berouně, ve významných hospodářských funkcích v praxi,
na obchodních akademiích, na pracovištích školní inspekce obchodních učilišť v Čechách. Připomíná
také jeho přednášky na Vysoké škole obchodní a VŠPHV, v kursech ministerstva školství, Státní banky
čs. a jinde. Ale vždy šlo o účetnictví! A k tomu všemu, i k pedagogické práci na Českoslovanské
akademii obchodní se vždy rád vracel až do odchodu do důchodu v roce 1952. Potom se soustředil
na spolupráci s Vysokou školou ekonomickou. Pestrost jeho běhu životem se projevila i v publikační
činnosti, zaměřené především na účetnictví, ale také oblast ekonomiky a organizace průmyslové
výroby, nauky o podniku, na pedagogiku i na didaktiku ekonomických předmětů. Byla to činnost
obdivuhodná. Určitě mu patřilo v roce 1964 učitelské vyznamenání: ke Dni učitelů ho vláda republiky
jmenovala zasloužilým učitelem.
Profesor Bolze byl jedním z iniciátorů vzniku katedry metodiky ekonomických předmětů a byl jedním
z prvních, byť externích členů. Působil tu jako lektor a především přednášel didaktiku ekonomických
předmětů. K ní napsal také první tehdy ještě útlý sešit vydaný jako skripta. Ten se pak stal
východiskem pro skripta z Pedagogiky pro učitele ekonomických předmětů, na kterém se Kamil Bolze
podílel s Jitkou Kárníkovou.
Když se na katedře mnohokrát diskutovalo o přípravě našich učitelů a o učebním plánu oboru, přinesl
mi pan profesor v srpnu 1977 opis vzácného materiálu, učebního plánu svého pedagogického studia,
podle nějž sám kdysi studoval: studium podle zkušebního řádu pro učitele komerčních předmětů
z roku 1907! Státní zkouška se tehdy konala:




ze tří hlavních předmětů (obchodní nauky a nauky o mezinárodním obchodě, z účetnictví
a z kupecké aritmetiky, přitom z každého předmětu byla písemná práce se lhůtou 3 měsíců,
klauzurní zkouška čtyřhodinová a ústní zkouška),
ze dvou vedlejších předmětů (z obchodního, směnečného a živnostenského práva
a z národního hospodářství – ústní zkoušky),
z českého jazyka vyučovacího (ústní zkouška),
z povinného vyučovacího výstupu.
Součástí zkušebního řádu byl i učební plán z roku 1907, podle kterého studovali kandidáti čtyři
semestry na české technice a čtyři semestry na univerzitě. Obsahoval 23 předmětů a seminářů
v celkovém rozsahu 83 hodin výuky. U opisu studijního plánu jsou uvedeni i vyučující pro každý
předmět či seminář.
32
Bylo to velmi poučné. Ukázala se odborná náročnost studia, nebyla opomenuta ani kulturně
výchovná stránka přípravy učitelů. Plán zahrnoval totiž i dějiny literatury české (a to v tehdejším
Rakousko - Uhersku!), praktickou filozofii, hygienu školní, seminář komerčního vyučování.
Významnou složkou státní závěrečné zkoušky byla ústní zkouška z českého jazyka vyučovacího.
Odnesme si pro dnešní dobu poučení o významu připravenosti mladých učitelů v oblasti kulturní
a jazykové!
Profesor Bolze byl člověk velmi společenský. Projevovalo se to jak na katedře, tak také na „výjezdních
zasedáních katedry“, která se konala každým rokem v červnu na konci školního roku na „Koudelovic“
chatě. Nelenil, přijel společným vlakem ze Smíchova do Berouna a odtud motoráčkem do Žloukovic.
Pěšky pak do kopců na Seče. I když senior, vždy šel, přebrodil potůček v údolí a vyšlápl do kopce.
A také tady vždy upravený, žádné sportovní oblečení, ale sako a kalhoty. V aktovce přinesl něco
na zub. To, co připravila jeho milá paní Olga, aby ho ostatní účastníci prý nepomluvili. K pití nenesl
nic, ale zákusky, domácí pečivo. A poseděl s námi až do konce. Spolu i s dalšími „stařešinami“ katedry,
s Václavem Seligerem, Františkem Hamplem, Ludvíkem Páleníčkem.
Při tom vyprávěl o svém mládí. O vojně, kterou prožil ji v první světové válce na různých frontách,
zejména italské, srbské, francouzské, v Tyrolích, v Belgii a jinde. Vyprávěl, jak nastoupil do rakouské
armády a jako jednoroční dobrovolník sloužil ve Varšavě. „Náš starý plukovník nám říkal: vy mladíci,
pamatujte, že Varšavanky jsou nejhezčí děvčata v Rakousku!“
Na odpočinek odešel s manželkou paní Olgou na Valašsko, do vesničky Huslenky. Jeho dcera s mužem
si tam pořídili pěknou chalupu, dřevěnici. Staříčka tam měli lidé rádi. On i jeho žena byli evangelíci,
jeho dcera paní Staňková se stala farářkou této církve. Snad i z toho plyne jeho myšlení, životní
postoje, láska k mladým lidem, k učitelské práci. Tady prožili Bolzeovi poslední léta svého života.
Několikrát jsme je s manželkou při cestách na Moravu navštívili. Vždy se na setkání těšil a měl pro nás
(nebo pro mne) připravenou lahvičku valašské slivovice. Droboučká paní Bolzeová zůstávala vždycky
trochu v pozadí. Oba se měli moc rádi. Když paní Olga zemřela (1981), moc se to pana profesora
dotklo, těžko to prožíval.
Mám pečlivě schované všechny dopisy od pana profesora i dopisy jeho dcery, které mi psala. Jsou to
listy důvěrné, ale vystihují duši pana profesora a jeho vztah k životu.
Na Vsetínsku také profesor Bolze už ve vysokém věku onemocněl. Choroby stáří prožívali oba
s manželkou ve vsetínské nemocnici. Navštívili jsme ho na lůžku ve vsetínské nemocnici a také
v domě tamní pečovatelské služby. Bylo na něm vidět, jak nemocí trpí. Ale myšlení bylo zcela jasné.
I v této situaci se vyptával, co je nového na škole a na katedře, na jednotlivé známé a přátele. A také
– to snad zejména – co se děje nového v přípravě učitelů ekonomických předmětů. Tehdy na počátku
osmdesátých let se měnil učební plán učitelského studia, zejména došlo ke změně učitelských
aprobací. Byly zavedeny dvě: jedna zaměřená na podnikovou ekonomiku a organizaci, politickou
ekonomii, druhá na účetnictví, výpočetní techniku a hospodářské výpočty. Ale v podstatě mohl
po absolvování každý učitel vyučovat všem ekonomickým předmětům. To se panu profesorovi
nelíbilo. „Mně se nezdá, aby učitel ekonomických předmětů učil všechno, aby nebyl specialistou
pro určitý obor.“
33
Mám uschovanou celou složku dopisů a pohledů od pana profesora Bolze. Většinou jsem je vždy četl
radostně, s potěšením, protože přinášely pozdravy jak z Prahy, tak zejména z valašských Huslenek
mně, manželce i cérečkám, jak sám psal. Ještě v roce 1992 mi sděloval názory na práci katedry, psal,
jak se těší na moji Didaktiku základů účetnictví. Ale připojoval také - a tady je vidět i jeho smysl
pro humor a pro mé zájmy - že mi posílá článek o práci myslivců na Vsetínsku: „A abyste viděl, jací
jsme my myslivci na Vsetínsku pašáci, posílám Vám výstřižek z krajinského listu. Je to jistě pravda
všechno, co tam stojí, neboť už Hampl František říkával, že kdyby to nebyla pravda, nesmělo by se to
tisknout!“
Další dopisy už veselé nejsou. Jsou z jara roku 1983. Psal je z nemocnice a potom z domu
pečovatelské služby. Ty poslední však už psala jeho dcera Olga Staňková – Bolzeová. V říjnu
informovala o jeho špatném zdravotním stavu a pak nakonec v lednu 1984 mi děkovala za slova
útěchy a vzpomínek na jejího otce a za přátelský vztah k němu. Zemřel koncem roku 1983 ve věku
devadesát jedna let.
Zůstane trvale zapsán mezi mými nejlepšími osobními přáteli a zejména v historii naší katedry.
7.2 SOUČASNÉ PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ KATEDRY
Katedru vede vedoucí katedry, která má svou zástupkyni. Administrativní věci vykonává sekretářka
katedry. Na katedře působí tři docenti. Katedra má rovněž tři odborné asistenty. Katedra využívá
větší počet zkušených externích učitelů (v současné době je to pět učitelů. Katedra měla v roce 2012
tři interní doktorandy, kteří působili v oblasti výuky.
Členové katedry na výjezdním zasedání v Nicově 18. a 19. září 2012
34
 PhDr. Hadj Moussová Zuzana
 Ing. Marie Urbanová, Ph.D.
Asistenti
 Ing. Kateřina Berková, Ph.D.
Interní doktorandi
 Ing. Lenka Holečková
 Ing. Libor Klvaňa
Externí pracovníci
 prof. Ing. Asztalos Ondřej, CSc.
 doc. Ing. Rotport Miloslav, CSc.
 Ing. Veronika Blažková, Ph.D.
 Ing. Kocourková Alena
Členové katedry
Vedoucí katedry
 Ing. Králová Alena, Ph.D.
Zástupce vedoucí katedry
 Ing. Katarína Krpálková Krelová, Ph.D.
Sekretariát
 Petrůvová Jarmila
Docenti
 doc. PhDr. Dvořáček Jiří, CSc.
 doc. Ing. Krpálek Pavel, CSc.
 doc. PhDr. Trnka Jan, CSc.
Odborní asistenti
 Ing. Marie Fišerová, Ph.D.
8 VÝVOJ RŮSTU KVALIFIKACE UČITELŮ KATEDRY
Vědecko-pedagogickou práci na katedře ovlivňovala a stále podstatně ovlivňuje vědecká kvalifikace
učitelů. Převážnou část učitelů katedry tvořili dříve učitelé bez vědeckých hodností. Nyní je jejich
počet daleko menší než v minulosti.
Nejčastější vědeckou hodností byli a jsou kandidáti věd (CSc.). Tuto hodnost získalo 32 % učitelů
katedry. Vědecká hodnost kandidáta věd se udělovala v ČSSR do roku 1990. Získání této hodnosti
bylo a je předpokladem pro získávání docentské hodnosti. V současné době všichni tři interní docenti
katedry mají vědeckou hodnost kandidáta věd.
Nejvyšší vědeckou hodnost doktor věd (DrSc.) získal do roku 1990 jeden učitel katedry – profesor
Pařízek. Od té doby se tato vědecká hodnost v ČR neuděluje.
V posledním desetiletí minulého století získávali absolventi učitelského studia vědecký titul Ph.D. To
se dosud týkalo necelých 10 % pracovníků katedry. Tito učitelé vykonávají pedagogickou funkci
odborných asistentů. V současné době jsou mezi 8 interními učiteli katedry 4 nositelé titulu Ph.D.
Jsou zdrojem pro získávání vědecko-pedagogické docentské hodnosti. Bez vědecké hodnosti je pouze
jeden člen katedry. Tato fakta vypovídají o tom, že kvalifikace interních učitelů katedry je na vysoké
úrovni. Tuto úroveň posiluje 1 externí profesor a 1 docent.
35
Tabulka 8 Struktura učitelů podle vědeckých hodností od roku 1990
Skupina učitelů
Počet
%
Kandidáti věd (CSc.)
13
32
Doktoři věd (DrSc.)
1
2
Doktorská hodnost (Ph.D.)
4
8
Bez vědecké hodnosti
23
58
Celkem
41
100
9 VZTAH UČITELŮ K VYUČOVANÝM DISCIPLÍNÁM
Pedagogické, pracovní a společenské prostředí katedry je velmi závislé na tom, jaký mají učitelé vztah
ke studentům, ke své práci a ke kolektivu. Vědecká a pedagogická práce učitelů v podstatné míře
závisí na tom, jaký mají učitelé poměr nejen k mladým studentům, ale i ke studentům z řad
pracujících ve školství a z jiných oblastí společenské praxe.
Zvláštním a charakteristickým rysem pracovního kolektivu katedry didaktiky ekonomických předmětů
je skutečnost, že každý učitel zajišťuje výuku úzkého a specifického vědeckého oboru a přednášené
disciplíny. V tomto duchu se katedra značně liší od ostatních kateder fakult a školy. Na nich je totiž
v určité odbornosti vždy více učitelů. Tentýž předmět nebo skupinu předmětů učí více učitelů. Tato
okolnost vtiskuje ráz práce katedry didaktiky ekonomických předmětů. Do určité míry je to výhoda
(možnost interdisciplinárního přístupu), ale také možnost vzniku některých problémů (komplikace
v zastupování).
Učitel katedry je každý svým způsobem individuální osobností. Má vlastní přístup ke své disciplíně
z hlediska jejího obsahu, metod výuky i náročnosti ke studentům. Přístup ke své disciplíně sami
vyjadřují tak, jak je uvedeno. Příspěvky jsou seřazeny v abecedním pořadí.
36
9.1 PROČ
JSEM
DIDAKTIKU
EKONOMICKÝCH
PŘEDMĚTŮ ZAJIŠŤOVAL NEJDÉLE
Moje cesta k výuce obecné didaktické disciplíně zaměřené
na vzdělávání učitelů ekonomických předmětů začala vlastně
již na střední škole. Studoval jsem na obchodní akademii
v Teplicích (později se tyto školy jmenovaly různě:
hospodářská škola, vyšší hospodářská škola, střední
ekonomická škola). Velmi se mi zde líbil jako člověk i jako
učitel profesor Josef Vrátný, který učil různé ekonomické
předměty, zejména však účetnictví. Po maturitě jsem si
stanovil, že ho budu následovat, budu-li schopen a vydržím-li
jako student vysoké školy. A tak jsem byl v roce 1952 přijat
na Hospodářskou fakultu Vysoké školy hospodářských
a politických věd v Praze. Z této fakulty pak v roce 1953 vznikla
Prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.
současná Vysoká škola ekonomická. Nejdříve na obor finance,
pak jsem přestoupil na nově zřízený obor učitelství ekonomických předmětů. Jako prezenční student
jsem zde vydržel až do roku 1956. Profesor Hampl, první vedoucí katedry, mi v pátém ročníku
umožnil přestoupit na dálkovou formu studia. A tak od té doby se datuje základ mého učitelského
působení. Nastoupil jsem na Hospodářskou školu v Teplicích, tentokrát však už ne jako žák, ale jako
začínající učitel. Bohužel na této škole již pak profesor Vrátný více nepůsobil. Přijal mě však velmi
ochotně ředitel Běhounek. Jako mladému a začínajícímu učiteli mě přidělil kromě výuky
ekonomických předmětů též třídnictví ve 2. a, kde se prý neosvědčil učitel, který měl třídu vést. Učil
jsem zde různé ekonomické předměty, zejména však účetnictví, z něhož žáci maturovali.
V roce 1959 jsem na školu v Teplicích pozval profesora Hampla, ne jako didaktika, ale jako známého
spisovatele, do kulturního klubu v obecném domě na besedu. Velmi zajímavě mluvil o herci loutkáři
Matěji Kudějovi. To se už schylovalo ke konci školního roku. Telefonicky mě vyzval, zda k němu nechci
přejít na katedru. Tato výzva byla pro mne sympatická. Během prázdnin jsem se školským odborem
rozvázal pracovní poměr. K 1. září 1959 jsem tedy začal působit jako asistent na katedře. Postupně
jsem se zaučoval, jak působit na vysoké škole, tentokráte ne jako student, ale jako pedagog.
Postupně jsem se orientoval na výuku didaktiky ekonomické teorie, spolu s Ing. Štrofovou. Po krátké
době na katedře pracovat přestala. Tak jsem pro tuto didaktiku zůstal sám. Již jako odborný asistent
jsem se věnoval tomuto předmětu až do roku 1970. Změna politické situace po roce 1968 mě však
neumožnila vyučovat didaktiku ekonomické teorie. Souviselo to také s tím, že po návratu profesora
Pavla Hrubého, který byl pro revizionismus v 50. letech zbaven výuky ekonomie, v polovině
šedesátých let byl rehabilitován a vrátil se na VŠE. Paralelně s výukou didaktiky ekonomie jsem
spolupracoval s profesorem Hrubým z katedry politické ekonomie (zde jsem cvičil v jeho kursech
a zastupoval jsem ho na přednáškách). V roce 1970 musel profesor Hrubý opět opustit VŠE.
Za přispění docentky Zoji Svobodové – Klusákové, dcery prezidenta Svobody, jsem pak úspěšně
ukončil vědeckou přípravu (ale na oboru dějiny národního hospodářství) a získal hodnost kandidáta
ekonomických věd. Za vydatné pomoci pochopení děkana profesora Petřivalského jsem mohl
obhajovat docenturu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
37
Zhruba od roku 1970 mě svěřil profesor Hampl výuku didaktiky ekonomických předmětů, kurs, který
do té doby zajišťoval sám. A tak se mým osudem stala nová disciplína, zaměřená na obecné otázky
výuky ekonomických předmětů. To mě zůstalo až do odchodu do důchodu – výuku didaktiky
ekonomických předmětů jsem zajišťoval bezmála 40 let. Skončil jsem v roce 2010. Didaktiku
ekonomických předmětů jsem od roku 1998 zajišťoval jako profesor teorie vyučování ekonomických
předmětů. O to se zasloužila děkanka fakulty docentka Nováková.
Předpokladem výuky didaktiky ekonomických předmětů jako oborové didaktiky bylo proniknout
do obsahu a didaktiky prakticky všech ekonomických předmětů. Paralelně s prací na katedře jsem
na pražských středních školách postupně a střídavě učil externě různé ekonomické předměty. Prošel
jsem různými školami, učil jsem na středních ekonomických školách, od roku 1990 na obchodních
akademiích. Dokonce jsem v jednom roce převzal výuku na Nerudově gymnáziu, protože v té době –
do roku 1990 – na těchto školách bylo všeobecné vzdělání doplňováno o vzdělání odborné, tedy
i o ekonomické. Ještě v Teplicích jsem krátce učil ekonomiku obchodu a techniku prodeje
na učňovské škole obchodní, která byla přičleněna k hospodářské škole. Bohužel jsem se s výukou
ekonomiky prakticky nesetkal na středních technických školách, zejména ne na průmyslovkách.
Myslím si však, že zkušenosti z výuky ekonomických předmětů, které jsem získal na středních školách,
mi pomohly, abych, jak jsem to uměl, mohl zabezpečovat oborovou didaktiku ekonomických
předmětů. Měl jsem tudíž komplexní přehled o ekonomickém vzdělávání na všech typech
sekundárního školského systému. Nasbírané zkušenosti z výuky na základě vědecké práce
a publikační činnosti jsem pak didaktiku ekonomických předmětů vyučoval pravidelně každým
semestrem v prezenční formě studia i v doplňujícím pedagogickém studiu inženýrů ekonomů.
Od roku 2010 po mně tento předmět převzal docent Krpálek.
Výuka oborové didaktiky ekonomických předmětů spolu se speciálními didaktikami (ekonomiky,
účetnictví, statistiky aj.) se podílejí na odborném a didaktickém profilování nových učitelů
ekonomických předmětů. Dokonce je tato oborová didaktika součástí státních zkoušek. Podle mých
zkušeností však určitá část studentů pragmaticky preferuje více speciální didaktiky.
9.2 PROČ JSEM SE ROZHODLA VĚNOVAT DIDAKTICE
ÚČETNICTVÍ?
Obecně jsem toho názoru, že didaktika jako vědní disciplína
má v sobě určité kouzlo, které buď člověka ovlivní, nadchne
se pro tento obor, a tak pozná jakýsi „svět metodické tvorby,
originality, nápaditosti v souvislosti s prací se studenty,…“,
nebo na něm nezanechá jakýkoliv, byť patrný náznak nadšení
pro tento „specifický“ obor. Pro mě je didaktika něčím
specifickým, výjimečným, co stalo součástí mého života
a za co jsem skutečně ráda. Musím říci, že má cesta
k didaktice účetnictví nebyla příliš klikatá. Než jsem poznala
vůbec jakékoliv hledisko didaktiky, tak jsem získala zálibu
Ing. Kateřina Berková, Ph.D.
v účetnictví již na střední škole – Obchodní akademii
v Jihlavě. V té době jsem nevěděla, že existuje nějaká didaktika a už vůbec jsem nevěděla, co by mohl
38
tento pojem znamenat. Zajímaly mne zákonitosti účetnictví a jeho odborná stránka. Chtěla jsem se
dozvědět co nejvíce, a proto jsem se rozhodla pro studium účetnictví na Fakultě financí a účetnictví
VŠE v Praze (od roku 2004).
Důležitým okolnostem v době studia na Obchodní akademii v Jihlavě, které měly vliv na zrození
myšlenky: „Co kdybych se věnovala učitelské profesi?“ Tuto myšlenku ovlivnily mé aktivity
vykonávané na střední škole související s přípravou některých spolužáků na praktickou zkoušku
z účetnictví. Naše příprava získala skutečně podobu výuky a poznala jsem další možnosti, jak lze
s účetnictvím pracovat. Rok 2004 tak přinesl první zkušenost „s amatérskou výukou účetnictví“. V té
době ale tato myšlenka nebyla mým primárním cílem, byť s ním nepřímo souvisela. Hlavním cílem
bylo vystudovat účetnictví a získat širší vhled do této problematiky. A tak se také stalo. Nicméně
studium na VŠE vzalo za své.
Po absolvování bakalářského studia oboru Účetnictví a finanční řízení podniku (v roce 2007) jsem
měla jasno, jakou vedlejší specializaci k hlavní specializaci Účetnictví si zvolím. Nemusela jsem dlouho
přemýšlet o kladech či záporech a zapsala jsem si Učitelství odborných ekonomických předmětů.
Vedlejší specializaci jsem absolvovala v roce 2008. Tento obor mne oslovil natolik, že jsem se
rozhodla zůstat mu věrná a zkusila jsem po absolvování navazujícího magisterského studia v roce
2009 doktorské studium, obor Teorie vyučování ekonomických předmětů. Zde jsem se již primárně
zaměřovala na předmětovou didaktiku účetnictví s didaktickou praxí, kterou jsem začala vyučovat
ve spolupráci s garantem kurzu docentem Miloslavem Rotportem od zimního semestru
akademického roku 2010/2011. Tato zkušenost byla pro mne velice cenná. Byla jsem také zapojena
do didaktických praxí jako vedoucí praxe katedry didaktiky ekonomických předmětů. Výuka didaktiky
účetnictví s didaktickou praxí – konkrétně cvičení v podobě simulace řízení výuky – vyžaduje vlastní
zkušenosti vyučujícího s výukou na střední škole. Tyto zkušenosti jsem postupně získávala počínaje
rokem 2009 na obchodní akademii, kde jsem vyučovala účetnictví a ekonomické předměty. Práce
s žáky mě bavila a snažila jsem se v hodinách využívat nejrůznější didaktické prvky.
Od roku 2012 působím na katedře didaktiky ekonomických předmětů jako odborná asistentka. Stále
se věnuji didaktice účetnictví s didaktickou praxí v rámci navazujícího magisterského studia, nyní
ve spolupráci s doktorkou Marií Fišerovou, současnou garantkou předmětu.
Seminář z didaktiky účetnictví se snažím nejrůzněji inovovat, pro inspiraci chodím zejména do přírody
a vracím se vždy s novým nápadem!
Ke katedře jsem si vytvořila zvláštní vztah a jsem ráda, že se zde mohu seberealizovat. Svojí
přátelskou atmosférou, která zde panuje, je to velmi výjimečné pracoviště, které se jen tak v dnešní
době nevidí.
39
9.3 PROČ JSEM STÁLE VĚRNÁ PEDAGOGICE?
Na katedru didaktiky ekonomických předmětů VŠE jsem
nastupovala na podzim 1989 hned po promoci jako čerstvá
absolventka Filozofické fakulty UK, původně na roční studijní
pobyt, který se protáhl na pět let strávených ve velmi
příjemném a tvůrčím pracovním prostředí mezi odborníky
na slovo vzatými.
PhDr. Veronika Blažková, Ph.D.
Ráda vzpomínám na první přednášky, první zkušenosti
z vyučovacího procesu a svoje první počiny v publikační
činnosti, vše pod vedením a odborným dohledem mé
tehdejší patronky a kolegyně prof. Kárníkové. Z katedry jsem
odcházela v roce 1994 na mateřskou dovolenou a po jejím
skončení jsem následujících 13 let působila jako vyučující
předmětů pedagogika, sociologie, etika a komunikace
na střední, vyšší a později vysoké zdravotnické škole.
V roce 2011 jsem dostala příležitost přednášet na Pedagogické fakultě UK a zároveň jsem se vrátila
na katedru didaktiky ekonomických předmětů, kde jsem s radostí přijala výuku základů speciální
pedagogiky. Učitelská práce, se všemi pozitivy i negativy, mě pořád baví, možná více než před lety,
když jsem začínala, a musím přiznat, že mě za 18 let pedagogické praxe ještě nikdy nenapadlo tuto
profesi opustit. Naopak, motivuje mě k dalšímu studiu, takže během uplynulých let jsem vedle
původního oboru pedagogika rozšířila své obzory i v příbuzné disciplíně speciální pedagogika
a ve svém vzdělávání pokračuji i v dalším oboru – psychologie.
Není snadné říct, který předmět učím nejradši, z pedagogiky jsou to určitě dějiny pedagogiky a velmi
blízko mám právě k již zmiňované speciální pedagogice, disciplíně, která zažívá v posledních letech
boom v počtu zájemců o studium i v počtu přijatých studentů. Z vlastní zkušenosti vím, že i studenti
VŠE rádi pronikali do tajů jednotlivých „pedií“, tedy disciplín speciální pedagogiky a prezentace, které
si připravovali, vždy svědčily o jejich zaujetí pro dané téma.
Není ani jednoduché odpovědět na otázku, co nebo kdo je největším motivačním prvkem v mé práci,
ale bezpochyby jedním z nich jsou studenti, naslouchající, diskutující, komunikující, zajímající se,
kladoucí spoustu dotazů, nesouhlasící, řešící problémy… To vše mě uspokojuje, aktivizuje, nabíjí
energií, nutí studovat další publikace a pročítat aktuální materiály. Kontakt s mladými lidmi, kteří
touží po informacích, vědomostech, každodenní vzájemná interakce ve třídě, v posluchárně nebo
na fakultních školách při praxích našich studentů, by mi chyběla. Jen doufám, že mi moje nadšení
pro učitelskou práci a vztah ke studentům ještě dlouho vydrží.
40
9.4 ČÍM
JE
ZAJÍMAVÁ
VÝUKA
PŘEDMĚTU
PEDAGOGIKA?
Pedagogika je vědou o výchově a vzdělávání. Přitažlivá je
tím, že se zabývá problémy, které se týkají každého z nás,
které byly aktuální v každé době, již od úsvitu lidských
dějin, a v každé společnosti. Problematika výchovy
a vzdělávání tak má velmi dlouhou a bohatou historii a je
i vědou budoucnosti – od úrovně vzdělanosti občanů se
bude v jednotlivých zemích odvíjet prosperita
hospodářská, kulturní a konec konců i mravní.
Můj zájem o pedagogiku mě vedl k teoretickému studiu
i k pedagogické
praxi.
Zkušenosti
jsem
čerpal
z vlastní výuky na základních školách, na střední škole,
doc. PhDr. Jiří Dvořáček, CSc.
několik let jsem pracoval i ve výchovném ústavu.
Postupem času jsem si stále více uvědomoval složitost této problematiky, celou šíři souvislostí
a faktorů ovlivňujících výsledky pedagogického snažení. Zaujala mě samotná filozofická podstata
záměrného zasahování do vývoje lidského jedince, otázka smyslu, cíle a obsahu výchovy. S velkým
zájmem a potěšením jsem sledoval, jak se s těmito otázkami vyrovnávaly velké osobnosti v dějinách.
Komparativní pedagogika poskytla další cenné podněty pro porovnávání výchovných principů
a školských systémů v různých dobách a kulturách. Zajímavé jsou nepochybně i problémy didaktické.
Metody, prostředky, formy osvojování vědomostí a dovedností se však přizpůsobují cíli, ten je vždy
kritériem určujícím a zároveň nejobtížněji stanovitelným. Mě vždy přitahovaly více cílové hodnoty
a didaktiku jsem přenechával přednostně specialistům – oborovým didaktikům.
Mám-li říci, co mi přináší výuka pedagogiky, mohu vyjádřit vcelku uspokojení. Slůvko „vcelku“
znamená, že v posledních letech pozoruji určité znevážení tohoto oboru. Pedagogika trpí mnoha
neodbornými zásahy, neúctou k základním principům humanity, neúctou k bohatým národním
vzdělanostním tradicím a velkou povrchností. V cílech výchovy a vzdělávání dominuje utilitarismus,
liberalismus, často až extrémní individualismus. Kultivační význam vzdělávání, zdůrazňovaný již
v antickém Řecku, je podceňován, s neblahými důsledky na vztahy mezi lidmi. Připomeňme výrok
pedagogické osobnosti nad jiné povolané, J. A. Komenského: „Získáme-li na vědomostech a ztrácímeli na mravech, více ztrácíme, než získáváme.“ (J. A. K.: Velká didaktika, 1628) V duchu svého
přesvědčení o významu pedagogiky pro budoucnost naší mládeže věnuji se této činnosti již dlouhá
desetiletí a přednáším pedagogiku budoucím učitelům. Zastávám neochvějně optimistický názor, že
tato snaha není zbytečná.
9.5 PROČ MÁM RÁDA DIDAKTIKU ÚČETNICTVÍ
První impuls, který mne přivedl na cestu směřující až
k didaktice účetnictví, nastal v momentě, kdy se mé paní
profesorce účetnictví na střední škole podařilo vysvětlit
první účetní případy tak srozumitelně, že jsem užasla, jak
je vlastně účetnictví nádherně logické. Ta radost
41
Ing. Marie Fišerová, Ph.D.
z pochopení způsobila jednak to, že jsem se sama vždycky tento předmět ráda učila, jednak i to, že
jsem toto potěšení chtěla zprostředkovat druhým. Když pominuly snadné začátky a dostali jsme se ke
komplikovanějším účetním transakcím, docela ráda jsem si vymýšlela postupy, jak problematiku
naprosto jasně vysvětlit některým spolužačkám, které se začínaly ve světě účetnictví občas ztrácet.
A dostavovaly se další pocity radosti: když ti, kterým jsem vysvětlovala, pochopili. To byl vlastně start
mé pedagogické činnosti.
Už tenkrát jsem za základ úspěchu vyučujícího považovala jeho schopnost vžít se do svých žáků, tj.
do úrovně jejich dosavadních znalostí, způsobu vyjadřování, ale v neposlední řadě i do jejich nálady
a rozpoložení. Rozhodně nemůže být dobrým učitelem ten, komu opravdu z hloubi duše nezáleží
na tom, aby své žáky něco užitečného solidně naučil, nemůže být dobrým učitelem, kdo nemá své
žáky prostě a jednoduše rád. To ovšem také předpokládá, že je vyučující schopen vnímat odezvu
svých studentů a reagovat na ni. Učitel předává svým žákům vždy kus své osobnosti, něco, co zdaleka
přesahuje pouze jeho předmět. Žáci vnímají jeho přístup k životu, k lidem, laskavost i přísnost,
nadhled i důslednost. Učitel má zkrátka fascinující šanci ukázat svým studentům směr, a to nejen
ve svém oboru. Toto uvědomění bylo pro mne lákavou výzvou, a proto jsem se kdysi přihlásila
ke studiu didaktiky ekonomických předmětů na VŠE v Praze.
S povděkem vzpomínám na teorii vyučování účetnictví pod vedením pana prof. Koudely. Mnohokrát
jsem si při své pedagogické práci uvědomila, že kladení velkého důrazu na učivo o účetní
dokumentaci a o rozvaze má opravdu naprosto zásadní význam. Je základem účetnictví, podcenění
výuky těchto tematických celků rozhodně má osudově neblahé následky. Navíc prolíná veškerým
účetnictvím, znovu a znovu se k němu vracíme. Přiznávám, že v době svých studentských let jsem
se trochu podivovala, proč tomu věnujeme tolik času. Teď už to vím. Mnoho námětů ze skript pana
prof. Koudely využívám při výuce dosud.
Po mnohaleté pedagogické praxi jsem stále více cítila potřebu zabývat se metodami výuky hlouběji,
což mne přivedlo k doktorskému studiu teorie vyučování ekonomických předmětů. Protože účetnictví
jsem rozhodně učila nejvíce, zaměřila jsem se ve své disertační práci na metody výuky právě tohoto
předmětu. Jsem nesmírně vděčná za velmi inspirativní spolupráci s panem doc. Rotportem. Z našich
rozhovorů, ale i materiálů, které mi pan docent velmi laskavě poskytl, čerpám mnoho nápadů
pro výuku jak na obchodní akademii, tak i na katedře didaktiky.
I po letech mne učení stále baví (i přesto, že samozřejmě není vždy vše růžové a nejde všechno
hladce). Těší mě, že mám nyní možnost rozšiřovat své pedagogické zkušenosti o výuku
vysokoškolských studentů. Přála bych si, aby se mi dařilo nejen vštěpovat jim nutné didaktické
zásady, ale také přelít na ně trochu nadšení, které učitel účetnictví ke své práci potřebuje.
9.6 PROČ RÁDA UČÍM A PROČ PRÁVĚ PSYCHOLOGII
Proč ráda učím? Úlohou učitele je předávat studentům nejen
potřebný základ vědního oboru, ale také nové poznatky stále
se vyvíjejícího poznání. Z tohoto hlediska je výuka psychologie
příležitostí k neustávajícímu sledování nových přínosů
vědeckého bádání, k čemuž nás učitele nutí nejen vlastní
zájem, ale i zvídavost našich studentů. V tom vidím hlavní
42
PhDr. Zuzana Hadj Moussová
kouzlo učitelského povolání, které nedovolí učiteli ustrnout na úrovni stavu vědy v době, kdy sám
ukončil odborná studia, protože v kontaktu se studenty musí sám stále studovat a rozšiřovat svůj
přehled ve svém oboru. Jestli se nám daří obohacovat poznání našich studentů, pak stejnou měrou
oni svým očekáváním obohacují poznání naše.
Proč právě psychologii? Psychologie mi připadala přitažlivá již ve středoškolském věku, ostatně asi
stejně, jako všem dospívajícím, kteří se snaží poznat sami sebe a vyznat se v sobě. Při hledání směru
vysokoškolského studia u mne proto psychologie převážila nad konkurujícími obory - filosofií
a archeologií. Přednost psychologie pro mne byla v tom, že jsem v ní viděla podobná témata jako
v každém z těchto oborů - záhady psychického života, nevyzpytatelnost psychického dění, hledání
a odhalování příčin stavu člověka v jeho osobní historii.
Výuku psychologie vnímám na dvou úrovních: viditelné a skryté. Na vnější, viditelné úrovni jde
o předávání teoretických základů ve formě informací o vývoji oboru, jeho různých směrech,
aktuálních nových poznatcích atd. Záleží vždy na tom, pro jaký účel je výuka určena, od toho se odvíjí
rozsah i zaměření obsahu. Učíme-li psychologii na střední škole, jedná se zpravidla o uvádějící
seznámení s vědeckým oborem, který může být užitečný v řadě aspektů každodenního života například, jak se učit, jak vyjít s ostatním lidmi, jak poznávat sám sebe.
Na vysoké škole pak jde častěji o výběr témat psychologie, která se vztahují k oboru studia jako
součást vědomostních i dovednostních kompetencí. Například ve výuce budoucích učitelů je to
především pedagogická, vývojová a případně sociální psychologie, protože poznatky z těchto odvětví
psychologie jsou potřebné pro učitele v jeho každodenní vzdělávací i výchovné práci s žáky
a studenty. Podobně bychom mohli uvést klinickou psychologii při výuce lékařů, pracovní psychologii
v oblasti průmyslu, psychologii sportu či reklamy pro odborníky v těchto profesích. Největší suma
vědomostí a dovedností zajisté čeká na budoucí psychology, ale při rozsahu současného vědeckého
poznání a poznávání v oblasti psychologie je v pětiletém studiu i u nich nutné volit užší specializaci.
Tím jsme se ale dotkli pouze onoho vnějšího, v podstatě povrchního pohledu na to, co znamená nebo
obsahuje výuka psychologie. Skrytý přínos výuky a studia psychologie vidím v tom, jak se získávané
poznatky odrážejí ve vnitřním duševním životě nejen studentů, ale i jejich učitelů, jak nám umožňují
hlubší vhled do vlastního prožívání, motivací, schopností a možností, skrytých záhybů vnitřního
života. Poznávání lidské psychiky je vlastně nekonečné. Člověk je natolik složitá bytost, že nemůžeme
nikdy říci, že jsme ho dokonale poznali – i poznávání sebe sama je obtížné. Vždy znovu si
při přednáškách, přípravě na výuku, v diskusích se studenty uvědomuji, jak se ten který psychický jev
dotýká každého z nás osobně. Nejde jen o teoretické suché informace, jde často o živé poznání toho,
co člověk zažívá v každodenním životě. Teoretické základy psychologie se v životě člověka promítají
do jeho vlastních osobních prožitků, a tím nabývají specifického významu. Nevím, jestli se mi při
výuce tento osobní prožitek daří předávat, to by mohli povědět studenti. V každém případě se o to
snažím.
43
9.7 HBITÉ PRSTY!
Kdo má hbité prsty? Pianista, kytarista, zloděj… Vy ne? Nemylte se! Každý, kdo píše „všemi deseti“.
Tato – již 120 let stará metoda – je základem efektivní práce i v 21. století! Dnes už nenajdete
kancelář, ordinaci či prodejnu bez počítače s klávesnicí. To si uvědomilo i vedení katedry DEP a
rozhodlo se zavést v prezenční formě studia nový předmět – didaktika písemné a elektronické
komunikace. V ní se studenti naučí efektivně psát na klávesnici a tuto dovednost využívat při psaní
dopisů a dalších písemností. A co víc. To vše pak budou
předávat jako učitelé středních škol dalším generacím.
Jsem ráda, že se mohu tohoto procesu předávání kompetencí
účastnit. A navíc se po 20 letech vracím na svou katedru – už
sice ne jako studentka, ale jako vyučující. Doufám, že tato
„srdeční záležitost“ se odráží i na mém vztahu ke studentům.
Ing. Alena Kocourková
9.8 PROČ
Ing. Alena Králová, Ph.D.
RÁDA VYUČUJI DIDAKTIKU EKONOMIKY
S DIDAKTICKOU PRAXÍ?
Pokud bych chtěla odpovědět na uvedenou otázku, začala
bych rčením: „Odříkanému chleba největší krajíc“. V lidském
životě musí být člověk připraven na vše. Jako mladá začínající
vyučující na středních školách jsem chtěla vyučovat
ekonomické předměty typu účetnictví. Zpočátku mé učitelské
praxe se mi sen plnil, vyučovala jsem vedle účetnictví též
hospodářské výpočty, statistiku, výpočetní techniku,
matematiku. V té době mě bavily předměty, kde se muselo
něco počítat, zkoumat a nalézat řešení. Ekonomika pro mne
tehdy byla předmětem, ve kterém bych žáky musela
seznamovat
se
základy
ekonomické
problematiky
prostřednictvím faktů a pojmů, což jsem považovala
za „nezáživné“.
Na středních školách patří uvedený předmět mezi povinný, na ekonomicky zaměřených školách patří
mezi první základní odborný předmět, ostatní odborné předměty na něho navazují. Na některých
školách je obsahová problematika předmětu začleněna do základů společenských věd či občanské
nauky. Na středních školách uvedený předmět plní důležitou funkci – všeobecně vzdělávací, ale také
odborně vzdělávací.
Po návratu z „mateřské“ do pracovního procesu jsem se výuce uvedeného předmětu nevyhnula.
Začala jsem narážet na různé problémy (např. na nechuť žáků cokoliv v hodinách počítat,
44
na výchovné problémy týkající se práce s velkým počtem žáků – vyučovala jsem celé třídy převážně
chlapecké…). V té době mi velmi pomohly rady starších vyučujících. Musela jsem hledat cesty, jak
žákům výuku zpřístupnit, jak uplatňovat objevování a nalézání řešení jako v početně zaměřených
předmětech. Začala jsem zařazovat vhodné (zajímavé) příklady pro výuku, zamýšlela jsem se, jaké
praktické činnosti bych do výuky mohla začleňovat, začala jsem měnit metody práce a práci
s didaktickou technikou. Zjistila jsem, že vyučovat ekonomiku vůbec není jednoduché, ale také není
nezábavné.
V současné době seznamuji studenty s problémy výuky ekonomiky v rámci magisterského studia
oboru „učitelství v tzv. Didaktice ekonomiky s didaktickou praxí následujícím způsobem. Studenti
získávají 6 kreditů v rámci dvouhodinových přednášek a dvouhodinového cvičení. Během přednášek
jsou seznamováni s obecnými a zvláštními problémy uvedené speciální didaktiky (jak daný předmět
vyučovat). V rámci cvičení studenti absolvují tzv. „minivýstupy“, ve kterých simulují výuku „učitele
ekonomiky střední školy,“ ostatní studenti „hrají“ žáky středních škol. Druhá část cvičení probíhá
formou praxe na obchodních akademiích na tzv. fakultních cvičných školách VŠE. Studenti nejprve
absolvují náslechy v hodinách ekonomiky, potom výstupy před žáky v jednotlivých třídách. Praxe
probíhá pod vedením vedoucího praxe katedry didaktiky ekonomických předmětů a příslušného
vyučujícího ekonomiky na obchodní akademii. Praxi studenti nejvíce oceňují, zkusí si, zda se jim práce
vyučujícího bude či nebude líbit.
Mohu říci, že většina studentů je velmi snaživá, poctivá, kreativní. Někdy jsem překvapena, jaké
nápady pro moderní způsob vyučování uvedeného předmětu mají, jaké dovednosti a návyky dokážou
při praxi za poměrně krátkou dobu získat.
Vidím, že jsou pro práci středoškolského učitele dobře připravováni, proto mne práce s nimi baví.
9.9 OD
PŘEDMĚTOVÝCH DIDAKTIK K DIDAKTICE
OBOROVÉ
Na katedře didaktiky ekonomických předmětů jsem začínal
před bezmála deseti lety jako externí spolupracovník. Kromě
krátké doby, po kterou jsem zastupoval profesora Ondřeje
Asztalose ve výuce didaktiky ekonomických předmětů, jsem
se nejprve profiloval jako vyučující a garant didaktik
předmětových. Postupně jsem převzal didaktickou přípravu
budoucích učitelů v předmětu práce ve fiktivní firmě
a didaktiku ekonomické teorie, a to od samotného
zakladatele fiktivních firem u nás, docenta Miloslava
Rotporta. Byla to pro mne čest a výzva zároveň. Šlo
o předměty bipolární, jeden z oblasti teoretických základů
Doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc.
ekonomického myšlení, druhý zaměřený na integraci
ekonomických předmětů, a to jak na integraci horizontální,
tak
zejména
na propojování
teoretické
přípravy
v ekonomických předmětech s hospodářskou praxí v podnicích. Postupem času jsem se propracoval
k oborové didaktice, jednomu z jádrových předmětů našeho oboru. Stal jsem se garantem oborové
didaktiky a školitelem v doktorském studijním programu Teorie vyučování ekonomických předmětů.
45
Tři doktorandy vedu na domácím pracovišti, další tři v zahraničí, na Slovenské technické univerzitě,
Materiálovotechnologické fakultě v Trnavě. Věnuji se publikační a vědeckovýzkumné činnosti,
pravidelně podávám rozvojové projekty a grantové projekty v základním pedagogickém výzkumu.
Oceňuji kolegiální atmosféru na katedře, otevřené jednání a solidnost všech kolegů, kteří tvoří nejen
tým skutečných odborníků, ale také spolehlivé a vstřícné přátele. Není to samozřejmost. Takové
přidané hodnoty si skutečně vážím.
9.10 ŠŤASTNÉ SPOJENÍ: TECHNIKA A EKONOMIKA
Ing. Katarína Krpálková Krelová, PhD.,
ING-PAED
Na katedře didaktiky ekonomických předmětů pracuji od září
2011 jako vyučující předmětů úvod do pedagogiky
v bakalářském studijním oboru a didaktická technika u všech
katedrou garantovaných studijních oborů. Jsou to předměty
velmi blízké mé dosavadní odborné profilaci, kterou je
inženýrská pedagogika. Od svého nástupu jsem se intenzivně
podílela na inovacích a reakreditaci učitelských studijních
programů. Stala jsem se garantem celofakultního volitelného
předmětu Systémy managementu kvality v ekonomickém
vzdělávání. V oblasti publikační a vědeckovýzkumné se
zabývám rozvojem podnikatelských dovedností, pedagogickými
praxemi studentů učitelství a implementací systémů
komplexního řízení kvality ve vzdělávání. Přes poměrně krátkou
dobu, po kterou na katedře didaktiky ekonomických předmětů
působím, mohu konstatovat, že volba tohoto pracoviště byla
volbou dobrou, lidsky i profesně. Přeji katedře další úspěšný
rozvoj, pedagogický i vědeckovýzkumný, kvalitní pedagogy,
spokojené a v praxi úspěšné absolventy!
9.11 MOJE CESTA K DIDAKTICE ÚČETNICTVÍ
Doc. Ing. Miloslav Rotport, CSc.
Mám-li vyjádřit svůj vztah k vyučovaným předmětům
na katedře didaktiky ekonomických předmětů, musím začít
vlastně již od svého studia na této katedře, přesněji řečeno od
důvodů, které mne vedly k rozhodnutí studovat obor učitelství
ekonomických předmětů. Během studia na střední ekonomické
škole v Rakovníku jsem si oblíbil předmět účetnictví. Ve čtvrtém
ročníku jsem dospěl k názoru, že bych rád jednou tento
předmět také vyučoval. Přihlásil jsem se proto na obor
učitelství ekonomických předmětů a byl jsem také na tento
obor přijat. Když jsem po pěti letech studia a jednom roce vojny
nastoupil na SEŠ v Rakovníku, byl jsem rád, že mezi předměty,
které jsem mohl vyučovat, bylo také účetnictví. Zároveň jsem si
během studia na VŠE také uvědomil, že bych se docela rád
někdy na katedru vrátil a podílel se na přípravě budoucích
učitelů.
46
Tato příležitost nástupu na katedru se poměrně nečekaně objevila zhruba po pěti letech mého
působení na střední škole. Někdy v květnu 1973 se několik členů katedry zúčastnilo porady ředitelů
SEŠ ze Středočeského kraje, která se konala právě na SEŠ v Rakovníku. Tak jsem měl možnost opět se
setkat se svými bývalými pedagogy. Během rozhovoru mi vedoucí katedry nabídl místo, které se
na katedře od září téhož roku mělo uvolnit. I když jsem měl původně představu, že bych se o práci
na katedře ucházel až po delší praxi na střední škole, rád jsem tuto nabídku přijal. Uvědomil jsem si,
že takové nabídky nepřicházejí každý den a že při případném odmítnutí by se možná mé přání
nesplnilo.
A tak jsem v září 1973 nastoupil na katedru. Vcelku mi příliš nevadilo, že se tak vzdám svého
milovaného účetnictví, protože didaktika účetnictví v té době volná nebyla. Zaměřil jsem se (podle
potřeb katedry) na didaktiku politické ekonomie, i když zrovna tento předmět jsem ještě na střední
škole neučil. Po krátké době se mi i tato didaktika zalíbila. Zjistil jsem, že se mi při její výuce docela
hodí to, že jsem učil většinu zbývajících ekonomických předmětů a nedělalo mi tedy potíže využít
mezipředmětové vztahy.
Po určité době (na počátku 90. let) jsem postupně přibral další předměty. Nejprve to byla didaktická
technika, později jsem „vytvořil“ další dva předměty – didaktiku fiktivní firmy a využití počítačů
ve výuce. Na své oblíbené účetnictví jsem sice nezapomněl, ale už jsem ani příliš neuvažoval o tom,
že bych se jednou mohl zabývat didaktikou zrovna tohoto předmětu. Ale léta plynula a pan profesor
Koudela, který řadu let didaktiku účetnictví vyučoval, se rozhodl odejít na zasloužený odpočinek. V té
době jsem jako vedoucí katedry dokonce uvažoval o tom, že bychom mohli na jeho místo přijmout
na katedru někoho jiného. Ale finanční situace katedry v té době nebyla právě růžová a na nového
člověka nebyly peníze. Museli jsme tedy předmět obsadit z vlastních zdrojů.
A tehdy jsem si uvědomil, že vlastně okolnosti bez mého přičinění způsobily, že se splní mé přání
zabývat se účetnictvím i z hlediska jeho didaktiky. Chopil jsem se tedy uvolněného místa sám a začal
jsem se intenzivněji opět účetnictvím zabývat. Navázal jsem pochopitelně na přístup pana profesora
Koudely, který za dobu svého působení na katedře systém didaktiky velmi podrobně rozpracoval
a během let neustále vylepšoval. V průběhu let jsem snad do didaktiky vložil i něco svého. To ale musí
posoudit moji studenti, přesněji absolventi, případně i dvě moje následovnice, které od podzimu
2011 předmět přebraly do své péče.
Didaktiku účetnictví jsem si oblíbil, takže při postupném předávání mé výuky nástupcům to byla
právě didaktika účetnictví, kterou jsem si nechal nakonec. Líbí se mi na ní, že její logika může
vycházet z účetnictví jako takového. Podle mého názoru tam, kdo pochopí podstatu a systém
účetnictví a nevidí v něm jenom souvztažnosti mezi účty, má vlastně do určité míry vytvořenou cestu
k jeho výuce. Tím má také základ k jeho didaktice. Pochopitelně potom je třeba vybírat to, co je trvale
platné a oddělit to od učiva, které se bude často měnit v závislosti na konkrétní právní úpravě
účetnictví. V tom je ale právě ta krása didaktiky.
47
9.12 PROČ MÁ MODERNÍ RÉTORIKA VELKÝ VÝZNAM
PRO UČITELE
Mám-li stručně a výstižně odpovědět na otázku „Proč má
moderní rétorika velký, a dovolím si na tomto místě přidat,
nezastupitelný význam pro učitele na základním, středním,
ba i vysokoškolském stupni vzdělávací soustavy“, pak musím
především zdůraznit, že učitel, alespoň tedy dobrý učitel,
musí mít nejen potřebné vědomosti, dovednosti či návyky –
ale musí je umět i vhodným a přiměřeným způsobem předat
svým svěřencům.
Toto lakonické sdělení si dovolím - v rámci daného prostoru
- přece jen trochu rozvinout.
Doc. PhDr. Jan Trnka, CSc.





Úspěšný pedagog musí prakticky zvládnout a naučit své
žáky:




jazykové ohebnosti
správnému dýchání
řečnickému taktu
logické argumentaci
koncentraci pozornosti
mimoslovní komunikaci
zbavení se trémy a ostýchavosti
hlasové a duševní hygieně
přesvědčivému vystupování
Renesance zájmu o rétoriku v nejvyspělejších zemích světa vyjadřuje objektivní potřebu zvyšování
kvalifikace všech, kteří mají dnes a denně oslovit, informovat, přesvědčit, získávat, organizovat, vést
jednání lidí. Lidí, kteří již pochopili, že právě jejich řeč může a má být mistrovským nástrojem,
příjemným od prvého oslovení – nástrojem získávajícím a ne lhostejným, natož odpuzujícím. A přitom
mějme na mysli, že vše se odehrává v konkurenčním prostředí.
Soudobá rétorika není jen teorií a praxí řečnictví ve vlastním slova smyslu. Obrací pozornost
k procesu ještě základnějšímu – totiž ke komunikaci jako jednání člověka s druhým lidským jedincem,
k řeči jako výměně myšlenek a záměrů mezi partnery. Učí, jak prostřednictvím přesvědčivého
a přesvědčujícího jazykového projevu spolu s prostředky mimojazykovými dospět k volbě nejlepší
alternativy jednání a skrze ni ke společenskému konsensu. Právě v tomto širším pojetí moderní
rétoriky, tj. umění mluvit a jednat s lidmi, je pojímán kurz soudobé rétoriky.
Oproti mnohým jiným předmětům má kurz soudobé rétoriky jednu nespornou výhodu. Menší či větší
úspěchy žáků a studentů můžeme pozorovat již v relativně krátké době, tj. po několika týdnech či
měsících cvičení. Mnohé dovednosti a návyky, které studenti při poctivém přístupu získali, totiž
viditelně uplatňují před ostatními spolužáky – a ti jsou pak ještě více motivováni k tomu, by se jim
přinejmenším vyrovnali! Když vidím závěrečné výstupy studentů a jejich hodnocení spolužáky, mívám
většinou velice dobrý pocit. Jednak že má práce nebyla marná či zbytečná, jednak poznatek, že se
48
studenti v životě neztratí a že dokáží poznatky nabyté v jiných předmětech též náležitě uplatnit, či
chcete-li, v nelítostném tržním prostředí „prodat“.
9.13 S KATEDROU STYKY NEPŘERUŠÍM
S katedrou didaktiky ekonomických předmětů jsem se
poprvé setkala při studiu vedlejší specializace Učitelství
odborných ekonomických předmětů, které jsem úspěšně
absolvovala v roce 2003. Rok jsem působila jako asistentka
na Institutu managementu zdravotnických služeb Fakulty
managementu v Jindřichově Hradci. Pak nastalo druhé
setkání s katedrou didaktiky ekonomických předmětů a to
při studiu doktorského studia, obor Teorie vyučování
ekonomických předmětů. Po jeho absolvování v roce 2007
jsem na katedře pokračovala v již započaté výuce Didaktické
techniky už ne jako interní doktorand, ale jako asistent
a později odborný asistent. V témže roce jsem obhájila
5. místo v soutěži hlas roku „Lady radio - radio man 2007“,
Ing. Marie Urbanová, Ph.D.
kterou pořádal Český rozhlas 2 – Praha. Následovalo
absolvování seminářů „Hlasová výchova“ pořádaných
Českým rozhlasem pod vedením lektorů Zdeny Fléglové, Libora Vacka a Martiny Longinové,
absolvování kurzu „Hlas a mluva + nahrávací studio“ pořádaného Ateliérem Švandova divadla v Praze.
Rozvinula se i externí spolupráce s Českým rozhlasem – vytváření publicistických a dalších příspěvků
pro Redakci denního vysílání pro Český rozhlas 2 a zvukové záznamy rozhovoru anketa pro pořad
pro Český rozhlas 6. Od roku 2008 každoročně namlouvám zvukového průvodce hmatových výstav
pro nevidomé pro Botanickou zahradu hl. m. Prahy a Zoologickou zahradu hl. m. Prahy. Veškerá tato
činnost napomohla tomu, abych mohla na katedře didaktiky ekonomických předmětů pod záštitou
doc. Trnky vést kurz Soudobá rétorika a po otevření bakalářského oboru Učitelství praktického
vyučování i kurz Rétorika pro učitele.
Od akademického roku 2010/2011 jsem začala vykonávat práci zástupce vedoucího katedry. V této
době jsme se s vedoucí katedry Ing. Alenou Královou, Ph.D. zapojily do projektu Tempus. Projekt
nese název „Entwicklung und Implementierung nachhaltig wirksamer Strukturen
zur Entrepreneurship Erziehung in Russland und Tadschikistan“. Cílem projektu je zavádět univerzitní
studijní programy pro přípravu učitelů ekonomických předmětů v Ruské federaci a Tádžikistánu, dále
v těchto zemích zavádět předmět ekonomika a fiktivní firma na vybraných pilotních školách,
definovat kurikulární strategii s ohledem na vzdělávací standardy. Hlavním řešitelem projektu je
Wirtschaftsuniversität Wien, Institut für Wirtschaftspädagogik. První zahajovací konference
k projektu se uskutečnila 9. – 12. listopadu 2010 v Moskvě, druhá konference se konala 2. –
11. dubna 2011 v Dushanbe v Tádžikistánu, třetí 12. – 16. září 2011 ve Vídni. Na projektu se účastní
celkem 67 členů z 18 institucí různých zemí: Rakouska, Německa, České republiky, Ruské federace,
Tádžikistánu a Velké Británie. Za Českou republiku se účastní naše katedra, která svým zavedeným
studijním programem Učitelství ekonomických předmětů slouží jako poradní orgán pro implementaci
v navržených destinacích. Řešení cílů projektu bude probíhat do října roku 2013.
Člověku je dáno zažít i jiné životní situace – od srpna 2011 jsem na mateřské dovolené.
49
10 PROFIL VEDOUCÍCH KATEDRY V PROMĚNÁCH ČASU
10.1 PROF. ING. FRANTIŠEK HAMPL
10.1.1 Období vedení katedry
Vedoucím katedry byl od jejího založení v roce 1953 až do roku
1967.
10.1.2 Odborný profil
Vystudoval komerční inženýrství počátkem dvacátých let minulého
století. Po ukončení vysoké školy nastoupil jako profesor
na Obchodní akademii v Berouně, kde se usídlil natrvalo. Vyučoval
odborné ekonomické (komerční) předměty. Věnoval se zejména
výuce předmětů obchodní nauka, právní nauky, účetnictví
a administrativa. Po návratu z koncentračního tábora v roce 1945 učil na OA v Praze. Působil
na několika vysokých školách. V roce 1953 při vzniku Vysoké školy ekonomické v Praze založil spolu
s dalšími vynikajícími pedagogy, např. s profesorem Bolze, katedru metodiky ekonomických
předmětů, která převzala péči o vzdělávání středoškolských profesorů ekonomických předmětů.
Na katedře učil především metodiku ekonomických předmětů. Byl aktivním autorem učebnic, svou
pozornost soustředil zejména na otázky výuky financí a úvěru.
10.1.3 Praxe
Byl specialistou na zavádění účetnictví v praxi. V Městské spořitelně pracoval jako revizor. Tutéž
funkci vykonával i v okresní nemocnici v Berouně. Pracoval na MŠ jako hlavní účetní.
10.1.4 Záliby a koníčky
Jeho největší láskou však byla literatura. Patřil mezi uznávané české spisovatele v próze. Již
ve třicátých letech minulého století jako mladý autor napsal knihu povídek „Mezi berounskými
branami“, která však vyšla až po druhé světové válce. Řadu časopiseckých novel později vydal knižně
(Poznamenaní, Červánky, Sluneční hodiny). Věnoval se osudům českých spisovatelů, kterým věnoval
antologii „Z bouřného času“, další antologii „Čas oponou trhnul“ věnoval revolučnímu roku 1848.
Jeho nejobsáhlejším dílem je románová kronika „Pernerové“ o prvním staviteli železnic. V roce 1945,
po návratu z koncentračního tábora odešel přednášet na Vysokou školu ekonomickou v Praze.
10.1.5 Anotace vybrané publikace
Vedoucí autor průřezových a komplexních učebnic didaktiky ekonomických předmětů. Metodiky
ekonomických předmětů, I. díl. SPN Bratislava 1964. Metodika nastave ekonomskich predmeta I. díl.
Beograd 1966. Teorie vyučování ekonomickým předmětům. SPN Praha 1971.
50
10.2 PROF. ING. JIŘÍ KOUDELA, CSC.
10.2.1 Období vedení katedry
Vedoucím katedry byl od roku 1967 do roku 1990.
10.2.2 Odborný profil
Absolvoval obchodní akademii 1950. Pak studoval na hospodářské
fakultě VŠPHV, později Vysoké škole ekonomické v Praze. Fakultu
financí a úvěru absolvoval v roce 1954. Získal pedagogickou
kvalifikaci k vyučování ekonomickým předmětům (1955).
Po promoci nastoupil na nově založenou katedru metodiky vyučování ekonomickým předmětům,
dnešní katedru didaktiky ekonomických předmětů
Vědeckou přípravu v oboru účetnictví absolvoval na katedře účetnictví VŠE v Praze v roce 1961 (CSc.).
Habilitoval se v oboru metodika vyučování ekonomickým předmětům na Pedagogické fakultě UK
v Praze, jmenován docentem byl v roce 1966. Prezidentem republiky byl jmenován profesorem pro
obor teorie vyučování ekonomickým předmětům v r. 1985.
Ve vědecké, pedagogické a publikační práci se věnoval teorii vyučování odborných předmětů,
didaktice ekonomických předmětů, zejména didaktice účetnictví, otázkám vzdělávání učitelů
odborných předmětů. Spolupracoval se středními školami a ministerstvem školství v oblasti
pedagogického výzkumu a přestavby středního ekonomického školství. Řídil práci výzkumných týmů.
Několik let přednášel na Pedagogické fakultě UK didaktiku odborných předmětů. Přednášel
na ekonomických fakultách v Sofii, Petrohradě a Berlíně. Spolupracoval na založení Soukromé vysoké
školy ekonomických studií v Praze, na ní vedl katedru účetnictví. Byl členem vědecké rady
a proděkanem fakulty, prorektorem pro pedagogickou práci a členem vědecké rady VŠE. Je členem
oborové rady doktorského studia na fakultě financí a účetnictví. Napsal středoškolské učebnice
a řadu celostátních učebních pomůcek
10.2.3 Praxe
V průmyslových a obchodních podnicích. Pedagogická praxe na středních a vyšších odbor. školách.
10.2.4 Záliby a koníčky
Příroda, myslivost, historie.
10.2.5 Anotace vybraných publikací
Didaktika základů účetnictví (SPN Praha 1983). První učebnice didaktiky základů účetnictví u nás.
Analyzuje základní otázky oborové a speciální didaktiky účetnictví, účetnictví jako vyučovací předmět
a vyučovací proces u jednotlivých témat učiva. Navázala na ni Didaktika účetnictví I., II. a III. díl (VŠE
Praha 1995, 1996 a 2001). Didaktika ekonomických předmětů (SPN Praha 1984). Vedoucí autor
vysokoškolské učebnice. Věnoval se v ní charakteristice oborové didaktiky ekonomických předmětů,
pojetí učebních a studijních oborů, významu a soustavě ekonomického vzdělání. Analyzuje výchovně
vzdělávací proces v ekonomických předmětech, jeho zásady, metody a prostředky, poslání, profil
a výchovu učitelů ekonomických předmětů. V roce 1966 v srbochorvatštině vyšla publikace Metodika
nastave ekonomskich predmeta, II deo, Beograd.
51
10.3 PROF. ING. ONDŘEJ ASZTALOS, CSC.
10.3.1 Období vedení katedry
Vedoucím katedry byl od roku 1990 do roku 1994.
10.3.2 Odborný profil
Po absolvování obchodní akademie (později hospodářské školy,
vyšší hospodářské školy) začal studovat na hospodářské fakultě
VŠPHV v roce 1952, od roku 1953 na Vysoké škole ekonomické
v Praze, obor učitelství ekonomických předmětů. VŠE absolvoval
v roce 1957. Nastoupil jako středoškolský profesor na střední
ekonomickou školu v Teplicích. Od roku 1959 začal pracovat na katedře metodiky ekonomických
předmětů VŠE. Vědeckou přípravu ukončil v oboru dějiny národního hospodářství v roce 1977.
Docentem pro teorii vyučování ekonomických předmětů byl jmenován v roce 1985, pak habilitován
v roce 1995. Na katedře se zabýval metodikou ekonomie a praktickým ekonomickým cvičením.
Hlavním jeho zájmem v oblasti pedagogické a vědeckovýzkumné práce je oborová didaktika
ekonomických předmětů. Spolupracoval s Centrem fiktivních firem. V létech po roce 1995 po dobu
dvou funkčních období vykonával na fakultě finance a účetnictví proděkana po vědu a výzkum. Byl
členem vědecké rady fakulty. Pracoval v Radě vysokých škol jako člen a předseda oborové skupiny.
Byl vedoucím několika grantů a rozvojových projektů. Publikační činnost zaměřil na obecné
pedagogické a didaktické otázky, doplněné didaktikou ekonomických předmětů. Je školitelem
doktorandů a předsedou oborové rady pro doktorské obhajoby. Předsedá komisi pro habilitační
řízení. V roce 2001 spoluzaložil soukromou vysokou školu.
10.3.3 Praxe
Ekonomickou praxi vykonával v průmyslovém podniku, pedagogické zkušenosti prohluboval
na středních ekonomických školách, nyní na obchodních akademiích. Vyučoval též na vyšších
odborných školách.
10.3.4 Záliby a koníčky
Pěší turistika, pěstování květin, houbaření. Ovládá stenografii.
10.3.5 Anotace vybrané publikace
Ekonomické vzdělávání v systému středního a vyššího školství v České republice. VŠE 1996: Trh práce
– pracovníci se středoškolským vzděláním. Rozvoj tržní ekonomiky a ekonomické vzdělávání. Oblast
a předmět didaktiky ekonomických předmětů. Funkce ekonomického vzdělání na středních školách.
Soustava ekonomického vzdělání. Obsah ekonomického vzdělání. Koncepce v ekonomickém
vzdělávání. Didaktický proces v ekonomickém vzdělávání. Řízení v ekonomickém vzdělávání.
Podmínky a předpoklady v ekonomickém vzdělávání. Modernizace v ekonomickém vzdělávání.
Vědecké metody v didaktice ekonomických předmětů.
52
10.4 DOC. ING. MILOSLAV ROTPORT, CSC.
10.4.1 Období vedení katedry
Vedoucím katedry byl od roku 1994 do roku 2003.
10.4.2 Odborný profil
Po absolvování střední ekonomické školy začal studovat v roce
1962 na Vysoké škole ekonomické v Praze, obor učitelství
ekonomických předmětů. VŠE absolvoval v roce 1967. Nastoupil
jako středoškolský profesor na střední ekonomickou školu
v Rakovníku. Od roku 1973 začal pracovat na katedře pedagogiky
VŠE. Vědeckou přípravu ukončil v oboru politická ekonomie v roce 1982. Docentem pro teorii
vyučování ekonomických předmětů byl jmenován v roce 1989, pak habilitován v roce 1993.
Na katedře se zabýval didaktikou ekonomie, didaktikou fiktivní firmy, didaktickou technikou
a v závěru i didaktikou účetnictví. Hlavním jeho zájmem v oblasti pedagogické a vědeckovýzkumné
práce jsou některé předmětové didaktiky a také oborová didaktika ekonomických předmětů.
10.4.3 Praxe
Pedagogické zkušenosti si prohluboval externí výukou na obchodních akademiích a vyšších
odborných školách, ekonomické znalosti pak v rámci Centra fiktivních firem, které na katedře založil
v roce 1992 a zhruba 10 let vedl. V poslední době také externě spolupracuje s některými firmami.
10.4.4 Záliby a koníčky
K hlavním zálibám patří filatelie, kde je od r. 1991 předsedou české námětové společnosti a členem
předsednictva SČF. Dále se věnuje aktivně turistice (od roku 1984 je předsedou odboru KČT
v Rakovníku). Třetí zálibou je fotografie, která mu umožňuje mj. obě předchozí záliby dokumentovat
obrazem.
10.4.5 Anotace vybrané publikace
Didaktika předmětu práce ve fiktivní firmě. Oeconomica, Praha 2008. Jedná se o výukový CD ROM
obsahující didaktické zpracování problematiky práce ve fiktivní firmě. Součástí jsou i úkoly
pro samostatnou práci žáků a kontrolní otázky s interaktivním vyhodnocením odpovědí. Hlavní
témata: Formy spojení teorie s praxí. Charakteristika fiktivní firmy. Zakládání fiktivních firem. Činnost
fiktivní firmy. Hodnocení žáků ve fiktivní firmě. Centrum fiktivních firem. Kritéria kvality práce
fiktivních firem.
53
10.5 PHDR. BOHUMIL ZEJDA, CSC.
10.5.1 Období vedení katedry
Vedoucím katedry byl od roku 2003 do roku 2007.
10.5.2 Odborný profil
Po ukončení gymnázia v roce 1973 studoval obor psychologie
na katedře psychologie FF UK v Praze, který absolvoval v roce
1978. Po roční vojenské službě absolvoval studijní pobyt
na katedře psychologie práce a řízení FF UK, byl přijat do interní
vědecké aspirantury a od roku 1983 působil na katedře
psychologie FF UK jako odborný asistent. Mimo práce na katedře
psychologie učil také stabilně na Přírodovědecké fakultě UK pro učitelské obory a obor ochrana
životního prostředí. V praxi působil krátce v klinické oblasti a především v různých oblastech
psychologického poradenství. Od období 1991–2008 učil jako odborný asistent na KDEP VŠE v Praze
vybrané psychologické specializace. Po odchodu z katedry působí v psychologicko-ekonomické oblasti
na individuálně soukromém základě. Byl členem oborové komise Rady vysokých škol. Zastával funkce
v Akademickém senátu fakulty a ediční komisi. Aktivně působil v disciplinární komisi. Byl členem
vědecké rady fakulty.
10.5.3 Praxe
Psychologická praxe v oblasti výuky a vzdělávání, především v zaměření na vysoké a střední školství,
odborná výzkumně aplikační, poradenská a diagnostická praxe.
10.5.4 Záliby a koníčky
Sociálně aplikované oblasti psychologie, sci-fi, rekreační sport, motorismus, muzika.
10.5.5 Anotace vybrané publikace
Přispěl do řady výzkumných zpráv se zaměřením na efektivitu sociálně odborné kompetence
v oblastech aplikované psychologie. Hlavní oblasti se týkají integrace poznatků, etiky a estetiky
a osobnostních charakteristik finančních a účetnických profesí.
54
10.6 DOC. PHDR. JIŘÍ DVOŘÁČEK, CSC.
10.6.1 Období vedení katedry
Vedoucím katedry byl od roku 2007 do roku 2010.
10.6.2 Odborný profil
Po studiu střední všeobecně vzdělávací školy byl přijat v roce 1963
na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor
učitelství pro druhý stupeň základní školy, kterou absolvoval
v roce 1967. Po roční vojenské službě nastoupil jako učitel
na základní školy, v letech 1973 až 1976 působil jako odborný vychovatel ve výchovném ústavu
pro děti a mládež. V té době absolvoval tříleté postgraduální studium. Po přípravě na rigorózní řízení
k získání doktorátu z filosofie a po složení rigorózní zkoušky mu byl udělen titul PhDr. V roce 1976 byl
přijat jako odborný asistent na katedru pedagogiky a psychologie PedF UK v Praze, kde absolvoval
rovněž tříleté studium německého jazyka v JASPEX při PedF UK. V roce 1983 po vědecké přípravě zde
obhájil disertační práci k získání hodnosti CSc. a v roce 1989 byl na Univerzitě Karlově jmenován
docentem pro obor pedagogika. Na PedF UK působil do roku 1993. Během této doby přednášel
pedagogiku také na MFF UK a ČVUT v Praze. V roce 1993 přešel na Vysokou školu ekonomickou
v Praze na katedru didaktiky ekonomických předmětů. Zde vyučoval v plném pracovním poměru
pedagogiku do roku 2011, současně v dočasném pracovním poměru přednášel pedagogiku v Ústavu
profesního rozvoje pracovníků ve školství při PedF UK a krátký čas učil společenské vědy na Střední
uměleckoprůmyslové škole v Praze. Po odchodu do důchodu působil na VŠE v částečném pracovním
poměru a přijal místo na Univerzitě J. A. Komenského Praha. V průběhu let 1979 až 1993 absolvoval
několik kratších zahraničních stáží, nejprve v NDR na Pädagogische Hochschule Potsdam, dále v NSR
na Freie Waldorfschule Stuttgart a na Freie Universität Berlin.
10.6.3 Praxe
Pedagogická činnost na základních školách a střední škole, vychovatel ve výchovném ústavu, výuka
na fakultách Univerzit Karlovy, na ČVUT, na soukromé vysoké škole.
10.6.4 Záliby a koníčky
Myslivost, turistika, literatura, vážná hudba
10.6.5 Anotace vybrané publikace
Kompendium pedagogiky. Praha PedF UK 2009 – vysokoškolská učebnice pro učitele a vychovatele,
poskytující čtenáři přehled pedagogiky z pohledu minulosti, současnosti i předpokládaných
vývojových trendů. Podstatná část je věnována úloze morálky v životě jedince a společnosti
a možnostem výchovného ovlivnění.
55
10.7 ING. ALENA KRÁLOVÁ, PHD.
10.7.1 Období vedení katedry
Vedoucí katedry je od roku 2010 dosud.
10.7.2 Odborný profil
Po absolvování střední ekonomické školy začala studovat v roce
1977 na Vysoké škole ekonomické v Praze na národohospodářské
fakultě, obor učitelství ekonomických předmětů. V roce l981
ukončila studium na VŠE a začala působit jako středoškolská
profesorka na středních školách. Od roku 1991 začala pracovat na katedře didaktiky ekonomických
předmětů VŠE. Vědeckou přípravu ukončila v oboru teorie vyučování ekonomických předmětů v roce
2003. Na katedře se zabývá didaktikou ekonomiky, didaktikou aplikované ekonomie, podnikovým
praktikem. Hlavním jejím zájmem v oblasti pedagogické a vědeckovýzkumné práce jsou předmětové
didaktiky.
10.7.3 Praxe
Pedagogické zkušenosti si prohlubovala výukou na různých středních školách. V roce 1981 působila
na střední ekonomické škole Vinohrady v Praze, v roce 1982 na střední hotelové škole
v Poděbradech, zde působila jako profesorka a vychovatelka, v roce 1988 na středním odborném
učilišti dopravním v Praze 5 na čtyřletých učebních oborech a nástavbovém studiu. V současné době
externě působí na vyšších odborných školách. Spolupracuje s neziskovou organizací Junior
Achievement v Praze.
10.7.4 Záliby a koníčky
K hlavním zálibám patří sportovní aktivity, jako cvičitelka se věnuje aerobiku, jejím zájmem je též
lyžování, pobyt v přírodě.
10.7.5 Anotace vybrané publikace
Didaktika podnikové ekonomiky, I. díl, VŠE Praha 2007. Obsahuje obecné problémy výuky uvedeného
předmětu na středních školách, výběr základního učiva, jeho uspořádání, metody výuky včetně
didaktického rozboru. Témata této poslední části se týkají cílů a základů hospodaření, podniku
a podnikání, podnikových činnosti, finančního hospodaření podniku, podniku a okolí.
56
11 UČITELÉ KATEDRY V AKADEMICKÝCH FUNKCÍCH
Pedagogičtí pracovníci katedry po dobu jejího působení vykonávali kromě funkce vedoucích katedry
též funkce akademické.
V prvním období po vzniku katedry působil profesor Hampl jako proděkan pro pedagogickou práci
na Fakultě politické ekonomie.
Profesor Jiří Koudela byl proděkanem národohospodářské fakulty pro styk se zahraničními studenty
a pro vědu v letech 1965 a 1966. Prorektorem pro pedagogickou práci byl v letech 1970 až 1973.
Do roku 1970 byl profesor Vlastimil Pařízek děkanem Univerzity 17. listopadu.
Koncem 80. let plnil funkci prorektora pro řešení společenských procesů docent Bohuslav Eichler.
V 90. letech vykonával na fakultě Financí a účetnictví profesor Asztalos po dobu dvou funkčních
období funkci proděkana pro vědu a výzkum. Kromě toho po založení soukromé vysoké školy působil
jako rektor této školy.
Členové katedry na promoční slavnosti
Profesor Asztalos jako promotor
V několika funkčních obdobích byl dlouholetým členem Akademického senátu fakulty docent Trnka.
12 ROZVOJ VĚDY NA KATEDŘE
Významnou činností katedry je vědeckovýzkumná práce v oboru teorie vyučování ekonomických
předmětů jako zdroj informací o nových poznatcích z oblasti středních a vyšších odborných škol.
Katedra didaktiky ekonomických předmětů se vědeckou prací zabývala intenzívně a dlouhodobě.
Zejména v posledních dvaceti letech to bylo velmi aktuální, protože nová ekonomická a společenská
realita přinášela problémy, které se týkají ekonomického vzdělávání. To se muselo promítnout
57
do nové organizace přípravy učitelů odborných ekonomických předmětů, zejména do forem studia
a do nové struktury psychologicko-pedagogických disciplín včetně jejich obsahu.
Vědeckovýzkumná činnost katedry do roku 1990 se začala rozvíjet v souvislosti s výzkumy a obsahu
a zaměření středního ekonomického školství, které se prováděly v terénu těchto škol. Hlavní
pozornost se věnovala úspěšnosti žáků středních škol s ekonomickým zaměřením v jejich dalším
vzdělávání na VŠE. Úkolem katedry bylo připravit základní učení pomůcky pro studenty oboru
učitelství. Katedra věnovala značnou pozornost rozvoji disciplíny Ekonomika vzdělání.
V posledních dvaceti letech (od roku 1990) se vědeckovýzkumná činnost katedry zintenzivnila
a orientovala na různé aktuální problémy vzdělávání učitelů. Výsledky byly prezentovány
ve výzkumných zprávách, pořádaných mezinárodních konferencích a ve sbornících.
V roce 2006 se katedra podílela na rozvojovém programu Tvorba systému multimediálních
vzdělávacích pomůcek pro kombinovanou a distanční formu studia na Fakultě financí a účetnictví.
Za katedru se účastnili: Prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc., Ing. Marie Kučerová – Urbanová, Ph.D.,
doc. PhDr. Jiří Dvořáček, CSc., Ing. Alena Králová, Ph.D. a doc. Ing. Miloslav Rotport, CSc.
V roce 2007 byl podán návrh v rámci Operačního programu Praha na období 2007–2013 s názvem
Inovace obsahu, metod a forem výuky odborných ekonomických předmětů na SŠ a VOŠ.
V roce 2008 se katedra zabývala využíváním aktivizujících metod ve výuce ekonomických předmětů.
Především bylo třeba stanovit podmínky, za kterých se jejich využívání může realizovat. Výzkum byl
zaměřen na specifické rysy využívání aktivizujících metod v ekonomickém vzdělávání. Katedra
pořádala na toto téma mezinárodní vědeckou konferenci. Výsledkem byl sborník, vydaný za podpory
České spořitelny, a. s. a byl editován VŠE.
V roce 2008 se katedra účastnila na rozvojovém projektu VŠE Příprava multimediálních pomůcek
na FFÚ“.
Od roku 2009 katedra spolupracuje s ČZU – Institutem vzdělávání a poradenství, na návrhu projektu
GAČR. Název projektu: Implementace klíčových kompetencí a výchovy k podnikavosti do oborové
didaktiky. Projekt má být ukončen v roce 2011.
V roce 2010 začala katedra plnit nejvýznamnější vědecko-výzkumný úkol: Projekt Tempus European
Commission
„Entwicklung
und
Implementierung
nachhaltig
wirksamer
Strukturen
zur Entrepreneurship Erziehung in der Russischen Föderation und Tadschikistan“, který má být
ukončen do konce roku 2012. Hlavní řešitelem je Wirtschaftsuniversität Sien. Za katedru na projektu
participují jako spoluředitelé Ing. Alena Králová, Ph.D. a Ing. Marie Urbanová, Ph.D.
58
Členové katedry se také podívali do Tádžikistánu
V roce 2010 řešila katedra výzkumný úkol Zkvalitňování ekonomického vzdělávání v terciárním
vzdělávání se zaměřením na vyšší odborné školy (projekt v rámci interní grantové agentury VŠE).
Projekt se týkal zjištění rozsahu a obsahu ekonomického vzdělání na VOŠ v republikovém měřítku,
popřípadě též z hlediska regionálního. Zejména se týkal jeho kvality. Výsledky výzkumu byly
projednány na mezinárodní konferenci a byly prezentovány ve sborníku Postavení vyšších odborných
škol ekonomického zaměření v terciárním vzdělávání, vydaném VŠE. Řešitelem byl prof. Ing. Ondřej
Asztalos, CSc., spoluřešiteli byly Ing. Alena Králová, Ph.D. a doktorandky Ing. Blanka Bejdáková
a Ing. Lucie Marková.
V roce 2010 se katedra věnovala rozvojovému projektu v rámci plánu MŠMT s názvem Rekvalifikační
kurz pro ekonomy k získání pedagogické způsobilosti k výuce předmětů na středních školách a pro
výuku obchodní elektronické komunikace. V rámci projektu se řešily otázky celoživotního vzdělávání
učitelů ekonomických předmětů zaměřené na doplňující a rozšiřující studium. Doplňující studium
bylo řešeno jako kombinované studium inženýrů ekonomů. Byla vypracovaná série výukových
pomůcek pro celoživotní vzdělávání učitelů. Řešitelem projektu byl prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.
Spoluřešiteli byli ostatní interní členové katedry Ing. Alena Králová, Ph.D., doc. PhDr. Jiří Dvořáček,
CSc., doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc., a doc. Ing. Miloslav Rotport, CSc.
59
V roce 2010 katedra připravila projekt Zřízení odborné učebny pro praktickou výuku učitelů
ekonomických předmětů, který byl podán Fondu rozvoje vysokých škol.
V roce 2011 začala katedra spolupracovat na grantovém projektu MŠ Slovenské republiky v rámci
zavedení předmětu „Výchova k podnikání“ do studijního programu Učitelství technických profesních
předmětů II. stupeň na MTF STU v Trnavě. Katedra se bude podílet na ekonomické problematice
výchovy a vzdělávání k podnikání.
13 PUBLIKAČNÍ ČINNOST KATEDRY
Členové katedry od svého vzniku plnili svědomitě úkol, který se týká publikační činnosti, který je pro
učitele vysoké školy nezbytnou nutností. V tom se projevují výsledky pedagogické a vědecké práce.
13.1 VYBRANÁ KNIŽNÍ PUBLIKAČNÍ ČINNOST
Katedra po dobu své existence vydala několik desítek publikací. Byla to skripta, knižní publikace,
učebnice a monografie. Některé z nich uvádíme zde.
Skripta katedry vydaná v srbochorvatštině v Jugoslávii
60
První skripta z pedagogiky vydaná po roce 1990. Skripta pro výuku didaktiky ekonomických předmětů.
Dvoudílná učebnice vydaná na Slovensku. Učebnice pro výuku didaktiky ekonomických předmětů do roku
1990.
61
Společná studie katedry s příbuznou katedrou Humboldtovy univerzity v Berlíně
62
Skripta z didaktiky účetnictví
Základní skripta z pedagogiky od docenta Dvořáčka
V roce 2011 byla aktualizována skripta pro bakalářské studium a navazující magisterské studium,
která nesou název „Didaktika základů účetnictví“. Tato publikace věcně a metodicky rozpracovává
1. koncentrický okruh předmětu účetnictví. Na tvorbě skript spolupracovali doc. Ing. Miloslav
Rotport, CSc., Ing. Marie Fišerová, Ph.D. a Ing. Kateřina Berková, Ph.D.
13.2 PUBLIKAČNÍ ČINNOST UČITELŮ KATEDRY V POSLEDNÍCH PĚTI LETECH
Z hlediska rozvoje katedry a plnění požadavků akreditační komise má výzkum aktuální situace
v oblasti publikační činnosti. Učitelé katedry hledají možnosti, jak výsledky své vědecké práce
zveřejňovat veřejnosti, zejména studentům učitelství, učitelům ekonomických předmětů středních
škol a odborníkům z oboru teorie vyučování těchto předmětů. Učitelé katedry napublikovali desítky
odborných článků a příspěvků do sborníků domácích a zahraničních konferencí, jak je patrno z tohoto
přehledu (učitelé jsou seřazení podle abecedy).
13.2.1 Prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.
ASZTALOS, O.: Profesní a kvalifikační struktura pracovních sil. Příspěvek z mezinárodní konference
Bratislava, EU 2006.
ASZTALOS, O.: Kompetence učitele ekonomických předmětů a jejich zajišťování ve studijním
programu vysokoškolského vzdělání. In Sborník z mezinárodní konference Analýza kompetencí
učitelů odborných předmětů. VŠE 2007.
ASZTZALOS, O.: Konstituování oborové didaktiky OD jako pedagogické disciplíny. In Podpora rozvoje
oborových a předmětových didaktik v odborném vzdělávání. Sborník příspěvků z konference
Partnerství TTnet ČR, núov. 2008.
ASZTALOS, O.: Didaktika ekonomických předmětů. In. Sborník k rozvojovému programu Tvorba
systému multimediálních vzdělávacích pomůcek pro kombinovanou a distanční formu studia
na fakultě Financí a účetnictví, VŠE Praha 2006.
63
ASZTALOS, O.: Podmínky využívání aktivizujících metod ve výuce ekonomických předmětů.
In Využívání aktivizujících metod ve výuce ekonomických předmětů. Sborník z mezinárodní
konference VŠE Praha 2008
ASZTALOS, O.: Modely struktury didaktik v odborném vzdělávání. In Sborník z vědecké konference
Aktuální problémy dalšího vzdělávání učitelů odborného výcviku a odborných předmětů v ČR. TTNet,
núov Praha 2010
ASZTALOS, O.: Příspěvek VŠE v Praze k celoživotnímu vzdělávání učitelů ekonomických předmětů.
In Aktuální problémy dalšího vzdělávání učitelů odborného výcviku a odborných předmětů v ČR.
Sborník příspěvků ze 7. konference partnerství TTet ČR, núov Praha 2009
ASZTALOS, O.: Dimenze praxe v odborném vzdělávání. In Sborník konference: Hledisko kvality
v přípravě učitelů. ZČU, PeF duben 2009
13.2.2 Doc. PhDr. Jiří Dvořáček, CSc.
DVOŘÁČEK, J.: Pedagogika pro učitele odborných předmětů. Praha, VŠE 2005. ISBN 80-245-0886-9
DVOŘÁČEK, J.: Co přináší alternativní pedagogika českému školství. Sborník k rozvojovému programu
„Tvorba multimediálních vzdělávacích pomůcek pro kombinovanou a distanční formu studia
na Fakultě financí a účetnictví. Praha, VŠE 2006.
DVOŘÁČEK, J.: Vývoj vzdělávání učitelů odborných ekonomických předmětů. Sborník konference
PedF UK: Další profesní vzdělávání učitelů a jeho perspektivy. Praha, PedF UK 2007. ISBN 978-807290-303-0
DVOŘÁČEK, J.: Kompetence učitele. Sborník mezinárodní konference: Analýza kompetencí učitelů
odborných ekonomických předmětů. VŠE v Praze, Oeconomica 2007. ISBN 978-80-245-1198-6.
DVOŘÁČEK, J.: Sociokognitivní koncepce v ekonomickém vzdělávání. Sborník konference: „Hledisko
kvality v přípravě učitelů.“ ZČU, PeF 21. 4. 2009.
DVOŘÁČEK, J.: Kompendium pedagogiky. Praha, UK 2009. 176 s. ISBN 978-80-7290-405-1.
DVOŘÁČEK, J.: Nejasnosti v poslání vyšších odborných škol. Sborník mezinárodní konference:
„Postavení vyšších odborných škol ekonomického zaměření v terciárním vzdělávání.“ VŠE v Praze,
katedra didaktiky ekonomických předmětů. Praha 2010.
13.2.3 Ing. Marie Fišerová, Ph.D.
A. KRÁLOVÁ, M. FIŠEROVÁ, Příklady k didaktice ekonomiky a účetnictví – materiály ke cvičení. Praha:
VŠE v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2006, ISBN 80-245-1119-3.
M. FIŠEROVÁ, Základy účetnictví, studijní materiál (pro e-learning) ke vzdělávacímu modulu, Praha:
Vyšší odborná škola ekonomicko-právní a Střední odborná škola, s. r. o., 2008.
13.2.4 Ing. Alena Králová, Ph.D.
Králová, A., Fišerová, M.: Příklady k didaktice ekonomiky a účetnictví, Praha, Oeconomica 2006.
64
Králová, A.: Didaktika ekonomiky s didaktickou praxí. Příspěvek do sborníku Tvorba systému
multimediálních vzdělávacích pomůcek pro kombinovanou a distanční formu studia na Fakultě
financí a účetnictví. Praha, VŠE 2006.
Králová, A.: The Education of the Teachers for the Upper- secondary Schools in the Czech Republic
(With special regard to economic subjects). Příspěvek do sborníku Summer Global Conference
on Business and Finance, San Jose 2007.
Králová, A., Asztalos, O: Didaktika ekonomiky I. díl. VŠE Praha, nakladatelství Oeconomica 2006, ISBN
978-80-245-1312-6.
Králová, A.: Aktivizující metody využívané v předmětu ekonomika na středních školách. Příspěvek
do sborníku mezinárodní vědecké konference Využívání aktivizujících metod ve výuce ekonomických
předmětů. Praha: VŠE, nakladatelství Oeconomica 2008, 117 s. ISBN 978-80-245-1446-8.
Králová, A.: Zkvalitňování práce učitelů v předmětu ekonomika na středních školách. Příspěvek
do časopisu Acta Oeconomica Pragensia 2009, 15 s. ISSN 0572-3043.
Králová, A.: Přeměna podnikového praktika jako ekonomického cvičení ve cvičnou kancelář na VŠE
v Praze. Příspěvek do sborníku mezinárodní vědecké konference Quo vadis cvičná firma. Bratislava,
2009.
Králová, A.: Možnosti prostupnosti VOŠ ekonomických směrů s VŠE Praha. Příspěvek do sborníku
mezinárodní vědecké konference Postavení vyšších odborných škol ekonomického zaměření
v terciárním vzdělávání. Praha, nakladatelství Oeconomica 2010, s. 178, ISBN 978-80-245-1730-8.
Králová, A., Mohrová, L.: Podnikové praktikum – materiály ke cvičení. VŠE Praha, 110 s, ISBN 978-80245-1765-0, nakladatelství Oeconomica 2011.
Králová, A.: Vývoj a některé problémy vyššího odborného školství v České republice. Příspěvek
do časopisu Mediu 4uMagazine ISSN1214-9187, Rada pro výzkum a vývoj ČR 2011.
Králová, A: Pojetí finanční gramotnosti ve výuce ekonomických předmětů na obchodních akademiích.
Příspěvek do sborníku mezinárodní vědecké konference Finanční gramotnosť jako súčasť
ekonomického vzdelávania. ISBN 978-80-225-3249-5. Ekonomická univerzita v Bratislavě 2011.
13.2.5 Doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc.
KRPÁLEK, P.: Základy ekonomie pro sociální pracovníky. Monografie. Evropské vzdělávací centrum
Praha, s.r.o., Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety Bratislava, reprografické studio
PEF ČZU Praha, 2010, 112 s., ISBN 978-80-87386-06-4, recenzovaná publikace, recenzenti:
prof. PhDr. Vasil‘ Kusin, DrSc., doc. PhDr. Darina Brukkerová, PhD. MPH, doc. PhDr. Eva Odlerová,
PhD.
KRPÁLEK, P.: Information Competences. In: Problem Solving Methods in Teachers Professional
Development. Edited by Slavík, M., Votava, J., PROSOLVA Lifelong Learning Programme, IVP ČZU
Praha, kap. 11, s. 129 - 135, 2008, ISBN 978-80-213-1786-4.
65
KRPÁLEK, P.: Didaktické aspekty celoživotního vzdělávání, kapitola 3., In: Odborné vzdělávání
a celoživotní učení v kontextu vývoje venkovského prostoru v ČR, vědecká monografie, grantový
projekt reg. č. 406/09/1479 GAČR pro rok 2009 – 2011, IVP ČZU, tisk - reprografické studio PEF ČZU
Praha, 2009, s. 46 - 75, ISBN 978-80-213-2002-4, recenzovaná publikace.
KRPÁLEK, P.: Souvislé řízené pedagogické praxe jako instrument vytváření metodicko didaktických
kompetencí učitelů odborných předmětů. In: Sborník příspěvků z mezinárodního semináře „Analýza
kompetencí učitelů odborných ekonomických předmětů“, 31. 5. 2007, FFÚ VŠ Praha, nakladatelství
Oeconomica, s. 41 - 46, ISBN 978-80-245-1198-6.
13.2.6 Ing. Katarina Krpálková – Krelová, Ph.D.
Krpálková Krelová, K. 2010. Štýly učenia a vyučovania. Trnava: AlumniPress, 2010. 95 s. ISBN 978-808096-125-1.
Krpálková Krelová, Katarína (60 %) a kol.: Rozvoj podnikateľských zručností. - Bratislava: STU
v Bratislave, 2009. - 178 s. - ISBN 978-80-227-3164-5.
Krpálková Krelová, K. 2010. Tvorba a prezentácia podnikateľského plánu. Trnava: AlumniPress, 2010.
– multimediálne CD - ISBN 978-80-8096-117-6.
Hrmo, Roman - Krpálková Krelová, Katarína (33 %) - Tóblová rod. Vadkertiová, Eva: Informačné
a komunikačné technológie vo výučbe. - 1. vyd. - Trnava : AlumniPress, 2009. - 146 s. - e-skriptá. ISBN 978-80-8096-101-5 (https://is.stuba.sk).
Krpálková Krelová, Katarína: Evaluation of the study program for pedagogy of technical professional
subjects. In: Proceedings of the Joint International IGIP-SEFI: Annual Conference 2010. Diversity
unifies - Diversity in Engineering Education, 19th - 22th September 2010, Trnava, Slovakia. - Brussel:
SEFI, 2010. - ISBN 978-2-87352-003-8.
Riešiteľka 10 grantových úloh (VEGA, KEGA, APVV).
Napr. LPP-0202-06 Veda bližšie k študentom. Doba riešenia: 2006–2010.
13.2.7 Doc. PhDr. Jan Trnka, CSc.
TRNKA, J.: Sociální komunikace a rétorika. Učební text, s. 250, nakl. Oeconomica, Praha 2006, ISBN
80-86855-04-X.
TRNKA, J.: Řečnické a myšlenkové kompetence učitelů. Sborník VŠE, Praha 2007.
TRNKA, J.: Jsou aktivizující metody všelék? Sborník z mezin. věd. konf., Praha 2008.
TRNKA, J.: VOŠ ekonomického zaměření ve světle sociální komunikace a soudobé rétoriky. VŠE, Praha
2010.
13.2.8 PhDr. Zuzana Hadj Moussová
HADJ MOUSSOVÁ, Zuzana, DUPLINSKÝ J. Sociálně patologické jevy vs. rizikové chování terminologické otazníky. Příspěvek konference Aktuální otázky sociální politiky - teorie a praxe.
Pardubice: Fakulta ekonomicko-správní UP 2007. ISBN 978-80-7395-025-5.
66
HADJ MOUSSOVÁ, Zuzana. Sociální psychologie pro managery. Text pro elektronické prostředí. CDV
Technické univerzity Liberec 2008.
HADJ MOUSSOVÁ, Zuzana Žák a jeho učení. In: Bendl S. - Kucharská A. (ed): Kapitoly ze školní
pedagogiky a školní psychologie. Praha: UK PedF 2008. ISBN 978-80-7290-366-5.
HADJ MOUSSOVÁ Z.: Pedagogicko psychologická diagnostika v práci učitele. In: Bendl S. - Kucharská
A. (ed): Kapitoly ze školní pedagogiky a školní psychologie. Praha: UK PedF. ISBN 978-80-7290-366-5
HADJ MOUSSOVÁ, Zuzana Záškoláctví. Aktualizace C 1.7 Pedagogicko psychologická diagnostika.
Praha: Raabe 2005–2008.
HADJ MOUSSOVÁ, Zuzana, PROCHÁZKOVÁ Z. Motivace v poradenském procesu na úřadech práce.
Praha: NVF o.p.s. 2008.
HADJ MOUSSOVÁ Z. Teoretický pohled na problematiku sociokulturně znevýhodněných žáků.
In BITTNEROVÁ D. (ed.): Vzdělávací potřeby sociokulturně znevýhodněných. Praha: ERMAT 2009,
s. 24-76, ISBN 978-80-87178-06-5.
HADJ MOUSSOVÁ Z. Diagnostika a práce se skupinou. Liberec: PedF TUL 2009, ISBN 978-80-7372562-4.
HADJ MOUSSOVÁ Z. Diagnostika výchovných problémů a poruch chování. Liberec: CDV 2009,
elektronické prostředí Moodle.
13.2.9 Doc. Ing. Miloslav Rotport, CSc.
Rotport, Miloslav. Didaktika předmětu práce ve fiktivní firmě. Praha 2008. Oeconomica. 100 stran.
ISBN 978-80-245-1360-7. Výukový CD-ROM.
Rotport, Miloslav. Komunikativní složka ve standardu učitele odborných předmětů. Praha 2009. ISBN
978-80-87063-15-6.
Rotport, Miloslav. Vznik fiktivních firem v České republice a jejích ďalší perspektiva. Bratislava 2009.
Rotport, Miloslav. Měnící se role učitelů. NÚOV Praha 2009.
Rotport, Miloslav. PŘEDMĚTOVÉ DIDAKTIKY A ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. Praha, NÚOV 2009.
ISBN 978-80-87063-25-5.
Rotport, Miloslav. VZDĚLÁNÍ V PROCESU ODSTRAŇOVÁNÍ BARIÉR. MUP Praha 2009. ISSN 978-8086855-54-7.
Rotport, Miloslav. Problematika oceňování v učivu účetnictví na obchodních akademiích. Praha 2008.
ISBN 978-80-254-3536-6.
Rotport, Miloslav. Didaktická složka standardu učitele odborných předmětů. Praha 2008. ISSN 97820-87063-12-5.
Rotport, Miloslav. Pedagogická a psychologická složka standardu učitele odborných předmětů. Praha
2008. ISSN 978-20-87063-12-5.
67
Rotport, Miloslav. Ekonomické vzdělání na neekonomických oborech vysokých škol. Bratislava 2008.
ISSN 978-80-225-2653-1.
Rotport, Miloslav. Mezipředmětové vazby mezi všeobecně vzdělávacími a odbornými předměty
a jejich význam pro vytvoření profilu absolventa. Mladá Boleslav 2007. ISSN 978-80-87042-13-7.
Rotport, Miloslav. Účetní problematika v připravovaných školních vzdělávacích programech OA.
Praha 2007. ISBN 978-80-254-0966-4.
Rotport, Miloslav. Soukromé vysoké školy v ČR a jejich místo na trhu práce. Bratislava 2007.
13.2.10
Ing. Marie Urbanová – Kučerová, Ph.D.
KUČEROVÁ, Marie. Rozvoj morálního usuzování v ekonomickém vzdělávání. Praha 25. 05. 2007.
In: KORDA, Jan, PROCHÁZKA, David (ed.). Sborník 8. konference studentů doktorského studia FFÚ.
Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2007, s. 140–150. ISBN 978-80-245-1181-8.
ASZTALOS, Ondřej, KUČEROVÁ, Marie. Didaktika ekonomických předmětů [CD-ROM]. In: MÍKOVÁ,
Marie et al., Sborník k rozvojovému programu „Tvorba systému multimediálních vzdělávacích
pomůcek pro kombinovanou a distanční formu studia na Fakultě financí a účetnictví”. Praha:
Nakladatelství Oeconomica, 2006, s. 9–16. ISBN 80-245-1140-1
KUČEROVÁ, Marie. Praktické využití e-learningu v Rakousku. Metodika k projektu
pro Československou akademii obchodní Dr. Edvarda Beneše v Praze. Jednotný programový
dokument pro cíl 3. Zadavatel: Československá akademie obchodní Dr. Edvarda Beneše, Praha 2,
Resslova 8, 2006.
KUČEROVÁ, Marie. „Moral Education” v odborném vzdělávání. Praha 20. 05. 2006. In: MÍŠEK,
Radoslav, PROCHÁZKA, David (ed.). Sborník 7. konference studentů doktorského studia FFÚ. Praha:
Nakladatelství Oeconomica, 2006, s. 223–229. ISBN 80-245-1026-X.
KUČEROVÁ, Marie. Etická hlediska v obsahu odborných ekonomických předmětů na OA. Acta
Oeconomica Pragensia, 2005, roč. 13, č. 7, s. 267–272. ISSN 0572-3043.
KUČEROVÁ, Marie. Etická hlediska v obsahu odborných ekonomických předmětů na OA. Praha
28. 05. 2005. In: BOROVÁ, Romana, MÍŠEK, Radoslav (ed.). Sborník 6. konference studentů
doktorského studia FFÚ. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2005, s. 154–159. ISBN 80-245-0863-X.
KUČEROVÁ, Marie. Segmentová morálka: empirická studie. Pedagogická orientace, 2009, roč. 19, č. 1,
s. 73–87. ISSN 1211-4669.
KUČEROVÁ, Marie. Posudek „SRPOVÁ, Jitka, Inovace předmětu ”Podnikání malých a středních firem
1„ na Fakultě podnikohospodářské VŠE v Praze. 1. vyd. Praha: VŠE.” Praha: VŠE, 2009. 2 s. posudek
oponenta pro závěrečné oponentní řízení projektu FRVŠ.
KUČEROVÁ, Marie. Etická výchova ve fiktivní firmě. Bratislava 11. 06. 2009. In: Quo vadis cvičná firma
- Nové trendy v cvičnej firme [CD-ROM]. Bratislava: Štátny inštitút odborného vzdelávania, 2009. 4 s.
ISBN 978-80-225-2762-0.
68
14 ÚČAST KATEDRY NA VĚDECKÝCH KONFERENCÍCH
Katedra se po dobu své existence aktivně účastnila konferencí jako výrazu vědeckovýzkumné práce.
Pořádala domácí mezinárodní konference, sama se účastnila na domácích a zahraničních
konferencích, pořádaných jinými institucemi a to nejen účastí, ale i příspěvky do sborníků.
14.1 POŘÁDANÉ KONFERENCE DO ROKU 1990
Do roku 1990 katedra pořádala nebo se účastnila několika domácích konferencí. Jsou to např.:
 1967 Programované vyučování a vyučovací stroje
 1968 Výsledky v oblasti programovaného vyučování a modernizace vyučování v ekonomickém
školství
 1972 Mezinárodní konference katedry pedagogiky VŠE využití předmětů k výchově a rozvíjení
ekonomického myšlení studentů
 1983 Obsah a struktura přípravy učitelů ekonomických předmětů
 1983 Mezinárodní konference k 30. výročí katedry PED Funkce a pojetí vysokoškolské učebnice
didaktiky ekonomických předmětů jako vědního oboru a v přípravě učitelů ekonomických
předmětů
 1988 Úloha učitele odborných předmětů ekonomických v urychlení sociálně ekonomického
rozvoje společnosti
Od roku 1990 katedra uspořádala několik konferencí (viz také obrázky):
V roce 1994 se konala mezinárodní konference pod názvem Transformace českého středního
odborného školství, financována nadací Konráda Adenauera.
69
V roce 2007 uspořádala katedra mezinárodní vědeckou konferenci na téma Analýza kompetencí
učitelů odborných ekonomických předmětů na VŠE v Praze. Příspěvky publikovalo 8 členů katedry
(prof. Ondřej Asztalos, doc. Jiří Dvořáček, Ing. Alena Králová, doc. Pavel Krpálek, Ing. Marie Kučerová,
doc. Miloslav Rotport, doc. Jan Trnka a PhDr. Bohuslav Zejda). Z ostatních domácích účastníků
do sborníku přispěli 2 autoři, ze zahraničí (Slovenská republika) publikovalo 8 účastníků.
V roce 2008 pořádala katedra mezinárodní vědeckou konferenci na VŠE v Praze na téma Využívání
aktivizujících metod ve výuce ekonomických předmětů. Příspěvky publikovalo 8 členů katedry včetně
2 doktorandů (prof. Ondřej Asztalos, Ing. Blanka Bejdáková, Ing. Alexandra Dvořáčková, Ing. Alena
Králová, doc. Pavel Krpálek, Ing. Marie Kučerová, doc. Miloslav Rotport a doc. Jan Trnka). Účastníků
konference mimo katedru bylo 12, z toho 3 domácích a 9 zahraničních hostů – ze Slovenské
republiky.
V roce 2010 se konala na VŠE mezinárodní konference na téma Postavení vyšších odborných škol
ekonomického zaměření v terciárním vzdělávání. Byl vydán sborník, do něhož přispělo 7 členů
katedry včetně doktorandů (prof. Ondřej Asztalos, Ing. Blanka Bejdáková, Ing. Kateřina Berková,
doc. Jiří Dvořáček, Ing. Alena Králová, doc. Pavel Krpálek, Ing. Lucie Marková, Ing. Lucie Mohrová,
Ing. M. Urbanová, Ph.D. a doc. Jan Trnka. Do sborníků přispělo také 6 českých autorů mimo katedru
a 6 zahraničních ze Slovenské republiky. Konference proběhla na VŠE v Praze. Zúčastnili se
Ing. A. Králová, Ph.D., Ing. K. Krpálková Krelová, PhD., Ing. L. Holečková, Ing. L. Klvaňa.
14.2 ÚČAST KATEDRY NA KONFERENCÍCH POŘÁDANÝCH JINÝMI INSTITUCEMI V ČR
V roce 2008 byla pořádána konference Západočeskou univerzitou na téma Redukce barier
při získávání učitelské kvalifikace. Za katedru do sborníku přispěla Ing. Alena Králová, Ph.D.
s tématem Strukturované vzdělávání v přípravě učitelů Vysoké školy ekonomické v Praze.
Semináře Moderní výukové pomůcky pořádaný Prosperitou, o.p.s. dne 10. 6. 2008 v Praze, se
zúčastnila Ing. A. Králová, Ph.D. a Ing. M. Kučerová, Ph.D.
V roce 2009 se katedra zúčastnila konference Pedagogické fakulty Západočeské univerzity na téma
Hledisko kvality v přípravě učitelů. Do sborníku přispěli profesor Asztalos, docent Dvořáček
a Ing. Králová na témata dimenze praxe v přípravě učitelů odborných předmětů, sociokognitivní
koncepce v ekonomickém vzdělávání a využití podnikového praktika při přípravě učitelů odborných
ekonomických předmětů.
Katedra se zúčastnila Mezinárodní vědecké konference „Evropské pedagogické fórum 2011. Současná
společnost a profese učitele“. Konferenci v roce 2011 pořádalo akademické sdružení
MAGNANIMITAS v Hradci Králové. S příspěvkem se zúčastnili Ing. K. Krpálková - Krelová, Ph.D.
a doc. Ing. P. Krpálek, CSc.
Další přehled účastí katedry na konferencích:
Strukturované studium učitelství. Konference týkající se řešení projektu Redukce bariér při získávání
učitelské kvalifikace pořádala plzeňská Západočeská Univerzita v Srní. Konference se zúčastnil
doc. Dvořáček a prof. Asztalos. S příspěvkem na téma Strukturované vzdělávání v přípravě učitelů
na VŠE v Praze vystoupila Ing. Králová.
70
Učitel v 21. století – nové výzvy, nové požadavky. Konference byla pořádaná Výzkumným ústavem
pedagogickým v Praze. Zúčastnila se Ing. Alena Králová, Ph.D.
Učitel a žák v současné škole. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno. Mezinárodní vědecká
konference, s příspěvkem na téma Postavení předmětu Etika v podnikání v odborném ekonomickém
vzdělávání z pohledu probíhající reformy vystoupila Ing. Marie Kučerová, Ph.D.
Pedagogická konference KFÚA na FFÚ v Praze. Pedagogická konference KFÚA na FFÚ v Praze,
s příspěvkem se účastnil doc. Ing. Rotport, CSc.
The 13th Annual Doctoral Conference of the Faculty of Finance and Accounting. S příspěvkem
na konferenci vystoupila Ing. Lenka Holečková.
The 12th Annual Doctoral Conference of the Faculty of Finance and Accounting. S příspěvkem
na konferenci vystoupila Ing. Kateřina Berková.
Příprava kvalifikačního standardu pro učitele odborných předmětů a odborného výcviku. Konference
se zúčastnil doc. Ing. Miloslav Rotport, CSc. a prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc. v Kostelci nad Černými
lesy.
Workshop pro učitele VŠE – Rétorika a prezentační dovednosti pro učitele. Workshop proběhl na VŠE
v Praze. Zúčastnila se Ing. Lenka Holečková.
11. ročník Pedagogické konference katedry finančního účetnictví a auditingu VŠE v Praze na téma
„Problémové oblasti účetního výkaznictví“. S příspěvkem vystoupila Ing. Alena Králová, Ph.D.
a Ing. Kateřina Berková.
Trendy v přípravě pedagogických pracovníků. Vědecká konference v Brně pořádaná Českou
pedagogickou společností a FF, s příspěvkem se zúčastnila Ing. Kučerová.
Odborný seminář pro ředitele obchodních akademií pořádaný v Brně Národním ústavem odborného
vzdělávání a Radou Asociace obchodních akademií; aktivně se zúčastnil prof. Asztalos.
Konference studentů doktorského studia FFÚ. Svůj příspěvek odevzdala a zúčastnila se Ing. Kučerová.
„Příprava kvalifikačního standardu pro učitele odborných předmětů a odborného výcviku“. Odborná
konference NÚOV TTnet pořádaná v Kostelci nad Černými lesy, s příspěvkem se účastnil
doc. Ing. Rotport, CSc.
Konference oborových skupin tvůrců vzdělávacích programů odborného vzdělávání ve Vinoři se
aktivně zúčastnil prof. Asztalos.
The 11th Annual Doctoral Conference of the Faculty of Finance and Accounting. S příspěvkem
na konferenci vystoupila Ing. Kateřina Berková, Ing. Lucie Mohrová.
Workshop „Aplikace makroekonomie ve vědeckém bádání doktorandů“, Národohospodářská fakulta,
VŠE v Praze. Workshopu se aktivně zúčastnila Ing. Kateřina Berková.
71
Pedagogická konference katedry finančního účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze.
S příspěvkem na konferenci vystoupila Ing. Lucie Mohrová.
The 10th Annual Doctoral Conference of the Faculty of Finance and Accounting. S příspěvkem
na konferenci vystoupila Ing. Lucie Mohrová.
Hledisko kvality v přípravě učitelů. Konference proběhla v Srní ve dnech 21. 4. – 22. 4. roku 2009,
kterou pořádala ZČU Plzeň. S příspěvky na konferenci vystoupili prof. O. Asztalos, doc. J. Dvořáček,
Ing. A. Králová a Ing. L. Kortusová.
14.3 ÚČAST KATEDRY NA KONFERENCÍCH V ZAHRANIČÍ
V roce 1999 se účastnila katedra
mezinárodní konference EU
v Bratislavě, která se týkala
osobnosti učitele ekonomických
předmětů,
požadovaného
pro ekonomické
vzdělávání
na počátku 21. století.
Mezinárodní vědecká konference
„Quo vadis cvičná firma – Nové
trendy v cvičnej firme“, Štátny
inštitút odborného vzdelávanie
a Ekonomická
univerzita
v Bratislave. Příspěvek: Ing. Alena
Králová, Ph.D., Ing. Marie
Kučerová, Ph.D.
Summer
Global Conference
on Business
and
Finance.
Konference pořádaná v San Jose,
Costa
Rica,
The
Institute
for Business
and
Finance
Research. S příspěvkem se
zúčastnila Ing. Alena Králová,
Ph.D.
Inovace
v
ekonomickém
vzdělávání. Mezinárodní vědecká konference Ekonomické univerzity v Bratislavě, účastnily se
s referáty Ing. Králová, Ph.D. a Ing. Kučerová, Ph.D.
Analýza kompetencí učitelů odborných ekonomických předmětů. Mezinárodní vědecká konference.
Účastnili se kolegové z Bratislavy, zástupci pracovišť vzdělávající učitele ekonomických předmětů,
zástupci cvičných škol a další hosté, v červnu vydán sborník. Organizačním garantem byla
Ing. Králová, Ph.D.
72
Třetí mezinárodní vědecká konference k projektu Tempus ve Vídni. Konference se zúčastnila
Ing. Alena Králová, Ph.D.
Ekonomické vzdelávanie a regionálny trh práce. Mezinárodní vědecká konference Ekonomické
univerzity v Bratislavě. Účastnili se doc. Dvořáček, prof. Asztalos, doc. Rotport, Ing. Židlická,
doc. Krpálek, doktorand Ing. Procházka, předneseny referáty.
Seminář pro Sivitanidios Public School of Trades and Vocations z Atén. Ing. A. Králová, Ph.D.
a Ing. M. Urbanová, Ph.D. poskytly přednášku v anglickém jazyce s názvem „Teachers Education for
the Upper-secondary Schools at the University of Economics, Prague“. Seminář se uskutečnil v rámci
Leonardo da Vinci – LLP Mobility/exchange program (VETPRO). Cílem bylo seznámit řecké kolegy
s českým vzdělávacím systémem a výchovou k podnikavosti.
Mezinárodní vědecká konference „Finančná gramotnosť ako súčasť ekonomického vzdelávania“,
katedra pedagogiky, NHF, Ekonomická univerzita v Bratislavě. S příspěvkem vystoupili prof. Ing. O.
Asztalos, CSc., Ing. A. Králová, Ph.D., doc. Ing. M. Rotport, CSc., Ing. K. Berková.
Druhá mezinárodní vědecká konference k projektu Tempus, Dushanbe, Tádžikistán. S příspěvkem
vystoupily Ing. Alena Králová, Ph.D. a Ing. Marie Urbanová, Ph.D.
Zahajovací mezinárodní vědecká konference k projektu Tempus „Entwicklung und Implementierung
nachhaltig wirksamer Strukturen zur Entrepreneurship Erziehung in Russland und Tadschikistan“,
Moskva. Konference se zúčastnily Ing. Alena Králová, Ph.D. a Ing. Marie Urbanová, Ph.D.
Druhá mezinárodní vědecká konference k projektu Tempus, Dushanbe, Tádžikistán. S příspěvkem
vystoupila Ing. Alena Králová, Ph.D. a Ing. Marie Urbanová, Ph.D.
Zahajovací mezinárodní vědecká konference k projektu Tempus „Entwicklung und Implementierung
nachhaltig wirksamer Strukturen zur Entrepreneurship Erziehung in Russland und Tadschikistan“,
Moskva. Konference se zúčastnila Ing. Alena Králová, Ph.D. a Ing. Marie Urbanová, Ph.D.
Global Conference „Ethics in Everyday Life“, Salzburg, Austria.
Ekonomické vzdelávanie v znalostnej ekonomike. Mezinárodní vědecká konference Ekonomické
univerzity v Bratislavě, účastnili se a s referátem vystoupili prof. Ing. O. Asztalos, CSc., Ing. Králová,
Ph.D., Ing. Kučerová, Ph.D., Ing L. Kortusová (doktorandka).
73
15 ZAHRANIČNÍ VZTAHY KATEDRY
15.1 PŘEHLED ZAHRANIČNÍCH VZTAHŮ KATEDRY
Velkou pozornost si zaslouží zahraniční nebo mezinárodní styky katedry DEP.
Katedra ve spolupráci s obdobnými pracovišti v ostatních zemích organizovala mezinárodní
konference u nás. Na oplátku konaly obdobné konference ostatní spřátelené země. Vždy se týkaly
výchovy a vzdělávání učitelů odborných ekonomických předmětů na vysokých školách a práce
příslušných středních škol. Kromě Československa se konaly v bývalé NDR, v Polsku, Bulharsku,
Maďarsku. Zahraniční spolupráce se realizovala také účastí na jiných pedagogických setkáních nebo
studijních pobytech na Slovensku, v SSSR, ve Velké Británii, Rumunsku, Maďarsku i Švýcarsku.
Katedra spolupracovala při vydání dvou knih také s bývalou Jugoslávií.
Zahraniční konference, studijní pobyty členů katedry, jejich vystoupení na zahraničních vysokých
školách velmi přispěly k dobrému jménu katedry i v cizině. Byla přitom navázána úzká spolupráce
s pracovišti, která se zabývala vzděláváním učitelů ekonomických předmětů zejména
na Humboldtově univerzitě v Berlíně, na Vysoké škole ekonomické v Sofii, na Škole glowne
planovania i statistiky ve Varšavě, Akademii ekonomiczne v Krakově, na Ekonomické univerzitě
v Budapešti a jinde. Seznam mezinárodních styků katedry DEP v příloze k této stati to prokazuje.
Při společných setkáních se vždy projevovala velmi dobrá kvalita naší učitelské přípravy, která
doznala i mezinárodní uznání a prokazovala dobré jméno katedry.
V tomtéž období byla katedra velmi aktivní v účasti zahraničních konferencí. Jsou to:
1966 Mezinárodní sympozium v Berlíně k programovanému vyučování a učení v ekonomických
předmětech
1967 Programování a modernizace vyučování v ekonomických předmětech v Lipsku
1969 Programované vyučování v ekonomických předmětech v Postupimi
1970 Zvyšování efektivity vyučování účetnictví v Lipsku
1971 Komplexní chápání ekonomických procesů a ověřování jeho výsledků v Budapešti
1972 Některé problémy obsahu ekonomických předmětů v Berlíně
1973 Výpočetní technika a odborné učebny. Metodické prostředky ve vyučování ekonomickým
předmětům ve Výmaru
1974 Didaktická realita a její okolí v Berlíně
1975 Pojetí modernizace vyučování ekonomickým předmětům v Budapešti
1976 Úloha seminářů a cvičení v přípravě vzdělaných ekonomů v Terezině u Varšavy
74
1976 K otázkám programovaného vyučování a vyučovacích strojů v Berlíně
1979 Konference k otázkám výchovy ve Schwerinu
1980 Konference v Berlíně
1981 Úloha pedagogiky a psychologie v přípravě inženýrů ekonomů a učitelů ekonomických
předmětů na vysoké škole ve Varšavě
1982 Učební pomůcky ve vyučování ekonomickým předmětům v Berlíně
1984 Osobnost učitele ekonomických předmětů v Mogilaně v Polsku
1984 Integrace ekonomických předmětů v Budapešti
1985 Koncepce středoškolského vzdělávání ekonomů ve Varšavě
1985 Změny v systému přípravy učitelů ekonomických předmětů v Sofii
1988 Zur Lehrerbildung für ökonomische Lehrergegenstand v Berlíně
V této aktivitě katedra pokračovala též od roku 1990 až dosud. Mezinárodní vztahy se prohloubily
a rozšířily. Mezi nimi byla především Humboldtova univerzita v Berlíně. Katedra navázala vztahy
s Univerzitou ve Vídni. Prostřednictvím mezinárodní společnosti pro vysokoškolské ekonomické
vzdělávání se katedra zapojila do činnosti spojené s dalšími zeměmi jako je Dánsko, Belgie atd.
Katedra se aktivně zúčastňovala zahraničních vědeckých konferencí, pořádaných zejména katedrou
pedagogiky Ekonomické univerzity v Bratislavě. Uvedeme jen některé z nich:
V roce 1999 se zde konala konference na téma Osobnost učiteľa ekonomických predmetov
na prelome tisícročia. Za KDEP vystoupili 4 členové, a to prof. Ondřej Asztalos, doc. Jiří Dvořáček,
doc. Ing. Miloslav Rotport, doc. Jan Trnka a PhDr. Bohuslav Zejda.
V roce 2011 se katedra zúčastnila vědecké konference, kterou uspořádala Ekonomická univerzita
v Bratislavě na téma Finančná gramotnosť jako súčasť ekonomického vzdelávania. Za KDEP
do sborníku přispěli: prof. Ondřej Asztalos (význam výuky finanční gramotnosti pro gymnazisty v ČR),
Ing. Alena Králová (Pojetí finanční gramotnosti ve výuce ekonomických předmětů na obchodních
akademiích) a Ing. Kateřina Berková (Finanční a účetní kompetence žáků na českých obchodních
akademiích).
15.2 TRVALÉ VZTAHY KATEDRY S KATEDROU PEDAGOGIKY EKONOMICKÉ UNIVERZITY
BRATISLAVA
Katedra udržovala pevné vztahy s Vysokou školou ekonomickou, nyní s Ekonomickou univerzitou
v Bratislavě. K těmto dobrým vztahům se vyjádřil nynější vedoucí katedry pedagogiky prof. Šlosár:
75
K 60. výročiu katedry didaktiky ekonomických předmětů
Keď v roku 1953 vznikla na VŠE v Prahe katedra didaktiky ekonomických předmětů, na Slovensku
v tom čase platil výnos Povereníctva školstva, podľa ktorého stačila pre učiteľov odborných škôl len
odborná spôsobilosť bez akejkoľvek pedagogickej prípravy.
V roku 1955 bola zrušená „Skúšobná komisia pre učiteľstvo na vyšších hospodárskych školách“, ktorá
v tom čase pôsobila na Vysokej škole hospodárskych vied v Bratislave a v roku 1959 zanikla aj Vysoká
škola pedagogická v Bratislave. Na Slovensku tak zanikli všetky možnosti získať pedagogickú
spôsobilosť na vyučovanie ekonomických predmetov na stredných odborných školách.
To viedlo k zníženiu záujmu o získavanie učiteľskej spôsobilosti pre vyučovanie odborných
ekonomických predmetov najmä na vtedajších vyšších hospodárskych školách.
V tom čase začala úzka spolupráca VŠE v Bratislave s VŠE v Prahe v otázkach prípravy učiteľov –
ekonómov. Vyústením tejto spolupráce bolo založenie podobnej katedry ako bola v Prahe aj na VŠE
v Bratislave. Stalo sa tak v roku 1961, kedy na vtedajšej Fakulte politickej ekonómie VŠE v Bratislave
O. Peter, R. Šlosár, J. Kontšek vedoucí katedry pedagogiky EU
vznikla katedra pedagogiky. Veľkú zásluhu na jej založení mala práve katedra metodiky ekonomických
předmětů na VŠE v Prahe, osobitne jej vedúci prof. Ing. František Hampl, ktorý spolu s prvým
vedúcim našej katedry prof. Ing. Ondrejom Petrom, CSc. dospeli k názoru, že najlepším správnym
riešením v príprave učiteľov ekonómov je založenie samostatného študijného odboru Učiteľstvo
ekonomických predmetov (neskôr s názvom učiteľstvo odborných ekonomických predmetov).
76
Táto úzka spolupráca dvoch sesterských katedier sa naďalej úspešne rozvíjala a pokračuje až dodnes.
Výmena skúseností pri tvorbe učebných plánov, spoločná tvorba vysokoškolských učebníc a učebných
textov (napr.: Hampl, F. – Peter, O. a kol.: Metodiky ekonomických predmetov. I. a II. diel. Bratislava,
1964 a ďalšie), organizovanie a spoločná účasť na medzinárodných vedeckých konferenciách
a seminároch, ale najmä bohatá osobná spolupráca jednotlivých členov kolektívu oboch katedier sú
toho dôkazom.
Pri príležitosti 60. výročia založenia súčasnej katedry didaktiky ekonomických předmětů by som sa
chcel veľmi pekne poďakovať za naozaj bratskú a úprimnú spoluprácu celému kolektívu tejto katedry
a osobitne jej vedúcemu, s ktorými som mal tú možnosť a česť spolupracovať. Boli a sú to:
Prof. Ing. Jiří Koudela, CSc., prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc., doc. Ing. Miloslav Rotport, CSc.,
PhDr. Bohumil Zejda, CSc., doc. PhDr. Jiří Dvořáček, CSc. a Ing. Alena Králová, Ph.D.
V mene Katedry pedagogiky Národohospodárskej fakulty Ekonomickej univerzity v Bratislave prajem
do ďalších rokov katedre didaktiky ekonomických předmětů Fakulty financí a účetnictví Vysokej školy
ekonomickej v Prahe vynikajúcich pedagógov, úspešných študentov a celému kolektívu pracovníkov
katedry ešte veľa tvorivých úspechov i osobného šťastia a spokojnosti z dobre vykonanej práce.
prof. Ing. Rudolf Šlosár, PhD.
vedúci Katedry pedagogiky Národohospodárskej
fakulty Ekonomickej univerzity v Bratislave
16 PŮSOBENÍ KATEDRY V MIMOŠKOLNÍCH AKTIVITÁCH
16.1 FORMY ODBORNÉ PRAXE STUDENTŮ UČITELSTVÍ
Zvláštní poznámku si zaslouží praxe studentů oboru učitelství. Byly to praxe pedagogické, které byly
dokonale propracovány. Šlo nejprve o hospitace (náslechy) na školách (nejprve mateřských,
základních a pak hlavně na středních ekonomických školách), později o krátkodobé praxe spojené
s hospitací a výstupy jednotlivých studentů v rámci skupiny přidělené na příslušnou střední
ekonomickou školu. Nakonec byly dlouhodobé praxe jednotlivých studentů na stanovené střední
škole. Praxe měli na starosti všichni členové katedry, kterým byly přiděleny skupiny studentů
a později jednotliví praktikanti. O průběhu praxí, o jejich hodnocení a rozborech byly vedeny
podrobné záznamy. Přitom byla velmi podnětná i spolupráce s příslušnými učiteli na škole. S nimi
praktikanti konzultovali své přípravy na hodiny, za jejich přítomnosti a za přítomnosti pracovníka
katedry se konaly výstupy a pak rozbor celé vyučovací hodiny a hodnocení kandidáta. Některé
ze středních ekonomických škol (OA) byly ustanoveny jako „fakultní cvičné školy“.
Spolupráce s cvičnými učiteli na školách byla dlouhodobá a úspěšná. Byli zváni na některá jednání
katedry. Za svou práci byli honorováni z prostředků VŠE. Studenti oboru učitelství měli vždy
o pedagogickou praxi velký zájem, považovali ji za značný přínos pro svou příští učitelskou práci. Také
na tuto praxi velmi často i po letech vzpomínají.
77
Další formou praxí byly praxe ekonomické a technologické. Konaly se zpravidla ve druhém a třetím
ročníku studia v různých podnicích. I tady byli vedoucími praxe jednotliví učitelé katedry, zpravidla
didaktici. Tak např. se praxe konaly v Modřanských strojírnách, ve Smíchovském pivovaru,
v Králodvorských cementárnách, Králodvorských železárnách, v plzeňské Škodovce.
Poslední formou praxe byla předdiplomní praxe, která se konala individuálně v podnicích, institucích
a na školách podle zvoleného tématu diplomanta. I tyto praxe katedra předem zajišťovala, řídila
a kontrolovala.
Různé formy praxí nebo i brigád přinášely s sebou mnohé příhody, někdy žertovné.
Když jedna skupina studentek vyjela v létě na brigádu do severních Čech, do blízkosti řeky Ohře, měl
ji na starosti jako vedoucí učitel PhDr. Karel Vít. Po práci se šla děvčata večer vykoupat do Ohře.
Protože neměly plavky (anebo je schválně neměly), koupaly se jako Evy, nahé. A Karel chudák se
potil, aby někdo nešel kolem a neviděl ty nestydy ve vodě. Bylo to přece za socialismu. A tak hlídal
a varoval. Naštěstí nepřišel nikdo cizí, a tak pan doktor Vít byl jediný, kdo takové množství půvabů
pohromadě viděl. A nepochybuji o tom, že se snažil vidět dobře.
S jednou skupinou studentů – mužů jsem byl jednou o prázdninách „na praxi“ nebo snad na brigádě
v příbramských Jáchymovských dolech. Naštěstí jsme nepracovali v podzemí, ale na povrchu. Všichni
jsme „vyfasovali“ zelené pracovní oděvy – montérky a pracovní boty, bagančata. I já jako vedoucí.
Práce tu nebyla moc plánovitě řízena. Spíš vedoucí pracovníci nevěděli, co s námi. A tak jsme z místa
na místo stěhovali mnoho materiálu, zejména prkna, trámy, cement… Že systém řízení a organizace
práce v našem případě v podniku moc nefungovaly, studentům nijak nevadilo. Ve zdraví jsme tu
brigádu tehdy přežili. Ty pracovní šaty a bagančata jsem pak doma a v lese užíval řadu let. Byly snad
nezničitelné a v podniku je na nás nikdo nechtěl vrátit.
Na odbornou ekonomickou praxi jsme ve třetím ročníku vyslali několik děvčat do národního podniku
Modřanské strojírny. Střídaly pracoviště, ale hlavně seděly v plánovacím odboru firmy. Měly za úkol
se seznámit se systémem podnikového plánování. Seděly za psacím stolem u okna, pod kterým byl
radiátor ústředního topení. Najednou radiátor topení praskl, skoro vybuchl a vyvalila se z něj černá
břečka špinavé vody. Jednu praktikantku úplně polila, naštěstí ji neopařila. Ostatní byly hodně
zamazané. Podnik se tehdy zachoval jako grand! Koupili všem děvčatům nové šaty a vše se tak
v dobré obrátilo. I to se stalo tehdy „za socializmu“.
Katedra od svého vzniku byla v těsném odborném i didaktickém styku se všemi katedrami a ostatními
pracovišti, působícími na VŠE. Intenzívní styk však udržovala též s mnohými mimoškolskými
institucemi a organizacemi.
16.2 SPOLUPRÁCE S TTNET (TRAINING OF TRAINERS NETWORK))
Katedra aktivně spolupracovala s TTnet ČR – partnerstvím pro vzdělávání učitelů po dobu několika
let. Zejména vystupovala s příspěvky na konferencích, pořádaných toto institucí. Účastnila se
projednávání závažných otázek souvisejících s přípravou učitelů odborných předmětů.
78
TTnet ČR je partnerskou sítí vzdělavatelů učitelů odborných předmětů, praxe a výcviku, vzdělavatelů
instruktorů v podnicích a vzdělavatelů lektorů dalšího odborného (profesního) vzdělávání. Posláním
TTnetu ČR je podpora rozvoje profesionality těch vzdělavatelů, kteří připravují učitele odborných
předmětů, praxe a výcviku, instruktory a lektory pro pedagogickou práci. Byl ustaven 25. ledna 2005
Profesor Asztalos se připravuje na konferenci TTnet; Docent Rotport v čele
předsednictva konference TTnet; Docent Krpálek sleduje konferenci TTnetu. Krátce
po ustavení se do práce TTnetu ČR také aktivně zapojil i prof. Asztalos.
na ustavující konferenci v hotelu Olympic v Praze. Této ustavující konference se zúčastnil za naši
katedru doc. Rotport, který se aktivně zúčastnil téměř všech dosavadních konferencí a workshopů
této instituce. Publikace TTN obsahují příspěvky členů katedry didaktiky ekonomických předmětů.
V poslední době se do činnosti zapojil
i doc. Krpálek.
TTnet ČR je součástí evropské sítě
TTnet, která byla založena v roce 1998
Evropským
střediskem
pro
rozvoj
odborného
vzdělávání
(Cedefop).
V současné době je v ní zapojeno celkem
23 národních sítí.
TTnet ČR je koordinován Národním
ústavem pro vzdělávání (NÚV). Vznik
TTnetu byl odborně a finančně podpořen
Ing. Čiháková, Ph.D. koordinátorka činnosti TTnet
Evropským
střediskem
pro
rozvoj
odborného vzdělávání (Cedefop). Výraznou
podporu má TTnet ČR také ze strany MŠMT. TTnet ČR není organizací s právní subjektivitou,
partnerství je volné, bez hierarchie a nákladů. Koordinace TTnetu je materiálně zajištěna projektovým
financováním ze zdrojů MŠMT a evropských fondů a je svěřena pracovníkovi oddělení dalšího
vzdělávání pedagogických pracovníků NÚV. V současné době koordinuje činnost ing. Hana Čiháková,
PhD., která absolvovala doktorské studium právě na katedře didaktiky ekonomických předmětů VŠE.
Při svém založení si náš TTnet stanovil několik cílů, kterým se potom v průběhu dalších let věnoval.
K těmto hlavním cílům patří:
79



vypracování systémového řešení vzdělávání učitelů, lektorů, instruktorů a trenérů působících
v oblasti odborného, profesního vzdělávání;
příprava profesních standardů pro učitele, instruktory, lektory, trenéry;
rozvoj oborových a předmětových didaktik.
Jednotlivým oblastem se účastníci sítě věnují na konferencích a workshopech, které jsou pořádány 1–
2x ročně. Celkem do srpna 2012 proběhlo 11 konferencí, které se převážně konaly v konferenčním
centru České zemědělské univerzity v Kostelci nad Černými lesy. Z účasti katedry na konferencích
TTnetu uvádíme:
V roce 2007 se katedra zúčastnila konference na téma: Potřebujeme profesní standard učitelů
odborných předmětů a odborného výcviku? Do sborníku přispěli prof. Asztalos a doc. Rotport
k tématice smyslu standardů a kompetencí učitelů odborných předmětů.
V roce 2008 se katedra podílela na konferenci pořádané TTnetem, kde se projednávala problematika
dalšího rozvoje odborného vzdělávání v ČR. Pracovníci katedry doc. Rotport a prof. Asztalos přispěli
k hodnocení rozvoje středního ekonomického školství.
V roce 2009 se katedra účastnila konference na téma Aktuální problémy dalšího vzdělávání učitelů
odborného výcviku a odborných předmětů v ČR. Členové katedry (prof. Asztalos a doc. Rotport) zde
publikovali články zaměřené na měnící se roli učitelů a na celoživotní vzdělávání učitelů
ekonomických předmětů.
16.3 VEDENÍ STŘEDISKA FIKTIVNÍCH FIREM
Dlouholetou aktivitou katedry byla celostátní organizace fiktivních firem. Do jejich činnosti se kromě
katedry zapojily fiktivní firmy, které byly zřizovány středními školami k posílení spojení teoretického
vyučování s ekonomickou praxí.
Organizace výchovného a vzdělávacího podnikání škol a jejich žáků se realizovalo pomoci fiktivních
firem, v jejichž čele stalo Centrum fiktivních firem.
80
Fiktivní firmy vznikly v Německu jako součást praktické rekvalifikace nezaměstnaných někdy kolem
roku 1975. V roce 1975 bylo v Německu registrováno 120 fiktivních firem a jejich počet se postupně
zvyšoval. Zároveň se tato forma rekvalifikace nezaměstnaných rozšířila i do dalších zemí Evropy.
Do České republiky myšlenka fiktivních firem pronikla v první polovině roku 1992, a to díky panu
Mgr. Slanařovi z Vídně. Poprvé jsme se s touto formou praktické přípravy budoucích absolventů
středních škol seznámili díky kolegům z katedry pedagogiky na Ekonomické univerzitě v Bratislavě. Ti
nás pozvali na seminář, který se konal v Bratislavě 22. dubna 1992. Tam jsme se také poprvé setkali
s panem Mgr. Peterem Slanařem, ředitelem obchodní akademie ve Vídni a dojednali jsme s ním
i možnost uspořádání obdobného semináře pro učitele středních odborných škol v Praze.
Docent Rotport jako představitel českých fiktivních firem
Pro úplnost je třeba dodat, že rodiče pana Mgr. Slanaře pocházeli z Čech a pan Mgr. Slanař sám mluví
velmi dobře česky, přestože se již narodil v Rakousku. Seminář se podařilo uspořádat již 20. 5. 1992
v prostorách tehdejšího VÚOŠ na Karlově náměstí. Seminář se setkal s velkým zájmem u vyučujících
středních odborných škol, zejména obchodních akademií. Na základě semináře se vyučující z několika
škol rozhodli, že jde o zajímavou a účinnou formu praxe, kterou by rádi na své škole co nejdříve
zavedli.
Od prvního rozhodnutí nebylo daleko ke konkrétním činům, a tak od září 1992 vzniklo prvních
6 firem. Původně jsme předpokládali, že české fiktivní firmy budou zaregistrovány v Centru fiktivních
firem v Bratislavě a také asi 3 fiktivní firmy tam zaregistrovány byly. V této době však již všechno
81
naznačovalo, že Československo se rozdělí na dva samostatné státy a registrace českých firem
v Bratislavě by do budoucna mohla činit potíže. Proto 16. listopadu 1992 vzniklo Centrum fiktivních
firem na VŠE (zkráceně CEFIF).
Pro rozvoj fiktivních firem mělo význam i další setkání vyučujících, které se uskutečnilo ve Svitavách
12. a 13. února 1993. Na něm proběhla dílčí výměna zkušeností mezi již fungujícími firmami a také
byly předány Živnostenské listy prvním čtyřem fiktivním firmám. Ke konci prvního školního roku
existence fiktivních firem bylo řádně zaregistrováno 16 firem. Další předpoklady pro rozvoj fiktivních
firem vytvořil i liberalizovaný učební plán pro obchodní akademie, který zařadil práci ve fiktivní firmě
mezi příklady povinně volitelných předmětů. Proto se také počet fiktivních firem výrazně zvyšoval
a po uplynutí dvou školních let existence fiktivních firem v ČR byly zaregistrovány již 102 fiktivní
firmy.
Docent Rotport v kruhu učitelů fiktivních firem
Při svém vzniku neměl CEFIF příliš dobré podmínky pro svou činnost. Neměl své vlastní prostory
a využíval stísněné prostory katedry didaktiky ekonomických předmětů. Pracovníky CEFIFu
v počátcích byli hlavně učitelé katedry a také někteří studenti oboru učitelství. Brzo se však ukázalo,
že takováto podoba CEFIFu nemůže vyhovovat rostoucímu počtu fiktivních firem. Bylo třeba hledat
cesty k vytvoření lepších podmínek. První finanční prostředky získal CEFIF už v červenci 1993 v rámci
programu ExTra. V následujícím roce (1994) se nám pak podařilo získat další peníze v rámci Programu
rozvoje základního a středního školství. Díky těmto prostředkům mohl CEFIF získat základní vybavení
(zejména počítačové) a také přijmout první pracovnici. Zároveň se díky pochopení VŠE podařilo získat
82
pro fungování CEFIFu i vlastní prostory, i když ne v hlavní budově školy na Žižkově. První vlastní
místnost jsme získali v budově na Zvonařce. Místnost nebyla příliš velká a její vybavení také bylo
velmi skromné. Neměli jsme ani vlastní telefonní linku. Budova sama připomínala spíše horskou
chatu než budovu vysoké školy. V těchto prostorách jsme byli do června 1995, kdy jsme dostali dvě
místnosti v nově dostavené budově na Jižním Městě. Tyto místnosti již splňovaly všechny naše
požadavky. Byly vybaveny moderním nábytkem, v obou byl zaveden telefon a také počítače byly
napojeny na počítačovou síť. Konečně jsme mohli bez obav přijímat návštěvy zájemců z našich škol,
ale také ze zahraničí. CEFIF pak v těchto prostorách fungoval až do konce roku 2001, kdy byl
převeden na NÚOV v Praze 10.
Činnost CEFIFu výrazně ovlivnila i práci katedry didaktiky a také její prestiž v očích vyučujících
na středních školách. Vliv na výuku se nejvýrazněji projevil v zavedení nového předmětu – didaktiky
fiktivní firmy. Pro tento předmět byla vydána skripta, která využívali nejen studenti oboru učitelství
ekonomických předmětů, ale také vyučující,
kteří na školách vedli fiktivní firmy. Při
setkáních s vyučujícími nejen na seminářích,
které byly pro ně organizovány, ale zejména
na pravidelných veletrzích fiktivních firem se
vyučující středních škol velmi pochvalně
vyjadřovali k přínosu katedry pro rozvoj
myšlenky fiktivních firem a o pomoci, kterou
jim
katedra
prostřednictvím
CEFIFu
poskytovala.
V době vzniku CEFIFu neměla žádná instituce
zájem o to věnovat se fiktivním firmám.
Prvních 10 let působení na katedře ukázalo
velký přínos fiktivních firem pro přípravu
středoškolsky kvalifikovaných odborníků,
zejména
středoškolsky
kvalifikovaných
ekonomů.
Studentky v předmětu Fiktivní firmy řeší
praktické úkoly
83
Docent Krpálek přednáší v kurzu Fiktivní firmy pro učitele
Existence centra na Vysoké škole ekonomické v Praze však postupně začala vytvářet problémy
se zajišťováním financí na jeho provoz. MŠMT poskytovalo prostředky určené na střední odborné
školství instituce v oblasti školství vysokého. To nakonec vyústilo v přerušení financování ze strany
ministerstva. Proto se muselo najít nějaké řešení, které by tyto problémy s financováním odstranilo.
Našlo se v podobě převedení CEFIFu na Národní ústav odborného vzdělávání v Praze, který jako
organizace financovaná ministerstvem mohl získat snáze prostředky na provoz CEFIFu.
16.4 ÚČAST KATEDRY NA VELETRZÍCH FIKTIVNÍCH FIREM
Katedra se účastní každým rokem na veletrzích fiktivních firem, které pořádá Obchodní akademie
v Praze 2, Vinohradská 38, která je fakultní cvičnou školou. Dlouhá léta tyto veletrhy organizovala
Ing. Marie Fišerová, Ph.D., která popisuje jejich význam a průběh takto:
Možnost prezentování činnosti fiktivních firem na veletrzích je pro žáky vždy bezesporu velmi
atraktivním završením jejich práce v tomto předmětu. Setkávají se zde se svými kolegy z fiktivních
firem jiných škol, jiných měst a v případě mezinárodních veletrhů i jiných zemí. Porovnávají svou práci
s prací druhých, komunikují spolu, navazují kontakty. Prezentují svou firmu jako tým. Přestože
mezinárodní veletrhy fiktivních firem mají jedinečnou atmosféru (danou účastí zahraničních firem),
obliba menších regionálních veletrhů stále stoupá.
Na naší obchodní akademii učíme volitelný předmět fiktivní firma od roku 1998. Bez veletrhů si
činnost fiktivní firmy ani neumíme představit. A tak se stalo, že nás při návštěvě regionálního veletrhu
v Písku (v červnu roku 2006) požádala paní Dana Batelková z Centra fiktivních firem (CEFIF) při
Národním ústavu odborného vzdělávání, abychom i u nás ve škole regionální veletrh uspořádali.
Předpokládala, že o takový veletrh by mohl být slušný zájem z řad fiktivních firem středních škol
z Prahy a okolí.
84
Žáci reprezentují svůj stánek
Upřímně řečeno, v první chvíli jsme – má kolegyně ing. Marie Janečková a já – byly přesvědčeny, že
něco takového nemůžeme u nás ve škole uskutečnit. Nemáme žádný sál, kde by se mohly konat
slavnostní zahájení, kulturní program či závěrečné vyhlášení výsledků. Nemáme žádného sponzora,
který by jednak vypomohl s úhradou výdajů na veletrh a jednak poskytl nějaké hodnotnější ceny
vítězům. Uměly jsme si představit, že organizace veletrhu je velmi náročná, a tak jsme se samozřejmě
trochu zdráhaly vzít na sebe takové břemeno. Přesto jsme se nakonec rozhodly, že se o to pokusíme,
pokud bude mít o takovou akci vedení školy zájem. Zájem byl, a tak s podporou ředitele pana
dr. Milana Macka se v lednu roku 2007 konal první ročník našeho regionálního veletrhu. Od té doby
se tato akce stala každoroční tradicí a v lednu roku 2012 proběhl šestý ročník. Počet zúčastněných
firem stále stoupá. Přijíždějí firmy nejen z Prahy a okolí, ale i z Příbrami, Písku, Mostu, Liberce,
Sokolova… Region opravdu rozsáhlý!
Velmi důležité je objektivní hodnocení jednotlivých firem. Proto v porotě, která posuzuje úroveň
prodejní činnosti fiktivních firem, tradičně zasedají nezávislí členové, kteří se fiktivními firmami tak či
onak poměrně intenzivně zabývají. Jmenujme především pana prof. Asztalose a pana doc. Rotporta,
kteří kdysi stáli u zrodu fiktivních firem v České republice a působili v CEFIF (dříve při VŠE v Praze).
Velmi často je v porotě činný též pan doc. Krpálek, který vyučuje na katedře didaktiky ekonomických
předmětů VŠE v Praze didaktiku fiktivní firmy. Občas jako porotci působí též studující didaktiky
fiktivní firmy. O své zkušenosti obohacuje porotu též paní Ing. Mazáčová, která dříve jako vyučující
fiktivní firmy na OA Heroldovy sady vedla firmu Antre a organizovala tak několik let mezinárodní
veletrhy na pražském Výstavišti. Pokaždé pochopitelně jako významné členy poroty přivítáme
zástupce z CEFIF – pana ing. Hůlu, paní Batelkovou i paní Srchovou. Komise hodnotí profesionalitu
85
vystupování pracovníků
propagačních materiálů
učitele cizích jazyků, aby
o nejlepší prezentaci (v
porota, jednak diváci.
fiktivní firmy, výzdobu veletržních stánků, kvalitu katalogů a dalších
a rovněž správnost vystavovaných dokladů. Každoročně oslovíme naše
ohodnotili též jazykové dovednosti prodávajících. Paralelně probíhá soutěž
PowerPointu se slovním doprovodem), kterou hodnotí jednak odborná
Profesor Asztalos hodnotí veletržní stánek fiktivních firem
Náš veletrh je jednodenní. Od ranních hodin přijíždějí jednotlivé fiktivní firmy, které si
po zaregistrování mohou vyzdobit své stánky v učebnách. V každé z nich je předem připraveno místo
pro čtyři firmy, a to pro každou nástěnka, panel či tabule, tři lavice a několik židlí. V deset hodin
probíhá slavnostní zahájení veletrhu s malým kulturním vystoupením. Poté až do odpoledne
(do 14:00 h) firmy obchodují, a to jak mezi sebou, tak i s návštěvníky veletrhu, jimiž jsou hlavně naši
studenti, kteří podle harmonogramu přicházejí se svými učiteli. Veletrh navštěvují i žáci základních
škol z blízkého okolí, pro které je to příležitost prohlédnout si školu, kde by mohli později studovat.
V jedné učebně mezitím probíhají prezentace za účasti publika. Významná je i možnost vzájemné
výměny zkušeností, která je dána vyučujícím fiktivních firem při kávě a malém pohoštění. Studenti
volitelného předmětu marketing současně aplikují své vědomosti o propagaci a podpoře prodeje
provozováním své kavárny, kde nabízejí účastníkům a hostům veletrhu kávu, čaj, zákusky a chlebíčky
za velmi příznivé ceny. Ve 14 hodin se koná vyhlášení výsledků s předáním pohárů, diplomů
a drobných dárkových předmětů a pak je veletrh ukončen.
86
Profesor Asztalos, docent Rotport a docent Krpálek při předávání cen
Závěrem zbývá už jen říci, že o náš veletrh je rok od roku stále větší zájem. Jsme rádi, že se našim
hostům u nás líbí a můžeme jim dát prostor pro rozvíjení jejich podnikatelských dovedností.
Katedra se každoročně účastní mezinárodních veletrhů studentských (fiktivních) firem. V roce 2012 to
již byl v pořadí 18. veletrh. Koná se na Výstavišti Incheba v Praze. Pořádá je Obchodní akademie
Heroldovy sady a studentská společnost Antre, s. r. o.
16.5 SPOLUPRÁCE SE CVIČNÝMI A S OSTATNÍMI STŘEDNÍMI ŠKOLAMI
Katedra intenzívně a soustavně udržuje kontakty se středními, většinou s odbornými školami, zvláště
s obchodními akademiemi. Jednou z forem těchto vztahů je zajišťování školní (didaktické) praxe
studentů oboru učitelství odborných ekonomických předmětů. Některé z těchto škol mají statut
cvičných škol fakulty financí a účetnictví.
16.5.1 Funkce cvičných škol
Návrh na jmenování fakultních cvičných škol podává katedra děkanovi Fakulty financí a účetnictví.
Ten uděluje titul fakultní cvičné školy.
87
Dne 21. 6. 2007 se konalo slavnostní setkání představitelů šesti pražských obchodních akademií
s děkanem fakulty financí a účetnictví doc. Ing. Petrem Dvořákem, Ph.D. Jako ocenění dlouholeté
spolupráce těchto škol s katedrou didaktiky
ekonomických předmětů při zabezpečování
nezbytné pedagogické praxe studentů oboru
učitelství ekonomických předmětů, předal děkan
ředitelům jmenovací dekrety s udělením práva
užívat čestné označení „Fakultní cvičná škola
Fakulty financí a účetnictví VŠE Praha“.
Právo užívat tohoto označení je vyhrazeno
pouze školám dosahujícím vynikající vzdělávací
výsledky,
dlouhodobě
spolupracujícím
s fakultou,
garantujícím
kvalitní
výuku
ekonomických předmětů s uplatňováním
moderních
vyučovacích
metod,
forem
a didaktických technických prostředků.
Setkání bylo spojeno s věcnou diskusí
o ekonomickém vzdělávání na středních školách,
o možnostech absolventů OA v pokračování
ve studiu na vysokých školách, o podmínkách
práce učitelů. Účastníci vyjádřili uspokojení
z uděleného ocenění a shodli se na přínosu další
vzájemné spolupráce.
Udělení čestného označení a předání dekretu
děkanem fakulty
88
Označení Fakultní cvičná škola získaly tyto školy:

Českoslovanská akademie obchodní Dr. Edvarda Beneše 12000 Praha 2, Resslova 8,

Českoslovanská akademie obchodní 12000 Praha 2, Resslova 5,

Obchodní akademie 130 00, Praha 3, Kubelíkova 37,
89

Obchodní akademie 120 00 Praha 2, Vinohradská 38,

Vyšší odborná škola a obchodní akademie 186 00 Praha 86, Kolárova 271/5,

Obchodní akademie 160 00 Praha 6, Krupkovo náměstí 4,
90

Obchodní akademie Praha 1 – Staré město, Dušní,

Obchodní akademie Praha 10, Heroldovy sady,

Obchodní akademie Praha 8, Hovorčovická,
91
Obchodní akademie
Tabulka 9 Vedoucí praxí na jednotlivých školách
Vedoucí praxe
Obchodní akademie Vinohradská 38, Praha 2
prof. Ing. Ondřej Asztalos, CSc.
Českoslovanská akademie obchodní Resslova 8
doc. PhDr. Jiří Dvořáček, CSc.
Obchodní akademie Praha 6 - Dejvice, Krupkovo nám. PhDr. Zuzana Hadj Moussová
Obchodní akademie Praha 3, Kubelíkova
Ing. Libor Klvaňa
Českoslovanská akademie obchodní Resslova 5
doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc.
Obchodní akademie Praha 7 - Karlín, Kollárova
doc. PhDr. Jan Trnka, CSc.
Obchodní akademie Praha 1 – Dušní
Ing. Katarína Krpálková Krelová, Ph.D.
Obchodní akademie Praha 10 – Heroldovy sady
Ing. Alena Králová, Ph.D.
Obchodní akademie Praha 8, Hovorčovická
Ing. Lenka Holečková
16.5.2 Hodnocení praxe cvičnými školami
Poslání cvičných škol je dvojí: Především umožňují studentům oboru učitelství ekonomických
předmětů získat přehled o organizaci a systému řízení škol, o práci učitelů pomocí náslechů v jejich
hodinách a pedagogickými výstupy studentů, kteří získávají první zkušenosti z výuky. Na mnohých
cvičných školách působili též učitelé z katedry, aby získávali praktické zkušenosti z výuky pro své
didaktiky, event. na těchto školách mohli realizovat pedagogické experimenty. Učitelé cvičných škol
plní v tomto směru velmi cenné služby pro přípravu učitelů ekonomických předmětů, kteří rozšiřují
jejich řady a napomáhají generační výměně pedagogických sborů. Pochopitelně učitelé z praxe
přistupují ke své funkci zvláštním osobním přístupem.
Obchodní akademie Vinohradská 38 na Praze2
Ing. Irena Čierná, fakultní cvičná učitelka
92
16.6 DIDAKTICKÁ PRAXE OČIMA UČITELE FAKULTNÍ CVIČNÉ ŠKOLY
Tato důležitá činnost je prospěšná nejen pro studenty VŠE, kteří se v budoucnu budou chtít věnovat
povolání učitele, ale také pro vyučující na obchodní akademii, neboť takto mohou získat cenné nové
přístupy ze stran mladých praktikantů.
Na obchodní akademii učím pátým rokem a pod křídlem jsem měla praktikanty na účetnictví, neboť
to je mým prvotním vyučovacím předmětem. Praktikantství jsem si vyzkoušela také před šesti lety
osobně, a to právě na vinohradské obchodní akademii. A byla to tak cenná zkušenost, že se stalo
učitelství mým povoláním a koníčkem zároveň.
Studentky či studenti, kteří přijdou vyučovat na obchodní akademii, můžeme rozdělit na dvě skupiny,
v rámci nichž se posléze pohybují. První skupinu tvoří ti, kteří studovali také sami obchodní akademii.
Druhou skupinu tvoří absolventi gymnázií. Markantní rozdíl mezi nimi je zřejmý hned při prvním
setkání. Absolventi obchodní akademie mají samozřejmě daleko větší výhodu ve své didaktické praxi.
V prvé řadě ovládají perfektně účetní znalosti. Mají přehled o účtování jednotlivých problematik
a nečiní jim větší problémy vyučovat jakoukoli tematickou látku dohodnutou s vyučujícím. Zároveň
v sobě nosí cit pro vyučování účetnictví. Vědí, jak se nejběžnějším způsobem pohybovat v oblasti
MD – D účtů. Mají představu o příkladech, které se v hodinách používají, znají taktiku výuky tohoto
předmětu. Vědí, na co se studentů ptát, jaké otázky klást. Mají větší přehled v tom, co činí studentům
problémy, co naopak je pro ně běžnou a jednoduchou záležitostí.
Není to samozřejmě pravidlem. I bývalý student obchodní akademie může ve své didaktické praxi
kolísat, ale většinou tomu tak nebývá. Díky základním znalostem se rychleji přizpůsobí a na druhé
hodině už působí jako pravý učitel.
Na druhou stranu však to, co je nevýhodou pro studenty gymnázií, může se naopak stát také jejich
předností. Studenti gymnázií samozřejmě získají znalosti o účetnictví na VŠE, získají zde jistě i znalosti
v oblasti výuky ekonomických předmětů na školách. Ale tím, že se nepohybovali v oblasti obchodní
akademie, bývají jejich přípravy a jejich odborné znalosti někdy mnohem obsáhlejší, neboť se zadané
problematice věnují v domácí přípravě daleko podrobněji, s mnohem větší pílí a cílevědomostí, právě
aby byli připraveni na jakoukoli situaci, jakýkoli dotaz ze strany studentů či vyučujícího.
Všeobecně vzato praktikanti jsou vždy bez výjimky připraveni tak, jak jim to dovolují jejich možnosti,
ať již odborné nebo spíše řekněme didaktické. Nedovolí si předstoupit před třídu plnou studentů
většinou ve věku pubertálním nepřipraveni. V tom okamžiku by se hodina zvrhla v hodinu naprosto
chaotickou, kterou by již ovládat nedokázali. Proto se vždy snaží důkladně hodinu rozvrhnout,
naplánovat, připraví si dostatek procvičovacích příkladů (někdy více nežli se dá stihnout, což je jen
ku prospěchu), nastudují k dané problematice vše, co je potřeba. Praktikanti nejenže musí zvládat
obsah dané látky, musí umět také tuto látku předat studentům, vysvětlit ji, zároveň v hodině
studenty zaujmout, zapojit je do práce. Něco z toho se dá naučit, něco z toho musí mít praktikant
v sobě. Sebelépe nastudovaná látka nemusí znamenat, že praktikant tuto látku bude umět předat dál
studentům. Protože vždy také záleží na osobnosti praktikanta, na jeho nadšení pro danou práci,
na jeho charismatu, na jeho vztahu ke studentům i k účetnictví.
Samotní vyučovaní studenti samozřejmě vítají každou příležitost, kdy se mohou vyhnout všední
hodině účetnictví. Praktikantství jim toto nabízí. Většinou jsou zároveň k praktikantům shovívaví,
93
nečiní jim žádné naschvály, neboť vědí, že příště by jim toto zpestření nemuselo být nabídnuto.
Samozřejmě, pokud praktikant neumí zaujmout, případně vysvětlit látku, studenti se neostýchají dát
svůj názor najevo, někdy i poměrně hlasitými projevy vášní, ale vždy je to v rámci snesitelných
mantinelů. Žáci díky praktikantům mohou pozorovat jiný styl výuky a většinou posléze vyučujícímu
sdělí, co se jim nelíbilo, co naopak ano, a vyučující si může mnohdy z jejich připomínek sám svoji
hodinu upravit i třeba dle výkladu praktikanta, byl-li opravdu výborný.
Odezva ze strany studentů je tedy vždy přínosem a vypoví o celém praktikantství někdy daleko
výstižněji, než když hodnotí sám vyučující.
Na závěr samotné praxe se většinou praktikantů ptáme, jestli budou chtít učit. Ti, kteří opravdu
po stránce didaktické mají drobné problémy, jsou většinou odrazeni a rovnou podotknou, že nemají
na studenty sedící v lavicích trpělivost, potažmo nervy a učitelství zavrhnou. Ti, kterým praxe šla
velice dobře, volí spíše taktickou odpověď. Samozřejmě tuší, že je to práce na jedné straně krásná,
ale také mnohdy tvrdá, psychicky náročná a finančně podhodnocená. Proto, jsou-li praktikantkami
dívky, volí spíše odpověď, že „… až budou na mateřské, či po mateřské.“. Zatím si zkusí praxi v oboru
účetnictví. Jaká je pravděpodobnost, že se vrhnou po letech do tak náročné profese, toť otázka.
Didaktická praxe je zkušeností pro všechny zúčastněné. Studenti mají možnost porovnat výklad,
výuku, přístup svého vyučujícího s novým učitelem. Vyučující může sledovat se shovívavostí snahu
o předání znalostí někým jiným než jím samotným a naučit se někdy i novým věcem. A praktikant si
vyzkouší, co je to stát za katedrou a přednášet mladým lidem, předávat jim svoje znalosti.
Je zcela jistě neocenitelným přínosem a pro budoucí mladé vyučující i nutností, která by měla být
vždy součástí jejich přípravy na třeba v budoucnu vykonávané povolání učitele.
16.6.1 Projektový den pro fakultní cvičné školy
Katedra pořádala v roce 2012 pro žáky fakultních cvičných škol soutěživý program.
Tento projekt probíhal na bázi dobrovolnosti v rámci maturitních ročníků formou soutěže v listopadu.
Akce se uskutečnila v prostorách VŠE v Praze. Byla zajištěna finančními prostředky katedry. Pro
učitele fakultních cvičných škol byl připraven workshop, který se týkal informací o organizaci
a koncepci projektového dne.
94
17 VÝJEZDNÍ ZASEDÁNÍ KATEDRY
Katedra během své existence uspořádala kromě konferencí, seminářů a zahraničních akcí rovněž řadu
výjezdních zasedání po vlastech českých. Nejčastějším cílem byla tradiční setkání ve Žloukovicích
na chatě prof. Jiřího Koudely. O tom však podrobněji v samostatné kapitole.
Druhým oblíbeným místem, kam katedra mířila na výjezdní zasedání, byla chata VŠE v Nicově
na Šumavě. Výhodou v tomto případě byla kromě krásné přírody i možnost ubytování. Během dvou
až tří dnů se v klidu projednaly mnohé pracovní záležitosti katedry, na něž v běžném shonu bylo
v Praze méně času a navíc využití příjemného prostředí také k nezbytné relaxaci. Abychom získali co
nejvíce příležitostí k poznání krás a kulturních památek naší vlasti, stávala se již samotná cesta
na Šumavu a zpět zajímavým sledem turisticky významných míst.
Jedno výjezdní zasedání se konalo také v chatě VŠE v Mariánské v Krušných horách s návštěvou
příhraničních oblastí NSR. Další návštěvou byl Jindřichův Hradec s ubytováním v koleji VŠE a krátkou
návštěvou Rakouska.
Protože jsme z Prahy auty putovali převážně jihozápadním směrem, zde je stručný přehled našich
zastávek: hrad Radyně u Starého Plzence, zámek Kozel u Šťáhlav, zámek Blovice, zámek Horšovský
Týn, Nepomuk a zámek Zelená Hora, zámek Blatná, zámek v Horažďovicích, hrad Rabí i město Sušice
aj.
Od této brány Šumavy jsme
Vimperka, krátkou návštěvu
v Popelné a romantické údolí
zlata, Kvildu, Šumavské slatě
u Kašperských Hor a další.
podnikali řadu procházek a výletů – na hrad Kašperk, do Stachů,
lázeňského městečka Grafenau (NSR). Navštívili jsme Obří hrad
říčky Losenice, Anenské údolí pod Řetenicemi s pozůstatky dolování
u Borové lady, meteorologickou stanici na Churáňově, chov bizonů
Ze Šumavy zpět do Prahy jsme si v průběhu desítek let prohlédli vodní zámek v Blatné, hrad Zvíkov,
hrad Orlík, zámek v Březnici, Rožmitál pod Třemšínem, kde působil významný český vlastenecký učitel
a hudební skladatel Jakub Jan Ryba, i památník ve Voltuši, kde ukončil svůj život, zámek Zbiroh,
hornický skanzen a bývalé doly v Příbrami, zámek Červená Lhota, zámek českých spisovatelů
v Dobříši.
Zorganizovali jsme i jednodenní akce – do křivoklátských lesů k městečku Podmokly, známému
nálezem pokladu zlatých mincí – duhovek, Branov, Skryjská jezírka, hrad Křivoklát, zájezd vlakem
do Kutné Hory s návštěvou kutnohorských dolů.
Není snad možné jmenovat všechna krásná místa, která během dlouhých let existence katedry
kolektiv pracovníků společně navštívil, a přesto je to jen zlomek toho, co naše krásná zem vnímavým
návštěvníkům nabízí. Všechny tyto cesty byly vždy přijímány s potěšením jako odměna za celoroční
pedagogickou práci.
95
Život i práci katedry hlavně z toho radostnějšího pohledu dokresluje archiv fotografií. Jsou v něm
zachyceny od roku 1960 hlavně hezké chvilky katedry, kus jejího života a prakticky všichni členové
katedry od jejího založení.
Z jiné strany ukazuje rozsáhlou práci katedry i osobní archiv učebnic, skript a učebních pomůcek
vydaných některými členy katedry, který pořídil profesor Koudela. Uchovává stále záznamy o všech
studentech a studentkách, které zkoušel u dílčích a státních zkoušek v denním a v doplňkovém
pedagogickém studiu na našem oboru až do konce svého působení na katedře.
Výběr fotografií z výjezdních zasedání katedry didaktiky
Zastávka v Berouně pro prof. Koudelu
Pobyt na chatě profesora Koudely
Z Nicova
96
Výlet z Nicova do lázeňského městečka Grafenau
v Německu
Z Nicova
Výlet do Rakouska, Příbram, Mariánská štola, Dobříš, Červená Lhota
97
18 KDE KATEDRA PRACUJE
18.1 PRACOVNÍ KOLEKTIV KATEDRY
Kolektiv katedry je v současné době veden Ing. Alenou Královou, Ph.D. Charakteristickým rysem
katedry jsou dobré vztahy mezi pracovníky, mezi učiteli i studenty.
Vedoucí katedry Ing. Alena Králová, Ph.D.
v plném pracovním vytížení
Po zasedání katedry odpočinek
Učitelé katedry pracují v místnosti, která je plně
technicky vybavena. Katedra má k dispozici
samostatné místnosti pro vedoucí katedry a pro
sekretářku.
Schůze katedry, které se během roku opakují
několikrát, se zabývají úkoly pedagogickými
a vědeckými otázkami. Učitelé vynakládají na svou
práci velké úsilí.
Pracovní prostředí na katedře
18.2 KATEDRA ŽIJE NEJEN ŠKOLOU
K dobré atmosféře a spokojenému životu a spolupráci na katedře přispívala také výjezdní zasedání
katedry. Ke specifickým patřila každoroční závěrečné zasedání katedry na „Koudelovic“ chatě
ve Žloukovicích. Byla to zasedání tak významná, že si zasluhuje zvláštní pojednání (viz „O dobrém
duchu katedry aneb….“).
Ostatní výjezdy katedry měly pracovní i vlastivědný ráz. Přispívaly ke stmelení kolektivu katedry
i k plnění jejích úkolů. Zejména zasedání na chatě Vysoké školy ekonomické v Nicově na Šumavě,
98
cesta do rakouského Podyjí nebo do Bavorského lesa spojená s návštěvou lázní Grafenau. Při těchto
cestách jsme navštěvovali i kulturní památky blízké trase cesty a poznávali kus naší domoviny i země
sousedů.
Profesor Koudela uvádí, že život i práci katedry hlavně z toho radostnějšího pohledu dokresluje můj
archiv fotografií. Jsou v něm zachyceny od roku l96O hlavně hezké chvilky katedry, kus jejího života
a prakticky všichni členové katedry od jejího založení.
Z jiné strany ukazuje rozsáhlou práci katedry i můj osobní archiv učebnic, skript a učebních pomůcek
vydaných některými členy katedry. Uchovávám stále záznamy o všech studentech a studentkách,
které jsem zkoušel u dílčích a státních zkoušek v denním a v doplňkovém pedagogickém studiu
na našem oboru až do konce svého působení na katedře.
18.3 NÁVŠTĚVY V RODINÁCH
Katedra upevňovala své vztahy také tím, že členové katedry navštěvovali své rodiny. Vzájemnými
mimopracovními kontakty učitelé poznávali podmínky práce členů katedry v domácím prostředí.
Paní Hamplová nás hostila ve svém domě v Berouně
Přátelské vazby mezi členy katedry posilují a vytvářejí dobré podmínky pro plnění úkolů.
99
Profesor Koudela a docent Dvořáček nejen jako členové katedry, ale i jako myslivci
18.3.1 O „dobrém duchu“ katedry aneb Proč také jsme jezdili do Žloukovic
Prof. Ing. Jiří Koudela, CSc.
emeritní vedoucí katedry didaktiky ekonomických předmětů
Co nebo kdo byl „dobrý duch“ nebo „dobrá duše“ katedry?
Co to bylo? Kde se vzal? Jak vypadal? K čemu byl dobrý?
Nevím to a asi to neví nikdo z dřívějších ani dnešních členů katedry didaktiky ekonomických
předmětů. Neměl asi fyzickou podobu, třebaže by se někdo – i když nebyl členem katedry - našel.
Duch katedry měl ale velký význam (i když neměřitelný) pro katedru, pro její život. Projevoval se
ve vzájemných vztazích mezi pracovníky katedry, v jejich soudržnosti, v zájmu o rozvoj katedry,
ve vzájemné podpoře a často i pomoci v práci i v osobním životě, v porozumění pro potřeby či bolesti
druhých. Vylučoval závist, nepochopení, mydlení schodů (v současné terminologii). Katedra tak byla
dobrá parta, kolektiv opravdových spolupracovníků, někdy až přátel. Bez ohledu na to, že tu byli a žili
různí lidé, myšlenkově či ideově odlišní, materialisté, ateisté či lidé nějak nábožensky založení.
I povahové rozdíly tu byly a nepřekážely – až na drobnou výjimku způsobenou snad vinou charakteru.
100
Tohle všechno našlo odraz i v práci katedry. Spojoval nás všechny společný cíl: připravit, vychovávat
a vzdělávat dobré učitele ekonomických předmětů, hlavně středoškolské profesory a profesorky. A to
se myslím dařilo! Svědčí o tom stovky profesorů a profesorek, ředitelů na obchodních akademiích,
jiných středních školách, ale i na vyšších odborných školách a na vysokých školách v České republice
i na Slovensku. Jsou to naši absolventi. A hlásí se k nám kdykoliv se setkáme v osobním životě nebo
na školách.
Pro tento cíl stálo za to psát učebnice a skripta, psát středoškolské učebnice ekonomických
předmětů, provádět výzkum na školách, organizovat mezinárodní konference a zahraniční spolupráci.
I tady měla katedra dobré jméno a zvuk.
Získávali jsme zkušenosti, nové poznatky, zvyšovala se kvalifikační struktura katedry, přibývali docenti
i profesoři, vznikl celý kompletní soubor učebnic, skript a učebních pomůcek.
Vedle každodenní práce k tvorbě a posílení „ducha“ katedry přispívaly i mimořádné činnosti. Výjezdní
zasedání katedry, zájezdy, mezinárodní konference u nás, na Slovensku, v Maďarsku, Polsku,
Německu, Anglii, Rumunsku, Rusku. Především však se každý rok konala závěrečná schůze katedry
koncem června či začátkem července od roku 1963 každý rok. Místem konání byla vždy Koudelovic
chata ve Žloukovicích. Celá katedra vyrazila vlakem ze Smíchovského nádraží brzy ráno směr
Žloukovice s přestupem v Berouně. I když to bylo na Pražáky brzo ráno, všichni se na to těšili. Hodně
brzy předem se chystala organizace, písemná pozvánka. Dodnes jich řada visí přilepená na památku
na vstupních dveřích chaty. Tak třeba 25. června 1985 byla pozvánka doplněna i trojverším:
Uteklo to jako voda,
zase je tu prázdnin čas.
Předtím ale sejdeme se
u Koudelů všichni zas.
Celý rok jsme vzpomínali,
Těšili se na červen,
na pohodu v
Žloukovicích,
na ten krásný letní den.
Při vzájemné konverzaci
bude každý spokojen
Všichni jsme zas o rok
starší,
tak si na to připijem.
Nikomu nevadilo ráno vstávat, jít nebo jet na nádraží Smíchov a koupit si jízdenku kdysi za 8,- Kč,
v roce 1995 cca za 20 Kč. Ten halas ve vlaku do Berouna a po přestupu do Žloukovic jsem neprožíval,
protože jsme s manželkou museli mnohé připravovat. Už den předem jsme museli nakupovat
proviant, k tomu dvě basy piva, vše dovést trabantem večer na chatu, uložit do chladna ve sklepě,
zprovoznit studnu, uklidit chatu a verandu, kde se následující den „H“ vše pak konalo. K proviantu
často patřilo pět nebo šest kuřat upečených už u nás doma po Valašsku. I ty jsme brzy ráno v den
„H“ dovezli na chatu spolu s nakoupeným chlebem, rohlíky popř. zeleninou. (Musím však
poznamenat, že do roku 1973 jsme všechno nosili v batozích od vlaku na zádech, protože jsme
trabanta ještě neměli.)
Celá katedra po příjezdu vlaku pochodovala po silnici, potom lesem podle potoka do vrchu až
do chaty. Až na chatě taky bylo slyšet, jak hlasitě pochodují.
Už cestou někteří sbírali hříbky a jiné houby, které rostly hojně okolo potoka. Samozřejmě také nesli
na zádech nebo v taškách nějaký příspěvek na výživu a na pití. Vždycky přišly i sekretářky katedry,
někdy i externí přátelé katedry. A nahoře na loučce u chaty nastalo vítání, uložení proviantu
a samozřejmě po těžké cestě občerstvení.
101
Houby našel i docent Páleníček
Ženský kolektiv při návratu z lesa s houbami
102
Veselá nálada členů katedry na chatě u Koudelů
Pak mohlo začít závěrečné zasedání katedry. Po zahájení vedoucím katedry bylo projednáno kdeco,
hlavně to, co se nestihlo nebo nemohlo projednávat na řádných schůzích katedry během školního
roku. (Zápis z jedné takové schůze katedry z 2. 7. 1982 je pečlivě uložen.) Schůze trvala obvykle
do pozdního odpoledne. Bylo při ní projednáno vše dle programu, včetně spotřeby většiny proviantu
a likvidace několika lahví čistého vína či jiného pití, které si navzájem členové katedry nalili (citát
ze zápisu). Snědla se přitom všechna upečená kuřata, část zásob chleba a vypilo se moře piva. K tomu
pečivo a sladkosti všeho druhu, protože každá žena z katedry se snažila doma něco upéct a pochlubit
se svým kuchařským umem. Na stole zbyly obyčejně vyjedené kastroly, z nichž si blaženě zbytky šťávy
po kuřatech vytíral Vlasta Pařízek, takto důstojný prof. PhDr. DrSc.
Někdy se připojili i někteří další fajnšmekři. Musím poznamenat, že zelenina, ovoce a sladkosti moc
na odbyt nešly. Zato pivo a přípitky něčeho dalšího ano.
103
Pí Koudelová hostí náruživé jedlíky katedry
Program byl zpestřen vycházkou do revíru – nižborské lesy jsou krásné a rozsáhlé, byly bohaté
na houby. Sbírali je všichni zájemci. O úspěšnosti svědčí přiložené foto, na němž se sběrači chlubí
úlovky. Úspěšný byl tehdy např. pan docent Páleníček, který svoji kořist důstojně nesl.
Louka před chatou byla místem, kde pokračovaly další aktivity členů katedry – pokud nebyli příliš líní
nebo „unavení“. Pan prof. Pařízek se ujal táboráku. Spolu s několika dalšími přinesli z lesa dříví,
rozdělali oheň a opékaly se špekáčky. Tedy kdo byl ještě schopen konzumace. Přirozeně nutný byl
i odpočinek. Na louce je místa dost; lehátka, přikrývky, ale i tráva a mech na ležení tam jsou stále.
I velké špalky na sezení okolo táboráku. A protože trocha pohybu neuškodila, tak někteří stříleli
z luku, házeli oštěpem, hráli badminton a váleli na svahu po louce sudy. A ten halas přitom! Když
důstojný docent nebo profesor se kutálel s vršku po louce a při tom halekal nejen on, ale i všichni
přihlížející. (Na okraj musím uvést, že asi za týden se nás sousedi a jejich děti z ostatních chat opatrně
poptávali, co jsme to tam měli za společnost. „Když oni ti páni se váleli po louce, prozpěvovali
a halekali.“)
104
Odpočinek na louce u Koudelů
Po vyčerpání fyzických sil musel následovat odpočinek a svačina. Teď přišla na řadu káva, čaj,
sladkosti, a to vše se zapilo zbytkem nápojů. Přitom se znovu všechno „zhodnotilo“, vypracovaly se
plány do budoucna a smutně se připravoval návrat domů. Tedy těch, kteří přijeli z Prahy. Hostitelé
zůstali, čekal je úklid, hlavně mytí nádobí a vůbec všeho. Pražáci šli aspoň půl hodiny před odjezdem
vlaku dolů k nádraží. Jenom ti, kteří nemohli pro zdraví dobře jít tak daleko, se svezli trabantem
na nádraží do Nižboru a tam se pak přidali k ostatním. I ve vlaku prý bylo vždy veselo, a to vydrželo
i do pražských tramvají. Většina už jela rovnou na prázdniny, někteří do práce na katedře, fakultě či
škole, třeba ještě zkoušet studenty. Leckdo se chystal psát o prázdninách skripta nebo učebnici.
Tak takové byly naše Žloukovice. Očekávané, veselé, potěšily duši snad každého z nás a upevňovaly
dobrou partu lidí rozdílného zaměření, specializace a povahy k společnému zájmu a přátelství.
A konaly se každý rok – až do roku 2003.
Pak se něco s „duchem katedry“ stalo. Najednou tu bylo mnoho individuálních cílů, každý začal
někam jinam směřovat, měřítkem vztahů a cílů se staly osobní zájmy a peníze. Najednou se objevily
jiné osobní vztahy, vlastnosti lidí a podmínky pro práci na katedře a život katedry na fakultě. Přesto
však katedra pracuje a dále připravuje odborné učitele ekonomických předmětů pro naše školství.
A to je dobře!! Ať to tak zůstane i v budoucnu.
PS. Už víte, co nebo kdo je tím „duchem“ nebo spíše „duší“ katederních Žloukovic? Nebo si snad
myslíte, že já umím upéct kuře po valašsku?
105
Kolektiv katedry i o prázdninách
106
Download

Obsah Almanachu katedry - Katedra didaktiky ekonomických