Hlavní téma
stavebnictví
Zaměřeno
na
marketing
měsíčník pro firmy a státní správu
Krach i zrod
developerských
projektů
DUBen 2010
Rozhovor
s ředitelem
OP Prostějov
4
Nové!
www.moravskehospodarstvi.cz
12
Obecní pozemky na prodej. Zn.: Výhodně
Obce chtějí prodávat
své pozemky pro
stavbu nových domů.
Investory se jim ale
kvůli krizi nedaří
přilákat. Ani na nízké
ceny.
Veronika Hrdá
Morava – Ještě před rokem to vypadalo, že se Český Těšín rozroste o 140 bytů
a 96 rodinných domků. Teď se ale situace
změnila. O pozemky, které vedení města
nabídlo developerům, není zájem. V podobné situaci jsou i další obce.
„Záměr o prodeji pozemků v lokalitě Sokolovská jsme vyhlásili už předloni. Jednání s jedním investorem bylo už
u konce, ale nakonec k podpisu smlouvy
nedošlo. Teď prodej není aktuální,“ uvedla Miriam Pohromová z majetkoprávního odboru českotěšínského městského
úřadu.
Z průzkumu Moravského hospodářství
vyplývá, že obce nabízejí téměř 1 100 parcel na stavbu rodinných domů. Do ankety se zapojilo 231 obcí. Podle realitních
makléřů mají ale obce problém pozemky
prodat. A to i přesto, že nabízejí mnohdy
výhodnější ceny než soukromníci.
„Zájem o pozemky na stavbu rodinných domů poklesl. Pokud to zastupitelé ještě neučinili, budou muset slevnit,“
myslí si generální ředitel Real Spektrum
Jiří Fajkus.
)) průzkum
74 % obcí už nemá stavební
pozemky ve svém vlastnictví
100–300 Kč/m2 to je průměrná
cena pozemků v malých obcích
více než 1 000 Kč/m2 stojí pozemky ve městech a lukrativních
oblastech
Zdroj: anketa mezi 231 obcemi
Většina malých obcí na periferiích
okresů nabízí své pozemky od 100 do 300
korun za metr čtvereční. Tam, kde si dali
za cíl přilákat nové lidi, šli ještě níž. Například ve Vratěníně na Znojemsku nabízejí
metr čtvereční za 6,50 koruny. Obavu ze
stárnutí obyvatel mají i v nedalekých Štítarech. Tam stojí metr čtvereční 50 korun.
„Lidé tady nemají ani práci ani peníze. Přesto se nám v minulosti podařilo
přilákat čtyři nové rodiny. Teď ale prodej
pozemků zamrzl. Kde není práce, nemůže
nic fungovat,“ řekla starostka Štítar Růžena Roupcová.
Naopak velká města a obce, které leží
ve strategické lokalitě a jsou uprostřed přírody, si svoji výhodu uvědomují. A slevovat nehodlají. Nejdražší pozemky nabízejí
v Rájci-Jestřebí na Blanensku. Jsou dokonce třikrát dražší než v Jihlavě. A dražší než
v Ostravě. I tady ale letos radnice pocítila
dopady recese.
„Cena odpovídá tomu, kolik jsme
do přípravy pozemků investovali peněz.
Nechceme na nich vydělat. Před dvěma
lety jsme měli 38 zájemců. Pozemky jsme
nakonec prodali osmi rodinám. Kdybychom teď slevňovali, nebylo by to férové
vůči současným majitelům. Zatím se chceme také vyhnout tomu, abychom parcely
nabídli developerům. Naším mottem je
prodej místním rodinám. Zatím vyčkáme
do zimy a pak uvidíme, zda budeme muset
změnit strategii,“ vysvětluje místostarosta
města Rájec-Jestřebí Antonín Hříbal.
Více než tisíc korun za metr čtvereční si musí připravit i zájemci o pozemky
v Ostravě-Svinově, v Bedihošti u Prostějova nebo v Dolních Loučkách u Tišnova. V Ostravě nabízejí stavební parcely
dvakrát levněji tomu, kdo nebude stavět
komerční objekt. Navíc musí radnici slíbit, že nebude v domě provozovat žádné
kasino, hernu ani sexshop.
Přehled nabízených obecních pozemků
naleznete na straně 2.
Brno – Brněnský primátor Roman
Onderka se stal alespoň na několik
minut úspěšným tunelářem.
Na konci března totiž slavnostně
prorazil tunel Dobrovského.
Propojil tak dvě
městské části Brno-Žabovřesky
a Královo Pole. Auta ale tunelem
ještě minimálně rok a půl
neprojedou. Zatím ani není
jistota, že by po dokončení stavby
za 6,5 miliardy korun řidiči
vyjeli na navazující křižovatku.
Ředitelství silnic a dálnic totiž
stále nemá zajištěné financování
takzvané Svitavské radiály, která
má pokračovat za tunelem
a vytvořit tak další část městského
okruhu. „Tunel by měl být
v roce 2011 průjezdný. Pokud
ale jde o navazující křižovatku
se Svitavskou radiálou, budu
opatrnější,“ přiznal generální
ředitel Ředitelství silnic a dálnic
Alfred Brunclík. Tunel se oproti
původnímu rozpočtu prodražil
o miliardu. Původní navržená
technika by totiž byla podle
projektantů riskantní.
Proražený tunel
Víte, jaké největší stavby letos
na Moravě odstartují? Čtěte na straně 20
FOTO: Jiří Sláma
Prázdné průmyslové
zóny
15 miliard
na zelené úspory
Holešov – Průmyslové zóny mají problém najít nové investory. Přesto se budují další prostory. Největší je 360 hektarů
rozlehlý areál strategické zóny v Holešově.
Více na straně 6
Zelená úsporám – Za rok fungování programu Zelená úsporám stihli
úředníci rozdat na energetické úspory
1,7 miliardy korun. Původní plán byl
přitom deset. Poté, co ministerstvo
zjednodušilo podmínky, se žadatelé
začali hlásit ve velkém. Podle Státního
fondu životního prostředí tak nehrozí, že zbývajících patnáct miliard nestihnou do roku 2012 rozdělit.
Více na straně 10
Recyklujte s námi!
01_mh0410.indd 1
))
))
))
Nejkrásnější náves
a náměstí
Města potřebují
zaujmout
Města a obce – Moravské hospodářství vyhlašuje soutěž o nejkrásnější
náves a nejkrásnější náměstí. Termín
uzávěrky podkladů je 20. května. Města – Jednotný vizuální styl
prezentace měst byl ještě před několika lety neznámý pojem. Dnes už je
samozřejmostí. V některých městech
vsadili na vypracované webové stránky, ve Znojmě zase naopak nejvíc
funguje možnost osobně se potkat se
starostou. Přečtěte si, jak se snaží zaujmout své občany, turisty a investory
moravská města.
))
Více na straně 16
))
Více na straně 16 a 18
79
březen 2010
alokace otevřených výzev objem podaných žádostí objem schválených projektů počet otevřených výzev počet podaných žádostí počet schválených projektů
konzultací KB EU Point 58,3 mld. Kč
10,3 mld. Kč
8,0 mld. Kč
65
226
327
159
Pozn.: Index vychází ze souhrnných údajů o hlavních dotačních programech
určených pro běžné žadatele za předcházející měsíc.
Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský | Olomoucký | Zlínský | Moravskoslezský
2.4.10 20:22
duben 2010
)) pozemky
1. Vratěnín, Vranov nad Dyjí – rozloha 8 150 m2
pro stavbu 7 RD, lokalita: střed obce, cena: 6,50 Kč/m2 zatím bez sítí.
2. Horní Štěpánov, Konice – rozloha 1,5 ha pro
stavbu 10 až 15 RD, lokalita: jižní část obce, cena:
20 Kč/m2 bez sítí.
3. Uhelná Příbram, Chotěboř – parcely pro stavbu
6 RD, lokalita: jihovýchod obce, cena: 20 Kč/m2 bez
sítí.
4. Heřmanice u Oder, Nový Jičín – 2 parcely,
lokalita: u sportovního hřiště a bytového domu,
cena: 30 Kč/m2 včetně základních sítí, podmínka:
zahájení stavby do 7 let.
5. Dvorce, Bruntál – rozloha není určená, cena:
38–45 Kč/m2 bez sítí.
6. Štítary, Vranov nad Dyjí – parcely pro stavbu
18 RD, lokalita: okraj vesnice, cena: 50 Kč/m2
zatím bez sítí, budou do roka. Podmínka: výstavba do 3 let.
7. Mikulovice, Jeseník (hranice s Polskem) – rozloha
4,5 ha pro stavbu 31 RD, lokality: Myslivecká louka,
ulice Sokolovská, U Turace, cena: 48–140 Kč/m2
bez sítí (realizace letos).
8. Vidnava, Jeseník – parcely pro 7 RD, 1 bytový
dům pro 10 bytových jednotek, cena: 60 Kč/m2
bez sítí (budou letos), podmínka: zahájení stavby
do dvou let, souhlas památkářů.
9. Pozďatín, Třebíč – rozloha 19 000 m2 pro stavbu
17 RD, cena: 100 Kč/m2 bez sítí (budou letos).
Lokalita: Horka.
10. Pavlov, Havlíčkův Brod – rozloha 4 200 m2 pro
stavbu 4 RD, 150 Kč/m2 včetně sítí, podmínka:
kolaudace do 6 let.
11. Krásněves, Žďár nad Sázavou – rozloha
5 000 m2 pro stavbu 5 RD, lokalita: Kopaniny, cena:
od 150 Kč/m2 bez sítí.
12. Senožaty, Pelhřimov – 9 parcel od 736 m2
na okraji obce, cena: 200 Kč/m2 bez sítí.
13. Třeština, Moravský Krumlov – rozloha 3 321 m2
pro stavbu 3 RD, lokality: střed obce a její okraj,
cena: 200–320 Kč/m2 včetně sítí (2 parcely),
1 parcela bez sítí.
14. Nový Poddvorov, Hodonín – parcely pro 13 RD,
cena: 220 Kč/m2.
15. Bruzovice, Frýdek-Místek – 10 parcel od 900 m2
pro stavbu RD, cena 250–400 Kč/m2 bez sítí.
16. Kyselovice, Kroměříž – 2 parcely pro stavbu RD,
lokality: u školky a ve středu obce, cena: 135 a 190 Kč/m2 včetně sítí. Podmínky:
kolaudace do 4 let.
17. Šebkovice, Třebíč – rozloha 3 924 m2 pro stavbu
4–6 RD, cena: 150 Kč/m2 včetně sítí. Podmínka:
kolaudace do 5 let. Prodej od 7/2010.
18. Žďárná, Boskovice – rozloha 34 753 m2 pro
stavbu 50 RD, lokalita: v zastavěné části, cena:
150–250 Kč/m2 bez sítí. Podmínka: zahájení stavby
do roku 2012.
19. Zlaté Hory, Jeseník – rozloha 7 529 m2
pro stavbu 6 RD, lokalita: v zastavěné části, cena:
od 220 Kč/m2 bez sítí.
20. Libice nad Doubravou, Havlíčkův Brod – 12
parcel o rozloze od 900 m2, cena: 225 Kč/m2 včetně
sítí (přípojka 25 tis. Kč), podmínka: kolaudace
do 6 let, CHKO Železné Hory – nutný souhlas.
21. Olšany, Šumperk – rozloha 4 800 m2 pro stavbu
5 RD, lokalita: nově zastavěná zóna, cena: od 250 Kč/m2 včetně sítí (provedeno letos).
22. Březník, Náměšť nad Oslavou – parcely
pro stavbu 4 RD, lokalita: jihozápad obce, cena:
220 Kč/m2 včetně sítí.
23. Dřevnovice – parcely pro 13 RD, cena: 250 Kč/m2
zatím bez sítí, podmínka: domy vesnického typu,
sedlová střecha.
24. Stránecká Zhoř, Velké Meziříčí – parcely pro
stavbu 23 RD, lokalita: jihozápad obce, cena: 275
Kč/m2 včetně sítí. Podmínka: kolaudace do 10 let.
25. Hostěradice, Moravský Krumlov – rozloha
8 ha pro stavbu 70 RD, cena: 290 Kč/m2 vč. sítí.
Podmínka: individuální výstavba, kolaudace do 10
let.
26. Sázava, Žďár nad Sázavou – parcely pro 4 RD,
cena: 300 Kč/m2 včetně sítí, podmínka: zkolaudovat
do 2014.
27. Bojkovice – parcely pro 4 až 5 RD
a 40–80 bytů, cena: 300–1000 Kč/m2 v blízkosti
sítí, podmínka: levné bydlení.
Metr za 6,50 i čtrnáct set korun
Které obce prodávají pozemky
pro bydlení?
8
02_mh0410.indd 1
7
19
Jeseník
52
Bruntál
21
5
Šumperk
3
12
43
44
Pelhřimov
30
Opava
20
10 31
O L O M O U C K Ý M O R A V S K O S L E Z47S K Ý
Havlíčkův Brod
13
V YSOČINA
41 32
Jihlava
11
56
24
9
17 Třebíč
49
18
Blansko
42
46
Prostějov
23
57
Vyškov
33
6
Znojmo
28. Český Těšín – plocha 10,2 ha pro stavbu
140 bytových jednotek, lokalita: Sokolovská, cena:
350 Kč/m2 bez sítí.
29. Český Těšín – plocha 14,2 ha pro stavbu 96 RD,
lokalita: Mezi Lány, cena: 350 Kč/m2 bez sítí.
30. Kamenice nad Lipou, Pelhřimov – rozloha
5 716 m2 pro stavbu 8 RD, západní část města,
cena: 410 Kč/m2 včetně sítí, podmínka: dokončení
stavby 2013.
31. Světlá nad Sázavou – rozloha 11 500 m2
pro stavbu 15 RD, lokalita Pod Vodárnou, cena
500 Kč/m2 včetně sítí (v případě získání dotace),
prodej od roku 2011.
32. Jihlava, Hruškové Dvory I. – III. – rozloha
57 000 m2 pro stavbu 87 RD, cena inženýrských sítí:
500–680 Kč/m2 , město má zájem prodat pozemky
developerům.
33. Kozlany, Vyškov – parcely pro 18 RD, cena:
500 Kč/m2 včetně sítí, lokalita: Na Gurce.
34. Vizovice – parcely pro stavbu 4 RD, lokalita:
jihovýchodní svah, cena: 500–600 Kč/m2
včetně sítí.
35. Dobrá, Frýdek-Místek – parcely pro 2 RD,
Lokalita: Za Kinem, cena: 600 Kč/m2 včetně sítí
(letos).
36. Prušánky, Hodonín – parcely pro stavbu 33 RD,
lokalita: Moravská, cena: 623 Kč/m2 včetně sítí.
Podmínka: kolaudace do 10 let.
37. Bravantice, Bílovec – rozloha 15 ha pro stavbu
15 RD, lokalita: střed obce, cena: 600 Kč/m2 bez sítí.
38. Majetín, Olomouc – rozloha 3 000 m2 pro stavbu
3 RD (v budoucnu 40), západní část obce, cena:
700 Kč/m2 včetně sítí, kolaudace nutná do 9 let.
39. Uničov – rozloha 17 039 m2 pro stavbu 25 RD,
lokalita: jižní část, cena: 700 Kč/m2 včetně sítí.
40.Rožnov pod Radhoštěm – rozloha 15 800 m2
pro stavbu 7 RD a 80 bytů, lokalita: Písečný
Vrch, cena: 700–1000 Kč/m2 bez sítí, podmínka:
dokončení stavby 2013 a vybudování infrastruktury.
Břeclav
51
Vizualizace: Maxmont
ner. Hostěradice si od výstavby slibují,
že přilákají nové lidi z okolních vesnic.
Proto také zatím nejednali s žádným developerem.
Až sedmdesát domků a tři bytové domy
vzniknou ve Střelicích u Brna. Tam budou
stavět tři soukromé firmy. Paradoxně ale
jejich výstavbu teď nezpomalila krize, ale
vodárenská společnost.
Karviná
29
28
15
35
Frýdek-Místek
54
Přerov
40
Vsetín
16
34
Kroměříž
Zlín
Uherské Hradiště
Hodonín
14
Ostrava
Nový Jičín
ZLÍNSKÝ
J I H O M O R AVSK Ý
37
Olomouc
2
45
25
4
55 38
48 Brno
22
50
1
39
53
26 Žďár n. Sáz.
Zdroj: obce
27
36
)) prodej
Kde připravují
nebo zvažují prodej
 Obec Červenka, Litovel – právě připravují
územní plán.
41. Jihlava-Antonínův Důl (vlastní Pozemkový
fond) – rozloha 30 000 m2 pro stavbu 20 RD +
50 řadových RD, cena inženýrských sítí: 720 Kč/m2.
42. Krasová, Blansko – rozloha 30 000 m2 pro
stavbu 35 RD, lokalita: Druhé Díly, cena: 800 Kč/m2 včetně sítí. Podmínka: zahájení stavby
do roku 2012.
43. Humpolec – parcely pro stavbu 22 RD, lokalita:
severozápadní část, cena: 900 Kč/m2 vč. sítí. Sleva
100 Kč/m2 při kolaudaci do 3 let.
44.Pelhřimov – 28 parcel pro stavbu RD o rozloze
900 až 1 000 m2, lokalita: Polní Dvůr II., cena: 840
Kč/m2 včetně sítí. Podmínka: kolaudace do 3 let.
45. Přibice, Brno–venkov – 22 stavebních parcel
o rozloze 700–1 700 m2, lokalita: Svobodný Hájek,
cena: 900 Kč/m2 včetně sítí.
46.Bedihošť, Prostějov – 9 parcel o rozloze 600 m2,
lokalita za sokolovnou, cena: 1 100 Kč/m2
včetně sítí.
47. Ostrava-Svinov – rozloha 29 976 m2
pro stavbu 80 RD, lokalita ulice Polská, cena:
1333,13 Kč/m2 bez sítí (tržní cena 2 050,87 Kč/m2).
Na pozemku nesmí vyrůst kasino, herny nebo
sexshop, závazek vybudování komunikace
a parkovacích stání.
48.Dolní Loučky, Tišnov – 22 parcel pro stavbu RD ,
cena: 1 300 Kč/m2 včetně sítí.
49.Rájec–Jestřebí, Blansko – 21 parcel
od 400 do 600 m2 pro stavbu řadových RD, cena:
1400 Kč/m2 včetně sítí.
Velké developerské projekty:
Některé zamrzly, jiným brání vodárny
Development – Když se pustíme do přípravy stavebních pozemků, tak ať to stojí
za to. Některé obce a firmy na Moravě se
rozhodly pro expanzi a lákají nové obyvatele ve velkém. Jenže plány jim překazila
krize.
Například v Hostěradicích na Znojemsku připravily parcely pro 70 domů. Před
čtyřmi roky tady vedení obce ucelilo téměř
8 hektarů.
„Musíme počkat, až budou mít lidé
opět chuť a možnost stavět nové domy. Zájem je teď samozřejmě menší, než v době,
kdy jsme se do projektu pouštěli,“ přiznává
starosta Hostěradic Marek Šeiner.
Obec nabízí metr čtvereční za cenu
290 korun. Původně chtěli zastupitelé jít
ještě níž – na stokorunu. Jenže po sečtení nákladů na investici zjistili, že by zpět
do obecní pokladny dostali minimum
peněz.
„I tak je ta cena z poloviny dotovaná. Za přípravu jsme zaplatili v přepočtu
600 korun za metr čtvereční,“ říká Šei-
STRANA 2
Prodej obecních pozemků
„Střelice jsou pro mnoho lidí stále zajímavé. Cena za metr čtvereční postaveného
domu se bude pohybovat kolem třiceti tisíc
korun. Zatím ji nemusíme upravovat,“ říká
Michal Příkazský z Avrioninvestu.
Podle Bronislava Daněčka z firmy
Maxmont je už ale mnohem těžší udržet
podobné podmínky jako ve Střelicích na jiných projektech.
„Například v Ivančicích jsme museli
snížit cenu o dvacet procent. Zatím jsme
prodali dva domy, ještě zbývají čtyři.
Ve Střelicích zatím takový problém nemáme,“ potvrdil Daněček.
Podle stavebníků se vlivem recese proměnil trh s realitami také v tom, že se lidé
mnohem častěji pouští do stavby sami. Bez
developerů.
„Dřív se stavělo na klíč tak ze sedmdesáti procent. Teď se situace otočila. Na klíč
se postaví čtyřicet procent domů, šedesát
procent staveb se protahuje a nedostavuje
naráz,“ uvedl Břetislav Lacina z firmy Vario
Vila v Uničově.
(hrd)
50. Radotice, Moravské Budějovice – 10 parcel
od 900 m2 do 1 200 m2 pro stavbu RD, konkrétní
informace nyní zpracovávají.
51. Břeclav–Poštorná – parcely o výměře 995 m2
a 1 1801 m2. O konkrétních podmínkách rozhodnou
zastupitelé v dubnu. Problém s odkanalizováním.
52. Bruntál – rozloha 10,4 ha pro stavbu 57 RD
a 220 bytů, lokalita: Za Mlékárnou, vzdálenost
1,5 km od centra, cena: nestanovena, město má
zájem prodat pozemky developerovi nebo přímým
zájemcům. Zájem občanů je, zatím není investor.
Bruntál – zvažuje prodat pozemek o rozloze
1 ha v ulici Zeyerova, cena: nestanovena, částečně
zasíťované.
Bruntál – rozloha: 1,3 ha, nevyužívaná část
nemocnice. Územní plán připouští využití pro
občanskou vybavenost v oblasti sociálních služeb,
zařízení péče o děti, školská a zdravotní zařízení
a podobně.
53. Haňovice, Litovel – rozloha 10 000 m2 pro
stavbu 15 RD, lokalita: okraj obce, cena: neurčena,
do konce roku budou vybudované sítě.
54. Hrádek, Frýdek-Místek – parcely pro 30 RD –
vznik centrálního náměstí, cena: neuvedena, včetně
sítí, bez kanalizace.
55. Medlov, Olomouc – parcely pro stavbu 7 RD.
Ve fázi přípravy.
56. Brtnice, Jihlava – parcely pro 9 RD, cena: 550 Kč/m2
včetně sítí, podmínka: kolaudace do 2013.
57. Studnice, Vyškov – rozloha 45 000 m2
pro stavbu 35 RD, cena: neuvedena.
 Obec Nadějov, Jihlava– právě připravují
územní plán.
 Podolí u Brna, Brno – výstavbu plánuje
firma Kaláb.
 Němčice nad Hanou, Prostějov – odkupují
pozemky na území bývalého cukrovaru.
Více budou vědět v dubnu.
 Karviná – průmyslová zóna Nová Pole.
Mají volných 8 hektarů. Investorům ale
neprodávají.
 Měrotín, Litovel – v připravovaném
územním plánu rozšíří stavební pozemky.
 Zádveřice–Raková, Vizovice – chystají
pozemky. Zatím nemají podrobnosti.
 Břest, Kroměřížsko – připravují
projektovou dokumentaci v lokalitě
K Nádraží. Více informací na konci 2010.
 Žalkovice – momentálně jednají o vykoupení
pozemků do obecního vlastnictví.
 Dobronín – mají zpracovanou studii, ale
zatím mají problém s financováním.
 Týnec – předpokládají prodej v roce 2011
po změně územního plánu.
Bráníme naši obec před vymřením
Vratěnín – Je tady krásně, bydlet
bych tady ale nechtěl. To si pomyslí si
turista, který zavítá do Vratěnína nedaleko Vranova nad Dyjí.
Tento stereotyp ale chce vedení vesnice se 300 obyvateli vyvrátit. Vratěnínští totiž potřebují nové obyvatele. Jinak
by vesnice vymřela. „Přilákat perspektivní rodiny jde ale ztuha. Přestože obec
získala v roce 1996 titul Vesnice roku,
nepomůže jí to zvrátit fakt, že je odříznutá od všech významných center,“ říká
starosta obce Martin Kincl
Proč prodáváte metr čtvereční stavební parcely za 6,50?
Tuto cenu nabízíme už deset let. Postupně se snažíme připravovat pozemky
tak, aby byly vhodné pro zástavbu. Důvod je jednoduchý: jsme v pohraniční
oblasti. V bývalých Sudetech. Je tady
nedostatek pracovních míst. Stejné je
to i v sousedním Rakousku. Museli
jsme udělat kroky k tomu, aby Vratěnín nebyl v budoucnu vylidněný. Jinak
bychom museli omezovat služby jako je
provoz školky. Vesnice by byla mrtvá.
Na co lákáte nové lidi?
Na čistý vzduch (smích). Nejsou tady
žádné průmyslové podniky. Ve Vratěníně
máme školku, do základní školy dojíždějí
děti do sedm kilometrů vzdálené Lubnice.
Je tady i pošta, prodejna smíšeného zboží
a hostinec.
Vyplácí se vám taková politika?
Určitě. V minulosti se tady desetiletí
nepostavil ani jeden nový rodinný domek.
Teď se tady staví tři. Lidé v tomto regionu pracují většinou za minimální mzdu.
Nemůžou si dovolit pozemek v hodnotě
domu.
Jak se chcete bránit spekulantům?
Jedinou podmínkou, kterou jsme si
stanovili je, že zájemce o pozemek s námi
musí podepsat nejdříve nájemní smlouvu.
Stanovili jsme 80 haléřů za metr čtvereční,
takže to je také pakatel. Až dům postaví,
převedeme pozemek do jeho vlastnictví.
Chceme tak zabránit tomu, že někdo koupí
pozemek za 6 500 korun a pak jej prodá
za padesát tisíc.
(hrd)
2.4.10 20:00
duben 2010
KB EUPoint MoravskeHosp 268x374.indd 1
03_mh0410.indd 1
inzerce
STRANA 3
4.3.10 10:26
2.4.10 20:00
duben 2010
STRANA 4
r o z v o j o vá c e n tra
Projekty na Moravě: Optimismus i zklamání
Hospodářská krize
udělala čáru přes
rozpočet nejednomu
z projektů na výstavbu
velkých komerčních
objektů. Jiným naopak
pomohla ke snížení
původních nákladů.
Linda Škrancová
Ačkoli developerství v České republice
nezažívá tak obrovský růst, jako tomu bylo
před několika lety, rozhodně nestagnuje.
Krize donutila v některých případech firmy
k zefektivnění stavby a k šetření. Projektem,
který ovlivnila hospodářská recese, je zástavba v bývalé ostravské koksovně Nová
Karolina. Tam se práce zastavily na celý
rok a půl.
„Museli jsme celý projekt znovu otevřít
a najít technické úspory. Nová řešení jsou
úspornější, ale návštěvník centra to nepozná,“ říká Luboš Kočí, šéf české pobočky
společnosti Multi Development.
Právě tato nizozemská firma před téměř
čtyřmi lety uspěla v městské soutěži.
„V našem případě lze krizi vnímat i pozitivně. Stavební firmy mají nyní méně práce, proto mají větší zájem uspět v tendrech
a nabízejí lepší ceny. I díky tomu jsme nakonec snížili původní rozpočet zhruba o 56
milionů korun,“ dodává Kočí.
Pozemek na ostravském náměstí Republiky na výstavbu třiceti tisíc metrů čtverečních kanceláří zatím čeká. Developer
stavbu IQ Office vloni odložil. „Se zahájením stavby počítáme do šesti až dvanácti
ROZJETÁ ŠANTOVKA Přestože z projektu olomoucké Šantovky odešli dva investoři, stavba
multifunkčního areálu pokračuje dál. FOTO: Jiří Sláma
měsíců, dokončena by měla být do konce
roku 2012,“ řekl generální ředitel společnosti CTP Remon Vos.
Na jaře příštího roku začnou pravděpodobně stavební práce také v Olomouci.
Investor SMC Development dokončuje projektové přípravy obchodní galerie Šantovka.
Ta vznikne v centru města na území bývalé
továrny Milo. Finance na projekt bude developer čerpat z vlastních zdrojů a z úvěrů.
„Počítáme s investicí ve výši deseti miliard korun,“ říká tiskový mluvčí projektu
Šantovka Juraj Aláč.
Ani v tomto případě však scénář financování není růžový – v loňském roce opus-
Kde se staví
Nová Karolina, Ostrava
Aupark,Brno
Breda & Weinstein, Opava
Projekty, které se zastavily
IQ Office, Ostrava
Jižní Centrum, Brno
Multifunkční dům, Český Těšín
til projekt minoritní investor společnost
Sekyra Group, nyní od Šantovky dává ruce
pryč i ING Real Estate Development.
Nákupní centra musí nabízet víc než jen nákupy
Opava – Nákupní centrum už dnes
nemusí nutně zahrnovat jen obchody.
Zákazníci už od shopping parků očekávají víc. Developeři nových center kvůli
tomu musí měnit strategie.
„V loňském roce klesly některým obchodním galeriím obraty až o 30 procent
a snížila se i průměrná návštěvnost,“
uvedla Lenka Hartmanová ze společnosti DTZ, která provedla aktuální analýzu
trhu komerčních nemovitostí.
Tento fakt si uvědomují například
v Opavě. Společnost Develon tady přehodnotila strategii při plánování společenského centra Breda & Weinstein. Nebude pouze jedním nákupním centrem,
ale souborem menších obchodů a bytů.
Investor chce proměnit bývalé
budovy pivovaru Zlatovar. „Kromě
multikina nebo dětské knihovny bude
komplex unikátní tradiční pivní re-
staurací s mikropivovarem a stylovou
kavárnou umístěnou v renovovaném
sále staré pivní varny,“ uvedla Martina
Cicvárková ze společnosti Develon CZ.
O přesné skladbě obchodů či služeb
v opavském multifunkčním centru budou teprve jednat. „S otevřením počítáme na podzim roku 2011,“ doplnila
Cicvárková.
Projekty multifunkčních center,
která v současné době vznikají, už naprosto samozřejmě počítají s dalšími
)) pokles tržeb
 Obraty obchodních galerií vloni
klesly o 30 %
 Míra neobsazených ploch
v nákupních parcích je pouze 2 %
6,5 mld. Kč
1,5–1,8 mil. Kč
1,4 mld. Kč
službami – multikino, posilovna nebo
horolezecká stěna. Do dvou let by mělo
nové obchodně-zábavní centrum s touto
koncepcí vyrůst také v Brně v lokalitě
plánovaného Jižního centra.
„Naše strategie propojení nakupování, zábavy a odpočinku je dlouhodobá.
Fungují tak všechna naše centra na Slovensku a v Brně tomu nebude jinak,“
řekl Robert Ullmann ze společnosti HB
Reavis Group CZ, která je developerem
centra Aupark.
Podle analýzy DTZ se dá očekávat snížení podílu obchodů s módou
a obuví. Odborníci předpovídají, že se
do nákupních center nastěhují jednou
i úřady práce nebo mateřská centra.
Na základě studie Cushman & Wakefield byla loni zjištěna míra neobsazenosti nákupních parků v ČR 2 procenta.
(lis)
jaro 2012
konec 2012
podzim 2011
CTP Invest
Jižní Centrum Brno
město Český Těšín
„Odchod ING ale v žádném případě neohrozí projekt Šantovka, který dále pokračuje podle původního plánu,“ dodává Aláč
s tím, že na projektu pracuje stále stejná
skupina projektantů, manažerů a architektů.
První fáze výstavby, při níž by měla
vzniknout obchodní galerie a zábavní centrum, by měla být dokončena na podzim
roku 2012. SMC Development se navíc
bude finančně podílet na stavbě tramvajové trati z centra do jižní části města, kterou
plánuje město.
Naopak projekt revitalizace Jižního centra v Brně zatím žádné konkrétní termíny
zahájení výstavby nenabízí. Stavba nového
nádraží v odsunuté poloze je v nedohlednu.
Investoři tak nemají zatím zájem investovat
do oblasti, která nemá dořešený hlavní tahák. Jedinou výjimkou je zatím obchodní
centrum Aupark. V oblasti nyní vlastní
pozemky také giganti jako J&T nebo CTP.
Významní developeři, kteří měli o pozemky zájem, nyní vyčkávají.
„Zatím na přípravách nepokračujeme.
Dále než s Jižním centrem máme připravený projekt na vybudování nové čtvrti
v areálu bývalé Zbrojovky,“ uvedl architekt
Petr Pelčák, kterého si J&T najala na projekty v Brně.
Městská firma Jižní centrum tak teď
zvažuje jak nejlépe využít pozemky u řeky
Svratky. V úvahu připadá například cyklostezka. „Nyní čekáme na zahájení výstavby
Auparku,“ doplňuje ředitel Jižního centra
Jan Zavřel. Nákupní a zábavní centrum
Aupark by měl začít stavět již na podzim
letošního roku slovenský developer HB
Reavis Group.
„Čekáme na udělení stavebního povolení. Koncepce centra bude podobná bratislavskému Auparku,“ říká jednatel Auparku
Robert Ullman. Brňané se tak mohou těšit
nejen na nové příležitosti k nakupování, ale
také na zábavu ve fitness centru, na horolezecké stěně nebo v multikině.
RPG se stahuje z arbitráže
kvůli bytům OKD
Moravskoslezsko – Společnost
RPG Industries se rozhodla odstoupit ze sporu o pětačtyřicet tisíc bytů
po bývalé důlní firmě OKD na Ostravsku. RPG se stahuje z arbitráže,
v níž jí ministerstvo financí žaluje
za porušení privatizační smlouvy.
Společnost se podle jejího právníka
Roberta Amsterdama bojí nespravedlivého soudu.
Společnost Zdeňka Bakaly RPG
získala více než čtyřicet tisíc bytů
v privatizaci. Firma se dostala do
sporu s některými obyvateli bytů
a politiky, kteří tvrdí, že nájemníci mají nárok na předkupní právo.
Společnost však prodávat své byty
nechce.
Do sporu ale v prosinci 2009 vstoupila Poslanecká sněmovna, která přijala
usnesení, v němž říká, že RPG privatizační smlouvu porušuje.
„České soudy i česká vláda jsou zjevně a průkazně ovlivněny tímto usnesením, které je podle našeho názoru
neústavní,“ řekl Amsterdam. „Dokud
ústavní soud toto usnesení nezruší,
máme vážné pochyby o tom, že se nám
v České republice dostane spravedlivého procesu. Proto jsme se rozhodli, že
se z arbitráže stáhneme a rozhodčímu
soudu jsme již odeslali uznání žalobního
návrhu,“ dodal Amterdam.
Celý spor se tak v podstatě dostává
na začátek. RPG se ale bude snažit se
(lis)
státem dohodnout. Výrobu piva na Moravě nahradily obchody, byty, sklady či výstavy
Morava – Kdysi spanilé průmyslové areály, dnes němí svědkové slavné
minulosti. Taková je často současnost
bývalých pivovarů. V roce 1869 jich
na Moravě fungovaly přes tři stovky,
dnes jen málo přes deset.
Řada z nich přitom leží v atraktivních lokalitách blízko center okresních
a krajských měst. Proto se o ně stále více
zajímají developeři. V roce 2002 například zkrachoval Pivovar a sodovkárna
Svitavy. Tradiční značky piv Svitavák
a Doktor převzala konkurence z Havlíčkova Brodu, budovy pak developer.
V jedné z nich jsou dnes sklady. Ve druhé při výpadovce na Olomouc už sedm
let sídlí obchodní dům Hypernova.
Maloobchodní prodejna pak doslova
zachránila bývalou lednici měšťanského
pivovaru v blízké Moravské Třebové.
„Objekt sice leží v městské památkové rezervaci, byl ale doporučen k demolici,“ vzpomíná na situaci z konce 90. let
Blanka Žouželková z městského úřadu
v Moravské Třebové.
Z bývalé lednice sice zbyly pouze obvodové zdi, celkově však objekt dopadl
ještě ve srovnání se svými dalšími pivovarskými sousedy dobře. Samotný měš-
04_mh0410.indd 1
ťanský pivovar je využíván jen částečně,
ještě v horším stavu je někdejší zámecký
provoz, který skrývá unikátní sklepy.
bydlí v pivovaru
a neví o tom
Jednou z forem, jak bývalé průmyslové objekty využít, je jejich adaptace
na bydlení. Přitom dnešní obyvatelé
těchto loftů často ani netuší, že obývají
bývalý pivovar.
Jako například pivovar v Pozořicích
nebo Velké Bíteši. Přestavbu někdejšího
liechtenštejnského pivovaru na obytný
dům plánují i v Městečku Trnávka.
„Projekt stále platí. V současné době
ale provádíme rekonstrukci sousedního
objektu mlékárny na víceúčelový dům,
ve kterém bude sídlit mimo jiné obecní úřad, zdravotní středisko, knihovna
či kluby důchodců, takže zatím chybí
na výstavbu bytů peníze,“ uvedl starosta
Městečka Trnávka Václav Neubauer.
Přestavba bývalého pivovaru je
plánována také v Uherském Ostrohu.
Zdejší areál, který je součástí zámeckého
komplexu, je ve velmi špatném technic-
kém stavu. Jeho současný majitel plánuje
komplexní rekonstrukci s celkovým rozpočtem kolem 120 milionů korun.
„Žádost o podporu z evropských
fondů jsme právě podali. K vlastní realizaci by mělo dojít nejpozději do roka
po obdržení peněz,“ uvedl k projektu
Vladimír Konečný z uherskoostrožské
společnosti EUROTEC.
Zajímavé využití našli pro někdejší
varnu pivovaru a další budovy v Lošticích. Objekty od roku 1992 vlastní společnost A.W., která se zabývá výrobou
místní vyhlášené lahůdky – tvarůžků.
„Varna je po opravě využívána jako
bytový dům pro naše zaměstnance. Navazující budova slouží jako expediční
chladírenský sklad,“ uvedl jednatel společnost A.W. Pavel Pospíšil.
Mezi nejzdařilejší adaptace bývalých
průmyslových budov patří přeměna pivovaru a sladovny v Brně Králově Poli
na kulturní centrum Starý pivovar. Jeho
součástí je galerie, klub a multimediální
sál.
Ač bylo pivovarů na Moravě před
více než sto lety přes tři stovky, žádný
z uzavřených provozů dnes neslouží jako
muzeum pivovarnictví. O něco podob-
)) zaniklé pivovary
Z pivovaru ve Svitavách se stal
hypermarket, v Moravské Třebové
maloprodejna.
Obyvatelé Pozořic, Velké Bíteše nebo
Městečka Trnávka dnes už ani netuší,
že žijí v prostorách bývalého pivovaru. Komíny byly sneseny, o slavné
historii vypovídají pouze sklepy.
V Uherském Ostrohu plánují opravu pivovaru v zámeckém areálu
za 120 milionů korun.
Lidé vyrábějící tvarůžky v Lošticích
bydlí v areálu závodu. Dřív to ale
býval pivovar.
ného se neúspěšně snažilo v roce 2006
město Uherské Hradiště, když usilovalo
o koupi areálu pivovaru v Jarošově. Jeho
majitel Drinks Union však vylučoval
prodej po částech a součástí nabídky
nebyl odkup pozemků.
FILIP VRÁNA
Pivovary se dají proměnit ve společenská centra. V Brně-Králově Poli
vznikly zajímavé prostory pro mladé
umělce nazvané Starý pivovar.
Ani v jednom ze tří set zaniklých
pivovarů není muzeum.
2.4.10 20:26
duben 2010
STRANA 5
EKO-KOM
k o m e r č n í p r e z e n ta c e
Využití recyklovaných odpadů ve stavebnictví
Bydlení v domcích
z nápojových kartonů
nebo tepelné izolace
z recyklovaného
polystyrenu a papíru.
To není budoucnost.
Dnes už je to realita.
Vytříděný odpad se stále
častěji mění ve stavební
materiál.
Veronika Hrdá
V České republice je dostatek zpracovatelských zařízení, která umí z vytříděného odpadu vyrobit materiály využívané ve stavebnictví. U zákazníků si už
také našly oblibu.
A i zde je to podobné jako s jinými
výrobky z vytříděného materiálu: Uživatelé často ani nevědí, že jde o materiál
z bývalého odpadu.
„Oblíbeným materiálem pro izolaci je například recyklovaný polystyren,
ze kterého se vyrábí izolační desky pro
izolaci plochých střech. Tento materiál se využívá pro výrobu podlahových
desek proti hluku, stavebních tvarovek
nebo spádových desek pro odvodnění
plochých střech. V podobě drtě se používá jako plnivo do lehkého betonu
nebo jako zásypový materiál,“ říká Šárka
Nováková z autorizované obalové společnosti EKO-KOM.
Společnost v České republice zajišťuje fungování systému zpětného odběru
odpadů z obalů pro své klienty.
Majitelé dřevostaveb už také ocenili
vlastnosti takzvané celulózové izolace.
Ta je vyrobená z celulózových vláken
vyrobených z vytříděného papíru. Její
výhodou je rychlá aplikace a snadná
výplň materiálu do různých konstrukčních detailů. Izolace je vhodná nejen
IZOLACE I PROTIPOŽÁRNÍ OCHRANA Z vytříděného papíru se dá vyrobit velké množství stavebního materiálu. Celuózové
izolace dobře izolují teplo i zvuk. Její vlastnosti si pochvalují i hasiči.
FOTO: archiv
do dřevostaveb, ale také do lehkých
konstrukcí.
„Tento přírodní materiál navíc velmi
dobře odvádí vlhkost. Použitím izolace
nedojde k uzavření par uvnitř konstrukcí, ale k jejich volnému průchodu,“ uvádí
Nováková.
Materiály z rozvlákněné celulózy jsou
využívány také v nahrávacích studiích
nebo v místnostech, kde je potřebné izolovat zvuk. Přestože je celulózová izolace
vyrobená z vytříděného papíru, doporučují ji používat i hasiči. Je totiž vhodná
při použití ve stropech vícepodlažních
budov, kde současně působí jako protipožární izolace.
Pokud jste se rozhodli zpevnit trávník, i tady se můžete setkat s recyklovaným materiálem. Zatravňovací dlažby
jsou totiž vyrobené ze směsného plastu.
„Díky tomu mají dlouhou životnost,“
říká Šárka Nováková.
Ze směsných plastů se vyrábí i tak
významné stavby jako jsou protihlukové stěny na dálničních obchvatech. Své
užití si našly také ve výrobě střešních
krytin.
„Plastové krytiny svým vzhledem
připomínají klasickou střešní krytinu.
Kromě vysoké odolnosti tohoto materiálu nejen proti povětrnostním vlivům
a UV záření je také snížená možnost
růstu mechů. Předpokládána živnost
břidlic z recyklovaných plastů je minimálně 40 let,“ prozrazuje Nováková.
Plasty připomínající
dřevo jsou vhodné pro
zahradní nábytek
Díky odolnosti a příjemnému vzhledu se v poslední době využívají recyklované směsné plasty k výrobě materiálů,
které nahrazují dřevo.
Vzpomeňte si na to, až budete sedět
na lavičce v parku nebo u zahradního
stolu. Není to dřevo, jak to na první pohled vypadá. Je to plast, který může být
vyrobený i z plastů, které jste nedávno
vyhodili do kontejneru.
Skvěle se dá využít také nápojový karton, jehož recyklací vyrábí jediná firma
v České republice stavební desky. Ty se
pak používají ke stavbě rodinných domků a už dnes mají desítky spokojených
majitelů.
Systém stavby domků z nápojových
kartonů je vhodný také pro nízkoenergetické a pasivní domy.
Využití ve stavebnictví má také sklo,
které se jako expandovaný granulát přidává do malt nebo betonů. I v tomto
případě jej lze využít k izolaci, přesněji
řečeno k tepelně-izolačním násypům
používaných například v konstrukcích
střech.
Zajímavé využití má sklo také v podobě tvarovaných desek. Ty se hodně
využívají jako zvuková izolace, ale není
problém si je pořídit pro tepelnou izolaci.
Tvarované desky se vyrábějí z takzvaného pěnového skla, které se vyrábí z anorganických materiálů (skla a uhlíku). Ten-
to materiál při požáru nevylučuje toxické
zplodiny, neodkapává a nevyvíjí kouř.
Všechny uvedené příklady využití
recyklovaných materiálů mají atestace
splňující přísné normy a jsou zdravotně
nezávadné. U zákazníků jsou oblíbené
nejen dlouhou životností, ale také příznivými cenami.
Účelem využívání druhotných surovin ve stavebních materiálech je v první
řadě dosažení ekonomických a energetických úspor. Opětovné využívání materiálů má svůj smysl a řád. Česká republika se může pyšnit několika desítkami
kvalitních zpracovatelských zařízení,
které zpracovávají jednotlivé druhy vytříděného odpadu na noviny, skleničky,
fleecové bundy až po interiéry aut a stavební materiály.
V některých evropských zemích je
tento způsob využití recyklovaného
materiálů běžný. Česká republika, která
ve srovnání s Evropou drží prim ve sběru
plastů a každoročně splňuje procenta recyklace dané EU, není výjimkou.
)) co je EKO-KOM
Bydlení v nápojových kartonech? Podobné jako v klasické dřevostavbě
EKO-KOM inzerce 212x91.indd 1
Brno – Dopili jste mléko nebo džus
z krabice? Až budete chtít obal vyhodit,
myslete na to, že když jej vytřídíte, může
se z něj stát stavební materiál. A potom
také například rodinný domek. Než se ale
vyrobí desky pro postavení domu, je potřeba dát dohromady téměř čtvrt milionu
vytříděných nápojových kartonů.
S myšlenkou stavět domy ze stavebních desek, které využívají materiálových
vlastností „tetrapaků“, přišla v roce 2008
firma Flexibuild s.r.o. z Brna. O zákazníky,
kteří chtějí bydlet v domcích z nápojových kartonů, nemají nouzi. Lákavá je
totiž nejen dostupná cena, ale i příjemná
alternativa jak stavět ekologicky.
„Kromě rodinných domů nebo budovy čističky odpadních vod máme postaveno několik zahradních domků, chat,
ale například i zateplené boudy pro psí
05_mh0410.indd 1
17.2.10 15:53
FOTO: Flexibuild
mazlíčky,“ říká ředitel firmy Flexibuild
ing. Zdeněk Forman.
Celý systém stavebních prvků lze využít také při rekonstrukcích bytů nebo jako
výplňové panely konstrukcí nebo při revitalizacích panelových domů. „Pro prezentaci použití recyklovaných materiálů jsme
vyrobili i nábytek,“ prozrazuje Forman.
Kartony se dotřídí, rozdrtí, vyperou
a usuší a pak se při patřičných teplotách
lisují do desek. Spojením dvou desek
a tepelné izolace vzniká sendvič, který je
základem stavebního systému.
Hlavní složkou nápojového kartonu je
papír s dlouhými a pevnými vlákny, který
dodává obalu potřebnou pevnost.
Další vrstvy tvoří polyetylén a hliník.
Polyetylén slouží k zachování nepropustnosti, zatímco hliníková fólie chrání obsah obalu před ultrafialovým zářením.
Nápojový karton je zajímavý také tím,
že má během procesu výroby velmi nízkou spotřebu energie, protože není zapotřebí žádných koenergetických procesů,
jaké se využívají při tavení skla nebo kovu.
„Jelikož má náš rodinný dům obvykle
dřevěnou nosnou konstrukci, vyžaduje
si tedy stejné „zacházení“ jako jiné typy
dřevostaveb. Když to velmi zjednoduším,
do domu nesmí zatékat. To znamená, že
nesmí být porušeny povrchové úpravy,
izolace nebo rozvody vody v domě,“ uvádí
Forman.
Upozorňuje ale na to, že domy jsou
navrženy jako energeticky úsporné nebo
nízkoenergetické, mohou být i pasivní
(tedy i dostatečně vzduchotěsné) a je proto velmi důležité, aby byl do domu zajištěný dostatečný přísun čerstvého vzduchu.
(hrd)
Autorizovaná obalová společnost
EKO- KOM zajišťuje cestu obalových
odpadů od jejich vzniku, přes třídění
až po finální zpracování na novou
surovinu.
Společnost, kterou před dvanácti lety
založili výrobci a plniči obalů,
vytvořila na špičkové evropské úrovni
fungující celorepublikový systém
zajišťující třídění, recyklaci a využití
obalových odpadů.
Společnost EKO-KOM za své klienty
plní povinnosti, které jim ukládá zákon.
Do systému nakládání s tříděným
odpadem jsou zapojeny také obce,
které musí dle zákona umožnit svým
občanů třídění odpadů na svém
území. Nedílnou součástí cyklu jsou
také svozové firmy, dotřiďovací linky,
zpracovatelé a recyklátoři druhotných
surovin.
EKO-KOM, a.s. s obalovým odpadem
fyzicky nenakládá, ale podílí se zejména
na organizaci sběru, svozu, třídění
a využití odpadů a na financování
nákladů s tím spojených. To znamená,
že musí zajistit dostatečně hustou
a funkční síť sběrových nádob
(nebo jiný způsob sběru) přístupnou
dostatečnému počtu občanů.
Společnost EKO-KOM dnes
spolupracuje s 5 861 obcemi ČR,
ve kterých žije 10,391 mil. obyvatel
(98 % celé populace). Základním
prostředkem sběru obalových
odpadů je sběr do kontejnerů, který
je v současné době tvořený více než
190 tisíci kontejnery na tříděný sběr
papíru, plastů, skla a nápojových
kartonů a v menší míře i kovů. Tento
způsob sběru je doplněn také sběrem
do pytlů a dalšími způsoby sběru jako
jsou sběrné dvory a výkupny.
2.4.10 20:01
duben 2010
STRANA 6
průmyslové zóny
V Holešově je všechno hotové. Kromě dálnic
Holešovská zóna
začala lákat investory.
Zásadní argument pro
přesvědčování, napojení
na dálnici směrem
na Slovensko, má ale
trhlinu. Stavba R49 se
zastavila. Ministerstvo
nepočítá s tím, že se
spustí do roku 2012.
Veronika Hrdá
Holešov – Všechno už je nachystané. Teď aby přišli investoři. Zatím si ale
na pořádné dopravní napojení budou
muset počkat.
Průmyslová zóna v Holešově je poslední z moravských strategických areálů, který zeje prázdnotou. Do pěti let by
tady však podle plánů vedení kraje mělo
pracovat až pět tisíc lidí.
Krajská firma Industry Servis ZK
už začala lákat investory. Zatím má tři.
Brzy jich bude pět. Do konce roku chce
mít vedení krajské firmy podepsanou
smlouvu s deseti. „S plnou obsazeností
počítáme na konci roku 2015. V zóně
postaví Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Technologický park,“ uvedl ředitel Industry Servis ZK Jiří Němec. Nové haly
zde vybudují také firmy Pokart a Kart.
Jenže pokud chce vedení holešovské
zóny lákat investory zejména na dobré
dopravní napojení, bude muset alespoň
na několik let změnit strategii. Ministerstvo dopravy totiž nepočítá s tím, že jen
tak obnoví stavbu dálnice R49 směrem
ke slovenskému Púchovu. Přitom po ní
měla auta jezdit už letos v září.
„V tuto chvíli je těžké říci, kdy se
stavba znovu obnoví. R49 se zatím neobjevuje ve střednědobých plánech, tedy
do roku 2012. Důvod je jednoduchý:
nejsou peníze. Otázkou ještě je, zda to
nějakým způsobem neovlivní volby. Míněno tak, že by přišel někdo, kdo bude
mít R49 jako prioritu číslo jedna, ale
s ohledem na rozestavěnost to nepředpokládám,“ uvedl mluvčí ministerstva
dopravy Karel Hanzelka.
Ještě letos v listopadu chce Ředitelství
silnic a dálnic spustit alespoň úsek silnice R55 Hulín – Otrokovice a dokončení
D1 k Hulínu. Dálnice tak bude zatím
končit u Otrokovic.
Firmy, které se v Holešově usadí,
musí počítat s tím, že nesmí v areálu
vyrábět těžké chemikálie. Vyrůst tady
nemůže podnik zpracovávající suroviny
a ani nová huť.
Jednotlivé firmy si mohou vybrat, jak
velký pozemek obsadí. Nejmenší může
mít půl hektaru, největší až sto.
„Šedesát procent firem se zajímá
o menší pozemky. Idea, že se v zóně
usadí jeden strategický investor, je dávno
pryč. Teď se spíš inspirujeme brněnskou zónou Černovické terasy,“ potvrzuje předseda představenstva Industry
Servis Jiří Němec.
Firma, která se rozhodne pro minimální variantu, si tak musí připravit
na nákup pozemků minimálně 2 250 tisíc korun. Jeden metr čtvereční totiž
stojí 450 korun. Pro srovnání: korejská
automobilka Hyundai ve srovnatelné
zóně v Nošovicích platila téměř stejnou
částku. Cena je srovnatelná jako v jiných
průmyslových zónách ve Zlínském kraji.
Podle Němce je tato částka z poloviny dotovaná. Než totiž zóna vznikla, musela firma Industry Servis ZK vykoupit
a sjednotit pozemky, vybudovat silnice,
přípojky a protipovodňová opatření.
Holešovská průmyslová zóna Zatím mají zájem tři
investoři. Zlínský kraj ale doufá, že do 360 hektarů rozlehlého
areálu přitáhne letos dalších sedm firem. FOTO: Jiří Sláma
Mošnov: Práci má 900 lidí. Plán byl 5 000
Ostrava – Investory si musí předcházet také ve strategické průmyslové zóně
Ostrava-Mošnov. Kvůli krizi se zpozdil
rozvoj i tam.
Přestože je zóna zaplněná na šedesát
procent, pracuje zde pouze pětina lidí
oproti původnímu plánu. Do dvou let
tady bude pracovat 1 280 osob. Původní
vize ale byla pět tisíc pracovních míst.
Stát do přípravy zóny investoval dvě miliardy korun. Do konce roku zde chce
stát uvolnit na chybějící infrastrukturu
ještě dalších 660 milionů korun.
Ostrava stále čeká na to, že do zóny
přijde strategický investor. Ten bude mít
k dispozici 45 hektarů. Zbylí zájemci 30
hektarů.
„V zóně je umístěno pět investorů.
Z toho tři již vyrábí. S dalšími investory
jednáme,“ uvedla Helena Ochmanská
z odboru ekonomického rozvoje na ostravském magistrátu. Výroba se rozjela v halách firem Plakor, Behr a Cro-
modora Wheels. Padesát hektarů tady
koupila i firma HB Reavis, která má
v plánu vybudovat logistické centrum
využívající napojení na silniční, železniční i leteckou dopravu. Usídlené firmy
zatím investovaly v Mošnově téměř šest
miliard korun.
Město pozemky v mošnovské zóně
prodává za 330 korun za metr čtvereční.
Tržní cena se přitom podle realitních
makléřů pohybuje v dvojnásobných
částkách.
)) krajské zóny
Mošnovská zóna
Rozloha: 200 hektarů
Území obsazené investory: 85 ha
Černovická terasa Brno
Rozloha: 179 hektarů
Město letos nabídne zbývajících 40 ha
Nový prodej pozemků odstartují
také v Brně na Černovické terase. Ta je
jednou z nejdynamičtěji rozvíjejících se
zón. A to navzdory krizi. Město tam začne od dubna nabízet zbývajících 39,75
hektarů. Cenu pozemků ale tají. Počká
si až na nabídky zájemců.
Brno se o investory nemusí až tolik
prát. Přesto firmy zajímající se o pozemky na Černovické terase budou mít
oproti minulosti jednu úlevu. Jejich investice musí být v minimální výši sto milionů korun. V minulosti bylo minimum
dvě stě milionů.
Pozemky k podnikání nabízí i Jihlava. „Máme volných devět hektarů. Cena
je stanovena na 450 korun za metr čtvereční,“ uvedl mluvčí jihlavské radnice
Radek Tulis. Radnice preferuje spíše
výrobní haly než sklady. I přes zájem
investorů odmítají jihlavští úředníci
prodat pozemky pro vybudování solár(hrd)
ních elektráren. Vlastní budovy nejsou in.
Firmy chtějí nájem
CzechInvest – Podle ředitelky agentury CzechInvest Alexandry Rudyšarové upouštějí města a kraje od výstavby
průmyslových zón. Podle ní mají firmy
také stále častěji zájem o nájemní haly
než o postavení svých vlastních.
O jaký typ podnikatelských prostor mají nyní firmy zájem?
Obecně sledujeme rostoucí poptávku o nájemní haly namísto toho, aby si
investoři stavěli vlastní budovy. Je to
pro ně finančně i časově levnější řešení.
V posledních měsících vidíme zvyšující
se zájem o velké plochy, v současnosti zejména o ty nájemní. Důvodem je
zejména konsolidace výroby a její centralizace do Čech. Jelikož jsou v Česku
třetinové platy oproti Německu, tento
systém se vyplatí.
Průmyslové zóny vznikají na starém nádraží i v bývalém JZD
Podnikatelské areály – Přijďte a až
nám řeknete, kolik u nás zaměstnáme
lidí, pak se domluvíme na ceně pozemků. I taková jsou lákadla některých moravských obcí, které chtějí, aby se nové
firmy usídlily právě u nich.
Například v Morkovicích-Slížanech
na Kroměřížsku právě dokončují terénní
úpravy v areálu bývalého nádraží. „Nechali jsme vytrhat koleje. Ve dvouhektarovém areálu stojí pouze staré nádražní
budovy. Zatím nejsou vybudované potřebné přípojky, ale novým firmám jsme
ochotni pomoci. Cenu za metr čtvereční
zatím nemáme stanovenou, bude záležet
na tom, kolik podnikatel vytvoří pracovních míst,“ uvedl starosta Morkovic-Slížan Pavel Horák.
O tom, že je pro firmy mnohdy největším lákadlem vstřícnost místních
radnic, vědí své i v Bolaticích na Opavsku. Přestože jde o příhraniční město, kde žije 4 300 obyvatel, funguje zde
téměř 800 podnikatelských subjektů.
06_mh0410.indd 1
Podnikatelé si právě většinou pochvalují
vstřícnost radnice.
V průmyslové zóně u hřiště se usídlilo devatenáct firem. Radnice teď hledá
poslední dvě, které by se do areálu ještě
vešly. Metr čtvereční pozemku zde stojí
223 korun. „Areál má patnáct hektarů.
Loni se zde usídlila například firma Medis International, která zde balí léky,“
uvedl Herbert Pavera.
Neobydlené pozemky nabízí obec
Světlá nad Sázavou na Havlíčkobrodsku.
Vedení města, kde je téměř šestnáctiprocentní nezaměstnanost, chce nalákat nové podnikatele. „Mamutí podnik
Crystalex Bohemia zaměstnával 1 200
zaměstnanců. V nástupní firmě teď ale
pracuje maximálně 300 lidí. Proto chceme připravit v této ospalé době pozemky
tak, abychom v období růstu byli připravení,“ uvedl místostarosta Světlé nad
Sázavou Josef Böhm.
Město proto nabízí dva areály: vedle
skláren a v lokalitě Rozkoš. Do první
z nich se můžou firmy nastěhovat až
příští rok. V druhé je k dispozici ještě
5 500 metrů čtverečních. Jeden metr
město prodává za 450 korun.
propuštění skláři budou
mít nové příležitosti
V Dolních Loučkách u Tišnova zase
hledají firmu, která by oživila jejich bývalý vepřín. I tady vedení obce slibuje: pokud nám zaměstnáte lidi, o ceně můžeme
diskutovat. „Už máme jednoho zájemce.
K dispozici je 8 079 metrů čtverečních.
Areál je určen zejména pro řemeslnou
zástavbu,“ uvedl starosta Dolních Louček
Ladislav Tichý.
Dvouhektarovou průmyslovou zónu
napojenou přímo na silnici I/34 České
Budějovice – Svitavy vybudovali v Kamenici nad Lipou u Pelhřimova. Postavení
infrastruktury stálo 28 milionů korun.
„Areál Ke Gabriele je určený pro prů-
„Celková hodnota zóny je 1,6 miliardy korun. My přitom budeme maximálně inkasovat necelou miliardu,“ vysvětluje Němec.
Podle analytiků fakt, že dálnice ještě
v Holešově nestojí, může situaci zkomplikovat. „Je to argument, kterým můžou
významní investoři operovat a přitvrdit
tak při jednání o podmínkách,“ myslí si analytik společnosti Cyrrus Marek
Hatlapatka.
To si ale nemyslí zástupci firmy Industry Servis ZK. „Projekt je rozběhnutý bez ohledu na finanční krizi,“ tvrdí
výkonný ředitel Industry Servis Jakub
Černoch.
Podle Hatlapatky ale přesto bude holešovská zóna ještě několik měsíců bojovat s nezájmem. Pro investory má ale potenciál. „Na trhu je stále dostatek firem,
které čerpají z toho, že jejich konkurenti
jsou oslabení,“ zdůrazňuje Hatlapatka.
Firmy, které se budou chtít v Holešově
usadit, budou muset kromě ceny za pozemek přistoupit i na další podmínku. Pokud se totiž rozhodnou koupit pozemek,
musí nejdříve podepsat Deklaraci o porozumění, ve které se zavážou k tomu,
že v zóně postaví předložený projekt.
Pozemek ale nabudou až ve chvíli, kdy
stavbu zkolaudují. Do té doby bude platit
Industry Servis ZK nájemné.
Na oplátku chce kraj investorům pomoci nejen při získávání nejrůznějších
dotací z Operačního programu Podnikání a inovace. „V okrese Kroměříž začaly
platit typy podpor, které v jiných regionech nelze uplatnit,“ uvedla jednatelka společnosti Technologické inovační
centrum Daniela Sobieská.
To bude mít kanceláře v Technologickém parku. V něm bude také restaurace,
kavárny, školící prostory nebo i startovací kanceláře, než budou mít budovy
postavené.
myslovou zástavbu. V blízkosti se nachází fotovoltaická elektrárna a výrobní
haly firem podnikajících v automobilovém průmyslu. Cena za metr čtvereční je
stanovena na 350 korun,“ uvedl starosta
Kamenice nad Lipou Ivan Pfaur.
Na nabídky podnikatelů čekají také
v Českém Těšíně. Do 31. května tady totiž
budou nabízet pozemky v lokalitě Jablunkovská a Frýdecká. Za metr čtvereční
ale chce místní radnice rekordní sumu:
2 170 korun za metr čtvereční.
„Jde o pozemky pro čistě komerční
účely jako stavba multifunkčního domu.
Loni jsme měli zájemce, ale investor nakonec smlouvu kvůli recesi nepodepsal,“
uvedla Miriam Pohromová z majetkoprávního odboru českotěšínského městského úřadu.
Nezájem podnikatelů musí řešit také
v Blansku. „Jedním z problémů je, že si
firmy musí samy vybudovat obslužné komunikace,“ přiznává místostarosta Blanska Lubomír Toufar. (hrd)
Vznikají průmyslové zóny s takovou
intenzitou jako před čtyřmi roky?
Města, kraje a státní sektor obecně v posledních letech pomalu opouští
od výstavby průmyslových zón. Aktivita
se posouvá směrem k soukromým developerským aktivitám. Stát, prostřednictvím
agentury CzechInvest, se v posledních
letech více soustředí na dokončení rozpracovaných průmyslových zón, Mošnov,
Holešov, a na zkvalitňování zón stávajících.
Z pohledu aktivit soukromých subjektů na poli výstavby průmyslových zón
pak v posledních dvou letech sledujeme
změny v jejich chování. Postupně upouští
od spekulativní výstavby podnikatelských
objektů a více sázejí na stavby na klíč –
tedy na realizaci projektů dle konkrétní
objednávky investorů. (hrd)
)) nabídka
Průmyslové areály na Moravě
Bolatice
9 063 m2
2
73 Kč m + 150 Kč za m2 inž. sítí
Český Těšín
14 200 m2
2 170 Kč m2
Dolní Loučky
8 079 m2
cena dohodou (areál JZD)
Kamenice n. Lipou
2 ha
350 Kč m2
Morkovice-Slížany
2 ha
cena dohodou
Světlá n.Sázavou I.
10,5 ha
250 Kč m2 (bez sítí)
Světlá n. Sázavou II.
5 500 m2
450 Kč m2
Blansko
13,4 ha
420 Kč/m2
2.4.10 20:20
duben 2010
p ř e d stav u j e m e p r o j e k t
STRANA 7
k o m e r č n í p r e z e n ta c e
Liščina: Výstava skončila, projekt pokračuje
že Liščina bude vypadat, jak vypadá.
Už to není špinavá díra, kam se lidé
bojí vstoupit, natož zde bydlet. Věřím,
že je to pouze začátek, jen nakročení
tím správným směrem, za což děkuji
nejen všem zúčastněným organizacím,
ale hlavně občanům v lokalitě bydlícím.“
Aby realizátoři projektu ukázali okolnímu světu, co pozitivního se jim již
podařilo, a aby motivovali obyvatele Liščiny k další práci, uspořádali od 1. do 30.
března ve foyer ostravské Nové radnice
výstavu fotografií Liščina!!!
Podle Petra Handla z RPG Real Estate svůj účel výstava splnila: „Pro ty
obyvatele Liščiny, kteří se do projektu
zapojili, to byla velká odměna a ještě
větší motivace, protože poprvé v životě se jim dostalo takovéto pozornosti.
Výstava ale navíc opět rozpoutala diskusi o problematice začleňování sociálně vyloučených lokalit a díky tomu
se opět jasně ukázalo, o jak složité téma
se jedná. A že vůbec není snadné přejít
od pouhých proklamací ke skutečným
činům.“
Osada Liščina se nachází
v Ostravě-Hrušově.
Dnes zde žije asi 65
rodin, z nichž mnohé
sem byly přestěhovány
po povodních v roce
1997 ze zatopených
oblastí Hrušova. Od té
doby se tato lokalita
potýká díky sociální
skladbě zdejších
obyvatel s řadou
problémů.
Petr Handl
Na lepší časy se začalo blýskat v roce
2008, kdy byla Liščina společně s dalšími jedenácti místy v rámci České republiky zařazena do programu Odboru
pro sociální začleňování při Úřadu vlády
ČR. V souvislosti s tím vznikl projekt
Lokálního partnerství, jehož cílem je
zlepšení sociální a životní situace zdejších obyvatel.
Své síly v rámci Lokálního partnerství spojily Městský obvod Slezská
Ostrava, občanské sdružení Vzájemné
soužití, realitní skupina RPG Real Estate, které patří většina domů a pozemků
na Liščině a Nadace OKD. Nikdo z nich
by však nezmohl vůbec nic, pokud by
se jim nepodařilo získat pro spolupráci
na tomto projektu samotné lidi ze zdejší
komunity.
Problém je totiž v tom, že změnit
nějakou sociálně vyloučenou lokalitu v příjemné místo k životu znamená
změnit nejprve od základu mentalitu
zdejších obyvatel. A to rozhodně nejde
ze dne na den.
Celý projekt proto začal na začátku
roku 2009 setkáními s obyvateli Liščiny,
kterým bylo potřeba trpělivě vysvětlovat, že pokud se má jejich osada změnit
k lepšímu, budou muset převzít spoluzodpovědnost za to, v jakém prostředí
žijí, a přiložit ruku k dílu.
Příklad z Liščiny je
hodný následování
A přestože na mnoha jiných místech
v republice se toto zatím nedaří, obyvatele Liščiny se díky trpělivé komunitní
práci nakonec podařilo ke spolupráci
přesvědčit. Společně s ostatními se proto
nejprve na jaře 2009 pustili do velkého
jarního úklidu, při kterém se vyklízely
sklepy a půdy, malovaly společné prostory domů, ale také se například opravovala kanalizace.
V létě si pak místní opravili své komunitní centrum a svépomocí vybudovali dětské hřiště. Na jeho otevření se
přijel podívat i ministr Michael Kocáb
a konstatoval, že příklad z Liščiny je
hodný následování.
I tuto chodbu si nájemníci
vymalovali svépomocí.
07_mh0410.indd 1
Liščina!!! je odměnou
i motivací
Liščina!!! V rámci vernisáže výstavy Liščina!!! se 1. března na ostravské Nové radnici představily
i děti z tanečního souboru působícího při komunitním centru na Liščině.
FOTO: Jiří Zerzoň
Další náročný úkol ale na obyvatele
Liščiny teprve čekal. Aby totiž mohl celý
projekt, který je naplánován až do roku
2013, pokračovat, museli nejprve místní
dokázat, že toho, co se zde již udělalo, si
dovedou vážit.
Míst, kde se uklidilo a něco hezkého vybudovalo, ale kde to vydrželo jen
pár dní nebo maximálně týdnů, známe
všichni víc než dost. Na Liščině je ale
i dnes poznat, kde už se pracovalo.
Jedna z obyvatelek Ličšiny, Sylva
Pokutová, říká „Když jsme tady loni
postavili dětský koutek, hodně lidí říkalo, že nevydrží ani měsíc. A podívejte,
i po tři čtvrtě roce je jako nový, všichni
ho udržují a když je pěkné počasí, hraje
si tu i třicet dětí.“ Její sousedka Edita
Zdařilová se přidává: „Ještě před časem
bydlelo na Liščině hodně neplatičů, kteří vůbec neměli zájem nějak zkrášlovat
prostředí, ve kterém žijí. Teď je situace
jiná, většina nynějších obyvatel nájem
řádně platí a není důvod, aby někam odcházeli. A na proměně osady k lepšímu
mají zájem.“
To potvrzuje i Kumar Vishwanathan,
ředitel a předseda občanského sdružení
Vzájemné soužití: „Když jsem před třinácti lety Liščinu poznal, byla to osada,
do které byly provizorně evakuovány
romské rodiny po záplavách. Od té
doby Liščina postupně prošla velkou
proměnou, ale nejvíce v posledních
dvou letech. Spolupráce se všemi našimi partnery pomohla obyvatelům překonat skepsi a vnesla do Liščiny naději
a pozitivní energii.“
Ne všechno na Liščině však půjde
opravit. Několik místních domů mu-
Co je Liščina
„Když jsem před třinácti lety Liščinu poznal, byla to osada,
do které byly provizorně evakuovány romské rodiny po záplavách. Od té doby Liščina postupně prošla velkou proměnou, ale
nejvíce v posledních dvou letech. Spolupráce se všemi našimi
partnery pomohla obyvatelům překonat skepsi a vnesla do Liščiny naději a pozitivní energii.“ Kumar Vishwanathan, ředitel
a předseda občanského sdružení Vzájemné soužití.
Sociálně vyloučená lokalita Liščina
Projekt funguje od jara 2009.
Od té doby místní obyvatelé:
 vyklidili sklepy a půdy
 vymalovali společné prostory domů
 pomohli opravit kanalizaci
 vybudovali dětské hřiště
 opravili dětské centrum
 upořádali výstavu na ostravské radnici Liščina!!!
selo být již v minulosti kvůli špatnému technickému stavu zbořeno, další
dva demolice čeká v nejbližším období.
Spolu s nimi by měl zmizet i nepořádek
v jejich okolí, který kazí celkový dojem
z lokality.
„Všichni, kdo jsme do projektu
zapojeni, víme, že nás čeká ještě kus
práce, že ne všechno se už podařilo,“
říká Petr Handl, mluvčí realitní skupiny
RPG Real Estate, a dodává: „Je ještě stále
V polovině března začal na Liščině další jarní úklid.
hodně těch, kteří v pozitivní výsledek
naší práce nevěří. Ale doufáme, že se
nám Liščinu podařilo probudit k životu
a že místní obyvatelé svou šanci, kterou
dostali, nepromarní.“
K jeho názoru se připojuje i místostarosta městského obvodu Slezská Ostrava
Radomír Mandok: „Jsme na Slezské skutečně rádi, že všichni zúčastnění na tomto projektu přistoupili od slov k činům
a vše se dalo do pohybu. Málokdo věřil,
Záštitu nad výstavou převzal ostravský primátor Petr Kajnar. Ten vidí smysl celého projektu i v širších souvislostech: „Ostrava se uchází o titul Evropské hlavní město kultury 2015. Součástí
přihlášky, kterou jsme předložili vloni
komisařům a se kterou jsme postoupili
do druhého kola, je nejen ambiciózní
projekt zástavby Černé louky, ale také
řada nejen kulturních akcí. Projekt Liščina je jednou z nich, neboť se zde jedná o zkulturňování životního prostředí
obyvatel našeho města a o podporu multikulturního prostředí Ostravy.“
Výstava Liščina!!! tak symbolicky zakončila první rok projektu a odstartovala rok druhý. Ten začal v polovině března dalším jarním úklidem a pokračovat
bude drobnějšími i většími opravami
domů, na nichž se do značné míry budou opět spolupodílet i sami obyvatelé.
„Že je ve vyloučených lokalitách
zapojení nájemníků do péče o domy,
ve kterých bydlí, velmi užitečné, jsme si
vyzkoušeli už při podobných projektech
v jiných městech, například v Orlové
nebo v Karviné, kde se podílíme na realizaci Integrovaných plánů rozvoje města. Velký úklid připravujeme na druhou
polovinu dubna také společně s městem
Havířovem v lokalitě Šumbark,“ říká
Petr Handl.
„Lidem se prostě mnohem hůř ničí
něco, na čem se sami podíleli. Pokud ale
jen sedí a s nataženou rukou čekají, co
pro ně udělají jiní, pak pocit spoluzodpovědnosti za prostředí, ve kterém žijí,
nikdy nezískají.“
Liščinu i další vyloučené lokality
očividně čeká ještě dlouhá cesta a bude
zajímavé sledovat, zda se nakonec všechny plány podaří realizovat. V každém
případě však stojí za to brát si příklad
z toho pozitivního, co se již podařilo.
Dětské hřiště, které si obyvatelé Liščiny postavili svépomocí
díky grantovým prostředkům Nadace OKD, je i po tři čtvrtě
roce stále čisté a udržované.
2.4.10 20:00
duben 2010
STRANA 8
b u s i n e ss s n í d a n ě
Problém brownfieldů: Chybí ucelený koncept
Co s opuštěnými areály
na Ostravsku? Takovou
otázku si položili
účastníci druhé Business
snídaně v Ostravě.
)) závěry
Veronika Hrdá
Ostrava – Důležitým předpokladem
pro úspěšné vypořádání se s brownfieldy
je podle nich vypracování komplexního
strategického plánu a fungující partnerství
veřejného a soukromého sektoru.
Brownfieldů v Moravskoslezském kraji
je téměř dvěstěsedmdesát a v samotné Ostravě jich je asi sedmdesát, málokdo má
o ně ale zájem. Ten, kdo se pustí do jejich
oživování, může mnohé získat. Poučit se
už může z několika zdárných projektů.
Na tom se shodli účastníci druhé business
snídaně, která se uskutečnila 1. dubna
v ostravském hotelu Park Inn.
U jednoho stolu se sešli jak kompetentní představitelé Ostravy a měst v Moravskoslezském kraji, tak majitelé největších
(zatím) nevyužívaných areálů na Ostravsku. Odbornou diskuzi podpořili i zástupci firem specializujících se na obnovu zdevastovaných areálů a krajských organizací
podporujících rozvoj podnikání a efektivní rozdělení evropských dotací.
„Revitalizaci brownfieldů neprovedeme za rok ani za dva. Zda jsme se
do obnovy zpustošených areálů pustili
správným směrem, zhodnotí až budoucí
generace,“ uvedla Eva Spasovová z RPG
Real Estate. Nástupnická společnost OKD
Obě business snídaně se konaly v ostravském hotelu
Park Inn. I místo něj byl před pár lety brownfield.
Jednání se účastnil zástupci Ostravy, majitelů největších nevyužívaných areálů a odborníci ze stavebních firem.
„zdědila“ 44 tisíc hornických bytů a více
než 5 000 hektarů pozemků. Podle Spasovové by majitelům takových pozemků
pomohlo odstranění složitostí způsobených zdlouhavými přípravami.
„Přivítali bychom také větší aktivitu
veřejného sektoru. Naším přáním je, aby
snahy byly vnímány jako nadregionální.
Ne jen pro danou lokalitu,“ dodala Spasovová.
Podle náměstka primátora Lukáše Ženatého by si ale majitelé areálů neměli
myslet, že za ně státní správa převezme
zodpovědnost. „Určitě to nemá být veřejná správa, která bude v této problematice
tahounem. Vždycky je to odpovědnost
vlastníka,“ upozornil Ženatý.
Přesto se ale účastníci shodli na tom,
že bez společné komplexní koncepce se
věci dopředu nepohnou. „Uvědomujeme si, že systém rozdělování evropských
peněz na obnovu brownfieldů není nastavený dobře. Bohužel se ale doposud
neprosadil strategický dokument, který by
problematiku řešil nejen v jedné lokalitě,
ale v celém regionu,“ upozornil Daniel
Foltýnek z Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko.
„Přestože můžeme nabýt dojmu, že
se bavíme o lokalitách, které jsou příliš
Účastníci setkání věří v budoucnost brownfieldů.
problematické na to, aby je někdo začal
využívat, nesmíme zapomenout na to, že
už mnoho areálů funguje. Přitom je podniky opravily za své peníze, bez pomoci
státu,“ upozornil Jiří Vozňák z Agentury
pro regionální rozvoj.
Moderátor diskuze Pavel Bartoš
z Krajské hospodářské komory připomněl, že například na území bývalého
Dolu Šverma prosperuje pneuservis
Alma. „Tam, kde dříve stál stadion odborářů a později skládka odpadů, dnes
Ostravané nakupují v obchodním centru
Futurum,“ upozornil Bartoš. Ivan Myška
ze sdružení Dolní oblasti Vítkovice také
pa r t n e ř i
Předpoklady pro úspěšnou
revitalizaci brownfieldů
– Komerční zájem a komerční návratnost,
budoucí provozní náklady
– Koncepčnost a komplexnost, řešení
všech souvislostí
– Včasnost
– Platná národní strategie
– Partnerství soukromého a veřejného
sektoru
– Vyřešené vlastnické vztahy
– Zmapování míry kontaminace a staré
technické infrastruktury
– Vůle a nadšení
– Způsob financování a státní pobídky
Přidaná hodnota nevyužívaných areálů
– Výhodná, strategická poloha
– Historická hodnota
– Propagace a poznání techniky
– Regenerace brownfields – pomoc
stavebnictví v krizi (pracovní místa)
připomněl, že už v roce 2013 má z území
bývalé hutě vyrůst gigantické kongresové
a vzdělávací centrum.
Náměstek primátora Havířova Eduard
Heczko upozornil také na to, že existuje už
příklad toho, že se na obnově brownfieldů
může podílet jak soukromý, tak veřejný
sektor. Město Havířov se totiž letos dohodlo s RPG Real Estate na tom, co udělají s bývalým dolem Dukla, který vlastní
RPG RE.
„Anabáze jednání trvala dva roky. Nakonec jsme se ale dohodli. V roce 2011
nebo 2012 už budou pozemky připraveny
pro nové využití,“ dodal Hezcko.
o r g a n i z át o r
Města chtějí, aby stát na spalovnu přispěl deseti procenty nákladů
Projekt postavení
spalovny v Karviné
je dobře připravený.
Města zapojená
do projektu ale chtějí,
aby stát přispěl ještě
desetiprocentní
dotací. problémem je
také málo času.
Veronika Hrdá
Ostrava – Stavba by totiž měla stát
do konce roku 2015, aby měla nárok na 40
procentní evropskou dotaci z Operačního
programu Životní prostředí.
Na tom se shodli účastníci business snídaně, která se konala ve středu
17. března v hotelu Park Inn v Ostravě.
Už za rok a dva měsíce bude Státní
fond životního prostředí přijímat žádosti
o přidělení dotace na postavení spaloven. Na projekty vedoucí ke zkvalitnění
nakládání s odpady může uvolnit až šest
miliard korun.
Jedním z nejžhavějších kandidátů
na přidělení dotace je Moravskoslezský kraj. Ten chce začít spolu s dalšími
pěti statutárními městy stavět spalovnu
na území bývalého dolu Barbora v Karviné. K diskuzi na toto téma se ve středu
17. března sešli zástupci Státního fondu životního prostředí, měst, univerzit a městských firem u jednoho stolu.
„Je velmi důležité, aby spalovna v Moravskoslezském kraji stála. Více než 500
Pracovní snídaně se účastnili zástupci jak soukromého, tak i veřejného sektoru.
tisíc tun, které ročně vyprodukují obyvatelé Moravskoslezského kraje, ukládáme
na skládky. Přitom to je podle evropské legislativy až čtvrtá, poslední priorita jak se
vypořádat s odpadem. Na jednu stranu
prolamujeme těžební limity a na druhou
stranu zahrabáváme do země něco, co má
stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí,“ zahájil debatu o spalovně primátor Ostravy
Petr Kajnar.
Nadregionální význam
Účastníci se shodli na tom, že projekt
je významný nejen pro region, ale i pro
Českou republiku. Stát totiž loni nesplnil
závazky dané Plánem odpadového hospodářství. Právě karvinská spalovna by měla
být jedním z klíčových projektů, který
tuto situaci zlepší.
„Právě proto by nám měl pomoci také
stát. Chceme začít jednat o tom, že by se
podílel deseti procenty. Padesát procent
H l av n í pa r t n e ř i
Moderátorem diskuze byl Vojtěch Doležal.
by nám totiž s největší pravděpodobností úvěrovala Evropská investiční banka.
Chceme, aby se k tomuto problému postavil stát čelem,“ vyzýval vedoucí odboru
životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje Pavel Kotyza.
Projekt Krajského integrovaného centra (KIC) by měl podle prvních propočtů
stát pět miliard korun. Akcionáři společnosti – zástupci jednotlivých měst –
se proto obávají také průtahů spojených
s výběrovým řízením.
„Situace, kterou jsme zažili v Brně – že
jsme museli čtyřikrát opakovat výběrové
řízení – už by ale díky nové legislativě
neměla nastat. I přesto musí vedení projektu počítat s tím, že veřejná soutěž bude
trvat minimálně jeden rok,“ upozornil
náměstek pro techniku brněnské firmy
SAKO (Spalovna a komunální odpad)
Václav Hnaníček.
Diskutující se také shodli na tom, že
jedním z nejdůležitějších úkolů, které mají
před sebou, je komunikace s veřejností.
„Musíme lidem vysvětlit, že spalovna
nahradí jiné tepelné energetické zdroje.
Pokud bude stát spalovna vyrábějící teplo
a elektřinu, nemusí zde stát podobný zdroj
spalující uhlí,“ apeloval primátor Opavy
Zbyněk Stanjura.
Podle enviromentalistky z firmy SAKO
Jany Suzové jsou přitom emise vypouštěné
z komínu spalovny podobné těm, které
produkuje zdroj na zemní plyn.
Přestože Krajské integrované centrum
deklaruje, že spalovna bude stát v Karviné, zástupci upozorňovali na to, že zatím
tento bod není jistý.
Moderátor diskuze Vojtěch Doležal ale
apeloval na to, aby se města do diskuze
o nové lokalitě vůbec nepouštěla. „Je to
jako otevřít Pandořinu skříňku,“ upozorňuje Doležal.
Podle vedoucího oddělení odpadů
SFŽP Petra Stejskala nejsou aktuální problémy natolik zásadní, aby mohly ohrozit
podanou žádost. Termín pro podání žádostí je 30. červen 2011.
pa r t n e ř i
Vedoucí odboru životního prostředí MSK Pavel Kotyza.
)) závěry
Jaké jsou klady projektu
– Množství spáleného odpadu – až
190 tisíc tun ročně
– Lokalita Moravskoslezského kraje –
dlouhodobé problémy s nakládáním
s odpady
– Dohoda měst a kraje
– Politická podpora napříč všemi
stranami
– Příslib EIB financovat 50 procent
nákladů
– Vypracovaná studie proveditelnosti
Jaké jsou zápory projektu
– Časová proveditelnost
– V případě získání dotace až
60 procent financí musí zaplatit kraj
a města (téměř 3 miliardy korun)
– Špatná národní bilance biologicky
rozložitelných odpadů
o r g a n i z át o r
OPERAČNÍ PROGRAM
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
EVROPSKÁ UNIE
08_mh0410.indd 1
Fond soudržnosti
Pro vodu,
Evropský fond pro regionální rozvoj
vzduch a přírodu
2.4.10 20:03
duben 2010
STRANA 9
P Ř ED S TAV U J E M E F I R M Y
K O M E R Č N Í P R E Z E N TA C E
Výroba energií moderně? Kogeneračně!
KVET či kogenerace.
Odborníky velmi diskutované
pojmy, které znamenají
kombinovanou výrobu
elektřiny a tepla. Tedy výrobu
energií tím nejefektivnějším
způsobem, při kterém je
palivo využito až na 90%,
a šetří tak kromě finančních
prostředků zákazníka i životní
prostředí. Šetřit takto bude
i v Moravských městech.
 Co znamená kogenerace?
V tradičních výtopnách či elektrárnách vzniká
vždy jen jeden produkt – teplo či elektřina.
Kogenerační jednotky lze však využít na výrobu
obou energií společně. Teplo, které je při výrobě
elektřiny odpadem, je dále distribuováno
v systému centrálního zásobování teplem pro
zásobování domácností, škol, úřadů a místních
firem. Výrobce může použít část vyrobené
elektřiny pro vlastní provoz a zákazník má
v budoucnosti z centrální výroby garantovánu
stabilnější cenu tepla.
 Co znamená COGEN?
Největším projektem kogenerační výroby
elektřiny v České republice, co se počtu lokalit
týče, je v tomto roce jednoznačně projekt
COGEN skupiny MVV Energie CZ. Celkově
investovala společnost POWGEN a.s. 350 milionů
korun do devíti kogeneračních jednotek na bázi
plynových motorů, sedmi akumulačních nádrží
pro vyrobené odpadní teplo, sedmi trafostanic
pro připojení výroby elektřiny do sítě místního
distributora a dalších doprovodných částí
projektu.
 Jak projekt COGEN proběhl?
Na Moravě Opava a Studénka a v Čechách
Louny, Jílové a Děčín – ve všech těchto městech je
Akumulační nádrž ve Studénce má objem 400 m3.
Zásobovat teplou vodou tak může všechny zákazníky
ve městě po dobu až 16 hodin.
Na instalaci kogeneračních jednotek bylo zapotřebí
těžké techniky a většinou i speciálních úprav prostor
jednotlivých výtopen (zvětšení vstupu či úpravy podloží)
pro samotné umístění kogenerační jednotky.
Projekt COGEN zahrnuje celkem 9 kogeneračních jednotek, 7 akumulačních nádrží
a 7 trafostanic v 5 městech České republiky
Lokalita instalace
Kapacita elektrické energie
Kapacita tepelné energie
Louny – Západ
2 x 1,558 MW
2 x 1,786 MW
Louny – K3C
1 x 0,580 MW
1 x 0,674 MW
Louny – K1A
1 x 0,580 MW
1 x 0,674 MW
Opava
2 x 2,014 MW
2 x 2,247 MW
Jílové
1 x 1,558 MW
1 x 1,786 MW
Děčín – Boletice
1 x 2,014 MW
1 x 2,247 MW
Studénka
1 x 1,558 MW
1 x 1,786 MW
již projekt COGEN dokončen a od dubna se zde
ve zkušebním provozu vyrábí elektřina.
V Opavě bylo díky projektu COGEN
vybudováno 1,5 kilometru nového horkovodu,
a síť zásobování teplem z Výtopny Hillova tak
byla rozšířena až na sídliště Kateřinky-Východ.
V Kateřinkách-Východ je nyní z provozu
odstaveno pět plynových blokových kotelen, které
Po propojení horkovodní sítě Výtopny Hillova v Opavě
na sídliště Kateřinky-Východ byly v místě upraveny
všechny stavbou zasažené cesty.
zde zůstávají jako záložní a takzvané špičkovací
zdroje. Kotelny tak již nezpůsobují hluk v domech
a nekouří se zde z komínů.
Projekt COGEN znamená o 13,5 MW nové
kapacity výroby elektrické energie a 15 MW
tepelné energie více. Skupina MVV Energie CZ
slibuje v dalších letech pokračování v kogenerační
výrobě. Navazující projekt COGEN II má být
zahájen v České Lípě již letos na podzim.
)) o společnosti
Společnost POWGEN a. s. vznikla dne 31. července
2007 jako 100% dceřiná společnost MVV Energie
CZ a.s. Společnost realizuje projekt COGEN, který
rozšiřuje výrobu elektrické energie do dalších čtyř
měst skupiny MVV Energie CZ.
www.powgen.mvv.cz
Developerské projekty v Brně pokračují, navzdory krizi
V roce 2008 zachvátila celý
svět finanční krize. Jedním
z nejvíce postižených trhů
byl i trh realitní. situace však
nezbrzdila projekty modřické
firmy ŽSD a. s.
Lucie Hubaczová
Celá řada developerských projektů se musela
zastavit. Klesla poptávka po bytech a všichni
vyčkávali, co se bude dít. Společnost ŽSD a.s.
přesto dotáhla do konce několik úspěšných
projektů. Další letos startují. Podívejte se
na některé z nich.
)) profil firmy
Parkovací dům v Jihlavské ulici v Brně
Polyfunkční dům v Kozí ulici v Brně
Nástavby bytového domu v Brně-Bystrci
))Atraktivní lokality
u brněnské přehrady
Prvním z projektů ŽSD a. s. byly nástavby
bytových domů v Brně-Bystrci na ulici Černého.
Ve třech etapách postavila společnost více než
osmdesát bytů. Jedna z těchto staveb, Černého
54 až 56, byla také oceněna v soutěži Stavba
Jihomoravského kraje 2006, kde získala druhé
místo. „Vzhledem k tomu, že o byty v lokalitě
blízko brněnské přehrady byl a stále je velký
zájem, stavíme v současné době další nástavby
na bytových domech v Bystrci. Tentokrát na ulici
Heyrovského,“ prozradil předseda představenstva
ŽSD a.s. Petr Hubacz. Společnost ŽSD a.s. se také
podílela na stavbě desítek bytů v nové lokalitě
Brno-Kamechy pro společnost JET Impera
a.s. Po vzájemné dobré spolupráci bude ŽSD
a.s. i nadále s tímto investorem spolupracovat.
Chystají se tak další projekty jako výstavba
nových bytových jednotek v městské části BrnoKomín a v nové lokalitě Sadová. Městská část
Komín je velmi oblíbená pro svůj klid a zároveň
blízkost městskému centru. „Sadová spadá pod
městskou část Brno-Královo Pole a jedná se
o jednu z nejatraktivnějších lokalit ve městě
nabízející nádherné výhledy na panorama Brna,“
dodal Hubacz.
09_mh0410.indd 1
))Polyfunkční dům
v centru města
))Garáží a parkovacích
míst je nedostatek
ŽSD a.s. v současné době také dokončila
stavbu Polyfunkčního domu na ulici Kozí v Brně.
Jedná se o administrativně obchodní a bytový
komplex, který je umístěn v samém jádru
historického centra Brna. Vzhledem k náročnosti
stavby a kvalitě použitých materiálů se
polyfunkční dům jistě řadí mezi zajímavé stavby.
Navíc se jeho stavbou odstranila nelichotivá
proluka, která zde byla několik let.
„K dispozici jsou zde volné kancelářské prostory,
které lze přesně přizpůsobit přáním klienta.
Neméně atraktivní jsou určitě i bytové jednotky
různých velikostí od 1+kk až po 5+kk s terasou,“
uvedl Hubacz. K bytům i kancelářským
prostorám může klient využít rovněž krytá
parkovací stání v suterénu domu.
Vedle komerčního prostoru v přízemí jsou také
umístěny veřejné záchody, které jsou volně
dostupné z ulice Kozí. Více informací naleznete
na www.dum-kozi.cz
Společnost ve spolupráci s tamější městskou čátí
začala loni stavět parkovací dům na ulici Jihlavská
v Brně-Novém Lískovci. Reagovala tak na rostoucí
poptávku a především nedostatek parkovacích míst
v této lokalitě. „V době, kdy se stavěly panelové
domy, se nepočítalo s počtem parkovacích míst,
který by vyhovoval dnešním potřebám. Proto
jsme rádi, že jsme mohli pomoci tento alarmující
problém vyřešit,“ uvedl výrobní ředitel ŽSD a.s.
Vítězslav Žůrek. Podle něj do roku 2011 postupně
vznikne v místě 283 parkovacích míst. K dispozici
zde budou volná parkovací stání a uzamykatelné
garážové boxy do osobního vlastnictví. Jen letos jich
vzniknou první dvě stovky. Stavba se nachází na jižním okraji sídliště Kamenný vrch, severně od ulice
Jihlavská mezi přípojnou komunikací do sídliště
(ulice Svažná) a zastávkou MHD v blízkosti mimoúrovňového křížení komunikací Jihlavská s komunikací propojující Bohunice s Kohoutovicemi
(ulice Jemelkova). Více na www.garazejihlavska.cz.
ŽSD a. s. je středně velkou stavební
společností působící od roku 1996
na celém území ČR a postupně také
v zahraničí. Celostátně drží přední
pozici v řešení zakázek odpadového
hospodářství ve stavebnictví. Dále se věnuje
demolicím, recyklaci stavebního materiálu
a rekultivacím skládek. Od roku 2003
se zabývá také pozemním stavitelstvím,
konkrétně průmyslovými stavbami, stavbami
občanské vybavenosti a bytovou výstavbou.
Díky zkušenostem, technickému zázemí
a odbornosti zaměstnanců dosahuje
společnost vysokého stupně kvality řízení
projektů s maximálním důrazem na ekologii
a životní prostředí. Důkazem je také zisk
ocenění Nejlepší stavební firma 2008
v kategorii středních firem. Společnost je
také držitelkou dvou ocenění ze soutěže
Stavba Jihomoravského kraje.
ŽSD a. s.
Brněnská 1050, 664 42 Modřice
tel.: 547 101 311
e-mail: [email protected]
www.zsd.as
2.4.10 20:01
duben 2010
STRANA 10
E K O L O G I C K É ú s p or y
V Zelené úsporám zbývá ještě patnáct miliard
Je to rok, co bývalý
ministr životního
prostředí Martin Bursík
spustil program Zelená
úsporám. Od té doby
úředníci přidělili
1,7 miliardy korun
na téměř deset tisíc
projektů. V rozpočtu mu
ale ještě zbývá patnáct
miliard korun.
Kolik dostala Morava
Kraj
Počet žádostí celkem
Investiční podpora
Jihomoravský kraj
823
149 266 963 Kč
Kraj Vysočina
735
117 348 394 Kč
Zlínský kraj
969
142 172 413 Kč
Olomoucký kraj
761
131 030 154 Kč
Moravskoslezský kraj
1 136
207 178 496 Kč
Celkem Morava
4 424
746 996 420 Kč
Celkem ČR
9 813
1,7 mld. Kč
Zdroj: SFŽP
Linda Škrancová
Dotace – Miliardy musí rozdělit
do dvou let. Podle úředníků ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) se
ale peníze stihnou utratit. Žadatelů je
za poslední měsíce tolik, že peníze sotva
zbudou na všechny.
)) ve zkratce
„Zájem o program neustále roste.
Například za dva dny – 8. až 10. března
- jsme obdrželi žádosti na 371 projektů
v dotační hodnotě 76 milionů korun.
Týdenní průměr obdržených žádostí pak
přesahuje 100 milionů korun. Pokud zá-
jem vydrží, prostředky z programu Zelená úsporám vyčerpáme mnohem dříve
než v roce 2012,“ řekl bývalý ministr
životního prostředí Jan Dusík. Než se ale podpora rozjela ve velkém,
musel SFŽP přehodnotit původní pod-
mínky. Složitá pravdidla totiž mnoho
žadatelů zpočátku odradila.
Dotace jsou tak nyní poskytovány zpětně po realizaci stavebních úprav. „Do současné doby bylo vyplaceno 140 milionů
korun právě na stavby a stavební úpravy,
které už byly dokončeny,“ řekla mluvčí
Státního fondu životního prostředí Lenka Brandtová. Program je členěn na tři
základní oblasti podpory: úspora energie
na vytápění, podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu a využití
obnovitelných zdrojů energie pro vytápění
a přípravu teplé vody.
„Lidé na Moravě nejvíce žádají
o podporu na výstavbu solárních systémů, případně přitápění,“ uvedla Brandtová.
Ve velké míře se ale lidé také zajímají
o to, jak minimalizovat energie na vytápění domů a bytů. Zateplují fasády,
stará okna mění za nová. „Podával jsem
žádosti o dotaci na tři stavby v Ostravě,
teď čekáme na to, zda budou schváleny,“
řekl například Vlastislav Konečný, majitel stavební firmy Jeko-okna z Příboru.
Podle Brandtové se ještě nestalo, že
by úředníci SFŽP nějakou žádost zamítli. „Přijímáme pouze žádosti, které jsou
v pořádku a následně schváleny. Evidenci zamítnutých žádostí nemáme, ale
žádnou jsme ve schvalovacím procesu
nezamítli,“ vysvětlila Brandtová.
Na složitější byrokratický proces se
musí připravit bytová družstva a právnické osoby. „Žádost, kterou podává občan,
není na parírování tak náročná. Pomáhal
jsem ale vyplňovat formuláře i zástupkyni
bytového družstva, kde bylo zapotřebí
mnohem víc informací, takže celý proces byl komplikovaný,“ dodal Konečný.
Že je projekt Zelená úsporám přehledný
i pro „obyčejné lidi“, potvrzuje i statistika.
„Nejvíce žádostí podávají fyzické osoby
na rodinné domy,“ uvedla Brandtová.
Program Zelená úsporám podporuje
využívání energie z obnovitelných zdrojů a úspory energie v oblasti bydlení.
Peníze plynou z výnosů z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, které
má Česká republika k dispozici v režimu
Kjótského protokolu.
Princ Charles navštívil vyvolené. A ekologické vesničany
Čeští manažeři si přejí
čestné politiky
Hostětín, Brno – Hruškovice, jablečný mošt a víno. To všechno ochutnal britský princ Charles při návštěvě
Moravy v pondělí 22. března. Jeho
ranní program začal v obci Hostětín
na Uherskohradišťsku.
Vesnici, kterou donedávna znali zejména ekologičtí aktivisté, si Charles
vybral proto, že se mu líbily nápady místních obyvatel. Stejně jako on
totiž Hostětínští přemýšlejí nad tím,
jak nejméně zatížit přírodu. V jejich
obci se tak mohl podívat na úsporné
veřejné osvětlení, kořenovou čistírnu
odpadních vod nebo na domy izolované slámou.
Zatímco v Hostětíně se Charles nechal
opájet moravskou hruškovicí a úsměvy místních obyvatel, při příjezdu
do Brna zvážněl. Tady jej čekali vybraní studenti Masarykovy univerzity,
aby s ním diskutovali o ekologických
hrozbách a budoucnosti planety.
Foto: MU Brno
Průzkum – Dvě třetiny tuzemských
manažerů považují za největší aktuální problém České republiky politickou
nejistotu a stav společenské morálky,
zejména politiků. Tento názor vyplývá
z právě vyhodnocované ankety mezi
mnoha desítkami manažerů nominovaných na udělení prestižní ceny v soutěži
Manažer roku 2009. „Výsledek je zarážející v jednom – manažeři si nestěžovali
na dopady hospodářské krize, nýbrž poukazovali na upadající morální stav společnosti a zejména politiků a apelovali
na politické elity a jejich morální vlastnosti. A výrazně volají po politické stabilitě této země,“ uvedl při při zahájení
veletrhu FOR INDUSTRY v pražských
Letňanech Pavel Kafka, viceprezident
Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Modifikované platby
šetří čas i peníze
Moravskoslezský kraj – Regionální rada
Moravskoslezsko odzkoušela funkčnost
modifikovaných plateb, které zlevní,
urychlí a usnadní proplácení dotací
z Regionálního operačního programu
Moravskoslezsko. Téměř 1,4 milionů
korun poslala na rekonstrukci silnice
mezi Mošnovem a Studénkou. „Přímé
platby ušetří miliony korun,“ uvedl Marian Lebiedzik, místopředseda Regionální rady Moravskoslezsko. „Doposud
museli příjemci projekty předfinancovat
a dotace jim přišla zpětně, čímž ztráceli
na úrocích z úvěrů,“ vysvětlil Lebiedzik.
Dotace u většiny projektů činí 92,5 %
celkových způsobilých výdajů, zbylých
nejméně 7,5 % hradí nositel projektu
ze svého.
V Novém Lískovci umějí čerpat z fondů
Brno – Zástupci brněnské městské
části Nový Lískovec se v dotačních programech opravdu vyznají. Díky tomu
čerpají finanční prostředky na revitalizace panelových domů a Nový Lískovec
září barvami. Hlavně ale obyvatelé bytů
ušetří za teplo.
Do rekonstrukcí se radnice pustila
před téměř deseti lety. „Od roku 2001
jsme modernizovali celkem čtrnáct
domů, zbývají nám už jen dva,“ uvedla
starostka Nového Lískovce Jana Drápalová. Další dva domy budou v nejbližší době zprivatizovány a opravovat je
budou již nový vlastníci. „Doufáme, že
také využijí možnosti programu Zelená úsporám, který menším družstvům
umožňuje získat vyšší procento dotací
než velkým vlastníkům,“ doplnila Drápalová.
Modernizované domy v Novém
Lískovci jsou nejen pěkné na pohled,
ale splňují i požadavky na nízkoenergetické stavby. Domy postavené kolem
roku 1980 dostaly nová okna, balkony
nebo lodžie, silnou vrstvu izolace, zděná
bytová jádra či novou elektroinstalaci.
„Úspora tepla v zateplených domech je
šedesát až šedesát pět procent,“ vysvětlila Drápalová.
ÚSPORA TEPLA AŽ 65 %
V posledním roce využívali v Novém Lískovci dotační program Zelená úsporám. „V tomto programu jsme
zatím žádali o podporu na zateplení
čtyř velkých panelových domů, kde je
367 bytů,“ doplnila Drápalová. Čerpají
ale i z dalších projektů, jako je Nový
PANEL, Regenerace panelových sídlišť
ministerstva místního rozvoje, Operační
program Životní prostředí nebo Regionální operační program Jihovýchod.
Oproti tomu v sousední čtvrti Starý
Lískovec se do shánění dotací z těchto
programů příliš neženou, přestože situace s panelovými domy je tam podobná.
Paneláky jsou většinou dvacet a více let
staré.
„O dotace ze Zelené úsporám jsme si
nežádali, nevím o žádné takové žádosti v naší městské části,“ řekla vedoucí
odboru správy budov a bytů Starého
Lískovce Iva Staňková. (lis)
Dotace pro obce: Pospěšte si. Balík peněz je stále menší
Evropské peníze – Tak špatné to určitě nebude, nicméně rok 2010 již ukazuje,
že se pomalu blíží konec programovacího
období, ve kterém Česká republika mohla
vyčerpat téměř 800 miliard korun.
Žadatelé o dotace už teď pociťují, že
balík evropských peněz se pomalu zmenšuje. Na krátký obecný přehled nejčastějších dotačních titulů v roce 2010 jsme se
zeptali odborníků společnosti Eurovision
zabývající se dotačním poradenstvím.
Také pro municipality nastává jedno
z posledních období, kdy bude možné získat dotaci na projekty rozvoje měst a obcí.
Jednou z nejzajímavějších možností v roce
2010 bude využití tzv. Operačního programu Životní prostředí. Šanci uspět mají projekty typu zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí nebo zkvalitnění nakládání
10_mh0410.indd 1
s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. „Je ale potřeba připomenout,
že u některých projektů mohou být žadateli
o dotaci také podnikatelé,“ dodává Silvie
Cejtchamlová, vedoucí oddělení životního
prostředí ve společnosti Eurovision.
Zajímavá je také podpora projektů
na zlepšení systémů povodňové služby
a preventivní protipovodňové ochrany.
Žádosti o dotaci budou přijímány nejspíše v průběhu čtvrtého čtvrtletí letošního
roku. Ve stejném období pak bude možné
předkládat projekty na vybudování čističek
odpadních vod a kanalizací.
„Budou však podporovány pouze projekty v aglomeracích s méně než 2 000 obyvateli. Žádosti pro aglomerace nad 2 000
obyvatel budou přijímány na jaře,“ upřesnila Cejtchamlová.
Další zajímavou možností pro obce
je využít Státního fondu dopravní infrastruktury pro vybudování cyklostezek.
Tento fond poskytuje ze svého rozpočtu
příspěvek do výše 75 procent vynaložených nákladů stavební části při výstavbě
cyklistické stezky.
e
ee ee
e
dotační poradna
„Očekává se však, že tyto projekty
budou moci žadatelé o dotaci předkládat
ke schválení až na začátku roku 2011,“
uvádí Petr Kejduš, specialista na dopravní
projekty ve společnosti Eurovision. Cyklostezky, stejně jako například vybudování
dopravních terminálů, bude možné financovat také v rámci některých Regionálních
operačních programů.
A u dopravy ještě zůstaneme. Program
švýcarsko-české spolupráce nabízí nově
pro města možnost pětaosmdesátiprocentní dotace na projekty přechodu prostředků
veřejné dopravy na ekologičtější pohon,
integrovaného dopravního systému nebo
zavádění integrovaného jízdního řádu.
V dnešní době to je jedna z nejzajímavějších možností jak modernizovat veřejnou
dopravu ve městech a okolí.
Pro zefektivnění řízení lidských zdrojů
ve veřejné správě, včetně vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců úřadů veřejné
správy doporučujeme využít plánované vý-
zvy v rámci Operačního programu Lidské
zdroje a zaměstnanost. Výzvy budou vyhlášeny v dubnu a v červnu 2010.
Dotačních možností je opravdu celá
řada a doprovází je specifická administrace. Celou dobu mějte na paměti, že pokud
dotaci dostanete, musí projekt po řadu let
fungovat a vykázat potřebnou návratnost
finančních prostředků.
Žádost o dotaci si můžete podat sami,
ale spolupráce s dotační agenturou Vám
pomůže správně nastavit projekt, zvyšuje se pravděpodobnost získání prostředků a vyhnete se mnoha úskalím, chybám
a útrapám.
2.4.10 19:58
duben 2010
STRANA 11
INZERCE
Fond může díky novele dál
podporovat rozvoj bydlení
Ještě na začátku března to
vypadalo, že stát několik let
nebude podporovat oblast bytové
politiky. Prezident Václav Klaus
totiž odmítl podepsat novelu
zákona o Státním fondu rozvoje
bydlení (SFRB). Tomu tak hrozil
akutní nedostatek volných
finančních prostředků
na poskytování dotací. Veto ale
nakonec přehlasovali poslanci.
Veronika Hrdá
Na plánované výdaje SFRB související s podporou
investic do bydlení, především do rekonstrukcí a výstavby nájemních bytových domů, je letos připraveno
3,5 miliardy korun. „Novela je důležitá především pro
stabilitu fondu a dlouhodobou udržitelnost rozvoje bytové politiky. Podporu bydlení pociťují zejména střední
a nižší příjmové skupiny obyvatel,“ vysvětlil ministr pro
místní rozvoj Rostislav Vondruška.
Přestože poslanci nyní hledají úspory ve státním
rozpočtu kde se dá, na pokračování podpory bydlení
se vzácně shodli napříč politickým spektrem.
Schválení novely podle nich totiž neznamená žádné
nekontrolované prohloubení rozpočtového schodku
a nezvyšuje ani žádné mandatorní výdaje státního rozpočtu.
Státní fond má několik úspěšných dotačních programů, které pomáhají rozvíjet české bydlení. Jedním
z nejúspěšnějších je program PANEL. Jen loni schválili úředníci projekty za 2,653 miliardy korun. Z peněz
SFRB se díky tomu rekonstruovalo 82 tisíc panelových
i cihlových bytů. Od roku 2001, od kdy je program spuštěný, bylo žadatelům poskytnuto 11,5 miliardy korun.
Konkrétně: opravilo se 340 tisíc bytů. Podle současných
odhadů čeká na renovaci ještě více než 1,4 milionu bytů.
„Podpora má formu úrokové dotace, která může
v závislosti na rozsahu plánovaných oprav domu snížit
úrok z úvěru až o čtyři procenta. Dosavadní zkušenosti
ukazují, že jedna koruna státní podpory vyvolá investici
čtyři až pět korun ze soukromých zdrojů. Navíc vyvolává zpětný příjem ve výši 1,37 korun do státního rozpočtu ve formě daní,“ uvedl ředitel SFRB Jan Wagner.
Dalším programem SFRB jsou úvěry lidem do 35
let. Z něj se v roce 2009 poskytlo 2 700 úvěrů v objemu
cca 800 milionů korun. Fond poskytuje mladým rodinám úvěr ve výši 300 tisíc korun s neměnnou roční úrokovou sazbou dvě procenta. Doba splatnosti může být
až 20 let. Pokud se příjemci úvěru v době od poskytnutí
úvěru do splacení poslední splátky narodí dítě, Fond
sníží nesplacenou část jistiny úvěru až o 30 tisíc korun.
Novinkou je podpora investorů, kteří staví nájemní
byty. Fond může zajistit investorům ručení až do výše
70 procent nesplacené jistiny bankovního úvěru. Zajišťovaná část jistiny přitom nesmí přesáhnout 1,5 milionu korun na jeden pořizovaný byt a 1,8 milionu korun
v případě, že je žadatelem obec a součástí této výstavby
je i část technické infrastruktury v obci. V roce 2010 se
počítá s poskytnutím ručení za jistiny úvěrů až do objemu miliardy korun. SFRB přijímá žádosti od dubna
2010.
V současné době plánuje SFRB společně s ministerstvem revizi některých programů tak, aby se dosáhlo
jejich ještě větší efektivity. Zvažuje se například úprava
podmínek nového programu SFRB Podpora výstavby
sociálních nájemních bytů. Zatím stále platí, že fond
podpoří nejen obce, ale i soukromé investory, kteří
postaví sociální bydlení pro příjmově slabší občany.
)) co fond nabízí
Programy SFRB na rok 2010:
 Podpora rekonstrukcí bytových domů – program
Nový PANEL  Úvěry obcím na opravy a modernizace bytového
fondu
 Podpora výstavby sociálních nájemních bytů
 Podpora mladých domácností při pořízení bytu
 Podpora investorů nájemního bydlení formou
záruk za splácení investičních úvěrů
Rozvoj
ve všech
oblastech
Vyřizujete si hypotéku na vlastní bydlení a je Vám méně než 36 let?
Státní dotace na pomoc při splácení hypotéky
Zařiďte si úrokovou dotaci, která Vám pomůže se splácením hypotéčního úvěru.
Využijte programu Podpora hypoték pro mladé lidi na starší byty. Pomocí státní
dotace si můžete snížit splátku hypotečního úvěru o 1 procento.
Výhody pro Vás:
• snížení úrokové sazby o 1 procento v roce 2010
• úroková dotace je poskytována až po dobu deseti let splácení úvěru
• v případě koupě bytu lze dotaci získat na část hypotéky do 800 000 Kč
• v případě koupě domu lze dotaci získat na část hypotéky do 1 500 000 Kč
Podrobné podmínky pro získání dotace naleznete
na www.mmr.cz nebo zavolejte na Infolinku
MMR (Po, St, Pá) +420 224 861 282 (138)
Nová turbína: Čistší vzduch pro Olomouc
Olomouc – Méně uhlí, více energie. Při výrobě
elektřiny vznikne odpadní pára, která vytopí teplem 25 tisíc domácností. Takového efektu docílila
společnost Dalkia Česká republika, když na konci
února oficiálně spustila novou turbínu TG4 v olomoucké teplárně. Investice za 110 milionů korun
učinila z tohoto závodu jeden z nejmodernějších
provozů v Česku.
„Díky vyššímu výkonu turbíny jsme mohli zvýšit kogenerační výrobu tepla a elektřiny, která je
mnohem šetrnější vůči životnímu prostředí než
oddělená výroba obou energií. Vyprodukuje totiž
menší množství emisí,“ vyzdvihl hlavní přínosy TG4
generální ředitel Dalkie Česká republika Laurent
Barrieux.
Protitlaká turbína TG4 nahradila svou dvaapadesátiletou předchůdkyni, která si za půl století
„odpracovala“ téměř 310 tisíc hodin a vyrobila přes
1,5 milionu megawatthodin elektrické energie.
Instalace nové turbíny trvala téměř sedm měsíců.
K pohonu využívá páru z jednoho z kotlů teplárny,
na rozdíl od původní turbíny však dokáže využít skoro 100 procent páry, kterou kotel uvolňuje. V praxi
to znamená, že kotel ročně spálí o přibližně 550 tun
uhlí méně.
Na instalaci nové turbíny Siemens se podílelo jedenáct dodavatelských firem včetně dceřiné společnosti
Dalkie AmpluServis, která zajišťovala strojní část.
Dalkia do olomoucké teplárny investovala miliony už několikrát. V roce 1999 tady například nainstalovala velký fluidní kotel, který dokáže spalovat
široký sortiment paliv včetně biomasy.
Modernizace olomouckého závodu není jediná,
kterou Dalkia Česká republika v uplynulých měsících realizovala. V únoru také oficiálně uvedla
v krnovské teplárně do provozu kotel spalující stoprocentně biomasu, který byl v době svého spuštění
na konci roku 2009 největším zařízením v oblasti
energetiky v Česku.
Dalkia patří mezi nejvýznamnější energetické
skupiny v České republice. Je předním výrobcem
a distributorem tepla, vyrábí elektřinu a poskytuje
energetické a podpůrné služby pro Českou přenosovou soustavu. Na českém trhu je lídrem v kogeneraci.
V České republice podniká od roku 1991 a v současné době zaměstnává 2 700 lidí. V roce 2008 dosáhla
obratu ve výši 10,98 miliard korun, když prodala
18 394 TJ tepla a 2 065 GWh elektřiny. Její instalovaný tepelný výkon je 3 813 MWt a instalovaný
elektrický výkon 547 MWe.
10_01_Cevro_132x185_MH_def_krivky.indd 1
11_mh0410.indd 1
22.1.2010 8:39:44
2.4.10 20:02
DUBen 2010
STRANA 12
rozhovor měsíce
Hodnota značky OP Prostějov je zřejmě nula
Vysvětlete mi to: v roce 2007 byl zisk
firmy 13,7 milionů korun. V roce 2008
vykázalo vedení ztrátu miliardy korun.
O rok později se pak ztráta vyšplhala
na 1,4 miliardy v součtu. Jak je to možné?
Asi bych neměl říkat, že je to podobné jako s Enronem. OP od roku 2003 do
roku 2005, kdy byl odliv zakázek velký,
nedělal vůbec nic, aby snižoval náklady.
Naopak. Přeceňoval si zásoby tak, aby vypadal, že majetek má a mohl být úvěrován.
Do banky pak chodily reporty, že vyrábějí
na 110 procent. Banky byly spokojené.
Nikoho ale tehdy nenapadlo, jestli se vše
prodá nebo to skončí na skladě.
Další otázka vyvstává při pohledu na
několikamiliardový obrat, přičemž zisk se
pohybuje v desítkách milionů. Pak je něco
špatně. Přece v takových situacích jsou příčiny nasnadě: peníze se někde ztrácejí – ať
už nevědomě nebo záměrně. Už v tu chvíli
sem měl přijít investor, který by snížil náklady na správu společnosti a jen tímto by
ušetřil velké peníze.
To se ale nestalo z důvodu, že zde byly
historicky skupiny, které na tomto systému
byly závislé a mají se z něj dobře dodnes.
Z firmy si jen braly, ale nikdo z nich do ní
nic nedával. Z nezasvěceného pohledu ta
firma ani jinak skončit nemohla.
Na první pohled vypadá
Jiří Tuvora sebevědomě.
Mladý muž v dobře
padnoucím obleku,
ale za chvíli přizná, že je
v patové situaci.
Veronika Hrdá
Jedna z nejtradičnějších moravských
firem OP Prostějov jde ke dnu. A on má
zachránit, co se dá. Jenže na to nemá ani
peníze, ani podporu věřitelů. Přečtěte si
rozhovor s pravděpodobně posledním
ředitelem OP Prostějov.
Jak jste se cítil, když jste sem přišel
poprvé? Viděl jste ihned chyby?
Když sem přijde člověk z venku, zásadní chyby uvidí velmi rychle. Bohužel
nejdou odstranit ze dne na den, jak bych
si přál. Lidé zde myslí stále stejně, jako
v době, kdy se tady vyráběly obrovské
objemy konfekce a nikdo se nezabýval
náklady a obchodem. Tenkrát se dělaly
kolekce na novou sezónu půl roku, rok
dopředu. To by v současné době znamenalo pro firmu zánik. Jsme v situaci, kdy
je toto potřeba změnit, firmu výrazně
zefektivnit, aby byla schopná flexibilně reagovat na požadavky zákazníků.
Propouštění se tak nevyhneme. Kolik
to bude přesně lidí v současné době jen
tuším a nerad bych to nyní ventiloval
do medií.
V lednu jste si nechali vypracovat
audit na smlouvy z minulosti. Podle
vás byly některé pro podnik nevýhodné. Potvrdilo se to?
Potvrdilo. Právní kontroly dál
po krátké odmlce pokračují. Byly na nějakou dobu zastaveny, protože zde probíhal forenzní audit zadaný hlavními
věřiteli. Jeho výsledky bychom měli znát
v nejbližších dnech.
Zkuste být trochu konkrétní. Jaké
kauzy?
Mělo se prošetřit několik kauz, které mohly být příčinou úpadku. Jen pro
příklad: smlouva s firmou Blažek Praha
byla od začátku postavená tak, že pro ně
šijeme za 85 procent výrobních nákladů,
ale nikdo se neptá, kdo je za toto zodpovědný. Ale to se dostáváme k bývalému
zaměstnanci, který medializací záměrně
zkreslených informací vlastně překazil
možnou dohodu s bankami dříve, než
vlastně byla na stole. Lze jen spekulovat,
s jakým záměrem to udělal a kdo z toho
bude mít následně profit.
Jedním z vašich úkolů je ale také
najít strategického partnera.
Do konce loňského roku jsem si to
myslel. Situace se ale rapidně změnila.
Jsem si jistý, že zájemci počkají na to, až
firma projde insolvencí. Pokud nebude
dokončena reorganizace, firma může
skončit v konkurzu.
Když jsem sem šla, byla jsem připravená na to, že mi vylíčíte, jaké máte
s firmou plány. Jak ji znovu postavíte
na nohy. Zatím mám ale pocit, že mi
tady povídáte konec jednoho téměř
sedmdesátiletého příběhu…
Nerad bych tyto plány ventiloval teď.
Samozřejmě, že jsou připravené. Rekrutují se zájemci o koupi. Pak ale zjistí, že
tady jsou dva akcionáři, kteří sice mají akcionářskou smlouvu, ale jednají podle ní
jen výjimečně. Pak je zde syndikát bank,
Poslední ředitel? „S Oděvním podnikem je to podobné jako s americkým Enronem. Bývalý majitel přeceňoval
své zásoby a posílal bankám lživé reporty o tom, že vyrábí na 110 procent.“
FOTO: Jiří Sláma
Fakta o OP Prostějov
Dluh OP Prostějov činí 1,6 miliardy korun.
V současné době pracuje v závodech v Prostějově a Jeseníku
1 900 pracovníků, 300 zaměstnankyň je na mateřské dovolené.
Tržby firmy v roce 2009 klesly podle odhadů o 42 procent
na 1,13 miliardy korun.
OP ještě na začátku roku 2008 zaměstnával více než 3 000 lidí.
který taktéž řeší časté neshody, a i z tohoto důvodu například nebylo schváleno
předinsolvenční moratorium. Proto se
teď všichni investoři stáhli a čekají, jak se
bude řešení úpadku dále vyvíjet.
Chtěla jsem vám také položit otázku, jak vidíte budoucnost firmy za deset let. Jak to tak ale vypadá, spíše to
zkrátím na rok…
Možná to zkraťte na půl roku nebo
několik měsíců… Firma potenciál má,
ale ten je podmíněn splněním mnoha
faktorů. Nyní je vše v rukou věřitelů.
Další vývoj bude záležet na jejich rozhodnutí.
Myslíte si, že jsou firmy, které si řeknou: Paráda, v Prostějově a v Jeseníku
jsou výborné budovy plné šicích strojů,
rozjedeme tam dobrý byznys?
Budovy. To je velký problém. Jsou
to budovy ze šedesátých let. Znamenají
tedy obrovské energetické ztráty. Máme
sice vlastní teplárnu, ale když takto bude
mrznout do konce března, provozní náklady budou o deset, patnáct procent
vyšší, než jsme původně předpokládali.
Na druhou stranu si zde lze představit
různé developerské projekty jak soukromé, tak státní, ale i PPP projekty.
Kolik stojí vytápění jednoho areálu
OP Prostějov?
Řádově miliony měsíčně. Například
jen vytápění zde v Prostějově stálo v lednu asi dva miliony korun.
Takže to vypadá, že v Prostějově
vznikne za několik měsíců nový brownfield.
Určitě část areálu bude muset být developována a bude záležet na investorech,
kolik budou ochotni do rozvoje areálu investovat. Textilní výroba již nyní zaujímá
jen část areálu, případně může být přestěhována do vhodnějších prostor. Znovu
opakuji – vše bude záležet na rozhodnutí
věřitelů.
Vytápění prostějovských
budov stojí
dva miliony měsíčně
Kolik korun měsíčně dostává průměrná šička v OP Prostějov?
Je to tristní. Průměrná mzda pracovníků na úkolovou mzdu se pohybuje pod
osmi tisíci čistého. Doplácíme to do osmi,
aby si mohli zaplatit sociální, zdravotní
a aby neměli na krku exekuce. Snažili jsme
se získat nějaké dotace, ale to pro podnik
v úpadku není možné. I když kolega právě
objevil jeden titul, který by pomohl lidem,
které budeme postupně propouštět. Chtěli bychom, aby dostali nějakou pomoc,
prošli školením, rekvalifikacemi. Nejsem
sociální typ, ba naopak. Ale situace tady je
opravdu vážná a mohla by vyústit ve velký
regionální sociální problém.
Opravdu OP zničila levná asijská
konkurence?
Úplně si to nemyslím. Samozřejmě, je
to konkurence. Ale my tady děláme kvalitní věci. A i ty se v Číně už dělají za téměř
stejné náklady jako v Evropě. Dokonce ten
trend je nyní takový, že se firmy z Číny
kvůli logistice a malé flexibilitě přesouvají zpátky sem, myslím do jižní Evropy a na sever Afriky. Jejich konkurenční
nevýhodou totiž je, že si výrobu na další
sezónu musíte objednávat půl roku až rok
dopředu. Tak se to už dnes nedělá. Problém ale je, že lidé v OP myslí přesně tímto
způsobem.
Vy máte ale i síť obchodů, kde šijete
přímo na míru…
I ta ale postupně uvadá a i zde se vyskytují „kanibalizující“ činnosti některých již
bývalých zaměstnanců. S nasmlouvanými
obchodníky nemáme exkluzivitu. V Evropě je více podobných podniků, jako jsme
my. Všichni šijeme na podobné úrovni,
někteří jsou dokonce levnější. Ve chvíli,
kdy obchodník zjistí, že my nemáme ani
na látky a knoflíky, po firmě se pohybují
auditoři, musíme nakupovat méně kvalitní
doplňky, nemá pak důvod si u nás něco
objednat. Je to pro něj příliš velké riziko.
Schválení reorganizace nám teď pomohlo,
ale trend odlivu zákazníků to nezastavilo.
Pořád tady je ale ta obchodní značka.
Co se s ní stane?
Taková značka musí být spojená s výrobou nebo s engeneeringem, s designovým
studiem. Jenže, řeknu to otevřeně: když
přijdete do banky a zeptáte se jich, kolik
vám půjčí na značku OP Prostějov, oni
vám řeknou, že ani korunu. Pak hodnota
značky z pohledu bank je pravděpodobně
nula. Hodnotu může získat zpět se strategickým partnerem. Budeme muset zredukovat obchodní síť. Pak to bude dávat
smysl. A pod značkou OP bude smysluplné prodávat pouze v Čechách. Zahraniční
zákazníky zajímá pouze cena a kvalita.
To nejsou pro region dobré zprávy.
Nechci, aby to vyznělo příliš negativně,
ale na druhou stranu tady nechci malovat
vzdušné zámky, které se za čtrnáct dní
rozplynou.
Budete dělat letos nějakou módní
přehlídku?
V hlavě ji máme. Jeden pražský hotel
nám vyšel vstříc a nabídl nám výborné
podmínky. Modelky nám měly dělat zdejší
studentky střední školy. Bohužel jsme se
nyní zasekli na tom, že nemáme potřebné prostředky na doplacení části kolekce,
kterou pro nás jako doplněk vyráběli naši
dodavatelé. Všechno je tímto zpožděné.
Obrovská módní přehlídka asi nakonec
nebude, ale s ukázkou kolekce počítáme
i nadále.
Už zavíráte některé obchody?
Na začátku se trochu bezhlavě bouchlo do stolu a pak se tupě realizoval plán
na otevření stovky obchodů. Teď je postupně uzavíráme. Jdeme od těch nejhorších. Takže první na ráně budou obchody
na malých městech, ve finále by měly zůstat pouze prodejny ve významných městech, obchodních centrech. I přes vysoký
nájem si na sebe totiž vydělají.
)) kdo je
Jiří Tuvora,
generální ředitel
OP Prostějov
Po vystudování podnikové ekonomiky
na Technické Univerzitě v Liberci
pracoval na finančním trhu jako
analytik, dealer a portfolio manažer.
Na TUL si následně dodělal i doktorát
v oboru organizace a management
firem. V PPF pracoval na pozici
produktového a projektového
manažera odpovědného za penetraci
na vybrané východní trhy. Poslední
zastávkou byla pozice finančního
ředitele ve společnosti realizující velký
sociální projekt financovaný z ESF.
Do OP Prostějov jej dosadil druhý
největší akcionář. Mezi jeho záliby patří
jachting, motocykly a snowboarding.
inzerce
Zasílejte nám svoje tiskové zprávy!
12_mh0410.indd 1
Žijte na našem webu
www.moravskehospodarstvi.cz
2.4.10 20:02
duben 2010
STRANA 13
INZERCE
www.rhkbrno.cz
PLÁN AKCÍ RHK Brno
DUBEN
KVĚTEN
9. „Cash flow“
4. a 5. „Veřejné zakázky a jejich příprava“
13. „Time management nové generace při
slaďování rodinného a pracovního života“
14. „Finanční zdraví firmy
a možnosti financování“
15. „Pozitivní kontrola a hodnocení“
6. „Typologie zákazníka“
květen „Zákoník práce pro personalisty“
15. a 16. „Řízení lidských zdrojů“
26. „Vymáhání pohledávek aneb
Jak efektivně získat to, co mi patří“
13. „Umění prodat“
18. „Profesionální asistentka“
19. „Posouzení bonity/finanční situace
partnerů“
20. „Jak zvládnout komunikaci s médii“
21. „Inovativní marketing“
22. „Oprávněný hospodářský subjekt – AEO“
ZÁŘÍ – ŘÍJEN
23. „Podnikatelské setkání - Tenis“
14.–15. „Salón obchodních příležitostí“
(během MSV v Brně)
27. a 28. „Leadership“
29. „Užité praktické právo pro manažery“
ČERVEN
1. „Uzavírání obchodních smluv
a smluv o dílo“
2. „Obchodní vyjednávání“
3. „Prezentační dovednosti“
5. „Telefonická akvizice aneb
Jak správně komunikovat po telefonu“
7. „Time management“
Více informací a přihlášky:
Mgr. Věra Zborovská
[email protected]
532 194 921
www.rhkbrno.cz
17. Interaktivní seminář „Komunikace
a týmová spolupráce“ s prvky outdooru
inzerce
29.4., 6.5., 13.5., 20.5., 27.5., 3.6. – „Obchodní angličtina“ – ranní pravidelný kurz
Dovolujeme si Vás pozvat na
42. Podnikatelské setkání
Kontakní osoba: Ing. Petra Lapešová
tel.: 532194911 | e-mail: [email protected]
ve spojení s tenisem a badmintonem
23. dubna 2010 | 10–21 hodin
Sportovní část pro hráče i nehráče
• tenisový turnaj
• bedmintonový turnaj
• možnost vyzkoušet tenis, badminton a squash
Kontaktní a společenská část
• workshop na aktuální téma
• živá španělská hudba, raut, vinná degustace
• neformální setkání podnikatelů
Kde: CLUB CLASSIC, Žabovřeská 3, Brno
letacek_novy:Sestava 1
31.3.2010
13:21
Stránka 1
WWW.RHKBRNO.CZ
Obchodní salón RHK Brno 14.-15.9.2010
Nabízíme Vám:
• Vyhledání obchodních partnerÛ
a efektivní naplánování obchodních schÛzek
• PrestiÏní kontaktní místo na veletrhu pro obchodní jednání
• Asistenãní sluÏby pfied – bûhem a po akci
(vãetnû poradenství a vzdûlávání…)
Kontaktní osoba na RHK Brno:
Oto Hrdliãka, tel.: 532 194 918, e-mail: [email protected]
13_mh0410.indd 1
Tato akce je podpofiena z Rámcového programu EU pro konkurenceschopnost a inovace a prostfiedkÛ MPO âR.
„Od kontaktÛ ke kontraktÛm…“
„Doprovodíme Vás k nov˘m zákazníkÛm, partnerÛm a dodavatelÛm pro Va‰i firmu“
2.4.10 20:05
Duben 2010
Barvy odráží stav naší ekonomiky
Barvy odráží stav naší ekonomiky
Ekonomická krize neovlivňuje
jen finanční trh, ale odráží
se výrazně také na naší
psychice. Naše podvědomá
reakce se pak projeví
i v takových činnostech,
jako je volba barev v našem
interiéru.
Průzkum ukázal, že
interiérový design se
v posledních desetiletích mění
podle hoto, jak silná či slabá
je ekonomika.
inzerce
Calligaris – Salloto-Newport
Kompletní řešení bytových interiérů je silnou stránkou společnosti TOKA.
Sladění všech prvků včetně použití správných materiálů a jejich kombinací pak vytvoří ten
pravý efekt ideálního interiéru. Od designových pohodlných kožených sedaček, přes lakované
a dýhované kusy soliterního nábytku, funkční a jednoduché jídelní sety a kuchyňské linky,
po širokou škálu designových doplňků každý interiér.
Jak vidno i kombinace černých a bílých tónů může dodat interiéru nevídanou eleganci.
K černobílým variacím se pak hodí jakákoli doplňková barva, která náš interiér prozáří a oživí.
Dle nálady můžeme vybírat polštáře, vázy a barvy stěn v jakýchkoli barvách, bez ohledu
na ekonomický růst či krizi. Příští rok, jak doufáme, opět sáhneme po sytých a veselých barvách.
 Společnost AkzoNobel podnikla
výzkum, z kterého vyplynulo, že v době
ekonomické krize preferujeme odstíny
černé. Především ve Spojených státech se
tak v interiéru uplatňují šedavé tóny, ale
i béžové a bílá, která z místností vytlačila
veselé barvy předešlých let.
 V posledním období však už i architekti
a interiéroví designéři zaznamenali obrat
k lepšímu a znovu se objevují veselejší,
optimistické odstíny, doposud ale lomené bílou
nebo šedou. Na syté barvy si ještě asi budeme
muset chvíli počkat.
 Podle výzkumu tak barvy nepodléhají ani
tak momentálním trendům, ale jsou spíše
odrazem celkových dlouhodobějších nálad
společnosti v návaznosti na životní úroveň.
2010
13.–17. 4. 2010
Brno – Výstaviště
www.stavebniveletrhybrno.cz
STRANA 14
Moderní interiér
 „Například na konci 20. století se
používaly převážně neutrální barvy. Jakmile
však opadl strach a nejistota panující kolem
začátku nového tisíciletí, začaly se opět
výrazně užívat živé barvy – od světlých přes
jasné odstíny až po méně syté tóny, “ říká
Stephanie Kraneveldová z AkzoNobel.
 Z výsledků průzkumu barevného vnímání
při ekonomických a hospodářských změnách
pak výrobci vytváří každoročně barevnou
škálu barev, kterou prodejci nabízí.
Módní trendy tak neurčují výrobci a designéři,
jak by se mohlo zdát, ale samotný spotřebitel.
Díky tomu se tak letos můžeme těšit
na veselejší jemné tóny navozující
optimismus z nového začátku.
Jak je patrné, to jakou barvou si nakonec
vymalujete svou ložnici nebo obývací pokoj,
závisí ve výsledku víc na stavu ekonomiky
než na vašem vkusu.
Světla v interiéru
 Lustr, nástěnná či stojací lampa.
Osvětlení dodá místnosti celkovou
atmosféru. V žádném větším pokoji by
ale neměl být jenom jeden zdroj světla,
protože většinou taková místnost neslouží
jen k jednomu účelu.
 V obývacím pokoji si rádi sedneme
s knihou, proto potřebujeme stojací lampu
nejlépe s nastavitelnou polohou stínidla.
Při sledování televize nám postačí tlumené
světlo nástěnné nebo stojací lampy.
Ta má v pokoji často funkci spíše
dekorativní a dotváří celkový design
místnosti. Nejlepší je do pokoje umístit
kompozici světel jednotného designu nebo
alespoň podobného stylu.
Správné osvětlení
byt doslova rozzáří
 V moderním interiéru nacházejí
uplatnění i méně obvyklé způsoby
dekorativního osvětlení. Již
několik let stoupá obliba osvětleného
nábytku. Drobná akcentní svítidla
zabudovaná přímo do nábytkových polic
najdeme v kuchyňských rampách, regálech
obývacích sestav, v knihovnách, vitrínách
nebo šatních skříních.
 Výběr světel bychom neměli řešit
až v poslední fázi zařizování pokoje.
Rozvržení umístění světel je třeba si
rozmyslet ještě před všemi úpravami.
Když si totiž na poslední chvíli
uvědomíme, že by například zabudovaná
světla ve stropním podhledu náš
pokoj výrazně „pozvedla“, do čerstvě
vymalované zdi či stropu budeme
zasahovat jen s těžkým srdcem.
(lis)
inzerce
Doporučujeme pro vaši kancelář
Doporučujeme pro vaši kancelář
Easy Space
umožňuje kompletně
a uceleně zařídit pracoviště
státní správy. Jedná se
o elegantní systém, který
zahrnuje širokou škálu
kombinovatelných prvků
umožňujících vytvořit
specifický pracovní prostor
pro jednotlivá pracoviště.
Tato výhoda je pak podtržena
velmi zajímavou cenou
a dobrým výběrem kvalitních
materiálů.
www.toka.cz
Flib meeting
je chytrý, flexibilní a dokáže se v momentě
přizpůsobit každé situaci.
Systém konferenčních stolů Flib umožňuje
vytvořit libovolnou sestavu během několika
okamžiků. Je mobilní, skladný a manipulace
s ním je až překvapivě snadná.
Díky systému Flib změníte prostor doslova
několika pohyby. A pokud je právě teď
zbytečný, nezabere mnoho místa.
Složený čeká na další úkoly.
14_mh0410.indd 1
Primo Space managerial
je modulový systém kancelářského nábytku vytvořeného podle vysokých individuálních požadavků moderních top manažerů,
navržený ve studiu Castiglia Associati. Kolekce nábytku je charakteristická nejvyšší kvalitou materiálů a inteligentním,
ergonomickým a funkčním řešením.
2.4.10 20:37
Duben 2010
STRANA 15
O S V Ě T LEN É ULICE
Veřejné osvětlení: Diody jsou budoucnost
„Navíc lamp na led diody musíte koupit víc.
Kužel světla je totiž menší. S normálními lampami osvětlíte silnici při rozestupu 40 až 50 metrů.
U diod potřebujete 15 až 20 metrů,“ zdůrazňuje
Tesař.
Podle něj dnešní sodíkové výbojky jsou oproti
minulosti už také úspornější. Například v Brně
ušetří díky výměně rtuťových výbojek za sodíkové
ročně deset milionů korun.
„Leddiodová svítidla používáme už delší dobu
u vánočního osvětlení,“ řekl generální ředitel Technických sítí v Brně Michal Čoupek.
Ani v obcích, kde budou kompletně modernizovat veřejné osvětlení, neinvestují ještě do LED diod.
„Do modernizace budeme postupně investovat tři
a půl milionu korun. Stále ale budeme používat výbojky,“ uvedl starosta Loštic Ctirad Lolek. Podobně
se rozhodli i v Orlové na Ostravsku.
To, co může znít jako investice
do moderního a úsporného
veřejného osvětlení, nemusí
vždy znamenat ušetření peněz.
Alespoň ne ve chvíli, kdy vývoj
není ještě u konce.
Veronika Hrdá
Své o tom vědí v Nivnici na Uherskohradišťsku.
Tam nechali osvětlit cyklostezsku čtyřmi lampami
s LED diodami napájenými solárními články. Vedení města ale pak zjistilo, že výsledek je katastrofální.
Několik měsíců se pak muselo prát o to, aby dostalo
zpět městské peníze.
„Nechci se k tomu už vracet. Dodavatel nesplnil
to, co sliboval. Bylo to hodně nepříjemné. Dávám
diodám zelenou. Musí být ale zapojené do elektrické sítě,“ shrnuje svoji zkušenost starosta Jiří Bršlica.
Podle Jiřího Tesaře z České společnosti pro
osvětlování ještě nenastal čas na instalaci podobných lamp. Podle něj mají ještě radnice počkat
i s kývnutím na nabídku instalace lamp s LED diodami. „Zatím to nedoporučujeme. Přestože víme,
že za tři, čtyři roky budou led diody mnohem
výhodnější,“ myslí si Starý.
Firmy specializující se na vývoj veřejných osvětlení teď zkouší první pilotní projekty. Asi největší je
v Praze na Smíchově. LED diody si ale odzkoušely
i obce na Moravě. Pokus ale podle některých z nich
zatím nedopadl dobře.
„Měli jsme zapůjčená svítidla na některých křižovatkách a některých ulicích. Lidé si ale stěžovali
na nepříjemné bílé, nemocniční světlo. Zatím jsme
)) zářící obce
Kde budou instalovat nové veřejné osvětlení
VÁNOČNÍ DIODY V Brně se zatím používají LED diody pouze pro vánoční
osvětlení. V lampách jsou od roku 2003 moderní sodíkové výbojky. I ty
dokázaly městu ušetřit ročně deset milionů korun.
FOTO: Jiří Sláma
tedy do koupě nešli, i když vývoj sledujeme a s diodami do budoucna počítáme,“ řekl jednatel společnosti Technická a lesní správa Chotěboř.
Obce, které se pro diody rozhodnou, musí podle
Tesaře počítat s tím, že zatím příliš neušetří. Inves-
tice totiž neznamená pouze nákup diod. Znamená
také výměnu celé lampy. Cena jedné z nich se
přitom pohybuje od šesti do sedmi tisíc korun.
Běžné svítidlo v nejvyšší kvalitě stojí přitom 3 500
až 4 000 korun.
Jihlava – v ulici K Novému světu
Břidličná – od náměstí Svobody k zastávce ČD
Uherské Hradiště – nový park u bývalé střelnice
Brno-Bohunice – nové osvětlení přechodů
pro chodce
Moravský Krumlov – investice za šest milionů
korun
Olomouc – ulice Barákova a Lošovská
Jiřice u Miroslavi – silnice k novým pozemkům
Loštice, Orlová, Chotěboř
inzerce
Diskutujte!
Žijte na našem webu
www.moravskehospodarstvi.cz
Společnost eCENTRE dodává Ostravě unikátní systém nakupování
Ostrava – Jako první město v České republice bude
statutární město Ostrava nakupovat komodity a služby prostřednictvím unikátního Systému sdružených
nákupů společnosti eCENTRE, který by jí měl ročně
ušetřit až 100 miliónů korun.
miliardu korun, protože Ostrava a její organizace na ně
ročně vynaloží 4 miliardy korun. Počítáme s desetiprocentní úsporou, což by mělo přinést zmíněných 100 milionů,“ uvedl Vítězslav Grygar.
Obce a města šetří za elektřinu
Vítězslav Grygar
ředitel eCENTRE
„Systém využívá elektronické nástroje k zadávání
veřejných zakázek, které již město s úspěchem využilo
při nákupech elektřiny pro letošní a minulý rok,“ poznamenal ředitel eCENTRE Vítězslav Grygar.
Úspora 100 milionů KČ
Celý systém bude fungovat tak, že statutární město nejprve sjednotí poptávku za sebe a své organizace
(například mateřské školky, základní školy, nemocnice,
dopravní podnik). Prostřednictvím nákupního portálu CENTREs, který bude obsahovat katalog produktů
za nejnižší (vysoutěžené) ceny z elektronických výběrových řízení, pak budou moci tyto organizace nakupovat
potřebné komodity a služby za nízké ceny i v případě
objednávky malého množství.
15_mh0410.indd 1
„Několik vybraných organizací s nejvýznamnějšími objemy bude realizovat veřejné zakázky s využitím
elektronických nástrojů a na základě smluv o společném
postupu budou moci využít dosažené cenové hladiny
všechny organizace zřízené statutárním městem Ostrava,“ upřesnil dále ředitel společnosti eCENTRE, která
je dodavatelem systému a specializuje se na komplexní
služby v oblasti sdružených nákupů s využitím elektronických nástrojů. Zdůraznil přitom, že jde o velmi
náročný proces od vybudování systému, otestování
funkčnosti, analýz za jednotlivé položky, sběr značného
množství dat až po samotná elektronická výběrová řízení
a vyhodnocování jejich výsledků.
Systém není určen pro investiční nákupy a zařazeny
do něj budou komodity a služby jako potraviny, MTZ
(kancelářský materiál, čistící prostředky aj.), léky, zdravotnický materiál, silová elektřina, zemní plyn, pojištění,
telekomunikační či bankovní služby.
„V první fázi bude v systému čtvrtina všech neinvestičních nákupů, což představuje obchody za jednu
Služeb eCENTRE využívají obecní a krajské samosprávy, které jen za nákup silové elektřiny na letošní rok
ušetřily desítky miliónů korun. Je to výsledek sjednocení
poptávky v kombinaci s využitím elektronických nástrojů při veřejné zakázce.
Náklady za silovou elektřinu se podařilo meziročně
snížit v některých případech více než o jednu třetinu.
Prostřednictvím služeb eCENTRE dosáhl v loňském
roce objem zobchodované elektřiny 250.246 MWh a dosažená úspora pro klienty byla 116,7 milionu korun, což
bylo v průměru přes 25 procent.
„Daří se tak využívat možnosti liberalizovaného trhu
s elektřinou, který umožňuje najít v daném okamžiku
nejvýhodnější cenu. Málokdo si zatím uvědomuje, že to
samé už platí i pro zemní plyn,“ dodal.
Letos se tak tímto postupem podařilo najít dodavatele zemního plynu pro zdravotnická zařízení kraje
Vysočina. Kraj zaplatí meziročně o 46 procent méně,
a ušetří tak téměř 20 miliónů korun.
2.4.10 20:04
duben 2010
STRANA 16
i n t e r n e t o vá p r e z e n ta c e
Weby obcí: Chat s politiky i e-Muzeum
webové stránky obcí
Slouží občanům,
turistům i potenciálním
investorům. Musí ale
zaujmout a nabízet
ty správné informace.
Jak jsou v této oblasti
obce úspěšné, hodnotí
každoročně soutěž
Zlatý erb.
Linda Škrancová
Krajská kola soutěže Zlatý erb už znají
svoje vítěze. Odborná porota hodnotí především obsah, tedy aktuálnost informací
nebo nabídku služeb na webu, ale podstatná je také vizuální podoba stránek obcí.
„Naše stránky jsou velmi aktuální, snažíme se vkládat na web novinky co nejčastěji, také jsou poměrně rozsáhlé a přehledné, což si chválí občané i novináři,“
říká Josef Kula, starosta městyse Okříšky.
Jejich stránky byly vyhlášeny nejlepším webem obce v kraji Vysočina. „Stránky prošly rekonstrukcí v loňském roce,
původní podoba nám ani občanům nevyhovovala,“ dodává Kula.
Pravidelné úspěchy s webovými stránkami sklízí město Vsetín. Ve Zlínském
kraji vloni skončilo jako druhé, letos dosáhlo na zlatou příčku. „Co lidi asi nejvíc přiláká, jsou fotografie a videa z akcí
ve městě,“ říká mluvčí Vsetína Eva Stejskalová.
Na webu města se jeho návštěvníci
mohou zapojit také do diskuzí formou
chatu se zajímavými osobnostmi, politiky
nebo třeba sportovci. Netradiční, ale velmi
užitečná je rubrika Nešvary. „Tady mohou
lidé pomocí MMS nebo e-mailu upozornit na nepořádek ve městě. Díky tomu se
nám daří monitorovat a odstraňovat tyto
problémy,“ vysvětluje Stejskalová.
Poroty v jednotlivých krajích se zajímají také o originální nápady a oceňují
nejlepší elektronickou službu.
V Jihomoravském kraji toto ocenění
získala obec Senorady. Na jejich stránce
můžeme navštívit takzvané e-Muzeum.
Návštěvník se tak dozví informace o historii obce interaktivní formou. „Senorady
už loni za tuto službu získaly druhé místo
v celorepublikovém kole. Letos ale udělaly
několik inovací, které jsme chtěli ocenit,“
říká předseda poroty Jihomoravského kraje Jan Forbelský.
Celá řada služeb se snaží občanům
usnadnit komunikaci s městským úřadem
a jeho odbory.
S pomocí internetu si tak mohou
například virtuálně stoupnout do fronty na vydání řidičského průkazu nebo
Nejlepší weby v moravských krajích
Kraj
Zlínský kraj
Nejlepší web
města
Nejlepší web
obce
Nejlepší elektronická služba
Vsetín
Bařice-Velké Těšany
Otrokovice: Interaktivní mapa Otrokovic
Vysočina
Jihlava
Okříšky
Jihlava: Stav vyřízení dokladů
Jihomoravský kraj
Vyškov
Petrovice
Senorady: e-MUZEUM
Olomoucký kraj
Hranice
Libina
Šumperk: Koncept územního plánu
Zdroj: soutěž Zlatý erb
Moravskoslezský kraj nevyhlašuje
si prohlédnout koncept územního plánu.
Na stránkách obce Zlaté Hory na Jesenicku si zase návštěvník může projít
on-line katalog městské knihovny. „Možností je dnes spousta. Naše obec už je
i na Facebooku,“ dodává starosta Okříšek
Josef Kula.
Webové stránky měst a obcí musí samozřejmě splňovat podmínky vyplývající ze zákona o zveřejňování informací
a ze správního řádu. „Tato povinnost se
vztahuje na státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné
instituce,“ říká Markéta Matlochová z ministerstva vnitra. Rozsah informací, které
obec musí na svém webu zveřejnit, je poměrně široký.
„Kromě jiného nesmí na webu chybět
kontaktní adresy, organizační struktura,
nejdůležitější předpisy nebo například
Areál Hostanu čeká na nové využití
Znojmo – Obchody, ubytovací kapacity, pivovarnické muzeum. Takové jsou
představy znojemských zastupitelů o využití areálu někdejšího pivovaru Hostan
v centru města.
Alfou a omegou budoucnosti nedávno zavřeného provozu je však dohoda s majitelem objektů i pivovarských
technologických celků, kterým je stále
koncern Heineken.
Zastupitelé zatím schválili s několika podmínkami záměr odkoupit areál
za 26 milionů korun. Kupní cena má být
uhrazena v průběhu roku 2010 a platbu
za daň z převodu nemovitostí si má mezi
sebe napůl rozdělit kupující a prodávající. Heineken, který se k probíhajícím
jednáním nechce blížeji vyjadřovat, navíc požaduje, aby se v areálu po dobu
deseti let nevyrábělo pivo.
Areál Hostanu je pro město velice
cenný, neboť se nachází přímo v historickém centru v okolí hradu a těsné
blízkosti románské rotundy sv. Kateřiny. Přes pivovar navíc vedou dvě ze tří
přístupových cest k oběma zmíněným
památkám. Město přitom není vlastníkem ani jižní pěší přístupové cesty
pro turisty, ani Hradní ulice, která je
jediným vjezdem pro automobily. Také
z těchto důvodů je koupě areálu pro
Znojmo klíčová.
Ač k definitivní dohodě zatím nedošlo, plánuje se již budoucnost objek-
tů. Město nepředpokládá, že by areál
provozovalo samo, reálnější je forma
pronájmů. K dispozici je zatím obecný
urbanisticko-architektonický průzkum.
„Autor studie zanalyzoval jednotlivé
budovy tvořící areál pivovaru a rozdělil je do několika skupin na ty, které
je z hlediska jejich nesporné hodnoty
vhodné zachovat, ve kterých je možné
provádět úpravy či které je možné určit
k demolici,“ uvedla mluvčí města Znojma Denisa Šipošová.
Právě takto sesbírané informace
budou sloužit ke stanovení regulativů
pro budoucí stavební činnost v areálu
a navržení limitů možného budoucího
(fv)
využití areálu.
výroční zpráva za loňský rok,“ vysvětluje
Matlochová.
Výsledky krajských kol soutěže Zlatý
erb jsou již uzavřené. Výsledky celostátního kola vyhlásí organizátoři 12. dubna
na konferenci Internet ve státní správě
a samosprávě v Hradci Králové.
Vloni získaly titul nejlepšího webu
města Moravské Budějovice, předloni to
byla Jihlava.
Moravské hospodářství
je partnerem konference ISSS
Hradec Králové – Měsíčník Moravské hospodářství je i letos mediálním
partnerem mezinárodní konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS). Ta se uskuteční letos
12. až 13. dubna v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové. Se zástupci
Moravského hospodářství se můžete
potkat na stánku číslo 69.
Letošní 13. ročník se zaměří na
tradiční témata z oblasti zavádění
ICT technologií do státní správy.
Přednášející seznámí účastníky například s novými informacemi o ostrém
provozu datových schránek i o systé-
mu základních registrů, který se spouští oficiálně od letošního roku. Dozví se
také, jak se bude dál rozšiřovat systém
CzechPOINT.
Na programu je i hodnocení dosavadního průběhu digitalizace televizního
vysílání.
I letos pořadatelé pozvali k přednáškovým pultům odborníky na využití
moderních technologií ve zdravotnictví.
Souběžně s ISSS se bude i letos konat
jedno ze setkání partnerů mezinárodního
projektu LORIS. Tradičně se zde sejdou
zástupci měst, jež mají mezi sebou navázané oficiální partnerství.
(hrd)
Moravské hospodářství vyhlašuje soutěž o „Nejkrásnější náměstí“ a „Nejkrásnější náves“.
NEJKRÁSNĚJŠÍ NÁMĚSTÍ
Zapojit se mohou města a obce
s počtem obyvatel nad 5 251.
NEJKRÁSNĚJŠÍ NÁVES
Zapojit se mohou obce
s počtem obyvatel do 5 250.
SPOLEČNÁ PRAVIDLA:
Fotografie:
Pošlete minimálně 3 fotografie + architektonický návrh vašeho náměstí/vaší návsi
a stručnou charakteristiku (do 2 500 znaků)
na e-mail [email protected] nebo
poštou na adresu Magnus Regio s. r. o.,
Dvořákova 14, 602 00 Brno.
Nezapomeňte uvést heslo SOUTĚŽ.
A)Letecký pohled nebo pohled seshora
B)Původní architektonický návrh náměstí/
návsi nebo půdorys náměstí/návsi
C)Detail na dominantu náměstí/návsi
nebo na jinou zajímavost
D)Celkový pohled na náměstí/náves
focená z pohledu chodce
soutěž
Zaslané fotografie musí být v rozlišení
minimálně 300 dpi.
Redakce si vymezuje právo vyřadit
uchazeče při nesplnění podmínek.
Zapojit se mohou obce v krajích: Vysočina,
Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém,
Moravskoslezském a okrese Svitavy.
Soutěž bude probíhat jednou za dva roky.
Z příspěvků pak odborná porota vybere 3 kandidáty, které zveřejníme v říjnovém čísle Moravského hospodářství.
HA R M O N O G R A M S O U T Ě Ž E
Uzávěrka zasílání podkladů: do 20. května 2010
Uveřejnění 3 nejlepších: v červencovém vydání
Moravského Hospodářství
Hlasování čtenářů na www.moravskehospodarstvi.cz
od 27. června do 15. září
Olomouc – FOTO: Milena Valušková
16_mh0410.indd 1
Vyhlášení výsledků: říjnové číslo Moravského
hospodářství a na Galavečeru Magnus Regio
(10. prosince 2010)
Bruntál – FOTO: Petr Kos
Vratěnín – FOTO: Vratěnín
2.4.10 20:05
duben 2010
Přehled zákonů v oblasti
eGovernmentu
1.
Zákon o elektronických úkonech
a autorizované konverzi dokumentů
(č. 300/2008 Sb.)
Tento zákon, nazývaný někdy také zákon
o eGovernmentu, upravuje s účinností od 1. 7.
2009 vzájemnou elektronickou komunikaci
mezi orgány veřejné moci (státní orgány,
orgány územních samosprávných celků
a další), jakož i komunikaci těchto orgánů
s fyzickými a právnickými osobami. Pro tento
účel byla ministerstvem vnitra každému orgánu
veřejné moci a každé právnické osobě zapsané
v obchodním rejstříku ze zákona zřízena
datová schránka. Fyzickým osobám jsou datové
schránky zřizovány na jejich žádost. Od 1. 1.
2010 umožňuje zákon komunikovat přes datové
schránky též fyzickým a právnickým osobám
mezi sebou. V prvních šesti měsících je tato
komunikace omezena jen na faktury a obdobné
výzvy k zaplacení, od 1. 7. 2010 bude již možné
zasílat jakékoli dokumenty. Zákon též upravuje
autorizovanou konverzi dokumentů, to znamená
převod dokumentů z listinné do elektronické
podoby a naopak při zachování jejich právních
účinků. Konverzi provádějí orgány veřejné moci
při své činnosti, na žádost potom kontaktní
místa veřejné správy a s účinností od 1. 9. 2009
též advokáti.
STRANA 17
I T P O R A DN A
3.
Zákon vymezuje obsah a podmínky užívání
a provozu čtyř tak zvaných základních registrů,
kterými budou Registr obyvatel, Registr
osob, Registr územní identifikace, adres
a nemovitostí a Registr práv a povinností.
Tyto čtyři základní registry nahradí dosud
roztříštěné, nejednotné a decentralizované
databáze spravované orgány veřejné správy
a odstraní stav, kdy jsou stejné informace
ukládány u více orgánů současně. Základní
registry se po svém vybudování stanou
jediným závazným zdrojem informací, které
v nich budou obsaženy. V této souvislosti
dojde ke zjednodušení řady procesů ve veřejné
správě, zejména by se různé úřady nadále
neměly opakovaně dotazovat na tytéž údaje.
Registr práv a povinností bude přesně
vymezovat agendy jednotlivých orgánů veřejné
správy. Využití informačních technologií tak
přispěje k zpřehlednění a zefektivnění veřejné
správy, což je jedním z cílů eGovernmentu.
Vzhledem k složitosti systému základních
registrů Poslanecká sněmovna v únoru
odložila ostrý start celého projektu o jeden rok
na 1. 7. 2012.
4.
Konference je určená především pro zástupce obcí a měst. Jejím cílem je seznámit
účastníky s veškerými možnostmi a způsoby financování jak z programů EU,
tak i dalších, a to v oblasti vodohospodářství a inženýrských sítí. Generálním
partnerem konference je Státní fond životního prostředí, který představí dotační
osy pro rok 2010 a úspěšné projekty financované z programů SFŽP.
Kdy:
28. dubna 2010
Kde:
hotel Voroněž, Brno, Křížkovského 47
Hosté:
Ing. Jan Kříž, ředitel odboru fondů EU, Ministerstvo životního prostředí ČR
Ing. Arch. Petr Štěpánek, Ph.D., ředitel Státního fondu životního prostředí
a zástupce ministerstva pro místní rozvoj
Moderuje: Veronika Sedláčková, moderátorka Českého rozhlasu
Záštity:
Ministerstvo životního prostředí ČR
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Registrace: do 25. dubna 2010
Vložné:
800 kč a 1000 kč při platbě na místě.
Registrační poplatek zahrnuje sborník, občerstvení a oběd formou rautu
Registrační formulář naleznete na www.magnusregio.cz.
Nebo se zaregistrujte na emailu
[email protected],
prosíme, nezapomeňte uvést své fakturační a kontaktní údaje.
Tento zákon upravuje používání elektronického
podpisu, který slouží k jednoznačnému ověření
identity osoby „podepisující“ datovou zprávu.
Zákon zavedl také e-podatelny, které již před
vznikem datových schránek umožňovaly
komunikovat s úřady elektronickou formou
se stejnými účinky, jaké mají podání
v běžné listinné podobě. Podání učiněná
prostřednictvím e-podatelen však musí být
opatřena zaručeným elektronickým podpisem,
což tuto formu komunikace oproti datovým
schránkám znevýhodňuje.
5.
2.
Zákon o svobodném přístupu
k informacím
(č. 106/1999 Sb.)
Už od roku 2003 je zavedena možnost
požadovat a poskytovat přístup k informacím
elektronickou cestou, což rovněž usnadňuje
komunikaci občanů a společností s úřady.
Zákon o informačních systémech
veřejné správy
(č. 365/2000 Sb.)
Tento zákon upravuje podmínky pro vytváření,
užívání, provoz a rozvoj informačních systémů
veřejné správy. Informačními systémy veřejné
správy jsou například Katastr nemovitostí,
Rejstřík živnostenského podnikání, Obchodní
rejstřík, Rejstřík trestů, Registr řidičů, Seznam
kvalifikovaných dodavatelů, Registr účastníků
provozu modulu autovraků ISOH (Informačního
systému odpadového hospodářství), Insolvenční
rejstřík, Informační systém datových schránek
a elektronické portály jako Portál veřejné správy
nebo Elektronický portál územních samospráv
– ePUSA.
Zákon dále upravuje činnost tak zvaných
kontaktních míst veřejné správy, kterými jsou
notáři, krajské úřady, matriční úřady, vybrané
obecní úřady, úřady městských částí nebo
městských obvodů, vybrané zastupitelské
úřady, Česká pošta a Hospodářská komora
České republiky. Pro kontaktní místa veřejné
správy se vžilo označení CzechPOINT
(Český Podací Ověřovací a Informační
Národní Terminál). V kontaktních místech
veřejné správy lze v současnosti získat výpisy
z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku,
živnostenského rejstříku, rejstříku trestů,
17_mh0410.indd 1
Zákon o občanských průkazech
(č. 328/1999 Sb.)
Nedávná novela tohoto zákona zavádí
od 1.7.2010 elektronický občanský průkaz
(e-občanku) s novými funkcionalitami.
E-občanku bude možné použít pro určování
totožnosti občana i v elektronické komunikaci
se základními registry a dalšími informačními
systémy veřejné správy.
6.
7.
Zákon o veřejných zakázkách
(č. 137/2006 Sb.)
Zákon o veřejných zakázkách umožňuje
využívat elektronické prostředky a elektronické
nástroje při zadávání veřejných zakázek. Při
splnění zákonem stanovených podmínek tak
je možné, aby zadavatel a uchazeči o veřejnou
zakázku spolu v rámci zadávacího řízení
komunikovali elektronicky.
již nyní!
a Inženýrské sítě
Zákon o elektronickém podpisu
(č. 227/2000 Sb.)
Zákon zásadním způsobem přispívá k rozvoji
eGovernmentu v České republice, jelikož
vyžaduje, aby orgány veřejné moci mezi sebou
komunikovaly primárně elektronicky, což
vede ke vzniku elektronických spisů a celkové
elektronizaci veřejné správy. Dalším důsledkem
je přiblížení veřejné správy jejím adresátům
tím, že každý má možnost komunikovat s úřady
elektronicky přes datové schránky a nepotřebuje
k tomu až na výjimky zaručený elektronický
podpis, jako tomu bylo při elektronické
komunikaci doposud.
www.magnusregio.cz
Dotace
Vodohospodářství
bodového hodnocení řidiče, seznamu
kvalifikovaných dodavatelů (SKD).
CzechPOINTy dále umožňují učinit podání
podle živnostenského zákona, podání
do registru účastníků provozu modulu
autovraků ISOH, podání žádosti o zřízení
datové schránky a nabízejí i výše zmíněnou
autorizovanou konverzi dokumentů.
Zákon o základních registrech
(č. 111/2009 Sb.)
Registrujte se na
Odborná konference
(Po odeslání přihlášky obdržíte potvrzující email
s fakturačními údaji a variabilním symbolem
potřebným k platbě převodem).
Další informace Vám sdělí Nela Parmová,
tel: 542 425 210 | gsm: 774 112 139,
[email protected]
P r o gr a m k o nference *
7.30–9.00 Registrace účastníků, snídaně
11:20–11:40
9:00–9:20
Výsledky a představení programů řešících vodní toky
a nádrže, budování kanalizací z programu OPŽP.
Představení výzev a možností čerpání dotací prostřednictvím programů strukturálních fondů do roku 2013.
Přednášející: zástupce Ministerstva pro místní rozvoj ČR
9:25–9:55
Přehled dotací a aktuálních výzev v oblasti životního
prostředí. Pomoc při jejich čerpání.
Přednášející: SFŽP – Ing. Arch. Petr Štěpánek, Ph.D.,ředitel
Státního fondu životního prostředí
10:00–10:30
Efektivní čerpání dotací v aktuálním období. Na jaké
dotační tituly se soustředit? Co se chystá a připravuje?
Nejčastější chyby při žádání o dotace.
Přednášející: Eurovision
10:35–10:55
Pohled na aktuální stav v oblasti vodohospodářství
z pohledu Ministerstva životního prostředí ČR.
Přednášející: Ing. Jan Kříž, ředitel odboru fondů EU, Ministerstvo
životního prostředí ČR
Přestávka na kávu a občerstvení
Přednášející: Ing. Arch. Petr Štěpánek, Ph.D., ředitel Státního fondu
životního prostředí
11:45–12:15
Financování vodohospodářských projektů
Přednášející: Ing. Miroslav Pavlas, Ing. Květoslava Botková –
vedoucí útvaru financování municipalit a veřejného sektoru,
Komerční banka, a. s.
12:20–12:40
Poškození plynovodů při stavební činnosti
Přednášející: Ing. Petr Báča – vedoucí řízení a controllingu Divize
provozu a údržby sítí, RWE
12:45–13:05
Čistá řeka Svratka – příklad úspěšného projektu
(eventuelně jiná případová studie sloužící jako inspirace
pro obce).
Přednášející: Ing. Vojtěch Doležal, SEWACO
13:10–13:30
Čištění odpadních a povrchových vod – případová studie.
13:30 Oběd
* Změna programu vyhrazena
g e n e r á l n í pa r t n e ř i
m e d i á l n í pa r t n e r
OPERAČNÍ PROGRAM
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
EVROPSKÁ UNIE
h l av n í pa r t n e ř i
Fond soudržnosti
Pro vodu,
Evropský fond pro regionální rozvoj
vzduch a přírodu
z á š t i ta
odborný garant
Mgr. Petr Žídek
ROWAN LEGAL,
advokátní kancelář s. r. o.
2.4.10 20:04
duben 2010
STRANA 18
m ar k e t i n g m ě st a o b c í
Obce se snaží zaujmout. Třeba záznamníkem
Propracovaná
marketingová strategie
nebo jednotný
vizuální styl. To byly
pro představitele obcí
a měst ještě před pár
lety většinou neznámé
pojmy.
tových jazycích, většinou v angličtině
a němčině.
Ve Znojmě je logicky větší zřetel
na německy mluvící turisty, především
Rakušany. „Ti k nám jezdí přímým vlakem z Vídně, rakouské dráhy nám totiž
pomáhají s propagací města za hranicemi,“ vysvětlila znojemská tisková
mluvčí.
Linda Škrancová
Přitáhnout do města firmy, které zajistí prosperitu a pracovní místa, to je
další oříšek, se kterým si radnice musí
poradit. Také s investory se musí umět
komunikovat. A vycházet jim vstříc, obzvláště v hospodářsky nejisté době.
„Podnikatelům a firmám jsme nezvýšili nájem o inflaci, jako to každoročně
děláme,“ řekl například mluvčí města
Bruntál, které bylo v loňském roce vyhlášeno městem pro byznys v Moravskoslezském kraji. Stejný způsobem vyšli
vstříc firmám i ve Znojmě. Ve Zlíně zase
vznikl unikátní projekt Podnikatelský
inkubátor.
Stejně jako turistické cíle, i investiční
příležitosti je třeba prezentovat na veletrzích. Dobře zpracovanou strategii
na přilákání pozornosti developerů má
například Ostrava. Ta se kromě účasti
na mezinárodních veletrzích v Cannes
či Mnichově zaměřila i na další informační kanály.
„Od loňského září vydáváme elektronický měsíčník s názvem „Development Newsletter!!!“, který přináší zejména investorům informace a novinky
o zajímavých developerských projektech
a investičních příležitostech, aktuálních
trendech a situaci v Ostravě,“ vysvětlila
tisková mluvčí Ostravy Andrea Vojkovská.
Další novinkou je materiál s názvem
„Why Ostrava???“, jež prezentuje Ostravu jako město se silným potenciálem
k dalšímu rozvoji, jako místo vhodné
pro business i pro život.
Propagace – Osvěta se však v této
oblasti rychle šíří. Moravská města lákají
turisty, dbají na informovanost svých
občanů a spokojenost firem ve svém
regionu.
Města na Moravě mají co nabídnout
turistům i investorům. Stejně jako firmy
musí se i města takzvaně umět prodat.
V případě větších měst už je v podstatě
samozřejmostí jednotný vizuální styl.
Průkopníkem v této oblasti bylo město
Zlín.
„Vizuální styl města Zlína včetně logotypu byl pevně zakotven jako jeden
z prvních v České republice již v roce
1996,“ připomněla tisková mluvčí Zlína
Marie Masaříková. Za novou moderní
identitu města obdržela dvojice grafiků
Petr Babák a Tomáš Machek dokonce
Národní cenu za design 96.
Pro menší města je zavedení pevných
pravidel v grafické prezentaci aktuální
spíše až v posledních letech. Zkušenosti
z komerční sféry ale ukazují, že jednotný
vizuální styl výrazně přispívá ke zviditelnění organizace a k identifikaci všeho, co
s touto organizací souvisí, navíc zjednodušuje i zlevňuje prezentaci. O tom se
přesvědčila i radnice v Bruntálu.
„Vloni jsme přijali jednotný vizuální
styl a při zpracování všech materiálů
se držíme přijatého grafického manuálu,“ potvrdil bruntálský mluvčí Jiří Ondrášek. Podobné zkušenosti mají také
ve Znojmě.
prosperující investor
ZNOJEMSKÝ PONOCNÝ Městem chodí v turistické sezóně
ponocný, který dává dobrou noc. Stal se již tradiční součástí
FOTO: město Znojmo
letních večerů ve Znojmě.
„Prvním důležitým počinem v oblasti marketingu bylo vytvoření městského
loga a sloganu před třemi lety. S tímto
se občané i návštěvníci plně ztotožnili
a díky němu je od té doby používán jednotný styl jak v komunikaci s turistou,
tak občanem,“ doplnila Denisa Šipošová, tisková mluvčí Znojma.
spokojený občan
Nejdůležitějším aspektem ve vztahu
město – občan je oboustranná komunikace. Kanálů, kterými může město sdělovat občanům novinky z radnice i dění
ve městě je hned několik.
Lidé se většinou informace dozví
z webových stránek města nebo různých radničních zpravodajů, které jim
přijdou do schránek jednou za měsíc či
dva. Ve Znojmě navíc vsadili na osobnější přístup.
„Každou středu odpoledne má starosta vyhrazenou na setkání s občany,
kteří tak vědí, že se mohou na tento
termín kdykoli nahlásit se svými problémy. Osvědčil se nám také telefonní
záznamník, který využívají především
starší lidé, kteří nepíšou emaily. Lidé nechávají na záznamníku vzkazy, na které
jim pak starosta odpovídá,“ upřesnila
Šipošová.
Co se také obce snaží stále zdokonalovat, je komunikace s úřady. „Umožňujeme občanům, aby mohli s kýmkoliv
na úřadě komunikovat dálkově. Aby
na úřad pokud možno vůbec nemuseli
přijít. A pokud přijdou, aby zde čekali co nejkratší dobu a to v příjemném
prostředí, kde si mohou dát kávu nebo
třeba oběd,“ popsal situaci v Bruntálu
jeho mluvčí Jiří Ondrášek.
V oblasti turistického ruchu jsou
moravská města aktivní a snaží se přilákat rok od roku více návštěvníků.
Logotyp Kroměříže odráží půdorys náměstí
Kroměříž – Iva Návojská Pechmanová je grafická designerka na volné noze.
Mezi její práce patří mimo jiné vizuální
styl Moravské zemské knihovny v Brně
nebo logotyp Mladých brněnských symfoniků.
Na konci roku 2007 vyhlásilo město
Kroměříž výběrové řízení na zpracování
nového vizuálního stylu města. Logotyp
města, tak jak ho známe dnes, je dílem
brněnské designerky Ivy Návojské Pechmanové.
Z kolika návrhů byl právě ten váš
vybrán?
Soutěže se v prvním kole zúčastnilo
78 autorů. Do druhého kola postoupilo pět nejlepších autorských návrhů.
Po předložení rozpracovaného vizuálního stylu a ústní obhajobě před komisí
se vítězem stalo grafické studio Porta
Design, pro které jsem návrh zpracovala.
Jaké bylo zadání města pro grafický
návrh? Byly zde nějaké řekněme konzervativní mantinely, kterých jste se
musela držet?
Přesné zadání soutěže si již nepamatuji, ale myslím, že nijak omezující nebylo.
Možná jen slovní spojení „Město Kroměříž“ bylo svazující podmínkou. Nebylo
možné použít pouze název Kroměříž.
Hlavní důraz byl kladen na historickou
tvář, ale i na současný rozvoj města.
Co vás při tvorbě grafických vizuálů
inspirovalo?
Návrhů jsem vytvořila více. Vítězný
návrh pracuje se stylizovaným půdorysem
hlavního náměstí a zároveň půdorysem
kašny a Arcibiskupského zámku.
Inspirovaly mě letecké snímky města, na kterých mi připadal jednoduchý
geometrický prvek velmi výrazný. Stylizováním půdorysných tvarů jsem došla
ke čtvercovému tvaru loga.
(lis)
Hlavním lákadlem je většinou to, čím
je obec specifická nebo zajímavá.
Ve Znojmě tak mají projekt Znojmo
– město s přívlastkem, v Bruntálu se
snaží turisty nalákat na přehradu Slezská Harta. Oslovit je třeba nejen turisty
z Česka, ale i ty zahraniční.
nadšený turista
„V zahraničí je potřeba prezentovat
větší celek než pouze jižní část Moravy,
proto se na mezinárodních veletrzích
snažíme prezentovat celou Moravu,
o které často zahraniční návštěvník ani
netuší, kde se nachází. Naše veletržní
expozice nabízí tradiční folklor, moravské víno a také kuchyni,“ uvedla Lenka
Bartošová z oddělení zahraničních vztahů břeclavské radnice.
Propagační materiály a publikace
mají města v dispozici v několika svě-
Proslavte svoji obec v soutěži
Vesnice roku
Ministerstvo pro místní rozvoj –
Obce, které se chtějí zviditelnit a získat
k tomu ještě milion do svého obecního
rozpočtu, mají možnost se zapojit do
soutěže Vesnice roku 2010.
Aby mohla obec titul získat, musí
do 30. dubna poslat přihlášku na Ministerstvo pro místní rozvoj a zaplatit
poplatek ve výši dvě koruny za každého
hlášeného obyvatele.
„Soutěže se mohou zúčastnit obce
vesnického charakteru, které mají maximálně 5 250 obyvatel a které mají
zpracovaný vlastní strategický dokument zabývající se rozvojem obce, program obnovy vesnice nebo program
rozvoje svého územního obvodu,“ uvedla
tajemnice soutěže Miroslava Tichá.
Všechny přihlášené obce jsou nejprve
hodnoceny v krajském kole. Každá obec
zařazená do soutěže bude v termínu od
1. května do 30. června navštívena předem
ohlášenou krajskou hodnotitelskou komisí.
Krajská slavnostní vyhlášení pak budou
organizátoři soutěže pořádat v termínu od
1. července do 29. srpna.
Celostátní kolo vyhlásí ministr pro
místní rozvoj při slavnostním ceremoniálu
do 31. října 2010. Loňským vítězem se stala
obec Tučín na Přerovsku. (hrd)
Více informací na www.mmr.cz
ANKETA – Jaké informace se vám daří umísťovat do médií?
BOHUSLAV PŘIDAL
tiskový mluvčí
Přerova
Novinářům poskytuji kompletní informace o dění ve městě. Tedy o životě
ve městě, investičních akcích, finančních
rozvahách, výstupech z jednání rady
města či zastupitelstva, soutěžích a dalších událostech. Mým úkolem je posoudit, zda je informace natolik aktuální
a zajímavá, že upoutá pozornost kolegů
v médiích. Vždy se snažím sdělit novou
informaci o dění ve městě a zaujmout
novináře. Potom jen sleduji a monitoruji, zda se moje zpráva objeví v médiích,
zda si mne novináři vyhledají a chtějí
bližší informace.
18_mh0410.indd 1
PAVEL ZRNA
tiskový mluvčí
Kroměříže
Aby událost z našeho města zaujala, musí svým významem přesahovat
minimálně hranice regionu, nejlépe
však celého kraje. Média preferují
exkluzivitu, jedinečnost či konflikt
a přiznejme si, že takových událostí
u nás není tolik jako ve větších městech. V médiích se objevuje méně
zpráv, než bychom si přáli. I přesto si
však nemůžeme na spolupráci s médii stěžovat. Poměrně trvalý je zájem
o činnost městské policie, o témata
týkající se veřejného pořádku, čistoty města, významných rozhodnutí
zastupitelstva či finančních záležitostí
města.
RADEK TULIS
tiskový mluvčí
Jihlavy
Úspěšné jsou zprávy, které nabízí
veřejnosti atraktivní způsob trávení
volného času – informace o městských slavnostech, kulturních, společenských nebo sportovních akcích.
Podle očekávání máme vyšší publicitu kuriozit než třeba ekonomických
zpráv. Zpráva o úřednících na kolech
nebo informace o výstavě kostýmů
z natáčení Arabely - to vše má nepoměrně vyšší publicitu než zpráva
o úspěšnosti města v získávání dotací
nebo zpráva o návštěvě zahraničního
delegáta či politika.
PAVEL ŽÁRA
tiskový mluvčí Brna
Díky atraktivitě a významu města Brna se v médiích objeví zhruba osmdesát procent našich zpráv.
I přesto, že zatím stále mají negativní
zprávy v médiích převahu, přibývá
těch občanů, kteří si již vybudovali
odstup od „mediálních konstrukcí“
a využívají naše informační zdroje
napřímo – tedy web www.brno.cz.
Tím nechci snížit úlohu médií, spíše
naznačit, že jejich éra negativizmu
končí a začíná se prosazovat originální a nová informace podaná v souvislostech. Konečně!
ŠÁRKA
SWIDEROVÁ
tisková mluvčí
Karviné
Nestalo se nám, že by naše tisková
zpráva nebyla zveřejněna, a vždy jde
minimálně o dvě až tři média. Mým
úkolem je vyhledávat zajímavá a čtivá
témata a informovat průběžně o dění
ve městě. Nevyhýbáme se kontroverzním tématům, toto vedení města je
nakloněno maximální informační otevřenosti a v tom je také moje výhoda.
Výrazně tedy u nás převažuje aktivní
přístup. Pochopitelně je to už těžší
na celostátní úrovni. Tam je většinou
zveřejněna minimálně kontroverzní
zpráva, častěji negativní. Pozitivní
informace se objeví většinou „jen“
na kanálech typu ČT24 nebo ČRo 1.
2.4.10 20:05
duben 2010
inzerce
STRANA 19
TM
19_mh0410.indd 1
2.4.10 20:06
DUBEN 2010
Investorům
zápach ZOO
nevadí
Jihlava – Nové byty nebo rozšíření zoologické zahrady? Co vznikne na pozemcích v Jihlavě, které se
chystá prodat společnost Modeta Style,
stále není jasné. Vše záleží na domluvě a především na tom, kdo nakonec
pozemky v hodnotě šedesáti milionů
korun koupí. Město na ně prý zatím
peníze nemá.
O pozemky projevil zájem také
soukromý investor – společnost Tulip
Property Development.
Ten se netají svým záměrem vystavět na zmíněném území nové byty.
S tím ale nesouhlasí část obyvatel Jihlavy.
„Pod petici proti výstavbě nových
bytů u zoologické zahrady se podepsalo více než tisíc dvěstě lidí. V případě,
že by byly nové byty skutečně postaveny, by si zcela jistě noví obyvatelé
stěžovali na hluk a zápach, který s sebou provoz zoo logicky přináší,“ uvedl
Jiří Pykal, předseda krajské organizace
Strany zelených kraje Vysočina.
Pokud areál získá město, mohlo by
zde podle Pykala vzniknout nové zázemí pro zoo, kanceláře nebo restaurace
pro návštěvníky, která zde zatím chybí.
(lis)
Města staví dál. Navzdory krizi
Moravská města
většinou nezastavila
své největší stavební
projekty. Kvůli
propadům příjmů ale
musely některé radnice
zpomalit jejich přípravu.
Veronika Hrdá
Morava – Nejvíce akcí musela letos
kvůli výpadku příjmů vyškrtnout Olomouc. Přestože tam pokračuje příprava
rekonstrukce ulice 8. května a Dolního
náměstí a dostavba Výstaviště Flora, zastupitelé nepočítají s tím, že by se letos
začalo stavět.
„Do plánu investic na letošní rok
se nedostala řada menších investičních
akcí. Nicméně o jejich dodatečném zařazení budeme jednat teprve s ohledem
na aktuální vývoj,“ uvedl mluvčí Olomouce Ivan Rašťák. V Olomouci se ale přesto letos dočkají nového přednádražního
prostoru za 260 milionů korun. Vedení
města nechalo obnovit za sto milionů Rudolfovu alej. Devadesát milionů investuje
také do rekonstrukce Přichystalovy ulice.
Naopak jiná města se i přes nižší rozpočet v investičních akcích příliš
neuskromnila. Také díky evropským
dotacím. Největší investicí Blanska je
stavba zařízení pro využívání biologicky
rozložitelných odpadů. Stát bude padesát
milionů korun.
Dokončené bude až na jaře v roce
2011. Blanenští se dočkají také nového
parkoviště za šest milionů korun. Parkovat
na něm můžou už letos v létě. Pět milionů
korun pak radnice pošle na akci regenerace sídliště Písečná.
V Uherském Hradišti pokračují ve
stavbě aquaparku. „Stavba bude stát
208 milionů korun. Je to nakonec méně,
než jsme předpokládali. Tuto cenu ovlivnilo opakované výběrové řízení a součas-
Stavaři, vyšlete zaměstnance na školení zdarma
Brno – Manažeři i dělníci pracující
ve stavebnictví se mají možnost vzdělávat zdarma, Regionální hospodářská
komora Brno totiž získala dotaci v projektu „Vzdělávání zaměstnanců v odvětví stavebnictví.“ A navíc rozšiřuje
kapacitu účastníků. Pokud jste stavební
firma, máte ještě možnost se přihlásit.
Do roku 2012 může kurzů zdarma využít téměř 7000 stavařů. Bez ohledu na to,
v jakém kraji působí.
„Firmy si mohou vybrat až ze 109
typů školení. V nabídce jsou jak kurzy
pro rozvoj manažerských schopností,
právního povědomí a ekonomiky nebo
například cizích jazyků. Na své si přijdou i ti, kteří potřebují získat více vě-
STRANA 20
S tav ebn i c t v í
domostí v oblasti IT, kvality výroby nebo
personalistiky,“ uvedl ředitel RHK Brno
Petr Bajer.
Komora do projektu zařadila například kurzy nazvané jako Dovednosti pro
parťáky, mistry a stavbyvedoucí, Lektorské dovednosti či Obchodní dovednosti
a marketing. V nich se účastníci například
dozví, jak se bránit nátlakovým metodám
nebo naopak jak správně argumentovat
při prodeji. Na projektu se bude podílet
téměř stovka lektorů jak z akademického,
tak praktického prostředí.
Výhodou pro zapojené firmy je také
to, že se nemusí vůbec o nic starat. Stačí
si vybrat kurz a poslat tam zaměstnance.
Firma se k ničemu nezavazuje, nevyplý-
vají jí žádné povinnosti. Navíc všechna
školení jsou dotovaná z EU fondů. „Školení budou probíhat v prostorách RHK
Brno, školících místnostech nebo přímo
ve firmách,“ přiblížil Bajer.
Projekt zahájila RHK Brno spolu
s dalšími partnery, převážně hospodářskými komorami. Od prosince loňského
roku se zapojilo už 103 firem, včetně
gigantů jsou je Skanska, Subterra, OHL
ŽS, STRABAG atd. Projekt bude trvat
do prosince roku 2012.
Více informací vám poskytnou
na RHK Brno – Věra Zborovská, [email protected] tel. 532 194 921 www.
rhkbrno.cz
TOTO VZDĚLÁVÁNÍ JE FINANCOVÁNO Z PROSTŘEDKŮ ESF PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
ná situace na trhu stavebních prací. Odhaduji, že stavební práce by mohly začít
v polovině října,“ sdělil starosta Uherského Hradiště Libor Karásek.
Z jezuitské koleje
městská policie
Město se rovněž pustí do rekonstrukce
bývalých jezuitských kolejí, kde vznikne
služebna městské policie, veřejné sociální
zařízení a datové centrum.
V Uherském Hradišti se dočkají také
nového městského parku v bývalých kasárnách.
I v Bruntále budují nové wellnesscentrum za téměř 150 milionů korun.
Dokončené bude už tento měsíc. V Přerově zase od podzimu začne rekonstrukce
Tyršova mostu za 122 milionů korun. Přerovští si od června tohoto roku zaplavou
v opraveném plaveckém areálu. Zastupitelé na opravy vyčlenili třicet milionů
korun. Téměř 82 milionů korun padne
na zateplení městských škol.
V Kroměříži v roce 2010 dokončí dvě
zásadní investiční akce: regeneraci Hanáckého náměstí a dostavbu cyklostezky
Kroměříž – Kvasice za třicet milionů korun. „Dokončení náměstí je prvořadou
záležitostí. Celkové investice dosahují
35 milionů korun,“ potvrdil mluvčí Kroměříže Pavel Zrna.
V Jihlavě na podzim zahájí výstavbu
Horňáckého zimního stadionu za dvě
stě milionů korun. Do konce roku pak
zmodernizují speciální základní školu
v Březinově ulici. Téměř padesát milionů bude stát revitalizace parku Malý
Heulos. Lidé si v něm užijí už na podzim
tohoto roku.
Brňané se ještě letos dočkají opraveného Moravského náměstí a Joštovy ulice. Do staveb město investovalo více než
300 milionů korun. Dalších 119 milionů
padlo na podzemní kolektor.
Více informací o největších stavbách
na Moravě naleznete na www.moravskehospodarstvi.cz.
Poškození plynovodu:
Zcela zbytečná škoda
„Sem nesmíte, mohlo by to tu vybuchnout,“ varovali před třemi lety
kolemjdoucí policisté v Mistřovicích
u Českého Těšína. Hrozil tam výbuch
plynu. Bagrista, při výkopových pracích poškodil plynovod. Obyvatelé
okolních domů museli na tři hodiny
opustit své domovy.
Ve Velkém Újezdě loni v březnu
kvůli překopnutí plynovodu zůstalo
bez plynu pět hodin 270 lidí. Stavbaři při výstavbě vodovodní přípojky
poškodili plynovod tak, že vyřadili
z provozu regulační stanici. Škoda
téměř devadesát tisíc korun.
To jsou jen některé příklady toho,
jak může dopadnout situace, kdy stavební firma neví, kudy vede plynovod. Přitom jednoznačné vytyčení
dělají plynaři zdarma.
Jen za minulý rok řešilo RWE 482 případů poškození plynových zařízení
na stavbách. Škoda činila šest milionů korun. Od plynu bylo odstřiženo 3 266 lidí.
„V případě, že stavebník potřebuje kopat do země, je nejlepší požádat
společnost RWE Distribuční služby
o takzvané „Stanovisko k existenci plynárenského zařízení“,“ popisuje postup
regionální mluvčí RWE Jiří Bezděk.
Na základě tohoto stanoviska pak stavbaři zjistí, zda je v dané lokalitě nějaké
plynárenské zařízení. Pokud se v místě zařízení nachází, přijede na základě
žádosti o takzvané Vytyčení na místo
stavby zaměstnanec RWE a ten trasu
zřetelně vyznačí. „Vše je poskytováno
zdarma. Formulář žádosti o stanovisko
i o vytyčení je na webových stránkách
RWE,“ popsal Bezděk. (hrd)
Dotace pro podnikatele z Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI)
V Operačním programu Podnikání
a inovace je letos otevřena
pravděpodobně poslední velká vlna
dotačních programů. Šance získat
dotaci je tentokrát mimořádně vysoká.
Dosavadní úspěšnost žadatelů byla
v průměru 68,5 %, nyní však tato šance
bude díky navýšenému objemu dotací
ještě vyšší.
Aktuálně mohou podnikatelé požádat
o dotace v následujících programech:
START, PROGRES a ZÁRUKA –
zvýhodněné úvěry a záruky za úvěr
Příjem registračních žádostí od 5. 1.
2010 do odvolání
V programu Start mohou začínající
podnikatelé získat záruku až 80 %
na zajištění úvěru od komerční
banky. Maximální výše úvěru je 3
mil. Kč. Společně se zárukou může
být poskytnut i příspěvek 10 %
z vyčerpaného úvěru. V programu
Progres je poskytován podřízený úvěr
k úvěru od komerční banky (podřízený
úvěr se začíná splácet až po splacení
úvěru bance, nejpozději však za 3
roky). Výše podřízeného úvěru je
maximálně 20 mil. Kč, s pevnou
úrokovou sazbou pouze 3 % p. a.
V programu Záruka mohou malé
a střední podniky získat záruku až 80 %
jistiny úvěru od komerční banky. Cena
20_mh0410.indd 1
za záruku je 0,1–0,3 % z výše záruky.
Tyto tři programy administruje
Českomoravská záruční a rozvojová
banka, která na ně má pro letošní
rok k dispozici celkem 1,85 miliardy
korun.
podnikové administrativy, řešení
pro řízení vztahů pro zákazníky či
dodavatele nebo zvýšení zabezpečení
informačních systémů. V aktuální
výzvě je podnikatelům k dispozici
500 milionů korun.
ROZVOJ – dotace na pořízení nových
technologických zařízení
Příjem registračních žádostí
od 1. 5. 2010 do 31. 7. 2010
Dotace lze získat na pořízení strojů
a nových technologických zařízení,
včetně řídících softwarů. Peníze lze
získat pouze na projekty ve vybraných
regionech s vysokou nezaměstnaností.
Alokace aktuálně vyhlášené výzvy činí
2 miliardy korun.
EKO-ENERGIE – dotace na projekty
úspor energií a podpora využití
obnovitelných zdrojů energií
Příjem registračních žádostí
od 1. 3. 2010 do 30. 6. 2010
Na projekty úspor energií mohou o dotaci požádat dokonce i velké podniky.
K dispozici jsou 3 mil. korun.
e
e e
e
e
e
dotační poradna
ICT V PODNICÍCH – dotace
na informační a komunikační
technologie
Příjem registračních žádostí
od 1. 1. 2010 do 15. 10. 2010
Mezi podporovanými informačními
systémy jsou například řešení
INOVACE – PROJEKT – podpora
zavádění inovací technologií, výrobků
a služeb
Příjem registračních žádostí
od 1. 5. 2010 do 30. 9. 2010
Dotovány jsou projekty s cílem vylepšit
(inovovat) výrobek či službu, případně
i zefektivnit výrobní proces. Projekt
by měl využívat výsledků výzkumu
a vývoje, měl by přinášet něco
nového na trh. V aktuální výzvě jsou
k dispozici 4 mld. Kč.
ŠKOLICÍ STŘEDISKA – podpora
vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů
v podnicích
Příjem registračních žádostí
do 31. 5. 2010
Výstavba či rekonstrukce prostor
určených pro podnikové vzdělávání.
V aktuální výzvě je k dispozici
1 miliarda Kč.
POTENCIÁL – podpora center
průmyslového výzkumu, vývoje
a inovací
Příjem registračních žádostí
od 26. 2. 2010 do 30. 9. 2011
V programu Potenciál mohou o dotaci
požádat i velké podniky. Malé a střední
podniky mohou získat dotace dokonce
i na mzdy a jiné provozní výdaje.
V aktuální výzvě jsou žadatelům
k dispozici 3 miliardy. Kč.
ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY
– podpora informační a znalostní
společnosti
Příjem registračních žádostí
od 15. 4. 2010 do 15. 10. 2010
V aktuální výzvě je připravena miliarda
korun.
SPOLUPRÁCE – KLASTRY – podpora
oborových seskupení podnikatelů
Příjem registračních žádostí od 1. 3.
2010 do 30. 5. 2010
Dotaci získává nový subjekt (klastr)
seskupující firmy, výzkumné
a vzdělávací instituce ze stejného
oboru. Z dotace lze hradit provoz
klastru a společné projekty jeho členů.
V aktuální výzvě je k dispozici 750
milionů korun.
MARKETING – podpora vstupu
na zahraniční trhy
Příjem registračních žádostí
od 1. 3. 2010 do 30. 6. 2010
Dotace je poskytována na pronájem,
zřízení a provoz stánku, marketingové
materiály a dopravu exponátů
na zahraniční veletrhy a výstavy.
V aktuální výzvě je k dispozici
500 milionů korun.
PROSPERITA – rozvoj subjektů pro
průmyslový výzkum, technologický
vývoj a inovace
Příjem registračních žádostí
do 30. 6. 2010
Dotace jsou poskytovány na zakládání
a rozvoj vědeckotechnických parků,
center pro transfer technologií
či podnikatelských inkubátorů.
K dispozici jsou 4 miliardy korun.
Jan Rosen
analytik
Komerční banky
2.4.10 20:23
duben 2010
inzerce
STRANA 21
Kopat bez vytyčení plynárenských zařízení se nevyplácí
 V roce 2009 zaznamenala skupina RWE
celkem 482 poruch způsobených cizím
zaviněním. Nejčastějšími viníky narušení
plynárenského zařízení byly přitom především
stavební firmy provádějící z nejrůznějších
důvodů zemní výkopové práce bez řádného
vytyčení. Tyto doslova zbytečné události
způsobují nemalé škody, zejména na uniklém
zemním plynu a nákladech spojených
s odstraňováním těchto poruch.
 Stavební firma je prostřednictvím
stavbyvedoucího povinna dle Stavebního
zákona č. 183/2006 Sb. § 153 zajistit
vytyčení tras technické infrastruktury (tedy i plynárenského zařízení) v místě jejich
střetu se stavbou.
 Společnost RWE Distribuční služby, s.r.o,
pro vlastníky plynárenského zařízení v rámci
skupiny RWE v ČR ze zákona zajišťuje
evidenci a vydávání polohopisné situace
technické infrastruktury, tedy plynárenských
sítí. V případě dotčení plynárenského zařízení
s plánovanou stavbou je součástí technického
vyjádření také informace o jeho vytyčení.
RWE poskytuje vytyčení
plynárenský sítí ZDARMA
V rámci skupiny RWE je vytyčení
plynárenských sítí poskytováno zdarma,
a proto je naprosto zbytečné, aby docházelo
k jejich častým narušením, jejichž důsledkem
bývá únik plynu, přerušení dodávek konečným
zákazníkům nebo ohrožení zdraví a majetku.
Žádné zemní práce by tedy
neměly být zahájeny bez písemného
technického vyjádření o existenci
sítí a jejich následného vytyčení.
 Podrobné informace o vytyčení plynárenských
zařízení získáte na webových stránkách
společnosti RWE Distribuční služby, s.r.o.,
www.rwe-ds.cz.
21_mh0410.indd 1
2.4.10 20:07
duben 2010
Kongresová turistika v ČR
má jednotnou podobu
www.czechconvention.com
Česká republika je ideálním
místem pro pořádání
kongresů, a tak v době
ekonomické recese Česká
centrála cestovního
ruchu – CzechTourism
vsadila na jistotu a bylo
vytvořeno oddělení Czech
Convention Bureau. Toto
samostatné oddělení České
centrály cestovního ruchu
– CzechTourism (CzT) vzniklo
na základě bohatých
zkušeností kolektivu oddělení
Kongresové a incentivní
turistiky (KIT) při CzechTourism
k 1. lednu roku 2010.
Jade Sebek
Posláním kanceláře je jednotně propagovat doma
i v zahraničí Českou republiku jako kongresovou
a incentivní destinaci. Koordinátoři si od projektu
slibují navýšení počtu akcí v jednotlivých
regionech České republiky.
A jak Czech Convention Bureau funguje? „Hlavní
myšlenkou je zastřešovat jednotlivé regionální
kongresové kanceláře, a napomoci tím tak
k dokonalému využití veškerého kongresového
potenciálu, který naše země nabízí,“ uvedla
vedoucí Czech Convention Bureau Jade Sebek.
Každý kraj, který se stane členem CzCB,
nominuje zástupce, který má ve spolupráci
s CzCB propagovat své kongresové a incentivní
možnosti na domácím i zahraničním trhu.
Většinou se jedná o regionální agentury založené
jednotlivými kraji.
V současné době se do Czech Convention Bureau
přihlásilo pět agentur – Centrála cestovního
ruchu – Jižní Morava, Centrála cestovního ruchu
Východní Moravy, Carlsbad Convention Bureau,
North Bohemia Convention Bureau a Prague
Convention Bureau. „V jednání jsou další
regionální agentury,“ dodala Sebek.
Od CzCB mohou členové očekávat, že
koordinátoři budou pracovat na sjednocení
prezentací všech krajů České republiky. Čeká je
také samozřejmě účast na odborných veletrzích
za účelem propagace MICE (z angl. Meetings,
22_mh0410.indd 1
STRANA 22
inzerce
Incentives, Conferences, Exhibitions), pořádat
fam a press tripy. „Připravujeme také společnou
inzerci v odborných titulech a jednotné
propagační materiály,“ přiblížila Sebek. Kancelář
se zaměří také na podporu tzv. Kampaně
kandidatur. Jejím cílem je tedy usilovat o to, aby
se v České republice konaly kongresy světových
asociací a organizací. Například jako před čtyřmi
lety, kdy se v Praze konala konference Americké
asociace cestovních agentur a v loňském roce
probíhala kandidatura na MS v hokeji 2015,
kde je Česká republika stále ve hře stát se
pořadatelskou zemí.
Sklepy a vinice Vinařství Kovacs
se opět otevřou
Novosedly – „Loni se akce Dny otevřených
sklepů setkala s velkým úspěchem,“ podotýká
Miroslav Kovács, majitel a vinař, „proto ji zopakujeme i letos a do budoucna bychom z ní chtěli
udělat tradici.“ A co dny otevřených sklepů
návštěvníkům nabídnou?
„Jedná se hlavně o uvedení loňského ročníku vín na trh. Zákazníci tak mohou poprvé
ochutnat vína loňského ročníku, který byl specifický vysokou vyzrálostí hroznů. Navíc již
nyní se můžeme pochlubit úspěchy našich mladých vín, se kterými jsme se zúčastnili prvních
letošních soutěží. V soutěži Vinum Juvenale se
prosadil Ryzlink rýnský výběr z hroznů, šarže
20/09 a Cuvée Amálie šarže 06/09, které se staly
vítězi kategorie. Na soutěži Vinalies Internationales 2010 v Paříži pak oba naše Sauvignony
ročníku 2009 získaly stříbrnou medaili. Doporučuji přijet a ochutnat,“ uzavírá Miroslav
Kovács.
Kromě ochutnávek si můžete projít a prohlédnout sklepy nebo vyrazit na vycházku
do vinice Na štrekách, odkud pochází většina
šampionů. Budete-li mít štěstí, provede vás sám
pan Kovács, který o víně a vinici umí zajímavě a zaujatě vyprávět. Nebo přijměte pozvání
do vinného restaurantu, kde vám kromě klasického menu nabídnou i tak zvaný „Slow food“.
„Jedná se o snoubení vína a pokrmů,“ vysvětluje
pan Kovács. „Jsou to malé porce jídla a k nim
vám zvolíme víno, které s pokrmem tvoří dokonalou harmonii.“
V rámci těchto dnů se návštěvníci mohou zúčastnit soutěže o „Šampiona zákazníků Vinařství Kovacs“. Každý může vhodit do prázdného sudu lístek
s názvem vína, které mu nejvíce chutnalo. Vítězná
vína jsou pak označena medailí. Tři vylosovaní soutěžící navíc získají kolekci vín z Vinařství Kovacs.
Kdy: od 1. 5. do 16. 5. 2010
Kde: Vinařství Kovacs
Novosedly 5
tel.: 519 521 200
www.vinarstvi-kovacs.cz
Prohlídky sklepů budou každou celou hodinu od 9.00
do 17.00 a do vinice se můžete podívat vždy v 10.00
a v 15.00. A ještě jedna rada: doporučujeme provést
rezervaci, protože zájem je veliký.
Blogujte!
Žijte na našem webu
www.moravskehospodarstvi.cz
S Czech Convention Bureau už navázaly
spolupráci dva moravské kraje: Jihomoravský
a Zlínský.
Jižní Morava se může pochlubit hned
po Praze nejvyspělejší infrastrukturou pro
rozvoj kongresové turistiky. Proto se Centrála
cestovního ruchu - Jižní Morava rozhodla
před dvěma lety založit Moravia Convention
Bureau (MCB). Pod společnou značkou
nabízí databázi vhodných prostor k pořádání
kongresů v kraji. „Na mezinárodních veletrzích
GO a REGIONTOUR 2010 jsme se poprvé
prezentovali pod hlavičkou Czech Convention
Bureau. Také jsme se zúčastnili významného
veletrhu CONFEX v Londýně a navazujícím
workshopu na Ambasádě ČR. Nyní jsme
uspořádali ve spolupráci s CzCB dva MICE FAM
a PRESS tripy pro odborné partnery z Rakouska
a Maďarska,“ uvedla ředitelka Centrály Zuzana
Vojtová. Letos se pak jihomoravská Centrála
připravuje na prestižní veletrh MICE v Německu
– IMEX Frankfurt 2010 a mediální prezentaci
v suplementu odborného magazínu Meetings
& Incentive Travel. Více informací naleznete
na www.moraviaconvention.cz.
Zlínský kraj zastupuje Centrála cestovního
ruchu Východní Moravy. „V současné době
spolupracujeme v rámci Czech Convention
Bureau na několika projektech. V první řadě dojde
k vytvoření regionálního East Moravia Convention
Bureau, jehož cílem bude spolupráce s partnery
na krajské, celorepublikové i mezinárodní úrovni,“
uvedla ředitelka Centrály Dana Daňová. Letos se
bude Centrála zabývat sjednocením aktuálních dat
prostředí MICE v regionu, vytvoření propagačních
materiálů a vytvoření videa – „Východní Morava
– vhodná kongresová destinace“. „Vytvoříme
také webový portál East Moravia Convention
Bureau a připravíme se na účast na vybraných
zahraničních veletrzích a workshopech
pořádaných Czech Convention Bureau,“ shrnula
Daňová.
Více informací získáte na www.vychodni-morava.cz
)) život ve firmách
Díky nové kolektivní smlouvě
si zaměstnanci polepší
Ostrava – V největší české hutní společnosti
ArcelorMittal Ostrava byla podepsána
nová kolektivní smlouva. Vedení se se
zástupci odborů dohodlo na kompromisu.
Zaměstnanci dostanou například
jednorázovou odměnu na pokrytí vzrůstajících
životních nákladů.
Novým dodavatelem tepla ve Studénce
je POWGEN
Studénka – Od začátku dubna zajišťuje
ve Studénce společnost POWGEN nejen výrobu
elektřiny, ale i výrobu tepla. POWGEN se zabývá
realizací projektu ekologicky šetrné kogenerační
výroby elektřiny a tepla a je vlastníkem
kogenerační jednotky umístěné v prostorách
centrální výtopny ve Studénce.
Pivovar Radegast výrazně snížil
spotřebu tepla
Nošovice – Díky ekologickým investicím snížil
pivovar Radegast odběr o 130 GJ měsíčně,
což znamená meziroční zlepšení o 7 %. Tolik
tepla spotřebuje měsíčně přes 30 běžných
domácností v ČR. Kromě úspory energie
mají tato opatření další ekologicky příznivý
efekt, a sice snížení emisí skleníkových plynů
do ovzduší.
Sládkové žádají zpřísnění definice
českého piva
Plzeň – Oficiální žádost o změnu a výzva
sládků tří pivovarů Plzeňského Prazdroje (vaří
piva Radegast, Pilsner Urquell, Gambrinus
a Velkopopovický Kozel) Žijeme českým pivem
jsou reakcí na test deníku MF Dnes z 24. 3.
2010, který odhalil v některých pivech českých
pivovarů nepovolenou přídatnou látku –
chemický chmelový preparát tetrahop.
HP vytvořilo návrh virtuálního
pracoviště
Praha – Společnost HP rozšířila své
portfolio služeb Unified Communications
& Collaboration o řešení, která pomohou
zákazníkům zjednodušit a lépe integrovat
firemní komunikaci, snížit náklady a urychlit
růst. Nové poradenské služby komplexně
přistupují k transformaci podnikové
komunikace od strategie až po její
implementaci, napříč uživateli, procesy
i technologiemi.
Závod Energetika bude dceřinou
společností ArcelorMittal
Ostrava – Představenstvo ArcelorMittal
Ostrava rozhodlo vyčlenit část podniku
společnosti, která se zabývá výrobou elektrické
energie, do stoprocentní dceřiné společnosti
ArcelorMittal Energy Ostrava. Díky tomu bude
moci v budoucnu získat část bezplatných CO2
povolenek pro výrobu elektrické energie.
(lis)
2.4.10 20:07
duben 2010
Sdružení pro rozvoj
kraje má dvacet let
Moravskoslezsko – Zájem o vstup
do Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského
kraje rok od roku stoupá. V roce dvacátého
výročí vzniku největšího zájmového uskupení v regionu, které si členové připomněli
1. dubna, je součástí Sdružení pro rozvoj
MSK více než 170 subjektů. „Je dobře, že
naše členská základna roste. Je to důkaz,
že naše práce má smysl a že v tomto společenství členové cítí oporu při řešení mnoha problémů,“ konstatoval generální ředitel
Sdružení pro rozvoj MSK Miroslav Fabian.
Mezi členy Sdružení patří velké průmyslové
podniky, stavební firmy, projekční organizace, oborové klastry, rozvojové agentury,
ale i školy, zdravotnická zařízení, města
a obce. „Sdružení stále umí nacházet nová
a potřebná témata pro tento region či dávat
dohromady konsensuální řešení,“ zdůvodnil Pavel Bartoš, první viceprezident Sdru(hrd)
žení pro rozvoj MSK.
Lázně pro šest tisíc lidí
Jižní Morava bude
už za tři roky
vodním rájem
a bude konkurovat
Karlovým Varům.
Veronika Hrdá
Lázeňství – Alespoň to tvrdí zástupci
Jihomoravského kraje, kteří na rozvoj
lázeňství v březnu poslali 680 milionů
korun.
Na jižní Moravě by měla být dvě lázeňská centra. V Pasohlávkách a v Lednici. Majitelé pozemků slibují, že do tří
let budou do obou lázní investovat více
než dvě miliardy korun. Více než třicet
procent nákladů zaplatí Regionální rada
Jihovýchod z evropských peněz.
Rejstřík
Seznam Inzerentů
A.W. 4
Agentura pro regionální rozvoj 8
AkzoNobel 14
Alma 8
Arcelor Mittal 22
Arcelor Mittal Energy22
Avrioninvest 2
Behr 6
Cromodora Wheels 6
Crystalex Bohemia 6
Cushman&Wakefield 4
Cyrrus 6
CzechInvest 6
Česká společnost pro osvětlování 15
Českomoravská záruční a rozvojová
banka 10
Dalkia 8
Develon CZ 4
Drinks Union 4
DTZ 4
Eiffage Construction 8
EUROTEC 4
Eurovision 17
Evropská investiční banka 8
HB Reavis Group 4, 6
Heineken 16
HP 22
Hyundai 6
IDOP 8
Industry Servis ZK 6
ING Real Estate Development 4
STRANA 23
Servis
Jeko-okna 10
Jižní centrum 4
Kaláb 2
Kart 6
Komerční banka 8, 10, 17
Krajská hospodářská komora 8
Maxmont 2
Medis International 6
Modeta Style 20
Multi Development 4
OC Futurum 8
OKD 8
OP Prostějov 12
Plakor 6
Plzeňský Prazdroj 22
Pokart 6
Porta Design 18
Radegast 22
ROWAN LEGAL 17
RPG Real Estate 8
RWE 17
SAKO 8
Sekyra Group 4
SEWACO 17
SMC Development 4
Technická a lesní správa Chotěboř 15
Technické sítě Brno 15
Technologické inovační centrum 6
Tenza 8
Tulip Property Development 20
Vario Vila 2
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Česká centrála cestovního ruchu –
CzechTourism
ŽSD a.s.
CEVRO Institut, o.p.s.
ČEZ Prodej, s.r.o.
DASMAR, s.r.o.
Wolters Kluwer ČR, a.s.
eCENTRE, a.s.
RPG Byty, s.r.o.
Dalkia Česká republika, a.s.
EKO-KOM, a.s.
MVV Energie CZ a.s.
Komerční banka, a. s.
Regionální hospodářská komora Brno
RWE Distribuční služby, s. r. o.
HUYNDAI Motor Czech s. r. o.
Veletrhy Brno, a. s.
TONI&GUY
TOKA s. r. o.
Vinařství Kovacs s. r. o .
V Pasohlávkách se má už od příštího
roku začít stavět komplex Moravia Thermal
za 1,2 miliardy korun. Na ploše 5,6 hektarů
má vyrůst do konce roku 2012 vodní ráj pro
šest tisíc lidí.
Ti si budou moct užít jízdu na sedmnácti druzích tobogánů. Samozřejmostí
bude relaxační svět a atrakce pro děti. Lidé
se přitom nebudou koupat v obyčejné vodě
z vodovodu. V Pasohlávkách vyvěrá totiž
pramen s obsahem sirovodíku s teplotou
kolem 36 stupňů celsia.
„Je v republice ojedinělý a vhodný
pro léčbu pohybového aparátu i kožních
onemocnění,“ vysvětlila Renata Vörösová,
předsedkyně představenstva ŽS Real. „Přestavíme také Hotel Thermal Mušov tak,
aby měl čtyři hvězdičky. Vznikne třípodlažní objekt, ve kterém bude kongresové
a wellness centrum. Konferenční sál bude
postavený až pro šest set lidí,“ přiblížila
Vörösová.
ŽS Real chce do hotelu investovat až
350 milionů korun. Dalším lákadlem pro
turisty by měl být také archeologický park
na Římském vrchu. Jeho součástí bude
muzeum s promítacím sálem, přírodní
divadlo, dílny pro řemeslné aktivity, rekonstrukce germánské vesnice i výstavy
místních nálezů. V areálu by měla vyrůst
i rekonstrukce starověkých římských lázní.
„Projekt připravujeme ve spolupráci s archeology z Akademie věd,“ řekla Lydie Filipová ze společnosti Thermal Pasohlávky.
Hradisko u Mušova je totiž nejvzdálenějším
vojenským ležením od hranic celé římské
říše. Místní nálezy pochází z dob vlády
Marka Aurelia. Kraj uvažuje o zavedení
pravidelné autobusové linky na trase Brno
– Pasohlávky.
Více než sto milionů korun má padnout
také na rozvoj lázní v Lednici. I tam chce
kraj prostřednictví Rady Jihovýchod poslat
více než sedmdesát procent peněz.
V příštím čísle Moravského
hospodářství se dočtete:
)) Představíme vám největší vodohospodářské projekty
)) Zjistíte, jak čistí řeky a rybníky v jednotlivých regionech
)) Přečtete si, které obce nemají v rozhodujícím roce připravenou
kanalizaci a proč
)) Dozvíte se, jak jsou zabezpečené obce ohrožené povodněmi
)) Zasvětíme Vás do tajů potápění a dalších vodních sportů
Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další
číslo na adrese: [email protected]
Květnové vydání Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl
do 4. května 2010.
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE:
do 23. 4. 2010
VYDAVATEL:
Magnus Regio, s. r. o.,
Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210
e-mail: [email protected] • www.magnusregio.cz
ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI:
Magda Slaninová
e-mail: [email protected]
REDAKCE:
šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá,
gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected]
redaktorky: Bc. Hana Nečasová,
e-mail: [email protected]
a Bc. Linda Škrancová,
e-mail: [email protected]
foto: Jiří Sláma / FOTO SLÁMA
OBCHODNÍ ODDĚLENÍ:
Obchodní manažeři:
Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 237
gsm: 725 006 094, e-mail: [email protected]
Monika Syslová, tel: 542 425 237, gsm: 774 112 138
e-mail: [email protected]
Milan Slanina, tel: 542 425 239, gsm: 728 004 983
e-mail: [email protected]
PRODUKCE:
Nela Parmová,
tel.: 542 425 231, gsm: 774 112 139,
e-mail: [email protected]
SAZBA:
JONATÁN, grafické sdružení,
Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us
TISK:
Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36,
614 00 Brno, www.helbich.cz
REGISTRACE:
MK ČR E 18141
inzerce
dokonalost je dùsledek úspìchu
dokonalá image je jeho pøíèina
TONI&GUY Brno - vše co potøebujete
TO PRAVÉ PRO VAŠÍ FIRMU!
I nejúspìšnìjší firma ztrácí body, pokud její zamìstnanci nejsou dostateènì reprezentativní.
Chybí jim sebedùvìra a tak i schopnost se prosadit. Využíjte zkušeností týmu TONI&GUY Brno
a vytvoøte ze svých zamìstnancù sebevìdomé a cílevìdomé zástupce spoleènosti.
Je to investice, jako každá jiná.
Pro více informací kontaktujte TONI&GUY Brno.
Radnická 9, Brno | t: +420 602 10 19 49 | e: [email protected]
23_mh0410.indd 1
2.4.10 20:43
duben 2010
Mor.hospodarstvi 268x374.indd 1
24_mh0410.indd 1
inzerce
STRANA 24
29.3.2010 10:54:19
2.4.10 20:08
Download

Duben 2010 - Magnus Regio