http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/slovnik.html
Homo
[antropologie]
označení rodu z čeledi *Hominidae (velcí *lidoopi a lidé). Kromě
druhu
*Homo
sapiens jsou
všechny
druhy
i poddruhy
rodu Homo vymřelé. Rod Homo prodělal poměrně složitý vývoj a jeho
nejstarší zástupci jsou obtížně definovatelní. Obvykle se tento rod
klasifikuje do 3 až 4 druhů, někdy se vymezuje až 10 i více druhů.
Podle některých zastánců multiregionalistické teorie existoval v evoluci
*člověka pouze jediný vyvíjející se polytypický druh Homo sapiens.
Podle tohoto *názoru by první formy rodu, například *Homo habilis,
měly náležet do rodu *Australopithecus. Stavba těla druhů
rodu Homo je jasně specializovaná na bipední lokomoci (*bipedie) a
v zásadních rysech se podobá stavbě těla současného člověka. Dolní
končetina je prodloužená, nejvýraznějším rysem je prodloužení a
přestavba *stehenní kosti. Pánev je široká a nízká a má pro člověka
charakteristické „prostorové“ uspořádání. Uchopovací a manipulační
schopnosti nohy jsou velmi omezené. *Trup je krátký a předozadně
oploštělý, zejména v oblasti hrudníku, *bederních obratlů je většinou
pět. Horní končetiny jsou relativně krátké, gracilně stavěné. Ruka je
gracilní, s dlouhými štíhlými, pohyblivými prsty a relativně dlouhým
pohyblivým palcem schopným téměř dokonalé *opozice. Předpokládá
se také, že pro všechny zástupce rodu Homo je typická ztráta
původního ochlupení a charakteristický rozvoj kožních derivátů, jako
jsou *vlasy a *chlupy. Důležitý je také rozvoj termoregulace, kde je
výrazným činitelem pocení. Typický je velký mozek, který je strukturou
analogický mozku současného člověka; starší formy rodu Homo měly
ve srovnání s anatomicky moderním člověkem výrazně menší kapacitu
mozku. Velikostní pohlavní dimorfismus není vysloveně velký, ale
rozdíly ve velikosti mezi *pohlavími byly a jsou jasně patrné a
u některých druhů a populací byly dosti výrazné. Pro rod Homo byl
charakteristický rozvoj *primárních a *sekundárních pohlavních znaků,
jako je dlouhý *penis, typická stavba ženských pohlavních orgánů,
ženské *prsy(*mamma) a specifické mužské ochlupení obličeje.
V potravě hraje velký význam živočišná potrava, i když její podíl mohl
být u jednotlivých druhů výrazně odlišný. Zástupce rodu Homo lze
charakterizovat jako všežravé *predátory, kteří využívají k získávání
masité potravy *nástrojů a rozvinutých schopností mozku.
http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/slovnik.html
Jde o ekologicky velmi přizpůsobivou skupinu, která od samého
počátku své evoluce žila v tropickém, subtropickém i mírném pásu a je
globálně rozšířena. Rozvinutá je *materiální kultura spojená s výrobou
sofistikovaných a složitých nástrojů. Její součástí je také upravování
životního prostředí – například stavba přístřešků, úkrytů a *obydlí.
Výroba a používání standardizovaných nástrojů z *kamene, *kostí,
*paroží a dalších materiálů svědčí o tom, že zástupci rodu Homo museli
disponovat rozvinutými formami učení, dobrou pamětí i schopností
*analýzy a rovněž rozvinutými formami komunikace. K vzniku tohoto
komplexu nebyl bezpodmínečně nutný velký mozek, ale naopak lze
předpokládat, že zvětšování mozku bylo produktem rozvoje materiální
kultury a chování.
Pro celý rod je typická i *kultura v dnešním slova smyslu. Latinský
termín homō
fāber („člověk
dělný“)
zdůrazňuje
člověka
jako
výrobce, homō
lūdēns jako
toho,
kdo
si
hraje, homō
oeconomicusčlověka
jako
nositele
potřeb,
kdežto homō
sociologicus jako nositele společenských rolí; homō viātor(„poutník“)
zdůrazňuje lidskou smrtelnost, homō hominī lupus, že je „člověk
člověku vlkem“. (Viz též *antropogeneze, *člověk – morfologie rodu
Homo.) (Miloš Macholán, Jaroslav Malina, Václav Vančata)
Download

[antropologie] označení rodu z čeledi * Hominidae (velcí *lidoopi a