[LN_MORAVA - 5] LN_CTVRTEK/VYROBA<CTVRTEK_5> ... 24.11.11
LIDOVÉ NOVINY
pc:LNODS096
user:LN_ROUS
PrintDate:18.11.2011 15:46
CENA VODY
Čtvrtek 24. listopadu 2011
V
Dopad výroby bavlněných produktů (oblečení, látek atd.)
pro státy EU na světové
vodní zdroje
421
22959
mil. m3
mil. m3
581
mil. m3
803
0
0–10
Foto Shutterstock / šk
mil. m3 r
450
10–50
mil. m3
50–500
533
500–2500
3
690
mil. m
2500–5000
5000–7500
2459
Modrá vodní stopa v milionech
m3 (množství ročně spotřebované
„modré“ vody, tj. vody z jezer,
vodních toků a podzemních vod)
mil. m3
Každý stát má jiný odstín
modré podle toho, kolik vody
se v něm ročně spotřebuje
při produkci a zpracování
bavlny pro výrobu
bavlněných věcí pro státy
EU25. Čím tmavší modrou
barvu země má, tím více
vody se spotřebovalo na
jejím území.
Z mapy vyplývá, že
pro výrobu evropského
bavlněného oblečení
a dalších produktů bylo
nejvíce vody spotřebováno
v Uzbekistánu, Indii, Turecku,
Pákistánu, Sýrii a Egyptě.
Množství této vody naznačuje
síla šipek směřující z každého
státu do EU.
Virtuální voda: ta, kterou nevidíme
Za produkty, které nakupujeme v našich obchodech, se často skrývá spousta potřebné vody ze suchých oblastí světa
MARIE HOKROVÁ
Alternativy v oblékání
S
polu s jedním šálkem
kávy pomyslně pijete
i 140 litrů vody. Právě
tolik vody bylo potřeba
na vyprodukování takového množství kávových zrnek. Tabulka čokolády? To je 2400 litrů
vody. Obléct si džíny je jako spotřebovat 11 000 litrů vody, z níž velká
část bude špinavá a odteče bez vyčištění do řeky.
Tuto vodu my sami ale nevidíme. Říká se jí virtuální voda. Je to
v podstatě množství životadárné tekutiny, které bylo použito k výrobě
určitého produktu. Na příkladu
džín je to veškerá voda, která byla
potřeba k zavlažování žíznivé bavlny, na míchání chemických postřiků na ošetření plantáží i voda na máchání, bělení a barvení této bavlny.
Pojem virtuální voda začal používat na počátku 90. let 20. století
geograf Tony Allan z londýnské
King’s College. Nizozemský vědec Arjen Hoekstra pak se spolupracovníky z organizace UNESCO
a z Univerzity v Twente přesně spočítali, kolik vody je potřeba na jakou komoditu a také kolik vody
kvůli spotřebě produktů spotřebovávají jednotlivé státy. Podařilo se
jim tak upozornit na to, že na území některých států zmizí více
vody, než tam od přírody reálně je.
Nejvíc vody vypije zemědělství
Na zemědělství připadá 70 % spotřeby sladké vody na světě. Jedná
se především o zavlažování polí,
kde se pěstují plodiny na jídlo pro
lidi, plodiny na krmení pro hospodářská zvířata a plodiny, které se
dále využívají v průmyslu – například bavlna. V současné době má
mnoho států světa problémy s nedo-
■ kupujte věci z organické/bio
bavlny, u které nebyly použity
chemické postřiky
pěstovaných v mírném podnebném
pásmu, tedy ze lnu, vlny a konopí
■v
■ kupujte
věci s certifikátem Fair
Wear Foundation – zaručuje lepší
pracovní podmínky při výrobě
textilu (např. vylučuje dětskou práci)
sobotu 26. listopadu se připojte
k Mezinárodnímu dni nenakupování
a nekupte si nic – a nemusí to tak
být jen tento den
■ seznam
■ kupujte
věci z druhé ruky: nebyla
spotřebována žádná voda navíc
■ kupujte
oblečení z materiálů
prodejen s oblečením
vyrobeným z certifikované bavlny
nebo z alternativních materiálů
najdete na www.rozvojovka.cz/
Cena vody
Spočtěte si vlastní vodní stopu
V uzbecké poušti stojí vraky lodí. Dříve sloužily na Aralském jezeře rybářům, dnes jsou i desítky kilometrů daleko
od břehu. Vodu odčerpaly mimo jiné i bavlníkové plantáže.
FOTO ARCHIV ČVT
statkem vody pro své obyvatele.
Miliarda lidí nemá přístup k pitné
vodě a musí pít vodu špinavou. Další obrovské množství lidí nemá dostatek vody na zavlažování svých
malých políček. Nemohou často
ani napojit dobytek pro vlastní obživu. Děje se tak i proto, že v oblastech, kde jsou omezené zdroje
vody, se tato vzácná tekutina čerpá
na zavlažování luxusních plodin
pro export.
Podstatný objem jídla a dalších
rostlinných produktů, jako je tropické ovoce, káva, kakao nebo bavlněné oblečení, zajišťují vyspělým státům dovozci z ciziny. Ze
zahraničí pocházejí i krmiva pro
hospodářská zvířata, jako je sója,
nejčastěji pěstovaná v Jižní Americe. Všechny evropské země, kromě Francie díky jejímu hojnému
zemědělství, jsou proto čistými
dovozci virtuální vody. To znamená, že zajištění produkce výrobků
a potravin pro Evropu je velice závislé na čerpání vodních zdrojů
v cizích zemích. Potraviny, které
si běžně kupujeme, vyrostly na
druhé straně planety – a tam je
také zalévali a chemicky ošetřovali. Značná míra problémů týkajících se nedostatku vody a jejího
znečištění v rozvojovém světě je
tedy důsledkem spotřeby ve světě
vyspělém.
Dovoz vody z pouště do Evropy
Problém nastává, když se na vodu
náročné plodiny na export pěstují
v přirozeně suchých oblastech. Například řezaná květina, kterou si
můžeme po celý rok zakoupit
u českého stánku, spotřebovala
a znečistila litry vody pravděpodobně v Keni. Odsud se dováží
nejvíc řezaných květin pro Evropskou unii, přitom sever země trpí
častými suchy.
Nejnáročnější rostlinou na vodu
je bavlna, i proto je takzvaná vodní
stopa našeho oblečení tak vysoká.
Na jediné tričko padlo 2700 litrů
vody. Celosvětová spotřeba bavlněných produktů vyžaduje 256 mi-
Na webu www.waterfootprint.org
najdete jednoduchý program, který
vám spočítá vaši „vodní stopu“ –
tedy celkové množství vody, které
spotřebujete všemi každodenními
činnostmi v závislosti na tom, co jíte,
co kupujete a kolik vody
spotřebujete v domácnosti.
liard metrů krychlových virtuální
vody za rok. Celých 84 % vody,
která byla potřeba pro výrobu bavlněného oblečení a dalších produktů
pro státy Evropské unie, pochází
z oblastí mimo Evropu.
Bavlna je v současnosti nejpoužívanější surovinou v textilním průmyslu na celém světě. Plantáže
s hebkými chomáči rostou převážně
v regionech se suchým horkým podnebím, kde vody není dostatek. Dopady produkce bavlny na životní
prostředí jsou lehce viditelné a mají
různé podoby. Výroba oblečení pro
evropský trh má nejcitelnější dopad
v Indii a Uzbekistánu. Právě tam
kvůli tomu vysychá Aralské jezero.
Vodu na zavlažování polí zemědělci čerpají jak z povrchových
zdrojů, tak z těch podzemních.
Obnovitelným zdrojem je ale pouze voda procházející vodním koloběhem, nikoli voda podzemní
(tzv. fosilní voda). Ta se ukládala
miliony let a nelze ji při současném tempu čerpání obnovit. Například v Indii se podle časopisu
New Scientist touto vodou ze studní zavlažují dvě třetiny všech polí.
V některých oblastech hladina
podzemní vody klesá až o šest metrů za rok.
Autorka koordinuje kampaň
Cena vody
Download

5. strana - Rozvojovka.cz