Rybářská praxe
112
Všechny mé nástrahy
Vlevo: Bohatý
sortiment gumových
rybiček.
Při lovu „na tahačku“
ulovíme pravidelně
candáty, kteří jsou zaseklí
přímo na těle, často
dokonce celé série! Za
těchto dnů útočí candáti se
zavřenou tlamou, „omračují“ nebo „zastrašují“
svou kořist. Ucítíme ránu,
háček však visí na zádech,
na břiše nebo na čelisti.
Alternativy k přirozené nástražní
rybce při lovu „na tahačku“
„
Již 50 let mě ničí nástražní rybičky,“
uleví si Albert jen tak pro sebe, „pokaždé ta samá hra.“ Lov nástražních
rybiček jde zase pěkně ztuha. Minutu
od minuty je můj průvodce netrpělivější, náš rybářský výlet na candáty se začíná
pomalu ale jistě scvrkávat.
Dokáži Albertův hněv docela dobře pochopit. Celý jeho rybářský život jej naučil, že čerstvá nástražní rybička je nejatraktivnější, nejvšestrannější a nejúčinnější nástrahou při lovu
„na tahačku“ a že jako rybář získá pomyslnou
výhodu, když se pravidelně postará o čerstvé
nástražní rybičky. To zabolí, když už při výběru nástrahy musíme dělat ústupky. Plavaná na
nástražní rybičky je proto pevná součást lovu
dravců.
Jsou však i dny, za kterých lov nástražních
rybiček absolutně nejde. Někdy pak přichází ten okamžik, kdy dochází chuť investovat
již čas do pochybného lovu nástražních rybiček, ale využít jej smysluplným způsobem
k lovu candátů. Místo nástražní rybkou musíme systémek vybavit jinou nástrahou.
Celá řada francouzských specialistů pro
lov „na tahačku“ vyzkoušela na Drachkovitchově systémku nejšílenější alternativní
nástrahy, např. kandovaná kuřecí střívka,
která byla na pultech obchodů k dostání
pod názvem „Madison“. Na základě dlouhodobých úspěchů v nejrůznějších podmínkách vykrystalizovalo během doby pět
smysluplných alternativ k čerstvé nástražní
rybičce:
113
Rybářská praxe
Přírodní nástražní
rybičky jsou účinné
i tehdy, když jsou
roztrhané úplně na
cáry. Jsou proto pro
autora a jeho přítele
první volbou. Ovšem
mnoho rybářů lovících
candáty dává přednost
gumovým rybičkám
a twisterovým ocáskům
před opravdovou
rybičkou.
Žádná nouzová
nástraha: okouni
(a přirozeně též
candáti) jsou známi
tím, že říční raky
konzumují s velkou
oblibou.
• konzervované nebo zamražené nástražní
rybičky;
• proužky špeku, které vyřízneme z většího
kusu masa, se kterými řezníci převinují
např. hovězí pečeni;
• cáry z tělního obalu chobotnice;
• rousnice;
• nástrahy z měkké gumy.
Konzervované nebo
zmrazené nástražní
rybičky
Výhody a nevýhody nejrůznějších konzervačních metod nástražních rybiček jsme si
vzali pod lupu již v kapitole konzervační metody. Jak již bylo řečeno, v úvahu přicházejí
pouze konzervované nebo též zmrazené nástražní rybičky.
Proužky špeku
Velký kus špeku bez problému koupíme
u řezníka. Tyto kusy vypadají jako deka
a jsou 2 až 4 mm silné. Se solidními nůžkami se z nich dají velmi lehce nastříhat ná-
114
Všechny mé nástrahy
Rousnice jsou známou
a mimořádně výtečnou
nástrahou na candáty.
strahy. Přitom může rybář povolit uzdu své
fantazii. Nástraha nemusí být v žádném
případě ve formě proužků, ne, z kusu
špeku se dají vystřihnout twisterové imitace, které se při tahu začnou živě kroutit.
Komu se zdá obstarávání a vystřihování
příliš složité, může si v obchodě s rybářskými potřebami koupit tzv. „Porc-Rind-Bait“
od americké firmy „Unkle Josh“. Tyto
proužky špeku z USA se dodávají ve skleničkách (b ez formalinu a glycerinu)
a obratem ruky se dají přidělat na Drachkovitchův systémek.
Chobotnice
Chobotnice, o kterých se zde mluví,
jsou k dostání zamražené v jakémkoliv supermarketu pod jménem „Calamari“. Tito živočichové mohou být
pět, ale také padesát centimetrů
dlouzí, někdy je dostaneme v celku,
jindy v kroužcích nebo dokonce
v kroužcích obalených ve
strouhance. Malé, deset až
dvanáct centimetrů dlouhé
kalamáry se dají na Drachkovitchův systémek výtečně přidělat v celku.
Jsou-li větší, musíme
z tělního obalu vyříznout odpovídající
proužek. Máme-li
k dispozici pouze
proužky, pak si vystačíme i s nimi. Přeřízneme je a z největších kroužků, jedno jestli obalovaných nebo ne, vytvoříme použitelné nástražní proužky.
Stejně jako kusy špeku se dají schránky větších chobotnic nařezat na imitace twisterů,
jejichž chod si ve vodě nezadá s opravdovou
nástrahou z měkké gumy. Kdo i přesto má
dojem, že na jeho domácí vodě jsou bílé nástrahy bez úspěchu, může chobotnice klidně
nabarvit.
U nástrah jako špek nebo chobotnice neexistují žádné hranice, každý si může vytvořit
osobní zkušenosti s candáty, ovlivněné různým tvarem nástrahy. Od barvení jsme úplně
upustili, protože nemáme pocit, že by se tím
počet úlovků zvýšil.
Rousnice
Rousnice jsou výbornou candátí nástrahou, na některých místech se
s nimi dají zažít skutečné „hvězdné“ hodiny.
Každý, kdo se intenzivně touto nástrahou
jako nástrahou na candáty zabýval, ví, že
úlovky při vysoké vodě s lehkým až silnějším
přikalením ničím za klasickými nástrahami
nezaostávají. Problém rousnic je ten, že se na
Drachkovitchově systémku rychle přetrhnou, takže je nabízíme na podomácku vyrobených systémcích.
Jeden jediný trojháček se přímo v očku zatíží lehkým olůvkem a červ se napíchne
v přední, tužší části těla před kroužkem na
všechny špičky háčků. Náš po domácku vy-
115
robený systémek je hotov. Minimálně tři čtvrtiny tělíčka žížaly zůstávají volně viset. Také
na této montáži zůstávají rousnice citlivou
nástrahou, se kterou musíme opatrně zacházet. Měkké nahození a opatrné vyproštění
háčků je tudíž nutné. Při „tahačce“ s rousnicemi mohou být pauzy na dně klidně daleko
delší, než jsme běžně zvyklí. Líni, cejni,
parmy a místy i velcí kapři patří k pravidelným vedlejším úlovkům, o jiných druzích
dravců ani nemluvě. Zvláštní je, jak hltavě
candáti rousnice nasávají. U žádné jiné nástrahy při „tahačce“ nesedí háček po záseku
tak hluboko.
Nástrahy z měkké gumy
Díky své dostupnosti se pro mnohé rybáře
nabízejí nástrahy z měkké gumy jako nejsmysluplnější alternativa při lovu na „tahačku“. Protože je lze pokaždé snadno koupit
a málo stojí, mnoho rybářů si vůbec nedalo
práci s tím, vyzkoušet při „tahačce“ na candáty jinou nástrahu. Rybaří vždy „s gumou“
a nejčastěji s pevnou olověnou hlavičkou,
která silně omezuje pohyblivost nástrah
z měkké gumy, jak již bylo vysvětleno v kapitole o Drachkovitchově systémku.
116
Drachkovitchův systémek nabízí díky měděnému drátku nejen lepší pevnost uchycení,
ale vedení nástrahy je zároveň daleko různorodější a mnohotvárnější, zvláště při zcela
rozhodujícím konci fáze klesání. Nástraha
z měkké gumy na Drachkovitchově systémku je též lépe osazena háčky než klasický
systémek s olověnou hlavičkou a proporčně
naddimenzovaným velkým jednoháčkem.
Veškeré výhody kloubového spojení mezi
olůvkem a nástrahou u Drachkovitchova
systémku platí i pro případ, když systémek
osadíme nástrahou z měkké gumy. Kdo loví
se svými nástrahami z měkké gumy systematicky na dobře vyzbrojeném systémku s kloubovým spojením, uloví během sezóny daleko
více než s nástrahou z měkké gumy na
systémku s pevnou olověnou hlavičkou.
Vše, co již bylo řečeno v kapitole o vedení
nástrahy, platí též pro lov s nástrahou z měkké gumy na systémku.
Pouze pauzy na dně by neměly být tak
dlouhé, jak se doporučuje při lovu s opravdovou nástražní rybičkou. Několik sekund je
skutečně maximum: nástrahy z měkké gumy
jsou umělé nástrahy a pouze pohybem jim
vtiskneme život, ne vůněmi a přirozeným zápachem jako u opravdové nástražní rybičky.
Nahoře: Vítězné tažení
umělých nástrah
z měkké gumy
v Německu těsně souvisí
s jejich úspěšností –
speciálně v případě
candátů.
Vpravo: Žluté nebezpečí
pro candáty. Vazač
prutů Christian
Weckesser se svým
největším candátem.
Všechny mé nástrahy
117
Rybářská praxe
Vůně a stimulátory
Vůně nebo stimulátory obchody s rybářskými potřebami sice nabízejí, zda tyto substance, které jednoznačně silně voní, též ryby
přitáhnou, je jiná otázka. Nás tyto produkty
ještě nikdy, ani částečně, o své účinnosti nepřesvědčily. Olejová báze těchto produktů
má podle nás pouze jednu výhodu: staré vyžilé nástrahy z měkké gumy opět zjemní
a změknou, vykoupeme-li je v nemístně voňavých, mastných látkách. Stejně málo nás
přesvědčily všechny další stimulátory, které
se při výrobě integrují do masy tělíčka nástrah z měkké gumy a údajně by měly „s vůní
a chutí“ přinést úspěch. Kdo tomu věří,
může v klidu tak chytat, nám to za ty peníze
nestojí.
Barvy
Barvy umělých nástrah jsou ostře diskutovaným tématem a pokaždé se musím pousmát, vidím-li dva rybáře, kteří o tomto tématu tak ostře debatují, až se téměř pohádají.
Musí to být ukryto někde hluboko v psychice člověka, že barva nástrahy hraje tak výjimečně důležitou roli. Mně přijde, že člověk,
který své okolí vnímá pouze výhradně svým
zrakem, a tím pádem je „oční zvíře“, tuto
vlastnost přenáší i na jiná živá stvoření. Na
barvy jsme citliví a nás lze barvami okouzlit.
Proto to však nemusí platit i pro jiné živé
tvory.
Myslím, že neexistuje žádná myslitelná
barva, která by nebyla v očích toho kterého
lovce candátů „tou nejlepší“. Potkal jsem rybáře, kteří přísahají na bílou, jiní na žlutou,
červenou, modrou nebo zelenou. Pak naopak existují rybáři, kteří vám dokáží zcela
přesně vysvětlit, proč jednobarevné nástrahy
z měkké gumy nedokáží vlastně nic, ne, člověk nutně potřebuje dvoubarevné nebo ještě
lépe trojbarevné. A tito chlapíci mají vždy
v záloze přesnou kombinaci k jakékoliv
barvě oblohy a vody.
Mí přátelé a já jsme se odjakživa snažili
určit rozdíly mezi jednotlivými barvami. Celkově však bylo velmi těžké rozdíly definovat.
Přitom z mé lodi chytáme zásadně pouze
s různými barvami v očekávání, že někdy
třeba budeme mít skutečně hmatatelný
důkaz. Možná je to lidský reflex, snažit se
118
vysvětlovat si různě bohaté úlovky rozdíly
v barvě nástrahy. Zní to jednoduše a logicky,
většina rybářů se s tímto paušálním vysvětlením spokojí. Došli jsme k závěru, že na některých vodách mají candáti určité záliby, například lépe reagují na zelené umělé nástrahy, zatímco jinde jsme ve výhodě se žlutými
nebo bílými. Nejlepší barva na candáty neexistuje.
Naštěstí pro nás jsme již dávno objevili, že
rozdíly v úlovcích závisejí v daleko větší míře
na zcela jiných faktorech. Triky a grify při
práci s nástrahou a strategické předpoklady
(viz kapitola o „tahačce“ s přírodními a umělými nástrahami) vedou k nejpatrnějším rozdílům v úlovku se stejnou nástrahou na stejném místě, to jsme již často mohli na vlastní
kůži zažít.
Tam se podaří rozdíly detailně určit.
U barev by to vlastně mělo být jednodušší,
kupodivu si to ale děláme daleko těžší.
Kombinace
Drachkovitchova
systémku a twisteru je
na německých vodách
vidět jen velmi zřídka.
Trochu komplikovanější
nastražení mnohé
rybáře odrazuje.
Většina rybářů věří na určitou barvu nástrahy na základě jednoho úspěšného výsledku. Se žlutým twisterem byli bezpochyby již
úspěšní, takže se dále loví se žlutým twisterem a na konci roku byli, podle statistiky,
téměř všichni candáti uloveni na žlutý twister. Tak lze tedy vysvětlit, proč sto rybářů lovících candáty má k barvě nástrahy sto rozdílných názorů, ale všichni jsou s nejrůznějšími barvami úspěšní. S barvami u měkkých
gumových nástrah si již žádné starosti neděláme, raději se snažíme koncentrovat na jiné
Otázku, jaká barva
bude dnes úspěšná, si
tito rybáři již
zodpověděli.
Všechny mé nástrahy
body, které považujeme za skutečně důležité:
candáty najít a nabídnout jim nástrahu z hlediska jejího vedení co možná nejdráždivěji –
do těchto bodů investujeme naši duševní
sílu, nikoliv do barevné volby.
Jak je otázka barvy nepodstatná, poznáme
třeba na následující skutečnosti. Mnoho autorů radí při zakalené vodě používat zvláště
křiklavé barvy. Myslí si, že tyto barvy se dají
v těchto ztížených vizuálních podmínkách
lépe rozpoznat než méně nápadné. Co tito
autoři však zapomínají, je, že voda má díky
silnému zakalení vysoký obsah sedimentů.
Sedimentem se rozumí nejjemnější vznášející
se horninové částečky většinou v takové hustotě, že vytvářejí nepropustný závěs, který
znemožňuje cokoliv vidět. Aby candáti
v kalné vodě mohli vidět, potřebovali by
radar, který by jim umožnil prohlédnout
skrze závoj sedimentu. Žádný živý tvor na
světě to neumí. I tak však candát v této kalné
„kaši“ dokáže naprosto přesně zaregistrovat
nástrahu z měkké gumy a cíleně zaútočit. To
mu umožňují jeho postranní čáry a jiné smyslové orgány, které jsou nám lidem cizí,
s nimiž si však candát udělá zcela přesný obrázek svého okolí. Zkrátka a dobře, candáti
nepotřebují naše nástrahy vidět běžnými
smysly, chtějí-li zaútočit. Proto je minimálně
při kalné vodě nepodstatné přisuzovat barvě
nástrahy větší význam.
Tvary nástrah
z měkké gumy
Stejně jako v případě barev má většina rybářů různá zalíbení též u tvarů svých umělých nástrah z měkké gumy. Jedni přísahají
na nástrahy ve tvaru otazníku, jiní na gumové rybičky, jiní na stvoření podobná různým
červům. A všichni ryby chytají. Je to stejné
jako u barev. Jaký tvar je nejlepší, se bohužel
nedá říci, chytáme se všemi možnými tvary.
Nejrůznější tvary nástrah vysílají různé signály. Ocásek ve tvaru otazníku pracuje a zní
jinak než lopatkovitý ocásek gumové rybičky.
V praxi to znamená, že jednou ten, podruhé
jiný tvar vyhovuje náladě candátů toho kterého dne. Stejně úspěšné jsou všechny tvary,
když candáti bez okolků útočí na cokoliv.
Krabička s nástrahami je správně vybavena,
obsahuje-li vzorky nejrůznějších důležitých
tvarů.
119
Dobře vybaven. Jedna
z krabiček s autorovými
nástrahami.
120
Všechny mé nástrahy
Stejně jako u nástražních rybek by se délky
měly pohybovat mezi 6 a 15 centimetry. Candáti zaútočí i na značně velké nástrahy
z měkké gumy, nemáme ovšem pocit, že bychom s nimi ulovili více nebo dokonce větší
ryby. Stejně jako příliš velké nástražní rybičky se dají velké gumové nástrahy, zvláště gumové rybičky, vést jen velmi obtížně. Práce
s nástrahou je neefektivní a nepřináší ani požadovaný výsledek.
U nástrah z měkké gumy je důležité, aby
svým tvarem a konstrukcí byly promyšlené.
Jedním z podstatných kritérií je přitom odolnost. Příliš měkká gumová masa na tělíčku či
tenké přívěsky (ocásky nebo ploutvičky)
vedou rychle ke zkáze nástrahy: již při náhozu se rozpadne na několik dílů, když ne, pak
nejpozději po prvních záběrech. Praktické
jsou proto nástrahy z měkké gumy s větším
objemem, do kterých můžeme opakovaně zastrčit háček bez toho, aniž by se okamžitě
roztrhly, a které snesou celou řadu záběrů
a útoků. Příliš tence a filigránsky navržené
formy vedou k vysokým ztrátám nástrah nakonec i bez toho, aby přinesly více ryb na
háčku.
Nástrahy z měkké gumy
a jejich háčky
Každý zná pořádné candátí záběry, které
jsou cítit v zápěstí jako rána elektrickým
proudem. Tyto zřetelné záběry jsou ale z pohledu celé sezóny v menšině. Daleko častěji
máme tu čest s opatrnými, sotva rozeznatelnými záběry, při kterých candát nástrahu
spíše olizuje, než aby se po ní ohnal. Jsou
Stovky barevných
kombinací gumových
rybiček nabízejí obchody
s rybářskými
potřebami. Žlutá
a červená platí za
nejoblíbenější barvy.
121
Download

Úspěšné chytání candátů str. 112-121