MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA
březen 2014
HRNEWS.CZ: Každého zaměstnance vnímáme jako jednotlivce
28. 03. 2014
Rozhovor s Lucií Svobodovou, personální ředitelkou společnosti SAFINA
O personální politice společnosti z velmi specifického oboru, jejíž generální ředitel zná všechny své
zaměstnance jménem.
Tradičním problémem strojírenských/průmyslových společností je nedostatek kvalifikovaných
pracovníků. Vnímáte jej také?
Tento fakt samozřejmě vnímáme a pociťujeme, opakovaně ho slýchám i od svých kolegů v rámci
setkání na odborných seminářích či konferencích. Největší poptávka je v současné době po kvalitních
strojařích a chemicích. Pro naši společnost to konkrétně znamená, že některé pozice obsazujeme
delší dobu, než bychom si přáli. Nejdeme ale nikdy, a to u žádné hledané pozice, cestou rychlého
obsazení „někým“. Vždy máme jasnou představu nejen o odbornosti, ale i osobnostních
předpokladech nového kolegy. Hledání toho pravého je tak potřeba mnohdy věnovat více času a úsilí.
Pracujete s velmi specifickými technologiemi, což vyžaduje specifické odborné dovednosti. Jaké
především?
Naše technologie jsou skutečně velmi specifické, a proto uchazeči velmi zřídka s konkrétní potřebnou
či podobnou dovedností již přicházejí. Tu většinou získávají až u nás, kdy čerpají znalosti od
zkušenějších kolegů. Tím hlavním předpokladem je tedy vůle a snaha učit se a dozvídat nové, odvaha
dělat věci jinak a neustále na sobě pracovat. Musí být ale samozřejmě na čem stavět, tzn. že znalosti
získané v rámci formálního vzdělávání či předešlého profesního působení musí být na mimořádně
vysoké úrovni.
Jaký způsob hledání technických odborníků se vám nejvíce osvědčil?
Způsoby náboru při obsazování technických pozic se od vyhledání těch ostatních u nás příliš neliší. V
zásadě využíváme tří cest: inzerce na prestižních internetových portálech, spolupráce s prověřenými
personálními agenturami, které hledají vhodné kandidáty i na sociálních sítích, a v neposlední řadě
také osobní doporučení od kolegů, kteří již v naší společnosti pracují.
Které způsoby naopak ve vašem případě nefungují?
Inzerce v tištěných médiích, ať už celostátního či lokálního charakteru. Je to dáno zejména
nemožností těchto periodik vzhledem k frekvenci vydávání specializovaných inzertních příloh
reagovat na naše aktuální potřeby a samozřejmě i nemožností úzkého zaměření na potřebnou
cílovou skupinu. Nejdeme ani cestou služby agenturního zaměstnávání, které je dnes ostatními
společnostmi velmi oblíbené a hojně využívané. Je to cesta jednoduchá a rychlá, ale já osobně ji
vnímám jako zbavování se zodpovědnosti za nábor kvalitních lidí, který má velký dopad směrem do
společnosti.
Co děláte pro to, abyste si odborníky, kteří splňují vaše náročná kritéria, udrželi?
SAFINA je středně velká společnost. To nám poskytuje velkou výhodu spočívající v přímé komunikaci
a individuálním přístupu k jednotlivým zaměstnancům. Vše začíná už dnem nástupu nového kolegy,
jeho adaptačním procesem a dalšími navazujícími kroky.
Z reakcí našich kolegů se tak dozvídáme, že klíčové motivy pro jejich zájem o dlouhodobé setrvání v
naší společnosti jsou zajímavá práce, která je daná strategií zaměřenou na rozvoj nových výrobních
programů, vysoká úroveň firemní kultury spojená s kvalitním manažerským vedením a samozřejmě
také příležitost dalšího profesního růstu i osobního rozvoje. Naše společnost každému ze
zaměstnanců poskytuje podporu a nástroje, aby svůj potenciál co nejlépe využil a dále rozvíjel.
Společné sdílení této strategie zajišťuje, že vzdělávání není pouze nákladovou položkou, ale i
návratnou investicí. Už pan Tomáš Baťa říkal: „Neumíš? Naučíme. Nemůžeš? Pomůžeme ti. Nechceš?
Nepotřebujeme tě!“
Důkazem, že od nás lidé neodcházejí, je i nízká procentní míra fluktuace, která je v naší společnosti 8
%, zatímco v rámci celé České republiky je v průměru téměř dvojnásobná. Dalším potvrzením naší
atraktivity coby zaměstnavatele je i naše umístění v celostátní soutěži pořádané Hospodářskou
komorou ČR, kde jsme na podzim loňského roku získali 3. místo v kategorii Nejlepší zaměstnavatel.
Představte nám blíže váš motivační program osobního rozvoje pro zaměstnance.
Každý zaměstnanec naší společnosti má svůj osobní rozvojový plán (ORP), na jehož sestavování se
sám aktivně spolupodílí. ORP každého se skládá ze tří kategorií: zákonná proškolení daná legislativou,
odborné semináře zaměřené na rozšiřování či prohlubování kvalifikace a poslední kategorii tvoří
rozvojově-motivační vzdělávací aktivity. Rozhodujícím kritériem pro nastavení ORP je rozdíl mezi
skutečnou profesní úrovní a znalostmi zaměstnance a požadovaným stavem této úrovně. Dalším
ukazatelem, zejména u třetí kategorie, je hodnocení pracovního výkonu každého konkrétního kolegy,
proaktivity a osobní schopnosti a ochoty dále se vzdělávat. Oceňujeme nadšení a přidanou hodnotu –
něco, co člověk nemusí, ale chce.
Jak tento program vznikl a jaké jsou podmínky účasti?
Systém osobních rozvojových plánů jsme zavedli před dvěma lety na základě dlouhodobého
vyhodnocování efektu vzdělávacích aktivit, kdy se plošné vzdělávání v návaznosti na pracovní pozice,
nikoli na jednotlivce, ukázalo jako velmi málo efektivní. Jedinou podmínkou účasti je ukončená
zkušební doba zaměstnance.
S jakými typy rozvojových aktivit pracujete? Využíváte spíše vlastních zdrojů nebo externích
dodavatelů?
Zaměřujeme se na tvrdé i měkké dovednosti. Spolupracujeme jak s externími odborníky, tak
využíváme i informální způsob vzdělávání uvnitř společnosti, založený na předávání zkušeností mezi
kolegy. Díky získané dotaci z Evropského sociálního fondu ČR se nám v současné době daří navíc oba
tyto zdroje propojit. Externí odborník předává své technické znalosti a učí novým dovednostem naše
zaměstnance a ti pak na základě získaných zkušeností budou v rámci informálního vzdělávání
pokračovat v rozvoji ostatních kolegů napříč společností.
Dá se říci, jaké způsoby osobního rozvoje zaměstnanců se vám neosvědčily a proč?
Jako málo efektivní se ukázalo nejen plošné proškolování prostřednictvím otevřených externích
kurzů, ale také rozvoj měkkých dovedností v rámci otevřených kurzů se u většiny témat projevil jako
plýtvání časem i prostředky společnosti. Danou problematiku je vždy nutné zasadit do kontextu
činnosti naší společnosti, a přizpůsobit tak konkrétním potřebám.
Měříte efektivitu rozvoje zaměstnanců ve firmě? Jaké jsou výsledky?
Rozhodně, je to nezbytné. Co neměříte, můžete jen obtížně řídit. Jak jsem již zmiňovala, díky
dřívějšímu vyhodnocování vzdělávacích aktivit jsme dospěli k tvorbě ORP a jejich součástí bylo i
nastavení spolupráce s kvalitními lektory a vzdělávacími společnostmi. Účinnost, resp. přínos
vzdělávací aktivity porovnáváme v čase - jak bezprostředně po jejím skončení, tak i s dlouhodobějším
odstupem. Tato měření neustále vyhodnocujeme a zdokonalujeme, výsledky jsou tak stále lepší. V
rámci motivačně-rozvojových aktivit vzděláváme výhradně kolegy, kteří jsou k tomu sami motivováni.
To samo o sobě vede k dobrému výsledku.
Co vedle programu osobního rozvoje zaměstnanců je ještě specifické pro vaši HR politiku a v jiných
firmách se s tím běžně nesetkáme?
Domnívám se, že odlišností je více, nejedná se však o žádné převratné know-how. Máme zavedeny
standardní personální procesy. Značný rozdíl je ale ve způsobu jejich naplňování. Každého
zaměstnance vnímáme jako jednotlivce, nikoli jen jako jeden z článků v organizačním schématu.
Generální ředitel naší společnosti zná každého zaměstnance jménem. S každým novým kolegou se po
zkušební době osobně setkává a zajímá se o jeho názory a postřehy. On i celé vedení společnosti je v
pravidelném kontaktu s kolegy napříč všemi odděleními. Získáváme tak často nové podněty pro další
rozvoj nejen personálních procesů.
Pětkrát do roka organizujeme tzv. Q setkání (čtvrtletní setkání). Jedná se o otevřené fórum pro
všechny zaměstnance. Jsou zde prezentovány výsledky plnění plánu, důležité informace týkající se
koncepce a směřování společnosti, výsledků jejího hospodaření. Zároveň jsou zde pravidelně
představováni noví zaměstnanci a sdělovány další důležité skutečnosti. Přesto, že účast je
dobrovolná, bývá vždy velmi vysoká. Kolegové tyto informace vítají. Zajímá je, co se ve společnosti
děje a jak se jí daří. Následující den po těchto setkáních probíhá pravidelně tzv. Informační den
SAFINA, kdy mají noví i stávající zaměstnanci možnost projít všechna pracoviště, a dozvědět se tak
více o tom, čím vším se naše společnost zabývá. To je jen malý zlomek toho, jakými nástroji a
aktivitami soustavně spoluvytváříme naši firemní kulturu a jakým směrem orientujeme naši
personální politiku.
Jaký HR projekt, na kterém právě pracujete vás nejvíce baví a co připravujete do budoucna?
V loňském roce se nám podařilo, díky již zmiňované dotaci z evropských fondů, navázat spolupráci s
předním zahraničním odborníkem v oblasti zpracování drahých kovů. V současné době ve společnosti
řídí čtyři strategické projekty, a přenáší tak své široké technické znalosti na naše kolegy přímo ve
výrobě. Navazujícím krokem bude námi v současné době připravovaný projekt interního vzdělávání
pod názvem OMTECH. Rádi bychom s pomocí našich technologů a odborníků z výrobně-technického
úseku přenesli takto nabyté vědomosti dále na naše obchodní manažery, kterým tento projekt
interního vzdělávání pomůže prohlubovat a rozšiřovat jejich znalosti v oblasti našich výrobních
technologií a rozsáhlého portfolia produkce.
Doplňující otázky
Čím jste chtěla být, když jste byla malá?
Moje představy a přání se od dětství v průběhu let značně proměňovaly. Nejjasněji si uvědomuji
touhu po učitelském povolání, od které jsem se ale rozhodnutím rodičů hned v počátku formálního
vzdělávání odklonila, abych se k němu později v rámci studia vysoké školy zase obloukem vrátila. Už
od mala ve mně tedy asi byla touha pomáhat a vést lidi kolem sebe k dalšímu rozvoji.
Jací lidé jsou vaše krevní skupina?
Toto nedokážu jednoznačně definovat. Jsem člověk, který je rád ve společnosti ostatních, a
společnost také aktivně vyhledávám. Život bez setkávání se s přáteli si nedokážu představit. Je to
jeden z důležitých pilířů mého života, stejně tak jako rodina nebo práce. Moji kolegové i přátelé jsou
různých „krevních skupin“ a téměř každý mne dokáže nějakým způsobem zaujmout. A právě ta
různorodost mne baví a zajímá. Lépe se každopádně cítím mezi lidmi optimistickými a energickými, s
těmi, co mají co říci. Co nejméně času se naopak snažím trávit s lidmi, kteří si stěžují na všechno a na
všechny kolem sebe bez toho, aniž by se pokusili sami cokoli udělat či změnit.
Jakou dobrou radou se v životě řídíte a kdo vám ji dal?
Dobrých rad jsem v životě dostala mnoho. Když jsem byla mladší, většinou jsem se jimi příliš neřídila.
Šla jsem někdy až tvrdohlavě, či spíše bezhlavě, svou vlastní cestou, abych v cíli zjistila, že mnohá z
těch doporučení byla skutečně užitečná a já bych si ušetřila hodně času a nezdarů, pokud bych se jimi
řídila. Zkušenost je zkrátka nesdělitelná. Proto, když nějakou radu dostanu teď, už nad ní více
přemýšlím. Ne vždy se jí bezvýhradně řídím, ale snažím se alespoň neopakovat stejné chyby. Jednoho
doporučení se ale přeci jen držím už od mala – pokud něco dělám, tak to dělám pořádně, a nebo
raději vůbec. Nemám ráda, když se věci dělají napůl.
Kdybyste si mohla vybrat pověstná tři přání, jaká by to byla?
Přála bych si, aby v čele všech států stáli vzdělaní, inteligentní, pracovití, altruističtí a poctiví lidé.
Lidé, kteří budou odvážní, cílevědomí, ale ne mocichtiví. Věřím, že by tak vymizelo násilí a utrpení a
lidé by se pak snad více věnovali důležitým věcem: jak uzdravit nemocné, nasytit hladové a vzdělat
negramotné. Dalších přání by pak možná již nebylo třeba.
Lucie Svobodová pracuje od května 2013 na pozici vedoucí personálního odboru společnosti SAFINA,
a.s. Je zodpovědná za realizaci všech aspektů personální politiky společnosti, která dnes čítá 219
zaměstnanců. V SAFINĚ pracuje již od roku 2010. Vystudovala andragogiku a vzdělávání lidských
zdrojů na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze.
http://www.hrnews.cz/osobnosti-hr/kazdeho-zamestnance-vnimame-jako-jednotlivce-id-2101894
ČTK: Prodej termočlánků firmy Safina ve čtvrtletí vzrostl o čtvrtinu
31. 03. 2014
Praha 30. března (ČTK) - Společnost Safina, která drží více než 15 procent celosvětového trhu
termočlánků, zvýšila v letošním prvním čtvrtletí jejich prodej o čtvrtinu. Rozšířila své působení v
Evropské unii i ve Spojených státech amerických a v Asii nově působí v Jižní Koreji. ČTK to řekl
generální ředitel Safiny Tomáš Plachý. České termočlánky z platiny a rhodia jsou určené k měření
teplot v průmyslu.
Termočlánek není drát, je to velmi sofistikovaný výrobek, bez něhož by řada procesů na zeměkouli
nebyla možná, uvedl Plachý. O termočlánky Safiny je podle něj ve světě zájem a společnost svůj podíl
na trhu navyšuje.
"Nadále investujeme a nadále se potvrzuje perspektiva. Zvyšují se také technické nároky na náš
výrobek s ohledem na to, v jakých aplikacích je využíván," dodal Plachý. Očekává, že na konci roku
bude tempo růstu prodeje termočlánků ještě vyšší. Firma má totiž rozjednáno mnoho nových
zakázek.
Na českém trhu Safina pokrývá přes 90 procent spotřeby termočlánků.
Většina výrobků ale míří do zahraničí, především do Německa a Spojených států, kde je využívá
například i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Letos Safina získala významného
zákazníka, navázala spolupráci s italskou divizí chemického koncernu BASF. Jde o zakázky za desítky
milionů korun, které se týkají termočlánků a také rafinace, což je technologický postup, jímž se čistí
vstupní surovina, dodal Plachý.
Safina v letošním roce pokračovala v investicích, jež vedou ke zkvalitnění výroby i personálu. Jen do
výroby termočlánků Safina ve čtvrtletí investovala zhruba deset milionů korun. "Vyrábíme i
termočlánky, které jsou tenčí než lidský vlas a mohou být i několik kilometrů dlouhé. Na obou koncích
termočlánku musíme dosahovat stejných výstupních hodnot," řekl šéf Safiny.
Plachý uvedl, že firmě, která je proexportně orientovaná, pomohly devizové intervence České
národní banky i nynější stabilizace kurzu koruny k euru. Ukrajinská krize společnost nepostihla, firma
na tomto trhu nepůsobí.
Obchody s Ruskem, jež se týkají především sklářského průmyslu, krize zatím neovlivnila.
Termočlánky se užívají jako měřicí zařízení v leteckém, chemickém, jaderném, sklářském,
automobilovém či ocelářském průmyslu. Jejich výroba má ve společnosti Safina dlouholetou tradici,
vzhledem k jejich vývoji jsou ale ty současné nesrovnatelně kvalitnější.
Stručná zpráva se objevila i na anglické části ČTK v ekonomickém přehledu:
Sales of Safina's thermocouples up a quarter in Q1
Prague - Company Safina, which holds over 15 percent of the global market in thermocouples, raised
their sales by a quarter in the first three months of this year, CEO Tomas Plachy told CTK.
Safina covers over 90 percent of domestic consumption of thermocouples and exports most of the
products, in particular to Germany and to the USA where they are used, for example, by the NASA.
Czech thermocouples of platinum and rhodium are designed to measure temperatures in industry.
INVESTUJEME.CZ: Příběh zlata: Poptávka spotřebitelů v roce 2013 dosáhla globálního rekordu,
nejvíce zlata na trh dodává, ale i spotřebovává Čína
31. 03. 2014
Zlato se na světových trzích obchoduje v různých podobách a pro různá využití. Mezi základní formy
patří šperky, investiční zlato a zlato, které se využívá jako materiál pro výrobu v průmyslových
aplikacích. Některé organizace ještě zvlášť vyčleňují zlato, s nímž obchodují národní a centrální banky
jednotlivých států, např. pro vytváření státních rezerv. Investice do zlata pak může mít buď fyzickou
podobu čili slitky a mince, nebo tzv. papírovou podobu, tedy ETF. (Komentář Safina)
„A právě tyto dvě možnosti, jak může jedinec do zlata investovat, pokud samozřejmě vynecháme
šperky, které jsou pořizovány většinou za jiným účelem, než je právě investice, se výrazně podílely
na nekonzistenci celkového trhu se zlatem v roce 2013,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel,
SAFINA.
Tento fakt dokládají i čísla renomované nezávislé organizace World Gold Council, která odhaduje, že
celková poptávka po zlatě dosáhla v loňském roce 3 756,1 tun (což odpovídá hodnotě cca 170 miliard
amerických dolarů).
U fyzického zlata došlo k rekordnímu zájmu investorů. V porovnání s rokem 2012 byl sledován 28%
nárůst v poptávce po slitcích a mincích, kde objem prodeje dosáhl výše 1 654 tun, v případě šperků
poptávka stoupla o 17 %.
Zájem o investice do tzv. papírového zlata se propadl tak výrazně, že s sebou nakonec stáhl i výsledek
celého zlatého trhu. V roce 2012 přibylo držení papírového zlata o 279 tun oproti předcházejícímu
roku, ale v roce 2013 došlo k masivním výprodejům a investoři se nakonec zbavili cenných papírů v
objemu 881 tun papírového zlata.
Celý trh se tedy v tunách kvůli ETF propadl meziročně o 15 %, v amerických dolarech to bylo dokonce
o 28 %.
Národní a centrální banky pokračovaly v nákupech zlata do svých rezerv a potvrdily tím již tři roky po
sobě trvající trend, kdy nákupy převyšují prodeje. V prosinci 2013 měly nejvíce zlata v držení Spojené
státy americké (přes 8 tisíc tun), na druhém místě zpovzdálí sledované Německem (3,4 tis. tun), dále
Mezinárodním měnovým fondem (2,8 tis. tun) a Itálií (2,4 tis. tun). Zajímavé je, že zatímco pro
zmíněné státy, samozřejmě kromě MMF, je zlato 65% a vyšším podílem celkových rezerv, v případě
Číny, která obsadila s 1 tisícem tun hned šestou příčku, je to pouhé jedno procento. „Toto ovšem
odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám ve zlatě,“ dodává Libor
Křapka, manažer investičních drahých kovů, SAFINA, „podívejme se třeba na Japonsko, Taiwan,
Singapur, Indii nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v jednotkách procent.“ Co se
týče centrální banky Číny, množí se spekulace, že své údaje o nákupech záměrně nezveřejňuje a stále
nakupuje a její zásoby nyní dosahují již více než 3 000 tun. Pokud by to byla pravda a Čína by tímto
tempem měla v rezervách v roce 2012 více než 6 tisíc tun, i přes to předpokládáme, že by to byl jen
zlomek jejích veškerých devizových rezerv.
Přesně naopak je tomu ale v případě poptávky po zlatě mezi obyvateli asijských zemí. Jedná se hlavně
o Čínu a Indii. Oba státy mají bohatou historickou tradici využití zlata v kulturních artefaktech a
špercích, ovšem v poslední době se u nich rozšiřuje také držení zlata jako investice. Čínský trh
investičních slitků a mincí meziročně vzrostl o 38 % a indický o 16 %. Celkově pak spotřebitelé v Číně
nakoupili rekordní množství tohoto kovu ve výši přes 1 000 tun.
Poptávka po slitcích a mincích ovšem rostla i v jiných regionech – například v USA o 26 % či v Turecku
dokonce o 113 % v meziročním srovnání. „Ke zřejmě nejvyššímu nárůstu poptávky po slitcích a
mincích došlo v Egyptě, kde World Gold Council uvádí meziroční změnu o 738 %,“ dodává Libor
Křapka, „v řeči tun však nejde v porovnání s ostatními státy o velká čísla – z 2,1 tuny v roce 2012 se
číslo v roce 2013 zvýšilo na 15,5 tuny.“
Celková nabídka zlata, která vycházela v roce 2013 přibližně ze dvou třetin z těžby, a z jedné třetiny ji
tvořil recyklovaný kov, činila celkem 4 340 tun. Největším producentem zlata je Čína, která zaujímá
13 % světové dodávky. Východní Asie jako celek včetně Číny těží 23 % světového zlata, Latinská
Amerika 21 % a Severní Amerika 12 %. Kolem 20 % vytěženého světového zlata pochází z Afriky a 12
% z centrální Asie a východní Evropy, kde jsou nová naleziště. Podle odhadů organizace World Gold
Council v roce 2012 zlato v 15 zemích s největší těžbou zlata přispělo celkem 210 miliardami
amerických dolarů do jejich ekonomik. Z toho největší doly produkují zlato v hodnotě cca 78 miliard
amerických dolarů a vytvářejí zhruba 530 000 pracovních míst.
Celosvětové rezervy zlata jsou výrazně omezené, na konci roku 2012 bylo pod zemským povrchem
monitorováno kolem 174 000 tun zlata. Pokud by se toto množství zlata slilo do jedné kostky, její
hrana by měřila 20 metrů. V roce 2013 bylo vytěženo více než 3 000 tun zlata, z nichž se cca 2 960 tun
dostalo do oběhu, recyklováno bylo více než 1 370 tun. „I proto je třeba posilovat recyklační
technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“
dodává Tomáš Plachý, „nejde přitom jen o jeho uplatnění na investičním trhu. Zlato hraje stále
významnější roli v našem každodenním životě – využívá se v mnoha průmyslových i dalších
oborech jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s dalšími drahými kovy díky
svým jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde se navíc spotřeba zlata
zvyšuje, takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“
http://www.investujeme.cz/pribeh-zlata-poptavka-spotrebitelu-v-roce-2013-dosahla-globalnihorekordu-nejvice-zlata-na-trh-dodava-ale-i-spotrebovava-cina/
KURZY.CZ: Příběh zlata: Poptávka spotřebitelů v roce 2013 dosáhla globálního rekordu, nejvíce
zlata na trh dodává, ale i spotřebovává Čína
31. 03. 2014
Zlato se na světových trzích obchoduje v různých podobách a pro různá využití. Mezi základní formy
patří šperky, investiční zlato a zlato, které se využívá jako materiál pro výrobu v průmyslových
aplikacích. Některé organizace ještě zvlášť vyčleňují zlato, s nímž obchodují národní a centrální banky
jednotlivých států, např. pro vytváření státních rezerv. Investice do zlata pak může mít buď fyzickou
podobu čili slitky a mince, nebo tzv. papírovou podobu, tedy ETF. „A právě tyto dvě možnosti, jak
může jedinec do zlata investovat, pokud samozřejmě vynecháme šperky, které jsou pořizovány
většinou za jiným účelem, než je právě investice, se výrazně podílely na nekonzistenci celkového
trhu se zlatem v roce 2013,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA.
Tento fakt dokládají i čísla renomované nezávislé organizace World Gold Council, která odhaduje, že
celková poptávka po zlatě dosáhla v loňském roce 3 756,1 tun (což odpovídá hodnotě cca 170 miliard
amerických dolarů).
· U fyzického zlata došlo k rekordnímu zájmu investorů. V porovnání s rokem 2012 byl sledován 28%
nárůst v poptávce po slitcích a mincích, kde objem prodeje dosáhl výše 1 654 tun, v případě šperků
poptávka stoupla o 17 %.
· Zájem o investice do tzv. papírového zlata se propadl tak výrazně, že s sebou nakonec stáhl i
výsledek celého zlatého trhu. V roce 2012 přibylo držení papírového zlata o 279 tun oproti
předcházejícímu roku, ale v roce 2013 došlo k masivním výprodejům a investoři se nakonec zbavili
cenných papírů v objemu 881 tun papírového zlata.
· Celý trh se tedy v tunách kvůli ETF propadl meziročně o 15 %, v amerických dolarech to bylo
dokonce o 28 %.
Národní a centrální banky pokračovaly v nákupech zlata do svých rezerv a potvrdily tím již tři roky po
sobě trvající trend, kdy nákupy převyšují prodeje. V prosinci 2013 měly nejvíce zlata v držení Spojené
státy americké (přes 8 tisíc tun), na druhém místě zpovzdálí sledované Německem (3,4 tis. tun), dále
Mezinárodním měnovým fondem (2,8 tis. tun) a Itálií (2,4 tis. tun). Zajímavé je, že zatímco pro
zmíněné státy, samozřejmě kromě MMF, je zlato 65% a vyšším podílem celkových rezerv, v případě
Číny, která obsadila s 1 tisícem tun hned šestou příčku, je to pouhé jedno procento. „Toto ovšem
odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním rezervám ve zlatě,“ dodává Libor
Křapka, manažer investičních drahých kovů, SAFINA, „podívejme se třeba na Japonsko, Taiwan,
Singapur, Indii nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě v jednotkách procent.“ Co
se týče centrální banky Číny, množí se spekulace, že své údaje o nákupech záměrně nezveřejňuje a
stále nakupuje a její zásoby nyní dosahují již více než 3 000 tun. Pokud by to byla pravda a Čína by
tímto tempem měla v rezervách v roce 2012 více než 6 tisíc tun, i přes to předpokládáme, že by to byl
jen zlomek jejích veškerých devizových rezerv.
Přesně naopak je tomu ale v případě poptávky po zlatě mezi obyvateli asijských zemí. Jedná se hlavně
o Čínu a Indii. Oba státy mají bohatou historickou tradici využití zlata v kulturních artefaktech a
špercích, ovšem v poslední době se u nich rozšiřuje také držení zlata jako investice. Čínský trh
investičních slitků a mincí meziročně vzrostl o 38 % a indický o 16 %. Celkově pak spotřebitelé v Číně
nakoupili rekordní množství tohoto kovu ve výši přes 1 000 tun.
Poptávka po slitcích a mincích ovšem rostla i v jiných regionech – například v USA o 26 % či v Turecku
dokonce o 113 % v meziročním srovnání. „Ke zřejmě nejvyššímu nárůstu poptávky po slitcích a
mincích došlo v Egyptě, kde World Gold Council uvádí meziroční změnu o 738 %,“ dodává Libor
Křapka, „v řeči tun však nejde v porovnání s ostatními státy o velká čísla - z 2,1 tuny v roce 2012 se
číslo v roce 2013 zvýšilo na 15,5 tuny.“
Celková nabídka zlata, která vycházela v roce 2013 přibližně ze dvou třetin z těžby, a z jedné třetiny ji
tvořil recyklovaný kov, činila celkem 4 340 tun. Největším producentem zlata je Čína, která zaujímá
13 % světové dodávky. Východní Asie jako celek včetně Číny těží 23 % světového zlata, Latinská
Amerika 21 % a Severní Amerika 12 %. Kolem 20 % vytěženého světového zlata pochází z Afriky a 12
% z centrální Asie a východní Evropy, kde jsou nová naleziště. Podle odhadů organizace World Gold
Council v roce 2012 zlato v 15 zemích s největší těžbou zlata přispělo celkem 210 miliardami
amerických dolarů do jejich ekonomik. Z toho největší doly produkují zlato v hodnotě cca 78 miliard
amerických dolarů a vytvářejí zhruba 530 000 pracovních míst.
Celosvětové rezervy zlata jsou výrazně omezené, na konci roku 2012 bylo pod zemským povrchem
monitorováno kolem 174 000 tun zlata. Pokud by se toto množství zlata slilo do jedné kostky, její
hrana by měřila 20 metrů. V roce 2013 bylo vytěženo více než 3 000 tun zlata, z nichž se cca 2 960 tun
dostalo do oběhu, recyklováno bylo více než 1 370 tun. „I proto je třeba posilovat recyklační
technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“
dodává Tomáš Plachý, „nejde přitom jen o jeho uplatnění na investičním trhu. Zlato hraje stále
významnější roli v našem každodenním životě - využívá se v mnoha průmyslových i dalších oborech
jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s dalšími drahými kovy díky svým
jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde se navíc spotřeba zlata zvyšuje,
takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“
http://zlato.kurzy.cz/zpravy/364178-pribeh-zlata-poptavka-spotrebitelu-v-roce-2013-dosahlaglobalniho-rekordu-nejvice-zlata-na-trh/
PARLAMENTNILISTY.CZ: SAFINA: Příběh zlata - Poptávka a nabídka zlata v 2013
31. 03. 2014
Zlato se na světových trzích obchoduje v různých podobách a pro různá využití. Mezi základní formy
patří šperky, investiční zlato a zlato, které se využívá jako materiál pro výrobu v průmyslových
aplikacích.
Některé organizace ještě zvlášť vyčleňují zlato, s nímž obchodují národní a centrální banky
jednotlivých států, např. pro vytváření státních rezerv. Investice do zlata pak může mít buď fyzickou
podobu čili slitky a mince, nebo tzv. papírovou podobu, tedy ETF. “A právě tyto dvě možnosti, jak
může jedinec do zlata investovat, pokud samozřejmě vynecháme šperky, které jsou pořizovány
většinou za jiným účelem, než je právě investice, se výrazně podílely na nekonzistenci celkového
trhu se zlatem v roce 2013,“ říká Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA.
Tento fakt dokládají i čísla renomované nezávislé organizace World Gold Council, která odhaduje, že
celková poptávka po zlatě dosáhla v loňském roce 3 756,1 tun (což odpovídá hodnotě cca 170 miliard
amerických dolarů).
U fyzického zlata došlo k rekordnímu zájmu investorů. V porovnání s rokem 2012 byl sledován 28%
nárůst v poptávce po slitcích a mincích, kde objem prodeje dosáhl výše 1 654 tun, v případě šperků
poptávka stoupla o 17 %.
Zájem o investice do tzv. papírového zlata se propadl tak výrazně, že s sebou nakonec stáhl i výsledek
celého zlatého trhu. V roce 2012 přibylo držení papírového zlata o 279 tun oproti předcházejícímu
roku, ale v roce 2013 došlo k masivním výprodejům a investoři se nakonec zbavili cenných papírů v
objemu 881 tun papírového zlata.
Celý trh se tedy v tunách kvůli ETF propadl meziročně o 15 %, v amerických dolarech to bylo dokonce
o 28 %.
Národní a centrální banky pokračovaly v nákupech zlata do svých rezerv a potvrdily tím již tři roky po
sobě trvající trend, kdy nákupy převyšují prodeje.
V prosinci 2013 měly nejvíce zlata v držení Spojené státy americké (přes 8 tisíc tun), na druhém místě
zpovzdálí sledované Německem (3,4 tis. tun), dále Mezinárodním měnovým fondem (2,8 tis. tun) a
Itálií (2,4 tis. tun). Zajímavé je, že zatímco pro zmíněné státy, samozřejmě kromě MMF, je zlato 65% a
vyšším podílem celkových rezerv, v případě Číny, která obsadila s 1 tisícem tun hned šestou příčku, je
to pouhé jedno procento. “Toto ovšem odráží obecný přístup asijských centrálních bank ke státním
rezervám ve zlatě,“ dodává Libor Křapka, manažer investičních drahých kovů, SAFINA, “podívejme
se třeba na Japonsko, Taiwan, Singapur, Indii nebo Indonésii, i tyto státy mají svoje rezervy ve zlatě
v jednotkách procent.“ Co se týče centrální banky Číny, množí se spekulace, že své údaje o nákupech
záměrně nezveřejňuje a stále nakupuje a její zásoby nyní dosahují již více než 3 000 tun. Pokud by to
byla pravda a Čína by tímto tempem měla v rezervách v roce 2012 více než 6 tisíc tun, i přes to
předpokládáme, že by to byl jen zlomek jejích veškerých devizových rezerv.
Přesně naopak je tomu ale v případě poptávky po zlatě mezi obyvateli asijských zemí. Jedná se hlavně
o Čínu a Indii. Oba státy mají bohatou historickou tradici využití zlata v kulturních artefaktech a
špercích, ovšem v poslední době se u nich rozšiřuje také držení zlata jako investice. Čínský trh
investičních slitků a mincí meziročně vzrostl o 38 % a indický o 16 %. Celkově pak spotřebitelé v Číně
nakoupili rekordní množství tohoto kovu ve výši přes 1 000 tun.
Poptávka po slitcích a mincích ovšem rostla i v jiných regionech - například v USA o 26 % či v Turecku
dokonce o 113 % v meziročním srovnání. “Ke zřejmě nejvyššímu nárůstu poptávky po slitcích a
mincích došlo v Egyptě, kde World Gold Council uvádí meziroční změnu o 738 %,“ dodává Libor
Křapka, “v řeči tun však nejde v porovnání s ostatními státy o velká čísla - z 2,1 tuny v roce 2012 se
číslo v roce 2013 zvýšilo na 15,5 tuny.“
Celková nabídka zlata, která vycházela v roce 2013 přibližně ze dvou třetin z těžby, a z jedné třetiny ji
tvořil recyklovaný kov, činila celkem 4 340 tun. Největším producentem zlata je Čína, která zaujímá
13 % světové dodávky. Východní Asie jako celek včetně Číny těží 23 % světového zlata, Latinská
Amerika 21 % a Severní Amerika 12 %. Kolem 20 % vytěženého světového zlata pochází z Afriky a 12
% z centrální Asie a východní Evropy, kde jsou nová naleziště. Podle odhadů organizace World Gold
Council v roce 2012 zlato v 15 zemích s největší těžbou zlata přispělo celkem 210 miliardami
amerických dolarů do jejich ekonomik. Z toho největší doly produkují zlato v hodnotě cca 78 miliard
amerických dolarů a vytvářejí zhruba 530 000 pracovních míst.
Celosvětové rezervy zlata jsou výrazně omezené, na konci roku 2012 bylo pod zemským povrchem
monitorováno kolem 174 000 tun zlata. Pokud by se toto množství zlata slilo do jedné kostky, její
hrana by měřila 20 metrů. V roce 2013 bylo vytěženo více než 3 000 tun zlata, z nichž se cca 2 960 tun
dostalo do oběhu, recyklováno bylo více než 1 370 tun. “I proto je třeba posilovat recyklační
technologie, protože je zřejmé, že zásoby přírodního zlata, které půjde vytěžit, jednou dojdou,“
dodává Tomáš Plachý, “nejde přitom jen o jeho uplatnění na investičním trhu. Zlato hraje stále
významnější roli v našem každodenním životě - využívá se v mnoha průmyslových i dalších oborech
jako například v elektrotechnice či medicíně, kde je společně s dalšími drahými kovy díky svým
jedinečným chemicko-fyzikálním vlastnostem nenahraditelné. I zde se navíc spotřeba zlata zvyšuje,
takže musíme zajistit, aby byl tento cenný kov k dispozici i nadále.“
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/SAFINA-Pribeh-zlata-Poptavka-a-nabidkazlata-v-2013-313525
Článek byl stručně zmíněn také na portálech:
CTUSI.INFO
31. 03. 2014
http://www.ctusi.info/zpravodajstvi/zpravy/320/safina_pr237beh_zlata__popt225vka_a_nab237dka
_zlata_v_2013/
POLITICKE-LISTY.CZ
31. 03. 2014
http://www.politicke-listy.cz/?q=Safina
CLANKY.KECTENI.CZ
31. 03. 2014
http://clanky.kecteni.cz/1428794-safina-pribeh-zlata-poptavka-a-nabidka-zlata-v-2013
TECHNIKA A TRH: SAFINA zvyšuje svoji kapacitu v rafinaci stříbra o více než 100 %
24. 03. 2014
Náklad: 10 000
E15.CZ: Konec stříbrného šílenství v Indii?
20. 03. 2014
Loňský rok se obecně pro stříbro nevyvíjel příliš dobře, což ostatně platilo pro ceny všech drahých
kovů. Ačkoliv je stříbro mnohonásobně levnější než zlato (v současné době se jeho cena pohybuje
kolem 20 USD za troyskou unci, u zlata je to 1 360 USD za stejné množství), bylo loňským poklesem
ceny zlata také poznamenáno a meziročně pokleslo o více než 33 %. Nízké ceny využila především
Indie, kde po zlaté horečce z první poloviny roku 2013 propukla i stříbrná horečka. Tento asijský stát
v roce 2013 ztrojnásobil svůj dovoz stříbra proti roku předcházejícímu na 5 478 tun, a překonal tak
dokonce i svůj rekord z roku 2008, kdy importoval 5 048 tun bílého kovu.
Jako jasný důvod pro zvýšení dovozu stříbra vidíme především jeho nízkou cenu, ta se však podle
našich odhadů neudrží, takže neočekáváme, že by Indie pokračovala v nákupech stříbra v tak
výrazných objemech jako doposud. S vyšší cenou totiž přestane být stříbro pro indické nákupčí
atraktivní.
Indie je zemí s velmi silným vztahem obyvatel k drahým kovům, který je dán historickou zkušeností,
že drahé kovy jsou ideálním uchovatelem hodnoty, proto je zde vysoká poptávka po špercích a
drahokovových výrobcích. Indie je také velmi aktivní na poli pokrokových technologií a průmyslových
inovací, tedy v oborech, kde dnes drahé kovy hrají zásadní roli. Rostoucí poptávku po drahých kovech
navíc ovlivňuje zvyšující se počet bohatších obyvatel, kteří však stále tvoří jen zlomek více než
miliardové populace.
Drahé kovy jsou obecně specifické v tom, že zvýšení jejich ceny ne vždy vyvolá pokles poptávky.
V současné době však tento trh ovlivňují silné faktory, které mohou snížení poptávky způsobit.
Významnou roli totiž hraje politická situace a vládní a parlamentní rozhodnutí, a to nejen ve formě
nejrůznější sankcí, ovlivňování kurzu měny či třeba nových zákonů. Aktuálně jsou v Indii hlavním
tématem květnové volby. Indie je rozdělena na jednotlivé státy a v každém státě je zavedena
maximální částka, kterou může kandidát oficiálně utratit za kampaň. Ve větších státech je to až 7
milionů rupií (přibližně 113 000 dolarů), které pak tečou do předvolebního boje, namísto do investic
do drahých kovů. V neprospěch zvýšení poptávky po stříbře v Indii v roce 2014 hovoří navíc i plány
vlády snížit cla na dovoz zlata. Tento krok má podpořit výrobu a vývoz zlatých šperků, které pak
mohou vytlačit stříbrné šperky. Zatím však není jasné, zda a jakou měrou k tomuto uvolnění dojde.
Libor Křapka, manažer investičních kovů, SAFINA
http://zpravy.kurzy.cz/363704-konec-stribrneho-silenstvi-v-indii/
ODPADY: Nový postup pro rafinaci stříbra
18. 03. 2014
Náklad: 4 200
Na základě výsledků vlastního aplikovaného výzkumu dosáhla společnost Safina, a. s., výrazného
technického zdokonalení procesu rafinace stříbra. Její dosavadní rafinační kapacita tak vzrostla o více
než 100 % v oblasti zpracování materiálů s obsahem stříbra, a to včetně etylenoxidového
katalyzátoru, kterého je SAFINA nyní schopna zpracovat až 750 tun vstupního materiálu za rok. Dosud
dosahovala recyklace stříbra v celé České republice 100 tun ročně, nyní stoupla na více než 200 tun za
rok.
Spotřeba stříbra v loňském roce vzrostla o přibližně 2-3 %, což přímo odráží situaci na světových
trzích. Kromě chemického průmyslu, kde je často součástí nejrůznějších typů katalyzátorů, se stříbro
spotřebovává ve sklářství, elektrotechnickém průmyslu, v lékařství a dalších oborech, včetně
šperkařství a investičních nástrojů.
TECHNIK: Nový postup zpracování stříbra zvýší kapacitu produkce dvakrát
17. 03. 2014
Náklad: 5 500
Na základě výsledků vlastního aplikovaného výzkumu dosáhla společnost Safina výrazného
technického zdokonalení procesu rafinace stříbra. Mezi hlavní benefity nového postupu patří snížení
zádrže stříbra v rafinačním procesu a zvýšení výrobní kapacity. Safina tak potvrzuje svou pozici
předního evropského hráče na poli recyklace materiálů s obsahem stříbra.
Nová metoda rafinace stříbra umožňuje společnosti rozšířit její dosavadní rafinační kapacitu o více
než 100 % v oblasti zpracování materiálů s obsahem stříbra, a to včetně etylenoxidového
katalyzátoru, jehož jako vstupního materiálu je nyní schopna zpracovat až 750 tun za rok. Dosud
dosahovala recyklace stříbra v celé České republice sta tun ročně. Díky všem inovacím, které
společnost Safina v recyklačním řetězci uplatnila, vzroste celková recyklační kapacita stříbra na více
než 200 tun za rok.
„Nový postup nám umožní inovovat produktové portfolio na bázi stříbra, což je klíčové pro pronikání
na nové trhy a posilování naší pozice na trzích, kde již působíme,“ říká k tomu Tomáš Plachý,
generální ředitel.
Stříbro je z drahých kovů co do objemu v průmyslu využíváno nejčastěji. Jeho loňská spotřeba rostla o
přibližně 2–3 %, což přímo odráží situaci na světových trzích – vždyť například v roce 2013 došlo k
obecnému nárůstu ve zpracování drahých kovů. Stříbro se díky svým fyzikálně-chemickým
vlastnostem kromě chemického průmyslu, kde je často součástí nejrůznějších typů katalyzátorů,
spotřebovává ve sklářství, elektrotechnickém průmyslu, v lékařství a v dalších oborech včetně
šperkařství a investičních nástrojů.
Safina používá již od dvacátých let minulého století elektrolytickou metodu čištění stříbra, přičemž
postupně docházelo ke zlepšování tohoto procesu z hlediska jeho účinnosti a ekonomických
parametrů. „Aplikovaný výzkum probíhal v loňském roce a intenzifikace se podařilo docílit v rekordně
krátkém čase čtyř měsíců,“ dodává Martin Bouša, marketing executive s odpovědností za inovace,
„nyní tedy můžeme naše výrobní kapacity rozšířit nejen z pohledu různosti materiálů a odpadů se
stříbrem, ale výrazně navyšujeme zejména objemy rafinace.“
TECHNICKÝ TÝDENÍK: Safina optimalizuje proces rafinace stříbra
11. 03. 2014
Náklad: 9 000
Až 750 t zpracovaného stříbra za rok Stříbro se z drahých kovů využívá v průmyslu nejčastěji
Společnost SAFINA, přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, dosáhla na základě výsledků vlastního aplikovaného výzkumu výrazného technického
zdokonalení procesu rafinace stříbra. Mezi hlavní benefity nového postupu patří snížení zádrže
stříbra v rafinačním procesu a zvýšení výrobní kapacity.
Nová metoda umožňuje společnosti rozšířit její dosavadní rafinační kapacitu o více než 100 % při
zpracování materiálů s obsahem stříbra, a to včetně etylenoxidového katalyzátoru. Aktuálně nyní
SAFINA dokáže zpracovat až 750 t za rok. Dosud dosahovala recyklace stříbra v celé ČR 100 t ročně.
Díky všem inovacím, které SAFINA v recyklačním řetězci uplatnila, vzroste celková recyklační kapacita
stříbra na více než 200 t za rok.
„Nový postup nám umožní inovovat produktové portfolio na bázi stříbra, což je klíčové pro pronikání
na nové trhy a posilování naší pozice na trzích, kde již působíme,“ uvedl Tomáš Plachý, generální
ředitel SAFINY.
Stříbro se z drahých kovů co do objemu využívá v průmyslu nejčastěji. Jeho loňská spotřeba vzrostla o
přibližně 2-3 %, což přímo odráží situaci na světových trzích: v roce 2013 došlo k obecnému nárůstu
ve zpracování drahých kovů. Stříbro se díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem spotřebovává
(kromě chemického průmyslu, kde je často součástí nejrůznějších typů katalyzátorů) ve sklářství, v
elektrotechnickém průmyslu, v lékařství a dalších oborech, včetně šperkařství a investičních nástrojů.
SAFINA používá elektrolytickou metodu čištění stříbra již desítky let. Postupně docházelo ke
zlepšování tohoto procesu, a to jak z hlediska jeho účinnosti, tak ekonomických parametrů.
„Aplikovaný výzkum probíhal i v loňském roce a intenzifikace se podařilo docílit v rekordně krátkém
čase čtyř měsíců,“ upřesnil Martin Bouša, marketing executive SAFINA s odpovědností za inovace.
„Nyní můžeme naše výrobní kapacity rozšířit nejen z pohledu různosti materiálů a odpadů se
stříbrem. Výrazně navyšujeme i objemy rafinace.“
CIANEWS.CZ: Inovace a daňový odpočet - čísla a postoj českých firem
27. 03. 2014
PRAHA, 27. 3. 2014 – Více než 70 % českých firem považuje inovace za nevyhnutelnou podmínku
konkurenceschopnosti. Vyplývá to z výsledku Barometru inovací Alma CG, kterého se zúčastnilo 1600
firem z deseti zemí. V dotazovaných českých podnicích však představuje financování inovací z
veřejných prostředků pouhou pětinu z celkových zdrojů, což je druhá nejnižší hodnota po Polsku.
Světový průměr představuje 60 procent.
Tento rozdíl vyplývá ze skutečnosti, že daňový odpočet na výzkum a vývoj (dále jen VaV) je českými
podnikateli považován za příliš komplikovaný a administrativně náročný. „Otázka financování inovací
je ze strategického pohledu pro podniky zcela zásadní,“ uvádí Kristína Šumichrastová, ředitelka Alma
CG, leadera v oblasti cost consultingu. Firmy SAFINA, a.s. a Befra electronic, s.r.o. potvrzují, že
možnost daňového odpočtu na VaV využívají a shodují se na přínosech této služby. V rámci průzkumu
odpověděli zástupci daných firem na několik otázek ohledně inovací a daňového odpočtu na VaV.
Ušetřené finanční prostředky se vrací do interního výzkumu
Obě zmíněné společnosti uvádí, že jsou ve svém oboru schopny konkurovat jedině díky inovacím,
které financují většinou z vlastních zdrojů. Inovovat zejména technologické postupy je nezbytné pro
trvale udržitelný rozvoj firem a jejich zaměstnanců. Ve spolupráci se společností Alma CG uplatňuje
SAFINA, a.s. i Befra electronic, s.r.o. daňový odpočet na VaV. Ing. Aleš Kielar, finanční ředitel firmy
Befra electronic, s.r.o. tuto možnost využívá a vnímá ji jako citelný přínos. Ing. Michal Šedina,
vedoucího oddělení financí a služeb společnosti SAFINA, a.s. hodnotí přínos uplatnění daňového
odpočtu na VaV slovy: „Takto ušetřené prostředky pak zpětně vracíme do našeho interního
výzkumu.“
Proces uplatnění odpočtu na VaV je u nás vnímán jako administrativně náročný. Podle Ing. Aleše
Kielara však stačí průběžně zpracovávat projektovou dokumentaci k jednotlivým projektům, takže
pak již není složité připravit materiály potřebné pro daňový odpočet na VaV. Ing. Michal Šedina se
svým názorem přiklání k většině českých firem, když uplatnění odpočtu považuje za náročný proces,
zejména pak z hlediska administrativy a určité legislativní nejednoznačnosti. „I z tohoto důvodu jsme
zvolili v této oblasti spolupráci s externí poradenskou společností“, dodává.
Finanční ředitel společnosti SAFINA, a.s. doporučuje všem zájemcům o uplatnění daňového odpočtu
na VaV nejprve posoudit, zda projekty splňují parametry pro jejich získání a dodává: „V hledání
odpovědi na dané otázky pak může být vhodným prvním krokem právě úvodní konzultace se
společností, která se na tuto problematiku specializuje.“ Ing. Michal Šedina radí oslovit již na začátku
vhodnou poradenskou firmu a zařídit se dle jejích doporučení.
Alma CG je evropský leader v oblasti cost consultingu. Pomáhá společnostem zvyšovat jejich
konkurenceschopnost prostřednictvím optimalizace nákladů, realizací úspor a zajištění dostupného
financování. Má mezinárodní zastoupení v devíti zemích (Francie, Belgie, Maďarsko, Polsko,
Španělsko, Portugalsko, Velká Británie, Kanada, ČR), 1300 zaměstnanců a 26 let zkušeností. Více
informací na www.almacg.cz.
Befra electronic, s.r.o. se od svého založení v roce 1992 zabývá vývojem a výrobou elektroniky,
dodávkami a servisem důlní elektrotechniky a montážemi mechanických sestav. Působí v západní
Evropě, především v Německu a zaměstnává 250 osob. Úzce spolupracuje se svou mateřskou
společností v Německu, zejména v oblasti vývoje a obchodu. Více informací na www.befra.cz.
SAFINA, a.s. je společností s uceleným výrobním programem v oblasti zpracování a výroby produktů z
drahých a neželezných kovů, včetně jejich recyklace. Výroba je založena na environmentálním
managementu a nejnovějších inovacích v oboru. Své obchodní aktivity směřuje nejen na evropský
kontinent, který je prioritní, ale orientuje se i na další teritoria, především Asii, Severní Ameriku a
Ruskou federaci. Zaměstnává 219 osob. Společnost SAFINA se opakovaně umístila v prestižním
žebříčku Czech Top 100 a v roce 2013 získala významné postavení v soutěži Exportér roku. Rovněž
obsadila třetí místo v kategorii Nejlepší zaměstnavatel v soutěži Český PATRON 2012. SAFINA, a.s. je
členem švýcarské skupiny SAFICHEM GROUP. Více informací na www.safina.cz.
Plné znění rozhovoru s Ing. Alešem Kielarem, finančním ředitelem společnosti Befra electronic, s.r.o.:
Jak důležité jsou inovace v odvětví, ve kterém pracujete?
V našem oboru, vývoj a výroba elektroniky, jsou inovace klíčovou záležitostí.
Jakou formu inovace jste ve své společnosti provedli?
V minulých letech jsme se soustředili hlavně na výrobní a technologické inovace.
Co vám inovace přinesla/přináší?
Inovace nám přinesly zefektivnění provozu a zejména rozšíření výrobních možností, potažmo vedly ke
zvýšení konkurenceschopnosti.
Jakým způsobem Vaše společnost inovace financuje?
Inovace financujeme z vlastních zdrojů.
Uplatnili jste ve firmě daňový odpočet na VaV a jak hodnotíte jeho přínos?
Daňový odpočet na VaV jsme už opakovaně využili a hodnotíme tuto možnost jako citelný přínos.
Je uplatnění odpočtu na VaV časově nebo administrativně náročné?
Pokud se průběžně vede k jednotlivým projektům dokumentace, což u nás bylo vždy (bez ohledu na
uplatnění odpočtu), pak vlastní zpracování na závěr roku není administrativně náročné.
Jakou máte radu pro ty, kdo se k využití daňového odpočtu na VaV teprve odhodlávají?
Je třeba oslovit vhodnou poradenskou firmu z toho oboru a pak se zařídit dle doporučení.
Plánujete v inovacích pokračovat? Ve stejné či jiné oblasti?
Ano, i v jiných oblastech.
Plné znění rozhovoru s Ing. Michalem Šedinou, vedoucím oddělení financí a služeb společnosti
SAFINA, a.s.:
Jak důležité jsou inovace v odvětví, ve kterém pracujete?
Společnost SAFINA, a.s. je na trhu střední a východní Evropy technickým lídrem v oblasti
zpracování a recyklace drahých kovů. Toto postavení jsme získali především díky technickému
know–how, to znamená odborné znalosti této problematiky, kterým disponujeme, ale i
technologickému a procesnímu zázemí. Rozvoj společnosti a našeho podnikání by tedy byl v
oblasti, která se velmi dynamicky rozvíjí a panuje v ní silný konkurenční boj, bez inovací nemožný.
Jakou formu inovace jste ve své společnosti provedli?
Jde především o inovace v oblasti technologií, tedy technologických postupů a technického
vybavení. Jejich autory jsou často přímo zaměstnanci společnosti.
Co vám inovace přinesla/přináší?
Inovace přinášejí zvýšení konkurenceschopnosti, zefektivnění provozu a úspory. Všechny zmíněné
efekty jsou nezbytné pro trvale udržitelný rozvoj firmy i rozvoj našich zaměstnanců. Rádi bychom si
i nadále udrželi povědomí o společnosti, která disponuje odborníky a profesionály.
Jakým způsobem Váš podnik inovace financuje?
Kombinací vlastních zdrojů a bankovních úvěrů.
Uplatnili jste ve firmě daňový odpočet na VaV a jak hodnotíte jeho přínos?
Daňový odpočet uplatňujeme. Takto ušetřené prostředky pak zpětně vracíme do našeho interního
výzkumu.
Je uplatnění odpočtu na VaV časově nebo administrativně náročné?
Ano, je. I z tohoto důvodu jsme zvolili v této oblasti spolupráci s externí poradenskou společností.
Co je podle vás překážkou nebo nedostatkem uplatnění odpočtu na VaV?
Obecně za překážku považujeme právě administrativní náročnost a určitou legislativní
nejednoznačnost z hlediska formálních požadavků, které musí být v rámci vykazování nákladů
splněny, aby společnost měla nárok na odpočet. I toto byl jeden z důvodů, proč v oblasti odpočtu
na VaV jdeme cestou spolupráce s externí poradenskou společností.
Jakou máte radu pro ty, kdo se k využití daňového odpočtu na VaV teprve odhodlávají?
Na prvním místě bychom určitě doporučili posoudit, zda uvažované výzkumné projekty splňují
parametry pro získání nároku na odpočet nákladů na VaV. Na druhém místě pak zvážit, zda bude
pro společnost efektivnější řešit uvedené s pomocí vlastních zdrojů nebo ve spolupráci s externí
poradenskou společností. V hledání odpovědi na dané otázky pak může být vhodným prvním
krokem právě úvodní konzultace se společností, která se na tuto problematiku specializuje.
Plánujete v inovacích pokračovat? Ve stejné či jiné oblasti?
Ano, stejně jako většina ostatních společností. Inovace jsou v dnešní době naprostou nutností a to
nejen pokud se společnost chce rozvíjet z hlediska získávání nových tržních segmentů, ale praxe
posledních let jednoznačně ukazuje, že inovace jsou naprosto zásadní i pro udržení stávajícího trhu
a zákazníků.
http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/inovace-a-danovy-odpocet-cisla-a-postoj-ceskychfirem-984237/
E15.CZ: České podniky neumí odpočítat daně na výzkum
06. 03. 2014
Tisícovka podniků loni ušetřila necelé dvě miliardy korun díky tomu, že využila daňově odečitatelné
položky na výzkum a vývoj. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
„Po osmi letech existence této legislativy je to oproti ostatním evropským státům zcela podprůměrné
využívání mechanismu nepřímé finanční podpory inovací a vědy a výzkumu,“ uvedla ředitelka české
pobočky poradenské společnosti Alma CG Kristína Šumichrastová. Připomněla, že v Evropě je
odečitatelná položka často hlavním nástrojem financování podnikových inovací a vědy a výzkumu.
Hlavním důvodem, proč podniky odpočet dostatečně neuplatňují, je, že nedokážou vytipovat vhodné
projekty. Pro ekonomy nebo účetní, kteří mívají příslušnou agendu na starosti, je to velmi obtížné.
„Obecně je uplatnění odpočtu spojeno s vysokou administrativní náročností, zejména pak se
zpracováním projektu výzkumu a vývoje a následnou evidencí nákladů,“ zdůraznila Jaroslava Hanková
z daňového oddělení skupiny Apogeo
Daňově odečitatelnou položkou jsou totiž pouze ty výdaje, které byly vynaloženy na realizaci
projektu.
„Často se také setkáváme s tím, že daňové subjekty nechtějí podstupovat riziko případného
rozporování těchto nákladů správcem daně a odečitatelnou položku neuplatňují,“ dodala Hanková.
Zákon přitom firmám umožňuje v případě pochybností požádat správce daně o závazné posouzení
skutečnosti, zda jsou to skutečně výdaje na výzkum a vývoj.
„Podpora výzkumu a vývoje je českými soudy zpravidla spojována s činnostmi uskutečňovanými
akademií věd. Pokud tak podniky neobjevují něco převratného, jedná se nanejvýš o inovace, které
daňové podpory nepožívají,“ upozornil dále specialista na řešení daňových sporů advokát Ondřej
Lichnovský.
Podle něj podniky často čelí tomu, že jejich výzkum a vývoj posuzují úředníci bez technických znalostí,
výsledkem pak mnohdy bývá neuznávání výzkumu a vývoje. To vše dokonce za situace, kdy v řízení
jsou předkládány posudky znalců a osob v oboru erudovaných, kteří existenci výzkumu a vývoje
potvrzují.
„Proto jako profesionál v této oblasti varuji své klienty před uplatňováním odečitatelných položek na
výzkum a vývoj tam, kde se jedná o složité technické činnosti, pro laika neuchopitelné,“ uvedl
Lichnovský.
„Samotný proces uplatnění odpočtu na VaV vnímáme jako administrativně náročný,“ potvrzuje Aleš
Kielar, finanční ředitel firmy Befra electronic. Není to však prý tak těžké, jak se na první pohled zdá.
Podle něj stačí průběžně zpracovávat projektovou dokumentaci k jednotlivým projektům, takže pak
již není složité připravit materiály potřebné pro daňový odpočet.
„Časté změny legislativních úprav a obecně nestabilní právní prostředí, které neumožňuje alespoň v
daňové oblasti plánovat na více let dopředu, představují jeden z faktorů, které ovlivňují rozhodování
daňových subjektů,“ konstatovala Hanková.
Na milionu lze ušetřit 190 tisíc
Odečitatelná položka na výzkum a vývoj je ustanovení zakotvené v zákoně o dani z příjmu umožňující
každé společnosti splňující zákonná kritéria odečíst podruhé od základu daně veškeré výdaje
vynaložené na inovativní a vývojové projekty. Vzhledem k tomu, že sazba daně z příjmu právnických
osob činí devatenáct procent, lze prostřednictvím této daňové úlevy z každého milionu korun výdajů
na vědu a výzkum uspořit 190 tisíc korun.
Průmysl opět v čele
Podle dat ČSÚ využilo nejvíce podniků odčitatelnou položku na VaV ve zpracovatelském průmyslu
(602), kde si od daňového základu odečetly celkem 7,5 miliardy korun. Největší podíl na tom měly
strojírenské podniky – 142 společností si odečetlo 1,5 miliardy korun – a automobilový sektor, kde si
celkem 55 podniků odečetlo 3,4 miliardy korun. „Přestože počet podniků uplatňujících odpočet na
VaV v těchto tradičních výrobních odvětvích každoročně roste, je tady stále prostor pro zásadní
zvýšení souvisejících úspor, poznamenala k datům ředitelka společnosti Alma CG Kristína
Šumichrastová. Podle ní si totiž společnosti v těchto tradičních výrobních odvětvích uplatňují odpočet
na VaV zejména v projektech, které si kladou za cíl výrobu nových nebo podstatně zlepšených
produktů, materiálů a technologií, nebo také zdokonalení dosud využívaných výrobních postupů a
metod. Zpravidla však opomíjejí procesní projekty, většinou zaměřené na snižování dopadů na životní
prostředí, snižování energetické náročnosti, snižování zmetkovitosti či optimalizaci výrobních
postupů.
Co do výše nákladů na VaV pak na druhém místě skočnily informační a komunikační činnosti. V tomto
segmentu uplatnilo odpočet 140 podniků ve celkové výši 977 milionů korun. Typickými projekty,
které je možné v tomto odvětví uplatnit, jsou podle Šumichrastové vývoj softwaru, operačních
systémů, programovacích jazyků, řízení dat, vývoj internetové technologie nebo nových softwarových
technologií.
Uplatnit či neuplatnit
„Otázka financování inovací je ze strategického pohledu pro podniky zcela zásadní,“ tvrdí dále
Kristína Šumichrastová. Podle ní může mít uplatnění těchto položek také pozitivní vliv na zvýšení
konkurenceschopnosti firmy.
V Česku údajně existuje dle konzervativního odhadu Alma CG přes tři tisíce společností, které by si
odčitatelnou položku na VaV mohly uplatnit. V kontrastu s daty ČSÚ tu tak funguje zhruba sedmdesát
procent podniků, které na odpočet pravděpodobně mají nárok, ale nevyužívají ho.
„Vyšší konkurenceschopnost nicméně není primárně důsledkem daňových výhod, ale může být
důsledkem právě investic do výzkumu a vývoje,“ vysvětluje dále Hanková z Apogeo. Daňové
zvýhodnění výzkumu a vývoje tak představuje určitou formu podpory investic do těchto oblastí,
neboť výdaje často převyšují příjmy, které firma ve spojitosti s výzkumem inkasuje, a navíc jsou tyto
příjmy často nejisté.
„Takto ušetřené prostředky pak zpětně vracíme do našeho interního výzkumu,“ potvrzuje vedoucí
oddělení financí a služeb společnosti Safina Michal Šedina.
http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/ceske-podniky-neumi-odpocitat-dane-na-vyzkum-1066969
PRAGER ZEITUNG: Wechsel und neue Leute
06. 03. 2014
Náklad: 20 000
SAFINA, das marktführende Unternehmen in Mittelosteuropa auf dem Gebiet der Verarbeitung
kostbarer Metalle, hat Josef Bříza zum neuen Leiter der selbstständigen Abteilung Recycling ernannt.
Bei SAFINA ist der 36-jährige Bříza seit Herbst 2012 als Handelsmanager tätig. Seine beruflichen
Erfahrungen sammelte er bei der Commexim Group, wo er sich als Handelsmanager für den An- und
Verkauf von Ferrolegierungen und um die Rohstoffe für die Gießereien kümmerte. Seine sehr guten
Italienischkenntnisse waren hier im Kontakt mit Kunden aus Italien ein großer Vorteil. Bříza studierte
Automatisation und Elektrotechnik an der Industrieschule für Elektronik in Kutná Hora. An der
Fachschule für Fremdenverkehrsberufe in Pardubice sowie an der Philosophischen Fakultät der
Schlesischen Universität in Opava konnte er sich hervorragende Englisch- und Italienischkenntnisse
aneignen.
TECHNICKÝ TÝDENÍK: Nové technologie pro materiálově energetické využití biomasy a odpadů
pyrolýzou i zplyňováním
25. 03. 2014
Náklad: 9 000
Radovan Šejvl
Ohlédnutí za 6. ročníkem specializovaného semináře
Na skládkách ukládáme odpady za miliardy
Dne 5. prosince 2013 se pod záštitou ministra životního prostředí uskutečnil v ČR ojedinělý seminář,
na který přišla stovka odborníků z praxe i vysokých škol. Nechyběl ani člen redakce Technického
týdeníku Jaromír Milický, a právě jeho přispěním tento článek vznikl.
Podrobný program a plné znění všech příspěvků nejen z posledního, ale ze všech předchozích ročníků
podpořených z rozpočtu programu EFEKT MPO a od dalších partnerů najdete na webu pořádající
neziskové organizace www.energis24.cz. Generálním partnerem letošního ročníku byla skupina ČEZ.
ENERGIS 24 se věnuje technické výchově a technickému vzdělávání všech generací i propagaci či
zavádění nových technických vysoce účinných energetických systémů do praxe. Podrobněji jsme je
představili ve speciální příloze Energie a teplo v TT č. 25 v prosinci minulého roku. V dnešním
ohlédnutí přinášíme výběr z několika nejzajímavějších příspěvků semináře.
Depolymerace
Nízkoteplotní depolymerační jednotka GB Pyrolys o výkonu 1, 2, 3, 5, 10 a 20 tun odpadu za den je
určena pro energetické využití odpadních plastů, elektrotechnického odpadu, smíšených a vrstvených
plastů, gumy, pneumatik, odpadního motorového, průmyslového, ale i potravinářského oleje. Při
teplotě 275 až 445 °C dochází bez přístupu kyslíku k rozkladu plastů a vzniku syntetického oleje
PYROFUEL®, klasifikovaného jako lehká motorová nafta. Olej je použitelný pro kotle i pístové
spalovací motory. Od roku 2005 najdeme ve světě již 140 komerčních aplikací.
V České republice zatím podobná technologie není, ale jedna právě vyrůstá kousek za Bratislavou,
kde ji buduje brněnská firma GB Consulting. Protože jde o první podobnou instalaci v širokém okolí,
plánujeme po jejím spuštění exkurzi na místo samotné. O termínu zájezdu budeme čtenáře
Technického týdeníku informovat.
Nejmodernější technologie na získání energie z komunálního odpadu představil Jan Pokorný, ředitel
odboru kogenerace ve společnosti VÍTKOVICE POWER ENGINEERING. Porovnal roštové spalování se
zplyňováním, při kterém je ve zplyňovacím prostoru (reaktoru) asi o 1000 °C více než při spalování, a
proto dochází k mnohem efektivnějšímu a účinnějšímu odbourání škodlivin, jakož i ke zvýšení
palivové flexibility. Zplyňovat je tedy možné i nebezpečný nemocniční a komunální odpad, plastové
zbytky automobilů včetně nízkovýhřevných problematických kalů z čistíren odpadních vod a odpadů
ze skládek. Zplyňování odpadů produkuje elektřinu a teplo mnohem efektivněji než udává a požaduje
směrnice EU. Emise dioxinů jsou neznatelné a rovněž se minimalizuje ukládání odpadního popílku na
skládky.
Plazmatické zplyňování
Další zajímavý příspěvek z oblasti materiálově energetického využití odpadů představil Jaroslav
Silvestri, ředitel společnosti SILVERGAS z Bardějova. Některé argumenty o minimalizaci produkce
tuhých částí se pochopitelně opakují, protože jejich technologie také produkuje jen kovy a strusky
použitelné ve stavebnictví. Oproti technologii v předchozím příspěvku je tato mnohem menší a
flexibilnější: v nabídce najdete tři výkonové moduly, které při ročním využití 7200 hodin spotřebují:
76 kg/h.........................500 t ročně 420 kg/h.........................3000 t ročně 1200
kg/h.........................8600 t ročně.
V případě plazmatického zplyňování je možné materiálově-energeticky využívat daleko širší spektrum
odpadů a kalů bez přímé vazby na jejich energetickou výhřevnost, jako jsou staré ekologické zátěže,
chemické látky a chemické zbraně, ale při vyšších teplotách i radioaktivní odpady. Plazmové reaktory
na 1 kg odpadu běžně spotřebují asi 1,7 až 1,9 kWh elektrické energie, ale většinu z ní si vyrobí samy
prostřednictvím kogenerační jednotky pracující na syntézní plyn.
U nás najdete takový provoz pod označením PLAZMA ENVI u společnosti SAFINA, kde je ve funkci
kogenerace nasazeno několik mikroturbín. Při plazmatickém zplyňování emise těžkých kovů a
dioxinů dosahují jen zlomku povolených limitů. Všechna potřebná čísla, grafy a tabulky najdete v
prezentaci Jaroslava Silvestriho umístěné na webu.
Skládka odpadu jako časovaná bomba
Jaroslav Silvestri nám v předvečer svého vystoupení vyprávěl až neuvěřitelný příběh, kdy jeho vysoce
environmentální technologie získala povolení z nejvyšších míst SR, a přesto narazila na nechuť a
nezájem politiků zaangažovaných v místní skládce komunálního odpadu. Tím se instalace
demonstrační jednotky na Slovensku protáhla o několik let. Bohužel, u nás, stejně jako na Slovensku a
Ukrajině, enormně sládkujeme komunální odpad, čímž si zakládáme na následné těžko řešitelné
problémy - skládka je vlastně veliká díra v zemi, do které prší. Dole je sice utěsněná fólií, ale ta se
dříve či později protrhne.
Dnes se pochopitelně sledují a kontrolují výluhy ze všech řádně provozovaných skládek. Vody však
obsahují snad celou Mendělejevovu periodickou soustavu prvků, včetně rtuti z úsporných žárovek a
dalších těžkých kovů. Právě proto je možné skládky přirovnat k nebezpečným časovaným bombám,
které se v zahraničí mnohdy za přispění dotací již otevírají, těží a energeticky využívají. Je otázkou,
jestli není efektivnější udělat to rovnou, protože potřebné technologie již máme k dispozici. S
rozvinutostí civilizace přímo úměrně stoupá i energetická výhřevnost odpadů. V našich podmínkách
se rovná energetické výhřevnosti hnědého uhlí, takže si do skládek v přeneseném energetickém
ekvivalentu ročně ukládáme několik milionů tun hnědého uhlí, což představuje téměř 5 % jeho roční
těžby v ČR.
Energetické využití biomasy zplyňováním
Na letošním ročníku již tradičně představila své technologie pro zplyňování biomasy většina dovozců
a výrobců daných technologií, jako je B POWER a BOSS engineering. Největší pozornost však
zaslouženě sklidil Ing. Ivo Picek, ředitel a jednatel firmy TARPO, který vyvinul a představil
vícestupňové zplyňování biomasy. Tato technologie je již plně komerčně k dispozici ve výkonech 200,
500, 570 a 1000 kWel. V ČR je úspěšně nasazeno asi 10 reaktorů různých výkonů. Přednášku Ing.
Picka přednesl Ing. Michal Pohořelý z Ústavu chemických procesů AV ČR, který se na vývoji této
technologie podílel. Ing. Pohořelý ve svém příspěvku srovnal energetickou účinnost jednotlivých typů
zplyňování, kde pochopitelně vede vícestupňové zplyňování, které za Ivo Picka prezentoval.
Zplyňování oproti bioplynové stanici představuje 2,5násobně vyšší účinnost přeměny vstupního
paliva na energii a 1,5násobně vyšší oproti spalování. Při zplyňování biomasy je relativně jednoduché
získat stavební povolení bez nutnosti EIA, výstavba je možná do 12 měsíců a produkované emise jsou
velice nízké. Michal Pohořelý rovněž informoval o založení České asociace pro pyrolýzu a zplyňování,
které je předsedou. Asociace připomínkovala vyhlášku 347/2012, kterou se stanoví technickoekonomické parametry obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny s návrhem na zvýšení měrných
investičních nákladů ze 75 000 na 100 000 Kč/kWel, i výkupní ceny v návrhu rozhodnutí ERU. Ty se na
rozdíl od jiných podporovaných zdrojů energie podařilo zachovat na solidní úrovni. Čili, tato
perspektivní technologie se může v České republice dále rozvíjet.
Doplňkové a pomocné technologie
Modul ORC na motory kogeneračních jednotek je dobře známý z bioplynových stanic. Brněnská firma
GB Consulting prezentovala výrobky americké firmy Electra Therm, tu zastupuje na našem trhu. Ke
stejnému výrobci před lety směřovala a o nákup referenčního vzorku i obchodní zastoupení žádala
také litoměřická firma HENNLICH INDUSTRIETECHNIK. Na našem trhu zastupuje celou řadu jiných
špičkových strojírenských výrobců. Ze zastoupení však z několika důvodů sešlo, tak se ve firmě
rozhodli pro vlastní vývoj podobného zařízení. Dnes již pod značkou ZERO FUEL GEN® 50 kW
prodávají vlastní výrobek o výkonu 50 kWel. Ocenění za inovativní firmu roku je příjemným bonusem
i důkazem, že je možné prorazit s vlastním výrobkem.
Tepelný hladinový generátor
Peltiérův článek je dobře známý z menších klimatizací a automobilových chladniček. Jde o polovodič,
který při průchodu elektrického proudu produkuje chlad. Opačný, tzv. Seebeckův jev, se projevuje při
zahřátí slitiny křemíku, germania a galia na cca 250 °C. Druhou stranu je potřebné chladit (v ideálním
případě na 25 °C), avšak získáme asi 250 W elektrických z jinak obtížně využitého tepla výfuků
spalovacích motorů, sklářských nebo metalurgických van nebo jiných technologií, kde vzniká odpadní
teplo, čímž vylepšíme energetickou bilanci celé řady technologických procesů. Tuto novinku v
energetice prezentovala firma NWT z Hulína, a ta je majitelem 50 % českého patentu na výrobu
tohoto polovodiče.
V prosinci roku 2013 jsme realizovali ještě jeden odborný seminář, zaměřený na malé inovativní
energetické zdroje, který si také zaslouží samostatný článek. Než se tak stane, všechny příspěvky si
můžete prohlédnout na již zmiňované elektronické adrese pořádající organizace ENERGIS 24.
Oba semináře se nesly ve tvůrčím a inovativním duchu, proto se můžete těšit na další pokračování,
jež doplníme také o burzu technických nápadů a inovací. Akce proběhnou na začátku prosince tohoto
roku, o podrobnostech budeme čtenáře Technického týdeníku včas informovat. Kdo si nemůže nebo
nechce počkat, může si objednat prezentační DVD obsahující všechny předchozí akce, publikace o
energetickém zplyňování a řadu dalších bonusů, nebo vyžádat individuální konzultaci v Energetickém
konzultačním a informačním středisku EKIS v Bučovicích, které se specializuje na energetické využití
biomasy a odpadů a decentralizované energetické systémy.
ODPADY: Zplyňování je alternativou termického využití odpadů
18. 03. 2014
Náklad: 4 200
Slovenská firma se zkušenostmi při plazmovém zpracování elektroodpadů má další cíl: využití
komunálního odpadu a alternativního paliva.
Plazmová technologie pro recyklaci použitých průmyslových katalyzátorů, vybudovaná společností
Silvergas, s. r. o., ze slovenského Bardejova, pracuje ve společnosti Safina Vestec od roku 2008. Její
provozovatel si pochvaluje vysokou efektivnost zpracování, stupeň využití vstupních materiálů a
šetrnost k životnímu prostředí.
Zplyňováním nebezpečných organických látek z odpadů se získává syntézní plyn, který sice není
hlavním předmětem zájmu provozovatele technologie, ale jeho spálením v kogenerační jednotce s
mikroturbínou je vyráběna elektrická energie a teplo. Celkové využití zpracovávaných materiálů či
odpadů tak vysoko přesahuje 90 %. Další technologie společnosti Silvergas pro recyklaci
elektroodpadu pracuje ve společnosti Eko Hybres v Polsku.
CO JE PLAZMA
Základem plazmového tavení a zplyňování odpadu je plazmový oblouk, v kterém se plazmový plyn
(argon, dusík, vzduch a pod.) procházející hořákem v elektrickém poli vysoké intenzity transformuje
na plazmu s teplotou několika tisíc stupňů Celsia. Při takových teplotách nezávisle na parciálním tlaku
kyslíku dochází k rozkladu organického a časti anorganického odpadu na jednoduché plynné a
kapalné sloučeniny podle všeobecné chemické reakce.
Plynným produktem je syntézní plyn obsahující hlavně vodík a oxid uhelnatý s malým obsahem oxidu
siřičitého, chlorovodíku a vodní páry. Vysoce hořlavý plyn, který neobsahuje dioxiny, furany ani NOx,
je možné využít jako palivo v kogeneračních jednotkách na výrobu elektrické energie a tepla.
V relativně malém objemu syntézního plynu se mohou nacházet páry kovů s nízkým bodem varu, jako
např. Hg, Cd, Zn a Pb, které se dají efektivně zachytit spolu s oxidem siřičitým a chlorovodíkem s
vysokou účinností v neutralizačním a filtračním zařízení.
Nezplyněné inertní složky odpadu se roztaví a vytvoří na dně plazmového reaktoru dvě nemísitelné
kapalné fáze – kovovou slitinu a strusku, které se dají využít v metalurgickém průmyslu nebo
stavebnictví. Chemické složení strusky a kovu, jejichž objem nepřesahuje 2 hm. % původního objemu
odpadu, závisí na složení odpadu. Zachycené úlety a vyredukovaný kov je možné využít jako
druhotnou surovinu při výrobě kovů a inertní ekologicky nezávadnou strusku je možné využít ve
stavebnictví.
VĚTŠÍ PLAZMOVÉ REAKTORY
Společnost Silvergas nyní zkoumá další možnosti využití plazmového zpracování odpadů. Na základě
konstrukce laboratorního 3 kVA plazmového reaktoru a zplyňovacích testů různých druhů odpadů
byly navrženy plazmové reaktory se závislým elektrickým obloukem s dutou grafitovou elektrodou,
přes kterou se do elektrického oblouku bude přivádět plazmotvorný plyn dusík s vyšším výkonem.
„Tavení a zplyňování odpadů v plazmových reaktorech bude nacházet stále širší praktické uplatnění
jako jedna z alternativ termické bezodpadové likvidace odpadů, při které se využijí nejen všechny
složky odpadu, ale i jeho energetický potenciál bez zatížení životního prostředí plynnými emisemi
nebo tuhými odpady,“ přepokládá majitel společnosti Jaroslav Silvestri. Technologii bude možno
podle něj používat pro kaly z čističek odpadních vod (ČOV), komunální odpad, elektro- a nemocniční
odpad.
VÝSLEDKY PRO RŮZNÉ VSÁZKY
Pro testy se zplyňováním komunálního odpadu byla používána namíchaná směs (tab. 1). Její
zplyňování probíhalo při průměrné teplotě 1578 °C v dusíkové atmosféře. V průběhu zplyňovacího
procesu vznikl syntézní plyn, grafitový a tuhý úlet a struska. Úlet byl zachycen v cyklonovém
odlučovači v množství 1,1 kg (vsázka byla kolem 5 kg odpadu). Struska nebyla analyzována vzhledem
k malému množství zpracované vsázky.
Vzniklo 1,018–1,069 m3/kg syntézního plynu o výhřevnosti 12 MJ/m3.
Na zpracování kilogramu odpadů bylo potřeba 1,7–1,9 kWh elektrické energie. Při zhodnocení
syntézního plynu v kogenerační jednotce s účinností 40 % bylo na 1 kg vsázky získáno 1,33–1,46 kWe.
Vitrifikovaná vsázka představovala 22 až 28 % hmotnosti vsázky, důvodem byl poměrně vysoký podíl
skla ve vsázce (20 %).
Další testem bylo zplyňování alternativního paliva vyrobeného ze separovaného sběru (RDF) v mírně
oxidační atmosféře. Cílem bylo dosáhnout co největšího objemu vznikajícího syntézního plynu.
Materiál polského výrobce byl dávkován s podílem SiO2 kvůli zajištění vitrifikace strusky. Ze
zplyňování necelých pěti kilogramů vsázky při 1480 °C byly získány 2 m3/kg syntézního plynu s
výhřevností 9,6 MJ/m3, specifická spotřeba energie na zpracování odpadu přitom dosáhla 0,8–0,9
kWh/kg, což odpovídá 2,88–3,24 MJ/kg. Energie syntézního plynu z 1kg odpadu produkovaná přes
kogenerační jednotku dosáhla 19,2 MJ/m3 (40% účinnost).
Ze zjištěných hodnot plyne, že obě vsázky je možno v plazmovém reaktoru zpracovat s pozitivním
ziskem energie.
Předpokládá se, že v reálu by byly používány jednotky plazmového reaktoru s výkonem 80, 400 nebo
1000 kVA. Při provozu 7200 h/rok to představuje kapacitu 500, 3000, respektive 8600 tun za rok. Šlo
by tedy o skutečně malá zařízení uplatnitelná jen pro konkrétní, nevelký region. Podle zkoušek
společnost Silvergar by však tato zařízení mohla být – i přes spotřebu energie na provoz plazmového
oblouku – energeticky efektivní.
Download

Mediální pokrytí březen 2013