Soudní systém
Soudní proces je oblíbený veřejný tyátr kdekoliv v Republice.
Pár základních věcí o soudu
 Zákoník platí ve verzi, v jaké byl na začátku soudu – nikoliv ve verzi,



kdy byl zločin spáchán.
Platí presumpce neviny.
Rozhodčího soudce dělá Zákonodárce nebo osoba jím jmenovaná.
Svědectví má vždy váhu podle společenského statusu.
Herní legislativa soudu
1. Na začátku je písemné obvinění dotyčné osoby (nebo osob) u
Zákonodárce – je potřeba být konkrétní kvůli čemu je dotyčný
obviněn, protože soud se bude zabývat pouze tím konkrétním
obviněním.
2. Zákonodárce stanoví termín soudu, který musí být do dvou hodin od
podání žaloby (opět nesmí být za tmy) a pokud nechce osobně spor
rozhodnout, může jmenovat soudce.
3. Je informován Vojenský velitel.
4. Vojenský velitel podle svého uvážení nechá obviněného předvolat
nebo zatknout.
5. Poté se koná soud.
6. Pro zahájení soudu musí být přítomen žalobce a soudce (svědci a
obžalovaný tu být nemusí).
7. Na jeho začátku musí jasně žalující strana vysvětlit, který zákon a
jak byl porušen.
8. Obžalovaný je otázán, zda je vinen, či nevinen.
9. Pokud se okamžitě přizná, rozsudek má být zmírněn.
10. Poté je zvážen jeho společenský status a vyjmenovány jeho
zásluhy pro blaho Republiky.
11. Pak přistupují jednotliví svědkové a svědčí v prospěch či
neprospěch obžalovaného.
12. Jsou předloženy důkazy během svědectví jednotlivých osob.
13. Pak je položena otázka, jestli někdo chce ještě předložit nějakou
jinou skutečnost.
14. Pokud ne, soudce přistoupí k závěrečné řeči, kde určí zda je
obžalovaný vinen, nebo nevinen.
15. Soudce poté zkonzultuje zákony a vyhlášky a určí trest.
16. Znovuotevření případu je možné minimálně za den a je nutný
souhlas Zákonodárce.
Pravidla soudního systému
Pravidlově se jedná o poměřování vlivu.
Kdo na konci procesu má více vlivu, k té verzi se musí přiklonit
soudce.
Propočty jsou během soudní pře veřejně viditelné.
Síla funkce obžalovaného v plné výši.
Síla funkce žalované strany v plné výši.
Vliv hráčského svědka v poloviční výši Vlivu jeho funkce, nebo 1 (podle
toho, co je vyšší) – svědek na konci projevu vždy říká na čí stranu se
přiklání.
Vlivové karty použité během procesu – ve své výši (jediný, kdo je
nemůže použít, je soudce).
Emoční otisk dokazující porušení zákona – 20 Vlivu (na rozhodnutí
soudce).
Emoční otisk svědčící o skutečnostech vážných k případu – 1-10 Vlivu
(na rozhodnutí soudce).
Soudce má během závěrečné řeči možnost až zdvojnásobit Vliv jedné ze
stran.
Poté je snížena o polovinu síla funkce té strany, která prohrála soudní
při.
Vlivové karty použité u procesu jsou ztraceny.
Emoční otisky zůstávají v držení soudce.
Zákoník Republiky
V rozsudcích se prakticky neobjevuje vězení nebo otroctví – jedná se o
omezení svobody, a to se Republice z principu nelíbí.
Není možné soudit Prefekta, Císařovnu a pětici Velekněžích z jiných
zločinů, než proti Republice.
Zločiny proti Republice
(možné rozsudky: úpis armádě na sebevražedné mise, doživotní
vyhnanství, smrt, veřejná tortura)
1. Rozvracení Republiky
2. Vykonávání činností vedoucích k rozpoutání války
3. Spolčování s démony
4. Chladnokrevná vražda
5. Pokusy na živých bytostech
Těžké zločiny
(možné rozsudky: úpis armádě na riskantní úkoly, vysoká pokuta, tři a
víc ran holí)
1. Okrádání Republiky
2. Vážné ublížení na zdraví, vražda
3. Překážení volnému obchodu (krádeže, úplatky a kartelové dohody)
4. Omezování osobní svobody (cenzura projevu, únos, otrokářství,
vynucené sňatky)
5. Použití magie vůči jiné osobě bez jejího souhlasu (V Patropolis je toto,
oproti zbytku Republiky, dost opomíjený zákon – nicméně zákon to
stále je)
Vyhlášky
(možné rozsudky: úpis armádě, pokuta, do dvou ran holí)
Vyhlášky si každý Zákonodárce prefektury vyhlašuje sám.
Současné vyhlášky Patropolis:
1. Neudeříš ženu bez toho, abys jí za to zaplatil.
2. Po setmění nebudeš jíst sám.
3. Nebudeš pít alkohol bez přípitku.
Download

Soudní systém