LIMNOLOGICKÉ
NOVINY
LIMNOLOGICAL NEWS
Číslo 3
Říjen 2013
ISSN 1212-2920
Výzkumné aktivity členů ČLS
Dynamika prostorové distribuce ryb v nádržích
Milan Říha
Oddělení ekologie ryb a zooplanktonu, BC AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice
Společenstvo ryb hraje klíčovou roli ve formování a funkci ekosystému vodních těles. Mezi rybami a
dalšími složkami (živinami, řasami, zooplanktonem, bentosem) totiž dochází k vzájemné složité
interakci, ve které rybí společenstvo hraje důležitou roli při vytváření struktury daného systému a v
toku látek a energie mezi jednotlivými habitaty. Na druhé straně nižší trofické hladiny určují
především množství dostupné potravy pro ryby a tím i jejich množství, což se přes kaskádu dějů
zpětně projeví i na struktuře rybího společenstva. Pochopení zákonitostí, které určují, jak tento
mechanismus funguje, je poměrně nelehký úkol. Prozatím byly tyto systémové závislosti vcelku dobře
pochopeny pouze na prostorově značně omezených vodních tělesech, jako jsou experimentální
rybníky či tůně. Ve větších vodních tělesech typu jezer a pro ČR důležitých nádrží, jsou tyto zákonitosti
ještě ne zcela jasně definovány. V ČR se výzkumem ekosystému nádrží a jezer dlouhodobě zabývá
Provádění příbřežních zátahů na nádrži Římov.
Hydrobiologický ústav Biologického centra AVČR v.v.i., přičemž jednou z jeho složek je i pracovní
skupina Fish Ecology Unit (FishEcU) založená prof. Kubečkou. Výzkum tohoto týmu je zaměřen na
pochopení role ryb v nádržích a jezerech i na rozvoj metodiky jejich representativního vzorkování.
Velmi důležitými informacemi, které pro pochopení úlohy ryb v systému potřebujeme, je zaprvé
jejich početnost a složení, a zadruhé jaké habitaty, v jakých obdobích a za jakým účelem ryby využívají.
Ač se zdají tyto otázky poměrně triviální, je zatím složité na ně přesně odpovědět. Narážíme zde totiž
na problém značné mobility ryb a jejich schopnosti velice dobře unikat odlovným prostředkům. Je
proto nutná značná investice do vzorkování jednotlivých habitatů, pochopení dosažených výsledků a
inovací metodik vzorkování, tak aby výsledky věrohodně ukazovaly obrázek rybí komunity daného
vodního tělesa či habitatu a jeho změnu v různých časových obdobích (den x noc, mezi sezónami, roky
atd.). V poslední době jsme spolu s kolegy z týmu FishEcU provedli řadu studií, které nám aspoň
částečně dávají reálnou představu o složení rybích obsádek v našich nádržích i distribučních vzorech u
druhů v nádržích běžných. Má disertační práce se zaměřila na řešení části těchto problémů. Její hlavní
náplní byla problematika diurnálních změn distribuce ryb mezi litorálem a volnou vodou nádrží a
skládala se ze dvou částí. Za prvé z části metodické, ve které jsme provedli řadu testů několika
odlovných prostředků používaných ke vzorkování ryb v těchto dvou habitech. A za druhé z části
ekologické, ve které byly inovované metodiky aplikovány pro pochopení těchto diurnálních migrací.
Diurnální
změny
využívání volné vody a
litorálu byly v minulosti
zaznamenány u velké
řady druhů ryb v
různých
typech
prostředí. Jedná se o typ
chování, při kterém v
jednom denním období
ryby preferují jeden z
těchto habitatů a ve
druhém se přesouvají do
habitatu druhého. V
podstatě jsou tedy dva
Obrázek 1. Schématické zobrazení diurnální migrace mezi litorálem a volnou vodou a) den
strukturované habitaty – noc nestrukturované habitaty, b) den volná voda – noc litorál.
typy tohoto pohybu
(Obrázek 1). Při prvním
jsou ryby ve dne převážně v mělké litorální části nádrže a na noc vyplouvají do volné vody. Tento typ
byl většinou pozorován u juvenilních jedinců a malotělých druhů a je vysvětlován jako „trade-off“
mezi rizikem predace a nabídkou potravy. Ve dne je totiž v mělké vodě v blízkosti litorálních struktur
riziko predace pro malé ryby nižší než ve volné vodě. Avšak koncentrace malých ryb u struktur brzy
způsobí snížení množství potravních zdrojů a ryby jsou tak nucené migrovat do potravně bohatších,
avšak rizikovějších oblastí volné vody. Tato migrace se většinou děje během přechodu mezi tmavou a
světlou častí dne, kdy viditelnost kořisti predátorem je omezená. V řadě vodních těles byl pozorován i
druhý typ migrace, kdy ryby stráví světlou část dne ve volné vodě a na noc migrují do příbřežních
oblastí. Tento typ byl pozorován jak u dospělců tak i u subadultních jedinců. Faktory řídící tento typ
chování jsou zatím poměrně nejasné a nabízí se řada vysvětlení od útěku před predátory volné vody
přes změnu potravního habitatu po noční odpočinek v mělkém litorálu. Většina prací, které o
diurnálních migracích prozatím pojednávala, byla provedena v jezerech s dobře vyvinutým litorálem s
bohatými porosty makrofyt, které sloužily jako dobrý úkryt před predátory či zdroj potravy. Většina
autorů se také zaměřila především na výzkum tohoto fenoménu u ryb v jejich prvním roce života.
Diurnální změny však dosud nebyly zkoumány v kaňonovitých nádržích, které v Čechách tvoří většinu
a)
b)
2
našich větších stojatých vod (rybníky nepočítaje). Tyto nádrže jsou typické strmými břehy, malou
proporcí litorálu a častou absencí ponořených makrofyt. Proto byla položena otázka, jak vlastně ryby,
a to především ty starší než jeden rok, využívají tento poměrně chudý litorál, a jak se pohybují mezi
litorálem a volnou vodou.
Před řešením této otázky však bylo nutné nejprve zdokonalit naše odlovné prostředky a pochopit
jejich selektivitu a efektivitu, abychom dostali spolehlivé odhady množství ryb a naše sledování rybích
diurnálních přesunů mohlo být dobře podloženo. Pro vzorkování litorálu bylo použito tzv. zátahové
sítě (úvodní obrázek) a pro vzorkování volné vody tralových sítí a košelkového nevodu (Obrázek 2).
Zátahová síť je používaná k rybolovu již od starověku, a pro vědecké účely již přes 100 let. Jedná se
totiž principiálně o velice jednoduchou metodu, při které je síťový plot tažený lany ke břehu. Při
vzorkování se používá především pro vzorkování mělkých příbřežních partií, ve kterých se nevyskytují
dnové struktury, o které by se mohla síť zachytit (dále v textu uváděn jako nestrukturovaný litorál). I
přes svou jednoduchost nebylo zcela jasné, jak dlouhou síť je nutné použít pro vzorkování, aby bylo
dosaženo representativního vzorku z dané oblasti v obou denních obdobích. Testovali jsme tedy
efektivitu různě dlouhých sítí během dne a noci (Říha a kol. 2008). Naše studie ukázala, že optimální je
použití 50 m dlouhé sítě, která má vysokou efektivitu s minimální druhovým, velikostním a diurnálním
efektem.
Zdokonalování košelkových nevodů a především tralových sítí bylo pro náš tým větší výzvou.
Používání těchto technik je běžné v mořském rybolovu a vědeckém výzkumu, avšak ve sladkých
vodách jsou tyto slibné techniky prozatím dosti opomíjeny. Museli jsme proto podniknout mnoho cest
do zahraničí a naučit se, jaký design sítí a jejich použití je pro vzorkování optimální. Navíc bylo také
nutné postavit nové silné tažné plavidlo, které je v současnosti pravděpodobně největší lodí pro
hydrobiologické účely v ČR. Po těchto přípravách jsme se vrhli do testování obou prostředků, protože
dostupné údaje o jejich účinnosti ve sladkých vodách prozatím neexistovaly. Provedli jsme tedy řadu
experimentů, které byly prozatím zaměřeny na únikové reakce ryb před tralem (Rakowitz a kol. 2012),
či porovnávání tralu a košelkového nevodu (Říha a kol. 2012). Díky těmto přípravám a studiím jsme v
současnosti jako jeden z mála týmu v Evropě schopni používat tyto techniky a přibližně známe i jejich
detekční schopnost a efektivitu. V současnosti připravujeme projekt zaměřený na další vývoj a
testování těchto technik.
Dříve zmíněná studie efektivnosti zátahové sítě byla prováděna během dne i noci a na čtyřech
našich nádržích (Římov, Orlík, Žlutice, Želivka). Z výsledků tak bylo možné nejen určit efektivnost sítě,
ale i diurnální změny rybího společenstva v nestrukturovaném litorálu těchto čtyř nádrží. Výsledky
jasně ukázaly velké změny mezi denním a nočním litorálním společenstvem (Říha a kol. 2009). U
druhů jako cejn obecný (Abramis brama), plotice obecná (Rutilus rutilus), okoun říční (Perca
fluviatilis), ježdík obecný (Gymnocephalus cernua), candát obecný (Sander lucioperca), kapr obecný
(Cyprinus carpio) a úhoř říční (Anguilla anguilla) byly zaznamenány až několikanásobně vyšší density v
litorálu v noci. Pouze u oukleje obecné (Alburnus alburnus) se ukázaly mírně vyšší density ve dne.
Poměrně zajímavým zjištěním bylo, že u většiny druhů bylo toto chování zaznamenáno na všech
vzorkovaných nádržích, zatímco u plotice a okouna se zvýšené density objevily na všech nádržích
kromě nádrže Želivka. Z tohoto sledování jsme tak vyvodili, že diurnální změna habitatu je běžným
fenoménem i v našich údolních nádržích, přičemž u litorálu bez podvodních struktur je tendence
výskytu většiny druhů převážně v nočních hodinách. Chování plotice a okouna ukázalo, že alespoň
některé druhy jsou plastické v tomto typu migrace a jejich přesuny závisí nejen na genetických
predispozicích, ale i na podmínkách prostředí.
3
Tato studie však nebyla schopna odpovědět, odkud ryby do nestrukturovaného litorálu migrují. Z
toho důvodu jsme provedli další detailní pozorování na nádrži Římov, při kterém jsme se již snažili
postihnout všechny dostupné habitaty, tj. byl vzorkován jak nestrukturovaný litorál (zátahovou sítí a
elektrolovem), tak i litorál se strukturami na dně (elektrolovem) a samozřejmě i oblast volné vody
(tralovými sítěmi a košelkovým nevodem, Říha a kol. subm.). Cílem této studie však nebylo pouze
popsat změny společenstev mezi dnem a nocí v těchto habitatech, ale i sledování meziroční stability
těchto změn (studie prováděna ve třech letech) a pokusit se vysvětlit i příčiny těchto přesunů. Pro
určení příčin bylo za prvé detekováno množství rybích predátorů v jednotlivých typech prostředí, za
Obrázek 2. Horní obrázek – provádění zátahu košelkovým nevodem, spodní obrázek – výzkumné plavidlo Thor Heyerdahl při
rozdávání tralové sítě.
4
druhé byla z odlovených ryb odebrána zažívadla na určení rozdílů v příjmu potravy, a nakonec byly
odebrány vzorky množství dostupné potravy v různých habitatech. Tato rozsáhlá studie ukázala, že ve
všech testovaných habitatech probíhají rozsáhlé diurnální změny v množství a druhovém a velikostním
spektru ryb. Obecně by se výsledky daly shrnout do následujících poznatků. Množství subadultních ryb
a malotělých druhů ryb bylo vyšší ve dne ve strukturovaném než v nestrukturovaném litorálu. V noci
však stoupla densita těchto ryb v obou typech litorálu. Ve dne tyto ryby prakticky zcela chyběly ve
volné vodě a objevily se zde pouze v noci, avšak v nižších densitách než v litorálu. Toto porovnání dává
tušit, že ve dne tyto ryby pravděpodobně obývají i jiný typ habitatu než litorální část (pravděpodobně
hlubší bentické habitaty) a jejich distribuční vzorec připomíná spíše první typ migrace, tj. ve dne u
struktur a v noci v nestrukturovaných habitech (nestrukturovaných litorálech či ve volné vodě). U
adultních ryb, především dospělců cejna a plotice (dominantní druhy nádrže) byla nalezena jasná
tendence k preferenci volné vody ve dne a pouze část z nich migrovala v noci do litorálu. Poměrně
velká část jejich populace i v noci zůstávala ve volné vodě, kdy větší tendence k migraci do litorálu byla
nalezena u plotice než u cejna. Dalo by se tedy říci, že aspoň část jedinců těchto druhů pravidelně
provádí druhý typ migrace, tj. migraci z volné vody do litorálu. Při hledání příčin u obou skupin jsme
usoudili, že role potenciálních predátorů na přesuny je důležitá především pro velikostně malé ryby ve
dne, kdy se tyto ryby zřetelně vyhýbaly oblastem bez struktur s vysokým predačním riskem. V noci
však byly jejich density nejvyšší v oblastech s vysokou koncentrací potenciálních predátorů, proto se
zdá být vliv predace na jejich noční distribuci nízký. Spíše než predace se zdá být pravděpodobnějším
vysvětlením jejich noční distribuce nabídka potravy v jednotlivých habitatech. V litorálu totiž byly
naměřeny podobné či vyšší koncentrace zooplanktonní potravy než ve volné vodě, navíc v tomto
habitatu byla dostupná i bentická potrava, tvořící u některých druhů podstatnou potravní složku. U
dospělců cejna a plotice se zdá být vliv predačního risku na distribuci malý v obou obdobích, protože
ve dne i v noci byla preference obývat oblasti s vysokou hustotou dravých ryb (které však již např. pro
velké cejny nemusí být tak nebezpečné). Preference volné vody ve dne se dá věrohodně vysvětlit větší
výhodností pro lov zooplanktonní kořisti (dominantní potravní složka obou) oproti mělkému litorálu
(Jarolím a kol. 2012). Složitější je však vysvětlení přesunů části jedinců do příbřežních oblastí. U obou
těchto druhů se totiž nejednalo o přesun za potravou, protože v noci byl příjem potravy minimální. Ani
se nejednalo o únik před predátory, protože počet potenciálních predátoru byl vyšší v příbřežní oblasti
než na volné vodě. Jako nejpravděpodobnějším vysvětlením se jeví odpočinek v příbřeží či
homogenizace distribuce po rozpadu hejn. Avšak přesné vysvětlení ani tato studie zatím nenabídla. Ze
studie je tedy patné, že oba typy migrace se v nádrži uplatňují najednou v závislosti na velikosti a
druhu dané ryby. U mnoha druhů je také zřetelný ontogenetický posun ve využívání jednotlivých
habitatů. Hlavními řídícími faktory jsou s největší pravděpodobností nabídka potravy a predační risk a
jejich změna mezi dnem a nocí.
Shrnutí na závěr. Podařilo se nám výrazně zkvalitnit vzorkovací schéma a spolehlivost našeho
vzorkování. V současnosti náš tým tudíž disponuje zařízením a zkušenostmi dovolujícími důvěryhodně
vzorkovat podstatnou část objemu nejen českých stojatých vod. Výzkum fenoménu diurnálních
migrací mezi litorálem a volnou vodou ukázal, že se jedná o obecný jev v našich údolních nádržích.
Detailní výzkum tohoto jevu poukázal na určitá obecná schémata a možná vysvětlení těchto přesunů.
S velkou pravděpodobností je možné distribuční vzorce v různých habitatech nádrže Římov aplikovat i
na jiné nádrže, u kterých byla změna rybího společenstva nestrukturovaného litorálu obdobná. Dá se
totiž s velkou pravděpodobností předpokládat, že se v těchto nádržích (a pravděpodobně i v mnoha
dalších) vyskytují podobné vzorce chování ryb i v ostatních habitatech. V budoucnu bychom se chtěli
zaměřit ještě na další otázky spojené s tímto tématem. Jako například: vliv faktorů prostředí na
intensitu migrace u některých druhů; vysvětlení částečných migrací, kdy je populace rozdělena na ryby
migrující do volné vody a do příbřeží; jak tyto diurnální pohyby ovlivňují toky látek a energie mezi
litorálem a volnou vodou.
5
Citovaná literatura:
Jarolím O., Kubečka J., Čech M., Vašek M., Peterka J., Matěna J. (2010). Sinusoidal swimming in fishes: the role of season,
density of large zooplankton, fish length, time of the day, weather condition and solar radiation. Hydrobiologia
654, 253-265.
Rakowitz G., Tušer M., Říha M., Jůza T., Balk H., Kubečka J. (2012). Use of high-frequency imaging sonar (DIDSON) to
observe fish behaviour towards a surface trawl. Fisheries Research, 123-124, 37-48.
Říha M., Kubečka J., Mrkvička T., Prchalová M., Čech M., Draštík V., Frouzová J., Hladík M., Hohausová E., Jarolím O., Jůza
T., Kratochvíl M., Peterka J., Tušer M., Vašek M. (2008). Dependence of beach seine net efficiency on net length
and diel period. Aquatic Living Resources 21, 411-418.
Říha M., Kubečka J., Prchalová M., Mrkvička T., Čech M., Draštík V., Frouzová J., Hohausová E., Jůza T., Kratochvíl M.,
Peterka J., Tušer M., Vašek M. (2011) The influence of diel period on fish assemblage in the unstructured littoral
of reservoirs. Fisheries Management and Ecology 18, 339–347.
Říha M., Jůza T., Prchalová M., Mrkvička T., Čech M., Draštík V., Muška M., Kratochvíl M., Peterka J., Tušer M., Vašek M.,
Kubečka J. (2012) The size selectivity of the main body of a sampling pelagic pair trawl in freshwater reservoirs
during the night. Fisheries Research, 127-128, 56-60.
Říha M., Ricard D., Vašek V., Prchalová M., Mrkvička T., Jůza T., Čech M., Draštík V., Muška M., Kratochvíl M., Peterka J.,
Tušer M., Seďa J., Blabolil P., Bláha M., Wanzenböck J., Kubečka J. (subm.) Changes in diel habitat use of fish
covering the littoral and pelagial zones in a model reservoir. Freshwater Biology.
Citované publikace je možné stáhnout na adrese: http://www.fishecu.cz/publications/
Blahopřejeme!
Profesor Pavel Blažka pětaosmdesátiletý
Mezi letošními jubilanty naší Společnosti je i dlouholetý člen a bývalý
předseda Československé limnologické společnosti v letech 1982–1985 prof.
RNDr. Pavel Blažka, CSc. – Profesor Emeritus Jihočeské univerzity v Českých
Budějovicích. Jubilant patří k nejstarším dosud žijícím spolupracovníkům
doc. Hrbáčka a významně se zasloužil o rozvoj české hydrobiologie ve druhé
polovině minulého století.
Pavel Blažka se narodil 6. října 1928 v Bratislavě, v letech 1947–1952
vystudoval zoologii a chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy
v Praze, kde dál pokračoval ve studiu fyziologie živočichů. Z podnětu doc.
Hrbáčka se nejprve věnoval záhadnému přežívání karasů v zamrzlých polabských tůních a objevil
mechanismus anaerobního dýchání ryb 1 – tato práce je dodnes citovaná.
Koncem padesátých let, v souvislosti s budováním Vltavské kaskády, vznikla potřeba zkoumat nové
ekosystémy údolních nádrží a „strana a vláda“ rozhodla o vzniku specializovaného pracoviště
Československé akademie věd v Praze 2. Po přechodu celé Hrbáčkovy skupiny z Viničné do Vltavské,
tedy z Přírodovědecké fakulty UK do Hydrobiologické laboratoře ČSAV, se Pavel zapojil do budování
laboratoří v Praze (z bývalého řeznictví a pak výrobny jedu na krysy ve Vltavské) i terénní stanice u
Slapské nádrže (z bývalého staveniště Živohošťského mostu), ale především do systematického
výzkumu chemismu a živin v údolních nádržích. Ve druhé polovině 60. let se celá Hydrobiologická
laboratoř zapojila do Mezinárodního biologického programu (IBP UNESCO), což přineslo jisté otevření
české vědy světu, a Pavlovi se například poštěstilo pracovat na Lake George v Ugandě. Když
1
Blažka P. (1958) The anaerobic metabolism of fish. Physiological Zoology 31, 117–128; http://www.jstor.org/stable/30155385)
2
Původní hydrobiologické pracoviště Akademie se pod vedením doc. Šrámka-Huška věnovalo především výzkumu rybníků (nejprve
v Sedlici, poté v Třeboni). V roce 1958 tato skupina přešla na PřF UK a dosavadní fakultní skupina doc. Hrbáčka odešla na nové působiště
do ČSAV.
6
normalizační poměry koncem 70. let vyústily v politické rozhodnutí vysídlit Ústav krajinné ekologie
ČSAV, kam tehdy byla začleněna i hydrobiologická laboratoř, do Českých Budějovic, Pavel byl opět
mezi prvními pracovníky, kteří se pustili do postupného budování nového pracoviště, především
oddělení hydrochemie, které v 80. letech vedl (z té doby je portrétní fotka), a další terénní stanice u
nově sledované vodárenské nádrže Římov. Pavel Blažka byl vždycky respektovaný „frajer“, který se
nebál kriticky vystoupit a „nazvat věci pravým jménem“, hravě stačil o generaci mladším kolegům při
výzkumu tatranských ples, vždy vyhledával nejrůznější výzvy – nová metodická řešení, zařizování
pracovišť, organizování konferencí apod., a nikdy se nevyhýbal jakékoliv práci.
A tak místo aby odešel do důchodu jako mnozí jeho vrstevníci, v roce 1990 se Pavel Blažka s vervou
sobě vlastní pustil do úspěšného projektu zakládání Jihočeské univerzity a budování Biologické fakulty
na půdorysu ústavů Akademie věd. Mezi prvními totiž pochopil, že chronický nedostatek mladé krve,
daný nezájem absolventů pražské či moravské hydrobiologie o práci v „budějickém zapadákově“,
nejlépe vyřeší výchova vlastních kádrů ve spolupráci s (nejen) Hydrobiologickým ústavem.
Pavel Blažka působil od roku 1991 po dvě funkční období jako děkan Biologické fakulty JU, za
pochodu budoval její funkční aparát, přednášel, vedl studenty a při tom stihl habilitační řízení pro
Část Hrbáčkova přehradního týmu v roce 1958 na slapské terénní stanici před její rekonstrukcí (zprava):
P. Blažka, L. Procházková, J. Komárek, V. Hruška, J. Růžička, V. Prokešová (Straškrábová) a M. Esslová
(Hrbáčková). Foto archív HBÚ.
obor hydrobiologie na Univerzitě Karlově. „Na stará kolena“ se ale postupně vracel ke svému
původnímu oboru a nakonec byl jmenován profesorem fyziologie živočichů na příslušné katedře. Už
jako emeritní děkan se na konci devadesátých let se pustil do další výstavby a zařizování nové budovy
– tzv. „béčka“, v němž sídlí i katedra biologie ekosystémů a které už pět let nese jeho jméno. Blažkův
pavilón je tak trvalou připomínkou Pavlových zásluh o vznik a rozvoj dnešní Přírodovědecké fakulty, a
tak nepřímo i o přežití hydrobiologie jako svébytného oboru včetně doktorského studia a habilitačního
a profesorského řízení. Za to všechno patří jubilantovi náš dík!
Popřejme Pavlovi pevné zdraví a hodně elánu i do dalších let!
- Jaroslav Vrba 7
Vzpomínka
In memoriam Prof. RNDr. Zdeněk Brandl, CSc. (*1939 – †2013)
Prof. Zdeněk Brandl na fotografii z poloviny 80. let v
pracovně úseku hydrobiologie ÚKE ČSAV v budově Na
Sádkách. Foto archív HBÚ.
Dne 20. srpna 2013 náhle zemřel prof. Zdeněk
Brandl, čestný člen ČLS a tajemník HV ČSLS (1976–
1979). Pan profesor se narodil 10. října 1939 v
Benešově u Prahy. V letech 1956-1961 studoval na
Univerzitě Karlově v Praze obor biologie a chemie.
Diplomovou práci zaměřenou na litorál rybníků
vypracoval pod vedením Milana Straškraby. V roce
1963 se na deset let uchýlil na Lipno, kde se
věnoval studiu různých aspektů ekologie
zooplanktonu. Na sklonku šedesátých let strávil i s
rodinou rok na stáži u prof. Fernanda v Kanadě. Na
pobyt ve Waterloo, kam se později na kratší dobu
vrátil, vzpomínal velice často a rád. Po čase
stráveném na Lipně se prof. Brandl přesunul na
terénní stanici Hydrobiologického ústavu na Slapy.
Slapskou stanici si zamiloval a léta ji i sám
správcoval. Od 80. let žil v Českých Budějovicích,
kam se přestěhoval spolu s hydrobiologickou
laboratoří Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Kromě
práce na Slapech tak přibyla i další údolní nádrž –
Římov. Po sametové revoluci vzniká Jihočeská
univerzita v Českých Budějovicích a jméno prof.
Brandla viselo po dvě funkční období na dveřích
kanceláře děkana Biologické (nyní Přírodovědecké)
fakulty. Ve funkci děkana vystřídal prvního děkana
Biologické fakulty prof. Pavla Blažku. Ani po
skončení
děkanování
si
nedopřál
odpočinku a přijal výzvu stát se
prorektorem pro studium. To není ani
zdaleka úplný výčet jeho nesčetných
aktivit (více lze nalézt v LimNo 3/2009).
Dva vědečtí pracovníci úseku hydrobiologie ÚKE ČSAV – jubilant
Pavel Blažka a nedávno zesnulý Zdeněk Brandl (vpravo) – na hrázi
vodárenské nádrže Římov v polovině 80. let minulého století. Foto
archív HBÚ.
8
My mladší si pana profesora
pamatujeme coby přednášejícího kurzů
ekologie,
základních
limnologických
metod, hydrobiologie nebo ekologie
zooplanktonu. Zejména z přednášek
posledně jmenovaného kurzu bylo nad
slunce jasné, co pana profesora nejvíce
zajímá a baví. Z kanceláře prorektora se
vždy v podvečer vracel do své pracovny
na Přírodovědeckou fakultu, kde se
věnoval
chovům
buchanek
rodu
Acanthocyclops s cílem dotáhnout svá pozorování ze studentských dob. V té době jsem za ním začal
docházet na konzultace, které byly vždy bohatým zdrojem zkušeností a rad. Po skončení prorektorské
funkce se pan profesor naplno opřel do experimentování s buchankami a bylo radostí sledovat jeho
neutuchající zájem o věc. Jeho barvitá vyprávění (nejen) o životě klanonožců, jež měl tak rád, nás –
jeho studenty – neustále motivovalo k další práci. Vždy měl v jakémkoli počínání rád důslednost a
preciznost. Kolikrát jsem se s černým svědomím odebral večer domů, zatímco pan profesor stále seděl
nad mikroskopem a vybíral vhodné jedince ke křížícím pokusům.
Prof. Brandl vychoval celou řadu hydrobiologů, kteří na něj nikdy nezapomenou. Pane profesore, z
celého srdce Vám za všechno děkujeme!
- Michal Šorf -
In memoriam Jaroslav Sigmund (*1939 – †2013).
Je to již hodně dávno: asi v roce 1963 se představil na
hydrobiologickém oddělení Přírodovědecké fakulty mladý zájemce o
uvolněné místo technického pracovníka. Měl vhodné odborné vzdělání
(chemickou průmyslovku) a praxi v laboratoři pivovaru. Přijímal ho
tehdy ještě odborný asistent katedry, Jan Lellák. Měli jsme s techniky
špatné zkušenosti. Oddělení bylo, po odchodu doc. Hrbáčka a jeho
týmu do Akademie a úmrtí doc. Šrámka-Huška, zredukováno na tři
vědecké síly a nutně jsme potřebovali pomoc při terénních odběrech a
měřeních. Jaroslavův předchůdce však nerad jezdil do terénu a odmítal
fyzicky náročnou práci.
Během zkušebního období se však Jarda (jak jsme mu velmi brzy
začali všichni říkat) ukázal jako ideální spolupracovník. Práci si
nevybíral, stejně jako my všichni se podílel i na stěhování nábytku,
přístrojů, lodí, vesloval při odběrech a zručně pomáhal při obsluze tu
drapáku, jindy planktonního sběrače. Do terénu s námi jezdil rád,
ochotně pomáhal s jakoukoli prací. Rychle si osvojil základní
hydrobiologickou metodiku a s každým z nás vytvářel sehraný odběrový tým.
Rád jezdil i na studentské terénní kursy, především do slovenských hor. Občas jsme nesehnali
ubytování a spali pod stany. Jarda hlídal přes den tábořiště, nakupoval potraviny a vařil. Byl dobrý
kuchař a starší absolventi si určitě vzpomenou na jeho proslulý „Roháčský guláš“. Později ho studenti
znali také jako výrobce žádaných entomologických pinzet a planktonních sítí, či odběrových přístrojů.
Stal se tak nepostradatelným členem hydrobiologického týmu, uváděným v poděkování našich
publikací. Celý svůj profesní život prožil na fakultě, poznal lepší i horší doby hydrobiologického
oddělení, sdílel s námi naše úspěchy i prohry. Všichni na něho budeme vzpomínat.
- Vladimír Kořínek, Jan Fott -
9
Vzpomínka na Pepu Křížka (*1952 – †2013)
Ichtyolog RNDr. Josef Křížek podlehl zákeřné nemoci v srpnu tohoto roku ve věku 60 let. Absolvoval
Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, dlouho pracoval ve
VÚRH v Dole u Libčic a po revoluci se stal ichtyologem na
volné noze. Spektrum jeho zájmu bylo široké, ale
oblíbeným tématem byla biomanipulace a účelové rybí
obsádky. Pepa byl typem fyzicky zdatného a poctivého
terénního biologa, který neváhal vyrazit na průzkum se
šnorchlem, a to i v noci s baterkou, jen aby zjistil, co se v
té vodě vlastně děje. Při zkoumání rybích obsádek
vodárenských nádrží vždy hluboce pohrdal lodním
motorem, který prostě na vodu nepatří a pro
opravdového hydrobiologa je naprosto zbytečný. Měl
jsem to štěstí mu párkrát dělat veslaře, např. při odlovu
do tenatních sítí na nádrži Žlutice za slušného větru, a
musím připustit, že se mi po lodním motoru hodně
stýskalo. On sám při veslování například zjistil, že
veslujete-li v husté mlze na volné vodě nádrže z bodu A
do bodu B, zhruba po 20 minutách jste opět v bodu A.
Poznatek bohužel nepublikoval. O rybách a lidech kolem
nich znal Pepa spoustu historek. Výborně se vyznal i v
přípravě rybích specialit – tomuto tématu bylo ovšem
třeba se v hovoru při práci na vodě vyhnout, protože
jinak kručení žaludku přehlušilo i vrzání vesel.
Bolevecký rybník 2012, foto autor.
Kdo jste ho znali, jistě na něj rádi vzpomenete.
- Jindřich Duras -
Ohlédnutí za akcemi
SEFS 8 – Symposium for European Freshwater Sciences 2013,
1. - 5. 7. 2013, Münster, Německo
Letošní symposium EFFS (European Federation for Freshwater Sciences) se konalo pod záštitou
University v Münsteru v Německu. Počtem účastníků (podle dostupných informací cca 500 z 39 zemí)
a zejména zastoupením mladé generace – v Münsteru to byli převážně mladí němečtí limnologové - se
tedy nelišilo zásadně od předchozí akce ve španělské Gironě v roce 2011, nicméně řadu rozdílů zde
bylo možné nalézt.
Poprvé byly totiž vyhlášeny výsledky soutěže o nejlepší Ph.D. dizertaci v oblasti Freshwater
Sciences (EFFS Award for the best PhD Dissertation in Freshwater Sciences). Vítězem se stal dr. Diego
Tonolla ze Švýcarska s prací „Acoustic and thermal characterization of river landscapes“, který s
výsledky své práce seznámil přítomné účastníky konference rámci plenární přednášky. Další 2 místa
obsadili Dr. Sami Domish (Německo) a Dr. David X. Soto (Kanada). Jak jsme již informovali v
10
předchozím čísle Limnonovin, naše 2 nominované práce skončily těsně pod stupni vítězů, nicméně
pevně doufám, že na příštím sympoziu už nás některá z cen nemine.
Ve srovnání s Gironou bylo zaměření konference dle mého názoru mnohem pestřejší, důraz byl
mimo jiné kladen zejména na aplikovaný výzkum a přenos poznatků do praxe. Celá jedna sekce se po
celou dobu sympozia věnovala například LIFE projektům (LIFE for freshwater ecosystems), které jsou
pro celou řadu zemí, zejména Německo, zdrojem obrovských investic do ochrany vodního prostředí,
revitalizací a záchranných programů. Bohužel, protože tento typ projektu vyžaduje zároveň
dofinancování z prostředků příjemce, nemáme v Česku zatím s těmito projekty téměř žádné
zkušenosti. Velmi zajímavá byla i sekce zaměřená spíše na filozofické aspekty výzkumu, co a jak např.
chápat pod pojmy ekosystémové služby vodního prostředí apod. Zde nás velmi oslovila přednáška
profesora Briana Mosse z University of Liverpool, zaměřená na roli vědců a jejich „neochotě“ podílet
se na transformaci společnosti a řešení praktických otázek. Protože mi téma této přednášky velmi
připomíná zdejší atmosféru „impaktománie“ dovolil jsem si v závěru tohoto příspěvku zařadit abstrakt
této přednášky.
Takto vypadá „revitalizace“ v Porůří – původně zatrubněný tok je
nyní veden na povrchu a obyvatelé jsou prý maximálně spokojeni
Z nabízených exkurzí jsem zvolil
návštěvu zdevastovaného Porůří,
kde
probíhá
celá
řada
revitalizačních akcí s cílem obnovit
ekologické funkce zdejších toků
(Emscher), které byly negativně
ovlivněny důlní a jinou činností v
minulosti. Do těchto aktivit vráží
Německo nepředstavitelné peníze,
mimo jiné právě z projektů LIFE.
Lze jim závidět, protože na těchto
akcích se podílí svým výzkumem i
celá řada limnologů, na druhou
stranu některé ukázky „revitalizací“
nás trošku zaskočily – viz přiložená
fotografie.
V rámci symposia se již tradičně
konala schůzka národních reprezentantů, zastupujících limnologické asociace, které jsou členy EFFS.
Zde se diskutovalo především o návrhu americké Freshwater sciences (dříve NABS) možné spolupráce
či dokonce propojení s EFFS, přijetí nových asociací (nyní EFFS sdružuje již 14 evropských společností)
a úloze mládežnické větve EFFS (tzv. EFYR). Protože současnému prezidentovi EFFS Luigi Naselli-Flores
končilo funkční období, bylo nutné zvolit nového prezidenta. Prof. Alan Hildrew v souladu se
stanovami EFFS navrhl, aby současný prezident pokračoval i v dalším dvouletém období, s čímž všichni
národní reprezentanti souhlasili – Luigi Naselli-Flores tak povede EFFS v dalším období. Osobně musím
přiznat, že si v čele EFFS neumím představit nikoho jiného, protože Luigi je skutečně mimořádně
empatický člověk. S jeho maximální podporou jsem navrhnul, aby se symposium EFFS v roce 2017
(SEFS 10) konalo v České republice. Pokud se do příštího symposia (SEFS 9), které se bude konat v roce
2015 v Ženevě, nenajde jiný kandidát, můžeme se na špičky evropské/americké limnologie těšit za 4
roky i u nás. Druhá schůzka, které jsem se jakožto koordinátor mladých limnologů v ČR zúčastnil, byla
schůzka EFYR – mládežnické větve EFFS, kde se diskutovaly především způsoby vzájemné komunikace
a jaké aktivity budou probíhat v rámci SEFS. Hlavní závěry z obou schůzí je možné si přečíst na
webových stránkách EFFS: http://www.freshwatersciences.eu/effs/index.asp?page= NEWS&Id=6&
IdItem=150&p=#Content
11
Závěrem
si
dovolím
poznamenat, že prof. Elisabeth
Meyer a její kolegové z Münsteru
pro
nás
připravili
opravdu
špičkovou konferenci, s precizní (jak
jinak v Německu, že) organizací a
každodenními kulinářskými hody v
podobě švédských stolů v době
oběda. Jsem moc zvědav, zda se
této
hozené
rukavici
jejich
následovníci dokáží minimálně
přiblížit.
- Martin Rulík Luigi Naselli Flores a Elisabeth Meyer – současný prezident EFFS a
hlavní organizátor SEFS8
LIMNOLOGY, LIBERATION ECOLOGY, AND OUR FUTURE
Moss B.
University of Liverpool School of Environmental Sciences,
Nicholson Building, Liverpool, L69 3GS, Great Britain
We live in unpredictable times. A number of powerful threats
face us: climate change; the risk of collapse of the western and
emerging economies because of potential shortages of oil,
energy, liquid funds; difficulties due to increasing longevity,
dementia and diseases of consumption-imposed lifestyles such
as obesity; increasing population, lack of human rights, civil
unrest and poverty in the developing world; and increasing
inability of the remaining biomes to continue to regulate
atmospheric composition and thus maintain equable climatic
conditions and to continue provide goods and services. Our
future may look bleak, but the ecological theory of alternative
stable states, manifested perhaps most clearly in the behaviour
of shallow lakes, and the ways in which diverse plant-dominated states can be restored from algaldominated states can help us to understand alternatives in the way that human societies might be organised
and the ways in which sustainability might be reached. It is likely that we will do little to avoid some major
catastrophe but when it comes, it will be necessary to have in place a general public that is well enough
informed to wish to change the ways that our societies are organised. A major block to this is the laager
mentality of scientists, their general unwillingness to become politically involved, and a near complete
inability to write and communicate in appropriate ways.
12
Vodní toky a plochy v ČR 2013
11. – 12. září 2013, hotel Iris, Praha
V polovině září se konala v Praze dvoudenní konference Vodní toky a plochy v ČR, organizovaná
společností B.I.D. services s.r.o. V propozicích konference bylo uvedeno, že „V posledních letech došlo
k obnovení zájmu o řeky a jezera, jako místa s energetickým, dopravním a rekreačním potenciálem.
Pracuje se na splavnění řady řek a obnoveny byly plány na vybudování kanálu Labe-Odra-Dunaj, který
by mohl být částečně financován z prostředků EU a jistě by znamenal hospodářské oživení na řadě
míst. Mluví se také o budování řady vodních staveb - jezů, přehrad či umělých jezer, které by měli
sloužit k ochraně před povodněmi, zabezpečení pitné vody, výrobě elektrické energie či rekultivaci
vytěžených oblastí v severních Čechách.“ První den konference byl pak zaměřen na témata
„perspektivy říční dopravy v ČR, hydroenergetické využití českých řek, ochrany před povodněmi,
plánovanými velkými vodními stavbami“, druhý den byl zaměřen na „budování nových jezer a
přehradních nádrží a údržbu a rozvoj stávajících vodních ploch“. Počet účastníků lze jen odhadovat na
cca 50, ve sborníku proti zvyku nebyl uveden seznam s kontakty.
Příspěvky lze rozdělit na dvě skupiny – zaměřené na technickou stránku věci a zaměřené na
přírodovědnou stránku věci. První tábor byl výrazně více zastoupen, od zástupců podniků povodí, přes
zástupce Ministerstva zemědělství ČR, Ředitelství vodních cest, po zástupce energetických společností
(ČEZ, Energotis). Přednášející tohoto tábora se zaměřili na vysvětlení pojmů v oblasti správy toků a
stojatých vod z hlediska legislativy (Ing. Michal Krátký, Ing. Stanislav Němec), několik příspěvků se
věnovalo technickým protipovodňovým opatřením a jejich účinnosti zejména na příkladu povodní
v letošním červnu, případně výstavbě dalších (Ing. Petr Březina, Ing. Naděžda Kozlová, RNDr. Petr
Kubala, Ing. Jaroslav Beneš). Oba zástupci energetických společností (Ing. Zdeněk Saturka, Ing.
Miroslav Kopřiva CSc.) vysvětlili, že budoucnost naší energetiky není ve využívání obnovitelných zdrojů
energie (ing. Saturka přímo sdělil, že ČEZ nehodlá již dále investovat do obnovitelných zdrojů), ale ve
způsobu jejího uskladnění, a jako nejvhodnější variantu oba představili přečerpávací vodní elektrárny,
stávající i další plánované. Nejextrémnější představenou variantou je bezesporu „propojení vodního
díla Lipno I na Vltavě a vodního díla Aschach na Dunaji systémem tunelů a podzemních děl s
přečerpávací vodní elektrárnou“ o celkové délce 27 km.
Několik příspěvků pak bylo věnováno stavbě kanálu Dunaj – Odra – Labe (Ing. Petr Forman, Ing. Jan
Skalický, částečně i RNDr. Petr Kubala). Ing. Forman (zabývá se poradenstvím v oblasti evropských
fondů se zvláštním zaměřením na rekreační plavby, viz http://www.firmy.cz/) vyvracel nejrůznější
mýty, které se šíří v souvislosti s výstavbou kanálu (nedostatek vody, škodlivost pro životní prostředí
apod.). Jak jsme již psali v minulých LimNo, kanál propojující řeky Dunaj, Odra a Labe má své
internetové stránky (http://www.d-o-l.cz/), kde si lze na detailní mapce kompletní plán prohlédnout,
včetně mnoha informací o postupu přípravy a lodní dopravě ve světě. Celkově lze shrnout, že pokud
se podaří v krátkém termínu vypracovat studii proveditelnosti a posouzení SEA (Strategic
Environmental Assessment), bude posouzena možnost opětovného zařazení našich vodních cest do
Transevropské dopravní sítě (TEN-T) a s tím souvisejícího spolufinancování z evropských fondů. Tento
krok se stal součástí programového prohlášení vlády premiéra Jiřího Rusnoka i prezidenta Miloše
Zemana. Podle harmonogramu ministerstva dopravy by vodní koridor D-O-L mohl být kompletně
dokončen do roku 2039 (viz též http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodní_koridor_Dunaj-Odra-Labe).
Přednášející se zároveň na příkladech ze zahraničí snažili ukázat, že plavební kanály lze zakomponovat
do krajiny přírodě blízkým způsobem. Konkrétní vliv na ekosystémy – rostliny, živočichy, bilance látek,
hydrologický režim atd. – však žádný z přednášejících nevzal do úvahy vůbec.
Příspěvky přírodovědně zaměřené měly spíše popisný charakter. Přehled revitalizačních opatření
ukázal Ing. Tomáš Just, který poukázal na pozitivní i negativní příklady; RNDr. Jan Kocum, Ph.D., a
13
RNDr. Miroslav Šobr, Ph.D., představili typy stojatých vod u nás a význam pramenných oblastí pro
retenci vody (zejména vhodnost stavby nádrží v pramenných oblastech). Několik příspěvků přednesl
RNDr. Ivo Přikryl, který nejprve shrnul význam rybníků a mokřadů v krajině, a ve třetí přednášce
představil způsob, jakým se rekultivují oblasti po těžbě hornin.
Jedinou přednáškou, která alespoň částečně propojovala oba světy, tak byl příspěvek RNDr. Davida
Pitharta, CSc., ve kterém byly úvahy o transformacích krajiny nahlíženy nejen ze strany vlivu na
přírodu, ale i jako nezbytná součást změn prostoru obývaného lidmi. Hodnocení biologického stavu
bylo doplněno o hydrologické modely účinnosti retence vody v krajině a byly vyčísleny i konkrétní
hodnoty pro význam říčních niv proti povodním, proti suchu, proti odnosu živin atd. V přednášce byly
použity údaje z nově vydané publikace „Význam retence vody v říčních nivách“ (David Pithart a kol.,
2012, http://www.daphne.cz/novinky/vyznam-retence-vody-v-ricnich-nivach-nova-publikace).
Celkový dojem z akce byl velmi rozpačitý. Oba zúčastněné tábory působily zcela odděleně, zástupci
technicky zaměřeného tábora mezi sebou u každého příspěvku živě diskutovali, přičemž na otázky
ohledně vlivu technických řešení na ekosystémy většinou odpovídali, že nevědí, jelikož se touto
problematikou nezabývají. Přednášky zaměřené více na přírodní stránku věci pak spíše působily jako
příjemné oddechovky bez jakékoli diskuze, a na druhý den, kdy těchto přednášek bylo na programu
více, se většina účastníků „technického“ tábora již ani nedostavila. Projevený nezájem je ale jistě
vlivem několika faktorů. Mezi přednášejícími zcela chyběli takoví, kteří se přímo zabývají bilančními
studiemi, ať už hydrologickými, bilancemi toku látek nebo například vlivem propojení povodí na šíření
invazních druhů živočichů i rostlin. Možná nebyli pozváni, možná účast odmítli, v každém případě to
způsobilo velkou nevyváženost přednášek. Zejména však tato konference poukázala na skutečnost, že
rozdělení těchto dvou táborů začíná už ve vzdělávacím procesu, kdy technické a přírodovědné vysoké
školství působí ve stejné problematice paralelně, ne v součinnosti, a zásadně se liší obecně
přijímanými koncepty, a na to, že výsledky základního výzkumu se nedostávají za rámec publikačních
databází. Přitom právě například společnost Societas Rudolphina, jejíž zástupce ing. P. Forman na této
konferenci vystoupil, je „sdružení zaměřené na budování společnosti znalostí zvyšováním vzdělanosti
a zlepšováním komunikace mezi akademickou a podnikatelskou sférou v České republice“
(http://www.societas-rudolphina.cz/).
Akce byla také ne zcela profesionálně vedena, od zcela zbytečného dvoukilového sborníku –
obsahoval pouze prezentace přednášejících, které bylo ale možné stáhnout z webových stránek
organizátora –, a naopak neobsahoval seznam účastníků s kontakty; přes naprosto nezvládnuté
přetahování délky přednášek, které vedlo k prodloužení každého přednáškového dne o zhruba dvě
hodiny; po velmi nejasné vyznění, k čemu tato konference vlastně měla sloužit.
Nezbývá než doufat, že toto nebyla jediná debata na téma technických řešení ochrany před
povodněmi a/nebo suchem a na téma stavby plavebního kanálu Dunaj – Odra – Labe.
- Veronika Sacherová Seznam příspěvků:
Ing. Michal Krátký, Povodí Vltavy, s.p.: Vodní toky a vodní díla v současné legislativě
RNDr. Pavel Policar, předseda představenstva, VAK Havlíčkův Brod a.s.: Využití povrchové vody pro účely výroby pitné vody
Ing. Tomáš Just, zástupce Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK): Vliv vodních staveb na řekách na vodní ekosystémy a krajinu
RNDr. David Pithart CSc., DAPHNE ČR, institut aplikované ekologie: Nivy vodních toků: co od nich můžeme očekávat?
Ing. Petr Březina, technický ředitel, Povodí Odry, s.p.: Možnosti ovlivnění velkých povodní vodohospodářskou soustavou
Ing. Naděžda Kozlová, vedoucí oddělení vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření, Ministerstvo zemědělství ČR:
Systémová technická opatření v programech prevence před povodněmi v gesci MZe
RNDr. Petr Kubala, generální ředitel, Povodí Vltavy, státní podnik: Praktické zkušenosti s realizovanými protipovodňovými opatřeními a
Opatření pro zajištění splavnosti řek
Ing. Zdeněk Saturka, ředitel sekce výroby energie, ČEZ, a.s.: Přehrady na vodních tocích a výroba elektrické energie
Ing. Petr Forman, Societas Rudolphina: Vodní doprava u nás a v Evropě, aneb je vodní doprava ekonomicky výhodná?
Ing. Jan Skalický, pověřen řízením, Ředitelství vodních cest: Vodní stavby pro vodní dopravu dnes a v budoucnu
14
RNDr. Pavel Punčochář, CSc., Vrchní ředitel sekce vodního hospodářství, Ministerstvo zemědělství ČR: Management kvality a trvale
udržitelného využívání vodních zdrojů podle Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES (WFD) a její naplňování
RNDr. Jan Kocum, Ph.D., Přírodovědecká Fakulta UK, katedra fyzické geografie a geoekologie: Retence vody v pramenných oblastech možnosti protipovodňové ochrany a řešení problému sucha
RNDr. Miroslav Šobr, Ph.D., Přírodovědecká Fakulta UK, katedra fyzické geografie a geoekologie: Jezera v České republice a jejich možné
využití
RNDr. Ivo Přikryl, ENKI Třeboň: Údržba a využití přírodních vodních ploch
RNDr. Ivo Přikryl, ENKI Třeboň: Mokřady a jejich vliv na život v krajině
Ing. Jaroslav Beneš, vedoucí oddělení plánování v oblasti vod, Povodí Vltavy, státní podnik: Vodní plochy v územním plánování
Ing. Miroslav Kopřiva CSc., ředitel společnosti, Energotis, s.r.o.: Příležitosti využití potenciální energie vody pro výrobu elektřiny
RNDr. Ivo Přikryl, ENKI Třeboň: Umělé vodní plochy, hydrická rekultivace a obnova krajiny
Mgr. Jana Krčilová, Ing. Stanislav Němec, Ministerstvo zemědělství ČR: Právo v ochraně povodí řek a vodních ploch jako zdrojů pitné
vody
Zprávy ze Slovenska
Malé vodné elektrárne
RNDr. Tomáš Derka, Ph.D.
Katedra ekológie PrF Univerzity Komenského v Bratislave
Snahy Európskej únie o zlepšenie situácie v oblasti ochrany životného prostredia sú nepochybne
chvályhodné a v mnohých prípadoch aj úspešné. Napríklad znečistenie slovenských potokov a riek sa
znižuje aj vďaka tlaku Rámcovej smernice o vodách a eurofondom investovaným do kanalizácií a
čistiarní odpadových vôd. Európska únia sa snaží aj v oblasti zvýšenia podielu tzv. obnoviteľných
zdrojov energie. Snaha je to nepochybne chvályhodná, ale v praxi prináša mnohé neblahé dôsledky.
Problémy spôsobené pridávaním biopalív sú notoricky známe. Na Slovensku máme kvôli tomu jeden
veľký problém. Vláda dala zelenú masovej výstavbe na vodných tokoch. Tento krát sa stala zámienkou
údajná potreba budovania nových obnoviteľných zdrojov elektrickej energie, do ktorého nás tlačia
záväzky voči Európskej únii. Ministerstvo životného prostredia (MŽP) spracovalo strategický dokument
„Koncepcia využitia hydroenergetického potenciálu vodných tokov SR do roku 2030“. Navrhnutých a
následne schválených bolo 368 profilov (http://www.rokovania.sk/File.aspx/ViewDocumentHtml
/Mater-Dokum-129528?prefixFile=m), ktoré sú z energetického hľadiska vhodné na výstavbu malých
vodných elektrární (MVE). Za MVE sa považuje každý zdroj s výkonom do 10 MW. Stalo sa to napriek
nesúhlasu Štátnej ochrany prírody a Slovenského rybárskeho zväzu, ktorí návrh pripomienkovali a
odporučili schváliť z navrhnutých 368 profilov zhruba 60. S cieľom chrániť životné prostredie výrobou
elektrickej energie z tzv. ekologických zdrojov, ideme zničiť posledné ako-tak zachovalé úseky
slovenských riek. Koncepcia sa začala pripravovať za prvej vlády Roberta Fica, postupne prebehla
všetkými predpísanými byrokratickými procesmi (aj strategickým posudzovaním vplyvov na životné
prostredie), aby bola následne schválená vládou Ivety Radičovej v roku 2011. Medzi schválené profily
sa dostali lokality v územiach Natura 2000, Územiach európskeho významu, Chránených vtáčích
územiach, aj v Ramsarských lokalitách. Po schválení „Koncepcie“ začal (netransparentný) proces
prideľovania profilov pre budúcu výstavbu MVE investorom. Paradoxom je, že toto všetko sa udialo
priamo na MŽP, pod ktoré spadá vodné hospodárstvo. Len na Hrone môže podľa spomínanej
„Koncepcie“ vyrásť 36 takýchto stavieb (http://www.hron-oz.sk/?mve-na-hrone,12). Niektoré už stoja
(Hronská Dúbrava), iné sa stavajú alebo finišuje príprava stavieb. Všetky námietky, ktoré v procese
pripomienkovania a hodnotenia „Koncepcie“ vzniesla odborná verejnosť (napr. Štátna ochrana
prírody), boli odmietnuté s odôvodnením, že vplyvy na životné prostredie sa budú vyhodnocovať v
povoľovacom procese pri každej plánovanej MVE. Pritom je nesporné, že v prípade projektov, kde
hrozí priečne prehradenie toku mnohými haťami (ako napr. na Hrone prakticky každých 5 km), treba
hodnotiť vplyvy na riečny ekosystém komplexne, nie po jednotlivých stavbách.
15
K schvaľovaciemu procesu MŽP spracovalo aj usmernenie (http://www.minzp.sk/files/sekciavod/priloha-1-usmernenie-mzp-sr-pdf-216-kb.pdf). To hovorí, že "ak sa v procese EIA preukáže
možnosť takých významných negatívnych vplyvov stavby na životné prostredie, prírodu a krajinu
(hlavne na územia Natura 2000, ÚEV a CHVÚ), ktoré nie je možné eliminovať, resp. výrazne obmedziť
navrhovanými opatreniami, kompenzáciami, alebo optimálnejšou lokalizáciou stavby, odporúčame
výstavbu zamietnuť". Takéto usmernenie by bolo postačujúce v štandardne fungujúcej krajine, kde
proces posudzovania vplyvov na životné prostredie (EIA) nie len formalitou. Tam sa môže stať, že
plánovaná stavba procesom EIA neprejde. Na Slovensku sa to však nestáva. Firmu, ktorá spracuje EIA,
vyberá aj platí investor. A kto sa chce vypracovávaním EIA živiť, nesmie si pokaziť „dobré meno“ u
investorov. Posudzované sú, samozrejme, viaceré varianty stavby. Ako „optimálne“ však prechádzajú
zásadne priečne hate v toku. Žiadne varianty s odvedením časti vody do derivačného kanála a s
ponechaním ekologického prietoku v starom koryte. Na tie treba vykupovať pozemky od súkromných
majiteľov. Jednoduchšie je prenajať si štátne pozemky priamo v koryte rieky.
Na proces schvaľovania „Koncepcie“, spôsoby prideľovania eurofondov a schvaľovania profilov na
výstavbu MVE, ako aj na rozpor „Koncepcie“ s právnymi predpismi EÚ (Rámcová smernica o vodách,
Smernica o biotopoch) bola upozornená Európska komisia v sťažnosti, ktorá bola na jar tohto roku
podaná viacerými mimovládnymi organizáciami a súkromnými osobami
(http://www.ozrieka.sk/index.php/male-vodne-elektrarne/5-staznost-male-vodne-elektrarne).
Pravidelné semináře poboček a dalších pracovišť
BRNO – ÚBZ PřF MU – semináře se konají vždy ve čtvrtek od 13:00 hod. v posluchárně BR3 (budova 23)
Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty MU, Terezy Novákové 64, Brno – Řečkovice *)
(organizace: doc. RNDr. Jan Helešic, Ph.D.; tel.: 549 494 191; e-mail: [email protected],
a doc. RNDr. Světlana Zahrádková, Ph.D., [email protected])
14. listopadu
RNDr. Zuzana Hořická, Ph.D. (Ústav pro životní prostředí, PřF UK, Praha)
Acidifikace známá a neznámá – hydrobiologický výzkum jizerskohorských nádrží
BRNO – VÚV TGM – semináře se konají od 13:00 hod. v zasedací místnosti
Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, Mojmírovo nám. 16, Brno – Královo Pole,
(organizace: Pavel Polka; tel.: 220 197 350; e-mail: [email protected],
http://www.vuv.cz/index.php?id=88&L=0)
Semináře neprobíhají.
OLOMOUC – PřF UP – semináře se konají vždy ve středu od 17:00 hod. v učebně č. SE 622 Biocentra
Přírodovědecké fakulty UP, Šlechtitelů 11, Olomouc – Holice (budova A, 6. patro)
(organizace: doc. RNDr. Martin Rulík, Ph.D.; tel: 585 634 569; e-mail: [email protected],
http://www.hydrobiologie.upol.cz/)
*)
13. listopadu
Maria Leichtfried + Leo Füreder (Austria)
název přednášek bude upřesněn
4. prosince
Václav Krpeš (PřF OU, Ostrava)
Fyziologické příčiny odumírání chaluhy bublinaté Fucus vesiculosus v Baltském moři
(Polsko)
vpravo hned za vrátnicí v areálu bývalých kasáren, asi 200 m za konečnou tramvaje v Řečkovicích, směrem na Ivanovice
16
11. prosince
V. Uvíra spol.
Zkušenosti a poznatky z pobytu na Bali
ČESKÉ BUDĚJOVICE – HBÚ BC AV ČR – semináře se konají vždy ve čtvrtek od 13:00 hod. v přednáškovém sále
Biologického centra AV ČR, Na Sádkách 7, České Budějovice (přízemí)
(organizace: Mgr. Vojtěch Kasalický, PhD., tel.: 387 775 887; e-mail: [email protected])
aktualizace sledujte na www.hbu.cas.cz/seminars.php
3. října
Paula de Tezanos Pinto (University of Buenos Aires; http://exactas.uba.ar)
Linking traits to species diversity and community structure in phytoplankton
17. října 10:00!!!
Thomas Mehner (IGB Berlin; http://www.igb-berlin.de/fish-biology-and-ecology.html)
The effect of terrestrial POC on lake food webs-results of a whole-lake experiment
24. října
Maria Cellamare (Irstea Bordeaux; http://www.irstea.fr/en/institute/centers/bordeaux)
Tropical algal and cyanobacterial taxa in French temperate lakes and the possible traits
favoring their success
7. listopadu
Jens Boenigk
(University of Duisburg-Essen; http://www.uni-due.de/allgemeine_botanik/)
Aquatic molecular biodiversity: linking diversity with ecosystem function
21. listopadu
Thomas Posch (University of Zürich;
http://www.botinst.uzh.ch/research/limnology/pernthaler/research.html)
All you can eat: Protists (Ciliates and Amoebae) feeding on toxic Cyanobacteria
12. prosince
Mirek Seďa (HBÚ)
Lady Gaga v hydrobiologii, alias...
ČESKÉ BUDĚJOVICE – KBE PřF JU – semináře se konají vždy ve čtvrtek od 15:30 hod. v posluchárně B1
Přírodovědecké fakulty JU, České Budějovice (Blažkův pavilon)
(organizace: Mgr. Jiří Kaňa, Ph.D.; tel.: 387 775 887; e-mail: [email protected])
aktualizace sledujte na keh.bf.jcu.cz/magisterske-seminare
Program seminářů nebyl v době uzávěrky kompletní, sledujte odkaz výše.
VODŇANY – VÚRH FROV JU – semináře se konají vždy v pondělí od 12:00 hod. v zasedací místnosti Výzk. ústavu
rybářského a hydrobiologického Fakulty rybářství a ochrany vod JU, Zátiší 728/II, Vodňany
(organizace: Tomáš Policar; e-mail: [email protected])
aktualizace sledujte na http://www.frov.jcu.cz/cs/seminare
Program seminářů nebyl v době uzávěrky kompletní, sledujte odkaz výše.
PRAHA – KE PřF UK – semináře se konají vždy v úterý od 15:00 hod. v posluchárně B2P Katedry ekologie
Přírodovědecké fakulty UK, Viničná 7, Praha 2 (ve 2. patře vpravo, č. 250 – 251)
(organizace: RNDr. Adam Petrusek, Ph.D.; tel.: 221 951 807; e-mail: [email protected])
aktualizace sledujte na http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/seminare
15. října
Hans Slabbekoorn (Universiteit Leiden, NL)
Fishy acoustics: the role of underwater sound in the life of fish
(spolu s katedrou zoologie, Velká zoologická posluchárna)
17
PRAHA – ÚŽP PřF UK – semináře se konají vždy ve středu od 15:00 hod. v Krajinově posluchárně Ústavu pro
životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK, Benátská 2, Praha 2 (II. mezipatro)
(organizace: Mgr. Jolana Tátosová, Ph.D.; tel.: 221 951 893; e-mail: [email protected])
13. listopadu
Filip Oulehle (Česká geologická služba)
Vliv kyselé atmosférické depozice na koloběh uhlíku a dusíku v půdách
20. listopadu
Jiří Rosický (Želivská provozní, s.r.o.)
Podpora kvalifikovaného provozu, obnovy a rozvoje vodárenských systémů
PRAHA – VÚV TGM – semináře se konají vždy od 14:00 hod. obvykle v kinosále
Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, Podbabská 30, Praha 6
(organizace: Pavel Polka; tel.: 220 197 350; e-mail: [email protected],
http://www.vuv.cz/index.php?id=88&L=0)
Semináře neprobíhají.
OSTRAVA – VÚV TGM – semináře se konají vždy od 10:00 hod. v zasedací místnosti
Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, Macharova 5, Ostrava
(organizace: Pavel Polka; tel.: 220 197 350; e-mail: [email protected],
http://www.vuv.cz/index.php?id=88&L=0)
28. listopadu
5. prosince
Ing. Petr Tušil, Ph.D.
Stanovení množství nelegálních drog a jejich metabolitů v komunálních odpadních
vodách
Ing. Robert Kořínek, Ph.D.
Dokumentace, pasportizace, archivace a návrhy konverzí komínových vodojemů jako
ohrožené skupiny památek
Zápis ze schůze HV ČLS, konané dne 4. 10. 2013 v Praze
1. Kontrola zápisu z minulé schůze HV ČLS: zápis byl schválen.
Přítomni: dle prezenční listiny
2. Hospodaření ČLS:
Detailní rozpis hospodaření za rok 2013 bude zveřejněn v příštím čísle Limnologických novin.
HV ČLS jednohlasně schválil proplacení faktury za pronájem sálu pro Setkání mladých pakomárologů (10.13.7.2013, Hydrobiologická Stanice Velký Pálenec, Blatná) ve výši 2784,- Kč. Bude proplaceno z dotačního
programu Činnost odborných skupin ČLS a pořádání odborných seminářů.
HV ČLS rovněž jednohlasně schválil proplacení dvou vázaných kytic (ca 760,- Kč) předaných při slavnostní
příležitosti životního jubilea prof. Sládečkové a dr. Květovi.
Hospodář dr. Borovec informoval o stavu financí na dotačních programech. Členové HV do 30. 10.2013
zašlou tajemníkovi (dr. Tátosové) své návrhy na využití zbývajících financí z dotací.
3. Matrika (zpracoval dr. Duras)
Noví členové:
Mgr. Bojková Jindřiška, PhD., Pobočka: Brno
A: Ústav botaniky a zoologie, PřF MU Brno
e-mail: [email protected]
18
Mgr. Křoupalová Vendula ,
Pobočka: Brno
A: Ústav botaniky a zoologie, PřF MU Brno
e-mail: [email protected]
Mgr. Očásková Ivana,
Pobočka: České Budějovice
e-mail: [email protected]
Mgr. Rádková Vanda,
Pobočka: Brno
A: Ústav botaniky a zoologie, PřF MU Brno
e-mail: [email protected]
Mgr. Straka Michal, Ph.D. ,
e-mail: [email protected]
Pobočka: Brno
Mgr. Sychra Jan, Ph.D.
Pobočka: Brno
A: Ústav botaniky a zoologie, PřF MU Brno
e-mail: [email protected]
Mgr. Syrovátka Vít, Ph.D.
Pobočka: Brno
A: Ústav botaniky a zoologie, PřF MU Brno
e-mail: [email protected]
HV ČLS jednohlasně schválil přijetí nových členů.
Zároveň však ČLS přišla o dva zemřelé členy, Prof. RNDr. Zdeněk Brandla, CSc. a RNDr. Josefa Křížka.
Po přijetí nových členů má ČLS celkem 188 aktivních členů, z toho 11 je členů čestných, 35 členů je v
kategorii senior a 6 členů jsou studenti.
Celkem 114 členů má nějaký dluh na příspěvcích, což činí zhruba 60%. Část členů zůstala ovšem mezi
dlužníky proto, že nevzali na vědomí zvýšení členských příspěvků z 200,- na 300,- Kč, takže přestože zaplatili
příkladně včas, zůstal jim stále ještě drobný nedoplatek (všichni na to byli upozorněni mailem). Dluh 300,- a
vyšší má 78 členů, tedy zhruba 40% z nás.
4. Webové stránky ČLS (zpracovala dr. Sacherová)
Úkol doplnit na webu informace k jednotlivým odborným skupinám nadále trvá. Dr. Potužák byl pověřen
doplnit: čím se odborné skupiny zabývají a jaké jsou jejich hlavní aktivity.
doc. Rulík zjistil, že odborná skupina Biotesty garantovaná doc. Kočím již není nadále aktivní. HV ČLS
navrhuje projednat její zrušení na nejbližším VS. HV podporuje vznik nové odborné skupiny Bentos, za tímto
účelem osloví členy pobočky Brno.
Bakalářské, diplomové a disertační práce obhájené v roce 2013 a dále v budoucnu již nebudou uváděny
v posledním tohoročním čísle LN. Jejich seznam bude postupně vznikat na webových stránkách ČLS.
ČLS byla opět oslovena Národní knihovnou České Republiky, zda se chce zúčastnit projektu zálohování
webových archívů. Mgr. Šorf byl pověřen nastudováním smluvních podmínek podle pravidel Creative
Commons, jež projekt NKP akceptuje. Licenci CC (definuje a kodifikuje svobodné dílo) lze omezit, Mgr. Šorf
navrhl tato omezení: (i) vždycky budeme chtít, aby byla ČLS coby držitel licence citovaná (licence pod
českým jménem Uveďte autora); (ii) zakážeme vytváření upravených děl (licence Nezasahujte do díla); (iii)
zakážeme komerční použití (licence Neužívejte dílo komerčně). HV schválil nastavení licence CC pro účely
archivace webových stránek ČLS v projektu NKP.
Na webových stránkách ČLS byla doplněna informace o výši poplatků a způsobu úhrady. Je k nalezení
v oddělení O společnosti – Matrika a příspěvky. Není nutné se přihlašovat.
5. Limnologické noviny
LimNo 3/13: výzkumné aktivity členů: PhD práce nominované na SEFS Award (dr. Říha), ČOV, bodové zdroje
znečištění a legislativa (dr. Potužák); zpráva o konferencích: Vodní toky a plochy ČR (dr. Sacherová), SEFS (dr.
Rulík); problematika vodních elektráren na Slovensku (dr. Derka); vzpomínka na prof Brandla, dr. Křížka a
Zigmunda (prof. Vrba, dr. Duras, prof. Korinek); jubileum prof. Blažky (prof. Vrba)
19
LimNo 4/13: výzkumné aktivity členů: PhD práce nominované na SEFS Award (dr. Douda?), Prameniště
(Bojková, Sychra); zpráva o konferencích: SIL (dr. Jůza), Vodní nádrže (dr. Kosour), Zdroje a transport fosforu
(dr. Rosendorf).
6. Různé
a) SEFS 2015 (Ženeva): organizátoři informovali o slevě konferenčního poplatku pro studeny, jenž jsou členy
národních asociací. HV ČLS tímto vyzývá školitele doktorandů k doporučení studentů ke vstupu do ČLS.
b) SEFS 2017: HV ČLS přijal závazek organizovat desátý ročník SEFS v České Republice. Současnému HV ČLS
končí mandát v r. 2015, nicméně navrhuje rezervovat rok 2017 pouze pro tuto mezinárodní
limnologickou akci v ČR, aby nedošlo ke konfliktu zájmů a konkurenci termínů, jakož i vyčerpání
potenciálu organizátorů, tj. členů ČLS a potenciálních členů nového HV.
c) Logo ČLS: HV ČLS souhlasí s poskytnutím loga ČLS členům za účelem jeho použití při prezentacích na
konferencích a workshopech. Logo bude ke stažení na webových stránkách ČLS po přihlášení.
d) Vodní koridor D–O–L
HV opět diskutoval znovuotevřenou otázku budování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe: doc. Rulík
shromáždil dostupné tiskové výstupy hodnocení ekologických rizik DOL z minulých let, které vznikly
jednak z aktivity hnutí Duha, jako zpráva projektu VaV či reporty z již proběhlých workshopů. HV ČLS se
rozhodl aktivně vystoupit proti vybudování kanálu, jako první krok odsouhlasil publikovat článek
v časopise Vodní hospodářství (předjednáno s vydavatelem).
V souvislosti s dopady výstavby koridoru D-O-L navrhuje HV ČLS, aby se exkurze během příští
konference ČLS a SLS (organizovaná pobočkou Brno) věnovala místům, kde je na řece Moravě a Bečvě
výstavba koridoru plánovaná.
Předběžný termín následující schůze HV ČLS: pátek 29. listopad 2013. Pozvánky zajistí tajemník.
Jolana Tátosová
tajemník HV ČSL
LIMNOLOGICKÉ NOVINY, č. 3/2013
ISSN 1212-2920
© Česká limnologická společnost, Praha
reg. č. MK ČR E 10186
Členský zpravodaj České limnologické společnosti, vychází čtyřikrát ročně s finanční podporou Akademie věd ČR
prostřednictvím Rady vědeckých společností České republiky. Roční předplatné je pro členy ČLS zahrnuto v členském
příspěvku (300,– Kč; studenti a senioři 100,– Kč; status studenta zaniká v kalendářním roce následujícím po dovršení 26 let;
status seniora vzniká v roce následujícím po dovršení 65 let), pro nečleny činí 100,– Kč. Zájemci o členství mohou získat
přihlášky v sídle ČLS nebo jednotlivých poboček a na http://www.limnospol.cz/cz. Číslo účtu ČLS je 280754359/0800,
trojmístný variabilní symbol je pro každého člena specifický; lze ho nalézt v profilu člena na www.limnospol.cz, před
jménem na adresním štítku na obálce s LimNo, případně jej lze ověřit u matrikáře, hospodáře, tajemníka, předsedů
poboček či v redakci. Evidenci předplatitelů LimNo vede HV ČLS, kam prosím hlaste eventuelní změny adresy, objednávky a
záležitosti týkající se předplatného. Elektronickou distribuci ve formátu PDF lze objednat přímo v redakci.
Vydavatel:
Česká limnologická společnost,
Podbabská 30, CZ-160 62 Praha 6 – Podbaba;
tel.: 220 197 339; fax: 224 310 759;
e-mail: [email protected]
http://www.limnospol.cz/cz
číslo účtu: 280754359/0800
Redakce a administrace:
Přírodovědecká fakulta UK,
Katedra ekologie,
Viničná 7, 128 44 Praha 2;
Odpovědná redaktorka: dr. Veronika Sacherová,
tel.: 221 951 809; fax: 224 919 704;
e-mail: [email protected]
Sekretariáty poboček ČLS:
Brno – Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta MU, Kotlářská 2, 611 37 Brno
České Budějovice – Hydrobiologický ústav, BC AV ČR, v.v.i., Na Sádkách 7, 370 05 České Budějovice
Praha – Katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
20
Download

Limnologické noviny č. 3/2013 - Česká limnologická společnost