Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2011
Blanka Pazderová
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta podnikohospodářská
Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Společenská odpovědnost organizací průzkum praxe v malých a středních
podnicích
Autor bakalářské práce:
Blanka Pazderová
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Alena Plášková, CSc.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma
„Společenská odpovědnost organizací - průzkum praxe v malých a
středních podnicích“
vypracoval/a samostatně s využitím literatury a informací,
na něž odkazuji.
V Praze dne 10. května 2011
Podpis
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................................ 5
1
2
3
4
5
Společenská odpovědnost v historickém kontextu .......................................................................... 7
1.1
Pokus o vymezení pojmu CSR ................................................................................................ 8
1.2
CSR a praxe nadnárodních společností ................................................................................... 9
1.3
Klíčové pohledy na vývoj společenské odpovědnosti ........................................................... 10
Význam CSR v současnosti a nástin jejího vývoje ....................................................................... 11
2.1
Základní pilíře konceptu CSR jako teoretická východiska.................................................... 11
2.2
Global Compact ..................................................................................................................... 12
2.3
Společenská odpovědnost z pohledu EU ............................................................................... 14
2.4
Strategie CSR v podmínkách multikulturního prostředí a globalizace ................................. 15
2.4.1
Cesty k nápravě ............................................................................................................. 16
2.4.2
Přínos začleňování CSR do podniku ............................................................................. 17
Trendy ve vývoji společenské odpovědnosti v malých a středních podnicích .............................. 17
3.1
Malé a střední podniky – charakteristika............................................................................... 18
3.2
CSR a zákazník jako odběratel služby .................................................................................. 19
3.3
Best Practice a Best Practices ................................................................................................ 19
3.4
Firemní dobrovolnictví .......................................................................................................... 20
Metodika průzkumu a jeho formy ................................................................................................. 21
4.1
K použitým metodám při zpracování průzkumu ................................................................... 21
4.2
Tvorba dotazníku ................................................................................................................... 21
4.3
Formulace hypotéz ................................................................................................................ 22
Zpracování dotazníkového šetření ................................................................................................. 23
5.1
Identifikační údaje a charakteristika respondentů ................................................................. 23
5.2
Analýza a vyhodnocení získaných údajů z dotazníkového šetření........................................ 26
5.2.1
Hypotéza 1 ..................................................................................................................... 26
5.2.2
Hypotéza 2 ..................................................................................................................... 27
5.2.3
Hypotéza 3 ..................................................................................................................... 29
5.2.4
Hypotéza 4 ..................................................................................................................... 31
5.2.5
Hypotéza 5 ..................................................................................................................... 33
5.3
Shrnutí výsledků a návrhy ..................................................................................................... 35
Závěr...................................................................................................................................................... 38
Zdroje .................................................................................................................................................... 40
4
Úvod
Společenská odpovědnost firem - Corporate Social Responsibility (ve zkratce dále
CSR) se stala v průběhu 20. století doprovodnou filosofií podnikání. S nástupem 21. století se
její role postupně vyhranila a získala nebývale na významu. Pod vlivem nových
podnikatelských trendů ve stále silněji propojeném světě nejen v oblasti podnikání, ale i
v oblastech sociální sféry si společenská odpovědnost razí úspěšnou cestu. Jsme svědky
nového chápání CSR, jejího dotváření, ale i respektu k jejímu poslání a cílům, které si
předsevzala naplňovat.
Ohlédneme-li se do minulosti, najdeme úvahy o potřebě být společensky odpovědným
podnikem již na počátku 50. letech minulého století. Ne vždy podnikatelé považovali
společenskou odpovědnost za natolik důležitou oblast pro rozvoj podnikání, aby se jí trvale a
soustavně věnovali. Např. Milton Friedman psal v 70. letech o společenské odpovědnosti
negativně. Můžeme ho označit za odpůrce společenské odpovědnosti. Podle něho společnosti,
které mají na zřeteli i veřejný zájem, mrhají penězi, což způsobuje snížení výnosů akcionářů.1
Nicméně koncept společenské odpovědnosti se zrodil, stal se součástí podnikatelského
vědomí a postupně získal své odpůrce a příznivce. Samotný vývoj CSR se nezastavil a
pokračuje často nepřímou cestou s mnohými překážkami a omyly ve svém progresu dál. I
v současnosti není CSR u nás všemi podniky dostatečně vnímána. Najdou se i kritikové, kteří
se netají snahou myšlenku CSR diskreditovat a její zastánce přehlížet, či dokonce vytěsnit na
periferii zájmů podnikatelské činnosti. Toto stanovisko je mi cizí, vzdálené a neztotožňuji se
s ním.
Problematika společenské odpovědnosti firem již dávno není otázkou jen velkých
společností a nadnárodních koncernů. V současné době je možné zaznamenat nárůst
spotřebitelů, kteří chtějí nakupovat u firem, jež se orientují nejen na ekonomickou prosperitu,
ale také na sociální a environmentální oblast. Je-li obecným cílem, aby se vědomí CSR
hlouběji zakotvilo a stalo součástí běžné praxe, potom by měla být CSR prosazována i do
malých a středních podniků. Malé a střední podniky (dále ve zkratce MSP) totiž představují
v Evropské unii 99% všech podniků a zaměstnávají polovinu všech zaměstnaných.2
V současné společnosti je zapojení malých a středních firem do konceptu společenské
odpovědnosti méně známé a na první pohled není tolik zřejmé jako u velkých korporací.
Výsledky evropských průzkumů dokazují, že více než polovina MSP realizuje společensky
odpovědné aktivity, aniž by si uvědomovala, že se jedná o jednu a tu samou činnost. Rovněž
aktivity v rámci CSR postrádají soustavné a pravidelné vykonávání a jen malá část MSP má
zahrnutou tuto koncepci ve své strategii. Malé a střední podniky se vyznačují silnou vazbou
na místní prostředí, odkud pochází většina jejich zaměstnanců a zákazníků.
V předkládané práci jsem se snažila zmapovat současnou situaci, do jaké míry je CSR
uplatňována v malých a středních podnicích. Mým úkolem bylo zjistit na jakém stupni a
v jaké fázi se zaváděním CSR se podniky nacházejí. Zájmem bylo vyzkoumat motivy a
některé důležité důvody, proč se podniky CSR zabývají a zda ji uplatňují či neuplatňují.
Přitom jsem si byla vědoma složitosti položené otázky, volně parafrázováno - jak se
společenskou odpovědností firmy zacházejí.
1
FRIEDMAN, M. The Social Responsibility of Business is to Increase its Profits
TRNKOVÁ, Jana. Blf.cz [online]. 2004 [cit. 2011-04-10]. Společenská odpovědnost firem - kompletní
průvodce tématem & závěry z průzkumu v ČR, s. 14
2
5
Mým hlavním cílem je na základě průzkumu shromáždit potřebná data a informace a
pomocí nich vyhodnotit současný stav CSR v cílové skupině. V závěrečné fázi jsou
předloženy návrhy na řešení vedoucí k významnějšímu posílení motivačních činitelů a dalších
aktivit na poli společenské odpovědnosti. Malým a středním podnikům bych chtěla být
nápomocná a přispět k zakotvení CSR do jejich podnikové strategie. Uvědomuji si, že jejich
aktivity se odehrávají zpravidla v regionech, často se specifickým společenským prostředím,
ve kterém MSP nemají většinou promítnuté do firemní strategie principy CSR.
Koncept společenské odpovědnosti chápu v pozitivním, přínosném a obohacujícím
slova smyslu. Z podstaty uznání potřebnosti CSR, jako neoddělitelné součásti moderního
řízení (vedení) podniku, o niž jsem přesvědčena, že je správná, že má smysl a potenciál do
budoucnosti, jsem začleňovala do průzkumu vybrané otázky. Společensky odpovědná firma
by měla zohledňovat tři základní oblasti – ekonomickou, sociální a environmentální složku.
Pro svůj průzkum jsem si vybrala oblast sociální a environmentální. Dotazník sledoval i
vztahy vnitřní a vnější, vzájemnou interakci a spolupráci zainteresovaných stran popř.
partnerů.
Při studiu teoretických východisek CSR jsem si postupně uvědomila šíři oblastí, které
s podnikáním, člověkem a jeho důstojným a spokojeným životem souvisí. Myslím, že jsem
pochopila místo „sociálna“ v podnikání i jeho úlohu. Pro respondenty jsem sestavila dotazník
tak, aby postihoval mé názory a přesvědčení, že pokud se podnik chová společensky
odpovědně, činí správnou věc a přináší mu to prospěch v podobě konkurenční výhody.
V závěru práce jsem ze sesbíraných informací a podnětů nabyla dojmu, že oblast CSR je
oblastí, která si zaslouží i nadále se jí věnovat, považovat ji za progresivní a neoddělitelnou
součást života firmy. Bez sociálních aspektů by každé další pokračování znamenalo stagnaci
popř. regres. Po celou dobu průzkumu jsem zachovávala co nejširší objektivitu.
6
1 Společenská odpovědnost v historickém kontextu
Se společenskou odpovědností jako novým pojmem se vážně zabývali teoretikové
v první polovině 20. století v USA. Nově vstupuje do ekonomického vědomí tzv. hnutí za
společenskou odpovědnost. Odraz těchto novátorských myšlenek metodicky poprvé zachytil a
popsal v definici společenské odpovědnosti americký teoretik, ekonom Howard R. Bowen
v roce 1953 v publikaci Social Responsibilities of the Businessman. V této knize mimo jiné
zdůrazňuje, že podnikatel má také odpovědnost orientovat se na cíle a hodnoty společnosti.
H. R. Bowen se zabýval zejména definicí společenské odpovědnosti podnikatele, která nalézá
uplatnění až do současné doby. Autor je považován za zakladatele nového pojetí činnosti
firem.3
Významnou se stala také v 60. letech 20. století teorie Keitha Davise zdůrazňující
především manažerský přístup k tématu společenské odpovědnosti. Postupně dochází
k diferenciaci ve formulování názoru na podnik, který se chová společensky odpovědně a
který společenskou odpovědnost neuplatňuje.
Keith Davis vymezil definici společenské odpovědnosti, kterou spatřuje v tom, „že jde
o konání podnikatele, které je činěno nad rámec přímých ekonomických a technických zájmů
firmy.“4 Velmi významný je také jeho tzv. Železný zákon, prostřednictvím něhož může být
Podniku odejmuto právo na podnikání, jestliže podnik dlouhodobě nedbá závazků vůči
společnosti. Podnik by měl ve své činnosti zohledňovat vedle ekonomických a zákonem
předepsaných závazků rovněž závazky ke společnosti.5
Definice společenské odpovědnosti byla postupně formulována v 70. a 80. letech
minulého století. Profesor University of Georgia Archie B. Carroll stanovil v roce 1979 čtyři
základní zásady společenské odpovědnosti:
•
•
•
•
ekonomickou odpovědnost
legislativní (zákonnou) odpovědnost
etickou odpovědnost
diskreční (dobrovolnou) odpovědnost6
Obr. 1: Kategorie společenské odpovědnosti – vlastní zpracování
Zdroj: CARROLL, A. B.: A Three-Dimensional Conceptual Model
of Corporate Performance
3
Csr-online: Vývoj společenské odpovědnosti podniku a její konkurenční koncepty
CARROLL, A. B.: Corporate Social Responsibility – Evolution of a Definitional Construct (1999), s. 271,
vlastní překlad.
5
SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav, et al. Základy podnikání
6
CARROLL, A. B.: A Three-Dimensional Conceptual Model of Corporate Performance
4
7
Schéma symbolizuje postavení jednotlivých kategorií odpovědnosti v organizacích.
Historický vývoj ukazuje důraz na ekonomické a legislativní (zákonné) aspekty. Až později se
začíná projevovat zájem o etickou a diskreční (dobrovolnou) odpovědnost.
Stakeholderská teorie
V 80. letech byla vypracována R. E. Freemanem stakeholderská koncepce (1984),
která vymezila nejdůležitější skupiny ovlivňující podnik. Pojem stakeholders lze vyjádřit jako
zainteresovaná strana či skupina. Cílem této teorie bylo stanovit vůči kterým zainteresovaným
stranám je organizace odpovědná a jakým způsobem jsou tyto vzájemné vztahy utvářeny.
Hlavní myšlenka stakeholderské teorie se může interpretovat jako elementární součást
společenské odpovědnosti. Dá se říci, že v 80. letech došlo k propojení společenské
odpovědnosti se stakeholderskou koncepcí.7
Pod pojmem stakeholders neboli zainteresované strany rozumíme veškeré osoby,
instituce či organizace, které mají vliv na chod podniku nebo jsou fungováním podniku
ovlivněni.
Do skupiny stakeholders se řadí:8
• zákazníci,
• akcionáři,
• zaměstnanci,
• obchodní partneři,
• konkurence,
• dodavatelé,
• zástupce státní správy a samosprávy
• zájmové skupiny
• média
• odbory
• mezinárodní organizace
1.1 Pokus o vymezení pojmu CSR
Z hlediska historického pozorování vývoje pojmu společenské odpovědnosti firem
spočívá jeho obsah zejména na sociálně volních složkách podnikatelské odpovědnosti. Na
definici společenské odpovědnosti lze nahlížet z různých stanovisek především se zřetelem na
společenské vztahy (vazby). Podle dostupných pramenů lze usoudit, že v současné době
dochází k posunu předmětu zkoumání společenské odpovědnosti směrem k širšímu vymezení
odpovědnostní koncepce. Původní význam pojmu podnikání v sobě nově zahrnuje kromě
7
8
PETŘÍKOVÁ, Růžena, et al. Společenská odpovědnost organizací
KULDOVÁ L., Společenská odpovědnost firem, s. 25-26
8
dosažení ekonomické prosperity i přínos společenské prospěšnosti s ohledem na sociální sféru
a ekologické aspekty. Odborníky v Evropské unii je rozvíjena společenská debata o morální
odpovědnosti jako nového teoreticko-metodologického přístupu, v němž se koncentrují
dosavadní poznatky, zkušenosti a hledají se nová východiska, jejichž obsah bývá rozdílně
vnímán a interpretován. Jde jednoznačně o proces, o hledání a kvalitativní posun, jak
v současných tržních podmínkách chápat a nahlížet na společenskou odpovědnost. Tato
myšlenka je relativně ve shodě s pojetím společenské odpovědnosti, jež byla vymezena
Evropskou komisí v roce 2001 v Zelené knize, která definuje společenskou odpovědnost
následovně:
„Společenská odpovědnost firem dobrovolně integruje sociální a ekologické ohledy do
podnikatelských činností firmy, a to ve spolupráci se zainteresovanými stranami podniku
neboli stakeholdery“.9
Další příspěvek k vymezení pojmu CSR poskytují teoretikové sdruženi v Business
Leaders Forum, kteří se dohodli na definici následujícího znění:
„Společenská odpovědnost firem (CSR) představuje dobrovolný závazek firem chovat se v
rámci svého fungování odpovědně k prostředí i společnosti, ve které podnikají.“10
Pro praxi z toho lze vyvodit, že firmy, které přijaly zásady CSR si z vlastního podnětu
stanoví náročné morální kodexy a tím minimalizují nežádoucí dopady na okolní prostředí.
Navazují úspěšné dodavatelsko-odběratelské vztahy a vytváří příznivou pracovní atmosféru.
Rovněž dochází k podpoře rozvoje regionální spolupráce, kde firmy podnikají. Podniky, které
přispívají k tomuto pozitivnímu vývoji a napomáhají významně ke změnám v širším
podnikatelském prostředí. Zmíněným chováním dochází k diferenciaci mezi firmami, stávají
se více konkurenceschopnými, vyhledávanými obchodními partnery a přitažlivými
zaměstnavateli.
1.2 CSR a praxe nadnárodních společností
Srovnání některých pohledů na CSR u vybraných nadnárodních korporací telefonních
operátorů.
Muriel Anton, výkonná ředitelka Vodafone Czech Republic, a. s., uvádí:
„Pro Vodafone není důležité jen „úspěšně dělat business“, velmi nám záleží také na tom,
„jak“ ho děláme. Proto je pro nás přirozené, že se konkrétní aktivity společenské
odpovědnosti staly součástí našeho podnikání.“11
Se zajímavým pojetím přichází Luis Antonio Malvido, generální ředitel společnosti
Telefónica O2 Czech Republic, který uvažuje takto:
9
Csr-online: Co je společenská odpovědnost firem [online]. c2008 [cit. 2011-04-08]. In. Greenpaper, 2001
Business Leaders Forum: Databáze CSR praxe [online]. c2011 [cit. 2011-04-09].
11
Vodafone: Zpráva o společenské odpovědnosti za finanční rok 2008/09 [online]. c2009 [cit. 2011-04-8]
10
9
„Společenská odpovědnost je velmi důležitá nejen pro mě osobně, ale i pro celou naši
společnost. Všem by nám mělo záležet nejen na tom, co děláme a čeho tím dosáhneme, ale
také toho jak. Aktivity spadající do udržitelného rozvoje jsou neodmyslitelně spjaty s
každodenním chodem naší firmy. Mají vliv na dobré jméno společnosti, ovlivňují naše
zákazníky, budují jejích důvěru, stejně tak jako naši prestiž u dodavatelů a loajalitu a hrdost u
našich zaměstnanců.“12
„Společně vytvářet a prožívat firemní hodnoty“13 je motto, pod kterým pracuje třetí
významný operátor T-Mobile.
Aplikaci CSR si management společnosti T-Mobile v praxi představuje následovně:
„Společenský přínos je vlastně nedílnou součástí našeho podnikání, protože samotná mobilní
telefonie znamenala velkou změnu k lepšímu v komunikaci mezi lidmi. Ale mobilními telefony
to nekončí, právě naopak. Považujeme za důležité, aby firma pomáhala těm, kteří jsou
sociálně či zdravotně znevýhodněni, a vracela část svého zisku společnosti, v níž podniká.“14
Obr. 2: Pojetí konceptu CSR u společnosti T-mobile podle tří dimenzí
Zdroj: prosvetkolemnas.cz
Společensky odpovědné aktivity firem jsou zcela dobrovolné a vyznačují se zejména
tím, že přesahují povinný rámec vymezený zákonem, dotýkají se nadstavby ve společenském
vědomí a především pronikají do sféry etické a psychologické. Pro úplnost lze doplnit, že
CSR závisí plně na přístupu každé jednotlivé organizace, do jaké míry se s tímto konceptem
ztotožní.
1.3 Klíčové pohledy na vývoj společenské odpovědnosti
Renomovaní ekonomové, odborníci na společenskovědní problematiku včetně expertů
z praxe vedou odbornou debatu o morální odpovědnosti podnikání z pohledu různých
zainteresovaných stran se specifickými dílčími zájmy. Diskuse se účastní vedle nevládních
12
Telefonica: Náš odpovědný přístup. [online]. c2009 [cit. 2011-04-8].
Pro svět kolem nás: Férové podnikání [online]. c2008 [cit. 2011-04-9]
14
Pro svět kolem nás: Společenský přínos. [online]. c2008 [cit. 2011-04-09]
13
10
organizací také podnikatelé, investoři, spotřebitelé včetně představitelů státního sektoru.
V užším pojetí sociální a ekologické aspekty se stávají hlavními tendenčními tématy
diskuze o společenské odpovědnosti firem. Časté debaty o této problematice jsou
podporovány zprávami z médií, které monitorují nedůstojné pracovní podmínky a ekologické
katastrofy. V souvislosti s tím dochází k zapojení organizací pro lidská práva, které deklarují,
že do společenské odpovědnosti náleží mimo jiné i zamezování diskriminace z důvodů
etnických, pohlaví, věku, rasy, vyznání, sexuální orientace, otroctví a násilí atd. Ekologické
organizace kladou důraz především na ekologické aspekty v rámci podnikatelské
odpovědnosti. Ústřední myšlenku, kterou lze z rozprav vyvodit, shledávám v rovném přístupu
k šancím na práci a odměňování, vzdělání a respekt k základním lidským právům, z nichž
společenskou svobodu je třeba ctít, chránit a sankcionovat její omezování.
Společenská odpovědnost představuje celý komplex opatření týkající se životního
cyklu výrobků nebo služeb. Promítá se do nákupu surovin od dodavatelů, do vztahu
k zákazníkům, zaměstnancům a má přispívat k rozvoji a vzdělávání místní komunity a také
k ochraně životního prostředí. Jde o významný společenský prostředek, který mapuje chování
firem s ohledem na své zaměstnance a rovněž chování firem k životnímu prostředí a celé
společnosti.
Problematikou společenské odpovědnosti se zabývá Evropská unie, OSN či OECD.
Firmy by měly v souvislosti s tímto konceptem uvažovat dlouhodobě. Krátkodobý projev
odpovědného chování neodpovídá cílům společenské odpovědnosti. Jedná se o dobrovolný
závazek firem, z čehož vyplývá, že nerespektování konceptu CSR nelze v podstatě žádat či
dokonce vymáhat natož postihovat sankcemi.15
2 Význam CSR v současnosti a nástin jejího vývoje
2.1 Základní pilíře konceptu CSR jako teoretická východiska
Společensky odpovědná organizace respektuje tři sféry charakteristické myšlenkou –
People, Planet, Profit.16 Při transformaci takto pojaté CSR lze dojít k závěru, že společenská
odpovědnost organizací spočívá na třech základních pilířích. První pilíř označujeme za
sociální, druhý za environmentální a třetí pilíř je ekonomický. Ekonomická oblast
předpokládá firemní transparentní podnikání, příznivé vztahy s investory, dodavateli a
zákazníky. Do ekonomické oblasti zahrnujeme i případné vlivy na podnikání na místní,
regionální a národní úrovni. V tomto ohledu nás bude zajímat stupeň zaměstnanosti a vhodná
protikorupční opatření.
Ve druhém pilíři, který řeší sociální chování podniku, se zaměřujeme na přístup
k zaměstnancům, rozvoj místní komunity a vztahy se zainteresovanými stranami. Zkoumáme,
jak podnik přispívá ke kvalitnějšímu životnímu stylu, organizuje závodní zdravotní péči
zaměstnanců, dbá bezpečnosti práce na pracovišti, zajišťuje osvětu a vzdělávání zaměstnanců
a v neposlední řadě si všímáme programu pro znevýhodněné, se sníženou pracovní schopností
či jinak handicapované.
15
16
Rozvojovka č. 2/2008
KULDOVÁ L., Společenská odpovědnost firem
11
Třetí pilíř je vystavěn tak, aby podnikání co nejméně zatěžovalo životní prostředí, aby
byly chráněny přírodní zdroje, nedocházelo k narušování ekosystémů. V zájmu zachování
rovnováhy v krajině jsou nutné investice do ekologických technologií. Patří sem také boj proti
černým skládkám a neodbornému likvidování toxického odpadu. K environmentální činnosti
by se mělo přistupovat podle hesla „Mysleme globálně, jednejme lokálně“.17
2.2 Global Compact
Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan zveřejnil v lednu 1999 ve švýcarském
Davosu zásady nového projektu Global Compact. Poprvé podtrhl zásadu, že mechanismus
trhu by měl být úzce propojen se společenskými hodnotami a směřovat k naplňování
společných cílů.
Pod Global Compact rozumíme dodržování lidských práv obecně, pracovních
podmínek a životního prostředí konkrétně a dále boj proti korupci. Společnosti respektující
pravidla Global Compact patří ke společensky odpovědným organizacím, požívají výhod
plynoucích z příslušnosti k iniciativě a svým způsobem šíří prestiž OSN.
Global Compact je zaštítěn OSN. Úkolem je umožňovat a rozvíjet odpovídající
činnosti v podnikatelské sféře a sdílení nových poznatků a zkušeností z oblasti lidských práv,
práce a ochrany životního prostředí. Současně Global Compact vytváří základnu pro diskusi a
následný dialog mezi OSN, podnikateli, odbory a společností. Ústředním tématem je
vylepšení jednotlivých postupů uvnitř podniků z pohledu sociálního. Filosofie fungování
Global Compactu si klade za cíl rozšířit počet společností (firem), které se do podobných
programů zapojují.
Projekt Global Compact stojí na 3 komponentech:
1. Všeobecné deklaraci lidských práv,
2. Základních principech a právech pracujících zveřejněných Mezinárodní organizací práce
(ILO),
3. Agendě jedenadvaceti zásad Summitu Země o životním prostředí.
Uvedené základní dokumenty znamenají ucelený komplex všeobecných hodnot, jež jsou
respektovány vládami všech zemí OSN. Dosud nebyl ve světě zformulován jiný obdobný
koncept sociální odpovědnosti, kterému by se dostávalo tolik deklarované a všeobecné
podpory.18
Ze Všeobecné deklarace lidských práv a základních principů Mezinárodní organizace práce je
sestaveno 10 základních hodnot Global Compact:
Lidská práva
Princip č. 1 Podnikání by mělo podporovat a dbát na ochranu mezinárodních lidských práv
včetně jejich oblastí vlivu
Princip č. 2 ujištění, že se nepodílí na jejich porušování
Pracovní normy
Princip č. 3 svoboda sdružování a právo na kolektivní vyjednávání
17
18
PUTNOVÁ A., SEKNIČKA P., Etické řízení ve firmě
OSN Praha: Zprávy 2000, Global Compact
12
Princip č. 4 zamezování všem formám nucené práce
Princip č. 5 zákaz dětské práce
Princip č. 6 zamezování diskriminace v zaměstnání
Ochrana životního prostředí
Princip č. 7 podpora ochrany životního prostředí
Princip č. 8 podpora iniciativ k většímu povědomí o odpovědném přístupu
Princip č. 9 podpora rozvoje a šíření technologií šetrných k životnímu prostředí
Boj proti korupci
Princip č. 10 vystupování proti korupci ve všech formách, včetně vydírání a uplácení
V České republice se lze setkat s účastníky Global Compact, oficiálních stránkách
uvádí i partnery ze sektoru malého a středního podnikání – např. Josef Srkon-Techlpast, a.s.,
WAREX spol. s r.o. či AB Komponenty s.r.o. Přičemž je možné zjistit v jakém časovém
rozmezí účastníci poskytující zprávy o své činnosti a ty, kteří jsou evidováni jako dlouhodobě
nečinní.19
Global Compact svým rámcem zastřešuje průmyslové iniciativy a rovněž je prospěšný
při rozhodování v regionech i na vládní úrovni. Význam nové platformy jako nástroje k řešení
sociálních vztahů (problémů) si uvědomuje stále více společností a organizací. Otevření
nových světových trhů je podmíněno právě respektováním zásad Global Compact. S ohledem
na množství různých partnerských projektů s OSN, jež mají pomáhat k plnění cílů Spojených
národů je v současnosti důležité zmírnění zadluženosti rozvojových zemí, zvýšení lékařské
péče a následně snížení bídy a chudoby a zamezení šíření hladomoru.
Iniciativa Global Compact nepředstavuje pevně definovaný kodex pravidel ani norem.
OSN nezkoumá podnikové praktiky ani neprověřuje, zda se uplatňuje společenská
odpovědnost. Z tohoto důvodu nelze využívat projekt k obhajobě při případné kritice.
Globalizace v tomto smyslu napomáhá ke konstruktivnímu dialogu s cílem dosáhnout
společná globální odpovědná řešení. V rámci mezinárodních a mezivládních úmluv je
důležité, aby opatření přijatá na úrovni národních společností byla prospěšná a užitečná.
Mnohé z firem se snaží vylepšit svoji image budováním dobrého jména a z toho důvodu
formálně zařazují do výročních zpráv příklady o tom, že se chovají společensky odpovědně a
tuto oblast často přikrášlují a mnohdy neopodstatněně zdůrazňují.
V roce 2005 se sice objevila kritika a nesouhlas s těmito praktikami a podniky byly za
přibarvování skutečnosti tzv. sankcionovány. Nejvyšší trest totiž představoval vyloučení
podniku ze seznamu a následné zveřejnění tohoto opatření na webových stránkách iniciativy.
Podle pravidel Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní
společnosti, jež byla poprvé zformulována v roce 1976, sloužily zásady jako kontrolní nástroj
pro etické chování podniků. Ani směrnice OECD Watch, mezinárodní sítě monitorující
aktivity podniků, neposkytly dostatečné nástroje k sankcionování pro firmy neplnící své
závazky, ke kterým se dobrovolně přihlásily.20
19
20
United Nation Global Compact: Participant Search
OSN Praha: Zprávy 2000, Global Compact
13
2.3 Společenská odpovědnost z pohledu EU
Analyzujeme-li společenskou odpovědnost firem (CSR) v rámci Evropské unie,
musíme brát v úvahu, že evropská strategie je v této oblasti rozvíjena dlouhodobě, téměř dvě
desetiletí. V 90. letech zahájila činnost expertní organizace CSR Europe, jejímž hlavním
posláním je implementování myšlenek společenské odpovědnosti do podnikové reality a tím
umožnit podnikům udržovat dlouhodobý růst, dosahovat zisku a udržovat a rozvíjet potenciál
lidského kapitálu.
Podle J. Trnkové (BLF) je CSR Europe vymezena takto:
„Jejím cílem je zajišťovat celoevropsky propagaci CSR, nabízet vzdělání a poradenství v této
oblasti, fungovat jako referenční bod pro CSR po celé Evropě, shromažďovat poznatky a
příklady a formulovat konkrétní výstupy demonstrující přínos CSR.“21
Významný byl rok 2004, který byl vyhlášen CSR Europe rokem společenské
odpovědnosti. Vyvstává otázka, jak byla tato iniciativa veřejností přijata a co si
zainteresované strany od tohoto vyhlášení slibovali. Zaznamenány byly ne vždy pozitivní
reakce. Liberální ekonomové hodnotili společenskou odpovědnost kriticky, řečeno
s nadsázkou, jako „podvracení“ svobodného podnikání.
Levicově zaměření kritici obvinili koncept společenské odpovědnosti z podvodu.
Uvedli, že velké korporace pouze mluví o sociální odpovědnosti, ale ve skutečnosti pro lidi
nedělají nic navíc, jen to, co ze zákona musí (vyplácet mzdu svým zaměstnancům).
Podobné názory zastávali odboráři. Vyjadřovali dokonce obavy, že dobrovolnost
k naplnění konceptu CSR je pouze přáním. Dokazují, že se nejedná o skutečnou ochranu
sociálních práv zaměstnanců. Dochází k polemice, zda lze spojovat CSR s dobročinností.
Základ dobročinnosti je třeba spatřovat více v morální rovině - charitativní činnosti než
v penězích.
Rozumět této relaci vyžaduje pochopit způsob podnikání s vazbou na sociální aspekty,
které se vyplatí konat. Cílem by měl být za všech okolností spokojený zákazník, který se
s oblibou vrací nakupovat. Dále jsou to motivovaní zaměstnanci, kteří se snaží odvádět
poctivou práci. Výsledkem je společenská spokojenost v místě, kde firma působí. Vzájemné
působení mezi praktickou a teoretickou rovinou CSR by mělo odrážet soulad tří základních
principů – ekonomického, sociálního a environmentálního a nikoliv reflektovat konflikty mezi
nimi.22
Dokumenty Evropské unie týkající se CSR jsou zpracovávány ve spolupráci
s podnikatelskými subjekty, zaměstnaneckými svazy a za účasti neziskových organizací.
Dlouhodobě diskutovaným tématem je rovněž způsob uceleného vyhodnocování CSR a
verifikace skutečností uváděných podniky. V České republice se mapováním firemních aktivit
v oblasti CSR zabývá zejména Ekologický právní servis, ve světě pak nevládní organizace
Greenpeace či CorpWatch. Předmětem kritiky se často stává nekvalitní a neefektivní
monitorování CSR a především její vyhodnocování bez zpětné vazby. Sankcionování zůstává
21
22
TRNKOVÁ J., Společenská odpovědnost firem – kompletní průvodce tématem & závěry z průzkumu v ČR
PUTNOVÁ A., SEKNIČKA P., Etické řízení ve firmě
14
doposud v rovině etické nikoliv v rovině právní postižitelnosti. Organizace vytýkají
dlouhodobou absenci kodifikace CSR do našeho právního systému.
Základní otázkou zůstává hodnotící přístup k firmám. Za jakou činnost je vinit ze
společensky neodpovědného chování? Primární činností firmy je chovat se tržně a v ryze
ekonomickém slova smyslu nelze od podniku nic jiného očekávat. Na druhé straně i tzv.
vedlejší aktivity v sociální oblasti (služby, zdravotnictví, školství) může firmě přinášet
výhodu i prospěch. Jedná se zpravidla o komunitní investování, jež v blízké budoucnosti
může přinést žádoucí kvalitativní změnu podnikatelského prostředí.
Do jaké míry budou podniky nuceny zlepšovat pracovní podmínky nad běžný rámec
vymezený předpisy? V České republice převládají odborné názory, že základní motivace pro
zavádění CSR, je dána tím, že se jedná o propojení public relations a personálního
marketingu. Takovou motivaci lze označit za motivaci primární, podstatnou a žádoucí. Další
motivací se často stává napodobování konkurence. Např. naše firma nesmí zaostávat,
nastoupený trend CSR je třeba zavést. Nejde o vnitřní podnět, ale o podněty vnější a stimulaci
formální a nepravou.
Žádoucí motivace k prosazení CSR v podnicích spočívá na přínosech, jež vložená
duševní i hmotná investice přinese. Efekt je třeba prokázat a pokud možno doložit fakty. Ve
zkoumané oblasti dochází k provázání reálného ekonomického efektu s myšlenkovým
potenciálem zahrnujícím rovinu sociálního vědomí, kde nelze exaktně, jak by se v podnikání
dalo očekávat, přínos z CSR vyčíslit. Z mé úvahy plyne, že CSR významným způsobem
napomáhá a ulehčuje společnou koexistenci zaměstnance a zaměstnavatele.
2.4 Strategie CSR v podmínkách multikulturního prostředí a globalizace
Pro způsoby aplikace CSR lze použít srovnání různých pracovních podmínek u nás a
v zemích třetího světa. Zatímco v evropském prostředí je považováno zajištění sociálního a
hygienického zázemí, úprava věkové hranice pro nástup do zaměstnání, příplatek za riziková
povolání, finanční náhrady za úrazy na pracovišti za standard, v rozvojových zemích tento
standard chybí. Můžeme se tam setkat s odlišným sociokulturním prostředím, které je
prezentováno levnější pracovní sílou, zařazováním dětské práce, slabší vytrvalostí a stálostí,
nevybudovanými potřebnými sociálními návyky i s odlišným chápáním světa.
V těchto zemích pravidla pro odpovědné společenské chování nejsou často vymezena.
Pokud nějaká existují, výkon státní správy se uplatňuje zřídka a minimálně. Absence
základních norem násobena velkou chudobou tamějších obyvatel svolných pracovat pět až
desetkrát levněji než Evropan, je s největší pravděpodobností důvodem přesunutí výroby do
rozvojových zemí. V tomto případě se firma obvykle zviditelňuje formou sponzoringu nebo
filantropie, což významně přispívá k rozvoji místní komunity.23
V rozvojových zemích trvá méně kvalifikovaným zaměstnancům a nezkušenému
managementu delší dobu vyrobit určité množství výrobků než za stejný čas vyprodukuje
podobný podnik v tradičním výrobním prostředí. Management těchto méně produktivních
podniků nutí své zaměstnance k přesčasové práci, při které dochází k přepracovanosti, k
únavě a v souvislosti s tím i k častým úrazům. V důsledku to má za následek snížení pracovní
23
Rozvojovka č. 2/2008
15
výkonnosti. Nezřídka se stává, že zaměstnanci hodiny tráví čas opravováním a předěláváním
nepovedených výrobků, avšak za tuto práci, opravy, předělávky, nedostávají žádnou mzdu.
Zaměstnanci se ocitají v téměř bezvýchodné situaci, jejich sociální postavení je velmi nízké a
v práci setrvávají z nutnosti vydělat si prostředky na běžnou obživu. Při takto řízené
organizaci práce má dělník zaplaceno jen za část odpracovaných hodin. Jsou známé případy
nucené práce, kdy jim zaměstnavatelé nevyplácí celou výši mzdy a vnucují jim pouze zálohy
s odůvodněním, že k doplacení mzdy a k vyrovnání dojde později.
K častému porušování předpisů v oblasti bezpečnosti práce dochází zaměstnáváním
nezletilých. Vážným problémem zůstává i diskriminace na základě pohlaví. Práce žen je
zejména v textilním a obuvním průmyslu podhodnocena a není výjimkou, že odměna za
ženskou práci tvoří polovinu mzdy muže.
Z hlediska ochrany zdraví představují výrobní provozy velmi riziková pracoviště. Na
surovinách, které se v provozních halách dále zpracovávají, se často vyskytují zdraví
nebezpečné chemikálie včetně zbytků pesticidů, jež mohou zdraví vážně ohrozit. Zaměstnanci
pracují mnohdy ve zhoršeném prostředí, které může způsobit potíže s dýcháním v důsledku
práce s barvením, lepením a dalším zpracováváním materiálů. Nezřídka bývá výroba
doprovázena hlukem a prašností a dělníci jsou zpravidla vystaveni nadměrnému horku.24
2.4.1
Cesty k nápravě
V řadě zemí třetího světa je uzákoněna svoboda sdružování a organizování
v odborových svazech. Odlišná situace je v socialistické Číně a Vietnamu, kde odborové
svazy jsou řízeny vůdčí komunistickou stranou. Přes tuto rozdílnost v řízení odborů je situace
dělníků a dělnic v jejich postavení a právech v pracovním procesu podobná a to bez ohledu na
politické zřízení země. V celku se dá říci, že odbory sehrávají významnou úlohu při nástupu
zaměstnance do zaměstnání, prosazují uzavírání řádných pracovních smluv s respektem na
stávající právní úpravu. Významná je snaha odborů zajistit zaměstnancům mimo jiné jejich
základní zaměstnanecká práva a pracovní jistoty.
Jak známo, mezinárodní organizace práce (ILO) stanovila pravidla pro čtyři základní
okruhy pracovního práva. Tyto oblasti mají garantovat:
• svobodu sdružování a právo na kolektivní vyjednávání
• zákaz nucené práce
• zákaz dětské práce
• zákaz diskriminace na pracovišti a v zaměstnání.
Žijeme ve světě globalizace a tento fenomén ovlivňuje rozhodování zákazníka. Nové
trendy velice brzy pozbývají na své jedinečnosti a stávají se obecnými tj. jsou vnímány
globálně. Například tento jev lze pozorovat v oblasti módy a módních výrobků. Módní
výrobky se z počátku objevují nahodile, lidé je obdivují jako jedinečné a postupně jsou stále
více napodobovány a rozšiřovány. Stávají se normou v oblékání. Mluvíme o životním cyklu
24
KOTKOVÁ, Anna. Společenská odpovědnost firem (CSR) v rozvojových zemích v oděvním a obuvním
průmyslu.
16
(módního) výrobku a všeobecným trendem je zkracovat jeho délku. Původní výrobek zaniká,
nastane-li jeho opětná inovace.25
2.4.2
Přínos začleňování CSR do podniku
Shrneme-li myšlenky o aplikaci CSR do průmyslových odvětví v rozvojových zemích
dospějeme k obecnému závěru, že společenská odpovědnost napomáhá ke zlepšení
pracovních podmínek. Erudovanější zaměstnanci zvládají práci za kratší pracovní dobu, jsou
výkonnější, nepodléhají tak rychle únavě, nebývají nemocní a nedochází u nich k velké
úrazovosti. Více motivovaní zaměstnanci vyznačující se vyšší produktivitou práce přispívají
ke zlepšení image firem, které mají potom větší možnost uspět v mezinárodní konkurenci.
Zainteresovanost zaměstnanců se pro firmu stává výrazným pozitivem a ve svých důsledcích
přináší snížení nákladů.
Důležitou roli v uplatňování zásad CSR v rozvojových zemích plní neziskové
organizace. Známé jsou např. organizace Greenpeace a Fair Trade. Obecně se dá shrnout, že
firmy různým způsobem přistupují k naplňování CSR a také ne všechny ji rozvíjejí stejně
intenzivně.26
Jak bylo prezentováno, firma nepůsobí izolovaně, ale vždy se nachází v určité
interakci s okolím nejen ryze přírodním, ale i ve vztahu společenském k různým skupinám
obyvatel, institucím, školám, nemocnicím. Za jednu z hlavních složek působení CSR navenek
jsou zdravotnické aktivity a aktivity dobročinné. U zdravotnických aktivit je společností
vysoce oceňováno zprostředkování preventivních prohlídek, očkování a prevence vzniku
HIV, ale také zdravotnické přednášky a jiná osvětová činnost. K dobročinným aktivitám
můžeme zařadit činnost zdravotnického a výchovného personálu, který je finančně dotován
mateřskou firmou. Nákup zdravotnického materiálu, léků, vybavení a dalších potřeb pro
nemocné znamená v těchto oblastech záslužnou činnost, díky níž je firma vnímána místní
komunitou vysoce pozitivně.
3 Trendy ve vývoji společenské odpovědnosti v malých a středních
podnicích
V překladu Zelené knihy podle Ivana Přikryla se dočteme o aplikaci společenské
odpovědnosti v MSP:
„Její širší aplikace v malých a středních podnicích včetně nejmenších živností má
ústřední důležitost vzhledem k tomu, že do hospodářství a zaměstnanosti nejvíce přispívají.
Mnoho malých a středních podniků se již své společenské odpovědnosti chápe, zvláště vlivem
obce, ale další zvýšení vědomí a šíření dobré praxe by pomohlo společenskou odpovědnost
mezi nimi dále šířit. Dělnická družstva a účastnické programy, stejně jako ostatní formy
25
KOTKOVÁ, Anna. Společenská odpovědnost firem (CSR) v rozvojových zemích v oděvním a obuvním
průmyslu
26
tamtéž
17
družstva, vzájemné a sdružené podniky spojují jiné zájmy účastníků a přijímají spontánně
společenskou a občanskou odpovědnost.“27
Malé a střední podniky zaujímají ve společnosti důležité postavení a jejich činnosti
mají v souvislosti s tím, významný společenský důsledek. S ohledem na obsah společenské
odpovědnosti se objevuje několik zásadních otázek. Firmy pro své správné fungování
potřebují vyrábět kvalitní výrobky a služby, které jsou dostatečně konkurenceschopné a při
své činnosti brát v úvahu potřeby a problémy celé společnosti. Chovat se společensky
odpovědně znamená chovat se zároveň eticky, čímž podporovat žádoucí interakci mezi lidmi
a pokusit se vytvořit takovou společnost, která umožňuje žít kvalitní život. Z původní
myšlenky společenské odpovědnosti firem, která spočívala pouze na tvorbě zisku a bohatství,
jež je základem pro budování kvalitní společnosti, došlo k důležitému pokroku. Firmy jsou
nově chápány jako součást společnosti a jejich provozování má dopad na celospolečenské
dění.
3.1 Malé a střední podniky – charakteristika
„Malé a střední podniky (dále jen MSP) jsou významným sektorem tržní ekonomiky.
Trvalá pozornost věnovaná tomuto sektoru má své racionální důvody. Ty spočívají ve
specifických přednostech MSP, ale i v jejich nevýhodách resp. zranitelnosti.“28
Malé a střední podniky se vymezují podle kritéria počtu zaměstnanců29.
Firmy se člení podle velikosti:
• mikrofirma – 1- 9
• malá firma – 10 – 49
• střední firma – 50 – 249.
Z hlediska zastoupení jednotlivých firem v České republice patří malé a střední firmy
(MSP) k nejvíce rozšířenému druhu podnikání. Podnikatelé v nich plně realizují
podnikatelskou svobodu, nabízejí rovné šance pro všechny, kteří se chtějí zapojit do
produktivního procesu. V těchto firmách se lidé snaží být co nejvíce úspěšní a získat
potřebnou stabilitu. Současně s podnikáním se učí být zodpovědnými, neboť každé
nepromyšlené rozhodnutí může způsobit velké ztráty i samotný krach firmy. Malý a střední
podnikatel je stále na očích svému okolí, s případným neúspěchem se musí vyrovnat sám na
příslušné úrovni.
MSP jsou stabilizátorem pro vymezenou oblast, např. mikroregion a každé politické
pnutí, nejistota pro ně znamenají potenciální rizika. Není typické, aby malé a střední firmy
byly v rukou zahraničních subjektů. Z letité praxe vyplývá, že cesta k výraznějšímu
ekonomickému oživení v regionu vede přes podporu rozvoje MSP v dané oblasti.30
27
PŘIKRYL, Ivan, Zelená kniha. JUDr. Ivan Přikryl: Stránky nezávislého odborníka na družstevnictví, bydlení a
právo [online]. 7.9.2003 [cit. 2011-04-08].
28
Český statistický úřad:
29
Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání v aktuálním znění
30
18
3.2 CSR a zákazník jako odběratel služby
Dnešní zákazník se stává používáním informačních technologií vyspělejším a
odpovědnějším. Má možnost nabídky výrobců porovnávat a poskytovatele či prodejce si
zákazník vybírá a mění podle svých priorit. Prudký rozvoj internetu otevřel zákazníkovi nové
možnosti: z pohodlí domova srovnávat ceny, jakost výrobků a dokonce se seznámit s názory
uživatelů na daný výrobek či službu. Takovou formu nakupování lze označit za zodpovědnou.
Opírá-li se rozhodnutí o další aspekty např. objednat si ekologické výrobky či výrobky
z chráněných dílen, dostává i nákup širší rozměr, hovoříme o uvědomělém rozhodování se
společensky odpovědným přístupem.
V souvislosti s tímto vývojem se mění manažerské postoje zejména v řízení výroby.
Mnohé firmy razí trend, že vyrábět spolehlivě a odpovědně přináší výhodu v nižší
zmetkovosti, což vede k dosažení minimální ztrátovosti. Snahou podniku je rychlejší zavádění
inovací, které zohlední výrobky nebo služby těch zákazníků, kteří upřednostňují finančně
dostupnější varianty nákupů. Obecným požadavkem zákazníků je dostupnost výrobků za lepší
cenu.
Aby firma dosáhla společensky odpovědných aktivit, je třeba, aby se podílela kupř. na
projektech napomáhajících ochraně životního prostředí v průmyslově rozvinutých městech.
Účast firmy na ekologicky významném projektu znamená její celkové zviditelnění a posilnění
jejího public relations. Jak dalece jsou zákazníci spokojeni se službami či výrobky zjišťují
samotné firmy vlastními anketami a z analýzy získaných názorů je jim poskytována zpětná
vazba. Tímto způsobem se mapuje zájem, který může být dále využit jako pomocný nástroj
při stanovení budoucí strategie vývoje podniku. Firma pomocí „nápadů“ zákazníků objevuje
nové spektrum možností pro další inovaci svých produktů. V této konstrukci nesmíme
zapomínat na důležitost informovat zákazníky. Vhodně upozorňovat, že jejich názory se firma
zabývá, bere je vážně, dále je využívá a že v žádném případě není anketa chápána jako
formální činnost.31
3.3 Best Practice a Best Practices
Z laického pohledu může čtenáři připadat, že hovoříme o jednom pojmu, ale
z ekonomického pohledu je zapotřebí pod tímto označením rozlišovat pojmy dva. Každý
zosobňuje jinou firemní praktiku. Pod pojmem Best Practice rozumíme dobrou praxi. Toto
označení se používá pro osvědčené a uznávané praxe. Na druhé straně označení Best
Practices v českém ekonomickém prostředí je zavedený výraz pro chytré praktiky, tj. úspěšné
konkrétní návody - modely pro řešení problémových situací pomocí vhodných technik a
metod.
Na otázku, jak docílit ve firmách vyšší produktivity, přichází v úvahu jedna
z možných odpovědí, že jde o aplikaci dobrých praktik ve smyslu jejich sdílení. Aby podniky
zmiňované vyšší produktivity dosáhly, musí si vytvořit vhodné prostředí a příznivé podmínky
pro realizaci chytrých praktik.
31
PETŘÍKOVÁ R.: Společenská odpovědnost organizací
19
Sdílení chytrých praktik je třeba chápat konstruktivně, ne destruktivně tj. zhoršení
konkurenceschopnosti firmy na trhu. Aplikace chytrých praktik by neměly vést k ohrožení
firmy. Sdílení chytrých praktik může probíhat ve vzájemném působení s několika podniky.
Aby tento proces byl úspěšný, je třeba dbát vzájemné prospěšnosti. Ve
vztahu dodavatel-odběratel osvědčené praktiky přinášejí výhodu ve formě poskytování
nižších cen výměnou za příznivější služby. Z konstatování, že žádné firemní praktiky nelze
ošetřit právně, vyvozuji, že je žádoucí chytré firemní praktiky bez omezení předávat,
doporučovat a využívat.
3.4 Firemní dobrovolnictví
Zainteresovanost zaměstnanců do projektů společenské odpovědnosti sehrává zásadní
roli také v oblasti firemního dárcovství. Jedním z nejefektivnějších nástrojů společenské
odpovědnosti firem se stalo firemní dobrovolnictví, jež dovoluje zaměstnancům firmy
poskytnout svou práci v pracovní době neziskové organizaci. Tato aktivita byla ze strany
zaměstnanců hodnocena velmi pozitivně a přispěla významně k jejich osobní realizaci a účastí
na společensky prospěšném projektu i k nutnosti potřeby jejich pomoci neziskovým
organizacím. Umožní-li firma svým zaměstnancům, aby se aktivně podíleli na veřejně
prospěšných projektech, mluví se o ní v pozitivním slova smyslu a posiluje svou pozici a
dobré jméno.
Čím vyššího vzdělání dosahují potencionální zaměstnanci, tím více považují za
důležité rozvíjet a posilovat společenskou odpovědnost. Vzdělání jim poskytuje vidět nové
aspekty, vnímat pohnutky i motivační činitele v širších souvislostech, které je zapotřebí využít
k hlubšímu rozpracování CSR. Jedná se o významnou výzvu nejen pro vědecko-teoretickou
sféru, ale i pro aplikaci výzkumu v praxi.
Zvýšení soudržnosti zaměstnanců a pocitu odpovědnosti lze shrnout následovně:
• motivace zaměstnanců přináší zvýšení produktivity
• upevnění pocitu z dobře vykonané práce vede ke spokojenosti
• dobré jméno firmy jsou schopni vytvářet jen motivovaní zaměstnanci
• vybudovat přesvědčení, že dlouhodobě pracovat pro firmu se vyplatí
• péče o rozvoj schopností zaměstnanců vede k osobní realizaci
• zlepšení pracovního klimatu jako podmínka úspěšné práce v týmu (teambuilding)
• zapojení zaměstnanců do veřejně prospěšných projektů přispívá k rozvoji jejich
osobních hodnot
Příkladů integrace CSR do řízení lidských zdrojů se dá nalézt bezpočet. Jde o to umět
diferencovat a pomocí evaluačních nástrojů zavádět kvalitní modely CSR do širokého
podnikatelského prostředí.
20
4 Metodika průzkumu a jeho formy
4.1 K použitým metodám při zpracování průzkumu
Pro splnění cílů, které jsem si na počátku vytkla, je nutné užít a aplikovat vhodné
metody zpracování. Za vůdčí metodu, která byla v průzkumu respektována, je metoda
systémového přístupu, kdy jsou zkoumaná fakta chápana komplexně tj. ve všech
souvislostech. Otázky pro respondenty bylo třeba vhodně naformulovat tak, aby pomocí nich
bylo docíleno ověření zkoumaných jevů. Dále byl v práci využit analyticko-syntetický přístup
při zkoumání konceptu společenské odpovědnosti v praxi malých a středních podniků.
K řešení zadaného úkolu jsem použila analýzu pro rozbor zkoumané problematiky CSR,
kterou jsem získala dotazníkovým šetřením a rozčlenila jsem odpovědi tak, aby
korespondovaly s jednotlivými hypotézami. K celkovému vyhodnocení výsledků jsem
dospěla použitím syntetické metody. V práci jsem se nevyhýbala užít metody indukce a
dedukce jako významného nástroje logického myšlení. Dílčí poznatky z jednotlivých
odpovědí respondentů jsem se snažila zevšeobecnit a pojmenovat závěry.
Pro monitorování společenské odpovědnosti bylo využito metody kvantitativního
výzkumu, který umožnil podle předem vymezených kritérií vytipovat a sestavit sledovanou
cílovou skupinu MSP z veřejně dostupných informačních zdrojů.
Při zpracovávání výsledků dotazníkového šetření zkoumající CSR se v dalším
uplatnila metoda kvalitativního výzkumu. Pro získání objektivních závěrů bylo součástí
praktické části i ověření hypotéz, využití názorů a faktických zkušeností dotazovaných MSP.
Dále je třeba do této metody zahrnout i normativ základních mezinárodních standardů.
Významné je zhodnocení rozsahu a hloubky realizace konceptu CSR ve strategii řízení MSP.
4.2 Tvorba dotazníku
Účelem dotazníkového šetření bylo získat určité penzum názorů a souhrn konkrétních
činností prováděných v praxi sledovaného druhu firem. Dotazy byly směřovány na vrcholové
představitele podniků – ředitele/ky či jednatele/ky, o kterých se domnívám, že jsou hlavními
osobami ve firmách, jež by měli být odpovědni za řízení celé společnosti či schopni
vystupovat jejím jménem. Respondenti se vyjadřovali k tématu společenské odpovědnosti v
závislosti na vytčeném cíli práce s účelem ověřit stanovené hypotézy. Jejich odpovědi mi
poskytly poměrně dostatečný náhled do této problematiky a pomohly dotvořit určitou
představu o situaci společenské odpovědnosti uvnitř firem.
Dotazník byl strukturován do tří hlavních částí. Nejprve jsem zjišťovala identifikační
údaje a stručnou charakteristiku respondentů. V dalším kroku jsem zařadila otázky vztahující
se k sociálnímu a environmentálnímu pilíři společenské odpovědnosti. V závěru se šetření
zaměřovalo rovněž na názory a stanoviska respondentů k prosazování CSR, k případným
přínosům či omezením v jejím uplatňování. Dotazník byl rozesílán v elektronické podobě
v rámci České republiky a přímo adresován konkrétnímu vrcholovému vedení. Z důvodu větší
ochoty a otevřenosti dotazovaných byl průzkum zcela anonymní. Formu dotazování jsem
zvolila tak, aby nezasahovala příliš do soukromí firem a nevyžadovala sdělení citlivých údajů,
21
protože jsem si vědoma, že v otázkách týkajících se etického chování společnosti může
docházet k určitému zkreslení a daný podnik by případné neetické jednání jen stěží přiznal.
4.3 Formulace hypotéz
Obecným cílem každé podnikatelské činnosti je vytváření zisku jako základního
atributu. Zůstaneme-li v rovině takto stroze pojatého náhledu, jako bychom nebrali v úvahu,
že je podnik zasazen do společnosti, že v něm pracují lidé se svými potřebami. Je nutno
zdůraznit, že existují vedle zisku i další důvody, které by se neměly opomíjet. Důležitým
z nich je odpovědnost podniku vůči společnosti. Jedná se o relativně nový požadavek, který si
do budoucna zaslouží větší pozornosti než se tomu děje doposud. Vycházejíc z těchto
teoretických předpokladů formulovala jsem následující hypotézy:
H1: MSP nemají stanovenou strategii společenské odpovědnosti.
H2: CSR přispívá ke zvýšení image firmy.
H3: Podnikání a CSR jsou v kauzálním vztahu.
H4: Kvalitní výrobky a služby jsou podmínkou pro naplňování konceptu CSR.
H5: Stát motivuje MSP k uplatňování konceptu CSR.
Hypotéza 1
Tato hypotéza má ověřit, zda oslovený vzorek respondentů zapracoval do své strategie řízení
koncept společenské odpovědnosti. Zajímalo mě nejen samotné zapracování, které může mít
formální charakter, ale skutečná aplikace CSR v praxi. K ověření hypotézy jsem zjišťovala,
zda firmy mají přímo zodpovědného pracovníka za aktivity CSR.
Hypotéza 2
Uvedená hypotéza byla vytvořena s cílem konkretizovat hlavní přínos CSR pro malé a střední
podniky. Brala jsem v úvahu některá teoretická východiska CSR, jež se při zavádění jejího
konceptu do firem nejčastěji zmiňují. Většinový názor stojí na myšlence, že hlavní přínos je
nutno spatřovat ve vylepšení image firmy.
Hypotéza 3
Myšlenku rozebrat vztah mezi podnikatelskou činností a CSR a najít příčinnou souvislost
mezi nimi považuji za klíčovou. Domnívám se, že pokud respondenti pochopili poslání a cíle
společenské odpovědnosti, pak rozumí její vzájemné závislosti i propojenosti s podnikem.
Z toho vyplývá, že podniky umějí uvědoměle zacházet s CSR a aktivně ji využívat.
Hypotéza 4
Ve čtvrté hypotéze se snažím u respondentů ověřit do jaké míry kvalita jejich výrobků a
služeb ovlivňuje koncept CSR za použití hodnotícího pořadí v rozmezí 1 – 4. Vedlejším
produktem uvedené hypotézy je dále verifikovat, zda firmy vyrábí sice kvalitní výrobky, ale
svou činností poškozují životní prostředí a tím znehodnocují environmentální pilíř, a tudíž je
nemůžeme označit za společensky odpovědné.
22
Hypotéza 5
V podstatě se budu snažit ověřit,
ověř zda stát může
že svými dostupnými nástroji přispět
p
k podpoře
konceptu CSR v malých a středních podnicích. Beru-li
Beru v úvahu naši platnou legislativu, nikde
nenajdeme přímou
ímou souvislost na podporu zavádění
zavád ní CSR do podnikání. Z toho vyvozuji, že
CSR stojí v našem podnikatelském prostředí
prost edí na bázi dobrovolnosti. S ohledem na tuto
skutečnost
nost usuzuji, že odpovědi respondentů
respondent se budou odvíjet od jejich individuálních kvalit a
vyspělosti
losti vnímání sociálních a etických hodnot v konkrétním podnikatelském prostředí.
prost
Rovněž názory respondentůů mohou být ovlivněny
ovlivn
délkou jejich působení
ůsobení ve vedoucích
funkcích, jejich zkušenostmi s obchodními a sociálními partnery včetněě státu.
Verifikace všech hypotéz proběhla
probě na základě vyhodnocení dotazníkového šetření.
šet
5 Zpracování dotazníkového šetření
šet
5.1 Identifikační
ní údaje a charakteristika respondentů
respondent
Specifikace firmy dle počtu
čtu jejích zaměstnanců:
zam
V souvislosti s vytčeným
čeným cílem práce, bylo důležité
d
určení
ení respondentů
respondent dle jejich
velikosti. Šetřením
ením byl zajištěn
zajiště vyrovnaný počet firem v hlavních cílových skupinách, jak
znázorňuje následující graf (viz graf 1) – skupina malých firem v zastoupení 41% a skupina
středních firem tvořící
ící polovinu dotazovaných.
Graf 1:: Zastoupení podle velikosti firem (počet
(po zaměstnanců)
Zaměření podnikatelské činnosti firem:
V uvedeném grafu (viz graf 2) jsou zobrazeny obory podnikatelské činnosti,
č
kterým se
respondenti nejvíce věnovali.
novali. Některé
N
firmy se zaměřovaly na více činností,
inností, z tohoto důvodu
přesahuje
esahuje celkové procentuální vyjádření
vyjád
100%. Největší podíl tvořily
ily výrobní podniky, které
byly většinou spojeny přímo
ímo s obchodní činností.
Příznivě hodnotím, že jsou zastoupeny i další firmy zaměřující
ující se na vědu
v
a výzkum
(především
edevším chemické a lékárenské produkty), stavebnictví, technické služby a gastronomii.
23
Graf 2:: Zastoupení oboru podnikatelské činnosti
lastnictví dotazovaných firem:
Forma vlastnictví
Za významný faktor ovlivňující
ovliv
zavádění
ní konceptu CSR ve firmách považuji jejich
formu vlastnictví. Firmy pocházející ze zahraničního
zahrani
prostředí
edí mají ve většině
vě
případů více
zkušeností s CSR a v rámci uplatňování
uplat
těchto aktivit zde najdeme větší
ětší přesvědčení
př
o jejich
významnosti pro podnik. Naproti tomu české podniky shledávám v tomto směru
sm
méně
aktivní, což může být důležitým
ležitým odlišujícím prvkem. Pomocí grafu můžeme
můžeme sledovat podíl
českých a zahraničních
ních firem či firem se zahraničním
ním investorem. Výraznou převahu
p
dotázaných tvoří české firmy.
Graf 3: Druh vlastnictví
lastnictví firem v procentuálním vyjádření
Délkaa ve vedoucí pozici respondenta
Ačkoliv společenská
enská odpovědnost
odpov
postihuje veškeré zaměstnance
stnance podniku,
podni
kteří jsou
jedněmi z hlavních stakeholders, zaměřila
zam ila jsem dotazník na vrcholové vedení z důvodu lepší
vypovídací schopnosti poskytnutých informací, vyšší míry znalostí a zkušeností a zejména
větší kompetentnosti k rozhodování o budoucím vývoji v oblasti společenské
čenské odpovědnosti.
odpov
Graf nabízí ke srovnání závislost doby v zastávané vrcholové funkci, která může
m
mít vliv na
24
relevantní názory a smýšlení o společensky
spole
odpovědném
dném chování firmy. Ze srovnání
vyplynulo, že nejvíce dotázaných pracuje ve vedoucí pozici
pozici déle než 10 let a jejich odpovědi
odpov
jsou vzhledem k této skutečnosti
čnosti věrohodné.
v
Graf 4: Délka působení
sobení respondent
respondentů ve vedoucí pozici
Certifikace podle norem
Získáním certifikace v oblasti kvality, životní prostředí, bezpečnosti
čnosti a ochrany zdraví
při práci čii jinými normami podniky mají aktivní podíl na naplňování
napl
spole
společenské
odpovědnosti.
Z průzkumu
zkumu vyplynulo (viz graf 5), že největší
tší množství certifikací (více než
polovina) se týká normy ISO 9001, která zahrnuje
zahrnuje oblast managementu kvality. Dále
respondenti zmiňovali
ovali normu ISO 14001 zabývající oblastí životního prostředí
pros
(14%), na
třetím místě skončila
ila norma HACCP a vedle ní ISO 18001. Obě
Ob s podílem 5 %. Zbývající
část tvoří normy specifické, z oblastí obrábění a zpracovávání kovů a výroby automobilových
součástí.
Struktura certifikátů
ISO 9001
5%
3%
4%
5%
15%
ISO 14001
ISO 18001
54%
14%
ISO/TS 16949
ISO 13485
HACCP
Ostatní
Graf 5:: Struktura certifikátů
certifikát v procentuálním vyjádření
25
Průzkumu společenské odpovědnosti malých a středních podniků v praxi se zúčastnilo
54 respondentů, což představuje přibližně pětinu oslovených. Kompletní podoba dotazníků je
součástí přílohové části této práce.
5.2 Analýza a vyhodnocení získaných údajů z dotazníkového šetření
5.2.1
Hypotéza 1
MSP nemají stanovenou strategii společenské odpovědnosti.
V první hypotéze jsem se snažila potvrdit či vyvrátit tvrzení, že malé a střední podniky
nemají stanovenu strategii v oblasti společenské odpovědnosti. Z uvedeného grafu vyplývá, že
ve většině případů nemají firmy určenu jednoznačnou strategii. Týká se to téměř 70 % firem.
K ověření faktu, že v menšinovém vyjádření postupují podniky podle zvolené strategie, jsem
se dotazovala na osobu odpovědnou za společensky odpovědné aktivity. Bylo by možné
předpokládat, že výsledky budou v obou případech totožné. Jak je patrné z grafického
vyjádření, nemají některé podniky zabývající se společenskou odpovědností stanoveného
pracovníka v této oblasti. Nabízí se vysvětlení, že firmy uplatňují společenskou odpovědnost,
aniž by měli důkladně zpracovánu strategii a přímo odpovědného konkrétního pracovníka
nebo by taková činnost rozšiřovala stávající náplň práce některého zaměstnance. Je
pravděpodobné, že firmy mohou považovat samostatné vyčlenění zaměstnance pro tuto oblast
za příliš nákladné. Ze získaných odpovědí je nejčastěji zmiňována osoba ředitele, jednatele či
vedoucího personálního oddělení, jež koordinuje aktivity společenské odpovědnosti
v podniku. Mezi dalšími osobami se vyskytovali
ne
obchodníci
nebo Strategie v CSR ano
marketingoví
manažeři,
asistentky ředitelů
0%
100%
mikrofirmy
malé firmy
26%
74%
Uplatnění strategie v CSR
ano
ne
33%
67%
26
Graf 6: Zastoupení respondentů v uplatňování CSR
střední firmy
50%
50%
Tab. 1: Podíl respondentů v závislosti na velikosti firem strategie
CSR
Celkem
33%
67%
Tab. 2: Podíl respondentů v závislosti na velikosti firem
- odpovědná osoba za CSR
Odpovědná osoba
odpovědná osoba za CSR
Odpovědná osoba za CSR
ano
ne
mikrofirmy
malé firmy
střední firmy
Celkem
ano
0%
22%
45%
30%
ne
100%
78%
55%
70%
30%
70%
Graf 7: Odpovědná osoba za CSR
5.2.2
Hypotéza 2
CSR přispívá ke zvýšení image firmy.
Image firmy je založena na způsobu chápání, vnímání firmy veřejností, především
jejími zákazníky, obchodními partnery, místními institucemi a médii. Pro podnik je důležité,
jak tyto zájmové skupiny o něm smýšlejí, jednají a vytváří mu tím vnější povědomí,
prezentující ho navenek. Nedílnou součástí firemní image je jeho vizuální stránka – logo,
firemní barvy, motivy a další specifické znaky. V dnešní době můžeme zaznamenat posun ve
vnímání image firmy. Pro podnik se stává více rozhodujícím jeho vystupování navenek,
vztahy s veřejností než propracovanost jeho vizuální podoby. Zákazníci si všímají jednání
zaměstnanců, přístupu k životnímu prostředí a věnují také více pozornosti sociálním tématům.
Z toho odvozuji, že tvorba image podniku vystupujícího pod značkou CSR je dlouhodobým
procesem, k čemuž musí firma odpovědně přistupovat. Formování image společensky
odpovědné firmy stojí na nepřetržitém a dlouhodobě kladném přístupu svých zaměstnanců,
27
vhodným vedením vrcholového managementu, prosazováním společensky
společensky odpovědných
odpov
aktivit na všech úrovních řízení a šířením
ší
povědomí o prospěšných činnostech podniku na
veřejnosti. V neposlední řadě sem také patří pravidelné
idelné informování a jednání
jed
se
zainteresovanými skupinami.
V dotazníkovém šetření byly zkoumány nejdůležitější
nejd
přínosy
řínosy společenské
spole
odpovědnosti firem. Z uvedeného grafu je zřejmé,
z
že za hlavní přínos
řínos považují firmy
v naprosté většině zvýšení jejího image. Na druhém místě
míst se téměř v polovině
polovin případů firmy
domnívají, že CSR působí
sobí na spokojenost a důvěru
d
zákazníků a ostatních obchodních
partnerů. Nejméně ohlasůů zaznamenává položka vyšší ekonomické výkonnosti. Ve vědomí
v
firem tedy zatím není vytvořena
vytvo
adekvátní souvislost mezi ekonomickou
omickou stránkou a
společenskou odpovědností
dností firem. Podniky považují společensky
spole
odpovědné
ědné aktivity za méně
mén
ziskové zřejmě z toho pohledu, že nepřináší
nep
podniku okamžitý zisk. Většina
ětšina našich malých a
středních podniků má menší důvěru
dů
ke konceptu společenské odpovědnosti
dnosti a z tohoto postoje
pramení i tendenční
ní orientace na dosažení maximálního zisku. Na druhé straně
stran je CSR
dlouhodobou záležitostí, jež naopak firmám pomáhá vytvářet
vytvá et optimální zisk, ve kterém jsou
již zakomponovány sledované sociální aspekty.
Přínosy CSR
72%
zvýšení image firmy
35%
zlepšení vztahů se zaměstnanci
17%
15%
vyšší konkurenceschopnost
vyšší ekonomická výkonnost
52%
spokojenost a důvěra zákazníků a obch. partnerů
39%
spokojenost a důvěra veřejnosti
2%
jiné
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80%
Graf 8: Přínosy
ínosy CSR v procentuálním vyjád
vyjádření
Přínosy CSR
zvýšení image firmy
zlepšení vztahů se
zaměstnanci
vyšší
konkurenceschopnost
vyšší ekonomická
výkonnost
spokojenost a důvěra
zákazníků a obchodních
partnerů
spokojenost a důvěra
veřejnosti
jiné
mikrofirmy malé firmy
střední firmy
celkem
60%
40%
81%
30%
64%
41%
72%
35%
0%
19%
18%
17%
0%
15%
18%
15%
40%
48%
59%
52%
0%
33%
55%
39%
0%
5%
0%
2%
Tab. 3: Přínosy
ínosy CSR v závislosti nna velikosti firmy
28
Úvahu, která byla zformulována v hypotéze lze podle provedeného průzkumu potvrdit.
Dotazníkovým šetřením bylo ověřeno, že dochází v současné době k výraznému posunu v
chápání některých ekonomických pojmů včetně image, která je nově obohacena o dimenzi
společenské odpovědnosti.
5.2.3
Hypotéza 3
Podnikání a CSR jsou v kauzálním vztahu.
Je společenská odpovědnost firem pevně spjatá s podnikatelskou činností? Stanovenou
hypotézou jsem chtěla ověřit, jakým způsobem podniky vnímají společenskou odpovědnost a
zda existují překážky v její aplikaci. Položila jsem firmám otázku:
“Zaznamenali jste důvody bránící v prosazení společensky odpovědného chování ve vaší
firmě?“
Příznivě působí fakt, že nadpoloviční většina dotázaných nezaznamenala žádný důvod,
který by bránil v aplikaci konceptu CSR v jejich firmě. Zajímavý rozpor jsem objevila ve
sdělení respondentů, že neexistuje kauzální vztah mezi podnikáním a společenskou
odpovědností. Pravděpodobně jejich odpovědi mají základ v nedostatečném pochopení
konspektu CSR a neuvědoměním si souvislosti a úzké propojenosti s podnikatelskou činností.
Společenská odpovědnost není samostatnou disciplínou či projektem, o kterém by měla firma
rozhodnout, zda se jím bude zabývat či ne. Jedná se o postoj ovlivňující komplexní systémové
řízení celé firmy; přijetí principů a zásad společensky odpovědného chování. Protože
podnikatelé s vidinou rychlého zbohatnutí, myslí a jednají spíše krátkozrace a nerespektují
plně potřeby společnosti, jíž jsou integrální součástí, pak veškerá neuvážená rozhodnutí se na
ní mohou významnou měrou negativně projevit. S ohledem na tyto skutečnosti se daná
hypotéza v mém projektu potvrdila částečně.
Dotazníkové šetření v této části přineslo nové podněty k zamyšlení, které při
samotném sestavování hypotéz nebyly aktuální. Rozhodla jsem se nad některými hlouběji
zamyslet. Vyskytl se názor, že respondent se setkal s obavou zákazníka o vyšší cenu výrobků,
která by byla způsobena zavedením CSR v podniku. Pokusila jsem se o rozbor tohoto
konstatování. Zákazníka s takovým postojem lze pravděpodobně označit za člověka, který si
dostatečně neuvědomuje význam společenské odpovědnosti, spíše je k ní lhostejný a nezajímá
ho. V tomto ohledu záleží rovněž na věku, zkušenostech, sociálním statutu, popř. dosaženém
stupni vzdělání. Dalším argumentem pro zastávání podobného názoru se jeví nedostatečná
informovanost směrem k zákazníkům. Mělo by být zřejmé koho, jaké aktivity či projekty
zákazník koupí výrobku podporuje. Vždy se vyplatí firmě otevřenost, transparentnost a
laskavý přístup.
29
Bariéry v aplikaci CSR
nezaznamenali
ve společnosti není dostatečná poptávka…
nedostatek času
zbytečné náklady
CSR jako nadbytečnost
CSR není natolik důležitou aktivitou
není příčinná souvislost s podnikáním
neuvažovali o CSR
byrokracie a formalismus
jiné
0
5
10
15
20
25
30
Graf 9:: Bariéry v aplikaci CSR v absolutním vyjádření
vyjád
Respondenti rovněž
ěžž dosud neuvažovali o zavedení konceptu CSR, ačkoli
a
je z jejích
dalších odpovědí zřejmé,
ejmé, že společensky
spole
odpovědné aktivity z velké části
č
činí. Z toho
vyplývá, že malé a střední
ední podniky nejsou obeznámeny dostatečně
dostate ě a někdy
ně
pod pojmem
společenské odpovědnosti
dnosti nemají konkrétní představu.
p edstavu. Jejich neznalost jim ale nebrání ve
spolupráci a udržování dobrých vztahů
vztah s místní komunitou. Prostřednictvím
ednictvím těchto
t
aktivit si
zlepšují svou reputaci a budují dobré jméno. Své chování orientují na přání
přání a potřeby
pot
svých
zaměstnanců, zákazníků a obchodních partnerů.
partner . Shledávají toto jednání důležitým
dů
pro jejich
ekonomickou prosperitu. Nejvíce prostředků
pro
věnují
nují na sponzoring (ze 73 %), další
významnou položku tvoříí poskytování věcných
v
a finančních darů.
Konkrétní aktivity podniků
podnik se týkaly např.. sponzoringu výtvarné výstavy, sportovních
klubů,, kulturních akcí pro děti,
dě interního vzdělávání a kurzů na zdokonalování vědomostí
v
zaměstnanců,, stravenky, zdravotní prohlídky, podpora Fondu ohrožených dětí,
d
zdravotně
postižených, regionu a spádového města,
m
místa obnovitelných zdrojů v Domě
Dom dětí a mládeže,
včetně finanční
ní podpora hospiců.
hospiců
30
Podpora aktivit CSR (1)
kulturní akce
66%
sportovní aktivity
68%
péče o zdraví zaměstnanců
52%
rozvoj HR, další vzdělávání
50%
finanční a jiná podpora NNO
61%
podmínky pro znevýhodněné
7%
účast na veřejných záležitostech…
5%
žádné
5%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
Graf 10:: Podpora aktivit CSR - 1
Podpora aktivit CSR (2)
73%
sponzoring
50%
motivační pobídky pro zaměstnance
59%
péče o bezpečnost a ochranu zdraví…
64%
dary věcné a finanční
16%
aktivity směřující k ochraně ŽP
2%
dobrovolnictví
7%
spolupráce na rozvoji komunity
0%
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80%
Graf 11: Podpora CSR aktivit
ktivit - 2
5.2.4
Hypotéza 4
Kvalitní výrobky a služby jsou podmínkou pro naplňování
napl ování konceptu CSR.
Vycházíme-li z dnešní reality, je finanční
finan
hledisko jedno z častých
astých argumentů proti
zavádění principů CSR do podniku. Naproti tomu si myslím, že firma,
irma, která přechází
p
nebo
opomíjí zásady CSR se chová krátkozrace a nechápe, že do budoucnosti se bez implementace
společenské odpovědnosti
dnosti neobejde a bude jen s obtížemi směřovat
at k principu trvale
udržitelného rozvoje. V souvislosti s tím nenaplní předpoklad
edpoklad optimalizace zisku. Setkáváme
se s případy, kdy vítězí
zí snaha po rychlém zbohatnutí, vydělat
lat peníze a tyto přemístit
p
jinam.
Tato cesta nevede k principům
principů trvale udržitelného rozvoje, nebere v úvahu plánování
společenské odpovědnosti,
dnosti, kterou je nutno spojovat s investory a jejich důvě
ůvěrou.
31
S ohledem na předcházející
edcházející úvahu byla do dotazníkového šetření
ření zahrnuta otázka
zkoumající oblasti zájmů pro uplatňování
uplat
a další rozvoj společenské
enské odpovědnosti.
odpov
Sestavila
jsem čtyři výroky s rozdílnou vypovídající hodnotou a podle došlých odpovědí
odpov
jsem
vyhotovila graf, z něhož
hož lze vyčíst,
vyč které výroky firmy z hlediska implementace CSR preferují
(dali jim nejvíce preferenčních
čních bodů)
bod a které v hierarchie společenské
enské odpovědnosti
odpov
klesají a
je jim přičítán
ítán menší význam.
Graf 12: Pořadí výrokůů dle ddůležitosti podle preferenčních bodů
Výrok č. 1:
Organizace poskytuje kvalitní služby a výrobky neohrožující zdraví a prodává je za
přijatelnou
ijatelnou cenu. Respondenty nejvýše ohodnoceno 193 body.
Tím, že tomuto výroku byl přisouzen
p
nejvyšší počet bodů lze usuzovat, že společenská
spole
odpovědnost začíná
íná být v praxi brána vážně
vážn a výroba kvalitních produktů
produkt či poskytování
kvalitních služeb je významné rozhodnutí, které odpovídá tendenčním
tenden ním snahám o aplikaci
CSR.
Z dotazníkového šetření
ení lze vyvodit, že kvalitní produkty nebo služby mohou
podnikům zajistit i dosažení vyšší ekonomické výkonnosti. Podle analýzy své činnosti a
s přihlédnutím k činnosti
sti konkurentů
konkurent si firmy uvědomují, že vynaložení prostředků
prost
do
programu CSR se stává návratnou investicí.
Výrok č. 2:
Organizace vede účetnictví
četnictví v souladu se zákonem (poctivé účetnictví).
etnictví). Výrok skončil
skon
na druhém místě.. Respondenty ohodnocen 184 body. Pro objektivní vyhodnocení tohoto
výroku jsem brala v úvahu, že málokterá firma by přiznala,
p iznala, že nevede účetnictví
ú
plně
v souladu se zákonem. Nezvratnou skutečností,
skute ností, že výrok byl ohodnocen poměrně
pom
vysoce.
Vést poctivé účetnictví
etnictví je pro firmy prioritou
prior
a svědčí o uplatňování CSR.
Výrok č. 3:
Organizace si váží svých zaměstnanců,
zam
, poskytuje jim odborný rozvoj a zaměstnanecké
zam
výhody/benefity apod. Tento výrok získal 170 bodů
bod a skončil na třetím
etím místě.
místě
32
Rovněž i přii vyhodnocování tohoto stanoviska se potvrdilo, že CSR v péči
péč o zaměstnance se
rozvíjí a nabývá na významu (viz graf 10)
Výrok č. 4:
Organizace přispívá
ispívá k ochraně životního prostředí, zaměstnává
stnává znevýhodněné
znevýhodn
a
handicapované. Z hlediska CSR výrok nabyl nejnižší hodnoty a respondenti mu přiznali
p
161
bodů.
Zajímavý postřeh
eh přináším
přináším od respondenta, který uvedl, že zaměstnávání
zam
handicapovaných se nevyplatí, a proto na něj
n j firma nahlíží jako na neefektivní. Tomu
odpovídá i nejnižší ohodnocení respondentů,
respondent , které se tomuto výroku dostalo. Rozebrat otázku
zaměstnávání těchto
chto osob si vyžaduje větší
v
prostor, který mu bohužel v této práci nemohu
věnovat. Nicméně konstatuji,
onstatuji, že trendem je rozvíjející se integrace a v dohledné době se
očekává
ekává širší uznání jejího zavádění
zavád
i za cenu zvýšení nákladů.
ů. Sociální
Sociál
separace
znevýhodněných
ných je poplatná minulosti a do naší moderní společnosti
spole nosti by neměla patřit.
Dimenze CSR vnáší postupně světlo
sv
i do této problematické oblasti.
stnávání handicapovaných a znevýhodněných
znevýhodn
v MSP:
Míra zaměstnávání
Zaměstnávání handicapovaných
38%
62%
ano
ne
Graf 13: Zaměstnávání
ěstnávání handicapovaných
K vyhodnocení výroků uvádím, že čtvrtá
tvrtá hypotéza se potvrdila, došlo k diferenciaci
výroků podle dosažených bodů,
bod , podle kterých respondenti kladou největší
nejv
důraz na
poskytování kvalitních služeb a produkci zdravotně
zdravotn nezávadných
závadných výrobků.
výrobků Toto zjištění je
v souladu s očekáváním
ekáváním a i když si to mnohé podniky neuvědomují,
neuv domují, CSR již dnes mají ve
svém programu.
5.2.5
Hypotéza 5
Stát motivuje MSP k uplatňování
uplat
konceptu CSR.
Společenská odpovědnost
ědnost firem ve své podstatě
podstat závisí stále
tále na dobrovolnosti.
Z evropské praxe však vyplývá, že stát nebo vládní orgány mohou přiblížit
přiblížit a pomoci šířit
ší
33
trend společensky odpovědného chování, tím že poskytnou odpovídající předpoklady k jeho
úspěšnějšímu zakotvení. Zavedením vhodných legislativních opatření může stát či vláda
přispět k rychlejšímu přijetí některých zásad CSR v podnikatelském prostředí. V rámci
projednávání CSR na evropské úrovni je rozvíjen názor, že vláda by měla v budoucnu šíření
CSR zprostředkovávat nejen pomocí legislativy, ale zaměřit se i na možnosti jiného využití.
Jedním z příkladů může být propagace CSR nejen napříč firmami, ale rovněž mezi zákazníky
např. prostřednictvím veřejných ocenění, článků v tisku, ocenění zásluh ve veřejných i
soukromých sdělovacích prostředcích, doprovodných nálepek na výrobcích, pravidelným
informováním o přínosech firmy a pozitivních příkladech či osvědčených praktikách.
Výraznější mírou by vládní orgány mohly usilovat o rozšiřování povědomí a kontaktu
s mezinárodními iniciativami – např. již v teoretické části zmíněný Global Compact. Poměrně
rozsáhlý potenciál využití CSR se nabízí i v koncepci priorit vlády a jejího programu, např.
v protikorupčních opatřeních či snižování nezaměstnanosti, při jehož naplňování se
předpokládá spolupráce s podnikatelskou sférou. Obdobně by měl být i státní sektor za jedno
s principy CSR a plnit funkci náležitého vzoru. Využitím této myšlenky je jak pro státní, tak
pro soukromý sektor významné z hlediska jejich fungování a vzájemné propojenosti.
Partnerství, které prostupuje podnikatelskou sférou je výhodné a jeho přínos spočívá ve
výměně zkušeností a hledání nových cest. Neměli bychom zapomínat na faktor aktivní účasti
soukromého sektoru ve veřejné politice a správě.
Formulováním výše uvedené hypotézy jsem chtěla ověřit, zda ze strany státu lze
očekávat pro MSP určitou formu podpory v oblasti společenské odpovědnosti. Respondentům
jsem položila otevřenou otázku, čímž jsem do jisté míry nabídla i možnost vyjádření vlastního
postoje firem k roli státu. Podle očekávání se v odpovědích respondentů objevily převážně
názory na jednání státu a současnou situaci v podnikatelském sektoru. Na počátku je třeba
předeslat, že politické skandály ovlivňují názory firem a trvají-li delší dobu, mohou způsobit
vládní i hospodářskou nestabilitu. Nesmíme opomenout fakt, že politické rozepře, popř. pád
vlády se mohou negativně odrazit i na snížení hodnoty české měny. Z mnoha odpovědí je
patrná značná dávka skepse, bezvýchodnost a často jsem zaznamenala pesimistické pohledy.
Nejčastěji zaznělo, že by firmy měly být více daňově zvýhodňovány, zejména při
zavádění a následném uplatňování konceptu CSR. Dále by firmy uvítaly aktivnější finanční
podporu na kurzy zdokonalující znalosti zaměstnanců či kurzy podílející se na jejich osobním
a profesním rozvoji. Obdobně se část firem domnívá, že by mělo být zvýšeno dosavadní
procento umožňující maximální odpočet darů. Poměrně zásadní podíl tvoří odpovědi typu
„žádné“, které jsou v některých případech doprovázeny velmi kritickými a pesimistickými
poznámkami na adresu státní sféry. Podnikatelé pohlíží na stát se značným despektem, nemají
v něj důvěru a nevěří v jeho činy. Potěšujícím faktem bylo, že některé firmy neočekávají
státní podporu, protože jsou významně přesvědčeny o povinnosti realizovat koncept CSR.
Naproti tomu nezanedbatelná část firem dosud neuvažovala o jakékoli iniciativě ze strany
státu a zřejmě z neznalosti věci nejsou schopni určit, jakými kroky by měl případně stát
přispívat k šíření a rozvoji CSR.
Pod označením „jiné“ se vyskytují velmi různorodá stanoviska. Z některých odpovědí
cituji:
„Dokud bude stát jako dosud propagovat, že peníze jsou až na prvním místě, je jedno jak se k
nim kdo dostal, hlavně že je má a kdo je nemá, je líný, neschopný a méněcenný, nemůžete tuto
otázku myslet vážně.“
34
„Největší
tší podpora od státu je klid na práci tj. stabilní zákony, účetnictví,
ú etnictví, daně.
dan Doporučuji
Vám tento dotazník dát našim členům
č
vlády a poslancům.“
„Opravdu by stačilo,
ilo, aby se naši zákonodárci umravnili a nebyli svým chováním ve svých
nesmyslných
ch žabomyších válkách a hádáním se o teplá místečka
míste ka ve správních radách špatným
vzorem pro občany.
any. To by opravdu stačilo.
sta
Nic víc není potřeba.
eba. Alespoň trochu ekonomické
stability.“
nap nesnižování stávajících příspěvk
říspěvků pochvalu pro
Z dalších názorů uvádím např.
firmami podporované organizace,
organizace větší účast státu na financování těchto
ěchto aktivit nebo větší
v
podporu českých
eských firem a znevýhodnění
znevýhodn
zahraničních.
ních. Dále by ocenili spolupráci a součinnost
sou
státu při realizaci společensky
čensky odpovědných
odpov
aktivit. Shrnu-li všechna dosavadní tvrzení,
docházím k závěru,
ru, že se má hypotéza nepotvrdila.
V českém
eském podnikatelském prostředí
prost
ještě nejsou vytvořeny
eny ze strany státu vhodné
podmínky, které by firmám přinesly osvětu
osv a pomohly se zaváděním
ním konceptu CSR.
Formy státní podpory
daňové zvýhodnění
26%
finanční podpora
24%
4%
6%
21%
19%
vyšší procento
odpočtu darů
nevím
žádné
jiné
Graf 14:: Formy státní podpory v procentuálním vyjádření
vyjád
5.3 Shrnutí výsledků a návrhy
Firma, která jedná v souladu s konceptem CSR je obohacena o řadu předností
především nefinančního
ního charakteru. Zjištění,
Z
ke kterým jsem dospěla,
la, se snažím rozebrat
r
níže.
V první hypotéze, která zjišťovala,
zjiš
zda malé a střední
ední podniky mají vytyčenou
vyty
strategii v rámci společenské
enské odpovědnosti,
odpov
se ve většině potvrdilo moje záporné stanovisko o
absenci systematického konceptu CSR. V tomto ohledu je jen u málo firem
em jasně koncipovaná
strategie společenské
enské odpovědnosti.
odpově
Je třeba si uvědomit, že ve většin
ětšině případů MSP
praktikují již delší dobu aktivity
ivity CSR, ale velmi zřídka
z
je začleňují do své firemní strategie.
Vhodným nástrojem, jak se zviditelnit, jak dát vědět
v
o společensky
ensky odpovědném
odpově
přístupu je
např.. sestavení etického kodexu čii deklarace Best Practice nebo uveřejnění
uveř
souhrnných
obchodních pravidel, reflektující vizi a záměr
zám podniku. Aktivity z oblasti CSR by měly
m
být
35
zpracovány tak, aby veřejnosti byly dostupné, srozumitelné a přibližovaly návštěvníkům
jejich přínos a význam pro všechny zájmové skupiny. Předpokladem pro zařazení CSR do
strategie firem je jednoznačné vymezení a stanovení podnikových hodnot a cílů. Podniky by
měly působit ve svém jednání jednotně s těmito hodnotami a seznámit s nimi jak
zaměstnance, tak zákazníky, obchodní partnery, veřejnost a ostatní stakeholders.
Chování podniku je rovněž silně ovlivněno osobou, která stojí v čele (ředitel popř.
majitel) a do značné míry je odvislé od jeho charakterových a morálních hodnot či zásad.
Také rozhoduje hledisko typologické, k jakému typu osobnosti řídicí pracovník inklinuje.
V souladu s pozitivním hodnotovým žebříčkem ředitele by měla být rozpracována mimo jiné i
strategie CSR, ve které se projeví implementace jeho vnitřních postojů, názorů, pomocí nichž
lze nalézt pokud možno shodné stanovisko se zaměstnanci, zákazníky, obchodními partnery či
investory.
Stanovením firemních hodnot může firma kvalitněji budovat svou reputaci a vymezit
se vůči konkurenci. Jak vyplynulo z dotazníkového šetření, za hlavní a jeden z
nejdůležitějších přínosů aktivit CSR podniky považují nové přístupy při zpracování firemního
image, a tím posílení jeho významu. Je žádoucí ukázat image v novém světle, což přispěje k
jeho výraznému zviditelnění, dosažení většího efektu a jeho působivějšího obrazu na
veřejnosti. Současně se spokojeností zákazníků je třeba upevňovat a posilovat důvěru
zainteresovaných stran. Mezery ve vnímání přínosů CSR jsem vysledovala v oblasti
konkurenceschopnosti, zlepšování vztahů se zaměstnanci a v oblasti ekonomické výkonnosti.
Společenská odpovědnost formuje nové atributy konkurenceschopnosti, tyto se ale
nemohou rozvíjet bez dosavadních atributů.32 Firmy tedy musí být konkurenčně schopnými,
mít vybudovanou tzv. základnu (portfolio), aby mohly svou konkurenční výhodu dále
rozšiřovat a posílit ji o CSR. Důležitým znakem reprezentujícím podnik navenek jsou jeho
produkty a služby. Z vyhodnocení čtvrté hypotézy je zřejmé, že prioritu pro podniky
představuje poskytování kvalitních služeb a výrobků neohrožující zdraví. Oblast vztahů se
zaměstnanci je podporována zhruba polovinou respondentů a není podniky propracována na
dostatečné úrovni. S ohledem na tuto skutečnost by si podniky měly posílit a upevnit své
postavení na trhu a více se tím odlišit od konkurence. Především správně motivovaní
zaměstnanci dělají podnik úspěšným. Za velmi přínosné se přitom považují jejich znalosti,
dovednosti, nadání, tvůrčí schopnosti atd. Významný je pocit účastenství zaměstnanců při
rozhodování o firemních záležitostech, součinnost při důležitých jednáních a tzv. worklife
balance (rovnováha pracovního a osobního života), jež může přispět k žádoucímu a tvůrčímu
klimatu ve firmě. Širší zapojení zaměstnanců do života firmy se může kladně projevit rovněž
na zvýšení její produktivity. Od zaangažovaných zaměstnanců se vytěží více nápadů,
inovativních a kreativních myšlenek. Zaměstnanci, vědomi si své pracovní zainteresovanosti,
budou pracovat s vyšším nasazením a postupně si tak budou vytvářet loajalitu k firmě. Vést
zaměstnance k aktivnímu vnímání a ztotožnění se s hodnotami podniku, jim dává prostor pro
realizaci vlastních myšlenek případně návodů při řešení veškerých probíhajících procesů
v podniku. Cílem je dosažení vyvážené spokojenosti jak na straně zaměstnanců, tak na straně
podniku.
Z hlediska posuzování ekonomické výkonnosti spatřuji hlavní problém mimo jiné
v nesprávném chápání myšlenky CSR. Z průzkumu jsem nabyla přesvědčení, že podniky si
32
DINGA, M.: CSR – nový atribut konkurenceschopnosti. Vstup do tématu.
36
CSR mylně představují jako nákladnou investici do prostředí a podmínek, v němž podnikají.
Společným znakem těchto podniků je, že podporují aktivity CSR jednorázově nebo nahodile,
nemají propracovaný systém, jež by vedl k realizaci konkrétní podnikové strategie
společenské odpovědnosti. Na jedné straně si uvědomují povinnost konat prospěšné aktivity
v místním prostředí, na druhé straně však mnohdy necítí příčinnou souvislost se svým
podnikáním a CSR, či dokonce ani dosud neuvažovaly o eventualitě společensky
odpovědného přístupu. Návod pro změnu tohoto myšlení lze nalézt v osvětě a ve větší
informovanosti. Příkladným řešením je docílit stavu větší zainteresovanosti u vedoucích
pracovníků např. absolvováním seminářů zaměřených na téma CSR, šířením příkladů dobré
praxe a využitím služeb mnoha vzdělávacích agentur, které disponují vyškoleným
personálem, jež se mnohdy rekrutuje ze zahraniční podnikatelské sféry. Metodickou pomoc
rovněž nabízí řada consulting společností poskytující pomoc a poradenství v této oblasti.
Jednou z hlavní součástí implementace CSR je ochrana životního prostředí, na kterou
firmy často zapomínají nebo ji uplatňují v minimální míře. Přestože několik firem z průzkumu
získalo certifikát v oblasti životního prostředí (ISO 14001) je třeba systematicky se věnovat
rozšíření ekologické činnosti firem. Přínos ekologických aktivit spočívá nejen v tzv. dobrém
pocitu firem, ale znamená i podstatnou úsporu finančních prostředků, podílí se na zvyšování
motivace zaměstnanců a zlepšuje povědomí u zájmových skupin podniku.
Malé a střední podniky by si měly vytipovat stakeholdery, které mají na jejich
podnikání rozhodující vliv a s těmito následně vést dialog. Potřebným zjištěním z dialogu se
stakeholdery je nadefinování činností, které bude podnik realizovat. Zásadní význam pro
úspěch podniku má vzájemné pochopení a součinnost se zájmy stakeholderů. Sladění potřeb
zainteresovaných stran a podniku přináší prospěch pro obě strany. Oslovit stakeholdery a
zjistit jejich názory mohou firmy dotazníkovým šetřením, různými výzvami v propagačních
materiálech, uveřejněním ankety na webových stránkách, účastí na společných projektech,
vytvořením diskusních fór, prostor skýtá i možnost osobního setkáním.
K získání zpětné vazby jak pro podnik, tak pro stakeholdery jsou k dispozici různé
prostředky. Uvnitř podniku k tomuto účelu poslouží např. firemní vývěsky, nástěnky,
publikování v podnikovém časopise či informace ve firemním intranetu. V externí rovině pak
zveřejněním informací na webových stránkách firmy, vytvořením sekce otázek a odpovědí,
zasíláním newsletterů (emailem či poštou), nástroji public relations, sestavováním výročních
zpráv poskytujících přehled o aktivitách CSR. Výroční zprávy o CSR nemusí být dlouhé a
obsažné, lze shrnout jen nejdůležitější aspekty a činnosti, nastínit očekávaný směr vývoje
popř. doplnit o vyjádření zájmových skupin.
Pátá hypotéza, jež přinesla vhled do problematiky státu a CSR, poskytla do určité míry
pesimistická stanoviska. Podnikatelé jsou velmi znechuceni dosavadním vládním systémem a
chováním politických stran. Od mnoha respondentů zaznělo, že naší společnosti chybí
dostatečná morální vyspělost zejména u vládních představitelů a zákonodárců. S ohledem na
tuto situaci usuzuji, že CSR by mohla řídicím pracovníkům a manažerům přinést inspiraci a
návod, jak se chovat zodpovědně a zvýšit svůj vlastní kredit a současně napomáhat a
prospívat svému okolí.
37
Závěr
Zařazení společenské odpovědnosti do podnikání představuje novou moderní strategii
řízení, ve které jsou zahrnuty nejen ekonomické zájmy firmy, ale též ekologické, sociální a
etické dimenze. CSR vyžaduje zaměření na dlouhodobé cíle a potřebu pracovat pro celkové
zlepšení sociálního klimatu. Přínos této orientace je potvrzován průzkumy, které ukazují na
vyšší ekonomickou výkonnost u firem, jež CSR aktivně rozvíjejí. Je zapotřebí podtrhnout
dobrovolnou platformu CSR, která působí na klíčovou roli podniků.
Jak víme, propagace CSR spočívá na zvyšování nehmotných aktiv, její přívrženci
preferují posilování důvěry ve firmě, zlepšení komunikace se zákazníky, což naplňuje
pozitivní vztah mezi společenskou odpovědností a ekonomickou prosperitou. Informovanost,
otevřenost a transparentnost je předpokladem dobré a dlouhodobé spolupráce. Je přínosem
pro pozitivní vazbu mezi stakeholders a upevňuje důvěru ve firmu. Nejčastěji si na
neinformovanost, nedostatečnou komunikaci či neprůhlednost stěžují zaměstnanci. Vyvstává
otázka, zda jsou zaměstnanci skutečně neinformováni, či jinak opomíjeni, nebo mají pouze
takový pocit. Dle mého názoru by mělo být v zájmu podniku, aby byl transparentní jak vůči
vlastním lidem, tak vůči místní komunitě a širšímu regionu. Mezi neekonomické oblasti
zařazuji např. environmentální platformu, personální sféru, oblast informačních technologií,
etickou a sociální dimenzi včetně dimenze klientů a zákazníků
Společenskou odpovědnost jsem označila v úvodu své práce za doprovodnou filosofii
podnikání. V závěru konstatuji, že CSR je atribut, který je dnes chápán jako neoddělitelný od
činnosti firmy. Při použité analýze jsem dospěla k názoru, že pro zkoumání CSR nelze
pracovat s běžnými ekonomickými kategoriemi, ale i přesto, že se pracuje s termíny ze
společenskovědní oblasti, dochází k významnému ovlivňování činnosti firmy (výsledku
hospodaření).
V neposlední řadě jsem došla k poznatku, že CSR se stává významným trendem, který
za pochodu mění své priority. Z krátkodobých cílů se stále častěji přestupuje na cíle
dlouhodobé. V souvislosti s jejím zaváděním proměňují obsah i ustálených ekonomických
faktů. Namísto maximálního zisku tj. zisku za každou cenu se s ohledem na dnešní tendence
vžívá výstižnější pojem, s vnitřním apelem na „sociálno“, optimální zisk. Za nejlepší podnik
z celé řady úspěšných je takový, který je navíc atraktivní a činný v péči o své zaměstnance
s vytvářením nejlepších pracovních i mimopracovních podmínek. Nabídka zajímavého platu
se může stát lákavou, ale z pohledu zaměstnance se jedná o cíl krátkodobý. Aby zaměstnanec
věřil v perspektivu zaměstnání je zapotřebí, aby mu zaměstnavatel nabídl cíl dlouhodobý tj.
perspektivní. Např. firemní vzdělávání, kariérní růst, zdravotní péči, mateřskou školu,
sportovní vyžití, benefity apod.
Firmy jsou si dnes vědomy, že jejich úspěch ve značné míře závisí na spokojených
zaměstnancích. Stručně vyjádřeno společensky odpovědné firmy reagují na potřeby vnitřního
i vnějšího prostředí, jsou transparentní a napomáhají k celkové kultivaci společenského
života.
S ohledem na obsah práce, který jsem zaměřila na průzkumné a ověřovací činnosti,
vyvozuji, že vytčený cíl byl v celém rozsahu splněn. K jeho naplňování jsem přistupovala
systematicky podle promyšlené pracovní koncepce a následného rozvržení na sebe
navazujících kroků. Za nejsložitější kapitolu považuji zodpovědné a objektivní vyhodnocení
38
průzkumu. Během zpracovávání práce jsem zachovávala odpovědný přístup a snažila jsem se
poctivě věnovat každé myšlence a úvaze nad ní.
V závěru jsem dospěla k některým zjištěním a opatřením. Společenská odpovědnost,
jak jsem o ní po celou dobu uvažovala, je oblastí s velkou perspektivou pro rozvoj malých a
středních podniků. Práce rozpracovává problematiku CSR hlouběji, přináší v v mnoha
ohledech nový pohled na koncept CSR. Pro malé a střední podniky spočívá v doporučení, aby
s větší jistotou, odvahou a razancí přistupovaly k implementaci CSR do řízení firmy.
Ověřila jsem, že chovat se společensky odpovědně může znamenat rovněž pokles
stížností na činnost firem, jež svým provozem ovlivňují životní prostředí a zasahují do
krajiny. Zvýšení důvěry ve značku a image se odráží v konkurenční výhodě a mimo jiné vede
k posílení pozice firmy ve smyslu kvalitního zaměstnavatele. Uplatňovaná společenská
odpovědnost přispívá ke zvýšení firemní kultury, k nastolení vzájemné důvěry ve vazbě
zaměstnanec - zaměstnavatel a zamezení časté fluktuace zaměstnanců.
Jedním z důležitých aspektů CSR je rovněž proces kultivace zaměstnanců, pro něž se
nabízí srovnání s procesem edukačním. Z tohoto úhlu pohledu je další vzdělávání dospělých
procesem, který je nezastupitelný v tom směru, aby pracovník byl ve své profesi stále „in“,
nezaostal a stačil sledovat trend ve svém oboru. CSR zahrnuje také účast na rekvalifikacích a
dalším celoživotním vzdělávání zaměstnanců.
39
Zdroje
PUTNOVÁ, Anna; SEKNIČKA, Pavel. Etické řízení ve firmě. Praha : Grada Publishing, a.s.,
2007. 168 s. ISBN 978-80-247-1621-3.
KOTKOVÁ, Anna. Společenská odpovědnost firem (CSR) v rozvojových zemích v oděvním
a obuvním průmyslu. [online]. Rozvojovka.cz 25.11.2009 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z
WWW: http://www.rozvojovka.cz/spolecenska-odpovednost-firem-csr-v-rozvojovychzemich-v-odevnim-a-obuvnim-prumyslu_278_10.htm
TRNKOVÁ, Jana. Společenská odpovědnost firem - kompletní průvodce tématem & závěry z
průzkumu v ČR. [online] Business Leaders Forum. 2004 [cit. 2011-04-10].. Dostupné z
WWW: <www.blf.cz/csr/cz/vyzkum.pdf >.
KULDOVÁ, Lucie. Společenská odpovědnost firem : Etické podnikání a sociální
odpovědnost v praxi. první vydání. Kanina - Plzeň : OPS, 2010. 193 s. ISBN 978-80-8726912-1.
PETŘÍKOVÁ, Růžena, et al. Společenská odpovědnost organizací. první vydání. Ostrava :
DTO CZ, s.r.o., 2008. 184 s. ISBN 978-80-02-02099-8.
VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka, et al. Podnikání malé a střední firmy. 2. aktualizované a
rozšířené vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6.
SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav, et al. Základy podnikání [online]. Praha : Grada
Publishing, a.s., 2010 [cit. 2011-04-08]. Vývoj konceptu společenské odpovědnosti firem.
Dostupné z WWW:
<http://books.google.cz/books?id=V8AF1xLPekMC&pg=PA26&lpg=PA26&dq=%9Eelezn
%FD+z%E1kon+Davis&source=bl&ots=4E9pyL58L8&sig=l6FmTkgdI3OgjdMU_kQ1C1Eu
Ohw&hl=cs&ei=kI6CTaKsGoeLswaPtY2wAw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=
5&ved=0CDEQ6AEwBA#v=onepage&q=%C5%BEelezn%C3%BD%20z%C3%A1kon%20
Davis&f=false>. ISBN 978-80-247-3339-5.
Csr-online [online]. c2008 [cit. 2011-04-08]. Co je společenská odpovědnost firem. Dostupné
z WWW: <http://www.csr-online.cz/page.aspx?csr>.
PŘIKRYL, Ivan. JUDr. Ivan Přikryl : Stránky nezávislého odborníka na družstevnictví,
bydlení a právo [online]. 7.9.2003 [cit. 2011-04-08]. Zelená kniha. Dostupné z WWW:
<http://www.ivanprikryl.cz/view.php?cisloclanku=2003090702>.
T-Mobile [online]. c2004-2011 [cit. 2011-04-09]. Odpovědnost firmy. Dostupné z WWW:
<http://www.t-mobile.cz/web/cz/residential/ospolecnosti/odpovednost-firmy>.
Pro svět kolem nás [online]. c2008 [cit. 2011-04-09]. Společenský přínos. Dostupné z WWW:
<http://www.prosvetkolemnas.cz/spolocensky-prinos/index.html>.
40
Pro svět kolem nás [online]. c2008 [cit. 2011-04-9]. Férové podnikání. Dostupné z WWW:
<http://www.prosvetkolemnas.cz/spolocensky-prinos/index.html>.
Vodafone [online]. c2009 [cit. 2011-04-8]. Zpráva o společenské odpovědnosti za finanční
rok 2008/09. Dostupné z WWW: <http://extra.vodafone.cz/csr-vyrocni-zprava/home.php>.
Telefonica [online]. c2009 [cit. 2011-04-8]. Náš odpovědný přístup. Dostupné z WWW:
<http://www.telefonica.cz/nas-odpovedny-pristup/>.
Business Leaders Forum [online]. c2011 [cit. 2011-04-09]. Databáze CSR praxe. Dostupné z
WWW: <http://www.blf.cz/aktivity/databaze.htm>.
United Nation Global Compact [online]. c2011 [cit. 2011-05-01]. Participant Search.
Dostupné z WWW: http://www.unglobalcompact.org/participants/search
41
Seznam obrázků
Seznam tabulek
Seznam grafů
42
Download

Společenská odpovědnost organizací