Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
Příručka pro implementaci
mediální výchovy do oblasti Jazyk a
jazyková komunikace
Mgr. Petra Zvarová
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
Brno 2012
0
Obsah
ÚVOD ....................................................................................................................................................... 2
TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................................................... 3
Co je (a co není) mediální výchova a proč ji vlastně učit ..................................................................... 3
Cíle mediální výchovy .......................................................................................................................... 4
Začlenění mediální výchovy do ŠVP a výuky ....................................................................................... 5
Tematické okruhy mediální výchovy ................................................................................................... 6
ARGUMENTACE ....................................................................................................................................... 7
Pracovní list pro žáky ......................................................................................................................... 10
FAKTA NEBO HODNOCENÍ? ................................................................................................................... 12
Pracovní list pro žáky ......................................................................................................................... 14
JAK NAPSAT NOVINOVOU ZPRÁVU ....................................................................................................... 16
Pracovní list pro žáky č. 1 .................................................................................................................. 21
Pracovní list pro žáky č. 2 .................................................................................................................. 22
JAZYK REKLAMY ..................................................................................................................................... 24
Soubor reklamních textů a sloganů, používaných jazykových prostředků ....................................... 31
KNIHA VERSUS FILM .............................................................................................................................. 33
Pracovní list – Kniha versus film ........................................................................................................ 37
SROVNÁNÍ DENÍKŮ ................................................................................................................................ 39
Pracovní list - Srovnání bulvárního a běžného deníku ...................................................................... 42
SROVNÁNÍ PUBLICISTICKÝCH TEXTŮ ..................................................................................................... 44
Pracovní list - Srovnání publicistických článků .................................................................................. 48
VLIV MÉDIÍ NA TRADIČNÍ SVÁTKY ......................................................................................................... 50
Pracovní list 1 Obrázky tradičního Ježíška a Sv. Mikuláše ................................................................. 53
Pracovní list 2/1: Text o vzniku současné podoby Santy Clause ....................................................... 54
Pracovní list 2/2: Otázky k textu ........................................................................................................ 55
Pracovní list 3: Otázky k zamyšlení .................................................................................................... 55
VLIV MÉDIÍ NA VNÍMÁNÍ AMERICKÉ KULTURY ..................................................................................... 57
Pracovní list 1 - Typický Američan 1 .................................................................................................. 60
Pracovní list 2 - Typický Američan 2 .................................................................................................. 61
Pracovní list 3 - Umělecká tvorba USA 1 ........................................................................................... 62
Pracovní list 4 - Umělecká tvorba USA 2 ........................................................................................... 63
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
1
ÚVOD
Tato příručka vznikla jako jeden z metodických dokumentů v rámci projektu ESF Příroda v obrazech,
jehož cílem bylo propojení a implementace průřezových témat mediální a environmentální výchovy
na Gymnáziu INTEGRA BRNO a který byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
rozpočtem České republiky. Příručka by tedy měla sloužit především jako podpora pro začlenění
průřezového tématu mediální výchova do jednotlivých předmětů.
Příručka je rozdělena na část teoretickou, jejímž cílem je připomenout základní informace týkající se
tohoto průřezového tématu, navrhnout jakým způsobem začlenit toto téma do školního vzdělávacího
programu a také vyvrátit častý názor pedagogů, že mediální výchova je záležitostí pouze českého
jazyka a informatiky.
Druhá rozsáhlejší část je část metodická obsahující návrhy konkrétních lekcí, přípravy do hodin či
projekty. Její součástí je také značné množství příloh a metodických listů, které mají pedagogům
usnadnit jejich práci. Všechny tyto materiály najdete i na přiloženém CD.
V závěru pak naleznete ještě seznam literatury, webových stránek a dalších odkazů týkajících se
problematiky médií a mediální výchovy, které můžete využít ve své pedagogické praxi či dalším studiu
daného tématu.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
2
TEORETICKÁ ČÁST
CO JE (A CO NENÍ) MEDIÁLNÍ VÝCHOVA A PROČ JI VLASTNĚ UČIT
Mediální výchova je podle rámcového vzdělávacího programu jedním z průřezových témat. Mediální
výchova však není pouze naukou o tvorbě mediálního obsahu, je hlavně naukou o tom, jak tomuto
obsahu správně rozumět. Její náplní je tedy kritické vnímání mediálních sdělení, interpretace vztahu
médií a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií
ve společnosti a také tvorba mediálních sdělení a práce v realizačním týmu.
Důležité je uvědomit si, že ne vše, co se týká médií a co se ve škole o nich řekne, musí být mediální
výchovou. Mgr. Jaroslav Faltýn ve Světě průřezových témat 2 upozorňuje především na následující
případy: „Například žáci se seznamují s činností médií bez pochopení širších historických, sociálních a
politických souvislostí; hodnotí vybraná média stylem líbí/nelíbí, učitel předkládá žákům své představy
o estetické a etické hodnotě konkrétního média; žáci vytvářejí informační plakát; žáci hodnotí
(pozitivně či negativně) reklamu bez poučené analýzy a interpretace významů, se kterými daná
reklama pracuje; žáci „besedují“ s redaktorem televizního zpravodajství, aniž se dozvědí informace o
zrodu, konstrukci a cíli mediální zprávy.“1 Důležité tedy je, aby učitel žákům poskytl určitý vhled do
dané problematiky, aby získali podstatné informace, na jejichž základě pak budou nejen hodnotit, ale
hlavně analyzovat dané jevy. To vše je potřebné k tomu, aby si žáci uvědomili, že média se řídí svými
vlastními zákony.
Přínos mediální výchovy není jen v získání vědomostí o médiích a jejich fungování a osvojení si
dovedností týkajících se mediální tvorby, jak si učitelé často myslí. Dalším důvodem, proč mediální
výchovu vlastně učit, je také podpora žádoucích postojů a hodnot žáka. V neposlední řadě mediální
výchova také významně napomáhá rozvíjet a posilovat klíčové kompetence žáka. Toto průřezové
téma je také jednou z oblastí, kde můžeme přirozeně propojovat to, co žáci dobře znají, co je jim
přirozené s tím, co je chceme naučit. Navíc je tak vybavujeme nanejvýš praktickými znalostmi a
dovednostmi, které budou moci dnes a denně ve svém životě využívat a které jim napomohou v lepší
orientaci v současném značně komplikovaném světě.
1
Faltýn, J.: Možnosti uplatnění Mediální výchovy. Svět průřezových témat 2.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
3
CÍLE MEDIÁLNÍ VÝCHOVY
Stručně řečeno cílem mediální výchovy je rozvíjet žáka tak, aby dosáhl určité úrovně mediální
gramotnosti. To v sobě zahrnuje jak osvojení si základních poznatků o roli a fungování současných
médií, tak získání určitých dovedností v oblasti tvorby mediálních sdělení a zapojení do mediální
komunikace.
Obvykle se setkáváme s následující klasifikací cílů mediální výchovy:

rozvíjení schopnosti analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od
nich

pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů

osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských)

rozvíjení komunikačních schopností, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a
mluveného textu

rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci

získání představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické
společnosti vůbec

vytváření představy o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě)

získání schopnosti samostatně se zapojit do mediální komunikace

využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu

získání schopnosti přizpůsobit vlastní činnost a potřebám a cílům týmu

využívání potenciálu médií jako zdroje informace, kvalitní zábavy i naplnění volného času

uvědomění si, že média neslouží jen k přenosu informací a pro „lidovou zábavu“, ale že každé
médium má schopnost vyjadřovat se také uměleckými prostředky

rozvíjení citlivosti vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení

uvědomění si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho
naplnění

rozvíjení citlivosti vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména
menšinách) i jednotlivci

napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti
za způsob jeho formulování a prezentace
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
4
ZAČLENĚNÍ MEDIÁLNÍ VÝCHOVY DO ŠVP A VÝUKY
Průřezová témata jsou dnes povinnou součástí základního vzdělávání, tzn. že škola je musí zařadit do
výuky, a tedy i do svého školního vzdělávacího programu. Je však záležitostí školy, jakým způsobem
to udělá. Možností se nabízí hned několik:

samostatný předmět dotovaný z disponibilních hodin

implementace jednotlivých tematických okruhů do vybraných předmětů

implementace mediální výchovy do všech předmětů

projekty

semináře
Aby však mediální výchova mohla být účinná, je ji třeba vždy propojit se vzdělávacím obsahem
konkrétních předmětů a s tím, co žáci znají ať už ze školy, nebo ze svého života mimo ni.
Mediální výchova má největší vazby na vzdělávací oblast Člověk a společnost, Jazyk a jazyková
komunikace, Informační a komunikační technologie a oblast Umění a kultura. Podíváme-li se však na
její cíle a některé tematické okruhy, je jasné, že se mediální výchova dá implementovat i do dalších
předmětů jiných vzdělávacích oblastí. Stejně tak se dá i propojit s dalšími průřezovými tématy. Zkuste
si pro zajímavost jednou roztřídit obsahy denního tisku či televizních novin a sami uvidíte, že média
zpracovávají obsahy týkající se nejen všech předmětů, ale i průřezových témat.
V hledání průniku mezi vaším oborem a mediální výchovou vám může být nápomocen Vennův
diagram (viz příloha) – stačí se jen zamyslet a odpovědět na několik otázek. Při hledání styčných ploch
mezi mediální výchovou a dalšími průřezovými tématy pak můžeme použít tzv. mediální kytičku (viz
příloha).
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
5
TEMATICKÉ OKRUHY MEDIÁLNÍ VÝCHOVY
(podle RVP pro základní vzdělávání)
Tematické okruhy receptivních činností:

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

stavba mediálních sdělení

vnímání autora mediálních sdělení

fungování a vliv médií ve společnosti
Tematické okruhy produktivních činností:

tvorba mediálního sdělení

práce v realizačním týmu
Zdroje:
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
Média tvořivě. Metodická příručka mediální výchovy. Aisis, o. s., Kladno 2008.
Svět průřezových témat 2.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
6
Jazyk a jazyková komunikace
Argumentace
ARGUMENTACE
Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová
Anotace
Cílem této lekce je vést studenty ke schopnosti tvořit argumenty a rozeznávat platné argumenty od
prostých tvrzení. Žáci se tedy seznámí s tím, co je to argument a kdy se využívá. Dále se naučí
nacházet argumenty pro podporu určitého názoru nebo rozlišovat mezi prostým tvrzením a
argumentem.
Klíčové pojmy
Argument, argumentace, diskuse, tvrzení
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
Výchova k občanství
8. – 9. ročník ZŠ, příslušné ročníky nižšího stupně gymnázia
1 – 2 vyučovací hodiny (lze zkrátit)
Pracovní list pro studenty
Vztah k dalším průřezovým tématům
Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického
občana
Český jazyk
- kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
- interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
- stavba mediálních sdělení
- rozvíjí schopnost analytického přístupu k mediálním
obsahům a kritického odstupu od nich
- vede k rozeznávání platnosti a významů argumentů ve
veřejné komunikaci
- napomáhá k uvědomění si odpovědnosti za způsob
formulování a prezentace svých postojů
- kompetence k řešení problémů
- kompetence komunikativní
- kompetence sociální a personální
Výklad, řízená diskuse, samostatná práce
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Obsah:
1) Co to je argument a kdy se používá
2) Hledání argumentů
3) Tvorba vlastních argumentů
4) Shrnutí, zpětná vazba
Přílohy:
1) Pracovní list pro žáky
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
7
Jazyk a jazyková komunikace
Argumentace
1) CO TO JE ARGUMENT A KDY SE POUŽÍVÁ
Úvodní aktivita by měla žákům přiblížit, co to vlastně argument je a kdy je vhodné ho použít.
Samozřejmě můžeme vyjít z toho, co už žáci vědí či si myslí. Jejich informace pak korigujeme a
doplňujeme. Kolik budete věnovat aktivitě času, je jen na vás. Záleží také na tom, zda se studenti
s touto problematikou již setkali či nikoliv.
Teď trocha teorie. Argument je slovo cizího původu a má několik významů. My vycházíme z pojetí
argumentu jako důvodu či důkazu, výroku uváděného k odůvodnění nějakého tvrzení. Je to tedy
doklad toho, že nějaké tvrzení je či není pravdivé. Rozlišujeme několik druhů argumentů – viz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Argument.
Argumentace je pak postup přesvědčování neboli také hledání důvodů, které mají podpořit určité
stanovisko, tvrzení, postoj. Argumentujeme-li, pak uvádíme důvody či důkazy, něco dokazujeme,
někoho přesvědčujeme. Argumentace nemusí být vždy objektivní, racionální, často se setkáváme
s tím (zejména v politice), že mluvčí se často svými argumenty snaží působit na city – takováto
argumentace už má ale blízko k manipulaci. Ale jak píše Marek Picha: Prvotním cílem argumentace je
přesvědčení protivníka (někdy též eufemisticky: partnera v diskusi), avšak pomocí racionálních
prostředků. Argument není hádka: když argumentujete, nejde vám o to zastrašit protivníka či
zapůsobit na posluchače – jde vám o to nabídnout protivníkovi dobrý důvod pro to věřit, že určité
tvrzení je pravdivé. Argumentace není jen prosté popření toho, co protivník říká, byť víte, že se zcela
mýlí: chcete-li argumentovat, musíte nabídnout nějaký důvod, proč je protivníkovo tvrzení chybné.2
Ten, kdo umí argumentovat, snadněji prosazuje své názory a požadavky, nenechá se snadno zatlačit
do kouta při obhajování svých práv, nenechá se sebou manipulovat, protože je schopen odhalit
manipulativní, chybné či chybějící argumenty, je schopen se správně rozhodovat, protože vidí
pozitiva i negativa svého možného rozhodnutí a po zvážení kladů a záporů si teprve vybere optimální
variantu atd.
2) HLEDÁNÍ ARGUMENTŮ
Cílem této aktivity je naučit studenty najít argumenty vhodné pro podporu určitého tvrzení. Je třeba
si dávat pozor, aby aktivita nesklouzla k diskusi o tom, který názor je ten správný, ale pouze k hledání
vhodných argumentů pro podporu určitého stanoviska.
Každý žák dostane pracovní list. Na přečtení zadání k této aktivitě a jeho vyřešení by mělo stačit
deset minut. Žák zaškrtne odpovědi, které podle jeho názoru lze použít jako argumenty pro podporu
zadaného stanoviska. Pak učitel/ka spočítá, kolik hlasů získaly jednotlivé sentence.
Můžeme žáky nechat diskutovat o tom, proč jednotlivé sentence vybrali, nebo můžeme jejich výběr
komentovat sami – záleží na našich časových možnostech. Obecně ale platí, že vhodnější je ponechat
2
http://docs.google.com/Doc?id=dhk48mmk_55gxr3g6fp
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
8
Jazyk a jazyková komunikace
Argumentace
co nejvíce aktivity samotným žákům. Naším úkolem je, abychom jejich připomínky směřovali
správným směrem, tudíž ne k obhajobě jednoho ze dvou stanovisek, ale k tomu, proč tu či onu
sentenci vybrali nebo proč ostatní nepoužili. Důraz klademe na to, aby studenti správně rozlišovali
mezi pádnými argumenty, protiargumenty, argumenty, které reagují na jiný argument atd.
3) TVORBA VLASTNÍCH ARGUMENTŮ
Na závěr necháme studenty vytvořit několik vlastních argumentů pro dané stanovisko i proti danému
stanovisku. To jim můžete určit sami nebo můžete vybrat z následujících možností:
o je zapotřebí omezit množství násilí na televizních obrazovkách
o stát by neměl zvyšovat nejvyšší povolenou rychlost na dálnicích
o sportování je nejvhodnější způsob trávení volného času
o sledovat zprávy či číst noviny by měl každý
Žáky je třeba upozornit, že v tuto chvíli nejde o to, jaký názor oni sami zastávají, ale o to, aby dokázali
vytvořit příslušné argumenty. Na vypracování argumentů by mělo stačit deset minut, po vypršení
časového limitu společně projdeme, co žáci vytvořili.
Nabízí se také varianta, kdy studenty rozdělíme do menších skupinek a necháme je tvořit argumenty
buď pro, nebo proti vybranému stanovisku. Po vypršení časového limitu dáme slovo jednotlivým
skupinkám a ostatní vyzveme, aby zhodnotili platnost vytvořených argumentů. Opět studenty
upozorníme, že nám nejde o zaujetí stanoviska k dané problematice, ale o schopnost vytvořit platný
argument.
4) SHRNUTÍ, ZPĚTNÁ VAZBA
Nejprve žáky vyzveme, aby se ve třech bodech pokusili zformulovat, co se dnes naučili. Společně si
odpovědi projdeme, popřípadě doplníme. Zeptáme se žáků, která aktivita jim dělala největší potíže a
proč. Úplně na závěr si ještě jednou zopakujeme, co je to argument a v kterých situacích jej můžeme
využít.
Použité zdroje:
Akademický slovník cizích slov. Academia, Praha 1998.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Argument
http://docs.google.com/Doc?id=dhk48mmk_55gxr3g6fp
http://zpravy.idnes.cz/odbornici-hranici-trestni-odpovednosti-neni-nutne-snizovat-prt/kavarna.asp?c=A081003_114748_kavarna_bos
http://www.radio.cz/cz/clanek/73279
http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100478s_ob50502.pdf
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
9
Jazyk a jazyková komunikace
Argumentace
Pracovní list pro žáky
V současnosti se opakovaně objevuje diskuse na téma snížení hranice trestní odpovědnosti pod
hranici 15 let. Která z následujících tvrzení bys použil/a na podporu opačného stanoviska?
Osoby mladší patnácti let páchají čím dál tím více závažných trestných činů.
Brutální scény, které se objevují ve filmech a počítačových hrách, napomáhají nárůstu kriminality
mladých.
Umístění dospívajících do vězeňských ústavů s nepřirozenou atmosférou je v mnoha ohledech značně
riskantní (rozšířená šikana, často okolnostmi vynucená homosexualita, utvrzování v nesoběstačnosti,
zpřetrhání či minimálně vážné ohrožení existujících osobních vazeb a emocionálních pout apod.).
O rozsahu, vývoji a nebezpečnosti kriminality mládeže, která ještě nedovršila 18 let, koluje mnoho
mýtů a zkreslení.
Od roku 1997 u mladistvých a od roku 2000 u dětí mladších 15 let lze sledovat dlouhodobý a poměrně
výrazný pokles registrovaných provinění a činů jinak trestných.
Mladí lidé už ve 14 letech dobře vědí, kdy se dopouštějí trestné činnosti.
Tvrzení, že se u nás s delikventními dětmi "nedá nic dělat“, je jen projevem značné neznalosti.
Existují i země, kde zůstává dolní hranice trestní odpovědnosti stejně jako v ČR zachována na
tradičních 15 letech, aniž by tyto státy měly problémy s dětskou kriminalitou výraznější, než je tomu v
zemích s nižší dolní hranicí trestní odpovědnosti.
Policie, ale i pracovníci ve školství často upozorňují na zvyšující se závažnost činů, na brutalitu, s níž
jsou páchány, a vůbec vysokou agresivitu dospívající generace delikventů.
Požadavky na snížení trestní hranice jsou výrazně ovlivněny sérií dopodrobna zachycených případů
násilných trestných činů v médiích.
Nezáleží tedy ani tak na tom, od jakého věku lze dospívajícího před trestní soud postavit, nýbrž na
tom, jaký druh sankce a na jak dlouhou dobu mu lze uložit.
Alternativy k tradičnímu, nedostatečně účinnému trestání výrazně rozšířil a obohatil zákon o
soudnictví ve věcech mládeže, který je umožnil v omezeném rozsahu ukládat i delikventním, avšak
trestně dosud neodpovědným dětem, a tak fakticky prolomil hranici jejich "sankční nedotknutelnosti“.
Více než čtyři pětiny z dotázaných jsou pro snížení trestní hranice trestní odpovědnosti mládeže pod
15 let, což znamená, že souhlas se snížením hranice trestní odpovědnosti výrazně zesílil.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
10
Jazyk a jazyková komunikace
Argumentace
Vytvořte několik argumentů pro následující stanovisko (+) i proti (-) následujícímu stanovisku:
___________________________________________________________
1) ……………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………….
2) ……………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………….
3) ……………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………….
4) ……………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………….
5) ……………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………….
6) ……………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………….
Napište ve třech bodech, co jste se dnes učili:
1) …………………………………………………………………………………………………………………………
2) …………………………………………………………………………………………………………………………
3) …………………………………………………………………………………………………………………………
Napiš, co ti dělalo největší potíže:
……………………………………………………………………………………………………………………………….
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
11
Jazyk a jazyková komunikace
Fakta nebo hodnocení?
Fakta nebo hodnocení?
Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová
Anotace
Během této lekce se student seznámí s nežádoucími prvky v novinových či televizních zprávách,
konkrétně s prvky subjektivity a hodnocení. Student bude veden k rozlišování mezi fakty a
hodnocením, dále také k schopnosti učinit ze zprávy subjektivní zprávu objektivní.
Klíčové pojmy
Zpráva, fakta, hodnocení, subjektivita, objektivita
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
Český jazyk
nižší stupeň gymnázia a odpovídající ročníky ZŠ
1- 2 vyučovací hodiny
Flipy, fixy, pracovní listy
Vztah k dalším průřezovým tématům
- osobnostní a sociální výchova
- výchova demokratického občana
Výchova k občanství
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
Stavba mediálních sdělení
Vnímání autora mediálních sdělení
- umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu
k mediálním obsahům a kritického dostupu od nich
- umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních
obsahů
- vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve
veřejné komunikaci
- napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného
vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho
formulování a prezentace
- kompetence k řešení problémů
-kompetence komunikativní
- kompetence sociální a personální
- kompetence občanské
- kompetence pracovní
Výklad, diskuse, práce ve dvojicích, samostatná práce
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
12
Jazyk a jazyková komunikace
Fakta nebo hodnocení?
Obsah:
1) Myšlenková mapa na téma zpráva
2) Výklad
3) Diskuse
4) Práce ve dvojicích
5) Jak udělat z hodnotící informace, informaci objektivní
6) Samostatná práce
Přílohy:
Pracovní list pro žáky
Zdroje:
kolektiv autorů: Základy žurnalistiky pro redaktory studentských časopisů. Otevřená společnost o. p.
s. ve spolupráci se Sdružením dětí a mládeže Horní Slavkov, 2004.
MYŠLENKOVÁ MAPA
VÝKLAD
DISKUSE
PRÁCE VE DVOJICÍCH
JAK UDĚLAT Z HODNOTÍCÍ INFORMACE INFORMACI OBJEKTIVNÍ
SAMOSTATNÁ PRÁCE
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
13
Jazyk a jazyková komunikace
Fakta nebo hodnocení?
PRACOVNÍ LIST PRO ŽÁKY
1) Přečtěte si následující body a splňte následující úkoly:
a) Vyberte, zda se jedná o fakt či o hodnocení. Své rozhodnutí podpoř vhodným argumentem.
Euro je dražší než koruna.
fakt
hodnocení
Jídlo ve školních jídelnách chutná málokomu.
fakt
hodnocení
Nové učebnice do anglického jazyka budou stát 350 korun.
fakt
hodnocení
To je nepříjemné, že jsme ve výběrovém řízení neuspěli.
fakt
hodnocení
Zlomil si nohu na třech místech.
fakt
hodnocení
Mnoho lidí z toho nemá radost.
fakt
hodnocení
Ty boty jsou příliš drahé.
fakt
hodnocení
Alkohol škodí zdraví.
fakt
hodnocení
b) Věty, které jsi označil jako hodnotící, přeformuluj tak, aby obsahovaly pouze fakta.
.............................................................................................................................................
………………………………………………………………………………………………………………………………………….
………………………………………………………………………………………………………………………………………….
………………………………………………………………………………………………………………………………………….
.............................................................................................................................................
………………………………………………………………………………………………………………………………………….
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
14
Jazyk a jazyková komunikace
Fakta nebo hodnocení?
2) Přečtěte si následující text a vypracujte následující úkoly:
a) Podtrhněte v něm slova, slovní spojení či části vět, které vykazují prvky subjektivity a hodnocení.
b) Odhadněte, o co asi šlo autorovi textu.
c) Posuďte, co ve zprávě chybí, co autor vynechal.
d) Přestylizujte text tak, aby byl ryze objektivní. Pokud je to potřeba, doplňte jej o další informace.
Na veřejném jednání zastupitelstva města týkajícím se dalšího projektu nám již nechvalně
známého podnikatele pana XY jsme se toho mnoho nedověděli. Pan XY se nic neříkajícím
způsobem vyjadřoval ke své vizi, která má údajně napomoci řešit jeden z nejožehavějších
problémů našeho města – parkování v centru. Doufejme, že zastupitelstvo města k tomuto
projektu zaujme rozumné stanovisko, zamítne jej a pan XY nenajde další cestičku, jak svůj
projekt na městském úřadě protlačit.
.............................................................................................................................................
………………………………………………………………………………………………………………………………………….
………………………………………………………………………………………………………………………………………….
………………………………………………………………………………………………………………………………………….
.............................................................................................................................................
………………………………………………………………………………………………………………………………………….
………………………………………………………………………………………………………………………………………….
………………………………………………………………………………………………………………………………………….
.............................................................................................................................................
………………………………………………………………………………………………………………………………………….
.............................................................................................................................................
………………………………………………………………………………………………………………………………………….
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
15
Jazyk a jazyková komunikace
Jak napsat novinovou zprávu?
Jak napsat novinovou zprávu
Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová
Anotace
Cílem lekce je seznámit studenty s tím, co je to novinová zpráva, jaké základní principy by měly být
dodrženy při její tvorbě, jaká by měla být její struktura a z jakých částí se novinová zpráva skládá.
Studenti získají nejen teoretické znalosti, ale také – díky práci s konkrétními zprávami a tvorbě
vlastního textu – praktické dovednosti.
Klíčové pojmy
Článek, noviny, zpráva, struktura novinové zprávy
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
Vztah k dalším průřezovým tématům
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Český jazyk a literatura
Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a odpovídající ročníky
čtyřletého gymnázia
2 – 3 vyučovací hodiny
Pracovní listy
- osobnostní a sociální výchova
- výchova demokratického občana
ZSV
Stavba mediálních sdělení
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
Tvorba mediálního sdělení
 umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu
k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich
 vede k osvojení si základních principů vzniku
významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských)
 rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném
vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu
- kompetence k učení
- kompetence k řešení problémů
- kompetence komunikativní
- kompetence pracovní
- výklad, diskuse, samostatná práce s textem
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
16
Jazyk a jazyková komunikace
Jak napsat novinovou zprávu?
Obsah:
1) Zpráva a její základní znaky
2) Struktura zprávy
3) Co si ve zprávě můžeme a nemůžeme dovolit
4) Procvičování praktických dovedností
Přílohy:
1) Pracovní list s textem č. 1
2) Pracovní list s texty č. 2
Zdroje:
kolektiv autorů: Základy žurnalistiky pro redaktory studentských časopisů. Otevřená společnost o. p.
s. ve spolupráci se Sdružením dětí a mládeže Horní Slavkov, 2004.
MF Dnes 15. 11. 2010
MF Dnes 26. 10. 2010
MF Dnes 3. 11. 2010
1) ZPRÁVA A JEJÍ ZÁKLADNÍ ZNAKY
Na začátku necháme studenty samostatně či ve dvojicích definovat, co je to zpráva a jaké jsou její
základní znaky. Formou řeky se dopracujeme k jedné variantě řešení. Podle výsledků studenty
informujeme, nakolik se „trefili“ do charakteristiky zprávy. Poté pokračujeme s výkladem.
Zpráva je jedním ze slohových útvarů publicistického funkčního stylu. Jejím úkolem je informovat o
události, která se stala, nestala či se stát teprve má. Obvykle odpovídá na otázky CO, KDE, KDY, KDO,
JAK A PROČ. Pořadí těchto otázek není závazné – mění se podle charakteru události, ne vždy je třeba
odpovědět na všechny otázky, některé zprávy to prostě nevyžadují.
Mezi základní znaky zprávy patří aktuálnost, stručnost, věcnost a přesnost. S tím souvisí také
využívání stručných a výstižných vět, kontrola věcné správnosti uváděných informací (čísla, jména
atd.), odstavce nepřesahující patnáct řádků (psáno ve sloupcích!). Je důležité, aby informace byly
uváděny v souvislostech, jinak mohou být zavádějící. V zájmu stručnosti a věcnosti je důležité
rozpoznat důležité informace od těch méně podstatných; čtenář by neměl být zahrnut nadměrným
množstvím informací.
Zpráva musí být nezaujatá, neutrální a objektivní, vlastní názor autora je nežádoucí. Od toho tady
jsou jiné publicistické žánry. Nesmí se v ní tedy objevovat hodnotící věty či slova. Základem jsou čistá
fakta uváděná do souvislostí. Výjimečně se ve zprávě může objevit názor, postoj či hodnocení. Je to
možné, pokud se jedná o citát nebo se jedná o shrnutí názoru několika osob (které byly v textu
zmíněny) nebo když jde o skutečnost podloženou nějakými daty, např. statistikou.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
17
Jazyk a jazyková komunikace
Jak napsat novinovou zprávu?
Zpráva by pokud možno neměla nudit, proto je důležité hledat cesty, jak čtenáře zaujmout a jak
zároveň nesklouznout k nechtěné skandalizaci či bulvarizaci sdělení. Jednou z takových cest je hledání
konfliktu v obrazném slova smyslu, tzn. hledání rozporů, nesrovnalostí, konfliktů, protikladů, třecích
ploch.
2) STRUKTURA ZPRÁVY
V této části seznámíme žáky s jednotlivými částmi, ze kterých se zpráva skládá, a kompozicí, která je
pro tento slohový útvar typická. Poté, co s nimi projdeme kompozici i všechny části zprávy, je
necháme pracovat s pracovním listem č. 1, pomocí kterého si některé pojmy a principy upevní.
Kompozice zprávy odpovídá tzv. obrácené pyramidě. Největší důraz je totiž kladen na úvodní část,
která vysvětluje podstatu jevu. Tím se liší od jiných slohových útvarů, kde je důraz kladen na časovou
posloupnost či zachycení jevu ve vývoji.
Zpráva má přesnou strukturu. Ne všechny části jsou obligatorní, tzn. se ne vždy ve zprávě musí
vyskytovat. Klasickou strukturu zprávy tvoří titulek, podtitulek (případně nadtitulek), perex, domicil,
signatura, úvodní odstavec, tělo a závěr zprávy. Pro zpestření můžeme jednotlivé pojmy napsat na
lístečky a nechat je studenty seřadit podle toho, jak jdou ve zprávě po sobě.
Titulek
Titulek by měl odrážet charakter celé zprávy. Čtenář z něj má jasně poznat, o čem článek bude, tzn.
musí mít úzkou souvislost s obsahem zprávy a neměl by tedy ve čtenáři vyvolávat falešnou představu
o jejím obsahu. Jeho důležitým rysem je zajímavost, poutavost, na druhou stranu je však třeba se
vyvarovat tendence ke skandalizaci či bulvarizaci sdělení.
Titulky většinou obsahují podmět a přísudek, mohou však existovat i titulky jmenné. Tečku za
titulkem nikdy nepíšeme, příležitostně se může vyskytnout otazník či vykřičník. Neměly by se v nich
až na výjimky vyskytovat zkratky a čísla. Titulek je třeba graficky odlišit od ostatních částí zprávy.
Podtitulek, nadtitulek
Úkolem těchto částí je přiblížit čtenáři obsah zprávy. Jejich umístění vyplývá z názvu, tyto dva prvky
se nikdy nekombinují. Najdeme je většinou u těch hlavních či nejdůležitějších zpráv, u zpráv menšího
rozsahu se nevyužívají.
Perex
Můžeme se setkat také s označením manžeta. Tvoří jakýsi úvod k dalšímu textu a využívá se u zpráv
většího rozsahu. Obvykle se skládá z jedné či dvou vět, které zdůrazňují některou z okolností obsahu
zprávy. Nemusí tedy přímo korespondovat s titulkem. Měli bychom si však zapamatovat, že perex
nenahrazuje úvodní odstavec. Od ostatního textu bývá odlišen graficky.
Úvodní odstavec
Začátek úvodního odstavce tvoří domicil, který označuje místo vzniku zprávy či místo, odkud
informace pocházejí. V samotném úvodu se můžeme setkat také se signaturou, tedy s podpisem
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
18
Jazyk a jazyková komunikace
Jak napsat novinovou zprávu?
autora textu. Může se ale vyskytnout až v závěru. U větších článků ji tvoří celé jméno u kratších pouze
zkratka uvedená v kulatých závorkách.
Úvodní odstavec je nejdůležitější částí článku, protože shrnuje to nejpodstatnější. Tvoří jej dvě či tři
stručné věty, které korespondují s titulkem. Odpovídá na otázky CO, KDE, KDY, KDO, JAK, PROČ. Ne
vždy odpovídá na všechny otázky, podle potřeby je zdůrazněna některá či některé z nich, jiné mohou
chybět. Řazení je dáno povahou zprávy.
Zprávu můžeme začít různými způsoby – např. okolností, která je pro čtenáře zajímavá, starší
informací, která kontrastuje s přítomností, otázkou, sloganem, jménem. Zpráva obvykle nezačíná
časovým určením či citátem.
Tělo a závěr zprávy
Tělo zprávy obsahuje další informace a podrobnosti týkající se konkrétní události či citáty
zúčastněných osob či odborníků. Závěrem lze zmínit i některé dlouhodobé souvislosti či srovnání.
Jedno z pravidel tiskových agentur říká, že i když budeme zprávu odzadu postupně zkracovat, její
smysl by měl být zachován, tzn. všechny důležité informace jsou koncentrovány v úvodu a na závěr
jsou umístěny již jen méně podstatné informace.
Na co bychom však neměli zapomínat, je, že zpráva musí odpovídat na všechny otázky, které daná
událost může ve čtenáři vyvolat.
3) CO SI VE ZPRÁVĚ MŮŽEME A NEMŮŽEME DOVOLIT
Všechna nejdůležitější pravidla pro tvorbu novinových zpráv již studenti slyšeli. Přesto však zbývá
ještě několik maličkostí převážně jazykového charakteru, na které bychom je měli upozornit.
Zeptejte se studentů, co si myslí o úpravách citátů – zda to je či není možné, a jejich odpovědi
prodiskutujte. Upozorníme je, že úpravy citátů jsou ožehavým tématem, ale že obecně platí
následující pravidlo: do citátu můžeme zasáhnout jedině tehdy, nezmění-li se jeho smysl. Jedná se
tedy většinou o úpravy pravopisné, přehození slov, nahrazení opakujících se slov synonymem apod.
Zkratky a číslovky v textu využívat můžeme, ale je třeba si být vědom určitých pravidel. Číslovky do
desíti vypisujeme slovy, nuly nahrazujeme slovem – např. tisíc, milion. Zkratky používáme co
nejméně, vždy však v textu nejprve vypíšeme celý název.
Je třeba si dávat pozor na rozmělňování textu prostřednictvím přídavných jmen a příslovcí. Používání
přídavných jmen, kde to není nezbytně nutné, je vnímáno jako redundantní jev a mluvíme pak o
vycpávkách. To stejné platí o příslovcích typu docela, jistě, velmi atd.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
19
Jazyk a jazyková komunikace
Jak napsat novinovou zprávu?
Čemu bychom se ve zprávě měli vyhnout úplně? Jedná se zejména o cizí slova – tam, kde to je
možné, je nahrazujeme českými synonymy. Vyhýbáme se taktéž citově zabarveným slovům
(nejčastěji chybujeme u sloves), trpnému rodu, používání titulů a prvkům hovorové češtiny.
4) PROCVIČOVÁNÍ PRAKTICKÝCH DOVEDNOSTÍ
Na závěr necháme studenty pracovat s konkrétními ukázkami novinových zpráv (viz Pracovní list č. 2).
Podle množství času je necháme úkoly vypracovat v hodině či za domácí úkol, každopádně však
společně prodiskutujeme jejich odpovědi a návrhy řešení.
Nejvhodnějším završením této lekce by bylo vytvoření vlastní novinové zprávy, která by splňovala
všechna výše uvedená kritéria.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
20
Jazyk a jazyková komunikace
Jak napsat novinovou zprávu?
PRACOVNÍ LIST PRO ŽÁKY č. 1
Děti se na webu prodávají samy, varuje policie
Děti přestaly být na internetu jen oběťmi deviantů, kteří je pod změněnou
identitou cíleně vyhledávají. Policisté i správci debatních fór zjistili, že děti využily
poptávky a samy začaly nabízet za peníze své intimní fotky, videa i sex.
PRAHA Dříve to byly jen výjimky. Děti, které na internetu nabízely své intimní fotky a chtěly za to třeba
dobití kreditu ve svém mobilu.
Teď už to výjimka není. …
MF Dnes 15. 11. 2010
1. Najděte titulek, domicil, perex, úvod zprávy.
2. Vysvětlete, jakou funkci má perex.
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
3. Zopakujte, na jaké otázky nejčastěji odpovídá úvodní odstavec.
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
4. Musí být ve zprávě zastoupeny všechny odpovědi na tyto otázky? Proč?
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
4. Na kterou z nich odpovídá úvod zprávy?
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
21
Jazyk a jazyková komunikace
Jak napsat novinovou zprávu?
PRACOVNÍ LIST PRO ŽÁKY č. 2
UKÁZKA Č. 1
Nižší porodné i příspěvek na stavební spoření
PRAHA Petr Nečas včera pozdě večer protlačil Sněmovnou balík zákonů, které budou znamenat
zásadní škrty a zároveň zásahy do sociálního systému – prošlo snížení státní podpory stavebního
spoření, vyšší daně na příští rok a dále třeba omezení porodného jen na první dítě.
Prošlo i snížení příspěvků politickým stranám.
Lidé, kteří mají uložené peníze u stavebních spořitelen, se musí smířit s tím, že státní příspěvek
klesne od ledna na polovinu. Platí to u všech smluv uzavřených se stavebními spořitelnami. Protesty
opozice, že jde o nepřípustný zpětný zásah do práv lidí, byly marné.
Ministr financí Miroslav Kalousek prosadil i to, že se v příštím roce zvýší daně většině lidí –
sleva na dani z příjmu bude totiž nižší o 1 200 korun. Návrh se vžil pod názvem „povodňová
stokoruna“, protože sleva na dani v přepočtu klesne o stovku měsíčně a vláda se zaštítila tím, že
potřebuje peníze kvůli povodním.
>> Pokračování na str. A2
MF Dnes 3. 11. 2010
UKÁZKA Č. 2
Havrani hlásí tuhou zimu, meteorologové si zateplují budovu
BRNO (bar) Hejna havranů letos na Moravu dorazila s desetidenním předstihem. Za uplynulých třicet
let nepřiletěli tito ptáci nikdy tak brzo. Jejich časný přílet je podle odborníků předzvěstí tuhé zimy.
Na zimu se začali připravovat i brněnští meteorologové, kteří si zateplují své pracoviště
v brněnských Žabovřeskách. Budovu obkládají polystyrenem a vyměňují okna.
Předpověď na následující čtyři dny však není tak hrozivá, jak by se z chování meteorologů i
havranů mohlo zdát. „Dnes by měly teploty vystoupit až k devíti stupňům Celsia,“ uvedla Jitka
Kučerová z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Ochladí se až od středy, kdy
nejnižší noční teploty klesnou až pod bod mrazu. „Předpovídáme, že bude polojasno a ráno místy i
mlhy. Nejnižší noční teploty klesnou až na minus tři stupně. Nejvyšší pak až k osmi stupňům,“ uvedla
Kučerová.
Ve čtvrtek by se však opět mělo oteplit, ale na některých místech jižní Moravy vydrží mlhy po
celý den. Rtuť teploměru by však mohla vyšplhat až k dvanácti stupňům Celsia. „Nejvyšší denní teploty
se budou pohybovat okolo sedmi až dvanácti stupňů,“ uvedla meteoroložka. Výrazně se ochladí v noci,
kdy teplota klesne až o deset stupňů.
Až do konce týdne by si mělo počasí v kraji udržet podobný charakter jako ve čtvrtek. „Bude
zataženo, mlhavo, postupně i větrno,“ přiblížila Kučerová. Teploty se však budou i v těchto dnech
pohybovat nad desítkou a v pátek by mohly vyšplhat až ke třinácti stupňům.
MF Dnes 26. 10. 2010
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
22
Jazyk a jazyková komunikace
Jak napsat novinovou zprávu?
OTÁZKY A ÚKOLY:
1. Najděte v textech domicil a signaturu.
2. Na jakou otázku či otázky odpovídají úvody článků?
ukázka č. 1 ……………………………………………………………………………………………………………………
ukázka č. 2 ……………………………………………………………………………………………………………………
3. Srovnejte oba články. Který z nich podle vás splňuje požadavky na novinovou zprávu lépe? Proč?
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
4. Odpovídá titulek článku č. 2 jeho obsahu? Odpověď zdůvodni.
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
5. Jakých chyb se dopustil autor/ka článku č. 2? Pokus se je pojmenovat co nejpřesněji.
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
5. Jak bys článek upravil/a, aby ses vyhnula výše zmíněným chybám?
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………………………………..
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
23
Jazyk a jazyková komunikace
Jazyk reklamy
Jazyk reklamy
Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová
Anotace
Lekce se zabývá jazykovou stránkou reklam – tedy reklamními texty a slogany. Jejím cílem je ukázat
žákům, že reklamní texty jsou pečlivě vystavěny s jediným cílem – získat zákazníka. Žáci se seznámí
s tím, pomocí jakých prostředků, postupů a metod toho reklamy dosahují. Cílem lekce je také
ukázat, jak místy nešetrně a nelogicky reklama s jazykem zachází, jakých chyb se autoři dopouští.
Žáci si vyzkouší také praktický rozbor reklamních textů a sloganů. Celá lekce má vést k tomu, aby žák
byl vůči reklamě kritičtější, udržoval si od ní určitý odstup, byl schopen rozeznat, jakými nástroji na
něj reklama útočí.
Klíčové pojmy
reklama, jazyk, slogan, cílová skupina, zákazník
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
Vztah k dalším průřezovým tématům
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Český jazyk
vyšší stupeň gymnázia, lekci lze zjednodušit např. pro
9. ročník ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií
1-2 hodiny
učitel vystačí s vytištěnými pracovními listy, aktivity lze však
podpořit powerpointovou prezentací, grafickým
zpracováním výsledků na tabuli či nástěnku
- osobnostní a sociální výchova
- výchova demokratického občana
nejsou
pro vyšší stupeň gymnázia:
- mediální produkty a jejich významy
pro nižší stupeň gymnázia a ZŠ:
- kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
- stavba mediálních sdělení
- umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu
k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich
- umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních
obsahů
- kompetence k učení
- kompetence pracovní
- kompetence komunikativní
- diskuse
- výklad
- samostatná práce
- práce ve dvojici, skupině
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
24
Jazyk a jazyková komunikace
Jazyk reklamy
Obsah:
1) Motivace
2) Teoretická část
3) Praktická část
4) Závěr
Přílohy:
1) Soubor různých reklamních textů a sloganů
Použité zdroje:
http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/jazyk-reklamy--211610
http://is.muni.cz/th/123893/pedf_m/Diplomova_prace.pdf
MOTIVACE
Na začátku nechte žáky napsat slogany, texty reklam, které si pamatují. Nechte je pracovat
samostatně nebo ve dvojicích. Položte jim ještě několik následujících otázek, které by měli
zodpovědět:
 Zamyslete se, proč si pamatujete zrovna tyto texty a slogany. Pamatujete si je proto, že se
vám líbí, nebo proto, že se vám nelíbí, něčím vás provokují? Nebo ještě z nějakého jiného
důvodu?
 Jaké jazykové prostředky či postupy autoři volili u jednotlivých textů a sloganů?
 Jaký reklamní slogan je úspěšný? Ten, co se líbí, nebo ten, který si lidé pamatují?
TEORETICKÝ ÚVOD
Od vstupní aktivity přejdeme k teoretické části reklamy. Upozorníme studenty, že v reklamě se
uplatňují různé prostředky vyjádření a nedá se říct, které jsou důležitější než jiné, často se navzájem
doplňují. Tvůrci reklam dávají někdy přednost prostředkům neverbálním, jindy prostředkům
verbálním. My se budeme zabývat verbální, tedy jazykovou stránkou reklamy.
Jazyk může být jedním z prostředků dosažení cíle reklamy, je tedy součástí marketingové strategie,
jejímž cílem je produkt prodat. Úspěch produktu často závisí na tom, jak „dobře“ je napsán a
sestaven reklamní slogan apod. Snaha zapůsobit na potencionálního zákazníka tak vede autory
reklamních textů často až k různým experimentům s jazykem, které více či méně odpovídají
jazykovým normám.
Je důležité uvědomit si, jak reklama – v tomto případě reklamní texty a slogany fungují, protože jinak
bychom mohli podlehnout iluzi, kterou reklama vyvolává. Vytváří totiž často idylické světy plné krásy,
úspěchu, lásky a štěstí. Cílem hodiny je tedy zjistit, „jak to funguje“, a tím pádem získat schopnost
udržet si odstup, uvědomovat si, jak a čím chtějí autoři reklam dosáhnout svého. Tyto věty možná u
žáků vyvolají lehké pousmání, proto je třeba zdůraznit, že reklama působí často skrytě, podvědomě,
že si častokrát ani neuvědomujeme, že nás nějak ovlivňuje.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
25
Jazyk a jazyková komunikace
Jazyk reklamy
Reklamní texty a slogany nejsou tedy vystavěny náhodně. Jejich autoři pečlivě zvažují, kdo je jejich
cílovou skupinou, jaký dojem v ní chtějí vyvolat, jak a pomocí čeho na něj budou působit. Vše je tedy
pečlivě promyšlené, a to je třeba mít vždy na mysli, když se setkáváme s reklamou – netýká se to totiž
jen jazykové stránky, ale reklamy komplexně.
Teď žáky seznámíme s několika základními principy a prostředky, které autoři reklam často využívají
(také tuto část lze žákům vytisknout, nebo ji můžeme připravit jako velký plakát, promítnout na
diaprojektoru, převést do powerpointové prezentace – záleží na vyučujícím, jakou formu prezentace
těchto informací zvolí). Jednotlivé postupy a prostředky se často kombinují.

uplatnění verše, rytmu, rýmu – díky určité pravidelnosti je slogan snadno zapamatovatelný
Hola, hola, hola, svět jízdních kol vás volá!
Šíp, čte se líp!
Když nevíte, kam pro káru, kupte si ji v Eurocaru!
Není šrot jako šrot, zkuste Barko kovošrot!

aliterace a eufonie – aliterace je opakování stejné hlásky či skupiny hlásek na začátku dvou či
více slov, eufonie vzniká opakováním určitých „libozvučných“ hlásek nebo naopak potlačením
určitých „nelibozvučných“ hlásek
Leťte za létem.
Splň si své sny.
Bomba v boji proti bakteriím.
Bobule – nevinně o víně

uspořádání hlásek a písmen, grafické zvýraznění textu
o slova, hlásky či diakritická znaménka, která jsou zastoupeny symboly či číslicemi
Click4Sky.com
Zde nakupujete u cenové 1.
o tzv. dekompozice – dochází při k modifikaci grafické podoby slova pomocí nějakého
ekvivalentu – slouží k vyzdvižení výrobku či firmy
Tu chuť prostě mülluju.
Chceš být fit? Tak müsli.
Müller
Müsli Fit
o vztah grafické a zvukové stránky – snaha, aby grafická stránka co nejvíce odpovídala
té zvukové
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
26
Jazyk a jazyková komunikace
Špína jednoduše vyšššššumí.
Ráááááádio.
Jste ODSouzeni k reformě!
Natucni se něčím dobrým!

Jazyk reklamy
CIF
Impuls
volební plakát ČSSD
Tuc
tropy a figury
o epiteton – pro reklamu je typické hromadění přívlastků, které mají vyvolat dojem
kvality, některé jsou obvyklé – ustálené, jindy se autoři pokouší o neobvyklá spojení,
která spíše než k označení vlastnosti výrobku mají vést k vyvolání určitého dojmu
vyvážená chuť
kompletní ochrana
poctivá pizza
diamantový standard
- nejčastěji používaným epitetem je slovo nový, které dává výrobku punc kvality,
modernizace, pokroku
Pojištění nové generace
nový Nissan Micra
- velmi často se používají také komparativy a superlativy
krásnější život
bohatší zítřek
intenzivnější vůně
nejvýhodnější nákup
nejostřejší břit
ultrasilná fixace
- často se stupňování přídavných jmen používá i tam, kde to neodpovídá jazykovým
pravidlům, např.:
ovocnější chuť
ještě bělejší
čokoládovější
nejoptimálnější
nejideálnější
- zajímavé je také použití některých přídavných jmen ve spojení se slovem cena.
Uvedená přídavná jména měla dříve spíše negativní konotace, v reklamě jsou však
použita v pozitivním slova smyslu:
skandální ceny
bombastické ceny
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
27
Jazyk a jazyková komunikace
Jazyk reklamy
o gradace – vyvolává dojem, že firma či produkt je lepší než konkurenční, nabízí něco
navíc – často nejde o nic reálného, jde pouze o pocit
Víc, než čekáte.
Je v ní víc, než si myslíte.
Víc, než jen půjčka.
Lidl
Coca-cola
Provident
o metafora – v reklamách se často používá název firmy/výrobku a za ním krátká
metafora
Bauhaus. Když se to má podařit.
Vodafone. Jde o i jinak.
Hyundai. Řídím svůj svět.
Lomax. Vyladěná garážová vrata.
o kontrast – je postaven na slovech opačného významu
Nakupujte nyní, plaťte později!
Drsná země, jemná whisky.
Stát zdražuje, my zlevňujeme.
o používá se také personifikace, přirovnání, opakování - anafora, epifora a další
o řečnická otázka – má navodit kontakt s adresátem, nutí ho k pozornosti

cizost v reklamě – užití cizích slov v reklamě má výrobku dodat punc jedinečnosti, zvýšit jeho
prestiž
Volkswagen. Das Auto.
Škoda. Simply clever.
Today. Tomorow. Toyota.
Honda. The power of dream.

hra s významy slov – reklama často používá jak základní, tak přenesený význam slova, často
mohou k sobě být ve vzájemném kontrastu. Pokud bychom četli některé slogany doslovně,
byly by nelogické.
Vaše vlasy ožijí v našich rukách. (vlasy nemohou ožít)
Pardál. Pivo vyladěné samotnými pijáky.(ladí se hudební nástroje)
Dejte si mě k ledu. (reklama na hypotéku)
Zažila jsem něco úplně nového, nečekala jsem, že to může byt tak jiné, tak krásně
jemné a přitom intenzivní. – To zní skvěle. – Bylo to fantastické. – To by se mi taky
líbilo. - dvojsmyslný rozhovor dvou kamarádek (reklama na čokoládu)
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
28
Jazyk a jazyková komunikace

Jazyk reklamy
intertextualita – reklamní text může upoutat i tím, že v něm použijeme část jiného,
všeobecně známého textu
V nouzi poznáš ATARALGIN.
Byt či dům?

navození užšího kontaktu s adresátem – cílem je zapojit adresáta, apelovat na něj, aby měl
pocit, že reklama je určena právě pro něj, že právě jeho se ta reklama týká
- velmi často se proto v reklamě používá zájmeno vy či váš, např.:
Protože Vy za to stojíte.
Vaše vlasy ožijí v našich rukách.
Ceny, které vás překvapí.
Stojíme při vás.
- některé slogany jsou vytvořeny tak, aby vyvolávaly dojem, že „oni“ (firma, produkt) jsou
právě ti, kteří mohou adresátovi splnit jeho přání – proto bývají často používána zájmena my
a náš, např.:
Česká spořitelna. Jsme vám blíž.
Ať už vám konkurence slibuje cokoliv, my vám dokážeme, že s námi vždy ušetříte.
- většinou se v reklamách využívá vykání, proto když použijeme tykání, opět to vyvolává
dojem nějakého bližšího vztahu. Nejčastěji se používá, jestliže má reklama působit na mladší
generaci.
Když ji miluješ, není co řešit.
- použití rozkazu – takový rozkaz nevnímáme nijak negativně – naopak vnímáme to jako
starost o nás. Rozkaz má adresáta také vést k určitému chování, změně, která je samozřejmě
spojena s koupí daného produktu.
Proměňte svůj obývák v opravdový kinosál!
Rozhýbejte svůj internet!
Poznámka – příklady uvedené u jednotlivých prostředků či postupů jsou součástí souboru reklamních
textů a sloganů v příloze.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
29
Jazyk a jazyková komunikace
Jazyk reklamy
Na závěr shrneme, že se tedy jedná o soubor prostředků, které mají vést k tomu, že:
- produkt má v adresátovi vzbuzovat určitý dojem (kvality, zábavy, bezpečí, úspěchu, výhodnosti), je
kvalitnější než jiné – například používání epitet, stupňování přídavných jmen
- reklama má zaujmout, upoutat pozornost, vrýt se do paměti - např. použití rýmu, neobvyklých
metafor, dvojsmyslů
- tvůrci se snaží přiblížit (i když pouze fiktivně) adresátovi – je to jakýsi způsob útočení na adresáta –
např. použití zájmen my, vy, náš, váš; dále používání rozkazovacího způsobu, který má vést adresáta
k akci, rozuměj ke koupi
- jazyková stránka reklamy doplňuje grafickou, tzn., dokresluje, umocňuje to, co je zpracováno
vizuálně, nebo dává druhý smysl použitému sloganu (viz kecky – boty, upovídané osoby) atd.
PRAKTICKÁ ČÁST
Rozdáme žákům pracovní listy, na kterých jsou uvedeny různé slogany (učitel vybírá, může se zaměřit
jen na některé prostředky). Lze zvolit také variantu, že žáci budou mít za úkol přinést do školy různé
slogany a texty, a ty budou rozebírat. Dosáhneme tím větší aktuálnosti – žáci budou pracovat se
slogany, se kterými se skutečně setkávají.
Úkolem žáků je uvést, který z dříve uvedených principů či prostředků se u něj uplatňuje. Žáci mohou
pracovat samostatně, ve dvojicích či skupinkách – k dispozici je několik pracovních listů, takže žáci
mohou analyzovat různý materiál. Po uplynutí časového limitu žáci seznámí spolužáky s reklamními
slogany i jejich rozborem.
ZÁVĚR
Kruhem se vrátíme k úvodní aktivitě. Necháme žáky, aby pomocí nově získaných informací znovu
analyzovali reklamní slogany, na které si vzpomněli na začátku lekce. Necháme je určit, jaké
prostředky, strategie a postupy autoři využili. Ptáme se, zda by teď byli schopni provést rozbor textů
a sloganů přesněji než na začátku lekce.
Pokud chceme, můžeme žákům zadat také domácí úkol/samostatnou práci: vymyslet reklamní slogan
– nejlépe tři varianty pro tentýž produkt, pro již existující či naopak zcela vymyšlený produkt. Součástí
práce by také mělo být zdůvodnění, proč žák využil konkrétních jazykových prostředků či postupů. Ve
třídě pak můžeme udělat soutěž o nejlepší slogan formou hlasování žáků.
Na závěr celou lekce shrneme, zdůrazníme hlavní informace, nebo o to můžeme požádat žáky, aby
sami vyvodili, co bylo nejdůležitější.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
30
Jazyk a jazyková komunikace
Jazyk reklamy
SOUBOR REKLAMNÍCH TEXTŮ A SLOGANŮ, POUŽÍVANÝCH JAZYKOVÝCH PROSTŘEDKŮ
Hola, hola, hola, svět jízdních kol vás volá!
Šíp, čte se líp!
Bílá bělejší, pocit čistější!
V neděli je Loskuták, poradí vám co a jak.
Když kouřit, tak Havana, když pařit, tak do rána.
Modafen – chřipka z těla ven!
Seznam, najdu tam, co neznám.
Když nevíte, kam pro káru, kupte si ji v Eurocaru!
Není šrot jako šrot, zkuste Barko kovošrot
Leťte za létem.
Splň si své sny.
Bomba v boji proti bakteriím.
Bobule – nevinně o víně
Click4Sky.com
Zde nakupujete u cenové 1.
Tu chuť prostě mülluju.
Müller
Chceš být fit? Tak müsli.
Müsli Fit
Jste ODSouzeni k reformě!
volební plakát ČSSD
Natucni se něčím dobrým!
Tuc
Špína jednoduše vyšššššumí.
CIF
Ráááááádio.
Impuls
vyvážená chuť
kompletní ochrana
poctivá pizza
diamantový standard
krásnější život
bohatší zítřek
intenzivnější vůně
nejvýhodnější nákup
nejostřejší břit
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
31
Jazyk a jazyková komunikace
Jazyk reklamy
ultrasilná fixace
Víc, než čekáte.
Lidl
Je v ní víc, než si myslíte.
Coca-cola
Víc, než jen půjčka.
Provident
Bauhaus. Když se to má podařit.
Vodafone. Jde o i jinak.
Hyundai. Řídím svůj svět.
Lomax. Vyladěná garážová vrata.
Futurum. Ráj nákupů.
Nakupujte nyní, plaťte později!
Drsná země, jemná whisky.
Stát zdražuje, my zlevňujeme.
Volkswagen. Das Auto.
Škoda. Simply clever.
Today. Tomorow. Toyota.
Honda. The power of dream.
Vaše vlasy ožijí v našich rukách. (vlasy nemohou ožít)
Pardál. Pivo vyladěné samotnými pijáky.(ladí se hudební nástroje)
Dejte si mě k ledu. (reklama na hypotéku)
Zažila jsem něco úplně nového, nečekala jsem, že to může byt tak jiné, tak krásně jemné a přitom
intenzivní. – To zní skvěle. – Bylo to fantastické. – To by se mi taky líbilo.
- dvojsmyslný rozhovor dvou kamarádek (reklama na čokoládu)
Protože Vy za to stojíte.
Vaše vlasy ožijí v našich rukách.
Ceny, které vás překvapí.
Stojíme při vás.
Česká spořitelna. Jsme vám blíž.
Ať už vám konkurence slibuje cokoliv, my vám dokážeme, že s námi vždy ušetříte.
Když ji miluješ, není co řešit.
Proměňte svůj obývák v opravdový kinosál!
Rozhýbejte svůj internet!
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
32
Jazyk a jazyková komunikace
Kniha versus film
Kniha versus film
Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová
Anotace
V dnešní době se žáci setkávají čím dál tím častěji s filmovými verzemi knih a často jim dávají
přednost před četbou. Tato lekce má žákům ukázat, že tyto dvě podoby uměleckého díla jsou
nezaměnitelné vzhledem k tomu, že pracují s naprosto odlišnými výrazovými prostředky. Pro
vzorové srovnání byla vybrána kniha V. Vančury Markéta Lazarová a její filmové zpracování režiséra
F. Vláčila a scénáristy F. Pavlíčka. Jako další vhodné tituly se nabízí např. Jméno růže či Spalovač
mrtvol.
Klíčové pojmy
kniha, film, výrazové prostředky, Markéta Lazarová, jazyk, obraz, zvuk
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
Český jazyk
vyšší stupeň gymnázia
2 hodiny (záleží na množství promítaného materiálu)
DVD s vybranými filmy, vybrané knižní tituly, pracovní listy
Vztah k dalším průřezovým tématům
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
osobnostní a sociální výchova
EVV, EVH
- mediální produkty a jejich významy
- uživatelé
- rozvíjí kritický odstup od podnětů přicházejících
z mediálních produktů
- pomáhá rozeznávat společenskou a estetickou hodnotu
sdělení v různých sémiotických kódech
- pomáhá osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného
nakládání se symbolickými obsahy
- kompetence k učení
- kompetence sociální a personální
- kompetence komunikativní
samostatná práce, diskuse
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
33
Jazyk a jazyková komunikace
Kniha versus film
Obsah:
1) Evokace
2) Výrazové prostředky knihy a filmu
3) Filmová a knižní ukázka
4) Práce s pracovním listem
5) Shrnutí
Přílohy:
1) Pracovní list pro žáky
Použité zdroje:
http://www.nostalghia.cz/webs/marketa/clanky/skapova_podoba_markety01.php
1) EVOKACE
Na úvod se zeptáme studentů, jaká zpracování klasických (či nejen klasických) literárních děl znají.
Pokud znají obě verze díla, zeptáme se, které se jim líbilo více a proč. Pravděpodobně dojdeme
k závěru, že některé filmové adaptace jsou zdařilejší než jiné. Pokud máme čas, můžeme dále
diskutovat o tom, čím jsou tyto kvalitativní rozdíly dány (měli bychom dojít k závěru, že je to často
dáno osobností režiséra, scénáristy, přístupem k dílu, nároky na diváckou oblibu a komerční
úspěšnost).
2) VÝRAZOVÉ PROSTŘEDKY KNIHY A FILMU
Kniha a její filmové zpracování se od sebe zpravidla liší. Ať se bude režisér či scénárista sebevíce
snažit, výsledek bude odlišný. Je to dáno tím, že jak kniha, tak film disponují velmi odlišnými
výrazovými prostředky. Stejně tak pro výstavbu knihy a filmu platí jiná pravidla.
Odlišností tedy zdaleka nemyslíme pouze odchylky od děje, to je pouze jeden z dílčích problémů,
který souvisí spíše s výstavbou díla než s výrazovými prostředky. Dostat totiž do 90 – 120 minut
všechny dějové peripetie rozsáhlého románu je v podstatě nemožné.
Vyzveme studenty, aby se sami pokusili výrazové prostředky knihy a filmu definovat.
KNIHA
- zejména bohatost jazyka – vše je vyjádřeno jazykem, důležitou roli hraje slovní zásoba, syntax,
obrazná pojmenování atd.
- psychologie postav
- vypravěč
- kompozice
- velmi důležitou složkou, která ještě vstupuje do hry, je čtenářova fantazie. Čtenář sám si vytváří
obraz postav, jejich chování, prostředí, ve kterém se děj odehrává… On sám je tvůrcem, procesem
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
34
Jazyk a jazyková komunikace
Kniha versus film
čtení znovu konstruuje svět a myšlenky, které autor ve svém díle zachytil, a samozřejmě dělá to po
svém.
FILM
- obraz – záběry kamery – statické, dynamické, úhly zabírání, střih atd.
- zvuk – dokresluje, podbarvuje, umocňuje, co je zachyceno obrazem
- kompozice – děj lze různými prostředky roztříštit nebo naopak provázat
- herecké výkony
- světlo – může být přirozené, nebo naopak laděné do určitého odstínu, používají se různé efekty…
- jazyk – stojí u filmu v pozadí, ale stále hraje roli, promluvy jednotlivých postav mohou být různě
stylizované
U knihy je tedy dominantní jazyk, u filmu pak obraz.
3) FILMOVÁ A KNIŽNÍ UKÁZKA
V tuto chvíli máme několik možností, jak dále pracovat. Nejvhodnější variantou je, když studentům
zadáme knižní předlohu k přečtení předem. Pokud máme dostatek času, můžeme film pustit celý.
Pokud to není v našich možnostech, pustíme žákům pouze vybranou část či části filmu. Stejně tak
studentům můžeme připravit pro připomenutí i krátký úryvek knižní předlohy (pokud nepracujeme
s celým filmem, měl by se krýt s ukázkou).
4) PRÁCE S PRACOVNÍM LISTEM
Když se žáci seznámí s ukázkami, necháme je vyplnit pracovní list. Po uplynutí časové lhůty
procházíme jednotlivé úkoly, pokládáme další doplňující otázky, diskutujeme.
Pro tuto lekci byl jako vzorový vybrán příklad knihy V. Vančury Markéta Lazarová a jejího filmového
zpracování od F. Vláčila a F. Pavlíčka. Uvádíme zde několik bodů, na které by měla během rozboru
přijít řeč (vycházíme zejména ze studie Literární a filmová podoba Markéty Lazarové od Zdeny
Škapové):
specifika knihy:
 Vančura dosahuje působivosti zejména díky svému komplikovanému jazyku – bohatá až
komplikovaná syntax (inspirovaná humanistickou češtinou), obrazná pojmenování, expresivní
výrazy
 obrazná pojmenování, která autor používá, neslouží emocionálnímu účinku, vyvolání určitého
dojmu, ale vnáší do textu nové souvislosti, s tím pak souvisí určitá mnohoznačnost
 druhou podstatnou složkou je vypravěč, který vstupuje do děje, komentuje chování postav,
komunikuje se čtenářem, předkládá mu své myšlenky atd. To vše navozuje dojem
bezprostřednosti, čtenář je tak vtahován do děje.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
35
Jazyk a jazyková komunikace
Kniha versus film
specifika filmu:
 F. Vláčilovi chyběla možnost pracovat stejně s jazykem a vypravěčem, jako tomu bylo v knize,
musel najít jiné výrazové prostředky
 Vláčil se snažil zdůraznit historický kontext, syrovost doby a díky tomu, že pracuje s obrazem,
je tento kontext velmi působivý
 jako pojítko mezi jednotlivými scénami, které na sebe ne vždy navazují přímo (v knize ho
mohl tvořit vypravěč) použil psaný text; v jiných pasážích pak byla přidána postava mnicha,
který vše sleduje s větším či menším odstupem
 subjektivní vidění vypravěče bylo nahrazeno subjektivním viděním postav – velká část scén je
viděna očima některé z postav, někdy tak dochází i ke zdvojení pohledu
 film dává místy přednost vyvolání určitého dojmu, navození atmosféry před srozumitelností
zachyceného (nepoučený divák se nemusí orientovat). Mnoho důležitého je často
přeskočeno, dozvídáme se to zpětně, z různých náznaků
 důležitou roli hraje výtvarná kompozice záběrů – obrazné metafory často nahrazují slovní
(nevinnost Markéty symbolizuje bílá holubice, kterou drží na prsou; zmatenost Kristiána pak
kůň uvízlý v bažině)
 velmi výrazná je práce s kamerou – ta je dynamická, střídání různých typů záběrů – podhled,
nadhled, celek, polocelek, klidný záběr, pohyb
 osvětlení, které se snaží o co největší přirozenost (pokud je někde tma, tak postava je téměř
pohlcena tmou, žádné velké umělé nasvěcování), na druhou stranu výrazně dokresluje
atmosféru – Vláčil pečlivě vybíral prostředí i dobu pro jednotlivé záběry
 zvuková stránka taktéž výrazně dokresluje atmosféru filmu – součástí filmu je mnoho
reálných zvuků – ruchů, hlas postav se někdy mění v echo, podbarvení středověkou
melodikou, ticho; navíc zvuk je velmi pečlivě propojen s obrazem
 herecký projev – minimální mimika
odlišnosti obou zpracování (co ještě nebylo řečeno):
 film je temnější a emocionálně vypjatější než kniha – dosahuje toho právě kombinací
působení obrazu a zvuku
 kniha naopak místy vyvolává i úsměv, pobavení – je to dáno právě oním hlasitým vypravěčem
Upozorníme studenty, že pokud se film podaří, tak jako tomu bylo u Markéty Lazarové, tak i když se
od své literární předlohy v mnohém odlišuje, může se jednat o dílo vysokých uměleckých kvalit.
5) SHRNUTÍ
Na závěr shrneme nejpodstatnější momenty lekce. Připomeneme rozdílnost výrazových prostředků,
se kterými obě dvě sdělení pracují. Studenti by si měli uvědomit, že zhlédnout film a přečíst knihu
jsou dvě často velmi odlišné věci a že mluvit o zfilmované knize se může rovnat tomu mluvit o jiném
uměleckém díle.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
36
Jazyk a jazyková komunikace
Kniha versus film
Pracovní list – Kniha versus film
Autor a název knihy: ………………………………………………………………………………………………………………………
Režisér, scénárista a název filmu: …………………………………………………………………………………………………..
Zopakujte si:
- základním výrazovým prostředkem knihy je ………………………………. .
- základním výrazovým prostředkem filmu je ………………………………. .
Jak se liší aktivita čtenáře knihy od aktivity filmového diváka?
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Výrazné výrazové prostředky knihy neboli pomocí čeho se snaží autor této knihy působit na
čtenáře?
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Výrazné výrazové prostředky filmu neboli pomocí čeho se snaží režisér tohoto filmu působit na
diváka? Zaměřte se na například na obraz, práci kamery, zvuk, herecké výkony atd.
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
37
Jazyk a jazyková komunikace
Kniha versus film
V čem se od sebe kniha a film odlišují – kromě toho, co už bylo řečeno?
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Které ze dvou uvedených zpracování je vám bližší a proč?
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Které ze dvou uvedených zpracování je pro adresáta náročnější a proč?
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Jaká jsou rizika zaměňování filmového a knižního zpracování obecně?
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
38
Jazyk a jazyková komunikace
Srovnání deníků
SROVNÁNÍ DENÍKŮ
Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová
Anotace
Lekce slouží k pochopení odlišného charakteru „klasického“ seriózního deníku a deníku bulvárního.
Vede také k pojmenování konkrétních rozdílů. Žák by měl také ze zjištěných informací vyvodit, proč
jednotlivé deníky volí dané strategie, kdo a proč si jednotlivé deníky kupuje.
Klíčové pojmy
Noviny, deník, bulvár, zpráva, informace
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
Český jazyk
8. – 9. ročník ZŠ, příslušné ročníky nižšího stupně gymnázia
2 vyučovací hodiny (lze zkrátit)
Pracovní list pro studenty
Vztah k dalším průřezovým tématům
- osobnostní a sociální výchova
- výchova demokratického občana
Český jazyk
- kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
- stavba mediálních sdělení
- rozvíjí schopnost analytického přístupu k mediálním
obsahům a kritického odstupu od nich
- umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních
obsahů
- vede k rozeznávání platnosti a významů argumentů ve
veřejné komunikaci
- kompetence občanské
-kompetence pracovní
řízená diskuse, samostatná práce
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Obsah:
1) Motivace
2) Práce s pracovním listem
a) grafická úprava
b) struktura novin
c) úvodní strana
d) text versus fotografie
e) „škálování“
3) Závěr
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
39
Jazyk a jazyková komunikace
Srovnání deníků
Přílohy:
1) Pracovní list pro žáky
1) MOTIVACE
Po celou dobu, kdy budou žáci pracovat s pracovním listem, budou také pracovat s oběma výtisky
novin. Docílíme tak toho, že jim nebudeme muset vysvětlovat, jaký je rozdíl mezi jednotlivými deníky,
ale povedeme je k tomu, aby na to nejen přišli sami, ale aby tyto rozdíly dokázali také zdůvodnit.
2) PRÁCE S PRACOVNÍM LISTEM
a) grafická úprava
To, jak věci vypadají, je jedna z prvních věcí, kterých si všímáme. Začneme s tím tedy i u novin.
Vyzveme žáky, aby si noviny prohlédli a zhodnotili jednotlivé prvky grafické úpravy u obou deníků.
Zeptáme se, zda z těchto informací dokážou něco vyvodit (např. výroba bulvárního deníku je levnější,
tudíž jeho cena může být nižší atd.)
b) struktura novin
Necháme žáky, aby do dvou sloupců vypsali jednotlivé rubriky (např. z domova, ze zahraničí, kultura,
sport) tak, jak je jednotlivé deníky řadí za sebou. Napovíme žákům, kde názvy jednotlivých rubrik mají
hledat. Debatujeme o tom, který deník má širší záběr, který se zabývá více tématy a nabízí tedy
čtenáři širší rozhled.
c) úvodní strana
Žáci by teď měli vypsat do sloupečků, o kterých událostech se deníky zmiňují na první straně. Vedeme
je k tomu, aby si také všimli, jakým způsobem o dané události referují. Diskutujeme o tom, co by
mělo být na první straně (můžeme nabídnout hledisko kvality i hledisko ekonomické).
d) text versus fotografie
Žáci mají zjistit, jaký je poměr množství textu a fotografií (či jiných grafických prvků) v jednotlivých
denících. Můžeme diskutovat o přednostech jednotlivých sdělení.
e) „škálování“
V této části pracovního listu budou žáci jednotlivým deníkům přidělovat známky za jednotlivé oblasti
či kritéria. Necháme žáky, aby deníky obodovali. Poté společně procházíme jejich odpovědi. Můžeme
narazit na zcela rozdílné hodnocení (např. pro někoho je množství textu známkou určité kvality,
jiného naopak může příliš textu obtěžovat, proto tedy každý přidělí jinou známku). Necháme tedy,
aby své odpovědi zdůvodnili, a ostatní žáky vyzveme, aby pokud chtějí, na argumenty svých
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
40
Jazyk a jazyková komunikace
Srovnání deníků
spolužáků reagovali. Diskuse, pokud ji budeme korigovat správným způsobem, může být velmi
přínosná pro pochopení rozdílů, cílů a kvality jednotlivých deníků.
3) ZÁVĚR
Na závěr necháme žáky vyplnit poslední úkol z pracovního listu. Vedeme žáky ke zdůvodnění jejich
odpovědí a k pojmenování faktu, že bulvární deník je spíše zdrojem nekvalitní zábavy než zdrojem
kvalitních informací, které nám poskytnou komplexní přehled o aktuálním dění.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
41
Jazyk a jazyková komunikace
Srovnání deníků
Pracovní list - Srovnání bulvárního a běžného deníku
Srovnávané deníky
titul č. 1:
titul č. 2:
cena:
cena:
počet stran:
počet stran:
1) Který titul byste si na první pohled vybrali a proč?
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
2) Zhodnoťte grafickou úpravu obou deníků. Zaměřte se na následující body:
A) barvy, barevnost
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
B) velikost písma (titulky, články)
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
C) kvalita (papír, fotografie, tisk)
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
3) Struktura novin. Vypište názvy jednotlivých rubrik.
název deníku č. 1:
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
název deníku č. 2:
42
Jazyk a jazyková komunikace
Srovnání deníků
4) Obsah první strany. Vypište, kterým událostem se jednotlivé deníky věnují na první straně.
název deníku č. 1:
název deníku č. 2:
5) Jaký je poměr textu a fotografií v jednotlivých denících?
6) Oznámkujte jednotlivé deníky známkou 1 – 5 (hodnota je stejná jako ve škole) u jednotlivých
oblastí. Připravte si zdůvodnění svého hodnocení.
deník č. 1
deník č. 2
zaujetí na první pohled
zábavnost
množství informací
rozmanitost zpráv
kvalita grafického zpracování
množství reklam
7)Kdo si bude vybírat deník č. 1 a kdo deník č. 2. Své odpovědi zdůvodněte.
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
43
Jazyk a jazyková komunikace
Srovnání publicistických textů
Srovnání publicistických textů
Autor/autoři lekce: Mgr. Petra Kovalová
Anotace
Lekce se zabývá srovnáním publicistických textů – nejlépe zpráv či rozhovorů – uveřejněných ve
stejných den na stejné téma v různých novinách. Nejvhodnější je srovnání článku z „klasického“
periodika a bulvárních novin. Žáci jsou vedeni nejen k tomu, aby sledovali, nakolik oba texty naplňují
požadavky a znaky konkrétního publicistického žánru, ale i publicistického stylu celkově. Zároveň
žáci oba dva články porovnávají – sledují rozdíly a shody, zamýšlí se nad příčinami odlišného
zpracování, nad důvodem volby daných jazykových i grafických prostředků, nad strategií vydavatele,
posuzují celkovou úroveň textu.
Klíčové pojmy
publicistika, novinová zpráva, informace, titulek, seriózní, bulvární, subjektivní
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
Český jazyk
8. – 9. ročník ZŠ, příslušné ročníky nižšího stupně gymnázia
2 vyučovací hodiny (lze zkrátit)
Pracovní list pro studenty, novinové zprávy z různých deníků
Vztah k dalším průřezovým tématům
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
- osobnostní a sociální výchova
- výchova demokratického občana
ZSV
- kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
- stavba mediálních sdělení
- rozvíjí schopnost analytického přístupu k mediálním
obsahům a kritického odstupu od nich
- učí využívat potenciál médií jako zdroje informací
- umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních
obsahů
- vede k osvojení si základních principů vzniku významných
mediálních obsahů
- vede k rozeznávání platnosti a významů argumentů ve
veřejné komunikaci
- kompetence k učení
- kompetence občanské
-kompetence pracovní
řízená diskuse, samostatná práce, výklad
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
44
Jazyk a jazyková komunikace
Srovnání publicistických textů
Obsah:
1) Evokace
2) Publicistický styl, novinová zpráva
3) Práce s publicistickými texty
4) Shrnutí
Přílohy:
1) Pracovní list pro žáky
1) EVOKACE
Na úvod začneme několika otázkami:
 Odkud získáváte informace o aktuálním dění?
 Čte někdo z vás noviny?
 Čím se liší tzv. publicistický styl od jiných jazykových projevů?
 Jaké noviny čtete?
 Čím se od sebe jednotlivé noviny liší?
Poté plynule přejdeme k výkladu o publicistickém stylu, podrobněji se zaměříme na žánr zprávy.
2) PUBLICISTICKÝ STYL, NOVINOVÁ ZPRÁVA
Evokační a tuto část můžeme vydělit do samostatné hodiny, nebo ji úplně vynechat, pokud už žáci
mají dostatečné znalosti o publicistice. Druhou hodinu pak můžeme věnovat přímo práci
s publicistickými texty.
Vysvětlíme žákům, co je podstatou publicistického stylu – jaké útvary sem řadíme, jaké slohové
postupy a jazykové prostředky se v něm uplatňují. Podrobněji se zaměříme na novinovou zprávu –
více informací o ní viz lekce Jak správně napsat novinovou zprávu.
3) PRÁCE S PUBLICISTICKÝMI TEXTY
Do dvojic či skupinek rozdáme nakopírované články – zprávy, rozhovory. Vybíráme dvojice článků,
které vyšly v tentýž den v různých novinách (nejlépe dvojice článků z „klasického“ a bulvárního
deníku). Můžeme vybrat jednu dvojici článků pro všechny skupiny, nebo dát skupinám články odlišné
– podle našich možností.
Poskytneme žákům dostatek času, aby si články v klidu přečetli. Rozdáme jim pracovní list a vyzveme
je, aby ho vyplnili.
Vedeme žáky k tomu, aby se zaměřili na následující body (ne všechny otázky jsou zahrnuty
v pracovním listu). O odpovědích diskutujeme, vedeme žáky ke správné argumentaci, k podložení
svých závěrů a také k tomu, aby se pokusili odpovědět na otázku, proč tomu tak je, proč autoři zvolili
zrovna tyto prostředky:
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
45
Jazyk a jazyková komunikace
Srovnání publicistických textů
Rozbor publicistických textů – jednotlivé body:
 do které části novin byl článek zařazen, tzn. jakou důležitost zprávě/rozhovoru noviny
přisoudily. Hraje zde opravdu roli důležitost poskytnutých informací pro čtenáře, nebo spíše
zajímavost, zábavnost, skandálnost?
 grafická úprava – žáci se mohou zaměřit na použité barvy, velikost fotografií, velikosti písma,
poměr textu a fotografií, poměr velikosti titulku a textu, kvalita grafického zpracování.
Obecně platí, že bulvární noviny používají nepřiměřeně velké titulky, velké fotografie, textu je
naopak velmi málo, tedy skutečných informací je minimum.
 rozsah článku (jak velkou pozornost věnují různé noviny „téže události/osobnosti“), opět to
souvisí s tím, jakou důležitost události noviny přisuzují, jak je pro ně zajímavá. Každé noviny
však na tato kritéria mají odlišné nároky.
 titulek – jak působivý je, jak moc souvisí se skutečným obsahem článku, zda téma
skandalizuje, jakých jazykových prostředků je v něm využito k zaujetí čtenáře
 na jaké informace klade zpráva důraz, co hlavního se z ní dozvídáme – byť se oba články
mohou týkat téhož, například stejné osobnosti, často zjistíme, že přinášejí rozdílné
informace, projevuje se tak záměrný výběr informací s ohledem na čtenáře, charakter
periodika atd.
 dodržení objektivity, absence či přítomnost hodnocení (hodnotící výrazy), působení na
čtenáře – v novinové zprávě (nemyslíme tím tedy komentáře, analýzy, reportáže atd.) by
hodnocení a prvky subjektivity neměly být. Vedeme studenty k tomu, že hodnocení nemusí
být explicitní, stačí, když autor využívá hodnotících adjektiv, i to stačí k tomu, aby čtenář
nevědomě zaujal k věci nějaký postoj.
 použité ustálené slovní obraty – pro publicistický styl je typické používání určitých
ustálených slovních obratů, můžeme sledovat, zda se vyskytují i v tomto textu
 nová neobvyklá slovní spojení – takovým protipólem k ustáleným slovním obratům je snaha
používat spojení nová, neotřelá
 dodržení struktury novinové zprávy –žáci by se měli zaměřit také na to, zda výstavba textu
odpovídá struktuře novinové zprávy – jestli první odstavec odpovídá na nejdůležitější otázky
(kdo, co, kdy, kde, proč), zda následují další nejdůležitější informace, tedy pokud bychom
postupovali od konce a zprávu seškrtávali, vše to nejpodstatnější by zůstalo
 co bylo cílem autora zprávy/rozhovoru – z charakteru textu usuzujeme, co bylo záměrem
autora, proč daný text napsal tak, jak napsal – bylo cílem informovat, pobavit, zaujmout…
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
46
Jazyk a jazyková komunikace
Srovnání publicistických textů
 uvedení autora zprávy/rozhovoru – je-li v článku uvedeno jméno autora, upozorníme žáky,
že autoři často používají zkratky svých jmen, někdy se však jen velmi obtížně zjišťuje, kdo se
za značkou skrývá
4) SHRNUTÍ
Závěr lekce by měl být shrnutím, zobecněním získaných poznatků. Je důležité zejména odpovědět na
otázku, proč se tyto články tak liší, co tím jejich autoři sledují. Vedeme žáky k poznání, že bulvární
články nejsou zdrojem kvalitních informací, upozorňujeme je na praktiky, kterých bulvární noviny
využívají (neověřené informace, snaha skandalizovat i běžné informace v zájmu zvýšení čtivosti,
někdy dokonce i lži). Na druhou stranu, pokud se vyskytují nedostatky i v článcích deníků
nebulvárního charakteru, upozorníme žáky na to. Cílem není vidět celou záležitost černobíle, ale
naučit žáky kriticky přistupovat k takovýmto mediálním obsahům, upozorňovat je na rozdíly mezi tím,
jak by to být mělo a jak to ve skutečnosti je.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
47
Jazyk a jazyková komunikace
Srovnání publicistických textů
Pracovní list - Srovnání publicistických článků
Deníky, ze kterých články pochází
článek č. 1: …………………………………………………………
článek č. 2:……………………………………………………
Titulek zprávy:
článek č. 1:
článek č. 2:
……………………………………………………………………….
……………………………………………………………………..
……………………………………………………………………….
……………………………………………………………………..
Na co autor článku klade hlavní důraz, o čem chce informovat:
článek č. 1: …………………………………………………………………………………………………………………………………………..
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
článek č. 2: …………………………………………………………………………………………………………………………………………..
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Hodnotící výrazy:
článek č. 1: …………………………………………………………………………………………………………………………………………..
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
článek č. 2: …………………………………………………………………………………………………………………………………………..
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
48
Jazyk a jazyková komunikace
Srovnání publicistických textů
Ustálené slovní obraty:
článek č. 1: …………………………………………………………………………………………………………………………………………..
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
článek č. 2: …………………………………………………………………………………………………………………………………………..
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
Nová neobvyklá slovní spojení:
článek č. 1: …………………………………………………………………………………………………………………………………………..
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
článek č. 2: …………………………………………………………………………………………………………………………………………..
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
Co mají články společné:
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
V čem se od sebe liší:
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
49
Jazyk a jazyková komunikace
Vliv médií na tradiční svátky
Vliv médií na tradiční svátky
Autor/autoři lekce: Mgr. Kristýna Onderková
Anotace
Cílem lekce je seznámit studenty s tím, jak média utvářejí a mění podobu tradičních svátků, a jak
přispívají k pronikání západní kultury do České republiky. Studenti získají povědomí o tom, nakolik
mohou být jejich představy o tradici zkresleny a co vše může přispět ke vzniku tzv. „tradic“. Také se
dozvědí něco o historii vývoje podoby dnešního Santa Clause.
Klíčové pojmy
Vánoce, tradice, reklama, Santa Claus, Ježíšek
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
Anglický jazyk
8. – 9. ročník ZŠ, příslušné ročníky nižšího stupně gymnázia
1 – 2 vyučovací hodiny
papíry, pastelky
pracovní listy
Vztah k dalším průřezovým tématům
Osobnostní a sociální výchova
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Dějepis, VKO
Fungování a vliv médií ve společnosti.
- student rozvíjí schopnost kritického odstupu od
mediálních obsahů
- student si uvědomuje rozsah vlivu mediálních
obsahů na společnost a tradici
- student rozvíjí schopnost odolávat mediálním
vlivům
Kompetence k učení, kompetence komunikativní,
kompetence sociální a personální, kompetence pracovní
řízená diskuse, samostatná práce
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Obsah:
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
50
Jazyk a jazyková komunikace
Vliv médií na tradiční svátky
1) Obecná představa Ježíška a Santy Clause
2) „Původní“ podoba Ježíška a Santy Clause
3) Vznik současné podoby Santy Clause
4) Vliv amerických svátků prostřednictvím médií na české svátky
5) Shrnutí
Přílohy:
1) Pracovní list 1: Obrázky tradičního Ježíška a Sv. Mikuláše
2) Pracovní list 2/1: Text o vzniku současné podoby Santy Clause
3) Pracovní list 2/2: Otázky k textu
3) Pracovní list 3: Otázky k zamyšlení
1) OBECNÁ PŘEDSTAVA JEŽÍŠKA A SANTY CLAUSE
Na začátku hodiny učitel oznámí studentům, že dnes budou hovořit o svátcích. Zeptá se jich, jaké
svátky běžně v České republice slavíme, a jejich odpovědi může zaznamenat na tabuli. Následně jim
dá pokyn, aby si ve dvojicích řekli, které jsou jejich nejoblíbenější svátky a proč. Když studenti
domluví, učitel se zeptá, kolik z nich zvolilo za nejoblíbenější svátek Vánoce, kolik Velikonoce, atd.
Protože jeden z nejoblíbenějších svátků jsou Vánoce, učitel se zeptá, proč je mají studenti tak rádi.
Studenti pravděpodobně odpovědí, že proto, že dostávají dárky. Učitel se zeptá, kdo jim tyto dárky
nosí a kdo nosí dárky dětem ve Spojených státech. Dojde k odpovědím, že Ježíšek a Santa Claus.
Následně učitel žákům rozdá papíry. Polovina žáků dostane za úkol nakreslit Ježíška a druhá polovina
Santu Clause. Když žáci dokreslí, celá třída společně obrázky porovná. Pravděpodobně dojdou
k tomu, že jejich představy Ježíška a Santy Clause jsou značně podobné.
2) „PŮVODNÍ“ PODOBA JEŽÍŠKA A SANTY CLAUSE
Žáci dostanou obrázky tradičního Ježíška (dítě v kolébce) a sv. Mikuláše (předchůdce Santy Clause).
Ve dvojicích pak porovnají tyto obrázky se svými a najdou rozdíly. Pak se učitel zeptá, jaké rozdíly
našli mezi tradičním Ježíškem a jejich obrázkem. Následně položí otázku, proč si myslí, že se tato
představa změnila. Měli by společně dojít k odpovědi, že vlivem americké podoby Santy Clause. Dále
se učitel zeptá, co vědí o americkém Santa Clausovi (jezdí na saních tažených soby, bydlí na severním
pólu, atd.) a odkud tyto informace načerpali. Následně položí otázku, jestli vědí, jak vznikla tato
podoba Santy Clause a mýty o něm.
3) VZNIK SOUČASNÉ PODOBY SANTY CLAUSE
Učitel rozdá žákům jednoduchý text o vzniku současné podoby Santy Clause. K textu bude připojeno
několik otázek kontrolujících, zda žáci textu porozuměli.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
51
Jazyk a jazyková komunikace
Vliv médií na tradiční svátky
Moderní podoba Santy Clause vznikla spojením několika postav. Jedním z nich je sv. Mikuláš, řecký
biskup žijící ve 4. století, který byl znám svou štědrostí. Ten přešel do nizozemské tradice jako
Sinterclaas – postava, která nosila dětem dárky – jehož svátek se tradičně slavil večer 5.12. Dalším
předchůdcem moderního Santy Clause byl Father Christmas, jehož obrázky se začaly objevovat
v britské společnosti v 17. století a který měl zobrazovat veselého ducha křesťanských Vánoc,
oslavujících zrození Ježíše Krista. Spojením Sinterclaase a postavy Father Christmas pak vznikl
americký Santa Claus.
Moderní podoba amerického Santy Clause se v USA poprvé objevuje v r. 1821 v básni „Old
Santeclaus“, napsané neznámým autorem. Popisuje staršího muže, který veze dětem dárky na saních
tažených soby. Později se objevuje báseň „A Visit from St. Nicholas“, která již popisuje obtloustlého
veselého staříka s pytlem plným dárků na zádech, jenž vstupuje do domů dětí komínem. Tento obraz
Santy Clause postupně proniká do americké společnosti pomocí knih pro děti, novinových článků a
rozhlasu. V 30. letech 19. století se Santa Claus objevil ve vánoční reklamní kampani společnosti CocaCola, díky které se jeho podoba dostala do všech koutů Spojených států. Autorem těchto obrázků byl
Haddon Sundblom. Později se objevuje mýtus, že Santa Claus vznikl v reklamě na Coca-Colu a je
oblečen do červené a bílé, protože jsou to barvy této společnosti. Nicméně Coca-Cola nebyla jedinou
společností, která využila obraz Santy Clause ve své reklamní kampani.
Santa Claus se dále začíná stále častěji objevovat ve všech typech médií – noviny, časopisy, rozhlas,
televize, film, reklamy, letáky, atd. S rostoucím vlivem americké kultury se jeho podoba dostává do
celého světa a ovlivňuje zde podobu tradičních vánočních postav.
Učitel zkontroluje odpovědi na otázky připojené k textu.
4) VLIV AMERICKÝCH SVÁTKŮ PROSTŘEDNICTVÍM MÉDIÍ NA ČESKÉ SVÁTKY
Učitel rozdá žákům do dvojic několik otázek k zamyšlení. Žáci diskutují o tom, které další svátky
v České republice byly ovlivněny americkou kulturou, které naopak zůstaly nezměněny a proč. Pokusí
se vybavit, co vědí o ostatních amerických svátcích a kde k těmto informacím přišli. Diskutují o tom,
které typicky americké svátky oni sami slaví a proč.
5) SHRNUTÍ
Učitel se žáků zeptá, kde všude se v České republice mohou setkat s americkým zobrazením Santy
Clause. Položí otázku, zdali si myslí, že původní obraz Ježíška postupně z české kultury vymizí a proč.
Zeptá se, jaký mají názor na pronikání americké kultury do české společnosti a důvody tohoto názoru.
Položí otázku, jak by oni sami chtěli slavit Vánoce, až budou mít děti. Na závěr je požádá, aby za
domácí úkol napsali krátkou úvahu na téma: Existuje ještě Ježíšek?
Použité zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/Santa_Claus
http://www.thehistoryofchristmas.com/sc/american_santa.htm
http://www.history.com/topics/santa-claus
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
52
Jazyk a jazyková komunikace
Vliv médií na tradiční svátky
Pracovní list 1
Traditional „Baby Jesus“
St. Nicholas
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
53
Jazyk a jazyková komunikace
Vliv médií na tradiční svátky
Pracovní list 2/1:
THE ORIGINS OF SANTA CLAUS
Santa Claus is a figure in North American culture. He is said to bring presents to good
children during the late evening and night of Christmas Eve, December 24. He is usually described
as a fat, cheerful old man with a white beard wearing a red coat with white collar and cuffs, red
trousers, black leather belt and boots. According to the tradition he lives at the North Pole with a
lot of magical elves and eight or nine flying reindeer. His elves make toys for children and he
delivers them on a sleigh pulled by the reindeers.
Where did the popular image of Santa Claus come from? The name of Santa Claus was
influenced by Sinterclaas, a figure in Dutch culture who according to the Dutch tradition brings
present to children on the night of December 5. Sinterclaas was influenced by a real person, Saint
Nicholas, a Greek Christian bishop who lived in the 4th century and was famous for giving presents
to poor children. His feast on December 6 is celebrated in many European countries (also in the
Czech Republic, where he is called Svatý Mikuláš).
Another figure which influenced the modern image of Santa Clause was Father Christmas,
a happy old man in British culture who brings presents to children on Christmas Eve. He first
appeared in Britain in the 17th century and represents the cheerful spirit of Christmas.
Eurpean immigrants brought Saint Nicholas and Father Christmas to the USA but Puritans
in 1600 made it illegal to speak about him, give each other presents or sing Christmas songs.
In 1821, a poem Old Santeclaus appears in a book for children published in the USA. It
describes an old man on a reindeer sleigh bringing presents to children. This was the first time
Santa Claus had appeared in American culture. Another poem which brought more details about
the modern Santa Claus was A Visit from St. Nicholas (today known as The Night Before
Christmas) in 1823. Later, Santa Claus appears in more and more songs, newspapers, magazines and
books. One of his first pictures was made by Thomas Nast, an American cartoonist, in 1863. He
also made the story that Santa Claus lives at the North Pole.
In 1930s, the picture of Santa Claus was used in The Coca-Cola Company´s Christmas
advertising. It made Santa even more popular. Many people think that Coca-Cola invented Santa.
It´s not true. Santa was also used in advertising by other companies.
By the end of the 20th century, Santa appears in many songs, books, newspapers, comic
strips, films, commercials, and so on. Because American films and books are very popular all over
the world, Santa Claus becomes famous in many different countries. Santa´s image has a big
influence on their own Christmas traditions.
Vocabulary:
figure – postava
collar and cuffs – límec a manžety
deliver – doručit
influence – ovlivnit, vliv
feast – svátek
advertising, commercial - reklama
describe – popsat
according to – podle
image – obraz, podoba
bishop – biskup
appear – objevit se
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
54
Jazyk a jazyková komunikace
Vliv médií na tradiční svátky
Pracovní list 2/2:
Answer these questions:
1. What does Santa do?
……………………………………………………………………………………………………………………………………….
2. What does Santa look like?
……………………………………………………………………………………………………………………………………….
3. Where did Santa´s name come from?
……………………………………………………………………………………………………………………………………….
4. What were the two figures which influenced Santa Claus and what do you know
about them?
……………………………………………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………………………………………….
5. When and how did Santa first appear in the USA?
……………………………………………………………………………………………………………………………………….
6. Who made one of the first pictures of modern Santa and when?
……………………………………………………………………………………………………………………………………….
7. What made Santa more and more popular?
……………………………………………………………………………………………………………………………………….
8. Did The Coca-Cola Company invent Santa?
……………………………………………………………………………………………………………………………………….
9. Is Santa popular only in the USA?
……………………………………………………………………………………………………………………………………….
Pracovní list 3:
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
55
Jazyk a jazyková komunikace
Vliv médií na tradiční svátky
Discuss these questions in pairs:
1. Are there any other Czech traditions or holidays that have been
changed by the influence of the USA?
2. Are there any Czech holidays that haven´t been influenced by American
holidays? Why (not)?
3. What other typical American holidays are celebrated in the Czech
Republic today?
4. What do you know about American Easter, St. Valentine´s Day and
Halloween? Where did you get this information?
5. Do you celebrate St. Valentine´s Day or Halloween? Why (not)?
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
56
Jazyk a jazyková komunikace
Vliv médií na vnímání americké kultury
Vliv médií na vnímání americké kultury
Autor/autoři lekce: Mgr. Kristýna Onderková
Anotace
Cílem lekce je vést žáky k zamyšlení nad tím, nakolik je jejich představa o americké kultuře ovlivněna
médii. Studenti by si měli uvědomit, do jaké míry mohou média zkreslit obraz určitého národa, a
naučit se brát to, co se o USA z médií dozví, s určitou rezervou. Dále si také procvičí ústní a písemný
projev v angličtině.
Klíčové pojmy
USA, kultura, typický Američan, seriály
Předmět
Ročník, popř. věk
Časová dotace
Materiál, pomůcky
Vztah k dalším průřezovým tématům
Mezioborové vztahy
Tematický okruh mediální výchovy
Přínos mediální výchovy k osobnosti
žáka
Klíčové kompetence
Výukové metody a strategie
Anglický jazyk
Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a odpovídající ročníky
čtyřletého gymnázia
1 – 2 vyučovací hodiny
pracovní listy
Osobnostní a sociální výchova
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
ZSV, zeměpis
Fungování a vliv médií ve společnosti.
- student rozvíjí schopnost kritického odstupu od
mediálních obsahů
- student si uvědomuje rozsah vlivu mediálních
obsahů na společnost
- student rozvíjí schopnost odolávat mediálním
vlivům
Kompetence k učení, kompetence komunikativní,
kompetence sociální a personální, kompetence pracovní
řízená diskuse, práce ve dvojicích, samostatná práce
Obsah:
1) Co je to americká kultura?
2) Typický Američan 1
3) Typický Američan 2
4) Umělecká tvorba USA
5) Závěrečné zamyšlení
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
57
Jazyk a jazyková komunikace
Vliv médií na vnímání americké kultury
Přílohy:
1) Typický Američan 1
2) Typický Američan 2
3) Umělecká tvorba USA 1
4) Umělecká tvorba USA 2
1) CO JE TO AMERICKÁ KULTURA?
Na začátku hodiny oznámí učitel žákům, že dnes budou hovořit o americké kultuře. Položí
otázku, co je to vlastně kultura. Odpovědi může zaznamenat na tabuli. Měly by obsahovat slova jako:
náboženství, zvyky, tradice, hodnoty, literatura, hudba, výtvarné umění, architektura, film, jídlo,
způsob oblékání, způsob trávení volného času, atd.
Následně dá učitel žákům pokyn, aby ve dvojicích zaznamenali na papír vše, co si představují
pod pojmem „americká kultura“, ať už se to týká umění nebo běžného života. Na tento úkol jim
poskytne několik minut.
Když žáci úkol dokončí, učitel je vyzve, aby přečetli své odpovědi. Očekávané odpovědi
mohou být: hamburgery, pizza, Coca-Cola, Hollywood, kariéra, Halloween, Den díkůvzdání, konzum,
supermarkety, nakupování, zábavní parky, apod.
Následně se učitel zeptá žáků, odkud získali představu o americké kultuře. Pravděpodobně se
dozví, že z filmů, seriálů, případně z internetu.
2) TYPICKÝ AMERIČAN 1
Učitel řekne žákům, že jedním z největších zdrojů představy o životě běžných Američanů jsou
pravděpodobně americké televizní seriály. Rozdá žákům pracovní listy 1, na kterých jsou obrázky
postav z několika seriálů. Zeptá se žáků, zdali tyto postavy poznávají a z kterých seriálů jsou. Následně
je požádá o to, aby na základě toho, co mají tyto postavy společné, vytvořili obraz typického
Američana a Američanky – jak vypadají, jak se oblékají, jaké jsou jejich povahové vlastnosti, jaké mají
zaměstnání, jak tráví běžný den, jaké mají hodnoty, apod.
Po splnění úkolu nechá učitel vždy dvě a dvě dvojice, aby si porovnaly odpovědi. Poté se
zeptá, co bylo v jejich odpovědích společného. Pravděpodobně dostane následující popisy:
Typický Američan či Američanka – pohledný/á, vypracovaná nebo štíhlá postava,
značkové oblečení podle nejnovější módy, přátelský/á, veselý/á, věčně nešťastně zamilovaný/á,
zaměstnání – právník, architekt, herec, doktor, skladatel; koníčky – setkávání se s přáteli v baru,
balení holek/kluků, počítačové hry/nakupování, filmy; hodnoty – vztah, kariéra, rodina.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
58
Jazyk a jazyková komunikace
Vliv médií na vnímání americké kultury
3) TYPICKÝ AMERIČAN 2
Dále učitel řekne, že zadal do internetového vyhledávače slovní spojení „typický
Američan“ a ukáže jim výsledek. Rozdá pracovní listy 2, které obsahují obrázky lidí se silnou
nadváhou a v teplácích. Zeptá se žáků, jaký je mezi jednotlivými pracovními listy rozdíl. Pak se zeptá,
které obrázky více odrážejí jejich představu o typickém Američanovi. Pravděpodobně se dozví, že
obrázky z pracovního listu 2. Zeptá se žáků, kde tuto představu získali. Pravděpodobně se dozví, že
z televize, novin, časopisů či internetu. Položí otázku, jaký typ pořadů či článků v nich vytváří tuto
představu o typických Američanech. Dozví se, že pořady či články o obezitě. Připustí, že obezita je
jeden z problémů americké společnosti a snad i jedním z jejích typických rysů, je to ale typický rys
jediný? USA jsou sice zemí s nejvyšším procentem obézních, přece jen je jich ale „pouze“ kolem 30%
populace. Proč jsou články o obezitě Američanů tak populární? Postupně by se měl dopracovat
k odpovědi, že štíhlost je jeden z trendů moderní společnosti a popularita článků o obezitě může být
do jisté míry vyvolána i závistí a škodolibostí. Zejména obrázky extrémně obézních lidí jsou také
uveřejňovány za účelem šokovat a vyvolat silné emoce. Položí otázku, do jaké míry můžeme poznat
skutečný běžný život v USA na základě toho, co se dozvíme v médiích.
4) UMĚLECKÁ TVORBA USA
Učitel řekne, že nyní se budou zabývat uměleckou tvorbou USA. Rozdá polovině žáků
pracovní listy 3 obsahující obrázky z brakové literatury, filmu a populární hudby USA. Druhé polovině
žáků rozdá pracovní listy 4 s obrázky krásné literatury, kvalitních filmů a hudby. Řekne žákům, že mají
za úkol vytvořit si na základě pouze těchto obrázků názor na uměleckou tvorbu USA a připravit si o ní
krátkou řeč. Poté rozdělí žáky do dvojic tak, aby spolu hovořili vždy dva žáci s odlišným pracovním
listem. Dá jim pokyn, aby si ve dvojicích sdělili své dojmy z obrázků. Po skončení této aktivity položí
třídě otázku, jaká je umělecká tvorba USA. Je braková a povrchní nebo má nějakou skutečnou
uměleckou hodnotu? Jak vnímá uměleckou tvorbu USA běžný Čech? Pokud jako spíše brakovou a
povrchní, proč to tak je, když i USA vyprodukovaly mnoho kvalitních uměleckých děl?
5) ZÁVĚREČNÉ ZAMYŠLENÍ
Učitel zadá žákům úkol, aby napsali krátké zamyšlení na téma „Moje představa o americké
kultuře“.
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
59
Jazyk a jazyková komunikace
Vliv médií na vnímání americké kultury
Pracovní list 1 - Typický Američan 1
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
60
Jazyk a jazyková komunikace
Vliv médií na vnímání americké kultury
Pracovní list 2 - Typický Američan 2
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
61
Jazyk a jazyková komunikace
Vliv médií na vnímání americké kultury
Pracovní list 3 - Umělecká tvorba USA 1
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
62
Jazyk a jazyková komunikace
Vliv médií na vnímání americké kultury
Pracovní list 4 - Umělecká tvorba USA 2
Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o.
63
Download

stáhnout - Gymnázium INTEGRA BRNO