Karel Havlíček Borovský
Tyrolské legie
III.
Občan zvyklý na pořádek —
bylo to v prosinci —
především jsem si obul punčochy
v slavné asistenci.
Pak jsem teprv četl psaní —
však ho tuhle mám;
rozumíš-li ouřední němčině,
přečti si je sám!
Bach mi píše jako doktor,
že mi nesvědčí
v Čechách zdraví, že prej potřebuju
změnu povětří;
Že je v Čechách tuze dusno,
horké výpary,
mnoho smradu po té oktrojírce,
holé nezdraví.
Že on tedy schválně pro mne
kočár sem poslal,
abych se hned na státní outraty
na cestu vydal.
A žandarmům že nařídil,
ať mne hodně nutí,
kdybych nechtěl ze skromnosti přijmout
jeho nabídnutí.
kritérium
dílčí část
časová ověřované vědomosti
dotace a dovednosti
I. část
• literární druh
a žánr
• téma a motiv
• časoprostor
• kompoziční
výstavba
• zasazení výňatku
do kontextu díla
II. část
• vypravěč / lyrický
analýza
subjekt
7 min.
uměleckého textu
• vyprávěcí
Charakteristika
způsoby
uměleckého
• typy promluv
textu
• veršová výstavba
III. část
• jazykové
prostředky a
jejich funkce ve
výňatku
• tropy a figury a
jejich funkce ve
výňatku
• kontext autorovy
literárněhistorický
tvorby
3 min.
kontext
• literární / obecně
kulturní kontext
Výpověď je v souladu s jazykovými normami a zásadami jazykové
kultury
max.
počet
bodů
4
4
4
4
4
dosaž.
počet
bodů
Alexandr Sergejevič Puškin: Evžen Oněgin
IX
Tak sníval často Eugen v bdění.
Byl za dob první mladosti
obětí bouřných poblouznění
a vášní do bezuzdnosti.
V života klínu měkce chován,
dnes rozčarovalo ho, žel.
I touhy spěch ho omrzel,
i úspěch, který v letu sklízel.
V tichu i hluku jako stroj
mu do duše hřměl nepokoj,
i léčil smíchem nudy svízel.
Tak ubil osm krásných let,
života nejsvěžejší květ.
X
Už krásky nemiloval, ale
lhostejným poutníkem se stal.
Nechtěla – bez žalu šel dále,
zradila – jen si zazpíval.
Hrál lásku, cítě nudu v skrytu,
opouštěl ženy bez soucitu,
nemaje za nic přízeň, hněv.
Salónů omrzelý lev
tak k svému whistu jezdí denně,
rozšafně nad kartami bdí,
pak klidně domů odjíždí,
když lehl si, spí nerušeně
a zrána ještě sotva ví,
kam na večer se vypraví.
XI
Když Tánin list však držel v ruce,
Oněgin živě dojat byl.
Nad slovy, vydechlými v muce,
v roj myšlenek se pohroužil.
Jak obraz Tánin zapomněti,
vzhled ušlý, tvář s bledou pletí;
v nevinný, konejšivý sen
ho ukolébal dopis ten.
A snad že na tu chvíli snivou
v něm po lásce se vzkřísil hlad.
On ale nechtěl oklamat
tu čistou duši důvěřivou.
Teď v alej snad vás vésti smím,
kde Taťána se sešla s ním.
XII
Dvě minuty tak stáli němi,
až Eugen s vážným pohledem
promluvil k Táně: „Psala jste mi,
nezapírejte. Četl jsem
ty důvěřivé vaše řádky,
ten projev lásky, čistý sladký;
jsem vaší upřímnosti rád;
cit, jejž jsem dávno nechal spát,
jste ve mně rozezněla věru.
ne, nehodlám vám lichotit
a stejně upřímný chci být
jak vy. Důvěru za důvěru.
Má zpověď spojena je s tím.
A buďte dobrým soudcem mým.“
kritérium
dílčí část
časová ověřované vědomosti
dotace a dovednosti
I. část
• literární druh
a žánr
• téma a motiv
• časoprostor
• kompoziční
výstavba
• zasazení výňatku
do kontextu díla
II. část
• vypravěč / lyrický
analýza
subjekt
7 min.
uměleckého textu
• vyprávěcí
Charakteristika
způsoby
uměleckého
• typy promluv
textu
• veršová výstavba
III. část
• jazykové
prostředky a
jejich funkce ve
výňatku
• tropy a figury a
jejich funkce ve
výňatku
• kontext autorovy
literárněhistorický
tvorby
3 min.
kontext
• literární / obecně
kulturní kontext
Výpověď je v souladu s jazykovými normami a zásadami jazykové
kultury
max.
počet
bodů
4
4
4
4
4
dosaž.
počet
bodů
Download

Tyrolské elegie, Evžen Oněgin