Koupí
tohoto
časopisu
podpoříte
Konto
Bariéry
www.muzes.cz
Č a sopis pro t y, kteří se ne v zdáva jí
●
1 / 201 4
● J e d n o t l i v ý v ý t i s k 3 0 K č / P ř e d p l a t i t e l é 2 0 K č
Studenti z Janských Lázní?
Pohodáři!
strana 18
EDITORIAL
obsah
Dobré zprávy
Zájezd do Dudinců
Modrý slon
MBA zdarma
Praha 12 průkopníkem
Ples Čmeláčka
Změny
4–5
Anketa
Co pro vás znamená
nový občanský zákoník?
Michaela
Hendrychová:
Potřebujeme
moderní
zákony
str. 8
6
Téma: Nový občanský zákoník
Když jeden americký tiskový magnát před
lety prohlásil, že papír je mrtev, měl na
mysli noviny. V žádném případě nešlo
o bankovky, řekne si někdo.
V době elektronických pomůcek
(a nemusí jít jen o média) lze však charitu
uchopit dokonce i bez nich.
Pokladničkám na dary totiž s trochou
nadsázky zvoní hrana. Vzpomeňme
český vynález – dárcovskou SMS – nebo
v Americe oblíbenou aplikaci na chytré
mobilní telefony, kdy při každém posunutí
budíku směrem vpřed je automaticky
odeslána určitá částka na zvolený účet.
V Česku existuje i facebooková aplikace
Zahradník, pomocí které dostane dárce po
odeslání DMS kód, jehož prostřednictvím
pak může na facebookovém profilu „zalít“
květináč s projektem, který právě podpořil.
Informaci o tomto daru zveřejní zároveň
na svém profilu.
Konto BARIÉRY získává čím dál častěji
prostředky i díky těm, kteří při oslavách
životních jubileí nechtějí od přátel klasické
dárky, ale žádají je o pomoc potřebným
(viz str. 27). Prakticky vše probíhá tak, že
si vyberou člověka, kterému chtějí pomoci,
a hosté pak posílají elektronicky na účet
sumu, jakou uznají za vhodné. Z vlastní
zkušenosti vím, že tak lze vybrat za večer
několik tisíc korun, ale – třeba při osla­
vách bankéřů – i statisíce.
Přesná čísla o tom, kolik se v České
republice vybere ročně na charitu, neexis­
tují. Relevantním ukazatelem jsou pouze
data ministerstva financí, která zahrnují
veškeré dary, jež si Češi odepsali z daní. Je
z nich patrný jasný trend: zatímco v roce
2000 darovaly fyzické osoby necelých
sedm set milionů korun, v roce 2013 šlo
zhruba o dvojnásobek.
Tato čísla jasně svědčí o změně v myš­
lení Čechů. Proto se změnám v širším slo­
va smyslu věnujeme i v prvním letošním
vydání. Osob s postižením se totiž kromě
jiného významně dotýká od 1. ledna
platný nový občanský zákoník. A protože
mnozí rádi tvrdí (v české kotlině jde o po­
měrně rozšířený zvyk), že každá změna je
k horšímu, dali jsme slovo odborníkům.
Důležité novinky v zákoníku vysvětlují
a docházejí v podstatě k závěru, že – stej­
ně jako v možnostech pomoci potřebným
– jde o změny k lepšímu. Na začátek roku
2014 je to hodně dobrá zpráva. 
Přeji vám inspirativní čtení.
Jindřich Štěpánek
Michaela Hendrychová:
Potřebujeme moderní zákony Je třeba bát se „občana“?
I my jsme občané
Brána se nezavírá, naopak
20 let Konta BARIÉRY
Ke státnicím závějemi sněhu
Škola pro děti s postižením
Akademie Janské Lázně
Nové zahraniční technologie
Soubory a myšlenky vždy a všude
8–10
11–12
13
14–15
16–17
18–19
Škola pro děti
s postižením:
Akademie Janské Lázně
str. 18
20–21
Umělci Konta BARIÉRY
Eduard Ovčáček:
Má generace je posedlá poezií
22–23
Poradna
Co nás čeká
v novém občanském zákoníku Konto BARIÉRY
Melantrichova 5, Praha 1
Dvě výročí
24–26
27
Na cestách
Na cestách:
Madridem na vozíku:
Není se čeho bát / str. 28
Madridem na vozíku: Není se čeho bát 28–29
Vaše fotografie
O podzimu a štěstí
Auto- Moto
Úpravci mají novinky
30–31
32–33
Tip na výlet
iQpark:
Inteligentní zábava pro malé i velké
SENSEN
Senior roku poprvé
34–35
37
Křížovka o ceny38
Vydává: Sdružení přátel Konta Bariéry
ve spolupráci s Nadací Char ty 77
Šéfredaktor: Jindřich Štěpánek
(e-mail:[email protected], mobil: 722 966 233)
Redakce: Zdeněk Jirků (e-mail: [email protected]),
Pavel Hrabica (e-mail: [email protected]),
Radek Musílek (e-mail: [email protected]),
Jan Šilpoch (e-mail: [email protected])
Manažerka redakce: Kateřina Uhrová
(e-mail: [email protected], mobil: 722 966 510).
Korektorka: Martina Čechová
Adresa redakce: Melantrichova 5, 110 00 Praha 1
Mobil: 722 966 510. Telefon: 224 242 973
Web: www.muzes.cz. E-mail: [email protected]
Redakční rada časopisu Můžeš: MUDr. Alena Dernerová,
PhDr. Jiřina Šiklová, CSc., Mgr. Tomáš Cikrt,
PhDr. Martin Kovář, PhDr. Jan Pičman,
Mgr. Sri Kumar Vishwanathan, Lenka Kohoutová,
Mgr. Jan Šesták, MUDr. Jiří Soukup Nevyžádané příspěvky se nevracejí.
Cena jednoho výtisku je 30 Kč, pro předplatitele 20 Kč.
Celoroční předplatné 240 Kč.
Zvýhodněné dvouleté předplatné 380 Kč.
ISSN 1213-8908. Toto číslo vychází v lednu 2014.
Vychází za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví ČR
a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
Art director: Jiří Bušek. Grafická úprava a sazba: Jan Bělovský.
Tisk: Grafotechna Print, s. r. o., Lýskova 1594/33,
Praha-Stodůlky
Rozesílá Postservis Praha, Poděbradská 39, Praha 9
Volný prodej: Česká pošta, s. p.
Foto na titulní straně: Jan Šilpoch
Tip na výlet:
iQpark: Inteligentní zábava
pro malé i velké
str. 34
můžeš / číslo 1 - 2014
Partneři
redakce:
3
DOBRÉ ZPRÁVY
Zájezd
do Dudinců
časopis pro t y, kteří se nevzdáva jí
Zajímavé čtení
pro hlavu i srdce!
Informace, servis.
Čtěte Můžeš
na www.muzes.cz
Vážení čtenáři,
Nejen Dudince, ale i další slovenské lázně
jsou oblíbenou destinací. Foto: archiv
Svaz postižených civilizačními chorobami
v České republice je občanské sdružení
působící na celém území státu. Sdružuje
lidi postižené civilizačními chorobami, další
zdravotně postižené občany, jejich rodinné
příslušníky a jiné fyzické i právnické osoby,
které mají zájem o spolupráci. Základní
organizace SPCCH v Mladé Boleslavi pořádá
4.–11. ledna zájezd do slovenských lázní
Dudince. Jedná se o jeden z řady každoročních zájezdů na různá místa doma i v zahraničí. Cena 3700 Kč zahrnuje ubytování
v Hotelu Park, plnou penzi, volný vstup do
bazénů a 10 léčebných procedur. Více o činnosti organizace SPCCH najdete na www.
spcch-mb.cz. 
své postřehy a názory
nám pište
na [email protected]
nebo na adresu redakce
časopisu Můžeš,
Melantrichova 5,
110 00 Praha 1.
na 2014 na adresu: Centrum pro zdravotně
postižené Libereckého kraje, o.p.s., Zahradní 415/10, 460 01 Liberec.
Bližší informace a přihlašovací formuláře
naleznete na www.czplk.cz.
Vystavovatelé berou na vědomí, že jejich
díla budou vystavena na veřejnosti v liberecké zoo. Organizátoři se zavazují, že
jejich díla budou použita pouze k výstavním
účelům v rámci akce Modrý slon. Z důvodu
přehlednosti a k řádnému navrácení děl
vystavovateli je zapotřebí, aby jednotlivá
díla byla opatřena vhodným obalem, který
bude řádně označen adresou vystavovatele.
Modrý slon
Sdružení Artefaktum.cz a Centrum pro
zdravotně postižené Libereckého kraje vyhlašují IX. celostátní soutěž o ceny Modrého
slona 2014 v rámci projektu Tvoříme duší…
Motto projektu je Bez bariér v duši i v životě.
Soutěžit se bude v 10 následujících kategoriích:
malba
keramika
fotografie
textilní tvorba
kombinovaná technika (ruční práce)
literární tvorba
divadlo (malé formy, loutky apod.)
tanec
hudební tvorba (hudební přednes apod.)
jiné formy zajímavé umělecké tvorby
(řezbářství apod.)
Vyplněnou přihlášku je nutno písemně
nebo osobně doručit nejpozději do 30. dub-
4
Jednou z disciplín kreativní soutěže
je i práce s keramikou. Foto: Ladislav Polnický
Projekt Tvoříme duší... se stal součástí kulturních tradic, ve kterých Sdružení Artefaktum.cz s Centrem pro zdravotně postižené
Libereckého kraje představuje široké veřejnosti tvůrčí činnost občanů se zdravotním
postižením a jejich přátel.
Nad soutěží převzala patronát řada
významných osobností naší kultury, které
aktivně pomáhají při její realizaci. Setkání
se stala vyhledávanou událostí i pro širokou
veřejnost. Ve spolupráci se zoo Liberec se
v exteriérech a interiérech zahrady uskuteční přehlídka oceněných soutěžních prací
a kulturních vystoupení vybraných přihlášených souborů. 
MBA zdarma
Bezplatně může získat titul MBA jeden
člověk s postižením. Foto: Ladislav Polnický
Master of Business Administration (MBA)
je vysokoškolský postgraduální studijní program zaměřený na získání znalostí v oboru
managementu. Central European Management Institut (neboli CEMI) podporuje organizace a projekty, které se snaží usnadnit
život těm, pro něž není vzdělání jednoduše
dosažitelné. Rozhodl se poskytnout jedinečnou šanci zdravotně handicapovaným lidem
a vybranému uchazeči umožnit studium
MBA na CEMI zcela bezplatně za podmínek
definovaných níže. Žadatel musí v první řadě splňovat
všeobecné podmínky pro přijetí ke studiu na
institutu; tj. vysokoškolské vzdělání (s doložením diplomu) či středoškolské vzdělání
s maturitou a odpovídající manažerská
praxe.
Žadatelem o stipendium se rozumí
zdravotně handicapovaný člověk vlastnící
průkaz TP, ZTP či ZTP/P nebo jinak doložené potvrzení o zdravotním postižení.
Za žádost se považuje zaslání vlastního
životního příběhu žadatele v rozsahu maximálně jedné strany formátu A4, který bude
popisovat vlastní životní situaci a způsob,
jak mu získání profesního titulu MBA či
LL.M. pomůže k lepšímu uplatnění v životě
a proč by právě on měl toto stipendium
získat.
Vyhodnocení a výběr vhodného studenta
proběhne do 31. ledna 2014. Zahájení studia je v únoru 2014. Více informací hledejte
na www.cemi.cz 
můžeš / číslo 1 - 2014
Z REDAKČNÍ POŠTY
Tablety
budou pomáhat
při komunikaci
s neslyšícími na
Praze 12.
Foto: Petr Hrubý
Nedůstojný prezident
Vážená redakce, jis­
tě se i k Vám donesl
další ze slavných
Zrušíme ústavy?
výroků prezidenta
republiky. Nechtěl
předat pověření
k sestavení vlády,
dokud je na vozíku,
což nepovažuje za
důstojné. Ohra­
dil se pan Krása,
ohradili se i jiní.
Přesto v sobě pre­
zident nenašel dost pokory a slušnosti, aby
se omluvil. Vzkázal přes mluvčí, že to tak
nemyslel, že se nikoho dotknout nechtěl, ale
neodpustil si dodat, že reakci považuje za
přehnanou. Obyčejné lidské slovo – „pro­
miňte“ – nezaznělo. To by asi ztratil ještě
víc důstojnosti. Sama jsem na vozíku. Jeho
výrok mě nepotěšil, ale asi bych kvůli němu
samotnému do médií nekřičela. Daleko víc
mi vadí neschopnost uznat chybu, která se
mohla někoho dotknout, a omluvit se za
ni. Proto Vám píši tento list, abych si mohla
někomu postěžovat a dostat ze sebe nepří­
jemné pocity.
Koupí
tohoto
časopisu
podpoříte
Konto
Bariéry
www.muzes.cz
Č a sopis pro t y, kteří se ne v zdáva jí
●
11/ 20 13
●
Jednotlivý výtisk 30 kč / Předplatitelé 20 kč
strana 12
Praha 12
průkopníkem
Odbor sociálních věcí ÚMČ Praha 12 zahájil
testování služby simultánního přepisu on-line pro osoby se sluchovým postižením.
Přepis budou využívat sociální pracovníci
odboru při návštěvách svých klientů v jejich
domácnostech nebo v nemocnicích. Služba
bude přístupná i při komunikaci neslyšících
přímo na úřadu.
Testování přepisu bude probíhat až do
poloviny ledna 2014, a to na tabletu s předplaceným internetem a nainstalovanou
aplikací pro on-line přepis, který pro tyto
účely zapůjčila společnost Transkript. Cílem
je ověřit si zájem a využitelnost přepisu ve
státní správě a ulehčit komunikaci jak neslyšícím, tak i sociálním pracovníkům.
Transkript on-line, s. r. o., je sociálně
zaměřená firma, která zajišťuje přes internet
pomocí své aplikace a vlastních přepisovatelů simultánní přepis řeči. Hlavním cílem
firmy je odbourávat komunikační bariéry
osob se sluchovým postižením a umožnit
jim lepší začlenění do běžného života. Právě
proto Transkript usiluje o zavedení on-line
přepisu mimo jiné i ve státní správě a na
všech dalších místech, kde se může vyskytovat větší počet osob se sluchovým postižením. 
Ples Čmeláčka
Občanské sdružení Čmeláček – Klub rodičů
a přátel postižených dětí pořádá 1. společenský ples. Akce se koná 17. ledna od
20.00 hod. v kulturním domě K-Trio, Dr.
Martínka, Ostrava-Hrabůvka. Cena vstupného činí 200 Kč a zahrnuje i večeři. Další
informace i o samotném sdružení najdete na
http://www.cmelacek.cz/plan.html. 
M11_2013.indd 1
S pozdravem
Klára Černá, Prostějov
Vážená paní Černá, jistě nejste ve svém
postoji sama. Řada lidí si myslí, že jakékoliv
spojování nedůstojnosti s vozíkem není vů­
bec vhodné, ať už to bylo myšleno jakkoliv.
Může to otevřeně i podprahově vysílat
nevhodné signály k většinové společnosti,
která si pak utváří určité postoje k lidem na
vozíku. Ovšem výjimkou nejsou ani opačné
názory z řad našich čtenářů, jak dokládá
i jeden z dalších dopisů.
(red)
Odvolací kouzlo
Dobrý den, přátelé,
určitě je to náhoda,
ale nemohl jsem
Zrušíme ústavy?
si nevšimnout, že
jakmile se s někým
začnete bavit o Jan­
ských Lázních, tak
za chvíli končí ve své
funkci. Nejprve jste
byli za ministrem
Hegerem, který záhy
padl s celou vládou.
Pak jste navštívili
dosazeného ředitele lázní Šimurdu, a než
stačil rozhovor s ním vyjít, vystřídal ho nový
ředitel Bubla. Asi máte nějakou kouzelnou
moc spojenou s tématem Janských Lázní.
Tak mě tak napadá: Náš pan prezident má
poslední dobou různé zdravotní neduhy
pohybového aparátu. Nechcete si s ním také
promluvit na téma Janské Lázně? Třeba by
mu to tam pomohlo.
můžeš / číslo 1 - 2014
Koupí
tohoto
časopisu
podpoříte
Konto
Bariéry
www.muzes.cz
Č a sopis pro t y, kteří se ne v zdáva jí
●
11/ 20 13
●
Jednotlivý výtisk 30 kč / Předplatitelé 20 kč
strana 12
M11_2013.indd 1
Do plesové sezony se vlastní akcí zapojí
i sdružení Čmeláček. Foto: Ladislav Polnický
10/17/2013 10:06:06 AM
S pozdravem
Tomáš Trousil, Brno
Vážený pane Trousile, i my v redakci jsme si
všimli této náhody. A to ještě nevíte, že jsme
ani nestihli otisknout rozhovor s předchůd­
cem pana Šimurdy. To bylo asi naše první
„kouzlení“ v tématu Janské Lázně. Pan
prezident Miloš Zeman by se s námi jistě
na téma Janské Lázně nebavil, takže v tom
do nás své naděje vkládáte marně. Shodou
okolností se téma jeho zdravotního stavu
nedávno postaralo o menší rozruch mezi
lidmi s postižením. Reagují na to i naši čte­
náři v uvedených dopisech. Především panu
Horákovi by se asi váš ironický komentář
moc nelíbil.
(red)
Hysterie postižených
Dobrý den, jistě se i k vašim uším donesla
hysterické reakce některých postižených
na slova pana prezidenta Miloše Zemana.
Nevím, proč musí být mezi postiženými
taková hysterie kolem jednoho neúmysl­
ného výroku. Sám jsem dlouhá léta na
vozíku, takže mě nemůže nikdo obviňovat,
že jsem nějaký neonacista, který nemá rád
„mrzáky“. Připadá mi, že by naší komunitě
postižených slušela větší tolerance, kterou
sami očekáváme od druhých směrem k nám.
Myslím, že neurotická vystoupení pana
Krásy nám spíš v očích veřejnosti škodí.
Navíc mě už nebaví mediální štvanice pod
heslem: „Kopneme si do Zemana!“ Hrstka
pražských pseudointelektuálů si žije ve své
sociální bublině a odmítá uznat, že obyčejní
lidé mají stále hlouběji do kapsy. Ohánějí se
křupanstvím hlavy státu, ale zcela pomíjejí
skutečné problémy této země. Asi mají málo
starostí a dost času řešit takové nesmysly,
jako je jedno uřeknutí.
Václav Horák, Příbram
Vážený pane Horáku, dovolím si odpovědět
jakožto člověk sedící rovněž na vozíku. Pone­
chám bez komentáře vaše slova o pražských
pseudointelektuálech. Ani nevím, jestli do
nich počítáte mou osobu. V demokratické
společnosti má každý právo říci svůj názor.
Vy jste tak učinil. Někdo třeba bude souhla­
sit, někdo možná ne. Rozhodně s vámi sou­
hlasím v tom, že by i naší komunitě slušela
větší tolerance. A dodávám také sebereflexe.
Určitě máme sami co zlepšovat. Nemusíme
se však ani stydět ozvat se, když se nám něco
nelíbí. Tak to v demokracii chodí.
Radek Musílek
10/17/2013 10:06:06 AM
Své postřehy a názory
nám pište na [email protected]
nebo na adresu
Redakce časopisu Můžeš,
Melantrichova 5
110 00 Praha 1. 
5
ANKETA
časopis pro t y, kteří se nevzdáva jí
Jitka Fučíková
Milan Pešek
JUDr. Josef J. Veselý
Lenka Zimmermannová
Život bez bariér, Nová Paka
KŘIŽOVATKA handicap centrum,
o. s., výkonný ředitel
Handicap Lyceum, Praha
Easy Handicap Help, Liberec
Málokdo si uvědomuje,
že nový občanský zákoník, o kterém se říkalo, že
se občanských sdružení
dotkne jen úpravou
stanov a změnou názvu,
znamená nemalou administrativní zátěž spolků
při plnění podmínek na
zápis do soudního rejstříku; nejen jednorázově,
ale i při změnách zapisovaných skutečností.
Změna z občanského
sdružení na jiný subjekt
je pro nás velkou zátěží
a je administrativně náročná. Již od května 2012
se zúčastňujeme všech
seminářů k novému OZ.
Pro nás to znamená především administrativní
zátěž a finanční náklady
spojené např. s právní pomocí. Spolek má nejasné
parametry, z našeho pohledu není dořešen statut
veřejné prospěšnosti.
Může se stát, že při
odeslání nových stanov
nebudou schváleny,
může se stát, že budou
určité dosavadní dotace
zrušeny nebo direktivně
nastaveny takové parametry, aby donutily nově
vzniklé i stávající zapsané
spolky k transformaci.
Přemýšlím, v čem se
našeho občanského sdružení změna občanského
zákoníku nejvíce dotkne,
protože my přecházíme
z občanského sdružení
na obecně prospěšnou
společnost.
Pravděpodobně jen
v tom, jak budou obecně
prospěšné společnosti po
účinnosti nového občanského zákoníku brány.
Pak budou moci vznikat
jen ústavy. 
Bude zřejmě nutné informovat o změnách všechny sponzory a dárce,
měnit formuláře a další
věci. Z našeho pohledu
výhody pro organizace
našeho typu nevidíme
žádné. 
Největší práce čeká „střechové“ či celorepublikové
spolky, které mají více
pobočných spolků (dříve
organizačních jednotek).
Co pro vás
znamená nový
občanský
zákoník?
Na druhé straně to
přispěje k transparentnosti spolků. Velkou
neznámou je existence
budoucích ústavů; proto
se řada občanských sdružení poskytující sociální
služby snažila do konce
roku 2013 založit obecně
prospěšnou společnost,
jejíž činnost je v praxi
ověřená. 
Poškodí nás to v registraci sociálních služeb,
která je nepřenosná,
jelikož jsme poskytovatel. Musíme se rozdělit
na tři subjekty: ústav,
kde budeme poskytovat
sociální služby, na OPS
se startovacími byty pro
osoby v krizi s těžkým
zdravotním postižením
a na nestátní neziskovou
organizaci za jednu Kč
(zaměstnávání OZP).
To je pro nás časově i finančně zatěžující. Pokud
tento krok neuděláme,
nemáme od r. 2015 nárok
na dotace MPSV, jelikož
spolky mají zajištěny
dotace pro rok 2014, ale
není pro ně jistý dotační
titul pro rok 2015. 
DOBRÉ ZPRÁVY
Internet a můj handicap.
Již desátý ročník literární
soutěže Internet a můj handicap
vyhlásilo pro autory se zdravotním postižením BMI sdružení.
Soutěžící mají literární formou
ukázat, jak jim internet nebo
telefon pomáhají čelit jejich
zdravotnímu handicapu. Vítěz
získá od Era Poštovní spořitelny
10 tisíc korun. Zvláštní ceny
udělí časopisy Můžeš, Gong
a Vozíčkář. Soutěžní práci je třeba poslat v elektronické podobě
nejpozději do 16. února 2014 na
adresu [email protected]
Tichý kalendář. Zpěvák,
ale také fotograf světa přírody
Dan Bárta přispěl do letošního
kalendáře APPN (agentura pro
neslyšící) svými snímky vážek.
Tichý svět 2014, což je název
kalendáře, spolupracoval při
návrhu kalendáře a výběru fotografií s Martinem Pustelníkem,
dalším fotografem věnujícím se
6
tomuto podivuhodnému hmyzu.
O vydání se mj. zasloužila
společnost Raiffeisen – Leasing.
Kalendář je stále k zakoupení
buď v pražských kavárnách
Mammacoffee, nebo na e-shopu
stejnojmenné firmy.
Jihlavský úspěch. Krajské
město Vysočiny se probojovalo
ze 102 účastníků mezi 33 oceněných evropských měst soutěže Access City Award 2014.
Evropská komise každoročně
uděluje ocenění pro bezbariérově přístupná města. Cena je
uznáním těm městům, která se
snaží zajistit přístupné prostředí
zdravotně postižením a starším
lidem.
Vyzkoušeli novinky. Nevidomí a slabozrací měli v závěru
roku 2013 možnost vyzkoušet
si na vlastní hmat nejnovější
trendy v pomůckách pro nevidomé a slabozraké. Společnost
Dinasys jim zajistila praktickou
prezentaci nových informačních
systémů využívajících Braillovo
písmo, elektronický informační
systém Dinasys, nové plastické
orientační mapy, vodicí linie
z nejrůznějších materiálů či
nové aplikace písma pro nevidomé do kovu, plastu a dřeva.
70 000 sluchových knih.
Digibook, digitální knihovna,
má sídlo na Slovensku, ale občanské sdružení Infoblind nabízí
publikace pro nevidomé i pro
Českou republiku. Na konci
roku přesáhl počet publikací
70 000 a jen za rok 2013 jich
přibylo asi 12 000. Pět šestin
digitalizovaných knih, publikací, návodů, manuálů a časopisů
je v českém jazyce.
V novém ponovu.
V rekonstruo­vaném Centru denních služeb v Brně v Bzenecké
ulici 23 se sešli jak klienti a čle-
nové Ligy vozíčkářů, tak lidé
s lehkým mentálním postižením
a jejich kombinacemi. Kromě
propagace bezbariérového Divadla Barka přispělo předvánoční
setkání k lepšímu pochopení
světa zdravých a světa lidí s handicapem, protože pozvání patřilo všem bez ohledu na zdravotní
stav. Lidé bez handicapu si
například mohli vyzkoušet jízdu
na vozíku, přesedání z vozíku
na toaletu a další každodennosti
zdravotně postižených.
Naděje pro postižené. Především zapojení lidí s handicapem
vedlo k zahájení spolupráce pobočky centra Naděje s městem
Otrokovice. V koordinaci s Technickými službami Otrokovice
byla vyčleněna lokalita sídliště
Štěrkovice, kde se klienti Naděje především se zdravotním
znevýhodněním starají o čistotu
dětských hřišť a trávníků. 
(ph)
můžeš / číslo 1 - 2014
Soutěž o kartu Handy Card!
Jaké jsou výhody automatických
parkovacích systémů
v automobilech?
Odpovědi na tuto otázku zasílejte do 15. ledna 2014
na adresu redakce: Melantrichova 5, 110 00 Praha 1
nebo na mailovou adresu: [email protected]
Odpovědi označte slovem SOUTĚŽ.
Minulou otázku správně zodpověděl Josef Štrobl z Krabčic.
Vylosovaný autor správné odpovědi získá kartu Handy Card.
Ta přináší velké množství slev, kromě jiného na servis aut
a pohonné hmoty.
Předplaťte si časopis
Výhodné předplatné na dva roky za 380 Kč!
Pokud si předplatíte Můžeš na dva roky,
ušetříte proti ročnímu předplatnému
100 Kč a proti volnému prodeji
280 Kč.
Koupí
tohoto
časopisu
podpoříte
Konto
Bariéry
www.muzes.cz
í
kč
up
20
K o h o to is u
lé
ite
at
to so p ří te
pl
ed
Př
ča d p o
č /
p o n to r y k 3 0 k
K o r ié ý v ý t i s
Ba t l i v
Je
●
ww
w.m
uz
es.c
Ča
z
so
e
kt
ří
se
v
ne
zd
áv
s
pr
o
ty
,
í
●
1/
20
14
ch
ký
dn
í?
o
zn
Lá
12/2013
●
●
ww
w.m
na
Ča
Kristýna Ševčíková:
Nesedím doma v depresích,
že nemám partnera
so
pi
Zru
stra
na
12
s
pr
o
ty
ším
18
stra
1_2
013
:10
.ind
d
1
13
es.c
, k
t
z
eř
í s
e
eú
strana 10
M1
uz
Jednotlivý výtisk 30 kč / Předplatitelé 20 kč
s
Jan
z
nti
de áři!
Stu hod
Po
pi
aj
Č a sopis pro t y, kteří se ne v zdáva jí
ne
vz
dá
va
sta
jí
●
11
/2
vy
01
?
3
●
Je
Ko
to u p í
ča h o to
p o so p
K o d p o is u
B a n to ří te
r ié
ry
ot
liv
ý
dn
vý
tis
k
30
kč
/ P
ř
ed
pl
at
ite
lé
20
kč
AM
9:22
6/20
12/1
M12_2013.indd 1
Objednávám předplatné
časopisu Můžeš
roční předplatné za 240 Kč
JMÉNO a příjmení:
11/12/2013 9:21:05 AM
ulice:
d
název organizace:
číslo popisné:
10/1
7/20
1
13
.ind
10:0
6:06
014
1_2
M0
PSČ:
AM
město:
dvouleté předplatné za 380 Kč
Forma úhrady:
složenkou
převodem
fakturou
telefon:
Vyplněný objednávkový kupon zašlete na adresu:
Redakce časopisu MŮŽEŠ, Melantrichova 5, 110 00 Praha 1
Proč si předplatit časopis Můžeš: 1. Přispějete tím na Konto BARIÉRY.
2. Ušetříte, při předplatném na dva roky je to 280 Kč.
3. Můžete vyhrát mobilní telefon a kartu Handy Card.
Chcete
roční př -li
změnit n edplatné
a
dvoulet zvýhodněné
é, konta
ktujt
bezplatn
ou linku e
České p
o
800 300 šty
302
Téma: Nový občanský zákoník
■ Občanský zákoník: Konec světa se nekoná.
■ Zákony mají svobodě pomáhat.
■ Podstatné změny v posuzování právní způsobilosti.
Michaela Hendrychová:
Potřebujeme
moderní
zákony
Text: Zdeněk Jirků
Foto: Jan Šilpoch
Nový občanský zákoník vyvolává nervo­
zitu. Je oprávněná, nebo zbytečná?
Odpovím jednoduše: Je zbytečná. Pod čarou
bych řekla: nervozitu vyvolávají hlavně lidé,
kteří se prostě nesmířili s moderním pojetím
soukromého práva. Šedesát let byli zvyklí na
právo podle sovětského vzoru a nic jiného
neumějí. Často nemají ani ponětí, jak to
8
na západ od nás funguje. Nový občanský
zákoník je prostě velký krok ke standardnímu pojetí, jak se osvědčilo – a podtrhuji
osvědčilo! – ve vyspělých zemích. Je to jen
navázání na tisícileté tradice, jistě mnohokrát na základě obrovských zkušeností
změněné a vylepšené, v pojetí ochrany
majetku, podmínek pro každodenní život,
třeba co se týká uzavírání smluv, a ve
spoustě dalších běžných situací, ale nová
jsou třeba také pravidla o náhradě škody
na zdraví, za tzv. nemajetkovou újmu atd.
Jsem docela ráda, že naši studenti, nezatížení minulou teorií a praxí, nemají s tímto
novým kodexem problém. Takže je-li jaká
potíž, pak ne v občanském zákoníku, ale
jen ve stereotypech našeho myšlení.
Snad nejčastějším argumentem je nová
nebo i staronová terminologie. Má slou­
žit jen k symbolickému návratu, anebo
má lépe vystihnout podstatu věci?
Obojí. Někdy jde o nápravu stavu, který
trval po desítiletí. Například: do roku 1964
můžeš / číslo 1 - 2014
ča s o p i s p r o t y , k t e ř í s e n e v zd á v aj í
Nový občanský zákoník je prostě velký krok
ke standardnímu pojetí, jak se osvědčilo
– a podtrhuji osvědčilo!
občanského i obchodního zákoníku – přesně
říkala, co si můžete smluvit a za jakých podmínek. Takže když jste se domluvili se svým
smluvním partnerem jinak, než stanovil zákon, šlo o neplatnou smlouvu. Dnes máme
přesně opačný stav – není-li pro konkrétní
právní vztah stanoveno, jak má vypadat, a to
je jen výjimečné, je jen na vás a osobě, s níž
smlouvu uzavíráte, jak si věci domluvíte.
Takže bude i velmi těžké dokazovat, že je
smlouva je neplatná, a hlavně soudy samy
z vlastní iniciativy nebudou moci o neplatnosti rozhodnout, což bylo nejen možné, ale
hodně často se skutečně stávalo.
Ale nevydáváme se tak na cestu, kde
silní, mazaní a rafinovaní budou bez­
ohledně vítězit?
Ne, to si nemyslím. Obecně platí, že smlouva nesmí být ve zřejmém rozporu s dobrými
mravy, a naopak musí být v souladu s veřejným pořádkem, to jest s tím, na čem se musí
bezvýhradně trvat, mají-li být zachovány
základy společnosti a státu.
Pak jsou tu pravidla, která nelze překročit – kdy se kdo narodil, kdy zemřel, kdy je
možné a nemožné uzavřít manželství, kdy
info
Kdo je JUDr. Michaela
Hendrychová, CSc.
Spoluautorka nového občanského zákoníku.
Od 1994 vyučuje na Právnické fakultě
Univerzity Karlovy.
Narozena 1949, absolventka pražské
právnické fakulty. Začínala sice jako
praktická právnička, ale brzy přešla
na Ústav státu a práva Akademie věd
a v roce 1994 pak začala vyučovat
občanské právo zase na Právnické fakultě
Univerzity Karlovy.
Od roku 2000 se autorsky podílela na
přípravě nového občanského zákoníku.
Publikovala na šedesát prací – učebnic,
monografií, časopiseckých statí, komentářů
k zákonům, příspěvků do sborníků atd.
V odborné veřejnosti je známa pod dřívějším
jménem Zuklínová, které stále užívá jako
pseudonym.
jsme měli „nájem“ i „pacht“. Pak se to obojí
společně změnilo na tzv. osobní užívání bytu,
pozemku atd. V roce 1991 jsme se vrátili
k nájmu. Jenomže – je přece rozdíl, jestli si
byt, auto nebo třeba polohovací postel najmete pro svou potřebu a prostě tu věc užíváte
anebo jestli si najmete např. zemědělskou
půdu, obděláváte ji, provozujete výrobu
s cílem dosáhnout zisku; to už není pouhé
užívání, to není prostý nájem. Už je to pacht.
To platilo už od římských dob. Takže oba
pojmy mají svůj vlastní smysl. Stejně důleži-
můžeš / číslo 1 - 2014
tý je například návrat výminku, služebností,
opuštěné věci, věci bez pána aj.
Dobře. Bude se tedy člověk, obyvatel
této země, cítit s novým zákonem kom­
fortněji?
Jistě. Především proto, že má daleko větší
svobodu, víc možností. A je daleko víc chráněn. Míra svobody každého, pokud jde o to,
co si mohu dohodnout, zařídit, udělat, je
mnohem širší, než byla dosud. Například:
dřívější úprava soukromého práva – tedy
a jak vznikne právnická osoba, jak jedná,
pravidla o svéprávnosti atd. To jsou pravidla
statusová, a ta obejít nelze. Takže jestliže
zletilost nastává v osmnácti, není možné
dohodnout něco jiného.
Plnou svéprávnost také člověk získá
v osmnácti, ale výjimečně ji může nabýt
i dříve – emancipací nebo taky sňatkem. Pak
jsou tu ještě dvě velké oblasti, kde je výslovně chráněna, jak vy říkáte, objektivně slabší
strana – spotřebitel a nájemník v bytě nebo
třeba domku.
�
9
Téma: Nový občanský zákoník
schopností a reálných možností konkrétního
soudce. Zatím se to také soustřeďovalo především na majetkové otázky, což je hluboký
omyl. Soukromí člověka přece nezahrnuje
jen majetek a jeho nabytí či pozbytí. Skončila doba, kdy šlo prostě o nezpůsobilost nad
dva tisíce nebo nad dvě stovky.
Soudce bude mít před sebou těžký úkol:
především nebude moci nikoho zcela zbavit
svéprávnosti, bude moci svéprávnost jen
omezit, a v každém případě bude muset
bedlivě zvažovat, v jakém rozsahu svéprávnost dotyčného člověka omezí. Zda
mu třeba také odejme právo dávat souhlas
k osvojení jeho dítěte. Protože toto právo
je v zásadě nezcizitelné a vyplývá ze zcela
biologického vztahu. Navíc o svéprávnosti
bude soudce rozhodovat každé tři roky
znovu, vždycky znovu posoudí zdravotní
stav člověka. Takže také bude třeba neprodleně rozhodnout o všech, kteří dosud byli
zbaveni svéprávnosti, a rozhodnout, v jakém
rozsahu bude jejich svéprávnost nadále
omezena.
Michaela Hendrychová zná právo
i velmi prakticky – dosud působí jako advokátka.
strany také mohou dohod� noutTamněcosi sice
jiného, než stanoví zákon, ale
taková dohoda nikdy nesmí zhoršit postavení spotřebitele nebo nájemce bytu, které mu
garantuje zákon.
Zastavme se nyní u problému zvlášť
důležitého pro některé naše čtenáře.
Nový občanský zákoník přichází s úplně
novým pojetím svéprávnosti, s jiným
pohledem na způsobilost k právním
úkonům.
Jde o velmi důležitá ustanovení občanského
zákoníku včetně těch přechodných. A ještě
nás čeká jeden důležitý zákon – o opatrovnictví. Nevím přesně, jaké bude jeho finální
znění, ale už se rýsuje např. objektivní
potřeba značného množství opatrovníků.
A nejspíš bude zavedena i funkce profesionálního opatrovníka.
Ale zpět ke svéprávnosti. Dosud byla bohužel běžná praxe, že každá tzv. abnormálnost v chování anebo schopnostech člověka
mohla vést a příliš často vedla ke zbavení
svéprávnosti. Starý sovětský model. Víte,
není to jen problém zákona, ale především
Je dost soudců, kteří to budou umět?
To si netroufám posoudit, ale věřím, že ti,
kdo to ještě neumějí, se to postupem doby
naučí. Jsme zřejmě na prahu obtížného
období. Zákon nově například stanoví, že
soudce smí rozhodnout až poté, co shlédne
dotyčnou osobu. To znamená vydat se osobně do léčebny nebo jiného zařízení, s tím
člověkem mluvit – tedy pokud to stav dotyčného dovoluje – a udělat si svůj obraz. Stát
bude muset najít dost soudců právě s touto
specializací. To není a nebude jednoduché.
K té svéprávnosti ještě konkrétněji:
běžné každodenní úkony – jako obyčejný
nákup, návštěva restaurace, kulturního
zařízení apod. – nemohou být omezeny.
To je novinka, kterou vycházíme vstříc
i evropským předpisům. Další – žádnému
člověku nesmím vzít věc jeho osobní obliby.
Už z toho vidíte, že napříště není možné
někoho zbavit svéprávnosti úplně.
Přiřadila byste právě tyto změny k no­
vému prostoru svobody člověka, o které
jste už mluvila?
Ano, a právě to je cílem nového zákoníku.
Proto by i jeho odpůrci měli co nejdříve
pochopit, že rozšíření svobody člověka není
nic jen pomyslného, nepraktického nebo
symbolického. V tomto případě zkrátka stát
plní zásadní věc – slouží nejdůležitějším
zájmům člověka. Bylo by skvělé, kdyby to
platilo i ve všech ostatních zákonech. 
Běžné každodenní úkony – jako obyčejný
nákup, návštěva restaurace, kulturního
zařízení apod. – nemohou být omezeny.
To je novinka, kterou vycházíme vstříc
i evropským předpisům.
10
SLOUPEK
Lii Vašíčkové
Adoptujte si
svého poslance...
... byl název mailu, který mi přišel.
Upřímně jsem se vyděsila. Adopci mám
spojenou s adopcí dítěte a s projektem
finanční podpory studia dětí v Ugandě,
Indii a dalších zemích. Že by naši politici
měli málo peněz?
Mail mi poslala kamarádka. Jedná se
o křesťanskou aktivitu, kdy si každý
„adoptuje“ jednoho konkrétního politika
a modlí se za něj. Ale co mají dělat ti,
kteří se nemodlí? Každý z nás jistě zažil,
že si něco velmi přál, hodně na to myslel.
A často se podařilo to zrealizovat. Potom
dávali v TV pořad o atentátu na J. F.
Kennedyho i s citací jeho slov: „Neptej se,
co země může udělat pro tebe, ale co ty
můžeš udělat pro svoji zemi.“ Myšlenka se
mi opakovaně vracela, až se vše propojilo.
Nemohu jen nadávat, jak je všechno
špatné, že jsou politici úplatní, veřejně
lžou, že se krade ve velkém… však to
znáte. Co mohu udělat konkrétně já jako
jedinec, aby bylo u nás lépe? Ano, mohu si
vybrat jednoho „svého“ politika, modlit se
za něj, myslet na něj, aby udělal správná
rozhodnutí, na internetu si někdy zjistit,
jak pracuje a čím se v parlamentu zabý­
vá. Mohu mu poslat i mail, když se mi
některá jeho aktivita líbí, a pochválit ho.
Nebo naopak s ním písemně nesouhlasit
a napsat mu proč. A mně to nezabere
mnoho času. Když víme, že někdo jiný
sleduje naši práci, že nejsme anonymní,
tak se většinou všichni snažíme pracovat
lépe. To je cesta, po které nějakou formou
může jít úplně každý z nás.
Když si představím, že ze zhruba
10,5 milionu obyvatel naší země je více
než polovina dospělých a poslanců je jen
200, tak to už je pořádná síla myšlenek
na jednoho poslance!
Chci, aby v naší zemi bylo lépe, aby bylo
bezpečno, aby na sebe lidé nezahlíželi,
abychom si neničili přírodu, abychom si
všímali, co se děje okolo nás, aby nevládla
blbá nálada a skepse. I když jsem slabá
žena, mám možnost něco udělat a mít dob­
rý pocit, že jsem alespoň drobným malým
kamínkem přispěla do této stavby. Každá
stavba má svůj základní kámen, každá ces­
ta začíná prvním krokem či otočením kola.
Cesta je dlouhá a ne vždy víme dopředu,
kam přesně nás zavede. Ale je třeba začít,
protože bez prvního kroku či záběru obručí
žádná cesta není. Jdu do toho.
A co vy? Už máte adoptovaného svého
poslance? 
Autorka je lékařka,
členka rady Konta BARIÉRY.
můžeš / číslo 1 - 2014
ča s o p i s p r o t y , k t e ř í s e n e v zd á v aj í
■ Co přináší právní úprava neziskovým organizacím?
■ Žádné velké komplikace nehrozí.
■ Ani registrace nebudou problém.
Je třeba bát
se „občana“?
Text: Petr Jan Pajas
Ilustrační foto: Jan Šilpoch
Z
různých stran přicházejí dotazy
plné obav z data 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb.,
občanský zákoník (dále jen NOZ).
Část stížností vyznívá jako odpor
k použití některých pojmů, které se vrací
do slovníku práva po více než sedmdesáti
letech z dob první republiky a dřívějších
– „fundace“, „spolek“, „pobočný spolek“,
„ústav“, „svěřenský fond“ a mnoho dalších.
Často lze také slyšet, že NOZ je příliš
obsáhlý, vždyť má jen paragrafů přes tři
tisíce! Ale přitom se zapomíná na to, že NOZ
jako kodexová právní úprava přebírá celou
úpravu práva rodinného, sjednocuje úpravu
vlastnického a závazkového práva až dosud
rozděleného v občanském zákoníku a obchodním zákoníku, přebírá úpravu právnických osob dosud obsaženou v samostatných
zákonech – občanská sdružení, nadace
a nadační fondy a přináší novou – ústavy.
Například se objevuje až panická obava
z toho, že NOZ údajně ničí úspěšně rozvinutou občanskou společnost tím, že bude nutit
desítky tisíc dnes na ministerstvu vnitra
evidovaných občanských sdružení k údajné
transformaci na spolky a s tím spojeným
byrokratickým úkonům a omezením, a kvůli
tomu dojde ke ztrátě svobodného chování
těchto organizací. Podobně se šíří vlna obav
o osud dosavadních obecně prospěšných
společností (o. p. s.), nadací a nadačních
fondů, protože NOZ ruší dosavadní právní
úpravu těchto právnických osob.
Ano, právnické osoby s označením
občanská sdružení již nebude podle NOZ
možné zakládat. Ale bude možné v mnohem větší šíři svobod a v důsledně liberálně
koncipovaném novém právním rámci nadále
svobodně rozvíjet spolkovou činnost. Nicméně na stávající občanská sdružení bude
v souladu s ustanovením § 3045 NOZ nahlíženo jako na spolky založené podle NOZ.
Nedojde tedy k zániku občanských sdružení,
nepůjde ani o žádnou transformaci občanských sdružení na spolky, ale o pokračování
Nedojde k zániku
občanských sdružení,
nepůjde ani o žádnou
transformaci
občanských sdružení
na spolky, ale
o pokračování téže
právnické osoby
nesoucí si nadále své
identifikační číslo
a veškeré právně platné
smlouvy a závazky.
téže právnické osoby nesoucí si nadále své
identifikační číslo a veškeré právně platné
smlouvy a závazky. Základním požadavkem
na zachování právní formy občanského
sdružení, na který bude nahlíženo jako na
spolek, je existence funkční spolkové samo-
�
Po 1. lednu
letošního roku
se dosavadní
občanská sdružení
také budou moci
rozhodnout o změně své právní formy
na ústav nebo na
sociální družstvo.
Pro ty, kteří tato
zařízení využívají,
se však prakticky
nic nezmění.
můžeš / číslo 1 - 2014
11
Téma: Nový občanský zákoník
Fungování ústavu
se velmi podobá fungování
obecně prospěšných společností.
tj. zjednodušeně řečeno svobodně
� správy,
rozhodujících členů sdružení. Pokud jde
o nutnost úpravy stanov sdružení za účelem
přizpůsobení se požadavkům NOZ, nebude
se u těch sdružení, která mají podrobně
upraveno fungování svých orgánů, jednat
o nijak rozsáhlou úpravu.
Organizační jednotky dosavadních občanských sdružení oprávněné jednat vlastním jménem se ale stanou pobočnými spolky, a tedy přijdou o dosavadní plnou právní
nezávislost na své mateřské organizaci.
Mateřská organizace, tzv. spolek hlavní,
bude moci rozhodnout o rozsahu oprávnění
pobočného spolku, pokud jde o jednání jeho
jménem. To je třeba mít na vědomí a vzájemné vztahy hlavního spolku a jeho spolků
pobočných řešit úpravou stanov. Tam, kde
jsou nyní v občanském sdružení sdružena
samostatná občanská sdružení, se bude
na takové sdružení pohlížet jako na spolek
spolků.
Žádné složité přeregistrace
K jedné zásadní změně ale dochází z hlediska dosavadního způsobu evidence: NOZ
požaduje, aby spolky byly registrovány ve
veřejném rejstříku spolků vedeném místně
příslušným rejstříkovým soudem a aby se
i svým názvem nezpochybnitelně odlišily
od jiných forem právnických osob. Tomu
lze ve lhůtě dvou let od nabytí účinnosti
NOZ vyhovět buď zahrnutím slova „spolek“
do názvu, nebo připojením slov „zapsaný
spolek“, případně jen zkratky „z. s.“ za dosavadní název. Zároveň je třeba počítat s tím,
že podle zákona č. 304/2013, o veřejných
rejstřících právnických a fyzických osob,
bude nutné ve lhůtě tří let doplnit údaje
přenesené do rejstříku spolků z evidence
občanských sdružení vedené ministerstvem
vnitra.
Všechny v rejstříku zapsané údaje bude
nutné nadále aktualizovat. Jak zápis údajů
do rejstříku, tak jejich aktualizace se má
odehrávat cestou vyplnění jednoduchého
formuláře a jeho zaslání rejstříkovému
soudu v elektronické formě nebo poštou.
Doplnění údajů do spolkového rejstříku
však pro občanská sdružení neznamená,
že se zbavují možnosti své transformace na
ústav nebo sociální družstvo popsané dále.
I nadále platí, že soudní řízení ve věcech
spolkového rejstříku, stejně jako řízení ve
věcech nadačního rejstříku, rejstříku ústavů
a rejstříku obecně prospěšných společností,
je osvobozeno od soudních poplatků.
Po 1. lednu letošního roku dosavadní
občanská sdružení také budou moci v souladu s ustanovením § 3045 NOZ rozhodnout
o změně své právní formy na ústav nebo
na sociální družstvo. Pokud jde o sociální
družstvo, to má smysl zvažovat v případě,
kdy sdružení své členy zaměstnává nebo
má dobrovolníky a klienty, kteří se chtějí
stát družstevníky, a přitom zároveň slouží
výrobou produktů nebo poskytováním služeb pracovní a sociální integraci znevýhodněných osob do společnosti s přednostním
12
Fungování ústavu se
velmi podobá fungování
obecně prospěšných
společností. Ústavy
budou registrovány
rejstříkovým soudem
v rejstříku ústavů.
uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů. Členové sociálního
družstva se svým družstevním podílem
stávají spoluvlastníky sociálního družstva.
Detaily týkající se této nové právní formy lze
najít v §§ 758–773 zákona č. 90/2012 Sb.,
o obchodních korporacích a družstvech.
Pokud jde o obecně prospěšné společnosti, těm NOZ nabízí tři možnosti další
existence: ústav, nadaci nebo nadační
fond. Namísto relativně striktně vymezené
právnické osoby – o. p. s. – určené výhradně
k poskytování obecně prospěšných služeb
za předem daných a pro všechny stejných
podmínek nabízí NOZ v ustanoveních §§
402–418 možnost založení nové právní
formy nazvané ústav. Pravda, v našem povědomí je pod pojmem „ústav“ často vnímáno
cosi jako státní ústav pro handicapované
nebo jiné speciální státní zařízení zavedené
za doby nesvobody.
Nadace a jejich majetek
Dosavadní nadační zákon č. 227/1997 Sb.,
který prošel řadou úprav, je nahrazen ustanoveními §§ 303–401 NOZ, jimiž se nadace
a nadační fondy zařazují do širšího právního
typu nazvaného „fundace“, odpovídajícího jako dosud právnické osobě vytvořené
vyčleněním majetku z vůle zakladatele
k tomu, aby svojí činností sloužila k zakladatelem určenému účelu. Na rozdíl od
současnosti to však může být účel prospěšný
nejen v zájmu veřejném, ale případně může
jít i o účel dobročinný, určený ve prospěch
určité skupiny osob, tedy prospěšný v zájmu
soukromém.
Nadace je v nové úpravě povinna tak
jako dosud dbát o svůj majetek členěný na
nadační jistinu a ostatní majetek. Nadace
může s jistými omezeními a se souhlasem
zakladatele podnikat, pokud výnosy z podnikání slouží jejímu účelu, a hlavně může
vedle poskytování nadačních příspěvků
třetím osobám také sama provádět činnosti
sloužící účelu, pro který byla založena. Nová
úprava nadačního práva také dává možnost
přijímat do správy nadace přidružené fondy
sloužící určitým okruhům osob v souladu
s požadavky vkladatelů prostředků do takového fondu.
NOZ pojímá nadační fond podobně jako
nadaci, jen s tím, že u nadačního fondu
neplatí nutnost vytváření nadační jistiny
a udržování hodnoty nadačního kapitálu,
a proto lze k plnění účelu nadačního fondu
vyčerpat celý jeho zakladateli vložený a dárci dále průběžně doplňovaný majetek.
Jestliže nadace a nadační fondy jsou
typově fundacemi, pak spolky jsou v pojetí
NOZ příkladem korporace, tj. právnické
osoby fungující na základě vůle své členské
základny. Vedle spolků se mezi korporace
počítají také odborové organizace a organizace zaměstnavatelů a jejich pobočné
organizace, na něž se ustanovení spolkového práva uplatňují přiměřeně, pokud
to neodporuje jiným právním předpisům.
Naproti tomu politické strany a politická
hnutí, církve a náboženské společnosti se
i nadále řídí samostatnými zákony, obchodní společnosti a družstva nově od 1. 1.
2014 zákonem č. 90/2012, o obchodních
korporacích a družstvech. 
(Redakčně kráceno)
můžeš / číslo 1 - 2014
ča s o p i s p r o t y , k t e ř í s e n e v zd á v aj í
■ Další možnosti porozumět nejen mentálně postiženým.
■ Postupně začne přibývat občanů s méně omezenou svéprávností.
■ Umíte připravit informaci, kterou každý pochopí?
I my jsme občané!
Text: Zdeněk Jirků
Foto: Jan Šilpoch
V
naší zemi žije na 25 tisíc dospělých
lidí, kteří byli zbaveni svéprávnosti.
Nemohou si nic vyřídit na úřadech,
doslova vzato si nemohou koupit
ani rohlík nebo pivo. Nový občanský zákoník podstatně mění jejich situaci
a (od nynějška už většinou jen částečné!)
omezení svéprávnosti bude podléhat
přezkoumání soudem, které se pak bude
opakovat každé tři roky. Do běžného života
tak vstoupí občané, jimž se docela běžně
otevře cesta na všemožné úřady, katastry
nemovitostí, policii, notářství atd. Budou
jim tam rozumět, pochopí, co potřebují? To
není úplně jisté. Když k tomu připočteme
další, např. mentálně postižené, stojíme
před úplně novým problémem, který může
zaskočit doslova každého.
Projekt Cesty
Už několik let se Společnost pro podporu
lidí s mentálním postižením (SPMP ČR)
snaží učit nás, „zdravé“, porozumět lidem,
kterým vrozená vada nebo postižení brání
v běžné komunikaci s okolím. K dispozici
jsou, zejména pro úředníky samospráv,
policisty, pracovníky bank i veřejné dopravy, přehledné instruktážní materiály,
které učí, jak jasně a srozumitelně komunikovat s mentálně postiženými, jak jim
nejen naslouchat, ale i předat důležitou
informaci. Jde vlastně o novou dovednost,
nutnou a nezbytnou pro zlepšení situace
postižených. Koordinátorka mezinárodního
projektu Cesty Eva Kremlíková k tomu říká:
„I velká metodická a finanční podpora této
aktivity od Evropské unie ukazuje, jak vyspělé země chápou lidská práva. A nejen postižených, ale i seniorů nebo lidí, kteří dobře
neznají místní jazyk. Mají-li být skutečně
lidé s mentálním postižením součástí lidské
společnosti, je dobré pomoci jim usnadnit
pohyb v denní realitě a alespoň částečně
je zbavit závislosti na druhých. Především
je nutné, aby společnost rozuměla jejich
požadavkům a potřebám. To je výhodné pro
všechny.“
První zkušenosti jsou dobré. Projekt
vzbudil zájem na některých radnicích,
u institucí, které poskytují celoživotní vzdělávání, jako jsou knihovny, muzea a galerie,
a také u poskytovatelů sociálních služeb.
Každý zájemce se může snadno přesvědčit, zda umí vytvořit jasný a srozumitelný
text, zda dokáže informaci předat ve formě
opravdu dostupné pro všechny. A může si
otestovat, jestli se nepřeceňuje. Mezi lidmi
s mentálním postižením existuje skupina
můžeš / číslo 1 - 2014
Eva Kremlíková prosazuje projekt srozumitelné komunikace s mentálně postiženými
jako úplnou samozřejmost. Ale jak dlouho to bude trvat?
tzv. sebeobhájců. Někteří z nich se naučili
hodnotit, zda formulář, dotazník, pokyn,
vyhláška nebo jízdní řád nebo jakákoliv
veřejná informace je pro ně dostatečně
srozumitelná osloví i je.
Cesta k Cestám
Naučit se vytvářet opravdu srozumitelná
veřejná sdělení není jen pomoc postiženým.
Kolik úředních dokumentů je v naší zemi
nepochopitelných i akademicky vzdělaným
lidem, kolik hatmatilky, která má často jen
zakrýt absenci myšlenky, naše společnost
denně produkuje! Takže projekt snadno
srozumitelné informace by mohl postupně
ulehčovat život nám všem.
Projekt snadno
srozumitelné informace
by mohl postupně
ulehčovat život nám
všem.
Ale dnes je připraven na pomoc „novým
občanům“, lidem, kterým nový občanský
zákoník otevírá cestu k jejich obyčejným
přirozeným právům. SPMP je připraveno
touto cestou provázet, ale nemůže ji nikomu
nařizovat. Jaká je dosavadní zkušenost? Eva
Kremlíková shrnuje: „Semináře o tvorbě
snadno srozumitelných informací pro lidi
s mentálním postižením jsme zorganizovali
a budeme v nich pokračovat.
Každá instituce se může naučit, jak tvořit
snadno srozumitelné informace a dokumenty, jak zapojit lidi s mentálním postižením
do psaní a vytváření dokumentů a vyzkoušet
si převádění textu do snadno srozumitelné
podoby včetně využití moderních technologií. Pomůžeme i s návaznými tematickými
instruktážemi a workshopy. Pořádáme semináře pro pracovníky v sociálních službách
a pedagogy s cílem rozšířit toto téma do
dalších organizací pracujících s lidmi s mentálním postižením, zajistit jim co největší
přístupnost k celoživotnímu vzdělávání, tedy
prakticky vytvářet podmínky pro opravdu
efektivní integraci. Při přípravě textů spolupracujeme s už zmíněnými sebeobhájci.“
Možná leckde o tomto projektu nevědí,
možná jim nepřipadá důležitý. Ale podpora postižených, to zdaleka nejsou jen
předvánoční sbírky a kasičky na náměstích.
Od roku 1989 jsme se naučili, že charita
neznamená jen dary a lítost. Projekt Cesty je
příkladem, jak můžeme pomáhat tím, že my
sami se alespoň trochu změníme. 
13
Téma: Nový občanský zákoník
■ Právní úprava není pro o. s. Portus strašákem.
■ Otevření se lidem a okolí přináší ovoce.
■ Práce s mentálně postiženými není prací podle šablony.
Dnes již slavné nakládané hermelíny a utopenci
se staly základem sociálního podnikání chráněné dílny Portusu na Slapech.
Brána se nezavírá, na
Text: Pavel Hrabica
Foto: Jan Šilpoch
T
omáš Masopust, ředitel občanského
sdružení Portus, na otázku, jak moc
či málo je zastihl nový „občan“, tedy
občanský zákoník, krčí rameny.
Někdo s příchodem novelizované
normy čeká potopu, jiní obrat o sto osmdesát stupňů (k dobrému). Ředitel Portusu
zůstává někde mezi oběma krajními body.
„Prvního ledna 2014 jsme automaticky
přešli na spolek stejně jako všechna občanská
sdružení. A pak se, jak jsme se rozhodli, přetransformujeme na ústav,“ říká neutrálně.
Je si vědom, že jako ředitel už nebude
členem správní rady, že řadu věcí budou
muset spolupracující právníci teprve naformulovat a upravit. „Čekají nás nové stanovy
odpovídající statutu ústavu, asi formulace
cílů, které ústav jako nová organizace musí
naplňovat, ale že bychom museli jakkoli
měnit faktické cíle a činnost, kterou se naše
občanské sdružení od svého založení zabývalo, to opravdu nepředpokládám,“ shrnuje.
Dvě stěžejní aktivity Portusu, sociální
bydlení a sociálně-terapeutická dílna, které
fungují ve známém centru ve středočeských
Slapech, zůstávají jako základní kameny na
svém místě.
Z (některých) klientů zaměstnanci
Sociální bydlení pro devatenáct klientů ve
středočeských Slapech se podle Tomáše
Masopusta nebude ani měnit, ani rozšiřo-
14
Prvního ledna 2014
jsme automaticky
přešli na spolek stejně
jako všechna občanská
sdružení.
vat. Tím, co však výrazně pohne Portusem
dopředu, je nová výrobna potravin v Davli,
kterou se po dlouhých letech podařilo z roviny myšlenek a vizí přetransformovat do
hmatatelného výsledku.
Slapský Portus a jeho chráněná dílna
vyrábějící nakládané hermelíny a utopence
se už stala dostatečně známou i díky dobře
propagované a úspěšné Akci cihla. V listopadu 2013 k ní přibyla i nová výrobna, která už
není dotovanou sociální službou pro klienty
s mentálním postižením, ale nově provozovaným sociálním podnikáním se všemi pravidly,
která pro tento druh činnosti platí.
„Část našich klientů z chráněné dílny,
kteří jsou schopni se zapojit do takového
pracovního procesu, bude mít klasické pracovní smlouvy, mezi nimi a Portusem dojde
k běžnému zaměstnaneckému poměru,“
vysvětluje Tomáš Masopust. Zdůrazňuje,
že v novém provozu nenajdeme nic nového,
žádné nové podnikání. Když už léta něco dělají dobře a mají zavedený okruh odběratelů
na své výrobky, bylo by riskantní se pouštět
do neznámých věcí. „Jsem zastáncem toho,
že se člověk má pouštět do nových věcí, jen
pokud je nositelem nápadu, ale opačně, říci
si – co třeba zkusit to a to a začít na to shánět člověka či lidi, nevede k výsledku.“
I chráněná dílna je podnikání
Nová výrobna nakládaných sýrů – už rozšířená o další druhy, nejen se zavedenými hermelíny – je vedle praktického podnikání a zisku
také nositelem obecných zkušeností. Ty od
info
Co je Portus
Cílem občanského sdružení Portus se
v roce 2001, kdy bylo založeno jako
pokračovatel původního sdružení z Horního
Maxova (založené 1998), stalo vytváření
plnohodnotného životního prostoru pro lidi
s mentálním či jiným postižením. Portus
působí v současnosti především na Slapech,
kde vzniklo v roce 2001 chráněné bydlení pro
19 obyvatel a následně i chráněná dílna.
Portus byl iniciátorem známé Akce cihla, kdy
prodej již téměř 180 000 cihel za třináct let
přinesl prostředky pro podporu lidí s mentálním
postižením v různých regionech Česka.
můžeš / číslo 1 - 2014
ča s o p i s p r o t y , k t e ř í s e n e v zd á v aj í
Už více než
patnáctileté
zkušenosti s klienty
v chráněném bydlení
a chráněných dílnách
začíná letos Portus
předávat dál.
rovnice, kde malé postižení = odbornější
a složitější práce, velké postižení = práce
jednoduchá. Tahle šablona prý na lidi s handicapem neplatí, a to je jedna ze zkušeností,
kterou mohou zájemcům o akreditované
kursy předávat vedle řady dalších zkušeností.
Letos budou své zkušenosti předávat
již nasmlouvaným poskytovatelům sociálních služeb v neziskových organizacích ve
středních a severních Čechách v rámci jejich
povinného odborného vzdělávání. Časem
by se rádi s kurzy prosadili i na volném trhu
jako s placenou aktivitou.
Vodit za ručičku, nebo riskovat?
opak
letoška Portus šíří v rámci zpracovaných
a MPSV akreditovaných kurzů. Jedním z nich
je totiž Práce s riziky klienta, protože dlouholetá praxe s lidmi s mentálním handicapem
už pomohla těm, kteří se na Slapy přijeli poradit. „Byli u nás už lidé, kteří se chtěli pustit
do sociální služby či podnikání. Ale když na
vlastní oči viděli, co zřízení a vybavení a další
skutečnosti sociálně-terapeutické dílny znamenají, že je to více podnikání než sociální
služba, rozhodli se v tomto ohledu podnikat
v jiné než potravinářské branži,“ říká ředitel
Portusu Tomáš Masopust.
Podotýká, že se setkává někdy s představou, že možnost zařazení klienta s handicapem do nějakého pracovního procesu je
Tady se oklikou vracíme k nově otevřenému
výrobnímu objektu v Davli, který je praktickým vyústěním zkušeností s riziky, která
práce s mentálním postižením přináší. „Práce s rizikem klienta, poznat, kde jsou jeho
hranice. Kde je přiměřené riziko? Je naším
úkolem klienta chránit od všech nástrah
běžného života, nebo stanovit přiměřenou
míru rizika a tomu klienta vystavit? Podle
čeho poznat hranici rizika u jednotlivého
klienta?“ formuluje Tomáš Masopust.
Podle něho dojíždění těch klientů, kteří
se ze slapské dílny přesunuli do davelské výrobny, je obdobnou prací s riziky. V případě
Portusu podloženou dlouholetými praktickými zkušenostmi ze života. Pokud se na
podobnou cestu chtějí vydat i jiní, Portus jim
může – i se zkušenostmi jiných neziskovek,
které se na přípravě kurzů podílely (v kurzech je zapojeno sedm specialistů z jiných
organizací) – podat vyčerpávající informace,
aby nestavěli úplně na zelené louce.
Novinkou, pokud to bude do budoucna
možné a reálné, je úvaha přibrat mezi zaměstnance nového provozu i klienty s jinými
typy handicapů než mentálními. „Nemůžeme jim zajistit místo v našem chráněném
bydlení, nepředpokládáme ani jeho rozšíření,“ uzavírá ředitel Portusu Tomáš Masopust
s tím, že právě větší prolnutí klientů jejich
uzavřeného světa s tím okolním je jedna
z účinných terapií k jejich většímu osamostatnění. 
Tomáš Masopust,
ředitel Portusu,
chce nabídnout práci
v nové provozovně
v Davli i lidem
s jiným, než
mentálním
postižením.
SLOUPEK
Jiřiny Šiklové
Právo
versus nárok
V dětství se mi líbilo, jak někam přicházel
šerif a prohlašoval: „Se mnou přichází zá­
kon.“ Pozdější formulace, „jménem zákona
republiky vás zatýkáme“, již tak hezky
nezněla, i když to taky bylo pro občany.
V té současné variantě, která platí od
letoška, oceňuji jasné rozlišování mezi
právem a nárokem. Nárok je něco
nezcizitelného, co musí dostat každý,
protože je občanem této republiky. I kdy­
by v životě nikdy nepracoval, dostane ve
stáří určitou finanční částku, aby přežil,
a nárok má i na ošetření v případě úrazu
či nemoci. Ale o další již musí žádat nebo
se nějak pojistit či zasloužit. Jinými slovy:
na co má člověk nárok, to musí dostat bez
nějaké osobní zásluhy.
Právo, jak jsem pochopila, je to, co
můžeme jako občané chtít a prosazovat a nikdo nám v tom nemá bránit. Ale pokud
o to neusilujeme, nežádáme, neprosazuje­
me to, tak to také nezískáme. Automatic­
ky to prostě nedostaneme.
Mám právo usilovat a prosazovat svůj
životní styl, pokud tím neohrožuji ani
neruším ostatní občany nebo osoby, třeba
děti, které jsou na mně závislé. Mám prá­
vo usilovat o vlastní zisk, mohu být různě
aktivní, ale nebudu-li se sama snažit, tak
mi to společnost nebude vnucovat.
Musím rozlišovat, na co mám právo a na
co mám nárok, a vědět, že do demokra­
tického systému patří obojí. Rozlišovat to
dělá potíže mnoha lidem. Domnívají se,
že v demokratickém státě člověk nemusí
o nadstandardní věci nebo o zájmy skupi­
nové, třeba národnostní, žádat, protože
společnost se o to automaticky postará.
Postará, ale jen o minimum, dostane jen
to, na co má nárok. K dosažení toho, na
co má právo, musí vynaložit úsilí. Mnozí
nevědí, že mají právo žádat i o nadstan­
dardní sociální dávky, že mají právo pro­
sazovat své skupinové zájmy. Teprve když
se zorganizují, sepíší požadavky a získají
spoluobčany, mohou se jejich přání rea­
lizovat. Nejen zde, ale i v jiných zemích
trvá rozdíl mezi nárokem a právem
občana. Pokud usiluji o to, na co mám
právo, tak mě za to nikdo nesmí zavřít,
ale nikdo mi to automaticky nedá.
Pokud nový občanský zákoník toto jasně
vysvětluje, pak splnil účel. Lidé snad už
nebudou stále jen nadávat, že je to či ono
nespravedlivé a nedemokratické, aniž by
zkusili prosazovat své právo. Svoboda
člověka není nárok, ale jen právo! 
Autorka je socioložka,
členka rady Konta Bariéry.
můžeš / číslo 1 - 2014
15
20 let Konta BARIÉRY
■ Rodiče se rozhodli, že Kláře umožní studium v běžné škole.
■ S financováním plošin ve školách pomohlo Konto BARIÉRY.
■ Na asistenčních službách pro studentku chtěli někteří lidé „vydělat majlant“.
Ke státnicím
závějemi sněhu
Text: Pavel Hrabica
Foto: Jan Šilpoch
slava Zikmundová. A tam se nakonec Kláře
školní vrata otevřela.
D
Školní začátky:
Budíček v půl páté a první plošina
en před naším setkáním v Praze
absolvovala Klára Zikmundová
na pražské filozofické fakultě poslední státnici a stanula na vrcholu
mnohaletého úsilí. S maminkou
Bohuslavou, která jí byla po většinu školní
docházky od základní školy až po vysokou
nejen rodičem, ale i asistentkou, se pustily
do líčení své klopotné cesty životem.
Roky bez úsměvu
Klára se narodila v Praze v roce 1982.
Maminka pracovala jako fyzioterapeutka
v motolské nemocnici, její tatínek tady po
dokončení vysoké školy chvíli pracoval.
„I když jsem znala z nemocnice všechny
příznaky spinální muskulární atrofie, Klára
nic z učebnicových projevů této nemoci
nevykazovala,“ vzpomíná paní Zikmundová.
Až po roce i lékaři vyřkli verdikt. Klářiným
rodičům se zhroutil svět. „Vím, že jsem se
několik let vůbec nedokázala smát,“ vybavuje si období po neradostném poznání. Krátce
před tímto zjištěním se rodina s téměř roční
Klárou navíc přestěhovala do Jablonce nad
Nisou.
„Přiznávám, že jsem zpočátku hledala
marně nějaký smysl života, nechtělo se
mi ani žít. Jenže pak jsem se jednoho dne
něčemu zcela automaticky zasmála a v ten
okamžik jsem si uvědomila, že má cenu se
snažit a rvát dál.“ První měsíce v Jablonci
byly pro rodinu složité, nikoho tu neznali,
neměli přátele, nevyznali se v prostředí.
Klára byla naštěstí i přes postižení velmi
komunikativní dítě. Dokázala si k sobě
přitáhnout pozornost zdravých dětí, ačkoli
trávila čas i venku na hřišti v kočárku.
Izolace? Nikdy!
Asi od čtyř let začala navštěvovat nový
sta­cionář, kde navíc hledali rehabilitační
sestru, takže maminka spojila zaměstnání
s péčí o dceru. Když Klára prošla ve stacionáři psychologickým vyšetřením v době,
kdy se blížila školní docházka, konstatovali
psychologové, že je vysoko nad průměrem.
„Tehdy jsme si s manželem řekli, že Klárce
pomůžeme k nejlepšímu možnému vzdělá-
16
I přes časté zdravotní problémy zdolala
Klára na jaře 2013 studium na FF UK Praha.
ní, jaké jí budeme schopni poskytnout, na
jaké bude Klára mít a na jaké budeme mít
i finančně. A nikde v ústavu nebo speciální
škole, ale mezi ,normálními‘ dětmi.“
Na toto období se vážou první Klářiny
vzpomínky. „Vybavuji si z té doby například
neurologa, který neustále radil, že nemám
sedět, ale ležet, aby se mi nehroutila páteř.
Ale to jsem odmítala já i rodiče, nebyla jsem
dítě, které by se samo chtělo izolovat a zpacifikovat,“ říká i po letech s odhodláním.
Složité však bylo už jen hledání základní
školy. Zikmundovi měli papír od psychologů, že Klára zvládne učení se zdravými dětmi. Všude to pochválili, ale vždy dodali, že
lepší by to bylo určitě tam a tam… „Skončili
jsme až na periferii a v okrajových vesnicích,
až jsme na doporučení natrefili na skvělého
pana školního inspektora, který nám řekl,
ať neobcházíme nikde daleko, když máme
téměř přes ulici základní školu,“ říká Bohu-
Vozíčkář mezi zdravými žáky, to byla v roce
1989, kdy Klára začala základní školní
docházku, malá senzace. Něco podobného
se v tehdejším Československu ani zdaleka nenosilo. Když tedy škola kývla, začali
Zikmundovi, jak říká maminka, vychytávat
maličkosti. Dnes to zní dost neuvěřitelně,
ale nájezd přes pět vstupních schodů do
výrazně bariérové školní budovy vyrobil
z prken Klářin tatínek. Nájezd sloužil dlouhé
roky, později i dalším vozíčkářům, kteří po
Kláře ve škole převzali „štafetu“.
Zimní období znamenalo pro rodiče
nastavit si budík na půl pátou ráno a zkontrolovat, jestli už napadl sníh, případně kolik
ho zase připadlo. Jako první vyběhl ještě
před odchodem do zaměstnání otec, proházel cestu od domu až do nedaleké školy. Pak
případně nastoupila s lopatou i máma, to
když vyhrabanou cestu přes silnici zahrnula
projíždějící auta. Kolik tun sněhu za devět
let základní školy to bylo, se Zikmundovi
neodváží ani odhadnout.
Celý první stupeň nosila maminka Kláru
z patra do patra. „Byl to vynikající trénink,
když jsme si pak v zimě někdy s manželem
vyrazili na běžky, byl naštvaný, že mu bez
problémů ujedu,“ směje se Bohuslava Zikmundová.
Když už bylo nošení dcery nahoru a dolů
po školní budově i na trénovanou maminku
moc, začala se shánět, jak by se dala v objektu vystavět pojízdná plošina. Tehdy došlo
k prvním kontaktům Zikmundových a Konta
BARIÉRY, které přispělo na vybudování
první školní plošiny na Jablonecku. Klára
tak prošlapala do této školy pěšinku i dalším
dětem na vozíku, ona sama byla vůbec první
vozíčkářkou v běžné škole široko daleko. Podobně to bylo o pár let později, když se chystala na přijímací zkoušky na gymnázium.
Akce Kulový blesk
„Nechtěli jsme předem nic organizovat, nevěděli jsme, jestli Klára u přijímaček uspěje.
Když se to povedlo, začali jsme se teprve starat, jak i na střední škole vyřešit Klářin pohyb
po budově,“ vzpomíná Klářina maminka.
můžeš / číslo 1 - 2014
ča s o p i s p r o t y , k t e ř í s e n e v zd á v aj í
Maminka Bohuslava
fungovala řadu let nejen
jako rodič, ale taky jako
asistentka. Trvalo roky, než
se dokázala opět smát.
Složité bylo už jen
hledání základní školy.
Zikmundovi měli papír
od psychologů, že
Klára zvládne učení se
zdravými dětmi. Všude
to pochválili, ale vždy
dodali, že lepší by to
bylo určitě tam a tam.
Cesta k plošině a financím na ni byla
v tomto případě složitější. Ministerstvo
školství nejdřív řeklo ne, jedna z oslovených
nadací paní Zikmundové vzkázala, že nadace tu nejsou od toho, aby suplovaly stát.
Pak ale jako první dalo peníze opět Konto
BARIÉRY, další pomoc přislíbilo město
Jablonec, a když Zikmundovi oznámili na
ministerstvu, že už mají značnou část peněz
k dispozici, úředníci přislíbili zbytek.
„Byly prázdniny, i pro firmu, která stavěla
už tu první plošinu, to byl šibeniční termín.
Prvních čtrnáct dní v září jsme vyřešili schodolezem, ale jak Kláře, tak mně a hlavně
pedagogům se hrůzou ježily chlupy, když
viděli, že by se Klára mohla ze schodů zřítit.
Dokonce doporučovali, ať raději ty dva
týdny ještě do školy nechodí, ale nakonec si
všichni zvykli,“ popisuje Bohuslava Zikmundová první středoškolské zážitky.
Klára k tomu poznamenává, že po ní se
díky plošině otevřely dveře gymnázia i dalším studentům na vozíčcích. „Mamince pak
jiní rodiče říkali, že by neměli tolik odvahy
a síly absolvovat všechna ta jednání, běhání
po úřadech, žadonění o peníze. Že nebýt
toho, že gymnázium už plošinu mělo, jejich
děti by nejspíš do běžné školy nechodily.“
Na Vánoce přišla ponorková nemoc
Vysokoškolské začátky v Praze, kde Kláru
přijali na češtinu a literaturu na filozofickou
fakultu, také nebyly snadné. První a pak
i částečně druhý semestr absolvovala Klára
téměř nepřetržitě s maminkou, která jí pomáhala se zápisky z přednášek, s přesuny mezi
budovami fakulty v centru města. Systém
asistentů ještě neexistoval, až později si paní
Zikmundová našla v Praze práci u firmy
Meyra a mohla tak financovat i pomoc asistentek, které sehnala. „Sice to stálo víc, než
jsem si měsíčně v práci vydělala, ale dodnes
to považuji za nejlepší investici.“ Jak se ona
můžeš / číslo 1 - 2014
i Klára shodují, po několika měsících, které
spolu v Praze trávily od rána do večera, se už
na sebe na Vánoce nemohly ani podívat.
„To, že jsem měla najednou asistenci,
nám dalo svobodu, mohly jsme si od sebe
odpočinout,“ potvrzuje Klára. Později, kdy
už se síť asistenčních služeb rozvinula, si
Klára sama přes internet a telefon zajišťovala pomoc. Někdy ji jeden asistent dovezl
z bytu do školy, tam jí mezi přednáškami
s přesuny pomáhal jiný, domů se vracela
zase s dalším.
Maminka připomíná, že když začala
Klára využívat specializovaných asistenčních služeb, setkaly se obě i s odvrácenou
stranou mince. Paní Zikmundová říká, že
Klára posloužila zprostředkovatelům jako
„dojná kráva“. Ukázalo se, že vedle plateb,
které jim dávala ona sama na ruku, inkasovala organizace peníze i od fakulty a ještě
žádala o velké částky úřady v Jablonci.
Velkou pomoc pro rodinu představovalo
naopak stipendium Konta BARIÉRY, které
Klára dostávala po část svých vysokoškolských studií.
Studium s pauzami, ale vítězné
Studium se Kláře protáhlo z pěti na deset
let, nejen proto, že si k češtině a literatuře
přibrala ještě obecnou lingvistiku a fonetiku.
„Bývala jsem nemocná, když přišel zápal plic,
zameškala jsem i několik měsíců. Onemocnění má také za vinu, že píšu pomaleji, jsem
i rychleji unavená, neudržím hlavu, nezvednu ruce.“ Naštěstí si studium zorganizovala
tak, aby mohla informace kromě přednášek
shánět i po knihovnách a samostudiem.
I přes velké problémy a progresivní charakter onemocnění pracovala už během studia
Klára pro jedno východočeské nakladatelství.
„Hodně pomohlo, že má maminka vstřícné
kolegy v práci, respektují, že má na starosti
i mě, a mohla si pracovní dobu upravit, aby mi
v případě potřeby pomáhala,“ oceňuje Klára
Zikmundová matčinu obětavost. 
17
Škola pro děti s postižením
■ Obchodní akademie Janské Lázně slaví 20 let od svého založení.
■ Nová ředitelka Jana Marešová má velké plány.
■ Od letošního roku ponese škola jméno Olgy Havlové.
Součástí
školního
komplexu
je i krytý bazén,
který se mezi
studenty těší
veliké oblibě.
Výuka v méně
početných třídách umožňuje
individuálnější
přístup než na
většině škol.
Boccia není zdaleka jediným sportem, kterému se zdejší studenti věnují.
Akademie
Janské Lázně
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: JAN ŠILPOCH
K
rkonošské městečko Janské Lázně
se proslavilo především léčbou obrny, ale i jiných neduhů pohybového
aparátu. V posledních měsících se
hodně mluví o budoucnosti zdejších
státních lázní. Pro turisty a lyžaře představují malebné horské středisko s lanovkou na
Černou horu a sjezdovkou. Pro nemálo lidí
s postižením je to však také místo, kde vystudovali střední školu. Před dvaceti lety zde
totiž vyrostla speciální obchodní akademie
spojená s obchodní a praktickou školou pro
tělesně postižené.
Akademie je s lázněmi provázána
Akademie nemá s lázeňským podnikem
formálně nic společného. Provázanost je
však jasná. Mladí lidé, kteří prošli dětskou
18
léčebnou Vesna, znají Janské Lázně a o akademii vědí často právě díky léčebnému
pobytu. Úpadek lázní by tak mohl představovat potíže i pro samotnou školu, přestože
ta nedostatkem studentů momentálně
netrpí. Současný počet 102 se blíží plnému
stavu. Většina ze studentů zde zároveň
bydlí na internátu, a to často skoro celý rok.
Domů nezřídka jezdí jen na významnější
prázdniny, tedy tak pětkrát šestkrát do roka.
Pocházejí z různých koutů republiky, někdy
i dost vzdálených. Ovšem denně většinou
nedojíždějí ani ti, kteří to mají „za humny“,
protože dopravní obslužnost není nejlepší.
Tohle místo je vůbec tak trochu stranou
a žije si svým životem.
Důvodů je hned několik. Janské Lázně
samy o sobě nejsou tepající velkoměsto. Čas
tu plyne poklidným tempem, zejména mimo
lázeňskou sezonu. A akademie má uvnitř
toho ještě svůj vlastní svět. Tvoří ji komplex
budov architektonicky zdařile zabudova-
Odpoledne na „intru“
po skončení školy tráví mladí lidé
různými volnočasovými aktivitami.
ných do stráně nad centrálním náměstím.
Jednotlivé stavby propojují prosklené chodby, které vzhledem ke své délce a sklonu
fungují jako dobrá posilovna. Kopce čekají
studenty uvnitř i venku. Elektrický vozík
se tak stává dvojnásob užitečnou pomůckou. Přesto studenty odpoledne potkáte na
různých místech Jánek, kavárny a hospůdky
nevyjímaje.
můžeš / číslo 1 - 2014
ča s o p i s p r o t y , k t e ř í s e n e v zd á v aj í
Studium
čtyřleté
obchodní školy
je rozloženo do
pěti let.
Absolventka
Iva Zemková na
„akádu“ vzpomíná hezky.
Nabyté školní
znalosti se jí
dnes hodí
v praxi.
Obrazně ani doslova se tu nikdo netopí.
Akademie své studenty podporuje, jak potřebují.
Sportovci jsou tu aktivní
To však neznamená, že by se zde studenti
nudili. Právě naopak. Na akádě, jak své
škole familiárně říkají, se odehrává celá řada
mimoškolních aktivit. Nejvýrazněji vyčnívají především ty sportovní. Janské Lázně
se díky zdejšímu sportovnímu klubu staly
centrem florbalu na vozíku a lyžování na
monoski. Působí tu ale také divadelní spolek
Arnošt, pořádají se módní přehlídky, vznikají různé rukodělné výrobky atd. Pravidelnou
tradicí se staly Vánoční akademie nebo
Velikonoční dělánky pro veřejnost.
Na své působení zde vzpomíná bývalá
studentka Iva Zemková. „Já během studia
v Jánkách trávila většinu roku, protože jsem
bydlela v Chomutově, což je na častější dojíždění daleko. Nejprve jsem se toho bála – malé
město, tuhá zima, kopce –, ale nakonec to bylo
docela dobré. Fajn bylo hlavně propojení celého komplexu. Škola, rehabilitace, bazén, tělocvična a internát pod jednou střechou.“ Zdejší
studium vlastně hodně ovlivnilo Ivin budoucí
život. „Seznámila jsem se tu s florbalem na
elektrických vozících, kterému se dnes věnuji
nejen jako hráčka, ale i pracovně,“ vypráví
předsedkyně klubu EWSC Jaguars Praha. Využije tak znalosti z účetnictví i dalších ekonomických předmětů. Dnes žije v Praze, kde také
vystudovala magisterský obor veřejná správa
na Metropolitní univerzitě.
Vysoká jako cíl
Na vysokou školu by rád jednou šel i současný student 2. ročníku obchodní akade-
můžeš / číslo 1 - 2014
Janské Lázně se díky
zdejšímu sportovnímu
klubu staly centrem
florbalu na vozíku
a lyžování na monoski.
Působí tu ale také
divadelní spolek Arnošt.
mie Jiří Valeš. Na první pohled se zdá, že
tenhle sympatický mladý muž ani žádný
handicap nemá. Před časem ovšem prodělal
vážnou operaci nádorového onemocnění.
„Vyhovuje mi místní individuální přístup,
který je možný díky méně početným třídám.
Tempo je pomalejší a učitelé jsou v pohodě,“
poukazuje na fakt, že čtyřletý obor s maturitou je rozvržen do pěti let. „Ale určitě
se tu nenudíme. Sportujeme a jezdíme za
kulturou,“ usmívá se dvacetiletý Plzeňák,
který si dovede i představit, že by ve zdejším
kraji zakotvil natrvalo.
Přestože současní i bývalí studenti jsou
spokojení, nová ředitelka Jana Marešová
vidí stále prostor ke zlepšování a má velké
plány. „Chceme do budoucna naše vzdělávací obory hodně přizpůsobit konkrétním
požadavkům trhu práce,“ vysvětluje žena,
jejímž minulým profesním působištěm byl
právě úřad práce. „Zatím jsme stihli přistoupit spíš k vnějším úpravám. Interiér školy
i pokojů dostává barevnější kabát a rozhodli
jsme se také pro změnu názvu. Od ledna
2014 tak naše škola nese jméno Obchodní
akademie Olgy Havlové.“
Jméno první manželky prezidenta Václava Havla je spojeno se začátky školy. Na
tu dobu vzpomíná Karel Nosek, který byl na
akademii donedávna ředitelem a dnes zde
působí jako vedoucí speciálního pedagogického centra. „V Janských Lázních existovala
malá a velmi nevyhovující obchodní škola
pro tělesně postižené. Do situace šťastně zasáhl listopad 1989. Díky němu padl plán na
vybudování megalomanského rekreačního
zařízení a uvolněné prostředky bylo možné
využít na výstavbu velkoryse pojaté speciální školy. Troufám si říci, že dnes by něco
takového vybudováno nebylo.“ Dodejme, že
zřizovatelem je ministerstvo školství.
Za uplynulých dvacet let si škola vybudovala renomé především díky komplexnosti
svých služeb. Lokální propojení se známým
lázeňským městem jí dosud také velmi svědčilo. Věřme, že akademii, lázním i městu
samotnému se bude dařit i v budoucnu.
Bylo by to užitečné pro všechny zúčastněné,
především pro lidi s tělesným postižením,
kterých se to týká nejvíc. 
19
Nové zahraniční technologie
■ Internetová úložiště ulehčují práci s počítačem.
■ Soubory i poznámky s sebou můžete mít všude.
■ Základní verze bývají zadarmo.
Soubory a myšlenky
Text: Štěpán Beneš
Foto: archiv autora
P
rvní magické ráno v novém roce
2014 bylo jistě plné optimistických
předsevzetí, a protože se nacházíme
v prvním novoročním vydání Můžeš,
jedno předsevzetí si dal i autor této
rubriky. Pokud máte nějaký handicap, je
poměrně jasné, jakou roli může ve vašem
profesním i osobním životě hrát počítač
s připojením na internet. A protože jsme různé
aspekty výpočetní techniky v této rubrice tak
trochu zanedbávali na úkor různých „velkých“
pomůcek, slibuje tímto její autor, že se odteď
budete s touto tematikou setkávat častěji.
Po vánočním a silvestrovském rozmarném
volnu přichází na některé z nás zmar z návratu
k pracovním povinnostem, v jiných probudí
čas na přemýšlení a naopak motivaci k novým
cílům. Ať už patříte k těm nebo oněm, jistě
nepohrdnete jakoukoli cestou, jak si práci
s počítačem zpříjemnit ve svém pracovním
i osobním životě. Utrpení s výpočetní technikou může nabývat různých podob. Ne­
ustálé vytahování přenosného počítače kvůli
přístupu k jednomu či dvěma souborům,
starost o přenosné flash disky, stohy nepraktických papírových poznámek různě
roztroušených jako naschvál vždy tam, kde
zrovna nejste a kde je zrovna nepotřebujete.
Na to vše sice není potřeba handicapu, pokud
jej však máte, umějí se tyto drobnosti na
křehké cestě za realizací proměnit v ukázkovou frustraci. Pojďme se podívat na několik
moderních nástrojů, které mohou různým
počítačovým příkořím ulehčit.
Evernote – poznámky vždy a všude
Program Evernote si lze nejsnáze představit
jako internetovou poznámkovou službu. Má
jednoduché grafické rozhraní připomínající
práci s e-mailovým klientem, jednotlivé
poznámky si uživatel píše na lístečky,
lístečky může organizovat do šanonů,
šanony do celých polic.
Žádná velká věda v tom není. Máte-li
nějaké nápady, místo na papír si je můžete
zapsat do Evernote stejně jako na obyčejný
list papíru. Výhoda však přichází hned
vzápětí. Program vaše virtuální poznámkové
lístečky odešle do internetu na své vlastní
úložiště, kde je zašifrované uchová. Přístup
k nim máte přes svůj účet pouze a jen vy.
Dostat se k nim je velmi snadné: jde to
z jakéhokoli počítače pomocí internetového
rozhraní, ze speciálního programu-klienta
na vlastním počítači/počítačích, dokonce
i z aplikace pro chytré mobilní telefony. Ve
všech jmenovaných zařízeních je možné
20
Dropbox je virtuální krabicí,
do které si naskládáte potřebné
dokumenty. Bezpečně je tím
uchováte v internetu. Krabice je
navíc magická: vložíte-li do ní
dokument, je okamžitě přístupný ve
všech ostatních krabicích, na vašem
počítači i chytrém telefonu.
poznámky i vytvářet a třídit, obsah se
synchronizuje se servery společnosti Evernote a je v každé chvíli stejný na všech
zařízeních, jako byste je měli v jednom
poznámkovém bloku. Pravděpodobnost,
že zapomenete blok, je však v dnešní době
větší, než že u sebe nebudete mít žádný
kousek počítačové techniky. Pokud se navíc
technika rozbije, žádná data se neztrácejí,
jsou bezpečně uchována v internetu.
Využití navíc dalece přesahuje příměr
k poznámkovému bloku. Ukládat lze do
poznámek fotografie, videa, celé dokumenty v různých formátech (Word, Excel,
PDF), dokonce i zvukové poznámky, když
zrovna není po ruce klávesnice. Máte-li
fantazii, lze program využít jako velmi
mocný pracovní nástroj pro různé profese.
Pro ilustraci: je znám případ člověka, který
s pomocí Evernote napsal celou knihu. Do
můžeš / číslo 1 - 2014
ča s o p i s p r o t y , k t e ř í s e n e v zd á v aj í
Dropbox je pomyslná krabice, do které můžete umístit
své soubory a mít je kdykoli po ruce. Tím nahrazuje
přenosnou flash paměť a nutnost na ni nezapomínat.
vždy a všude
Není-li někde složka Dropbox nainstalována, lze se k souborům dostat přes
webové rozhraní přímo z internetového
prohlížeče. Obsah složky lze také sdílet
i s lidmi, kteří Dropbox nemají. Ti mohou
soubory pouze stahovat a upravovat lokálně
ve svém počítači, jako nouzové řešení to ale
stačí.
Stejně jako poznámkový guru Evernote
je i Dropbox k dispozici zdarma, zde je
však omezen kapacitou 2 GB. Zkušenost
z provozu ale jasně praví, že to na běžné
kancelářské či osobní využití stačí. Více
kapacity je možné si zaplatit, případně
získat doporučením služby svým přátelům.
Ke stažení je na internetové stránce www.
dropbox.com. Pokud vás podobný systém
zaujme, ale neskamarádíte se přímo s Dropboxem, k posouzení je řada alternativ, stačí
zapátrat pomocí Googlu.
Pozor na oči!
Evernote je centrálním elektronickým poznámkovým blokem, který doma nezapomenete.
Poznámky můžete mít k dispozici na všech počítačích i v mobilním telefonu.
programu si vytvořil strukturu jednotlivých
kapitol, které mohl snadno dopisovat,
poznámkovat a upravovat na kterémkoli
ze svých počítačů. Vedle toho v programu
ukládal i rozsáhlý poznámkový aparát plný
odkazů na příslušnou literaturu, obrázky,
celé citace i odborné dokumenty, ve kterých
si mohl vyznačit zajímavé pasáže atd. Díky
chytrému telefonu mohl tvořit i tam, kde jej
podle jeho slov napadalo nejvíc nápadů: při
jízdě na kole. Jednoduše je při jízdě do Evernote nadiktoval.
Nemusíte zrovna psát román, zkusit si
rozsáhlé přednosti programu může každý.
Základní verze je zdarma a všemožnému
využití dokonale dostačuje. Program je v anglickém jazyce, orientaci v něm ale zvládne
i jedinec angličtinou nevládnoucí. Získat
ho je možné na internetové stránce www.
evernote.com. Nutná je registrace, tomu už
se však dnes nelze podivovat.
Dropbox: bedna na papíry
Na podobném principu jako Evernote pracuje i Dropbox. Dropbox je však pomyslná kra­
bice, do které můžete umístit své soubory
můžeš / číslo 1 - 2014
a mít je kdykoli po ruce. Tím nahrazuje
přenosnou flash paměť a nutnost na ni nezapomínat.
Chová se jako další složka ve vašem
počítači, umístíte-li však do ní soubor,
ihned se, podobně jako poznámky u Evernote, nahrává do internetu a uchovává na
zabezpečeném úložišti společnosti. Soubor,
který do složky vložíte například v počítači,
je během chvíle k dispozici kdekoli, kde
máte složku Dropbox k dispozici. To může
být vedle stolního domácího počítače
například přenosný počítač nebo počítač
v zaměstnání, k dispozici budou soubory
i přes aplikaci v chytrém mobilním telefonu. Soubory lze navíc upravovat přímo
ve složce, změny se ihned automaticky synchronizují.
Výhodou je hlavně jednoduchost. Program je vlastně jen složka a práce s ní je
stejná jako s jakoukoli jinou, v počítači
umístěnou. Na to se váže i možnost složky
sdílet s jakýmkoli dalším uživatelem Dropboxu. Umístí-li pak uživatel soubor do
sdílené složky, je k dispozici i všem, kteří
mají k této sdílené složce přístup, mohou se
souborem pracovat a upravovat jej.
Nakonec ještě pár drobných tipů k ušetření
očí, které mohou pohledem do studeného
bílého světla počítačových monitorů trpět
únavou, suchostí nebo i dalšími potížemi.
Zajímavým počinem je drobný program
F.lux. Nainstalováním se umístí do lišty a po
jeho otevření je možné posuvným tlačítkem
na stupnici upravit teplotu podsvícení
monitoru (od bílé po žlutou). Podsvícení
je pro oči příjemnější v teplejší barvě než
v neutrální bílé v modrém spektru, kterou
září prakticky všechny monitory, a proto je
vhodné si barevnou „teplotu“ ihned ztlumit
do příjemnějších žlutých tónů. Nastavit
lze dokonce automatické zažloutnutí ve
večerních hodinách, kdy je monitorová bílá
ještě protivnější. Program je k dispozici pro
Mac i Windows na adrese justgetflux.com,
nastavení zvládne i nezkušený uživatel.
Očím ale také pomůže pravidelné
odpoutání od monitoru a několikavteřinové
zaostření do dálky, třeba z okna.
Připomenout při práci na počítači vám to
může jeden z několika drobných programů,
jejichž základním úkolem je odměřovat čas
a zacinkat v pravidelném intervalu pauzu
pro oči. Konkrétní tip není nutné předkládat,
prostým vyhledáním v internetu si každý najde svého favorita podle funkcí, které využije.
Některé časovací programy mají i funkce
k organizaci práce podle pomodoro techniky (25 minut práce, 5 minut pauzy, dělení
úkolů), které umí být velmi užitečné zejména
pro chronické prokrastinátory.
Nezbývá než popřát, ať je pro vás
i v novém roce počítač dobrým sluhou,
nikoli špatným pánem. 
21
Umělci Konta BARIÉRY
■ V době, kdy už rekapituluje, objevuje počítačovou grafiku.
■ Guru jeho generace: Vladimír Boudník.
■ Obdivuje písmové struktury, které nesouvisí s dobou.
Eduard Ovčáček:
Má generace
je posedlá
poezií
Text: Pavel Hrabica
Foto: Jan Šilpoch
Kdybyste se měl představit studentům
prvního ročníku univerzity, kde jste ještě
donedávna přednášel, co byste řekl?
Především jsem výtvarník. Rád pracuji
s různorodými materiály a ověřuji si
nosnost svých témat v různých médiích.
Není to pochopitelně jen o technologii, ale
o tom, abych uložil do své práce jakýsi díl
reflexe okolního světa, ve kterém žiji. První
i druhý aspekt na sebe navazují a vytvářejí
proces, který celé dílo charakterizuje a měl
by vytvářet jeho trvalou nosnost. Každý
z nás výtvarníků má ve svém projevu
charakteristické rysy. Mým projevem,
zjednodušeně řečeno, je práce s písmem,
znakem a slovem, kterými je člověk
v civilizačním prostředí neustále obklopen
a atakován.
Z čeho práce se slovem, písmem a znaky
vyšla?
Především se odvíjela od poezie, kterou
jsem jako chlapec hodně četl a snažil
se i psát. Naše generace byla posedlá
poezií, ale i beletrií, a byla jí tedy i značně
ovlivněna. Téměř každý mladý člověk se
o literaturu zajímal a pokoušel se i něco
22
Možnosti nového média
mě fascinovaly. Chtěl
jsem tuto možnost
uchopit a zkusit.
psát; alespoň tak se mi to za mého mládí
jevilo. Touto cestou si každý z nás po svém
nějak hledal svůj vztah k vlastním životním
názorům a pocitům. Poezie se tenkrát
hodně četla a já jsem s poezií začínal.
Postupně jsem eliminoval některé prvky,
až jsem dospěl k významům a kombinacím
jednotlivých slov, a nakonec mi zůstala
jen písmena, čísla a znaky jako výtvarný
artefakt. Zde se již otevírala cesta ke
konkrétní výtvarné vizualizaci písma.
Zaujalo mě, že jste využíval a využíváte
více technik a postupů. Jednou z posled­
ních je počítačová grafika.
Počítačová technika mě zastihla v životní
etapě, kdy je člověk, jak se říká, již za
horizontem a už spíše rekapituluje.
Možnosti nového média mě fascinovaly.
Chtěl jsem tuto možnost uchopit a zkusit.
Vždyť počítačová grafika úzce souvisí
s písmem, se znaky a i s technikou digitálního
tisku. Snažil jsem se tuto technologii
ovládnout. Musel jsem se naučit pracovat
s grafickými programy a zpracovávat své
představy a reflexe touto novou technologií.
Začal jsem s inovacemi svých původních
klasických grafik. Částečně se mi to dařilo,
částečně mi to kladlo odpor. Ale snad se mi
nakonec podařilo vytvořit takové práce, které
v konečné fázi médium počítače respektovaly
a vedly k optimálním výsledkům.
Baví vás to?
V určité fázi mě tato práce s počítačem
doslova pohltila. V současné době pociťuji
již jakýsi útlum a odklon od tvoření
výhradně na počítači. Snažím se do tvorby
opět začleňovat původní klasická média
nebo práci kombinovat. Kombinace
počítačové grafiky s klasickými médii je
na určité úrovni možná – je to v podstatě
hledání nových výtvarných možností.
Vaše tvorba je pro region Ostravska poměr­
ně netradiční. Tady člověk spíše očekává,
můžeš / číslo 1 - 2014
ča s o p i s p r o t y , k t e ř í s e n e v zd á v aj í
s ohledem na minulost, velká monumentál­
ní díla, možná ještě krajiny, portréty. Ale
vaše jemná a přesná grafika…
Máte na mysli pochopitelně minulá léta.
Koncem 50. let jsme se jako studenti
orientovali na abstraktní umění. Byl to
evropský trend. Sháněli jsme informace;
sám jsem se snažil nacházet různé prameny.
Zahraniční výtvarná literatura se k nám
vůbec nedovážela. Takže jsem sháněl
informace a publikace o tomto oboru
v sousedním Polsku. V roce 1957 jsem začal
studovat na Vysoké škole výtvarných umění
v Bratislavě. Získával jsem kontakty na
vrstevníky z Prahy. Za všechny bych jmenoval
Čestmíra Janouška, Zbyška Siona, Antonína
Málka, Antonína Tomalíka, Aleše Veselého,
Karla Nepraše a řadu dalších. Fascinovali mě
i starší kolegové, zejména Boudník, Medek,
Valenta, Piesen, Istler a další. Poznal jsem
mnohé z nich osobně, ale Vladimír Boudník
mi byl zvláště blízký. Byl v to té době jakýsi
guru a hybatel abstrakce.
Boudník tvořil aktivní grafiku, která
byla jakousi českou obdobou americké
action painting. S ním jsem se poznal
už na počátku 60. let. Seznámil mě
s básníkem Jiřím Kolářem, který vlastnil
téměř kompletní Boudníkovo grafické dílo.
Pocházím z Třince a v Ostravě jsem nežil
nepřetržitě. Od roku 1957 jsem studoval
a sedm let žil v Bratislavě, pak několik let
střídavě v Ostravě a Olomouci, od roku
1974 pak deset let v Praze.
To mělo možná vliv na to, že jsem
s ostravskou výtvarnou scénou příliš
nesplynul. Neměl jsem pevné stanoviště.
Mé zájmy byly širšího záběru, nebyl jsem
orientovaný výhradně na region. Ve druhé
polovině šedesátých let se situace částečně
uvolňovala, a to bylo příčinou, že za
určitých podmínek se dalo vycestovat do
Německa, Francie, Itálie, Rakouska i jinam.
info
Eduard Ovčáček
Český vizuální básník, grafik, sochař, malíř,
fotograf, kurátor a vysokoškolský pedagog
(od roku 1991 do roku 2013 řádně přednášel
na Fakultě umění Ostravské univerzity).
Narodil se 5. března 1933 v Třinci.
V letech 1957 až 1963 vystudoval Vysokou
školu výtvarných umění v Bratislavě,
absolvoval stáž na pražské Vysoké škole
uměleckoprůmyslové.
Ve druhé polovině šedesátých let vyučoval
grafické techniky na Palackého univerzitě
v Olomouci. V roce 1968 byl jedním
z iniciátorů založení Klubu konkrétistů, v roce
1997 jej pomohl obnovit.
Je signatářem Charty 77. V současnosti je
členem SČGU Hollar a Umělecké besedy
v Praze.
můžeš / číslo 1 - 2014
Eduard Ovčáček:
Úsměvy, serigrafie,
1998
V určité životní etapě jste měl pracovně
hluché období kvůli tomu, že jste podepsal
Chartu 77.
Po okupaci Československa 1968 vojsky
Varšavské smlouvy nastoupila tak zvaná
normalizace a do čela ČSSR nastoupil
prezident „zapomnění“ Gustav Husák. Byl
jsem vyloučen ze Svazu českých výtvarných
umělců a ztratil jsem i možnost aktivně
vystavovat. Nebyla možnost vystavovat
v zahraničí, protože povolení dávalo
Artcentrum, a to se mnou a s řadou dalších
nepohodlných umělců ukončilo spolupráci.
Byl jsem jen registrován u Fondu výtvarných
umělců bez jakýchkoliv práv. To mělo
jedinou výhodu: mohl jsem být na volné
noze bez zaměstnání. Charta 77 přišla až
mnohem později.
Byla ta doba pro vás v něčem inspirativní?
V roce 1968 jsem vytvořil cyklus Lekce
velkého A, který byl reakcí na 21. srpen
1968. S jistou nadsázkou a se stupněm
sarkastického humoru byla tato otřesná
situace komentována monotypy, které byly
vytvořeny jako protest proti vstupu vojsk
do Československa. Některé tyto práce
byly publikovány v mnoha časopisech
u nás i v zahraničí. V minulých dnech jsem
se vrátil z Lyonu, kde je celý tento cyklus
spolu s dalšími pracemi vystaven v Musée
de l’Imprimerie a vzbudil velký zájem. Jen
u nás se mi to zatím nedaří. Později jsem
vytvářel ruční papír: rozemleté informace
jako parafrázi na román George Orwella 1984
a další práce, které tematicky souvisely se
situací těchto let. Vytvořil jsem řadu grotesek,
které reagovaly na stav společnosti u nás.
V čem je inspirativní dnešek?
Dnešní doba není pro mě příliš inspirativní.
Také můj program se v posledních letech
změnil. Respektuji více stavbu obrazu
a geometrické a konkrétní principy
v umění. Pracuji se znakem a písmem
jako s inspirativním výtvarným prvkem
a pracuji rovněž s jednoduchými písmovými
Řešil jsem vývěsní štíty
obchodů, proto jsem
skončil v undergroundu.
monostrukturami, které nesouvisí
s konkrétním obsahem a dobou. Zajímají mě
především konkrétní principy umění.
Co vás svedlo dohromady s Kontem
BARIÉRY?
To se propojilo již dříve právě přes Chartu
77. Společně s dcerou Berenikou jsme začali
svými pracemi Konto BARIÉRY podporovat.
Každý z nás se může nečekaně dostat do
situace, kdy bude potřebovat pomoc. Zatím
jsme na tom lépe než lidé s handicapem,
jsme schopni se o sebe postarat, takže je
dobré a nezbytné podat pomocnou ruku
těm, kteří naši pomoc potřebují. 
Delší verze rozhovoru na www.muzes.cz
Konto BARIÉRY
připravuje
12. aukční salon výtvarníků.
Aukce proběhne v prosinci 2014
v pražském Karolinu a výtěžek
pů jde na podporu vzdělávání studentů
se zdravotním postižením.
Katalog starších uměleckých děl, která
lze ještě koupit, na www.kontobariery.cz
23
Poradna
■ Na bydlení si lze pronajmout i prostor, který k tomu není určen.
■ Možnosti pro omezení svéprávnosti.
■ Nastávají zásadní změny v dědictví.
Co nás čeká v novém
občanském zákoníku
O
novém občanském zákoníku (dále
NOZ), který je účinný od 1. ledna
2014, a jeho (někdy pozoruhodných) 3081 paragrafech jste již
zřejmě zaslechli v médiích.
Podle jeho autorů je v NOZ kladen důraz
na základní ideje nového soukromého
práva, jako jsou hranice svobody soukromé vůle, zásada poctivosti a dobré víry,
a především vůdčí myšlenka, že právo je tu
kvůli lidem a že „lidé si dokážou soukromé
záležitosti uspořádat sami podle svých zájmů
a potřeb a zpravidla rozumněji, než jim to do­
káže nadirigovat stát, a že je věcí jejich osobní
iniciativy, jak se svým soukromím naloží“.
Z opačného pohledu lze však říci, že bude
větší mírou svobody omezena ochrana osob,
které si neumějí své soukromé záležitosti
samostatně uspořádat, a vystupují pak v jednání o uspořádání zájmů a potřeb jako slabší strana. V následujícím textu se pokusím
shrnout nejzásadnější změny v NOZ týkající
se běžného života.*
Změny v nájemním bydlení
Od 1. 1. 2014 si můžete na bydlení pronajmout i prostor, který není rozhodnutím
stavebního úřadu určen k bydlení, pokud
je tento prostor fakticky k bydlení vhodný
a zdravotně způsobilý.
Co se týká obsahu nájemní smlouvy, do
31. 12. 2013 bylo nutné mít ve smlouvě označení bytu, jeho příslušenství, rozsah užívání,
nájemné – výši/výpočet, úhrady za plnění
spojené s užíváním (služby) – výši/výpočet.
Pokud však po 1. 1. 2014 nebude ve smlouvě
sjednáno nájemné, bude určeno nájemné
v místě obvyklé, nejsou-li sjednány služby,
budou určeny nezbytné služby, jejichž úhrada
bude stanovena zálohami, paušálem či zvláštním právním předpisem. Dobu nájmu nebude
nutné uvádět; pokud nebude uvedena, jedná
se o nájem na dobu neurčitou.
Změny se chystají také v kaucích při
nájmu bytu, nově může tzv. jistota činit až
šestinásobek měsíčního nájemného a pronajímatel si z ní bude moci odečíst dlužné nájemné. Po ukončení nájmu má však nájemce
právo na vrácení jistoty a na úroky z jistoty,
které stanovuje zákonná sazba.
Nájemné bude možné zvýšit na základě vzájemné dohody; kromě dohody lze
nájemné po roce zvýšit až na místně obvyklé
nájemné (ne však o více než 20 % za poslední tři roky), dále lze zvýšit nájemné z důvodu provedených stavebních úprav.
24
bylo ujednáno. V NOZ už ale nenajdeme tzv.
bytové náhrady, které musel pronajímatel
v některých případech dosud zajišťovat.
A co byty zvláštního určení?
Lidé si dokážou soukromé
záležitosti uspořádat
sami podle svých zájmů
a potřeb a zpravidla rozumněji,
než jim to dokáže nadirigovat
stát, a je věcí jejich
osobní iniciativy, jak
se svým soukromím naloží.
Pokud mi pronajatý byt slouží k trvalému
bydlení, mohu si vzít podnájemníka i bez
souhlasu pronajímatele. Nově bude od
1. 1. 2014 řešen také zánik nájmu. V NOZ již
nebudou výpovědní důvody spojeny s přivolením soudu. Pronajímatel musí nájem vypovědět písemně a uvést důvod výpovědi. Pokud
pronajímatel nájemce zároveň s výpovědí
neinformuje o možnosti vznést proti této výpovědi námitky a dát ji přezkoumat soudem,
je taková výpověď neplatná. Lhůta pro podání
návrhu k soudu na přezkoumání oprávněnosti
výpovědi je dva měsíce od doručení výpovědi.
Pronajímatel může vypovědět nájem
s tříměsíční výpovědní dobou v případech
daných NOZ (např. potřebuje-li pronajímatel byt pro rodinu, poruší-li nájemce
své povinnosti vyplývající z nájmu atd.).
Poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť
závažným způsobem, má pronajímatel
právo vypovědět nájem bez výpovědní
doby a požadovat, aby mu nájemce bez
zbytečného odkladu byt odevzdal (nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu).
Porušení povinnosti zvlášť závažným
způsobem je zejména nezaplacení nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň tří
měsíců, poškozuje-li nájemce byt nebo dům
závažným nebo nenapravitelným způsobem
či způsobuje-li jinak závažné škody nebo
obtíže pronajímateli nebo osobám, které
v domě bydlí, nebo užívá-li neoprávněně byt
jiným způsobem nebo k jinému účelu, než
Bytem zvláštního určení se nově podle
§ 2300 myslí byt určený pro ubytování osob
se zdravotním postižením nebo byt v domě
se zařízením určeným pro tyto osoby nebo
byt v domě s pečovatelskou službou.
Smlouvu o nájmu bytu zvláštního určení
může pronajímatel uzavřít jen na základě
písemného doporučení toho, kdo takový
byt svým nákladem zřídil, nebo jeho právního nástupce. U bytů zvláštního určení
nebude platit tzv. přechod nájmu. Zemře-li
nájemce, nájem bytu zvláštního určení
skončí a pronajímatel vyzve osoby, které
bydlely v bytě společně s nájemcem, aby byt
vyklidily nejpozději do tří měsíců ode dne,
kdy výzvu obdrží.
Nájem bytu zvláštního určení může
pronajímatel vypovědět pouze s předchozím souhlasem toho, kdo takový byt svým
nákladem zřídil, popřípadě jeho právního
nástupce. Ostatní ustanovení o nájmu bytu
se u bytů zvláštního určení neliší od běžné
právní úpravy podle NOZ.
Novým občanským zákoníkem se řídí
i nájmy bytu vzniklé před datem 1. 1.
2014! Smlouvy podle starého občanského
zákoníku jsou platné, ale řídí se novými
ustanoveními. Pokud však byly v původní
smlouvě sjednány výslovně některé podmínky (např. bytové náhrady), platí tato ustanovení daná smlouvou i přesto, že v novém
občanském zákoníku již nefigurují.
Nové možnosti
v oblasti omezení svéprávnosti
NOZ zavádí možnost tzv. předběžného
prohlášení, které umožňuje člověku, který
předpokládá závažné narušení své způsobilosti právně jednat, provést preventivní
opatření (projevit vůli), jak mají být v budoucnu jeho záležitosti spravovány. Je třeba
je provést buď jako veřejnou listinu, anebo
písemně před svědky. Obsah prohlášení je
pak závazný pro soud i stanoveného opatrovníka (až na mimořádné okolnosti).
Nově se zavádějí tři úrovně zásahů do
svéprávnosti osoby. O všech možnostech
musí rozhodnout soud, snahou NOZ je zasahovat do svéprávnosti co nejméně, proto
varianta c) nastává až v krajním případě:
můžeš / číslo 1 - 2014
ča s o p i s p r o t y , k t e ř í s e n e v zd á v aj í
a) Nápomoc při rozhodování (osoba
blízká či tzv. podpůrce)
b) Zastoupení členem domácnosti
(omezeno na vyřizování běžných
záležitostí)
c) Omezení svéprávnosti (lze nejdéle na
tři roky, poté soud musí přezkoumat,
soud určí opatrovníka, lze ustanovit
i opatrovnickou radu, která dohlíží
nad činností opatrovníka, po skončení
opat­rovnictví musí opatrovník vyúčtovat jmění a hospodaření s ním).
Osoby, které byly nyní zbaveny plně
svéprávnosti (asi 30 000 osob v ČR), budou
od 1. 1. 2014 považovány za osoby s omezením svéprávnosti a do tří let bude muset být
jejich případ opět soudně přezkoumán.
Změny v dědictví
V NOZ se toho také hodně mění v oblasti
dědického práva. Nově má nejvyšší právní
sílu tzv. dědická smlouva, následuje již
známá závěť a teprve poslední variantou
jsou dědické skupiny ze zákona.
Pro dědickou smlouvu jako srovnání
projevů vůle dvou stran platí podmínky
smluvního práva, nelze ji tedy tak jednoduše
zrušit jako závěť. Lze i smluvně povolat dědice za úplatu – ať již jednorázovou anebo
ujednanou v podobě doživotní renty v zůstavitelův (= zemřelého) prospěch. Smluvního
dědice nelze povolat k celé pozůstalosti,
ale jen max. ke třem čtvrtinám. Zbylou
jednu čtvrtinu lze ošetřit např. závětí (i ve
prospěch smluvního dědice anebo ji např.
nechat dědicům ze zákona). Pozor je třeba
dávat na dědické smlouvy v manželství; při
rozvodu se totiž automaticky neruší, pokud
to není uvedeno jako jedna z podmínek
uvedených v dědické smlouvě.
Druhou možností, jak rozhodnout o své
pozůstalosti, je závěť. Nově osoba pořizující
závěť rozhoduje o svém majetku s volností
vlastníka, lze určit i nástupnictví dědice
(tedy to, co se s dědictvím stane po dědicově
smrti) anebo určit rovnou náhradního dědice (pokud uvedený dědic zemře před smrtí
zůstavitele). Osud svého majetku můžete
ovlivňovat až na dobu 100 let, v závěti můžete klást povinnosti dědiců i jejich omezení
(např. že si nepřejete, aby byl dům prodán).
Lze také ustanovit vykonavatele závěti,
který bude činit dohled.
Nově je až poslední možností tzv. dědictví ze zákona. K již známým čtyřem dědickým skupinám přibývají další dvě skupiny.
Dědicem se tedy nově mohou stát v páté
dědické skupině také prababičky a pradědové, i když zákonodárce uznává, že to nebude
v praxi časté. V šesté dědické skupině pak
mohou dědit zůstavitelovy praneteře a prasynovci, a dále tety a strýcové; pokud již teta
a strýc nežijí, tak jejich děti – tedy zůstavitelovi bratranci či sestřenice.
Teprve pokud nenastane žádná varianta z výše uvedených, dědí stát.
I nadále jsou v NOZ uvedeni tzv. neopominutelní dědici, což jsou děti zůstavitele. Od
můžeš / číslo 1 - 2014
Nový občanský zákoník chce dávat větší svobody,
to ale může ubírat ochranu těch, kteří neumějí jednat samostatně.
ledna 2014 je ale omezen jejich povinný podíl
a podmínky. Nezletilým dětem zemřelého
nově náleží tři čtvrtiny zákonného podílu
(dříve celý) a zletilým jedna čtvrtina zákonného podílu (dříve jedna polovina). Druhá
zásadní změna uvádí, že neopominutelný
dědic nemá nutně právo na podíl pozů­
stalosti (např. nemovitosti); lze ho uspokojit
i vypořádáním jeho podílu v penězích.
Zajímavé jsou dva nové důvody, kdy dědici odnímá právo dědit přímo zákon. K již
existujícím důvodům (trestný čin proti zůstaviteli, jeho manželi, registrovanému partnerovi, potomku či předkovi; zavrženíhodný čin
proti projevu zůstavitelovy poslední vůle) přibyly nově případy, kdy manžel/navrhovatel
v rozvodovém řízení týral druhého manžela
(zůstavitele), a dále situace, kdy byl rodič
z vlastní viny zbaven rodičovské odpovědnosti; pak je tento rodič vyloučen ze zákonné
dědické posloupnosti po svém dítěti. Všechny
čtyři důvody ale může zůstavitel zlomit svou
vůlí (např. závětí).
Nově se v NOZ zavádí tzv. odkaz, který
lze použít, pokud si přejete, aby někdo dostal z vaší pozůstalosti jednotlivou konkrétní
věc (např. obraz z dědictví). Osoba oprávněná je odkazníkem, nikoli dědicem, a vzniká
mu pohledávka vůči dědici na vydání odkázaného předmětu.
Zcela nová právní úprava pak platí
ohledně zřeknutí se dědického práva a vzdání se dědictví.
tématu věnuje samostatné paragrafy. Je-li
zůstavitel nevidomý, projeví poslední vůli
před třemi současně přítomnými svědky
v listině, která musí být nahlas přečtena
svědkem, který závěť nepsal. Zůstavitel
před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho
poslední vůli.
Je-li zůstavitel osobou se smyslovým
postižením a nemůže-li číst nebo psát,
projeví poslední vůli před třemi současně
přítomnými svědky v listině, jejíž obsah
musí být tlumočen zvláštním způsobem
dorozumívání, který si zůstavitel zvolí,
svědkem, který závěť nepsal; všichni svědci
musí ovládat způsob dorozumívání, jímž je
obsah listiny tlumočen. Zůstavitel zvoleným způsobem dorozumívání před svědky
potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední
vůli. V závěti by pak mělo být uvedeno, že
zůstavitel nemůže číst nebo psát, a také by
zde měl být popsán způsob vyhotovení závěti. Není-li zůstavitel schopen se podepsat,
učiní namísto podpisu před alespoň dvěma
svědky na listině rukou nebo jinak vlastní
znamení, ke kterému jeden ze svědků připíše jméno zůstavitele. 
A co dědictví osob
se zdravotním postižením?
* Vzhledem k rozsahu NOZ není možné v článku
postihnout všechny změny proti stávající právní
úpravě. V článku jsou skutečně vybrány ty oblasti,
které by se mohly podle názoru autorky článku
nejvíce dotknout čtenářů časopisu Můžeš.
Co se týká poslední vůle osob se zdravotním postižením, občanský zákoník tomuto
Lucie Marková
Poradna pro život s postižením Ligy vozíčkářů
[email protected]
Bezplatná linka 800 100 250
25
poradna
■ Kdy vzniká nárok na příspěvek na automobil?
■ Co je to přídatné spoluvlastnictví?
■ Občanský zákoník přináší novinku – prolongaci nájmu.
Odpovědi na otázky čtenářů:
?
Chtěla bych se informovat ohledně změny
v nároku příspěvku na auto. Nějak se
nemohu dopátrat ve změnách toho, zda,
když rodiče před čtyřmi lety dostali příspěvek
ve výši 100 000 Kč, budou mít v příštím roce
nárok na další příspěvek (a v jaké výši). Nebo zda
budou muset čekat ještě dalších pět let, jak je
nyní změna – po 10 letech 200 000 Kč. Otec je
celoročně upoután na lůžko a bez auta se s ním
matka nikam nedostane.
Odpověď:
Pokud vaši rodiče dostali příspěvek na
zakoupení motorového vozidla před datem
1. 1. 2012, tzn. podle původní vyhlášky č.
182/1991 Sb., platí pro ně ještě „postaru“
pětiletá lhůta pro novou žádost o příspěvek.
Pokud tedy rodiče žádali např. v roce 2009,
mohou novou žádost podat již v roce 2014.
Žádost už budou podávat podle nové legislativy, tedy zákona č. 329/2011 Sb., příspěvek
mohou získat až ve výši 200 000 Kč na dobu
10 let. Výše příspěvku se stanovuje s ohledem
na četnost a důvody dopravy vozidlem.
?
Jak to bude od 1. 1. 2014
s prodlužováním nájemních smluv k bytu
na dobu určitou?
Odpověď:
Při skončení nájmu podle NOZ odevzdá
nájemce pronajímateli byt. Pokračuje-li však
nájemce v užívání bytu po dobu alespoň
tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu
skončit, a pronajímatel nevyzve v této době
nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem
znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl
ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let;
to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného.
Toto nové ustanovení je nazýváno prolongací nájmu.
?
Slyšel jsem, že je v novém
zákoníku „přídatné spoluvlastnictví”;
o co se jedná?
Odpověď:
Přídatné spoluvlastnictví je jedna z novinek
NOZ. Vzniká za situace, kdy několik osob
vlastní určité věci, které lze užívat pouze při
současném užívání věci v přídatném spoluvlastnictví. Spoluvlastníci zejména nesmí
společnou věc odejmout proti vůli některého z nich a nedbat účelu, kterému věc slouží
(např. na pozemku místo parkoviště postavit dětské hřiště). Podíl na věci v přídatném
spoluvlastnictví může spoluvlastník převést
jen za současného převodu vlastnického
práva k věci, k jejímuž využití společná věc
slouží. Uveďme si to na příkladu:
Pánové Vomáčka a Smetánka jsou sousedé
a mezi domy si postavili společné parkoviště,
které současně slouží jako příjezdová cesta
k domkům. Pozemek, na němž si parkoviště
postavili, je v jejich přídatném vlastnictví, takto se to uvádí i do katastru nemovitostí. Pan
Vomáčka tedy nemůže svůj podíl na pozemku
prodat samostatně bez toho, že by převáděl
i svůj dům. Podle NOZ si tito dva pánové mezi
sebou stanoví správce, který bude pozemek
běžně spravovat. Na správu věci v přídatném
spoluvlastnictví přispívají spoluvlastníci poměrně podle velikosti svých podílů.
?
Když někdo zemře, bude mít nově přednost
závěť, anebo zákonní dědicové? Kdo je podle
úpravy nového občanského zákoníku nově
zařazen do okruhu zákonných dědiců?
Odpověď:
Nový občanský zákoník přinese několik
změn v oblasti dědického práva. Právní síla
dědických titulů bude nově stanovena takto:
nejsilnějším dědickým titulem bude dědická
smlouva, slabším závěť a nejslabším zákon,
nicméně zůstává povinnost uspokojit tzv.
neopominutelné dědice (i když je nově jejich
podíl krácen). Další změnou je rozšíření
skupin (tříd) zákonných dědiců. K původním
čtyřem třídám nově přibudou další dvě. 
Na vaše dotazy odpovídají
pracovníci Poradny Ligy vozíčkářů
Bezplatná linka 800 100 250
www.ligavozic.cz/poradna
soutěž
časopisu
Můžeš
o robotický vysavač iRobot 765
v ceně 12 189 Kč, kterou
jsme vyhlásili minulý měsíc,
vyhrál Ing. Jan Havelec z Prahy 9
Správná odpověď na soutěžní otázku – Jaké je synonymum slova
handicapovaný? – zní: znevýhodněný, v nevýhodě, invalidní.
26
můžeš / číslo 1 - 2014
Konto BARIÉRY Melantrichova 5, Praha 1
ča s o p i s p r o t y , k t e ř í s e n e v zd á v aj í
■ 20. výročí Konta BARIÉRY a 35. výročí Nadace Charty 77.
■ Přinese budoucnost větší, nebo menší potřebu naší práce?
■ Pomoc postiženým místo dárků na oslavách.
Více než 26 milionů
korun, to je účet Fondu
Globus od roku 2002.
Takhle si představujeme
trvalého partnera pro
spolupráci. Teď se
v Bariérách „nosí nosy“,
proto tato veselá
novoroční fotografie
celého vedení firmy
Globus.
Dvě
výročí
Foto: Archiv nadace
P
rvního ledna 2014 vstoupilo Konto
BARIÉRY do dvacátého prvního
roku své existence. Oslavy dvacátin
nebyly pompézní. Jestli jubileum
připomínám, tak především proto,
že tak děkuji 40 tisícům dárců této unikátní
veřejné sbírky. Takovou rodinu dárců nemá
žádná jiná nadace a já si přeji, aby se každý,
i ten dvacetikorunový dárce cítil dobře, že
je součástí skupiny lidí, kterým není osud
jiných lhostejný.
Úplně jiné je to s výročím Nadace Charty
77. František Janouch, zakladatel nadace,
pracoval před 35 lety v emigraci a sám.
Je třeba si připomenout odvahu lidí, kteří
s ním z Prahy spolupracovali, a ono jich
opravdu časem ubývá. A také solidaritu bohaté švédské společnosti a její velkorysost.
Astrid Lindgrenová, Olof Palme, Ingmar
Bergmann… alespoň pár jmen, ať připomene nám všem, jaké osobnosti pomáhaly
můžeš / číslo 1 - 2014
daleké malé zemičce. František Janouch
má dodnes můj obdiv a stále mě překvapuje
svou energií a nápady.
Česká republika
a charita v roce 2023
V posledním měsíci loňského roku mě zaujala anketa, kterou vyhlásil Český rozhlas Radiožurnál. Ptal se posluchačů, jaký bude náš
život, náš svět v roce 2023. Sedm tisíc posluchačů předpovídalo, jak si tuto budoucnost
představují. Určitě je zajímavé podívat se,
jak bude v té době vypadat nejprodávanější
mobil. Kdo bude prezidentem, jaké budeme
používat palivo do aut. Mne zajímají jiné
otázky. Co myslíte, budou potřeba nadace,
bude ještě existovat Konto BARIÉRY, udrží
si své dárce? Budou existovat už jenom
ty pomyslné bariéry mezi lidmi a v jejich
myslích? Ty fyzické, nezdolatelné schody,
veřejné budovy bez výtahů, ty už budou
jenom hudbou minulosti? Anebo společnost
zhrubne, ubude solidarity a potřební se ocitnou na okraji zájmu těch ostatních? Dnes
slyším nejednou právě ty varovné hlasy.
Zajímá mě váš názor, napište mi.
bem a mě jejich nápaditost vždycky okouzlí.
Manažeři firem a členové představenstev
pořádají narozeninové oslavy nebo firemní
večírky a na nich vybízejí své hosty: místo
kytic, bonboniér, lahví vína a jiných darů
přispějte na potřeby některého klienta Konta
BARIÉRY. Hodnota těchto dárků už šplhá
k milionovým částkám. A má i svou nevyčíslitelnou složku, šíření povědomí o Kontu
BARIÉRY, o jeho práci a jeho klientech. I pomoc menších a středních firem je
skvělá. Jejich majitelé nás oslovují a nabízejí
třeba korunu z každého prodaného výrobku, otištění loga Konta BARIÉRY na obalech… Podobně, jako jsme před jedenácti
lety začínali s Globusem a korunou z každé
prodané nákupní tašky, spolupracujeme
nyní s mnoha společnostmi a doufáme, že se
jejich řady budou rozrůstat. Děkuji dárcům
za skvělé a někdy nečekané nápady. Mohla
bych o nich popsat další stránku.
Přeji vám všem všechno nejlepší v novém
roce 2014. Hlavně zdraví a štěstí, o to ostatní se musíme všichni snažit. My v nadaci se
snažit budeme a já věřím, že pocítíte, že to
bude k vašemu prospěchu. 
Nové dárcovství
Nechci být namyšlená, ale zdá se mi, že umíme přesvědčit naše dárce o tom, že s jejich
penězi hospodaříme dobře, že je využíváme
účelně. Jsme jedna z mála nadací, která
se může pochlubit tím, že jí přibývají noví
dárci. Někteří přispívají netradičním způso-
Vaše Božena Jirků
[email protected]
27
na cestách
■ Španělé jsou vstřícní a ochotně pomohou.
■ V bezbariérovosti Madrid předčí Prahu.
■ Bezbariérové taxi dorazí během několika minut.
Madridem není se
na vozíku: čeho bát
Nejnovější
z vozů metra
mají zábranu proti
zapadnutí předních
koleček vozíku do
mezery u dveří.
Ovšem řada stanic
není vůbec přístupná.
Musíte hledat
podle seznamu
bezbariérových
vstupů. Nakonec se
ale dostanete všude,
i do parku Retiro.
nájezdovou rampou, úchytným systémem
i autosedačkou pro miminko. Dobrý dojem
zkazil jen fakt, že taxikář neuměl vůbec
anglicky a vysadil nás před jiným hotelem
nesoucím podobné jméno. Než jsme si omyl
uvědomili, přepravce byl fuč. Naštěstí to bylo
ve stejné ulici, takže nás pěšky doprovodil
a s kufry pomohl ochotný recepční. Po pětiminutové vycházce podél rušného bulváru
Gran Vía jsme zdárně spočinuli ve správném
hotelu Senator. Ten splnil své internetové sliby o bezbariérovosti a také zdarma dodal na
pokoj slíbenou postýlku pro nemluvně. Mimochodem: Gran Vía je opravdovou tepnou,
která svým ruchem i architekturou připomíná New York první poloviny 20. století.
Noční život
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: AUTOR
Š
panělské hlavní město neoplývá
žádnou všeobecně proslavenou
dominantou. Rovněž se neproslavilo podmanivě krásnou architekturou. A neleží ani u moře, takže
mu chybí i tento tradiční turistický tahák.
Přesto určitě stojí za návštěvu. Přinejmenším pro svou živou a milou atmosféru.
Ale trváme-li na nějakých osvědčených
lákadlech, nelze pominout Muzeum Prado
a světoznámý fotbalový klub Real Madrid.
Navíc nedaleko metropole se nachází dvě
historické perly – město Toledo a klášter
El Escorial.
28
Pokud sedíte na vozíku, nemusíte se
návštěvy Madridu bát. Většina služeb pro
lidi s postižením je na lepší či přinejmenším
stejné úrovni jako v České republice. Na
vlastní kůži jsme s manželkou vyzkoušeli,
že se dá výlet zvládnout i v sestavě: muž na
mechanickém vozíku, chodící žena a pětiměsíční potomek v kočárku.
Příjemné dojmy začaly už na architektonicky dobře vyvedeném letišti. Jeho bezbariérovost netřeba ani připomínat. Velmi
vstřícně zapůsobil muž z asistenční služby,
který nám nabídl přivolání speciálního taxi
pro přepravu vozíčkářů. To objednal u informačního stánku. Tam nám rovněž sdělili obvyklou cenu za cestu do centra města (35 €).
Příplatek za upravené auto činil 5 €. Během
deseti minut přijel vůz Fiat Dobló vybavený
Jestliže se nám ulice zdála odpoledne rušná
hlavně kvůli provozu aut, v noci se přidaly
ještě nekončící davy lidí. I o půlnoci to na
chodnících vypadá jako v Praze kolem páté
odpoledne, kdy se všichni hrnou domů
z práce. Tady se všichni valí za zábavou
nočního velkoměsta. Španělé jsou kvůli
horkému podnebí zvyklí žít po nocích.
Tento zvyk je neopouští ani v chladnějších
měsících. Platí to i pro malé děti, jak jsme se
mohli přesvědčit během halloweenské noci.
Nejvíc si ale rozverné kostýmy užívala bujará mládež. Přestože jde o americký svátek
s pohanskými kořeny a Španělé jsou známí
svým katolictvím, oddávají se mu daleko víc
než Češi. Přinejmenším v Madridu, který
působí celkově hodně kosmopolitně a tolerantně. To dokládá i fakt, že homosexuální
komunita se tu určitě nemusí nijak skrývat,
můžeš / číslo 1 - 2014
ča s o p i s p r o t y , k t e ř í s e n e v zd á v aj í
Francisco Goya byl slavný španělský malíř,
takže si v Madridu vysloužil i sochu.
Pouliční herci předvádějí oživlé sochy
a turisté jim platí za společné fotky.
pasáže, kde byl výstup s výtahem. Podruhé
dozorčí vysílačkou zorganizovala několik
zaměstnanců na dvou stanicích, aby si nás
předávali, protože podle jejích anglických
slov „mají nemožně složitý systém, za což se
omlouvá“. To bylo právě v případě přejíždění
stanice, abychom se dostali na druhou stranu
s výtahem. Pravda, nejednou jsme úplně nevěděli, do kterého výtahu nastoupit, protože
nástupiště jsou zde prakticky vždy s kolejemi
uprostřed a často musíte mezi výtahy přestupovat v různých pasážích.
Ale říká-li se, že právě v metru či autobusu poznáte povahu národa, Španělé prošli
na výbornou. Ochotně pomohou a klidně
začnou družně organizovat celý vagon, aby
se kvůli vašemu nastoupení dav přeskupil. A milují děti. Nad naším kočárkem se
ne­ustále někdo culil a žvatlal „Qué pasa,
niño?“, což se dá volně přeložit jako „No
copak je, děťátko?“. Rozněžňovali se přitom
často i muži. Je vidět, že rodina a děti jsou
pro Španěly opravdovou hodnotou.
Cestou pro pěší
Pěší procházky ulicemi jsou bezproblémové.
Chodníky mají skoro vždy kvalitní povrch
a nájezdy. Pro nevidomé zde existují vodicí
linie i zvuková signalizace u přechodů pro
chodce. Terén je trochu kopcovitý. Většinou
jde spíš o táhlá stoupání, která se dají s mechanickým vozíkem zvládnout, ale unaví.
Tak jako třeba při cestě od nádraží Atocha do
parku Retiro. Námaha však stojí za to. Rozlehlý park je oblíbeným místem Madriďanů.
Milenci na lodičkách plují kolem jezdeckého
pomníku Alfonse XII., turisté obdivují Palacio
de Cristal a papoušci se překřikují v korunách stromů s vrabčáky. Taky tu uvidíte snad
jediný pomník věnovaný padlému andělovi
Luciferovi. Jen si coby vozíčkář musíte dát
pozor, který vchod do parku zvolíte. Z mapy
nevyčtete, že u některých jsou schody. To si
pak neplánovaně užijete stoupání ještě o několik desítek metrů dál.
Kostel San Jerónimo el Real sousedí s Muzeem Prado. Do světoznámé galerie
míří tisíce návštěvníků za výtvarným uměním slavných tvůrců.
ba naopak. Noc je tu prostě slavnost sama
o sobě a centrem toho všeho je oblast kolem
náměstí Puerta del Sol a Plaza Mayor.
Hromadná doprava
Pokud se vám nechce utrácet za taxi,
a hlavně pokud chcete poznat město trochu
osobněji, jezděte hromadnou dopravou.
I když za ni platí i vozíčkář plné jízdné (10
jízd za 7,9 €). Autobusy jsou prakticky bez
výjimky nízkopodlažní. S metrem je to poněkud horší. Přístupné jsou tak dvě třetiny
stanic na dvanácti linkách. V centru je podíl
zhruba poloviční. Podobně jako v Praze
musíte tedy bedlivě zkoumat, kde je výtah.
Setkali jsme se i s podobným modelem
přestupování jako na Vyšehradě, kdy musíte
můžeš / číslo 1 - 2014
přejet stanici, abyste se na té následující
dostali do protisměrného vlaku. Když si ale
na internetu nebo přímo v metru pořídíte
plánek s vyznačením výtahů, během pár
jízd se do systému vpravíte. Matoucí je, že
i na bariérových stanicích uvidíte vyznačená
místa pro zaparkování vozíčkáře na nástupišti. To se navíc někdy trochu svažuje do
kolejiště, takže je nutné se opravdu zabrzdit.
Nejmodernější soupravy metra mají plošinku k překlenutí mezery u dveří a vyhrazené místo i s pásem pro vozíčkáře. Do starších
modelů je naopak nastupování kvůli schůdku
problematičtější než u nás. Stalo se však, že
řidič viděl mé potíže a vyběhl mi pomoci.
Personál metra nám také vždy ochotně poradil. A že příležitostí bylo dost! Jednou nám
z neznámých důvodů v noci uzavřeli část
Umění, jídlo a fotbal
Svaly si odpočinou v nedalekém Muzeu Prado. Ale jak už to u věhlasných galerií bývá,
nevíte kam dřív. Komu něco říkají jména
jako Velázquez, Goya, El Greco, Bosch či
Rembrandt, bude nadšen. Nestačí? Přejděte do nedalekého Centro de Arte Reina
Sofia. Tam jsou vystavena díla od Picassa či
Dalího. Hitem číslo jedna je obraz Guernica.
Bezbariérovost obou galerií je samozřejmá,
ale liší se v cenové politice. V Pradu vozíčkář
zaplatí 14 €, v Reina Sofii nic.
A až vás znaví i umění, sedněte si v některé z četných pouličních kaváren a dejte si
něco dobrého. Madridská kuchyně razí ideu,
že v jednoduchosti je síla, což jí ale neubírá
na chuti. Určitě se zakousněte do místní
šunky, která se v četných specializovaných
obchodech odřezává z velkých kýt. Můžete
přitom s místními koukat na fotbal v televizi, která je v tu chvíli důležitější než všechno
ostatní kolem. 
29
vaše fotografie
Zdeňka Hegenbartová
Petr Žižka
Jakub Loula
30
můžeš / číslo 1 - 2014
ča s o p i s p r o t y , k t e ř í s e n e v zd á v aj í
SLOUPEK
Ondřeje NEFFA
O podzimu
a štěstí
Do Železných hor se vypravil Petr
Žižka a přivezl sérii krajinářských
fotografií. Tím jsme se dostali k jedné
zásadní otázce – co dělat, když nám
počasí nepřeje? I na naší ukázce je
zcela bílé nebe. Takové nebe je pro
fotku krajiny veliký handicap. Radím:
zkuste vybírat takové motivy, na
kterých to bílé nebe nebude vidět. Fotit
jaksi dolů… To ne vždycky jde, takže
z toho vznikne fotka s bílým nebem
a jistě i milá vzpomínka na výlet.
Jiří Kaláb
Větší štěstí na počasí měl při podzimní
vycházce Jakub Loula. Tady je nebe
pěkně modré, dokonce s obláčkem.
Podařilo se mu posadit horizont do
spodní třetiny a ostře červený šípek je
mimo osu, vpravo od ní. Vznikla velmi
pěkná, o podzimu vypovídající foto­
grafie. Nevyfotila se sama, autor ví,
jak na to – ale přece jen, kapičku štěstí
na počasí si fotograf musí přát.
Do třetice s počasím. Také Jiří Kaláb
se vypravil s fotoaparátem do přírody
za pěkného počasí. Modré nebe tu
pěkně hraje – a rád bych upozornil
na důležitý prvek: popředí je tmavé.
Takové řešení pomáhá při vytváření
iluze prostoru. Vrcholky stromů ubí­
hají úhlopříčně doleva, i to podtrhuje
prostor krajiny. Velmi dobře řešená
podzimní fotka.
Zřejmě nejlepší snímek ze série fotek je
od Bohumila Dobrovolského. A zase: je
tu tmavé popředí a zřetelná úhlopříč­
ka. Snímek má výbornou světelnou
atmosféru! Za určité riziko bych
pokládal bílé nebe (viz výše) prosvítají
ve vrcholcích stromů. Naštěstí les je tu
hodně hustý, takže ta bělost stromů
neodvádí pozornost, naopak, to
prosvítání oblohy přispívá k radostné
světelné atmosféře této velmi dobré
fotografie.
Bohumil Dobrovolský
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
děkujeme, že posíláte snímky do rubriky Vaše fotografie na adresu www.muzes.cz.
Jsou zde každému k nahlédnutí a Ondřej Neff z nich pravidelně vybírá ty nejlepší.
Ty pak otiskujeme a autoři dostanou honorář.
Uvítáme libovolná témata, nicméně zima dokáže být pro fotografy
zajímavá, a tak se pokuste zaměřit především na ni.
Závěrem pojďme dál od podzimu, kde­
pak je mu konec! Píšu tenhle článek
v předtuše Vánoc, venku je hnusné
počasí… Zůstaňme tedy uvnitř, mezi
našimi milými. A když už je fotíme,
pojďme k nim hodně blízko, jako to
udělala Zdeňka Hegenbartová. Tím
nic, opravdu nic nezkazíme. Takže…
Dobrou noc! 
Autor je novinář a spisovatel.
Snímky prosím posílejte co největší. Přeji vám dobré světlo.  (jš)
můžeš / číslo 1 - 2014
31
AUTO-MOTO
■ Elektronika nahrazuje mechanické úpravy řízení.
■ Rozšiřuje se nabídka aut s plošinou.
■ Některé doplňky lze namontovat levněji než od výrobce.
Úpravci
mají novinky
Úpravci rozšiřují nabídku nájezdových ramp.
Text: Petr Buček
Foto: archiv autora, Sojadis, Iroa-Hdc
F
irmy upravující auta lidem s postižením nabídnou v roce 2014 nejednu
novinku. Handicapovaní mohou vybírat z více aut vybavených rampami,
k dispozici jsou nové elektronické
ovladače. Kdo potřebuje přestavět ovládání
plynu, stěračů, světel či dalších funkcí, toho
může zaujmout novinka společnosti JP
Servis, která sídlí v obci Štěkeň mezi Strakonicemi a Pískem.
„Na český trh nově přivádíme jako výhradní zástupci výrobky francouzské firmy
Sojadis,“ říká šéf firmy Jan Píbal.
Jedná se o elektronické systémy, které
nahrazují mechanické ovladače. Například
nové ruční ovládání plynu funguje s pomocí
kroužku nad volantem nebo pod ním. Další
možností je ovládání akcelerátoru páčkami
umístěnými po obou stranách volantu.
Po zapnutí elektronického ručního
ovládání plynu dojde k odpojení plynového pedálu a jeho aktivace je možná až po
následném vypnutí zapalování. Není tedy
možné nechtěně tento systém během jízdy
vypnout nebo přepnout bez zastavení a vypnutí klíčku zapalování.
32
Dva plynové pedály
– jeden vlevo vedle brzdy, druhý na svém běžném místě
„Dalším zařízením od Sojadisu, které
nově nabízíme, je ovládání plynového pedálu levou nohou pro osoby s omezenou pohyblivostí pravé nohy. Jde o systém elektronického ovládání, dosud jsme nabízeli jen
mechanické přepákování na levou stranu,“
vysvětluje Jan Píbal.
Novinka umožňuje položit postiženou
pravou nohu nebo protézu přímo na původní plynový pedál bez rizika nechtěného
přidání plynu.
Od Sojadisu pochází také malý ovladač,
který se připevní k volantu. Postižený na
něm může zapínat či vypínat až 12 funkcí
– například světla, blikače, klakson nebo
stěrače. Vše je pohromadě na jednom místě
a rychle po ruce.
API rozšíří nabídku aut s plošinou
Společnost API ze Slapů u Tábora se už
tradičně zaměřuje na bezbariérová vozidla.
Na záď Citroënů Berlingo, Peugeotů Partner
nebo Volkswagenů Caddy namontuje rampu
a celou podlahu auta sníží tak, aby vozíčkář
najel dovnitř bez problémů.
Letos na jaře rozšíří svou nabídku bezbariérových aut o Ford Tourneo Connect.
„Toto auto splňuje potřebné rozměrové
požadavky a celkově jde o velice povedený
vůz. Proto jsme se rozhodli investovat do
vývoje jeho bezbariérové přestavby,“ uvádí
Miroslav Bartoš, šéf firmy API CZ.
Jeho firma přitom svou novinku nenabídne jen tuzemským zákazníkům. „Předpokládám prodej tohoto fordu v zemích Evropské
unie, ve Spojených státech, ale také na Blízkém a Středním východě. V jednání máme
také Nový Zéland a Austrálii,“ vyjmenovává
Miroslav Bartoš.
Ani pražská firma Iroa-Hdc nevstupuje do roku 2014 bez novinek. „Vylepšených a zdokonalených výrobků budeme
mít v novém roce více, například nový
typ otočné desky pod sedadla, vylepšené
elektricky ovládané posuvné dveře, jeřábky a naviják na nakládání vozíku. Kromě
lehké mechanické rampy na nakládání už
máme i variantu s elektrickým vyklápěním
a s dálkovým ovládáním,“ vyjmenovává
novinky v nabídce majitel firmy Pavol
Bahyl.
Na lepší servis pro své zákazníky se letos
zaměří firma Hurt z Týnce nad Labem.
„Nově dáváme zákazníkům vizitky s číslem
našeho nejzkušenějšího technika, které
speciálně uvádíme také na internetových
stránkách. Když dojde k poruše nebo je třeba něco rychle seřídit, dovolají se zákazníci
rovnou expertovi, který jim vše vysvětlí a na-
můžeš / číslo 1 - 2014
ča s o p i s p r o t y , k t e ř í s e n e v zd á v aj í
SLOUPEK
SLOUPEK
Martina
MartinaKOVÁŘE
KOVÁŘE
Také elektronický plyn
se stává běžnou výbavou auta.
Nájezdovou rampu
lze nejlépe umístit do
užitkově-osobních aut.
Nenechávejte se
překvapit
Odsuvné dveře usnadňují nakládání vozíku
za přední sedadlo.
Ovládání světel, stěračů i houkačky
lze mít na jednom místě přímo na volantu.
vrhne další postup,“ vysvětluje František
Malina ze společnosti Hurt.
Jak vybavit auto z výroby?
Nové modely aut zaplavují dříve nevídané asistenční systémy a další doplňky. Které se podle
úpravců aut skutečně hodí postiženým?
„Mezi výbavu, která se po koupení vozu
už špatně nahrazuje dodatečně, patří například elektrické otevírání a zavírání zavazadlového prostoru, tempomat, parkovací
asistent nebo automatický brzdný systém,
který výrazně pomůže v bezpečném ovládání těm, kteří mají postižené i ruce,“ radí
Pavol Bahyl, který je už 30 let na vozíku.
Pro stejně postiženého řidiče je podle něj
příjemným doplňkem například elektrické
rozmrazování čelního skla a zrcátek nebo
přídavné topení s dálkovým ovládáním.
„Samozřejmě všechny tyto věci patří
obvykle do nadstandardní výbavy, která se
doplácí a zákazník na ni často nemá. Proto
se snažíme našim klientům některé věci nabídnout za rozumnou cenu jako dodatečné
řešení. Například zavírání kufru lze doplnit
samonavíjecím bezpečnostním pásem. Couvací čidla a kameru ve zpětném zrcátku je
také možné namontovat dodatečně za nižší
cenu než od výrobce,“ doplňuje Pavol Bahyl.
můžeš / číslo 1 - 2014
info
Konto BARIÉRY
radí při nákupu auta
Internetové stránky AutaBezBariér.cz jsou
projektem Konta BARIÉRY a usnadňují
handicapovaným nákup vozu. Dealerům
přitom radí, jak auto lidem s postižením
prodat. Jsou rozdělené do pěti hlavních
částí: Tvoří je informace zaměřené na státní
podporu, dále se věnují vrácení DPH při koupi
auta, financování i pojištění auta a také
úpravám vozidel.
Více na www.autabezbarier.cz
Čeho si na současných autech všímá
pohledem úpravce aut Jan Píbal z firmy PB
Servis? „Současná konstrukce vozidel bohužel moc nepřeje jednoduchému přesedání
z vozíku na sedadlo řidiče ani spolujezdce.
Z různých asistenčních systémů oceňuji například aktivní tempomaty, diodová dálková
světla, bezkontaktní odemykání a startování vozidla nebo parkovací systémy.“ 
Více na www.autembezpecne.cz
Já si do nového roku přeji co nejmíň
překvapení. Fakt, můj vztah k překvapení
je stále více ambivalentní, jak schválně
říkávala paní Jiřina Jirásková ničemu
nerozumějícím novinářům.
Jen si vzpomeňte, co vše nás v tomto roce
v autě překvapilo. Permanentně mne
překvapují zprávy z autorádia, jestli se
to počítá. Asi nejvíc v letošním roce mne
pobavila závislost stability této země na
nestabilitě a zvědavosti jisté blondýny ze
Strakovky. Tedy hlavně pak následný pád
vlády a sňatek chudáka premiéra. To pak
i to autorádio hledalo nové vlny.
Taktéž nemile mě stále více překvapuje mé
chytré vozidlo svým neustálým upozorňo­
váním na něco. Asi to souvisí se stárnutím
mne i auťáku. Divím se, jak se dřív vůbec
mohlo rozjet to blbé auto bez počítačů, bez
diagnostiky, bez telemetrie. Pořád to nyní
hlásí, že máte něčeho málo nebo zas moc,
ale rozhodně s tím vyhledejte servis.
Ale pozor, tam zase budete překvapeni již
vstupní taxou, takže já rychle vycouvám
zpátky a resetuju, mačkám delete, confirm
a dolévám olej vsedě a potmě v garáži.
Nedávno mě zase překvapila vyšší cena
benzinu. Ta vzrostla díky logice ČNB,
která nám všem chtěla pomoci, a tak
překvapivě vše zdražila.
Možná chtěla pomoci Škodovce lépe dobý­
vat zahraniční trhy, ale z Mladé Boleslavi
spíše již léta všechny překvapují svým
portfoliem modelů.
Nerozumím tomu ani jako zaměstnanec
finanční instituce, ani jako automobi­
lista. Jsem překvapen devalvací koruny
stejně jako cílová skupina zákazníků pro
citigo, fabii, rapida a octavii…
Na podzim mě pak také překvapilo, jak
málo prostoru je v prezidentském superbu
nebo Audi A8 long – považte: nevejde se
tam ani znehybnělý prezident.
Tisíce paralyzovaných spoluobčanů
chromých od hlavy k patě se nasoukají
do favorita a mažou denně do práce.
A překvapeně zírají, co hlava státu nadělá
s meniskem… Respektive – právě že nena­
dělá, nedojede ani z Lánů na Hrad – prý
by vozík dehonestoval majestát.
Vlastně když se nad tím teď zamýšlím,
tak mě to poslední překvapení z Hradu
nepřekvapuje vůbec. Paní Jiřina by lako­
nicky řekla – latentní. Tak vám přeji, ať
vás letos nepřekvapí koleno u výfuku nebo
hlava vašeho motoru stejně jako koleno
a hlava naší hlavy státu. 
Autor je bývalý automobilový
závodník, člen rady Konta BARIÉRY.
33
Tip na výlet
■ Expozice jsou bez bariér.
■ Pro děti jsou připraveny desítky her.
■ Lze se zde stát i reportérem.
iQpark:
Inteligentní zábava
pro malé i velké
Text: Michaela Bučková
Foto: iQpark Liberec
Č
tyři patra chytré zábavy, která chytne děti, ale i dospělé. To je liberecký
iQpark. A kupodivu sem nemíří jen
rodiny s dětmi, o víkendovém odpoledni je mezi návštěvníky mnoho
dospělých párů bez ratolestí.
Jak věci fungují, co se děje v přírodě, názorná fyzika, chemie, matematika… Věda,
technika, poznatky o energii a přírodní vědy
interaktivně a tak, že je pochopíte jen tak
mimochodem.
Můžete experimentovat s výrobou elektřiny z trvale udržitelných zdrojů, poznávat
zákonitosti vody či magnetismu anebo prožít experimenty s elektrostatickou energií.
Zábavu a poučení zde naleznou návštěvníci
všech věkových kategorií a nejrůznějších
zájmů.
Taje přírody tu jsou podané tak, že děti
s rozzářenýma očima běhají od jednoho
exponátu ke druhému. Navíc je iQpark
v libereckém středisku zábavy Babylon zcela
bezbariérový. „Všechna čtyři podlaží jsou
snadno dostupná výtahem. Lidé na vozíku
se dostanou do většiny expozic, sálu pro
science show i do laboratoří, k exponátům,
uzpůsobené jsou i toalety v přízemí,“ říká
Jana Pivoňková z iQparku. Hravost, bezbariérovost a pochopení přírodních jevů si několikrát vyzkoušely i skupiny z libereckého
a pražského Jedličkova ústavu nebo školní
třídy se specializací na sluchové a zrakové
vady.
Také zdraví lidé si tu mohou vyzkoušet,
co to znamená ocitnout se na vozíku. Je tu
totiž k dispozici a zájemci musejí vyjet nakloněnou plošinou nahoru. Anebo si o patro
výš osahat Braillovu slepeckou abecedu
a uvědomit si, jak je to složité. „Máme tu
také zvukové pexeso a akustické paraboly,“
dodává Jana Pivoňková.
S vozíkem se nedostanete jen do zlomku
exponátů – například do nakloněného Titaniku, 99 procent věcí si ovšem užijí všichni.
S hlavou na talíři
Všechna čtyři podlaží jsou dostupná i pro vozíčkáře. Jezdí do nich výtah.
34
Celkem je tu čtyři sta interaktivních exponátů. Vše si zde můžete osahat, očichat,
ochutnat, slyšet i vidět! A také dát pořádně
zabrat mozkovým závitům: iQpark nabízí
i desítky her, pro starší mnoho hlavolamů,
zajímavostí, hádanek.
Od pokladen stačí projít chodbou
a ocitnete se v ráji optických klamů. Děti se
mohou potrhat smíchy, když si jedno z nich
vleze zezadu do kabinky a jediné, co z něj
ostatní vidí, je jeho hlava servírovaná na
talíři. Se spoustou ovoce. Žádné nohy, žádné
ruce, pod ním zůstal jen prázdný stůl.
Další patro je věnované vodě. Dozvíte
se tu, jak funguje její koloběh v přírodě.
Prohlédnout si můžete vodní kaskádu simulující tok. A postavit si zde vodní mlýnek,
přehradu, stavidlo. Jako na louce na potoce.
Nechybí vysvětlení vodojemu či vodní
elektrárny.
Zážitkem je pak rotující válec, jeden
z největších exponátů iQparku. V pološeru
se snažíme projít po několikametrové lávce
válcem, který se naklání ze strany na strany.
Děti křičí a potichu nejsou ani dospělí. Uvědomit si, zda se pohupuje lávka nebo válec,
je hodně složité.
můžeš / číslo 1 - 2014
ča s o p i s p r o t y , k t e ř í s e n e v zd á v aj í
Taje přírody tu jsou podané tak, že děti s rozzářenýma očima
běhají od jednoho exponátu ke druhému. Navíc je iQpark
v libereckém středisku zábavy Babylon zcela bezbariérový.
V libereckém iQparku
je na 400 exponátů,
které je možné osahat,
slyšet i vidět.
info
Z jakých oborů se můžete
v iQparku poučit
Lidské smysly
Zelená energie
Nanovlákna
Vodní hrátky
Přírodní
zákony
Hry a hlavolamy
Optické klamy
Programy,
které vás chytnou
V
íkendové Experimenty v laboratoři
Každou neděli od 14 hodin je pro malé
i velké badatele připraven zábavně
tematický workshop, který je pravidelně
obměňován. V lednu si například
namícháte svůj vlastní parfém.
Druhé patro je také lahůdka. Hned
u vchodu nás zaujmou obří mýdlové bubliny. Děti si je mohou vyrobit anebo se do
jedné takové schovat. Stoupnou si do velkého kola a obručí namočenou ve speciálním
saponátu si ji kolem sebe vytvoří.
Tady si lze vyzkoušet jízdu na invalidním vozíku či kladku, na níž se dá zároveň
houpat. U dřevěné desky si lze uvědomit,
jaké máme periferní vidění, o kousek dál jak
je těžké přejít neukotvenou kladinu.
A taky je tu fůra hlavolamů. Přiznávám,
že iQpark budeme muset navštívit znovu,
protože obzvláště ten jeden, připomínající
počítačovou hru Tetris, mi dodnes vrtá
info
Praktické informace
O
tevřeno: denně 10 až 20 hodin
V
stupné: Dospělí 120 Kč (osoba starší
50 let s dítětem 80 Kč). Děti do 100 cm
zdarma. Děti 100 až 140 cm, ZTP/ZTP/P
80 Kč. Rodina 2 + 2 360 Kč
K
de zaparkovat:
Pod Babylonem v podzemních garážích.
Zaparkovat lze rovněž na placené odstavné
ploše naproti hlavnímu vchodu z Centra
Babylon. Do 4 hodin zaplatíte celkem
60 Kč, nad 4 hodiny 100 Kč.
www.iqpark.cz
můžeš / číslo 1 - 2014
hlavou. Další část tohoto sálu je věnovaná elektřině a přes chodbu je expozice
o lidském těle – vypočítáte si BMI, prověříte ostrost zraku. Nebo si třeba vyzkoušíte
světelný obtisk těla. Zaujme hlavně tělní
hlavolam. No jen si zkuste vložit orgány
na správné místo v těle… Vůbec to není
jednoduché.
S
cience show
Show plná experimentů, výbuchů, ohňů
a barev, při které návštěvníci uvidí výrobu
sloní pasty, popravu gumového medvídka
či explozi vodíku. Ti smělejší si mohou
sáhnout na 500 tisíc voltů nebo si nechat
polít ruku tekutým dusíkem o teplotě
–196 stupňů Celsia. Show se koná po oba
víkendové dny vždy od 16 hodin. Přijďte
zažít experimenty, které vám doma
neprojdou!
Když se potápí Titanik
Ve třetím podlaží se nejdříve stáváme
reportérem počasí. Stoupneme si před mapu
s předpovědí počasí, kterou snímá kamera,
a koukáme se na sebe na obrazovce. „Dnes
bude v Jeseníkách svítit sluníčko, a v Praze
jsou mraky,“ hlásí děti do mikrofonu, zatímco za okny padají provazy vody. Pak jdeme
vyzkoušet termokameru, abychom zjistili,
jakou teplotu mají části našeho těla.
Zatímco uchození rodiče odpočívají na
lavičce u měřené závodní dráhy zakončené
žíněnkou, kde právě partička dětí trénuje na
olympijskou medaili, naše děti se zabydlely
v Titaniku, což je nová atrakce. Má kajutu
nakloněnou v úhlu dvaceti pěti stupňů a je
to boj přejít kajutu rovně a nesklouznout do
spodní části. Prohrávám ho a rozplácnu se
o spodní stěnu, zatímco děti si to vyzkouší ještě několikrát. O chvíli později už se
pokoušíme porazit v páce další ze zdejších
exponátů.
V tmavé místnosti naproti se malí
návštěvníci nejdříve vrhnou na válečkovou
a hladkou skluzavku. Snažím se poradit si
s dalšími hlavolamy, už to ale nejde, hlava
to nebere. Příště asi budeme muset začít ve
čtvrtém patře a sestupovat dolů.
„Vrátíme se sem ještě někdy?“ zní první
otázka, když opouštíme zdi vědeckého
centra a jdeme si na chvíli odpočinout do
změti labyrintů, které jsou také součástí
babylonského centra (stejně jako akvapark,
lunapark, několik restaurací a kaváren).
Z iQparku do iQLANDIA
Určitě se sem vrátíme. Už jen proto, že letos
v dubnu se veřejnosti otevře zbrusu nové
science centrum iQLANDIA Liberec. To si
dává za cíl popularizaci a propagaci vědy
a techniky a umožnění hlubšího porozumění
podstatě fyzikálních a přírodních jevů. To
vše prostřednictvím nenucené hry a experimentování za pomoci přístrojů, zařízení,
interaktivních pomůcek, exponátů a dalších
prvků.
I toto centrum bude bezbariérové. Jeho
součástí jsou i dva elektrické vozíky, jeden
pro dospělé a druhý dětský.
Více na www.iQlandia.cz 
35
inzerce
zaměstnání
Nabízím zaměstnání
Náš klient, zavedená společnost se
sídlem v Ostrově u Tachova, hledá do
svého týmu obsluhu pletacího stroje.
Náplň práce: obsluha pletacího stroje ve
výrobě kabelových svazků; dvousměnný
provoz. Pracoviště: Ostrov u Tachova.
Požadujeme: manuální zručnost, dobrý
zrak; základy práce na PC, NJ výhodou;
spolehlivost, loajalitu, zodpovědnost.
Nabízíme: zajímavé platové ohodnocení;
práce na HPP, dlouhodobé pracovní
uplatnění; prémie, příspěvek na
dopravu. Nástup možný ihned.
[email protected]
Zn.: 07112013
Asistent/ka prodeje – nabídka:
Hledáme na HPP asistentku prodeje
do OC Palladium. Krátký/dlouhý
týden. Požadujeme komunikativní
angličtinu a/nebo ruštinu, další
světové jazyky výhodou, znalost práce
na PC. Životopisy zasílejte na email:
[email protected] Zn.: 11112013
Hledám spolehlivého, zručného
zedníka: štukování, usazování vnitřních
parapetů. 80 Kč/h, při spokojenosti
100 Kč/h. 777 845 852, stačí prozvonit,
zavolám zpět. SPĚCHÁ! zdenek.
[email protected] Zn.: 12112013
Nabízíme brigádu v centru Prahy,
nejlépe pro studenty. Více info
v e-mailu. [email protected]
Zn.: 13112013
Nabízím práci z domova –
telemarketing. Nutná znalost práce
na PC. Nejlépe Brno a okolí.
Kontakt: [email protected]
Zn.: 12112013
Nabízíme 10 volných pracovních
míst na pozici strážný. Bezpečnostní
agentura B+H, spol. s r. o., hledá 10
nejvhodnějších uchazečů na volná místa
– strážný. Požadavky na zaměstnance:
jen pro OZP, práce na plný úvazek, čistý
trestní rejstřík! Seriózní a profesionální
jednání – spolehlivý, zodpovědný,
flexibilní, zdravotně způsobilý, dobrá
komunikační schopnost, znalost práce
s PC výhodou; vzdělání: ukončená
SOŠ, osvědčení o profesní kvalifikaci
strážného výhodou. Pracoviště: lokalita
Praha, směnný provoz, recepční
a obchůzková činnost. Životopisy
zasílejte na e-mail: [email protected]
cz nebo nás kontaktujte na telefonním
čísle: 728 111 561 Zn.: 21112013
Nabízím kancelářskou práci na půl
úvazku nebo i po práci, ve Žďáru nad
Sázavou. [email protected]
Zn.: 27112013
Seznámení
Jmenuji se Milan, je mi 27 let
a hledám vážné seznámení se ženou
do 35 let. Mám menší vadu chůze, moje
nemoc je něco jako RS. Bydlím sám
a jsem soběstačný.
[email protected] Zn.: 31102013
Michal, 40 let, ID, okr. Břeclav, hledá
dívku na vážný vztah. Najdu tě? Piš, ať
poznáme se již. [email protected]
Zn.: 13112013
36
Jmenuji se Mirek, je mi 46 let
a jsem z Brna. Hledám kamarádku na
procházky i do kina. Mám epilepsii,
ale jsem v pohodě. Budeš-li chtít,
odepiš. [email protected] Zn.:
19112013-1
Jsem slušný SŠ, nekuřák a rád
bych poznal věřícího kamaráda se
zájmem o COKOLI a ODKUDKOLI.
Napiš – nic není podmínkou…
Jen Tvoje Víra, Naděje a Láska.
[email protected]
Zn.: 19112013-2
Jmenuji se Josef, je mi 38 let, jsem
svobodný, z Třince, po DMO a hledám
přítelkyni na trvalý vztah. Chybí mi
pohlazení a láska. Jen Třinec a okolí.
Tel. 773 161 646. Zn.: 20112013
Hledám postiženou ženu či dívku
k dopisování či seznámení nebo
ke kamarádství. Je mi 45 let, jsem
v důchodu a jsem 15 let sám. Tel.
739 464 681. [email protected]
Zn.: 24112013
Je mi 38 let, jsem mentálně postižená,
ale vcelku soběstačná. Jezdím na kole,
plavu a chodím na procházky se psem.
Chybí mi kamarád. Jsem veselé povahy.
Jizerské hory. pecharova.leonka@
seznam.cz Zn.: 25112013
Ahojky, je mi 35 let, jmenuji se Jarda.
Jsem slabozraký. Mám rád přírodu,
tanec, hudbu, turistiku, plavání,
výlety, dobré filmy, počítače. Taky
rád chodím do kina a ve volném čase
si tvořím webové stránky. Hledám
holku, klidně i mladší, pohodářku na
vážný vztah. Rád se budu protloukat
životem s partnerkou, která mě bude
brát takového, jaký jsem – milý,
tolerantní a chápající. Také rád vařím.
A s partnerkou mi bude určitě život lépe
chutnat. Ozvi se! Třeba čekám právě
na tebe. Odpovědět na inzerát | Ecnuls.
Lebeda na seznamu.cz seznamka on
hledá handicapovanou
Zn.: 08122013-1
Je mi 35 let, jsem v PID se schizofrenií,
předtím pracující, hledám dívku
nebo ženu k seznámení, stav mám
stabilizovaný, jsem z Jihočeského kraje,
dítě by nevadilo, sám neplánuji, telefon
607 602 585, e-mail [email protected],
fotky mám na lidech profil lhhuty
Zn.: 08122013-2
Dobrý den, hledám pro svou dceru
Moniku kamaráda, dcera by ráda měla
kamaráda, ale nedaří se jí ho najít,
tak to zkouším zde, ona by nenašla
odvahu sem napsat. Dcera bude mít
16 let, je plnoštíhlá, hnědé delší vlasy,
je mírně retardovaná, ráda poslouchá
hudbu, tancuje, v případě zájmu pište
na můj e-mail: [email protected]
cz., poté zašlu kontakt na dceru, kraj
jihomoravský – Brno, Znojmo.
Zn.: 109122013
Je mi 45 let, hledám muže mezi
40–55 lety, ráda jezdím na kolečkových
bruslích, mám ráda procházky
a cestování, jsem veselé povahy.
Mám ráda zvířátka. Najde se někdo,
s kým bych si mohla rozumět? Jsem
z Táborska. [email protected]
Zn.: 11122013-1
Inzeráty můžete
posílat na internetovou
adresu [email protected]
nebo písemně na adresu
Redakce Můžeš,
Melantrichova 5,
110 00 Praha 1
Jsem rozvedená, VŠ, 46 let, 180 cm,
mám 2 syny a zdravotní problémy.
Hledám soběstačného nekuřáka
a abstinenta na výlety do přírody,
kina, divadla, na koncerty… Nejlíp
z Ostravska. [email protected]
Zn.: 11122013-2
Koupím, prodám
Prodám téměř nepoužívanou brašnu
na notebook o rozměrech 32 x 43 cm.
[email protected]
Zn.: 30102013
Koupím dlaždice Imperiále Siena
315 x 315 x 9 mm španělský výrobek,
dovoz SIKO, prodával je SAKEM
Rakovník někdy před 8 až 10 léty?
Potřebuji alespoň 5 ks, pokud Vám
doma zbyly, zavolejte mi prosím na
tel. č. 723 748 175. Koupím i celý balík.
Děkuji za nabídky. S pozdravem
Ing. Urban, Bujesily č. 7,
331 41 Kralovice. Zn.: 03112013
Prodám nabitou SIM kartu do
t-mobile. [email protected]
Zn.: 05112013
Prodám dívčí lesklý dres
na aerobik, cena dohodou.
[email protected]
Zn.: 07112013
Prodám nový, nepoužitý toaletní
a sprchovací vozík NEW YORK. Cena
9000 Kč. Při osobním odběru sleva
1000 Kč. Toaletní a sprchovací vozík
má zvýšenou nosnost 150 kg. Použité
materiály jsou výhradně vysoce kvalitní,
na dotyk příjemná umělá hmota
a nerez. Sedák je dvojdílný, umožňující
odejmutí nádoby vrchem i zezadu.
Loketní opěrky jsou odklopitelné.
Odnímatelný kryt sedáku je z pěnové
gumy. Po odejmutí toaletní nádoby
lze s vozíkem nacouvat nad běžné WC.
Vozík je vybaven kolečky o průměru
12,5 cm. Zadní pár koleček je aretován
nášlapnými brzdami. Nosnost vozíku
je 150 kg. Pro potřebu transportu je
zádová opěrka odnímatelná. snajdar.
[email protected] Zn.: 09112013
Prodám elektrický invalidní vozík na
bázi skútru (trojkolka), Bogo Sterling
Elite 3, rozkládací (vejde se do kufru
auta). Lze ho nabíjet přímo nebo 2 ks
baterií v domácnosti s vyrovnávačem
napětí. Lze jezdit po městě i v přírodě.
Prohlídka možná (Plzeň). Foto zašleme.
Cena 18 500 (dohoda možná). Spěchá!
[email protected] Zn.: 13112013
Nabízím k prodeji VW GOLF 1,4 TSI
VARIANT 120 PS, r. v. 2009, najeto
46 000 km, automatická převodovka
DSG, servisní kniha, první majitel,
auto jako nové, výbava: ÚPRAVA PRO
INVALIDY plyn + brzda na pravou ruku
TOP kvality, parkovací asistent vpředu
i vzadu, senzor deště, dvouzónová
automatická klimatizace, ESP, ASR,
4x el. okna, orig. autorádio na CD,
tempomat, palubní počítač, ALU kola
16“, možno dodat i zimní sadu. Tel.:
773 774 170, foto pošleme e-mailem.
[email protected] Zn.: 03122013
Nabízím k prodeji speciální postel –
elektricky polohovatelná s matrací, pův.
cena byla 29 000 Kč, nyní jen 15 000
Kč, úplně nová a pouze rok používaná.
[email protected] Zn.: 09122013-1
Prodám golfové hole Major Buggy pro
handicapované děti. Jsou nepoškozené,
plně funkční s celou výbavou, stříška,
košík, zimní nánožník, pětibodový pás,
polstrování v sedací části, bočnice.
Původní cena 25 000 Kč, nyní 6000 Kč.
[email protected] Zn.: 09122013-2
Prodám funkční schodolez
s nabíječkou. Stáří baterie 1 rok.
Cena 6000 Kč. Tel. 724 319 420.
Zn.: 10122013
nabízím, hledám
Žiji dlouhodobě v Německu, kde
jsem odmaturoval. Hovořím plynně
německy a anglicky. Po návratu do
Čech začátkem roku 2014 bych rád
využil svých jazykových znalostí.
Upřednostňuji severní Čechy. dafano@
seznam.cz Zn.: 01112013
Jsem vyučená pečovatelka, která
nabízí služby v osobní péči, osobní
hygiena, podání stravy, doprovod
k lékaři, začlenění do společnosti na
kulturní akce a podobně. Praxi jsem
absolvovala v Domově pro seniory
a Léčebně dlouhodobě nemocných.
Školu jsem zakončila výučním listem
s vyznamenáním + certifikát o vzdělání
Evropské unie. Vlastním řidičský průkaz
skupiny B a vlastní automobil. Pouze
Královéhradecký kraj. V případě zájmu
mi pište na e-mail, na vše ráda odpovím
a určitě se domluvíme. Wlistinka@
seznam.cz Zn.: 31102013
Vystudovala jsem SŠ s maturitou,
pak pokračovala na Filozofické fakultě
Univerzity Karlovy, ale studium
jsem bohužel musela přerušit kvůli
dlouhodobé nemoci. Nabízím výbornou
znalost anglického i českého jazyka,
gramatiky a stylistiky, spolupracovala
jsem s Českým rozhlasem, přispívala
do novin a časopisů (Týdeník rozhlas,
Yellow, Babylon), mám zkušenosti
s prací copywritera a ghostwritera,
dělala jsem korektury a vytvářela
reklamní texty na zakázku, psala jsem
také literární a divadelní recenze.
Práce s počítačem a internetem je
samozřejmostí. Vítám jakékoliv nabídky
z této oblasti. Ráda pro Vás napíšu
i zkušební text na zadané téma. naima@
centrum.cz Zn.: 06112013
Více inzerce na www.muzes.cz
můžeš / číslo 1 - 2014
SENSEN
■ Pražskou křižovatku zaplnili senzační senioři.
■ Historicky první ocenění získal Zdeněk Joukl z Desné.
■ Ocenění získali jednotlivci i kluby.
Senior roku poprvé
Zdeněk
Joukl
je všestranný
člověk,
zarecitovat
i svou báseň.
Text: Romana Junková
Foto: Jan Šilpoch
P
rostory odsvěceného kostela Pražská křižovatka se staly místem, kde
Nadace Charty 77 v rámci projektu
Senzační senioři poprvé předala ocenění laureátům prvního
ročníku ceny Senior roku 2013. Nominací
přišlo z celé republiky hodně – 116 jednotlivců a 43 klubů. Všechny zúčastněné potěšil nejen zájem o ocenění, ale především
důvěra, kterou tímto nominovaní i ti, kteří
nám o nich dali vědět, projevili.
Čestné uznání poroty
získal dobrovolník
Milan Cafourek z Žatce.
seniorem roku 2013
se stal Zdeněk Joukl z Desné v Jizerských horách.
Čestné uznání udělila
porota spisovatelce
Anně Blažíčkové z Prahy.
Mezi dalšími oceněnými byli pilotka, maratonský běžec,
speciální pedagožka nebo redaktorka a novinářka.
V klubové
kategorii
byla oceněna
čtyři
nejaktivnější
seniorská
sdružení.
Zvláštní cenu poroty získal
internista profesor Karel Horký.
Druhou zvláštní cenu poroty
získal spisovatel, muzikolog, publicista a patron
projektu SENSEN Zdeněk Mahler.
Členky poroty
Alexandra
Aschermannová,
Simona Stašová
a Božena Jirků.
S Českým národním symfonickým
orchestrem vystoupili
mezzosopranistka Dagmar Pecková
a dirigent Libor Pešek.
můžeš / číslo 1 - 2014
V Pražské křižovatce
vládla celý večer skvělá atmosféra.
37
Křížovka O CENY
časopis pro t y, kteří se nevzdáva jí
Zajímavé čtení
pro hlavu i srdce!
Informace, servis.
Čtěte Můžeš
na www.muzes.cz
Na co
se můžete těšit
v únorovém čísle?
❛ Rozhovor
se sociálním pediatrem
Františkem Schneiberkem
o tom, jak rodiče přijímají
postižené dítě.
❛ Názor ředitelky
Evy Aimové z Mostu na to,
jak se také chovají rodiče
v komunikaci se školou.
❛ Seznam dealerů,
kteří prodávají auta lidem
s postižením a jsou součástí
projektu Konta BARIÉRY
Auta bez bariér.
Správné řešení tajenky z předchozího čísla:
Můžeš vám přeje hezké svátky
Luštitelé – výherci:
DVD 2x Jindřich Plachta: U nás v Kocourkově, Před maturitou
Mobilní telefon:
Jaroslava Burianová Lubomír Pajdla
Věra Vichrová
595 01 Nové sady 49 Karla Dvořáčka 1226
Vaňkova 46
700 30 Ostrava-Bělský les
735 14 Orlová Lutyně
Jeden vylosovaný čtenář
získá za správně vyluštěnou
křížovku mobilní telefon
a dva DVD s českými filmy
38
Výhercům gratulujeme!
Ceny pro vylosované úspěšné luštitele poskytla Nadace Charty 77 – Konto BARIÉRY.
Správně vyluštěnou tajenku zašlete prosím
nejpozději do 15. ledna na adresu redakce:
Melantrichova 5, 110 00 Praha 1 nebo na e-mail: [email protected]
můžeš / číslo 1 - 2014
Chcete příbuzným či známým
udělat radost?
Podrobnosti
v redakci Můžeš
K dispozici je certifikát s předplatným na dva roky
a darujícímu se tím předplatné automaticky ještě sníží.
na tel.: 224 242 973
a adrese [email protected]
Darujte zvýhodněné předplatné časopisu Můžeš.
Download

Zobrazit PDF