2 0 13
2 c i s l o 03
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
SLOVO REDAKCE - ROZHOVOR SE ZASTUPITELI CO JE VLASTNĚ PRAVDA - BIOPLYNOVÁ STANICE - STŘÍPKY Z VOLEB 340 MINUTOVÉ DRAMA 28. 1. 2013 - PAN FARÁŘ KUČERA - JAK JSEM POTKAL OTU PAVLA O MÉDIÍCH - NÁŠ MUŽ V JAPONSKU - ÚVAHY OD BASTILY K MOČÍTKU VOLBY - O POLITICKÝCH NÁLEPKÁCH, REFLEXI PREZIDENTSKÉ VOLBY A VLÁDĚ V BUŠTĚHRADĚ
- NEPOTĚŠILI JSTE MĚ, ANI JÁ VÁS NEPOTĚŠÍM KOZLEROVY SCHODY - MASOPUST
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
ST R A N A
1
SLOVO REDAKCE
Vážení čtenáři,
Vážení čtenáři Buštěhradských listů, přáli bychom si, abyste měli stále
dobrou náladu a obsah našeho časopisu vás osvěžil a pobavil. Je to naším
cílem. Na druhou stranu si chceme
všímat všech událostí, které se týkají Buštěhradu, ačkoliv někdy nejsou
povzbudivé a nastavují zrcadlo některým oficiálním informacím, za
kterými často občan nepostihne pozadí nebo reálnou skutečnost. Žijeme v demokratické společnosti, a tak
se přirozeně nevyhneme různým
pohledům na záležitosti, které se
nás dotýkají. Věříme, že s informacemi, které veřejnosti předkládáme,
naložíte podle vlastních zkušeností a uděláte si vlastní názor. Naším
dalším cílem je totiž předkládat i ne
příliš pozitivní zprávy, protože takový je bohužel reálný život.
S přáním hezkého dne vaše RR
Vaše finanční příspěvky na vydání Buštěhradských listů můžete posílat na číslo našeho bankovního účtu: 2200312227 / 2010. Potvrzení o předání daru vám na požádání vystaví občanské sdružení
Buštěhradské fórum.
Buštěhradské listy můžete také nalézt na www.bustehradskeforum.cz . V tištěné podobě do vyčerpání zásob v Hotelu Buštěhrad, U Bečvářů nebo v knihovně.
Co je vlatně pravda?
Na náš nový časopis jsme zaznamenali řadu reakcí. Většina jich byla
kladných – čtenáři
jsou rádi, že vzniklo něco nového, co
zároveň navazuje
na tradici starého Buštěhradského
zpravodaje, neboť v novém městském bulletinu toho moc ke čtení
není. Jsou rádi, že si někde mohou
přečíst informace nezávislé na oficiální interpretaci, že v Buštěhradských
listech nacházejí oblíbené rubriky,
aktuální komentáře, kulturní zprávy,
inspirativní články pana kronikáře,
fiktivní rozhovory s Dušanem Spiritem, glosy „buštěhradského chodce“
a další literárně společenské pokusy
o vystižení mnohovrstevnaté skutečnosti života v našem městě. Dále
máme také negativní ohlasy – například místostarosta Oplt tvrdí, že
nikomu z jeho okolí se Listy nelíbí,
že se v nich uveřejňují pomluvy, že
články pokračují v napadání, které
se prý dělo v posledních měsících
na stránkách „starého“ Buštěhradského zpravodaje. Nicméně reagovat
a uvést věci na pravou míru nechce.
A zaznamenali jsme také jeden velmi pozoruhodný ohlas, pro dnešní
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
dobu zřejmě charakteristický: někteří občané navštěvující ordinaci
místního lékaře si stěžují sestře, zastupitelce Mrázkové, že nevědí, co
je pravda, jestli to, co se píše v Buštěhradských listech, anebo to, co je
v Buštěhradském zpravodaji. Prý
v tom mají zmatek a nevědí, čemu
mají věřit! To je nám tedy opravdu
líto. Zde je na místě úvaha o svobodě
slova, přístupu k informacím a vytváření si vlastního názoru. Protože
bych to lépe neformulovala, budu
citovat novináře, dramatika a spisovatele Karla Hvížďalu:
„Noviny byly založeny v roce 1605,
u nás je začal vydávat Kramerius v
roce 1791… Cenzura v Anglii byla
zrušena v roce 1695, u nás v roce
1989. Přístup všech občanů k informacím o státní správě byl ve Švédsku
zaručen zákonem přijatým na konci
18. století, u nás o 200 let později,
a dodnes se nedodržuje. Zpoždění
není v desetiletích, ale staletích, a je
naivní čekat, že se to dá dohnat za
20 let.“ K tomu bych dodala, že ještě
v roce 2012 je v Buštěhradě možné,
aby se vedení města pokusilo o cenzuru místního časopisu tím, že jej
„z úsporných důvodů inovuje“, a tím
se zbaví nepříjemných příspěvků, ale
i redaktorů píšících příliš otevřeně
a kriticky. A tento pokus by bezpochyby vyšel, kdyby redaktoři nebyli paličatí a nereagovali založením
vlastního časopisu. Mimochodem,
podle informací a průzkumů, na
jejichž podkladě byla vytvořena novela tiskového zákona (která určuje
povinně třetinu prostoru v obecním
tisku názorům opozice, a která čeká
na schválení), má snahy vytěsnit kritické příspěvky nadpoloviční většina
obecních samospráv. Zřejmě neblahé dědictví minulého režimu – bývalí komunisté ve vedeních obcí dělají
jen to, co dělali celý život, protože
jinak to neumí.
A kde je tedy ta pravda? Časopis
Buštěhradské listy nijak neaspiruje na to, aby byl „jediný Pravdivý
a Vševědoucí“. Vše, co zde uveřejňujeme, píšeme na základě dostupných faktů, maximálně se snažíme
o objektivitu, přičemž osobnost
a názorová orientace píšícího se
v textu vždy zákonitě projeví také.
Je na čtenáři, aby dostupné informace kriticky vyhodnotil a vytvořil
si vlastní NÁZOR. Opět cituji Karla
Hvížďalu: „…děti by se měly vychovávat ke kritickému myšlení ... lidé
by měli pochopit, že důležité není, co
se píše v novinách, ale co si o dané
věci myslí sami – s použitím inforST R A N A
2
mací z médií, s odkazem na vlastní
zkušenosti a díky studiu a vyhledávání dalších informací. NÁZOR JE
PRÁCE, KTERÁ VYŽADUJE NAMÁHAVOU SPOLUÚČAST. A je
rozdíl mezi názorem a míněním. Názor musí být podložen vlastní analýzou, mínění je jen domněnka, pocit,
vágní tušení. Každému názoru musí
předcházet analýza a syntéza, kterou
za vás nikdo jiný neudělá.“
Nespokojenému čtenáři bych tedy
doporučila, aby četl Zpravodaj i Listy,
chodil na veřejná zasedání, zapojil se
do diskuse na diskusním fóru měst-
ského webu, díval se kolem sebe. A
když se mu něco nebude líbit, aby se
ptal vedení města, proč je to tak a ne
jinak, a zda to nelze zlepšit. Jestliže
ho nějaká informace překvapí, aby
se zeptal přímo toho, kdo to napsal,
jak k tomuto závěru došel. Aby se
nenechal odbýt nic neříkající odpovědí. Aby konfrontoval to, o čem lidé
mluví a co slibují, s tím, co doopravdy dělají. Aby byl vnímavý k dění ve
městě, všímal si, kdo je aktivní a dělá
něco pro lidi, a kdo se stále jen lituje, že nic nejde, všechno je složitější, než si myslíte, máme málo peněz
a všechno špatné je vina minulého
vedení města. Z toho všeho si pak
čtenář snad dokáže vytvořit vlastní
názor, který může zohlednit při příštích komunálních volbách. Neboť za
politiky, které zvolíme, si můžeme
sami. A za to, jestli se za ty čtyři roky
volebního období město někam posune, anebo se navrátí do 70. let minulého století, si také můžeme sami.
Prosím, dejte si trochu práce, času
a přemýšlení a zkuste to. Nikdo jiný
to za vás neudělá.
(DJ dne 15.12.)
Důležité upozornění!
V minulých dnech byly v Buštěhradě a okolí (zejména lokalita Na Chmelnici) nalezeny otrávené návnady (uzeniny,
ryby). Dle našich informací 2 psi na otravu zemřeli, u dalších se příznaky otravy projevily. Žádáme proto občany, aby
při procházkách se psy věnovali maximální pozornost nejen pejskům, ale všímali se i prostoru, kde se pes pohybuje.
Pokud naleznete něco podezřelého, kontaktujte prosím POLICII ČR.
(informace z MěÚ)
ˇ NEVEŠLO
CO SE DO INFORMACÍ Z MEÚ
Bioplynová stanice – jak probíhalo jednání o územním řízení
Dne 12. 2. 2013 se v Kladně uskutečnilo veřejné ústní jednání k územnímu řízení ohledně Bioplynové stanice.
Jednání se účastnili zástupci investora
včetně projektanta BPS, zástupci města Buštěhradu včetně Ing. Jinocha,
zástupci občanského sdružení Za životní prostředí Stehelčeves, Rodinného centra Buštěhradský pelíšek
(RC Pelíšek) a zástupci veřejnosti.
Ještě před zahájením jednání vznesli zástupci Buštěhradu námitku systémové podjatosti stavebního úřadu
z důvodu majetkové účasti města
Kladna ve společnosti investora. Předpokládali jsme, že ústní jednání bude
odloženo, dokud tuto námitku orgán
nadřízený stavebnímu úřadu nevyřeší. Nicméně investoři i paní úřednice
Ing. Černá trvali na pokračování jednání, ačkoli by mohlo být v důsledku
námitky považováno za zmatečné.
Účastníci jednání se tedy rozhodli
i přesto uplatnit své námitky.
Nejprve se ujal slova projektant
BPS, Ing. Kesslar, a krátce předsta2 0 1 3 , Č Í S LO 3
vil projekt. Poté Ing. Jinoch za město Buštěhrad a o. s. Stehelčeves začal
přednášet řadu námitek. Ke každé
námitce se ihned vyjadřoval projektant nebo investor. Padl zde například
argument krátké vzdálenosti BPS od
obytné zóny, chybějící souhlas majitelů pozemků příjezdové a odvozové trasy, pochybnosti o odběrateli
digestátu a chybějící postup, jak se
bude nakládat s digestátem kontaminovaným v důsledku selhání lidského
faktoru nebo sabotáže, a v neposlední
řadě byly namítány obavy ze zápachu
a byl vysloven kategorický nesouhlas s
výstavbou BPS. Námitky byly sepsány
ručně paní úřednicí, zástupkyně RC
Pelíšek odevzdaly námitky v písemné formě. Námitky z Pelíšku se týkaly zápachu, vlivu na zdraví obyvatel,
zejména dětí jakožto citlivých osob,
problematiky odběru digestátu a nekontinuálnost navrhované závozové
trasy. Nakonec zástupci veřejnosti
přiložili petici občanů proti výstavbě
BPS. Byl pořízen zápis, předán všem
účastníkům a tím jednání skončilo. Je
nyní na stavebním úřadu, aby vypořádal připomínky účastníků řízení.
Pár soukromých postřehů: jednání
probíhalo za velmi napjaté atmosféry.
Investor vyslovil pochybnosti ohledně férovosti jednání „protistrany“
tím, že jsme a priori proti výstavbě
BPS a nechceme se dohodnout. Nicméně posuďte sami férovost investora. Původním předkladatelem projektu v roce 2010 byla firma Městský
podnik služeb Kladno s.r.o. (ve které
má malou majetkovou účast právě
město Kladno). Nynějším žadatelem
o územní rozhodnutí jsou dvě firmy:
Středočeská údržba komunikací s.r.o.
a SKS INVEST s.r.o. (komu patří a že
se jedná v podstatě o stejné osoby, to
nechť si čtenář sám dohledá v Obchodním rejstříku).
Dalším výrazem férovosti byla
skutečnost, že investor dodal městu Buštěhrad projektovou dokumentaci. Nebyla to jeho zákonná
povinnost, ale ukázalo se, že je
ST R A N A
3
neúplná. Zda to byl politováníhodný omyl nebo záměr, o tom lze jen
spekulovat.
Dále vyšlo najevo, že ke konci roku
2012 vydal Krajský úřad Středočeského kraje rozhodnutí o tom, že není
třeba dělat znovu „velkou EIU“ (posuzování vlivu na životní prostředí),
neboť změny, které investor udělal
v projektové dokumentaci, jsou ze
strany bezpečnosti a malého rozsahu.
Ve skutečnosti byl oproti roku 2010
předložen zcela jiný projekt z „dílny“
projekční kanceláře, která je autorem problematické BPS Velký Karlov
(toho Velkého Karlova, kde je BPS,
která silně zapáchá). Toto rozhodnutí nebylo zasláno městu Buštěhrad
(nebylo uvedeno v rozdělovníku), ačkoli jinak je z kraje zasílána na město
kdejaká „maličkost“. Proč tentokrát
úředník zapomněl?
Z jednání mám velmi rozporuplné
pocity. Jsem velmi ráda, že vedení
města Buštěhrad stojí na straně občanů, tudíž máme výhodu oproti jiným
obcím, kde šlo zastupitelstvo proti veřejnosti. Investor je tvrdý protivník,
který jde bezohledně za svým cílem,
ale i my máme šanci, je potřeba to nevzdávat!
Jiřina Kopsová - účastnice jednání
za RC Buštěhradský pelíšek
Sdělení ředitelky školy
Vážená paní starostko,
sděluji Vám, že jsem se definitivně rozhodla skončit k 30. 6. 2013 ve funkci ředitelky ZŠ Buštěhrad. Současně Vás
žádám o vypsání konkurzu a jmenování nového ředitele tak, abych mu mohla ke 30. 6. 2013 předat veškerou školní
agendu. Současně Vám sděluji, že jsem dnes odmítla pokračování Vámi vypsané kontroly ve škole, až do doby projednání mé stížnosti Ministerstvem vnitra ČR na nezákonné postupy.
Mgr. Bc. Věra Sklenářová, ředitelka školy
Na vědomí: Členové Školské rady
ze dne 24. 1. 2013
Dotazy na zastupitele
Dotazy na zastupitelku paní Bure- podepsaných smluv bez souhlasu zastupitelů, který byl také dodatečně
šovou
navržen?
Paní Burešová, jak hodnotíte průběh
Není mi známo nic o smlouvách,
veřejného zasedání (VZ) ze dne 28. 1.? které by byly podepsány bez souhlaPrůběh zasedání mě šokoval a su zastupitelstva, a to byl i důvod,
ještě více jsem byla znechucena proč jsem byla proti zařazení tohoto
chováním některých zastupitelů. návrhu do programu jednání.
Připomínky, svoje názory a náměty Jste předsedkyní finančního výbobychom si měli především vyříkat ru. Domníváte se, že MěÚ vynaklána pracovních poradách, aby nedo- dá prostředky v této době dostatečně
cházelo k takovým situacím jako na účelně, nebo vidíte někde ještě rezerzmiňovaném veřejném zasedání.
vu v úsporách?
Víte, u nás se stále hovoří o demoVím, na co narážíte. Na veřejném
kracii a svobodném projevu. Ovšem zasedání jsme několikrát slyšeli, že
i demokracie má své hranice a manti- MěÚ plýtvá finančními prostředky. Já
nely. Slušnost by měla hrát dost pod- se nedomnívám, že finančními prostatnou roli, a to se z naší společnosti středky je plýtváno. Vždy je s citem
nějak vytrácí. Dá se říci spousta věcí, zvažováno, kam budou vynaloženy
ale bez urážek, napadání a hrubosti. – do jaké investice, opravy či na jaBohužel, to není problém jen Buště- kou akci. Někdy věci zvenčí vypadají
hradu, ale tento jev se projevil, ať šlo jako plýtvání, ale věc má i druhou
o výsledky krajských voleb nebo pří- stranu. Tak jako mince má rub a líc.
mé volby prezidenta.
Kde uspořit? To není jednoduchá
Byla jste předkladatelkou návrhu na otázka. Když jsme sestavovali se čleusnesení na začátku VZ za váš výbor, ny finančního výboru rozpočet pro
který byl dán do programu doplně- minulý i letošní rok, tak jsme doných bodů. Proč jste hlasovala proti sti položek oproti minulosti snížili.
dodatečnému návrhu na kontrolu Ovšem vzhledem k rostoucím nákla2 0 1 3 , Č Í S LO 3
dům je velmi složité hledat úspory.
Hledáme levnější dodavatele energií
i služeb, oslovujeme sponzory.
Jaké dotace očekáváte, že budete iniciovat v tomto roce?
O dotacích již bylo hovořeno na
několika veřejných zasedáních. Jen
zopakuji, že byla dána žádost o dotaci ze státního fondu dopravní infrastruktury na rekonstrukci části
chodníků v ulici Hřebečská a žádost
o dotaci z ministerstva kultury na
opravu zámku.
Víte, že je v plánu vybudování další
třídy školky v současných prostorách
městského úřadu. Byla bych ráda,
kdyby se nám podařilo získat dotaci
na tuto akci. Nemůžeme však počítat s dotačním programem krajského
úřadu, neboť ten pro letošní rok zatím
žádné dotační programy nevypsal.
A jen připomenu, že je třeba mít připraveny na akce projekty, a teprve
následně můžeme o dotace žádat.
Co byste navrhovala, aby se zlepšila
situace mezi opozičními a koaličními
zastupiteli?
Víte, já osobně si myslím, že v takovémto malém městě by nám všem
ST R A N A
4
mělo jít jen o jednu věc, a to, aby
se nám zde žilo lépe a naše město
vzkvétalo. A co se týče zlepšení situace mezi zastupiteli – především
účast na poradách a tam řešit problémy, diskutovat a hledat společnou
řeč, vzájemně se tolerovat a přijímat
názor toho druhého.
Děkuji, paní Burešová, za vaše odpovědi.
(dotazy kladl JJ. 6. 2.)
Dotazy na zastupitele pana Sejkoru
Pane Sejkoro, veřejné zasedání ze dne
28. 1. probíhalo značně nestandardně.
Mnoho přítomných si skákalo do řeči
a vyjadřovalo se, aniž by jim bylo poskytnuto slovo. Bohužel jste v tom měl
svůj podíl i vy. Co nám k tomu řeknete?
Je to moje ostuda, člověk by měl na
veřejnosti vystupovat důstojně, a to
i v případě, že z jiných úst slyší polopravdy, lži a naposledy i zastrašování.
Byl jste zvolen zastupitelem za TOP
09. Nyní však již v této straně nejste.
Za jakých okolností došlo k vašemu
odchodu?
Pane redaktore, velkým problémem drtivé většiny dnešních třicátníků na jakékoli úrovni české politiky
a v jakékoli známé politické straně je
skutečnost, že jejich chápání politiky se utvářelo a dozrávalo v období,
kdy v této zemi zavládlo temno tzv.
„koaliční smlouvy“. Dosazování mazánků na významné posty, odvolávání nepohodlných, ne-komunikace
s médii, snahy o umlčení kritických
médií, zametání sporů pod koberec
a další špinavé praktiky se tu v důsledku této zemanovsko - klausovské
prasečiny staly běžným společensko-politickým jevem.
Na můj vkus sdružuje TOP 09 až
příliš mnoho takovýchto politicky
zdegenerovaných třicátníků. Tito
lidé si myslí, že do politiky se chodí
pro vlastní prospěch, a povyšují své
osobní zájmy nad zájmy veřejné. Nezaplatil jsem proto členské příspěvky
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
Co nejvíce…? Nevím, pane redaktore. Dovolím si uvést několik bodů,
ze kterých si vy jako občan vyberete
sám podle oblasti svého zájmu. Špatné hospodaření s bytovým fondem,
nehledání úspor v činnosti místní
správy, drahé a neefektivní technické služby, slátaná investice v zámku,
drahé a nepotřebné externí služby,
uzavřený kontrolní orgán, neefektivní správa pohledávek města, devastace oficiálního svobodného časopisu města, škrty v kultuře a sportu,
přejímání zásluh jiných za své vlastní
a nakonec i nejaktuálnější velmi nešťastný vývoj událostí v naší škole,
jenž je jedním z posledních, čím se
město může ještě pochlubit. Otázka školy je ožehavá a zde si dovolím
být nad rámec místní ne-slušnosti
konkrétní. Paní starostka Leflerová
se loni pokusila předčasně odvolat
ředitelku školy paní Sklenářovou.
Kontrolní výbor města, čili pan Semrád a pan Dědič, poslali do školy
již několikátou kontrolu s cílem prokázat ředitelce jakékoli pochybení.
Tito lidé přiměli ředitelku k rezignaci a ohlášenému odchodu v červnu
2013. Podotýkám, že pan Semrád a
pan Dědič, pro neshody s vedením
školy týkající se chování a prospěchu, oba odhlásili své děti ze školy
v Buštěhradu jinam. Není jasné, zda
s ředitelkou odejde i její zástupce
paní Vošmiková, která tu má malou
výtvarnou akademii, blízká kolegyně
Odvárková, jež pilotuje program Začít spolu, angličtinář a další. Jisté je,
že vedení města bude muset rychle
sehnat vhodného loajálního ředitele
a je klidně možné, že někdo takový
již existuje. Vždyť podívejte se na
způsob obsazení pracovních pozic
na radnici, kam sebe samu a své nejbližší dokázala prosadit paní Novotná z místní organizace TOP 09.
Vyhlášení konkurzu na nového ředitele ZŠ a MŠ Oty Pavla Buštěhrad
Nevím.
schvalujeme na nejbližším zasedání
Co nejvíce vytýkáte současnému ve- zastupitelstva, bude jistě zajímavé
dení města – koalici TOP 09 a Pro jeho průběh sledovat. Pak se konečně možná zruší ta otravná poškola,
Buštěhrad? Můžete být konkrétní?
na další rok a byl jsem ze strany TOP
09 automaticky vyloučen.
Jak probíhaly koaliční porady mezi
Pro Buštěhrad a TOP 09? Měly vliv
na jednání zastupitelstva?
Tak především bych nepoužil minulý čas, protože super-pracovní
porady vedení města hospodařícího
se zhruba 40 milióny zřejmě stále
v tichosti probíhají dál. Pan Kluiber
mi nedávno omylem poslal SMS,
když svolával svou Topku. Obávám
se však, že pro nezasvěceného spoluobčana bude moje vysvětlování vaší
otázky těžko uchopitelné. Je to na
samostatný článek, který připravuji.
Stačí však zmínit, že výkonné vedení
města Buštěhrad se před zasedáními zastupitelstva scházelo v zasedací
místnosti firmy Max stavební s.r.o.,
a tento fakt sám již vzbuzuje jistý zájem. Vycházím alespoň z toho, čeho
jsem byl sám svědkem v době, kdy
jsem v TOP 09 působil, a nemyslím
si, že to nyní funguje jinak.
Nesmírně se divím neprofesionalitě bývalých kolegů topáků, kteří do
mě rýpou, že nechodím na divadélko zvané pracovní porady a veřejná
zasedání zastupitelstva města Buštěhrad. Nutí mě tak poodhalit fakta, že
program jednání je sestavován možná u Kluiberů v zasedačce, možná
u Semrádů v obýváku a že mnohé
reakce bývají členům Pro Buštěhrad
doslova předformulovány. Byl jsem
toho osobně několikrát svědkem
a dokazuje to i předseda kontrolního výboru pan Dědič, který mi stále
do ucha opakuje předformulovanou
frázi, proč odmítá rozšířit kontrolní
výbor o nějakého nedůvěryhodného
spoluobčana.
Úlohu většiny v koalici po vašem odchodu zastoupila paní Mrázková.
Myslíte si, že si je vědoma své úlohy
podporovatele koalice? Proč to podle
vás dělá?
ST R A N A
5
zavedou se mobily, dosadí se zábavná
učitelka češtiny na přání dětí, omluví
se děti z tělocviku, neomluvené hodiny se omluví, kyber-šikana se nepotrestá a drzost nebude drzostí, ale
hájením své pravdy. Pánové Dědič a
Semrád si pod záštitou vedení města
splní svůj osobní politický zájem na
úkor toho veřejného a možná i přehlásí své děti zpět. Rodiče ostatních
dětí budou v klidu přihlížet velké obrodě rozjeté školy v režii těch úplně
nejvíc kompetentních lidí. Máme se
na co těšit.
Děkuji za vaše odpovědi.
(dotazy kladl JJ. 6. 2.)
Střípky z voleb – 1. kolo
Dvoukolové, historicky první přímé prezidentské volby v Buštěhradě
1.
2.
3.
přinesly některé zajímavé postřehy. tří kandidátů na prezidenta násleV prvním kole bylo pořadí prvních dující:
Škola:
K. Schwarzenberg - 222 hlasů
M. Zeman
- 202 hlasů
J. Fischer
- 132 hlasů
Do areálu školy přišlo 636 voličů.
Platných hlasů bylo 635. V hasičárně
hlasovalo 828 voličů a 823 hlasů bylo
platných.
Ve škole proběhla anketa mezi členy komise s odhadem, kdo v okrsku
dostane nejvíce hlasů. Vyhrál pan
Luděk Zámyslický, který měl jako jediný správný odhad. Za odměnu získal láhev Magnézie s podpisy členů
komise, kterou vděčně přijal.
Prvním voličem ve škole byla paní
Hasičárna:
K. Schwarzenberg - 225 hlasů
M. Zeman
- 132 hlasů
J. Dienstbier
- 97 hlasů
J. Zemanová a posledním voličem
v sobotu pan V. Kuna. Stým voličem ve škole se stala paní Štefková.
Tři lidé přišli volit v návlecích používaných pro návštěvníky školky.
Byli pochváleni, ačkoliv to nebylo
pro účely voleb potřeba. Zpestřením
byl vybitý služební mobil komise, na
který se sháněl v sobotu PIN. Naštěstí netrvala prodleva dlouho.
Na hasičárně byla poprvé v komisi
mladá posila – slečna Petra Souku-
pová. V této komisi byl zřejmě i historicky nejmladší předseda volební
komise v Buštěhradě – Jiří Janouškovec, 19 let.
Zajímavostí bylo, že obě komise
v okrscích Buštěhradu měly předsedy stejného jména a příjmení. Významně zabezpečoval průběh voleb
pan Rák, kterého je potřeba za jeho
ochotu a pomoc upřímně pochválit.
(JJ)
Střípky z voleb – 2. kolo
Výsledek vzešlý z druhého kola prezidentských voleb na Buštěhradě byl celkově následující:
1.
2.
Škola:
K. Schwarzenberg - 351 hlasů
M. Zeman
- 255 hlasů
Pro Karla Schwarzenberga volilo
tedy na Buštěhradě, z těch, kdo přišli
k urnám, 54,9 %, a pro Miloše Zemana 45,1 %.
Do areálu školy přišlo 608 voličů,
tedy o 28 méně než v 1. kole. Platných hlasů bylo 606. V hasičárně
hlasovalo 792 voličů a 788 hlasů bylo
platných. Přestože se po prvním dnu
zdálo, že přijde více voličů než v prvním kole, možná mráz (ráno kolem
–18 °C) způsobil ve druhém dnu celkově nižší účast.
I podruhé ve škole proběhla anketa mezi členy komise s odhadem,
kdo v okrsku dostane nejvíce hlasů.
Tentokrát tipovali správně paní Heroldová, paní Kozlerová a pan Luděk
Zámyslický.
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
Hasičárna:
K. Schwarzenberg - 414 hlasů
M. Zeman
- 374 hlasů
Stým voličem ve škole byl pan Da- strany MěÚ.
vid Štembera. Pana Ráka v sobotu
Do volebních komisí v Buštěhradě
vystřídala paní Jana Zemanová, která delegovaly své členy strany ČSSD,
se také podílela na hladkém průběhu ODS a KSČM.
(JJ)
voleb technickým zabezpečením ze
Volební komise na škole. Foto JJ
ST R A N A
6
Rozhovor s nejmladším předsedou volební komise
jsem byl před prezidentskými volba(Na otázky mi jen jednou a práce mě bavila. NeJitky Müllerové byl důvod, proč do toho nejít znovu.
odpovídá Jiří Jak jste se stal jejím předsedou?
Janouškove c
Jelikož v komisi nebyl přítomný
ml.)
žádný dobrovolník, spontánní cestou
jsem byl zvolen do okrsku č. 1 já.
Jak dlouho žijete na Buštěhradě?
Na Buštěhradě žiji asi pět let.
Kdy jste se začal zajímat o politiku?
Už jako malý kluk jsem se zajímal
o fungování společnosti, ale politiku jako takovou jsem začal vnímat
až před třemi lety, při parlamentní
volbě. Co se týká dění v Buštěhradu, můj zájem začal ostrým výstupem pana Nového na zasedání města a následnými kroky města např.
k otázce redakční rady Buštěhradského zpravodaje.
Máte i jiné zájmy?
čas nervózní, aby vše probíhalo tak,
jak má.
Řešíte průběh voleb s předsedou druhé volební komise na Buštěhradě?
Ano, s druhým předsedou jsme
byli v kontaktu telefonicky v případě
potíží, průběžného hlášení a vysílání
komise na oběd.
Jak si ve svém mladém věku udržíte
autoritu, když jsou ostatní členové vo- Zapojujete se i jinak do dění ve
lební komise starší?
městě?
Celkově s autoritou podle mého
názoru nebyl problém, protože jsme
byli kolektiv lidí, kteří mají stejný
úkol. Ve sporných otázkách a nejasnostech se na mě ostatní členové
obraceli. Osobně jsem všem členům
komise hned první den volby prezidenta republiky nabídl vzhledem
k mému věku tykání. Není třeba
ze sebe něco dělat, nebo si na něco
hrát, ale je potřeba důkladně dbát
byť i drobností v zákoně, který je ale
mnohdy zapeklitý. Někdo se může
ohradit například, proč musí dávat
lístky do obálky až za plentou, ale
tak je to napsané v pokynech a já
měl za to jednoduše zodpovědnost.
Snažím se být přítomný na veřejných zasedáních města a pozorovat
situaci. Co se týče ostatních organizací, jsem jedním z vedoucích
skautského oddílu liščata, o jehož
zážitcích z tábora jsme společně
s Eliškou Hrabinovou psali v nultém čísle Listů. Také se snažím zapojit do práce buštěhradského filmového štábu.
Co zde chcete zlepšit a na co jste
hrdý?
Pokud se to podaří, rád bych spolu
s filmovým štábem natáčel reportáže
týkající se dění ve městě. Mnozí lidé
například nevědí, z jakého důvodu
Proč jste se rozhodl stát členem vovycházejí dva časopisy, atd. Rád bych
lební komise?
Co vám „funkce“ předsedy volební zlepšil informovanost.
Veškerou možnou aktivitou v těch- komise dala a co vzala?
Čeho chcete dosáhnout ve svém proto oblastech se člověk může naučit
Mohl jsem poznat lidi, kteří na fesním životě?
spoustu zajímavých věcí, které může
Buštěhradě žijí. Naopak jsem byl obpozději uplatit. Ve volební komisi
V budoucnu bych se rád věnoval
diplomacii a obchodu, pokud na to
budu mít žaludek, tak i politice, ale
na tom musím ještě hodně pracovat.
Co se týká diplomacie, v některých
ohledech je mi vzorem bývalý diplomat a nynější místostarosta, pan
Oplt.
Mám rád jazyky, hudbu, cestování,
tanec a spoustu dalšího.
Druhé kolo prezidentských voleb – hasičárna
– foto J. Pergl
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
ST R A N A
7
Vyjádření paní starostky Lidic k přechodu
(reakce na minulý článek našeho čtenáře,
pana Fraje)
Vážený pane Fraji,
minulý týden jsem si v buštěhradské
knihovně přečetla Váš článek o nově
vybudovaném místě pro přecházení
chodců mezi Lidicemi a Buštěhradem na silnici I\61 a chtěla bych Vás
poprosit o jednu laskavost. Ráda bych
Váš článek použila při mém jednání
s odborem dopravy a zástupci ŘSD
na Středočeském krajském úřadě.
Situace, která vznikla, mě i naše
zastupitele obce Lidice velmi trápí
a snažíme se názor úředníků změnit,
bohužel bez valného výsledku. Dovolte mi jen krátce vysvětlit, co této
úpravě předcházelo.
V prosinci roku 2010 (krátce po
mém zvolení starostkou Lidic) byl
na stávajícím přechodu smrtelně
zraněn jeden náš občan. Vzhledem
k tomu, že to bylo již třetí smrtelné
zranění během 5 let, a to nepočítám
ostatní nehody, jsem se spojila se
starostkou Buštěhradu a chtěli jsme
tuto situaci napravit. Prosili jsme na
krajském úřadě, neustále jsem sem
zvala zástupce ŘSD, kteří jsou majiteli zmíněné rychlostní komunikace
I\61. Po více jak roce nám přislíbili,
že se nebezpečný přechod bude řešit, a výsledek vidíte sám. Upřímně,
jsem velmi naštvaná a je mi to i líto,
protože naše snaha se minula účinkem. Bohužel přechod byl zrušen,
protože podle nového dopravního
zákona z roku 2012 na rychlostních
komunikacích přechody nesmějí
být, a všem dotčeným odborníkům
Výběr ze zasedání 19. 12. 2012 a souvislosti
Pro
občany
podstatné zdražení poplatků za
komunální odpad na 650 Kč
na osobu a rok se
samozřejmě nesetkalo s pozitivními ohlasy přítomných občanů. Ve
výdajích na Buštěhradský zpravodaj
(BZ) jsme se dozvěděli, že jedno číslo současného BZ je levnější než staré vydání.
BZ hrazený z rozpočtu všemi občany města však musí být dotován
firmami a občany, kteří chtějí, sami
od sebe, cíleně, své prostředky vložit
do nákladů tohoto periodika. Zmiňovaní sponzoři jsou Letiště Praha,
Dynex, pan Kiml a pan Semrád.
Můžeme sledovat kolem sebe, zda
sponzorské služby jsou kompenzovány jiným způsobem ze strany
MěÚ. Inzerce samozřejmě na pokrytí nákladů nestačí. Vydání asi 11krát
do roka, ale i se sponzory, bude zřejmě dražší než vydání 6krát do roka.
Připomínka na snížení počtu stran
zřejmě zabrala, protože poslední
vydání BZ mají již 12 stran. Podle
sdělení paní starostky stál nový BZ
se 16 stránkami 22 824 Kč před odečtením sponzorských darů a inzerce.
Jen pro ilustraci, Buštěhradské listy
fungují s rozsahem 16 stran 6000 Kč.
Po dotazu na dodavatele energií
padla podstatná informace, že MěÚ
bude konat výběrové řízení na dodavatele energií. Po dalším dotazu,
kdy, uvedla paní starostka, že na jaře
se zdá toto řešení optimální. Na poslední naší schůzce mi bylo řečeno,
že je to věcí dopravní osvěty a výchovy občanů. Když jsem jim nabídla, že
svolám Lidické, aby je proškolili, tak
mi odpověděli, že oni od toho nejsou
a lidé to časem pochopí.
Takže, abych to shrnula, na jaře
obě obce čeká přivedení elektrického kabelu pro osvětlení a výstavba chodníků, neboť to již není ŘSD
a oni nemohou investovat do cizího
majetku.
Vážený pane Fraji, zvažte prosím,
zda Váš článek mohu použít jako argument, že občané opravdu nejsou
spokojeni.
Děkuji,
Veronika Kellerová,
starostka obce Lidice
letošního roku. Můžeme očekávat
možné zlepšení v úsporách na výdaje
za energie čerpané v majetku obce.
Požadavek občanů na zpřístupnění
parku byl předán vedení města, které se vyjádřilo, že pro to udělá maximum.
Před rokem slibované prezentování pana místostarosty o severozápadním obchvatu města se konat
nebude, protože jsme byli čerstvě
informováni, že celá akce se rozhodnutím soudu zrušila.
Bývali bychom se mohli podívat na
pozemky, o kterých se jednalo. Dataprojektor byl na místě, ale chyběla
obsluha. Na tento nedostatek se ale
nezapomnělo na následném VZ.
(JJ dne 9. 2. 2013)
340 minutové drama 28. 1. 2013
Decentní článek paní Dagmar Novotné v BZ č. 2 – Informace ze zasedání zastupitelstva č. 1 / 2013 ze dne
28. 1. 2013 – naprosto nepostihuje
atmosféru a způsob jednání, které mohli občané přítomní na tomto
veřejném zasedání (VZ) zhlédnout
a slyšet. Vzájemné osočování někte2 0 1 3 , Č Í S LO 3
rých zastupitelů, kteří často bez vyzvání reagovali na protistranu, vstupy do diskuse některých přítomných
občanů bez vyvolání byly typickým
charakterem tohoto zasedání. Na počátku ještě paní starostka po výstupu
pana Semráda, který si sám vzal slovo, upozornila všechny přítomné na
dodržování slušného způsobu chování, ale to bohužel nestačilo. V této
věci naneštěstí hráli prim i někteří
zastupitelé.
Zaznamenali jsme i procedurální
chyby. U návrhu, aby se o opozičních
bodech hlasovalo přednostně, vzhledem k jejich době podání a původní
ST R A N A
8
iniciaci, byl zaznamenán jen počet
těch zastupitelů, kdo hlasovali proti,
ale kdo byl pro a kdo se zdržel hlasování, nevíme.
Toto VZ bylo původně iniciováno
opozičními zastupiteli paní Javorčekovou, paní Kindlovou a panem Sejkorou ze dne 9. 1. 2013. Jejich body
jednání byly dány ostentativně na konec zasedání. Smutný postoj koalice,
která se snaží za každou cenu ukázat
veřejnosti, kdo má v zastupitelstvu
navrch. Při projednávání programu
zasedání byly dodatečně doplněny
body programu ze strany koalice. Při
doplnění ze strany opozice jediného
návrhu usnesení byla opozice napadena ze zdržování, přestože návrh
následoval po delší ohnivé diskusi
a navazoval na schvalované doplněné předchozí body. Týkal se podpisu
smluv neschválených zastupitelstvem.
Koaliční zastupitelé dlouho neuvažovali a odhlasovali nepřijetí doplňujícího bodu na tomto zasedání.
Informace o novém jednání investičního záměru vybudování BPS
plánované do Kladna byla zpestřena
pečlivě připraveným vstupem pana
Oplta, který se oproti předchozímu
VZ vybavil jak dataprojektorem, tak
obsluhou, aby přítomným objasnil, co to vlastně spolu s paní Bure-
šovou a paní Kindlovou odhlasoval
v říjnu 2009 na VZ. A tak vyjádření
paní Kindlové v Buštěhradských listech č. 2. donutilo pana Oplta, aby
dohledal, o co tehdy šlo. Je škoda, že
tak jasně tuto záležitost neobjasnil již
minimálně před rokem a půl, kdy se
o tomto hlasování veřejně hovořilo.
Na dotaz pana Sejkory, kdy se oba
záměry bioelektrárny a BPS setkaly,
odpověděl pan místostarosta, který
v minulém zastupitelstvu seděl, že
by to taky rád věděl. Přitom všichni
tehdejší zastupitelé byli na pracovní
schůzce o záměru BPS informováni.
Schválení souhlasu s BPS však zastupitelstvem nebylo projednáváno.
Zastupitelstvo města předložilo návrh na schválení záměru na urbanistickou koncepci města, která by byla
podkladem k územnímu plánu. Pan
Müller poukázal na potřebu smysluplnějšího využití peněz města na komunikace a jiné akutní problémy obce
než na koncepci. Pan Sejkora poukázal na již několik podobných studií,
které se vypracovaly a leží bez využití,
jeho prohlášení však bylo panem místostarostou zpochybněno. Celá studie
by podle slov pana Oplta stála stovky
tisíc Kč. Město by se podílelo asi 100
000 Kč. Záměr na vypracování koncepce byl zastupitelstvem schválen.
Byla odsouhlasena usnesení předložená opozicí na prověření investice do tréninkového hřiště fotbalistů
(táhne se to již téměř rok a kontrolní
výbor /KV/ stále nemá závěr šetření),
dále kontrola vymáhání pohledávek
města a kontrola dodržování zákona
o podávání informací z MěÚ. Návrh
na rozšíření KV byl zamítnut.
Pan Sejkora byl minimálně dvakrát
přítomnými členy TOP 09 a Starostové a nezávislí vyzván, aby složil svou
funkci zastupitele. Hlavní důvod je
zřejmý. Pan Sejkora již není členem
TOP 09 a jeho odchodem by konečně
mohl i opticky fungovat svazek TOP
09 a Pro Buštěhrad i v úrovni zastupitelů. Koalice tak funguje přes KV
a finanční výbor (FV) se zastupiteli
Pro Buštěhrad podle koaliční dohody
dále. Na základě této dohody mimo
jiné museli občané Buštěhradu platit
půl roku dva místostarosty, a kdyby
byl pan Sejkora loajální ke koalici
i dál, možná bychom je platili dosud.
Není možné postihnout všechny situace a to, co bylo řečeno. Zajímavý
byl i popis konfliktní situace při kontrole KV v ZŠ. Kdo na to ze čtenářů
má chuť a trpělivost, může si zvukový
záznam vyslechnout na MěÚ.
(JJ dne 9. 2. 2013)
Několik dojmů z veřejného zasedání dne 28.1.2013
Protože o tomto
veřejném zasedání
se zde již referuje,
připojím
pouze
několik
poznámek. V první řadě
nutno zdůraznit,
že zasedání původně iniciovali opoziční zastupitelé – M. Kindlová, P. Sejkora a já.
Prvním a nejdůležitějším bodem
programu byl návrh uložit paní
starostce, aby si vyžádala lustrační
osvědčení místostarosty Oplta. Následovaly další body týkající se především kontrolního výboru. Paní
starostka tedy VZ svolala, ovšem s
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
našimi návrhy se naložilo zcela typicky: zařadily se až na konec, před
ně se umístil dlouhý seznam jiných
bodů (včetně skutečně „důležitých“,
jako příspěvek na psí útulek apod.),
a první – ten nejdůležitější – bod
byl zcela vypuštěn s odůvodněním,
že pan Oplt již žádost o lustrační
osvědčení podal. Když jsem se přitom pana Oplta na totéž ptala několik dní předtím, nestála jsem mu
za odpověď. A když jsme se na VZ
dožadovali toho, aby nám o podání
žádosti ukázal doklad, rovněž jsme
byli odbyti – prý ho viděla paní starostka, a to stačí. Tyto velkopanské
způsoby jsou jen jednou z mnoha
věcí, která ukazuje špatnou komunikaci vedení města s opozičními
zastupiteli (jiný příklad: o plánované návštěvě hejtmana kvůli zámku
se dozvím z televize, přestože obnova zámku je již po léta mým „dítětem“, a jsme s J. J. iniciátory petice
pro jeho záchranu – nikdo z města
nepovažuje za nutné nás k tak zásadnímu jednání přizvat. Při tom
autor petice byl první, po kom se
hejtman při příjezdu sháněl).
Další věcí je, že některé naše
další na místě přednesené návrhy
na konkrétní kontroly nebyly vůbec zařazeny do programu. Přitom
kontrolní výbor na druhé straně
ST R A N A
9
zřejmě často a rád kontroluje to, co
uzná za vhodné – například provedl opakovanou kontrolu ve škole.
Tato kontrola vyvolává velmi silný
dojem, že byla následkem otevřeného dopisu, který paní ředitelka
Sklenářová napsala místostarostovi Opltovi, a který jsme uveřejnili
v minulém čísle BL. Kontrola se
totiž přesně soustředila na úspěchy
školy, které paní ředitelka v dopise vyjmenovala, zřejmě se snahou
najít na nich něco v nepořádku.
Paní ředitelka následně podala, dle
jejího vyjádření, stížnost na protizákonnost kontroly a žalobu pro
šikanu (kontrolní výbor na letošek ještě ani nemá zastupitelstvem
schválený plán kontrol, takže kontrola je skutečně protizákonná).
Další typickou věcí je, že opět
neprošlo rozšíření kontrolního
výboru o dva členy (J. Janouškovce a mne), přestože má výbor tolik práce, že to údajně těžko stíhá
(kontrolu investice na tréninkové
fotbalové hřiště řeší už tři čtvrtě
roku). V jiných obcích bývá dobrým zvykem, že předsedou kontrolního výboru je opoziční zastupitel, právě pro možnost nezávislé
kontroly. Ne tak u nás. A kontrolní
výbor si nás ani nepustí do svých
řad, zřejmě abychom ani koutkem
oka nezahlédli, jak kontroly probíhají? Tím ovšem sami nahrávají
dojmu, že KV nefunguje, jak má.
Pan Semrád pouze doporučil, když
si někdo ze zastupitelů chce něco
zkontrolovat, že má možnost a ani
nemusí být v kontrolním výboru
(což je ovšem pro jednoho neuvolněného zastupitele téměř fyzicky nemožné, zkontrolovat všechno). Také sdělil, že zápisy o všech
kontrolách jsou u paní starostky
a můžeme si je kdykoliv přečíst.
S tím souvisí další zvláštní skutečnost – vedení města zřejmě
funguje ve velmi úzké součinnosti
s členy místní TOP 09, a to přesto,
že v zastupitelstvu vlastně nemají
jediného člověka – pan Sejkora byl
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
z TOP 09 vyloučen. Celá situace na
mne činí dojem, že TOPka dosti
podstatně zasahuje do záležitostí
města. Na každém veřejném zasedání sedí vzadu v sále členové místní buňky, a jakmile se řeč stočí na
téma pro vedení města nepříjemné, zapojují se aktivně do diskuse,
zejména velmi razantní je pan Semrád, který někdy i hlasitě vykřikuje, jen aby odrazil nepříjemný
dotaz či znegoval něco, co bylo řečeno, co není pro vedení města právě lichotivé. Z jejich kritiky je také
patrné, jak by TOPka velmi chtěla,
aby pan Sejkora odstoupil a uvolnil zastupitelskou pozici někomu
„užitečnějšímu“. Ale jak je vidět,
člověk vůbec nemusí získat důvěru občanů a být zvolen zastupitelem, aby se podílel na řízení města,
rozhodování o financích (finanční
výbor je plný členů TOP09), kontrolách (kontrolní výbor je plný
členů TOP 09) atd. Členové TOPky jsou ve všech výborech a komisích. O obsazení tří zaměstnaneckých pozic na MěÚ členem TOPky
a členy jeho rodiny, navíc formou,
kterou lze nazvat „výběrovým řízením“ pouze s velkým otazníkem,
už ani nemluvím (zatímco se město postupně zbavuje starých zaměstnanců). Paní Novotná toto vše
ovšem charakterizuje jako „obyčejnou, poctivou a tvrdou práci“ (viz
diskusní fórum města). Pan kníže
by se možná divil, jakým způsobem naplňuje tato místní organizace jeho ideály – spoluprací s bývalými komunisty. Nabízí se otázka,
jak dlouho je tento stav ještě únosný, jak dlouho někteří zastupitelé,
kteří jsou na druhé straně pouze
„do počtu“, budou přesvědčeni, že
pomáhají dobré věci, a jak dlouho
vedení města ještě po sobě nechá
„stékat“ nespokojenost občanů,
aniž by hnulo brvou a opustilo svá
teplá místa. Opravdu tohle musíme
vydržet až do dalších voleb?
Dovětek
Na doporučení pana Semráda jsem
se vydala na úřad s cílem nahlédnout do zápisů o kontrolách provedených kontrolním výborem. Paní
starostka byla očividně zaskočena
(přestože jsem to ohlásila den předem) a pokusila se mě odbýt, že je
nemá, že je má pan Dědič, a že jim
ještě „musí dát nějakou formu“. Šokující je, že kontrolní výbor za téměř dva a půl roku svého působení
nebyl schopen vydat zápisy o kontrolách, přestože tyto zápisy musejí
být vyhotoveny po každé kontrole,
splňovat určité zákonné náležitosti
a být k dispozici na MěÚ. Ještě více
překvapivé je, že pan Semrád, který
o této skutečnosti musí vědět, přesto sebevědomě posílá zastupitele,
ať si to u paní starostky prostudují. Když jsem nedostala protokoly,
vyžádala jsem si aspoň osobní složky zaměstnanců MěÚ, kde jsem si
chtěla cosi konkrétního ověřit (měl
to před tím zkontrolovat kontrolní
výbor – k výstupu z kontroly jsem
se ovšem nedostala). Nahlédnutí
do složek mi však paní starostka
odmítla s tím, že si nejdřív musí
ověřit, zda mám na to nárok. Ptám
se: jak má tedy zastupitel, kterého
nechtějí přijmout do kontrolního
výboru, vše sám kontrolovat, když
nedostane požadované informace,
a nejsou k dispozici ani zápisy z již
proběhlých kontrol?!? Dělá si tu
někdo legraci?
DJ
ST R A N A
10
ˇ
SPOLECENSKÁ
A KULTURNÍ RUBRIKA
Novoroční výstup
První den nového roku 2013 vyplnilo několik členů Buštěhradského
fóra v odpoledních hodinách neoficiálním výstupem na buštěhradskou
haldu. Celkem 30 lidí si zpříjemnilo
den pohledem na Buštěhrad a navzájem si popřáli úspěšný rok. Hezká
vycházka zůstane dlouho v paměti
účastníků.
(JJ)
Pohled z vrcholu. Foto J. Pergl
O tom, jak se povedl 1. buštěhradský ples našeho občanského sdružení
Všechno začalo na jedné naší schůzce OS. Jen tak si sedíme, povídáme
o dalším čísle časopisu a zničehonic
se objevíme v debatě s názvem „Jak
přispět do života Buštěhradu i jiným
způsobem?“. Jsme lidé různí – jeden
umí to a jiný zase tohle. A to v sobě
skrývá nepřeberné množství variant a
možností. Nápady lítají, ani je nestíháme zapisovat. Po chvíli se diskuse stočí k nápadu uskutečnění plesu, který
všechny nadchne tak, že se to rázem
stane bodem číslo jedna. No jo, jenže
je už listopad, plesová sezóna začala,
je možné to vše vůbec stihnout?
Znáte jednu z těch starých reklam
na Toyotu? Nic není nemožnééé!
Tak jsme se do toho pustili. Zajistit
termín, sehnat kapelu, občerstvení
(skvěle zvládla rodina Rydvanových),
program, tombolu a mnoho, mnoho
dalšího… Přátelé, povedlo se.
V pátek 25. ledna 2013 kolem osmé
hodiny večerní jsme odstartovali historicky první buštěhradský ples Občanského sdružení Buštěhradské fórum.
Po prvních minutách se pomalu
začal zaplňovat parket páry elegantně oblečenými (což byla pro Sokolovnu velmi příjemná změna) a věřte
nebo ne, tančit se vydrželo skutečně až do konce plesu. Není divu,
hudební stránka byla skvělá. Rock
and Roll Band FIDO byli správnou
volbou a věřím, že se stanou nedílnou součástí všech dalších ročníků.
V mezičasech jsme naladili i na společné tance jako Letkiss, Řecké kolo
a čumba nebo latinsko-americké či
„v Ořechovce na Vlachovce“ tance.
Nebude to klišé, když řeknu, že každý si skutečně přišel na své.
Příjemným zpestřením byla dvě
taneční vystoupení. První ve stylu
Flamenca předvedla naše zastupitelka a členka OS Daniela Javorčeková,
která sklidila obrovský potlesk, a následovaly jak jinak než Buštěhradské
Šťabajzny se svým Country aneb Limonádový Joe dílem.
Očekávaným bodem programu
byla tombola. Výherci si domů odnášeli všechno možné od knížek, přes
hrníčky, salámy a okurky až po dřevěné třísky a posypovou sůl. Hlavní
cenou bylo křeslo. Výherce získal
pouze jedinou cenu – tu hlavní. Ve
vteřině se ale rozhodl pro dražbu
a výtěžek věnoval našemu OS jako
dar a poděkování za krásný večer.
Mohla bych psát ještě další a další
řádky o tom, jak příjemná a povedená akce to byla, ale nenapíšu. Toto
byla jen ochutnávka. Ať už byl tento ples právě začínající tradicí nebo
třeba čerstvým závanem naděje
a příslibem lepších časů, jedno je jisté – začíná nám tady něco nového…
A pokud chcete být toho součástí,
přijďte se příště pobavit s námi.
Krásné jaro a na viděnou!
Eliška Hrabinová
Buštěhradký ples, foto: Víťa Helísek
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
ST R A N A
11
Masopust 2013 – sněhový poprašek a rozsekaná zebra
Termín masopustu letos vyšel brzy,
a tak bylo poměrně mrazivo, lehce
zasněženo, přesto celkem příjemně. Masopustní průvod s maškarami, čítající letos okolo 280 lidí, vyšel
již tradičně od Seifertovny. Zastávek
s koblihami (opět od osvědčené firmy
backaldrin s.r.o.), něčím na zahřátí a dalšími dobrotami bylo po cestě
několik – před restaurací U Bečvářů,
v Husově ulici, před DPS, u rybníka
ve dvoře u Žitníků a nově u krámku
Sejkorových vedle školy. Zakončení
průvodu se tentokrát konalo ve školní
jídelně. Po celou dobu vyhrávali naši
i přespolní skvělí muzikanti. Děti si v
jídelně zatancovaly a na konci dostaly dárečky za krásné masky. Byli bychom velmi rádi, kdyby bylo maškar
rok od roku více – někteří si s nimi
dávají úžasnou práci, a průvod pak je
teprve náležitě pestrý a zábavný. Kolega Blesk zašel dokonce tak daleko,
že v rámci věrohodnosti své masky se
brouzdal bosky v rybníce. Letos jsme
bohužel přišli o zebru – tlupa malých
princátek a rytířů ji totiž rozsekala na
cimprcampr. Nenechávejte své ratolesti hledět na akční filmy! Večerní
cimbálovka U Bečvářů pak byla skvělým završením dne – Buštěhradišťan
Oty Pavlici podal opět vynikající výkon, v automatické tombole vyhrál
každý, kdo do ní vložil lístek (máme
doma úžasnou keramickou tabulku s
mapkou „ženského mozku“ – kdopak
ji asi vyhraje za rok?), a do krojů se
tentokrát oblékla i část mladší generace a tančila ostošest, což bylo oku velmi lahodící. Díky všem kamarádům z
občanského sdružení Buštěhrad sobě,
z rodinného centra Pelíšek i všem
ostatním nadšencům, kteří pomáhali.
Díky paní ředitelce základní školy a
panu Kuthanovi – majiteli restaurace
u Bečvářů. Dík patří také městu, od
kterého jsme nakonec nečekaně dostali nemalý příspěvek. Za rok více
maškar!
DJ
Foto: Monika Žitníková
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
ST R A N A
12
Dotazy na pana faráře Kučeru
Dobrý den, pane Kučero, dlouho jsem
se zamýšlel nad tím oslovit člověka,
který duchovně spravuje potřeby věřících lidí v Buštěhradě. Byl jsem se
podívat na Vánoční mši, kde jsem vás
poprvé uviděl v nabitém buštěhradském kostele za zpěvu buštěhradského
sboru. Jak dlouho již do Buštěhradu
z Rozdělova zajíždíte, a které lokality
kolem Kladna ještě navštěvujete?
Určitě nemám nějaký monopol na
potřeby věřících lidí v Buštěhradě.
Ač by se tak mohlo náhodnému
návštěvníku „půlnoční“ mše zdát.
V oblíbené Rybovce se zpívá – „zítra
zas přijdem, slavit tě budem“, no
a v to zítra je nás v kostelních lavicích
obvyklých třicet věřících.
Zde na Kladensku působím od září
2005. K 1. lednu 2009 proběhl na
vikariátě Kladno proces slučování
farností, nebo se také používá
termín obnova farností. Při tomto
procesu bylo 34 historických farností
sloučeno do stávajících šesti farností.
Jednou z těchto šesti farností je také
Kladno-Rozdělov. V této farnosti
jsou sloučeny Kladno-Rozdělov,
Buštěhrad, Libušín a Dřetovice.
Zadíváme-li se krátce do historie,
pak 23 farností na vikariátu Kladno
bylo založeno v roce 1352. Nejstarší
farností byla farnost Budeč - Kováry,
založená kolem roku 900, Vrapice
v 10. stol. a Slaný roku 1137. Tedy
pod šest center, kde život pulzuje,
byla sloučena místa méně živá či
pohaslá.
Na jaké mezní momenty si vzpomenete v souvislosti s životním rozhodnutím stát se knězem? Jaká byla reakce vaší rodiny?
Rád bych poznamenal, že jsem ze
strany rodiny ani jiných nebyl v dětství
či dospělosti k ničemu, co se týká
víry, nucen. K mému rozhodnutí stát
se knězem jistě přispěl kněz, který
působil v mém rodišti. V padesátých
letech byl vězněný na Mírově, pak
působil v dělnických profesích
a v roce 1968 se mohl vrátit ke
kněžskému povolání. Tehdy se naše
cesty setkaly. Byl to poctivý, moudrý
a milý člověk. Dalším předpokladem
bylo uvěření v Ježíše
Krista, které není jednou
provždy hotové. Může
růst a zrát, nebo se
i vytrácet. Reakcí rodičů
na tento můj krok byl
tehdy v roce 1985 totální
šok.
Podle sčítání lidu z roku
2006 se ke katolické církvi
hlásilo v Buštěhradě 560
občanů. Aktivně se, podle
vašich slov, účastní bohoslužeb asi 30 lidí. Jaká
je v současnosti situace
v návštěvnosti rozdělovského kostela?
V kostele sv. Václava
v Rozdělově se nedělní
mše svaté zúčastňuje
něco kolem 200 lidí.
Páter Kučera při křtu.
Foto: Václav Girsa
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
Vytváříte nějaké podmínky k setkání
mezi lidmi nebo mládeží i mimo oficiální bohoslužby?
Nedělní bohoslužba je základem
života církve. Je to setkání s Kristem
v různých rovinách a se společenstvím
věřících. Také další aktivity vyrůstají
z potřeb místního společenství.
Mládež se setkává jednou týdně,
maminky s dětmi se setkávají
1x za čtrnáct dní, beseda s pozvanými
hosty je 4x do roka, farní kafe 2x do
roka, pěvecký sbor 25 lidí, rytmická
kapela mladých, náboženství pro děti
1x týdně, katechumenát – příprava
na křest, farní časopis 4x do roka.
Je třeba připomenout, že jediným
placeným člověkem ve farnosti je
kněz. Další aktivity jsou zaštiťovány
lidmi, kteří si vezmou za to či ono
odpovědnost.
Čím si myslíte, že může vaše osobní
činnost pomoci většinové společnosti, která se oficiálně nehlásí k žádné
z oficiálních církví nebo náboženských společností?
Těch deset lidí, kteří do kostela
chodili před dvaceti lety, ten kostel
jakž takž udrželo, nevypadá tak
jako sousední zámek. Domnívám
se, že pokud by kněz nedojížděl
na nedělní bohoslužby, asi by to
nikoho moc nerozhodilo. Pokud
nepotřebuji dentistu či lékaře, pak jej
nepostrádám, s knězem je to trochu
podobné. Víra ti připomíná: „Tvůj
život má hlubší smysl.“
Co byste si v souladu s svou prací nejvíce v současnosti přál?
Být moudřejší, zbožnější... Mít v kostele
společenství lidí, kteří čerpají pro sebe,
ale také vyzařují vně. Zabijákem víry
je postoj duchovní sterility, udělám si,
co mám, a o ostatní se nezajímám.
Děkuji za vaše odpovědi a někdy snad
bude příležitost i na další dotazy. Přeji uspokojující službu, kterou jste si
zvolil.
(zapsal JJ)
ST R A N A
13
Přehled kulturních představení Památníku Lidice, připravovaných v rámci
„Lidických zimních večerů“ sezóna 2012–2013:
28. 2. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Ivo Jahelku. Večerem
provází Jan Mikeš
4. 3. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro prof. Františka Dvořáka.
Večerem provází Jan Mikeš, klavír Marcel Javorček
14. 3. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Zdeňka Trošku.
Večerem provází Jiří Vaníček, klavír Marcel Javorček
Vstupenky a předplatné na kulturní akce je možné zakoupit
v recepci Lidické galerie. Cena vstupného je 80,- Kč,
pokud není uvedeno jinak; cena předplatného je 800,- Kč
s platností do 03/2013, místa je nutno rezervovat 3 dny
před představením. Změna programu vyhrazena. Kontakt:
Památník Lidice, Tokajická 152, 273 54 Lidice; tel.: 312 253
063, 312 253 702; e-mail: [email protected] , www.
lidice-memorial.cz .
28. 3. 2013 od 18°° hod. Koncert Pavlíny Senić a jejích
hostů. Účinkují: Pavlína Senić – soprán, Josef Moravec
– tenor, Lada Jirásková - klavír
SDRUŽENÍ BUŠTĚHRADSKÉ FÓRUM
VÁS ZVE NA PŘEDNÁŠKU KRONIKÁŘE
JAROSLAVA PERGLA
NA TÉMA
ANNA MARIE FRANTIŠKA
VELKOVÉVODKYNĚ TOSKÁNSKÁ
VE STŘEDU 27. 2. 2013 V 19 HOD.
V SÁLE RESTAURACE
„U BEČVÁŘŮ“
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
ST R A N A
14
Pelíšek informuje:
25. 2. 2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. Tentokrát
budeme vytvářet tučňáka i s jeho typickou kolébavou
chůzí. Kurzovné včetně materiálu 50,-Kč (členi RC 25,Kč).
8.4.2013 od 15:30 - Výtvarné kouzlení. Jaro je v plném
proudu a všude krásně kvetou kytičky. My si také zkusíme
nějaké vyrobit - ze samotvrdnoucí hmoty. Kurzovné
včetně materiálu 50,-Kč (členi RC 25,-Kč).
4.3.2013
od 15:30 Výtvarné kouzlení - Tentokrát
budeme vyrábět kohoutka z výdumku (vyfouklé vejce),
kterého budeme moci použít jako jarní, velikonoční
dekoraci. Kurzovné včetně materiálu 50,-Kč (členi RC
25,-Kč).
10.4.2013 od 15:30 - Odpoledne plné hlavolamů.
Hlavolamy - koho neláká nad nimi zvítězit :-) Na své
si přijdou nejen děti, ale i rodiče! Přijďte si procvičit
hlavinky. Vstup zdarma.
6.3.2013 od 15:30 - Jarní bazárek. Pro všechny zájemce
o nákup či prodej dětského oblečení, hraček a jiných
dětských věcí. Přijďte se podívat! Vstup zdarma.
Při prodeji nutno rezervovat stůl do 4.3.2013 na
[email protected] nebo na tel. 739771706.
15.4.2013
od 15:30 - Výtvarné kouzlení. Jak by
děti nabarvily jednotlivé části dřevěné stavebnice
„slunečnice“? Odpověď na tuto otázku nalezneme
během dnešního výtvarného kouzlení. Kurzovné včetně
materiálu 50,-Kč (členi RC 25,-Kč).
20.4.2013 - Ořešínský Vandráček. Jarní procházka
11.3.2013 od 15:30 - Hliněné kouzlení. Keramická dílna, spojená s dnem Země, se soutěžemi a táborákem,
tentokrát s jarní tematikou, kde si již ti nejmenší mohou pro rodiny s dětmi. Více informací již brzy na www.
vyzkoušet práci s poddajnou keramickou hmotou. mcpelisek.cz.
Kurzovné včetně materiálu 50,-Kč (členi RC 25,-Kč).
22.4.2013 od 15:30 - Výtvarné kouzlení. Děti milují
12.3.2013 od 19:00 - Večerní dílna pro dospělé - hudbu a rády tvoří, proto dnes budeme vyrábět hudební
Velikonoční keramika. Pojďte si s námi vyrobit netradiční nástroj - chřestidlo z kelímku od jogurtu. Kurzovné
velikonoční dekoraci nebo originální dárek. Kurzovné včetně materiálu 50,-Kč (členi RC 25,-Kč).
včetně materiálu 150,-Kč. Na dílnu je nutné se přihlásit
23.4.2013 od 20:00 - Večerní dílna pro dospělé do 7.3.2013 na [email protected]
Aranžování květin. Vypichovaná miska. Kurzovné včetně
18.3.2013 od 15:30 - Výtvarné kouzlení. K velikonoční materiálu (živé květiny, doplňky, miska, aranžovací
výzdobě bezpochyby patří miska se zeleným osením. hmota) je 250,-Kč. Rezervace nutná do 19.3.2013 na
Přijďte si ji k nám s dětmi udělat! Malí zahradníci pak japonka1@ seznam.cz.
můžou doma pozorovat jak jejich dílo roste. Kurzovné
24.4.2013 - Přednáška - Prevence rakoviny děložního
včetně materiálu 50,-Kč (členi RC 25,-Kč).
čípku. Přednášku, pořádanou ve spolupráci se společností
25.3.2013 od 15:30 - Velikonoční dílna. Velikonoce se DYNEX, povede Dr.Musilová. Vstup zdarma.
blíží a k nim patří malovaná a zdobená vejce. Vyzkoušíme
si tedy různé techniky zdobení výdumků (vyfouklých 27.4.2013 od 11:00 - Výlet za paní Hudbou. Zveme vás
vajec). Kurzovné včetně materiálu 50,-Kč (členi RC 25,- na další koncert z cyklu Výletů za paní Hudbou. Opět
zazní skladby skladatelů od 18. století do dnešní doby,
Kč).
vystoupí symfonický orchestr FOK a Balet Praha Junior
27.3.2013 16:00 - Přednáška - Předškolní výchova. a sbor Carmina Bohemica. Začátek koncertu, který se
Přednáška v rámci projektu Zdravý životní styl, je koná ve Smetanově síni v Obecním domě v Praze, je v
určená nejen rodičům, ale i všem, kteří mají zájem hledat 11:00. Cena vstupenek po určitém počtu přihlášených
správnou cestu, jak své dítě vést a vychovávat. Přednášku je 300,-Kč pro dospělého, děti zdarma. Ke každé dětské
vede PhDr. Zdeňka Baranniková, která má za sebou 30- i dospělé vstupence bude připočítán manipulační
poplatek 10,-Kč. Přihlášky posílejte do 19.4.2013 na mail
tiletou praxi s předškolními dětmi. Vstup zdarma.
[email protected]
28.3.2013 19:00 - Večerní dílna pro dospělé - Zdobení
velikonočních vajec. Už víte, jak budete letos zdobit 29.4.2013 od 15:30 - Výtvarné kouzlení. Za pár dní
velikonoční vajíčka? Co zkusit zdobení horkým voskem? tu bude pálení čarodějnic a s nim souvisí i naše dnešní
Je to lehké a vajíčka vypadají krásně! Kurzovné 50,-Kč. výtvarná dílna. Budeme vymalovávat čarodějnice
Přihlášky posílejte do 26.3.2013 na [email protected] anilinovými barvami. Kurzovné včetně materiálu 50,-Kč
(členi RC 25,-Kč).
Program na duben
Bližší informace či změny programu můžete nalézt na
3.4.2013 od 16:00 - Hledání velikonočních vajíček. www.mcpelisek.cz.
Zábavné odpoledne pro děti na hřišti u Pelíšku, hry a
soutěže. Vstup zdarma.
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
ST R A N A
15
Pozor, velikonoční soutěžení!
Domov s pečovatelskou službou Buštěhrad (DPS) a občanské sdružení Buštěhradské fórum pořádají soutěžní a
prodejní výstavu buštěhradských kraslic
Poklady Velkého pátku
Jak se zúčastnit soutěže?
Nazdobíme vejdumky nebo vařená vejce (max. 2 kusy na soutěžícího), vložíme do sáčku se jmenovkou
a během Zeleného čtvrtku a Velkého pátku je doručíme do DPS (7-15 hod)
nebo po dohodě na tel: 312 250 280, 312 250 003.
Kdy bude výstavka a vyhlášení výsledku soutěže?
Anonymně vystavené kraslice s číselným označením si můžete prohlédnout a ohodnotit
dne 30. března 2013 - na Bílou sobotu – od 8 do 11 hodin. Po jedenácté proběhne vyhlášení výsledku a následovat bude prodej vystavených kraslic. Výtěžek bude věnován na
materiál pro ruční práce klientů DPS.
Přidá se ZUŠ Buštěhrad, výtvarný kroužek ZŠ Oty Pavla, RC Pelíšek, Sluníčko a další?
Mladší přípravka SK Buštěhrad v zimě
Po odehrání podzimní části soutěžních zápasů se hráči mladší fotbalové přípravky (roč. 2004 a 2005)
přesunuli do teplých prostorů hal
a tělocvičen, aby dále mohli rozvíjet svoje fotbalové dovednosti.
Trénujeme dvakrát v týdnu, a to
ve středu v tělocvičně ZŠ Buštěhrad a v sobotu jezdíme za lepšími
podmínkami do sportovní haly ve
Velké Dobré.
V průběhu listopadu a prosince
jsme také odehráli několik turnajů.
Hned na našem prvním celodenním turnaji v Rakovníku jsme se
utkali s mužstvy velkých měst (Sokolov, Beroun, Rakovník, Louny),
což je pro kluky vždy velký zážitek.
Následovalo několik menších turnajů (v Unhošti, Kladně a na umělé
trávě v nafukovací hale ve Zbuzanech). Záměrně neuvádíme jednotlivé výsledky a pořadí, neboť to je
to nejméně podstatné pro fotbalový rozvoj dětí. Daleko důležitější je
„učit“ malé fotbalisty hrát fotbal i za
cenu, že se občas něco nepovede,
a nepodřizovat hru honbě za výsledkem a umístěním, které si stejně
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
nikdo pár dní po odehrání turnaje
či zápasu nepamatuje.
Zatím naším posledním vystoupením byl 3. února turnaj ve sportovní hale na Sletišti, kde jsme odehráli velmi dobré zápasy s mužstvy
z našeho okresu (Švermov, Kročehlavy, Slovan, Libušín). Nejvíce nás
potěšilo, že jsme se
stali nejlépe střílejícím mužstvem
a náš hráč Vojta
Endrle si odnesl pohár pro nejlepšího
střelce turnaje. Ve
zbylých dvou měsících „zimní pauzy“
(únor, březen) nás
téměř každý víkend
čeká turnaj, kde se
budeme snažit co
nejlépe připravit na
jarní část odvetných
zápasů.
Závěrem bychom
rádi za realizační
tým trenérů a za
rodiče touto cestou
ještě jednou poděkovali firmě ARTURX s.r.o. pana Antocciho, která
vybavila naše hráče novým sportovním oblečením.
Radek Hlavsa 5. 2.
Z turnaje v Kladně( 3.2.2013 ). Foto R.Hlavsa
ST R A N A
16
HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ
Jak jsem potkal Otu Pavla
Bruslili jsme nedávno na buštěhradském
rybníce… na tom takzvaném „starém“, tedy
na pivovarském, co se
z něj kdysi tahaly kusy
ledu do sklepů… a tak
mě napadlo připomenout člověka, jehož životní příběh, práce
i jméno se staly jednou z nejvýznamnějších
prezentací Buštěhradu.
Před čtyřiceti lety, tedy přesně
31. března 1973, zemřel na infarkt ve Výzkumném psychiatrickém ústavu v Bohnicích Ota Pavel. Jeho náhlé úmrtí bylo
svým způsobem vysvobozením z tenat
mánií, depresí a schizofrenních nálad,
které jej po mnoho let sužovaly. Těžko
říci, zda byl jeho mozek utrápený z traumat prožitých v dětství, nebo se chorobně prohloubily zděděné povahové rysy
po předcích. Uvědomím-li si seznam
jeho životních prožitků, například válku,
když mu ze školní lavice zmizel spolužák Příhoda a za obzorem hořely Lidice, nebo nucený odjezd bratrů a otce do
nacistického koncentráku, a k tomu ještě
třeba další okupaci našeho státu v osmašedesátém či tragickou smrt přítele Viléma Heckela při horolezecké expedici do
Peru v roce 1970, jeví se mi dědičnost po
náladovém otci skoro malicherná. Ota
Pavel však nikdy nepatřil mezi typické
pacienty s podobnou diagnózou. Znovu a znovu bojoval o svá malá vítězství,
bez vidiny zlatých vavřínů, podobně jako
kamarádi sportovci z jeho knížek. Psal je
těžce, s nasazením horníka „na předku“,
prokousávaje se tvrdou skálou trápení
uvnitř i reality kolem. Věčná touha po
prožitcích mu však dodávala sílu, aby se
vždy zvedl a nezůstal dlouho ležet. Bojoval až do smrti.
Přes určitou dávku patosu bych byl nerad,
aby moje krátká upomínka na Otu Pavla
byla chápána jako nějaké klišé. Jeho poetika se mi vždycky líbila, prožíval jsem rád
příběhy těch nenápadných hrdinů. Brodil
jsem se za rybami řekou, skákal na lyžích
do nebes nebo se sápal po strmých skalách,
s podobnou tužbou. Totiž, nechci podlehnout odevzdanému fatalismu toho „pumprdentlich“ života.
JB
ROZHOVORY S DUŠANEM SPIRITEM
O médiích
Málokterá obec naší velikosti se může
pochlubit tím, že její občané dostávají do
svých schránek dvě místní periodika. Jak
se na tento fakt dívá odborník na obce do
5000 obyvatel?
Pane Dušane Spirite, jaký je váš názor na
periodika Buštěhradský zpravodaj a Buštěhradské listy v našem městě?
Podívejte se, já mohu jen pochvalně kvitovat, že občané-čtenáři Buště-hradu
mají takový výběr. Čtenář si jistě v každém časopise najde to, co jej zajímá.
Nedomníváte se, že je to na obec naší velikosti zbytečné?
To rozhodně ne. Vývojem situace se prokázala správná cesta, kterou udalo sdružení nezávislých kandidátů pana místostarosty. Nyní je zcela jasné, že cílem
změny bývalého Buštěhradského zpravodaje nebylo, jak původně glosovalo
vedení MěÚ, vypuštění literárních článků, zveřejňování nepohodlných názorů
některých zastupitelů a kritické články
o nešvarech ve městě, ke kterým, nevím
proč, přičítali i můj pozitivní příspěvek
ke stavu vašeho hřbitova. Ani úspora
nákladů. Ale jednoznačná podpora plurality názorů občanů města a podpora
nových občanských sdružení ve městě.
Za to je třeba sdružení Pro Buštěhrad po2 0 1 3 , Č Í S LO 3
děkovat. Domnívám se, že jen přirozená
skromnost bránila skutečnému vyjádření
záměru změny již na počátku.
Jaké články tedy oceňujete v Buštěhradském zpravodaji?
Tak osobně se mi líbí vyšlé literární články
esoterického obsahu, tipy na výlet a barevné fotografie v několika variantách ke
stejné události. Autoři článků popisující
události týkající se města také více myslí
na občany, kteří rychle zapomínají jednu
informaci. Například zpráva o návštěvě
hejt-mana kraje je zmiňována ve třech
samostatných příspěvcích. To je dobře.
Co se vám líbí na Buštěhradských listech?
Tak líbí se mi, že nediskriminuje občany,
kteří by byli případně barvoslepí. Každý
čtenář je spravedlivě vidí stejně. Tedy
černobíle. Také se mi líbí, že zveřejňujete
rozhovory o mně.
Co postrádáte v Buštěhradském zpravodaji?
Více příspěvků od všech spolků
a neziskových organizací. Asi je náročné
od redakce MěÚ, aby oslovila včas všechny spolky, aby od nich byly vždy čerstvé
měsíční příspěvky. Nebo je jich naopak
tolik, že se do požadovaných stran nevejdou. To opravdu nevím. Na druhé straně
vzrostl počet příspěvků pana místostarosty, paní starostky a ostatních zaměstnanců úřadu. A tyto bohaté příspěvky by
v obsahu neměly chybět.
Co postrádáte v Buštěhradských listech?
Mrzí mě, že nedokážete přesvědčit některé dotazované zastupitele, aby na
vámi položené otázky odpověděli ve
vašem časopise. Občané tak nemohou
srovnat odpovědi dotazovaných zastupitelů stejně. Nutíte tak zbytečně zaplňovat obsah Buštěhradského zpravodaje, který pak blokuje prostor pro vyjádření jiným článkům, třeba zmiňovaným
spolkům a neziskovým organizacím.
Také by pak mohlo být v Listech více
barevných fotek.
Co byste oběma periodikům závěrem doporučil?
Nevzdávat se! Vytrvat! Pestrost veřejného života, kterou časopisy zachycují, je
prostě úžasná. Jen tak dál. Snad jen Buštěhradskému zpravodaji přeji více stran
na postihnutí všech aktualit, které se do
požadovaných stránek měsíčně nevejdou. Uzávěrky silnic, odstávky proudu,
vody, atd. O náklady nemám obavy, platí je všichni obyvatelé Buštěhradu a pro
Buštěhradské takřka čtvrt milionu korun ročně na informativní bulletin nic
ST R A N A
17
neznamená. Ani zvýšení poplatků za
komunální odpad není pro vás problém.
Buštěhradským listům obecně přeji, aby
se polepšily. Detaily vynechám, rád
bych ještě zažil nějaké rozhovory, které
se mnou určitě otisknete.
Děkuji za vaše názory, pane Spirite…
(fiktivní rozhovor zapsal JJ dne 13. 1.)
ˇ
ˇ
FEJETONY A PRÍBEHY
Zprávy z horší společnosti
Zpráva 1 (Před volbami rozumují dva
muži středního věku u vyvěšeného plakátku kandidáta K. Schwarzenberga:)
A (všímavě):„Koukej, tenhle je takovej
malej! Viděls tu velkou ceduli na tom
červeným baráku pod poštou? Teď už
tam není, ale voni ji asi zase někam
přestěhovali.“
B (bystře): „Jo, to sem viděl… taková plachta… a bylo na ní napsáno Volej
Karla… to by mě zajímalo, vo co jim jako
de …“
Zpráva 2 (V neděli ráno, po prezidentských volbách, mudruje nahlas zarputilý
Buštěhraďák v krámě u Vinklů:)
„…tak, a teď to maj… teď budou brečet…
a ten Němec, ten ať táhne… i s tou svojí nánou… zpátky do Rakouska!“
JB
VÍTE, ŽE …
Zajímavá video anketa buštěhradského filmového štábu s obyvateli Buštěhradu je ke shlédnutí na webu youtube.com,
pod názvem Anketa zima 2012.
Náš muž v Japonsku
Konec druhé světové války se v Evropě slaví v květnu, ovšem tento globální konflikt
fakticky ukončila až vynucená kapitulace
Japonska v září roku 1945. Císařský militaristický režim se vzdal teprve šest dní poté,
co byla výbuchy amerických jaderných
pum naprosto zničena města Hirošima a
Nagasaki. Jako memento těchto událostí
stojí dodnes v Hirošimě torzo železobetonové budovy, která zůstala stát, přestože
vše v blízkosti epicentra doslova zmizelo
z povrchu země. Tzv. Genbaku Dómu byl
zakonzervován ve stavu po výbuchu jako
protiválečný symbol. Domnívám se, že
bude zajímavé představit vám autora oné
stavby. On totiž pocházel z Čech. Marně
jsem hledal nějaké výročí nebo alespoň
vhodnou souvislost, ale neobjevil jsem ani
žádný oslí můstek. Ve škole mi o něm nic
neřekli a architektura mne začala zajímat
teprve v pokročilém věku. Kdo je na tom
podobně, jistě nepohrdne následujícími
informacemi.
Psal se rok 1880, když se manželům
Valburze a Janovi narodilo již šesté dítě.
Syn dostal jméno po otci, náchodském
hoteliérovi – Jan Letzel. Ve východočeském Náchodě strávil celé dětství. Na
prahu dospělosti odešel na státní průmyslovku do Pardubic, kde pak zůstal
ještě nějaký čas po maturitě jako asistent oboru stavitelství. Tato příprava jej
následně dovedla k vysokoškolskému
studiu na pražské UMPRUM. Tady se
věnoval především dekorativní architektuře, na počátku dvacátého století velmi
populárnímu oboru. Byl také nejoblíbe2 0 1 3 , Č Í S LO 3
nějším žákem slavného českého architekta – profesora Jana Kotěry. Po ukončení
studií nastoupil do ateliéru stavebního
rady Quida Bělského. Prvním realizovaným projektem Jana Letzela je výstavná lázeňská budova Dvorana ve známé
obci Mšené Lázně, nedaleko Budyně nad
Ohří, severně od Slaného. S architekty
Hübschmannem a Bendelmayerem také
spolupracoval na stavbě hotelu arcivévody Štěpána, později hotelu Šroubek, na
Václavském náměstí v Praze, který ovšem
povětšinou známe už jako Grand Hotel
Evropa. Tento pražský secesní skvost
a zmíněná lázeňská budova ve Mšeném,
to jsou bohužel asi jediná existující architektonická díla Jana Letzela v Čechách.
Mezi další významné štace v Letzelově kariéře určitě patří dvouletý studijní
pobyt v Itálii, v architektonické kanceláři
Fabrizia Paschi, a také práce pro slavného německého architekta Georga DeLalande, jehož firma působila zejména
v Číně, Koreji a Japonsku. A právě práce v Japonsku, typickém svou kulturou,
tradicemi a nezaměnitelnou architekturou, mu učarovala nejvíce. V roce 1909
se v cizině poprvé profesně osamostatnil,
aby vzápětí založil, se svým někdejším
spolužákem K. J. Horou, vlastní firmu.
Letzelova celoživotní láska k Japonsku
se samozřejmě projevovala i v jeho práci. Odolné železobetonové kostry, nosné
zdi z neomítaných cihel a kamene, pásy
drsné omítky anebo opakovaný motiv
kupole, tak Letzel mistrně zúročoval
Kotěrovu školu. Skvělým propojováním
tradičních prvků japonské architektury
s nejmodernějšími evropskými trendy
si nakonec vysloužil i přezdívku „yokon
Průmyslový palac v Hirošimě 1930 – zdroj internet
ST R A N A
18
wasai“, tedy „ten, kdo evropsky myslí
a japonsky cítí“. Od roku 1913 již vedl
firmu sám, protože se Hora vrátil do
Čech. V Japonsku vytvořil mnoho významných objektů, například budovy
Ústředního svazu lékařů, kláštery Stella
matutina a Sacré coeur, tokijskou univerzitu Jóchi, jezuitskou kolej, obchodní
muzeum v Ósace, vstupní bránu hřbitova v Jokohamě, dívčí školu ve Futabě,
vyzdobil slavnostní síň německého císařství v Tokiu, také postavil několik velvyslaneckých rezidencí, hotelů a menších
staveb. Bohužel se jich do dnešní doby
dochovalo jen pár. Ovšem, v srpnu roku
1915 dokončil své nejvýznamnější dílo
– Prefektuální palác pro výstavy produktů v Hirošimě, jehož název byl ještě několikrát změněn, ale stále stojí dál, jako
světoznámý Prefectual Industrial Promotion Hall neboli Genbaku Dómu neboli Atomový dům. Jeho charakteristická
železobetonová konstrukce, navržená se
zvýšenou odolností vůči častým zemětřesením, vydržela i obrovský náraz tlakové
vlny a žár při výbuchu jaderné bomby,
přestože stála v ten osudný den roku 1945
pouhých 150 metrů od epicentra. Dodnes
je součástí hirošimského památníku.
Konec první světové války a vznik samostatné československé republiky (roku
1919 byl jmenován neplaceným obchod-
Jan Letzel a Hanako - zdroj internet
ním atašé při konzulátu mladé české republiky) přiměly Letzela k omezení podnikatelské činnosti v Japonsku. V roce
1920 podnikl dlouhou cestu zpět do
Prahy, kde aktivně pomáhal při návratu
legionářů z ruské fronty. Vzhledem ke
znalosti mnoha jazyků (němčina, angličtina, francouzština, arabština, japonština, atd.) pracoval nějaký čas v obchodní
komoře a jako poradce ministra zahraničního obchodu. Snažil se podnikat, ale
nedařilo se mu. V roce 1922 se proto vrací zpět do milovaného Japonska. Několik
let zde ještě pracoval, například u tehdy
ještě málo známé firmy Suzuki nebo jako
zástupce Škodových závodů. Bohužel na
vlastní kůži zažil i nevídaně tragické zemětřesení v regionu Kantó v září 1923.
Zřejmě největší zemětřesení dvacátého
století, při němž zahynulo 140 000 lidí,
jím hluboce otřáslo. V nočních můrách
jej začaly pronásledovat obavy o statiku
jeho staveb. Panická neuróza byla zřejmě také následkem jeho rozvinutého
onemocnění příjicí – syfilidou, kvůli které jej záhy přestanou kontaktovat
příbuzní, a nakonec opouštějí i přátelé.
Osamělý a vážně churav se začátkem
roku 1925 rozhodne pro návrat do rodné vlasti. Zřejmě již tuší, že Japonsko
opouští naposledy. Odjíždí smutný, rozčarovaný a s těžkou myslí, mimo jiné
proto, že zde zanechal desetiletou adoptivní dceru Hanako Mahit – dívku ze
sousedství, které věnoval mnoho času
při výchově a vzdělávání. Starého mládence Letzela k ní vázal komplikovaný
citový vztah. Postupující duševní paralýza jej upoutala brzy po návratu na lůžko. Krátce nato musel být hospitalizován
v blázinci v Kateřinské ulici, kde také
26. 12. 1925, ve svých pětačtyřiceti letech,
umírá. Pohřben byl v rodném Náchodě.
Zajímavostí je, že poslední památka
na Jana Letzela byla objevena až roku
2009 na Ústředním hřbitově v Brně.
Je to právě náhrobek rovu č. 233, který Letzel vytvořil jako stylizovanou
tradiční japonskou bránu Torii, což
má být brána mezi dvěma světy…
Mezi pomyslnými dvěma světy se také
pohyboval český vlastenec, původem
ze sudetského Náchoda, který se proslavil jako autor asi nejznámější budovy od českého architekta ve světě.
S jeho životním příběhem jsem tímto
chtěl velectěné čtenářstvo seznámit.
JB
Rozhovor s opravářem
plynových kotlů
Dobrý den, pane Matoušku, vím o
vás, že jste, spolu se svým otcem, pečlivými pracovníky v rámci oprav a revizí plynových kotlů. Co vše jste schopen
v rámci zákona o revizi kotlů a komínů pro své zákazníky vykonávat?
Montáže, revize a opravy plynových zařízení. Dodávky nových kotlů
a regulací, včetně montáže, vyvložkování komínu a uvedení do provozu.
Můžete stručně popsat, v jakých cenových relacích se pohybujete za jednotlivé úkony?
Servis-revize 600 Kč až 1400 Kč
včetně dopravy. Cena se liší podle
plynového zařízení.
U kondenzačních kotlů provádíme
měření spalin analyzátorem, tím je
možné přesné nastavení a zajištění
maximální účinnosti kotle.
Hrozí občanům nějaký postih za neprovedení revize?
V případě pojistné události po nepředložení platné revize pojišťovna
nevyplácí pojistné.
Dále hrozí z důvodu zanesení kotle
jeho nevratné poškození a zvýšená
spotřeba plynu.
V jaké územní oblasti působíte?
Celý Středočeský kraj a Praha.
Pokud by občané Buštěhradu chtěli
využít vašich služeb, kam by se měli
obrátit?
Na náš NONSTOP telefon:
725 0071 10
Pohotovostní výjezdy přijímáme,
a to bez příplatku.
Děkuji za krátký rozhovor.
(JJ)
Palác po výbuchu atomové pumy
– zdroj internet
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
ST R A N A
19
ˇ
ˇ NÁM PÍŠÍ
CTENÁRI
Úvahy od Bastily k močítku
Úvaha první o náhlé svobodě: Zprávy o volbách milerád nechám jiným,
však zkoumaje nabízený sortiment,
pomyslel jsem na to, že doba dospěla
k určitému zlomu. Hle, zoufalá udržitelnost zdání pokroku je vtipně rozptýlena nevídanou možností plebiscitu o hlavě státu. Lide český, teď zakus
to břímě demokracie, jajkají političtí
krocani a krůty, přidržujíce si na mazaných hlavách svá zlevněná másla.
A co my, kterým nikdo nenamaže? Sametově strhneme Václava Druhého ze
zdi, a už si to šupajdíme ku trikolórou
zdobeným urnám, abychom rozechvěni co francouzští revolucionáři prvně
zažili ten opojný okamžik dosud nepoznané svobody. Dočetl jsem se, že
bylo při dobytí Bastily osvobozeno jen
sedm vězňů – dva internovaní šílenci,
čtyři padělatelé a jeden z incestu obžalovaný hrabě – nesměju se, protože
podobnost je to hodně vzdálená a čistě
náhodná!
Úvaha druhá o obratníku a sadaření: Sesazení božského Kájíka ze zlatého
slavičího trůnu divotvorným idolem
muzikantských lidušek princem Klusíkem, je pro mne, jednadvacátého prosince rozeného přijímače popmusic,
překvapivý obratník. Jenom ta poněkud
plesnivějící panovnická sesle by, spíš
než kralevice, potřebovala pořádného
čalouníka. Ale co, nebývá právě údělem
kraleviců dumat nad relikviemi a poukazovat na hnilobu? No, a toho čalouníka také raději nebrat, to už tu jednou
bylo, a špatně to dopadlo. K trůnu se
hodí šašek. Líbil by se mi tam třeba teatrálně náckovitý rytíř Landa, co zrovna
nedávno zapřáhnul do káry své schizofrenní obsese čerstvé kohouty. Totiž,
pro ty na trůnech i okolo nich nazrává
čas k přesazování. Nemusíme přeci pořád naoko opečovávat ty naše přestárlé a vysílené sady? Sem tam sice ještě
něco málo vyplodí, ale jsou to už povětšinou jen taková ta strupatá pláňata.
Úvaha třetí o syndromu vyhoření:
V Buštěhradě nás žije poměrně dost.
Řeklo by se, mnoho lidí – mnoho názorů; ba ne, mnoho je bohužel jen těch,
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
kteří statečně mlčí. A ještě je dost takových, kterým je všechno fuk. Asi relikt
z dob minulých, když bylo vyjádření
vlastního názoru doslova nebezpečné.
Naštěstí jsou i tací, co dokážou alespoň
srozumitelně zformulovat své postoje a
snaží se prosadit důležité změny v organismu města. Prakticky bychom bez
nich neměli třeba tak hezká hřiště pro
děti, Pavlovo muzeum, kulturní Sýpku, pestrý Pelíšek, Jarmarky mezi rybníky, veselý Masopust nebo důstojnou
Stezku buštěhradskou historií. Chodili
bychom dál na koncerty a úředně vybrané akce, ale Buštěhradu by zřejmě
dávno chyběl slavný pivovar, na místě
zříceného barokního zámku by vyrostl třeba nějaký kurníkovitý Kaštanín, a už vůbec bychom nečetli tenhle
časopis. Pravda, v tom boji mnohdy
donkichotském zůstávají jen bláhoví
vytrvalci. Kolik však bylo těch, co tak
dlouho naráželi na všeobecný nezájem
či něčí nesmyslný odpor, že to prostě
vzdali, vyhořeli. Je jich škoda. Proto je
na čase, aby se probudili noví blaničtí,
kteří znovu zaplanou touhou něco pro
něco dělat.
Úvaha čtvrtá prostě o Zvonokosech:
Ústřední zápletkou provokativní knížky Gabriela Chevalliera je vášnivě
diskutovaná stavba veřejného pisoáru
uprostřed obce. Příměrem, tady u nás
máme v centru pozornosti dominantu
barokního zámku. Postoj k existenci
veřejné toalety rozdělil obyvatele dotyčného jihofrancouzského městečka
na dva takřka nesmiřitelné tábory.
I v Buštěhradě máme zatvrzelé Zámkobijce a optimistické Zámkomilce!
Problém močení ve Zvonokosech se
stal předmětem maloměstského volebního boje. Také vleklá rekonstrukce
buštěhradského zámku byla již mnohokrát zneužita v jidášském způsobu
politického soupeření. Cílevědomou
záchranou historické památky je někdo nadšen, jiného to zase jen dráždí
a pohoršuje. A zámek sám, podobně
jako nepoužívaný záchodek, stojí tiše
opodál té zákopové války. Autor osmdesát let starého dílka také nechává
vlastní stavbu obecního močítka jaksi
nenápadně zmizet. Hlavním tématem
jsou totiž charaktery a vztahy mezi
obyvateli městečka. Záměrně staví do
popředí takové ty smyslnější a sexuálně aktivnější postavy proti zatrpkle zaschlým až frigidním závistivcům. Tak
vlastně nevím, mám doporučovat četbu o ambiciózním rozvážném starostovi Bartoloměji Pěšinkovi, o žádoucí
rusovlásce Juditě Čuprové, o zneuznaném učiteli Kulíškovi, o vzorném prodejci kol Evženu Bzikavkovi nebo naivce Hortenzii, a zároveň o škaredé,
výbojně zbožné a pokrytecky laskavé
Eulálii Čubíkové, o důležitě namyšleném hloupém doktoru Funebralovi,
o lidsky vyschlém notáři Sakumpakovi, sebelítostivém nekrofilním lékárníkovi Famfulovi nebo prostoduchém
a skandálně hříšném faráři Severinovi,
co se pořád snažil být se všemi zadobře? Ale co, zkuste a uvidíte! Stojí za to,
ocitnout se vmžiku o desítky let zpátky a stovky kilometrů daleko, třebaže z
Buštěhradu neuděláte ani krok! A dost
možná i vám dojde, že je nezbytné,
aby se něco změnilo nejen okolo nás,
ale aby se něco změnilo hlavně někde
uvnitř nás. Jinak bychom se jen dál
bezduše brodili v těch svých „promočených Zvonokosech“, podobni obecním bláznům, které dříve nebo později čeká nějaká ta zbloudilá kulka.
JB
Volby
Civilizační procesy se odvíjejí v jiném rytmu než ty, které odrážejí stav
vědomí dané společnosti. Co tedy
představuje těch pět let, po které nám
bude nutné – pokud možno ne pasivně, prosím – přetrpět zneklidňujícím
způsobem zahájené prezidentství Miloše Zemana, vedle více než 200 let
onoho stále nedokončeného úsilí nazývaného „národní obrození“ proměnit kdysi Germány podmaněné české
etnikum v moderní evropský národ?
Málo přece, nic než prodloužení našeho čekání, a v žádném případě to
ST R A N A
20
neznamená smrt našich vlasteneckých
nadějí. To, co vadí, není ani tak to, že
Karel Schwarzenberg nevyhrál, jako
metody, za jejichž použití se podařilo
uspět jeho soupeři: včetně toho, jaký
signál tento druh vítězství vysílá směrem nejen k ostatním národům, ale
především směrem k nám samotným.
K nově – demokraticky – zvolenému prezidentovi bychom nebyli takto
přísní, kdyby jeho úspěch nebyl založen na popření devízy naší republiky,
již si její zakladatel nechal vyšít na
svou zástavu: „Pravda vítězí“. Kampaň
vedoucí k tomuto úspěchu zjevně obsahovala snahu přesvědčit veřejnost
o tom, že jeho odpůrce zpochybňuje
poválečné uspořádání ve střední Evropě. Že by pouze nevinný politický
fígl, k nimž ve volebních kampaních
běžně dochází? Podle nás prachsprostá lež, o to škodlivější, že posvěcuje
politickou chybu, jejíž nepřipouštění
nadále komplikuje rovnocenné zařazení českého národa do koncertu plně
emancipovaných, sebevědomých evropských národů, a podporuje představu, že tento se nadále topí v jakési
mimoevropské bažině. Ano, „chyby“,
jak řekl svého času kníže Talleyrand,
taktéž jako náš „kníže“ ministr zahraničních věcí jisté země, „jsou někdy
horší než zločiny“. To se dá plně uplatnit i na „odsun“ samotný, jenž představoval nejen zločin, ale zjevně i chybu,
jak to dokazuje už samotný fakt, že se
nám jako strašidlo vrací do veřejných
debat po bezmála 70 letech.
Co vlastně řekl Karel Schwarzenberg? Pouze to, že z dnešního pohledu
by bylo vystěhování Němců posuzováno jinak než ve své době, kdy představoval zcela srozumitelnou reakci na
právě prožité hrůzy. A copak to není
pravda? Proč by nám mělo podobné
tvrzení vadit, včetně zdůrazňování
přesvědčení, že připouštění kolektivní viny se příčí našim morálním
a právním principům? Určitě by nám
to vadit nemělo. Nevadí to ani autoru těchto řádek, od dětství živeného
vyprávěním o zvěrstvech páchaných
„Sudeťáky“ na zubožených účastnících tzv. „pochodů smrti“, při nichž
zahynul jistý počet přátel jeho rodiny.
Dokonce se domnívá, že by nám po2 0 1 3 , Č Í S LO 3
dobná reflexe možná pomohla i v naší
snaze o tolik reklamované „překonání
minulosti“, a to i při posuzování období, v nichž by už nešlo o ty, které naději
neztrácející Masaryk nazýval „našimi
Němci“.
Nebudeme se tu ohánět Biblí, která
mluví „o trámu v oku svém“, a následně
posuzovat, nakolik ta či ona tříska v oku
těch či oněch je porovnatelná s tím či
oním trámem v očích těch druhých.
Víme jen, že dospělost spočívá v tom,
že se dotyčný jedinec neohání vinami
druhých k tomu, aby ospravedlnil své
vlastní činění, a věčným poukazováním na to, že „on si nezačal“. A totéž
by mělo platit o jedincích, z nichž se
skládají celé národy. Představa, že barbaři jsou ti druzí, na rozdíl od „nás“,
je – jak nám vysvětluje moudrý antropolog či etnolog Claude Lévy-Strauss
– základní představou právě barbarů
samotných. Oproštění se od této představy spočívá v připouštění myšlenky,
že nikdo není barbar, či chcete-li, naopak, že barbar dřímá v každém z nás.
A existuje-li nějaký civilizační projekt
hodný tohoto jména, tak je to právě
potírání barbarství ve vlastním nitru,
spojené se snahou ho potřít ve společenství, ke kterému náležíme.
Tento projekt se nazývá Evropa.
Génius evropské civilizace, za jejíž neoddělitelnou součást se považujeme,
spočívá v odvěké, po staletí se vyvíjející schopnosti této civilizace vrhat
kritický pohled na sebe samu a analyzovat vlastní dějiny. Tato civilizace si
je zároveň vědoma, že tato schopnost
není nabyta jednou provždy a že se
může snadno vytratit. Sebekritičnost
spojená s pocitem vratkosti je asi to
hlavní, co dělá rozdíl mezi evropským civilizačním okruhem a jinými
okruhy, jejichž vykročení obdobným
směrem je často nadále brzděno fanatismy, ať už náboženského, nebo
nacionalistického druhu. Z již řečeného vyplývá, že hranice mezi všemi
těmito okruhy není ani tak geografická jako hranice uvnitř každého z nás.
Je tudíž na každém z nás, abychom si
tuto hranici přísně střežili a nenechali se zaplavit návaly nesnášenlivosti a
nevraživosti. Zejména když se definujeme coby „federalista“ a aspiruje-
me na funkci zástupce vlastního státu
navenek. V euroslangu bychom mohli
říct, že nevraživost vůči druhým má
věru minimální eurointegrační potenciál. Takhle bychom Evropu opravdu
nesjednotili. Ledaže náš cíl je úplně
jiný!?
(vyšlo v časopise Přítomnost. Autor
Petr Fleischmann; 28. 1. 2013)
O politických nálepkách,
reflexi prezidentské volby a vládě v Buštěhradě
Před pár dny mi nejel autobus. Přes
nástěnku skautů a Pelíšku jsem došel
až k vývěsce ČSSD, na které se můžeme
poslední dobou seznamovat s reflexí
dění v Buštěhradě od pana Janouškovce, aktivního občana, který se stará. Jen
víc takových… aktivních občanů, kteří se starají. Ač nevolič ČSSD (s výjimkou pana Dienstbiera staršího) s ním
někdy souhlasím, někdy nesouhlasím,
někdy ho „neučtu“... Každopádně jsem
rád, že tu je, píše a mluví, čímž dokládá, že politika, i ta naše buštěhradská,
je věcí veřejnou. Jenže teď jsem se na
nástěnce například dočetl, že „vedení
města v koalici s TOP 09 vynakládá
zvýšené prostředky na vydávání místního informativního BZ“ a vedle toho
smířlivý článek o prezidentské volbě
plný nadějí nad zvolením „našeho“
nového „středo-levicového“ prezidenta, zakončený „připomenutím“
celorepublikových výsledků (55 % pro
Zemana). To všechno je jistě pravda,
po prezidentských volbách napěchovaných nepravdami téměř balzám pro
naše uši. Takže, kde že je problém?
Ze zasedání městského zastupitelstva se už dávno stala fraška, kde
osobní animozity potírají veškerý obsah. K tomu teď navíc přichází snaha
přenálepkovat osobní spory stranickými značkami (je pan Sejkora více
panem Sejkorou, nebo zástupcem
TOP09?), a celé dění v Buštěhradě přejmenovat na spor levice s pravicí. Což
na mě působní jako bohapustý pokus o manipulaci. Proč ještě v článku
z listopadu 2012 o krajských volbách
pan Janouškovec uvádí detailně hlasy
z Buštěhradu (zvítězila levice, ČSSD
165 hlasů a KSČM 163 hlasů) a neuvádí, že u nás v Buštěhradě při prezidentST R A N A
21
ských volbách dostal Karel Schwarzenberg 765 hlasů, tedy 55 %? Ne,
nechci otevírat rány z prezidentských
voleb, ani kritizovat pana Janouškovce, který občas asi musí hovořit stranicky a podřizovat se populistickému
tónu. Chci upozornit na nebezpečí,
jež se skrývají v uplatnění stranického klíče, který logicky lídři místních
stranických organizací prosazují.
V současném vedení města jsou
lidé schopní a důvěryhodní, schopní,
ale nedůvěryhodní, neschopní a důvěryhodní, stejně jako ti neschopní
a nedůvěryhodní. Pokud si od každého vezmeme jeden exemplář, a ti se
sejdou v jedné straně, ocitnou se lidé,
kteří by mohli tvořit perfektní tým
a vzájemně se doplňovat, na různých
stranách barikády. K tomu na každé straně ten jeden nedůvěryhodný,
a zároveň schopný se do zastupitelstva
prosadit, vyvolá takovou animozitu
těch z té druhé strany, že jejich potenciál bude zcela vyplýtván štěkáním na
své souputníky, třeba opět schopné
a důvěryhodné, kteří budou hájit svého soudruha.
Pokud jsou tu opravdoví straníci, ať
za své strany kandidují, je ale nebezpečné operovat stranickými nálepkami u těch ostatních, a je škoda, když
se jimi dobří kandidáti sami nálepkují,
protože tak se nám podstata věci ještě více vzdaluje. A jestli současné vedení města (tedy všichni zastupitelé)
za něco zaslouží kritiku, tak to není
způsob nákupu multikáry, ale přístup
k vedení obce, absence snahy jít vstříc
občanům a neschopnost racionálně
mluvit s lidmi na druhé straně našeho
malého rybníku. Můžeme být nespo-
Chléb pro Hiromi Bendovou
(pečený bez domácí pekárny)
1 kg hladké mouky, 3 lžičky soli,
1 lžíce cukru, 6 dkg droždí (stačí zakoupená kostka, byť má 42 g), 1 lžíce kmínu, 6 dcl vlažné vody, 2 lžíce
octa, 1 vejce
Mouku vsypeme do mísy. Uprostřed uděláme důlek, do kterého
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
kojeni s tou velkou politikou, jenže ta
naše malá ji v lecčems předčí. A pokud
zkombinujeme to nejhorší z obou, budiž nám halda lehká.
(Jan Mrkvička)
Chtěl bych jen krátce reagovat na
pana Mrkvičku. Předně chci poděkovat za jeho názor, ale i za to, že čte i jiné
příspěvky než v místních periodicích.
Na mnoho nadhozených otázek dostane jistě odpověď v jiných článcích
tohoto čísla. Bohužel se nemohu ztotožnit s názorem, že celé dění v Buštěhradě se přejmenovává na spor levice
s pravicí. Podle mého názoru zde existují dvě uskupení, ve kterých je pestrá
směsice lidí smýšlejících politicky odlišně, ale která, u každého jinak, spojuje stejný cíl. A to mám na mysli, jak
místní koalici Pro Buštěhrad – TOP
09, tak i zcela nadstranickou skupinu
opozice, kde bychom opravdu těžko
hledali čistou levici nebo pravici. Každopádně mě příspěvek pana Mrkvičky
inspiruje k tomu, abychom nastínili
místním obyvatelům, jak to vlastně vypadá v rozložení buštěhradské veřejně
aktivní společnosti vzhledem k vedení obce. Doufám, že se tomu budeme
věnovat v některém příštím čísle. Ještě
jednou děkuji za příspěvek.
(Jiří Janouškovec)
Nepotěšili jste mě, ani já
vás nepotěším
Oba buštěhradské časopisy nedávno
umístily na své titulní strany obrázky
z prosincové návštěvy nového krajského hejtmana Josefa Řiháka v areálu
dáme cukr, rozdrobíme droždí,
zalijeme dvěma deci vlažné vody
a necháme na teplém místě 10 minut
vyběhnout kvásek. Sůl a kmín nasypeme kolem důlku s kváskem. Na
kvásek nalijeme další dvě deci vody
s octem a nakonec ještě poslední dvě
deci vlijeme do mouky. Vše dobře
propracujeme a necháme na teplém
místě asi půl hodiny kynout. Z vykynutého těsta vyválíme dva bochníčky,
buštěhradského zámku, zřejmě v bláhové naději, že se vyhlídky na dokončení jeho kompletní rekonstrukce konečně zlepší. Poslední mediální zprávy
však jasně hovoří o tom, jak se naše
naděje rozplývají. Sociální demokrat
Řihák se ovlivnit nedal a vyslovil se
k buštěhradskému zámku více než jasně: „Nejsem pro dostavbu. Je to velká
investice. Nejde jen o stavbu samotnou,
ale i o údržbu a provoz, respektive jeho
mandatorní výdaje.“ Krajští radní už
rozhodli (rada kraje = 7 členů ČSSD,
4 členové KSČM + opoziční menšina TOP a ODS), takže pokračovat
v rekonstrukci se nebude! Prý „aby šly
finance do potřebnějších oblastí“, tak
se namísto kontroverzní rekonstrukce
zámku v Buštěhradě bude záhy budovat „mnohem potřebnější“ památník
odboje na zámku v Panenských Břežanech (kdysi oblíbené sídlo R. Heydricha). Můžeme jen doufat, že si tam
z Buštěhradu neodvezou „svůj zámecký
park“, když už do něj vrazili tolik peněz.
Třeba, když to dobře dopadne, tak nám
ho levně prodají. Hejtman Řihák, který
sám navrhl zbourání buštěhradského
zámku, ještě nedávno sliboval, že nás
„nenechá na holičkách“. Jak to myslel,
je zřejmé již z toho, že se nyní poněkud
zmateně vyjádřil „proti dostavbě“, přestože se tu nikdy nic nedostavovalo, ani
dostavovat nemělo. Vypadá to, jako by
nepochopil, že zatím všechny investice
do rekonstrukce zámku vložilo pouze
město Buštěhrad. Středočeský kraj jako
vlastník většiny zámeckého areálu investoval jen do obnovy parku, zatímco
v zámku obrazně „dodnes nezatloukl
ani hřebíček“.
JB
které položíme na sádlem vymazaný
a hladkou moukou poprášený plech.
Po upečení potřeme rozkvedlaným
osoleným vajíčkem a ještě dáme do
trouby.
Pečeme cca na 220 stupňů z obou
stran 30 minut + 10 minut potřený.
A teď můžete přivítat i zahraniční
návštěvu. Pozor, nezapomenout na
sůl!
Heble
ST R A N A
22
ˇ
BUŠTEHRADSKÝ
CHODEC
Kozlerovy schody
K baště Králičovny přiléhají široké
schody, spojující Starý hrad s Revoluční ulicí. Tato důležitá buštěhradská zkratka však nebývala vždycky
pohodlným schodištěm. Původně se
skalnatou strání klikatila jen obtížně
schůdná stezka, po níž se obvykle sápali jen truňkuchtiví vesničané k oblíbenému mázhausu. Jedním z nich
býval také muzikant-citerista Karel
Cibula. Buštěhradský rodák v mládí
sedával v jedné lavici reálného gymnázia s Matějem Kozlerem, původem
z Drozdova na Hořovicku. Přátelství
obou spolužáků, prohloubené ještě
společným studiem na pražské technice, přetrvalo doslova věky. Četné
vzájemné návštěvy si kamarádi rádi
zpestřovali popíjením piva a kořalky,
k nemalé radosti jejich početných
rodin. Ale co zmůže lamentace žen
a pláč opouštěných dětí proti posvátnému a hlubokému svazku dlouholetých kumpánů. Někdy navštívil Karel
svého přítele Matěje u nich v Drozdově, však mnohem častěji dojížděl
Kozler do Buštěhradu. Pochopitelně,
hořovické ležáky se ani v nejmenším
nedaly srovnávat s lahodnou chutí
piva buštěhradského. Ale byl tu ještě jeden důležitý důvod. Svého času
se zde totiž oba vystudovaní stavitelé
podíleli na budování nových pivovarských sklepů. Problémy s četnými prameny spodních vod buštěhradských strání na ně kladly velmi
vysoké odborné nároky. Samotná
vazba k pivovaru však naplňovala
zvláštním smyslem jejich každodenní práci a snadná dostupnost pěnivého moku pak přinášela přirozenou
radost. Důsledkem toho byl nepřehlédnutelný fakt, že oba stavitelé byli
pod parou již brzy zrána a k večeru
už končili doslova na šrot. I cesta po
rovině jim pak samozřejmě činívala
nemalé potíže. V Buštěhradě, rozloženém po strmých svazích, si však
ani střízliví chodci horizontálního
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
pohybu moc neužijí. Natož podroušení inženýři. Za takových okolností
byla krkolomná cesta výše zmíněnou
pěšinou nahoru do hradu srovnatelná snad jen s utrpením alpinistů ve
vrcholových partiích himálajského
velikána. Skalnatý výšvih se drolil
a rozdíral dlaně při snaze udržet alespoň zdánlivě stabilní pozice. Mnohdy to byl takříkajíc nekonečný boj
o holý život. I tak ale bývala námaha
dříve či později korunována úspěchem. Snad nejhorším nápadem se
však jevila vražedná cesta opačným
směrem. Již při pouhém pohledu na
střechy domků hluboko dole berou
leckoho tísnivé pocity i dnes. Avšak
pro kurážné alkoholiky ani strmá
stezka překážkou nebyla. Několik takových lehkovážných sestupů se spíše podobalo volnému pádu, ale tvrdá
přistání byla s příslovečnou dávkou
štěstí snesitelná. Snad zpětný pohled
na životu nebezpečnou strminu,
na nevratně poškozené oděvy, na
množství podlitin a odřenin, a také
myšlenka na opakující se domácí výslechy přivedly jednoho dne přátele
k závažnému rozhodnutí. A byl to
právě Matěj Kozler, který vyřkl onu
historickou větu: „Už mě to ...,, vezmeme motyky a vykopeme tu schody!“ Podle dostupných informací
z neexistujících pramenů však nebyl
onen nápad realizován až tak doslova. Vzdělaní pijani si totiž na kopáčské práce najali obecní nezaměstnané a pro následné stavební úpravy
využili řemeslníky ze stavby pivovarských sklepů. Ostatně, odtud prý
pocházel i všechen použitý stavební
materiál. Pionýrské dílo bylo dokončeno za neuvěřitelné čtyři týdny,
koncem roku 1865. Oba stavitelé za
něj byli náležitě odměněni v naturáliích, na Vánoce šafářem a na Silvestra pak buštěhradským stárkem. Lze
se domnívat, že hlavní Kozlerovou
motivací bylo též poněkud vtíravé
břímě zodpovědnosti vůči vlastním
dětem. Měl jich v Drozdově devět,
narozených jako schůdečky – posuďte sami: Pepička 1846, Frantík 1849,
Maruška 1851, Jan Baptista 1854,
Ančí 1856, Vincenc 1859, Venoušek
1861, Josef 1864 a Christina 1865.
Přestože se na oba tvůrce časem pozapomnělo a i do jejich díla se s chutí
zahryzl zub dějin, myslím, že svým
nápadem Matěj Kozler zásadně změnil tvář této části obce. Rozpadající
se schodiště bylo před několika lety
dorekonstruováno. Stávající kluzké
schodnice a celkový architektonický
dojem mu přisoudily lidový název
„schody do metra“. Vloni inicioval
místní okrašlovací spolek umístění informační cedulky na betonové zábradlí v dolní části schodů, ale
městský úřad k tomu nedal svolení,
proto byla tabulka s nápisem „Kozlerovy schody“ slavnostně připevněna
(s laskavým dovolením pana Kühnela) na stěnu přilehlé garáže. I přes
odmítavý přístup úředníků se dnes
mohou návštěvníci města seznámit
s jednou z nejoblíbenějších a nejvyužívanějších staveb Buštěhradu.
(S využitím Almanachu 500 let města Buštěhradu, Českého hudebního slovníku, Vlastivědného dokumentačního fondu – Podbrdsko-Encyklopedie, webových stran obcí
Buštěhrad a Drozdov, webu stavební firmy
FISA, hlášení CIA-FBI Buštěhrad a dalších
dílčích informací připravil a sepsal, jako
součást kapitoly „Co v kronikách nenajdete“ své aprílové seminární práce, Jiří Blesk.)
ST R A N A
23
Buštěhradské listy - dvouměsíčník; Ev. č. MK ČR E 20893
Obrázek na titulní straně: Masopust. Foto Monika Źitníková
Vydavatel: Občanské sdružení Buštěhradské fórum, Okružní 849; www.bustehradskeforum.cz
Odpovědný koordinátor: Ing. Jiří Janouškovec; [email protected]
Redakční rada: Jiří Blesk (JB), Ing. Jiří Janouškovec (JJ), Ing. Arch. Daniela Javorčeková (DJ),
Ing. Jitka Müllerová (JM), Jaroslav Pergl (JP)
Korektura textu: Jan Dvořák; Design a grafika: Michal Fiala a Dana Stolzová
Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele a redakční rady.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Den vydání: 25. 2. 2013. Uzávěrka dalšího čísla bude 15. 4. 2013
Tisk: Kočka Slaný
Náklad 1000 ks
Cena zdarma
2 0 1 3 , Č Í S LO 3
ST R A N A
24
Download

O T E V R E N Y C A S O P I S O B C A N U B U S T E H R A D U 2 0