SDRUŽENÍ VLASTNÍKŮ OBECNÍCH A SOUKROMÝCH LESŮ V ČR
POD ZÁŠTITOU
MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ, SEKCE LH
A
KOMORY OBCÍ SVAZU MĚST A OBCÍ
OPTIMALIZACE PRÁVNÍ FORMY
HOSPODAŘENÍ NA OBECNÍM LESNÍM
MAJETKU
SBORNÍK REFERÁTŮ
Z ODBORNÉ KONFERENCE
Kostelec nad Černými lesy
23. 11. 2010
pod odbornou záštitou a s finančním přispěním
MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ, SEKCE LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Odborný garant:
Ing. František Kučera
předseda SVOL, jednatel Městské správy lesů Pelhřimov s. r. o.
K Silu 1980, 393 01 Pelhřimov
tel./fax: 565 323 421, e-mail: [email protected]
Organizační garant:
Marie Růžková
tajemnice SVOL, K Silu 1980, 393 01 Pelhřimov
tel./fax: 565 324 203, e-mail: [email protected]
Vydalo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR
K Silu 1980, 393 01 Pelhřimov
www.svol.cz
Editor: Ing. František Kučera, Marie Růžková
Foto na obálce:
Náklad: 250 ks
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
2
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
OBSAH
ÚVOD
FRANTIŠEK KUČERA ............................................................................................... 4
SPOLUPRÁCE SE ZÁSTUPCI NESTÁTNÍCH LESŮ
JOSEF BEZDÍČEK ..................................................................................................... 5
ZHODNOCENÍ INSTITUCIONÁLNÍCH A SMLUVNÍCH FOREM SPRÁVY LESNÍHO
MAJETKU Z HLEDISKA OBCE JAKO VLASTNÍKA LESA – VÝHODY, RIZIKA
MARTIN FLORA, PETR JELÍNEK .............................................................................. 7
STANOVENÍ VÝŠE NÁJMU Z OBECNÍHO LESA
VÁCLAV KUPČÁK, DALIBOR ŠAFAŘÍK .................................................................. 15
POLYFUNKČNOST A DLOUHODOBOST LESNÍHO MAJETKU,
METODY ROZHODOVÁNÍ O FORMĚ HOSPODAŘENÍ NA OBECNÍM LESNÍM MAJETKU .....
LUDĚK ŠIŠÁK ....................................................................................................... 25
JAK POMÁHÁ OBCÍM, KTERÉ VLASTNÍ LESY, PROGRAM ROZVOJE VENKOVA?
JAN KALAFUT ....................................................................................................... 33
HOSPODAŘENÍ NA LESNÍM MAJETKU – TRADICE, KONTINUITA, ODPOVĚDNOST
TOMÁŠ CZENIN..................................................................................................... 39
DRUŽSTEVNICTVÍ JAKO MODERNÍ ZPŮSOB OBHOSPODAŘOVÁNÍ MENŠÍCH
OBECNÍCH LESNÍCH MAJETKŮ – PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI A POZNATKY
JIŘÍ ŠTĚPÁNEK ...................................................................................................... 41
SPRÁVA OBECNÍCH A SOUKROMÝCH MALOLESŮ PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI
VLADIMÍR ZIKA .................................................................................................... 43
ZKUŠENOSTI ZE ZAHRANIČÍ – AKTUÁLNÍ TRENDY SDRUŽOVÁNÍ VLASTNÍKŮ LESA
PŘI SPRÁVĚ LESA V NĚMECKU
JIŘÍ MATĚJÍČEK .................................................................................................... 45
SKÚSENOSTI A PROBLÉMY PRI OBHOSPODAROVANÍ OBECNÝCH A SÚKROMNÝCH
LESOV V SR
MILAN DOLŇAN, JURAJ VANKO ........................................................................... 57
PŘÍNOS NESTÁTNÍCH LESŮ PRO UDRŽENÍ ŽIVOTA NA VENKOVĚ, TVORBU KRAJINY
A ZAMĚSTNANOST
JOSEF MATĚJEK .................................................................................................... 59
VÝZNAM LESNICKÝCH FIREM OBCÍ PRO REGION
RADOMÍR CHARVÁT ............................................................................................. 63
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
3
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
ÚVOD
FRANTIŠEK KUČERA
Odbornou konferenci na téma Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
pořádá Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) pět týdnů po komunálních
volbách. Proč? Do zastupitelstev obcí přišli nové lidé, na řadě radnic usedli do křesel noví starostové a
místostarostové. Vedení obcí, které mají vlastní lesy, si dříve nebo později položí otázku, zda je
v obecním lese hospodařeno správným způsobem a zda by, i s ohledem na dopady ekonomické krize
na obecní rozpočet a rozvojové plány obce, nebylo možné zvýšit finanční výnos z lesa – byť třeba jen
na kratší dobu. SVOL jako zástupce nestátních vlastníků lesů považuje za svou povinnost být
představitelům obcí (a to nejen členských) nápomocen při jejich nelehkém rozhodování, upozornit je
na možné důsledky jejich konání a poradit, jakým způsobem spravovat lesní majetek obce, využít jeho
potenciál a přitom neohrozit samotnou podstatu lesa.
Na úvod několik slov k vlastnické struktuře lesních pozemků v České republice. Výměra lesních
pozemků činí 2 652 tis. hektarů, z toho obecní lesy představují cca 17 % (lesy obcí a měst 16 %, lesy
lesních družstev obcí 1 %), lesy soukromé 23 % a lesy státní 60 %. Ve SVOL je sdruženo téměř 225
tis. ha obecních lesů, což je více než polovina českých obecních majetků. Jedná se převážně obce
s majetkem o velikosti 100 – 500 ha. Tři čtvrtiny našich členů v komoře obecních lesů mají les menší
než 500 ha, zbytek tvoří velké lesní celky velkých měst.
V České republice je velikostní struktura obecních lesních pozemků sice podstatně příznivější
(průměrně 78 ha) než struktura lesních pozemků v majetku fyzických osob (průměrně cca 3 ha), ale i
tak představuje podíl obcí, které vlastní menší než 10 ha, cca 52 %. Z tohoto výčtu je zřejmé, že
informace o těchto velmi malých obecních lesních majetcích je těžké podchytit a s těmito vlastníky
pravidelně a kvalitně komunikovat – dle odhadů se jedná o 4 700 – 4 800 obcí. Takový drobný lesní
majetek sám o sobě nemůže přinést obci významné přilepšení do obecní kasy, ale ve spojení s lesy
okolních obcí, může generovat pracovní příležitosti, další možnosti rozvoje obce a zároveň i zlepšení
konkurenční a vyjednávací pozice nestátních lesů jako celku.
Naším cílem je poukázat na úskalí při nakládání s historickým majetkem obcí, zdůraznit vedle
ekonomického pilíře hospodaření v lesích také sociální a environmentální funkce obecních lesů a
upozornit na možnosti spolupráce mezi obcemi.
Kontakt:
Ing. FRANTIŠEK KUČERA
předseda SVOL, jednatel Městské správy lesů Pelhřimov s. r. o.
K Silu 1980, 393 01 Pelhřimov
tel.: 565 323 421
e-mail: [email protected]
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
4
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
SPOLUPRÁCE SE ZÁSTUPCI NESTÁTNÍCH LESŮ
JOSEF BEZDÍČEK
Vážené dámy, vážení pánové,
dovolte mi, abych Vás i já přivítal na této odborné konferenci, která se koná pod záštitou Komory obcí
Svazu měst a obcí České republiky. Při své činnosti Svaz hájí zájmy místní samosprávy jako takové
bez ohledu na velikost měst a obcí. Tato obhajoba se týká i oblasti nakládání s lesy, resp. hospodaření
v nich, jelikož každý les se nachází na katastrálním území nějaké obce. Počátkem 90. let minulého
století po změně politického prostředí byla provedena rozsáhlá restituce majetku včetně lesního. Lesy
se tak dostaly do držení mnoha vlastníků, ať již starobylým šlechtickým rodům, obcím, městům, tak i
státu. Lesní porosty vždy tvořily nezastupitelnou součást české přírody a krajiny, jsou přirozeným
ekosystémem mnoha lesních živočišných a rostlinných druhů. Zároveň jsou zdrojem obživy mnoha
obyvatel, zejména díky produkci dřevní hmoty. Další neopominutelnou funkcí lesa je prostor pro
rekreaci a volnočasové aktivity obyvatelstva.
Při všech těchto činnostech a funkcích, které les představuje, musí vždy vlastník lesa a jeho uživatele
dbát o správnou péči, aby tyto funkce les naplňoval nejen v současnosti, ale i v budoucích letech.
Pokud jde o lesní majetek vlastněný obcemi či městy, pak ty velmi často spolupracují s odbornými
subjekty, které jsou schopny takovou péči zejména v souladu s lesním zákonem zabezpečit, nebo za
tímto účelem zřizují hospodářské a odborné složky či organizace (tzv. lesní správy, technické služby
apod.).
Na území obcí se ovšem nachází i lesy, které nejsou ve vlastnictví státu či obcí, přešly nebo byly
převedeny na soukromé vlastníky. I tito jsou povinni zabezpečit péči o les v souladu s lesním
zákonem, který významně reflektuje veřejný zájem. I hospodářský les nemůže být obhospodařován
čistě z vůle soukromého vlastníka, vždy musí docházet ke konzultaci se zástupci dotčených orgánů
státní správy, ale i se zástupci obcí, na jejichž území takový les leží. Důvodem jsou takříkajíc dobré
sousedské vztahy s ohledem zejména na rekreačně odpočinkovou roli lesa pro obyvatele přilehlých
měst a obcí. Svaz a Komora obcí nezaznamenává nijak významné narušení takového soužití mezi
soukromými vlastníky lesa a obcemi, naopak nemálo majitelů nestátních lesů se zapojilo do různých
projektů, které obec zaštiťuje, např. naučné stezky, odpočívadla.
Vážené dámy, vážení panové,
zástupci nestátních lesů jsou kromě soukromých vlastníků lesů i obce a města. A jelikož v mnoha
činnostech a oblastech jsou zájmy těchto dvou typů zástupců shodné, pak je logické vytvoření
společné organizace, která dokáže zájmy těchto obou skupin odborně hájit. Ano, mluvím o Sdružení
vlastníků obecních a soukromých lesů, které vzniklo v roce 1992 v Pelhřimově. Díky tomuto sdružení
existuje konstruktivní partner pro vládu, ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy i další
veřejně působící instituce, konstruktivní při tvorbě národní lesnické politiky, přípravě programových
dokumentů pro čerpání evropských i státních dotačních prostředků a v neposlední řadě při vytváření
právního prostředí regulujícího oblast nakládání s lesy. Svaz jako povinné připomínkové místo se
dlouhodobě k těmto dokumentům vyjadřuje, z odborného hlediska se touto oblastí zabývá svazová
Komise životního prostředí a je velmi dobře, že na činnosti této komise se podílí i zástupci SVOLu,
zejména jeho předseda František Kučera.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
5
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Tímto si dovoluji poděkovat představitelům SVOLu za jejich pozitivní přínos pro lesní hospodářství
v České republice. Věřím, že tato oboustranně výhodná spolupráce bude jistě pokračovat i nadále.
Děkuji za pozornost.
Kontakt:
JOSEF BEZDÍČEK
místopředseda Svazu měst a obcí České republiky
předseda Komory obcí Svazu
starosta obce Čemná nad Orlicí (Královéhradecký kraj)
e-mail: [email protected]
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
6
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
ZHODNOCENÍ INSTITUCIONÁLNÍCH A SMLUVNÍCH FOREM SPRÁVY LESNÍHO
MAJETKU Z HLEDISKA OBCE JAKO VLASTNÍKA LESA – VÝHODY, RIZIKA
MARTIN FLORA, PETR JELÍNEK
Trochu historie
Jedním z důsledků celospolečenských změn po roce 1989 byla náprava majetkových křivd
způsobených komunistickým režimem. Zákonodárný sbor začal počátkem roku 1990 s přípravou na
vydání restitučních zákonů umožňujících navrácení ukradeného soukromého majetku. Další nutnou
etapou bylo i opětovné oddělení majetků obecních a městských od majetku státu, tedy obnova
obecního kmenového jmění.
To umožnil zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do
vlastnictví obcí, kterým byly vytvořeny podmínky pro navrácení budov a pozemků, historicky
patřících obcím a městům. Mezi tento majetek patřily i bývalé městské a obecní lesy a budovy nutné
pro lesnický provoz. Celý proces vracení lesních majetků obcí a měst a zejména přístup tehdejších
starostů byl velmi různý. Mnozí starostové pochopili, že vrácení majetku umožní obci určitou finanční
samostatnost a přispěje k lepšímu hospodaření obce, jinde byl naopak proces navrácení lesů a zejména
možnost samostatného hospodaření s relativně malými výměrami lesů zpochybňován a ke snahám
lesníků, kteří pamatovali hospodaření městských lesů a chtěli je obnovit, se mnozí starostové stavěli
vlažně, až odmítavě.
Přesto většina obcí a měst podklady pro vrácení lesních majetků v průběhu roku 1991 – 92 připravila a
o vrácení svých bývalých lesních majetků požádala. V letech 1992 – 1994 požádalo o vrácení 3.880
obcí a měst, šlo o majetky s celkovou výměrou 300 tis. ha. K 31.12.1994 bylo skutečně vráceno 92 %
této výměry. Po krátkém období váhání a prvních pozitivních zkušenostech s obecními lesy požádaly i
ty váhající obce a města o vydání svých lesních majetků. Proces dohledávání dokladů, identifikace
dalších bývalých majetků a jejich vracení poté pokračoval i v následujících letech a spolu s dalšími
zákonnými úpravami bylo postupně do roku 2008 vráceno obcím a městům více než 419 tis.ha.
Naprostá většina a to více než 85 % této výměry tvoří majetky do velikosti 100 ha. Obecních a
městských majetků o výměře nad 1000 ha je několik desítek.
Právě relativně malá výměra vracených majetků vedla mnoho obcí k úvahám, zda je vůbec možné,
aby les obci něco přinášel, zda nebude jen přítěží a zároveň vyvstávala otázka, jakým způsobem svoje
lesy obhospodařovat tak, aby přinášely pro obec, či město co nejvyšší užitek.
Les rozhodně nemůže být považován za majetek přinášející okamžité a vysoké zisky. Vlastnictví lesa
bylo vždy považováno za dlouhodobý vklad, znak určitého postavení, určité úrovně hospodaření
města, či obce a také pojistku pro horší období. Vždy se přihlíželo nejen k ekonomickému významu
lesa, zohledňovány byly i tzv. ostatní funkce. Výnos z lesa se pravděpodobně nikdy nebude příliš lišit
od úrokových sazeb peněžních ústavů, málokdy vynáší víc. Přesto je les ochotně bankami přijímán do
zástavy v případě úvěrů, vlastnictví lesa je projevem odpovědného přístupu k majetku.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
7
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Možné varianty nakládání s obecním lesním majetkem:
Zajistit hospodaření ve svých lesích může obec celou řadou způsobů. Pomineme-li ty z nich, které
připadají v úvahu teoreticky, lze mezi možné reálné varianty nakládání s obecním lesním majetkem
zařadit následující:
A. Zcizení obecního lesního majetku, tj. převod vlastnického práva k obecnímu lesnímu majetku
na jinou na obci nezávislou osobu
B. Zajištění hospodaření na obecním lesím majetku bez jeho zcizení
1. zajištění hospodaření v lese prostřednictvím zaměstnanců obce
2. zajištění hospodaření v lese prostřednictvím příspěvkové organizace zřízené obcí
3. zajištění hospodaření v lese prostřednictvím obchodní společnosti (s. r. o., a. s.) založené
obcí
4. smlouva o zajištění hospodaření se třetí, na obci nezávislou osobou
5. zajištění hospodaření prostřednictvím lesního družstva, či jiné formy sdružení vlastníků
lesů
6. nájem (podnájem) lesa třetí, na obci nezávislé osobě
S jednotlivými variantami nakládání s lesním majetkem je spojena celá řada navazujících a
souvisejících aspektů:
A. Zcizení obecního lesního majetku
Les nebyl obcemi a městy nikdy pořizován za účelem okamžitého finančního prospěchu, do období
průmyslové revoluce bylo pro rozvoj obcí a měst důležité získat přístup k dřevní hmotě. Proto bývají
lesní majetky u většiny obcí a měst majetkem historickým; mnohdy je les ve vlastnictví obce, či města
již několik staletí. Výjimkou jsou snad některé pohraniční oblasti a tzv. příděly lesa prováděné po roce
1945, kde obce les skutečně vlastnily jen velmi krátkou dobu, od přídělu v letech 1947-49 někdy do
poloviny 50. let, kdy bylo postupně zrušeno obecní kmenové jmění, a všechny obecní lesy přešly do
majetku státu. Má-li být uvažováno o prodeji lesa, tak se u majetků opravdu historických snad nenajde
žádné zastupitelstvo, které by s ním souhlasilo. Ospravedlnit takovýto krok by mohla jen mimořádně
obtížná finanční situace obce při nějaké investiční výstavbě nutné pro další existenci obce (vodovod,
kanalizace apod.), ale zastupitelstvo by však i v těchto případech mělo rozhodovat s vědomím, že je
rozhodováno o majetku, který má obec ve vlastnictví často po staletí. Rozhodně by měl být prodej lesa
uskutečňován jen v případech naprosto mimořádných, když byly vyčerpány všechny možnosti, jak
posílit obecní rozpočet (dotace krajů, státu, Evropské unie apod., možnosti půjček) a kdy se prodejem
obec vyhne např. exekuci majetku apod. Jinak může řešit nedostatek finančních prostředků prodejem
lesa jen zastupitelstvo hledící výhradně na své volební období stylem „po nás potopa“. V důsledku
skutečnosti, že les plní celou řadu veřejně prospěšných funkcí, čímž se přibližuje poslání obcí a měst
jako veřejnoprávních korporací, se jeví být přirozenou (a převažuje) snaha obcí a měst svůj lesní
majetek spíše naopak zvětšit.
V případech, kdy se obec či město přesto rozhodne lesní majetek zcizit (zejména formou prodeje,
nepředpokládáme totiž, že by lesní majetek byl předmětem darování, směna lesního majetku za jiný
pak může ve svých důsledcích postavení obce či města naopak vylepšit, jak je uvedeno níže), je nutno
zohlednit v první řadě ustanovení § 39 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění (dále jen
„zákon o obcích“), podle kterého záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek,
pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před
rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu
mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Byť je pojem „les“ definován v ustanovení § 2, písm.
a) zákona č. 289/1995 Sb. lesního zákona (dále jen „lesní zákon“) způsobem, který nevylučuje výklad,
podle které by za les mohly být považovány i samotné lesní porosty, což by pak mohlo vést k závěru,
že § 39 zákona o obcích není nutno použít, byla legální definice lesa v lesním zákoně vytvořena pouze
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
8
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
pro potřeby tohoto předpisu jako souboru norem převážně veřejnoprávní povahy. V prostředí
soukromého práva, do kterého nepochybně patří všechny smlouvy, jimiž bude obec s lesem majetkově
disponovat, je však předmětem dispozic zásadně a vždy pozemek, a lesní porosty (jako tzv. trvalé
porosty) jsou jeho součástí. Jinak řečeno, v případě zcizení lesa půjde ze strany obce vždy a bez
výjimky o převod vlastnického práva k nemovitosti, takže ustanovení § 39 zákona o obcích je
nezbytné aplikovat v celém rozsahu včetně pravidla, že pokud obec záměr zcizit lesní majetek
nezveřejní, je smlouva od počátku neplatná. Stejně tak je třeba vzít v úvahu i obsah § 41 téhož zákona
stanovící, že kupní smlouva musí obsahovat doložku, jíž bude potvrzeno, že záměr prodat obecní lesní
majetek byl skutečně zveřejněn; neuvedení této doložky má za následek absolutní neplatnost smlouvy.
Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase
obvyklá. Případná odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.
Prodej lesního majetku by měl být uskutečněn některou z forem zajišťujících na jedné straně
transparentní způsob výběru kupujícího, na straně druhé maximální kupní cenu. Mezi takové formy je
možno bezesporu zařadit dobrovolnou veřejnou dražbu uskutečněnou podle zákona č. 26/2000 Sb., o
veřejných dražbách, v platném znění, nebo veřejnou soutěž.
Zvláštní formou zcizení lesního majetku obce je jeho směna za jiný lesní majetek. Tento způsob
zcizení je možno označit nikoliv za zcizení ve vlastním slova smyslu, nýbrž za transformaci podoby
lesního majetku. Její provedení vhodným způsobem může vést ke zlepšení úrovně hospodaření či
přinést vyšší hospodářský výsledek. K situacím, kdy má provedení směny lesního majetku obce za
jiný své místo, tak patří typicky směna lesních pozemků, na nichž je hospodaření v lesích omezeno, za
pozemky bez omezení (typicky jde o směnu pozemků nacházejících se ve zvláště chráněných
územích, evropsky významných lokalitách či ptačích oblastech vyhlášených podle zákona č. 114/1992
Sb.), či směna pozemků lesních odloučených za pozemky sousedící nebo alespoň blíže lokalizované
(arondace). Významným kritériem pro posouzení vhodnosti a výhodnosti směny je porovnání hodnot
směňovaných pozemků vyčíslených více metodami. Směna se uskutečňuje rovněž smlouvou, k
jejímuž platnému uzavření je nezbytné dodržení podmínek stanovených v § 39 a 41 zákona o obcích,
jak byly shora citovány.
Jinou zvláštní formu zcizení lesního majetku obce pak představují situace, kdy je lesní majetek
převáděn do vlastnictví právnických osob zřízených obcí ať již formou bezúplatného převodu
příspěvkovým organizacím zřízeným obcí nebo obchodním společnostem obcí založeným, nebo
formou vkladu do základního kapitálu obchodní společnosti založené obcí. Takovéto zcizení není pro
účely předkládaného materiálu považováno za převod na třetí osobu (byť jím formálně bezesporu je),
nýbrž za změnu způsobu hospodaření.
B 1. Zajištění hospodaření v lese prostřednictvím zaměstnanců obce
Pokud zcizení, jako způsob nakládání s lesním majetkem obce vyloučíme, je při úvahách, jak zajistit
co nejvhodnější a nejvýhodnější způsob hospodaření, nutno vycházet především z celkové výměry
lesa. Jestliže u firem obhospodařujících velké výměry lesa vychází na jednoho technického pracovníka
asi 400 ha, pak je tato výměra i východiskem pro úvahu, zda se vyplatí zaměstnat na obhospodařování
lesů samostatného pracovníka. Rozhodně však nelze obecně konstatovat, že když 3 lidé zvládnou
1.200 ha, pak jeden musí zvládnout sám 400 ha. U větších majetků jsou pracovníci vždy alespoň
částečně specializování, pak samozřejmě zvládnou větší objem dané práce, než člověk dělající vše
v malých objemech. Při úvahách, od jaké výměry obecního lesa je rentabilní zřízení pracovního místa
pro zaměstnance zajišťujícího výhradně hospodaření v lesích, bývá hranicí zhruba 250 – 300 ha.
Přitom je nutno vzít v úvahu, že tento způsob zajištění hospodaření na obecním lesním majetku je
spojen rovněž se zvýšenou administrativní zátěží osob, které pro obec zajišťují vedení účetních a
daňových evidencí. Nedosahuje-li rozloha obecního lesa uvedené výměry, je vhodnější dohodnout
výkon lesnických činností jako nový druh práce v pracovní smlouvě se zaměstnancem obce
vykonávající rovněž jiné práce při správě majetku, nebo zajistit hospodaření v lese smluvně třetí
osobou (k tomu viz část B.4.).
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
9
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
B 2. Zajištění hospodaření v lese prostřednictvím příspěvkové organizace založené obcí
U lesních majetků, kde je již možno uvažovat o zaměstnávání stálého vlastního pracovníka, či
pracovníků, tj. u výměr nad 250–300 jsou možné různé formy uspořádání. Neexistuje jednotný postup,
nebo jedna, všeobecně platná metodika, jakou organizaci založit. U obcí a měst se lze setkat zejména
s příspěvkovými organizacemi, společnostmi s ručením omezeným 100 % vlastněnými obcí (městem)
ale i akciovými společnostmi. Když krátce po navrácení lesních majetků v letech 1992-93 byly
hledány nejvhodnější formy organizací k zajištění hospodaření v lesích, jednalo se většinou o přímo
řízené odbory, nebo příspěvkové organizace. U příspěvkových organizací byl problémem fakt, že tyto
organizace jsou, jak z názvu vyplývá, organizacemi, které nevytváří zisk, zatímco většina lesních
majetků zisk vytvářela. Tento zisk musel být zdaněn a teprve čistý zisk byl příjmem obce, či města.
Od roku 1994 pak již platil výklad tehdejšího ministerstva financí, že lesy je možné „svým“
příspěvkovým organizacím pronajímat, nájemné je pak pro organizaci uznatelným nákladem, který
není nutno zdaňovat a pro obec je příjmem. Tím se vyřešil jeden z hlavních problémů příspěvkových
organizací. Přesto měnící se výklady daňových a účetních předpisů v různých okresech stále přináší
nutnost upravovat zřizovací listiny, vklady do obchodního rejstříku i vnitropodnikové předpisy
příspěvkových organizací.
Proces zřízení a zajištění chodu příspěvkových organizací zřízených obcemi a městy je v současné
době upraven především ustanoveními § 27 až 37a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, která dokonce nevylučují existenci příspěvkových organizací dosahujících zisk (to
vyplývá mj. z ustanovení § 27, odst. 1 zmíněného zákona, podle kterého „územní samosprávný celek
zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a
jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.“). Z ustanovení zákona
lze dovodit relativně vysoký stupeň závislosti příspěvkové organizace na orgánech obce či města, když
celá řada hospodářských rozhodnutí přímo ze zákona podléhá nebo může podléhat (v závislosti na
podobě zřizovací listiny) ingerenci obce. Současně platí, že příspěvkové organice jsou ustanoveními
zákona relativně významně omezeny ve vlastních aktivitách navenek. Výhodou této právní formy
naopak je neexistence povinnosti skládat při zřízení základní kapitál.
Právní titul pro hospodaření v obecních lesích lze pro příspěvkovou organizaci vytvořit v zásadě
dvojím způsobem – buď tak, že k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa tvořících lesní majetek
obce získá vlastnické právo bezúplatným převodem podle § 27, odst. 5, písm. a) zákona č. 250/2000
Sb., nebo uzavřením smlouvy o nájmu lesa. Byť nejsou k dispozici použitelné statistické údaje, lze
druhý právní titul označit za častěji využívaný, a to s ohledem na jeho vyšší majetkovou bezpečnost,
nižší administrativní zatížení a zpravidla lepší politickou průchodnost. Oba právní tituly jsou přitom
zcela rovnocenné z hlediska obsahu práv a povinností, který příspěvková organizace při hospodaření
v lesích má podle lesního zákona. Lesní zákon totiž ve svém § 58, odst. 1 výslovně stanoví, že „práva
a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona má nájemce, popřípadě podnájemce lesa, pokud
smlouva mezi vlastníkem a nájemcem nebo smlouva mezi nájemcem a podnájemcem výslovně
nestanoví jinak.“
Výhodou příspěvkových organizací při využití nájemní smlouvy je skutečnost, že obec může nájemní
smlouvu uzavřít bez potřeby oznámit svůj záměr pronájmu podle § 39, odst. 1 zákona o obcích. Tato
skutečnost vyplývá z ustanovení odstavce 3 téhož paragrafu, podle kterého „Ustanovení odstavce 1 se
nepoužije, jde-li … o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě zřízené obcí.“
B 3 Zajištění hospodaření v lese prostřednictvím obchodní společnosti založené obcí
Zajištění hospodaření prostřednictvím obchodní společnosti založené obcí je do určité míry modifikací
předchozího způsobu, tj. zajištění hospodaření prostřednictvím příspěvkové organizace zřízené obcí.
Rozdíl spočívá zejména ve skutečnosti, že obchodní společnosti (v úvahu připadá pouze společnost
s ručením omezeným a akciová společnost, což vyplývá z ustanovení § 23, odst. 1, písm. c) zákona č.
250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) jako právnické osoby zřízené podle části
druhé obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění) vykazují významně vyšší míru
autonomie a nižší míru přímé závislosti na orgánech obce. Z podstaty navíc jde o právnické osoby, u
kterých dosahování zisku nejenže není vyloučeno, ale dokonce se přímo předpokládá, neboť obchodní
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
10
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
společnosti jsou ex lege považovány za podnikatele. Nevýhodou je skutečnost, že obě v úvahu
připadající formy obchodních společností vyžadují ke svému vzniku složení základního kapitálu, jehož
výše v případě společnosti s ručením omezeným musí činit nejméně 200.000,- Kč, v případě akciové
společnosti pak dokonce 2.000.000,- Kč. Výhodou naopak je, že obec neručí za závazky těchto
obchodních společností buď vůbec (akciová společnost), nebo jen v omezeném rozsahu a jen do
úplného splacení základního kapitálu (společnost s ručením omezeným). Stejně tak je výhodou, že
obchodní společnosti založené a ovládané v plném rozsahu obcemi jsou způsobilými příjemci
některých typů dotací, z jejichž čerpání jsou obce a jimi zřízené příspěvkové organizace vyloučeny.
Z obou v úvahu připadajících forem obchodních společností je v praxi obcí a měst jednoznačně častěji
využívána společnost s ručením omezeným, což je dáno zejména nižší administrativní náročností
jejího provozu a nižší hladinou povinně skládaného základního kapitálu. Akciová společnost bývá
používána pouze těmi obcemi, resp. městy, jejichž lesní majetek zaujímá rozlohu v řádech tisíců
hektarů a společnost vedle hospodaření v lesích zajišťuje i jiné činnosti.
Právní titul pro hospodaření v obecních lesích se pro obchodní společnosti vytváří stejným způsobem,
jako v případě příspěvkových organizací, tj. buď převodem vlastnického práva, nebo uzavřením
nájemní smlouvy. Vlastnické právo k lesnímu majetku může obchodní společnost získat formou
vkladu do základního kapitálu společnosti nebo formou smlouvy o převodu vlastnického práva
jakéhokoliv typu (kupní smlouvou, darovací smlouvou), z ustanovení § 39, odst. 1 a 3 zákona o obcích
však může být dovozován závěr, že záměr převést vlastnické právo na obchodní společnost musí být
zveřejněn. Pro uzavření nájemní smlouvy platí totéž, co bylo uvedeno v části B.2., pouze s tím
rozdílem, že i zde lze z důvodu právní opatrnosti doporučit předchozí zveřejnění záměru (§ 39, odst. 3
zákona o obcích totiž stanoví výjimku ze zveřejňovací povinnosti toliko pro právnické osoby zřízené
obcí, zatímco obchodní společnosti jsou obcí zakládány, nikoliv zřizovány).
B 4. Smlouva o zajištění hospodaření se třetí, na obci nezávislou osobou
Jedná se o model obdobný tomu, který pro hospodaření ve státních lesích používají Lesy České
republiky, s. p. V tomto modelu vlastník lesa (v našem případě obec či město) zajišťují hospodaření
v lesích prostřednictvím právnické nebo fyzické osoby, která je držitelem licence odborného lesního
hospodáře a která svou činnost vykonává na základě smlouvy uzavřené s obcí, která upravuje rozsah a
obsah činností, jejichž zajištění se od smluvního partnera očekává, jakož i výši odměny, která mu bude
obcí za výkon jeho činnosti hrazena. V tomto modelu obec prostřednictvím smlouvy plní i svou
povinnost hospodařit v součinnosti s odborným lesním hospodářem, která vyplývá z § 37 lesního
zákona.
Smlouva mezi vlastníkem a třetí osobou (odborným lesním hospodářem) je z hlediska smluvní
typologie smlouvou inominátní, čili nepojmenovanou, neboť ani lesní zákon, ani žádný jiný z právních
předpisů neupravuje její formální ani obsahové náležitosti. Tato skutečnost má za následek velmi
širokou autonomii smluvních stran, která je ze strany obce dobře využitelná (není vyloučeno zakotvit
do smlouvy prakticky vše, co obec považuje za významné z hlediska ochrany svých zájmů), ovšem
(zejména při neznalosti problematiky) současně zneužitelná ze strany smluvního partnera (ten např.
velmi pravděpodobně např. nebude ochoten vykonávat činnosti, k jejichž výkonu se smlouvou
nezavázal (neboť obec zakotvení takového závazku opomněla), byť by šlo o činnosti, jejichž
provedení je z hlediska lesního zákona nezbytné). Z tohoto důvodu je více než žádoucí, aby smlouva
byla uzavřena v písemné podobě.
Z šíře smluvní autonomie současně vyplývá, že obsah smlouvy mezi obcí a třetí osobou o zajištění
hospodaření může mít (z hlediska obsahu a rozsahu) velmi mnoho podob. Při jejím uzavírání je proto
žádoucí, aby veškeré činnosti, které má smluvní partner při hospodaření v lesích pro obec vykonávat,
byly ve smlouvě popsány. Mezi takové činnosti může vedle jednotlivých součástí hospodaření
v lesích, jak je jeho rozsah definován v § 2, písm. d) zákona o lesích (hospodařením v lese se rozumí
obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa)
zařazeno i zajišťování prodeje dříví.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
11
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Výhodou tohoto modelu zajištění obhospodařování lesa je skutečnost, že obec není nucena vykonávat
povinnosti zaměstnavatele, ani povinnosti zakladatele či zřizovatele právnické osoby, nemusí tak nést
ani související vícenáklady. Obec současně neztrácí žádné ze svých oprávnění příslušejících jí jako
vlastníku lesa – případné dotace a příspěvky na hospodaření jsou příjmem jejího rozpočtu. Nevýhodou
je ovšem skutečnost, že obci i nadále přísluší veškeré povinnosti, které lesní zákon a další předpisy
veřejného práva právní předpisy ukládají vlastníkům lesa, s čímž souvisí i její primární veřejnoprávní
odpovědnost. Jinak řečeno, v případech, kdy při hospodaření v lesích dojde k porušení lesního zákona
nebo jiného předpisu veřejného práva, bude případná sankce uložena primárně obci jako vlastníkovi
lesa, a to bez ohledu na skutečnost, že porušení zavinil nesplněním svých smluvních povinností
smluvní partner obce. Nevýhodou je dále to, že v případě dosažení hraničních hodnot obratu
stanovených v zákoně č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, vzniká obci povinnost registrovat se
jako plátce DPH ve všech jejích hospodářských činnostech.
B 5. Zajištění hospodaření prostřednictvím lesního družstva, či jiné formy sdružení vlastníků
lesů
Jednou z velmi dobrých možností, jak zajistit hospodaření na lesním majetku obce, je využití některé
z možných forem sdruženého obhospodařování lesa. Sdružené obhospodařování využívá výhod
vyplývajících ze zvýšené výměry obhospodařovaného majetku a tím i vyšší produkční a výnosové
vyrovnanosti spojené s efektivnějším rozdělením nákladů.
Princip sdruženého hospodaření spočívá ve společném obhospodařování lesů více vlastníků
zajišťovaném právnickou osobou, na jejímž založení, řízení a na jejíchž výnosech se sdružení vlastníci
lesů přímo podílejí. Velmi dobře fungující sdružení (konkrétně lesní družstva) byla založena ve
třicátých letech minulého století na Českomoravské vrchovině, po roce 2000 pak byla jejich činnost
úspěšně obnovena.
Mezi právní formy sdružení, jejichž využití pro společné obhospodařování lesního majetku obcí
připadá v úvahu, patří zejména občanská sdružení založená podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování
občanů, v platném znění (členy těchto družení mohou být od 1.4.2009 i obce, jsou-li členy občanského
sdružení i jiné osoby než obce), družstva založená podle obchodního zákoníku a svazky obcí založené
podle § 49 zákona o obcích (podle § 50, odst. 1, písm. f) Podle tohoto zákona mohou být předmětem
činnosti svazku obcí zejména „správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a
bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi.“)
Právní titul pro hospodaření v obecních lesích lze pro právnickou osobu zajišťující hospodaření ve
sdružených lesích vytvořit stejným způsobem, jako v případě příspěvkových organizací či obchodních
společností, jak bylo popsáno v části B.2. a B.3., tj. buď převodem vlastnického práva, nebo
uzavřením nájemní smlouvy. Převod vlastnického práva lze označit za rizikovější, než v případě
příspěvkových organizací či obchodních společností, neboť možnost podílet se na vlastnických
oprávněních vzniká i ostatním účastníkům sdružení. Záměr lesní majetek obce převést na sdružující
právnickou osobu nebo jej poskytnout do nájmu podléhá předchozímu zveřejnění podle § 39, odst. 3
zákona o obcích.
B 6. Nájem (podnájem) lesa třetí, na obci nezávislé osobě
Možnost pronájmu lesa jiné než vlastní organizaci je uváděna až na posledním místě z toho důvodu, že
je obecně naprostou většinou nestátních vlastníků lesa považována za nejvíce problematickou a
nanejvýš rizikovou.
V čem spočívají rizika pronájmu? Na první pohled se zdá, že pronájem lesa by riziko přinášet neměl.
Les je pevně definován parcelami, na kterých roste, ty jsou zaměřeny a zaevidovány katastrálním
úřadem a zkontrolovat, jestli les, nebo jeho část někdo neoprávněně nevytěžil, lze také poměrně
snadno. Do smlouvy se uvede, že nájemce je povinen hospodařit podle lesního zákona, smluvně se
zavedou vysoké pokuty při nedodržování jeho ustanovení a je na první pohled po rizicích. Nicméně
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
12
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
provést kontrolu správnosti hospodaření v lesích a dodržování všech ustanovení zákona a vyhlášek je
úkol mnohem obtížnější, než zkontrolovat stav např. pronajaté garáže, hřiště, nebo budovy. Hospodařit
v lesích se dá velice rozličnými způsoby a provést kontrolu hospodaření, která poskytne opravdu
věrný obraz, v jakém je les stavu, je záležitostí spíše několika týdnů, než několika dnů. Zkušenosti
ukazují, že případy pronájmu lesních majetků, kdy nájemce vytěžil všechnu dosažitelnou hmotu
určenou na celé decennium během krátkého období jednoho, nanejvýš dvou let, zcela nebo téměř
vynechal zalesnění a následnou péči o kultury, případně „toulavou těžbou“ proředil porosty na
maximální možnou míru a poté firmu zrušil, aby se vyhnul placení penále a pokut, není zdaleka
ojedinělý a na vlastníka pak zbývají jen náklady na zalesňování holin, péči o kultury, vylepšování, to
vše s nulovým ziskem po dobu mnoha let. Tyto případy jsou poměrně výrazným mementem pro
všechny úvahy o pronájmu svého lesního majetku, i když je nutno uvést i to, že na druhé straně
existují několik úspěšných případů pronájmu fungující po celou řadu let ke spokojenosti obou stran.
Záleží vždy na znalosti firem a lidí, se kterými je smlouva uzavírána, nicméně rizika pronájmů podle
našeho názoru zcela jasně převažují.
Právní odpovědnost za stav lesa je sice nájemní smlouvou přenesena na nájemce, nájemní smlouva
však musí být velice podrobná a detailní, a prakticky nikdy v ní nemohou být řešeny všechny aspekty
a možnosti, které se při obhospodařování lesa mohou vyskytnout. V naší republice a v našem právním
systému prakticky neexistuje postup, jak se při pronájmu lesa nedostat do finančních a právních
problémů a to i když je nájemcem stabilní a odpovědná firma. Velkým problémem je stanovení výše
nájmu, měla by být stanovena jednak jako nájemné z lesního pozemku a pak jako výnos z hospodaření
na tomto pozemku, který musí vycházet z aktuálních cen dříví. Vzhledem k jejich pohyblivosti jde
však o mimořádně obtížný úkol, jeho výše musí být únosná pro nájemce a co nejvýhodnější pro
vlastníka. Je-li stanoveno nájemné příliš vysoké, pak se nájemce při poklesu cen dříví dostane brzy do
platební neschopnosti se všemi dopady na dodržování podmínek nájemní smlouvy, naopak při nízko
stanoveném nájemném přichází vlastník o značný podíl možných výnosů. Největším problémem
nájmu pak je fakt, že při naší úrovni vymahatelnosti práva neexistuje, jak již bylo konstatováno,
záruka, že nájemce nevytěží v krátkém časovém období maximum možné těžby dříví a neukončí
smluvní vztah, bez možnosti vymožení smluvních sankcí.
Dále je nutno podotknout, že záměr obce pronajmout lesní majetek podléhá předchozímu zveřejnění
podle § 39, odst. 3 zákona o obcích, přičemž při sjednávání nájemní smlouvy je vhodné vybírat
z nabídek většího počtu zájemců.
Závěrem
Vyloučíme-li prodej lesa (zcizení), jako způsob nakládání s lesním majetkem obce a města pro jeho
nevratnost, pro pochybnost rozhodnutí učiněného jedním zastupitelstvem s mandátem na 4 roky, ale s
trvalými dopady, pak jako nejvhodnější způsob obhospodařování vlastních lesů se jeví u menších
majetků přímé obhospodařování lesního majetku vlastním zaměstnancem, či odborem, u větších
majetků pak založení společnosti s ručením omezeným se stoprocentní účastí města, či obce.
Rozhodně je tento způsob vhodnější než dnes často skloňovaný a prosazovaný pronájem lesního
majetku. V poslední době je pak často uváděný outsourcing*), jako způsob řešení všech otázek, které
jsou nastolovány často na začátku volebního období novými zastupiteli.
O co se v případě pronájmu, či outsourcingu jedná. Většinou pouze o to, aby se do hávu vzletných
slov o „zvýšení a optimalizaci výnosu z lesa“ zaobalila snaha umožnit pronájem obecního (městského)
majetku a s tím spojený přístup k ziskům z lesa spřízněným firmám, kdy většinou lze za těmito
úvahami vysledovat i osobní prospěch někoho z vedení obcí a měst.
Každý nájemce lesa, či subkontraktor si tento les pronajímá v prvé řadě kvůli tvorbě zisku pro sebe a
pouze smluvní podmínky ho tlačí k tomu, aby měl na zřeteli i výhodnost pro vlastníka. O tento zisk
nájemce přichází vlastník při pronájmu lesa proti situaci, kdy založí vlastní organizaci, nebo
obhospodařuje lesy přímo. Argumenty, že nájemci, jako specializované firmy dokážou
obhospodařovat les lépe a levněji než vlastní firma obce, jsou při stovkách úspěšně hospodařících
obecních a městských lesních majetků stejně liché, jako obavy z let 1991 – 92, že malé obecní majetky
nemohou samostatně úspěšně existovat. Ekonomické výsledky obecních a městských lesů jsou za
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
13
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
poslední roky tak výrazně vyšší, než výsledky např. specializovaných LČR, že to nepotřebuje
komentáře. Přitom jsou tyto výsledky v naprosté většině případů dosahovány při trvale udržitelném
hospodaření a se zárukou na několik decennií **) dopředu. Život lesa a práce lidí v něm není členěna
na krátká volební období, zastupitelé by si toho měli být vědomi, měli by více věřit a naslouchat svým
lesníkům a při rozhodování o „svém“ lesním majetku s ním nakládat jako opravdu s vlastním. Otázka
závěrem:“Když je pronájem a outsourcing podle stanovisek mnoha lesnických „odborníků“ tak
výhodný, proč žádný z větších soukromých vlastníků tyto tak propagované metody nepoužívá a
hospodaří ve svém lese sám? Odpověď si musí dát každý sám!
*) outsourcing – postup, kdy firma vyčlení své různé podpůrné a vedlejší činnosti a svěří je
k vykonávání jiné společnosti či subkontraktorovi specializovanému na tuto činnost. Má vést ke
snížení nákladů a k soustředění se na hlavní činnost firmy.
**) decenium – plánovací období hospodářské úpravy lesa v délce 10 let
Kontakt:
Dr. JUDr. Ing. MARTIN FLORA
Fakulta lesnická
Mendelova univerzita v Brně
e-mail: [email protected]
Ing. PETR JELÍNEK
poradce pro lesnictví akreditovaný MZe
[email protected]
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
14
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
STANOVENÍ VÝŠE NÁJMU Z OBECNÍHO LESA
VÁCLAV KUPČÁK, DALIBOR ŠAFAŘÍK
Abstrakt:
Stanovení nájmu lesa odvisí především od produkčních charakteristik předmětného
lesního majetku, vč. průmětu omezujících vlivů intenzity hospodaření. Vzhledem
k stochastickému charakteru jevů v lesním hospodářství je k tomu nezbytná identifikace a
hodnocení rizik. K zásadním ekonomickým charakteristikám, za účelem objektivního
stanovení nájmu, patří kalkulace zpeněžení dříví a proti tomu hodnotových vstupů
odpovídající pěstební činnosti. V neposlední řadě zde patří faktor času, volba úrokové
míry, aspekty pozemkové renty, poznatky z oceňování lesa, ale i účetní a daňové aspekty.
Motto:
„Hledáme do nájmu větší komplex lesa, vykupujeme dříví na stojato, těžbu a pěstební činnost zajistíme
vlastními prostředky. Zn. Morava, Vysočina, Východní a Jižní Čechy.“ (inzerát z 13. 4. 2010)
Úvod
Pronájem lesa je v ČR dlouhodobým diskusním tématem. Bezprostředně s tím souvisí problém
optimálního stanovení rámců a zejména výše nájmu.
Problematika se v zásadě týká soukromých lesů a lesů měst a obcí, pronájem lesů ve vlastnictví státu
je zákonem o lesích zakázán.
Z rezortního statistického šetření za rok 2009 např. vyplývá, že 52,6 % výměry lesů měst a obcí je
pronajato, přičemž u nájemců je nájemné významnou nákladovou položkou.
Optimální stanovení nájmu lesa by mělo vycházet především z produkčních charakteristik
posuzovaného lesního majetku vč. vlivů kategorizace lesů, vyplývající z platné legislativy. Produkční
charakteristiky a intenzita lesní výroby proto, že kdyby se jednalo o lesní majetek s omezením
hospodaření (např. v chráněných územích) je jeho pronájem asi bezpředmětný. Vzhledem k povaze
lesní výroby a stochastickému charakteru jevů v lesním hospodářství je také nezbytná identifikace a
hodnocení rizik.
K zásadním ekonomickým charakteristikám za účelem objektivního stanovení nájmu patří kalkulace
zpeněžení dříví a proti tomu hodnotových vstupů pěstební činnosti. V neposlední řadě zde patří faktor
času, volba úrokové míry, aspekty pozemkové renty i účetní a daňové aspekty.
Co je však k předmětné problematice úplně prioritní – je stav a vývoj lesa z pohledu principů trvale
udržitelného hospodaření.
1 Hodnocení produkčních faktorů na lesním majetku
Produkční funkci lze obecně definovat jako vztah mezi výškou produkce a výrobními faktory, které
tuto produkci ovlivňují. (Kolenka 1995)
Produkční model je nejčastěji charakterizován jako zjednodušené zobrazení výrobní činnosti a jejích
výsledků, jež znázorňuje podstatné stránky této činnosti. K historicky nejčastěji používaným
aplikacím produkčních modelů v lesním hospodářství (LH) patří produkční funkce dříví, nákladové
funkce a ekonomická optimalizace obmýtní doby při maximalizaci produkce dříví. V současné době
mohou produkční modely najít uplatnění při ekonomickém modelování změn druhové skladby lesů,
přírodě blízkých způsobů hospodaření či modelování činnosti v územích se zvláštním režimem
hospodaření (chráněná území).
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
15
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Základní produkční funkce, vyjadřující závislost mezi výrobními faktory, má tvar
y = f ( x1 , x2 ,...xn )
kde f je produkční funkce, která vyjadřuje závislost mezi činiteli x1, x2, … xn a hodnotou konečného
produktu y. Pro sestavení této funkce je důležité stanovit výrobní činitele na základě jejich statistické
významnosti a kvantifikace jejich působení na objem výroby.
Úlohu závisle proměnné reprezentuje v produkční funkci objem výroby – zpravidla v hodnotovém
vyjádření. Závisle proměnná (Y) se zpravidla vyjadřuje jako funkce dvou základních faktorů, a to
kapitálu (dlouhodobého a oběžného majetku a jiné zpředmětnělé práce) a pracovní síly, tedy vztahem
Y = f (K, Z)
kde:
Y objem výroby,
K kapitál,
Z pracovní síla.
Kromě uvedených základních komponentů (K, Z) lze uvažovat ještě další faktory, např.:
- objem výroby předcházejícího období (Yt-1) , který pak v produkční funkci reprezentuje jednak
časový posun, jednak míru působení inertních sil,
- technický a technologický rozvoj výroby,
- vliv specifických činitelů, v LH, např. rozsah působení výrobních podmínek přírodní povahy.
V LH mají na výrobu a výrobní kapacitu vliv specifičtí činitelé:
- rozloha lesní půdy, lesnatost a konfigurace terénu,
- druhová skladba, věk, bonita a zásoba dřeva na pni,
- zpřístupnění porostů, hustota, kategorie a typy lesních komunikací,
- struktura a váha činností a výkonů,
- počet a technické parametry používaných strojů (zejména speciálních),
- lidský činitel a úroveň řízení v lesnictví.
V tržním prostředí zde patří určité speciální podmínky trhu s dřívím, kdy v zájmu účelného a
efektivního prodeje dříví musí lesní podnik sledovat vývoj na dřevařských trzích. K takovým
podmínkám např. patří:
- předpokládaná výše a skladba poptávky v oblastech odbytu,
- dřevina a parametry obchodních sortimentů dříví,
- čtvrtletní pohyb cen,
- metody kvantitativní a kvalitativní přejímky dříví, časový a kvantitativní poměr postupu těžby a
prodeje,
- cenový vývoj u řeziva, jakož i u ostatních polotovarů a hotových výrobků (celoplošné materiály,
celulóza, apod.),
- tuzemská nabídka, dovoz, rozsah substituce dřeva,
- dopravní a odbytové podmínky.
Rozdělení věkových tříd a dřevin vytváří, ve spojení s vlastnostmi stanoviště a zakmeněním, prostor
pro střednědobý výrobní program. Na základě hospodářského cíle a principu trvalosti je v lesním
hospodářském plánu zjištěn těžební etát, který je obvykle platný 10 roků. Těžební etát (výměr) je
rámcem pro podnikovou nabídku co do množství dřeva, nebo rozdělení tohoto množství podle dřevin,
rozměrů dříví (podle podílů předmýtní a mýtní těžby) a kvality dřeva (technologické vlastnosti, vady,
apod.).
Ze specifikací výrobních podmínek, jejich seskupení podle charakteristických znaků do skupin a
zobecnění do typů vychází ekonomická typizace lesních podniků podle Pulkraba (1994):
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
16
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
-
Sborník
přírodní podmínky (průměrná nadmořská výška, terénní náročnost, ohrožení lesa imisemi,
klimatické, srážkové a sněhové podmínky apod.),
vnitřní ekonomické podmínky (např. výměra podniku, lesnatost, hustota dopravní sítě, taxační
charakteristiky, kvalifikační struktura, vybavenost strojními investicemi),
vnější ekonomické podmínky (hustota obyvatel v zájmovém území, tržní podmínky apod.),
výrobní úkoly (objem pěstební a těžební činnosti, ostatní činnosti atd.).
2 Kategorizace lesů
Základním atributem každé právní společnosti je to, že její vůli vyjadřuje a zásadní problémy řeší
legislativa, včetně příslušných nástrojů (normativních, ekonomických atd.). Přes širokou škálu
přístupů i výzkumu hodnocení funkcí lesů je skutečností, že společenský zájem (či „zadání“) k plnění
funkcí lesů byly a jsou deklarovány zákonem o lesích – prostřednictvím kategorizace lesů.
Z pohledu ekonomického jednou ze základních podmínek hospodaření v lesích (a svým způsobem i
podmínkou existence lesního hospodářství) je předpoklad vyrovnaného hospodaření, resp. že vlastník
lesa je schopen výdaje uhrazovat z dosahovaných příjmů. Ekonomickou základnou jsou v zásadě
příjmy z realizovaného dříví oproti výdajům na pěstební činnost, opravy a údržbu lesní infrastruktury
a výsledné saldo – hospodářský výsledek. Lze předpokládat že se toto saldo bude lišit také podle
jednotlivých kategorií (viz zákon o lesích – §§ 7, 8), respektive, že hlavním zdrojem budou výnosy
z kategorie lesů hospodářských, jež zpravidla saturují případné negativní saldo dalších kategorií,
hlavně lesů ochranných. Míra předmětných vlivů úzce souvisí s příslušnými hospodářskými
opatřeními podle kategorií (subkategorií):
- hospodářská opatření kategorie lesů ochranných (lesy na ekologicky extrémních a exponovaných
ekotopech),
- hospodářská opatření kategorie lesů zvláštního určení (lesy vodohospodářského významu, lesy
zdravotního, rekreačního a krajinotvorného významu, lesy v chráněných územích, lesy sloužící
lesnickému výzkumu a výuce, lesy důležitého veřejného významu). (Kupčák, Polster 2007)
3 Analýzy rizika
Logickou součástí řešení je snaha o zohlednění jevů, jež jsou zdrojem potenciálního
nebezpečí, které zvyšuje riziko. Riziko je zde vnímáno především z pohledu vzniku možných
diferencí mezi výsledkem a zkoumanou skutečností. (Dudík 2006)
3.1 Apriorní analýza rizika
Analýzy rizika pracují s jevy, které představují zdroj možného nebezpečí, přičemž v minulosti nastaly
jednou nebo opakovaně. Jevy jsou tedy předem, tzn. a priori, známy, i když nemusí být přesně a
detailně identifikovány jejich vlastnosti. Schéma vazeb zdrojů nebezpečí na aspekty a segmenty
řešeného problému (projektu) je znázorněno na obrázku 1.
Jev může být popsán slovně nebo matematicky, přičemž je pozornost zaměřena především na:
- výskyt jevu – ano/ne,
- intenzitu jevu – snahou je zachytit intenzitu měřitelnou veličinou.
Jestliže dojde k realizaci jevu nebo k jednotlivé realizaci více jevů současně, hovoří se o události.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
17
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Obrázek 1. Vazby zdrojů nebezpečí na řešení projektu
Zdroje nebezpečí
Ekonomické
Klimatické
Politické
Geologické
Právní
Aspekty projektu
PROJEKT
Ekologické
Sociální
Segmenty projektu
Fyziologické
Ergonomické
Technologické
Psychologické
Projektové okolí
Cílem analýzy rizika je v konečném důsledku formulování takových kroků a postupů, při jejichž
dodržení budou minimalizovány potenciální škody, pokud dojde k jevu, který je zdrojem možného
nebezpečí. Riziko, případně blíže nespecifikovaná možná újma nabývá nejčastěji hodnoty „ano“, „ne“.
3.2 Základní otázky analýzy rizika
Na základě procesu identifikace a hodnocení známých nebo předpokládaných skutečností uvažujeme
o možné újmě, jež nás může při řešení projektu postihnout. Toto uvažování vlastně představuje
výchozí kroky analýzy rizika, mezi které patří:
- identifikace nebezpečí,
- kvalifikace nebezpečí,
- kvantifikace rizika.
Ve vazbě na tyto kroky si na počátku každé analýzy rizika musíme položit tři otázky:
1. Jaké nepříznivé události mohou nastat?
2. Jaká je pravděpodobnost výskytu nepříznivých událostí?
3. Pokud některá nepříznivá událost nastane, jaké to může mít následky?
3.3 Identifikace rizik v LH
Následující analýza (tabulka 1) pro příklad obsahuje identifikaci potenciálních jevů ve vazbě na
skupiny zdrojů nebezpečí uvedených na obrázku 1, přičemž tyto jevy mohou mít vliv na hospodářský
výsledek LH.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
18
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Tabulka č. 1: Identifikace potenciálních jevů:
Skupina zdrojů nebezpečí
Ekonomické
Klimatické
Politické
Ekologické
Fyziologické
Technologické
Psychologické
Sociální
Právní
Ergonomické
Jevy
Snižující se ceny sortimentů surového dříví.
Zvyšující se náklady vstupů do lesní výroby.
Nižší poptávka po dřevní surovině konkrétní dřeviny, nebo celková nižší
poptávka po dříví způsobená hospodářskou krizí.
Vysoká investiční náročnost související s údržbou lesní infrastruktury.
Neuspokojené požadavky související se získáváním finančních podpor.
Vznik kalamit a nahodilých těžeb způsobených abiotickými činiteli.
Klimatické změny vyvolávající změnu druhové skladby.
Promítání vlivů regionální politiky do správy majetku.
Rozhodnutí o výstavbě liniových staveb s odnětím PUPFL.
Způsob obhospodařování majetku související s volbou systému certifikace
trvale udržitelného hospodaření.
Zvyšující se počet chráněných území na lesním majetku.
Zpřísnění režimu ochrany přírody na stávajících chráněných územích.
Zatížení majetku škodami zvěří
Vznik kalamit a nahodilých těžeb způsobených biotickými činiteli.
Snížení přírůstu lesních dřevin.
Zvyšující se požadavky na využívání nových investičně nákladných technologií
vlivem nedostatku pracovníků dělnických profesí.
Nízká prestiž povolání v oblasti lesního hospodářství způsobující nedostatek
kvalifikované pracovní síly.
Zvyšující se tlak veřejnosti na rekreační využívání lesa (zvyšuje riziko vzniku
požáru):
• budování a využívání cyklotras,
• budování „infrastruktury“ pro rekreační využití (odpočívadla, altány, apod.),
• pořádání společenských, kulturních a sportovních akcí.
Legislativní změny především v oblasti:
• lesního hospodářství,
• ochrany přírody a životního prostředí,
• daní a sociálního pojištění,
• zaměstnanosti.
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků dělnických profesí.
Zařazení potenciálních jevů do skupin zdrojů nebezpečí nemusí být v některých případech
jednoznačné, jelikož někdy mohou být identifikované jevy výsledkem synergického působení různých
faktorů.
4 Kalkulace lesnických činností
Zásadní součástí ekonomických charakteristik za účelem objektivního stanovení nájmu jsou kalkulace
lesnických činností – na bázi zpeněžení dříví a hodnotových vstupů pěstební činnosti. (Kupčák 2006)
4.1 Kalkulace zpeněžení dříví
K základním aspektům kalkulací patří: modelové zpeněžení dříví, modelové náklady,
objektivizace místních výrobních podmínek.
-
Modelové zpeněžení dříví sestává z:
sortimentace (vč. databáze empiricky zjištěných průměrných odbytových údajů),
tržních realizačních cen sortimentů surového dříví (databáze aktuálních realizačních cen,
informace ČSÚ, vlastní analýzy trhu a prognózy).
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
19
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
-
Modelové náklady vychází z:
spotřeby práce (pomocí v lesnictví běžně používaných výkonových norem),
mzdových tarifů (údaje ISCP – informační systém ceny práce),
cen prostředků, materiálu, pohonných hmot apod. (dostupné ceníky distributorů),
výkonů a měrné spotřeby prostředků (dostupné údaje výrobců),
odpisových sazeb mechanizačních prostředků (dle platné legislativy).
-
Objektivizované místní výrobní podmínky zahrnují:
terénní a klimatické podmínky a související nezbytné zastoupení technologií,
průměrnou přibližovací vzdálenost,
průměrnou odvozní vzdálenost.
Sborník
Ceníky dříví odpovídají kalkulaci možných tržeb za vyrobené obchodní sortimenty a objektivně
přiznaných nákladů nutných k jejich výrobě. Jsou dle dřevin, resp. skupin dřevin, členěny do matice
ceníkových kódů a hmotnatostí. Ceníkové kódy jsou charakterizovány druhem těžby a v jeho rámci
příslušným kvalitativním zařazením. Jednotlivé ceny se liší respektováním výrobních podmínek a
odbytových podmínek vzhledem k lokaci. Ceník dříví rozeznává zpravidla druhy těžeb: předmýtní do
40 let věku porostu, předmýtní nad 40 let věku porostu, těžby soustředěné (zpravidla holosečné), těžby
podrostní a výběrné, nahodilá roztroušená těžba, a případně tyto kvalitativní kódy: normální kvalita,
souše, hniloba kmene, lapáky, vývraty, zlomy, hniloba + souš, nepravé jádro a zbarvení, vtroušené
netvárné listnáče.
Konstrukce nákladově orientované ceny dříví na pni (Cd) se vyčíslují podle vztahu
Cd = ZP – CN
kdy
CN = PN + MO
kde
ZP dosažitelné zpeněžení dříví,
PN přímé náklady na výkony: těžba, přibližování, odvoz, manipulace + expedice, podvýrobní úprava,
MO výše obchodní marže, jež zahrnuje: výrobní režie, správní režie, finanční režie, zisk.
4.2 Kalkulace pěstební činnosti
Hodnoty pěstebních prací jsou členěny dle jednotlivých výkonů obnovy, výchovy a ochrany lesa a
odpovídají kalkulacím nezbytné spotřeby času a materiálu, příp. sazenic.
Konstrukce nákladově orientované ceny pěstebních prací (Cp) vychází ze vztahu
Cp = [Nč . (T . PSZ + NP)] + M
kde
Nč normočas dle výkonových norem,
T mzdový tarif,
PSZ odvody na sociální a zdravotní pojištění,
NP náhrady za prostředek,
M materiálové náklady.
4.3 Příspěvek na úhradu fixních nákladů
Příspěvek na úhradu (PÚ) je definován jako rozdíl výnosů a variabilních nákladů a vyjadřuje souhrn
prostředků, které je možno použít na úhradu fixních nákladů a případný přebytek představuje zisk.
Zásadní úloha PÚ spočívá v jeho vztahu k objemu výroby. Při definování PÚ je důležitý reálný obsah
tohoto ukazatele, tj. přesné vymezení jeho výnosové a nákladové části.
V současné době nabývá tento ukazatel také na významu, protože v zemích EU je v podobě standardu
využíván především ke klasifikaci (typologii) podniků. PÚ tím, že využívá jen variabilní náklady, tj.
v podstatě přímé náklady, je výrobkově dobře zjistitelný. Naproti tomu zjišťování výrobkových
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
20
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
nákladů, které vedle variabilních nákladů zahrnují i další nákladové položky, zejména určitý podíl
fixních nákladů, vyžaduje přijetí určitých pravidel a složitějších metodických přístupů. To ve svém
důsledku klade vyšší nároky na podnikový informační systém.
Základní výpočetní postup při stanovení příspěvku na úhradu:
n
(1)
∑c q
výnosy z prodeje v daném období
i
i
i =1
n
(2)
– variabilní náklady realizovaných výrobků
∑n
v
i
qi
i =1
n
(3)
celkový příspěvek na úhradu fixních nákladů
∑ PU
i
daného
i =1
období
(4)
– fixní náklady podniku za dané období
Nf
(5)
zisk (ztráta) za dané období
Z
kde:
Z zisk (ztráta) za dané období
Nf fixní náklady daného období
q i realizované množství i-tého výrobku
nvi variabilní náklady i-tého výrobku
c i prodejní cena i-tého výrobku
i výrobek 1 až n
PÚ i příspěvek na úhradu fixních nákladů i-tého výrobku
V podmínkách LH vystupuje PÚ především ve vztahu k objemu těžeb (těžebních možností), a vychází
z analýzy bodu zvratu – průmětu nákladové a výnosové funkce. I když pěstební činnost je v LH
v určitém korelačním vztahu k těžební činnosti je u PÚ metodickým problémem právě přiřazování
objemu pěstební činnosti - minimálně např. ve vztahu ke sledu hospodářských (účetních) období.
4.4 Efektivnost LH na bázi hrubého zisku lesní výroby
Při této metodice jde v zásadě o ekonomické parametry výroby dřeva na pni, založené na lesnické
typologii a na optimalizaci technologií pěstební a těžební činnosti. Výsledky kalkulací nákladů a
výnosů umožňují lesnímu hospodáři zvolit optimální obhospodařování lesa na základě ekonomických
rozhodovacích kritérií, na druhé straně jsou tak zjišťovány objektivní výše dosažitelného
hospodářského výsledku. Danou metodiku dlouhodobě vyvíjí kolektiv Katedry ekonomiky a řízení
lesního hospodářství FLD ČZU v Praze pod vedením prof. Pulkraba (2009).
Kritéria hodnocení hospodářsky vyrovnaných lesních celků sestávají z postupu výpočtu hrubého zisku
lesní výroby (HZLV):
- kalkulace navazují na výsledky typologie lesů podle Plívy (1999), která byla v předstihu nositelem
myšlenky trvalosti obhospodařování lesů. Cílem bylo vypracovat metodický postup využití
souborů lesních typů (SLT) pro diferenciaci obhospodařování lesa (SLT podle intenzity a cíle
hospodaření),
- limity hospodaření, dané typologickými základy, doplněny optimálními hospodářskými
opatřeními pěstební a těžení činnosti,
- kalkulace přímých nákladů a úplných vlastních nákladů obhospodařování lesních porostů,
- kalkulace výnosů lesní výroby,
- hrubý zisk lesní výroby.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
21
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Výpočty jsou provedeny na základě obmýtí a zpeněžení dříví, a to průměrného mýtního přírůstu
(PMP), průměrného mýtního přírůstu hodnotového (PMPH) a celkového průměrného přírůstu
hodnotového (CPPH). Výstupy (podle jednotlivých SLT) jsou:
- HZLV podle SLT a cílového hospodářství (včetně detailu přímých nákladů na ochranu lesa,
pěstební činnost, těžební činnost a údržbu cest),
- potenciální naturální produkce podle SLT a cílového hospodářství (pro současné porosty),
- potenciální naturální produkce podle SLT a cílového hospodářství (pro predikovaný vývoj
porostů),
- potenciální naturální produkce a výnosy (pro současné porosty, pro predikovaný vývoj porostů) –
v trajektorii: PMP (m3) → zpeněžení sortimentů (Kč) → PMPH (Kč) → CPPH (Kč) → CPPH (Kč. ha-1) → CPPH na (Kč.m-3).
Metodika popsaného postupu viz – Pulkrab, K., Šišák, L., Bartuněk, J. Hodnocení efektivnosti
v lesním hospodářství. Nakl. Lesnická práce, 2009.
5 Pronájem lesního majetku z hlediska účetního a daňového
Účetní problematika pronájmu u pronajímatele (ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví), který
při pronajímání lesního pozemku zůstává vlastníkem, vychází ze dvou možností:
• Buď lesní pozemek nemá vložen v obchodním majetku, pak o pronájmu neúčtuje (není účetní
jednotkou), avšak v případě, že chce vykazovat náklady spojené s pronájmem ve skutečné výši, má za
povinnost vést zvláštní chronologickou evidenci příjmů a výdajů, případné tvorby a použití rezerv
včetně rezervy na pěstební činnost, jakož i pohledávky a závazky ve zdaňovacím období, ve kterém
dochází k ukončení pronájmu, nebo vykazuje výdaje tzv. paušálem, pak je povinen evidovat pouze své
příjmy.
• Nebo má pozemek vložen do obchodního majetku, pak se pronájem stává podnikáním. I v tomto
případě má pronajímatel – podnikatel možnost vykazovat náklady spojené s dosažením, zajištěním a
udržením příjmů buď ve skutečné výši, či formou paušální sazby. V případě, že uplatňuje výdaje
paušálem, přestože podniká na základě živnostenského oprávnění, nemusí vést účetnictví, postačí
pouze evidence příjmů. Nájemce o najatém majetku neúčtuje, nestává se jeho vlastníkem, v případě,
že účtuje, je povinen najatý majetek uvádět v podrozvahové evidenci.
Z pohledu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) příjmy z pronájmu zdaňuje pronajímatel,
který pronajímá lesní pozemek na základě živnostenského oprávnění (podle § 7 ZDP), v opačném
případě podléhá zdanění podle § 9. V obou případech může pronajímatel k těmto příjmům jako
korekci postavit buď náklady v prokázané výši, nebo stanovené v paušální výši. Ta je pro příjmy
zdaňované podle § 7 stanovena na 80 % (jedná-li se o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního
hospodářství), u příjmů zdaňovaných podle § 9 ve výši 30 % dosažených příjmů. Výhodou zdanění
podle § 9 je skutečnost, že pronajímatel nemusí o svých příjmech a výdajích účtovat, nemusí tudíž
pozemek vkládat do obchodního majetku. To má význam v případech, kdy zamýšlí lesní pozemek
prodat, protože si tímto způsobem zjednoduší podmínky pro osvobození příjmů z prodeje pozemku.
Nezanedbatelnou výhodou je fakt, že nemusí vést účetnictví. Nevýhodou je v případě vykazování
nákladů paušálem nižší procentická sazba oproti § 7 a skutečnost, že nelze vykázat mimo paušál již
žádné jiné náklady.
Při zdanění pronájmu podle § 7 vstupuje dosažený příjem do vyměřovacího základu rozhodného pro
odvod sociálního a zdravotního pojištění, což bývá pociťováno jako nevýhoda. Navíc, pokud vykazuje
pronajímatel náklady ve skutečné výši, musí vést účetnictví a vložit pozemek do obchodního majetku
(aniž by získal kompenzaci v odpisech).
Obecně platí (pro § 7 i § 9), že v případě, kdy je nájemné vysoké a výdaje spojené s jeho dosažením
nízké (což je aktuální právě u pozemků na rozdíl od jiných nemovitostí), je výhodné zvolit paušální
způsob vykazování výdajů.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
22
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Jiným daním, než jsou shora uvedené, pronájem lesních pozemků nepodléhá. V zákoně o správě daní a
poplatků (zákon č. 337/1992 Sb.) je však stanovena povinnost právnickým a fyzickým osobám, pokud
provádějí úhrady fyzickým osobám za pronájem a nesrážejí z těchto úhrad daň z příjmů, tzv.
oznamovací povinnost. (Janásek, Kupčák 2009)
Diskuze
Z pohledu historického – pacht se označuje časově vymezený pronájem zemědělské půdy a
zemědělských objektů, který se začal užívat koncem středověku (šlo tedy o pronájem celého
hospodářství). Zemědělec, který je měl pronajaté, se nazývá pachtýř a odvádí za pronajatou půdu
finanční prostředky, tzv. pachtovné, případně část úrody (tzv. podílný pacht). Rozdíl mezi pachtem a
pronájmem je ten, že pachtýř se zavazuje propachtovanou půdu zušlechťovat, zatímco nájemce tuto
povinnost nemá.
Pronájem lesního majetku je případ změny ekonomického uživatele pozemku, kterým se místo
majitele (pronajímatele) stává podle příslušné nájemní smlouvy nájemce pozemku. Je specifikou
lesních pozemků, že podle zákona o lesích je nájem a podnájem (případ, kdy nájemce se souhlasem
vlastníka les dále pronajímá) státního lesa za účelem jeho obhospodařování zakázán. Podnájem u lesů
ve vlastnictví jiných subjektů je podle téhož zákona dovolen jen v případě, že nájemní smlouva toto
povolení obsahuje, pronájem je možný bez omezení. S účinností od roku 1996 se nájmy a podnájmy
již neevidují v katastru nemovitostí, platí však ohlašovací povinnost vůči orgánu státní správy lesů.
Z hlediska diskuze k otázkám stanovení nájmu je z pohledu ekonomického nutno ještě upozornit na
případný souběh odvodu nájmu oproti inkasovaným finančním podporám z veřejných zdrojů (dotace
v LH).
Závěr
Cílem tohoto příspěvku nebylo pokrytí diskusního tématu nájmu lesů v ČR. Například od potřeby
historické analýzy nájmu lesních majetků v ČR, přes analýzu o nájmech a zkušenostech po roce 1990
(a proč velcí vlastníci zpravidla les nepronajímají), až po vyhodnocení stávajících nájmů lesních
majetků. Avšak i z ekonomického pohledu je u nájmu lesa nutno přiznat dosud chybějící metodiku,
resp. konstatovat přetrvávající přístupovou nejednotnost a názorovou roztříštěnost, projevující se
mnohdy v hluboce rozdílné výši (na 1 ha lesa).
V zásadě lze shrnout obsah příspěvku v bodech – k optimální výši nájmu alespoň směřujících:
1. Nájem je ekonomická aktivita charakteru nákladu (výdaje), předpokládající na druhé straně
produkci a realizaci – jako protiplnění, resp. dosažení, zajištění a udržení příjmů.
2. K základním atributům stanovení nájmu patří produkční charakteristiky lesního majetku a
intenzita lesní výroby, avšak s průmětem příp. hospodářských omezení, a vědomím determinací,
vyplývajících z platné legislativy.
3. Vzhledem k zvláštnostem lesní výroby zde dále patří faktor času, volba úrokové míry, aspekty
lesní pozemkové renty. Vzhledem k stochastickému charakteru jevů v lesním hospodářství je
nezbytná identifikace a hodnocení rizik.
4. K zásadním ekonomickým postupům za účelem objektivního stanovení nájmu patří kalkulace
zpeněžení dříví a proti tomu stanovení (kalkulace) hodnotových vstupů odpovídající pěstební
činnosti. Z hlediska ekonomických funkcí podniku zde organicky přistupuje příspěvek na úhradu
fixních nákladů; z pohledu metodického lze využít úlohy stanovení efektivnost LH na bázi
hrubého zisku lesní výroby.
5. V neposlední řadě zde patří i účetní a daňové aspekty.
6. Z hlediska finálního výsledku – prioritní je stav a vývoj lesa z pohledu principů trvale udržitelného
hospodaření.
K vlastnímu stanovení nájmu (ale i vzhledem ke statistického šetření) je nutno upozornit, že roční
nájemné je většinou stanoveno na ha lesa, nikoliv např. na 1 m3 těžby. Zejména, jak bylo uvedeno,
z důvodu intenzity hospodaření, jež je vymezena především těžební činností (pěstební činnost na
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
23
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
obnovní těžby navazuje). Další oporu k tomuto lze shledat také v zákonu o rezervách č. 593/1992 Sb.
pro zjištění základu daně z příjmů, podle něhož mohou vlastníci lesů vytvářet rezervu na pěstební
činnost, a kdy podle § 9 odst. 3 rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu
dřevní hmoty v m3.
V návaznosti na těžební možnosti by měl být nájem korigovatelný – např. vzhledem k změnám podílu
úmyslných a nahodilých těžeb (většinou v důsledku kalamit). U použitých cen dříví pak prolongovat
delší časová období (k eliminaci cenových výkyvů).
V souvislosti s objektivním stanovením nájmu se nabízí i otázka zakomponování některých aspektů
oceňování lesního majetku při obnově LHP.
Literatura
1. DUDÍK, R. Rizika sestavení nákladového modelu pěstebních opatření při přestavbě lesního
porostu. In ŠIŠÁK, L. – STÝBLO, J. Ekonomické aspekty rekonstrukce náhradních porostů v
Krušných horách. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2006, s. 60–64. ISBN 80-2131595-4.
2. JANÁSEK M., KUPČÁK V. Vybrané účetní a daňové aspekty v lesním hospodářství. Auditor,
roč. XVI (6/2009), Komora auditorů ČR Praha, s. 11 – 26, ISSN 1210-9096
3. KOLENKA, I. Vybrané metódy prognózovania v lesníckej ekonomike. Ústav pre výchovu a
vzdelávanie pracovníkov LVH SR, Zvolen 1995, ISBN80-88677-33-5
4. KUPČÁK, V. Předpoklady pro účinné uplatnění ekonomických nástrojů řízení u soukromých
lesních majetků. Sborník referátů z konference: „Ekonomické a právní poměry lesního
hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ČR“. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita,
Brno 2001, s. 32 – 35, ISBN 80-7157-572-0
5. KUPČÁK, V. Ekonomika lesního hospodářství. MZLU, Brno 2006, ISBN 80-7157-734-0
6. KUPČÁK, V., POLSTER, P. Ekonomické aspekty kategorizace lesů v České republice. In
HAJDÚCHOVÁ, I. Zborník z konferencie Financovanie 2007 LESY – DREVO. Zvolen: TU vo
Zvolene, 2007, s. 35–44. ISBN 978-80-228-1795-0
7. PULKRAB, K., ŠIŠÁK, L., BARTUNĚK, J. Hodnocení efektivnosti v lesním hospodářství.
Lesnická práce, Kostelec n. Č. l., 2009, s. 130, ISBN 978-80-87154-12-0
8. ŠAFAŘÍK, D., ČERNÝ, L. Lesy města Brna – lesní hospodářství po pěti staletích. In DUDÍK, R.,
KUPČÁK, V. Sborník referátů ze semináře Ekonomické aspekty integrovaného lesního
hospodářství. Brno, 2007, s. 104–117. ISBN 978-80-7375-102-9
9. ŠAFAŘÍK, D. Lesnické hospodaření soukromého subjektu v podmínkách Drahanské vrchoviny
LESCUS Cetkovice, s. r. o.. In. DUDÍK, R., DVOŘÁKOVÁ, A. Sborník referátů ze semináře s
mezinárodní účastí Lesnictví a podnikatelské prostředí. Brno, 2008, s. 68–76. ISBN 978-80-7375329-0
Kontakt:
Doc. Ing. VÁCLAV KUPČÁK, CSc.
Katedra ekonomiky a řízení lesního hospodářství
Fakulta lesnická a dřevařská
Česká zemědělská univerzita v Praze
e-mail: [email protected]
Ing. DALIBOR ŠAFAŘÍK
Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky
Lesnická a dřevařská fakulta
Mendelova univerzita v Brně
Zemědělská 3, 613 00 Brno
e-mail: [email protected]
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
24
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
POLYFUNKČNOST A DLOUHODOBOST LESNÍHO MAJETKU,
METODY ROZHODOVÁNÍ O FORMĚ HOSPODAŘENÍ NA OBECNÍM LESNÍM
MAJETKU
LUDĚK ŠIŠÁK
Abstrakt
Les je velmi složitým objektem, současně jak přírodním, tak společenským jevem, a proto
klade na vlastníka a správce lesního majetku velmi vysoké nároky při zacházení s ním.
Při správě lesního majetku je nutno řešit množství různých, často i protichůdných zájmů
různých zájmových skupin občanů na lese, které vlastník musí řešit. Současně musí lesní
majetek přinášet dlouhodobý udržitelný a vyrovnaný veřejný prospěch občanům. Protože
les plní mnoho funkcí jak tržních, tak netržních, pracují obce v případě lesního majetku
s daleko větší hodnotou, než jaká by odpovídala pouze tržní dřevoprodukční funkci lesa.
To vše jsou podstatné důvody, pro které by měl mít obecní vlastník na les a jeho
obhospodařování bezprostřední vliv. Zvýšené užívání funkcí lesa může rovněž znamenat
výrazné újmy a škody na lesním majetku, a tedy na vlastní ekonomice obecního lesního
majetku. Rovněž proto je nutné, aby obec zvolila uvážlivě takovou formu
obhospodařování lesního majetku, při níž jej bude moci přímo ovládat a usměrňovat, ne
tedy ovlivňovat jej pouze zprostředkovaně. Rozhodování o formě obhospodařování lesa je
vážnou systematickou vícekriteriální úlohou rozhodování. Pro případy objektivního
systematického rozhodování na úrovni obce lze uvést a doporučit zejména tři následující
rozhodovací techniky či postupy: rozhodovací analýzu, SWOT analýzu a hodnotovou
analýzu.
1 Úvod
Les je velmi složitým objektem, který na člověka, vlastníka a správce lesního majetku, klade velmi
vysoké nároky při zacházení s ním, jeho spravováním. Les je totiž současně jak složitým jevem
přírodním – environmentálním, tak složitým jevem společenským – sociálně-ekonomickým. A z toho
plyne množství různých, často i protichůdných zájmů rozličných společenských zájmových skupin na
lese.
Z hlediska environmentálního je les složitou biogeocenózou, tvořenou lesní půdou s podložím a
lesním porostem včetně vzduchu, malých vodotečí a vodních ploch, jejichž živé složky – fytocenóza
s dominujícím postavením dřevin, a zoocenóza – jsou ve stálé interakci rovněž s neživými složkami.
Rozsahem je tento bióm tak veliký, že se v něm vytvářejí specifické vlastnosti lesního prostředí,
působící jak uvnitř, tak vně systému. Přitom kulturní biogeosystém lesa, který je v ČR naprosto
převažující, obsahuje jak ekosystémovou složku přírodní (environmentální), tak složku antropickou
(lidskou, společenskou).
Z hlediska ekonomického je les současně pracovním předmětem, pracovním prostředkem a výrobkem,
ale současně i prvotní vlastní přírodní podmínkou lesní výroby. Je výrobním, ale rovněž nevýrobním
faktorem v národním hospodářství a v životě společnosti. Je prací reprodukovatelným jměním a
současně přírodním bohatstvím, je environmentálním zdrojem ve společnosti, pro kterou má sociální a
ekonomický význam, a netržní a tržní význam. Je z titulu práva majetkem vlastníků, z titulu působení
funkcí ve společnosti současně jak soukromým, tak rovněž zásadně významným veřejným statkem.
Les je v principu trvale udržitelně obnovitelným objektem, který má obvykle výrazně dlouhodobý
charakter. Protože je nejen soukromým, ale i veřejným statkem (ať chceme nebo ne), pak musí
přinášet dlouhodobý udržitelný a vyrovnaný veřejný prospěch, tj. prospěch ne jenom jednotlivci či
malé skupince občanů, ale zejména společnosti, a v užším slova smyslu obci jako takové a jejím
občanům. Obecní vlastnictví lesa je historicky velmi starý druh vlastnictví, v Evropě zřejmě nejstarší a
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
25
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
nejrozšířenější ve Švýcarsku, kde právě velká většina lesů jsou lesy obecní (z nichž lze pro správu lesa
čerpat mnoho poznatků, což se týká i dalších zemí, jako je např. Německo, Rakousko, apod.).
Zásadní skutečností, proč musí být obecní vlastník lesa velmi obezřetný při rozhodování o formě
hospodaření na lesním majetku, je to, že kromě lesních porostů je les především územím, tj. prostorem
pro život. Není náhodou, že jednotlivci, ba i celé národy jsou ochotny se obvykle raději vzdát
infrastruktury, tj. budov a staveb na svém území, než svého území jako takového. Přijdou-li o budovy
a stavby, infrastrukturu, není to považováno za takové neštěstí, jako když přijdou o území. Ne kvůli
infrastruktuře, ale především kvůli území a jeho ovládání se vedly největší spory a války, protože
území je nositelem zdrojů sloužících těm, kteří je ovládají – tj. v případě lesa je zdrojem funkcí lesa či
krajiny, ať již tržních nebo netržních. Těch funkcí, které jsou známy, ale i těch, které ještě známy
nejsou. To souvisí úzce i se záměry a plány územního rozvoje obce. Vlastník, a ještě více veřejný,
obecní, musí mít přímý vliv na své území z hlediska současného, ale zejména budoucího rozvoje.
Proto je třeba si rozmyslet dobře, komu a za jakých podmínek svěřuje společnost, obec, své území,
tedy i les a lesní majetek ke správě, případně komu a za jakých podmínek je prodává, zastavuje, či
jinak s ním manipuluje.
Hovoříme-li o obecním lesním majetku, pak ne jednotlivci, nebo úzké zájmové skupiny, ale občané
obce mají mít prospěch nejen z jedné, ale z celého složitého komplexu funkcí lesa, a to nejen dočasně,
vyčerpat jej na úkor příštích generací, budoucnosti, ale dlouhodobě, vyrovnaně. Proto také základní
časovou jednotkou lesního hospodářského plánu v Evropě, kde moderní lesní plánování vzniklo před
více než 2 stoletími, je historicky prověřených minimálně deset let, a ne např. období „od voleb
k volbám“, v tom případě by často nebylo od věci provést i případný audit stavu lesního majetku. A
desetileté lesní hospodářské plány na sebe musí systematicky navazovat v daleko delším časovém
horizontu nejen z hlediska dlouhodobé trvalosti, ale rovněž z hlediska polyfunkčnosti lesního majetku
a jeho významu pro obec. Rozhodně tedy nelze zacházet s lesním majetkem po krátkých volebních
periodách, ani z hlediska přínosu pouze jedné funkce, byť by to byla funkce tržní, ekonomická, tj.
dřevoprodukční. To ale může být pro některé obce a osoby lákavým, avšak vysoce rizikovým a
nebezpečným pokušením.
2 Polyfunkčnost lesa a hodnoty společenské sociálně-ekonomické významnosti jeho funkcí
Působení lesa je v rámci společnosti mnohostranné, přitom les a jeho užitné hodnoty, funkce, se stále
vyvíjejí, mění, zejména v souvislosti se změnami společenských potřeb, společenské poptávky. Les
plní mnoho funkcí jak tržních, tak netržních. Obce tedy pracují v případě lesního majetku s daleko
větší hodnotou, než jaká by odpovídala pouze tržní dřevoprodukční funkci lesa. Společenské potřeby a
míra jejich uspokojování jsou podmínkou existence společenských funkcí lesa (viz schéma).
Potřeby společnosti
Uspokojování potřeb
Společenské funkce
Potřeby společnosti, míra jejich uspokojování a funkce lesa, které je uspokojují, jsou různé v čase i v
místě, souvisejí s ekonomickou a sociální úrovní společnosti, s její kulturou, tradicemi, zvyklostmi a
zvláštnostmi života. V různých oblastech a čase, u různých národů a skupin obyvatel, má les, byť i
stejného technického, fyzikálního a biologického charakteru, různé užitné hodnoty a tyto hodnoty mají
jiný významový společenský stupeň, a tedy jinou společenskou hodnotu. Společenská významnost,
hodnota, společenských funkcí vyjadřuje míru uspokojování měnících se potřeb občanů, jejich
poptávky po daných funkcích, v příslušném čase a místě.
V podstatě můžeme vylišit podle sociálně-ekonomického obsahu konečných dopadů funkcí lesa na
společnost dvě základní skupiny funkcí lesa. Jsou to jednak funkce produkční, tržní, někdy zvané
výrobní či internality, a jednak funkce mimoprodukční, netržní, nevýrobní, pozitivní externality lesa,
které lze členit na zprostředkovaně tržní a netržní.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
26
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
V principu je možno diferencovat funkce lesa pro účely jejich oceňování podle vztahu k trhu
následovně:
¾
tržní, produkční, výrobní, internality
•
dřevoprodukční
•
chov zvěře, myslivost
•
ostatní
¾
netržní environmentální funkce lesa (mimoprodukční, nevýrobní, externality)
•
se zprostředkovaným dopadem na trh
– nedřevoprodukční (lesní plodiny)
– půdoochranné (eroze půdy, depozice erodované půdy)
– hydrické (maximální a minimální průtoky, kvalita vody ve vodních zdrojích)
– vzduchoochranné (vliv na kvalitu vzduchu, klima, vázání CO2, NOx)
•
bez tržního dopadu
– zdravotně-hygienické (rekreační a zdravotní)
– kulturně-naučné (přírodoochranné, výchovné, vědecké, institucionální)
V rámci ČR bylo provedeno v roce 2010 experimentální ocenění společenské sociálně-ekonomické
významnosti funkcí lesa. Metody funkcí lesa byly diferencovány podle jejich sociálně-ekonomického
obsahu – tj. vztahu k trhu, účelu použití a disponibilních vstupních dat, jak je uvedeno níže:
¾ Tržní funkce: na bázi ukazatelů procházejících trhem (objem tržeb):
• dřevoprodukční funkce: podle objemu průměrných ročních tržeb za dříví v běžných cenách,
• chov zvěře – myslivost: podle objemu průměrných ročních tržeb za realizovanou produkci
materiálních komodit a služeb.
¾ Zprostředkovaně tržní funkce: na bázi ukazatelů procházejících zprostředkovaně trhem:
• nedřevoprodukční funkce: podle objemu stínových výnosů ze sběru lesních plodin,
• hydrické funkce: podle nákladů prevence (nákladů náhradních opatření, která by musela
převzít funkce lesa a preventivně zabránila škodám),
• půdoochranné funkce: podle nákladů kompenzace (nákladů na opatření odstraňující škody,
pokud by funkce lesa byla poškozena či zlikvidována),
• vzduchoochranné funkce vázání CO2: podle množství CO2 vázaného v průměrném ročním
objemu realizovaného dříví ve společnosti a jednotkových cen z obchodovatelných objemů
CO2 v rámci EU.
¾ Netržní funkce (sociální):
• zdravotně-hygienické funkce (rekreační a zdravotní) na základě expertního srovnání průměrné
sociálně-ekonomické významnosti daných funkcí lesa s významností funkce dřevoprodukční
s vnitřní diferenciací podle návštěvnosti,
• kulturně naučné funkce (zejména přírodoochranné) na základě expertního srovnání průměrné
sociálně-ekonomické významnosti daných funkcí lesa s významností funkce dřevoprodukční
s vnitřní diferenciací podle jednotlivých charakteristik.
Hodnota funkcí lesa byla odvozena pro dvě časové úrovně související s faktem, že les je dynamický a
v principu obnovitelný environmentální zdroj. Hodnoty jsou tedy kalkulovány jednak jako dočasné –
roční, jednak jako trvalé, kapitalizované.
Lesní půdní kryt a les v krajině i ve společnosti není na daném území absolutním, ale relativním
přírodním a společenským jevem, který je v každém případě vždy zastoupen či nahrazen jiným,
s vlastními funkčními hodnotami. Proto je nutno významnost funkcí lesa vyjádřit ne absolutně, jako
kdyby místo lesa a jeho funkcí naprosto nic v dané lokalitě nebylo (tzv. „černá díra“), ale významnost
posuzovat vždy relativně oproti půdnímu krytu, krajinnému komponentu se svými funkcemi, kterými
by byly funkce lesa nahrazeny.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
27
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Konkrétně pro uvedený příklad výpočtů průměrných hodnot společenské sociálně-ekonomické
významnosti funkcí lesa v rámci ČR (viz tabulka 1) byly zvoleny tři následující varianty náhrady lesa
a jeho funkcí půdními kryty charakteru:
–
trvalého travního porostu – louky (obvykle nejmírnější druh náhrady pro většinu funkcí pokud jde
o výši hodnot), s předpokladem neprodukčního využití (jinak by bylo nutno upravit hodnotu
dřevoprodukční funkce o hodnotu jiné trvale udržitelné, obnovitelné, produkce), ale přístupu
veřejnosti a zvěře,
–
orné půdy s obnaženým minerálním povrchem (jako s okopaninami s předpokladem
neprodukčního využití, jinak by bylo nutno upravit hodnotu dřevoprodukční funkce o hodnotu jiné
trvale udržitelné, obnovitelné, produkce), s přístupem veřejnosti a zvěře,
–
zpevněné nepropustné plochy.
Tab. 1: Průměrné hodnoty společenské sociálně-ekonomické významnosti
funkcí lesa
v ČR ve srovnání s převodem na půdní kryt charakteru trvalého travního
porostu,
obnažené půdy a zpevněného povrchu v Kč/ha:
Funkce lesa
Dřevoprodukční
Chov zvěře a myslivost
Nedřevoprodukční
Maximální průtoky
Minimální průtoky
Kvalita vody
Introskeletová eroze
Zanášení toků a nádrží
Vzduchochranné
Zdravotně-hygienické
Kulturně-naučné
Obnažená půda
(orná půda –
okopaniny)
roční
celkové*
7 797 389 850
0
0
1 315
65 750
807
40 369
830
41 500
15 578 778 875
188 410
1 321
66 036
1 000
50 000
3 246 162 332
3 374 168 675
TTP – louka
roční
celkové*
7 797 389 850
0
0
1 315
65 750
657
32 846
540
26 900
3 581 179 025
188 410
1
32
1 000
50 000
3 246 162 332
1 168
58 400
Zpevněný povrch
roční
celkové*
7 797 389 850
170
8 500
1 315
65 750
2 422 121 106
4 180 209 000
0
0
0
0
0
0
1 000
50 000
3 607 180 368
4 325 216 250
* hodnoty kapitalizované s použitím tzv. lesní úrokové míry 2%.
Z údajů je zřejmé, že hodnoty funkcí lesa a lesa jako takového ze společenského hlediska, pro
společnost, tedy občany, jsou velmi významné. Proto jsou otázky stavu lesa a zacházení s ním bez
ohledu na vlastnickou formu u nás tak živé, až výrazného politického rázu. Hodnoty lesa nelze tedy
redukovat pouze na hodnoty tržní, finanční, a již vůbec ne jen z hlediska soukromovlastnického,
představovaného ziskem, čistým důchodem nebo rentou. Tržní hodnota lesa (jeho dřevoprodukční
funkce) z hlediska vlastnického se pohybuje v širším průměru na úrovni nedosahující v ČR ani 100 tis.
Kč/ha, společenská hodnota samotné dřevoprodukční funkce je však na úrovni čtyřnásobku!
Ve společenské hodnotě je totiž kromě zisku, renty nebo čistého důchodu pro vlastníka, zahrnuta i
hodnota pracovních míst (mezd a platů), tj. hodnota pro zaměstnance, které dřevoprodukční funkce
lesa živí, a to nejen vlastních pracovníků. Pro mnohé obce ve venkovském prostoru má ještě větší
význam, pokud dřevoprodukční funkce obecního lesního majetku umožní práci zejména vlastním
občanům (snížení nezaměstnanosti). Výše uvedená společenská hodnota však zahrnuje i hodnotu
dalších zprostředkovaných pracovních míst v jiných sektorech, hodnotu odvodů, plateb a daní do
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
28
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
státního a dalších rozpočtů, včetně pojištění, ale i podíl na údržbě infrastruktury v krajině (pro některé
obce rovněž významný faktor).
Jak vyplývá z údajů, sociálně-ekonomická hodnota dalších funkcí lesa, tj. tzv. netržních funkcí lesa, je
však ve svém celku ještě významnější. Ekonomicky, finančně, se však bezprostředně velké části obcí
nedotýká, pokud obce nenajdou cesty a způsoby, jak dané netržní funkce ekonomicky využít a do
ekonomiky je začlenit jako aktivně zlepšované a záměrně poskytované služby veřejnosti či institucím
(internalizace externalit).
3 Střety zájmů
Při využívání funkcí lesa občany dochází však ke střetu zájmů jednotlivých uživatelů lesa a zájmových
skupin, které je třeba na úrovni vlastníka řešit, přičemž i z tohoto hlediska je třeba, aby vlastník měl na
les a jeho obhospodařování bezprostřední vliv. Jedná se o střety zájmů při využívání zejména
následujících funkcí lesa, přičemž do budoucna bude zřejmě střetů zájmů přibývat. Střety zájmů mezi
uživateli:
–
zdravotně-hygienických funkcí – rekreace a relaxace (individuální i skupinová),
–
kulturně-naučných funkcí – výuka a výchova (školní i mimoškolní, zájmová činnost včetně
sportovní, poznávací a kulturní),
–
kulturně-naučných funkcí – ochrana přírody,
–
nedřevoprodukčních funkcí – sběr lesních plodin,
–
chovu zvěře a myslivosti,
–
dřevoprodukčních funkcí (poskytujících vysoce ekologickou, environmentálně příznivou a trvale
udržitelně obnovitelnou surovinu, s velkým ekonomickým a sociálním významem zejména pro
venkovské obce),
–
vodohospodářských funkcí (zejména v perimetrech vodárenských nádrží, zdrojů pitné vody,
chráněných oblastech přirozené akumulace vod),
–
půdoochranných funkcí (protierozních).
Dosavadní netržní funkce lesa lze využít i pro ekonomiku vlastníka, pokud se podaří začlenit netržní
funkce lesa do trhu, jedná se o tzv. internalizaci externalit. Netržní funkce lesa se mohou stát tržním
příjmem obce, či finanční příjem podpořit a navýšit, jestliže je obec dokáže využít. Jedná se např. o
využití turistického ruchu, rekreace (např. rekreační a sportovní areály, dohody s cestovními
kancelářemi, apod.), přírodoochranné funkce lesa (smluvní dohody), myslivosti a chovu zvěře, sběr
lesních plodin. Obecně jde o platby za služby a komodity nakupované zájemci a zájmovými
skupinami, a to nejen návštěvníky, ale i ochránci přírody a dalšími uživateli.
Na druhou stranu, zvýšená návštěvnost lesa, a obecně zvýšené užívání jeho funkcí může znamenat
újmy a škody na lesním majetku a na ekonomice lesního majetku. Dané újmy a škody mohou být i
velmi výrazné. I proto je nutno, aby obec zvolila uvážlivě takovou formu obhospodařování lesního
majetku, při níž bude mít na výrobní aktivity v lese nejen nějaký vliv, ale přímo je bude moci ovládat
a usměrňovat. Jde o to, aby si správu lesního majetku nenechala vzít z rukou, či dokonce ji přímo
dobrovolně někomu neodevzdala, přičemž by si snížila možnost bezprostředního rozhodování a
zvýšila riziko negativních dopadů.
Velmi důležitý je uvážlivý a odborný přístup zastupitelstva, rady a starosty obce napříč politickým
spektrem. Je třeba nezneužívat les pro volební kampaně, omezit možnou korupci na minimum.
Rozhodování o formě obhospodařování lesa je vždy vážnou vícekriteriální úlohou rozhodování. Musí
jít o systematický rozhodovací proces, který zajistí hlubší rozbor problému volby optimální varianty
v týmu složeném z odborníků.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
29
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
4 Systematické objektivní metody rozhodování o formě hospodaření na lesním majetku
Jde o systematický rozhodovací proces, který zajistí optimální plnění požadavků občanů v dané obci,
tj. dlouhodobé, vyrovnané, trvale udržitelné polyfunkční poskytování funkcí lesa, z nichž tržní funkce,
i když mnohdy podstatná, je jen jednou z řady funkcí. Přitom je nutno zajistit, aby obec měla na
správu svého majetku v souladu se zájmy občanů přímý jednoznačný vliv v daném reálném čase, a ne
vliv zprostředkovaný, a dokonce s časovým zpožděním. To je poměrně složitá rozhodovací úloha o
formě hospodaření. Pro případy objektivního systematického rozhodování lze uvést a doporučit
zejména tři následující rozhodovací techniky či postupy:
- Rozhodovací analýza
- SWOT analýza
- Hodnotová analýza
4.1 Rozhodovací analýza
Rozhodovací analýza je systematickou vícekriteriální metodou rozhodování. Řadí se již mezi metody
objektivní metody s určitými subjektivními prvky. Není to však rozhodování nahodilé,
nesystematické, živelné, subjektivní, které se stále často v praxi používá i při složitějších
rozhodovacích úlohách o výběru optimální varianty ze souboru možných variant řešení. Eliminuje
riziko chybných rozhodnutí, vyhýbá se začlenění nepodstatných či zavádějících, neracionálních
faktorů do výběru vhodné varianty. Přitom systémovým způsobem se rozhoduje podle množství
kritérií, které má ta která varianta řešení splňovat.
Obvykle se rozhodování účastní tým členů (výjimečně při složitějších úlohách rozhoduje jednotlivec
sám).
Etapy rozhodovací analýzy:
- vymezení problému a stanovení cíle
- sběr a analýza informací
- vypracování variant řešení – (brainstorming)
- stanovení kritérií – (brainstorming)
- vyhodnocení a porovnání variant.
Hlavní metodou vyhodnocení variant je váhové bodové hodnocení. Stanoví se úroveň plnění kritérií
variantami v bodech, které jsou násobeny vahami, tj. koeficienty významnosti kritérií. Právě využitím
rozhodovací analýzy, váhového bodového hodnocení variant pro výběr nejvhodnější právní formy
hospodaření v obecních lesích, se zabýval Novák (2006A, 2006B). Výběr nejvhodnější varianty byl
proveden např. podle následujících kritérií:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
legislativní a administrativní obtížnost konstituování daného subjektu,
nutnost vytváření základního kapitálu a jeho minimální zákonem požadované výše,
povinnost vytvářet zákonem stanovenou soustavu orgánů,
míra ručení obce za závazky u dané formy,
zatížení obecního aparátu správou lesního majetku,
zachování vlivu obce na svůj majetek,
podrobnost, popř. kogentnost právní regulace,
daňové zatížení u příslušné formy.
K uvedenému je třeba říci, že samozřejmě kritérií pro výběr nejvhodnější varianty řešení, včetně
hodnot a zajištění netržních společenských sociálně-ekonomických funkcí lesa na příslušném majetku,
je více. Záleží na potřebách a prioritách jednotlivých vlastníků.
4.2 SWOT analýza
SWOT analýza je metoda, pomocí které je možno identifikovat silné (anglicky Strengths) a slabé
(anglicky Weaknesses) stránky, příležitosti (anglicky Opportunities) a hrozby (anglicky Threats),
spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou (ve smyslu
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
30
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
opatření, rozhodnutí) apod. Jedná se o metodu analýzy užívanou především v marketingu, ale také
např. při analýze a tvorbě politik, při rozhodování o volbě opatření a výběru variant řešení.
S její pomocí je možné komplexně vyhodnotit fungování organizace, provést výběr z variant řešení,
nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Je součástí strategického, dlouhodobého plánování v
organizaci. Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou
rozděleny do 4 základních skupin.
Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím
na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich
vzájemného střetu. Jde o systematický postup zjištění a vyhodnocení jednotlivých stránek, hledisek,
při výběru vhodné varianty. SWOT analýza se často uvádí ve formě mřížky, kvadrantu, v němž se
uvedou jednotlivé body, vztahující se k dané části:
SWOT analýza ve formě mřížky:
Silné stránky:
Slabé stránky:
Příležitosti:
Hrozby:
4.3 Hodnotová analýza
Hodnotová analýza (Vlček, 1973, 1992) byla vyvinuta v 60. letech v USA. Posuzuje funkce, které pro
uživatele příslušný objekt má, posuzuje jejich užitnou hodnotu, tedy hodnotu výstupů, ve vztahu
k hodnotě vstupů. Výstupy jsou uváděny v bodové hodnotě jednotlivých funkcí, přičemž významnost
funkcí je určena vahami, tj. číselnými koeficienty. Rozhodujícím kritériem je tzv. ukazatel poměrné
efektivní hodnoty (PEH):
n
PEH =
∑v × F
i
i =1
i
n
∑n
i =1
v – váha funkce
F – stupeň plnění funkce
N – náklady na zajištění funkce
i – i-tá funkce ze souboru n-funkcí
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
31
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
5. Závěr
Les je velmi složitým objektem, který klade na vlastníka a správce lesního majetku velmi vysoké
v případě zacházení s lesem a jeho správy. Je totiž jak složitým přírodním, tak společenským jevem. A
z toho plyne množství různých, často i protichůdných zájmů různých zájmových skupin na lese. Lesní
majetek musí přinášet dlouhodobý udržitelný a vyrovnaný veřejný prospěch občanům. Les plní mnoho
funkcí jak tržních, tak netržních. Obce tedy pracují v případě lesního majetku s daleko větší hodnotou,
než jaká by odpovídala pouze tržní dřevoprodukční funkci lesa. Z provedeného experimentálního
ocenění společenské sociálně-ekonomické významnosti funkcí lesa v rámci ČR v roce 2010 vyplývá,
že hodnoty funkcí lesa a lesa jako takového jsou ze společenského hlediska a pro společnost, tedy pro
občany, velmi významné. Při využívání funkcí lesa občany dochází však ke střetu zájmů jednotlivých
uživatelů lesa, a zájmových skupin, které je třeba na úrovni vlastníka řešit. A to je další důvod, pro
který by měl mít obecní vlastník na les a jeho obhospodařování bezprostřední vliv.
Zvýšená návštěvnost lesa, a obecně zvýšené užívání funkcí lesa může znamenat újmy a škody na
lesním majetku a na ekonomice lesního majetku. Dané újmy a škody mohou být i velmi výrazné. I
proto je nutno, aby obec volila uvážlivě takovou formu obhospodařování lesního majetku, při níž jej
bude moci přímo ovládat a usměrňovat. Rozhodování o formě obhospodařování lesa je vždy vážnou
vícekriteriální úlohou rozhodování. Musí jít o systematický rozhodovací proces, který zajistí hlubší
rozbor problému volby optimální varianty. Pro případy objektivního systematického rozhodování lze
uvést a doporučit zejména tři následující rozhodovací techniky či postupy: rozhodovací analýzu,
SWOT analýzu a hodnotovou analýzu.
Literatura
Novák, D.: Výběr nejvhodnější právní formy hospodaření v obecních lesích pomocí metod
rozhodovací analýzy. Zprávy lesnického výzkumu, č. 2, 2006, s. 145–149.
Novák, D.: Systémová analýza forem hospodaření obecních lesů. Disertační práce. Mendelova
zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 2006.
Vlček, R.: Hodnotová analýza. SNTL, Praha, 1973, s. 219.
Vlček, R.: Hodnotový management. MANAGEMENT PRESS Praha, 1992, s. 102.
Poděkování
Příspěvek vychází z praktické realizace smlouvy o dílo č. 30404/08-16210 (O-26/2008) „Expertní a
poradenská činnost při obnově a výchově lesních porostů, včetně uplatnění biotechnologií a
speciálních výsadeb rychle rostoucích dřevin, udržování a využití klonových archivů a demonstračních
objektů“ a z řešení výzkumného záměru MZE0002070203 „Stabilizace funkcí lesa v antropogenně
narušených a měnících se podmínkách prostředí“ a výzkumného záměru MSM 6215648902 Les a
dřevo – podpora funkčně integrovaného lesního hospodářství a využívání dřeva jako obnovitelné
suroviny.
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu NAZV č. QI92A197.
Kontakt:
prof. Ing. LUDĚK ŠIŠÁK, CSc.
Fakulta lesnická a dřevařská
Česká zemědělská univerzita v Praze
Kamýcká 129
165 21 Praha 6 – Suchdol
e-mail: [email protected]
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
32
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
JAK POMÁHÁ OBCÍM, KTERÉ VLASTNÍ LESY, PROGRAM ROZVOJE VENKOVA?
JAN KALAFUT
Česká republika na základě nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro
rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova zpracovala základní
strategický dokument – Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období 2007 – 2013 a
následně programový dokument – Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 (PRV), který
blíže specifikuje opatření k naplňování cílů rozvoje venkova České republiky.
PRV úspěšně navazuje na předcházející programové dokumenty: Operační program Rozvoj venkova a
multifunkční zemědělství v České republice, Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004 –
2006, SAPARD a Leader ČR.
Opatření Programu rozvoje venkova ČR 2007 – 2013
Přijatá opatření jsou nasměrována do čtyř základních rovin – OSA I. až OSA IV.
OSA I. – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
Je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání
v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství.
OSA II. – Zlepšování životního prostředí a krajiny
Cílem aplikace této osy je podpora zvyšování biodiverzity v krajině – ochrana přírodních zdrojů,
podpora zachování kvalitního přirozeného vodního režimu v krajině a v neposlední řadě podpora
snižování emise skleníkových plynů a zachování funkce lesů.
OSA III. – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova
Prioritou této osy je tvorba pracovních příležitostí, zlepšení podmínek růstu a kvality života ve
venkovských oblastech, vzdělávání a informování hospodářských subjektů.
OSA IV. – Leader
Účelem této osy je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení
ekonomického potenciálu a zhodnocení kulturního dědictví venkova, spolu s posílením řídících a
administrativních činností na venkově.
Aplikace Programu rozvoje venkova ČR 2007 – 2013
Cestu aplikace Programu rozvoje venkova v lesním hospodářství nacházíme jako správci lesních
majetků obcí a měst zejména v OSA I. a OSA II.
OSA I.
Opatření: Investice do lesů (lesní technika, technické vybavení provozoven, lesnická infrastruktura)
I. Lesní technika
a) pořízení strojů
II. Technické vybavení provozoven
a) technické vybavení provozoven
III. Lesnická infrastruktura
a) výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy lesních cest nad 2m šíře včetně
souvisejících objektů
b) výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy zařízení upravujících vodní řežím
v lesích, včetně souvisejících objektů
c) výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy ostatních infrastrukturních objektů a
zařízení sloužících lesnímu hospodářství
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
33
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Opatření sleduje strategický cíl zlepšení konkurenceschopnosti lesnictví, zejména se zaměřuje na
podporu rozvoje dynamického podnikání v lesnictví, vyšší výkonnosti lesnických podniků, na
restrukturalizaci lesnického sektoru a zlepšení ochrany životního prostředí v lesnictví. Podporované
akce nám pomáhají řešit problematické oblasti jako nízkou úroveň investic v lesnickém sektoru a
zastaralé a technicky nevyhovující vybavení lesnických podniků. Dále je to řešení problémů spojených
s nedostatečnou infrastrukturou v lesnictví.
„Naše zdroje“
I.1.2 Investice do lesů
Celkový rozpočet 2007 – 2013
Dosud zazávazkováno
Dosud proplaceno
Zbývá k závazkování
mil. Kč
2 108,4
1 056,7 (958 projektů)
570,4 (530 projektů)
1 051,7 (cca 3,5 kol příjmu)
„Dosavadní výsledky“
Tabulka 1: Stav opatření k 30.9. 2010
OSA I.
I.
II.
III. a)
III. b)
III. c)
Zaregistrované projekty (ks)
1 238
77
491
64
6
1 876
5 767 243
2 511 314 832
Částka za zreg projekty (Kč)
814 951 578 90 599 171 1 418 783 615 181 213 225
Schválené projekty (ks)
Částka za schvál. Projekty (Kč)
657
Podané žádosti o propl. (ks)
Částka za pod. žád. o propl. (Kč)
532
41
276 209 341 34 520 396
Proplacené projekty (ks)
Proplaceno (Kč)
61
362 214 497 58 613 715
444
32
235 482 117 27 004 232
Celkem
217
20
2
957
569 620 765
56 626 288
1 467 572
1 048 542 837
165
12
1
751
406 957 057
22 211 571
637 387
740 535 752
140
10
1
627
344 027 741
16 565 243
637 387
623 716 720
Tabulka 2: porovnání jednotlivých kol
2.kolo
5.kolo
8.kolo
Počet zaregistrovaných projektů
460
721
695
Částka za registrované projekty
727 245 796
872 996 260
911 072 776
Počet schválených projektů
255
369
333
Částka za schválené projekty
325 351 752
399 966 335
323 224 750
Úspěšnost žadatelů
55,0%
51,0%
48,0%
Podané žádosti o proplacení (ks)
Částka za podané žádosti o propl. (Kč)
Proplacené projekty (ks)
Proplaceno (Kč)
252
326
1 73
31 4 690 323,00 331 858 1 30,00 93 989 300,00
250,00
298,00
79,00
31 2 793 1 37,00 277 686 659,00 33 276 924,00
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
34
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
OSA II.
Opatření: Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů
I. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření
a) obnova lesního potenciálu po kalamitách
b) zavádění preventivních opatření v lesích a odstraňování škod způsobených povodněmi
II. Neproduktivní investice v lesích
a) zvyšování společenské hodnoty lesů
Opatření je zaměřeno na obnovu produkčního potenciálu lesa a všech jeho funkcí a snížení rozsahu
škod způsobených přírodními kalamitami a požáry. Podpora je poskytována na ochranná opatření pro
zamezení, resp. zmírnění škod způsobených kalamitami v lesích způsobených abiotickými vlivy a
biotickými činiteli. Dále je podpora poskytována na provádění preventivních protipovodňových
opatření a odstraňování škod způsobených povodněmi na drobných vodních tocích a v jejich povodích
a na protierozní opatření na lesních půdách.
„Naše zdroje“
II.2.4.1 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření
mil. Kč
883,9
399,7 (272 projektů)
132,8 (126 projektů)
484,2 (cca 3,8 kol příjmu)
Celkový rozpočet 2007 – 2013
Dosud zazávazkováno
Dosud proplaceno
Zbývá k závazkování
II.2.4.2 Neproduktivní investice v lesích
mil. Kč
78,8
60,8 (52 projektů)
27,1 (26 projektů)
18,0 (cca 1,6 kol příjmu)
Celkový rozpočet 2007 – 2013
Dosud zazávazkováno
Dosud proplaceno
Zbývá k závazkování
„Dosavadní výsledky“
Tabulka 3: Stav opatření k 30. 9. 2010
Záměry: a) obnova lesního potenciálu po kalamitách
b) zavádění preventivních opatření v lesích a odstraňování škod způsobených povodněmi
OSA II.
Zaregistrované projekty (ks)
Částka za zreg projekty (Kč)
Schválené projekty (ks)
Částka za schvál. Projekty (Kč)
Podané žádosti o propl. (ks)
Částka za pod. žád. o propl. (Kč)
Proplacené projekty (ks)
Proplaceno (Kč)
I. a)
I. b)
306
37
404 715 491 104 531 189
241
30
272 705 514 86 425 137
157
11
137 898 352 30 475 577
129
11
116 122 014 30 415 563
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
35
Celkem
343
509 246 680
271
359 130 651
168
168 373 929
140
146 537 577
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Tabulka 4: porovnání jednotlivých kol
3.kolo
6.kolo
9.kolo
Počet zaregistrovaných projektů
104
144
95
Částka za registrované projekty
158 221 414
231 097 518
119 927 748
Počet schválených projektů
84
96
91
Částka za schválené projekty
128 790 337
115 547 968
114 792 346
Úspěšnost žadatelů
81,0%
67,0%
96,0%
Podané žádosti o proplacení (ks)
Částka za podané žádosti o propl. (Kč)
Proplacené projekty (ks)
Proplaceno (Kč)
84
1 22 368 51 3
76
1 1 0 51 8 958
75
42 342 665
63
35 244 634
9
3 662 749
1
773 985
Tabulka 5: Stav opatření k 30. 9. 2010
Neproduktivní investice v lesích
OSA II.
Zaregistrované projekty (ks)
Částka za zreg projekty (Kč)
Schválené projekty (ks)
Částka za schvál. Projekty (Kč)
Podané žádosti o propl. (ks)
Částka za pod. žád. o propl. (Kč)
Proplacené projekty (ks)
Proplaceno (Kč)
Celkem
110
138 122 866
51
59 495 083
30
34 583 672
26
27 045 010
Tabulka 6: porovnání jednotlivých kol
3.kolo
6.kolo
9.kolo
Počet zaregistrovaných projektů
30
44
36
Částka za registrované projekty
33 288 463
68 493 817
36 340 586
Počet schválených projektů
28
7
16
Částka za schválené projekty
32 549 101
10 927 289
16 018 693
Úspěšnost žadatelů
93,0%
16,0%
44,0%
Podané žádosti o proplacení (ks)
28
2
0
Částka za podané žádosti o propl. (Kč)
62 1 1 5
2 221 557
0
Proplacené projekty (ks)
25
1
0
Proplaceno (Kč)
26 767 291
277 71 9
0
Programu rozvoje venkova ČR 2007 – 2013 v podmínkách Správy lesů města Tábora
Správa lesů města Tábora s. r. o. je v rámci České republiky zařazena svou velikostí do kategorie
malých lesních podniků. Společnost obhospodařuje 1 430 ha lesních pozemků vlastnicky patřících
městu Tábor.
Dobrý lesní hospodář si musí vždy osvojit základní myšlenku, že každá získaná finanční podpora má
svůj mimořádný význam pro hospodaření a to nejen v době hospodářské krize, kterou nyní zažíváme. I
když rok 2010 musíme hodnotit jako více než příznivý pro vlastníky jako takové. V rámci naší
společnosti chápeme Program rozvoje venkova 2007 – 2013 jako specifickou pomoc, která se již
v budoucnu nemusí opakovat.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
36
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Obdobně jako u nás, tak u mnoha dalších vlastníků byly ve velké míře stanoveny shodné priority pro
tento program:
1. Pořízení moderní lesní techniky
2. Zkvalitnění lesní infrastruktury
3. Mimoprodukční funkce lesů
Proč tyto priority?
Pořízení moderní lesní techniky –
Zkvalitnění lesní infrastruktury –
Mimoprodukční funkce lesů –
cíl zajistit podstatnou soběstačnost ve strojním vybavení
les bez řádné dopravní sítě není lesem
maximalizace dlouhodobých společenských přínosů ve
prospěch občanů
Zpracování a financování projektů
Projektovou dokumentaci zpracováváme ve vlastní režii – pro současné období se pravidla
zjednodušila a samotné webové stránky Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) jsou velmi
dobrým průvodcem pro případné žadatele. Samozřejmě je možné celý projekt zadat specializovaným
firmám, které se touto oblastí zabývají.
Složitějším problémem je samotné financování projektu. Schválený projekt musíme nejdříve
realizovat a pak můžeme očekávat finanční dotaci. Určitě bychom uvítali průběžné financování
přijatých projektů, zejména za současné hospodářské krize. Na straně druhé, jako určitý přínos je pro
nás možnost prodlouženého termínu doby realizace projektu, která v současnosti může činit až dva
roky. Na posledních jednáních pracovních výborů se sice objevily návrhy opět zkrátit dobu realizace
projektů na 18 měsíců, ale toto nebylo akceptováno. Návrhy pramenily z obav, že mnoho projektů je
zazávazkováno a ke konci období platnosti programu někteří žadatelé „mohou zjistit“, že na realizaci
skutečně nebudou mít dostatek finančních zdrojů a od realizace jako takové odstoupí. Toto hrozí
možná u zemědělců, v žádném případě ne u lesnických opatření I. l. 2 a II. 2. 4. 1 a II. 2. 4. 2.
Finanční prostředky pro realizaci daných projektů hledáme ve třech rovinách – vlastní finanční zdroje,
úvěr, navýšení základního kapitálu společnosti jeho vlastníkem. Velkým negativem je pro nás
skutečnost, že do dotačních titulů PRV 2007 – 2013 nebylo alokováno tolik finančních prostředků
jako do zemědělské činnosti, proto úspěšnost námi podaných žádostí je velmi silně závislá na výši naší
finanční spoluúčasti. Do druhé poloviny platnosti PRV 2007–2013 ona spoluúčast bude dle mého
názoru „hybnou pákou“ úspěchu či neúspěchu možného přijetí projektu k jeho realizaci.
Konkrétně v případě Správy lesů města Tábora s. r. o. jsme uskutečnili za prvé tři roky trvání
programu projekty v celkovém objemu cca 9 mil Kč. Z 10-ti podaných projektů bylo MZe
(Ministerstvo zemědělství ČR) celkem přijato 9. Po jejich realizaci se nám díky přiznaným finančním
prostředkům z EU a národních zdrojů ČR vrátí přibližně 60 % investovaných finančních prostředků.
Závěr
Program rozvoje venkova je velkou příležitostí jak získat finanční podporu v odvětví lesního
hospodářství. Možností, jak tento program využít, existuje samozřejmě více. Záleží na každém z nás,
zda a jakým způsobem je uchopíme. Člověka nesmí odradit práce spojená s cílem podporu získat.
Kdokoliv z nás si musí uvědomit, že peníze z Bruselu se na potkání skutečně nerozdávají, že se o ně
v dobrém slova smyslu musí „bojovat“.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
37
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Seznam použité literatury:
1. Výroční zpráva o implementaci programu rozvoje venkova ČR 2007 – 2013 za rok 2007 – vydalo
Mze ČR
2. 7. jednání monitorovacího výboru programu rozvoje venkova – vydalo Mze ČR
Kontakt:
Ing. JAN KALAFUT
jednatel Správy lesů města Tábora s. r. o.
Čápův Dvůr 2712
390 05 Tábor
tel.: 381 263 174
e-mail: [email protected]
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
38
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
HOSPODAŘENÍ NA LESNÍM MAJETKU – TRADICE, KONTINUITA, ODPOVĚDNOST
TOMÁŠ CZENIN
Před několika týdny jsem byl jedním z kandidátů do Senátu Parlamentu ČR. Jako povolání bylo
u mého jména uvedeno: „lesník a zemědělec“. Několikrát jsem byl tázán, zda jsem tedy hajný, či
agronom. Moje odpověď byla, že jsem absolventem stavební fakulty ČVUT, ale za povolání považuji
to, co mě živí, a v mém případě to jsou lesy, pole a rybníky v okolí Dymokur.
Mým volebním heslem bylo: „Tradice zavazuje víc, než si myslíte“. To není heslo na jedno použití,
tradicí se jednoduše cítím vázán trvale. Tradice je slovo pocházející z latiny a vyjadřuje „předávání“,
tedy předávání z generace na generaci.
K fyzickému předávání rodinných majetků, jako je ten, který stále patří mému otci, dochází v průměru
jednou za 35 let. U nás byla kontinuita přerušena. Otec svůj les převzal, až když mu bylo 55.
V současné době probíhá přepisování vlastnictví na mou osobu, a já už rovněž nemám čas být
vlastníkem 35 let. Až přijde na řadu můj syn, věřím, že už bude mít odpovídající přípravu a tomu
dalšímu náš les předá snad za těch standardních ± 35 let.
Nový vlastník, který léta sledoval počínání svého otce, často vidí řadu chyb a těší se, co on změní a
bude dělat lépe. Jako vlastník se ale zklidní, nějaké změny třeba provede, ale hospodaří dále podle
staletími osvědčené osnovy.
O lese mluvím v souvislosti s tradicí rád. Na poli zasejeme na podzim nebo na jaře a na konci léta
sklízíme úrodu. Do rybníků nasazujeme násadu, kterou lovíme jako tržní rybu zpravidla za dva roky.
Ale dřevo, které těžíme v lese, bylo sázeno nejčastěji za mého pradědečka.
Znám vlastníky, kteří mají k lesu přístupy odlišné. Naše generace nebyla připravena na to, že se do
„svého“ lesa vrátí a mnozí jsou z toho zaskočeni. Někteří byli v první fázi nadšeni z toho, jakou mají
zásobu dřeva a kolik peněz mohou utržit. Vzpomínám na rodinu, kde všichni její členové měli během
krátké doby po restituci krásná auta. Jeden z nich mi říkal: „Já, když vidím strom silnější než 40 cm,
hned bych ho uřízl.“ Z toho, co jim bylo v restituci navráceno, nic nezbylo.
Další se záhy vyděsili, kolik má vlastník vůči lesu povinností a že navíc může být kdykoliv
kontrolován sedmi státními institucemi. Pro nás, větší vlastníky, bylo snadnější pochopit, jaká pravidla
v lese platí. Prakticky každý rok v celém lese přiroste stejný objem dřeva a deset ročních přírůstků
mohu vytěžit během desetiletého hospodářského plánu. Proti poli i rybníku máme tu výhodu, že
mantinely jsou relativně volné a můžeme si vlastně regulovat těžbu i příjmy. Samozřejmě, že musíme
podle těžby uzpůsobovat i pěstební práce, které v zápětí po těžbě, spotřebují cca 40 % finančních
prostředků utržených za prodané dřevo. Je na místě zdůraznit, že většina povinností vyplývajících ze
zákona o lesích pro nás není přítěží, ale spíše přirozeným postupem. Např. holiny zpravidla
zalesňujeme už ten samý rok, kdy proběhla těžba. Nemusíme odstraňovat buřeň a máme jeden roční
přírůstek k dobru. Zákon o lesích přikazuje zalesnit do dvou let a mnozí jsou z toho nešťastní.
U obcí, které jsou vlastníky lesa, je vše podobné, ale s tou tradicí je to trošku jinak. Každé čtyři roky
proběhnou volby do zastupitelstev a stejně často může být vyměněn starosta i celé vedení obce.
K výměně často dochází proto, že voliči, tedy skuteční vlastníci obecního lesa, byli k minulému
vedení kritičtí, přejí si změnu a to nové vedení voličům chce dokázat, že je lepší. Často tedy potřebuje
rychle sehnat peníze na investice, opravy nebo prostou údržbu toho, co ti minulí nedokázali.
Nejjednodušším řešením, jak rychle přijít k co největším penězům, je celý les prodat. Toto řešení
nebudu podrobněji rozebírat.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
39
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Les je lákavý. Nabízí se řada možností, jak rychle získat peníze. Dřevo tzv. nastojato rádo koupí hodně
firem. Vše se často uskuteční způsobem, kdy není potřeba se o něco starat. Firma vytěží dřevo, dle
smlouvy zaplatí a třeba i předá zalesněnou holinu. V těch dobrých případech. Tento způsob je
vzhledem ke kriminalitě v tomto podnikání poněkud riskantní. Je vhodný pro vlastníky, kteří se
nechtějí zabývat skutečnou hodnotou dřeva a jeho prodejem. Pro firmu, se kterou byla uzavřena
smlouva, je vlastní profit nejdůležitějším faktorem.
Další možností je les pronajmout. To zaručuje pravidelný příjem, se kterým se dá napevno počítat
v obecním rozpočtu. Pro mnohé zdánlivě nejpohodlnější řešení, opět ale narážíme na problém touhy
po maximálním zisku ze strany nájemce, stav lesa je pro něho podružný. Navíc vlastník obvykle
opožděně zjistí, že něco není v pořádku a na jeho straně je komplikované prokazování. Navíc, dle
zákona je stále vlastník zodpovědný za stav lesa.
Znám i obec, která vlastní velmi pěkný a starý les. Nikdy se tam nic nedělo, kromě skutečně
nejnutnějšího. Před minulými volbami náhle vytěžili dvě paseky a veškeré dřevo, včetně těch
nejhodnotnějších sortimentů, rozdělili občanům – voličům jako palivo.
Osobně za nejlepší řešení stále považuji vlastní správu vlastního lesa a to i v případě, kdy les vlastní
obec. Já vím, je to administrativně náročné. Je nutné mít vlastního OLH, někoho, kdo provádí těžbu a
pěstební práce, nebo tyto někomu zadávat. Často obec ani nemá takovou výměru lesa, aby mohla
odborníka zaměstnat či najmout. Za velice vhodné a doporučení hodné považuji sdružování obcí a
společnou správu lesa. Bohužel tento způsob u nás ještě není příliš obvyklý. Překážkou často bývá
poněkud zbytečná rivalita mezi obcemi. Při podobných problémech bych doporučil provést porovnání
efektivity výnosů a nákladů lesa v relaci s jeho stavem a kvalitou. K tomu je myslím dobrá příležitost
např. při tvorbě nového LHP, ten budou pravděpodobně obce, které by se mohly sdružit, provádět ve
stejnou dobu.
Osobně považuji stále za nejdůležitější fakt, že každý vlastník musí mít svobodnou volbu v nakládání
se svým majetkem. Ten, komu ale patří kousek naší krásné země, by měl mít stále na mysli, že ji
nezdědil od svých předků, ale že ji má půjčenu od svých potomků.
Kontakt :
Ing. TOMÁŠ CZERNIN
Lesní statek Dymokury
Dymokury 1
289 01 Dymokury
tel.: 325 635 651
e-mail: [email protected]
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
40
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
DRUŽSTEVNICTVÍ JAKO MODERNÍ ZPŮSOB OBHOSPODAŘOVÁNÍ MENŠÍCH
OBECNÍCH LESNÍCH MAJETKŮ – PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI A POZNATKY
JIŘÍ ŠTĚPÁNEK
Když jsem byl opakovaně v letech 1991 až 1994 v severní Itálii (jižním Tyrolsku), poznal jsem, jak
hospodaří tamní sadaři, kteří na bázi dobrovolného spojení vytvořili družstvo, aby tak čelili
roztříštěnosti a měli jako velký celek lepší pozici pro vyjednávání s odběrateli i dodavateli. Měli
společný sklad i svoji moštárnu. Pozemky však zůstávaly v rodině. Myšlenka zefektivnit hospodaření
v obecních lesích ve mně hlodala již od r. 2004. Tehdy jsem však ještě nevěděl jakou formu
společnosti zvolit a co umožňuje česká legislativa a co ne. Že by se mělo hospodařit s větším
majetkem, mi bylo zcela jasné.
Bohužel v té době se vedení radnice k tomuto kroku stavělo záporně a hledalo, jak si vystačit sami.
V té době mělo Přídolí cca 500 ha obecních lesů a hospodáře, který spravoval majetky čtyř dalších
obcí. Potýkali jsme se se soudními spory s Lesy ČR o vydání historického majetku (dodnes nejsou
všechny spory dořešeny).
Po volbách v r. 2006 jsem se stal starostou obce a moje původní myšlenka společného hospodaření
přišla opět na přetřes. Zjistili jsme, že se pro nás nehodí model s. r. o. a věděli jsme, že existují lesní
družstva. Nevěděli jsme, na jakém pracují principu, a tak jsme se spolu s odborným lesním
hospodářem rozjeli sbírat zkušenosti do „světa“.
Zjistili jsme, že všechna družstva jsou tzv. historická, jimž byly majetky vráceny. To však neřešilo náš
problém, jak založit družstvo na základech nespolečného vlastnictví lesních majetků. Obrovskou
inspiraci a účinnou pomoc nám v těchto nelehkých počátcích poskytl pan Ing. Jiří Svoboda – ředitel
Lesního družstva obcí v Přibyslavi.
Nejvíce práce pak bylo s přesvědčováním nejen občanů a zastupitelstva v naší obci, ale daleko
obtížnější bylo přesvědčit zastupitelstva v oněch ostatních čtyřech dalších obcích, jejichž lesy
obhospodařoval „náš“ OLH. Ve dvou obcích se nám zastupitele přesvědčit nepodařilo, ale ve dvou
dalších se nám tato věc podařila. Protože však i zde byla obava, aby po případném krachu společnosti
nepřišly obce o lesy, bylo rozhodnuto, že nejlepší možnou a dostupnou formou bude dlouhodobý
pronájem těchto lesních pozemků za nájemné 100,- Kč/ha/rok. S tím bylo LDO Přídolí 14. 4. 2008
založeno a 18. 6. 2008 zapsáno do obchodního rejstříku. Do konce r. 2008 probíhaly přípravné práce
k zahájení činnosti (schvalování jednotlivých nájemních smluv atd.). 26. 11. 2008 byl jmenován
ředitel družstva a bylo rozhodnuto o vytvoření pracovních pozic od 1. 1. 2009 – hospodářka (účetní)
na poloviční úvazek a od 1. 2. 2009 – hajného na celý úvazek. K 10. 12. 2009 byla provedena
inventura veškerého majetku, který byl převeden na družstvo (vybavení kanceláře, počítačové a
programové vybavení apod.) a začaly přípravy k samostatnému hospodaření družstva.
Na jaře r. 2009 zakoupilo družstvo terénní automobil pro hajného a bylo ustanoveno, že nájemné bude
500,- Kč/ha. Protože však družstvo mělo velmi dobré výsledky hospodaření, bylo ustanoveno zvýšení
nájmu na 1.000,- Kč/ha a povolen nákup auta pro ředitele LDO. V r. 2009 družstvo hospodařilo na
846 ha pronajatých pozemků a obhospodařovalo dalších 326 ha obcí – nečlenů LDO a 66 ha
soukromých vlastníků. Dávalo práci 24 až 35 lidem.
Za r. 2009 bylo v celkovém hospodaření v zisku 1,5 mil. Kč. Byla podána žádost o dotaci na lesnickou
techniku (traktor a příkopová sekačka) a v r. 2010 družstvo obdrželo dotaci ve výši 845.000,- Kč. Tím
nastává možnost rozšířit nabídku vykonávaných prací nejen pro členy družstva, ale hlavně pro cizí
subjekty, ze kterých družstvo v podstatě živí svůj chod a vytváří zisk, neboť výnosy z hospodaření na
lesních majetcích jednotlivých členských obcí by měly umožňovat dotování obecních rozpočtů
jednotlivých členských obcí. Výsledek hospodaření za zhruba tři čtvrtě roku je pro družstvo opět
příznivý – přestože zatím nebyla proplacena dotace na nákup techniky. V současné době je družstvo
opět v zisku cca 2,3 mil. Kč.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
41
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Nyní čekáme na výsledek voleb do samospráv okolních obcí, protože chceme nabídnout členství
v družstvu i ostatním a tím posílit pozici družstva na trhu.
Kontakt:
JIŘÍ ŠTĚPÁNEK
předseda představenstva Lesního družstva obcí Přídolí
starosta městyse Přídolí
tel.: 724 188 842
e-mail: [email protected]
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
42
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
SPRÁVA OBECNÍCH A SOUKROMÝCH MALOLESŮ
PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI
VLADIMÍR ZIKA
Dobrý den dámy a pánové,
jmenuji se Vladimír Zika a jsem správcem lesa a odborným lesním hospodářem obce Bernartice. Chtěl
bych vás zde informovat o vzniku a činnosti Občanského sdružení vlastníků lesa – při obci Bernartice.
Projekt byl vytvořen z iniciativy správce obecních lesů Bernartice, kdy jsme si dali cíl sdružit drobné a
střední vlastníky lesů v prostoru, v němž má své lesy obec Bernartice.
Vzhledem k tomu, že se správce lesa v tomto prostoru pravidelně pohybuje, je zcela přirozené a
ekonomicky výhodné, aby tutéž činnost vykonával i pro drobné a střední vlastníky lesů v zájmovém
území.
V zahajovacím roce 2008 sdružení seznamovalo vlastníky lesa písemnou formou s tímto záměrem a
nabídlo jim bezplatnou poradenskou a servisní činnost v jejich zájmu, v souladu s dodržováním
lesního zákona ve spolupráci se zájmy místní samosprávy a místně příslušné státní správy.
Občanské sdružení vlastníků lesa – při obci Bernartice je neziskovou organizací. Bylo založeno dle
Občanského zákoníku přípravným výborem sestávajícím ze tří vlastníků lesa. Byly sepsány stanovy,
proběhla registrace sdružení u Ministerstva vnitra.
Jak se sdružení financuje?
Obec Bernartice jako největší majitel poskytuje finanční prostředky na dopravu správce lesa. Ostatní
obce, které jsou členy sdružení, se spolupodílejí na financování režijních nákladů. Ostatní finanční
prostředky na činnost získáváme z dotací od Krajského úřadu – pokud je poskytuje, nebo od jiných
subjektů. Nutné náklady, na které sdružení nezíská grant, si hradí celé z finanční rezervy, kterou si
vytvořilo činností v předchozích dvou letech.
Činnost sdružení může být financována z případných darů a podle rozhodnutí členské schůze,
z členských příspěvků, ale to je až to poslední. Činnost odborného lesního hospodáře a správce lesa je
pro malé vlastníky lesa vykonávána zdarma.
Cíle a činnosti sdružení
Občanské sdružení sdružuje fyzické a právnické osoby za účelem uspokojování jejich potřeb v oblasti
hospodaření s lesními porosty, s jejich prostředím a pozemky určenými k plnění funkcí lesa dle
lesního zákona, v přímé součinnosti s jedním společným odborným lesním hospodářem – toto je
jediná podmínka pro členství ve sdružení. Nyní má sdružení 23 členů o celkové výměře 531ha, je
držitelem mezinárodní certifikace PEFC. Každý člen sdružení i nadále rozhoduje o výkonu svých
vlastnických práv a nese odpovědnost za hospodaření a stav lesů ve svém vlastnictví.
Cílem sdružení je sladit potřebu samostatného hospodaření na jednotlivých majetcích s výhodami
jednotné organizace, společného využívání pracovních, materiálních a finančních zdrojů a
vyrovnávání jejich časově různé potřeby na jednotlivých majetcích, zejména pak obhajoba společných
zájmů a prosazování oprávněných požadavků členů sdružení jako vlastníků lesa.
Jedním z nejdůležitějších úkolů je vyhledávání zdrojů podpory pro členy sdružení jako vlastníky lesa
v peněžní, věcné nebo jakékoliv jiné formě, bez ohledu na to, zda poskytovatelem podpory je stát nebo
mezinárodní organizace a orgány nebo jiné osoby.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
43
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Jaké je zdůvodnění, přínos a zkušenosti se sdružením?
Sdružení vzniklo z praktického i ekonomického důvodu. Po téměř celé ploše zájmového území jsou
rozmístěny lesy obcí Bernartice a Křenovice, které spravuje jeden lesní hospodář. Při pochůzkách
v terénu zjistil, že lesíky malých výměr nejsou optimálně vedeny a mnohde se jedná o „lidovou
tvořivost“. Pro efektivní činnost je však potřeba jednotné činnosti lesního hospodáře s trvalým
častějším dohledem a zajištěním poradenské a servisní činnosti.
Zájmové území prakticky kopíruje správní území Stavebního úřadu – Obecního úřadu Bernartice a
jedná se tedy o zcela přirozenou spádovou oblast.
Kromě předpokládaného zlepšení stavu lesních pozemků a porostů považujeme za přínos
zprostředkování komunikace mezi vlastníkem a státní správou a samosprávou, jednotné vedení lesní
evidence a trvalý monitoring stavu lesa a škůdců. Z ekonomického hlediska je to lepší využití
každoročně vynakládaných finančních prostředků na provoz správy lesů obce Bernartice, ale i všech
členů sdružení. V neposlední řadě sdružení svou činností zajišťuje práci pro drobné živnostníky
v oboru v místě své činnosti. Každým rokem se nám hlásí noví členové.
Negativa sdružení
Nedostatek této prospěšné činnosti vidím v nedostatečné podpoře ze strany státní správy. Základním
nedostatkem je diskriminační formulace v „Lesním zákoně“ ve stati o výkonu odborných lesních
hospodářů, která finančně podporuje výkon OLH pouze za výkon v podstatě ze strany LČR – jak to
známe z praxe. Stát vlastně platí státu.
Odborní lesní hospodáři, kteří tuto činnost vykonávají pro občanská sdružení vlastníků lesů, jsou
v podstatě nuceni tuto činnost vykonávat zdarma, aby vůbec mohli získat členy a mohli začít fungovat.
To však nelze praktikovat do nekonečna. Má-li stát zájem na vznikání těchto prospěšných sdružení –
musí změnit ustanovení zákona o odborných lesních hospodářích tak, aby motivovalo ke vzniku
sdružení, jako je tomu ve většině států evropské unie.
Závěrem bych chtěl využít této příležitosti a nově zvolené starosty bych chtěl varovat před rádoby
výhodnými pronájmy lesních majetků a odevzdání je do správy často pochybným organizacím s ještě
pochybnějšími výsledky po skončení nájemního vztahu. Často tam pak zůstávají nezalesněné holiny,
které pak vlastníci z ekonomických důvodů ještě rádi zalesní formou výsevu břízy, nebo olše, protože
dřevo, z kterého by jim měl vznikat ekonomický zisk určený především pro provoz lesa. se tam již
nenachází v dostatečné míře.
Děkuji za pozornost
Kontakt:
VLADIMÍR ZIKA
Občanské sdružení vlastníků lesa – při obci Bernartice
nám. Svobody 33
tel.: 398 43 Bernartice
e-mail: [email protected]
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
44
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
ZKUŠENOSTI ZE ZAHRANIČÍ –
AKTUÁLNÍ TRENDY SDRUŽOVÁNÍ VLASTNÍKŮ LESA
PŘI SPRÁVĚ LESA V NĚMECKU
JIŘÍ MATĚJÍČEK
Abstrakt
Situace ve sdružování vlastníků lesů malých výměr v České republice se za uplynulých 20
let v podstatě nezměnila. Přitom se jedná o jednu z nejefektivnějších cest jak změnit
nevyhovující situaci vyplývající z fragmentace vlastnictví a přispět k odstranění tzv.
strukturálních nedostatků malých lesních majetků. Příkladem pro nás, že to jde, i když se
nejedná o jednoduchý proces, může být popis současné situace v Německu, kde se této
problematice ze strany státu a lesnické politiky věnuje odpovídající pozornost. V tomto
příspěvku jsou popisovány ekonomicko-právní, organizační a sociální aspekty sdružování
včetně očekávaných vývojových trendů, které jsou silně ovlivňovány nárůstem městských
vlastníků lesa. Stručně jsou komentovány i počátky sdružování ve dvou nových
spolkových zemích.
Úvod
V příspěvku je nejprve provedena základní vlastnická a velikostní charakteristika lesních majetků
v Německu. Těžiště příspěvku je zaměřeno na vývoj sdružovacího procesu, především v poválečném
období, a na současný stav v oblasti právních a organizačních forem lesních sdružení. Stranou
pozornosti nezůstává ani vazba sdružování na rozvoj venkova. Právě aktuální problémy sdružování
vlastníků lesů a další předpokládaný vývoj vyplývající z demografických změn ve společnosti by
mohly být vodítkem i pro naše iniciativy v této oblasti na podporu sdružování, neboť naše zkušenosti
tohoto charakteru prakticky neexistují nebo jsou minimálně velmi omezené. Tvorba poznatkové
základny pro přenos ověřených zahraničních zkušeností (transfer zahraničního know-how) do
podmínek našeho lesního hospodářství (pochopitelně v modifikované podobě) by mohl být považován
za efektivní přístup k řešení velmi závažného problému našeho lesního hospodářství.
Struktura lesních majetků a počty lesních sdružení
Spolková republika Německo má rozlohu 357 023 km2, z toho plocha lesů představuje přibližně jednu
třetinu (31 %), to znamená 11 075 799 ha. Většina lesů je ve vlastnictví soukromých majitelů (43 %),
stát obhospodařuje 34 % lesní půdy a města a obce (a jiné) zbývajících 23 % lesů. Ovšem například v
Bavorsku představují soukromé lesy polovinu celkové výměry.
Okolo 10 000 měst a obcí vlastní les, převážně v Bavorsku, z toho 39 % majetků má plochu menší než
50 ha, 48 % je rozlohou mezi 50 – 500 ha a 13 % majetků hospodaří na více než 500 ha.
V Německu je kolem 2 mil. vlastníků lesů. Z nich 60 – 70 % vlastní nejmenší rozlohy do velikosti 5
ha (v Bavorsku dokonce 90 % vlastníků). U soukromých lesů vlastní majetky do 5 ha průměrně 34 %
soukromých vlastníků. Průměrná obhospodařovaná plocha na vlastníka je 2,4 ha lesa.
S tím související obtíže při hospodaření jsou dnes vyrovnávány prostřednictvím kooperací ve 4 550
lesních sdruženích různých právních forem s přibližně 383 000 vlastníky lesa (stav na přelomu
tisíciletí). V jednotlivých spolkových zemích podíl soukromých vlastníků organizovaných ve
sdruženích kolísá od 25 do 80 %, převážně se střední velikostí lesních majetků. Strukturu lesních
majetků v Německu znázorňuje tabulka 1.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
45
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Tabulka 1: Rozloha lesa podle velikosti majetků a druhu vlastnictví v Německu (v ha)
Velikost majetku
Lesy korporací
Soukromé lesy
do 20 ha
63 104
2 759 825
20 až 50 ha
60 258
391 322
50 až 100 ha
95 255
272 647
100 až 200 ha
168 860
241 872
200 až 500 ha
422 229
327 211
500 až 1 000 ha
408 007
256 150
nad 1 000 ha
942 475
574 696
2 160 188
4 823 723
Celkem
Zdroj: BMELV Statistik 2003, Clusterstudie Forst und Holz, Zweite Bundeswaldinventur,
Waldzustandsbericht 2005, BMELV
Situaci ve sdružování vlastníků lesa v Bavorsku v roce 2000 zachycuje tabulka č. 2.
Tabulka 2: Stav sdružování v Bavorsku v roce 2000
Ředitelství lesů
Počet
Počet členů
lesních
ve sdruženích
sdružení
Plocha
sdružení
v ha
Oberbayern
27
27 622
243 269
Schwaben
21
20 597
182 256
Niederbayern
22
20 039
162 977
Oberpfalz
31
17 958
179 469
Oberfranken
20
17 711
126 769
Mittelfranken
17
16 198
138 840
Unterfranken
36
4 351
172 666
Bavorsko celkem
174
124 476
1 206 246
Zdroj: Statistikband 2000, Bayerische Staatsforstverwaltung
Celková
plocha
%
69
69
64
73
83
75
89
73
Počet
sdružených
vlastníků lesa
%
31
43
20
28
30
5
36
25
V průměru připadala v Bavorsku na jednoho člena sdružení výměra lesa 9,7 ha. V roce 2008 však v
Bavorsku činil počet lesnických sdružení uznaných podle spolkového lesního zákona již jenom 139,
z nichž 132 bylo způsobilých obdržet finanční podporu podle platných směrnic a 7 bylo
lesohospodářských sdružení.
Podle průzkumu provedeného v roce 2007 Bavorským zemským institutem pro les a lesnictví bylo
zjištěno, že s rostoucí velikostí lesního majetku roste také podíl vlastníků organizovaných v lesních
sdruženích. Členy sdružení jsou převážně vlastníci provádějící těžbu, naopak vlastníci, kteří neprovádí
těžbu, jsou mnohem méně organizovaní. V Bavorsku je okolo 28 % soukromých vlastníků lesů se
zhruba dvěma třetinami rozlohy soukromých lesů členy v nějakém lesním sdružení, přičemž lesy
korporací vykazují jasně vyšší stupeň organizace (cca 80 % počtu podniků, okolo 88 % rozlohy lesů).
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
46
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Celkový vývoj lesních sdružení v Německu v letech 1995 – 2003 co se týče jejich počtu, členské
základny a sdružené výměry lesů je uveden v tabulce č. 3.
Tabulka 3: Vývoj počtu lesních sdružení, členské základny a výměry v Německu v období 1995 –
2003
1995
2001
2003
Počet lesních sdružení
1 223
1 677
1 723
Počet členů
235 900
295 930
311 348
Sdružená plocha členů
2 515 00
3 121 390
3 149 709
Zdroj: Bericht des Arbeitsausschusses Forstbetriebsgemeinschaftsstrukturen des
Waldbauernverbandes Nordrhein-Westfalen 1995, BMVEL 2002, AGDW 2004
Trend ke snižování počtu sdružení je v poslední době dán tlakem na zvyšování efektivnosti jejich
činnosti a zvyšování jejich hospodářské síly, tj. především cestou slučování malých lesních sdružení.
Jednotlivé druhy vlastnictví lesa
V mnoha společnostech existuje shoda nejen v tom, že vlastnictví by mělo být institucionálně
zajištěno, ale že by se také měl uznávat přínos jeho širokého rozptýlení mezi více lidí. V případě
vlastnictví lesa znamená široké rozptýlení vlastnictví ale také to, že velký počet vlastníků má mnoho
malých pozemků, jež se nesnadno efektivně obhospodařují.
Jelikož je podíl soukromého lesa značný, je v této oblasti jen málo lesních správních orgánů. Vlastník
lesa je často roztříštěn. Vlastníci, kteří si nemohou dovolit vlastního lesníka (99 % vlastníků) mají
možnost si nechat poradit prostřednictvím lesnických organizací. V mnoha spolkových zemích přebírá
poradenství zemědělská komora, většinou u zemědělských podniků. Obzvláště angažovaní majitelé
lesa mohou také vstoupit do společenství lesních podniků, aby společně obhospodařovali své lesy.
Selský les (Bauernwald) je lesní majetek do 200 ha, který je spojen se zemědělskou produkcí do
jednoho podniku a je obhospodařován vlastníky a jejich rodinnými příslušníky. Zde uvedené platí i
pro případ Rakouska.
Smíšené zemědělské a lesní podniky jsou ty, které vlastní lesní i zemědělskou půdu. K tomu, aby mohl
být podnik označen jako smíšený, musí mít minimálně 10 % podíl z celkové výměry méně
zastoupeného druhu půdy.
Státní les patří Spolkové republice Německo a spolkovým zemím. Spolkové republice patří lesy jen v
nepatrném množství a omezují se v podstatě jen na výcvikové plochy armády. Státní lesy mají vedle
hospodářských cílů také další veřejné úkoly, jako je např. podpora rekreační funkce lesů a
upřednostňování zájmů ochrany přírody.
Státní lesní úřady od reformy v roce 2005 již nemají jako jeden z dřívějších úkolů obhospodařování
státního lesa (pozn.: to bylo v pojetí dřívějšího jednotného lesního úřadu), ale tuto úlohu v
jednotlivých spolkových zemích postupně přebírají nově založené samostatně působící hospodářské
subjekty (pozn.: s určitou analogií jako u nás LČR, s. p.). Státní lesní úřady tedy nově zajišťují jenom
výsostné úkoly, tj. dohled nad dodržováním právních předpisů, zajišťování mimoprodukčních funkcí
ve státním lese, vzdělávání lesnického dorostu, dohled nad Bavorskými státními lesy, a dále plní
poradenskou úlohu pro lesnická sdružení a nestátní vlastníky lesů včetně spolupůsobení při vedení
lesních podniků (na základě žádosti u komunálních lesů za úhradu a v Bavorsku např. u nejmenších
soukromých vlastníků bezplatně) a pomáhají při získávání finančních podpor vlastníkům lesa a při
jejich vzdělávání.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
47
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Do lesů společenstevních patří mimo jiné lesy měst a obcí a také církevní lesy. Jejich úlohy jsou
značně diferencované. Zatímco lesní podniky ve venkovských oblastech jsou obhospodařovány
způsobem vedoucím k dosažení zisku, lesy velkých měst jsou téměř úplně zaměřeny na plnění
rekreační funkce.
Treuhandwald je les, který byl vyvlastněn v průběhu půdní reformy v NDR a byl převzat do lidového
vlastnictví. Po sjednocení Německa byl předán Fondu národního majetku, jehož cílem je tento les
privatizovat. Do té doby je obhospodařován příslušnou zemskou lesní správou a Statky pro půdní
využití a správu s. r. o.
Poválečný vývoj ve sdružování lesních majetků
Po roce 1950, obzvláště ale přibližně od roku 1960, rostla s postupným zhoršováním výnosovosti
malých zemědělských a lesních podniků u vlastníků připravenost se sdružovat. Těžká ekonomická
situace v lesních podnicích a koncentrace dřevařského průmyslu vedla soukromé a obecní lesy střední
velikosti k tomu, aby vystupovaly společně v rámci lesních sdružení.
1. září 1969 byl schválen zákon o lesním sdružování, který bral v úvahu princip svobodného
rozhodnutí vlastníků lesů, zda budou členy sdružení. V roce 1975 byl tento zákon téměř v nezměněné
podobě převzat do spolkového lesního zákona. Od opětovného sjednocení Německa se základní
organizační principy sdružení v bývalém západním Německu staly relevantními také ve východních
částech země. Převaha vlastnictví lesů nezemědělci si tam vynucuje pojetí forem sdružení, která
extenzívně provádějí služby včetně povinností komplexního řízení jménem členů tak, jak je tomu na
západě země.
Utváření lesních sdružení jako nástroje k podpoře spolupráce vlastníků maloplošných soukromých
lesů vzbuzuje naděje v mnoha regionech na světě. Třebaže má spolupráce mezi soukromými vlastníky
lesa v Německu dlouhou tradici, stále převládají velké problémy při tvoření efektivních sdružení. Dnes
se v jednotlivých německých spolkových zemích organizační formy lesních sdružení značně liší stejně
jako míra, do níž jsou sami vlastníci organizováni.
Nezemědělská skupina vlastníků lesa neustále roste. V důsledku toho je hospodaření v lese stále
více nutné organizovat na velké vzdálenosti, tj. musí se provádět ve volném čase majitele, jehož trvalé
bydliště může být značně vzdálené od jeho pozemku. Obhospodařování lesa tak obdobně soutěží s
množstvím dalších volnočasových činností o vzácný čas v rozvrhu majitele. Mezi nezemědělci je
patrná jasná korelace mezi různými životními styly a připraveností postoupit vlastnická práva třetím
stranám.
„Městští vlastníci lesa“ také sotva kdy požadují služby sdružení. Čím více městský je životní styl
vlastníků lesa, tím důležitější bude poptávka po službách. Aktivní kooperace v organizaci, stejně jako
poptávka po službách, se z největší části koncentrují u farmářů na plný úvazek. Zemědělci na částečný
úvazek a nezemědělci přispívají k dění ve sdruženích málo a také mají ze svých aktivit malý prospěch.
To potvrdilo mnoho průzkumů. Na rozdíl od farmářů nezemědělci zřídka využívají sdružení jako zdroj
informací o lesním hospodářství. Mají také menší zájem o rozšíření služeb poskytovaných sdruženími,
to si přejí především farmáři na plný a částečný úvazek.
V současné době méně než jedna třetina vlastníků lesa v Německu je organizována v lesních
sdruženích rozdílné velikosti, struktury a intenzity činnosti, přičemž jsou z obchodního hlediska velké
rozdíly ve velikosti (ještě dnes se v Německu nachází velmi malá sdružení, která mají pod 100 ha,
stejně jako taková, která mají více než 50 000 ha členské plochy, a tím disponují solidní hospodářskou
základnou) a profesionalitě managementu (v německých lesních sdruženích se bezplatně angažuje
přibližně 45 000 vlastníků lesů jako předsedové, členové představenstva a důvěrníci). Třebaže členy se
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
48
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
stávají hlavně majitelé větších lesních podniků, sdružení stále v některých krajích reprezentují značný
podíl soukromých lesů malých výměr.
Požadavek státní regulace a zintenzívněné hledání efektivních struktur, které by radily vlastníkům
lesa a staraly se o jejich majetek, nemusí vést ke stejnému organizačnímu výsledku. Názory na
stávající organizační modely a roli, kterou v nich hrají státní lesnické orgány, jsou kritizovány z
různých úhlů pohledu. U řady sdružení se ale uznává, že mají modelový charakter.
Vesměs se uznání týká rozsahu a tržní síly jednotlivých asociací nebo se oceňují jejich služby.
Od lesnické reformy v roce 2005 se vyvíjela většina lesních sdružení mimořádně dynamicky.
Představují se s profesionálními a pracovně specifickými strukturami a vykazují vysokou intenzitu
zobchodování dříví a šíři služeb. Úspěch, daný zlepšením hospodářské situace malých soukromých
lesů a snížením strukturálních nedostatků, je úzce spojen s podnikatelským zaměřením sdružení.
Právní formy sdružování vlastníků lesa
Spolkový lesní zákon sleduje záměr podporovat lesnictví kvůli produkční, ochranné a rekreační
funkci. Tento cíl má být v soukromých lesích dosahován mimo jiné právě prostřednictvím vytváření
lesních sdružení. Stát a spolkové země stanovují právní rámcové podmínky pro jejich vytváření. Ve
spolkovém lesním zákoně definuje zákonodárce 3 druhy lesních sdružení, které mohou být uznány:
a) Společenství lesních podniků (Forstbetriebsgemeinschaften),
b) Lesní hospodářská sdružení (Forstwirtschaftliche Vereinigungen) a
c) Svazy lesních podniků (Forstbetriebsverbände).
Ad a)
Společenství lesních podniků jsou dobrovolná občanskoprávní sdružení vlastníků lesů. K tomu, aby
bylo dosaženo jejich uznání jako společenství lesních podniků, musí se při sdružení jednat o právnické
osoby soukromého práva (např. registrovaný spolek, hospodářský spolek, registrované družstvo,
společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost na akcie nebo i jiná
lesnická sdružení, asociace atd.).
Společenství lesních podniků může mít rozdílné způsoby obhospodařování (např. lesní spolek a lesní
společenství) podle podmínek a historického vývoje v daných oblastech, přičemž oba způsoby
zastřešuje název společenství lesních podniků. Tyto formy nejsou definovány v zákoně, jejich název
vznikl jako funkční označení pro potřeby vysvětlení principů jejich fungování. Zatímco u lesních
spolků se hospodaří parcelně přesně, u společenství lesních podniků se provádí společné hospodaření
přesahující parcely. Společenství lesních podniků vede přesnou knihu o nákladech/výnosech za celý
lesní majetek.
Aby se v rámci lesního sdružení nejednalo jen o shromažďování dříví od vlastníků lesa, nýbrž také o
společné zobchodování, je ovšem nutné založit dodatečnou organizaci, například v právní formě
společnosti s ručením omezeným (s. r. o.). Toto s. r. o. uzavře se společenstvím lesních podniků a
popřípadě také s lesním hospodářským sdružením smlouvu zajišťující obchod. I přesto, že založení s.
r. o. znamená určitý dodatečný organizační a byrokratický vklad, nabízí tato cesta mnohé výhody.
Rozhodující předností je, že díky společnému obchodování se dřívím je posílena pozice na trhu. To se
projeví ve využívání podnikatelů v těžbě stejně jako v pěstební činnosti při zajišťování materiálu nebo
organizaci logistiky a při společném vystupování vůči odběratelům z dřevařského průmyslu.
Pro zákazníky se nabízí výhoda v tom, že budou mít do budoucna jednu kontaktní osobu. Tento
partner se zároveň vyznačuje vysokou přívětivostí k zákazníkům a vysokou profesionalitou. Pro
společníky nabízí s. r. o. přínos v tom směru, že poskytuje výhody v oblasti zdanění tržeb. Obchod u
s. r. o. je ovlivněn jasnou orientací na zisk.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
49
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Se zřetelem na dynamiku dřevařského trhu může být rozsah pravomocí zapsaných a uznaných spolků
příliš úzký. Poslání spolku není zaměřeno na hospodářský obchodní podnik. Nemůže tedy provozovat
obchod na vlastní účet, nýbrž smí být činný jen jako zprostředkovatel. To znamená, že pilařský závod
pro nákup dříví musí s každým vlastníkem lesa uzavřít dohodu zvlášť.
Družstvo naproti tomu může, jako každý jiný podnikatel, kupovat dříví od svých členů a pilařskému
provozu ho dále prodávat. Spojuje zájmy členů, kteří nemusejí nadále jednotlivě jednat s odběrateli.
Díky tomu je možné kvůli většímu obchodovanému množství dosáhnout lepší ceny. Dřevařské
podniky převážně zvyšují své kapacity a nebudou se chtít v jednáních střetávat s malými vlastníky
lesa. Jedna z předností družstva – předpokládá se, že hlavními výrobky jsou zemědělské a lesní
produkty – oproti s. r. o. spočívá v tom, že družstvo nemá povinnost daně z příjmu právnických osob.
K tomu přichází to, že zisk na člena může být vyplacen, a tím může být pokládán za výdaj sdružení,
čímž se sníží daňový základ. Podnikatelská forma družstva je plně transparentní, každý člen má
možnost nahlédnout do účetních knih. U s. r. o. naproti tomu chybí tato otevřenost, kdy jenom
management ví, jak si v podnikání opravdu stojí. Demokratická forma uskupení družstva proto může u
organizací s mnoha členy zmírnit mnohé střety.
Poznámka: Lesní družstva vznikají podle zemského práva a právní stránka jejich vzniku není
tedy upravena v lesním zákoně, ale v souladu s § 16 spolkového lesního zákona se dají rozlišit
lesní družstva podle druhu hospodaření na lesní spolek a lesní družstva. Vedle lesních družstev
vzniklých podle starého práva (v Německu existují v podstatě od 15. století), vznikají i nové právní
úpravy (např. v roce 1999 schválil Duryňský zemský sněm zákon o lesních družstvech, který se však
netýká komunální samosprávy. Asi 300 lesních družstev v Duryňsku vzniklých podle starého práva
muselo během 5 let upravit své stanovy tak, aby odpovídaly novému zemskému zákonu).
Princip „Ne můj les, ale náš les“ je klíčem k porozumění těm staroprávním lesním družstvům, které v
mnoha regionech Německa také zajišťují sdružování lesních vlastníků. Lesní družstva vlastní svůj
majetek společně a musí se společně na druhu používání domluvit. Co dřívější pozorovatelé pokládali
mnohonásobně za riziko a břemeno těchto vlastníků lesů, působí dnes opět vysoce moderně.
Lesní družstva představují značný přínos k posílení a stabilizaci obcí na venkově. Významně
podporují, také finančně, společenský život ve své spádové oblasti. Družstevní činnost může být velmi
rozmanitá podle typu a rozsahu družstevní činnosti a vykazuje řadu možností. Družstvo musí mít
minimálně 7 členů a vzniká zápisem do registru družstev. Rozsah obchodních podílů a stejně tak
vnesená minimální platba musí být stanovena ve stanovách. Bez ohledu na obchodní podíly má každý
družstevník jeden hlas. Ve stanovách může být také uvedeno, že každý člen družstva v případě
konkurzu ručí jen do stanovené částky z jeho majetku. Panuje odborný názor, že lesní družstvo je
vhodnou právní formou pro lesní sdružení, kde je vysoká rozdrobenost lesních majetků.
Ad b)
Lesní hospodářská sdružení jsou myslitelná jen ve formě spojení za účelem poskytování služeb, tzn.,
že vlastník lesa hospodaří pod vlastním jménem s vlastním účetnictvím a přijímá od sdružení jen
určité služby. Podle spolkového lesního zákona smí být výhradním záměrem lesních hospodářských
sdružení adaptace výroby a odbytu lesních produktů na požadavky trhu.
Ad c)
Svazy lesních podniků jsou chápány jako společnosti veřejného práva utvořené spojením
jednotlivých podniků. Mohou být vytvořeny jen pro lesnicky mimořádně nepříznivě strukturalizovaná
území. V praxi má tato forma spojení jen nepodstatný význam.
Celkovou situaci v uznaných lesních sdruženích podle § 16 spolkového lesního zákona na počátku
tisíciletí poskytuje tabulka č. 4.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
50
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Tabulka 4: Uznaná lesní sdružení v Německu podle jednotlivých spolkových zemí
Spolková země
Počet lesních Počet
sdružení
členů
Baden-Württemberg
Bayern
Berlin
Brandenburg
Bremen
Hamburg
Hessen
Mecklenburg-Vorpommern
Niedersachsen
Nordrhein-Westfalen
Rheinland-Pfalz
Saarland
Sachsen
Sachsen-Anhalt
Schleswig-Holstein
Thüringen
CELKEM
Zdroj: BMVEL 2001
185
175
407
67
66
101
270
51
3
28
136
17
244
1 677
25 629
125 163
21 729
7 358
3 246
23 187
33 772
21 971
770
2 158
15 087
5 264
10 596
295 930
Sdružená
plocha lesa
(ha)
440 157
1 179 317
147 124
387 063
18 863
333 572
305 268
122 053
6 708
15 582
75 861
39 137
55 237
3 121 390
Závěrem je možné konstatovat, že obzvláště při důležitých otázkách zobchodování dříví je zřetelné, že
právní forma a typ lesního sdružení určuje také způsob obchodování. Právní forma sdružení rozhoduje
i o tom, které služby může sdružení pro své členy převzít.
Účel sdružování a činnosti lesních sdružení
Podle spolkového lesního zákona je výhradním účelem lesních sdružení přizpůsobení výroby a odbytu
lesních produktů požadavkům trhu. To může být prováděno pomocí následujících činností: vzdělávání
a poradenství, účast na lesnickém rámcovém plánování, koordinace odbytu, tržně přiměřená úprava a
skladování produktů, zajištění a využití strojů a zařízení.
Společenství lesních podniků ve smyslu § 16 spolkového lesního zákona úzce spolupracují na oblastní
úrovni s lesními úřady. Jelikož se doposud málo zapojovala v rámci současného fenoménu mobilizace
dříví, představují velký potenciál v oblasti „pomoci k svépomoci“. Ten kdo hospodaří, nehodnotí
vlastnictví jako zátěž (např. vysoké příspěvky do odborného sdružení), nýbrž rozlišuje šance dosáhnutí
přiměřeného zisku. Sdružení ke „svépomoci“ spočívá v poznání, že více osob v partnerské spolupráci
může řešit společné problémy, které jednotlivec hůře nebo vůbec nemůže zvládnout. Spolupráce
funguje na principu vlastní zodpovědnosti, samosprávy a podle pravidel demokratického utváření
vůle.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
51
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Nejdůležitějšími přednostmi lesních společenství jsou:
1. Udržení individuálního vlastnictví rodiny (vlastnictví lesa může přejít na následovníky).
2. Společenství lesních podniků přejímá obhospodařování lesa.
3. Odborná péče o les s ohledem na klimatické požadavky budoucnosti.
4. Lepší hospodárnost díky plánování a hospodaření na větších plochách.
5. Odpadají osobní příspěvky profesnímu (odborovému) svazu.
6. Kompenzace rizika při škodách způsobených biotickými i abiotickými činiteli (především
větrem a hmyzem).
7. Členové se podílí na hospodářském úspěchu společenství lesních podniků.
8. Větší důvěra vlastníků lesů.
Zaměření jednotlivých sdružení se řídí podle potřeb členů. K tomuto účelu jsou podnikatelské strategie
a politika zaměřeny na konkrétní potřeby a zájmy členů. Hospodářské zájmy jednotlivých vlastníků
mohou být ovšem podporovány jen pokud nepoškozují zájmy sdružení. Díky prodeji těžko prodejných
sortimentů (slabá a přesílená hmota) mohou lesní sdružení dosáhnout zvýšení příjmů. Mnohá sdružení
se nechtějí omezovat pouze na výrobu dříví jako zdroje energie, ale chtějí samy provozovat zařízení na
vytápění dřevem, a tím se stát dodavateli energie. Míra účasti na takovémto projektu může být různá.
Z pohledu dřevařského průmyslu je nanejvýš žádoucí, aby se lesní sdružení dále rozvíjela
v sebevědomé, lesopoliticky aktivní, hospodářsky výdělečně zaměřené a prosperující lesnické
podnikatele jako jejich obchodních partnerů s většími objemy vyrobeného dříví.
Cílem nových lesních hospodářských sdružení má být zobchodování a mobilizace dřevní suroviny.
Pokud jde o vůdčí princip sdružení v Německu, prosazuje se pojetí, že i dříví z malých soukromých
lesů lze profesionálně a udržitelně produkovat a uvádět na trh.
V podmínkách pro vznik lesních hospodářských sdružení je stanoveno, že zúčastněné společenství
lesních podniků v budoucnosti nesmí provádět žádný další prodej dříví, přičemž ale jednotliví vlastníci
z tohoto pohledu zůstávají volní. Nabídková povinnost pro jednotlivé vlastníky nebyla dána.
Struktura a management lesních sdružení
V Německu se sdružení (míněno v obecném slova smyslu) zakládají z důvodů nejen ekonomických,
ale i organizačních a řídících. Již více než sto let probíhá diskuse o vhodnosti různých organizačních
modelů. Ze širokého spektra možných organizačních forem bylo v posledních letech využito jen
několika variant. Často se jim přičítá malá výkonnost vzhledem k míře, do jaké plní své zamýšlené
funkce.
Změněné rámcové podmínky způsobily v mnoha směrech to, že lesní sdružení musela přezkoumat
své struktury. Při diskusi o možných nových strukturách lesních sdružení byly postaveny do popředí
následující cíle:
- zachování konkurenční schopnosti na neustále se měnícím trhu,
- redukování nákladů, zlepšení nákladového managementu,
- rozšíření nabídky zvýšením produktové rozmanitosti,
- další vývoj k větším, profesionálně vedeným lesním sdružením směřujícím až k hospodářské
samostatnosti (v adekvátní době).
Management společenství lesních podniků je pouze a výhradně v kompetenci společenství lesních
podniků. V rámci právních předpisů a dle stanov rozhodují společenství lesních podniků o druhu a
množství členů managementu. Úkoly managementu nejsou definovány.
Aby byli soukromí vlastníci lesa podporováni při hospodaření ve svém lese, tak po založení a uznání
společenství lesních podniků může na žádost v časově limitované počáteční fázi management sdružení
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
52
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
vykonávat příslušný lesní úřad. S pomocí zemské lesní správy by mělo společenství lesních podniků
co nejdříve převzít do vlastní kompetence úlohy spojené s managementem podniku. Pracovníci státní
správy lesů, jako poradenského a podpůrného orgánu pro vlastníky lesa, vidí malé lesní majetky často
z rozdílného úhlu pohledu. V Bavorsku, kde se tradičně státní správa lesa nemusela starat o prodej
dříví z malých lesních majetků, není však znát omezení zájmu o malé vlastníky – lesničtí úředníci
podporují další rozvíjení struktur a posuzují tuto práci ve smyslu obecného blaha.
V jiných spolkových zemích se ovšem úředníci zemské správy lesů významně podíleli na fungování
lesních sdružení. V určitých případech byl pracovník zemské lesní správy manažerem lesního sdružení
a vykonával činnosti odborného poradenství a podpory stejně jako veškerou činnost související s
prodejem dříví. Proti vykonávání těchto činností byly podávány stížnosti na Spolkový úřad pro
ochranu hospodářské soutěže, který jasně vysvětlil, že spolkové země budou i nadále podporovat
budování samostatných obchodních struktur v soukromých lesích. Z toho vyplývá, že zemské správy
musí vybudovat takřka svou vlastní konkurenci, a to v době, kdy dochází ke snižování stavů jejich
zaměstnanců.
Podpory a financování
Otázka financování společenství lesních podniků a jejich podpor ze strany státu a zemí je trvale
aktuálním tématem. Na financování lesních hospodářských sdružení se podílí těžební fond, zemské
zemědělské ministerstvo, pilařský průmysl a společenství lesních podniků samotné. Členské příspěvky
a platby za poskytování služeb (především z prodeje dříví) představují většinou nejdůležitější příjmové
položky sdružení. Na základě nepatrné parcelní velikosti u malých soukromých lesních majetků
nemůže v současnosti většina sdružení zvládnout na ně přenesené úlohy bez podpory státu.
Podpora lesního sdružování je zakotvená jak ve spolkovém zákoně (§ 41 odstavec 5), tak také v
zemských zákonech. Lesní sdružení podle § 15 spolkového lesního zákona jsou centrální nástroje ke
zlepšení konkurenční schopnosti menších a středních soukromých lesů. Zároveň jsou vhodné pro
mobilizaci dřevních rezerv předpokládaných u malých vlastníků lesa.
Speciálně u lesních sdružení jsou finančně podporovány prvotní investice, správa a poradenství. Jsou
to náklady na založení, personální náklady, náhrada nutných osobních výdajů, náklady rizika a
náklady na zvyšování kvalifikace.
Další podporovanou aktivitou je posílení kooperace ve venkovských oblastech a s tím související
zlepšení aktivity sdružení. Spolkový lesní zákon rozšířil pro lesní hospodářské sdružení mimo jiné
katalog zákonně přípustných úloh sdružení v oblasti zobchodování dříví stejně jako u jiných aktivit z
oblasti rozvoje venkovských oblastí. Tak se mají sdružení posunout do polohy, kde se mohou více
angažovat v oblasti služeb (např.: turismus a lesní pedagogika), a tím realizovat vícesektorové
nasazení nové politiky pro venkovskou oblast.
Z průzkumu pramenů nebylo zjištěno, že pro období 2007–2013 je lesní sdružování podporováno z
prostředků EU. Jedinou možností z evropských zdrojů je financování prostřednictvím programu
LEADER.
Sdružování v nových spolkových zemích Německa
Souhrnné porovnání situace ve starých a nových spolkových zemích Německa ve sdružování vlastníků
lesa v polovině 90. let 20. století poskytuje tabulka č. 5 (pozn.: aktuálnější údaje v této struktuře
nebyly k dispozici).
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
53
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Tabulka 5: Lesnická sdružení ve starých a nových spolkových zemích Německa
(stav: staré spolkové země – červenec 1994, nové spolkové země – říjen 1995)
Právní forma
Počet
sdružení
Počet členů Plocha lesa
sdružených
lesních majetků
v ha
1415
251 034
2 588 439
Uznaná společenství lesních podniků
podle § 16 spolkového lesního zákona (SLZ)
z toho: staré spolkové země
nové spolkové země
Svazy lesních podniků podle § 21 SLZ
(jen staré spolkové země)
Ostatní sdružení v lesním hospodářství
podle § 39 SLZ
z toho: staré spolkové země
nové spolkové země
Lesohospodářská sdružení podle § 37 SLZ
z toho: staré spolkové země
nové spolkové země
CELKEM
z toho: staré spolkové země
nové spolkové země
Zdroj: AFZ/DerWald 12/1997, str. 632
754
661
53
214 164
36 870
11816
2 404 606
183 833
21 434
2 962
125 938
297 334
2 594
368
17
16
1
4 447
3 417
1 030
105 212
20 726
283
231
52
389 071
331 423
57 648
265 292
32 042
2 907 207
2 691 332
215 875
Jako nám bližší příklad počátků sdružování vlastníků lesa a vznik lesních sdružení si můžeme vzít
situaci ve spolkových zemích Braniborsko a Sasko.
V Braniborsku po váhavém začátku v roce 1991 začalo v roce 1992 růst pochopení ke sdružování. Ke
konci dubna 1993 bylo zemskou státní lesní správou uznáno 203 společenství lesních podniků, z nichž
mělo 185 formu lesních spolků a 18 formu družstevní. Počet vlastníků lesa i celková velikost tímto
způsobem obhospodařované půdy ve společenstvech lesních podniků rychle narůstala (pozn.: v
polovině 90. letech bylo sdruženo 8 558 vlastníků lesa s celkovou výměrou 42 700 hektarů, přičemž
průměrná velikost takového společenství lesních podniků činila 210 hektarů, průměrná velikost podílů
jednoho člena činila 4 hektary lesa a počet členů se pohyboval mezi 13 a 350, což odpovídalo
průměrnému počtu 42 členů na jedno společenství lesních podniků). Zajímavou skutečností bylo, že
při založení tato společenství lesních podniků pozůstávala z malého počtu členů a rozkládala se pouze
na území jednoho nebo dvou katastrů. V krátkém čase se ale připojovali další a další členové. Tento
pozitivní vývoj stále pokračuje.
Vlastnící lesů v Sasku se dívali zpočátku na snahy státu o sdružování skepticky. K tomu se důležitou
stávala také otázka, jestli je vůbec možné aplikovat na tamní podmínky stejný model jako u
západoněmeckých vlastníků lesa. Jelikož státní správa lesů byla z různých důvodů v té době nucena
k ústupu ze svých pozic, vznikla podstatná pochybnost nad proveditelností a životaschopností sdružení
bez těchto státních zaměstnanců. Sdružování stálo před dvěma možnými cestami: neplacené-čestné
nebo profesionální obchodní vedení. I přes významnou finanční podporu se ukázalo, že financování
obchodního vedení jako zaměstnanců v hlavním pracovním poměru není možné na sdružených
majetcích s výměrou menší než 500 hektarů. Tento předpoklad splňovala 3 z 18 dotazovaných
sdružení. K 1. 10. 1998 bylo 1 817 komunálních a soukromých vlastníků lesa na celkové ploše 16 770
ha organizováno v 25 sdruženích, z nichž 23 bylo uznáno zemskou lesní správou ve formě
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
54
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
společenství lesních podniků (§ 16 – 18 spolkového lesního zákona) jako „hospodářský spolek“ podle
německého občanského zákoníku. Průměrná výměra lesa na jednoho člena sdružení činila 9,23 ha.
Trendy a výhledy sdružování do budoucnosti
Sdružování vlastníků lesa v Německu stojí v současnosti díky aktuální a rapidně pokračující změně
struktury lesního hospodářství a dřevařského průmyslu před novými výzvami. Do budoucna bude
třeba ve větší míře sdružovat sortimenty dříví. Dále bude nutné rozšíření nabídky nedřevních produktů
jako je rekreační využívání a plnění ochranných funkcí atd. a v neposlední řadě budou muset sdružení
reagovat na zvyšující se požadavky na poskytování služeb u dřevních produktů.
V návaznosti na výše naznačené musí lesní sdružení čelit měnícím se podmínkám, které se jich přímo
i nepřímo dotýkají. Těmito měnícími se rámcovými podmínkami mohou být např.:
- změna poradního a podpůrného systému (postupný ústup oficiálního poradenství),
- striktní oddělení obchodního vedení a podpůrných činností (lesník),
- postupný ústup veřejných finančních podpor,
- nutnost výstavby center služeb prostřednictvím lesních sdružení.
Ze změny rámcových podmínek vyplývá nutnost posílení lesních sdružení. V mnoha případech to
znamená rozšíření okruhu úkolů. Přinejmenším v počáteční fázi až do dosažení vhodné struktury by
bylo potřebné, aby nová sdružení byla podporována příspěvky. V zájmu členů sdružení, ale také
zákazníků a podnikatelů, se musí lesní sdružení vyvinout v profesionální centra lesnických služeb. Z
toho vyplývá i nutnost podnikatelské a hospodářské deklarace cílů stejně jako nastavení finančních a
hospodářských plánů.
Vlastníci lesa v Německu v současné době očekávají od svých sdružení především rozsáhlejší služby.
Projevují se zde zřetelně strukturální změny ve venkovských oblastech a hodnotové změny ve
společnosti. Lesní sdružení zde musí být pro své členy jako komplexní kontaktní organizace ve všech
otázkách obhospodařování lesa. Do budoucna bude ze strany vlastníků lesů požadována kompletní
nabídka ve smyslu smlouvy o lesní péči nebo smlouvy o pronájmu lesa. Sdružení se budou muset
výrazněji prosazovat jako výkonově silný poskytovatel služeb s jasnou orientací na zákazníky, aby si
své zákazníky udržela. Dřevařský průmysl vyžaduje termínově přesné zásobování čím dál větším
množstvím dříví. K tomu, aby byl možný racionální nákup dřevní hmoty, potřebuje průmysl
kompetentního komunikačního partnera ze strany vlastníků lesů, který může dodat co možná největší
množství dříví. Koordinace dodávkové logistiky bude stavět další specifické požadavky na lesní
sdružení, které bude možné splnit jen díky větší obchodní jednotě.
Konkurence díky volnému poskytování lesnických služeb a vlastnímu reklamnímu úsilí dřevařského
průmyslu vzrůstá. Sdružení, která jsou založena s cílem zvyšování a tvorby hodnot u vlastníků lesa,
požívají za svou dlouholetou existenci většinou velkou důvěru u svých členů. Jestli je tato důvěra
oprávněná, se bude i do budoucnosti posuzovat v eurech a centech.
Lesnická politika a soukromé lesy usilují, jako hlavní cíl poradenství, o lesní sdružení způsobilá ke
komplexnímu řešení úkolů a utváření jejich efektivní struktury a budoucí zajištěnosti. Hlavní otázkou
do budoucnosti však zůstává financování lesních sdružení. S přihlédnutím k napjatým veřejným
rozpočtům je třeba počítat se zkracováním veřejných příspěvků. Změny podpor začaly od roku 2007,
neboť vyhlášeným cílem politiky podpor je dosáhnout takových struktur, které nějakou dobu budou
schopny fungovat bez veřejných příspěvků. Na druhou stranu vzrostly personální náklady a náklady na
péči o les. Rozevírajícím se nůžkám mezi náklady a výnosy budou muset lesní sdružení čelit
hledáním nových výnosových možností. Je nutné ohodnocení mimoprodukčních funkcí lesa jako je
vodohospodářská a klimatická funkce, smluvní ochrana přírody nebo rekreační funkce. Nové
obchodní možnosti se také objevují v oblasti bioenergie.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
55
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Profesionalizace organizací je v plném běhu a v mnoha případech nahrazují neplacené dobrovolné síly
manažeři na plný úvazek (přinejmenším na částečný úvazek). Tím se lesní sdružení mnohostranně
osvědčují jako lesnická krystalizační centra ve venkovské krajině. Hlavní otázkou sice zůstává
těžba a zobchodování dřevní suroviny, ale přeci jen se sdružení musí stále více snažit využívat tržní
šance a hledat dodatečné příjmové zdroje, například v sektoru služeb. Tím výrazně přispívají k
oživení a posílení svých venkovských oblastí.
Tlaky na snižování personálních nákladů na obhospodařovanou plochu nutí lesní sdružení k vývoji
efektivnějších, personálně extenzivnějších procesů. Pod tímto tlakem se budou hledat inovace, které
zahájí racionalizační potenciály.
Trvalé soukromé podnikové struktury by se měly do budoucna stát zajištěnou hospodářskou bází pro
malé a střední lesní podniky a udržovat tak pracovní místa ve venkovských oblastech. Než bude
tento cíl dosažen, předpokládá se i nadále, že by zemští lesníci měli být přibíráni jako poradci při
tvorbě profesionálních soukromých lesnických struktur a měli by být pro tyto úkoly i časově a místně
určeni.
Kontakt:
JIŘÍ MATĚJÍČEK
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
Strnady 136
156 04 Praha 5 – Zbraslav
tel.: 257 922 634, 297 892 235
e-mail: [email protected]
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
56
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
SKÚSENOSTI A PROBLÉMY PRI OBHOSPODAROVANÍ
OBECNÝCH A SÚKROMNÝCH LESOV V SR
MILAN DOLŇAN, JURAJ VANKO
V súčasnej dobe lesníctvo v spoločnosti potrebuje ukázať svoju opodstatnenosť, svoju potrebnosť
a obhájiť sa pred novými, modernejšími odbormi. Tento trend sa prejavuje v celej Európe a celom
svete. Konzervatívne lesníctvo nemuselo dokazovať svoju úlohu a miesto v spoločnosti. Vo
vidieckych sídlach, kde každý vykuroval drevom to bolo zbytočné a tí v mestách pochádzali z vidieka.
Plynofikácii sme sa aj potešili, no stratil sa ten najtesnejší vzťah občana k lesu cez teplo domova.
V tom čase nastúpila éra novodobých ochranárov, nie ochranárov lesníkov – praktikov, ale ochranárov
- teoretikov. Vychovali ich naše školy a my po reorganizáciách sme im nevedeli poskytnúť prácu
v lese, tak si ju našli niekde inde a ľahšiu, a im sa zdá, že i zmysluplnú. V našich krajinách, kde došlo
k zmene režimov, je to o to horšie, že si neuvedomujeme naplno vážnosť vlastníctva. Neuvedomuje si
to celá spoločnosť. Dovolíme na našich privátnych pozemkoch robiť rôzne pokusy, ktoré sú povolené
i legislatívou. Aspoň to nie je možné vo vyspelejších demokraciách, kde súkromné vlastníctvo nebolo
prerušované. Tam musíme hľadať príklad a oporu v našich snahách.
Z tejto nie veľmi potešujúcej situácie lesníctva vyplýva zrejme asi len jedno najdôležitejšie riešenie
stavu a tým je perfektná, systematická práca s verejnosťou. Verejnosťou ako celkom, s prihliadnutím
na vekovú štruktúru, kde najväčší zmysel má vplývať cez zážitky a skúsenosti na deti a mládež.
Tadeto vedie cesta k pochopeniu potreby konštruktívnej ochrany prírody, čo je v skutočnosti
novodobé, moderné lesníctvo, dodržiavajúce slušnosť, disciplínu a otvorenosť k verejnosti. Len ak
občania pochopia potrebnosť a zmysel našej práce a budú nás podporovať, môžeme sa venovať svojej
odbornej práci. Je to niečo naviac, ale bez toho to už dnes nejde. Bez toho bude naša práca nechápaná,
znevažovaná, kriminalizovaná a to aj preto, že niektorým skupinám v našej spoločnosti to vyhovuje,
dostávajú sa na výslnie, alebo zakrývajú vážnejšie nedostatky.
Čakáte podľa názvu prednášky inú tému. Máte pravdu. Tento úvod som uviedol zámerne, pretože to je
v súčasnosti základom všetkých našich starostí. Dobrá, nám naklonená verejná mienka, uznávanie
a dôvera je najlepším garantom, že našu prácu nik nebude znevažovať, hľadať nedostatky na jednej
strane a „perfektne fungujúce riešenia“ na strane druhej. A práve tie „perfektné riešenia“, ktoré na
ovládnutie majetku miest a obcí tu sú, vyprovokovali pravdepodobne uskutočnenie tejto konferencie.
Keď som jej podklady dostal do rúk, pocítil som potrebu vymeniť si skúsenosti i na takejto
medzinárodnej úrovni. Pretože len ak budeme informovaní a poučení, budeme pripravení predísť
rôznym formám ovládnutia lesného majetku.
Je tu výzva pre nás lesníkov, aby sme na druhej strane svojou činnosťou nezavdávali dôvod na úvahy
o nutnosti prenájmov a predajov.
V uplynulých obdobiach boli realizované viaceré pokusy o kúpu lesného majetku. Uchádzači boli
z radov zahraničných záujemcov, ale aj zo strany domácich zbohatlíkov. Zo známejších prípadov
vieme o predaji časti lesov mesta Plešivec fyzickej osobe. V tomto prípade došlo k problémom pri
realizácii platieb. Uchádzači o lesy mesta Banská Bystrica boli rakúski podnikatelia a pravdepodobne
tí istí mali záujem aj o kúpu lesov mesta Kremnica. V prípade Mestských lesov Kremnica sa zaujímal
o kúpu aj pán Majský a pravdepodobne aj ďalší. Mestské zastupiteľstvo v Kremnici prijalo uznesenie,
že predaj lesov mesta Kremnica sa nebude realizovať, respektíve ani v budúcnosti neprichádza predaj
do úvahy. Prijatím tohto uznesenia sa o probléme prestalo diskutovať. Táto skutočnosť môže byť
návodom aj pre iné obce a mestá, ako treba postupovať.
Prijatím uznesenia na konci minulého mesiaca Mestské zastupiteľstvo mesta Brezna vyhlásilo lesný
majetok mesta Brezna za potrebný, hodný zachovania a dobrého obhospodarovania a nie je určený na
ďalší prenájom alebo predaj. Bola to reakcia na opakované pokusy ponuky rozvoja mesta cez rôzne
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
57
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
bankové ručenia, ktoré by za určitých okolností neboli splniteľné, cez ponuky prenájmov alebo
odkúpenia častí majetku.
V dôvodovej správe sa uvádza:
Prenájom alebo predaj obecného lesného majetku – je to proces, ktorý sa vyvíja dlhú dobu, no dozrel
čas, kedy vo viacerých obciach a mestách na obranu pred tlakmi zahraničného kapitálu a domácich
finančných skupín si vlastník lesného majetku prijíma opatrenia na jeho ochranu a to jasným
stanoviskom o neprenájme a nepredaji cez vyhlásenie uznesením mestského alebo obecného
zastupiteľstva. Treba tu povedať, že v trhovom prostredí je to záujem legitímny, no zo skúseností
v Európe ako aj v USA sa nám treba poučiť a pripomenúť si, že žiadny nájomca majetok nezveľadí.
Naopak pri obhospodarovaní vlastníkom s plnou istotou bude prinášať dlhodobý a trvalý efekt do
budúcna aj diverzifikáciou činností, pri využití európskych fondov, ktoré sú príjmom vlastníka, nie
nového majiteľa. Naviac lesný majetok prináša svojmu okoliu ďalšie produkty: lesné plody, vodu,
čistý vzduch, možnosť relaxácie v čistom zdravom prostredí, estetické zážitky, zamedzuje eróziám a
povodniam a vytvára ďalšie produkty, ktoré nie sú ocenené, ale sú potrebné, slúžia občanom,
pomáhajú urbanizovaným sídlam a nie sú automaticky vedľajším produktom existencie lesa. Vyžadujú
si náklady a prístup hospodára smerujúci k vytváraniu týchto benefitov.
Podobné snahy boli aj v našich najväčších mestských lesoch Košice, kde sa problematikou zaoberala
na svojom zasadnutí vláda SR a tesnou väčšinou pri hlasovaní boli lesy zachované v pôvodnej
majetkovej podobe.
Osobitnou kapitolou je problematika prenájmov lesných majetkov. Je to väčšinou špekulatívna
záležitosť, ktorá môže byť motivovaná rôzne. Najčastejšie je to ťažba dreva, zaujímavé sortimenty,
poľovačka, ale môžu byť aj iné dôvody.
V každom prípade je vysoká pravdepodobnosť hraničiaca s takmer s istotou, že nájomca nebude mať
záujem na zveľaďovaní prenajatého majetku, ale v prvom rade bude dominovať jeho prospech a zisk
z prenajatého majetku. Súčasne platná legislatíva nemôže takémuto konaniu zabrániť.
Záverom chcem pripomenúť, že o lesy sa má starať a najlepšie sa postará lesný hospodár. Nie je to
fráza, ako dôkaz slúžia naše krásne lesy, v Čechách aj na Slovensku. S lesmi sa nedá hazardovať,
pokiaľ majú dávať trvalý úžitok svojmu vlastníkovi a obhospodarovateľovi a plniť mimoprodukčné
funkcie pre celú spoločnosť. A obhospodarovateľ musí vykonávať aj prácu s verejnosťou, čo spoločne
s dobrým hospodárením zabráni snahám o zmenu, o ovládnutie lesného majetku.
Kontakt:
Ing. MILAN DOLŇAN, Ing. JURAJ VANKO
Rada združení vlastníkov neštátnych lesov Slovenska
e-mail: [email protected]
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
58
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
PŘÍNOS NESTÁTNÍCH LESŮ PRO UDRŽENÍ ŽIVOTA NA VENKOVĚ,
TVORBU KRAJINY A ZAMĚSTNANOST
JOSEF MATĚJEK
Vysočina patří mezi kraje, které se mohou pyšnit krásnými a vysoce produkčními lesy. K malebnosti
kraje přispívají na jedné straně malé lesíky roztroušené v krajině, na druhé straně rozsáhlé lesní
komplexy jako významná dominanta území. I díky zmiňované malebnosti je Vysočina hojně
navštěvována turisty. V posledních letech zaznamenáváme velký rozmach zvláště cykloturistiky, či
v zimních měsících lyžařské turistiky (běh na lyžích). Zejména pak v oblasti Žďárských vrchů je
vybudována rozsáhlá síť cyklostezek a v zimních měsících značených a udržovaných běžeckých tratí.
Tyto aktivity mají pozitivní dopad na zaměstnanost jak ve městech, tak i na venkově (ubytovací,
stravovací služby, apod.).
Vysoká produkčnost lesů je dána mimo jiné dřevinnou skladbou (viz graf 1). Smrk jako převažující
dřevina se zastoupením více než 74% poskytuje velké množství kvalitní pilařské kulatiny. Výjimečná
produkce dřevní hmoty ze zdejších lesů přispěla ke vzniku mnoha stovek zpracovatelských subjektů.
Ty nejmenší z nich s kapacitou do několika set m3/rok většinou zpracovávají dřevní surovinu
v drobných lesních majetcích. Jsou zdrojem zaměstnání především v malých sídlech. Střední
zpracovatelé již spolupracují s většími vlastníky lesů a svoji kapacitou ovlivňují širší okolí. Jsou
důležitým doplňkem největších podniků, které se na Vysočině nacházejí. Přitom jejich pozice a
možnost konkurovat největším podnikům není velká. Mnohdy se musí specializovat na zakázky, které
právě největší dřevozpracující subjekty nejsou schopny obsáhnout. Právě menší a střední podniky
zaměstnávají místní obyvatele a přispívají k udržení života především v menších sídlech.
Graf 1: Dřevinná skladba v kraji Vysočina
Dřevinná skladba v kraji Vysočina
1,4%
0,6%
0,8%
1,8%
0,5%
0,5%
smrk
0,4%
2,1%
borovice
buk
0,2%
3,1%
modřín
3,2%
dub
olše
bříza
11,2%
jedle
javor
74,1%
habr
lípa
jasan
douglaska
Zdroj: ÚHUL 2008
K nejvýznamnějším zpracovatelům dřeva zde na Vysočině patří Kronospan, Dřevozpracující družstvo
Lukavec a Stora Enso Timber Žďírec nad Doubravou. Právě Kronospan hraje významnou roli
v rozvoji regionu a podpoře zaměstnanosti. Dřevní surovinu nakupuje od více než 600 dodavatelů
z celé České republiky a významně se tak podílí na recyklaci dřevního odpadu. Expedice výrobků a
dovoz dřevní suroviny na sebe váže stovky pracovních příležitostí stejně jako trvalé investiční aktivity
společnosti (výstavby nových hal, stálé investice do nových technologií). Dřevozpracující družstvo
Lukavec začínalo v roce 1953 svoji výrobu s roční kapacitou malé pily. K řezivu postupně přibývaly
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
59
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
další produkty. Dnes jsou těžištěm výroby nábytkové dílce. Družstvo v této době exportuje více než 50
procent produkce do dvou desítek evropských států a zaměstnává 580 lidí. Dalších 250 zaměstnanců
pracuje v dceřiné firmě DH Dekor. Založení Stora Enso Timber Žďírec, s. r. o. nad Doubravou bylo
v roce 1873 potažmo spjato s uvedením do provozu parní pily, což lze považovat za rok vzniku firmy.
V roce 1948 došlo ke znárodnění společnosti a začlenění do Východočeských dřevařských závodů. Po
roce 1989 se podnik začal rozvíjet. V současné době spotřeba kulatiny činí ročně 1 093 700 m3, výroba
řeziva 597.000 m3/rok. Vývoz činí 49 %. Podnik zaměstnává 248 osob, což svědčí o vysoké
produktivitě práce.
Celková výměra lesů činí v kraji Vysočina více než 202 600 hektarů, lesnatostí je cca 30,4 %. Tyto
lesy jsou ve vlastnictví přibližně 48 000 právnických či fyzických osob. Tím se Vysočina řadí ke
krajům s nejrozdrobenějším vlastnictvím lesů (viz tabulka 1). Tato rozdrobenost se promítá do mnoha
oblastí. Vlastníci lesů často hospodaří na malých parcelách, u nichž je obtížné přesně identifikovat
jejich hranice. O to obtížnější situaci mají odborní lesní hospodáři či státní správa lesů, která se
mnohdy musí v terénu zorientovat bez přítomnosti vlastníka. Ve prospěch hospodaření na drobných
lesních majetcích se kraj rozhodl poskytnout finanční příspěvek. Ten je možné, mimo jiné, obdržet na
sdružování vlastníků lesů malých výměr. Sdružení s právní subjektivitou, jako příjemce příspěvku, má
jednoho odborného lesního hospodáře, což nepřímo přispívá ke zlepšení kvality hospodaření v těchto
lesích. Je však otázkou, jestli se právě v poskytování tohoto příspěvku neprojeví nutnost škrtů
z veřejných prostředků.
Tabulka 1: Údaje o lesích v územních jednotkách
Obecní úřad obce s
Plochy (ha)
rozšířenou působ.
správní území
por. půda
Bystřice nad
Pernštejnem
34 796
11 520
Havlíčkův Brod
63 179
15 253
Humpolec
22 790
7 010
Chotěboř
32 896
9 574
Jihlava
92 180
28 344
Moravské Budějovice
41 395
10 012
Náměšť nad Oslavou
21 130
6 868
Nové Město na Moravě
29 286
10 406
Pacov
23 457
7 075
Pelhřimov
82 742
23 876
Světlá nad Sázavou
29 020
10 304
Telč
29 136
8 987
Třebíč
83 770
22 034
Velké Meziříčí
47 333
13 257
Žďár nad Sázavou
46 437
18 508
Vysočina
679 547
203 030
Zdroj: ÚHUL 2008
Lesnatost (%)
Počet parcel
33,1
24,1
30,8
29,1
30,8
24,2
32,5
35,5
30,2
28,9
35,5
30,9
26,3
28,0
39,9
29,9
12 338
17 135
8 056
5 754
19 071
5 663
3 499
6 683
4 953
20 415
8 410
8 238
20 790
13 178
10 224
164 407
Vlastnická struktura lesů je zde na Vysočině velmi specifická. V České republice je státních lesů cca
60 %, naproti tomu na Vysočině je to cca 38 %. Podrobnější rozbor druhu vlastnictví v kraji je patrný
z grafu 2.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
60
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Graf 2: Vlastnická struktura v kraji Vysočina
Vlastnictví lesa v kraji Vysočina
35%
38%
8%
16%
3%
Státní lesy
Právnické osoby
Obecní a městské lesy
Lesní družstva a společnosti
Lesy ve vlastnictví fyzických osob
Zdroj: ÚHUL 2008
Tento stav struktury vlastnictví má pozitivní dopad na zaměstnanost regionu, a tedy potažmo udržení
života na venkově. Ukázalo se, a současnost tuto zkušenost potvrzuje, že nestátní lesy mají oproti
státním pro region řadu předností:
- dávají větší pracovní příležitosti místním obyvatelům – v pěstování lesa i těžbě
- umožňují snazší prodej dřeva malým a středním zpracovatelům dřeva
- umožňují snazší prodej dřeva konečným spotřebitelům atd.
V souvislosti s tím lze připomenout, že vyšší kvalita práce je poskytována místními lidmi, kteří mají
v místě zájem pracovat dlouhodobě. Špatná kvalita prací by jim škodila na jméně a zhoršovala
možnost získání práce do budoucna. Važme si těchto pracovníků a vytvářejme jim podmínky k tomu,
aby neodcházeli za prací do jiných oborů, neboť s jejich náhradou pracovníky z jiných zemí bychom
nemuseli být tak spokojeni.
Pokud hovoříme o vlivu lesního hospodářství na udržitelnost života na venkově a zaměstnanosti, nelze
pominout vyhlašování tendrů na hospodaření ve státních lesích. Toto, v poslední době často se
opakující téma, vyvolává na mnohých tvářích úsměv, na jiných vrásky. Nechci se v tuto chvíli pouštět
do důvodů úspěšnosti či neúspěšnosti, kladů či záporů vyhlašovaných tendrů. Každopádně se však
přimlouvám za to, aby efekt z hospodaření ze státních lesů zůstával z velké části v regionu a
neodcházel mimo region, či dokonce do zahraničí. Je samozřejmou nutností dosáhnout tohoto efektu
co možná nejvyššího. Tak jako se zemědělec snaží prodat svoje výpěstky co možná nejlépe, tak i
lesník, lesní hospodář, aby mohl být kladně hodnocen, musí prodávat dříví s co možná nejvyšším
zpeněžením. Tabulka 2 ukazuje, jak se to dařilo ve státních, obecních a soukromých lesích. Právě
v soukromým a obecních lesích bylo zpeněžení nejvyšší.
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
61
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
Tabulka 2: Ukazatel ekonomiky – průměrné zpeněžení dřeva
Ukazatel
Státní lesy
2006
2007
2008
Obecní lesy
2006
2007
2008
Průměrné zpeněžení
930
979
943
1 185 1 205 1 080
dříví Kč/m3
Zdroj: Zpráva o stavu lesa a les. hosp. České republiky v roce 2008
Soukromé lesy
2006
2007
2008
1 130
1 312
1 168
Reprezentace kraje si uvědomuje význam lesního hospodářství pro udržení života na venkově. V kraji
Vysočina se tradičně podporuje z krajského rozpočtu hospodaření v nestátních lesích. Téměř polovina
poskytnutých finančních prostředků na hospodaření v lesích v kraji byla poskytnuta k rozvoji obecních
lesů. V rozpočtu kraje Vysočina pro rok 2010 byla na lesní hospodaření schválena částka 22,5 mil. Kč,
která byla navýšena o 2,428 mil. Kč, což je 10,79 % původně schváleného rozpočtu. Poskytnuté
finanční prostředky mají pozitivní sociální dopady na zaměstnanost obyvatel kraje, kteří jsou hlavní
pracovní silou na těchto majetcích. Nepřímo je takto též podporován i zpracovatelský průmysl.
Závěrem mi dovolte popřát všem vlastníkům lesa, bez rozdílu druhu vlastnictví, aby jejich snažení
bylo co možná nejméně negativně ovlivňováno kalamitami, politickými změnami jak na komunální,
tak i celostátní úrovni, a aby měl hospodářský výsledek na jednotlivých lesních majetcích dlouhodobě
pozitivní trend.
Kontakt:
Ing. JOSEF MATĚJEK
radní pro oblast zemědělství, lesního a vodního hospodářství
kraj Vysočina
tel.: 564 602 137
e-mail: [email protected]
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
62
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
VÝZNAM LESNICKÝCH FIREM OBCÍ PRO REGION
RADOMÍR CHARVÁT
Lesní majetky měst a obcí, pokud dosahují dostatečné výměry, jsou velmi běžně obhospodařovány
organizacemi různého charakteru, které obce či města zřídily za účelem správy a obhospodařování
svého majetku. Tyto organizace mnohdy plní i další zadání vyžadované zřizovatelem v oblasti veřejné
zeleně, pracích pro ostatní vlastníky lesů atd.
Na příkladu firmy Lesní družstvo Vysoké Chvojno s. r. o., v jejímž čele stojím od roku 1995, bych
chtěl demonstrovat význam podobných lesnických firem obcí pro daný region.
Zřízení firmy pro obhospodařování lesního majetku není žádnou novinkou, neboť například naše firma
byla za tímto účelem zřízena již v roce 1931. Po dvojím přerušení činnosti z důvodu německé okupace
a dlouhé éry socialismu obce a města firmu obnovily 1. 9. 1995. Společnost LD Vysoké Chvojno
obhospodařuje sdružený majetek 16-ti měst a obcí o výměře cca 5 000 ha. Jedinými společníky jsou
města a obce vlastnící dotčený lesní majetek a ti také tvoří orgány společnosti, tedy valnou hromadu a
dozorčí radu. Vztah mezi společností a vlastníky je upraven nájemní smlouvou a vztah mezi
jednotlivými společníky se řídí smlouvou společenskou, jednání valné hromady se řídí jednacím
řádem. Pronájem lesního majetku komerčním způsobem je nejhorší variantou správy obecního
majetku, na příkladě Lesního družstva je však patrno, že se nejedná o „klasický komerční pronájem“
jiné osobě, nýbrž že vlastníci pronajímají svůj majetek firmě, kterou stoprocentně ovládají.
Základním příjmem obcí našeho regionu (cca 25 000 obyvatel) z lesního obecního majetku je
nájemné, které je stanoveno nájemní smlouvou a valná hromada má právo jeho výši upravovat.
Vyplacené nájemné společnost uplatňuje jako daňově uznatelný výdaj do nákladů a obce v nájemném
dostávají čistý, nezdaněný příjem. Lesní hospodářství je založeno na pilířích ekonomickém, sociálním
a environmentálním. Pro zdárný chod a trvale udržitelné hospodaření v lesích je nutné skloubení
těchto tří pilířů. Nájemné vyplácené obcím lze tedy považovat za produkt ekonomického pilíře a
orgány měst a obcí mohou takto získané finance uplatnit v rámci rozvoje či investiční činnosti svých
obcí.
Lesní družstvo Vysoké Chvojno v technických a dělnických profesích zaměstnává cca 45 vlastních
zaměstnanců, kteří jsou občany měst a obcí, jimž obhospodařovaný lesní majetek patří. Dále
zaměstnání u LD nacházejí OSVČ z regionu a tímto způsobem firma naplňuje i pilíř sociální, neboť je
důležitým zdrojem pracovních příležitostí. Jak známo příjmy rozpočtů obcí a měst jsou převážně
tvořeny výnosy různých daní, přičemž se jedná i o daně z příjmů OSVČ a osob ze závislé činnosti.
Protože téměř všichni zaměstnanci pochází z členských obcí LD, část jejich daňové povinnosti se tak
opět ocitne v pokladnách spoluvlastníků lesa. Další významnou položkou daní, které tvoří rozpočty
obcí je DPH a daň z nemovitosti. Protože sídlo firmy zůstává v regionu, je poměrná část výtěže těchto
daní opět součástí příjmů vlastníků lesa – obcí. Tak je tomu i v případě odvodu daně ze zisku
společnosti.
Správa obecního lesního majetku vlastní firmou umožňuje obcím pružně uskutečňovat i společné
záměry územního plánování a dalšího rozvoje regionu. Jako firma obcí se přímo podílíme na zřizování
turistických tras a cyklotras, naučných stezek, odpočinkových míst a dále máme ve správě arboretum,
dvě přírodní rezervace a zookoutek. V rámci údržby a rozvoje těchto aktivit jsme instalovali v lesích
obcí odpočinkové altány, vyasfaltovali cca 8 km cest a dále tak zhodnocujeme majetek obcí.
Arboretum a zookoutek nám též slouží jako demonstrační prostory pro vzdělávání veřejnosti a
zejména mládeže. Firma je členem MAS Holicko a přes tuto organizaci uskutečňuje další záměry obcí
na pronajatém majetku. Tuto část aktivit společnosti lze považovat za naplňování environmentálního
pilíře.
Výhodou vlastnictví lesní firmy obcí je tedy zcela určitě uchování finančního výsledku v regionu,
nabídka pracovních příležitostí a bezprostřední vliv na rozvoj regionu a jeho budoucí tvář. Zachování
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
63
Optimalizace právní formy hospodaření na obecním lesním majetku
referátů
Sborník
těchto skutečností si lze jen těžko představit při pronájmu obecního majetku firmě se sídlem kdesi ve
Středočeském kraji. Tento způsob obhospodaření majetku neumožní naplnit shora popsané výhody
vlastní firmy a v neposlední míře je velkým nebezpečím pro samotnou existenci lesního majetku obcí.
Pokud někdo obhospodařování lesního majetku obcí vlastní organizací nazývá „obecním
socialismem“, velmi se mýlí, neboť například historie naší firmy sahá až do doby, kdy o zrůdnosti
socialismu neměli naši předkové ani ponětí.
Lesu zdar!
Kontakt:
RADOMÍR CHARVÁT
starosta obce Nová Ves a jednatel LD Vysoké Chvojno s. r. o.
Vysoké chvojno 82
533 21 Vysoké Chvojno
tel.: 466 923 812
e-mail: [email protected]
Kostelec nad Černými lesy 23.11.2010
64
Download

Výnos a růst vybraných klonů rychle rostoucích dřevin ve druhém