Povodně už nehrozí
Na kole dětem
Do sběrných dvorů s čipem
Třebíčák Jiří Pecha
6/2012
Ožila Borovina i židovská čtvrť
Jak to (asi) bylo v pětačtyřicátém... Foto: Michal Jůza Více na str. 27
TÓRA
Svitek pergamenu, na kterém je ručně napsáno pět knih Mojžíšových.
Kromě toho, že líčí cestu lidu Izraele, obsahuje řadu zákonných ustanovení. Židům je tím, čím ručně psaná bible. Každá židovská
komunita svou tóru drží v úctě, neb předčítá
se z ní v synagoze.
TŘEBÍČSKÁ TÓRA
(na snímku),
jedna z někdejších devatenácti, byla 7. února 1964, spolu s dalšími
1563 svitky uloženými od počátku 40. let minulého století v pražském
Židovském muzeu, odvezena do Anglie. Do Třebíče ji před pěti lety od
té doby poprvé, a letos 18. června podruhé, přivezl rabín ze Shir Hayim
– Židovské reformní komunity v Hampsteadu v Londýně, Larry Tabick.
(více v příštím čísle)
Foto: Larry Tabick
Osobnost na velocipédu
Slovo
na úvod
aneb Jak je zdraví důležité
Milí Třebíčáci,
jsme právě v polovině
roku, který Evropská unie
vyhlásila jako Rok stárnutí
a mezigenerační solidarity, a na to navázala Národní síť Zdravých měst a vyzvala svá členská města,
aby se zapojila do aktivity
Město přátelské seniorům.
Po loňském roce, který byl
ve znamení prorodinných
aktivit, je to příležitost, jak
věnovat pozornost stále se zvětšující skupině našich spoluobčanů, do
které se za kratší nebo delší dobu dostaneme každý z nás – a to seniorům.
Na začátku letošního roku se zástupci města sešli s těmi, kteří jakýmkoliv způsobem se seniory pracují, ať již jsou to různé neziskové organizace nebo sdružení, domovy pro seniory, Charita, ale také Městská
knihovna nebo Městské kulturní středisko, a po představení aktivit
těchto organizací jsme se domlouvali na tom, co ještě bychom mohli
pro seniory v našem městě udělat. Vznikla celá řada námětů, které se
postupně realizují, také do grantového programu Rodina a zdraví přišla
řada projektů, které jsou zaměřeny na seniory, případně mezigenerační
spolupráci.
Ještě v letošním roce bychom na základě požadavků rádi stihli otevřít
v rámci radnice zařízení pro seniory- pracovně nazývané senior point,
kde by nalezli senioři veškeré informace, které by jim pomohly v orientaci v životních situacích, možnost vyřízení tzv. seniorpasů, bylo by
vytvořeno místo pro jejich setkávání a další navazující aktivity. Tady je
předpokládaná i spolupráce s Krajem Vysočina.
Já sama jsem se v uplynulém půlroce zúčastnila řady akcí, které výše
jmenované instituce i za podpory města uskutečnily. Při setkávání se
seniory, které jsem ještě před 5, 10 nebo i více než 20 lety potkávala
v rámci svých pracovních aktivit, jsem si uvědomila, že jsou to právě oni,
kteří pracovali v Třebíči na různých pozicích v mnoha organizacích a tak
větší, či menší mírou přispívali k rozvoji svého města.
Bohužel, mnohdy se právě na tento fakt rychle zapomíná a byla bych
ráda, kdyby aktivity letošního roku byly alespoň symbolickým poděkováním těm dříve narozeným za to, co pro naše město udělali a mnozí
z nich stále ještě dělají.
Marie Černá, místostarostka
V tomto čísle naleznete:
POD OCHRANOU
str. 4
Setkáváni se známými lidmi je jakousi „třešničkou na dortu“
práce v kultuře. Populární herci, zpěváci, moderátoři, baviči…
prostě osobnosti, nebo dnes oblíbené slovo celebrity jsou napohled atraktivní součástí našeho povolání. Všechno jsou to
samozřejmě lidé z masa a kostí, mají své dobré i špatné vlastnosti a - tak jako v běžném životě - někdo projde kolem vás bez
povšimnutí, s jiným si okamžitě „padnete do noty“ a nikdy na
něj nezapomenete. V mém případě jsou to například manželé
Eva a Václav Hudečkovi, vynikající lidé, jež mám tu velikou čest
nazývat svými přáteli…
Víte však, kdo na mě zanechal největší dojem v posledních
dnech a týdnech? Ty, kteří čekají jméno známé z televizních
obrazovek či pláten kin možná zklamu. Je to cyklista Josef Zimovčák.
Tento světově proslulý velocipedista zavítal do Třebíče v čele
pelotonu charitativní cyklotour s názvem Na kole dětem. Neuvěřitelná osobnost. Nejenže je to sportovec tělem i duší, jehož
výkony na pro mě naprosto neovladatelném historickém kole
udivují svět, ale hlavně je to skvělý člověk. Sympatický, přátelský, neuvěřitelně skromný… charismatická osobnost, strhující
a inspirující své okolí k pozitivnímu myšlení a konání, v tomto
konkrétním případě k tolik potřebné finanční podpoře léčby
onkologicky nemocných dětí.
Sportovci vědí, jak je zdraví důležité – to je skromné heslo Josefa Zimovčáka. A já zase od poloviny června vím, jak je důležité, že existují takovíto lidé.
Jaromíra Hanáčková
Redakce Třebíčského zpravodaje
568 610 018, 602 718 966
[email protected]
Třebíčský zpravodaj
Vydává město Třebíč, Karlovo nám. 104/55, IČ: 00290629
nákladem 17 500 výtisků. Vychází jednou měsíčně, zdarma.
Evidenční č.: MK ČR E 14649.
Adresa redakce: Třebíč, Karlovo náměstí 47, Národní dům
tel.: 568 610 018, e-mail: [email protected]
Redakční příprava: Městské kulturní středisko Třebíč
Redaktor,grafická úprava, sazba a zlom: František Jůza, tel.: 602 718 966
Předsedkyně redakční rady: Jaromíra Hanáčková
Členové redakční rady: Marie Černá, Irena Hejzlarová,
Martin Svoboda, Radim Švejda, Petr Škarabela, Milan Zeibert
Tajemník redakční rady: Ivan Přibík
Tisk, roznos, inzerce: Yashica s. r. o., Třebíč,
Renata Sedláčková, tel.: 775 606 363, [email protected]
Vydavatel si vyhrazuje právo v potřebné míře krátit nebo příspěvky
bez předchozího souhlasu autora, v případě nedostatku místa je zcela odmítnout.
Příspěvky některých autorů mohou vyjadřovat názory pisatele a nemusejí se
shodovat se stanoviskem vydavatele. Toto číslo vychází 26. června 2012.
Uzávěrka příštího čísla v pátek 13. července 2012.
KRUHOVÝ OBJEZD DOKONČEN
str. 7
Distribuce Třebíčského zpravodaje
777 330 111
VÁLEČNÁ VŘAVA V BOROVINĚ
str. 27
Pouze
reklamace
roznosu!
www.trebic.cz
3
Z RADNICE
Pod ochranou
Necelé dva roky stačily státnímu podniku Povodí Moravy k realizaci druhé etapy adekvátních
ochranných opatření na řece Jihlavě v oblasti průtoku středem města Třebíče. Práce byly náročnější
oproti běžným stavbám tohoto typu - bylo totiž
nezbytné postupovat v souladu s požadavky památkářů a respektovat těsné sousedství významné
památky UNESCO.
V délce 850 metrů byly odtěženy nánosy a zrekonstruovány nábřežní
zdi a opevnění břehů. Mezi Podklášterským a Novodvorským
mostem tak vzniklo vzdušné
údolí s novými ochrannými
zídkami a dobrou přehledností.
V zásadě zůstala nedotčena původní výška hrazení, která je však
připravena k montáži mobilních dílů,
zvyšujících účinnost ochrany v době zvýšeného průtoku vody v korytě řeky.
Opatření jsou vyprojektována k bezpečnému
zadržení tzv. stoleté vody při průtoku 260 m3 za
vteřinu. Pro srovnání - dosud byly břehy schopny
zadržet bez rozlivu tzv. vodu dvacetiletou, což odpovídá průtoku 174 m3 za vteřinu. Čtyři části stávající etapy protipovodňové stavby si vyžádaly nákladů 130 miliónů korun (bez DPH), investorem byl
s. p. Povodí Moravy, financování proběhlo v rámci
Opraví Zdislavinu
Programu MZe Podpora před povodněmi, II. etapa.
„Je to krásné,“ shrnula pocity při předávání stavby v polovině června paní Marie Blažková, která
prožila v „Kočičině“ prakticky celý život. Výhled na
řeku z lávky v Soukenické ulici ji uchvátil. Stejně tak
několik dalších kolemjdoucích. Nejspíš tak vyjádřili
pocity všech, kdo při někdejších pochybnostech
o stavbě zůstali soudnými.
(fj)
Po dokončení protipovodňových zdí radnice nechá
kompletně opravit Zdislavinu ulici. Ta získá nový
povrch, usazeny budou kamenné obrubníky, dojde
také na výměnu poklopů dešťové a splaškové kanalizace a víček zakrývajících šoupata od vodovodu. Všechny kryty budou pozvednuty do nivelety.
Chodníky dostanou namísto současného asfaltu
betonovou zámkovou dlažbu. Finální úpravou vozovky bude pokládka asfaltobetonového koberce.
O náklady na opravu se podělí s. p. Povodí Moravy
a město. Probíhajících úprav ulice budou lidé moci
využít k opravě svých domovních přípojek.
Pro bližší informace a koordinaci je možné se obrátit na pana Petra Dokulila, referenta odboru dopravy městského úřadu, telefon 568 896 166, e-mail
[email protected]
(ip,fj)
Třebíč etapovým městem pro zdraví
Kdoví, zda třináctý červnový den nazvat šťastným či nešťastným? To z hlediska počasí. Od rána v tu středu hrozil déšť a na většině Moravy také voda
shůry padala v dávkách vydatných. Ze Svatobořic se přesto vydala na cestu
dlouhou 158 kilometrů skupinka odvážných a odhodlaných cyklistů. Doktor,
inženýr, invalida, děti - a také místostarosta města Třebíče Pavel Pacal. Peloton v jedenácté etapě cyklotour nazvané Na kole dětem, stejně jako ve všech
dalších, vedl nepřehlédnutelný muž na vysokém kole, hrdina řady světových
cyklistických závodů a mnohonásobný mistr světa či pokořitel rozličných rekordů Josef Zimovčák.
Počasí - bůhvíproč - vydatně bojovalo proti statečným účastníkům dobročinné akce, která si klade za cíl pomáhat v návratu do života dětem s onkologickým onemocněním. Projekt podporuje řada významných lidí, a to, že jedna z
etap jízdy napříč bývalým Československem, kořeněné „odskokem“ do Vídně,
končila právě v Třebíči, je zejména dílem Pavla Pacala, jehož rodina zblízka
poznala mnohdy osudné onemocnění. Jedenácté a dvanácté pokračování
nejkrásnější cyklotour tedy mělo cíl a start před informačním centrem Malovaný dům na Karlově náměstí...
Zmáčení cyklisté, když ve středu v podvečer projížděli centrem Třebíče, budili
zaslouženou pozornost. Josef Zimovčák, když seskočil ze svého velocipédu,
přivítán místostarostou Pavlem Svobodou, rozdával na všechny strany úsměvy a nešetřil chválou svých souputníků. Přesto jednoho vyzdvihl zvlášť: „Špatně se mně hovoří, protože je mně velká zima. Ale pozor! Jel s námi borec,
místostarosta Pacal, neskutečně výborný chlap! Potkáváme se od rána na
kolech, a věřte, že jste si dobře vybrali. Blahopřeji vám k němu - i jeho projev
na kole svědčí o obrovském rozhledu, vybavenosti a citu. Pro sport, pro pohyb
a pro myšlenku, která zazněla v projektu Na kole dětem. Je mi velikou ctí, že
4
nás město Třebíč podpořilo.“ (Třebíč věnovala na konto nadace částku 20 tisíc
korun - pozn. autora) Následně předal Josef Zimovčák do rukou místostarosty
Pavla Svobody certifikát Nadace Na kole dětem.
Jestliže díky dále patřily Městskému kulturnímu středisku Třebíč, které zdarma účastníky ubytovalo a zajistilo ostatní servis, je třeba vyzdvihnout i roli
policistů, kteří peloton na motocyklech doprovázeli. „Jsou to skuteční borci,“
ocenil jejich práci místostarosta Pacal. „Dokázali ve dvou zabezpečit hladký
průjezd všemi křižovatkami i městy.“
Ve čtvrtek ráno vedl Josef Zimovčák skupinku vytrvalců do cíle další etapy. Je
sportovním hrdinou, ale především velkým člověkem...
(fj)
(Rozhovory s Josefem Zimovčákem a Pavlem Pacalem najdete na str. 8)
Pavel Pacal, Josef Zimovčák a děti, kterých se „to“ týká
Na sběrné dvory od podzimu s kartou
Na základě dohody města Třebíče a provozovatele sběrných dvorů společnosti ESKO-T budou občané města Třebíče a jeho místních částí vybaveni
identifikační plastovou kartou s čárovým kódem, kterou se budou prokazovat, pokud přijedou uložit odpady na kterýkoliv ze tří sběrných dvorů
(Borovina, Hrotovická, Na Klínkách). Tato karta jednak umožní rychlejší
odbavení a také zjednodušení vedení evidence osob a odpadů na sběrných dvorech.
Co to pro občana znamená?
Od 23. července do 30. září 2012 si vyzvedne identifikační plastovou
kartu s čárovým kódem (1 karta na domácnost). Kartu si musí vyzvednout poplatník poplatku za odpady, který je veden v evidenci na MěÚ
Třebíč, pokud chce být návštěvníkem sběrného dvora. Při převzetí karty
se poplatník musí prokázat dokladem totožnosti (občanský průkaz, pas,
řidičský průkaz).
Karty se budou vydávat na adrese: Vítězslava Nezvala 6 /11 (u autobusového nádraží), pondělí – pátek od 9 do 17 hodin. Karta bude sloužit k následné identifikaci účastníků při předání odpadu na sběrných dvorech.
V průběhu měsíců říjen, listopad a prosinec 2012 bude probíhat na sběrných dvorech v Třebíči zkušební provoz, od 2. 1. 2013 nebude umožněno
uložení odpadů na sběrných dvorech v Třebíči občanům, kteří se neprokážou touto kartou!
Bližší informace podají pracovníci sběrných dvorů, zelená linka ESKO-T 800 100 879 a pracovnice odboru komunálních služeb MěÚ, oddělení poplatků. Žádáme tímto
o trpělivost a podporu při zavádění nového systému a budeme rádi za informace a nápady, jak zlepšit činnost sběrných dvorů.
(mč)
Obnovené rybníky a cesty v Lorenzových sadech
Po desítkách let opomíjení prošly Lorenzovy sady v Třebíči výrazným zásahem.
Město tam loni s přispěním Evropské unie revitalizovalo dva rybníky. Akce byla
letos v květnu završena opravou cest.
Horní i Dolní rybník byly po dlouhou dobu zaneseny bahnem. Druhý z obou jmenovaných měl také protrženou hráz. Odbor správy majetku a investic města dal
na podzim loňského roku vybagrovat nánosy bahna, vyspravit hráze a vybudovat
nové vypouštěcí mechanizmy. Vytvořily se také bezpečnostní přelivy. Důležitý je
i vznik biotopu pro vodní rostliny a živočichy. Horní a Dolní rybník získaly podél
částí břehů pásmo s mělkou vodou. Na přítoku mají nyní obě přírodní nádrže ještě
oddělené zemní tůně obklopené mokřadními loukami.
Úspěšnou investiční akci pak radnice nechala před nedávnem zakončit opravou
cest poškozených pohybem bagrů a nákladních automobilů. Revitalizace Horního
a Dolního rybníka v Lorenzových sadech přišla na celkové náklady 2.138.680 korun. Převážnou část z této sumy zaplatila radnice ze dvou dotací. Evropský fond
pro regionální rozvoj poskytl 1.817.878 korun a Státní fond životního prostředí ČR
106.394 korun. Z vlastních prostředků hradilo město 213.686 korun.
(ip)
Dočasný přesun autobusových zastávek v sídlišti Za Rybníkem
O letních prázdninách bude probíhat rekonstrukce autobusové otočky v sídlišti Za Rybníkem. Souběžně bude město stavět nový výjezd
ze čtvrti. Zastávky se proto dočasně přesunou na náhradní místo.
Provizorní provoz se týká MAD i linkové dopravy. Termínem je pátek 13. červenec 7.00 hodin až středa 15. srpen 24.00 hodin. Náhradní
zastávky zřídí odbor dopravy městského úřadu o několik stovek metrů dále. Ve Fibichově ulici bude poblíž garáží výstup, v Okružní ulici
bude nedaleko pošty nástup.
Místní obyvatelé se musí připravit na přechodnou jednosměrku. Kvůli zvýšenému průjezdu autobusů bude nutné také osadit změnu přednosti v jízdě. Městský úřad žádá řidiče osobních automobilů i chodce o vstřícnost a zvýšenou opatrnost.
(ip)
5
Z RADNICE
Kupujete dům
V sídlišti Hájek vznikla
nová třída mateřské školy nebo byt?
V prostorách Základní školy Kpt. Jaroše zahájí v září letošního roku provoz nová třída mateřské školy.
Po stavební adaptaci budovy byla nedávno zkolaudována.
Místnost pojme 28 dětí. Organizačně se bude jednat o odloučené pracoviště Mateřské školy Duha. Součástí úprav bylo zbudování samostatných vchodových dveří, výměna oken a instalování rozvodů vody,
elektřiny a vzduchotechniky. Kromě velké společenské místnosti vznikly také kuchyňka pro vydávání
svačin, šatna, kabinet a nové sociální zařízení. Celkové náklady ve výši 1,7 milionu korun platilo město
ze svého rozpočtu.
Mateřinka v prostorách Základní školy Kpt. Jaroše není v Třebíči prvním spojením tohoto typu. Jedna
třída školky už takto dříve vznikla a bezproblémově funguje v základní škole Na Kopcích. Výhody umístění mateřské a základní školy do jedné budovy popsal místostarosta Pavel Pacal: „Děti i rodiče stráví
12 let v jednom známém prostředí, odpadne adaptace na nové prostředí při přechodu z mateřské školy
do základní.“
(ip)
Nejstarší dětské houpačky v Třebíči
nahradily nové a moderní prvky
Ve Zdislavině ulici vyrostlo zbrusu nové dětské hřiště. Parčík s prolézačkami bude po úpravách koryta řeky
opět vyhledávaným zeleným zákoutím. Nové hřiště vzniklo na místě starého. Některé části původního vybavení držely donedávna jeden primát – byly nejstaršími svého druhu v Třebíči. Červené loďkové houpačky
sloužily dětem ve stínu lip snad čtyřicet let. Později přibyly i jiné druhy prolézaček. Souběžně s dokončením
protipovodňových zdí teď nechalo město vybavit populární oddechové místo u řeky moderními a bezpečnými herními prvky. Kluci a holky dostali k dovádění kolotoč, houpačku typu hnízdo, dvě houpadla na
pružinách, prolézací tunel, kombinovaný tělocvičný prvek a samozřejmě klasické pískoviště. Pro doprovod
rodičů nebo prarodičů osadil odbor komunálních služeb do parčíku také čtyři lavičky a odpadkový koš. Nechybí bezpečné kovové oplocení, které doplní ještě živý plot.
(ip)
Dětské hřiště ve Zdislavině ulici těsně před dokončením
Otevírací doba sběrných dvorů o svátcích 5. a 6. července
Odbor komunálních služeb Městského úřadu Třebíč sděluje veřejnosti, že v době státních svátků
5. a 6. července bude otevírací doba sběrných dvorů upravena takto:
Čtvrtek 5. července
Pátek 6. července
SD Hrotovická
8:00 až 17:00
zavřeno
SD Na Klinkách
8:00 až 17:00
8:00 až 17:00
SD Borovina
zavřeno
8:00 až 17:00
(ip)
6
Kupujete dům nebo byt do osobního vlastnictví a potřebujete zjistit, zda na adrese této nemovitosti nejsou přihlášeny k trvalému pobytu
další osoby mimo vlastníka nemovitosti? Jak
postupovat? Kupujícímu obecní úřad – evidence
obyvatel, v souladu se zákonem č. 133/2000 Sb.,
o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, v platném znění, nemůže
o cizí osobě žádné informace poskytnout.
Jediným řešením, pokud byste tuto informaci
chtěli zjistit před koupí nemovitosti je, že požádáte vlastníka nemovitosti - prodávajícího, aby
vám předložil potvrzení o tom kolik osob je na
konkrétní adrese domu hlášeno k trvalému pobytu.
Jedná-li se koupi domu, může takové potvrzení vlastníkovi vydat obecní úřad – evidence obyvatel. Ohlašovna sdělí jen vlastníkovi objektu na
jeho písemnou žádost jméno, popřípadě jména,
příjmení a datum narození občana, k němuž
vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající
adrese objektu. Sdělení ohlašovny je vlastníkovi
objektu doručeno do vlastních rukou.
Pokud se však jedná o koupi bytu v činžovním
domě je zjišťování přihlášených osob složitější,
neboť obecní úřady dle zákona o evidenci obyvatel nevedou přihlášené osoby k trvalému pobytu
dle jednotlivých bytů, ale pouze na adrese činžovního domu. Vlastník bytu by se mohl obrátit
na správce domu, který vede osoby nahlášené
v jednotlivých bytech. Správci bytů však vedou
osoby, které byt užívají, nikoliv osoby dle trvalého pobytu, takže osoba, která je u správce domu
odhlášena z počtu posuzovaných osob, které byt
užívají, může být nadále hlášena k trvalému pobytu na adrese tohoto činžovního domu.
Často se na obecních úřadech setkáváme s tím,
že v kupních smlouvách je nesprávně uvedeno,
že původní majitelé nemovitosti (prodávající) se
z adresy nemovitosti odhlásí do určitého termínu. To však nemohou splnit, neboť institut „odhlášení“ již neexistuje a změnit adresu trvalého
pobytu lze pouze pokud se osoba sama přihlásí
na jinou adresu nemovitosti na příslušném
obecním úřadě nebo pokud není vlastníkem,
přihlásí se se souhlasem vlastníka nemovitosti
(domu nebo bytu).
Novela občanského zákoníku ukládá u nájemních bytů nájemci povinnost oznámit pronajímateli písemně a bez zbytečného odkladu
změny v počtu, jménech, příjmeních a datech
narození osob v bytě, v případě, že lze mít za to,
že tato změna potrvá déle než 2 měsíce. Nájemce
je rovněž povinen oznámit pronajímateli uzavření manželství nebo přechod nájmu. Neučiní-li to
nájemce ani do 2 měsíců ode dne, kdy změna
nastala, má se za to, že hrubě porušil svoji povinnost, což může být důvodem k výpovědi z nájmu bytu. Ale ani tato povinnost přímo nesouvisí s přihlášením se kdekoliv k trvalému pobytu.
Jak vyplývá ze shora uvedeného přesný počet
osob přihlášených na adrese nemovitosti, kterou
kupujete je možné snadno zjistit pouze u rodinných domů.
(OSČ)
Přibývá krádeží na hřbitovech
Smutnou skutečností poslední doby je v Třebíči přibývající množství krádeží
na hřbitovech. Zejména
na Starém hřbitově berou
nenechavci nejenom svíčky a drobnou výzdobu, ale
neštítí se zcizit také vázy, urny a kříže.
Kvůli zvyšujícímu se počtu případů provádí strážníci
městské policie na Starém a Novém hřbitově namátkové kontroly, a to v denní i noční době. Městská
policie vyzývá občany, aby při zjištění podezřelého
jednání zavolali neprodleně na linku tísňového volání
číslo 156.
(ip)
Křižovatka u pošty příští rok
V souvislosti s dokončením stavby protipovodňových zdí a lávky do Kočičiny proběhne letos v létě
rekonstrukce Soukenické ulice. Navazující opravu
křižovatky u pošty však musí město kvůli technickým komplikacím přesunout oproti původnímu
plánu až na příští rok.
Křižovatka ulic Smila Osovského, Bedřicha Václavka a Jejkovská brána patří k nejfrekventovanějším
ve městě. Její dispozice však již nevyhovují dnešním
dopravním nárokům. Kromě aut je v místě velmi intenzívní pohyb chodců. Radnice se proto rozhodla
využít rekonstrukce Soukenické ulice a spojit ji v jeden celek s přestavbou křižovatky, která by měla být
bezpečnější. Jedná se tedy o dvě etapy jedné investiční akce. Kvůli problémům s inženýrskými sítěmi
však bude nutné rozložit stavbu do dvou let.
Aktuální stav popsal starosta Pavel Heřman: „Bohužel se pohybujeme v terénu historického města.
Pokud chceme opravit povrch vozovky, nemůžeme
zapomenout ani na inženýrské sítě uložené v hloubce. Právě stav inženýrských sítí způsobil, že akci v letošním roce nejsme schopni financovat. Jejich sanace si vyžádá větší objem peněz, než jsme původně
předpokládali. Přestavbu křižovatky musíme proto
z finančních důvodů přesunout na rok 2013. Akce
se teď neruší, veškeré plány budou platit.“
V křižovatce u pošty se počítá s posunutím všech
tří přechodů. Město k nim osadí intenzívní svítidla.
Celkového zklidnění a zpřehlednění se pak docílí
zbudováním dvou středových ostrůvků. Na některých místech dojde k rozšíření, jinde k zúžení chodníků.
(ip)
Stavba kruhového objezdu
v Borovině je dokončena
Nová křižovatka v třebíčské čtvrti Borovina už dostala asfaltový povrch. Kruhový objezd neboli rondel zpřístupní
bývalý tovární areál Bopo, který se postupně mění v běžnou městskou část. Příjezd do lokality byl dosud možný jen
branou skrze historickou čelní budovu. Pohodlné a bezpečné dopravní napojení získá kromě budoucích obyvatel
v nových bytech také hotelová škola a několik firem pod hrází Borovinského rybníka.
„Na původních nákladech ve výši 21 milionů korun se nám podařilo ušetřit. Oproti ceně vzešlé ze soutěže je stavba o více než jeden milion korun levnější,“ přiblížil financování investice místostarosta Pavel Svoboda, který má
na radnici ve své kompetenci dopravu. Město akci hradilo ze svého rozpočtu.
Střed křižovatky je zkrášlen parkovými úpravami. Tvoří je oblé syenitové kameny typické pro náš region a vzrostlá
borovice, které je symbolem Boroviny. Kromě klasického veřejného osvětlení samotné okružní křižovatky osadil
odbor dopravy městského úřadu nová svítidla směrem do ulice Tomáše Bati, v tomto případě v provedení LED.
Podle místostarosty Svobody se s umístěním LED svítidel počítá i do ulice Budischowského.
(ip)
Borovici uprostřed rondelu zatím chrání zavlažovací plášť
Ocenění na radnici
Tradiční ocenění nejlepších žáků třebíčských základních škol proběhlo v polovině června na radnici
za účasti místostarostů Marie Černé a Milana Zeiberta a ředitelů či zástupců příslušných zařízení. Důvody ocenění jsou různé, počínaje úspěchy při studiu
a konče třeba sportovními výsledky.
ZŠ Bartuškova
Sára Slavětínská
9. S
Monika Mikušková
9. S
Natálie Jurdová
9. S
Pavla Volfová
9. S
Radek Houser
9. S
Richard Novotný
9. S
Hana Cahová
9. B
ZŠ Benešova
Felicita Prokešová
8. C
Kathrin Decknerová 9. B
Ondřej Dolák
9. B
ZŠ Horka - Domky
Lenka Daňková
9. B
Lucie Hamžová
9. B
ZŠ T.G.Masaryka
Michal Svoboda
8. tř.
Lucie Padrnosová
6. tř.
Ondřej Fukas
6. tř.
Martin Švihálek
6. tř.
Jaroslav Dokulil
9. tř.
Viktor Hons
9.tř.
Markéta Novotná
9. tř.
ZŠ Kpt. Jaroše
Filip Dvořák
4.B
Jan Macek
5.A
Tereza Vechetová
5. B
Tereza Fialová
6. A
Michal Špaček
7. A
Simona Benáčková 9. A
Ludmila Novotná
9. A
Tereza Balková
9. A
ZŠ Na Kopcích
Jan Špaček
3. B
družstvo:
Hanuš Fojt, Zdeněk Kutílek,
Petr Šárka, Patrik Škoda, Jan Sladký,
Denis Rybníček, Lukáš Vácha,
Tomáš Ferdan,
9.tř.
ZŠ Týnská
družstvo:
Veronika Mácová, Eva Štrausová,
Nikola Horká,
8. tř.
Jan Jelínek
9.A
(oš)
7
Proč to děláte? Protože chci!
Třetí ročník cyklotour napříč bývalým Československem Na kole dětem měl v každé etapě své
hrdiny, jednoho však společného, šestapadesátiletého velocipedistu Josefa Zimovčáka. Co ho přivedlo na start pro něj netypické jízdy?
Jel jsem Tour de France i další slavné závody… Dosud
jsem znal jen jízdu na vysokém kole, která byla spojena
se sportem a nějakým vítězstvím. To znamená ruce nahoru, poplácání po zádech a případně pocit, že jste dobrý.
Pak se zničehonic stalo, že jsem se potkal s kamarádem z
Bratislavy a ten mě pozval na projekt Z Bratislavy do Znojma. Když jsme tam dojeli, tak veškeré prostředky, které
jsme získali výběrem, putovaly na dětskou onkologii do
Bratislavy. Jeho chlapec byl nemocný, i když v té době už
přeléčený a zdravý, a Miro z vděku si řekl, že musí pro ty
děti něco dělat. A tam mě napadla myšlenka spojit bývalé Československo cyklojízdou. Jednak pomoci doléčit
onkologické pacienty rekondičními pobyty a druhou
myšlenkou je, abychom si my zdraví uvědomili, že máme
obrovské štěstí a vážili si toho. V tom pelotonu se obje-
vují i známé osobnosti, profesor Pafko, profesor Pirk…
Hovoří s lidmi, a ti si uvědomují, že jsou z masa a kostí
jako ti ostatní, a že jsou výjimeční jenom tím, že chtěli,
že výsledků dosáhli svou pílí. Je to dnes už třetí ročník
a jsem rád, že jsem se na tu cestu dal, protože teď cítím
tu plnou hodnotu mé minulosti, sportování a chuti něco
dosáhnout, když z toho může mít prospěch někdo jiný,
než právě já.
Jak náročná byla etapa do Třebíče?
Pro mě byla hodně náročná, mrzli jsme, jak pršelo, foukal
silný vítr. Ono to vysoké kolo je bez převodů a těch sto šedesát kilometrů ujet - přiznám se, že mám toho dost…
Ani tak se nevzdáte?
Pane místostarosto, jak se vám jelo do Třebíče?
Jelo se mi krásně, protože jsem jel v pelotonu úžasných
lidí, kteří jeli za úžasnou myšlenkou. Potkávali jsme
spoustu lidí na náměstích, ve městech, kde jsme zastavovali, a všichni tím žili. To nám kompenzovalo i tu zimu,
protivítr a vytrvalý déšť.
Ne, promiňte, ale to je zase otázka: Proč to děláte? No
protože chci! A já si také dokážu sám odpovědět, když
už toho mám dost: No, však jsi to chtěl!
Máte osobní zkušenost s nemocí v rodině. Kdyby
vám řekli – jel byste to znovu?
Nesporným hrdinou jedenácté etapy se stal třebíčský místostarosta Pavel Pacal, který Josefu Zimovčákovi sekundoval na čele pelotonu.
Třetí sportovní den uspořádal ve středu
6. června v rámci projektu Zdravého města „Žít společně“ Denní rehabilitační stacionář „Medvědi“ na Družstevní ulici v Třebíči. Akce navázala na Den otevřených
dveří z konce května a na jejím zajištění se mimo jiné
podílela Městská policie Třebíč. Policejní vůz a jeho
vybavení či výstroj strážníků se také tradičně staly
lákadlem pro klienty nejrůznějšího věku.
(fj)
Akce cihla zahájena. Oblastní charita Třebíč
ve spolupráci se sdružením Portus Praha pořádá již
devátým rokem sbírku pro lidi s mentálním a zdravotním postižením s názvem Akce cihla. Zahajovací
program zahrnující Běh pro cihlu (na snímku) proběhl
na třebíčském Karlově náměstí v pondělí 11. června za
účasti představitelů města, zástupců třebíčské Charity
a hlavního partnera akce Skupiny ČEZ.
(fj)
8
Pan Zimovčák vás chválil a já vím, že jste sportovec. Přesto – bylo to hodně vyčerpávající?
Bylo to náročné, ale vyčerpaný nejsem. Možná budu
vyčerpaný, až se dotknu postele, ale teď mě hřeje dobrý
pocit, že jsme udělali kus práce a pomůžeme těm dětem,
což je nejdůležitější.
Jel bych to určitě znovu. Mrzí mě, že z pracovních důvodů
nemohu pokračovat v dalších etapách, ale předpokládám,
že peloton do Třebíče zavítá i příští rok a to se určitě zase
zúčastním. Kdybych mohl, jedu okamžitě dál, ale – bohužel – pracovní povinnosti mně to nedovolí.
(fj)
Výrazný a nezaměnitelný divadelní a filmový
herec vystupoval již od dětství u „ochotníků“,
lásku k Thálii mu zprostředkovali rodiče, kteří
v třebíčském amatérském divadle také hráli. K Jirkovým koníčkům ovšem patřil i sport, závodně
běhal a hrál českou házenou. Vyučil se automechanikem, ale divadlo ho lákalo stále. Zaujal komisi při talentovaných zkouškách na JAMU. Když
přislíbil, že si doplní maturitu, byl na brněnskou
divadelní akademii přijat. Zůstalo ovšem - z jeho
strany - u slibu...
Jako student JAMU si zahrál menší roli v dnes
legendární inscenaci Státního divadla Brno
Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána
a spasitele našeho Ježíše Krista (v roce 1965 to
bylo téma víceméně tabuizované, Evžen Sokolovský režíroval variaci na staré lidové náboženské hry). Prvním angažmá vystudovaného
absolventa bylo pak Satirické divadlo
Večerní Brno, v době relativního
politického uvolnění se tu hrál
zajímavý repertoár, Pecha tu
vystupoval v české premiéře hry
Ludvíka Kundery Nežert (1967)
i v Majakovského Oblaku v alhotách, setkává se tu se
svým budoucím kolegou
z divadla Husa na provázku, režisérem Peterem
Scherhauferem. V roce
1968 dokonce ztělesní
na jevišti Večerního Brna
Fanfána Tulipána (úprava
scénáře slavného francouzského filmu pochází od Saši Lichého).
Léta 1970-1972 strávil
Jiří Pecha „na oblasti“, ve Slováckém divadle Uherské Hradiště, další jeho kroky však vedou zpět
do Brna, kde od roku 1972 prakticky dosud (i když
dnes už pouze jako host) působí v Divadle Husa na
provázku, které především v období normalizace
představovalo nejprogresivnější a nejodvážnější
divadelní scénu u nás. Již v první inscenaci, kde
Jiří Pecha účinkoval, v koláži textů ruských modernistů Dům zvěřinec, se jako kolega setkává
na jevišti s Jiřím Bartoškou a Karlem Heřmánkem, v dalších představeních pak i s těmi, kteří
zůstali souboru věrni déle, s Miroslavem Donutilem a svým celoživotním kamarádem Bolkem
Polívkou. V roce 1974 se v dramatizaci Páralovy
Profesionální ženy objevuje po boku těchto dnes
již zasloužilých divadelníků v hlavní roli Dagmar
Veškrnová, o rok později ve slavném muzikálu
Milana Uhdeho a Miloše Štědroně Balada pro
banditu v roli Eržiky Iva Bittová (Pecha tu, stejně
jako v pozdější filmové verzi, ztvárňuje velitele
četníků). Kromě kmenových režisérů Evy Tálské,
Zdeňka Pospíšila a Petera Scherhaufera začíná
„na Provázku“ své samostatné projekty realizovat
Bolek Polívka, vytváří s Jiřím Pechou osobitou
klaunskou dvojici, v roce 1975 vzniká speciální
inscenace pro tento tandem Pezza versus Čorba,
o šest let později pak Poslední leč. Z velkých divadelních rolí Jiřího Pechy stojí jistě za připomenutí
postava osobitého českého „polárníka“ Eskymo
Welzla v inscenaci Velký vandr (1976), starý
Kozlík v adaptaci Vančurovy Markéty Lazarové
(1980), zestárlý Jan Dítě v jevištním zpracování
Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického
krále pod divadelním titulem Rozvzpomínání
(1985), Karel Sabina ve hře Milana Uhdeho (autor
ovšem nesměl být tehdy jako autor uveden) Prodaný a prodaná (1987), po
převratu pak Shakespearův Král
Lear (1996) a titulní role v
Babičce Boženy Němcové
(v originální inscenaci
Ivo Krobota z roku 1997
byla „šťastná to žena“
hrána zdvojeně, starší dámou plus vousatým
Pechou, oblečeným ovšem do
starosvětsky babičkovského kostýmu). O jeho
výkonu napsal
tehdy do Divadelních novin
Foto: 3x archív autora
Vladimír Procházka: „Jiří
Pecha postavu
babičky neparoduje ani nezlehčuje. Má odpovídající kostým, hlavičku trošku ke straně a hlas
posazený o něco málo výš. Hraje tak, že na mocný
plnovous v jeho tváři zapomenete natotata. Právě
on však inscenátorům postupně stále více slouží k
odhalování odvrácené babiččiny tváře, ženy, která
(12. 11. 1944 Třebíč)
dokáže být i skeptická, uštěpačná, nervózní a se
svými věčnými moudry také pěkně otravná.“
Jiřího Pechu začali jako originálního představitele typů poněkud rozdurděných, často i mužů
pohybujících se na okraji společnosti, především
pak bytostí životem zmoudřelých postupně zaměstnávat i filmaři. Po již zmíněné verzi Balady
pro banditu (režie Vladimír Sís 1978) se objevil
kupříkladu v Kalamitě Věry Chytilové (1981), v jejím dalším filmu Dědictví aneb Kurvahošigutentag (1992), také s Bolkem Polívkou v hlavní roli,
okouzlil postavou anděla. Do televizního seriálu
Bylo nás pět (1994) podle slavného klukovského
románu Karla Poláčka ho režisér Karel Smyczek
obsadil do postavy starého Zilvara z chudobince. V Zapomenutém světle Vladimíra Michálka
(1996), kde hrál hlavní roli opět Polívka, sekundoval Jiří Pecha nezapomenutelně v roli Klímy. Jako
významný „stín“ svého celoživotního a slavnějšího
uměleckého souputníka účinkoval také v Hřebejkově Musíme si pomáhat (2000), kde ztvárnil
svou patrně nejnesympatičtější roli zbabělého
udavače, a v Pupendu (2003) téhož režiséra, kde
se blýsknul rolí normalizační šikanou unaveného
sochaře. Jiřího Pechu často obsazují i do pohádek,
jeho dobrosrdečná vizáž, která však na sebe dokáže vzít i trochu strašidelné rysy, je ideální pro typy
báchorek moderních, nejednoznačných. V typicky
vánoční televizní pohádce Anděl Páně (2005)
svěřil režisér Jiří Strach třebíčskému rodákovi roli
svatého Mikuláše. Jiří Pecha se objevuje i v televizních zábavných pořadech, kupříkladu v Manéži
Bolka Polívky.
Herecký potenciál oblíbeného herce není zdaleka vyčerpaný a můžeme se dočkat ještě příjemných překvapení.
JAN KERBR
POPULÁRNÍ TŘEBÍČŠTÍ HERCI
Jiří Pecha
9
10
» od fotbalu „přes provaz“ na vysokou sportovní úroveň...«
Švaříčkovi hráli několik sezón 2. ligu (3. nejvyšší
nohejbalová soutěž v ČR) a největší osobnost třebíčského nohejbalu Marek Kuchařík již jako dorostenec hrál za ligové Modřice Brno, v době vojenské
služby za Jihlavu a největším úspěchem bylo jeho
působení v dresu Českých Budějovic, kde v letech
2000 – 2003 hrál nohejbalovou extraligu, tedy
naši nejvyšší nohejbalovou soutěž. To se zatím
žádnému třebíčskému hráči nepodařilo. Poté ještě
několik sezón bojoval v 1. lize za Jihlavu a ve 2. lize
za Spartak Třebíč a Sokol Třebíč.
V průběhu roku 2000 se začala v hlavách aktivních hráčů oddílu TJ BOPO Třebíč Petra Kotačky
a Rudolfa Víta rodit myšlenka na založení soutěže pro neustále se zvyšující počet amatérských
nohejbalových družstev v Třebíči a okolí, které by
se zúčastnil i jejich oddíl, jehož působení v krajském přeboru již znamenalo značnou finanční
a časovou náročnost. Společně s dalšími nadšenci nohejbalového sportu v Třebíči a zároveň
zástupci nohejbalových amatérských družstev,
která se v Třebíči vytvořila, Martinem Mutlem,
Zdeňkem Hrůzou, Karlem Bořilem, Zdeňkem Tomanem a Mirkem Svobodou připravili podmínky
pro zahájení 1. ročníku
Ilustrační foto: Archív autora Okresního přeboru Třebíčska v nohejbale (OPT).
Převzali pravidla ČNS,
platné ve všech nohejbalových soutěžích v ČR
kromě tzv. „singlu“, tedy
zápasu jednotlivců, a stanovili podmínky Soutěžního řádu. Tím položili
základy nově vzniklé
soutěže družstev, která
se stala pro milovníky
nohejbalu z Třebíče a okolí možností porovnat
své výkony s ostatními
družstvy v organizované
soutěži, kdy se proti sobě
postupně postaví 3 různě
přátelská utkání s družstvy z Jihlavy nebo Žďáru dvojice a 2 různé trojice a bojují ve vzájemných
nad Sázavou. Toto družstvo se jako první zástup- zápasech do doby, než jedno z družstev dosáhne
ce Třebíče přihlásilo v roce 1973 do oficiální sou- 5 vítězných zápasů. O zájem nohejbalistů o tuto
těže – do krajského přeboru jižní Moravy. V této novou soutěž nebyla nouze. Vždyť po celou dobu
soutěži TJ BOPO Třebíč působilo nepřetržitě 27 let fungování OPT se v této soutěži objevilo celkem
až do roku 2000 a podařilo se mu probojovat se 29 družstev a v současné době se v ní účastní
2 x do finálové skupiny krajského přeboru druž- rekordních 17 družstev, což je nejvíce ze všech
stev a dvojice Petr Kotačka, Bohumil Horáček a organizovaných nohejbalových soutěží v celé ČR.
Nohejbal se stal začátkem 21. století na TřebíčFrantišek Havelka, Rudolf Vít se probojovaly do
finálových turnajů mistrovství republiky dvojic. sku velmi rozšířeným a oblíbeným sportem a hrál
Prosadili se i odchovanci oddílu TJ BOPO Třebíč, se všude, kde bylo možné nohejbalové hřiště
kteří reprezentovali Třebíč i v nejvyšších soutěžích vybudovat. Úroveň a herní kvalita jednotlivých
nohejbalového mistrovství ČR. Bratři David a Vít družstev však byla velmi rozdílná a soutěžní neNohejbal vznikl jako původní česká hra v roce
1892 na hřišti SK Slavie Praha, tehdy ještě jako
„fotbal přes provaz“. Účelem bylo vytvoření kolektivní hry, v níž by se uplatnily prvky kopané, a to
především míčová technika. Právě z tohoto důvodu tuto hru provozovali zejména fotbalisté jako
doplněk pro vytříbení své kopací techniky.
Zároveň byl nohejbal dobrou zábavou na trampských osadách a rekreačních zařízeních, zejména
na Sázavě, Berounce a Vltavě, kde se začaly pořádat první turnaje družstev a jednotlivců.
První pravidla této hry vznikla v roce 1940
a z původně rekreačního pojetí se nohejbal stal
hrou sportovního charakteru, náročnou jak po
stránce fyzické, tak i technické a taktické.
V roce 1970 vznikl Český nohejbalový svaz
(ČNS), který zahájil organizování nohejbalového
sportu na celostátní úrovni včetně řízení krajských
a okresních soutěží.
U zrodu organizovaného nohejbalu na Třebíčsku
byli členové oddílu TJ BOPO Třebíč – Petr Kotačka, Rudolf Vít, Josef Svoboda, František Havelka,
Petr Doubrava, Bohumil „Boca“ Horáček, Jan Ježek a další, kteří v roce 1970 začali organizovat
vyhranost hráčů potvrdila skutečnost, že vítězem
1. ročníku této soutěže se stali právě hráči TJ BOPO
Třebíč, kteří zúročili své dlouholeté zkušenosti
a herní kvalitu z předchozího působení ve vyšší
soutěži. Úspěšné nastartování okresní soutěže
a zajímavé souboje nad nohejbalovou sítí přilákalo postupně další zájemce, kteří se stali trvalými
nebo dlouhodobými účastníky soutěže.
Tak jak se rozvíjel a měnil český nohejbal, respektoval změny i třebíčský nohejbal. Od roku
2004 byla kromě soutěže družstev zahájena
i soutěž o nejlepší nohejbalovou dvojici a trojici
ročníku. Toto doplnění soutěžního kalendáře pro
zúčastněná družstva v OPT sice nedosáhlo takového zájmu jako soutěž družstev, vítězné dvojice
a trojice jednotlivých ročníků však byly téměř vždy
z družstev, která figurovala na špici soutěže. V roce
2008 byla přijata další významná změna, která
zatraktivnila průběh soutěže – podzimní play-off
na dvě vítězná utkání pro nejlepší čtyři družstva
jarní části v boji o celkové prvenství.
Třebíčský nohejbal má své zastoupení v novodobé historii znovu i na krajské úrovni. V roce 2005
byl totiž obnoven Krajský přebor, tentokrát už jen
pro Vysočinu, do kterého se přihlásilo družstvo
TJ Spartak Třebíč a obsadilo 4. místo v roce 2006
a 5. místo v roce 2007, v roce 2009 zopakoval nástupce Spartaku TJ Sokol Třebíč „B“ v této soutěži
výborné 4. místo.
Za podstatnou zmínku stojí také výchova
nových mladých nohejbalistů, kteří mohou
třebíčský nohejbal reprezentovat i ve vyšších
nohejbalových soutěžích. Tuto časově náročnou, obětavou a uznáníhodnou činnost pro celý
třebíčský nohejbal na sebe vzal jeden ze zakládajících členů okresní nohejbalové soutěže
v Třebíči Karel Bořil. Pod jeho vedením vzniklo
v roce 2003 družstvo TJ JE Dukovany dorost,
v jehož řadách se učila prvním nohejbalovým
krůčkům výjimečná generace bratří - Tomáš,
Jan a Michal Kostkové a Lukáš, Petr a Marek
Bláhové, kteří vyrostli ve výborné nohejbalisty
nadokresní úrovně a úspěšně reprezentovali
třebíčský nohejbal na druholigové a krajské
úrovni. Poděkování za rozvoj třebíčského nohejbalu patří bezesporu také jeho dalšímu zakládajícímu členovi Petru Kotačkovi, který byl
v roce 1970 u zrodu organizovaného nohejbalu
v Třebíči jako takového.
Vzhledem ke své velké rozšířenosti mezi neorganizovanými hráči a skupinami provozovatelů
nohejbalu nemusí mít třebíčský nohejbal o svoji
budoucnost obavy.
Mirek Svoboda
(za přispění R. Víta, K. Bořila a P. Nestrojila)
(redakčně kráceno)
SPORT MĚSÍCE
NOHEJBAL
11
Lékaře se nebojíme
Děti v devíti třebíčských mateřských školách navštívili během měsíce května a června studenti Střední
zdravotnické školy Třebíč. Nešlo o obyčejnou návštěvu. Studenti zde realizovali osvětový a vzdělávací
program s názvem Úrazů a lékaře se nebojíme. Připravili si ho sami - pod vedením Mgr. Milady Brabcové. Cílem této aktivity bylo působit na nejmenší
pacienty především preventivně, odbourat u nich
„strach z bílých plášťů“ a naučit je spolupracovat
s lékařem. Během výuky aktivně využívali i hadrového „panáka“ se všitými orgány v těle…
Děti zažily scénku, která se běžně odehrává v ordinaci u dětského lékaře. Na vlastní oči viděly, jak
lékař a sestřička postupují při vyšetření pacienta,
jak se měří zrak, sluch, dutina ústní i bříško apod.
V malých skupinkách si pak následně samy na sobě
vyzkoušely obvazovou techniku, měřily krevní tlak
a poslouchaly srdeční činnost. Nebály se použít ani
injekční stříkačku, protože byla naplněná vodou. Na
závěr dostaly speciální vymalovánky k tématu, které
namaloval Jan Kotlík, strážník Městské policie Třebíč.
Interaktivní přednášky byly pro MŠ realizovány zdarma a to díky finanční podpoře Zdravého kraje Vysočina v rámci projektu Zdravý život nás baví.“ (io)
Férová snídaně v Třebíči
Vzhůru za čistým vzduchem
Zmoklí účastníci našli azyl v šapitó
Bez tabáku na městskou věž
Třebíč se přidala k 57 městům a obcím, kde v sobotu
12. května 2012 lidé snídali produkty se známkou
Fairtrade a potraviny z místní či domácí produkce.
Připojili se tak ke statisícům lidí po celém světě, kteří v rámci Světového dne pro fair trade vyjadřují
podporu produktům, při jejichž výrobě nebyla porušována lidská práva, poškozováno životní prostředí
či zneužita dětská práce. Férová snídaně je veřejný
piknik, při němž se sejdou příznivci fair trade, aby
společně posnídali na veřejném místě. „Sotva jsme
na Hrádku u Žižkovy mohyly rozprostřeli deky se
snídaní, rozvěsili fáborky a směrovky, spustil se déšť
přesně v čas, kdy měla snídaně začít. Objevil se nápad požádat o azyl v nedalekém cirkusu. A opravdu,
pan principál Joo nám vstřícně poskytl celé malé šapitó,“ komentovala Eva Králíková z organizace Chaloupky o. p. s., která se na organizaci akce podílela.
Pro příchozí byla připravena dokonce i ochutnávka,
kterou z fairtradových surovin napekli studenti Hotelové školy Třebíč. Nechyběly ani drobné aktivity týkající se fair trade. Nejmenší si mohli skládat puzzle,
vymalovávat omalovánky či lepit modrozelené logo
fair trade z víček od PET lahví. Ostatní si mohli zkusit
chůzi zručnosti se lžícemi plnými kakaových bobů
a také ověřit, zda poznají exotické plodiny.
I přes nepřízeň počasí navštívilo v Třebíči happening
s názvem „Férová snídaně ve vašem městě“ více než
třicet malých i velkých lidí a k tomu tři psi. Paralelně
s touto akcí probíhala v Třebíči ještě prezentace Fair
trade na Karlově náměstí v rámci akce Den s Městskou policií. Lidé zde mohli zdarma ochutnat férovou
kávu a dobroty napečené od studentů Hotelové školy v Třebíči. „Kávy si vypilo asi 15 konvic,“ říká Iveta
Ondráčková, koordinátorka Projektu Zdravé město
Třebíč.
(io)
Hlavním cílem Světového dne bez tabáku, připadajícího na poslední květnový den, je upozorňovat
na zdravotní rizika spojená s užíváním tabákových
výrobků. V rámci této kampaně probíhá po celé
republice řada protikuřáckých a preventivních akcí.
V Třebíči se již několik let udržuje tradice výstupu
na městskou věž, což v sobě symbolizuje myšlenku
zdravého života bez kouření a kladný postoj ke zdraví.
Kdo chtěl podpořit tuto zdravotní osvětovou kampaň, přišel v neděli 27. května odpoledne k městské
věži. V době od 14 do 17 hodin bylo možné vystoupat na ni zdarma. Taktéž zdarma probíhalo v mezipatře měření krevního tlaku, cukru a cholesterolu
v krvi, občas se na vyšetření stála i fronta… Službu
zajišťovaly budoucí zdravotní sestřičky pod vedením
Mgr. Jitky Sýkorové ze zdejší zdravotnické školy. Tlak
si nechalo změřit 48 lidí a cukr s cholesterolem devětatřicet zájemců.
Akci pořádalo Zdravé město Třebíč ve spolupráci
s Tělocvičnou jednotou Sokol a Městským kulturním
střediskem Třebíč. Výstup nahoru zpestřila i naučná
hra. Správné odpovědi mohli účastníci nacházet
v ošatkách ukrytých na různých místech během
celého výstupu po 162 schodech. Na děti i dospělé
pak na konci čekaly drobné dárky a odměny, včetně
originální magnetky od TJ Sokol „Jsme rádi, že nekouříme.“
V cíli mohli všichni načerpat informace o zdraví
a preventivních programech od pracovnic Všeobecné
zdravotní pojišťovny. Osobní účastí akci podpořila
také místostarostka města Marie Černá – radní a politička pro Projekt Zdravé město. Na cestu za Čistým
vzduchem se letos vydaly necelé dvě stovky občanů.
(io)
Foto: 3x archív Zdravého města
Osmé Václavské putování
Základní škola Horka-Domky, ač z názvu to není patrné, sídlí na Václavském náměstí.
To jistě je pádný důvod zasvětit většinu svých akcí svatému Václavovi, a jednou
z největších, dnes se dá již říci tradičních, je Václavské putování. Letos připadlo
na sobotu 19. května a světec zřejmě podržel ochrannou ruku nad účastníky, když
domluvil s Petrem, taktéž svatým, krásné letní počasí. Aby ne, vždyť byl opět pokořen
rekord svědčící, že škola připravuje veselý pochod s nejvyšší péčí! Tedy pro pořádek na trať okolím Třebíče, končící ve Slavicích - vyrazilo přes šest stovek lidí. Zajímavosti
a atrakce jsou již samozřejmostí, špekáček v cíli také. Zbývá snad jen přát si, aby skvělí
pořadatelé ani příští rok neztratili tu super vůli udělat dětem i dospělým radost. (fj)
12
V naší podnikové prodejně výhodně nakoupí
obchodníci i široká veřejnost!
Těšíme se na Vás v Po – Pá: 06.00 – 18.00 hod.!
GLADIATOR
vanilka
karamel
s oříšky
PARIS
BOBEŠ
vanilka s višní
DUO FROST
FFRO
FROSTÍK
ROOSSSTTÍÍKK
vanilka
JEŠTĚRKA
vanilka
pistácie
tvaroh
ESKYMÁČEK
ÁČEK
kakao
MELUZÍNA
MÝVAL
kakao s oříšky
vanilka
FRROST
FROSTÍK
OSSTTÍK
T
vanilka
ka
kakao
ČOKO
JAHŮDKA
jah
jaho
jahodová
dřeň
a tvaroh
kokos
RAINBOW
jablko - pomeranč
- lesní ovoce
jablko - černý
rybíz
www.tipafrost.com
w ti
CUPIDO
U nás v prodejně:
vanilka
vanillkaa - jahoda
jahhoda
oříšek
vanilka - čokoláda
AFRODITÉ
DEZERT
jogurt
jogu
jo
guurt - višeň
v šeň
više
kakao
vanilka
MOROŽENOE
SNÍH
DEZERT
DDE
EZZEERRTT
vanilka
vanilka
jjahoda
el
vanilka - karamel
vanilka
vanilka - kakao
DIA DORT
GASTRO
t doplňkový sortiment masa
vanilka
stracciatella
st
tracciateellla
citrón
jogurt
jogurt - lesníí směs
smě
vanilka
čokoláda
čoko
čo
okoláda
oláda
meruňka
me
eruňka
jahoda
jahhoda
DORT
vanilka - kakao
t ceny nanuků již od 3 Kč
t při nákupu na živnost. list
velkoobchodní ceny
t nabízíme prodej nestandard.
výrobků za snížené ceny
t dárkové zdobené zmrzlinové
dorty 2 litry à 139 Kč
t gastrovany 4,2 litru
pro cukrárny i domácnosti
vanilka - oříšek
vanilka - černý rybíz
vanilka
Kožichovice, Žďárského 188,
674 01 TŘEBÍČ, tel.: 568 840 655, 568 840 956
kakao
filety Pangasius balení 5 kg
77,80 Kč/kg
americké tolárky balení 2,5 kg
39,00 Kč/ks
kuřecí prsní řízky balení 9 kg
123,35 Kč/kg
kuřecí čtvrtky balení cca 7 kg
51,90 Kč/kg
e-mail: [email protected]
http://cs-cz.facebook.com/tipafrost
Hospodářská komora
JAK POZNAT TEN PRAVÝ OKAMŽIK PRO BYZNYS
Naše Agentura Zájezdy.cz je téměř klasický případ
garážové firmy. Před rokem 2000, kdy byl online
obchod ještě v plenkách, jsem nadšeně zkoumal
úžasné vlastnosti internetu. Došlo mi, že v budoucnu
půjde o velmi silný prodejní kanál. Trochu jsem však
tenkrát předběhl dobu. Když jsem poprvé oslovoval
cestovní kanceláře, většina se na mě jen nechápavě
dívala. Cestovní kanceláře měly sice již webové
stránky, mnohé dokonce velmi dobré, ale online
prodejem byly nedotčené. Žádné aktuální ceny
zájezdů ani jasné podmínky objednání jste na
stránkách cestovních kanceláří nenašli.
Dali jsme s kolegou Ing. Václavem Petrem,
zkušeným programátorem, hlavy dohromady
a zrodil se odvážný nápad. Co postavit
web s fungujícím online prodejem, na kterém
bude srovnání cen zájezdů různých cestovních
kanceláří? Soustředili jsme se zejména na ceny
a jejich aktualizaci pro Last Minute zájezdy.
Náš model se zalíbil dalšímu společníkovi, Janu
Hřebíčkovi z Prahy, resp. jeho firmě AliaWeb. Pomohl
nám s počátečním marketingem, který jsme ještě
neuměli. V roce 2002 se na delší období stal našim
partnerem největší český portál Seznam, což nám
umožnilo vyrůst do standardní firmy. Podařilo
se nám získat marketingově zajímavou doménu
www.zajezdy.cz. Na Slovensko jsme expandovali
o tři roky později a založili naši dceřinou společnost
Agentúra Zájazdy.sk, spol. s r. o. s prodejní doménou
www. zajazdy.sk. Sen se stal realitou a v roce 2007
jsme celý podnik převedli na akciovou společnost.
Od té doby firma vyrostla ve velkého hráče na trhu
s potenciálem zvyšování prodeje.
V loňském, prozatím nejúspěšnějším
roce, jsme prodali v Česku
zájezdy za
600 miliónů korun a na
Slovensku za 100 mil. Kč.
Mimo sezónu zaměstnáváme téměř
padesát zaměstnanců a v sezóně více než sto.
Přijímáme hodně sezónních pracovníků, zejména
z řad vysokoškoláků. Nabídka našeho serveru www.
zajezdy.cz nyní obsahuje 30.000 zájezdů od více
než 100 českých a německých cestovních kanceláří.
Našimi partnerskými cestovními kancelářemi jsou
Čedok, Neckermann, Fischer, Eximtours, Firo-tour,
Alexandria, Blue Style a mnoho dalších. Všechny ceny
jsou trvale aktualizované. Naši klienti mohou vybírat
z více než 3 miliónů možných verzí zájezdů ve všech
cenových relací do 150 zemí světa. Na serveru může
každý najít zájezd, který je pro něho nejvhodnější.
Denně všem našim registrovaným zákazníkům
zasíláme zdarma aktuální nabídky Last Minute
a zákazníci tak mohou trvale kontrolovat aktuální
nejlevnější zájezdy a vybrat si ve správný okamžik.
Centrálu a call centrum máme na Kubišově ulici
v Třebíči a pobočky máme
v Praze, Brně, Ostravě a na
Karlově náměstí v Třebíči.
Právě dnes začala plná
sezóna prodeje Last Minute
zájezdů. Pokud se chystáte se na dovolenou, určitě
si ji objednejte na našem serveru www.zajezdy.
cz. Můžete i zdarma zavolat na 800 565 610 nebo
osobně zajít na Karlovo náměstí 56, telefon zdarma
800 656 650. S výběrem dovolené rády pomohou
naše operátorky. Přejeme vám příjemnou letošní
dovolenou.
Ing. Igor Uherčík
ředitel
Darujme úsměv a dobré slovo Děti daly dětem rychloměr
Dobrovolnické centrum slaví letos první kulaté narozeniny
Radar řidičům poděkuje či poprosí o ohleduplnost
Ohlédnutí do uplynulých deseti let jasně ukazuje, jak se jeho činnost rozvinula.
Paleta aktivit našich dobrovolníků je pestrá. Dobrovolníci pomáhají ve všech
dvaceti střediscích a programech Oblastní charity Třebíč. Každý dobrovolník
přináší něco nového, originálního, obohacuje službu potřebným lidem osobitým
způsobem, daruje svůj čas pro jejich dobro.
Naši dobrovolníci pracují také v mnoha obcích našeho okresu, ve farních
charitách, zapojují se do charitativních akcí. Díky nim se uskutečňuje například
Tříkrálová sbírka v celém našem okrese. Stala se viditelným projevem občanské
solidarity. Osobní nasazení každého dobrovolníka v Tříkrálové sbírce je svědectvím
o jeho zájmu o pomoc těm, kteří se dostali do těžké zdravotní nebo sociální situace
a o důvěryhodnosti a smyslu této akce.
Několik žen - dobrovolnic se zapojilo do humanitární pomoci. Pletou obinadla
pro malomocné v Africe. Těší je, že mohou takto doma pomáhat nemocným
chudým lidem v dalekých zemích.
Návštěvami obyvatel domovů pro seniory a pacientů v Nemocnici Třebíč
dobrovolníci vyjadřují svou podporu a lidský zájem nemocným a starším lidem.
Našimi dobrovolníky v Nemocnici Třebíč se stalo i několik zaměstnanců Jaderné
elektrárny Dukovany. Tato naše součinnost v oblasti dobrovolnictví bytostně
naplňuje podstatu naší spolupráce – společnou pomoc lidem v těžké situaci.
Skupina ČEZ je naším dlouhodobým a spolehlivým partnerem.
Sousedská pomoc je dalším polem působnosti dobrovolníků. Docházejí
za staršími, nemocnými spoluobčany - sousedy do jejich domácností a drobnou
pomocí, doprovodem, laskavým slovem či nasloucháním jim poskytují podporu.
Uvítáme rádi nové dobrovolníky, vyzýváme také spoluobčany, kteří potřebují
drobnou pomoc dobrovolníků, aby se nám ohlásili.
(sp)
Vymalovat prostory dětského a novorozeneckého oddělení třebíčské nemocnice,
darovat transportní inkubátor tamtéž a připravit projekt Bezpečná cesta do školy.
To zatím stihlo poměrně "mladé" občanské sdružení Kids for Kids v Třebíči, v úzké
spolupráci se Základní uměleckou školou Třebíč a Střední školou stavební Třebíč.
A za podpory města, mnoha firem, ale také třeba rodu Waldsteinů z Vídně.
Prostředků bylo shromážděno nemálo a základem jejich použití je naprostá
průhlednost a účelnost.
Vyvrcholením každoročního bohulibého snažení bylo letos 17. května už deváté
provedení megakoncertu s názvem Děti dětem v divadle Pasáž. Tři sta padesát
dětí, padesátka učitelů, dvacet dobrovolníků - a plné hlediště těch, kteří neváhali
dobrému nápadu přispět. Poděkováním všem byl a je pocit sounáležitosti s těmi,
kdo o svém osudu ještě rozhodovat nemohou - s novorozenci, kteří teď bezpečně
putují mezi porodním sálem a jednotkou intenzivní péče, se školáky, kteří daleko
bezpečněji mohou dojít do školy Na Kopcích, anebo dětmi - stanou-li se zrovna
pacienty zdejší nemocnice - jenž podle obrázků daleko lépe trefí na svůj pokoj.
František Jůza
Oblastní charita Třebíč, Dobrovolnické centrum, 674 01 Třebíč, L. Pokorného 15,
tel. 568 408 482, mobil 775 179 314,
e-mail: [email protected]
14
TŘEBÍČSKÉ ULICE
Připravuje Jiří Joura
LESNÍ
Ulice se nachází v městské části Podklášteří.
Název ulice vyplývá z její polohy v sousedství lesa
v Nehradově na Podklášteří.
LIDICKÁ
Ulice se nachází v městské části Borovina.
Ulice připomíná obec Lidice v okrese Kladno, která
byla za heydrichiády 10. června 1942 na přímý rozkaz
Hitlerův srovnána se zemí. 184 mužů bylo zastřeleno,
196 žen a 96 dětí zavlečeno do koncentračních táborů.
Devětapadesát žen zahynulo a dětí se vrátilo pouhých
sedmnáct. Po válce byla obec znovu vybudována.
LÍPOVÁ
Ulice se nachází v městské části Podklášteří.
Název ulice je motivován lípou – stromem, který
je symbolem Slovanstva.
LITOLTOVA
Ulice se nachází v městské části Horka-Domky.
Litolt z rodu Přemyslovců, údělný kníže znojemský –
spolu se svým bratrem Oldřichem, údělným knížetem
brněnským, založili roku 1101 v Třebíči benediktinský
klášter (na místě dnešní baziliky sv. Prokopa). Tím
započalo osídlování našeho kraje. Kníže Litolt zemřel
v roce 1112.
16
Holčička, která měla jedinou chybu:
Byla Židovkou v hitlerovské době.
Paní Ludmila Komendová, učitelka ve výslužbě, naučila stovky či tisíce lidí němčině,
přeložila s manželem spoustu knih, tlumočila. Dnes už žije sama, téměř devadesátiletá dáma s obrovským rozhledem, která
si zachovala schopnost komunikovat a stále
se zajímá o dění kolem sebe. V srdci si zachovala vzpomínku, která ji doprovází celý život.
Říká, že cítí jakýsi dluh, předat prožitý příběh
dalším generacím.
Ludmila Komendová
„Už jen ti starší lidé ve městě si pamatují,
že téměř vše, co patřilo k jejich garderobě,
mělo původ v největším obchodě s látkami na spodní straně Karlova náměstí v takzvaném
Černém domě, ozdobeném četnými freskami,“ vrací se Ludmila Komendová o více než osmdesát let zpátky do minulosti. „Na skladě bylo nepřeberné množství látek všeho druhu a ve
městě bylo mnoho švadlen a módních salónů, kde šili na míru dle poslední módy pro dámy
i pány. Tedy žádná konfekce v obchodě… ta se v prvním poschodí prodává až o mnoho
později.“ A právě to první poschodí obývala rodina někdejšího majitele. „Nebylo snad nikoho, kdo by nevěděl, že to bylo u Taussigů. Patřili ke zdejší židovské komunitě, ale nebyli
ortodoxní. Měli dvě dcery – Věru a Aničku, a snad osud Aničku přivedl do první třídy, kde
jsem seděla i já, a kde se z nás staly nerozlučné kamarádky.“
„Pan Taussig odjížděl v pondělí ráno autem na nákup zboží po českých textilních továrnách a v pátek se vracel,“ vzpomíná paní Komendová. Vybavuje si při tom úctyhodnou řadu
podrobností. „Paní Taussigová byla celé dny u pokladny, a proto vítala, že jsem po obědě
doma došla k nim, kde jsme se od první obecné s Aničkou trochu učily a hlavně si hrály
na dvoře, tam, kde se teď nachází restaurace. Tehdy zde byly sklady látek a v poschodí byl
byt, ve kterém žila rodina sestry paní Taussigové s manželem a dvěma dětmi, starší Lici
a mladším Leošem. Jmenovali se Friedovi.“
„Mě přijímali všichni jako člena celé té skupiny. Nikdy jsme nemluvili o rozdílech v náboženství, dospělí mluvili výhradně česky, Aničce pořídili dokonce kroj, ve kterém ji známý
třebíčský fotograf pan Bahner vyfotografoval a který mi dala ve třetí třídě. Provázel mě celý
život.“ Tady poprvé se Ludmila Komendová odmlčí a zamyšleně, s téměř neviditelnou slzou
v oku hledá slova. Další vzpomínky už budou víceméně bolestné. „Pak přišla do Třebíče posádka německé armády. Hlavně důstojníci se procházeli po náměstí na promenádě - dívaly
jsme se na ně z oken, ale nikdo z rodiny neprojevil známku strachu. My s Ančí jsme chodily
už na gymnázium a stále jsme byly každé odpoledne spolu až přes večeři, ke které jsem byla
vždycky pozvána a kterou nám nosila hospodyně Márinka do malé jídelny s okny na náměstí, a potom mě vedla k rodičům, což bylo nedaleko.“
Aniččinu poslední fotografii má paní Komendová někdy z roku 1935. Čas neúprosně letěl,
historie pojmenovala příští dění slovem holocaust. „Potom už nebylo nic.“ Ludmila Komendová i dnes nevěřícně kroutí hlavou:„Najednou byli pryč. Celá rodina. Odvezli je napřed do Terezína, potom do Osvětimi." A další osud? „Z těch čtyř lidí, kteří se načas stali součástí mého mladého života, se nevrátil žádný. A moje kamarádka by měla letos (rozená 1922) devadesát let.“
Stojíme s Ludmilou Komendovou na třebíčském Židovském hřbitově u náhrobku s řadou
vytesaných jmen, z nichž většina zní Taussig. „Už téměř nikdo neví, kde je to u Taussigů, proto
připomínám jejich dceru, veselou, sympatickou a skromnou holčičku, která měla jedinou chybu. Byla Židovkou v hitlerovské době.“
Anička Taussigová se velmi mladá vdala za rabína Ingbera… Zemřela v Osvětimi nejspíš
jako poslední z rodiny Taussigů v roce 1944.
(dj,fj)
I
Z TŘEBÍČE DO AMERIKY II.
John Subak, září 2004
Překlad Pavlína Pojerová
Babička Subaková byla mimořádně krásná žena.
Měla Buicka a řidiče na plný úvazek, což na mě dělalo
značný dojem... V současnosti je snaha obnovit Třebíč a
zejména Židovský hřbitov a čtvrť jako turistickou atrakci, se Subakovými zmíněnými jako význačnou rodinou
ve městě.
V létě 1937 jsem byl poslán na letní tábor do rakouských Alp, abych se naučil německy. Německy jsem
se moc nenaučil, zato jsem se naučil hrát ping-pong.
Má babička, nedávno ovdovělá, mě přijela vyzvednout
v jednom z Rolls Royců svého bratrance a s řidičem! Jediná více působivá věc byl vyhlídkový let nad Alpami.
Mí rodiče konvertovali ke katolictví někdy ve 30. letech. Co se toho týče, nic si nepamatuji, snad jen kostel,
který jsme navštěvovali. Je zbytečné zmiňovat, že jsem
byl ještě příliš malý na to, aby to se mnou rodiče rozebírali. Předpokládám, že důvod přechodu ke katolictví
byl strach ze stíhání Židů. Růžena, naše kuchařka a jediná z našich služebných, která u nás působila celé mé
dětství, brala katolictví velmi vážně: dobře si pamatuji,
jak jsem s ní chodil na mše, když rodiče nebyli poblíž.
A poblíž nebyli často.
Otec často jezdil na služební cesty; matka příležitostně jela s ním a obvykle strávili každý týden den dva
v Praze. Dům byl vcelku dobře veden Růženou a řadou
chův a služebných bojujících o to, aby bylo vidět, kdo
vede domácnost. Růžena vždycky vítězila, chůvy v určitých intervalech odcházely a služebné, na půl úvazku
zaměstnaný šofér-zahradník a další výpomoc ve mně
nezanechali jména k zapamatování – kromě Němce,
šoféra, který byl jedinou vysokou osobou v domácnosti.
Většinu svých jídel jsem konzumoval v kuchyni s Růženou a chůvou; konec týdne a zvláštní příležitosti byly
vyhrazeny pro jídlo s rodiči.
Byl jsem na čtvrtém stupni, když jsme opustili Třebíč;
nepamatuji si žádné ze svých učitelů. Hrával jsem fotbal
jako každé dítě a patřil k Sokolům, národní tělovýchovné organizaci. Nezazářil jsem v jediné kategorii.
Náš dům byl elegantně zařízen, ačkoliv nebyl nijak
zvlášť velký. Situovaný na konci města měl výhled
do krásného údolí a vzadu pěknou zahrádku. Taky měl
vinný sklep, který vymaloval přítel mých rodičů. Když
jsme s Corky navštívili Třebíč v roce 1990, dům byl předělán na budovu s šesti bytovými jednotkami, omšelý
a zchátralý, ale jasně rozpoznatelný.
PARIS
V Paříži jsme žili od března 1939 až do léta či začátku
podzimu. Náš byt byl blízko kampusu (Cite Universitaire) hraničícího s krytým veřejných bazénem. Univerzitní zahrady byly poblíž a já navštěvoval školu, z které
se mi vybavuje jediná vzpomínka, a to na židle navržené pro šestileté. Bylo mi deset a byl jsem poměrně
vysoký, takže židle byly nepříjemnou výzvou. Frank a já
jsme se francouzsky učili poměrně rychle. Otec na rok
odešel na univerzitu v Grenoblu a matka si doplňovala
vzdělání na dívčí škole ve Švýcarsku a vždycky, když nechtěli, abychom jim s Frankem rozuměli, mluvili spolu
francouzsky. To byla první oběť našeho přestěhování
do Francie, ačkoli „Pas devans les enfants“ (Ne před
dětmi) mi utkvěla v paměti.
Pamatuji si, jak se mě v Paříži vyptávali, pravděpodobně ve škole: „Nestýská se ti po domově?“ Odpověď si nepamatuji; pamatuji si, jak jsem šel toho léta
do parku a plakal nad svou ztrátou. Nejsem si vůbec jistý, zda mi to bylo opravdu tak líto, ale spíše jsem cítil, že
by to tak mělo být; předpokládalo se, že budu postrádat
domov, tak jsem činil a plakal.
NERIS LES BAINS
Hitler vpadl do Polska v září 1939 a druhá světová válka začala. Můj otec se přidal k české brigádě, části francouzské armády. Po výbuchu, ačkoli se on i matka shodli, že Paříž není bezpečné místo, jsme se odstěhovali
do Neris les Bains, vesnici nedaleko Vichy v Department
d´Allier ve střední Francii. Mnoho českých emigrantů,
včetně mé tety Margit, se tam také přestěhovalo. Žili
jsme ve farmářském domku míli či dvě od centra vesnice a Frank a já jsme jezdili na kolech do školy, která měla
šest tříd, ale pouze tři místnosti. Naše vyučující - všechny ženy - byly poměrně přísné, s určitou pravidelností
ohánějící se pravítkem. Škola byla umístěna na návsi,
společně s mairie (radnicí) a katolickým kostelem.
Navzdory striktnímu oddělení církve a státu ve Francii,
v 11 hodin, čtyři rána v týdnu, jsme pochodovali přes
náves na náboženskou (katolickou) výchovu.
Náš kněz v Neris byl laskavý muž a před poražením
Francie jsem tam podstoupil své první svaté přijímání
a byl biřmován v Neris poté, co jsme se tam později
vrátili při pádu Francie v létě 1940. K přijetí jsem dostal
v kůži vázaný misál, na nějž jsem byl velice pyšný, spolu
s malým stříbrným medailonem, obsahujícím dřevěnou relikvii.
Být poměrně vysoký se zdálo být v Neris užitečné.
Jako cizí děti ve vesnické škole jsme Frank a já vyčnívali
a tak výška byla užitečnou ochranou. Frank si ve škole vedl skvěle, na prvním stupni byl předsedou třídy,
ačkoli nedokázal vyslovit „r“. Má vlastní školní kariéra
se stávala nevýraznou; opakoval jsem čtvrtou třídu,
kterou jsem v Třebíči téměř dokončil.
V jednom okamžiku nám matka změnila jména
na Subak. Bylo to rozhodnutí, které nikdo z nás tenkrát
ani potom neprobíral. Domnívám se, že to byla součást
protiněmeckého postoje té doby a samozřejmě Subak
bylo lepší české jméno než Grunberger. Některé věci
byly pro rodinnou debatu zakázané a toto se počítalo
mezi ně.
II
Má sestřenice Hajka k nám na chvíli přijela do Neris,
pracujíce jako matčina pomocnice. Nevím, jak z Československa utekla, ale byla jediná ze své rodiny, které
se to v roce 1940 podařilo. Byla s ní legrace a stali jsme
se mnohem bližšími, co se provdala za Davida, a nakonec se přestěhovala do Anglie. Její jméno Hajka bylo
Francouzům stěží vyslovitelné, neuměli vyslovit ani „h“
nebo „j“.
Zima 1939/1940 a jaro 1940 byly bez zvláštních událostí. Otec byl pryč v armádě, ale jinak byl život rutinou.
Pak přišla německá blitzkrieg (= blesková válka) a vpád
do Holandska, Belgie a nakonec i do Francie. V dubnu
Frankovi odstranili slepé střevo v nedalekém Montluconu, Neris nejbližšímu městu. Jedna má vzpomínka
je, že matka s ním zůstala v nemocnici a opomenula
zvláštní večeři k mým jedenáctým narozeninám, kterou
pak naše kočka Babul snědla. Bylo mi toho líto. Frankovo zotavení z apendicitidy bylo významnější událostí
v následujících měsících, když jsme se rozhodli utéct
z Francie po vpádu německé armády.
PÁD FRANCIE
Po pádu Holandska a Belgie se německá invaze
v červnu 1940 setkala s malým organizovaným odporem. Paříž byla okupována a zbytky francouzské armády chaoticky ustupovaly na jih. Zprávy té doby si moc
nepamatuji; denní rutina pokračovala a stejně tak škola. Jedna má vzpomínka se váže k jistému odpoledni,
kdy jsem jel na kole ze školy, slyšíc letadlo letící velmi
nízko nad mou hlavou. Byla to německá stíhačka a její
pilot, který zpozoroval, jak se pohybuji po silnici, začal
pálit kulometem kolem mě. Skočil jsem do strouhy
po straně silnice. Zraněn jsem nebyl, ale vystrašený
jsem byl natolik, že jsem se pomočil. Zůstal jsem v poli,
dokud mi kalhoty neoschly a pak se vrátil domů. I přes
mou pozdější kariéru v námořnictvu toto bylo jedinkrát, kdy jsem byl poháněn vztekem.
Matka rozhodla, že bychom měli utéct předtím, než
přijdou Němci, a tak koupila tandemové kolo; neměli
jsme auto, a i kdybychom ho měli, pravděpodobně
bychom neměli benzín. Plán byl, že matka a Frank
by řídili kolo a já bych je následoval na svém. Naštěstí
jsme nemuseli náš nejistý plán uvést do praxe. Když
se francouzská armáda posunula na jih a rozpadala se,
poprvé jsme uviděli její důstojníky pohybovat se v autech a nákladních vozech následovaných trousícími
se pěšáky. Skupinu z nich matka pohostila a pozvala
je, aby strávili noc v našem domě. Aby nám poděkovali, dali nám dvě nebo tři lahve benzínu, nejcennější
komodity dne.
Nevím, zda byla matka v kontaktu s otcem, ale
věděla, že česká brigáda byla umístěna poblíž Agde
na francouzském středomořském pobřeží. Pro každý
případ se matka rozhodla, s cenným benzínem jako
tekutým zlatem, stopovat na jih, a tak jsme učinili. Namačkáni v zadní části náklaďáku nějaké bezejmenné
francouzské rodiny jsme nakonec dorazili do Biarritz,
luxusního přímořského letoviska na pobřeží Atlantiku
v jihozápadním koutě Francie. Zůstali jsme v malém
penzionu, nalepeni k rádiu. Tam jsme se dozvěděli, že
Francie kapitulovala a má být rozdělena do okupované
a neokupované zóny.
(Pokračování příště)
Transporty 1942 nejsou zapomenuty
Hrdí a nezlomení, ač těžce zkoušeni životem, vzpomínali přímí účastníci a s nimi i veřejnost nechvalně
známých transportů, které před sedmdesáti lety znamenaly pro židovskou část třebíčských obyvatel konec
životních nadějí a iluzí. Pro téměř půldruha tisíce obětí holocaustu z blízkého regionu toto zrůdné šílenství
dosáhlo nebývalých důsledků. Způsobilo mimo jiné,
že do Třebíče se vrátila jen hrstka přeživších.
Dříve než došlo v neděli 20. května na pietní shromáždění před zdejším gymnáziem, připravilo Městské kulturní středisko Třebíč několik souvisejících akcí
– mezi prvními to byla už ve čtvrtek 17. května velice
fundovaná přednáška pracovnice brněnské pobočky
Židovského muzea v Praze Mgr. Táňa Klementová s
příznačným názvem V předvečer tragédie. Proběhla v
Domě Seligmanna Bauera v těsném sousedství Zadní
synagogy, zatímco o den později se vzpomínka na neblahou dobu fungování terezínského koncentračního
tábora soustředila do foyer divadla Pasáž.
Dětská opera Brundibár tentokrát zazněla v provedení Dětského pěveckého sboru z Hudební akademie
v Postupimi „SINGAKADEMIE POSTDAM“, podporovaného zcela výjimečně třebíčským dětským pěveckým
souborem SLUNKO. Zmíněnou hudební produkci, podobně jako předešlou přednášku, pozorně sledovala
předsedkyně Historické skupiny Osvětim, pamětnice
někdejších událostí Marta Kottová. V Třebíči nebyla
poprvé – je stálou podporovatelkou a účastnicí festivalu židovské kultury ŠAMAJIM, který si vydobyl
trvalé místo mezi obdobnými akcemi probíhajícími
každoročně na mnoha místech České republiky.
A právě paní Kottová – když předtím besedovala s
žáky několika škol – se v sobotu 19. května v podvečer podělila o své více než bohaté vzpomínky s posluchači v Zadní synagoze. Otevřeně a sugestivně, jako
vždycky. Na konci pak
bylo ticho, jak hluboce
na všechny přítomné zapůsobily osobité příběhy
lidí, co zažili hrůzy nacistické zvůle.
Zmíněné již nedělní
pietní shromáždění před
gymnazijní
budovou
předcházelo vzpomínkovému setkání v Zadní
synagoze. A zatímco před
historickým shromaždištěm ve školním zařízení
foukal řízný vítr, ač jinak bylo příslovečné dusno,
připomínající tak někdejší atmosféru plnou napětí
připomenutou rodákem, dnes předsedou Židovské
obce Brno panem Pavlem Friedem, v synagoze pak
vládla nálada plná naděje a dalších plánů – to už přibyl mezi vzpomínající velvyslanec Státu Izrael v České
republice J. E. pan Jaakov Levy. Vystoupil vedle starosty města Třebíče s krátkou zdravicí a poděkováním
místním institucím i lidem za péči o historický odkaz
židovských obyvatel.
Slavnostní náladu zakončil výtečný koncert Petra
Nouzovského a Anety Majerové. Přestože smutná
vzpomínka se už nikdy pamětníkům z duší nevymaže,
je silným mementem plným naděje – přeživší holocaustu zůstávají totiž hrdí a nezlomení.
(fj)
III
IV
LUČNÍ
Ulice se nachází v městské části Podklášteří.
Ulice vznikla z větší části začátkem čtyřicátých let
20. století na bývalé panské nivě. Dlouho čekala na
svoji úpravu a byla, tak jako ostatní ulice této čtvrti,
částečně porostlá trávou, což se projevilo i v jejím pojmenování.
MILADY HORÁKOVÉ
Ulice se nachází v městské části Týn.
Milada Horáková (1901–1950), aktivní humanitární, sociální a později i politická pracovnice. Za okupace v roce 1940 vězněna v Terezíně
a Lipsku. V roce 1950 v inscenovaném byla odsouzena komunistickým režimem k trestu smrti.
Přes protesty významných světových osobností
(Churchill, Einstein) byla 27. června 1950 popravena. Za politickou činnost a boj za demokracii
byl Miladě Horákové v roce 1992 udělen Řád T. G.
Masaryka I. stupně.
MARIE MAJEROVÉ
Ulice se nachází v městské části Nové Dvory.
Marie Majerová (1882–1967) – česká spisovatelka
a novinářka, autorka reportáží, povídek a především
románů se sociálním námětem (Nejkrásnější svět,
Siréna, Havířská balada). Psala také pro mládež
(Robinsonka).
MÁCHALOVA
Ulice se nachází v městské části Horka-Domky.
Jan Máchal (1864–1924) – profesor tělocviku na gymnáziu a dlouholetý sokolský činovník a cvičitel, ale
také hudebník a kapelník. 29. října 1918 byl zvolen
předsedou zatímního Okresního národního výboru
v Třebíči.
17
Tajemství třebíčských garáží
aneb Zlaté české ruce
JAWA 350-18
Je načase, abychom ve zdejších garážích také zavzpomínali někdejších úspěchů našich
konstruktérů a výrobců jednostopých vozidel. Slovo má Ing. Rudolf Pražan: „V letech
1945-46 byly uvedeny do výroby dva typy motocyklů v tehdy novém vývojovém a velmi
pokročilém pojetí. Jawa se zaměřila na stroje o obsahu 250 a 350 ccm. Základem úspěchu bylo zavedení přední teleskopické vidlice a kluzákového pérování zadního kola. Modernímu vzhledu přispěla ucelená koncepce masky reflektoru napojené na přední vidlici.
Pérák, jak se tehdy ujal název motocyklu, byl vyráběn v kubatuře 250 ccm s výkonem
9 koňských sil,„třistapadesátka“ s výkonem 12 koní - ta byla zprvu vyráběna
pod názvem Ogar v stříbrnošedé kombinaci barev ve stejnojmenném pražském podniku a po znárodnění přešla
výroba pod národní podnik Jawa. Oba
typy byly vyráběny do roku 1953 a nesly
JAWA 250-151
typové označení JAWA 250-151 a JAWA
350-18. JAWA 350 na snímku byla vyrobena v roce 1951 a je po 17 let staré renovaci, původ není znám. Jedná se o typ 18, který
má oproti původnímu typu zvětšená žebra válců a hlav válců. Je v plně pojízdném stavu.
Občas se s ní zúčastňuji vyjížděk historických vozidel nebo zahájení moto sezóny.
„Dvěstěpadesátka“ byla vyrobena 8. 7. 1953. Je v původním stavu, jsou na ní udělány
předchozími majiteli úpravy k usnadnění obsluhy, např. rozříznutý kryt karburátoru. Kromě předního světla je stroj v původním stavu. Prvním majitelem byl řídící učitel zvláštní
školy v Kamenné. Stroj měl SPZ LU 71-64. V roce 1954 byla prodána druhému majiteli
do Předína na okrese Třebíč a dostala SPZ TR 74 - 84. V roce
1957 ji zakoupil v pořadí třetí majitel z Třebíče, od
kteréh
kterého jsem ji získal v roce 2004. Používám ji v normálním provozu,
tak jak jsem ji získal. 60 let starou patinu ničím nenahradíš.
V typovém listě je uvedena
váha stroje 115 kg, dovolené
zatížení 160 kg, celková váha
275 kg. Maximální rychlost
100 km/hod.“
(rp,fj)
Třebíč včera
a dnes
Dnešní porovnávané snímky nejsou sice pořízeny
ze stejného místa či úhlu, přesto dokumentují velmi podstatnou proměnu sídliště zvaného dnes také
„Stará Borovina". Vyjma cihlových činžáků (na horním snímku vpravo) vznikalo v šedesátých letech
na stupňovitém svahu, kde jsme dříve sáňkovali
a často tak skončili až v lesíku nad Janovým mlýnem
a tzv. novou silnicí. A někteří možná vzpomenou va-
Foto: Archív MÚ Třebíč
gónku na místě parkoviště před „žlutým osmipatrákem“, v němž
žila tajemstvím obestřená starší dáma... Inu, fantazie!
Domy na současné fotografii nejenže jsou zčásti již zatepleny
moderními technologiemi, ale také je většinou zakrývá vzrostlá
zeleň, dosud nedotčená revitalizačními zásahy. Výstavbu této poměrně poklidné lokality zhruba ohraničuje období, kdy na dnešní
Bartuškově ulici přibyla nejprve budova prvního stupně základní
školy, koncem šedesátých let rozšířená o stupeň druhý a tělocvičnu s bazénem. Místu pak dominoval „kulturák", donedávna jediná
a poslední bašta kultury v Borovině. To už je ale o něčem jiném...
(fj)
18
PLAVECKÝ AREÁL
POLANKA
/HWQVH]QD]DK‡MHQD
Ÿ(59(1(&653(13R1H
Ceník vstupného plaveckého areálu Polanka:
Celodenní vstupné
'RVS¬O
'¬WLOHWLQYDOLG‹GÚFKRGFL
'¬WLGROHW
&HORGHQQURGLQQ‹YVWXSQ‹
GRVS¬OG¬WLOHW
. . ]GDUPD
=DSÚM HQNDELQ\YHVWDU‹EXGRY¬ 9UDWQ‡]‡ORKDQDNO RGNDELQ\ =DSÚM HQ]‡PNXNÒDWQ
VN̍ÂFHYKODYQEXGRY¬
9UDWQ‡]‡ORKDQDNO RGÒDWQVN̍ÂN\
. . . . . 17.00 - 20.00 hod.
'RVS¬O
. '¬WLOHWLQYDOLG‹GÚFKRGFL . '¬WLGROHW
]GDUPD
7RERJDQPLQLJROIKÌLÒW¬QDYROHMEDODQRKHMEDOY HWQ¬Y\EDYHQMVRXYFHQ¬YVWXSQ‹KRGRSODYHFN‹KR
DUH‡OXSRX]H]‡ORKDQDSÚM HQY\EDYHQ
%RGRY‡NDUWDSURYVWXSGRDUH‡OX/DJXQDMHSODWQ‡LSURYVWXSGRDUH‡OX3RODQND'REMHQNDUW\MH
PRäQ‹YSRNODGQ‡FKRERXDUH‡OÚQD3RODQFHLQD/DJXQ¬
3ODYHFN–DUH‡OMHRWHYÌHQYS̍SDG¬S̍]QLY‹KRSR DV
VOHGXMWHQDÒLDNWX‡OQSÌHGSRY¬¢VLQIRUPDFRRWHYÌHQ
ZZZED]HQSRODQNDF]
7RXætWHSRYODVWQtPE\GOHQt"
6+\SRWpNRXRGQiVXäHWŐtWHSHQt]HLÿDV
10 LET
SRERÿN\
v 7ŐHEtÿL
0LPRŐiGQpVSOiWN\EH]VDQNFH
9\Őt]HQt
~YĚUX
]GDUPD
VYBAVTE SI AUTO NA
DOVOLENOU
ˇ
ZABEZPECENÍ
KLIMATIZACE
AUTORÁDIA
w w w. s y s e l . c z
• i n fo : 6 0 2 7 2 3 3 2 2
.DUORYRQiP7ŐHEtÿ
ZZZZVSNF]
Jan Havran slaví pětadevádesátiny Padli si do noty
Podle Karly Ošmerové byl vynikajícím trumpetistou, jako sólista spolupracoval s rozhlasovým orchestrem.
Vystudoval také hru na housle a v roce 1948 založil Třebíčské kvarteto, ve kterém byl primáriem. Velice blízká
mu byla také lidová hudba, proto stál u zrodu národopisného souboru Třebíčan. „Tady jsem měla tu čest několik
let po jeho boku hrát na housle a získat tak zkušenosti s vedením takovéhoto souboru. Dodnes jsem mu za
jeho rady vděčná a ráda je budu předávat dál svým nástupcům.“ V oblasti uměleckého školství prosadil jako
člen ústřední umělecké rady nejednu dobrou myšlenku. Zajímal se prý neustále o výsledky školy, navštěvoval
vystoupení koncerty a podporoval soutěžní klání ve všech uměleckých oborech. Tím škola rostla jak svojí úrovní,
tak i počtem žáků. Jako ředitel stále usiloval o důstojnější prostory pro školu a lepší materiální vybavení, a to
i přes nepochopení tehdejšího zřizovatele.
„Pana Jana Havrana můžeme označit jako jednu z velkých osobností našeho města a domnívám se, že Třebíč
může být na něj hrdá,“ nešetří hlubokou poklonou Karla Ošmerová a jedním dechem s úctou pokračuje: „Jménem naší školy i jménem svým mu přeji k jubileu hodně zdravíčka, duševní pohody a ještě spoustu příjemných
chvil prožitých uprostřed jeho velké rodiny.“
S použitím podkladů paní Karly Ošmerové (fj)
Městská knihovna v Třebíči dlouhodobě nese status
špičkové kulturně vzdělávací instituce. Je až s podivem, kolik akcí se v jejích prostorách odehrává. Každý
od těch nejmenších až po seniory si zde může vybrat.
A že je z čeho vybírat! Počínaje pasováním prvňáčků
na čtenáře, přes besedy, soutěže a přednášky pro
školy, až po akce zaměřené na dospělé. Pro ty jsou
připravovány literární besedy a autogramiády, výstavy a různé přednášky, kurzy a promítání filmů,
funguje tu Francouzský klub, Literární kavárna, Klub
seniorů.
Městská knihovna v Třebíči je prostě kulturně
vzdělávací stálice, která k sobě zákonitě přitahuje
i další kulturní snahy ve městě. Školy zde prezentují
výstavky prací svých žáků i dramatické počiny. Také
základní škola na ulici Kpt. Jaroše se přesvědčila, jak
skvěle může spolupráce s knihovnou fungovat. Poté,
co jsme se v loňském roce domluvily s paní ředitelkou Dočkalovou, že budeme v knihovně instalovat
výstavku anglických projektů, se naše spolupráce
rozjela naplno.
V říjnu jsme zpestřili jubilejní schůzku Francouzského klubu vystoupením dětí z kroužku francouzštiny
z Malé akademie jazyků. Nacvičily jsme ve francouzštině pohádku O Červené karkulce. Ve vestibulu
knihovny jsme nainstalovali panel průběžně informující o našem mezinárodním projektu Comenius
s názvem Mýty a legendy. Jeho součástí bylo zdramatizování pověsti o Libuši v češtině a v angličtině.
Českou verzi zhlédli diváci v hudebním oddělení
knihovny loni v listopadu, tu anglickou pak letos
15. května.
V tento den se zde prezentovaly i děti z kroužku anglického divadla z Malé akademie jazyků s pásmem
Karkulka třikrát jinak. Zahrály si veršovanou Hrubínovu Karkulku, která napálí hloupého vlka, ve druhé
části přednesl vlk svou vlastní verzi příběhu a představení zakončila Karkulka v angličtině.
Na začátku května proběhla v městské knihovně
další významná akce „Jarošky“. Šlo o slavnostní
vernisáž výstavy anglických projektů, kterou každoročně vrcholí krajská soutěž O nejlepší projekt v anglickém jazyce. Letošní téma Mýty a legendy korespondovalo s projektem Comenius. Na vernisáži byly
předány ceny vítězům a v programu opět vystoupily
děti z kroužku anglického divadla. Následně se předvedly už podruhé na schůzce Francouzského klubu
děti z kroužku francouzštiny a objevily se dokonce
i v televizi. V červnu hrály naše děti v knihovně znovu, tentokrát seniorům.
Dagmar Benešová
Sbírka na stavbu varhan u sv. Martina zvítězila v soutěži MÁME VYBRÁNO
Foto: Archív ZŠ Kpt. Jaroše
Hudební veřejnost jakkoliv spřažená s Třebíčí či Třebíčskem byla desítky let v drtivé míře ovlivněna osobností
uznávanou daleko za hranicí regionu i v místě - někdejší ředitel zdejší „lidušky“ zanechal po sobě v profesní
oblasti hlubokou stopu a uznání doznávají jeho lidské vlastnosti. Šestého června oslavil pětadevadesátiny...
„S úctou a obdivem vzhlíží všichni, kteří měli tu čest poznat jeho osobnost. Životní aktivita v mnoha různých
oborech a činnostech mu přinášela sílu a energii, aby se mohl těšit i dnes, přes vysoký věk, tak dobré kondici,“ přibližuje Jana Havrana současná zástupkyně ředitele Základní umělecké školy Třebíč Karla Ošmerová. Také
její vzpomínky vykreslují oslavencovu důležitost pro uměleckou historii regionu: „Proč si ho já i moji kolegové
nesmírně vážíme? Jako ředitel školy v letech 1967-78 pozvedl úroveň tehdejší Lidové školy umění nebývalou
měrou. Stávající hudební, výtvarný a literárně dramatický obor byl díky němu rozšířen o obor taneční, který do
té doby škola nemohla nabízet. Učitelům byl příkladem svým zapáleným muzikantstvím. Jeho osobní charisma
mělo na dění ve škole obrovský vliv.“
Třebíčské kvarteto - druhý zleva: Jan Havran Foto: archív ZUŠ Třebíč
V době všeobecných úspor představují veřejné sbírky zajímavou možnost, jak financovat obnovu menších i větších památek. Přesto nejsou
v České republice využívané tolik, jak by mohly. O změnu se snaží soutěž MÁME VYBRÁNO, kterou před časem vyhlásil Institut pro památky
a kulturu, o. p. s. Více než stovka památek se v soutěži utkala o vítězství
ve třech kategoriích. Výsledky si vítězové vyslechli 29. května na slavnostním vyhlášení v klášteře dominikánů v Praze.
Jednou ze soutěžních kategorií bylo hlasování veřejnosti. „Z více než
dvou tisíc celkem zaslaných hlasů jich nejvíce získala Římskokatolická
farnost Třebíč se sbírkou na stavbu nových varhan v kostele svatého
Martina v Třebíči,” shrnuje ředitel Institutu pro památky a kulturu Aleš
Kozák výsledky.
(fj)
20
atlet - překážkář
(10. 10. 1984 v Třebíči)
Petře, kdo měl na váš sportovní rozvoj největší vliv a jak vaše
sportování podporovali rodiče?
Na moje začátky měl největší vliv asi můj děda, který byl sportovní fanoušek
a podporoval mě v každém nadšení pro sport..., potom to byl samozřejmě
můj první trenér Pavel Svoboda, který udržel nervy na uzdě a zvládl mě připravit na skvělou výkonnost, která mě dostala do Prahy a odstartovala moji
karieru.
V mládí většinou každý zkouší různé sporty. Kterým jste se věnoval
vy?
Hrál jsem sedm let fotbal a mezi tím jsem stihl hokej, jízdu na kole, basket
atd. Hledal jsem, až jsem našel, zjistil jsem, že pro mě je nejlepší individuální
sport.
A když srovnáte vaše sportování se školní docházkou?
Tak sport a škola, to u mě bylo velice složité, sport pro mě byl a je všechno,
takže automaticky škola byla přeřazena na druhou kolej. Až teď při zranění
mám čas dohnat, co jsem nestihl...
Foto: Vratislav Fišera 2x
Je pravda, že pro mě bylo vrcholem sportovní kariéry dostat se na olympijské
hry. Hned jak se mi to povedlo, tak s jídlem roste chuť a hned jsem myslel
na další OH, kde jsem chtěl zažít olympijské finále, jinak jsem se zúčastnil
všech atletických vrcholů MS a ME.
Podělíte se se čtenáři o nějaký nezapomenutelný zážitek?
Mám jen nepublikovatelné zážitky... (smích)
Sport mívá rodinnou tradici. Máte nějaké pokračovatele ve vašich stopách?
V naší rodině se sport bere jako odreagování, takže z tohohle hlediska tradici
má, ale na nějaké vrcholné úrovni rozhodně ne.
Jak vzpomínáte na Třebíč, případně co pro vás znamenala či znamená?
Na Třebíč vzpomínám jako na moji školu života... vstup do sportovního světa a hlavně mi to všechno přineslo spoustu skvělých lidi, kteří při mně stáli,
i když jsem byl zraněný...
Co vám sport dal, případně vzal?
Sport mně dal to, že jsem na MS na Jamajce našel svoji přítelkyni, se kterou
jsem už devět let a v záři nás čeká svatba. Takže Jiřinka (Ptáčníková, atletka pozn. red.) je pro mě to nejcennější.
(ps,mz,fj)
Petr Svoboda pochází z Budišova. Začínal jako sprinter a dálkař, později také vícebojař. Od roku 2008 drží
národní rekord v běhu na 110 metrů překážek (aktuálně časem 13,27 s z roku 2010) a od roku 2010 také
národní rekord v běhu na 60 metrů překážek v hale (časem 7,44 s). Reprezentoval na letních olympijských hrách 2008 v Pekingu, kde však ve velké konkurenci nepostoupil do finále. Jeho trenérem je Ludvík
Svoboda. 6. března 2009 vybojoval na halovém mistrovství Evropy v Turíně bronzovou medaili na 60 m
překážek časem 7,61 s. Na berlínském mistrovství světa v atletice 2009 se v běhu na 110 metrů překážek
probojoval až do finále, kde skončil na výborném šestém místě. 14. března 2010 se probojoval do finále
na 60 m př. na HMS v katarském Dauhá. Tam si po nevydařeném startu doběhl v čase 7,58 s. pro 5. místo.
30. července 2010 na Mistrovství Evropy v atletice 2010 v Barceloně vyhrál druhé semifinále (časem
13,44 s) a probojoval se tak do finále na 110 m př. V něm po výborném začátku klopýtl na 6. překážce
a skončil na šestém místě. 19. února 2011 zvítězil na halovém atletickém mistrovství ČR časem
7,48 s., kterým se také zapsal do čela aktuálních evropských tabulek. Dne 4. března 2011 vybojoval svoji první velkou zlatou medaili na HME v Paříži časem 7,49 s.
(Zdroj: Wikipedia)
V době dospívání navštěvovali vaši vrstevníci různé zábavy, zatímco vy jste musel na trénink. Nelitoval jste někdy?
Nikdy jsem nebyl ten, který by vyhledával kluby a nějaké zábavy. Naopak,
měl jsem rád ten systém tréninku a regenerace - prostě práce a spánek.
(úsměv)
Jak je to s vašimi prvními sportovními úspěchy?
Můj první velký úspěch v atletice byl, když jsem získal stříbro ze štafety
na 4 x100 metrů a potom po půl roce věnování se atletice jsem splnil limit
na MS dorostenců v Debrecenu.
Popište vaši další sportovní kariéru, když jste odešel za sportem
mimo Třebíč...
Po odchodu z Třebíče se mi moc nedařilo na Dukle, kde jsem strávil tři smolné
roky a po nich jsem byl propuštěn. Hned na to jsem dostal šanci v Olympu
Praha, kde se mně začalo dařit a od příchodu na Olymp jsem byl skoro každý
rok na světové akci, byl to takový zlom v mé kariéře.
Pro každého sportovce je vrcholem účast na olympijských hrách
nebo na mistrovství světa. Kterých těchto akcí jste se zúčastnil
a s jakým sportovním výsledkem?
TŘEBÍČÁCI SE LVÍČKEM NA PRSOU
Petr Svoboda
21
S tarifem S námi ZÍSKÁTE
100 volných minut a 100 SMS do všech sítí, internet
a navíc telefon za cenu 499 Kè jen za 413 Kè mìsíènì
Nebo neomezené volání a SMS do všech sítí pouze za 2303 Kè
za
NEJNIŽŠÍ CENY V REGIONU
NA PRODEJNÍ PLOŠE 2500 m2
• INTERIÉROVÉ DVEŘE NORMA DECOR JIŽ OD 688 Kč
• DODÁVKA PLOVOUCÍCH PODLAH VČ. MONTÁŽE OD 229 Kč/m2
• V ČERVENCI KAŽDOU STŘEDU SLEVA
10%
(MIMO AKCÍ
A DŘEVORÁJE)
• MÍCHÁNÍ FASÁDNÍCH A INTERIÉROVÝCH BAREV NOVINKA
5H5P]RmJOȏ;ȱLIxȏ
Tel./fax: 568 821 851 / 568 821 857
www.hausspezi.cz, e-mail: [email protected]
7YVKLQUxKVIH! Po-Pá 7.00 – 19.00, So 7.00-13.00
JEDINÁ PARTNERSKÁ PRODEJNA V TØEBÍÈI!
BUDOVA NÁRODNÍHO DOMU
Karlovo nám. 58/47, Tøebíè
tel.: +420 604 929 900
www.mobile-trebic.cz
NENECHTE SVÉ TĚLO
ZAHÁLET ANI V LÉTĚ
Letní pracovní doba:
pondělí
7 - 19
úterý, čtvrtek 13 - 19
středa
7 - 15
pátek
zavřeno
Ladili jsme na olympiádu
Třebíčské centrální náměstí v polovině června ožilo netradiční
fotogalerií, připomínající naše dosavadní úspěchy na olympiádách. Kampaň Českého olympijského výboru Žijeme Londýnem v rámci putování po všech regionech České republiky
zavítala také na Vysočinu. Zahájení výstavy s názvem Pod
pěti kruhy se zúčastnili zástupci města Třebíče v čele se starostou Pavlem Heřmanem, kterého doprovázeli místostarostové Pavel Pacal, Pavel Svoboda a Milan Zeibert a významní
sportovci - Jarmila Kratochvílová, Kateřina Neumannová,
Svatopluk Buchta, Romana Labounková a Jana Pechanová tedy reprezentanti dřívější i současní. Ve stejný den potěšila
kampaň i školáky, pro které byl připraven edukační program.
Programem provázel sportovní komentátor Petr Svěcený
a zájemci si pak mohli se sportovci popovídat anebo získat
jejich autogram. Pro veřejnost byla připravena dotazníková
akce, která s podporou Skupiny ČEZ mohla pro několik šťastlivců znamenat účast na blížící se olympiádě v Londýně. (j)
Cheerladies slaví dvacetiny
Známé třebíčské mažoretky Cheerladies slaví letos dvacet let od svého založení. Za tu dobu si vydobyly pevné
místo mezi nejlepšími podobnými skupinami v republice i za hranicemi. U příležitosti takto kulatého jubilea ve
spolupráci s Městským kulturním střediskem Třebíč uspořádaly poslední květnovou neděli na Karlově náměstí
přehlídku roztleskávaček a mažoretek z jiných regionů a samozřejmě představily i své osvědčené sestavy.
Počasí bylo k dívkám milosrdné, a tak krásný víkendový den patřil nejen jim, ale také stovkám přihlížejících.
Úspěch podobného klání na sebe nenechal čekat a je téměř jisté, že Třebíč si vysloužila novou, řekněme roztančenou tradici.
(fj)
Horácká Slavia rekordně
V sezóně 2011-2012 postoupila Horácká Slavia
do play-off. To samo o sobě je pouhé konstatování
známého faktu. Ale když se podíváme na překážky,
jaké jí stály v cestě, jedná se o obdivuhodný výkon,
který je oceněný i zápisem do české mutace
Guinnessovy knihy rekordů. Vždyť v závěru soutěže
odehrála Třebíč tři zápasy v průběhu 50,5 hodiny,
všechny tři vítězné a ten poslední v Ústí nakonec
rozhodl o postupu do vyřazovacích bojů.
Obdivuhodný výkon třebíčských hokejistů neunikl
ani lidem z pelhřimovské Agentury Dobrý den, která
registruje všechny rekordy v České republice. Horácká
Slavia Třebíč tak bude jedním z mála hokejových
klubů, který se může zápisem v Guinnessově
knize rekordů a rekordem samotným pyšnit. Dle
vyjádření hokejového odborníka a komentátora
České televize Roberta Záruby není podobný kousek
v historii československého ledního hokeje vůbec
zaznamenán a jak sám řekl, od hokejistů Třebíče
to byl doslova stachanovský výkon. Horácká Slavia
tedy položila laťku velmi vysoko. Bude-li její rekord
vůbec někdy překonán zůstává otázkou a velkou
výzvou pro ostatní kluby.
(dš)
24
3/$9(&.uÐ.2/$7Ê(%{ž
1$%{={2'=uÊ{
3ÌHGSODYHFN‡Y–XNDSURä‡N\PDWHÌVN–FKÒNRODä‡N\D=Ñ
3RYLQQ‡SODYHFN‡Y–XNDSURä‡N\DW̍G=Ñ
=GRNRQDORYDFY–XNDSURä‡N\W̍G=Ñ
.RQGL QUHKDELOLWD QY–XNDSURä‡N\VSRUWRYQFKW̍G
3ODY‡QSURÒNROQGUXäLQ\
3ODYHFN‹NXU]\SURG¬WLYHY¬NXOHW
3ODYHFN‹NXU]\SURGRVS¬O‹
3ODY‡QSURW¬KRWQ‹
$TXDILWQHVV
3ODYHFN–RGGO/DJXQD7ÌHE ]‡YRGQSODY‡Q
Kontakt:
Radka Bártová
9HGRXFSODYHFN‹ÒNRO\7ÌHE Tel.: 724 255 842
:HEZZZSODYHFNDVNRODWUHELFF]
(PDLOEDUWRYD#ED]HQODJXQDF]
S lilií na klopě i v srdci...
...je podtitul almanachu „Ing. Otakar Veselý-Robin a jeho Čtyřka“, jehož vydání avizovali před rokem členové bývalého skautského oddílu Čtyřka Třebíč, a který v uplynulém měsíci spatřil světlo světa, coby poměrně
objemná publikace.
Dnes již legendární třebíčský oddíl založil v roce 1945 Ing. Otakar Veselý, známý pod skautkou přezdívkou Robin. Jeho Čtyřkou prošly na čtyři generace třebíčských kluků a Robin bezezbytku předal všem jejím členům
něco,
nikdy a nikde na světě koupit – každému kus svého obětavého
ně co se nedá nik
života, přátelstv
přátelství a otevřeného srdce obohaceného onou zlatou skautskou lilií.
„Čtyřkaři“ – jak se hoši Robinova oddílu mezi sebou nazývají – se tak dokázali
opět
opět po letech semknout a vydáním almanachu vyjádřit svému dlouholetému
vedoucímu ve
velké poděkování in memoriam za to, co pro ně, nejen třebíčskou
mládež, ale vlastně všechny skauty za svůj život vykonal.
Robinův význam totiž dalece přesahuje hranice našeho města.
Vždy dokázal na skautském poli nezištně působit a pomoci tam,
kde
kd to bylo potřeba – nejen v rámci okresní rady Junáka, ale i v
rámci celostátním,
coby člen náčelnictva, Svojsíkova oddílu a instruktor
c
lesních škol. Robin plně zúročil svoje zkušenosti z let 1945-48 a 1968-70,
a jako jeden
je z nejaktivnějších činovníků působil i při třetí obnově Junáka
v roce 19
1990.
Almanach
Almanac nejen podrobně mapuje Robinův život – nejen jeho válečné
útrapy a profesní dráhu, ale především jeho výchovné a činovnické aktiFoto z přebalu knížky - archív Čtyřky vity v rrámci skautské organizace. Vzpomínají zde na něj jak jeho hoši,
tak i přátelé bratři Pučalík, Sittauer, Bublan, Písko... Velká část je pak
věnována dějinám samotné Čtyřky v podání starých kronik a doplněna četnými fotografiemi.
Náklad publikace je omezený, avšak určen nejen členům Čtyřky a skautům, ale i všem zájemcům bez rozdílu –
buď v knihkupectví Arcanum v Hasskově ulici, dále dle informací na webových stránkách http://ctyrka-trebic.
webnode.cz, anebo přímo u jednoho z autorů almanachu Karla Němce, tel. 728 856 553.
(ik)
Sportovní turnaj Studentského parlamentu města Třebíče
Středa 16. května se stala dnem konání šestého ročníku sportovního turnaje pořádaného studentským parlamentem pro všechny školy Třebíče. Klání se opět uskutečnila za pomoci dvou třebíčských škol – ZŠ Bartuškova a Střední průmyslové školy Třebíč, které turnaji poskytly svá sportoviště a další účinnou pomoc pedagogů,
za což hlavní pořadatelé opakovaně velmi děkují. Účast byla tradičně hojná, sportovci se vzájemným duelům
nevyhýbají a také se tento den nemusí do školy. Klání ve volejbalu a sálové kopané se účastnilo celkem osm
středních škol a soubojů v přehazované a florbalu šest základních škol, zasportovat si tedy přišly přibližně dvě
stovky studentů. Organizátoři měli plné ruce práce, naprostá většina z nich jsou též studenti a svoji práci se teprve učí, přesto takřka vše klaplo na výbornou. A kdo vyhrál? Snad všichni, v jednotlivých sportech se na prvních
místech dle výsledkové listiny umístili studenti ze ZŠ Týnská, ZŠ T. G. Masaryka, Střední školy stavební a VOŠ a SŠ
VZZ. Nikdo ale tento den nepropadl!!! Hezké dny všem sportovcům a těšíme se na další setkání.
Za SPMT Irena Hejzlarová
Foto: Archív SPMT
České buchty
v Litvě
Zdokonalit se v cizím jazyce, vyzkoušet si práci
v zahraniční firmě, poznat jinou zemi a kulturu
může být přáním nejednoho z nás, kteří tuto příležitost v době svých středoškolských studií neměli.
Budiž přáno dnešním mladým lidem, že tuto možnost v rámci různých projektů mají.
Střední průmyslová škola Třebíč v rámci mezinárodního projektu Leonardo da Vinci již čtvrtým
rokem zajišťuje žákům zahraniční stáž v několika
zemích Evropy. V následujících řádcích se účastníci
letošní stáže v Litvě pokusí přiblížit její program.
Hlavní náplní celého našeho studijního pobytu
byla práce. Jako žáci technického lycea se zaměřením na průmyslovou ekologii jsme měli přidělené
činnosti související s ochranou a údržbou životního
prostředí. K našim pracovním povinnostem patřilo
například čištění a úklid břehů litevského jezera,
sběr odpadků v lese i v mokřinách, ale také na březích řeky, kterou jsme zdolávali přímo na kajacích.
Nejnáročnější činností bylo kopání černozemě, naopak největší radost nám dělalo sázení okrasných
květinových záhonů a vysazení „českého stromu“.
Večery byly věnovány saunování v klasické ruské
sauně, které se v Litvě říká „baňa“. Během víkendů
jsme cestovali za doprovodu visaginských žáků po
zajímavých koutech nespoutané litevské přírody.
Nezapomenutelným zážitkem byl pobyt u Baltského moře na poloostrově Kurská kosa. Přestože voda
byla velmi studená, nikdo neodolal a všichni jsme
se vykoupali. Jako správní ekologové jsme odebrali
vzorky baltské mořské vody a odvezli domů, abychom ji ve školní chemické laboratoři mohli analyzovat.
Obrovským zážitkem bylo pro nás setkání s českým velvyslancem v Litvě, se kterým jsme si měli
možnost dlouho povídat. Vždyť komu se poštěstí
pít kávu a jíst české buchty ve společnosti velvyslance?
Vrcholem celé stáže byla návštěva jaderné elektrárny Ignalina, která je již odstavena a elektřinu
nevyrábí. „Celá stáž v Litvě se vydařila, počasí nám
přálo a pobyt jsme si opravdu užili,“ doplňuje žáky
Marie Valentínyová, učitelka, která žáky na stáži
doprovázela.
Žáci 3. ročníku technického lycea SPŠ Třebíč
Foto: Archív školy
26
Hrabě by byl spokojen
Hraběte Chorinského se nepodařilo najít, leč po jeho stopách jely 9. června desítky historických vozidel a šly stovky
zvědavých lidí. Jak bude vypadat oživlé židovské město?
A jak se vypořádá se svou historicky první účastí v projektu Setkání historických vozidel, pořádaném 1. VCC Třebíč
ve spolupráci s MKS Třebíč?
Prozraďme, že všechno klaplo, jen počasí trochu pozlobilo.
I tak však byla naznačena cesta, jak mohou třebíčské památky ožít, a nebylo to rozhodně naposledy. Už v červenci
se můžeme těšit na další oživení, tentokrát připomínkou
někdejších jarmarků, plných hudebních a jiných uměleckých produkcí...
(fj)
Volejbalové juniorky myslí výš
Závěrečnými dvěma utkáními v Karviné skončila volejbalová sezóna také pro juniorky TJ OA AŠ Třebíč. A je
nutné říci, že i když úvod sezóny nebyl pro třebíčská
děvčata nejšťastnější, závěr se jim mimořádně povedl. Sezónu lze nakonec hodnotit jako velice úspěšnou.
Udržení ligové příslušnosti bylo cílem děvčat vedených velmi zkušeným trenérem Petrem Fialou před
začátkem ligových bojů. Jenže se ukázalo, že to nebu-
Foto: Archív TJ OA AŠ Třebíč
de vůbec jednoduché. Jednak byla soutěž nesmírně
vyrovnaná a dalším důvodem byl fakt, že družstvo
před začátkem sezóny opustilo několik klíčových
hráček. Magdalena Pospíchalová odešla do extrali-
gového Havlíčkova Brodu. Kristýně Binkové zabránily
v pokračování kariéry zdravotní důvody, navíc tým
opustily smečařky Kristýna Kohoutková a Iva Dvořáková. A tak ostřílené ligové hráčky Ivetu Šoustalovou,
Kristýnu Dočekalovou, Martinu Tomanovou a Radku
Rachůnkovou musely doplnit mladé hráčky – Petra
Navrátilová, Silvie Svobodová, Lucie Veselá, Lenka
Palátová, Lucie Trojanová. Úvodní ligové zápasy
opravdu nadělaly trenérovi hodně vrásek. Hladké
prohry s Juniorem Brno, Uherským Hradištěm, Šlapanicemi, jakož i ztráta se Znojmem tlačily třebíčský tým
až na samý konec tabulky. V té době se do družstva
vrátila Livie Ondráková. S příchodem této zkušené
hráčky se děvčatům začalo neuvěřitelně dařit. Nakonec skončily v základní skupině na čtvrtém místě, na
Junior, Šlapanice a Znojmo sice nestačily, ale důležité
bylo, že si tým vytvořil pro druhou část soutěže slušný
náskok před Zlínem a Uherským Hradištěm.
A utkání ve skupině o udržení už byla pro třebíčské
mimořádně úspěšná. Děvčata porazila ve všech čtyřech utkáních Litovel i Boskovice, pouze s Karvinou
dvakrát prohrála. V této skupině byla děvčata vůbec
nejlepší, nakonec však skončila druhá za Karvinou,
V borovinské továrně operovala historická vojenská technika
Nešlo však o podivné manévry známé z nepříliš vzdálené doby, nýbrž zde příznivci vojenské historie předvedli,
jak asi mohla vypadat jedna z bitev druhé světové války - osvobození jistého nejmenovaného moravského města.
Stovkám či tisícovkám přihlížejících nevadilo ani to, že výstroj a technika ne vždy odpovídaly historické skutečnosti.
Důležitý byl akční děj a nefalšovaná tvrdá řež - vždyť komu se jinak poštěstilo zahlédnout na nádvoří někdejšího
slavného podniku tank? Vše byla sice jen nadsázka, i ta však dokázala, že Borovina je živá dodnes!
(fj)
Foto: Michal Jůza
jejíž bodový náskok ze základní skupiny se jim sice
podařilo srovnat, ale o druhém místě rozhodl horší
poměr setů Třebíče. Na úspěchu mladých volejbalistek měly největší zásluhu zkušené hráčky, ale trenéra
nejvíc potěšilo, že se začalo dařit i mladším hráčkám.
Letošní sezona znamenala pro děvčata enormní zátěž. V třebíčském dresu se objevily i hráčky Dvořáková
a Pospíchalová, ty však odehrály pouze po dvou utkáních, přesto družstvu dokázaly pomoci.
Trenér Fiala po skončení sezóny zářil spokojeností. Pro
děvčata měl jenom slova chvály a nezapomněl ani na
ty, bez kterých by družstvo nemohlo fungovat - rodiče
a sponzory, kteří pomáhali především se zajišťováním
dopravy na utkání. Děvčata budou hrát i příští rok prvoligovou soutěž. V žádném případě se v nové sezóně
nehodlají spokojit s účastní ve skupině o udržení.
„Chceme hrát finálovou skupinu a družstvo na to určitě má,“ říkají jedním hlasem hráčky i trenér. Dobrou
zprávou pro třebíčský volejbal je návrat Magdaleny
Pospíchalové z extraligového Havlíčkova Brodu. Přejme tedy děvčatům příznivý los, aby se jim vyhýbala
zranění a také, aby měla pokaždé trochu toho potřebného sportovního štěstí.
(jarmut)
Mladí volejbalisté
brali stříbro
Třebíčští chlapci ukončili sezonu těsně za vítězným
družstvem TJ Sokol Pacov. Třetí se umístil celek složený z hráčů Jihlavy a Velkého Meziříčí. Medaile jim
slavnostně předal začátkem června předseda TJ OA
AŠ Třebíč, předseda okresního volejbalového výboru
Jiří Obršlík.
Třebíčské barvy v letošní úspěšné sezoně hájili hráči: na bloku kapitán Jirka Huryta a Martin Havlík,
na smeči Tomáš Cejpek , Dan Novák a Petr Kratochvíl.
Na nahrávce se o hektický výkon družstva starali Matěj Semerád a Michael Skoumal a skvělým výkonem
na liberu kryl „záda“ svým spoluhráčům Kamil Doležal. Zpoza lajny uděloval rady trenér Martin Hlávka.
Ambiciózní družstvo bude i v příštím roce bojovat
o prvenství v krajském přeboru a jistě zúročí letošní
zkušenosti.
(MH)
27
KULTURNÍ A JINÉ AKCE
ČERVENEC - SRPEN 2012
KINO PASÁŽ - ČERVENEC 2012
28. 6. - 4. 7.
17.30 (18.00)
DOBA LEDOVÁ 4: ZEMĚ V POHYBU
Premiéra animované komedie USA v českém znění..
28. 6.
20.00
FILMOVÉ PÁSMO TIBET
29. 6. - 30. 6.
20.00
PAŘMENI
1. 7.
20.00
NĚŽNOST
2. 7. - 3. 7.
20.00
PROMETHEUS 3D
4. 7. - 6. 7.
20.00
PIRAŇA 3DD
5. 7. - 8. 7.
17.30
MADAGASKAR 3
7. 7. - 8. 7.
20.00
KONFIDENT
9. 7.
17.30
SNĚHURKA A LOVEC
10. 7.
17.30
MUŽI V ČERNÉM 3 ve 3D
11. 7.
17.30
TADY HLÍDÁM JÁ
9. 7. - 11. 7.
20.00
LÍBÁŠ JAKO ĎÁBEL
12. 7. - 15. 7.
17.30
AMAZING SPIDER-MAN 3D
12. 7. - 13. 7.
20.00
BEZ KALHOT
14. 7. - 15. 7.
20.00
IRON SKY
Dokumentární film.
Premiéra komedie Austrálie / Velké Británie v českém znění.
Premiéra romantické komedie Francie.
Repríza akčního hororu USA ve 3D.
Premiéra hororové komedie USA ve 3D.
Repríza animované rodinné komedie USA v českém znění.
Premiéra komediálního dramatu ČR.
Repríza dobrodružného fantasy filmu USA v českém znění.
Repríza akční sci-fi komedie USA ve 3D v českém znění.
Repríza rodinného filmu ČR.
Repríza komedie ČR.
Premiéra dobrodružného filmu USA v českém znění ve 3D
Premiéra komedie USA.
Premiéra akční, sci-fi komedie Finska/Německa/Austrálie.
UPOZORNĚNÍ: KINO PASÁŽ
OD 16. ČERVENCE DO 5. SRPNA NEPROMÍTÁ!
KČT TŘEBÍČ
4. - 8 .7. ( středa - neděle ): 5 dní
Celostátní letní sraz turistů - Staré Město pod Sněžníkem, turistická významná akce roku 2012 v oblasti Kralického Sněžníku, prezence, start, cíl v sokolovně (pochody IVV, akce Dvoustovka),Přihlášky : www.kctsumperk.cz, [email protected] nebo 739 905 612,Vedoucí : L. Tomáš, tel. 776 143 134
5. 7. ( čtvrtek, státní svátek ): 1 den
Druhá vzpomínková vycházka na Rasťu Milučkého: Třebíč, turistická základna u Babáku - Klinky - Pocoucov - Syenitové skály - Budíkovice, hospůdka
u Lenina - Dubiny - Třebíč (12 km), Vedoucí : J. Vaníček, tel. 608 626 330
6. 7. ( pátek, státní svátek ): 1 den
Kamenské aleje, turistický pochod, start v Kamenné, Žižkův kopec, trasy pěší
5, 10 a 20 km, cyklo 50 km, Pořadatel : L. Raus, tel. 737 311 420
7. 7. ( sobota ): 1 den
Kolem Třebíče: Třebíč, AN - Libušino údolí - Janův mlýn - areál BoPo - Borovinský rybník - Stařeč - Fouskův mlýn - Krahulov - Sokolí - Poušov - Třebíč
(14 km), možnost zkrácení: končit Krahulov, ČD (9 km),
Vedoucí : R. Tržilová, tel. 776 839 500
14. - 21. 7. ( sobota - sobota ): 8 dní
Mezinárodní týden turistiky na Valašsku, turistický pochod ve Vsetíně, start
v sokolovně, trasy pěší 10, 20, 30 a 42 km, cyklo 20 a 50 km, plavání (pochody IVV, akce Dvoustovka), Pořadatel : B. Kupka, tel. 737 986 395
14. 7. ( sobota ): 1 den
Naučná stezka Velké Dářko: Škrdlovice - 15 zastavení NS - Škrdlovice (14 km)
Vedoucí : M. Zbožínková, tel. 604 524 270
21. 7. ( sobota ): 1 den Exkurze do úpravny vody ve Štítarech: Šumná
- Štítary - Helenin dvůr - Orlí hnízdo - Eduardova skála - Vranovská pláž Švýcarské údolí - Šumná (16 km), možnost prodloužení: Chvalatická zátoka
(23 km),
Vedoucí : A. Sobotka, tel. 723 462 326
26. 7. - 5. 8. ( čtvrtek - neděle ): 11 dní Fagaraš - Rumunsko. Obtížnější
přechod karpatského pohoří na těžko. Vedoucí : T. Kliment, tel. 724 325 021
27. 7. - 5. 8. ( pátek - neděle ): 10 dní
Rakouské hory a jezera. Jubilejní a slavnostní 50. ročník Knittelfeeld. Autobusový zájezd, přihlášky do naplnění autobusu.
Ved.: V. Cajthaml, tel. 606 893 488, Přihlášky : E. Telátníková, tel. 728 005 426
28. 7. ( sobota ): 1 den Havlíčkův Brod - Rozkoš - Veselice - Klanečná
- Okrouhlice - Veselý Žďár - Pelestrovská hospůdka - Pelestrovská studánka Havlíčkův Brod (20 km),Vedoucí : A. Sobotka, tel. 723 462 326
3. - 12. 8. ( pátek - neděle ): 10 dní Vysočinou 2012, turistická akce na
kole i pěšky, organizuje KČT Bedřichov Jihlava, start Domov dětí a mládeže,
Jihlava, Brněnská 45 Pořadatel: J. Fuxa, tel. 721 686 563
4. 8. ( sobota ): 1 den Léto v Železných horách, turistický pochod v Sobíňově, okres Havl. Brod, start v hospodě U Štefana, trasy pěší 7, 15, 25, 35 a 50
km, cyklo 20, 40 a 80 km, Pořadatel : J. Jonák, tel. 607 785 470
11. 8. ( sobota ): 1 den Krajem malířů Vysočiny, turistický pochod v Hlinsku, start v gymnázium K. V. Raise, trasy pěší 6 až 50 km, cyklo 20 až 100 km
(akce Dvoustovka), Pořadatel : V. Plíšek, tel. 469 312 855
16. - 19. 8. ( čtvrtek - neděle ): 4 dny Šumava. Zájezd KČT Třebíč, Vedoucí: A. Sobotka, tel. 732 462 326
18. 8. ( sobota ): 1 den Krahulov - Čechočovice - Rokytnice nad Rokytnou
- Březová - Dašov - pomní-ček Mariany - Štěměchy - Chlístov - Markvartice Parní mlýn - Krahulov (22 km), Vedoucí : H. Mácová, tel. 721 906 636
25. 8. ( sobota ): 1 den Cestami Jaroslava Haška, turistický pochod ve
Světlé nad Sázavou, start v základní škole v Lánecké ulici, trasy pěší 10, 20,
30 a 50 km, cyklo 30, 45, 65 a 80 km (pochod IVV, akce Dvoustovka), Pořadatel : J. Vála, tel. 569 496 658
29. 8. - 2. 9. ( středa - neděle ): 5 dní Krajem Pětilisté růže, turistický
pochod v okolí Rožmberku, slavnostní start ve ČT v 8.00 na náměstí, trasy
11 až 35 km, Přihlášky u pořadatele: J. Kölblová, tel. 739 089 051, www.
krumlov-net.cz/kct Vedoucí : L. Tomáš, tel. 776 143 134.
Kompletní rozpis domácích
zápasů SK Horácká Slavia:
Úterý 31. července Třebíč – Kometa Brno (utkání mimo Reg. pohár)
Čtvrtek 9. srpna Třebíč – Jihlava
Úterý 21. srpna Třebíč – Písek
Čtvrtek 23. srpna Třebíč – Znojmo
Čtvrtek 30. srpna Třebíč – Havlíčkův Brod (utkání mimo Reg. pohár)
Úterý 4. září Třebíč – Olomouc
28
29
ČERVENEC - SRPEN 2012
MĚSTSKÁ KNIHOVNA V TŘEBÍČI
PŮJČOVNÍ DOBA O PRÁZDNINÁCH
Ústřední budova, Hasskova ulice
Uzavření z důvodu dovolené: pondělí 23. července - pátek 3. srpna 2012 kromě
internetové studovny.
Internetová studovna: otevřena denně 8:30 – 18:00 hod. (v době uzavření ústřední
budovy 23. 7. – 3. 8. přestávka 11:30 -12:00 hod.).
Dětské oddělení: otevřeno PO, ST, ČT: 8:30 -11:00, 12:00 – 18:00 hod. (23. 7. – 3. 8.
zavřeno).
Denní tisk bude k dispozici na pobočce Modřínová v půjčovních hodinách pobočky.
Půjčovní doba na pobočce Modřínová
PO, ST, ČT: 8:30 – 12:00, 12:30 – 18:00 hod.
Půjčovní doba na pobočce Borovina
Uzavření z důvodu dovolené: pondělí 6. - pátek 17. srpna 2012.
PO, ST, ČT: 8:30 – 12:00, 13:00 -18:00 hod.
PŘICHÁZELI Z NEBE.
Úterý 26. 6. 2012, 16:30 hod., sál hudebního oddělení. Přednáší ing. Jiří Kabát.
Přednáška o osobnostech atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda
Heydricha 27. května 1942, který byl ojedinělým a velmi unikátním diverzním
atentátem na představitele nacistických ozbrojených sil v průběhu celé 2. světové
války.
FRANCOUZSKÝ KLUB
FRANCOUZSKO-ČESKÁ HUDEBNÍ AKADEMIE TELČ, 18. ROČNÍK. ZÁJEZD NA KONCERT
STUDENTŮ AKADEMIE.
Neděle 8. července 2012, 19:00 hod., kostel sv. Jakuba v Telči. Vstupné dobrovolné na
místě.
30
Odjezd autobusu 15:00 hod., stanoviště Sucheniova ulice vpravo u autobusového
nádraží. Autobus zdarma. Záloha 100,- Kč. Záloha je vratná při nástupu do autobusu,
při neodhlášené neúčasti propadá. Návrat do 22:00 hod.
Postup přihlašování: osobně, tel.: 568 619 523, email: [email protected] .
Projekt "Francouzský klub 2012" byl finančně podpořen městem Třebíč.
PÉTANQUE - "BOULES" ČILI KOULENÁ. Motto: "Nikdy není špatné počasí, jsou jen
špatně oblečení hráči!"
Čtvrtek 5. července a 2. srpna 2012, 17:00 hod., hřiště sportovního areálu
Laguna v Třebíči. Koule jsou zajištěny, pravidla si připomeneme na místě a během
hry. Hra je určena pro všechny bez rozdílu věku a jde především o příjemně strávený
letní podvečer s rodinou nebo přáteli.
VÝSTAVY
PASIVNÍ DOMY
2. července – 31. srpna 2012, hudební a dospělé oddělení.
Výstava se koná ve spolupráci s Centrem pasivního domu Brno. Projekt „Energie pro
všechny“ byl finančně podpořen městem Třebíč.
KOČKA LEZE DÍROU, PES OKNEM
Do 30. září 2012, dětské oddělení - Výstava prací dětí z družiny ZŠ Kpt. Jaroše.
VESELÉ DVOJICE
2. července – 31. srpna 2012, pobočka Modřínová - Výstavu obrázků z barevných
papírů připravila Kateřina Grulichová.
TŘEBÍČSKÉ „MATEŘSKÉ“ CENTRUM VYSTAVUJE
2. července – 31. srpna 2012, pobočka Borovina.
Výstava prací klientů Třebíčského „mateřského“ centra. Výstavu připravila Jolana
Halová.
[^Ð\QLTIXWLTIPaL^MĆM
)3+-"XĆM[\I^JIJa\W^ÌPWRÄLZI
za 89 990,- bez DPH
XÄ\MêVÐ[TM^IVISW]XMTVa
[TM^IVIL^MĆM
[TM^IVI^QVaTaIXWLTIPa
[TM^IVI[^Ð\QLTI
Tyto akce platí do 30. 7. 2012
KERAMA, s.r.o.
3]JQ}W^I<ĆMJÐê
Tel./fax: 568 847 360
Mobil: 603 541 009
WWW.KERAMA.CZ
Download

Třebíčský zpravodaj č. 6/2012