Notové materiály pro
doplnění výuky hudební části
předmětu umění a kultura
Martina a Kryštof Spiritovi
Dokument obsahuje osm skladeb vhodných k použití při výuce hudby na čtyřletých gymnáziích. Jedná
se především o sborové partitury, protože jejich praktické provozování je pro žáky na nehudebních
školách nejdosažitelnější. Jsou samozřejmě využitelné i ve školním pěveckém sboru. Ke každé skladbě
je uveden krátký komentář, nejčastěji informace o vzniku skladby či o autorovi, popřípadě stručný
výklad o hudební formě. Komentář ke skladbě De terra Christus je hudebně teoretický. Skladby jsou
vybrány tak, aby byly co nejrozmanitější, netvoří však žádný celek.
Notový materiál je určen pouze pro studijní účely!
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
Neoficiální studentská hymna Gaudeamus igitur zpívaná či hraná při různých akademických
příležitostech (promoce, imatrikulace etc…) je velmi známá. Traduje se, že je nejstarší dochovanou
studentskou písní ze 13. století, nicméně tento fakt není podložen. (Text dvou slok dnešního
Gaudeamu nalezneme i v latinském rukopise z roku 1267, nicméně souvislost s dnešní studentskou
hymnou není přesně doložená.) Píseň patrně procházela dlouhým vývojem, finální verzi tak, jak ji
známe dnes, vytvořil student teologie Christian Wilhelm Kindleben (1748 – 1785), publikována byla
v roce 1781. Původní latinský text (s některými germanismy) byl téměř ironický, oslavoval radosti
(především pijácké a erotické) studentského života. Textových slok existuje celá řada, zpívají se
většinou dvě nebo čtyři nejznámější.
Český překlad vybraných slok:
Radujme se tedy,
dokud jsme mladí:
po radostné mladosti,
po žalostném stáří
budeme patřit zemi.
Náš život je krátký,
zakrátko se skončí;
smrt přijde rychle,
uchvátí nás krutě,
nikdo nebude ušetřen.
Kde jsou ti, kdo před námi
byli na světě?
Odkráčejte do nebes,
přeneste se do pekel - oni tam již byli.
Ať žije akademie,
ať žijí profesoři,
ať žije každý student,
ať žijí všichni studenti,
vždy ať v květu jsou!
2
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
Stupnice: moll, dur
překlad:
ad: Ze země vystoupil do nebe Kristus, jenž předtím sestoupil z nebe.
Přirozenou mollovou stupnici nazýváme aiolská. Půltóny má mezi druhým a třetím stupněm a mezi
pátým a šestým stupněm. Základní řada je a moll (od a do a) – bez předznamenání, mollové stupnice
s křížky stavíme na pátém stupni stupnice předešlé, s béčky na čtvrtém stupni předešlé.
Mollová stupnice se často využívá ve dvou obměnách.
Harmonická zvyšuje sedmý stupeň o půltón.
Melodická stupnice směrem vzhůru kromě sedmého stupně zvyšuje
zvyšuj i šestý – melodická moll se tedy
od durové liší pouze ve třetím stupni. Klesající stupnice zvýšení šestého a sedmého stupně
nerespektuje, je tedy shodná s klesající aiolskou.
3
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
Pro srovnání uvádíme ještě kánon v durovém tónorodu.
4
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
Ove sì in fretta il piede sì in fretta il piè movi o mio ben? Se in te beltà si vede Pietade accogli in sen:
Se m’ami, se vivo mii vuoi, Tregua abbian meco ormai gli sdegni tuoi.
Jednou z nových světských forem, které přinesla renesance, bylo tzv. balletto.
ball
Tradičně bylo
provozováno ve spojitosti s tancem. Italské instrumentální balletto bylo psáno převážně pro loutnu
v homofonní sazbě. Vokální se objevilo cca kolem roku 1591 a bylo využíváno cca tři desetiletí. Mezi
skladatele, kteří psali taková baletta
baletta patřil i Giovanni Gastoldi (dle některých zdrojů byl prvním, kdo
poprvé vokální balletto vytvořil). Uvedená ukázka je z jeho sbírky Balletti a tre voci z roku 1594.
5
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
Quam gallina
6
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
Čtyřhlasá skladba pozdně renesančního skladatele Jacoba Handla Galluse (1550 – 1591) Quam gallina
je součástí slavné sbírky Harmoniae Morales (první kniha, č. 7) vydané v Praze v roce 1590. Ačkoliv
skladba má určité rysy italského madrigalu nebo francouzského chansonu, je nezvykle na komický
latinský text. Mluví se v něm o slepici, která kvoká před a po snesení vejce. Jedná se samozřejmě o
ironii, je to odpověď autora kritikům, kteří jej obviňovali z přílišné závažnosti a těžkosti jeho
polyfonních skladeb. Skladatel kvokání slepice umístěné do textu zvukomalebně přenesl i do zpěvních
hlasů. Quam gallina je vděčná skladbička objevující se v repertoáru pěveckých sborů stejně jako jiné
vážnější kompozice tohoto slovinského skladatele žijícího převážnou část svého života na Moravě a
v Čechách.
(originál skladby je v tónině C dur)
7
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
Jedna z dnes nejznámějších německých koled Maria durch ein Dornwald ging byla původně
regionální poutní písní. Vypráví legendu o keři s trny, na kterém vykvetly růže, když kolem nich prošla
těhotná Panenka Marie. Nepodložené zmínky o existenci písně sahají až do 16. století, nejstarším
dochovaným pramenem je tisk z roku 1850. V této versi měla koleda sedm slok, v textu kombinuje
motivy Marie, dítěte, rozkvetlého keře a Ježíšova křtu. V polovině 19. století se píseň jako tří-sloká
rozšířila nejprve po Duryňsku a později i dále do světa. Dnes patří mezi velmi známé a často
upravované pro sólové hlasy s doprovodem, pro sbory i pro jiná obsazení.
8
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
9
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
Velmi známá melodie rabbiho Israela Goldfarba (zde ve čtyřhlasé sborové úpravě)
zhudebňuje židovský text Shalom aleichem. Jedná se o tradiční píseň, která se dle židovských
náboženských tradic zpívá v předvečer svátku šabat (den odpočinutí – sobota). Tento den je určen
k tomu, aby si lidé fyzicky odpočinuli a občerstvili se čtením náboženských knih a modlitbami. Svátek
začíná v pátek večer. V textu shalom aleichem jsou vítáni dva andělé, kteří mají doprovodit židy ze
synagogy na místo, kde budou trávit šabat. Podle Talmudu dobrý anděl přináší požehnání domu,
který je na šabat připraven. Text shalom aleichem byl mnohokrát zhudebněn, uvedená melodie však
patří mezi nejznámější. Pochází z roku 1918 a stala se víceméně lidovou a populární po celém světě.
S mírnou nadsázkou je někdy označována jako píseň přinesená Mojžíšem z hory Sinaj. Samotné
dvojsloví shalom aleichem je též hebrejským pozdravem zvěstujícím pokoj.
text v hebrejštině:
‫שָׁלוֹם ֲעלֵיכֶם ַמ ְל ֲאכֵי הַשָּׁ ֵרת ַמ ְל ֲאכֵי ֶעלְיוֹן‬
‫ִמ ֶמּלְֶך ַמ ְלכֵי ַה ְמּ ָלכִים ַהקָּדוֹשׁ בָּרוְּך הוּא‬
‫בּוֹ ֲאכֶם ְלשָׁלוֹם ַמ ְל ֲאכֵי ַהשָּׁלוֹם ַמ ְל ֲאכֵי ֶעלְיוֹן‬
‫ִמ ֶמּלְֶך ַמ ְלכֵי ַה ְמּ ָלכִים ַהקָּדוֹשׁ בָּרוְּך הוּא‬
‫בּ ְָרכוּנִי ְלשָׁלוֹם ַמ ְל ֲאכֵי ַהשָּׁלוֹם ַמלְאָכִי ֶעלְיוֹן‬
‫ִמ ֶמּלְֶך ַמ ְלכֵי ַה ְמּ ָלכִים ַהקָּדוֹשׁ בָּרוְּך הוּא‬
‫צֵאתְ כֶם ְלשָׁלוֹם ַמ ְל ֲאכֵי ַהשָּׁלוֹם ַמלְאָכִי ֶעלְיוֹן‬
‫ִמ ֶמּלְֶך ַמ ְלכֵי ַה ְמּ ָלכִים ַהקָּדוֹשׁ בָּרוְּך הוּא‬
10
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
11
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
12
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
13
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
14
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
15
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
Autorem dvou jazzových duchovních skladbiček Jubilate Deo a Gratias agimus pro sbor a klavír je
německý varhaník, skladatel a pedagog Johannes Matthias Michel (*1962). Působí v Mannheimu, kde
je ředitelem kůru v Christuskirche, vede Mannheim Bach Choir a vyučuje na Státní hudební akademii
hru na varhany. Jako skladatel se zaměřuje převážně na duchovní hudbu, ve které ale hojně využívá
nejrůznější jazzové prvky. Tyto tříhlasé skladby jsou původně určeny pro doplnění bohoslužby.
Zhudebňují duchovní texty, i když oproti liturgii poněkud upravené. V Gratias agimus je to několik
veršů z části Gloria mešního ordinária, v Jubilate Deo pak výběr ze žalmových veršů.
16
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
Spirituál – je duchovní píseň pocházející z afroamerického folklóru. Jejími původními tvůrci jsou
Američané s africkými předky, kteří byli do Spojených států přivezeni jako otroci. V hudebním jazyce
spirituálů tedy najdeme mimo jiné prvky původního afrického folklóru
folklóru (především v rytmické složce),
který se však mísí s americkou hudbou. Ačkoliv se to zdá překvapivé, vlivy hudby původních
indiánských obyvatel Ameriky nejsou ve spirituálech příliš patrné. Písně mají především starozákonní
náměty (novozákonní najdeme spíše
spíše u tzv. gospel songů), popřípadě se pojednávají o cestě do ráje
nebo na svobodu. Spirituály byly původně prováděny v rámci bohoslužeb celou náboženskou obcí,
sborová podoba je jim tedy vlastní, později prorazily na pódia ve speciálních koncertních úpravách.
úprav
Kánon – je kontrapunktická forma založená na principu přísné imitace. Technika kánonu je velmi
stará, její počátky sahají až do 12. stol, ačkoliv označení kánon někdy bylo používáno pro některý
z druhů imitace popřípadě pro fugu jindy pro způsob, jak z jednoho hlasu odvodit vícehlasý projev.
Každopádně v dnešním slova smyslu se jedná o melodii, kterou lze v určitém okamžiku doslovně
opakovat, aby dohromady vznikl hudebně logický celek. Kánony jsou někdy propracovány natolik
důmyslně, že se dají provádět
ět nejen v primě, ale někdy i v tercii, kvintě nebo horní či spodní oktávě
popřípadě v protipohybu či pozpátku tzv. račím způsobem.
17
Notové materiály pro doplnění výuky
hudební části předmětu umění a kultura
Literatura:
Černý, Jiří a kol. Hudba v česk ých dějinách. Praha: Supraphon, 19 83.
Hrčková, Naďa. Dějiny hudby II, renesance. Bratislava: Ik ar, 2004.
Janeček , Karel: Hudební formy. Praha: St átní nakladate lství krásné literat ury,
hudby a umění, 1955.
Kol. autorů. Slovník české hudební k ultur y. P raha: Supraphon, 1997.
Kol. autorů. Židé, dějiny a k ult ura. Praha: Židovské muzeum, 2001.
Poledňák, Ivan: Úvod do pr oblem atik y hudby jazzového okruhu. Olomouc:
Universita Palackého, 2000.
Smolka, Jaroslav a kol. Dějiny hudby. Praha: Togga, 2001.
Vítková, Eva: A Litt le Jazz Mass – booklet CD . Praha: Bohemiamusic, 2010.
http://wikipedia.org
18
Download

Notové materiály pro doplnění výuky hudební části předmětu umění