TÉMA
2
LIDOVÉ NOVINY
Pondělí 4. března 2013
Expo Milán 2015 – Se zaplacením českého pavilonu mají poprvé pomoci soukromníci
Nové místo pro blob: Milán
Babiš
do toho
zatím nejde
Česká výprava chystá na
Expo 2015 v Miláně vnitřní
expozici s pracovním
názvem Laboratoř života.
PRAHA Českou účast na světo-
Ve hře jsou zatím tři koncepty. Výběrové
řízení na dodavatele pavilonu bude
vyhlášeno v červnu.
„Přírodní styl“ jako
variace na farmu
Čapí hnízdo
Předlohou této podoby pavilonu
je už existující hospodářská
budova vzniklá rekonstrukcí
dvora Semtín nedaleko Benešova.
Navrhl ji architekt Jiří Javůrek.
Jde o konstrukci nosných žeber
z lepeného dřeva a skleněného
opláštění, kolem něhož je z kmenů
spleten termoizolační a stínicí věnec.
„Organický styl“ podle
zesnulého architekta
Jana Kaplického
Organizátoři získali souhlas
vdovy po Kaplickém, aby
pracovali s nerealizovanou studií
inspirovanou architektovými
návrhy. Zejména se jedná o blob,
tedy návrh na budovu Národní
knihovny původně plánovanou
na pražské Letné. Případné
„přetavení“ návrhu z papíru do
praxe by představovalo finančně
i materiálově nejnáročnější
variantu pavilonu.
FOTO MAFRA TOMÁŠ HÁJEK /ARCHIV / ZR
vých výstavách zatím vždycky
plně hradil stát. V případě milánského Expa, které se bude konat
od května do října roku 2015, to
má být poprvé jinak. Čeští organizátoři počítají se zapojením „donátorů“, tedy firem.
„Projekt takového rozsahu na
bázi spolufinancování veřejného
a soukromého sektoru u nás ještě
nikdo nerealizoval,“ řekl Jiří František Potužník, generální komisař
české účasti na Expu.
Celkové náklady na výstavu
by se podle něj měly pohybovat
od 180 milionů po 260 milionů
korun. Vláda přislíbila uvolnit
60 milionů, 70 milionů zbylo
jako hospodářský výsledek
z Expa 2010 v čínské Šanghaji.
Zbytek chtějí organizátoři získat
od dalších subjektů – třeba krajů
nebo soukromých firem –, přičemž konkrétní představu o zájmu investorů by měli mít do konce března. „Už dnes je jasné, že
se příspěvky soukromého sektoru
a dalších partnerů mohou pohybovat v řádech desítek milionů korun,“ upřesnil Potužník.
Jeho tým jednal například s miliardářem Andrejem Babišem,
mimo jiné majitelem farmy Čapí
hnízdo, která je jednou ze zvažovaných předloh budoucího českého pavilonu, s Jihočeskou univerzitou či například s pražskou zoo.
Většina debat ohledně financování je však teprve v začátcích. Třeba Babišovi se náklady zdají vysoké a tak, minimálně prozatím, zájem investovat nemá. Ředitel zoo
v Troji Miroslav Bobek připustil,
že k jedné schůzce s Potužníkem
došlo, ovšem případnou účast na
Expu „ještě ani neprobral s kolegy“.
V červnu Potužník plánuje vypsat výběrové řízení, které bude
obsahovat podmínky vystavovatelů, provozovatele a požadavky
partnerů, respektive přispěvatelů.
„V optimálním případě – a je
to jedna z variant – bychom chtěli
vysoutěžit institut nebo subjekt,
který nám pavilon na šest měsíců
Expa pronajme a tuto budovu potom bude moci třeba dál provozovat,“ dodal Potužník.
Jeho tým se nyní chystá dohodnout s italskou stranou na vhodném pozemku pro pavilon. Nebude to jednoduché, protože 80 procent z nich už je rezervováno. vef
„Hi-tech styl“
Jde o technickou
studii. Existuje jen
v teoretické rovině
coby tři atomy kyslíku
v úhlu 127 stupňů.
V jednom je projekční
plocha a hlediště, ve
druhém restaurace
s kancelářemi, ve
třetím galerie.
Dokončení ze strany 1
Čapí hnízdo je originální konstrukcí nosných žeber z lepeného dřeva
a skleněného opláštění, kolem něhož je z kmenů spleten termoizolační a stínicí věnec.
„Farma slouží jako jízdárenská,
víceúčelová hala. Ale její rozměry
a typologie se docela dobře dají
aplikovat i na záměry pavilonu pro
Expo,“ vysvětlil architekt Javůrek.
K unikátnímu návrhu ho inspirovalo opravdové čapí hnízdo. V době,
když Babiš pozemek koupil, trůnilo na komíně původního statku.
Vzhledem k tématu nadcházejícího
Expa by podle Javůrka mohl být
dřevěný spletenec dobrou volbou.
„Dokládá určité ekologické myšlení,“ podotkl architekt.
Jakousi počáteční variantou stanovující předpokládanou velikost,
účel a náklady pavilonu je technická studie inspirovaná molekulou
ozónu. Jedná se o tři atomy kyslíku, z nichž jeden plní expoziční,
druhý projekční a třetí restauračně-administrativní funkci. Dosavadní návrhy nemusí být podle Potužníka konečné.
Vnitřní expozice má být „jasná,
čitelná a schopná prezentovat Českou republiku jako studnu vědomostí a nápadů“.
Proč Expo?
Kvůli Pařížanům
Světová výstava, dnes zvaná
Expo, je mezinárodní přehlídka
průmyslu a kultury jednotlivých
zemí. Pořádá se od poloviny
19. století.
■ Oficiálním pořadatelem
prestižní akce je Bureau of
International Expositions (BIE).
■ Pojmenování Expo se poprvé
ujalo v roce 1937 – i když zatím
neoficiálně. Mohou za to Pařížané,
kteří svou výstavu začali
familiárně přezdívat l’Expo.
Oficiálním názvem se Expo stalo
v roce 2000 při výstavě
v německém Hannoveru.
■ Co do počtu návštěvníků bylo
zatím nejúspěšnější v historii Expo
2010 v Šanghaji. Pavilony přilákaly
73 milionů lidí. Světová výstava
v Ósace, která v roce 1970
zaznamenala druhý největší nával
(64 milionů vstupů), zase přinesla
historicky největší zájem o české
vystavovatele. Do čs. pavilonu
přišlo 11 milionů lidí.
■
Komunisté za úspěch na výstavě trestali
Nejvíce jsme svět překvapili
v Bruselu v roce 1958. Tehdy
byl náš pavilon oceněn Zlatou
hvězdou, říká historik
Jaroslav Halada.
V ERONIKA BERN Á
LN Kdy se Česko, respektive Čes-
koslovensko poprvé zúčastnilo
světové výstavy?
Poprvé se mladá republika prezentovala na velké mezinárodní vý-
stavě konané v letech 1922 až 1923
v Riu de Janeiro u příležitosti stého
výročí nezávislosti Brazílie.
Ovšem dějištěm první skutečně světové výstavy, jíž se Československo oficiálně zúčastnilo jako suverénní stát, byla Barcelona v letech
1929 až 1930.
LN Tam jsme si ale vlastní pavi-
lon nepostavili...
Ne. Instalovali jsme jen interiérovou expozici navrženou Richardem Klenkou. Vlastní pavilon postavila Československá republika
až na Světové výstavě v Chicagu
v letech 1933 až 1934.
LN Kdy byla naše země na světové výstavě nejúspěšnější?
Nejvíce jsme svět překvapili
v Bruselu v roce 1958. Tehdy byl
náš pavilon oceněn Zlatou
hvězdou pro nejlepší ze všech na
výstavišti. Zaujali jsme uměleckým zpracováním i těch nejvšednějších věcí – včetně obráběcích
strojů či energetiky. Návštěvníci
československého pavilonu byli
uchváceni Laternou magikou
nebo polyekranem. Úspěch však
nespadl z nebe. Mladí autoři sbírali zkušenosti už v Bruselu v roce
1935, v Paříži v roce 1937, ale
i v New Yorku v letech 1939
a 1940.
která přinesla zatím absolutně největší návštěvnost československých i později českých pavilonů
na světových výstavách. Přišlo
téměř 11 milionů návštěvníků.
bylo mnoho umělců, ale i zaměstnanců kanceláře generálního komisaře potrestáno a perzekvováno.
LN Zopakoval se od té doby po-
LN Jak na úspěch Čechoslováků
v Ósace tehdy nahlížel komunistický režim?
Umělecky laděná expozice
byla protestem českých a slovenských umělců proti okupaci Československa armádami „spřátelených států“. To se komunistům nehodilo do krámu, takže za úspěch
Expu 2015?
Šance je tu vždy, ale musí být
splněno ještě několik důležitých
podmínek – dostatek času, financí
a klidu na přípravu. Mnoho faktorů nám hraje do ruky – máme styčné plochy s italským kulturním
prostředím, Italové k nám rádi jezdí, líbí se jim Češky...
dobný úspěch?
V Montrealu v roce 1967. Opět
jsme návštěvníky nadchli kvalitní
expozicí, unikátním nápadem
v podobě Kinoautomatu, polyvizí
a diapolyekranem. A nesmíme zapomínat ani na Ósaku v roce 1970,
LN Jaké dáváte Česku šance na
FOTO INTERNET / ZR
1922 až 1923 Rio de Janeiro
Československo se tehdy poprvé prezentovalo na velké
mezinárodní výstavě konané v Riu de Janeiro u příležitosti
stého výročí nezávislosti Brazílie. Postavilo přízemní
pavilon o rozloze 600 metrů čterečních podle návrhu
architekta Pavla Janáka ve stylu obloučkového slohu
(zvaného také rondokubismus).
1967 Montreal
Tento rok byl ve znamení velkých očekávání.
A při výstavě v Montrealu se je podařilo
naplnit. Návštěvníci si pochvalovali třeba
Kinoautomat, jehož spolutvůrcem byl
scenárista a režisér Radúz Činčera. O nadšení
davů vypovídaly i dlouhé fronty, které
každodenně obtáčely československý pavilon.
1929 až 1930 Barcelona
Československo se poprvé oficiálně
zúčastnilo skutečné světové výstavy.
Jejím dějištěm byla Barcelona.
Vlastní pavilon si však nepostavilo,
jen instalovalo interiérovou expozici
navrženou Richardem Klenkou.
1933 až 1934 Chicago
Československo si na světové výstavě
poprvé postavilo pavilon v Chicagu.
Výstavně maximálně účelnou
a moderně pojatou budovu vytvořil
Kamil Roškot (plocha 1000 metrů
čtverečních, vystavovalo 70 firem).
1970 Ósaka
Rozpolcený pocit mohli mít Čechoslováci
z výstavy v Ósace. Pavilon sice přilákal historicky
nejvíce návštěvníků – téměř 11 milionů, ovšem
umělce i členy výpravy následně potrestal
totalitní režim. Dlouhodobě perzekvováni
byli třeba ředitel pavilonu Zdeněk Koudelka
a generální komisař Miroslav Galuška.
1958 Brusel
Jednoznačně největší úspěch
Československa na světové výstavě přišel
v Bruselu. Pavilon byl oceněn Zlatou
hvězdou pro nejlepší ze všech na výstavišti.
Návštěvníky uchvátila Laterna magika nebo
polyekran (originální promítací systém).
2010 Šanghaj
Český pavilon si vysloužil stříbrnou medaili za
nejkreativnější expozici. Šlo o první ocenění od
Montrealu. Česká výprava zaujala třeba vystavením
reliéfů z Karlova mostu, na kterých jsou výjevy ze
života Jana Nepomuckého. Pavilon zůstal v Číně. Za
33 milionů korun si jej koupila Farma československočínského přátelství z provincie Che-pej.
Download

Nové místo pro blob: Milán