Podnikání za hranicemi
Interview
BYZNYS V MAROKU
MAROKO JE PRO ČESKÉ FIRMY
TRHEM BUDOUCNOSTI
ANTONÍN KOKEŠ
MAJITEL ALBI POSUNUL
HRANICE VKUSU ČECHŮ
strany 16–17
strany 12–15
pondělí,
16. června 2014
č. 05
Měsíční příloha Hospodářských novin – Samostatně neprodejné
www.IHNED.cz
RŮST SE SILNOU ZNAČKOU
Franšízing je v Česku na vzestupu. Loni už
u nás působilo 219 franšízových konceptů,
z více než 60 procent jde přitom o české
značky. Výhody franšízingu objevili i menší
podnikatelé, kteří s cizí pomocí expandují
rychleji a levněji.
Success story
Nejzajímavější tváře, které v Monte
Carlu soutěžily o titul EY Světový
podnikatel roku. strany 18–21
Marketing
Autopark
Zákazníci si oblíbili on-line chat.
Pro firmy je to velká příležitost.
Skútr ve firmě
uspoří čas i peníze
strany 22–23
strany. 26–27
2
Podnikání
pondělí, 16. června 2014
Obsah
Editorial
Téma
Marketing
Franšízing aneb růst
se silnou značkou
Na zákaznickém chatu lze nejlépe získat důvěru zákazníků
Spotřebitelé si oblíbili on-line chat. Pro firmy je to velká
příležitost, jak je oslovit a nabídnout jim víc.
Osm rad, jak expandovat
prostřednictvím franšízy
Nejúspěšnější podnikatelé
začínají zpravidla od nuly, říká
v rozhovoru prezident České
asociace franchisingu Jan Gonda.
Právníci radí, jak ochránit vlastní značku.
Pohled franšízantky a franšízora – příběh prodejkyně
kosmetiky Yves Rocher a spolumajitele sítě obchodů
s farmářskými potravinami Náš grunt.
strany 22–23
strany 4–11
Technologie
Klávesnice, které vás nenechají
při práci na holičkách
Recenze čtyř modelů profesionálních
klávesnic vhodných do kanceláře.
strany 24–25
Autopark
Interview
Majitel Albi posunul hranice
vkusu Čechů
Rozhovor s podnikatelem
Antonínem Kokešem, jehož
společnost Albi předělala finskou
hru na populární Česko a naučila lidi
dávat si vtipná přáníčka.
strany 12–15
Podnikání za hranicemi
Maroko je pro české firmy
trhem budoucnosti
Češi mohou Maročanům nabídnout
evropskou kvalitu levněji
než Němci, Francouzi či Španělé.
strany 16–17
Success story
Nejzajímavější tváře, které se v Monte Carlu ucházely
o vítězství v prestižní soutěži EY Světový podnikatel roku
Norsko: Převážení živých
ryb je věda
Nový Zéland: Globální byznys
lze dělat i z konce světa
Slovensko: Uspěli díky specializaci
Skútr ve firmě uspoří čas
i náklady na provoz
HN se ptaly firem na jejich
zkušenosti s provozem skútrů.
strany 26–27
Právo
Bezpečnost práce je třeba nejen školit, ale i kontrolovat
Jaké povinnosti má zaměstnavatel v oblasti bezpečnosti práce
a jaké sankce mu hrozí za jejich porušení. Klíčem je prevence.
strany 28–29
Start-up
Nenechte si zhatit byznys
právními omyly
Investorka Margareta Křížová
radí v novém seriálu začínajícím
podnikatelům. Tentokrát poradí, jak
nenaletět na spolupráci bez smlouvy.
Brněnský start-up odhalí zloděje
podle otřesů půdy
Firma Vesys Electronics vyvinula
zařízení se seizmickými čidly, které
má ochránit lesy a průmyslové areály.
strany 30–31
strany 18–21
PODNIKÁNÍ – PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN, ČÍSLO 5 / 16. 6. 2014 • Ředitel redakcí Vladimír Piskáček • Šéfredaktor HN Martin Jašminský •
Art director Jan Vyhnánek • Vedoucí přílohy Jan Záluský ([email protected]) • Autoři Jan Záluský, Lucie Peláková, Jan Markovič, Marek Král,
Jan Januš, Ondřej Šafránek, Veronika Šmídová • Fotoprodukce Jan Vacek • Grafika Kristýna Kněžková, Jaroslav Novák, Jan Stejskal • Inzerce Rudolf
Pavlíček (tel.: 233 071 765, [email protected]) • Adresa redakce Pernerova 673/47, 180 07, Praha 8 • Tisk Europrint a. s. • Samostatně
neprodejné • economia.ihned.cz/produkty-a-sluzby/nase-tituly/podnikani
Jan
Záluský
[email protected]
K
aždý rok v červnu
se do monackého
Monte Carla sjedou nejlepší světoví podnikatelé, aby soutěžili, kdo stane na stupni
nejvyšším. Každoročně se
mezi finalisty objeví i český vítěz soutěže, kterou
pořádá poradenská společnost EY. Letos se jím
stal majitel královédvorské Juty Jiří Hlavatý. V kuloárech se šeptalo, že má
díky rozsáhlým aktivitám
své firmy v zahraničí šanci vyhrát. Byl by to první
vítěz ze středoevropského
regionu v historii soutěže,
která vznikla v USA v roce
1986. I když nakonec nevyhrál, ukázal všem přítomným, že v Česku není
nouze o silné podnikatelské příběhy. Příběhy zajímavých zahraničních finalistů najdete uvnitř tohoto
čísla přílohy Podnikání.
Někdo z národních vítězů možná rozšířil své podnikání i díky franšízingu.
Expanze firmy prostřednictvím partnerů, kteří
podnikají za své peníze pod
vaší značkou, je osvědčený
způsob, jak zvýšit povědomí o svém byznysu a získat
větší podíl na trhu. Rady,
jak expandovat pomocí
franšízy, přinášíme v hlavním tématu čísla. V něm se
rovněž dozvíte, co dělat,
aby vám obchodní partneři značku neukradli.
V tomto čísle vás čeká
také profilový rozhovor
s Antonínem Kokešem, jehož firma Albi baví už 23 let
české zákazníky vtipnými
přáníčky a společenskými
hrami.
Kolega Jan Markovič
vám poradí, jak využít ke
služebním cestám skútr,
a Lucie Peláková vás seznámí s výhodami komunikace s klienty pomocí on-line
chatu. Hezké léto!
HN046201
„OneNet akceleruje
náš byznys “
Nyní se můžete soustředit jen na své podnikání.
OneNet řešení spolehlivě zabezpečí všechny
telekomunikační a IT potřeby vaší firmy.
Více na vodafone.cz/onenet
Vodafone
Power to you
4
Podnikání
pondělí, 16. června 2014
Téma
Osm rad, jak expandovat p
Franšízing patří
k nejbezpečnějším
druhům podnikání
Přinášíme rady, jak
správně nastavit jeho
koncept a vydělávat
Jan Záluský
[email protected]
E
xpanze vlastní firmy
může být jednodušší,
když pod vaší značkou
podnikají další lidé,
jimž prodáte franšízovou licenci. Za používání vašeho
know-how vám mohou měsíčně odvádět procenta z tržeb nebo platit paušální částku. A vaše značka se na trhu
stane viditelnější.
Český trh franšízingu zažívá neustálý růst – zatímco
v roce 2010 působilo v tuzemsku 150 franšízových systémů,
loni už jich bylo 219. Ve více
než šedesáti procentech šlo
přitom o české značky. Vyplývá to z Franchising Reportu
2013, který vypracovala mezinárodní poradenská společnost PROFIT system.
Rozšiřování byznysu pomocí franšíz má tu výhodu,
že u nich hrozí menší riziko
podnikatelského neúspěchu.
„Franšízanti ihned využívají
sílu značky, díky níž snadněji
a rychleji osloví nové zákazníky. Podle světových průzkumů patří franšízing k nejbezpečnějšímu druhu podnikání
s úspěšností rozjezdu nového
podniku kolem 85 procent,“
říká Petra Ritschelová, výkonná manažerka České asociace
franchisingu.
HN připravily ve spolupráci
s odborníky rady, jak franšízing použít k expanzi.
1.
Zjistěte, zda je váš
byznys vhodný pro franšízu
Ne každé podnikání je vhodné k rozvoji prostřednictvím
franšízování. Výhodu mají
obory, kde lze jednoznačně
a podrobně popsat provozní postupy a pak je předat
někomu dalšímu. „Dobře to
funguje třeba u gastronomických konceptů. V restauraci
stanovíte, jak se má správně
obalovat řízek, u poradenství
a konzultačních služeb ale
franšízantovi hůře předáte
zkušenosti, jak má klientům
radit. Nicméně to jde,“ říká
Barbora Štanglová ze společnosti PROFIT system.
Hůře se také franšízuje značka podnikající ve více oblastech. V tom případě odborníci radí vybrat jen jednu z nich.
Franšíza není vhodná ani pro
firmu vyrábějící specializované produkty či komponenty.
„Vyrábím-li jedinečné mikroskopy, nebudu si na vlastním
trhu vytvářet konkurenci,“ vysvětluje ředitel PROFIT systemu Marek Halfar.
2.
Zhodnoťte úspěšnost
vašeho podnikání
Myšlenka, že vám s rozvojem
firmy pomohou jiní, je lákavá. Nerealizujte ji ale dříve,
než si ověříte, že váš koncept
opravdu funguje. „V mnoha
případech se stává, že franšízoři nemají dostatek zkušeností s vlastním podnikáním
a chtějí do systému zatáhnout
jiné. Klientům proto doporučuji, aby si nejprve vyzkoušeli
pilotní projekt v podmínkách,
které bude mít franšízant,
pak situaci vyhodnotili a až
následně začali připravovat
franšízový systém,“ radí franšízový poradce Martin Jonáš
ze společnosti Ad-vise.
Odborníci doporučují, aby
potenciální franšízor provozoval alespoň jeden pilotní
podnik po dobu nejméně dvanácti měsíců. V kratší době se
nepodaří důkladně otestovat
nápad, zjistit, jakým sezonním vlivům podléhá, jakou má
na trhu konkurenci a zda nabízené výrobky či služby nejsou
závislé na módních trendech.
Čím déle firma funguje, tím
lépe také bude moci franšízor
odhadnout dobu potřebnou
pro rozjezd další provozovny.
„Především však podnikatel
bude mít materiál k tomu,
aby mohl pečlivě připravit
podnikatelský plán a finanční východiska pro potenciální
franšízanty,“ doplňuje Marek
Halfar.
3.
Prozkoumejte
možnosti trhu
Jestliže je váš současný byznys úspěšný, je třeba zjistit,
kde dále by o vaše produkty či
služby mohl být zájem. Za pomoci franšízových partnerů
můžete lépe proniknout například do regionů, protože
konkrétní lokalitu a tamní
zákazníky znají nejlépe místní lidé.
Je ale nutné si rozmyslet
budoucí hustotu sítě poboček. „V případě příliš husté sítě by mohlo docházet
ke kanibalizaci zákazníků
mezi jednotlivými franšízanty. Obvykle se územní exkluzivita uděluje franšízantům
pro větší město či okres,“ popisuje Halfar.
Současným trendem jsou
takzvané mikrofranšízy – firmy otevírají malé pobočky
v menších městech, kde by
si na sebe velká provozovna
nevydělala. Náklady na menší prostory a méně personálu totiž nevyžadují tak velký
objem tržeb. „Značku tak dostáváme do měst, kde bychom
obchod sami neutáhli. Místní
franšízanti mají v oblasti plno
kontaktů a marketingové aktivity pořídí mnohem levněji.
Zákazníky najdou třeba tak,
že obejdou místní sportovní
oddíly a nabídnou jim spolupráci,“ líčí majitel outdoorové
značky Husky Petr Brůna.
4.
Stanovte si cíl
expanze a její formu
Při plánování tempa rozvoje
firmy buďte realisté. Díky zapojení franšízantů nemusíte
čekat, až budete mít peníze
na otevření další pobočky. Příliš rychlá expanze však může
způsobit, že nebudete stíhat
kontrolovat kvalitu poskytovaných služeb. Zkušenosti odborníků ukazují, že reálné je
otevřít okolo pěti provozoven
během dvou let.
5.
Pojmenujte výhodu,
kterou můžete nabídnout
Při přípravě franšízového konceptu je nutné se zamyslet nad
tím, čím zaujmout potenciál-
ČESKÝ FRANŠÍZING V ČÍSLECH
FRANŠÍZOVÉ SYSTÉMY V ČESKU
(počet systémů)
2010
služby
93
2011
57
102
2012
124
2013
121
obchod
150
66
168
76
200
98
219
V ČEM FRANŠÍZANTI V ČESKU PODNIKAJÍ
(počet systémů)
Potraviny
29
Gastronomie
26
Oděvy a obuv
24
Realitní služby
23
Maloobchod
19
Krása a fitness
17
Služby (B2C)
12
Bydlení a stavba
11
Kosmetika a zdraví
10
Automoto
10
Vzdělávání
9
Služby pro cestovní ruch
9
Obchodní služby (B2B)
8
Bankovní a finanční služby
Produkty pro děti
ní franšízanty, aby si vybrali
právě vaši značku. Můžete je
oslovit výjimečnými produkty nebo službami, originálním
designem provozovny nebo
třeba netradičním způsobem
obsluhy klientů. „V jedné franšízové síti restaurací se na obsluze zákazníků podílí třeba
modely vlaků,“ říká Halfar.
Mnohem více ale franšízanty zaujmete, nabídnete-li
jim konkrétní výhody, které
jiné sítě neposkytují. Můžete jim pomoci najít vhodné
prostory a finančně podpořit
7
5
jejich úpravu. Franšízanta jistě potěší, když v prvním roce
podnikání dostane širší marketingovou podporu. Lze jít
ale ještě dále. Značce Husky
například franšízanti neplatí
za licenci k podnikání v jejích
barvách. Husky navíc garantuje, že když se podnikateli
nebude dařit, může centrále
vrátit zboží zpět. „Věříme si
v tom, že i když zboží dostaneme zpátky, podaří se nám
ho prodat. Provozujeme také
velkoobchod, takže naše možnosti jsou širší, než jaké mají
www.IHNED.cz
Podnikání
5
pondělí, 16. června 2014
prostřednictvím franšízy
mohli při tvorbě franšízového
systému přehlédnout.
NEJVĚTŠÍ SÍTĚ
(podle počtu franšízových poboček)
TETA drogerie
436
Hudební škola Yamaha
300
Insia
289
Jumping
280
Allianz
270
Hruška
246
FLOP
230
Brněnka
227
Můj obchod (Makro)
212
Fornetti
200
PŮVOD FRANŠÍZOVÝCH ZNAČEK
PŮSOBÍCÍCH V ČESKU
(10 států s největší účastí)
Česká republika
123
USA
14
Itálie
14
Německo
13
Francie
7
Velká Británie
6
Polsko
5
Španělsko
4
Maďarsko
3
Rakousko
3
Zdroj: PROFIT system,údaje za rok 2013
jednotliví franšízanti,“ říká
majitel společnosti Brůna.
Své franšízanty podporuje také Jan Janák, zakladatel
a majitel licence na síť kaváren CrossCafe. „Když se nedaří franšízantovi, nedaří se
ani centrále,“ zdůrazňuje. „Bereme to osobně a snažíme se
přijít na to, proč franšízant nedosahuje plánovaných tržeb.
Nemusí to být tím, že do prodejny přichází málo lidí. Občas
je potřeba franšízanta naučit
více vnímat podnikatelské
principy,“ popisuje Janák.
6.
Vezměte v potaz
názor odborníka
Možná si myslíte, že svůj byznys ovládáte natolik dobře, že
rady odborníka nepotřebujete. Ano, pouze a právě vy znáte vlastní produkty či služby
do nejmenšího detailu. Franšízový poradce má ale zkušenosti s tím, jak koncept nastavit
tak, aby byl snadno přenositelný i do rukou jiného podnikatele. Upozorní vás také na další
důležité aspekty, které byste
7.
Stanovte výši
franšízových poplatků
Ve franšízingu existují dva
druhy poplatků: poplatek za licenci, na jejímž základě může
franšízant podnikat pod vaší
značkou, a pak průběžné poplatky. Ty vycházejí buď z dosažených tržeb, nebo se platí
paušálně. Zda u průběžných
poplatků zvolit první, či druhou variantu, závisí zejména
na tom, o jaký druh podnikání
se jedná.
„Firmám, které podnikají
v oblasti prodeje, doporučujeme, aby vybíraly poplatek podle výše obratu franšízanta.
Částka se obvykle pohybuje
mezi třemi a deseti procenty
jeho měsíčních tržeb. Prodává-li podnik výrobky, získává
je zpravidla od franšízora levněji a ten má dokonalý přehled o tom, kolik zboží franšízant objednal a kolik prodal.
Firmy, které poskytují služby,
by ale měly vyžadovat paušální měsíční platby. Franšízor může obchodnímu partnerovi nanejvýš důvěřovat,
že provedl tolik práce, kolik
vykázal,“ vysvětluje rozdílný
přístup Marek Halfar z PROFIT systemu.
Průběžné poplatky musí
být každopádně nastaveny tak, aby se franšízantovi
v dohledné době vrátily investované peníze. „Obecně platí,
že pokud je doba návratnosti
investice delší než tři roky, nejde o příliš atraktivní byznys,“
upozorňuje Halfar.
8.
Vytvořte závazná
pravidla pro franšízanty
Kromě franšízové smlouvy,
která upravuje vaše vztahy
s franšízanty, je také nutné
připravit takzvaný operační
manuál. Ten musí naprosto
detailně popisovat know-how,
které franšízantům předáváte. „Manuál je jakási kuchařka pro franšízanta. Měl by být
velmi podrobný a popisovat
veškeré postupy, které musí
být při provozování pobočky
pod vaší značkou dodržovány.
Pozornost věnujte i těm sebe-
menším detailům. Jde o to, aby
zákazník,ažpřijdedokterékoli
vaší prodejny, dostal všude naprosto stejný perfektní servis,“
říká Halfar.
Velkou pozornost věnujte
kapitole týkající se výrobků či
služeb, které bude franšízant
od vás nebo od prověřených
dodavatelů odebírat. Jejich
seznam by měl být v operačním manuálu uveden. „Je třeba franšízanta upozornit, aby
odebíral pouze schválené produkty. Kdyby do sortimentu
zařadil jiné výrobky, mohl by
ohrozit fungování celé sítě,“
varuje Halfar.
Manuál je vhodné průběžně upravovat, ukáže-li se, že
nepokrývá veškeré situace,
které mohou v provozovně
vzniknout. „Manuál aktualizujeme obvykle každý čtvrtrok. Nebylo v něm například
jasně řečeno, v jakém poměru může franšízant zaměstnávat kmenové zaměstnance
a brigádníky. Protože zaměstnat brigádníky je jednodušší,
stalo se nám, že v jedné kavárně jich byl převažující počet. To ale vedlo k rapidně se
zhoršující službě. Museli jsme
do manuálu doplnit kvóty,
které musí franšízant dodržovat,“ vzpomíná Jan Janák
z CrossCafe.
Podle odborníků franšízoři často zapomínají vyžadovat
po franšízantech pravidelné
měsíční zprávy nebo podrobněnespecifikují,jakákonkrétní
data požadují. Nestačí totiž sledovat zisk či případnou ztrátu
jednotlivých poboček. Je nutné
se také dozvědět, jak se prodává konkrétní zboží či jaké jsou
počty zákazníků. „Značka třeba přijde na trh s novým kosmetickým krémem a udělá mu
obrovskou reklamní kampaň,
znížprofitujívšichnifranšízanti. Ukáže se ale, že se krém neprodávátakdobře,jaksečekalo.
Z toho je zřejmé, že kampaň nezafungovala, což by jinak bylo
těžko zjistitelné,“ říká Halfar.
Operační manuál je samozřejmě důvěrný dokument
a franšízanti by ho měli svým
zaměstnancům zpřístupnit
jen do té míry, aby dokázali
správně plnit své povinnosti.
Po skončení franšízové spolupráce by ho měl franšízor získat zpět.
Do kterých
oborů se vyplatí
investovat podle
České asociace
franchisingu
BENU lékárny
Jediný franšízový koncept
v Česku i v Evropě zaměřený
na lékárny. Samostatní
provozovatelé lékáren jsou
pod stále větším tlakem na
snižování cen léků či úhrady
zdravotních pojišťoven. Být
součástí sítě lékáren dává
podnikateli lepší šanci na
úspěch. Vstupní poplatek
činí 250 tisíc korun, roční
poplatek pak 25 tisíc korun.
iDry
Jde o originální koncept
ručního mytí aut, které
díky ekologickým čisticím
přípravkům nepotřebuje pro
samotné mytí vozů vodu.
Cena šestileté licence pro
celý kraj začíná na 150 tisících
korun. Zákazníky může
netradiční služba nalákat.
Marvel mobilní domy
Koncept, kde franšízant
provozuje prodejní centrum
mobilních domů, využívá
rostoucího zájmu zákazníků
o dostupné bydlení. Cena
licence činí 300 tisíc korun.
Subway
Síť rychlého občerstvení
Subway plánuje v dalších
letech v Evropě ještě více
expandovat. Koncept
oslovuje zákazníky, kteří si
chtějí nechat připravit jídlo
přesně podle svých představ.
Licence na první restauraci
stojí 7500 eur.
PODNIKATELŮM NA MÍRU
VÍCE INFORMACÍ O FRANŠÍZINGU
V ČESKU NAJDETE NA
6
Podnikání
pondělí, 16. června 2014
Téma
Nejúspěšnější podnikatelé
začínají zpravidla od nuly
Rozhovor
Jan Gonda
(38)
Jan Záluský
[email protected]
Má více
než deset let
zkušeností
v byznysu
kolem zdraví
a přírodní
medicíny.
Od roku 2008
je jednatelem
společnosti
Reduccia,
která je
držitelem
masterfranšízové
licence sítě
výživových
poraden
Naturhouse.
Od března
2013 vykonává
funkci
prezidenta
České
asociace
franchisingu.
V
e franšízovém byznysu není výjimkou,
že v něm selhávají i zkušení manažeři, kteří předtím pracovali
ve velkých firmách s velkými
penězi. „Situace, že najednou
dávají všanc svůj vlastní milion korun, v nich probudí
strach, kvůli němuž se začínají chovat úplně jinak. Nejsou schopní efektivně komunikovat se zaměstnanci, nedokážou být nad věcí
a vrší jednu chybu na druhou,“ říká Jan Gonda, prezident České asociace franchisingu a master franšízant
nadnárodní sítě výživových
poraden Naturhouse.
HN: Jak se vyvíjí franšízový trh
v Česku?
Franšízový trh prošel dvacetiletým vývojem. Neustále roste a zavádějí se
nové koncepty. V minulosti
převládaly koncepty zahraniční, před třemi lety se
ale vývoj obrátil. V současnosti převažují franšízy
pocházející z Česka. Během
10 let se počet konceptů
zdvojnásobil z 90 na více
než 200. Stále více českých
firem, které už nějakou
dobu podnikají, se pouští
do zvyšování obchodního
podílu na trhu prostřednictvím franšíz. Na to je
franšízing velmi vhodný
nástroj, protože pomáhá
využívat peníze a energii
investorů.
HN: V poslední době se ale
otvírání nových franšízových
poboček spíše zpomalilo.
Ano, je to tak. Před lety otevíraly firmy 20 až 30 nových
franšízových poboček ročně.
V posledním roce a půl se to
ztenčilo na pět až sedm ročně.
Trh reagoval na ekonomickou
situaci ve společnosti a nála-
FOTO: HN – JIŘÍ
KOŤÁTKO
Kvalitní franšízor má
upozornit zájemce
na situace, v nichž
koncept nemusí
fungovat, a seznámit
ho s chybami,
které udělali jeho
předchůdci. Výhodou
franšízingu je, že
zájemce dostane
podrobný manuál, jak
byznys vést.
du, která vládne mezi lidmi.
V posledních pěti měsících
ale dochází k oživení a zájemci o koupi franšízových
licencí se začínají opět hlásit. Jednání s potenciálními
franšízanty jsou ale složitější
a delší. Zájemci pečlivěji zvažují, do čeho budou investovat. Což ale není na škodu,
protože v minulosti vstupovali do franšízingu bezhlavě
lidé, kteří o něm vůbec nic nevěděli, a realita je pak často
překvapila.
HN: Změnil se nějak přístup
franšízorů k franšízantům?
S platností nového občanského zákoníku se komunikace
mezi oběma stranami trochu
změnila. Franšízantům, kteří jsou v tomto vztahu slabší
stranou, umožňuje nový zákoník lépe se bránit v případě,
že by se je někdo snažil pod-
vést a prezentoval, že koncept funguje, ale nebyla by to
pravda. Franšízant si může
nárokovat vrácení investovaných peněz a ušlého zisku.
To nejspíš do budoucna zkvalitní trh, protože firmy, které
si nebudou svým konceptem
a výsledky jisté, ho nebudou
bezhlavě nabízet.
Kvalitní franšízor má upozornit zájemce na situace,
v nichž koncept nemusí fungovat, a seznámit ho s chybami,
které udělali jeho předchůdci. Například v Naturhousu
mluvíme o zcela konkrétních
situacích, které mohou vést
k tomu, že by pobočka nemusela být rentabilní. Upozorňujeme třeba na to, že franšízanti
by měli v pobočce sami aktivně pracovat – nejde ji koupit
pro manželku, aby franšízu
měla jako koníček a do provozovny jen občas zašla. Kdo
chce být úspěšný, toho čeká
stejné úsilí, jako by byznys rozjížděl sám. Výhodou franšízingu je, že dostane podrobný manuál, jak byznys vést, a může
se poradit s lidmi, kteří tomuto byznysu rozumějí.
HN: S čím se při komunikaci
s potenciálními franšízanty
setkáváte?
Spousta lidí nemá v tuzemsku přehled, co všechno podnikání vlastně obnáší. Vezmete svoje peníze a ocitnete
se v nové situaci, kterou jste
dosud vůbec neznali. Podle
našich zkušeností selhávají
v této roli i zkušení manažeři, kteří pracovali ve velkých
korporacích s velkými penězi.
Situace, že najednou dávají
všanc svůj vlastní milion korun, v nich probudí strach,
kvůli němuž se začínají
chovat úplně jinak. Nejsou
www.IHNED.cz
Podnikání
7
pondělí, 16. června 2014
schopní efektivně komunikovat se zaměstnanci, nedokážou být nad věcí a vrší
jednu chybu na druhou.
Radíme franšízantům, aby
byli aktivní a nechali se proškolit ve věcech, které má
znát personál provozovny.
I když nechci jako investor
pracovat v roli prodavače,
měl bych znát svoji franšízu
do posledního detailu. Poté
se lépe řeší maličkosti, které
rozhodují o tom, zda výdělek
bude jen průměrný, nebo větší. Občas také pobočka funguje, ale lidé si nejsou schopni
ohlídat růst paušálních nákladů, a zisk pak klesá.
HN: Co brání většímu rozvoji
franšízingu v Česku?
Největší bolístkou rozvoje franšízingu jsou finance.
V Česku bohužel stále neexistuje banka, která by franšízing
oficiálně uznávala a poskytovala větší bonitu klientům,
kteří chtějí tento typ podnikání rozjet. Něco v tomto ohledu
chystá banka UniCredit.
Nejvíce úspěšných franšízantů je ale mezi lidmi, kteří
na rozjezd neměli dost peněz,
museli si půjčit a začít, jak
se říká, od nuly. Podle mých
zkušeností bývají do několika měsíců v provozním zisku. Mají větší hlad po úspěchu než lidé, kteří už milion
korun mají a pracovat se jim
moc nechce.
HN: Co nabízí vaše asociace
franšízorům?
Do budoucna chceme přinášet více servisních informací
pro franšízory i franšízanty.
Kromě poradců bude v asociaci působit více lidí provozujících samotné koncepty. Chystáme také novinku v podobě
soutěže Franšíza roku, která
by měla každoročně ocenit
kvalitní koncepty působící
na tuzemském trhu.
HN: V posledních letech se neustále mluvilo o tom, že se
do Česka valí franšízové koncepty ze zahraničí. Nakonec
ale nedorazily. Co se přihodilo?
Šlo zejména o americké koncepty, které se do Česka opravdu chystají. Stále hledají takzvané master franšízanty (tuzemský držitel master licence
udělované zahraničním franšízorem – pozn. red.), kteří pak
budou prodávat licence jednotlivým franšízantům. Američané ale mají velmi přísné
podmínky, vyžadují investice
i v řádu desítek milionů korun
a nevyberou si jen tak někoho.
Najít správného master franšízanta může trvat i dva roky.
HN: Co radíte potenciálním
franšízantům, kteří se chtějí
pustit do tohoto byznysu?
Franšízanti by si měli hlavně vybrat koncept, který je
bude bavit a osloví je u srdce.
Pak si prověřit franšízora, zda
není zadlužený a zda má jeho
značka potenciál. Franšízant
by měl vidět kalkulace a podívat se i do reálného provozu.
Franšízing také není vhodný pro lidi, kteří chtějí něco
inovovat a sami vymýšlet.
Musí být schopni dodržovat
Největší bolístkou
rozvoje franšízingu
jsou finance. V Česku
bohužel stále
neexistuje banka,
která by franšízing
oficiálně uznávala
a poskytovala větší
bonitu klientům,
kteří chtějí tento typ
podnikání rozjet.
prověřený koncept s danými
pravidly. Také by je produkt
měl nadchnout a měli by se
s ním ztotožnit.
HN: V Česku se před časem
objevil trend mikrokonceptů,
kdy se franšízové značky snaží
proniknout i do menších měst.
Jaké tam mají úspěchy?
Myslím si, že mikrokoncepty
čeká velká budoucnost. I proto, že v tuzemsku je menších
měst celá řada. Franšízanti
mohou využít nižších vstupních i provozních nákladů,
protože jsou tam mnohem
menší nájmy. Když máte menší
provozovnu, potřebujete také
méně personálu. V praxi vám
tedy stačí menší obrat, abyste
přesto slušně vydělávali.
V menších městech je navíc po zajímavých službách
hlad, protože tamní obyvatelé nemají tolik možností, jak
si něco pořídit nebo dopřát.
V menším městě navíc franšízant ušetří za propagaci, protože jeho pověst se tam šíří
mnohem rychleji.
HN046290
INZERCE
8
Podnikání
pondělí, 16. června 2014
Téma
Na co si dát pozor, aby vám
partneři nezcizili značku
Jan Záluský
[email protected]
E
xpanze prostřednictvím franšízových
partnerů může být zajímavý způsob, jak posílit svou značku na trhu. Jestliže si ale podnikatel nedá pozor, může mu jeho know-how
velice snadno někdo zcizit.
Před zahájením hledání potenciálních franšízantů je třeba mít zaregistrované veškeré
potřebné ochranné známky
spojené s daným konceptem.
Jinak hrozí, že si některý z nových obchodních partnerů zaregistruje známku sám a koncept si přivlastní.
„Registrace se může zdát
jako samozřejmost, ale pro samou radost z první uzavřené
franšízové smlouvy se na ni
lehce zapomene,“ upozorňuje advokátka Halka Pavlíková
z advokátní kanceláře Noerr.
Ještě větší opatrnost je nutná po nalezení konkrétního
franšízanta, s nímž hodláte
uzavřít smlouvu. Při vyjednávání se totiž dovídá řadu
podstatných a důvěrných
informací o vašem obchodnímu konceptu. „Zákon říká,
že jestliže obchodní partner
neoprávněně použije důvěrné informace, musí vrátit
prospěch, který z nich získal,
a nahradit škodu. Přesto doporučuji uzavřít dohodu o mlčenlivosti, která bude obsahovat přísné sankce při jejím
porušení,“ říká Pavlíková.
Na čem je nutné se domluvit
Pečlivou přípravu si zaslouží sama franšízová smlouva, která má upravit všechny stránky spolupráce mezi
franšízorem a franšízantem.
Základem je vymezení podmínek pro udělení licence
k ochranným známkám a převodu know-how.
Ve smlouvě je ale nutné
také upravit, pro jaké území
získá franšízant exkluzivitu,
to znamená, že na něm nebude moci jiný franšízant otevřít podnik stejné značky.
Zákon říká, že jestliže
obchodní partner
neoprávněně použije důvěrné
informace, musí vrátit
prospěch, který z nich získal,
a nahradit škodu. Přesto
doporučuji uzavřít dohodu
o mlčenlivosti, která bude
obsahovat přísné sankce při
jejím porušení.
Halka Pavlíková
advokátka, advokátní kancelář Noerr
Smlouva by měla dále obsahovat výčet věcí, o nichž se
musí strany navzájem informovat. Zatímco franšízora
bude určitě zajímat, kolik zboží jeho partner prodal za měsíc, franšízant by měl dostávat
informace o novinkách v obchodní síti či dalších plánech
majitele značky.
Ve smlouvě bývá také například podrobně popsáno,
jak má vypadat provozovna
sítě a co v ní nesmí chybět,
aby plnila svoji funkci.
V neposlední řadě musí
smlouva obsahovat ujednání
o tom, jakým způsobem může
franšízant kontrolovat práci
svých obchodních partnerů.
„Děje se tak například prostřednictvím mystery-shoppingu (tajně pomocí fiktivního zákazníka – pozn. red.), při
němž franšízor například sleduje, zda prodavači nosí předepsané uniformy a dodržují
všechna pravidla při jednání
se zákazníky,“ popisuje advokátka Martina Parusová Zímová z advokátní kanceláře
Kocián Šolc Balaštík.
Prodávat nelze všude
Ošetřit je nutné také případné předkupní právo k provozovně franšízanta, možnosti
franšízora dále rozvíjet koncept obchodní sítě a měnit
pravidla spolupráce či vzta-
Franšízantovi lze zakázat
aktivní prodej mimo přidělené
území, to znamená, že nesmí
aktivně mimo toto území
oslovovat zákazníky, ať už
přímo, nebo nepřímo. Nelze
mu naopak zakázat takzvaný
pasivní prodej, kdy bude mimo
přidělené území reagovat
na požadavky zákazníků.
Martina Parusová Zímová
advokátka, advokátní kancelář Kocián
Šolc Balaštík
hy mezi jednotlivými franšízanty.
„Franšízantovi lze zakázat
aktivní prodej mimo přidělené
území, to znamená, že nesmí
aktivně mimo toto území oslovovat zákazníky, ať už přímo,
nebo nepřímo prostřednictvím obchodních zástupců či
reklamními letáky. Nelze mu
naopak zakázat takzvaný pasivní prodej, kdy bude mimo
přidělené území reagovat
na požadavky zákazníků,“ říká
Martina Parusová Zímová.
Franšízor naopak nesmí
franšízanta omezit v tom,
za jakou cenu bude zboží
prodávat. Nepřípustná jsou
tedy jakákoliv ujednání sta-
novující franšízantovi pevné
či minimální prodejní ceny.
„Nezávazné, doporučené či
maximální prodejní ceny ale
sjednat lze,“ říká Parusová Zímová.
Podle jejích zkušeností se
franšízoři zpravidla snaží
vytvořit smlouvy s partnery
co nejjednodušší. „Říkají, že
franšízanta dobře znají a nemají potřebu psát do smluv
vše tak přísně. Po roce či dvou
ale přicházejí zpět s tím, že
spolupráce není tak jednoduchá, jak si mysleli, a upřednostňují podrobnější nastavení vzájemných práv a povinností,“ popisuje Parusová
Zímová.
HN046149
10
Podnikání
pondělí, 16. června 2014
Z pohledu franšízanta
Yves Rocher
nám poskytl
místo i vybavení
Příběh
Veronika Šmídová
[email protected]
M
á ráda kosmetiku,
libuje si v návštěvách parfumerií
a přála by si někdy začít podnikat. Tyto charakteristiky vystihují velkou
část ženské populace, jen
některým se ale podaří tyto
zájmy propojit. Tereza Hrbáčková patří mezi ty šťastné ženy, které to dokázaly.
V roce 2009 si za pomoci svého partnera Marka Koplíka
otevřela první franšízu značky Yves Rocher a o rok později rozšířila své podnikání
ještě o druhý obchod. Cesta
k cíli byla ale občas náročnější, než si sama původně
představovala.
„Celé nás to napadlo ještě
na škole,“ vzpomíná Hrbáčková na začátky projektu. „Marek byl na jedné přednášce
ve franšízingovém klubu, kde
mluvila paní ředitelka Yves
Rocher. Její vyprávění ho zaujalo, a já jsem měla navíc jejich produkty ve velké oblibě.
Tak jsme si řekli, že bychom
jim mohli napsat,“ vysvětluje
podnikatelka.
Formu franšízy zvolila mladá dvojice z praktických důvodů – jevila se jim jako organizačně i finančně nejschůdnější. Marek Koplík vysvětluje: „Franšíza byla ta nejjednodušší cesta, jak si obchod pořídit. Otevřít totiž svůj obchod
bez toho, abyste měli skvělé
zázemí, to není vůbec jednoduché.“
S tuzemským zastoupením
společnosti Yves Rocher navázali začínající podnikatelé
kontakt na jaře 2009. „První
e-mail jsme psali v čistém entuziasmu. Nebylo to ovšem
tak snadné, jak jsme si představovali,“ usmívá se Hrbáčková. Nejdříve bylo třeba zpracovat podnikatelský
záměr spolu s kalkulací, aby
bylo zřejmé, zda celý plán stojí na realistických základech.
„Po schválení jsme si vzali půjčku, abychom na počáteční investici vůbec měli. Ta
činila zhruba mezi 1,5 až dvěma miliony korun,“ popisuje
Koplík. Samotný licenční poplatek vyšel na sto tisíc korun
bez DPH.
Začínající podnikatelé si
zvolili vázanou franšízu, která se liší od čisté franšízy především tím, že značka zajistí prodejní místo i vybavení,
a tudíž vlastní investice nemusí být tak vysoká. „Co se
týče Prahy, tak tady je čistá franšíza téměř nemožná.
Všechny lokality, které stojí
za to, abyste tam provozovali
obchod, už má totiž centrála
obsazené,“ vysvětluje volbu
Hrbáčková.
Nejen práva, ale i povinnosti
V ceně licenčního poplatku
obdrželi podnikatelé od společnosti Yves Rocher kompletní know-how, nejrůznější
školení a odborné rady. „Dostáváme také marketingové
balíčky – letáčky, plakáty, slevové cenovky. Centrála nabízí pomoc se vším, co je třeba
zařídit. Vysvětlují nám třeba
pojistné smlouvy, smlouvy
na různé typy dárkových poukazů a podobně,“ popisuje
Hrbáčková.
Na druhou stranu ale franšíza přináší i mnohé povinnosti. Vedoucí obchodů jsou
z devadesáti procent svázáni pravidly celé sítě. Pravidly,
která určují podobu marke-
Nefunguje to tak,
že jen přijdete
do obchodu, všechno
zkontrolujete
a odejdete. Sama
na prodejně stojím
a prodávám, abych
měla kontakt se
zákaznicemi.
Tereza Hrbáčková
franšízantka kosmetické
společnosti Yves Rocher
SPLNILA SI SVŮJ SEN Podnikatelka Tereza Hrbáčková
provozuje společně se svým partnerem Markem Koplíkem formou
franšízy v Praze dva obchody s kosmetikou Yves Rocher. Loni
utržili přes 28 milionů korun. FOTO: HN – MATEJ SLÁVIK
tingu, komunikace, jednotného vzhledu, cen výrobků
i merchandisingu. Zákazník nesmí poznat rozdíl, zda
je v prodejně toho či onoho
franšízanta.
„Každý měsíc se pořádají
schůze, kde se vidíme s dalšími franšízanty z celé republiky a se zaměstnanci centrály.
Vysvětlují nám tam cíle pro
další období, všechny marketingové plány, jaké budou
kampaně, dostáváme k tomu
podrobné materiály. Výlohy
se třeba mění zhruba po třech
týdnech, vždy je nafotím a zašlu ke schválení,“ vysvětluje
Hrbáčková.
Kromě toho je podnikatelka denně v kontaktu s centrálou alespoň prostřednictvím
e-mailu. Zhruba jednou měsíčně pak chodí do obchodů
na kontrolu regionální ředitelka Yves Rocher.
Práce na plný úvazek
„Naše role spočívá ve vedení
obchodu, v práci se zaměstnanci a ve snaze dosahovat co
nejlepších výsledků v rámci
prodejny. Za minulý rok jsme
měli obrat přes 28 milionů
korun,“ popisuje Koplík. Volnou ruku mají podle Hrbáčkové po konzultaci s centrálou v lokálním marketingu,
to znamená v propagačních
akcích v nákupních centrech,
kde sídlí jejich prodejny.
Její partner vnímá nastavená pravidla pozitivně, hlavně
z hlediska začínajících podnikatelů. „Naše zásadní zkušenost je nesnažit se být chytřejší než centrála. Minimálně
na začátku to platí stopro-
centně. Jsou věci, které si
nejdřív přečtete v pravidlech
a připadají vám jako nesmysl.
Zjistíte ale, že to, co vám centrála říká, vyplývá z dlouhodobé zkušenosti,“ pokyvuje
hlavou Koplík.
Mladí podnikatelé vedou
v současné době dva obchody – jeden v nákupním centru Arkády Pankrác a druhý
na Chodově. Dál zatím svůj
byznys rozšiřovat nechtějí,
protože je současný stav dostatečně pracovně vytěžuje.
„Je to typ podnikání, který vyžaduje, abyste tam byla každý
den. Nefunguje to tak, že jen
přijdete do obchodu, všechno zkontrolujete a odejdete. Sama na prodejně stojím
a prodávám, abych měla kontakt se zákaznicemi,“ vysvětluje Hrbáčková.
www.IHNED.cz
Podnikání
11
pondělí, 16. června 2014
Z pohledu franšízora
Pro partnery máme e-shop
Kromě toho je potřeba si
definovat, kde se potenciální
pobočky mohou vůbec udržet. „Chtěli jsme samozřejmě
obsadit nejsilnější lokality –
metropoli a krajská města.
Spočítali jsme si ale, že nám
stačí i menší města s minimálně 15 tisíci obyvateli,“ popisuje podnikatel.
Franšízanta přijde nový obchod zhruba na milion korun
bez daně, největší část připadne na vybavení. Za to dostane
kompletní servis a know-how.
„Nejdřív jim musíme pomoci
s rozjezdem prodejny, a to
i z hlediska zákonů. Pomáháme jim pak i po otevření. Samozřejmě je proškolíme. Největší výhodou je pro ně ale náš
systém logistiky,“ vysvětluje
Kotěra. Náš grunt sváží potraviny od výrobců z různých
regionů do vlastního skladu
Příběh
Veronika Šmídová
[email protected]
Z
sítek milionů korun,“ vysvětluje Kotěra.
První zájemce o franšízu se
ozval již v roce 2010 a o rok
později byla otevřena první pobočka. Od té doby jich
vzniklo ještě 26, z toho šest
jsou vlastní obchody Aleše
Kotěry a Jiřího Málka. Celkový obrat sítě Náš grunt
za loňský rok činil kolem 100
milionů korun. Nyní mají její
zakladatelé v plánu expanzi
na Slovensko.
Na začátku bylo ale nutné
koncept franšízy správně nastavit. Podnikatel vysvětluje:
„Musíte sepsat veškeré know-how o tom, co je potřeba
k otevření, vedení a provozu
prodejny. Všechny věci musí
být v přehledných manuálech
a popisech činností, aby byly
každému srozumitelné. To vše
v návaznosti na školení, jejichž
systém musíte vymyslet.“
Samozřejmostí je i kvalitní
franšízová smlouva obsahující
všechny náležitosti. Důležitý
je pochopitelně rovněž výběr
franšízantů. „Chceme ideálně
někoho, kdo má obchodního
ducha. Nejlepší je pro nás člověk, který bude přímo v prodejně – buď ji povede, nebo tam
bude i sám prodávat. Když do
toho investuje peníze a úsilí,
tak do toho bude dávat víc než
zaměstnanec. Také by měl mít
zájem o jídlo a kvalitní potraviny,“ jmenuje kritéria Kotěra.
ZBOŽÍ OD
FARMÁŘŮ
Síť
prodejen
Náš grunt
podnikatelů
Aleše Kotěry
(na snímku)
a Jiřího Málka
nabízí již čtyři
roky produkty
českých
farmářů,
pekařů či
řezníků.
Za tu dobu
otevřela díky
franšíze skoro
30 poboček.
Firma sváží
potraviny
od výrobců
do vlastního
skladu
a následně
je dodává
do prodejen.
Jejich majitelé
si je vybírají
v interním
e-shopu.
INZERCE
vše okolo počítačů a elektra
FOTO: HN – JIŘÍ
KOŤÁTKO
HN046253
vadlá zelenina, hnijící
ovoce, potraviny plné
éček a náhražek – na
takovou nabídku narazí zákazníci v nejednom
obchodě či supermarketu.
Není divu, že výběr české
spotřebitele příliš neuspokojuje, a hledají alternativy
například na farmářských
trzích. Nebo v prodejnách
společnosti Náš grunt, založené Alešem Kotěrou a Jiřím
Málkem. Ta nabízí produkty
tuzemských zemědělců i výrobců a za čtyři roky existence otevřela díky franšíze skoro 30 poboček po celé
republice.
„Chtěli jsme začít podnikat
a vytvořit něco smysluplného,
co by nás bavilo. Máme vřelý
vztah k jídlu, takže jsme si říkali, že by to ideálně mělo mít
něco společného právě s jídlem,“ usmívá se Kotěra.
Se společníkem se rozhodli
objet lokální dodavatele a zjistit možnou nabídku. Zaujali je
drobní farmáři, ale také pekaři či řezníci, kteří neměli kde
prodávat, kromě své vlastní
malé prodejny. „Zalíbila se
nám myšlenka otevřít obchod,
kde bychom sdružovali tyto
menší výrobce. V roce 2010 se
nám podařilo ji uskutečnit,“
vzpomíná Kotěra.
Celý koncept stál na tom, že
v Našem gruntu budou nabízet autentický sortiment potravin s dohledatelným původem a kvalitním složením,
založený na původních recepturách. Prodejna si tak velmi
rychle našla své příznivce.
Už od začátku měli podnikatelé vizi, že by v případě
úspěchu obchody rádi rozšířili i do dalších koutů České
republiky. Jako nejvhodnější
se pro tento úkol jevila forma
franšízy. „Výhodou je rychlost
rozšíření sítě. Kdybychom šli
cestou otevírání dalších vlastních obchodů, nemohli bychom jich mít nikdy za čtyři
roky téměř 30. Investiční náročnost budování obchodních
jednotek je značná – v tomto
případě by to bylo v řádech de-
a následně je dodává do prodejen. Jejich majitelé si je mohou
vybrat v interním e-shopu.
Franšízanti musí samozřejmě počítat s určitou formou
kontroly a dozoru. „Pravidelně do prodejen jezdíme. Hlídáme, aby tam nebyly typické
věci spojené s provozní slepotou. Kontrolujeme, aby byla
prodejna hezká, čistá, útulná,
byl tam dobrý sortiment,“ vysvětluje Kotěra.
Občas dojde i k problémům
a komplikacím. Ne vždy je totiž franšízant zcela ochoten
dělat vše podle pravidel nebo
do podnikání zasáhnou jeho
rodinné problémy. „Franšízor
musí počítat s tím, že se mění
životní situace některých
franšízantů. Někdy se rozvedou a podobně a vy musíte řešit i jejich osobní záležitosti,“
dodává Kotěra s úsměvem.
12
Podnikání
pondělí, 16. června 2014
Interview
Antonín Kokeš baví už
třiadvacet let Čechy
vtipnými přáníčky
a společenskými hrami.
Rozený bavič ale není,
a během rozhovoru se
dokonce ani příliš často
neusmívá. Jeho společnost
Albi začala v roce 1991
měnit přáníčkový byznys.
Fádní obrázky květin
nahradily vtipné průpovídky
doprovázené neméně
vtipnými obrázky. Ani Kokeš
se ale nevyhnul slepým
uličkám. Když chtěl „oživit“
styl kondolencí a začal je
tisknout v barvě, jak je to
běžné na Západě, Češi jeho
nápad nepřijali. Úspěchy
naopak sklízí jeho řada her
pro dospělé. Jak říká, slovo
sex už dnes lidé za sprosté
nepovažují.
www.IHNED.cz
Podnikání
13
pondělí, 16. června 2014
Majitel Albi posunul
hranice vkusu Čechů
Firma Albi navrhne
mnohdy nejprve cenu,
teprve potom výrobek
Rostoucím byznysem
jsou dárkové
předměty pro firmy
Jan Záluský
[email protected]
S
produkty firmy Antonína Kokeše se za uplynulých 23 let setkal
snad každý Čech. Nebo
alespoň ti, jež přátelé obdarovávají vtipnými přáníčky či
dárky. Jeho společnost Albi se
stala v tuzemsku synonymem
pro dárkové předměty a stolní společenské hry.
Podnikatel, který začínal
jako student Vysoké školy
ekonomické prodejem pohlednic na pražském Staroměstském náměstí, věří, že jeho
byznys bude vzkvétat i v době,
kdy člověka stále více obklopují moderní technologie.
„Je ale třeba, aby technologické ‚vychytávky‘ byly do
produktu zabudované tak, že
je vlastně nevnímáte. Když
jsme do přáníčka zabudovali
pět tlačítek, lidé často nevěděli, jak s ním mají zacházet.
Neměli chuť to zkoumat, bylo
to příliš složité,“ vzpomíná třiačtyřicetiletý Antonín Kokeš,
jehož firma má nyní roční obrat kolem půl miliardy korun.
HN: Jak poznáte, že přáníčko na
zákazníky zabere?
Vtip nesmí přebít samotné
přání. Tohle se stalo před časem jedné firmě, která připravila kolekci přání od velmi populárního českého kreslíře poněkud drsných vtipů.
Prodeje skončily katastrofou.
Lidé přišli do prodejny, podívali se na přáníčko, pobavili
se, ale vrátili ho zpátky do regálu. Neměli důvod ho něko-
mu dávat. Vy totiž nedáváte
vtip, ale dárek. Pokud přání
není spojeno s určitou událostí, neuspěje, ani kdyby na něm
byl sebegeniálnější vtip.
HN: V čem jste se nejvíc zmýlili
při uvádění výrobku na trh?
Zpočátku jsme špatně odhadli životní styl a vkus lidí
v určitém věku. Zatímco třicátníkům jsme nabízeli humorná přání, padesátníkům
jsme gratulovali k životním
úspěchům. Bylo nám dvacet
let a měli jsme pocit, že dotyční už v podstatě umírají. Zákazníci nás žádali, abychom
vtipná přání vyráběli i pro lidi
dříve narozené, ale my jsme
měli pocit, že to není vhodné.
Až po nějaké době jsme tuto
bariéru sami v sobě prolomili
a začali jsme si dělat legraci
i ze šedesátníků. A přání se
skvěle prodávala.
Vzpomínám si také, jak
jsme pohořeli při snaze o inovaci kondolencí. Přišlo nám,
že v tuzemsku jsou příliš depresivní. Ve většině zemí světa
se totiž prodávají kondolence
s barevným obrázkem. Připravili jsme tedy velmi decentní
a jemnou barevnou sadu kondolencí, ale prodeje ukázaly, že
to byl krok vedle.
HN: Většina vašich produktů
jsou licenční výrobky, které
nakupujete v zahraničí. Jak se
musí přání nebo společenské
hry upravovat pro české publikum?
Většina lidí si myslí, že Albi je
továrna na nápady. Mají i nemají pravdu. Pravdou je, že se
zpravidla inspirujeme ve světě. Téměř každý produkt se
ale musí upravit, převymyslet. Někdy jsme společenskou
hru jen přeložili, a ona ztratila
dramatičnost. Nebo se ve hře
hádala slova. Zatímco v cizím jazyce šlo o těžké slovo
na uhádnutí, v češtině to bylo
příliš triviální. Kvalitu překladu je třeba pečlivě hlídat, protože se nám stalo i to, že hráči
kvůli špatnému překladu nevěděli, na co se ostatní ptají.
Někdy použijeme pouze
know-how výrobce stolní hry,
ale její český obsah dodáme
kompletně my. Například hra
Česko pochází původně od
finské firmy, od níž jsme použili pouze systém hry a balení.
HN: Jaká společenská hra má
v Česku šanci uspět?
Češi jsou stejně jako Němci,
Britové či Skandinávci hravý
národ. Ve hře musí hrát roli
i trochu náhoda, aby mohl vyhrát ten slabší. Také by v ní
měla být šance, aby i poslední hráč mohl nakonec vyhrát.
Když poslední půlhodinu víte,
v prodejích, jaký jsme očekávali. Konkurence si například
vylámala zuby na reklamních
předmětech týkajících se fotbalového Eura. Nainvestovali
do toho spoustu peněz, a ty se
jim nevrátily.
HN: Máte poměrně velkou nabídku společenských her pro
dospělé, které balancují na hraně erotiky. Jak jste na ně přišli?
Hledali jsme vhodný svatební
dárek, který dárce nezruinuje.
Sady nádobí nejsou v kurzu
a plyšáci už jsou také profláknutí. Navíc jsme vnímali, že
zákazníci mají na přáníčkách
rádi ‚dospělé‘ vtipy. Teprve
když jsme začali hledat vhod-
Nálada ve společnosti se mění a slovo sex už
dnes rozhodně nepatří mezi sprostá. U her pro
dospělé nám zákazníci říkali, že jsme šli za hranu
vkusu, ale prodeje těchto her ukázal, že pro
spoustu lidí to za hranou nebylo. Neprodáváme
ale erotické pomůcky, prodáváme lidem legraci.
že budete poslední, už se vám
moc hrát nechce. Trendem
jsou jednoduchá pravidla,
která se dají dobře vysvětlit.
Roli hraje samozřejmě grafika, protože nikdo se nechce
dívat na ošklivou hru. Naši
američtí obchodní partneři
říkají, že obrázek je to, co vás
přiměje vzít hru nebo přání do
ruky. Obsah je pak to, co způsobí, že výrobek vložíte do košíku, a nikoli zpátky do regálu.
Při hledání témat her a reklamních předmětů se také
snažíme vyhýbat módním
tématům, jež sice mohou přinést velmi zajímavé tržby, ale
nemají dlouhou trvanlivost.
Vsadili jsme třeba na tematiku legendárních Angry Birds,
a rozhodně to není takový hit
nou inspiraci v zahraničí, zjistil jsem, že výrobců těchto her
jsou na Západě desítky.
HN: Jak u her a přáníček vnímáte hranice vkusného humoru?
O tomto tématu diskutujeme
neustále. Nejtěžší to bylo na
začátku našeho podnikání,
když bylo v Česku zvykem dávat k narozeninám fádní přání
s obrázkem květiny a textem
‚Všechno nejlepší‘. Tehdy jsme
zvažovali, zda se pustit do prodeje přání, na němž byl pes
s dlouhýma ušima, velikým
břichem a šedivými chlupy.
V přání bylo napsáno, že lidé
v tomto věku vypadají takto,
ale obdarovaný není ten případ. Ve firmě málem neprošlo
procesem schvalování, pro-
tože jsme si mysleli, že přání
s ošklivým psem přece nebude
nikdo kupovat a někomu dávat. Nakonec to byl absolutní
bestseller, kterého se prodaly
stovky tisíc kusů.
Obecně je těžké najít rovnováhu, aby vtip nepůsobil lacině. Nepoužíváme ale
žádný seznam zakázaných
slov. Když máme pocit, že se
produkt blíží hranici vkusu,
obšírně o něm mluvíme na
schvalovacích poradách. Řídíme se tím, zda bychom si
takový výrobek sami koupili
nebo někomu darovali.
Nálada ve společnosti se ale
mění a slovo sex už dnes rozhodně nepatří mezi sprostá.
U her pro dospělé nám zákazníci říkali, že jsme šli za hranu
vkusu, ale výše prodejů těchto her ukázala, že pro spoustu
lidí to za hranou nebylo. Na
druhou stranu, jednou jsem
viděl naši hru ve výloze erotického obchodu. To už na mě
bylo moc. Neprodáváme erotické pomůcky, prodáváme
lidem legraci.
HN: Jak testujete, zda přání
nebo hra bude fungovat?
Výrobky testuji na lidech ve
firmě. Vezmou si je domů
a zkoumají, zda vše funguje.
I přesto se ale stane, že něco
selže. Prodělali jsme například spoustu peněz na dárkových svíčkách. Soustředili
jsme se na design a opomněli
jejich funkčnost. Ukázalo se,
že svíčky nějak špatně hoří,
zákazníci si to řekli a výdělek
se nekonal.
Co se týče společenských
her, zaměstnávám sice specialisty na jejich testování, kteří herním průmyslem žijí, ale
když jim přinesu novou hru,
hned jim jsou jasná pravidla
i herní plán. Potřebuji to testovat na obyčejných lidech,
a proto u nás jako testeři obvykle fungují pracovníci skladu nebo obchodní zástupci.
Pokračování na stranách 14 a 15
14
Podnikání
pondělí, 16. června 2014
Pohled
do zákulisí
31 MILIONŮ
přání do obálky vyrobila
a prodala firma Albi od svého
založení. Pohlednic se prodalo
o mnoho milionů více.
300 TISÍC
her a dalších produktů
divize Her a zábavy prodá
ročně firma v tuzemsku.
Nejúspěšnější v její historii
je vědomostní hra Česko,
v níž na hráče čekají otázky
týkající se České republiky
a jejích obyvatel. Mezi
okruhy otázek patří například
historie, kultura, příroda,
technika či sport.
NEVĚŘÍ NA SPOJENÍ PAPÍRU A TECHNOLOGIÍ Podle Antonína Kokeše zákazníci nestojí o přání a dárkové předměty s tlačítky
a elektronikou. A pokud už k takovému spojení dojde, musí být provedeno tak, že je zákazník vlastně ani nevnímá. FOTO: HN – JAN SCHEJBAL
Dokončení ze strany 13
Často testují nové věci i naši
lidé v regionech mimo Prahu,
kteří nám zároveň řeknou,
zda má výrobek vůbec šanci
se prodat. Spousta lidí si stále
neuvědomuje, že Praha je, co
se týče příjmů, v úplně jiné kategorii než zbytek republiky.
HN: Jak poznáte, za kolik jsou
přání nebo hra ještě prodejné?
Jde o obrovskou alchymii
a mnohokrát se nám stalo, že
jsme cenu přestřelili. Většina
našich produktů jsou relativně jednoduché věci za relativně vysoké ceny. Proto pečlivě
zkoumáme, za kolik je zboží
ještě prodejné, aby zákazník
neměl pocit, že kupuje něco
předraženého.
Když třeba půjde o propisku se zajímavým designem,
která bude stát padesát korun, koupí ji každý. Když ale
stejnou tužku budeme prodávat za tři sta, už budete o její
koupi přemýšlet. U řady našich produktů přitom může
hrát roli i desetikorunový rozdíl v ceně.
HN: Jaký přístup se vám při
stanovování ceny nejvíce
osvědčil?
Často se řídíme známou formulkou od firmy Ikea, že první, co navrhujeme, je cena.
Můžete mít deset
byznys plánů, analýz
rizik či zákaznické
poptávky. Důležitější
než myšlenky a nápad
je začít. Spousta lidí
má vizi, ale nikdy
podnikat nezačnou.
Když se mě někdo ptá,
kdy začít podnikat, tak
říkám: teď. Včera už
bylo pozdě.
Řekneme si třeba, že chceme
drobný dárek k svatbě, který bude stát sto korun. Podle
toho pak produkt navrhneme. Takhle jsme třeba chystali
toaletní papír potištěný vtipy.
Ukázalo se, že kdyby šlo o klasickou délku navinutou na ruličce, cenu bychom museli
zvednout. Protože ale tento
dárek ve skutečnosti neslouží
svému pravému účelu, papíru
je na ruličce navinuto méně –
a cena mohla být zachována.
HN: Nabízíte i dárkové předměty pro firmy. Co si manažeři
nejčastěji přejí dostat?
Jde o náš doplňkový byznys,
jenž ale stále roste a časem by
mohl být velmi zajímavý. Konkurence zatím není v tomto
oboru příliš kreativní. Sám
mám doma asi dvacet otvíráků na lahve, které se liší pouze
natištěným logem.
Firemní klienti si sami řeknou, o jaký náš produkt mají
zájem, a my jim upravíme
na míru jeho balení či jiné
drobnosti. Zásadně ale nezasahujeme do ‚střev‘ her, protože by to bylo neúměrně nákladné. Navíc spousta firem
objednává dárkové předměty
na poslední chvíli. My už ale
v této chvíli například víme,
co budeme prodávat letos
o Vánocích. Nyní zadáváme
výrobu, abychom to stihli vyrobit a přivézt.
HN: Co bude tedy letos vánočním hitem Albi?
To bohužel říci nemohu.
HN: Mají firemní klienti zájem
i o přáníčka na míru?
Mají, ale nenašli jsme způsob,
jak zajistit, aby to fungovalo.
Podniky mají jiné požadavky
než běžný zákazník – chtějí dodání do pár dnů, touží
si přáníčka upravovat a vše
musí zpravidla schválit něko-
lik jejich manažerů. Klient třeba zavolal, že potřebuje přání
dodat o den dřív, ale my jsme
věděli, že je nestihneme vyrobit. Nebo chtěli mít přání vytištěná na svém papíru, ale my
jsme nevěděli, jestli naše dodávající tiskárna bude schopná na něj přání vytisknout.
HN: Jak vlastně uspět s věcmi
z papíru v době, kdy je stále
více věcí prošpikováno technologiemi?
Nejde o hrozbu, ale spíš o příležitost být více kreativní.
Víme, že lidé budou slavit
pořád, ale nemohou nebo nechtějí kupovat drahé dárky.
Dnes už přáníčko neposílají,
ale darují ho. A možná už to
není přání, ale nějaký vtipný dárkový předmět. A tímto
směrem kráčíme.
Co se týče her, lidé si stále chtějí hrát. Rodiče si chtějí
hrát s dětmi a hledají způsob,
jak je odlákat od obrazovky
počítače. Jde jen o to, aby stolní hra byla natolik dobrá, že
dítě přitáhne.
HN: Uvažovali jste někdy o tom,
že budete prodávat elektronické verze svých produktů?
Přemýšlel jsem o tom, ale naštěstí mě to přešlo. Uvědomil jsem si, že dělám dobře
byznys, protože znám svého
klienta. A tomu nabízím stá-
le nové a nové věci. U počítačových her by ale šlo o úplně
jiného zákazníka. Nevím, kdo
hraje takové hry, a nevím, co
by od hry očekával.
HN: Před časem jsem viděl v obchodě přáníčka Albi s tlačítky.
Takže přece jenom technologie
pronikají i do vaší branže?
Příliš nevěřím na propojování klasických hraček či přání
s moderními technologiemi,
ať je to plyšová hračka, nebo
stolní hra obsahující cédéčko.
Podobnou filozofii uznávám
u přáníček. Párkrát jsme v nich
zkusili technologie zkombinovat, ale musí to být provedeno tak, že je zákazník vlastně
nevnímá. Podobně jako v moderním autě, kde otáčení kol
řídí superpočítač, ale vy to ani
nepotřebujete vědět. Když
jsme do přáníčka zabudovali
pět tlačítek, lidé často nevěděli, jak s ním mají zacházet.
Neměli chuť to zkoumat, bylo
to příliš složité. Když ale přání pouze otevřete a ono velmi
solidně reprodukuje nějakou
písničku, lidé jsou nadšeni.
HN: Velkou část vaší produkce
si necháváte vyrábět v Asii.
Řada podnikatelů říká, že spolupráce s asijskými partnery
se už v podstatě neliší od těch
evropských. Jaké jsou vaše zkušenosti?
www.IHNED.cz
Podnikání
15
pondělí, 16. června 2014
Vidím to dokonce tak, že některé věci už je jednodušší
vyrobit tam než v Česku. Nedávno jsem potřeboval vyrobit jeden předmět a potenciálním dodavatelům jsem
poslal e-mail. Z Hongkongu
mi přišla odpověď za hodinu, z českých firem za týden.
Když jsem hongkongskou firmu požádal o podrobnou specifikaci výrobku, během další
hodiny přišlo deset fotografií
z různých stran včetně popisu a rozměrů. V Asii je také
možné se pružněji dohodnout
na úpravách vyráběných produktů. V Česku vám továrna
řekne, že vyrábí tři druhy daného produktu, a když chcete čtvrtý, máte prostě smůlu.
Nevýhodou výroby v Asii je
fakt, že oni neznají zvyklosti
a chutě zákazníků z Evropy
či zámoří. Když něco vyrábíte s německým či americkým
partnerem, řekne vám, co má
v těchto zemích šanci uspět.
V Číně nevědí, že u nás pijeme
pivo z půllitrů, a těžko se jim
to vysvětluje. Někdy se také
prodlužuje schvalování textů, protože oni sice dají nad
písmeno háček, ale už nevědí, že správně má být třeba
o dva milimetry doleva. Díky
jejich mnohem větší flexibilitě se však tyto věci řeší daleko
rychleji než v minulosti.
HN: Letos v lednu jste v Praze
otevřel Antonínovo pekařství.
Pomohly vám v tomto zcela
odlišném oboru nějak zkušenosti z Albi?
Samotného mě překvapilo,
kolik věcí se dalo použít. Nové
je ovládání pecí, ale řízení lidí
a naslouchání zákazníkům je
stejné. Stejně jako v Albi jsem
v pekařství použil jednoduchost a přehlednost. Spousta
lidí mi říkala, že když nebudu
prodávat bagety či koblihy,
nebude koncept fungovat. Zatím to vypadá, že si zákazníky
najdeme. Zvažovali jsme také,
že budeme více propagovat
fakt, že chléb a pečivo v prodejně přímo pečeme. Nakonec
to ani nezmiňujeme – lidé vidí
pec a samo jim to dochází.
HN: Součástí vašeho konceptu
je právě pečení přímo před očima zákazníků. Co to znamená
pro chod firmy?
Najít pekaře, kteří jsou zruční
a ještě mají chuť se při práci
vystavit na odiv. Kvůli hygienickým předpisům také musí
být mezi zákazníky a pekaři
sklo. Obávali jsme se, že se
nám nepodaří domluvit, aby
mohlo být jen nízké a lidé
mohli s našimi zaměstnanci
mluvit. Hygienici byli naštěstí
rozumní, a tak zákazníci mohou pekařům rovnou sdělit,
zda jim chutná.
HN: Co vás v podnikání nejvíce
poučilo?
Můžete mít deset byznys plánů, analýz rizik či zákaznické poptávky. Důležitější než
myšlenky a nápad je začít.
Spousta lidí má vizi, ale nikdy podnikat nezačnou. Je
třeba skočit do vody, protože
teprve ona vám ukáže, kterou
cestou se máte vydat. Když se
mě někdo ptá, kdy začít podnikat, tak říkám: teď. Včera už
bylo pozdě.
INSPIRUJTE SE ÚSPĚCHEM
VÍCE PŘÍBĚHŮ ÚSPĚŠNÝCH FIREM
NAJDETE V SEKCI INSPIRACE NA
www.ProByznys.info
NYNÍ I PEKAŘEM Letos v lednu otevřel Antonín Kokeš první Antonínovo pekařství v Laubově
ulici na pražských Vinohradech. Jak říká, stejně jako v Albi použil i v tomto byznysu jednoduchost
a přehlednost. Stejné je také řízení lidí a naslouchání zákazníkům. FOTO: HN – JAN SCHEJBAL
INZERCE
Antonín Kokeš (43)
Narodil se ve Vyškově, vystudoval
Vysokou školu ekonomickou v Praze.
V roce 1990, v prvním ročníku fakulty
zahraničního obchodu, začal podnikat
a o rok později založil firmu Albi, kterou
dnes stoprocentně vlastní. V roce 2001
získal titul MBA na Katz University of
Pittsburgh. Letos v lednu otevřel první
Antonínovo pekařství v Laubově ulici
na pražských Vinohradech. Byl jedním
z finalistů soutěže Ernst & Young
Podnikatel roku 2014. Má tři dcery
a ve volném čase sbírá staré mapy,
běhá, hraje na kytaru a učí se bubnovat
na africké bubny.
firemní bankovnictví
Skórujte 3x
během letní akce pro podnikatele a firmy.
Berte všechny nebo jen jeden.
Pouze do 31. 8.
Albi
Firma vznikla v dubnu 1991 pod
názvem Albireo. Vyrábí papírová přání,
společenské hry, dárkové předměty
a balicí potřeby. V roce 1996 založila
pobočku na Slovensku a v roce 2005
v Polsku. Od roku 2008 provozuje Albi
své vlastní prodejny, kterých má nyní
v Česku a na Slovensku celkem 25.
Ročně je navštíví přes 1,85 milionu
zákazníků. V současnosti má Albi
roční obrat přes 450 milionů korun
a 220 zaměstnanců.
Spořicí účet
VŽDY NAVÍC 0,1 % p. a. ke standardní sazbě
Malý podnikatelský úvěr
Běžný účet v CZK
Více, než čekáte
www.equabank.cz
Bonus až 10 000 Kč
Vedení 1 rok zdarma
Zjistěte více na www.equabank.cz/firmy
nebo si sjednejte schůzku na 222 010 222
HN046317
16
Podnikání
pondělí, 16. června 2014
Podnikání za hranicemi
Maroko je pro české
firmy trhem budoucnosti
Lucie Peláková
[email protected]
M
aroko patří k zemím, jejichž potenciál v oblasti
vzájemného obchodu české firmy teprve objevují. I přes kulturní odlišnosti, administrativní překážky
a značnou vzdálenost je však
marocký trh velmi perspektivní. Tuzemské firmy na něm
mohou uspět díky „evropské
kvalitě“ svých výrobků, které
ovšem dokážou nabídnout za
nižší cenu než tradiční obchodní partneři Maroka, jako jsou
Francie, Německo či Španělsko.
Marocké království je podle ústavy z roku 2011 konstituční, demokratickou, parlamentní a sociální monarchií.
Marocký král (zemi vládne od
roku 1999 Mohamed VI.) má
však dosud silné pravomoci. Díky výborným vztahům
s Evropskou unií i s USA se
Maroko v posledních letech
rychle mění v moderní zemi
s vyspělou infrastrukturou
a rychle rostoucím průmyslem. Tamní vláda podporuje
vstup zahraničních investorů, zlepšuje podmínky pro
zakládání firem a liberalizuje podmínky obchodování se
zbožím. Marocká ekonomika
vykazuje v posledním desetiletí růst HDP ve výši okolo
pěti procent ročně.
Na seznamu zájmových zemí
Obchodní výměna mezi Českou republikou a Marockým
královstvím je v posledních
letech na vzestupu. České firmy vyvážejí do této severoafrické země především automobily a součástky pro automobilový průmysl, plasty,
papír, kaučuk či zařízení pro
automatické zpracování dat
a český export jednoznačně
převládá nad dovozem zboží
z Maroka. V roce 2013 dosáhla
hodnota českého vývozu 207
milionů amerických dolarů,
zatímco v roce 2009 to bylo
96 milionů dolarů.
PROSPERUJÍCÍ ORIENT Maroko není jen zemí s nádhernými památkami, směsicí berberské a islámské kultury, karavanami velbloudů,
výtečnou kuchyní a pohostinnými lidmi. Pro firmy je to především lákavý trh s bohatými, ale náročnými zákazníky. FOTO: SHUTTERSTOCK
Z pohledu České republiky
zaujímá Maroko první místo
v bilanci vzájemného obchodu mezi zeměmi severní Afriky a české ministerstvo průmyslu a obchodu je řadí mezi
26 zájmových zemí s velkým
potenciálem pro export.
Proniknout na marocký
trh však není ani přes podporu státních institucí obou
zemí jednoduché. „Je obtížné
prosadit se s našimi výrobky
v zemi, kde je pracovní síla
levnější než u nás. Zkoušíme
to však přes agenturu CzechTrade a česko-marockou obchodní komoru,“ říká Libor
Sklenář, obchodní ředitel
společnosti STAP z Vilémova u Šluknova, která vyrábí
popruhy, stuhy a zdrhovadla
a do Maroka dodává zboží
partnerovi z automobilové-
Při vstupu na marocký
trh je dobré mít
na paměti marocký
přístup k procesním
postupům. Ty bývají
často komplikované
a zdlouhavé, ať už
jde o schvalování
návrhů, vzorků i běžné
operativní kroky.
Vojtěch Malina
obchodní ředitel společnosti
Preciosa Lighting
ho odvětví. „Jedná se o nadnárodní firmu, která má pobočky po celém světě a v Maroku postavila svůj další závod. Jsme zde již více než dva
roky a každý rok objemy exportu mírně stoupají. Za loňský jsme tam vyvezli zboží za
více než milion korun.“
Snadnější cestu do Maroka mají firmy, které již disponují rozsáhlou sítí kontaktů
v zahraničí, jako je například
výrobce křišťálových lustrů
a designového osvětlení Preciosa Lighting z Kamenického Šenova. „Do Maroka jsme
se dostali přes obchodní zastoupení v Londýně, kde jsme
s našimi významnými zákazníky začali zpracovávat ideové koncepty právě pro marocké projekty. Poté následovalo
několik jednání a prezentací
již přímo klientům v Maroku. Ti návrhy odsouhlasili
a zakázky jsme získali,“ popisuje cestu Preciosy Lighting
na marocký trh její obchodní
ředitel Vojtěch Malina.
Maročané jsou velmi nároční
Dobré jméno českého skla
však samo o sobě k úspěchu
nestačí. Bohatí maročtí zákazníci mívají vysoké nároky
i na kvalitu služeb. „Ukázkovým příkladem je vybavení
soukromé rezidence v Casablance, kde klient poptával
nejvyšší možnou kvalitu výrobků kombinovanou s dodáním v neskutečně krátkém
čase. Celá zakázka se uskutečnila v neuvěřitelných šesti
týdnech od podepsání smlouvy. Zákazník navíc i přes podepsaný kontrakt několikrát
www.IHNED.cz
Podnikání
17
pondělí, 16. června 2014
změnil své požadavky a přání
týkající se designu,“ popisuje
Malina.
V současné době pracuje
Preciosa Lighting v Maroku
na dalších čtyřech projektech
a marocký trh považuje za velice perspektivní. „Přede dvěma týdny jsme se zúčastnili
konference Hotelier Summit
Africa 2014 v Casablance, která byla skvělou příležitostí
pro firemní prezentaci a navázání kontaktů,“ dodává obchodní ředitel.
České firmy mohou v Maroku nabídnout řešení v řadě
klíčových oblastí, ať už se jedná o energetiku, těžbu nerostných surovin, stavebnictví,
modernizaci textilního, kožedělného a strojírenského
průmyslu či zemědělské výroby. Vzájemný obchod však
dosud komplikuje přetrvávající značná míra byrokracie,
vysoké počáteční náklady
spojené s účastí na veletrzích
a obchodních jednáních, ale
také jazyková bariéra a kulturní odlišnosti.
„Při vstupu na tento trh je
dobré mít na paměti marocký přístup k procesním postupům. Ty bývají často komplikované a zdlouhavé, ať už jde
o schvalování návrhů, vzorků
i běžné operativní kroky. Nicméně i v těchto ohledech se
nám postupně daří posouvat
nastavené mantinely,“ podotýká Vojtěch Malina.
K ateismu se raději nehlaste
Při obchodních jednáních
v Maroku je nejobvyklejším
jazykem francouzština, v severních oblastech země také
španělština. Angličtina se
uplatňuje řidčeji, především
v největším marockém městě
a přístavu Casablance. Mladší
generace si však tento světový jazyk postupně osvojuje.
Při přípravě informačních
materiálů je třeba brát na tyto
skutečnosti ohled.
Na vyjednávání se dobře
připravte a mějte na paměti,
že Maročané mluví květnatě,
málokdy řeknou ne a ve snaze
vyhovět často slíbí i něco, co
nemohou splnit. Na druhou
stranu se lze stále častěji setkat s obchodníky, kteří studovali či pracovali v Evropě.
Jednání s nimi má pak spíše
evropský charakter.
Státním náboženstvím je
v Maroku islám, Maročané
jsou však tolerantní k ostatním vyznáním. U Evropanů
předpokládají příslušnost ke
křesťanské církvi a ateismus
chápou velmi těžko.
Z náboženských zvyklostí
vyplývají i určitá omezení pro
obchodní jednání. Rozhodně
byste je neměli plánovat na
období ramadánu a se schůzkami nepočítejte ani v pátek
odpoledne, kdy se muslimové účastní společné modlitby.
V Maroku musíte vzít na
vědomí i odlišné vnímání času
a tolerovat případné zpoždění partnerů. Muži by měli na
obchodní schůzku přijít v obleku, ženy v kostýmu se sukní či kalhotami, v každém případě však se zakrytými rameny a koleny. Pokud jsou tato
pravidla splněna, Maročané
Perspektivní
obory v Maroku
energetika
těžební průmysl
elektrotechnický průmysl
součástky pro
automobilový průmysl
zařízení pro dopravní
infrastrukturu
čištění a úprava vody
výpočetní technika
zemědělské stroje
zařízení pro textilní
průmysl
nástroje a nářadí
zakázkové sklo, bižuterie
turistický průmysl
nemají problém jednat i se
ženami.
Mise s obchodní komorou
Poptávky marockých firem
mohou čeští podnikatelé sledovat na portálu BusinessInfo,
kde je publikuje ministerstvo
průmyslu a obchodu. To loni
v prosinci otevřelo v Casablance kancelář agentur CzechTrade a CzechInvest.
Podnikatelé se mohou obrátit také na české velvyslanectví v marocké metropoli
Rabatu a na Česko-marockou
smíšenou obchodní komoru
(ČMOPK), sídlící na pražském
Břevnově. Nejbližší příležitostí
pro získání informací a kontaktů bude 18. června Festival exportu, který se koná v Kongresovém centru v Praze. Vystoupí
zde mimo jiné i velvyslankyně
Marockého království Souriya Otmaniová a místopředseda ČMOPK Roman Kopačka.
V polovině září pořádá Česko-marocká smíšená obchodní
komora obchodní misi do Maroka pro členské firmy.
INZERCE
HN046323
18
Podnikání
pondělí, 16. června 2014
SUCCESS STORY
Nejzajímavější tváře, které se v Monte Carlu u
Bratři Halvard, Johan a Olav Aasovi, Norsko
Převážení živých ryb je věda
Rodina Aasů
Loděnici Aas Mekaniske
Verksted založil v roce 1911
Johan Rasmussen Aas.
V polovině osmdesátých
let podnik zbankrotoval,
zejména kvůli nízkým cenám
lodí a zpožděným dodávkám
ocele.
Aasovi provozovali ještě
firmu poskytující servis
ropným tankerům. Díky
penězům z tohoto byznysu
začal podnik opět růst.
Na začátku 90. let přestala
loděnice vyrábět rybářské
lodě a začala se specializovat
na stavbu lodí pro přepravu
živých ryb. Do současnosti
jich vyrobila okolo padesáti.
Z BANKROTU NA ŠPIČKU V OBORU Bratři Aasovi (zleva Olav, Johan a Halvard) převzali loděnici v roce 1986 jako zbankrotovaný
podnik. Dnes patří ke špičce v oboru a její obrat v posledních letech stoupá každoročně o čtvrtinu. FOTO: STUDIO PHENIX
Jan Záluský
[email protected]
A
by losos, kterého
dostanete na talíři
k obědu, skvěle chutnal, nesmí být před
smrtí příliš stresovaný. Cesta
z farmy na rybí jatka však ještě před dvaceti lety obvykle
probíhala v hrozných podmínkách. Norská loděnice Aas Mekaniske Verksted začala proto
v devadesátých letech stavět
lodě s obrovskými nádržemi
na živé ryby. Dnes patří ve
svém oboru ke špičce a její obrat v posledních letech stoupal každoročně o čtvrtinu.
Loděnice už tři generace
patří rodině Aasů. V roce 1911
ji založil na západním pobřeží Norska Johan Rasmussen
Aas. V současnosti ji vedou
bratři Halvard, Johan a Olav.
Patří mezi šedesát podnikatelů, kteří se minulý týden ucházeli o titul EY Světový podnikatel roku 2014 jako národní
vítězové této soutěže.
Bratři získali loděnici v roce
1986, kdy měla za sebou bank-
Aby ryby opravdu
chutnaly, je třeba
o ně během přepravy
velmi pečovat. Jejich
poslední výlet musí
být opravdu příjemný.
Řešili jsme například,
jak ryby naložit
a vyložit, aniž by přišly
do kontaktu s lidmi.
Halvard Aas
generální ředitel loděnice
Aas Mekaniske Verksted
rot. Za pomoci místní banky ji
začali stavět zpátky na nohy.
Přitom jim pomohla i tehdejší
změna zákonů. Dříve se ryby
zabíjely přímo na farmách
a krev se dostávala do moře.
Protože ale docházelo k šíření nemocí, úřady rozhodly, že
ryby musí být transportovány
na jatka. „Zákazníci začali poptávat lodě, které by dokázaly převážet živé ryby. Přestali
jsme proto vyrábět rybářské
lodě a začali jsme se specializovat na přepravu živých ryb,“
říká Halvard Aas.
Jejich první loď měřila na
délku pouhých patnáct metrů
a dokázala přepravit patnáct
tun ryb přichystaných na porážku. Naposledy opustilo loděnici moderní plavidlo, které
měří 87 metrů a jeho nádrž pojme až 700 tun ryb. Při stavbě
lodí ale museli norští loďaři
překonat celou řadu překážek.
„Aby ryby opravdu chutnaly, je třeba o ně během přepravy velmi dobře pečovat. Jejich
poslední výlet musí být opravdu příjemný. Řešili jsme například, jak ryby naložit a vyložit, aniž by přišly do kontaktu
s lidmi. Naplníme proto nádrž
a potom je pod tlakem nasáváme přes trubice dovnitř. Větší
oříšek nastal při hledání řešení, jak je dostat ven. Použili
jsme pohybující se přepážky,
které vytlačují ryby ven z nádrže. Museli jsme ale upravit
jejich výšku, protože je ryby
přeskakovaly zpět do útrob
lodi,“ vzpomíná Olav Aas.
Za poslední roky se používané technologie staly ještě sofistikovanějšími. Aby se předešlo šíření infekcí mezi rybami žijícími v přírodě a těmi
chovanými na farmách, má
poslední generace lodí uzavřený systém cirkulace vody
v nádrži. Voda, v níž jsou ryby
převáženy, se odveze zpět na
farmu, projde dezinfekcí a vypustí se tam, kde byla nabrána. To ale přináší mnohem
větší nároky na udržování její
kvality během plavby.
„Ryby vodu postupně otravují dýcháním, při němž vylučují amoniak. Sledujeme
tedy úroveň kyselosti vody,
chemicky ji zbavujeme amoniaku a zbylé bakterie ničíme
pomocí UV záření,“ vysvětlu-
Dnes ve firmě pracuje
více než 50 lidí a ročně utrží
zhruba 85 milionů dolarů.
je Halvard Aas s tím, že doba
transportu pak může být
v podstatě neomezená.
Inovace se ale týkají i samotné konstrukce lodí. V loděnici například vyvinuli speciální tvar přídě, která výrazně snižuje odpor lodi při vysokých vlnách, což znamená
úsporu ve spotřebě paliva.
Loděnice v městečku Vestnes na západním pobřeží Norska vyrobila dosud téměř padesát lodí s rybími nádržemi
různých velikostí.
Tři bratři mají ve firmě stejné podíly a nyní už zaměstnávají v podniku i své děti. „Když
máte rodinnou firmu, je třeba, aby každý měl na starost
nějakou oblast a nikdo neměl
právo mluvit do všeho,“ říká
Halvard Aas. Podle něj je také
důležité, aby v podniku pracovali jen lidé, kteří mají potřebnou kvalifikaci a práci chtějí
opravdu dělat. „Nemůže u nás
pracovat někdo jen proto, že
je členem naší rodiny. To by
mohlo celý podnik zničit,“ vysvětluje Halvard Aas na závěr
na terase slavného monackého hotelu Hermitage.
www.IHNED.cz
Podnikání
19
pondělí, 16. června 2014
ucházely o vítězství v prestižní soutěži EY Světový podnikatel roku
Rod Drury, Nový Zéland
Globální byznys lze dělat i z konce
světa, říká novozélandský vítěz
Jan Záluský
[email protected]
Rod Drury
Z
atímco v Česku ho dosud nejspíš nikdo neznal, na Novém Zélandu je Rod Drury považován za nejvýznamnějšího
technologického podnikatele.
A za příklad toho, že i z poněkud izolované země lze budovat globální byznys. V případě Druryho jde o cloudový
účetní program Xero, určený
pro malé a střední podnikatele. Když si firma v roce 2007
šla pro peníze na novozélandskou burzu, měla pouhých sto
zákazníků. Dnes v ní pracuje
téměř 800 lidí a má 300 tisíc
klientů po celém světě.
„Když jsem vyrůstal, veškerá kultura přicházela na Nový
Zéland z USA. Četl jsem příběhy společností IBM či
Hewlett-Packard a byl fascinovaný počítačovým byznysem.
Zároveň jsem si rád užíval
surfování a pláž. V současné
době je skvělé, že můžete vybudovat globální byznys, aniž
byste museli žít ve Státech.
Celosvětově přitom můžete
působit už od prvního dne,“
vyprávěl Rod Drury v Monte
Carlu. Jeho společnost Xero
má nyní hodnotu kolem pěti
miliard novozélandských dolarů (v přepočtu 88 miliard
korun), a co se týče tržní kapitalizace, je druhou největší
novozélandskou firmou.
Vývoj softwaru Xero, který
funguje na bázi předplatného,
přitom začal v malém bytě nad
kavárnou. Drury sehnal tým
lidí a zavřel se s nimi na půl
roku do místnosti, kde vymýšleli, jak účtování zákazníkům
co nejvíce usnadnit a učinit ho
zábavnějším. Zásadní funkcí
programu se stalo automatické importování bankovních
operací do firemního účetního
systému, po čemž menší podniky už dlouho volaly. „Předtím to probíhalo tak, že majitel firmy se ráno musel přihlásit do internetového bankovnictví, podívat se, kdo včera
V roce 1995 spoluzakládal
firmu Glazier Systems, která
vyvíjela aplikace pro operační
systém Microsoft Windows.
O čtyři roky později ji prodal
skupině Advantage Group.
Poté Drury založil firmu
zaměřenou na e-mailový
byznys, kterou rovněž
později prodal – za 45
milionů novozélandských
dolarů.
V létě 2006 založil firmu
Xero a o rok později uvedl
její akcie na novozélandskou
burzu. Při jejich úpisu získal
od investorů patnáct milionů
dolarů.
Loni Xero získalo
dalších 180 milionů dolarů
od amerických investorů,
mezi něž patří mimo jiné
zakladatel PayPalu Peter
Thiel.
V Xeru nyní pracuje
600 zaměstnanců a roční
obrat firmy činí 70 milionů
novozélandských dolarů
(přes 1,2 miliardy korun).
PŘEMÝŠLEL A RISKOVAL Software Roda Druryho nabídl podnikatelům účetní funkce, po kterých
už dlouho volali. To by ale nestačilo, kdyby nepřesvědčil ke spolupráci banky. FOTO: STUDIO PHENIX
Chodili za námi
bankéři a my jsme
nemohli skrýt, jak
jsme malí. Navíc to
u nás docela páchlo,
protože jsme neměli
klimatizaci.
zaplatil, a podle toho začít
vystavovat faktury. Náš software načítá údaje o bankovních transakcích automaticky
a zároveň dochází k automatickému vystavení faktury,“
vysvětluje Drury.
Aby mohl začít program
nabízet zákazníkům, musel
nejprve přesvědčit banky, že
stojí za to s ním spolupracovat a umožnit mu přímý přístup do svých systémů. „To
byl nejtěžší moment. Chodili
za námi bankéři a my jsme nemohli skrýt, jak jsme malí. Navíc to u nás docela páchlo, protože jsme neměli klimatizaci,“
vzpomíná s úsměvem Drury.
Poté, co na spolupráci kývla
první novozélandská banka,
se přidaly další, pak australské
a dnes firma spolupracuje se
sedmi stovkami bankovních
ústavů po celém světě.
Aby mohl Xero vyvíjet, potřeboval podnikatel získat co
nejdříve velký objem peněz.
Proto zariskoval a dal akcie
firmy na burzu v době, kdy
měl pouhých sto zákazníků.
Během prvního dne obchodování posílily akcie Xera o patnáct procent. Od té doby vyrostly o neuvěřitelných 478
procent. „Když máte malý
soukromý podnik, můžete si
dovolit občas udělat nějaké
chyby. My jsme jako veřejně
obchodovaná firma museli
začít posílat akcionářům reporty, takže jsme si nemohli
zaváhání dovolit,“ říká Drury.
Xero není první podnikatelův úspěch. V roce 1995
spoluzaložil firmu zabývající
se poradenstvím a vývojem
softwaru, kterou za čtyři roky
úspěšně prodal. Když zkoumá, v čem by mohl dál podnikat, sleduje podle vlastních
slov, co lidem v práci nejvíc
vadí a co by jim mohl usnadnit. A jak se zdá, funguje to.
20
Podnikání
pondělí, 16. června 2014
SUCCESS STORY
Vladimír Šrámek, Slovensko
Uspěli jsme díky specializaci
Vladimír Šrámek
Vystudoval Dřevařskou
fakultu Vysoké školy
technické ve Zvolenu.
Po škole nastoupil
do nábytkářského závodu
Mier Topoľčany. Z pozice
mistra se postupně
vypracoval na místo
generálního ředitele.
Z Mieru odešel kvůli
neshodám s tehdejším
majitelem. V roce 1999
zkrachovalou firmu převzal
a společně s Romanem
Gejdošem založil společnost
Decodom.
V posledních letech se jeho
firma zaměřuje na budování
sítě vlastních prodejen.
V současnosti jich má 25
a další se chystá otevírat. Loni
Decodom utržil 68 milionů
eur (1,86 miliardy korun).
DOBRÝ OBCHODNÍK Vladimír Šrámek se umí přizpůsobit situaci na trhu. Zatímco na Slovensku prodává hlavně pod vlastní značkou
Decodom, do Česka a jiných států dodává své zboží pod značkou zákazníka – například řetězců Asko, Sconto či XXXLutz. FOTO: STUDIO PHENIX
Jan Záluský
[email protected]
K
dyž to trochu přeženu,
zákazník je pro mě bůh
a podle toho se k němu
musím chovat. Nemohu mu diktovat jen proto, že
jsem velká firma, říká Vladimír Šrámek, slovenský finalista letošního ročníku soutěže EY Světový podnikatel
roku. Jeho firma Decodom patří mezi sedm největších prodejců nábytku na Slovensku.
Výrobní továrna sídlí v areálu bývalého socialistického
nábytkářského gigantu Mier.
Ten skončil na konci devadesátých let v insolvenci a Šrámek spolu s obchodním partnerem Romanem Gejdošem
ho s pomocí bankovního úvěru převzali. „Nábytkářské továrny vyráběly v minulosti
nábytek do celého bytu. Věděl jsem, že kvůli větší efekti-
Dodáváme největším
německým hráčům.
Nábytek do obývacích
pokojů vyvíjíme
primárně pro
německého zákazníka,
který má ale stejný
vkus jako Češi
a Slováci. A platí to
i naopak: stejně jako
nám chutná německý
řízek, líbí se nám
i tamní nábytek.
vitě se musíme specializovat,
a rozhodl jsem se vyrábět kuchyně. Zpočátku jsme museli
odmítat bývalé klienty Mieru,
kteří chtěli vyrobit něco jiného, i přesto, že jsme měli volné kapacity. Chtěli jsme se ale
opravdu soustředit na jednu
věc,“ vzpomíná Šrámek, který se tehdy musel rozloučit
také s velmi ztrátovou výrobou masivního nábytku.
Zajímavou zkušenost učinil při hledání spolupracovníků do nové firmy. Nejdříve
oslovil bývalé kolegy z managementu Mieru, brzy se ale
ukázalo, že tudy cesta nevede.
„Vnímali to tak, že jsem kapitalista, který je má dobře zaplatit, a oni potom budou pro
mě pracovat. Nakonec jsem
najal méně zkušené lidi, kteří
měli motivaci a skvěle se u nás
vypracovali,“ říká Šrámek.
Po převzetí továrny musel
ale nejdříve získat zpět důvěru dodavatelů, protože řada
z nich přišla pádem Mieru
o peníze. Decodom však měl
s bývalou továrnou společné pouze to, že v ní podnikatel předtím léta pracoval.
Už v prvním roce se nicméně
společníkům podařilo dostat
firmu do zisku. „Zatímco já
jsem spíš vizionář a říkám,
co by se mělo udělat, Roman
Gejdoš je prakticky zaměřený
člověk a říká, jak se to má udělat,“ vysvětluje muž, jehož firma loni utržila 68 milionů eur,
což bylo navzdory ekonomické krizi o deset procent více
než v roce 2010.
Velký podíl na úspěchu má
bezesporu Šrámkova schopnost nacházet zajímavé příležitosti. Zatímco na Slovensku prodává zejména pod
značkou Decodom, do Česka a jiných států dodává své
zboží pod značkou zákazníka. Jeho nábytek si tak mohou
lidé koupit například v řetězcích Asko, Sconto či XXXLutz.
I přes velmi konkurenční prostředí se Šrámkovi podařilo
expandovat s částí produkce
na německý a rakouský trh.
„Dodáváme největším německým hráčům. Nábytek
do obývacích pokojů vyvíjíme primárně pro německého
zákazníka, který má ale stejný
vkus jako Češi a Slováci. A platí to i naopak: stejně jako nám
chutná německý řízek, líbí se
nám i tamní nábytek,“ popisuje Šrámek.
Má za sebou ale i nepříjemnou zkušenost, když chtěl začít do Německa prodávat kuchyně. „Za naším velkým odběratelem přišel jiný zahraniční výrobce a prohlásil, že si
nepřeje, aby se tam naše kuchyňské linky prodávaly. Museli jsme je stáhnout, abychom
tam mohli prodávat alespoň
to ostatní,“ vzpomíná Šrámek.
Do budoucna se nebrání ani
spolupráci s Ikeou. „Rozhodně
o tom uvažuji,“ říká.
HN046345
22
Podnikání
pondělí, 16. června 2014
Marketing
Na zákaznickém chatu lze ne
Lucie Peláková
[email protected]
K
omunikovat se zákazníky po internetovém
chatu připadalo leckomu ještě přednedávnem jako nadbytečná kratochvíle – vždyť klientům jsou
k dispozici firemní webové
stránky, telefon, e-mail a zákaznická centra. V současnosti je však webový chat v zákaznické podpoře trendem
číslo jedna. S malými náklady s ním totiž dokážete velké
věci. Rychlé vyřízení dotazů
a přátelský způsob komunikace zvyšují spokojenost zákazníků, účinně podporují
prodej a zvýhodňují vás před
konkurencí.
Mezi prvními objevily kouzlo chatu velké e-shopy, které
na něm zpravidla radí s výběrem zboží. Krátká písemná
komunikace s klienty v reálném čase se však skvěle uplatní v podnikání jakékoliv firmy. „Je to další krok ke zlepšení služby, ale také místo, kde
firma může získat od zákazníků informace i kontakty,“ říká
Filip Dřímalka, lektor podnikatelských kurzů, marketingový konzultant a podnikatel,
který mimo jiné vede projekt
Customer Point, zaměřený
na zákaznický chat.
„Zákazník tuto možnost
využije, spíše než aby někam
psal e-mail nebo telefonoval,
protože na chatu dostane odpověď ihned“, dodává.
Raději chat než telefonát
Spokojenost zákazníků s chatovací službou dokazují i čísla.
Britská společnost eDigitalResearch, která se zabývá výzkumy v oblasti on-line podnikání, zveřejnila tento měsíc výsledky svého březnového průzkumu zákaznického chování
a očekávání, jehož se zúčastnily dva tisíce britských spotřebitelů. Ze studie vyplývá, že
pokud je tato služba k dispozici, sáhne po chatu jeden ze čtyř
zákazníků (26 procent). Navíc
73 procent dotázaných uvedlo, že byli s vyřízením své záležitosti prostřednictvím chatu
spokojeni, nebo dokonce velmi spokojeni. To je zdaleka
největší míra spokojenosti ze
JAKÉ OBLIBĚ SE TĚŠÍ KOMUNIKAČNÍ NÁSTROJE ZÁKAZNICKÉHO SERVISU
(podle výzkumu společnosti eDigitalResearch mezi 2000 britskými spotřebiteli)
CELKOVÁ SPOKOJENOST
60 %
52 %
40 %
SMS
OBTÍŽNOST PRO ZÁKAZNÍKA
73 %
snadnější
komunikace
62 %
obtížnější
komunikace
54 %
32 %
43 %
telefon aplikace*
pošta
sociální
sítě
e-mail
firemní
chat
10 %
10 %
firemní
chat
e-mail
14 %
14 %
15 %
sociální
sítě
pošta
SMS
18 %
aplikace* telefon
SKUTEČNÉ VYUŽITÍ KOMUNIKAČNÍCH KANÁLŮ JE VŽDY MENŠÍ NEŽ OČEKÁVANÉ
očekávají využití
skutečně využili či využívají
17 %
13 %
91 %
sociální sítě
aplikace*
10 %
5%
e-mail
86 %
osobní jednání
56 %
43 %
firemní chat
30 %
26 %
internetový formulář
53 %
48 %
telefon
87 %
19 %
* počítačové a mobilní
všech komunikačních kanálů. Pro srovnání: s komunikací
prostřednictvím telefonu bylo
spokojeno či velmi spokojeno
jen 43, respektive 40 procent
britských spotřebitelů.
Chat je pro zákazníky nejjednodušším způsobem, jak
kontaktovat firmu. Podle
průzkumu eDigitalResearch
si lidé pochvalují také kvalitu informací – pokud něčemu
nerozumějí, mohou ihned požádat o upřesnění. Při chatování se navíc mohou věnovat
i jiným činnostem – třeba
brouzdání po dalších stránkách navštíveného e-shopu.
Zákazníci ale často oceňují
85 %
pošta
65 %
SMS
36 %
8%
Zdroj: eDigitalResearch, květen 2014 (průzkum proběhl v březnu 2014)
i fakt, že písemnou komunikací s obchodníkem neruší,
na rozdíl od telefonování, své
kolegy v kanceláři, podotýká
Filip Dřímalka.
Rozšířit firemní webové
stránky o chat není přitom
nijak složitá ani nákladná záležitost. „Lze jej použít na drtivé většině webů včetně těch
komplikovaných. Stačí oslovit některého z poskytovatelů chatu,“ popisuje Dřímalka. Nejjednodušší chat, který
bude obsluhovat jeden operátor, pořídíte za několik set korun měsíčně, za nejnáročnější
verze s mnoha možnostmi uživatelského nastavení zapla-
títe šest až sedm tisíc korun
za měsíc. „Můžete vyzkoušet
také volné systémy, které jsou
v základní variantě k dispozici
zdarma, byť s omezeními v oblasti uživatelského nastavení,“
upozorňuje konzultant.
Od konverzace k objednávce
Možná se obáváte, zda chat
nebude zákazníka spíše obtěžovat, podobně jako vyskakovací internetové reklamy.
Chat se však umí chovat velmi decentně. Nejméně nápadný je takzvaný pasivní
chat – na web se umístí tlačítko chatu a zákazník se může
rozhodnout, zda tento typ ko-
munikace zahájí. Oproti tomu
proaktivní chat využívá vyskakovací okénko, v němž je
obvykle již přednastavena
první zpráva typu „Můžeme
vám nějak poradit?“.
Kde a k čemu zákazníci chat
nejvíce využívají, zjistíte při
zkušebním provozu, kdy chat
umístíte na všechny stránky
firemního webu. Na základě
statistik potom nastavíte,
na které stránce a po jak dlouhé době na ní strávené se chat
zákazníkovi zobrazí.
Například zážitková agentura Allegria – Firma na zážitky umístila chat na všechny
stránky svého e-shopu. „Zá-
www.IHNED.cz
Podnikání
23
pondělí, 16. června 2014
ejlépe získat důvěru klientů
26
%
britských spotřebitelů se
obrátilo v posledním roce na
některého ze svých dodavatelů
prostřednictvím live chatu.
18
%
spotřebitelů uvedlo, že odmítá
komunikovat s firmou, která
nabízí pouze telefonický
kontakt.
36
%
zákazníků dává při reklamaci
přednost méně osobnímu
přístupu, než je osobní
jednání či telefonát.
19
%
uživatelů firemního chatu
očekává, že jim operátor
odpoví okamžitě.
61
%
uživatelů očekává, že jim
operátor odpoví nejpozději
do jedné minuty.
kazníkům tak nabízíme pomoc s výběrem zážitku. Okno
pro konverzaci však nevyskočí hned, ale až zhruba po minutě,“ říká spolumajitelka firmy Linda Vavříková. Denně
podle ní tuto službu aktivně
využije několik desítek návštěvníků webu.
„Ze statistik, které si vedeme, jsme zjistili, že dvacet
procent uživatelů chatu dokončí objednávku. Souhrn objednávek od zákazníků, kteří
využili chat a poté si objednali
naši službu, činil za loňský rok
čtyři a půl milionu korun,“ popisuje podnikatelka.
Zákazníci se podle ní ptají především na podrobnosti
služby. Zajímá je třeba, jaká je
v hotelu recepce či zda dostanou při jízdě na raftu přilby.
„Chat zákazníkům usnadňuje
nakupování. Je to rychlý, otevřený a neformální způsob komunikace,“ myslí si Vavříková.
Zákaznická podpora on-line
Většina uživatelů chatu si pochvaluje rychlost, s jakou se
jim dostává odpovědí na otázky. Podle již zmíněné britské
studie 61 procent uživatelů
chatu očekává, že se jim operátor ohlásí nejpozději do jedné minuty.
Prostřednictvím chatu však
lze vyřizovat i složité záležitosti. Zkušenosti s tím má například společnost Wedos Internet, jeden z největších tuzemských poskytovatelů webhostingu. Chat je pro ni nejdůležitějším komunikačním
nástrojem v oblasti zákaznic-
ké podpory a několik jejích
operátorů vyřídí denně tímto
způsobem stovky dotazů.
„Nejvíce se ptají noví zákazníci, kteří nemají se službou moc zkušeností. Máme
sice propracovanou znalostní bázi, ale i tak je pro klienty
často jednodušší, když s nimi
administrátor projde problém
krok za krokem,“ popisuje
Ivan Sárközi z obchodního
oddělení společnosti.
Jak dodává, mezi největší
plusy pro zákaznickou podporu patří možnost odpovídat
na více chatů naráz. Z pohledu
klienta je zase výhodou možnost vložit screenshot či chybovou zprávu přímo do chatu, nebo si nechat konverzaci
poslat na e-mail jako návod.
Využití chatu podle Sárköziho někdy komplikuje
nezkušenost zákazníků. „Přistupují například k chatu jako
k telefonu. Položí otázku, dostanou odpověď, vypnou chat
a za chvíli píšou znovu. Přitom
okno nemusí vůbec zavírat
a mohou počkat až do vyřešení
problému,“ vysvětluje Sárközi.
Osobní přístup se cení
Pro firmy je chat rovněž vynikajícím zdrojem informací
o zákaznících a jejich nákupním chování. Různé aplikace
umožňují sledovat, z které
stránky zákazník do chatu
vstoupil, odkud na váš web
přišel i jaké stránky si prohlíží během chatování. Díky
tomu jej můžete v průběhu
konverzace navigovat, pokud na stránkách něco hledá.
Chat je perfektní
způsob, jak se odlišit
od konkurence. Navíc
lze jeho úspěšnost
výborně monitorovat.
Jestliže zjistím, že ze
třiceti hovorů jsem
získal dvacet kontaktů
na zákazníky a z toho
v pěti případech se
uskutečnil obchod,
pak je jasné, že se mi
chat vyplatí.
Filip Dřímalka
lektor podnikatelských kurzů
a marketingový konzultant
Se zavedením chatovací
služby musíte vyřešit i otázku,
kdo ji bude obsluhovat. Přehnané obavy ale nejsou nutné. „Nemusíte být stále u počítače. S návštěvníky můžete
komunikovat třeba z tabletu či
mobilního telefonu,“ radí Dřímalka. Chat lze také propojit
s aplikacemi, které jste zvyklí
používat – třeba se službami
Skype či Google Talk. Jeho provoz můžete navíc časově omezit, například pracovní dobou.
Protože se některé dotazy
opakují, lze u chatu předem
nastavit příslušné odpovědi,
jež operátor vkládá do okénka
pomocí klávesových zkratek.
Stres odpadá i zákazníkovi
– při chatování není vystaven
nátlaku a manipulaci ze strany obchodníka jako při telefonátu a písemný dotaz či reakci
si může v klidu rozmyslet.
„Lidé vnímají chat jako přátelskou, otevřenou komunikaci. Prodej na webu je anonymní a chat je způsob, jak posílit
osobní přístup k zákazníkům,“
uvažuje Lenka Hořáková, marketingová manažerka vzdělávací agentury top vision.
„Máme v nabídce desítky kurzů a pro některé klienty může
být komplikované si vybrat.
Chat chápeme jako pomoc
zákazníkům. Očekáváme, že
podpoří prodej a celkově zlepší
naše služby,“ dodává.
Zájem o zákaznický chat
v Česku stoupá. „Je to perfektní způsob, jak se odlišit od konkurence. Navíc lze
úspěšnost chatu výborně monitorovat. Jestliže zjistím, že
ze třiceti hovorů jsem získal
dvacet kontaktů na zákazníky a z toho v pěti případech
se uskutečnil obchod, pak je
jasné, že se mi chat vyplatí,“
shrnuje Filip Dřímalka.
PODNIKATELŮM NA MÍRU
VÍCE RAD, JAK PROPAGOVAT
VLASTNÍ FIRMU, NAJDETE NA
INZERCE
HN046144
BIOTECHNOLOGIE
NOVA PRILEZITOST
PRO MORAVSKOSLEZSKY KRAJ
PROJEKT ETTBio – už od ledna 2012
probíhá díky projektu výměna osvědčených
postupů a metod při uplatňování biotechnologií v praxi. Koordinátorem za MSK je Agentura
pro regionální rozvoj, a.s., kromě ní je zapojeno do projektu dalších devět partnerů z šesti
evropských regionů.
KDO SE BIOTECHNOLOGIEMI V MSK ZABYVA?
x Fakultní nemocnice Ostrava (např. aplikovaný výzkum
v oblasti kmenových buněk)
x Ostravská univerzita (např. výzkum v oblasti krevních destiček)
x Zdravotní ústav Ostrava (např. výzkum v oblasti nanočástic a prašnosti)
x Biotechnologický park 4MEDI (vývoj a výroba kmenových buněk)
x a další…
SPOLECNYM CILEM PROJEKTU JE ZALOZENI
MORAVSKOSLEZSKEHO BIOTECHNOLOGICKEHO KLASTRU.
www.ettbio.eu
arr.cz/cs/inovace/ettbio
24
Podnikání
pondělí, 16. června 2014
Technologie
Klávesnice, které vás nenec
Apple Keyboard
Rozhraní
Rozměry (šířka × výška × tloušťka)
Přibližná cena
Marek Král
[email protected]
B
ez kvalitní klávesnice
nelze o efektivní práci
na počítači vůbec mluvit. Produkty na trhu
se přitom kromě standardního rozložení základních kláves mnohdy značně liší – ať
již kvalitou zpracování, nebo
ergonomií.
Jako u každého výrobku
je před koupí třeba ujasnit si
priority. V kanceláři se bude
hodit odolný model s příjemnou ergonomií. K televizi
využijete spíše bezdrátovou
klávesnici s přitažlivým designem. Ta se osvědčí hlavně
při brázdění internetových
vod na Smart TV. Uvědomte
si, že bezdrátové klávesnice je
nutné dobíjet nebo jim měnit
baterie. To může být pro někoho nevýhodou. Ale nevěšte
hlavu: stále si můžete vybírat
jak mezi klasickými, tak bezdrátovými variantami.
Chcete kupovat klávesnici
jako pracovní nástroj a hodláte ji využívat celý den? Pak
byste měli myslet především
na pohodlí při psaní. To může
zajistit pásková bandáž, která
chrání zápěstí před svalovým
napětím. Další vhodný doplněk je podsvícení jednotlivých kláves nebo samostatná
Das Keyboard 4 Professional
drátová technologie USB 2.0
Rozhraní
drátová technologie USB 3.0
47 × 13,5 × 3 cm
Rozměry
45,7 × 17,3 × 2 cm
1300 Kč
numerická klávesnice, která
šetří místo na menším stole.
Rozdíl mezi jednotlivými
modely najdete také ve zdvihu kláves, který je buď vysoký (mechanické klávesnice),
nebo nízký (laptopy). Užitečnou funkci přinášejí konfigurovatelné klávesy, jimiž můžete rychle otevírat například e-mailovou poštu nebo spouštět
nejčastěji používané programy.
Jablečný fenomén
Výrobky společnosti Apple
jsou proslulé skvělým designem a kvalitou zpracování.
Nejinak je tomu u klávesnice
s pověstným „nakousnutým
jablkem“. Vlastníte-li počítač
Mac, máte volbu základní klávesnice pro běžnou práci daleko snazší.
Nízký profil znamená úlevu
při dlouhodobé práci a samozřejmostí je také nízký zdvih.
Tělo klávesnice je vyrobeno
z hliníku, tlačítka a spodní část tvoří bílý plast. Větší
rozměry dávají prostor i pro
numerickou klávesnici, kterou využijete, pokud pracujete často s čísly. Díky nízkému posazení je používání klávesnice pohodlné. Rozměry
jsou kompaktní při zachování
dobrého rozložení prvků.
Napájení je řešeno USB kabelem; zdířky jsou na obou
bočních stranách, takže vám
Přibližná cena
kabel na stole nebude překážet. USB port typu 2.0 zaručuje kompatibilitu i s operačním
systémem Windows. Musíte
si však dát pozor, abyste si
klávesnici náhodou nepolili (třeba jablečným džusem).
Kvůli konstrukci jednotného
těla je totiž vyčištění svépomocí takřka nemožné.
Precizní kus z Německa
Das Keyboard jsou němečtí profesionálové se sídlem
v texaském Austinu. A jejich
nová klávesnice odráží německý naturel: je mechanická, masivní, velmi atraktivní,
s čistým funkčním designem.
Das Keyboard 4 Professional
(4P) se pochlubí nezvykle velikým ovladačem hlasitosti
a schopností umně zvládat
multimédia.
Budete-li potřebovat okamžitě změnit hlasitost – ať už
proto, abyste se lépe slyšeli při
videohovoru, nebo když budete zrovna sledovat videa či
poslouchat hudbu –, stačí vám
jediné: otočit kulatým ovladačem, který je vždy na dosah
pravé ruky. Vhod přijdou také
klávesy k ovládání multimédií
stejně jako tlačítko pro uvedení do režimu spánku; kdo by
neznal okamžiky, kdy potřebuje urychleně odejít od počítače na schůzku či oběd a nechce se mu stroj vypínat, ale
4800 Kč
ani nechat běžet. Stačí jedno
kliknutí na tlačítko „Instant
Sleep“ a měsíčně ušetříte
spoustu energie.
Na první pohled nenápadná klávesnice, ale po bližším
osahání cítíte naprosto precizní zpracování: vrchní panel
z odolného hliníku a částečně
zlacené spínače kláves, které
mají výdrž a zní jako zvon.
S počítačem klávesnici spojíte USB kabelem, který je součástí balení, pomocí standardu „Plug and Play“. Rozumí
si jak s operačními systémy
Windows a Linux, tak s Chrome OS a Mac OS X. Díky vlastním dvěma portům a technologii řadiče USB 3.0 „Super
Speed“ jde přenos objemných
dat jedna báseň – USB 3.0 totiž přenáší data rychlostí až
5 GB/s, přibližně desetkrát
rychleji než s USB 2.0.
Majitele potěší rovněž magnetická podložka pod klávesnici, která umožňuje nastavit
si úhel náklonu. Podložka zároveň slouží jako pravítko.
Nejen svou ergonomií, která se perfektně hodí pro rychlé a dlouhé psaní, ale i funkcí
„N-Key Rollover“, umožňující
stisknout více kláves najednou při plném zaznamenání
všech stisků, je jasné, že Das
Keyboard 4P se hodí všem,
kteří plánují psát tuny textů,
a to pohodlně.
Propojíte s čímkoliv
Švýcarská firma Logitech
představila nedávno model,
s nímž slaví úspěch. K810 Bluetooth Illuminated Keyboard
(K810) má šmrnc a spoustu
trumfů. Velmi stylová, kovově šedivá, s proužkem černého broušeného skla, zároveň
velmi malá, tenká a promyšlená klávesnice se díky svým
rozměrům vejde i do menší
příruční brašny.
Přes svoji skladnost a mobilitu se K810 pyšní technologií Bluetooth, která je její
největší předností. Snadno
ji propojíte prakticky s čímkoliv. Když ji vidíte, hned vás
napadne: ideální k tabletu či
chytrému telefonu! Klávesnice si ale poradí i s „velkými“
operačními systémy.
Tlačítka lehce vyboulená
dovnitř pro lepší stisk zajistí pohodlí při psaní, které je
přesné a tiché. Klávesnice má
chytrá čidla podsvícení a pohybu, která jednak automaticky zjistí světlo v okolí a vyhodnotí, zda je podsvícení
nutné, a jednak zaznamenají
ruce v blízkosti kláves a zapnou či vypnou jejich podsvícení. Čidla se výrazně podílejí
na dlouhé životnosti baterie.
Technologie Bluetooth zajišťuje kompatibilitu prakticky s čímkoliv. Pokud často cestujete, oceníte absenci
www.IHNED.cz
Podnikání
25
pondělí, 16. června 2014
chají při práci na holičkách
Logitech K810
Microsoft Sculpt Ergonomic Desktop
Rozhraní
bezdrátová technologie Bluetooth
Rozhraní
bezdrátová technologie USB
Rozměry
28,7 × 13 × 1 cm
Rozměry
53,6 × 22,6 × 4,6 cm
Přibližná cena
3000 Kč
Přibližná cena
2300 Kč
INZERCE
Ergonomie plejtváka
Americká společnost Microsoft se již dlouhá léta specializuje nejen na operační systémy, ale také na počítačové
příslušenství. V tomto segmentu dlouhodobě dokazu-
Přes svoji
skladnost
a mobilitu se
K810 pyšní
technologií
Bluetooth,
která je její
největší
předností.
Snadno ji
propojíte
prakticky
s čímkoliv.
Když ji vidíte,
hned vás
napadne:
ideální k tabletu či chytrému
telefonu!
Klávesnice
si ale poradí
i s „velkými“
operačními
systémy.
je, že dokáže jít s dobou. Jako
v případě nové sady klávesnic a myší Sculpt Ergonomic
Desktop (SED). Klávesnice
SED nejenže tvarem připomíná plejtváka obrovského,
který ji rozděluje vedví, ale
zároveň se v ní potkává jedna z nejlepších uživatelských
ergonomií s možnostmi operačního systému Windows 8.
Toto spojení tak výrazně zvyšuje pracovní efektivitu, zatímco ruce v klidu odpočívají.
Odlišnému designu napomáhá fakt, že kancelářská
sada „tři v jednom“ využívá
bezdrátovou technologii USB.
Práce bez zbytečných kabelů
a vytížených USB portů nebyla nikdy příjemnější. Je navržená tak, aby poskytovala
v kanceláři důležitou flexibilitu a maximální pohodlí.
Klávesnice, samostatná numerická klávesnice a zakulacená myš působí už na první
pohled velmi stylově a uhlazeně. Trojice bezdrátových zařízení se spojí společným USB
přijímačem se všemi velkými
operačními systémy – Windows, Mac a Linuxem. K vzájemnému spojení postačí přijímači jediný USB port. Sada
se napájí tužkovými a mikrotužkovými bateriemi, které
jsou součástí balení.
I přes skvělou kompatibilitu byla nicméně sada vyvíje-
na především pro Windows
8. Ať již zabudovanými funkcemi, zkratkami nebo příkazy
k ulehčení a urychlení práce
na počítači. SED má například
zabudovanou správu médií
a myš svým modrým tlačítkem
„Windows“ ovládaným palcem zefektivní okamžiky, kdy
se budete potřebovat rychle
přenést na úvodní obrazovku.
Výhody klávesnice nelze
popřít, ačkoliv chvíli potrvá,
než si ji „osaháte“. Horní klávesy Esc a F1 až F12 jsou oproti ostatním oblejší a výrazně
menší, takže si je na první
pohled nespletete. Klávesy
podél „rozštěpu“ jsou zase
o něco delší než ostatní, takže se vám nestane, že byste
se uklikli. Klávesnice má rovněž přepínač mezi funkčními tlačítky, multimediálními
funkcemi a panelem Charms
ve Windows 8.
Tlačítka jsou velmi tichá
– jako u kláves přenosných
počítačů. Díky vyboulenému
tvaru si s nimi prsty krásně rozumí. A zatímco si prsty hrají,
zápěstí s předloktím odpočívají na podložce klávesnice.
SED se dá také přizvednout
a nastavit do úhlu, který vám
vyhovuje. Oddělená numerická klávesnice poskytuje dodatečný komfort, neboť ji lze
použít kdekoliv v dosahu bezdrátové USB.
Speciální
magazíny
z edice
PRO BYZNYS
Hospodářských novin
zaměřené
na B2B segment
Pe r io di c ký m ag a zí n p ro odb or n ou v e řej n os t , v yd áva Econ om i a a .s . S a mo s t at ně ne prod e j né
kabelů. Když Bluetooth zrovna nevyužíváte, automaticky
se odpojí, což znamená další
úsporu baterie.
Přepínání mezi jednotlivými zařízeními je záležitostí
zmáčknutí jednoho knoflíku.
Tlačítkem „Easy Switch“ se
spárujete naráz až se třemi různými zařízeními, mezi nimiž
si ladně přepínáte. A kdyby to
nestačilo, nikdo vám nebrání
založit si další účty, s nimiž
svážete další trojice zařízení.
Bluetooth má slušný dosah – K810 zvládá bezdrátově
komunikovat i na vzdálenost
10–12 metrů. Baterie uspokojí běžného „psavce“ na měsíc
bez nutnosti nabíjet. Dobíjí se
přes USB kabel, takže můžete
zároveň nerušeně pracovat.
K810 sice podporuje nejnovější Windows, ale chybí jí
tlačítka pro jejich plné využívání. Jinak se na vás usmějí
klasické funkce F1 až F12, trojice tlačítek na přepínání napříč bezdrátovými zařízeními,
tlačítko na rotaci mezi aplikacemi či klávesy na ovládání
podsvícení, médií a hlasitosti.
Podnikání
v digitálním
věku
Budoucnost dat
Zbavte se hesel
Digitalizace dokumentů
Co je finančně výhodnější?
Cloudy nebo vlastní úložiště?
Jak efektivně sdílet data
Bezpečnost a ochrana dat.
Biometrické podpisy
Co a proč ochraňovat
Špatná digitalizace zvýší náklady
firmy. Jak se vypořádat s CRM
systémy a zvládnout Big Data
Kontakty inzerce:
Helena Vonková
[email protected]
tel.: 724 088 465
HN046353
26
Podnikání
pondělí, 16. června 2014
Autopark
Skútr ve firmě uspoří čas
i náklady na provoz
Jan Markovič
[email protected]
S
tojí jen zlomek toho, co
auto, spotřebují minimum benzinu a městské zácpy je v cestě nezastaví. Skútry mohou být pro
řadu firem zajímavou alternativou běžného vozového parku nebo jeho doplňkem. HN
se zeptaly dvou pražských
firem na jejich zkušenosti
s provozováním skútrů a pak
vybraly tři nejzajímavější
stroje na trhu. Kritériem byla
i možnost usednout za jejich
řídítka s běžným řidičským
průkazem skupiny B.
Řidičák na auto opravňuje od počátku loňského roku
k řízení skútru do objemu motoru 125 ccm. To nabízí celkem široké možnosti výběru.
Na trhu jsou skútry s úsporným provozem, takové, které
se více soustřeďují na design
a styl, nebo už i vstupní modely do takzvané cestovní třídy,
jimiž se lze vydat i na delší vyjížďky mimo město.
Vždy ale platí, že primárním působištěm skútrů je
právě metropole a její velmi
blízké okolí. Proto by o jejich
nákupu měly uvažovat hlavně
firmy, které se potýkají s každodenním provozem ve městě. Ten je čím dál hustší a cesta autem trvá déle. A čas jsou
přece peníze.
Čas i image
Právě honba za rychlostí
bývá častým důvodem, proč
si podnikatelé skútry pořizují.
„Máme ho kvůli rychlosti, která výrazně zkracuje přesuny
po Praze. Úspory nebyly naším hlavním kritériem. Přesto
jsou ale náklady na pořízení
i na provoz skútru v porovnání s autem zanedbatelné. Jestli nás jeden skútr stojí měsíčně na palivu tisíc korun, tak je
to moc,“ chválí si jednostopé
vozidlo spolumajitelka architektonického studia OOOOX
Radka Valová.
Skútr jí navíc pomáhá zlepšovat image firmy. Její studio
ÚSPORNÝ I EFEKTNÍ
Se skútrem ušetříte na benzinu, neuvíznete v zácpě, a můžete dokonce i pozvednout firemní image. FOTO: PIAGGIO
provozuje dva tyto motocykly. „Začínali jsme s yamahou,
teď provozujeme vespu. Pořídili jsme si ji i kvůli tomu, jak
vypadá. Zatím je čistě lakovaná, ale máme v plánu ji opatřit menší nálepkou s odkazem
na naši firmu,“ dodává Valová. Právě skútry Vespa, které
svým designem připomínají
stejnojmenný historický stroj
z poloviny minulého století,
mohou posloužit i jako reklama. Svým vzhledem totiž přitahují pozornost.
Časovou úsporu hledají
u skútrů už tradičně firmy,
které se zaměřují na rozvoz
jídla. „Skútry jsou v případě
příznivého počasí výrazně
efektivnější než auta. Především v době dopravních špiček můžeme zákazníkům garantovat rychlé doručení objednávky,“ říká ředitel serveru
DameJidlo.cz Lukáš Uhl.
Jeho firma provozuje modely Honda Vision s motorem
o objemu 100 ccm, takže kurý-
Ve srovnání s běžnými
auty jsou náklady
na provoz skútru
třetinové. Skútry jsou
také dvakrát levnější
v položkách oprav
a odpisů na kilometr.
Lukáš Uhl
výkonný ředitel serveru
DameJidlo.cz, který se zabývá
rozvážkou jídel z restaurací
rovi rovněž stačí běžný řidičský
průkaz. „Náklady činí v průměru jednu korunu na ujetý kilometr. Podobně na tom jsou
i naše auta jezdící na CNG.
V porovnání s běžnými vozy
spalujícími benzin jde o třikrát
nižší náklady na provoz. Skútry
jsou také dvakrát levnější v položkách oprav a odpisů na kilometr,“ hodnotí Uhl zkušenosti
za rok a půl provozu.
Také další náklady na provoz skútru jsou jen minimální
nebo zcela odpadají. Například
povinné ručení se v případě
skútru s kubaturou 125 ccm
pohybuje okolo 1500 korun
ročně. Jednostopá vozidla jsou
navíc osvobozena od silniční
daně. Pro cestu po českých
dálnicích není nutná známka
a skútry logicky neplatí ani
za parkování, když je lze odstavit prakticky kdekoliv.
Někdo se bojí, jiný se těší
Skútr ve firmě může nadchnout při pořízení, ale mohlo
by se stát, že někteří zaměstnanci se budou bát vydat se
do ulic. „Přece jen v Praze není
provoz úplně ideální. Někteří
lidé v autech jsou vzteklí, když
je se skútrem předjíždíte. Dokonce se nám několikrát stalo, že řidiči měli tendence nás
takzvaně školit. Máme tedy
kolegy, kteří na skútr raději
nesedají, ale pak jsou tu tací,
kteří se na něj vyloženě vrhají.
Třeba kolegyně na něm jezdí
pořád,“ říká Valová.
Vzápětí ale dodává, že žádná větší nehoda se nikdy nestala. „Přitom zaměstnance
nijak speciálně neškolíme.
Na začátek je necháme projet po Dejvicích, než se vydají dál do města. Stalo se nám,
že jedna slečna při první jízdě
spadla, ale to byla výjimka,“
vzpomíná Valová.
Podobné zkušenosti má
i společnost DameJidlo.cz.
Podle jejího ředitele se dokonce zaměstnanci chovají
ke skútrům lépe než k autům.
www.IHNED.cz
Podnikání
27
pondělí, 16. června 2014
„Pravděpodobně si uvědomují, že poškození skútru se
rovná poškození sebe sama.
Mnoho našich kurýrů dává
přednost skútru před automobilem, hlavně díky dobré
manévrovatelnosti v hustém
pražském provozu. Jiní zase
preferují auto. Vyplatil se nám
rotační program, kdy jednotliví kurýři střídají automobil
se skútrem,“ tvrdí Uhl.
Nízké provozní náklady,
rychlé cestování a možnost
zaparkovat prakticky všude
jsou v případě skútrů vykoupeny menším pohodlím. Zejména proto, že je jezdec vystaven nepřízni počasí, často
se nadýchá výfukových zplodin ze starých aut či autobusů a musí si dávat větší pozor
na cestu před sebou.
„Nepřítelem jsou špatné počasí, dlažební kostky a tramvajové koleje,“ vypočítává
Valová. Přesto podle ní jezdí
firemní skútry celoročně, dokonce i na sněhu. Architektům také chybí větší přepravní kapacita. „Určitě bychom
potřebovali větší kufr. Vozit
makety nebo desky na stavbu
není snadné, ale i to jsme se
nakonec naučili. Vydali jsme
se na skútru i za nákupem vánočních dárků,“ směje se.
Vybrat správné doplňky
Oproti autu je potřeba počítat s tím, že po nákupu skútru
firma utratí ještě za pořízení
nutných doplňků. Většinou
jde ale řádově o tisícikorunové položky. Přilba je pro řízení
skútru povinností. Pořídit lze
buď přilbu integrální, která je
vhodná spíše na silnější motocykl nebo na cestování mimo
město, popřípadě otevřenou
se sklápěcím štítem. Tento
typ je mezi skútristy nejoblíbenější. Koupit ji je možné
už za 1000 korun. Vzhledem
k rozdílným velikostem i hygieně ale bude určitě každý zaměstnanec potřebovat
vlastní. Totéž platí pro rukavice, které lze pořídit zhruba
za 600 korun. Ty sice povinné nejsou, jízdu ale výrazně
zpříjemní.
Pokud bude skútr stát delší
čas na ulici, vyplatí se koupit
zámek s alarmem, který vyjde
na dva až tři tisíce korun. Před
deštěm a nečistotami ze stromů ochrání plachta za 500korun. Přídavný kufr (1000 korun) zase rozšíří kapacitu,
a jestliže má být skútr provozován celoročně, hodí se také
návleky na řídítka a deka, která chrání kolena jezdce.
Honda PCX 125
Nejprodávanější skútr
v Česku prošel pro letošní
rok faceliftem. Ten mu
přidal diody pro denní
svícení, novou přihrádku
s 12V zásuvkou na dobíjení
mobilu či navigaci a větší
nádrž s kapacitou 8 litrů.
Stroj by měl zaujmout nejen
povedeným designem, ale
také výbavou v podobě
systému start-stop, který
není u skútrů zatím ještě
obvyklý. Vypíná motor při
stání, a tím šetří náklady na
provoz. S kombinovanou
spotřebou 2,1 litru na 100 km
patří PCX k nejúspornějším
skútrům na trhu.
Aprilia SR MAX 125
Sportovně střižený skútr je
vrcholem kategorie 125 ccm.
Velký stroj je sice těžší, jeho
motor má ale také nejvyšší
výkon 11 kW (15 k). To mu
umožňuje přiblížit se až
k dálniční rychlosti. Díky
tomu je skútr využitelný
i mimo město na delší cesty.
Pohodlí řidiče zvýší čelní štít
nastavitelný ve třech výškách
nebo výdechy, které foukají
na nohy teplý vzduch. Do
kufru pod sedlem se vejde
pohodlně helma i nákup.
Samozřejmostí je možnost
svézt spolujezdce.
Vespa LX 125
Pokud vám jde o styl
a originalitu, pak je
jednoznačnou volbou
italská Vespa. Ta nejen svým
modelem LX odkazuje na
vzhled legendárního skútru,
který po druhé světové válce
rozpohyboval Itálii i další
země. Ačkoliv v základní
výbavě není jezdec chráněn
štítem, zvládá jet Vespa
rychlostí až 100 km/h. Majitel
ji ocení hlavně ve městě
díky její nízké hmotnosti
a kompaktní velikosti. Je
ale třeba se připravit na
vyšší pořizovací cenu, která
odpovídá věhlasu značky.
Technické údaje
Objem motoru (ccm)
125
Výkon (kW)
8,6
Max. rychlost (km/h)
95
Spotřeba (l/100 km)
2,1
Hmotnost (kg)
130
Výška sedla (mm)
760
Objem nádrže (l)
8
Velikost předního kola (“) 14
Zásuvka 16 V
Cena (Kč)
ANO
69 900
Technické údaje
Objem motoru (ccm)
Výkon (kW)
Max. rychlost (km/h)
Spotřeba (l/100 km)
Hmotnost (kg)
125
11
105
3
183
Výška sedla (mm)
815
Objem nádrže (l)
15,5
Velikost předního kola (“) 15
Zásuvka 16 V
Cena (Kč)
ANO
109 990
Technické údaje
Objem motoru (ccm)
125
Výkon (kW)
8,5
Max. rychlost (km/h)
100
Spotřeba (l/100 km)
2
Hmotnost (kg)
122
Výška sedla (mm)
785
Objem nádrže (l)
8,3
Velikost předního kola (“) 11
Zásuvka 16 V
Cena (Kč)
NE
84 900
28
Podnikání
pondělí, 16. června 2014
Právo
Bezpečnost práce je třeba
školit, ale také kontrolovat
Základním pravidlem
bezpečnosti práce je
prevence. Vyplatí se
Dodržování předpisů
ušetří zaměstnancům
zdraví a firmě peníze
Ondřej Šafránek
[email protected]
P
roškolili jste své zaměstnance v oblasti
bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci (takzvané BOZP)? Používají vždy předepsané ochranné pomůcky?
Jsou všechny firemní stroje
v bezvadném technickém stavu? A máte v pořádku všechnu potřebnou dokumentaci
o BOZP? Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, kterou
upravuje zákoník práce a další právní předpisy, je jednou
z oblastí, na kterou se často zaměřuje inspekce práce
a u níž podnikatelé často porušují zákonné povinnosti.
Jejím smyslem by mělo být
především vytváření vhodného pracovního prostředí a preventivní předcházení úrazům a jiným škodám
na zdraví zaměstnanců. Povinností plynoucích ze zákona a různých vyhlášek je ovšem velmi mnoho a vyznat se
ve všech detailech není v silách většiny podnikatelů.
Větší společnosti proto často mívají zvláštní oddělení
pro dodržování BOZP.
Základní povinnosti
Na začátku je důležité zdůraznit, že pravidla BOZP se
vztahují nejen na zaměstnance s platnou smlouvou,
ale na všechny osoby, které
se s vědomím zaměstnavatele pohybují na pracovišti.
Vzhledem k preventivní
funkci BOZP musí zaměstnavatel své podřízené poučit
o pravidlech bezpečné práce při nástupu do pracovní-
POVINNOSTI, KONTROLY A SANKCE
16 820
KONTROL
zaměřených na bezpečnost
a ochranu zdraví při práci
provedl loni Státní úřad
inspekce práce.*
991
POKUT
uložil loni úřad
za přestupky v oblasti
pracovní bezpečnosti.
42,8
MILIONU KORUN
Povinnosti zaměstnavatelů – firem a živnostníků
V oblasti bezpečnosti práce
Musíte stanovit velikost organizace
Musíte mít zpracovanou a aktualizovanou
dokumentaci BOZP
Musíte provést kategorizace prací
Musíte mít vypracovaný registr rizik
Musíte zajistit pracovnělékařské
prohlídky zaměstnanců
Musíte mít doklady o dodržování
technických a bezpečnostních podmínek
Musíte zajistit osobní ochranné pracovní
prostředky (OOPP)
Musíte mít seznam zakázaných prací pro
ženy a mladistvé
V oblasti požární ochrany
Musíte zajistit bezpečnost a ochranu
zdraví při práci pro každého zaměstnance
Musíte svou činnost zařadit
do požárního nebezpečí
Musíte pravidelně školit své zaměstnance
a provádět prověrky BOZP
Musíte si vést a pravidelně aktualizovat
dokumentaci požární ochrany
Nového zaměstnance musíte seznámit
s právními předpisy
Musíte vést požární knihu
Musíte evidovat a hlásit pracovní úrazy
Musíte mít vypracované poplachové
směrnice
Musíte neustále vyhledávat nebezpečné
faktory
Musíte provádět preventivní požární
prohlídky
Musíte zajistit, aby zaměstnanec
nevykonával zakázané práce
Musíte mít přehled a revize prostředků
požární ochrany
činila celková výše
uložených pokut. Bylo to
o čtyři miliony korun více
než v roce 2012.
Poznámka: Státní úřad inspekce práce provádí rovněž kontroly zaměřené na nelegální
zaměstnávání, dodržování pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek. Výsledky
těchto kontrol a uložené sankce nejsou v uvedeném výčtu zahrnuty.
1,08
ho poměru a také pravidelně
v jeho průběhu. To ale neznamená, že se po provedeném
školení zbaví odpovědnosti.
Na dodržování stanovených
pravidel musí pravidelně dohlížet a upozorňovat zaměstnance na jejich pochybení. Takovou kontrolu by měl provádět minimálně jednou ročně
a vyhotovit takzvanou roční
prověrku BOZP.
Tato prověrka je pouze jedním z dokumentů, které musí
zaměstnavatel vypracovat
a archivovat pro případnou
kontrolu.
„Jde o souhrn dokumentů,
které jsou zpracované individuálně podle typu provozu a míry pracovních rizik
konkrétní společnosti či organizace. Mezi tyto základní
dokumenty patří například
dokumentace rizik, zařazení
prací do kategorie, dokumen-
MILIONU KORUN
Nejvyšší pokutu udělil
loni úřad v souvislosti
se závažným pracovním
úrazem na pracovišti. HN
to sdělil ředitel odboru
bezpečnosti práce
Státního úřadu inspekce
práce Ondřej Varta.
ZDROJ: STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE, WWW.BEZPECNOSTPRACE.INFO
tovaný postup pro používání
osobních ochranných pracovních prostředků a další,“ popisuje Martin Šimek ze společnosti CRDR, která se zabývá
poskytováním služeb firmám
v oblasti BOZP.
Zmíněné zařazování jednotlivých prací do kategorií
souvisí s mírou rizika, které
s sebou přinášejí. Do první kategorie se řadí práce, u nichž
je nepravděpodobný špatný
vliv na zdraví, do nejrizikovější čtvrté kategorie se naopak
řadí činnosti s nejvyšším potenciálem způsobit zaměstnanci zdravotní následky.
Zaměstnanec by se měl
na příslušnou pracovní pozici také hodit. „Zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práci,
která by neodpovídala jeho
schopnostem a zdravotnímu
stavu. Proto zákon upravuje
i podrobná pravidla pro pracovně-lékařskou péči a pravidelné zdravotní prohlídky
zaměstnanců,“ zmiňuje další
z povinností advokát a odborník na pracovní právo Tomáš
Procházka z advokátní kanceláře Dvořák Hager & Partners.
Je logické, že pro všechna
povolání neplatí stejné povinnosti. Mezi odvětví s vlastním
výčtem dalších specifických
náležitostí patří podle Procházky třeba stavebnictví,
hornictví, dřevařský průmysl, provozy s nebezpečím výbuchu nebo jaderná zařízení.
Až dvoumilionová pokuta
Na dodržování zmíněných povinností dohlížejí inspektoři
práce, kteří se při kontrolách
zaměřují hlavně na riziková
odvětví a časté hříšníky. Podle
intenzity porušení předpisů
volí kontroloři opatření, kte-
www.IHNED.cz
Podnikání
29
pondělí, 16. června 2014
ré může mít formu domluvy,
ale také vysoké pokuty. V obzvlášť závažných případech
může inspekce práce vyměřit
až dvoumilionovou pokutu.
„V případě porušení povinností v oblasti BOZP zaměstnavateli rovněž hrozí, že
po něm bude pojišťovna požadovat uhrazení všech plateb,
které poskytla zaměstnanci
postiženému úrazem nebo
nemocí z povolání,“ varuje
Procházka před nepřímými
náklady spojenými se zanedbáním povinností.
S kontrolory inspektorátu
práce by měl zaměstnavatel
jednat slušně a pokud možno
s nimi spolupracovat. Za odmítnutí spolupráce během
kontroly hrozí podle Procházky pořádková pokuta až
do výše 50 tisíc korun.
Procházka ale zároveň
upozorňuje, že není žádoucí z vlastní iniciativy na každou vlastní chybu zbytečně
upozorňovat, což podle něj
v praxi není neobvyklé. Podnikatelé tak činí ve snaze zís-
kat si sympatie kontrolora,
výsledek ale může být přesně
opačný.
Po skončení kontroly je inspektor povinen vyhotovit
protokol. Pokud se zaměstnavateli závěry kontroly nezdají spravedlivé, může se proti
nim bránit u nadřízeného orgánu nebo případně formou
správní žaloby.
Nejčastější chyby, kterých
se zaměstnavatelé dopouštějí,
se zpravidla týkají základních
povinností. „V popředí nejvíce
porušovaných oblastí se trvale
vyskytují nedostatky v oblasti
školení a výchovy zaměstnanců, ve zpracování a následném
vedení provozní dokumentace
BOZP a v neposlední řadě nedostatky ve stavu a provozování vyhrazených i ostatních
technických zařízení,“ vyjmenovává Šimek.
K nejčastějším a nejzávažnějším porušením pravidel
bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci dochází podle statistik inspekce práce ve stavebnictví, kde nejsou výjimečné
Pokud se
zaměstnavateli
závěry kontroly
nezdají
spravedlivé,
může se proti
nim bránit
u nadřízeného
orgánu či
formou správní
žaloby.
ani smrtelné úrazy. Za tímto
smutným prvenstvím stojí kromě rizikovosti stavebních profesí zejména neznalost předpisů, laxnost a podcenění situace.
Prevence, prevence, prevence
Aby podnikatel předešel nepříjemnostem kvůli porušování BOZP, je podstatná hlavně prevence, a to ve všech oblastech. Jejím základem by
mělo být svědomité vedení
potřebné dokumentace, udržování techniky v bezvadném
stavu, poučení zaměstnanců
a hlavně průběžné dohlížení
na skutečné dodržování pravidel bezpečné práce.
Užitečné je mít na záležitosti týkající se BOZP k dispozici odborníka, který bude
mít o všem přehled. Může jít
buď o vlastního zaměstnance, nebo najatého externistu,
kteří kromě ulehčení od starostí přebírají navíc část odpovědnosti za správné dodržování pravidel BOZP a vedení související dokumentace.
„Zákon o zajištění dalších
podmínek BOZP dokonce
předpokládá, že každý zaměstnavatel musí zajistit
prevenci rizik v oblasti BOZP
odbornou osobou – vlastním
zaměstnancem nebo externistou. Částečnou výjimku mají
zaměstnavatelé do 25 a do 500
zaměstnanců, kteří si mohou
prevenci rizik zajišťovat sami,
pokud k tomu mají potřebné
znalosti, respektive pokud
jsou sami odborně způsobilí,“
radí právník Procházka.
Podle něj oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
vychází z velmi roztříštěné
právní úpravy, která zahrnuje kromě zákonů především
řadu vyhlášek, vládních nařízení a dalších norem. Pro laika
tak může orientace v oblasti
BOZP připomínat cestu minovým polem.
Připraveno ve spolupráci
s měsíčníkem
INZERCE
HN046346
30
Podnikání
pondělí, 16. června 2014
Start-up
Rady začínajícím podnikatelům
Nenechte si
zhatit byznys
právními omyly
Investorka Margareta Křížová radí začínajícím podnikatelům, jak
úspěšně proplout nástrahami podnikání. V dalším díle seriálu
upozorní na to, jak je třeba hlídat právní záležitosti.
D
nes se chci zabývat právní stránkou
podnikání, respektive chybami, kterých
je třeba se vyvarovat. Spíš než
smlouvám a jejich náležitostem se budu věnovat příkladům z praktického života.
Smlouvy píší moji kolegové, já
právník nejsem, spíše radím
lidem v nejrůznějších oblastech byznysu. A někdy slyším
opravdu dobrodružné příběhy.
Stále dokola mě překvapuje,
jak jsou lidé schopní takzvaně zazdít svůj byznys, na němž
tak usilovně pracovali a pracují. Dávám tedy k lepšímu
pár příkladů ze života, s nimiž
jsem se setkala.
Historek o tom, jak se nevyplácí rozjet podnikání se
společníkem, aniž byste se
dohodli, kdo co přináší, bylo
řečeno už hodně. Shrnu tedy
jen pro pořádek, jak se této lapidární chyby vyvarovat. Sepište si jednoduchou smlouvu
o tom, co kdo do společného
byznysu přináší, co od něj kdo
očekává a jak se případně rozejít jako slušní lidé. Dávejte
si pozor, co nastane, přijde-li
nový společník či investor.
Tady bych doporučila film Sociální síť o zakladateli Facebooku. Několikrát si přehrajte
scénu, kdy Eduardo Saverin
zjistí, že s příchodem investora se jeho významný podíl ve společnosti Facebook
ztenčil na zanedbatelné procento. Hlavní poučení, až se
budete na tu scénu dívat, zní:
nepodceňujte smlouvy. Není
nic horšího než přijít o třice-
tiprocentní podíl ve firmě jen
proto, že jste si nepřečetli pořádně smlouvu nebo jí nerozuměli a styděli se to přiznat.
Pojďme ale dál, byznys
běží. Víte, co chcete vyrábět
a kde. Našli jste firmu, která
je ochotna vyrobit váš produkt přesně podle vašeho zadání, v potřebném množství
a za přijatelnou cenu. Bude
pro vás prostě vyrábět na zakázku. Doporučuji ošetřit
si podmínky, za nichž bude
dodavatel vyrábět, kdy musí
zboží dodat a kdy nemusí, jak
si ochráníte, že váš výrobek
neokopíruje a nezačne ho prodávat sám, jak můžete reklamovat a řadu dalších.
Přišla za námi podnikatelka, pro kterou takto na zakázku vyráběla malá firma
na východě Čech. Bez smlouvy. Objednávka po telefonu,
vystavená faktura. Vše se
dařilo, zákazníků přibývalo,
objednávky se hrnuly. Pak se
ozval zahraniční zákazník.
Podnikatelka se s výrobcem
po telefonu dohodla na navýšení dodávky. A pak už se
nic nedělo. Zásilka nedorazila, telefony nikdo nebral. Až
po pár týdnech. „Bohužel to
nestihneme vyrobit. Asi už
vůbec nebudeme vyrábět. Získali jsme velkého zákazníka
a naše kapacita bude plně vytížena. Sbohem.“ Nedopadlo
to dobře. Podnikatelka přišla
nejen o zahraničního zákazníka, ale i o většinu klientely na českém trhu. Přestože
neměla písemnou smlouvu,
kolegové právníci s ní nyní
řeší, jak se domoci svých práv
a případné náhrady škody.
Nicméně právní bitva je věc
jedna a praktický a zničující
dopad na byznys je věc druhá. Stačilo se poradit, jakou
smlouvu s výrobcem uzavřít.
Navíc věcné a rychlé jednání o smlouvě s obchodním
partnerem je obvykle známkou solidnosti. Věty typu „to
sfoukneme bez smlouvy“ by
měly být blikajícím červeným
světlem a výstrahou.
Další perličkou je zkušenost
jiného podnikatele s obchodním zástupcem. Podnikatel vyráběl zdravotní pomůcky. Byl
teprve na začátku, ale bylo jasné, že jeho výrobek je prodejný a najde si své zákazníky. Šlo
to pomalu, jak už tomu na začátku bývá. Pak se objevila „šikovná“ obchodní zástupkyně.
Navrhla, že bude zdravotní pomůcky prodávat. Za fixní plat
25 tisíc korun měsíčně a procenta z prodeje. Údajně znala trh, měla kontakty, a vůbec
to všechno znělo skvěle. Nic
se nesepisovalo, dohoda zněla: já budu prodávat a na konci každého měsíce dostanete
seznam firem, které jsem oslovila, navštívila a případně jim
prodala váš výrobek. A podnikatel platil fixní plat. První
měsíc vesele, plný očekávání zvýšených prodejů, druhý
měsíc méně vesele, navíc stále
bez přehledu o prodejích, a třetí měsíc se vzbouřil a domáhal
se konkrétních výsledků. Za 75
tisíc korun nedostal nic.
Poučení, které z toho plyne – pokud někdo není mo-
Margareta Křížová
PARTNERKA
SPOLEČNOSTI CEAG
VÍCE NEŽ 20 LET SE VĚNUJE OBCHODNÍMU PORADENSTVÍ,
INVESTICÍM, FÚZÍM A AKVIZICÍM. JE PARTNERKOU
ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘE CEAG. PŮSOBILA V POŘADU
ČESKÉ TELEVIZE DEN D, KDE RADILA S NOVÝMI PROJEKTY.
Věty typu „to
sfoukneme bez
smlouvy“ by měly být
blikajícím červeným
světlem a výstrahou.
Věcné a rychlé
jednání o smlouvě
s obchodním
partnerem je obvykle
známkou solidnosti.
tivován a „své“ peníze dostane, ať už prodává, nebo sedí
doma na gauči, pak bude sedět doma na gauči. Stačilo se
poradit, jak se takový obchodní vztah uzavírá a co je v něm
obvyklé. Právní rada by přišla
na mnohem méně peněz, než
bylo oněch 75 tisíc.
A poslední příběh ze života.
Podnikatel si pronajal kanceláře. Nájemné není malý náklad,
navíc kancelář je výkladní
skříň a srdce vašeho byznysu.
Vše by tedy mělo fungovat.
Mělo by, ale občas nefunguje.
Většina z nás dělí problémy
na malé provozní, které se buď
neřeší vůbec nebo tak nějak
za pochodu. Pak jsou problémy fatální, které ohrožují samotné podnikání. Je neuvěřitelné, jak nenápadně se někdy
mohou drobné provozní pro-
blémy zákeřně a nepozorovaně změnit na problémy fatální.
Občas v kanceláři neteče
voda, ale nakonec se závada
opraví. Občas nejede výtah,
ale po pár dnech zase jezdit
začne. Nefunguje topení, což
je opravdu nepříjemné, ale přinesete si z domova ještě jeden
svetr. Potkáte na chodbě majitele či správce budovy, zmíníte
žoviálně závady a doufáte v jejich odstranění. Nic se neděje. A pak se sejde víc špatných
zpráv najednou, do toho opět
nejezdí výtah a v kanceláři je
zima jak v lednici. Bouchnou
saze, a vy nařídíte účtárně,
aby rozhodně neplatila nájem.
A máme tady fatální problém,
protože jste porušili smlouvu. Nezaplatili jste a písemně
o závadách nemáte ani řádek.
Z nezaplaceného nájmu navíc
narůstá úrok z prodlení.
Zkrátím to. Když nastane problém, podívejte se, jak
máte podle smlouvy postupovat, a udělejte to přesně tak.
Pošlete doporučený dopis, posílejte e-maily, ale rozhodně
nereklamujte závady na chodbě nebo jen po telefonu.
To samé platí i v jiných situacích. Pokud se chystáte k nějakému novému či nestandardnímu kroku vůči svému
společníkovi, obchodnímu
partnerovi, zákazníkovi, zaměstnanci, dodavateli či odběrateli, podívejte se, co stojí
ve smlouvě (pokud nějakou
máte) a jak to máte správně
udělat. A pokud si nejste jistí,
poraďte se. V naprosté většině
případů se vám to vyplatí.
www.IHNED.cz
Podnikání
31
pondělí, 16. června 2014
a příběhy nadějných českých start-upů
Brněnský start-up odhalí
zloděje podle otřesů půdy
Veronika Šmídová
[email protected]
K
de dříve rostly mohutné smrky, tam je teď
k vidění jen prázdná
planina plná pařezů
a polámaných větví. Tuto
smutnou scenérii zná nejeden
majitel lesních pozemků. Lesy
totiž obvykle nejsou oploceny ani hlídány, a jsou tak lákavým cílem pro zloděje dřeva.
Tomu a podobným případům
by mohl již brzy učinit přítrž
originální přístroj brněnského start-upu Vesys Electronics, který se specializuje
na zabezpečovací techniku
a nyní se chystá uvést na trh
seizmické detekční zařízení.
„Šlo nám o to, vyvinout
techniku, která dokáže ohlídat neoplocené oblasti. Příkladem může být třeba les,
kde potřebujete vědět, že vám
tam nikdo načerno nekácí
stromy nebo tam nevjíždí autem. Naše zařízení – čidla – se
hodí i na hlídání velkých průmyslových areálů a podobně,“
vysvětluje jeden ze zakladatelů firmy Ivo Rebenda.
Princip je jednoduchý
– čidla jsou opatřena velikým vrutem, který se zavrtá
do země a snímá seizmické
otřesy. Ty následně zařízení
vyhodnotí a určí z nich, co
otřesy způsobilo. „Dosah čidel, tedy oblast, kterou jsou
schopna monitorovat, se odvíjí od toho, co přesně mají
zjistit. Závisí to na geologickém podloží a na tom, co
monitorujeme. Pokud chceme odhalit třeba projíždějící
automobil, tak je to obvykle
padesát až sto metrů. Pokud
chceme vystopovat nákladní auta, tak je to samozřejmě
více, protože způsobují větší
INZERCE
HN046036
otřesy půdy. Pokud chceme
zaznamenat třeba pád stromu, tak už mluvíme o velkých
vzdálenostech, třeba 300 metrů,“ popisuje Rebenda.
Se spoluzakladatelem start-upu Vojtěchem Havlíčkem
se Rebenda seznámil během
studií na Vysokém učení technickém v Brně, kde je také
poprvé napadlo začít vyvíjet
seizmická detekční zařízení.
„Vojtěch se podílel na jednom
výzkumu v oblasti inteligentních kamer, díky čemuž jsme
se dostali k zabezpečení jako
takovému,“ vzpomíná Rebenda. „Uvědomili jsme si, že
v zabezpečení je spousta systémů, které nefungují, jak by
měly. A že tu naopak existují
seizmické systémy patentované třeba od 60. let, ale žádný z těch patentů nebyl doveden k dokonalosti a nikdy na
jeho základě nevznikl úspěšný produkt. Nám to přišlo jednoduché, a tak jsme ho zkusili
vytvořit,“ usmívá se majitel
start-upu.
Vesys Electronics využívají podle něj nejnovější elektroniku 21. století, zatímco
většina bezpečnostních systémů stojí na technologiích
starých třeba deset či patnáct
let. „Z toho důvodu není v bezpečnosti běžně využívána
seizmika. Všude se využívají
fotopasti, které se pro většinu zabezpečení vůbec nehodí.
Například v lese se vám fotopast spustí při jakémkoli pohybu – spadne list, proběhne
zajíc a zařízení je nerozliší od
auta,“ vysvětluje Rebenda.
Projekt je ve vývoji již zhruba rok a půl. Finální produkt
měl být hotov už letos na jaře,
nyní se termín protáhl do
konce léta. „V tomto případě
to nefunguje tak, že se dneska zrodí nápad a za tři měsíce
CHYTRÝ ŠROUB Firma Vesys Electronics podnikatele Iva Rebendy
zkonstruovala zařízení, které se zavrtá do země a snímá otřesy půdy,
jejichž příčinu následně vyhodnotí. FOTO: HN – MARTIN SVOZÍLEK
Šlo nám o to, vyvinout
techniku, která dokáže
ohlídat neoplocené
oblasti – třeba les, kde
potřebujete vědět, že vám
tam nikdo nekácí stromy
nebo nevjíždí autem.
půjde ven testovací verze. Vývoj je velmi dlouhý,“ vysvětluje Rebenda.
Momentálně je vše v testovací fázi. Seizmická čidla
jsou instalována na zkušebním místě, kde vykazují dobré
výsledky, je ale třeba ještě doladit některé detaily. „Zatím
to není ještě zcela uživatelsky
příjemné. Je poměrně složité
vše správně nastavit a zkalibrovat, protože každé místo má
jiné geologické podloží, ros-
tou tam jiné stromy, někudy
vede třeba silnice. Momentálně jsme v jednání s dalšími
objekty. Zájem je, ale je prostě
potřeba zařízení ještě vylepšit,“ krčí rameny Rebenda.
Dlouhý vývoj se samozřejmě promítá i do finančních
nákladů. Mladí podnikatelé
již vložili do projektu z vlastních zdrojů investice v řádu
milionů korun a návratnost je
zatím v nedohlednu. „Dosud
vše dotujeme sami, což není
dlouhodobě udržitelné, protože vývoj hardwaru je patrně nejdražší forma podnikání.
Investora vyloženě nehledáme, spíše jsme uvažovali o nějakých dotačních programech
na vývoj. V současné době ovšem není nic vhodného vypsáno,“ říká Rebenda.
Majitel Vesys Electronics
nicméně věří, že v budoucnu
se jejich produkt prosadí. Už
jen proto, že podle něj nemá
v České republice ani v zahraničí žádnou přímou konkurenci.
„Cenově se naše zařízení
pohybuje zhruba na úrovni
dražší fotopasti, tedy určitě
přes deset tisíc korun,“ popisuje Rebenda. „Je to průmyslové zabezpečení, které má
trochu jiné standardy než zabezpečení domu. K zabezpečení domu vám stačí levná čidla, zatímco průmyslové areály vyžadují sofistikovanější
zařízení, které je tudíž dražší,“
vysvětluje podnikatel.
Momentálně se start-up
snaží navázat kontakty s bezpečnostními agenturami po
celé České republice, kterým
seizmická čidla nabízí jako jeden z detekčních prvků. „Nejdříve si musí naše zařízení vyzkoušet a zjistit, zda jim vyhovují. Pak se uvidí,“ dodává
Rebenda.
VYKROČTE
K ÚSPĚCHU
SPRÁVNOU
BOTOU
„Začínal jsem jako amatér běžnými opravami obuvi a snil
o výrobě bot na míru. Neměl jsem zkušenosti ani nikoho,
kdo by mi poradil. V současné době mám stálou klientelu
a praxí nabyté zkušenosti předávám dál. Úspěch v soutěži
Živnostník roku byl skvělou příležitostí, jak propagovat
ševcovské řemeslo.
Radek Zachariáš
výrobce luxusní obuvi
3. místo v soutěži Živnostník roku 2013
Projekt pod záštitou a odborným dohledem HK ČR.
HN045724-3
Download

Příloha Podnikání HN - Česká asociace franchisingu