UNICORN COLLEGE
Katedra ekonomiky a managementu
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Finanční analýza a komparace hospodaření Zoologické a botanické zahrady
města Plzně, p. o. a ZOO Dvůr Králové a. s.
Autor BP: Kateřina Bartošová
Vedoucí BP: Ing. Savina Finardi
2013 Praha
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci na téma Finanční analýza a komparace hospodaření Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. a ZOO Dvůr Králové a. s.,
vypracovala samostatně pod vedením Ing. Saviny Finardi a s použitím informačních zdrojů
a odborných publikací, které jsou v práci citovány a jsou také uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů.
Jako autorka této bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s jejím vytvořením jsem neporušila autorská práva třetích osob a jsem si plně vědoma následků porušení
ustanovení § 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb.
V Praze dne 3. 5. 2013
Kateřina Bartošová
Poděkování
Děkuji Ing. Savině Finardi za vedení mé bakalářské práce „Finanční analýza a komparace
hospodaření Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. a ZOO Dvůr Králové, a. s.“.
Finanční analýza a komparace hospodaření
Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. a ZOO Dvůr Králové, a. s.
Financial Analysis and Comparison of Zoological and Botanical Garden in Plzeň and ZOO Dvůr Králové
6
Abstrakt
Bakalářská práce srovnává hospodaření dvou zoologických zahrad v České republice. Pro
komparaci byly použity metody finanční analýzy, konkrétně horizontální a vertikální analýza účetních výkazů, analýza rozdílových ukazatelů a dále analýza poměrových ukazatelů.
Práce věnuje pozornost i analýze neekonomických ukazatelů jednotlivých zoologických
zahrad, jako např. nastavení a možnostem služeb pro návštěvníky, vzdělávacím programům, personální politice a zapojení do mezinárodních sítí.
Klíčová slova
komparace hospodaření, finanční analýza, poměrové ukazatele, Zoologická a botanická
zahrada města Plzně, p. o., ZOO Dvůr Králové, a. s.
7
Abstract
This bachelor thesis compares the financial condition of two zoos in the Czech Republic.
The financial analysis methods were used for the comparison, for example the horizontal
and the vertical analysis of financial statements and the analysis of financial ratios. The
thesis is also focused on the analysis of non-economic indicators such as the settings and
services for visitors, educational programs and involvement in the international networks.
Key Words
comparison of financial condition, financial analysis, financial ratios, Zoological and Botanical Garden in Plzeň, ZOO Dvůr Králové
8
Obsah
1.
ÚVOD ..............................................................................................................................................11
2.
TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST .............................................................................12
2.1.
POJEM, VÝZNAM A POUŽITÍ FINANČNÍ ANALÝZY ............................................................................. 12
2.2.
UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY ..................................................................................................... 12
2.3.
ZDROJE INFORMACÍ PRO FINANČNÍ ANALÝZU .................................................................................. 13
2.3.1.
Rozvaha ................................................................................................................................. 14
2.3.2.
Výkaz zisku a ztráty................................................................................................................ 14
2.3.3.
Výkaz cash flow ..................................................................................................................... 14
2.3.4.
Výroční zpráva....................................................................................................................... 15
2.4.
ZÁKLADNÍ METODY FINANČNÍ ANALÝZY ........................................................................................ 15
2.4.1.
Horizontální analýza ............................................................................................................. 16
2.4.2.
Vertikální analýza .................................................................................................................. 16
2.4.3.
Analýza rozdílových ukazatelů .............................................................................................. 16
2.4.4.
Analýza poměrových ukazatelů.............................................................................................. 17
2.4.4.1.
2.4.4.2.
2.4.4.3.
2.4.4.4.
Ukazatele rentability .........................................................................................................................17
Ukazatele aktivity .............................................................................................................................18
Ukazatele likvidity ............................................................................................................................18
Ukazatele zadluženosti ......................................................................................................................19
2.5.
CHARAKTERISTIKA ZOOLOGICKÝCH ZAHRAD V ČESKÉ REPUBLICE................................................. 19
2.5.1.
Historický vývoj zoologických zahrad v České republice ...................................................... 20
2.5.2.
Aktuální síť zoologických zahrad v České republice ............................................................. 20
2.5.3.
Časté typy právního zřízení zoologických zahrad v České republice .................................... 21
2.5.4.
Možné zdroje financování ...................................................................................................... 21
3.
PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................................................22
3.1.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZOOLOGICKÉ A BOTANICKÉ ZAHRADĚ MĚSTA PLZNĚ, P. O............................... 22
3.1.1.
Charakteristika ...................................................................................................................... 22
3.1.2.
Právní zřízení......................................................................................................................... 23
3.1.3.
Financování ........................................................................................................................... 23
3.1.3.1.
3.1.3.2.
3.1.3.3.
Příspěvky od zřizovatele a dotace .....................................................................................................23
Dary ..................................................................................................................................................24
Vlastní obchodní činnost ...................................................................................................................24
3.1.4.
Programy a zapojení v mezinárodních projektech ................................................................ 25
3.2.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZOO DVŮR KRÁLOVÉ, A. S. ............................................................................ 25
3.2.1.
Charakteristika ...................................................................................................................... 26
3.2.2.
Právní zřízení......................................................................................................................... 26
3.2.3.
Financování ........................................................................................................................... 27
3.2.3.1.
3.2.3.2.
3.2.3.3.
Příspěvky od zřizovatele a dotace .....................................................................................................27
Dary ..................................................................................................................................................27
Vlastní obchodní činnost ...................................................................................................................28
3.2.4.
Programy a zapojení v mezinárodních projektech ................................................................ 28
3.3.
NÁVŠTĚVNOST ................................................................................................................................ 29
3.4.
ANALÝZA A KOMPARACE ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ ..................................................................... 30
3.4.1.
Horizontální a vertikální analýza rozvahy ............................................................................. 30
3.4.1.1.
3.4.1.2.
3.4.2.
3.4.2.1.
Horizontální a vertikální analýza rozvahy Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. ........30
Horizontální a vertikální analýza rozvahy ZOO Dvůr Králové, a. s..................................................33
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ............................................................................ 35
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. ......35
9
3.4.2.2.
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ZOO Dvůr Králové, a. s. ...............................................38
3.5.
ANALÝZA A KOMPARACE ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ .................................................................... 40
3.5.1.
Čistý pracovní kapitál Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. ........................... 40
3.5.2.
Čistý pracovní kapitál ZOO Dvůr Králové, a. s. ................................................................... 40
3.5.3.
Komparace čistých pracovních kapitálů................................................................................ 41
3.6.
ANALÝZA A KOMPARACE POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ..................................................................... 42
3.6.1.
Ukazatele rentability.............................................................................................................. 42
3.6.1.1.
3.6.1.2.
3.6.2.
3.6.2.1.
3.6.2.2.
3.6.3.
3.6.3.1.
3.6.3.2.
3.6.4.
3.6.4.1.
3.6.4.2.
3.6.5.
Ukazatele rentability Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. .........................................42
Ukazatele rentability ZOO Dvůr Králové, a. s. .................................................................................44
Ukazatele aktivity .................................................................................................................. 45
Ukazatele aktivity Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. .............................................45
Ukazatele aktivity ZOO Dvůr Králové, a. s. .....................................................................................46
Ukazatele zadluženosti .......................................................................................................... 47
Ukazatele zadluženosti Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. .....................................47
Ukazatele zadluženosti ZOO Dvůr Králové, a. s. ..............................................................................48
Ukazatele likvidity ................................................................................................................. 48
Ukazatele likvidity Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. ............................................48
Ukazatele likvidity ZOO Dvůr Králové, a. s. ....................................................................................49
Komparace analýzy poměrových ukazatelů ........................................................................... 50
4.
ZÁVĚR ............................................................................................................................................52
5.
POUŽITÉ ZDROJE ........................................................................................................................56
6.
SEZNAM GRAFŮ ...........................................................................................................................58
7.
SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................59
8.
SEZNAM OBRÁZKŮ .....................................................................................................................60
9.
PŘÍLOHY ........................................................................................................................................61
10
1. ÚVOD
Bakalářská práce Finanční analýza a komparace hospodaření Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. a ZOO Dvůr Králové, a. s. si klade za cíl porovnat nakládání
s finančními zdroji dvou velkých zoologických zahrad České republiky. Pro tuto komparaci jsem zvolila metodu finanční analýzy, což je instrument, kterým lze získat cenné informace o vývoji a finančním zdraví podniku. Podniky jsem vybrala na základě jejich podobnosti, jedná se o společnosti, které si kladou téměř identické cíle, mají podobnou kapitálovou strukturu a podobný vzorec nakládání s krátkodobými aktivy i pasivy. Směrodatným
ukazatelem pro výběr podniků pro mě byl také srovnatelný počet návštěvníků za kalendářní rok. Společnosti jsou zajímavé tím, že část jejich zdrojů pochází z veřejných rozpočtů,
finanční analýza by v tomto případě tedy měla být zajímavá i pro širokou veřejnost.
Teoreticko - metodologická část bakalářské práce seznámí čtenáře s pojmem finanční analýzy a nástroji, které budou využity v rámci praktické části. Především se zaměřuje na způsob výpočtu jednotlivých analytických metod a možnosti jejich interpretace
a využití. Čtenář se zde také dozví o uživatelích finanční analýzy a o důvodech, které vedou k jejímu vypracování. První část je uzavřena seznámením se zkoumaným typem podniků – zoologickými zahradami v České republice.
Praktická část je rozdělena na dvě hlavní podkapitoly. První obsahuje konkrétní informace o zkoumaných zoologických zahradách, tedy vymezuje jejich základní údaje, charakteristiku, způsob financování, zapojení do vzdělávacích a mezinárodních projektů atd.
Druhá se zabývá samotnou analýzou účetních výkazů, hodnocením získaných výsledků
a konečně komparací. V této části je práce ve velké míře názorná, čtenář zde nalezne mnoho grafů, které usnadní orientaci ve výsledcích výpočtů.
V závěru čtenář najde shrnutí nejzajímavějších informací a výsledků analýzy zasazené do
konfrontačního prostředí analyzovaných podniků.
Bakalářská práce se odkazuje na přílohy, které jsou číselně uspořádané a jsou
k nalezení na konci dokumentu. V přílohách lze najít především tabulky, které by svým
rozsahem rušily v plynulém čtení práce, jako např. rozvahy, výsledovky, horizontální
a vertikální analýzy těchto výkazů apod.
11
2. TEORETICKO – METODOLOGICKÁ ČÁST
2.1.
Pojem, význam a použití finanční analýzy
Finanční analýza se opírá o data nasbíraná účetnictvím, především pracuje s rozvahou
a výkazem zisku a ztráty. Je jedním z nástrojů naplňující hlavní podstatu účetnictví, kterou
je ekonomické rozhodování sloužící především manažerům firem a dalším účastníkům
uvedeným v následující kapitole. Z finanční analýzy se můžeme dozvědět aktuální situaci
podniku, historický vývoj i trend, který nám napoví, jak se firma bude dále finančně vyvíjet.
Finanční analýza pracuje s celou řadou ukazatelů. V současnosti se konvenčně ustálilo dělení na provozní a finanční ukazatele. Provozní ukazatele jsou zaměřeny na celkový
stav hospodaření a výkonnost podniku, finanční se zabývají především kapitálovou strukturou, zadlužeností a schopností firmy dostát svým závazkům.
Ve finanční analýze ve většině případů nelze jednoznačně určit hodnoty, kterým by
daný ukazatel měl odpovídat. „Chceme-li například hodnotit stabilitu firmy danou množství vloženého vlastního kapitálu ve vztahu k celkovému kapitálu, nenajdeme normální
hodnotu tohoto parametru u zdravé firmy, kterou bychom mohli použít ke srovnávání. Podle literatury /20/ zjistíme, že v r. 1990 potřebovalo ke své prosperitě 22 z 37 společností
z oboru výpočetní techniky v USA více než 50% podíl vlastního jmění, zatímco 42 ze 49
významných bank stačilo méně než 6,6 %.“ (1 str. 8) Záleží tedy především na odvětví, ve
kterém se daný podnik pohybuje, na jeho velikosti, majetkové struktuře a na mnoha dalších
proměnných. Stejně důležitá jako samotný výpočet je správná interpretace výsledku.
2.2.
Uživatelé finanční analýzy
Finanční analýza je základním pramenem informací pro stakeholdery1 firmy, což jsou osoby nějakým způsobem zainteresované v podniku. Můžeme je rozdělit na interní a externí.
Mezi interní stakeholdery řadíme např. manažery, vlastníky, zaměstnance apod. Naopak
externími stakeholdery jsou věřitelé, dodavatelé, obchodní partneři atd.
Každou ze skupin zajímají odlišné ukazatele, a proto se také liší způsob provádění finanční
analýzy a její zdroje.
Manažeři pracují především s daty dostupnými z finančního účetnictví. Finanční
analýza je pro ně základním kamenem pro rozhodování. Informace získané z finanční ana-
1
Stakeholder je osoba, či skupina osob, které jsou ovlivňovány nebo ovlivňují chod firmy
12
lýzy přináší zpětnou vazbu, díky které můžou vyhodnotit stará rozhodnutí a upravit ta nová. Na jejich základě sestavují operační i dlouhodobé plány.
Další interní uživatelé jsou zaměstnanci, kteří by měli mít přirozenou motivaci pro
prosperitu a finanční stabilitu podniku. Jejich zájmem je zajištění své mzdy, tedy potažmo
udržení ekonomického standardu a sociální jistoty. Pro účely sledování prosperity podniku
se často zakládají odborové organizace.
Nejvýraznějšími zástupci externích uživatelů jsou akcionáři a jiní investoři. Tito
využívají finanční analýzu ze dvou základních důvodů – prvním je hledání odpovědi na
otázku, zda mají do podniku investovat svůj kapitál, druhý důvod je pak kontrolní. Investoři se zajímají především o finanční stabilitu podniku, kapitálovou strukturu a výši potenciálních dividend.
Významným externím uživatelem finanční analýzy jsou také banky a jiní věřitelé.
Dnešním racionálním trendem podniků je využívat cizí kapitál, což právě umožňují především banky a věřitelé. Jejich zájem o informace z finanční analýzy je dán potřebou informace, zda mají podniku poskytnout úvěr, či nikoli. Zajímá je tedy stabilita podniku, struktura majetku, schopnost dostát svým závazkům, na co podnik investici potřebuje, apod.
Tyto informace můžeme shrnout pod termín bonita dlužníka.
Obvykle nejpočetnější skupina uživatelů jsou dodavatelé a odběratelé, kteří by se
měli zajímat o finanční zdraví svého obchodního partnera z toho důvodu, že jeho případný
bankrot by vedl k nedostání závazků, či v případě odběratelů k nedodání zboží, služeb
apod. Takováto situace může mít na takto zainteresovaný podnik zásadní dopad. (2)
2.3.
Zdroje informací pro finanční analýzu
Základními zdroji pro zhotovení finanční analýzy jsou výkazy obsažené v účetní závěrce
podniku, někdy je nazýváme jako finanční výkazy. Finanční výkazy a analýza z nich vytvořená jsou určené především externím uživatelům. Tyto výkazy jsou vedené dle zákona,
jejich struktura podléhá konkrétní úpravě dané opatřeními Ministerstva financí České republiky a díky tomu jsou snadno čitelné pro široký okruh uživatelů. (3) Finanční výkazy je
podnik povinen vést na základě zákona o účetnictví, a to v případě, že naplňuje podmínky
uvedené v zákoně č. 563 o účetnictví, a dále je povinen se řídit stanovenými prováděcími
předpisy. (4)
Je velice důležité, aby informace, ze kterých vycházíme, byly směrodatné a aby byly co nejvěrnějším popisem skutečnosti. Kromě finančních výkazů je možné použít i účetní
13
výkazy vnitropodnikové, finanční analýza provedená na základě těchto dat je přínosná především pro interní uživatele podniku. (5)
Častěji se vytváří finanční analýza z výkazů dostupných široké veřejnosti, tedy finančních výkazů. Účetní závěrka je tvořena dle §18 odst. 1 zákona č. 563 o účetnictví
z roku 1991 rozvahou, výkazem zisku a ztráty a přílohou. Tyto informace jsou např. dostupné na portálu Oficiálního serveru českého soudnictví - www.justice.cz, kde se nachází
elektronický obchodní rejstřík. „Obchodní společnosti a družstva zveřejňují účetní závěrky
i výroční zprávy způsobem podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu.„ (6)
2.3.1.
Rozvaha
Rozvaha je strukturovaný přehled o majetku společnosti, který je řazený dle likvidity, neboli dle toho, jak snadno a rychle dokáže firma danou položku proměnit na hotovost. Nejvyšší položky v rozvaze jsou nejméně likvidní, dole naopak najdeme přímo peněžní hotovost, tedy položku nejlikvidnější. Ukazuje nám stav dlouhodobého i krátkodobého majetku, a to hmotného i nehmotného, a zároveň nám dává informaci o zdrojích financování.
Rozvaha se tvoří vždy ke konci účetního období a podává zároveň informaci o stavu položky na počátku daného období. Zpravidla je vystavována k poslednímu dni v roce,
ovšem může být vystavována, např. pro vnitropodnikové účely, častěji (měsíčně, čtvrtletně
apod.). (7)
2.3.2.
Výkaz zisku a ztráty
Výkaz zisku a ztráty nám podává informaci o hospodaření podniku v daném roce, především ukazuje to, zda podnik dosáhl zisku či ztráty. Činí tak pomocí soupisky nákladů
a výnosů za dané účetní období, kterým je obvykle kalendářní rok. Z výkazu zisku a ztráty
také zjistíme, které položky se o dosažení výsledku hospodaření zasloužily nejvíce. (8)
2.3.3.
Výkaz cash flow
„Výkaz cash flow – přehled peněžních toků – zobrazuje změny peněžních prostředků účetní
jednotky za určité období.“ (3 str. 47) Výkaz se zabývá pohybem příjmů a výdajů, na rozdíl od výkazu zisku a ztráty, který je zaměřen na pohyby výnosů a nákladů. Jeho sestavení
se řídí opatřením Ministerstva financí České republiky a vydanými metodikami vycházejícími z ustanovení Mezinárodního účetního standardu IAS 7.
Analýza cash flow má široké možnosti využití, především je to zdroj informací pro krátkodobé i dlouhodobé finanční plánování, dále je využívána pro hodnocení investičních zámě14
rů, používá se také pro zhodnocení platební schopnosti podniku a nakládání s likviditou
a v neposlední řadě lze zmínit její význam při určování tržní ceny podniku. (3)
2.3.4.
Výroční zpráva
Některé podniky vydávají výroční zprávu na základě povinnosti uložené zákonem, jiné ji
připravují jako součást budování povědomí o značce, tedy jako součást marketingové strategie. Výroční zpráva je dokument vydávaný obvykle jednou ročně, ve kterém se čtenář
dozví základní ekonomické údaje, ale také se může dočíst o novinkách v podniku, o jeho
vedení, akcích, kterých se podnik zúčastnil atp. Po přečtení výroční zprávy bychom měli
získat povědomí o tom, jak si podnik daný rok vedl, a také co významného chystá pro rok
následující.
Povinnost předkládat výroční zprávy mají dle zákona č. 106/199 Sb. o svobodném
přístupu k informacím příspěvkové organizace ministerstev, měst a krajů, jelikož se jedná
o organizace pracující s veřejnými financemi. Další skupinou, jíž je uložena povinnost
předkládat výroční zprávy, jsou obecně prospěšné společnosti, kterým tak ukládá zákon
č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích
a nadačních fondech ukládá stejnou povinnost nadacím a nadačním fondům. Dalšími subjekty povinnými sestavovat výroční zprávy jsou ty společnosti, jejichž účetnictví podléhá
kontrole auditora. (9)
2.4.
Základní metody finanční analýzy
Finanční analýzu v základním pojetí dělíme dle číselných údajů, se kterými pracujeme.
Předně můžeme používat čísla přímo čitelná v účetních výkazech, jedná se o tzv. absolutní
ukazatele. Pokud pracujeme s údaji z rozvahy, zabýváme se stavovými ukazateli, pokud
čteme z výkazu zisku a ztráty, jedná se o analýzu tokových ukazatelů. Absolutní ukazatele
nám podávají informaci především o vývojových trendech.
V souvislosti s absolutními ukazateli můžeme dále zmínit rozdílové ukazatele, které
vznikají rozdílem položek účetního výkazu - např. čistý pracovní kapitál vzniká jako rozdíl
oběžných aktiv a krátkodobých pasiv. (2)
Pro finanční analýzu jsou typické a nejvíce používané relativní ukazatele, které nejčastěji vznikají poměřováním dvou položek z účetních výkazů. Poměrové ukazatele nejčastěji slouží k časovým srovnáním, průřezovým a srovnávacím analýzám. Relativní ukazatele je vhodné, na rozdíl od absolutních ukazatelů, používat při srovnávání dvou (a více)
15
podniků, kdy i při diametrálně odlišném kapitálovém základu vycházejí směrodatná čísla.
(5) Relativní metoda je základem pro vertikální a horizontální analýzu.
2.4.1.
Horizontální analýza
Horizontální analýza je prováděna napříč účetním výkazem a zkoumá změny absolutních
ukazatelů (jednotlivých položek výkazu) v čase. Pro provedení horizontální analýzy je třeba mít k dispozici údaje z min. dvou po sobě jdoucích účetních období. Aby měl trend vypovídající hodnotu, je vhodné zvolit co nejširší časové období a analýzu provést co nejprecizněji. Analýza se tvoří pomocí výpočtu rozdílu absolutních ukazatelů v příslušných letech. Pomocí vzorce bychom toto mohli vyjádřit jako:
Absolutní změna = absolutní ukazatel v roce x – absolutní ukazatel v roce x + y
Další variantou, jak provést rozbor pomocí horizontální analýzy je procentní rozbor, kdy výsledné číslo nám vyjde v procentech. Příslušný vzorec má tvar:
Procentní změna = absolutní změna / hodnota x + y * 100 % (2)
2.4.2.
Vertikální analýza
Vertikální analýza nám v podstatě poměřuje jednotlivé položky účetního výkazu
k celkovému základu. Nepracuje tedy s časem, pro její provedení stačí údaje z jednoho
účetního roku. Ve výkazu zisku a ztráty se většinou jako základ používají celkové výnosy
nebo tržby. U vertikální analýzy rozvahy se potom poměřuje k celkovým aktivům, či pasivům.
Vertikální analýzu lze také zkoumat v čase, v tom případě je třeba dat z více účetních výkazů a na základě výsledků jednotlivých položek lze sestrojit trendovou křivku.
Nevýhodou je, že ačkoli zaznamenáme pokles, růst, či stagnaci, tato analýza nám nepodá
informaci o důvodu těchto pohybů. (10)
2.4.3.
Analýza rozdílových ukazatelů
Tato základní analýza spočívá v rozdílu zvolených stavových položek na straně aktiv
a pasiv. Rozdílem vytvoříme určitý fond2, obvykle označený jako čistý fond. Nejpoužívanějším čistým fondem je čistý pracovní kapitál (ČPK) neboli čistý provozní kapitál. Ten je
rozdílem oběžných aktiv a krátkodobých závazků. ČPK tedy vypočítáme pomocí vzorce:
ČPK = oběžná aktiva – krátkodobé závazky
Fond má pro účely finanční analýzy význam odlišný, než v účetnictví, jedná se buď o součet určitých položek rozvahy, či o jejich rozdíl.
2
16
Tento ukazatel nám očišťuje oběžná aktiva o ta, která budeme muset v nejbližší době (jeden rok) vynaložit na úhradu krátkodobých závazků. Další možná interpretace je založena na vztahu oběžných aktiv s dlouhodobými zdroji, uvádí, že ČPK vyjadřuje oběžná
aktiva, která jsou financována dlouhodobými závazky, dlouhodobými bankovními úvěry
a vlastním kapitálem. (2)
2.4.4.
Analýza poměrových ukazatelů
Analýza poměrových ukazatelů se zabývá především rentabilitou, tedy návratností investovaného kapitálu (ať už vlastního, či celkového), dále aktivitou a likviditou neboli schopností podniku dostát svým závazkům.
2.4.4.1.
Ukazatele rentability
Ukazatele rentability3 slouží k posouzení toho, jak podnik zhodnocuje investované prostředky, tedy dosahuje zisk za pomoci vloženého kapitálu. Na jedné straně podniku stojí
touha po výnosnosti, na té druhé potom stabilita a udržitelnost. Klíčovým faktorem pro
každý podnik je najít mezi těmito póly rovnováhu, tedy vyhnout se předlužování podniku,
ale také umrtvování kapitálu podniku způsobeným přílišnou opatrností. K výpočtu ukazatelů potřebujeme znát rozvahu za příslušný rok i výkaz zisku a ztráty ke konci příslušného
roku.
Nejčastěji se používá rentabilita celkového kapitálu (ROA) a rentabilita vlastního
kapitálu (ROE). ROA prakticky vyjadřuje produkční sílu podniku, hodnotí výkonnost řídících pracovníků. ROA vypočítáváme dle vzorce:
ROA = EBIT / celková aktiva
Výsledek ukazuje, jak se kapitál za dané období zúročil. Naproti tomu ROE ukazuje zhodnocení vlastního kapitálu. ROE je považován za základní ukazatel efektivnosti podniku, počítá se pomocí vzorce:
ROE = čistý zisk / vlastní kapitál (11)
Mezi další často používané ukazatele patří ROS, což je zkratka pro rentabilitu tržeb.
Rentabilita tržeb slouží k vypočtení, kolik korun zisku připadne na jednu korunu tržeb.
ROS počítá se pomocí vzorce:
ROS = EBIT / (tržby+výkony) (5)
3
V literatuře se také setkáváme s označením ukazatel ziskovosti či výnosnosti.
17
2.4.4.2.
Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity se zabývají schopnostmi managementu podniku dosahovat zisků s pomocí optimálního množství majetku. Podávají informaci o tom, jak organizace nakládá se
svými aktivy a jak dlouho v nich váže svůj kapitál. Dělíme je na dvě hlavní skupiny, na
ukazatele zabývající se rychlostí obratu a na ukazatele zabývající se dobou obratu.
Rychlost obratu určuje, kolikrát se daná položka přemění na jinou položku za stanovené období. Tato bakalářská práce pracuje s obdobím 1 roku. Doba obratu nám sděluje
délku období, která je potřebná k realizaci jednoho obratu. Je tedy vyjádřená v časové jednotce. V této práci bude použita časová jednotka jednoho dne.
Ukazatele aktivity podávají informaci o tom, jak organizace nakládá se svými aktivy a jak dlouho v nich váže svůj kapitál. Obrat aktiv ukazuje efektivnost využití aktiv, měl
by být minimálně na úrovni hodnoty 1. Počítá se pomocí vzorce:
Obrat aktiv = tržby / celková aktiva
Doba obratu zásob ukazuje, kolikrát za rok je položka zásob přeměněna v hotovost
(tedy prodána) a znovu naskladněna. Vypočítává se pomocí poměru:
Doba obratu zásob = zásoby / (tržby+výkony) / 365 (12)
Doba obratu pohledávek dává informaci o tom, za jakou dobu jsou v průměru pohledávky spláceny, tedy vypovídá o disciplíně odběratelů splácet závazky. Můžeme se
setkat s názvem inkasní období. (5) Ukazatel je obdobně počítán poměrově s faktorem času:
Doba obratu pohledávek = krátkodobé pohledávky / (tržby+výkony) / 365
Doba obratu kr. závazků = krátkodobé závazky / (tržby+výkony) / 365 (10)
2.4.4.3.
Ukazatele likvidity
Likvidita je poměrový ukazatel, který zobrazuje momentální schopnost uhradit závazky.
Pracuje s krátkodobými aktivy a krátkodobými závazky. Vzhledem k tomu, že se firmy
běžně setkávají s institucemi a partnery v rámci krátkodobých finančních vztahů, je tento
ukazatel velmi oblíbený. Základním indikátorem je běžná likvidita. U běžné likvidity se za
ideální výsledek pokládá 1,8 až 2,5, jako uspokojující jsou vnímány hodnoty mezi 1 a 2.
Běžná likvidita = oběžná aktiva / (krátkodobé závazky) (11)
Nevýhodou běžné likvidity je její nezohlednění struktury oběžných aktiv z hlediska
jejich likvidity. Z tohoto důvodu je v některých případech lepší využít pohotovou likviditu,
která se od běžné liší vyloučením zásob. Tento ukazatel je zajímavější pro výrobní podni-
18
ky, u podniků, kde převažují služby, se pohotová likvidita od běžné téměř nerozlišuje. Literatura uvádí jako doporučenou hodnotu mezi 1 a 1,5.
Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / (krátkodobé závazky + krátkodobé
bankovní úvěry)
Peněžní likvidita, neboli také okamžitá likvidita, vyjadřuje okamžitou schopnost
organizace splatit své krátkodobé závazky. Tento poměr se používá často pro vnitropodnikové účely. Doporučená hodnota je v rozmezí 0,2 – 0,5.
Peněžní likvidita = krátkodobý finanční majetek/krátkodobé závazky (2)
Cash flow solventnost je ukazatel pracují s informacemi z výkazu o peněžních tocích. Jeho výsledek by měl při správném provedení korespondovat s hodnotou peněžní
likvidity. Zjistíme ho výpočtem:
Cash flow solventnost = peněžní tok / krátkodobé závazky
2.4.4.4.
Ukazatele zadluženosti
Ukazatel věřitelského rizika (celkové zadluženosti) je podílem cizích zdrojů na jejich celkovém objemu, podle vztahu poměru cizích zdrojů s celkovými aktivy. Podíl by měl ideálně činit 50 %, pokud je větší než 50 %, znamená to převahu cizích zdrojů nad vlastními, tj.
vyšší zadluženost, a naopak, podíl nižší než 50 % znamená nízké využití efektu finanční
páky. Pro případného nerozhodnutého investora budou příjemnější nižší hodnoty ukazatele. Výpočet:
Ukazatel věřitelského rizika = cizí zdroje / celková aktiva
Ukazatel podílu cizího a vlastního kapitálu nabývá hodnot větší nebo menší než 1,
sám o sobě nemá velkou vypovídací schopnost. Popisuje vzájemný vztah cizího a vlastního
kapitálu.
Koeficient zadluženosti = cizí kapitál / vlastní kapitál (1)
2.5.
Charakteristika zoologických zahrad v České republice
Na úvod kapitol o zoologických zahradách je nutno pro celkové pochopení problematiky
zmínit jejich význam. Nejedná se totiž pouze o prostor pro děti a dospělé k vyplnění volnočasových aktivit, ale zoologické zahrady mají především za úkol podílet se na ochraně
přírody. „Právě při záchraně druhů mohou sehrávat významnou úlohu zoologické a botanické zahrady, a to jak v podmínkách ex situ, mimo přirozený areál rozšíření druhů, tak
v místech jejich přirozeného výskytu – in situ, či při návratu určitých druhů na jejich původní přirozená stanoviště, tj. při jejich reintrodukci.“ (13 str. 4)
19
Zoologické zahrady jsou podporovány z veřejných rozpočtů z rozhodnutí vlády,
které koresponduje s celosvětovým politickým trendem. Ten v moderním pojetí zaštítila
mimo jiné i deklarace OSN z roku 1992, která nabádá k udržitelnému rozvoji a harmonickému životu s přírodou. (14)
2.5.1.
Historický vývoj zoologických zahrad v České republice
První zoologické zahrady vznikaly na území České republiky na počátku 20. století. Pokud
bychom chtěli postupovat podle přesných dat, první založená zoologická zahrada by byla
liberecká, jejíž vznik datujeme k roku 1919. V roce 1926 poté přibyla plzeňská, dále můžeme mezi prvními založenými jmenovat pražskou a děčínskou. (15)
V období socialismu byl rozvoj zahrad velmi omezený, chybělo zahraniční knowhow, import nových druhů byl značně komplikovaný, pavilony se stavěly často neodborně,
chyběly vhodné veterinární prostředky atd. Avšak i přes uzavřenost před pokročilejšími
technologiemi a znalostmi si české zoologické zahrady vedly velmi dobře, a to především
v odchovech zvířat. (16)
Po roce 1989 se situace úplně změnila. V roce 1990 byla založena Unie českých
a slovenských zoologických zahrad (UCSZ), která zastřešila existující zoologické zahrady.
Velkým krokem k integraci bylo zapojení některých českých zoologických zahrad do Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA4), a také do Mezinárodní asociace
zoo a akvárií (WAZA5). (17)
V prvních letech po revoluci zoologické zahrady především upravovaly stávající
vybavení a stavby, aktuálně se zahrady již věnují stavbám nových moderních pavilonů.
Vznikají exkluzivní projekty jako např. tropický pavilon „Indonéská džungle“ v pražské
zoo, moderní pavilony slonů atp. (15)
2.5.2.
Aktuální síť zoologických zahrad v České republice
V současnosti se může na území České republiky provozovat zoologická zahrada jen
s platnou licencí udělenou Ministerstvem životního prostředí podle zákona č. 162/2003
Sb., z tohoto zákona vyplývají povinnosti pro udělení licence, postup kontrol, podmínky,
které je třeba dodržet pro získání dotačních titulů od státu a dalších veřejných zdrojů atd.
(18) Ke konci roku 2012 bylo uděleno celkem 23 licencí (19).
4
5
EAZA z angl. European Association of Zoos and Aquaria (13)
WAZA z angl. World Association of Zoos and Aquariums (13)
20
2.5.3.
Časté typy právního zřízení zoologických zahrad v České
republice
Obvyklou formou právního zřízení zoologických zahrad je příspěvková organizace. Zoologické zahrady jsou nejčastěji založeny při městech (krajích), tedy příspěvková organizace
je vhodným seskupením pro řízení a kontrolu podniku. Další formou používanou
v podmínkách České republiky je akciová společnost.
V současnosti přibývá menších soukromých zoologických zahrad, můžeme jmenovat Zoo Chleby, o. p. s., Krokodýlí ZOO a ochranářská farmu Protivín (provozována Nadací Tomistoma) a Papouščí zoologickou zahradu (provozovatel H. Škrháková Pádková).
2.5.4.
Možné zdroje financování
Zdrojem financování zoologických zahrad v České republice jsou obvykle příspěvky
a dotace od zřizovatele, většinou kraje či města, tedy finance plynoucí z veřejných rozpočtů. Významné příjmy pak dále tvoří výnosy zahrad za utržené vstupné, za prodané zboží
a služby, prodej zvířat apod.
Ministerstvo životního prostředí České republiky vydalo novinku o speciálním dotačním programu pro zoologické zahrady v roce 2013. Celkem pro ně vyhradilo
16 mil. Kč. „Dotace mohou být poskytnuty na činnosti a projekty v rámci tří dotačních
titulů: 1. Chov ohrožených druhů světové fauny v českých zoologických zahradách, 2. Zapojení českých zoologických zahrad do systému ochrany přírody České republiky, 3. Spolupráce českých zoologických zahrad v rámci mezinárodních chovů ohrožených druhů
s významnými zoologickými zahradami v cizině.“ (20) Další potenciální možnosti financování zoologických zahrad plynou z dotačních titulů Evropské unie.
Pro zoologické zahrady jsou velmi významným zdrojem příjmů dary a sponzoring.
Tyto finanční (a také hmotné – např. zvířata, krmivo, stelivo apod.) prostředky jsou obvykle darovány na konkrétní účel, tedy např. rekonstrukce, výstavba nových expozic, programy na ochranu životního prostředí, vzdělávání mládeže apod.
21
3. PRAKTICKÁ ČÁST
3.1.
Základní údaje o Zoologické a botanické zahradě města Plzně, p. o.
Provozovatel:
Zoologická a botanická zahrada města Plzně, p. o.
Sídlo:
Pod Vinicemi 9, 301 16 Plzeň
Ředitel:
Ing. Jiří Trávníček
Celkový počet zaměstnanců:
129 (k 31. 12. 2011)
Zřizovatel:
Plzeň, statutární město, náměstí Republiky 1, Plzeň
IČO:
075 370
Obrázek 1 - Logotyp Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Zdroj: (21)
Předmět činnosti:

chov živočichů a pěstování rostlin

ochrana ohrožených druhů

odborná a vědecká činnost

vzdělávání a výchova obyvatelstva

nákup a výměna živočichů a rostlin pro vlastní potřebu a případně prodej

zprostředkování provozu silničního vyhlídkového vláčku (22)
3.1.1. Charakteristika
Zoologická a botanická zahrada města Plzně, p. o. je devátým nejnavštěvovanějším turistickým cílem v ČR (23). Jak uvádí na svých webových stránkách, poslání moderní zoo
jako je ta v Plzni, je chovat ohrožené druhy a vzdělávat občany v oblasti fauny i flory, pracovat na výzkumných projektech a také poskytovat prostor pro rekreaci široké veřejnosti.
22
Zoologická a botanická zahrada města Plzně, p. o. vznikla v roce 1926 díky aktivitám Iris, místní zájmové organizace zaměřující se na akvaristiku ve třicátých letech minulého století. Z původně malého projektu vznikala během 20. století rozsáhlá zoologická
a botanická zahrada o 1307 taxonech6 na rozloze 21 h (21). Ke konci roku 2011 měla společnost 134 zaměstnanců, řadíme ji tedy mezi středně velké podniky.
3.1.2.
Právní zřízení
Zoologická a botanická zahrada města Plzně je příspěvkovou organizací. Jejím zřizovatelem je krajské město Plzeň. Jménem organizace jedná ředitel, tedy aktuálně Ing. Jiří Trávníček (22). Díky tomuto právnímu zřízení vyplývá organizaci spousta povinností vedoucích k co největší transparentnosti hospodaření. (24)
3.1.3.
Financování
Zoologická a botanická zahrada města Plzně, p. o. je financována z několika různých zdrojů. Především se jedná o příspěvky od zřizovatele, které jsou pro organizaci stěžejní, dále
zoo získává finanční prostředky prostřednictvím své vlastní obchodní činnosti, další část
financí přímou cestou od státu a v neposlední řadě se na chodu zoo podílí dárci.
3.1.3.1.
Příspěvky od zřizovatele a dotace
V roce 2009 obdržela Zoologická a botanická zahrada města Plzně, p. o. od zřizovatele
dotaci na provoz 59 312 000,-Kč, dále 3 535 000,-Kč od Ministerstva životního prostředí
České republiky v rámci programu „Příspěvek zoologickým zahradám“. Tento příspěvek
byl určen na podporu chovu ohrožených druhů a financování národních a mezinárodních
programů ochrany přírody.
Jak je patrné z tabulky 1, celkové dotace na provoz se v roce 2010 zvýšily. V roce
2011 rostoucí trend pokračoval a celková výše dotací a příspěvků od zřizovatele se vyšplhala na více než 67 milionů korun. Zajímavé je také uvést výši celkových příspěvků z veřejných rozpočtů vůči celkovým ročním výnosům podniku. V roce 2009 byla zoo z 59 %
financována z veřejných rozpočtů, v roce 2010 z 55 % a v roce 2011 z 58 %.
6
Taxon - označení pro systematické skupiny rostlin či živočichů (30)
23
Tabulka 1 - Příspěvky od zřizovatele a dotace Zoologické a botanické zahrady města Plzeň, p. o.
Příspěvky od zřizovatele a dotace
Od zřizovatele
Na provoz z rozpočtu na přísl. rok
Ostatní navýšení - rozpočtové změny
Navýšení rozpočtu na expozice
Dotace ROP NUTS II JZ
Od MŽP ČR
Dotace na dlouhodobý majetek
Celkem dotace na provoz
2009
2010
2011
59 312 138 Kč
56 600 000 Kč
197 237 Kč
1 514 900 Kč
59 931 000 Kč
56 714 000 Kč
3 217 000 Kč
64 676 000 Kč
64 737 000 Kč
30 000 Kč
852 000 Kč
3 004 000 Kč
23 637 000 Kč
63 787 000 Kč
2 555 000 Kč
1 350 000 Kč
67 322 000 Kč
353 035 Kč
19 160 980 Kč
62 847 173 Kč
Zdroj: vlastní zpracování, (24)
3.1.3.2.
Dary
Dary Zoologické a botanické zahradě města Plzně, p. o. lze poskytnout několika způsoby.
Nejjednodušším je poukázání libovolné částky přímo na účet zoo. V takovém případě je
možné do poznámky uvést od koho peníze jsou a přidat zmínku, zda má dárce zájem být
uveden ve výroční zprávě a v seznamu na webových stránkách plzeňské zoo.
Další variantou je stát se kmotrem neboli adoptivním rodičem vybraného zvířete.
Tento proces obnáší vyplnění přihlášky a uhrazení částky odpovídající skutečným ročním
nákladům na chov vybraného zvířete. Kmotrové a kmotry navíc získávají za každých
1 000,-Kč investovaných do zvířete 1 volnou vstupenku do zoo.
3.1.3.3.
Vlastní obchodní činnost
Dotace a transfery od státu pokrývají část nákladů organizace, ovšem nestačily by v plné
míře. Zoologická a botanická zahrada města Plzně, p. o. se snaží o efektivní získávání finančních zdrojů z vlastní činnosti. Kromě příjmů plynoucích z vybraného vstupného získává finance z provozování vláčku, prodejem zboží v obchodě se suvenýry „U Lemura“
a dále za provozování parkoviště pro návštěvníky. Nemalou položku výnosů dále činí příjmy z pronájmu reklamních ploch v zoo. Další finanční prostředky organizace získává prodejem zvířat. Výši jednotlivých výnosů v průběhu sledovaného období můžeme vidět
v tabulce 2.
24
Tabulka 2 – Přehled výnosů z vlastní činnosti Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Výnosy z vlastní činnosti
2009
24 244 000 Kč
1 955 000 Kč
487 000 Kč
297 000 Kč
4 614 000 Kč
3 093 000 Kč
1 601 000 Kč
8 204 000 Kč
Vstupné + vláček
Pronájmy
Zvířata
Ostatní služby
Prodej zboží
Reklama
Parkovné
Ostatní výnosy
2010
33 861 000 Kč
2 343 000 Kč
557 000 Kč
2 118 000 Kč
4 099 000 Kč
2 404 000 Kč
2 143 000 Kč
3 739 000 Kč
2011
38 677 221 Kč
2 478 229 Kč
407 000 Kč
4 524 195 Kč
3 921 719 Kč
3 440 000 Kč
2 044 171 Kč
1 130 761 Kč
Zdroj: vlastní zpracování, (24), (25)
3.1.4.
Programy a zapojení v mezinárodních projektech
Zoologická a botanická zahrada města Plzně, p. o. je zapojena v mnoha mezinárodních
i národních organizacích a je jejich aktivním členem. V roce 2009 např. hostila čtyřdenní
konferenci asociace EAZA, v roce 2011 poskytla prostory pro konání pravidelného zasedání členů ENCORE7.
Nezaostává ani v kooperaci s ostatními zoologickými zahradami, v roce 2011 se
podařila organizačně velmi náročná výměna samců nosorožce indického se zoologickou
zahradou v Chesteru (GB).
V roce 2011 se zoo dočkala uznání v podobě uvedení mezi nejvýznamnější současné zoo
Evropy britským odborníkem na zoologické zahrady A. Sheridanem.
Zoologická a botanická zahrada města Plzně, p. o. klade velký důraz na svůj vzdělávací význam. Pro děti i dospělé má připraveno několik programů odstupňovaných dle
náročnosti posluchače. Velkým pokrokem ve vzdělávání bylo dokončení africké a asijské
expozice v roce 2010. Realizací a organizací výukových programů se mimo jiné zabývá
i Environmentální centrum Lüftnerka, které je provozováno Sdružením přátel Zoologické
a botanické zahrady města Plzně.
3.2.
Základní údaje o ZOO Dvůr Králové, a. s.
Obchodní firma8:
ZOO Dvůr Králové, a. s.
Sídlo:
Štefánikova 1029, 544 01 Dvůr Králové nad Labem
Ředitel:
RNDr. Dana Holečková
7
8
ENCORE – ang. zkratka pro Konferenci evropských regionů o životním prostředí
Předměty činností jsou z důvodu jejich velkého počtu k nalezení v příloze této práce.
25
Přepočtený počet zaměstnanců:
158,33 (ke konci roku 2011)
IČO:
274 78 246
Jediný akcionář:
Královéhradecký kraj
Obrázek 2 - Logotyp ZOO Dvůr Králové, a. s.
Zdroj: (26)
3.2.1. Charakteristika
ZOO Dvůr Králové, a. s. je jedenáctým nejnavštěvovanějším turistickým cílem v České
republice (23). „Zoologická zahrada byla oficiálně otevřena pro veřejnost dne 9. května
1946 na ploše pouhých 6,5 ha.“ (26), má tedy více než 60letou historii. Z malého objektu
se stal komplex pozemků a budov o celkové rozloze 70 ha. V současnosti se zde chová
více než 2700 jedinců nejrůznějších druhů zvířat.
Kromě rekreační funkce se zoo zabývá vědeckou činností, specializuje se především na nosorožce. S tímto druhem také naplňuje své další cíle – záchranu ohrožených
druhů a návrat zvířat zpátky do přírody. V roce 2009 zoo realizovala medializovaný projekt - návrat 3 jedinců nosorožců dvourohých do Tanzánie a 4 nosorožců tuponosých do
Keni. Další z činností ZOO Dvůr Králové, a. s. je vzdělávání dětí i dospělých, a to za pomoci několika výukových programů. (27)
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců byl ke konci roku 2011 ve výši 158. (28)
3.2.2.
Právní zřízení
Právním zřízení ZOO Dvůr Králové je akciová společnost. Jediným vlastníkem akcií je
Královéhradecký kraj. Doposud ZOO Dvůr Králové, a. s. vydala 786 487 kusů kmenových
akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 995,50,-Kč, dále 20 kusů kmeno-
26
vých akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 99 550,-Kč a 1 kus kmenové
akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 46 057 803,-Kč. (22)
3.2.3.
Financování
3.2.3.1.
Příspěvky od zřizovatele a dotace
I pro ZOO Dvůr Králové, a. s. jsou příspěvky a dotace z veřejných rozpočtů velmi důležitou součástí hospodaření. Celkové dotace, jak lze vyčíst z tabulky 3, mají celkově klesající
tendenci. K výraznému snížení došlo mezi roky 2009 a 2010, kdy se nejvýrazněji snížila
dotace od Ministerstva životního prostředí ČR, a to o 33,9 %. V roce 2010 získala zoo dotaci z Evropské unie, a to konkrétně na projekt „Zoo do škol“ a dále na pořízení vybavení
Safarikempu. Co se týče procentuální výše příspěvků z veřejných rozpočtů vůči celkovým
výnosům, v roce 2009 tvořily 35 %, v roce 2010 32 % a v roce 2011 35 %.
Tabulka 3 - Příspěvky a dotace ZOO Dvůr Králové, a. s.
Příspěvky a dotace od zřizovatele
2009
Od zřizovatele
Euroregion Glacensis a ROP NUTS II
Od MŽP ČR
Celkem dotace na provoz
45 000 000 Kč
8 844 000 Kč
53 844 000 Kč
2010
43 213 000 Kč
660 000 Kč
5 850 000 Kč
49 063 000 Kč
2011
47 152 000 Kč
404 000 Kč
4 654 000 Kč
52 210 000 Kč
Zdroj: vlastní zpracování, (27)
V roce 2011 opět klesla dotace od Ministerstva životního prostředí ČR, a to
o 1 196 000,-Kč. Dotace od zřizovatele naopak vzrostla o 9,3 %. V tomto roce ZOO Dvůr
Králové, a. s. opět úspěšně žádala o dotaci z Evropských strukturálních fondů, a to konkrétně na projekt „Vítejte v zoo“ ve výši 404 tisíc Kč. (27)
3.2.3.2.
Dary
Zoologická zahrada oslovuje různými kanály návštěvníky, širokou veřejnost a firmy
k finanční či materiální účasti na rozvoji zoo. Tradičním způsobem, jak se může veřejnost
zapojit, je adopce vybraného zvířete. Dále je možné složit na účet peněžní dar, popř. poskytnout dar materiální. Seznam dárců je uváděn ve výročních zprávách.
V roce 2009 navíc proběhla v ZOO Dvůr Králové, a. s. sbírka, jejíž čistý výdělek
byl poskytnut na spolufinancování nové expozice pro orangutany. Výtěžek byl cca
185.000,-Kč.
27
3.2.3.3.
Vlastní obchodní činnost
ZOO Dvůr Králové, a. s. provozuje celkem tři obchody s upomínkovými předměty a zboží
se zoo tematikou - Zooshop Serenge, prodejnu v Galerii Zdeňka Buriana a sezónní stánek
v průchodu pavilonu.
Tabulka 4 - Přehled výnosů z vlastní činnosti v letech 2009 – 2011 ZOO Dvůr Králové, a. s.
Výnosy z vlastní činnosti
Tržby za prodej služeb
Vstupné
Reklama
Gastro služby
Vláček
Ostatní
Tržby za zboží
Zvířata
2009
79 620 000 Kč
48 742 000 Kč
2 750 000 Kč
4 881 000 Kč
3 743 000 Kč
19 504 000 Kč
13 316 000 Kč
4 118 000 Kč
2010
76 469 000 Kč
42 855 000 Kč
2 092 000 Kč
4 639 000 Kč
3 112 000 Kč
23 771 000 Kč
10 615 000 Kč
7 047 000 Kč
2011
79 806 000 Kč
50 417 000 Kč
2 404 000 Kč
4 211 000 Kč
602 000 Kč
22 172 000 Kč
9 051 000 Kč
4 045 000 Kč
Zdroj: vlastní zpracování, (27)
Jak je patrné z tabulky 4 (27), tržby z prodeje mají klesající tendenci. Velikost tržeb
je závislá na návštěvnosti a vzhledem k její klesající tendenci vývoj tržeb za zboží nepřekvapí. Tržby z prodeje jsou také ovlivněny stále trvající ekonomickou krizí, která se návštěvníků zoo dotýká. Klesající trend se dotkl i hotelu provozovaného ZOO Dvůr Králové,
a. s., jehož celkové tržby klesly mezi lety 2010 a 2011.
Dalším zajímavým nápadem zoo bylo založení Safarikempu, který byl otevřen na
jaře roku 2010. Jedná se o bungalovy hotelového typu sloužící pro ubytování hostů, ale
také je zde k dispozici prostor pro vlastní stany návštěvníků a karavany. Tržby v roce 2010
dosáhly hodnoty 4 780 120,-Kč, v roce 2011 dokonce vzrostly na 5 820 915,-Kč. (27)
Malým zlomkem finančních příjmů je e-shop provozovaný ZOO Dvůr Králové,
a. s., který byl spuštěn v březnu roku 2009. Tento rok zoo vyhrála první místo v soutěži
WebTop100 v kategorii nejlepších kulturních webů.
3.2.4.
Programy a zapojení v mezinárodních projektech
ZOO Dvůr Králové, a. s. je centrem celoživotního environmentálního vzdělávání. Má pro
návštěvníky připraveno několik vzdělávacích programů přizpůsobených věku účastníků.
V průběhu roku zoo pořádá různé akce pro širokou veřejnost, např. na Den dětí, o různých
školních prázdninách, víkendech apod. Cílem těchto akcí je předat vědomosti a kladný
vztah k přírodě nenásilnou formou, a to dětem i dospělým.
28
Rok 2009 v ZOO Dvůr Králové, a. s. můžeme shrnout jako rok nosorožců. Společnosti se v tomto roce díky spolupráci s domácími i zahraničními partnery podařilo umístit
několik exemplářů, a to do Mkomazi v Tanzánii a do rezervace Ol Pejeta v Keni v rámci
projektu „Poslední šance na přežití“. Tento projekt byl nesmírně organizačně i finančně
náročný, proto jeho realizaci lze považovat za velký úspěch. Aby se podobné projekty dařily, je třeba, mimo jiné, zapojení zoo do síťovacích organizací. ZOO Dvůr Králové, a. s. je
členem několika mezinárodních organizací a úzce spolupracuje také se zahraničními zoo,
např. s Dudley Zoo v Anglii.
3.3. Návštěvnost
Tabulka 5 obsahuje informace o ročních návštěvnostech porovnávaných zoologických zahrad ve sledovaném období. Zoo ve Dvoře Králové vykazuje velký propad návštěvnosti,
a to především v meziroční konfrontaci 2009 a 2010 – téměř 18%. V dalším roce nastal
meziroční propad o 9,5 %. Opačnou situaci můžeme vidět v téže tabulce o řádek výše –
plzeňská zoo zaznamenala ve sledovaném období mírný růst návštěvnosti. První meziroční
konfrontace vykazuje nárůst o 0,6 %, druhá o 0,3 %.
Tabulka 5 - Návštěvnost komparovaných podniků
Návštěvnost
Zoologická a botanická zahrada města Plzně, p. o.
ZOO Dvůr Králové, a. s.
2009
457 879
552 171
2010
460 841
454 476
2011
460 969
411 382
Zdroj: vlastní zpracování, (24), (27)
Pro větší názornost se podívejme do Graf 1, který ukazuje vývoj návštěvnosti
v letech 2009 až 2011 u obou podniků. V roce 2010 můžeme vidět téměř vyrovnané hodnoty návštěvnosti.
29
Graf 1 - Vývoj návštěvnosti komparovaných podniků
Vývoj návštěvnosti
600 000
ZOO Dvůr
Králové, a. s.
Počet návštěvníků
550 000
500 000
450 000
Zoologická a
botanická
zahrada města
Plzně, p. o.
400 000
350 000
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní zpracování
3.4. Analýza a komparace absolutních ukazatelů
3.4.1.
Horizontální a vertikální analýza rozvahy
V této kapitole se věnuji změnám v rozvaze v letech 2009 až 2011 u obou porovnávaných
podniků, konkrétně změnám v aktivech a pasivech a jejich složení. Práce se zaměřuje na
zajímavé změny, úplná horizontální analýza je přílohou této práce.
3.4.1.1.
Horizontální a vertikální analýza rozvahy Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Nejprve se budu zabývat analýzou bilanční sumy. Aktiva, jak můžeme vidět v grafu 2, jsou
z valné většiny tvořena dlouhodobým majetkem, jehož hodnota má ve sledovaném období
stoupající tendenci. Graf 2 zachycuje nejen vývoj daných položek za jednotlivé roky, ale
také podíl jednotlivých položek na celkových aktivech. Detailnější procentuální rozdělení
jednotlivých položek jsou k nalezení v příloze číslo 10 – Vertikální analýza rozvahy Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
V roce 2009 do dlouhodobého majetku přibyl především pavilon hrošíků liberijských, gepardů, pelikánů, dále pavilon prasat bradavičnatých, pavilon velbloudů a expozice asijských ptáků. V roce 2010 se díky dotačnímu titulu z Evropských strukturálních fondů podařilo postavit celkem 12 staveb různého rozsahu. Meziroční konfrontace je
107,67 %. V roce 2011 již byla změna dlouhodobého majetku menší, byl zaznamenán ná30
růst o 12 880 226,-Kč, tedy zvýšení o 3,17 %. Mimo jiné do dlouhodobých aktiv přibyl vůz
Tatra sloužící pro údržbu zoo. Stav a tendence dlouhodobého majetku působí velmi pozitivně.
Ne tak vyrovnaný je vývoj oběžných aktiv. Zoologická a botanická zahrada města
Plzně, p. o. měla v roce 2009 enormní zásobu likvidních prostředků. Agregovanou položku
oběžných aktiv nejvíce ovlivnily krátkodobé pohledávky, které byly ve výši 111 933 tisíc
korun. V roce 2009 klesly na 4 276 000,-Kč, což je propad o neuvěřitelných 96,18 %.
Graf 2 - Bilanční suma s rozložením aktiv Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Bilanční suma s rozložením aktiv
600 000 000
500 000 000
400 000 000
Oběžná aktiva
300 000 000
Dlouhodobý majetek
200 000 000
100 000 000
0
2 009
2 010
2 011
Zdroj: vlastní zpracování
Graf 3 s rozložením pasiv nápadně připomíná předchozí graf s aktivy. Můžeme vidět konstantní růst vlastního kapitálu a skokové změny u cizích zdrojů. Vlastní kapitál se
mezi lety 2009 a 2010 zvýšil z částky 405 718 670,-Kč na 433 992 000,-Kč, tedy na téměř
107 %. V dalším roce ještě narostl na 434 249 677,-Kč, meziroční konfrontace byla tedy
téměř zanedbatelná.
31
Graf 3 - Bilanční suma s rozložením pasiv Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Bilanční suma s rozložením pasiv
600 000 000,00
500 000 000,00
400 000 000,00
Cizí zdroje
300 000 000,00
Vlastní kapitál
200 000 000,00
100 000 000,00
0,00
2 009
2 010
2 011
Zdroj: vlastní zpracování
Vlastní kapitál narostl především díky navýšení základního kapitálu organizace, jak
je jasně patrné z grafu 4. Výrazný nárůst také následoval v roce 2011, ovšem změna se
neobjevila v celkové výši vlastního kapitálu, a to z důvodu snížení rezervních fondů.
Graf 4 - Rozložení vlastního kapitálu Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Rozložení vlastního kapitálu
440 000 000,00
430 000 000,00
Výsledek hospod.
b.úč.období
420 000 000,00
410 000 000,00
400 000 000,00
Rezervní fond, neděl.
fond a ost. fondy ze
zisku
390 000 000,00
380 000 000,00
Základní kapitál
370 000 000,00
360 000 000,00
2 009
2 010
2 011
Zdroj: vlastní zpracování
32
Z provedené vertikální analýzy rozvahy podniku, kterou v úplném znění najde čtenář mezi přílohami této práce, můžeme jasně definovat podíl jednotlivých položek na celkových aktivech, či pasivech.
3.4.1.2.
vé, a. s.
Horizontální a vertikální analýza rozvahy ZOO Dvůr Králo-
Ve sledovaném období kolísala bilanční suma ZOO Dvůr Králové, a. s. mezi hodnotami
876 625 000,-Kč a 915 602 000,-Kč, jak je možné vidět v grafu 5Graf 5. Výrazný nárůst
nastal mezi lety 2009 a 2010, kdy změna činila 38 977 000,-Kč, tedy 4,45 %. Nárůst byl
z většinové části způsoben zvýšením hodnoty dlouhodobých aktiv, především přírůstkem
budov a hal. Také přibyla umělecká díla, a to v pořizovací ceně 4 215 000,-Kč. V roce
2010 také došlo k nákupu strojů a příslušenství, konkrétně traktoru, sběracího vozu a čelní
žací lišty. Tento dlouhodobý hmotný majetek byl pořízen formou finančního leasingu. Dále byl formou krátkodobého úvěru zakoupen osobní automobil.
Malý pokles byl naopak zaznamenán mezi lety 2010 a 2011, kdy se bilanční suma
snížila o 0,35 %, v absolutní hodnotě o 3 215 000,-Kč. Pokles tvořilo především snížení
hodnoty oběžných aktiv, ovšem v tomto případě se jedná o nevýraznou změnu.
Graf 5 - Bilanční suma s rozložením aktiv ZOO Dvůr Králové, a. s.
Bilanční suma s rozložením aktiv
920 000 000
900 000 000
880 000 000
860 000 000
Oběžná aktiva
Dlouhodobý majetek
840 000 000
820 000 000
800 000 000
780 000 000
2 009
2 010
2 011
33
Zdroj: vlastní zpracování
Graf 6 s rozložením bilanční sumy pasiv nám podává informaci, že jejich hodnota
kolísala především díky nárůstu vlastního kapitálu. Cizí zdroje v roce 2009 ve výši
64 633 000,-Kč jsou maximální hodnotou ve sledovaném období. V tomto roce byl poskytnut úvěr na pomoc financování výstavby Safarikempu a výběh pro orangutany. Tento
úvěr byl čerpán i v následujících letech. Meziroční snížení cizích zdrojů v letech 2009
a 2010 bylo o 15,11 %, v letech 2010 a 2011 klesání pokračovalo mírněji, a to o 13,61 %.
Graf 6- Bilanční suma s rozložením pasiv ZOO Dvůr Králové, a. s.
Bilanční suma s rozložením pasiv
940 000 000
920 000 000
900 000 000
880 000 000
860 000 000
Cizí zdroje
840 000 000
Vlastní kapitál
820 000 000
800 000 000
780 000 000
760 000 000
740 000 000
2 009
2 010
2 011
Zdroj: vlastní zpracování
Zajímavé informace ovšem najdeme hlavně v grafu 7, který vyobrazuje rozložení
vlastního kapitálu ZOO Dvůr Králové, a. s. Můžeme zde vidět pohyb nejvýraznější části
vlastního kapitálu – základního kapitálu. V průběhu roku 2009 byl základní kapitál navýšen o 5 531 860,-Kč. V roce 2010 Rada Královéhradeckého kraje rozhodla o snížení základního kapitálu, a to o 3 756 388,50,-Kč. Z toho 3 729 748,-Kč z důvodu hrazení ztráty
hospodaření v roce 2009 a 26 640,50,-Kč na přesun do rezervního fondu společnosti na
případná další hrazení ztrát budoucích let. Celkově se ovšem základní kapitál pozitivně
měnil mezi lety 2009 a 2010 o 4,66 %, v roce 2011 se hodnota oproti roku 2010 nezměnila.
34
Graf 7 - Rozložení vlastního kapitálu ZOO Dvůr Králové, a. s.
Rozložení vlastního kapitálu
880 000 000
860 000 000
Výsledek hospod.
b.úč.období
840 000 000
Rezervní fond, neděl.
fond a ost. fondy ze
zisku
820 000 000
800 000 000
Kapitálové fondy
780 000 000
Základní kapitál
760 000 000
740 000 000
720 000 000
700 000 000
2 009
2 010
2 011
Zdroj: vlastní zpracování
3.4.2.
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
Tato podkapitola se věnuje horizontální analýze výkazu zisku a ztráty, která eviduje meziroční změny, a upozorňuje tak na zajímavá místa hospodaření daného podniku. Může tak
pomoci odhalit slabá místa, ale i naopak silné stránky společnosti. Při popisování horizontální analýzy se práce zaměřuje na klíčové položky, ve kterých došlo k zajímavým změnám. Pro názornost budu v této kapitole používat spojnicové grafy, které názorně zobrazují
vývoj trendů. Celé horizontální analýzy čtenář najde v přílohách této bakalářské práce.
3.4.2.1.
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
V grafu 7 můžeme vidět vývoj tržeb za prodej zboží, výnosů z výkonů a výnosů získaných
z veřejných rozpočtů. Tržby za prodej zboží vykazují změnu na 88,83 % mezi lety 2009
a 2010 a 95,68% změnu mezi roky následujícími. Tržby z prodeje zboží představují menšinu příjmů organizace a je zajímavé, že jejich hodnota lehce klesá, přestože se podnik
snaží zavádět různá opatření na zvýšení prodeje suvenýrů, např. v roce 2009 zavádí platební terminál, který umožňuje návštěvníkům nákup bez hotovosti. Pokud bychom vypočetli
průměrnou útratu na návštěvníka, zjistíme, že z 12,67,-Kč v roce 2010 klesla na 11,34,-Kč
35
(24). Nabízí se, že tato umírněnost v nákupech souvisí s ekonomickou krizí a tedy potažmo
horší finanční situací mnoha domácností.
Výkony Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. zahrnují výnosy ze
vstupného, z provozu vyhlídkového vláčku, parkovného apod. Při meziroční konfrontaci
vidíme nejprve nárůst o 24,64 % a poté velmi mírný pokles o necelé procento.
Největší položkou příjmů jsou transfery a dotace z veřejných rozpočtů. Jejich vývoj
jsme mohli zaznamenat již v tabulce 1 – Příspěvky od zřizovatele a dotace Zoologické
a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Graf 8 - Vývoj vybraných výnosů Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Vývoj vybraných výnosů
80 000 000
70 000 000
60 000 000
50 000 000
Kč
Tržby za prodej zboží
40 000 000
Výkony
Dotace, transfery od státu
30 000 000
20 000 000
10 000 000
0
2 009
2 010
2 011
Zdroj: vlastní zpracování
Na výnosy jsou vázány náklady, které můžeme vidět v grafu 9. Zajímavý vývoj mají výkonové náklady, které mezi lety 2010 a 2011 vzrostly o 6,68 %, zatímco výkony poklesly o necelé procento. Tento vývoj je rozhodně negativní, jelikož se negativně podepisuje na hospodářském výsledku. Růst nákladů je spojen s dokončením 12 energeticky náročných staveb v roce 2010. Křivka nákladů na prodané zboží je úměrná tržbám, koreluje
s jejich vývojem.
36
Graf 9 - Vývoj vybraných nákladů Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Vývoj vybraných nákladů
40 000 000
35 000 000
30 000 000
Kč
25 000 000
20 000 000
Náklady vynaložené na
prodané zboží
15 000 000
Výkonová spotřeba
10 000 000
5 000 000
0
2 009
2 010
2 011
Zdroj: vlastní zpracování
U výsledků hospodaření, o kterých nám názorně vypovídá graf 10, zaznamenáváme
značnou libraci. Především provozní výsledek hospodaření zažívá v prvním úseku sledovaného období meziroční propad z 2 764 470,-Kč na 831 000,-Kč, tedy pokles o 70 %.
Tento výsledek je vhledem k výše zmíněnému vývoji výnosů a nákladů překvapivý. Po
prostudování výkazu zisku a ztráty se jako příčina jeví zvýšení personálních nákladů,
u kterých došlo k navýšení o 4 112 780,-Kč, což odpovídá 10 %.
Graf 10 - Vývoj výsledků hospodaření Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Vývoj výsledků hospodaření
3 000 000
2 500 000
Kč
2 000 000
1 500 000
Výsledek hospodaření za
účetní období
1 000 000
Provozní výsledek
hospodaření
500 000
0
2 009
2 010
2 011
Zdroj: vlastní zpracování
37
3.4.2.2.
vé, a. s.
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty ZOO Dvůr Králo-
Nejzajímavějšími prvky pro srovnávání ukazatelů výkazů zisku a ztráty jsou v tomto případě bezpochyby tržby za prodané zboží, provozní výsledek hospodaření, tržby z prodeje
dlouhodobého majetku, finanční výsledek hospodaření a samozřejmě výsledek hospodaření běžného období. V grafu 11 můžeme vidět vývoj tržeb za prodané zboží, výkony
a ostatní provozní výkony. Tržby za prodané zboží měly ve sledovaném období klesající
tendenci, v roce 2010 meziročně klesly o 20,28 %, v roce 2011 o 14,73 %. Nejvýraznější
část příjmů ZOO Dvůr Králové, a. s., výkony, se pohybovaly okolo částky 84, 5 mil a jejich meziroční změna nebyla vychýlena ani o celé procento. Jedná se tedy o stabilní položku výnosů. Pod výkony spadají především příjmy za vstupné a provoz vláčku. Ostatní provozní výnosy obsahují především dotace a transfery od státu, jejich vývoj byl již analyzován v kapitole 3.2.3.1.
Graf 11 - Vývoj vybraných výnosů ZOO Dvůr Králové, a. s.
Vývoj vybraných výnosů
90 000 000
80 000 000
70 000 000
60 000 000
Tržby za prodej zboží
40 000 000
Výkony
Kč
50 000 000
Ostatní provozní výnosy
30 000 000
20 000 000
10 000 000
0
2 009
2 010
2 011
Zdroj: vlastní zpracování
Graf 12 zachycuje vývoj příslušných nákladů k výnosům z grafu 11 za sledované
období. Jak si můžeme všimnout, výrazná změna je mezi lety 2009 a 2010 u výkonové
spotřeby. Tu se podařilo meziročně snížit o 12,04 %, v absolutní hodnotě o 8 903 000,-Kč,
což také v roce 2010 vedlo k zlepšení hospodářského výsledku.
38
Graf 12 - Vývoj vybraných nákladů ZOO Dvůr Králové, a. s.
Vývoj vybraných nákladů
80 000 000
70 000 000
Kč
60 000 000
50 000 000
Náklady vynaložené na
prodané zboží
40 000 000
Výkonová spotřeba
30 000 000
Ostatní provozní náklady
20 000 000
10 000 000
0
2 009
2 010
2 011
Zdroj: vlastní zpracování
V grafu 13 už vidíme samotný vývoj výsledků hospodaření za běžné účetní období
a provozních výsledků hospodaření. V roce 2009 byl podnik ve ztrátě, a to -3 730 tisíc korun. Tato ztráta musela být později hrazena z vlastního kapitálu. V roce 2010 se již ZOO
Dvůr Králové, a. s. dostala do kladných čísel, konkrétně 5 512 000,-Kč, což je nárůst
o 147,77 %. Provozní výsledky hospodaření kopírují linie výsledku hospodaření za účetní
období. V roce 2011 se hospodářský výsledek snížil na 41 000,-Kč. Toto snížení bylo zapříčiněno zvýšením odpisů dlouhodobého hmotného majetku (dokončení staveb a začátek
jejich odepisování) a zvýšení osobních nákladů.
Graf 13 - Vývoj výsledků hospodaření ZOO Dvůr Králové, a. s.
Vývoj výsledků hospodaření
8 000 000
6 000 000
4 000 000
Výsledek hospodaření za
účetní období
Kč
2 000 000
0
2 009
2 010
2 011
Provozní výsledek
hospodaření
-2 000 000
-4 000 000
-6 000 000
Zdroj: vlastní zpracování
39
3.5.
Analýza a komparace rozdílových ukazatelů
V této kapitole se práce soustředí na analýzu rozdílových ukazatelů, konkrétně čistého pracovního kapitálu obou podniků a porovnání jeho výše.
3.5.1.
Čistý pracovní kapitál Zoologické a botanické zahrady
města Plzně, p. o.
V tabulce 6 můžeme vidět základní přehled o výši oběžných aktiv a krátkodobých závazků
ve sledovaném období. Tyto hodnoty potřebujeme k výpočtu rozdílového ukazatele ČPK.
V tomto konkrétním případě můžeme sledovat klesající trend, kdy se mezi lety 2009
a 2010 snížil o 10 % a v následujícím roce meziročně o dalších 47 %.
ČPK má významný vliv na solventnost firmy, v případě, že má podnik přebytek
krátkodobých aktiv nad krátkodobými závazky, a ukazuje na dobrou finanční situaci podniku. V případě analyzované firmy můžeme vidět, že má dostatečný pracovní kapitál, dá se
pokládat za solventní.
Zajímavé je také podívat se na poměr čistého pracovního kapitálu vůči celkovým
aktivům podniku. Poměr je pod hranicí 0,1, což vypovídá o agresivní strategii řízení pracovního kapitálu. (29)
Tabulka 6 - Čistý pracovní kapitál Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. v Kč
Čistý pracovní kapitál
2 009
Oběžná aktiva
Krátkodobé závazky
Čistý pracovní kapitál
ČPK / celková aktiva
2 010
2 011
145 896 540 35 592 000 24 472 437
114 392 720
7 012 000
9 213 324
31 503 820 28 580 000 15 259 114
0,06018511 0,06464425 0,03437723
Zdroj: vlastní výpočet
3.5.2.
Čistý pracovní kapitál ZOO Dvůr Králové, a. s.
Tabulka 7 ukazuje rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky, tedy čistý pracovní kapitál podniku. Ukazuje nám tu část oběžných aktiv, která je financována dlouhodobými zdroji. Jak je patrné z tabulky, čistý pracovní kapitál zaznamenává výkyvy, ovšem
nijak dramatického rázu vhledem k jejich charakteru. Meziroční nárůst v roce 2010 byl
32,6 %, v roce 2011 byl zaznamenán naopak pokles, a to o 11 %.
40
V případě ZOO Dvůr Králové, a. s. ve sledovaném tříletém období můžeme tvrdit,
že společnost má dostatečný finanční polštář a z hlediska solventnosti by se neměla dostávat do potíží.
Poměr čistého pracovního kapitálu a celkových aktiv se drží pod hranicí 0,1, zoo se
tedy drží agresivní strategie řízení pracovního kapitálu. (29)
Tabulka 7 - Čistý pracovní kapitál ZOO Dvůr Králové, a. s. v Kč
Čistý pracovní kapitál
2 009
Oběžná aktiva
Krátkodobé závazky
Čistý pracovní kapitál
ČPK / celková aktiva
2 010
2 011
40 077 000 44 168 000 36 628 000
18 537 000 15 608 000 11 235 000
21 540 000 28 560 000 25 393 000
0,02457151 0,03119259 0,02783139
Zdroj: vlastní výpočet
3.5.3.
Komparace čistých pracovních kapitálů
V roce 2009 nastala u Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. nestandardní situace, a to neobvykle vysoká hodnota oběžných aktiv a zároveň krátkodobých závazků. Po
vypočtení jejich rozdílů, tedy čistého pracovního kapitálu, u podniků však vidíme (Graf
14Graf 14), že jsou hodnoty porovnatelné – ZOO Dvůr Králové, a. s. dosahuje o 32 % nižší hodnotu ukazatele. V roce 2010 měly podniky téměř identickou hodnotu čistého pracovního kapitálu, zatímco v roce 2011 má vyšší hodnotu ZOO Dvůr Králové, a. s., a to
o 66 %.
Jelikož se jedná o podniky, které si kladou téměř identické cíle, mají podobnou kapitálovou strukturu a podobný vzorec nakládání s krátkodobými aktivy i pasivy, domnívám
se, že by čisté pracovní kapitály měly být, podobně jako v roce 2010, hodně podobné.
Vzhledem k výkyvům v obou případech se dá říci, že podniky nemají cílenou strategii na
držení čistého pracovního kapitálu.
41
Graf 14 - Komparace hodnot čistého pracovního kapitálu
Komparace čistých pracovních kapitálů
35 000 000
30 000 000
Zoologická a
botanická zahrada
města Plzně, p. o.
25 000 000
20 000 000
Zoo Dvůr Králové,
a.s.
15 000 000
10 000 000
5 000 000
0
2 009
2 010
2 011
Zdroj: vlastní zpracování
3.6.
Analýza a komparace poměrových ukazatelů
V této podkapitole se práce zaměřuje na vybrané poměrové ukazatele, které nám podají
informaci především o efektivnosti analyzovaných podniků. Konkrétně budou podniky
analyzovány z hlediska výnosnosti neboli rentability, dále rychlosti obratu finančních prostředků, zadluženosti a likvidity. Jednotlivé ukazatele budou analyzovány pro každý
z dvou podniků, následná komparace proběhne v závěru každé podkapitoly.
3.6.1.
Ukazatele rentability
První ze zkoumaných ukazatelů jsou ukazatele rentability. Bakalářská práce se v této kapitole zaměří na rentabilitu celkového kapitálu, rentabilitu vlastního kapitálu a rentabilitu
tržeb analyzovaných podniků.
3.6.1.1.
Ukazatele rentability Zoologické a botanické zahrady města
Plzně, p. o.
Zoologická a botanická zahrada města Plzně, p. o. dosahuje velmi nízkých hodnot indikátorů rentability (viz tabulka 8), a to především z toho důvodu, že ve sledovaném období
dosahovala relativně malého zisku v poměru ke své kapitálové základně. Hodnoty ROA
42
a ROE nedosahují ani hodnot cenných papírů garantovaných státem, tedy v případě, že by
podnik potřeboval investora, pravděpodobně by si Zoologickou a botanickou zahradu města Plzně, p. o. nevybral.
Ukazatel rentability tržeb sděluje, jak účinně podnik využívá svých prostředků
k vytvoření určitých hodnot. Úspěšnost tohoto ukazatele závisí nejen na kvalitě a výrobku,
ale také na prodejní ceně, marketingové strategii, nebo například na aktuálních trendech ve
společnosti.
Tabulka 8 - Ukazatele rentability Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Ukazatele rentability
2009
ROE
ROA
ROS
2010
0,25%
0,53%
7,72%
2011
0,18%
0,19%
1,93%
0,10%
0,46%
4,76%
Zdroj: vlastní výpočet
Pokud bychom měli sledovat vývoj ukazatelů, v případě ROE a ROA se příliš velkých odchylek nedočkáme. Jak můžeme vidět z grafu 15, k nepříjemným výkyvům došlo
u rentability tržeb - mezi lety 2009 a 2010 došlo k poklesu indikátoru ROS na 25 %, což je
velmi prudký propad. Další meziroční konfrontace dopadla lépe – zvýšení na 247 %,
ovšem stále nedostála výchozí hodnoty z roku 2009.
Graf 15 - Trend ukazatelů ROE, ROA, ROS Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Trend ukazatelů ROE, ROA, ROS
9,00%
8,00%
7,00%
6,00%
5,00%
ROE
4,00%
ROA
3,00%
ROS
2,00%
1,00%
0,00%
2009
2010
2011
Zdroj: vlastní zpracování
43
3.6.1.2.
Ukazatele rentability ZOO Dvůr Králové, a. s.
Tabulka 9 zachycuje ukazatele rentability ZOO Dvůr Králové, a. s. První sloupec (rok
2009) vykazuje záporné hodnoty, a to z toho důvodu, že podnik byl ve ztrátě. Další roky
jsou již procenta v kladných číslech.
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) je ovlivněna především výší čistého zisku
a vlastního kapitálu. Zatímco vlastní kapitál se ve sledovaném období výrazněji neměnil,
zisk zaznamenal výrazné výkyvy. Celkově ve sledovaném období podnik nedosáhl uspokojivých hodnot. V případě, že by se jednalo o podnik s klasickou vlastnickou strukturou
a cíli (maximalizace zisku), byli by investoři nespokojeni s výsledkem, a to především proto, že investované peníze by se lépe zhodnotily i při nejhorší alternativní možnosti (např.
cenné papíry garantované státem). V případě, že by firma nebyla podporována veřejnými
rozpočty a nebyla zřízena v zájmu společnosti, byla by pravděpodobně odsouzena
k zániku. Hodnota ROE v tomto případě jasně říká, že společnost není aktuálně schopna
reprodukovat investovaný kapitál.
Rentabilita celkového kapitálu (ROA) vyjadřuje produkční sílu podniku. V tomto
konkrétním případě můžeme opět vidět, že podnik nedosahuje uspokojivých hodnot.
V řádku 3 můžeme vidět zajímavější čísla - u rentability tržeb. V roce 2009 jsme
opět v záporných číslech díky zápornému zisku před odečtením úroků a daní. V roce 2010
jsou ovšem hodnoty více než uspokojivé. Kladný nárůst byl způsoben především snížením
nákladů na výkonovou spotřebu. V roce 2011 ukazatel opět klesá na neuspokojivou hodnotu, pokles byl zapříčiněn především poklesem celkových tržeb a mírným nárůstem nákladů.
Tabulka 9 - Ukazatele rentability ZOO Dvůr Králové, a. s.
Ukazatele rentability
ROE
ROA
ROS
2009
-0,46%
-0,34%
-3,08%
2010
0,64%
0,72%
6,98%
2011
0,00%
0,11%
1,05%
Zdroj: Vlastní výpočet
V grafu 16 je znázorněn trend ukazatelů ROE, ROA a ROS ZOO Dvůr Králové,
a.s. v průběhu tří sledovaných let. Jak již bylo výše řečeno, nejzajímavější změna proběhla
v roce 2010 u ukazatele rentability tržeb. Ukazatele ROE a ROA mají téměř totožnou křivku pohybující se okolo nulté hranice.
44
Graf 16 - Trend ukazatelů ROE, ROA, ROS ZOO Dvůr Králové, a. s.
Trend ukazatelů ROE, ROA, ROS
8,00%
6,00%
4,00%
ROE
2,00%
ROA
ROS
0,00%
2009
2010
2011
-2,00%
-4,00%
Zdroj: vlastní zpracování
3.6.2.
Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity slouží k posuzování řízení aktiv. Pokud má firma více aktiv, než je
účelné, vznikají jí zbytečné náklady. Naopak, pokud má podnik nedostatek aktiv, může
vzniknout problém chybějících prostředků pro další podnikatelské příležitosti a investice.
3.6.2.1.
Ukazatele aktivity Zoologické a botanické zahrady města
Plzně, p. o.
V tabulce 10 jsou zachyceny výsledky výpočtů jednotlivých dob obratu. První řádek nám
sděluje, kolikrát se aktiva přemění za dané období. V dalších řádcích již hodnoty interpretujeme jako délku období, která je potřebná pro uskutečnění jednoho obratu dané položky
rozvahy. Hodnoty jsou uvedeny ve dnech.
Doba obratu aktiv nejprve zaznamenává mírné navýšení, konfrontace mezi lety
2009 a 2010 ukazuje na téměř 20% růst, v dalších letech mírně klesá. Dle mého názoru je
ovšem pohyb dolů velmi nevýrazný, pouhých 0,84 %.
Extrémní čísla najdeme ve všech ukazatelích, kde jsou zakomponovány krátkodobé
pohledávky či závazky roku 2009. Jak už bylo v textu několikrát zmíněno, jejich hodnota
několikanásobně převyšuje obvyklou hladinu, proto i údaj z tabulky je enormně vysoký.
Nejlépe z tabulky hodnotím rok 2011, kdy doba obratu pohledávek činí necelých 9 dní,
45
zatímco doba obratu závazků téměř 79. V tomto případě společnost dobře využívala strategii financování vlastních aktivit krátkodobým cizím kapitálem, který je levnější. Ovšem
doba 79 dní je dle mého názoru nepříjemná pro dodavatele, kteří takto „nedobrovolně financují“ chod zoo.
Tabulka 10 - Ukazatele aktivity Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Ukazatele aktivity
Obrat aktiv
Doba obratu zásob
Doba obratu pohledávek
Doba obratu závazků
2009
0,068401673
105,9565974
1141,063388
1166,139115
2010
0,082072982
88,30687368
36,32922884
59,5744978
2011
0,0813813
89,05741817
8,84042507
78,94241651
Zdroj: vlastní výpočet
3.6.2.2.
Ukazatele aktivity ZOO Dvůr Králové, a. s.
Tabulka 11 nám obdobně jako v minulé podkapitole zobrazuje hodnoty indikátory aktivity.
Obrat aktiv vykazuje ve sledovaném období nepatrný pokles. Doba obratu zásob si také
udržuje téměř konstantní hladinu, v roce 2009 dosáhla délky 42 dní, v roce 2010 ještě
stoupla na 43 dní a v roce 2011 došlo opět k nepatrnému poklesu na 41 dní.
Zajímavější vývoj nastal u doby obratu pohledávek, kdy se meziročně zvýšila doba
o 42,77 % na 38 dní. Tento růst byl způsoben nárůstem krátkodobých pohledávek v roce
2011. Hodnocení výsledků obratu pohledávek závisí na stanovené délce splatnosti pohledávek. Pokud ZOO Dvůr Králové, a. s. dává odběratelům standardně 30 dnů na úhradu
závazků, pak v roce 2009 a 2010 byli odběratelé v průměru velmi platebně disciplinovaní,
ovšem v roce 2011 by docházelo k průměrnému zpoždění 8 dní.
Po platební disciplíně odběratelů je určitě vhodné se zaměřit i na vlastní platební
ukázněnost. V případě zkoumaného podniku doba obratu závazků (neboli doba splácení
závazků) má výrazně klesající trend, v roce 2009 činil 68 dní, v roce 2010 zaznamenal
13,22% pokles, v roce 2011 dokonce 26,95% pokles na 43 dní. Stále ale v porovnání
s dobou splatnosti pohledávek vidíme, že ZOO Dvůr Králové, a. s. je poměrně pomalu
splácejícím podnikem a krátkodobými závazky dofinancovává svůj provoz. Tento fakt je
pozitivní pro sledovanou firmu, ovšem může to působit potíže obchodním partnerům.
46
Tabulka 11 - Ukazatele aktivity ZOO Dvůr Králové, a. s.
Ukazatele aktivity
Obrat aktiv
Doba obratu zásob
Doba obratu pohledávek
Doba obratu závazků
2009
0,111790104
42,25519909
28,24338252
69,04227637
2010
0,108458007
43,55338305
26,93054051
59,91901301
2011
0,106858691
44,20523085
38,44627702
43,7766213
Zdroj: vlastní výpočet
3.6.3.
Ukazatele zadluženosti
Ve finanční analýze se často pro hodnocení finanční struktury využívají ukazatele zadluženosti. V této kapitole se budeme konkrétně zabývat ukazatelem věřitelského rizika a ukazatelem podílu cizího a vlastního kapitálu neboli koeficientu zadluženosti.
3.6.3.1.
Ukazatele zadluženosti Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Nejpoužívanějším ukazatelem zadluženosti je ukazatel věřitelského rizika neboli debt ratio.
Obecně platí, že čím vyšší je jeho hodnota, tím je vyšší riziko věřitelů. Věřitelé tedy dávají
přednost nízkým hodnotám, zatímco vlastníci preferují vyšší hodnoty ukazatele, a to z toho
důvodu, že vítají pozitivní efekt finanční páky. Tento ukazatel je dobré porovnávat
s konkurenčními podniky, v případě, že by analyzovaný podnik měl hodnoty vyšší, vystavuje se riziku, že dají věřitelé přednost podnikům s nižší hodnotou ukazatele.
V roce 2009 můžeme vidět poměrně vysokou hodnotu indikátoru věřitelského rizika (viz tabulka 12) 31,18 %. Podnik v roce 2009, jak můžeme vyčíst z hodnoty řádku níže,
se snažil využívat cizího kapitálu. V tomto případě tedy, dle mého názoru, jsou ukazatele
stále na příznivé hladině. V dalších letech nastává hluboký propad ukazatelů, tedy posun
k minimálnímu věřitelskému riziku a velmi nízkému využívání efektu finanční páky.
Tabulka 12 - Ukazatele zadluženosti Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Ukazatele zadluženosti
2009
2010
2011
31,18% 2,00% 2,29%
29,02% 1,87% 2,22%
Ukazatel věřitelského rizika
Koeficient zadluženosti
Zdroj: vlastní výpočet
47
3.6.3.2.
Ukazatele zadluženosti ZOO Dvůr Králové, a. s.
V případě ZOO Dvůr Králové, a. s. jsou hodnoty ukazatele na velmi nízké úrovni (viz tabulka 13) a mají klesající trend, což naprosto odpovídá kapitálové struktuře podniku. Koeficient zadluženosti ukazuje poměr mezi cizím a vlastním kapitálem. Jak můžeme vidět
z tabulky, opět nabývá velmi nízkých hodnot. Společnost dlouhodobě dostatečně nevyužívá efektu finanční páky a tím se připravuje o levnější možnost financování.
Tabulka 13 - Ukazatele zadluženosti ZOO Dvůr Králové, a. s.
Ukazatele zadluženosti
2009
7,75%
7,98%
Ukazatel věřitelského rizika
Koeficient zadluženosti
2010
6,31%
6,40%
2011
5,42%
5,50%
Zdroj: vlastní výpočet
3.6.4.
Ukazatele likvidity
Likvidita podniku je jednou ze stěžejních informací, kterou nám finanční analýza přináší.
Při nedostatečné likviditě podnik přichází o možnost realizace ziskových příležitostí, není
schopen dostát svým závazkům a v konečném důsledku může vést až k bankrotu podniku.
3.6.4.1.
Ukazatele likvidity Zoologické a botanické zahrady města
Plzně, p. o.
Běžná likvidita podniku neboli solventnost je ukazatel zajímavý především pro krátkodobé
věřitele, tedy pro dodavatele. Obecně se v literatuře uvádí, že dostačující hodnota běžné
likvidity by měla být v rozmezí 1 až 2, či vyšší. (3) Nižší výsledek podílu ukazuje na nepříznivou situaci. Když nahlédneme do příslušného řádku tabulky 14, zjistíme, že hodnoty
indikátoru jsou uspokojivé. Podnik neměl ve sledovaném období problém s běžnou likviditou.
Pohotová likvidita také dosahovala uspokojivých hodnot. V roce 2010 můžeme
u obou výše zmíněných ukazatelů vidět rapidní nárůst, v případě běžné likvidity na 398 %
hodnoty roku 2009, pohotová likvidita vzrostla na 286 %. Stejný trend vidíme v roce 2010
i u peněžní likvidity.
Dá se říci, že podnik je, co se týče nakládání s likviditou, velmi konzervativní.
V tomto případě to není jen dobrá zpráva pro investory, ale vzhledem k čerpání zdrojů
z veřejných rozpočtů je to dobrá zpráva i pro veřejnost.
48
Tabulka 14 - Ukazatele likvidity Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Ukazatele likvidity
2009
1,275400567
1,184539541
0,197280823
Běžná likvidita
Pohotová likvidita
Peněžní likvidita
2010
5,075869937
3,392327439
2,782515687
2011
2,656200688
1,47260017
1,360614428
Zdroj: vlastní výpočet
Z výkazu cash flow můžeme získat informace pro sestavení dalšího z ukazatelů likvidity – cash flow solventnosti. Ukazatel, vzhledem k tomu, že je obdobný jako peněžní
likvidita, jsem použila jen pro ověření daného výsledku. Pro příklad můžeme uvést výsledek výpočtu pro rok 2011, kdy konečná hodnota cash flow byla 12 535 781,54,-Kč. Po
vydělení krátkodobými závazky ve výši 9 213 323,98,-Kč nám vychází hodnota
1,360614428. Hodnota se shoduje s výsledkem výpočtu peněžní likvidity. Tímto jsme ověřili, že výpočet byl proveden správně a navíc, že hodnota z výkazu cash flow koresponduje
s rozvahou.
3.6.4.2.
Ukazatele likvidity ZOO Dvůr Králové, a. s.
V tabulce 15 najdeme hodnoty indikátorů likvidity pro ZOO Dvůr Králové, a. s.
Běžná likvidita v případě tohoto zkoumaného podniku ukazuje více než doporučené hodnoty, což můžeme interpretovat jako velmi konzervativní strategii podniku v nakládání
s likviditou. Podnik se pravděpodobně nepouští do finančně náročných a riskantních investic, dává přednost nižším výnosům a jistotě.
Pohotová likvidita je očištěna o zásoby – v případě našeho konkrétního podniku je
položka zásob téměř konstantní v čase, její úroveň se mění jen minimálně. I v tomto případě vidíme konzervativní strategii v nakládání s pohotovou likviditou. Pohotová likvidita
zaznamenává ve zkoumaném období nárůst - meziročně pro rok 2010 o 34,5 % a pro rok
2011 o 8,9 %, a to i přes meziroční pokles oběžných aktiv. V tomto případě je růst zapříčiněn snížením závazků podniku.
Ve třetím řádku najdeme podle očekávání nejnižší hodnoty ukazatelů. Peněžní likvidita zahrnuje pouze to nejlikvidnější, tedy peněžní hotovost a hotovost na bankovních
účtech. I v tomto případě je na dostatečné výši, kterou můžeme interpretovat pomocí násobku, kolikrát z dostupné peněžní likvidity je podnik schopen uhradit své závazky. V případě roku 2009 by to bylo 1,14 krát, v roce 2010 dokonce 1,64 krát a pro rok 2011 je hodnota 1,4 krát vyšší než výše průměrných závazků.
49
Tabulka 15 - Ukazatele likvidity ZOO Dvůr Králové, a. s.
Ukazatele likvidity
Běžná likvidita
Pohotová likvidita
Peněžní likvidita
2009
2,162000324
1,549981119
1,140907374
2010
2,806812405
2,084900864
1,639107778
2011
3,206232493
2,270133053
1,40642507
Zdroj: vlastní výpočet
I v tomto případě můžeme hodnotu peněžní likvidity ověřit za pomoci výkazu cash
flow. Výše stavu peněžních prostředků na konci roku 2011 byla 16 067 000,-Kč. Při vydělení krátkodobými závazky nám vychází hodnota 1,40642507, výpočty jsou tudíž v pořádku a rozvaha je v souladu s výkazem cash flow.
3.6.5.
Komparace analýzy poměrových ukazatelů
Oba srovnávané podniky dosahují špatných výsledků ukazatelů rentability celkových aktiv
a vlastního kapitálu. Účetní ztráta ZOO Dvůr Králové, a. s. způsobila dokonce zápornou
hodnotu těchto ukazatelů, což by pro případné investory byla alarmující zpráva, kterou by
pravděpodobně interpretovali jako aktuální neschopnost podniku reprodukovat investovaný kapitál. V obou případech se ale jedná o podniky s odlišným cílem, než jaký mají obvyklé společnosti. Tyto subjekty jsou ve veřejném zájmu a díky tomu jsou dofinancovávány z veřejných rozpočtů.
Rentabilita tržeb u obou konfrontovaných podniků výrazně kolísá v čase. Křivky
vývoje mají téměř zrcadlový průběh, v roce 2010 u prvního podniku nastává největší propad, zatímco v témže roku u ZOO Dvůr Králové, a. s. ukazatel dosahuje nejvyšší hodnoty. I v tomto případě je indikátor nakloněn spíše Zoologické a botanické zahradě města
Plzně, p. o., která v průměru udržela hodnotu indikátoru na vyšší úrovni.
Ukazatele aktivity nám odhalily, že analyzované společnosti vedou dobře svou platební politiku – snaží se zachovávat delší dobu v úhradách závazků oproti inkasování pohledávek, čímž přispívají k bezpečné situaci ohledně potřebné provozní likvidity.
V případě ukazatelů aktivity by pro mě, jakožto nerozhodnutého investora, „vyhrála“ ZOO
Dvůr Králové, jejíž hodnoty jsou v čase stabilnější a pro mě tedy důvěryhodnější.
Ukazatele likvidity nabyly u obou komparovaných podniků více než uspokojivých
hodnot. Podniky nakládají s likviditou obezřetně a vypočtené hodnoty budí důvěru v jejich
hospodaření.
Ukazatele zadluženosti vykazují u Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. nevyrovnanost, a to konkrétně v prvním roce sledovaného období. Pokud bychom
50
vynechali tento první, extrémní rok a porovnávali u obou podniků jen rok 2010 a 2011,
v průměru by nám vycházela jako zadluženější ZOO Dvůr Králové, a. s. Obě společnosti
ovšem vykazují velmi malou míru zadluženosti.
51
4. ZÁVĚR
Provedená analýza a srovnání Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. se ZOO
Dvůr Králové, a. s. ukázalo na několik odlišně se vyvíjejících oblastí, ale také na společné
rysy hospodaření.
Z důležitých neekonomických údajů, které ale s hospodařením přímo souvisí, musíme uvést komparaci návštěvnosti. Návštěvnost obou zoo se ve sledovaném období pohybuje na podobné úrovni. V roce 2009 převyšovala u ZOO Dvůr Králové, a. s., ovšem
v roce 2010 nastal prudký pokles zapříčiněný, dle vyjádření vedení podniku, především
nepříznivým počasím a trvající ekonomickou krizí. Je otázkou, zda uvedené důvody jsou
pravou příčinou vhledem ke vzrůstající křivce návštěvnosti v případě plzeňské zoo. Vývoj
návštěvnosti u ZOO Dvůr Králové, a. s. je velmi překvapivý vzhledem k aktivitám, které
zoo pořádá, a vzhledem k novým atraktivním službám, které nabízí. Při komparaci vzdělávacích programů a akcí pro veřejnost také nenajdeme výraznější odchylku, která by nižší
návštěvnost vysvětlovala.
ZOO Dvůr Králové, a. s. má o 14 přepočtených zaměstnanců více, tato hodnota koreluje s vyššími personálními náklady. ZOO Dvůr Králové, a. s. hospodaří na pozemcích
o více než trojnásobné výměře, zároveň však chová méně než poloviční počet jedinců ve
srovnání se Zoologickou a botanickou zahradou města Plzně, p. o.
Finanční analýza byla provedena dle postupů uvedených v teoreticko – metodologické části. Oba analyzované podniky disponují velkým objemem likvidity. Jejich vysoká
míra solventnosti zaručuje krátkodobým věřitelům bezpečné obchodní vztahy, firmy působí velmi spolehlivě a důvěryhodně. Ukazatele rentability jsou naopak hodně nízké a do
budoucna bych oběma podnikům doporučila uvolnit striktně opatrnou politiku nakládání
s kapitálem. Větší využívání finanční páky, tedy cizích zdrojů, by dle mého názoru vedlo
k efektivnějšímu hospodaření, byť za cenu malého zvýšení rizika. Podniky mají dlouhou
historii, vstup do specifického odvětví jejich činnosti není jednoduchý, a tudíž nejsou příliš
ohroženy konkurencí. Z těchto důvodů se domnívám, že by bylo možné dosáhnout vyšší
finanční soběstačnosti právě díky využití dalších podnikatelských příležitostí. ZOO Dvůr
Králové, a. s. je v tomto ohledu aktivnější – k tradiční zoo zde vybudovali např. hotel, Safarikemp, unikátní Africké safari, které mohou návštěvníci projet vlastním vozem, a na
podobných projektech stále pracují.
V nakládání s krátkodobými pohledávkami a závazky volí oba podniky podobnou
strategii – průměrná doba inkasování pohledávek je kratší než doba hrazení závazků. Tato
52
strategie je vhodně zvolená, protože přebytek prostředků získaný časovým nesouladem
mezi příjmy a výdaji může být využíván pro hrazení vlastních aktivit zoo. Tato skutečnost
přispívá k zajištění dostatečné míry likvidity v podniku.
Při porovnávání celkových výsledků hospodaření ve sledovaném období zjistíme,
že Zoologická a botanická zahrada města Plzně, p. o. udržuje lehce klesající trend, ovšem
bez výrazných výkyvů. Naopak ZOO Dvůr Králové, a. s. se v prvním sledovaném roce
dostala do ztráty, kterou musela následně pokrýt z vlastního kapitálu. Tato skutečnost měla
velmi negativní vliv na výsledky souvisejících ukazatelů. V roce 2010 se dostává do výrazně pozitivních čísel, aby opět v roce 2011 nastal prudký pokles těsně nad nulovou hranici. Výše uvedené poukazuje na skutečnost, že investiční aktivity ZOO Dvůr Králové,
a. s., vyžadují důkladnější plánování, aby podnik v budoucnu eliminoval riziko librace
v hospodaření.
Zoologická a botanická zahrada města Plzně, p. o. ve sledovaném období obdržela
v průměru o 25 % více finančních prostředků z veřejných rozpočtů než ZOO Dvůr Králové, a. s., což je na první pohled neúměrné k poměru celkových aktiv – ZOO Dvůr Králové, a. s. jich má v průměru dvojnásobek. Rozdíl ve fondu příspěvků a dotací z veřejných
rozpočtů je nejznatelnější u položky dotace od zřizovatele. Podpora z veřejných rozpočtů
v případě Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. činí průměrně ve sledovaném
období 57 % celkových výnosů podniku, v případě ZOO Dvůr Králové, a. s. je průměrná
hodnota pouze 34 %, podnik tedy vykazuje výraznější samostatnost v hospodaření.
53
4. CONCLUSION
The comparison of Zoological and Botanical Garden in Plzeň and ZOO Dvůr Králové has
shown several differences and also some common parts in the economic situation.
From the group of important non-economic information, which are directly connected with the financial situation of the company, we have to initiate the comparison of
numbers of visitors. The annual numbers of visitors in both cases during the monitored
period were on the similar level. In 2009 the annual number was higher in ZOO Dvůr Králové, but in 2010 a slump happened, caused by, according to management of the company,
the adverse weather and the continuing economic crisis. The question is if the given reasons are the real cause due to the increasing curve of visitors in case of Zoological and
Botanical Garden in Plzeň. The development of the attendance at ZOO Dvůr Králové is
very surprising regarding to activities which the zoo organizes, and considering the new
attractive services that it offers. Even when we compare educational programs and public
events we can’t see any significant deviations, which could explain the lower interest of
public.
ZOO Dvůr Králové has 14 FTEs more than Zoological and Botanical Garden in
Plzeň. This value correlates with higher personnel costs. ZOO Dvůr Králové manages on
the grounds three times larger, however they hold less than a half number of animals compared to the Zoological and Botanical Garden in Plzeň.
Both companies have a large amount of the liquidity. Their high level of the solvency guarantees short-term creditors secure business relationships, the companies seem
very reliably and credibly. The profitability indicators are, however, very low in both cases
and for the future I would recommend to release their strictly prudent capital management
policy. The increased use of the financial leverage, i.e. foreign sources, would, in my opinion, lead to more efficient operations, although at the cost of a small increase of risk. The
companies have a long history, the entrance to their specific field is not easy, and so they
are not threatened by any direct competition. For these reasons, I believe that it would be
possible to achieve the greater financial self-sufficiency thanks to the use of other business
opportunities. ZOO Dvůr Králové is more active in this regard - beyond the traditional zoo
they built for example a hotel, Safarikemp, and they are still working on similar projects.
Both companies choose a similar tactic in the management of short-term receivables and liabilities - the average debt collection period is shorter than the time of the obligations payment. This strategy is appropriately chosen, because the excess funds obtained
54
from the temporal mismatch between revenues and expenditures may be used for payment
of their own activities. This helps to ensure a sufficient level of liquidity in the company.
The comparison of the overall economic results has shown us, that the Zoological
and Botanical Garden in Plzeň keeps the slightly downward trend, but without significant
fluctuations. On the other hand ZOO Dvůr Králové in the first monitored year was making
a loss which they had to cover from equity. This fact had a very negative effect on the results of the relevant indicators. In 2010, the zoo gets into strong numbers, but in 2011 there
was a sharp drop just above the zero line. The above facts show that the investment activities of the company ZOO Dvůr Králové require better financial management and planning
to avoid the deflection in handling finances.
Zoological and Botanical Garden in Plzeň received in the monitored period about
25 % more funds from the public budgets than ZOO Dvůr Kralové, which seems little bit
out of the proportion to the ratio of total assets – ZOO Dvůr Kralové has a double value of
them. The difference in the fund of contributions from public budgets is the most noticeable item in grants from the founder. The support from the public budgets in the case of
Zoological and Botanical Garden in Plzeň on average 57 % of total enterprise revenues, in
ZOO Dvůr Králové, there is the average value only 34 %, the company is thus more selfsufficient.
55
5. POUŽITÉ ZDROJE
1. Sedláček, Jaroslav, Hamplová, Eva a Úřadníček, Vladimír. Finanční analýza. Brno : Masarykova
univerzita, 1998. ISBN 80-210-1775-9.
2. Rolf Grünwald, Jaroslava Holečková. Finanční analýza a plánování podniku. Praha : Vysoká
škola ekonomická v Praze, 2004. ISBN 80-245-0684-X.
3. Ing. Vorbová, Helena. Výkaz cashflow a finanční analýza. Praha : LINDE nakladatelství s.r.o.,
1999. ISBN 80-86131-09-02.
4. Česko. Zákon č. 563 ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví. Sbírka zákonů České republiky. 1991.
5. Růčková, Petra. Finanční analýza. Havlíčkův Brod : GRADA Publishing, a.s., 2008. ISBN 978-80247-2481-2.
6. Česko. §40 Zákon č. 513 ze dne 5. listopadu 1991, obchodní zákoník. Sbírka zákonů České
republiky. 1991.
7. Leach, J. Chris a Melicher, Ronald W. Entrepreneurial Finance. United States of America, :
Thomson Corporation, 2006. ISBN 978-0-324-28923-7.
8. Pelák, J. Účetnictví v příkladech. Praha : VŠE, 2007. ISBN 978-80-245-1190-0.
9. Výroční zpráva: Zákonná povinnost i podpora image firmy. iPodnikatel.cz. [Online] Internet
Info, s.r.o. [Citace: 02. 04 2013.] http://www.podnikatel.cz/clanky/vyrocni-zprava-je-nejenzakonna-povinnost/.
10. Kislingerová, Eva a Hnilica, Jiří. Finanční analýza krok za krokem. Praha : C. H. Beck, 2005.
ISBN 80-7179-321-3.
11. Ross, Stephen A., Westerfield, Randolph W. a Jordan, Bradford D. Corporate Finance
Fundamentals. New York : The McGraw-Hill Companies, 2008. ISBN 978-0-07-128563-6.
12. Boukal, Petr. Výukové materiály Unicorn College. Unicorn Universe. [Online] [Citace: 19. 03
2013.]
13. Roudná, Milena. Botanické a zoologické zahrady, jejich organizace a význam. [autor knihy] J.
Dobrý, a další. Úloha botanických a zoologických zahrad při ochraně a reintrodukci ohrožených
druhů. Praha : ISBN 80-7212-440-4, 2006.
14. Klika, Ivo. Lidé a zvířata : historie vzniku a významu zoologických zahrad. Zlín : Zoo Zlín,
2005. 80-239-5488-1.
15. Jiroušek, Vladislav T. Zoologické zahrady české republiky a jejich přínos k ochraně biologické
rozmanitosti. Ministerstvo životního prostředí. [Online] 2005. [Citace: 30. 03 2013.]
http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/379B301626F7EF96C12570DC002B689B/$file/zoo.pdf. ISBN
80-7212-362-9.
56
16. Dobroruka, Luděk. Zoologické zahrady. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1989.
ISBN 80-04-21177-1.
17. WAZA. Zoo Praha. [Online] [Citace: 30. 03 2013.] http://www.zoopraha.cz/cs/ozviratech/ochrana-prirody/waza.
18. Česko. Zákon č. 162 ze dne 18. dubna 2003 o zoologických zahradách. Sbírka zákonů České
republiky. 2003.
19. Seznam zoologických zahrad s licencí 2012. Ministerstvo životního prostředí. [Online] 2012.
[Citace: 30. 03 2013.]
http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/Informace_o_zoologickych_zahradach/$FILE/odoi
mz-zoo_licence-20121023.pdf.
20. Tiskové zprávy: Ministerstvo životního prostředí podpoří zoologické zahrady 16 miliony
korun. Ministerstvo životního prostředí. [Online] MŽP ČR, 15. 03 2013. [Citace: 30. 03 2013.]
http://www.mzp.cz/cz/news_130315_Zoologicke%20zahrady.
21. Zoologická a botanická zahrada města Plzně, p. o. Zoologická a botanická zahrada města
Plzně. [Online] Zoologická a botanická zahrada města Plzně, p. o. [Citace: 14. 04 2013.]
http://www.zooplzen.cz/.
22. Oficiální server českého soudnictví. Justice.cz. [Online] [Citace: 12. 03 2013.] www.justice.cz.
23. CzechTourism. Návštěvnost turistických cílů. vyzkumy.czechtourism.cz. [Online] 10 2012.
[Citace: 14. 04 2013.] http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;q=zoo;orderby=novinky.
24. Zoologická a botanická zahrada města Plzně, p. o. Výroční zprávy Zoologické a botanické
zahrady města Plzně, příspěvkové organizace. Plzeň : www.zooplzen.cz, 2009, 2010, 2011.
25. Účetní závěrka Zoologické a botanické zahrady města Plzně, příspěvkové organizace. Plzeň :
www.justice.cz, 2009, 2010, 2011.
26. Zoo Dvůr Králové, a. s. Zoo Dvůr Králové. [Online] [Citace: 15. 04 2013.]
http://www.zoodvurkralove.cz/.
27. —. Výroční zprávy. Dvůr Králové : Zoo Dvůr Králové, a. s., 2009, 2010, 2011. 978-80-9051840-7.
28. Účetní závěrka Zoo Dvůr Králové, a.s. Dvůr Králové : www.justice.cz, 2009, 2010, 2011.
29. Marek, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. Praha : Ekopress, 2006. ISBN 80-8611937-8.
30. Význam slova "Taxon". Příroda.cz. [Online] [Citace: 14. 04 2013.]
http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=88.
57
6. SEZNAM GRAFŮ
Graf 1 - Vývoj návštěvnosti komparovaných podniků .................................................................... 30
Graf 2 - Bilanční suma s rozložením aktiv Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. ..... 31
Graf 3 - Bilanční suma s rozložením pasiv Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. ..... 32
Graf 4 - Rozložení vlastního kapitálu Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. ............. 32
Graf 5 - Bilanční suma s rozložením aktiv ZOO Dvůr Králové, a. s. .............................................. 33
Graf 6- Bilanční suma s rozložením pasiv ZOO Dvůr Králové, a. s. ............................................... 34
Graf 7 - Rozložení vlastního kapitálu ZOO Dvůr Králové, a. s. ...................................................... 35
Graf 8 - Vývoj vybraných výnosů Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.................... 36
Graf 9 - Vývoj vybraných nákladů Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. ................. 37
Graf 10 - Vývoj výsledků hospodaření Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. ........... 37
Graf 11 - Vývoj vybraných výnosů ZOO Dvůr Králové, a. s. ......................................................... 38
Graf 12 - Vývoj vybraných nákladů ZOO Dvůr Králové, a. s. ........................................................ 39
Graf 13 - Vývoj výsledků hospodaření ZOO Dvůr Králové, a. s..................................................... 39
Graf 14 - Komparace hodnot čistého pracovního kapitálu .............................................................. 42
Graf 15 - Trend ukazatelů ROE, ROA, ROS Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. .. 43
Graf 16 - Trend ukazatelů ROE, ROA, ROS ZOO Dvůr Králové, a. s............................................ 45
58
7. SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 - Příspěvky od zřizovatele a dotace Zoologické a botanické zahrady města Plzeň, p. o. 24
Tabulka 2 – Přehled výnosů z vlastní činnosti Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. 25
Tabulka 3 - Příspěvky a dotace ZOO Dvůr Králové, a. s................................................................. 27
Tabulka 4 - Přehled výnosů z vlastní činnosti v letech 2009 – 2011 ZOO Dvůr Králové, a. s........ 28
Tabulka 5 - Návštěvnost komparovaných podniků .......................................................................... 29
Tabulka 6 - Čistý pracovní kapitál Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. v Kč ......... 40
Tabulka 7 - Čistý pracovní kapitál ZOO Dvůr Králové, a. s. v Kč .................................................. 41
Tabulka 8 - Ukazatele rentability Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. .................... 43
Tabulka 9 - Ukazatele rentability ZOO Dvůr Králové, a. s. ............................................................ 44
Tabulka 10 - Ukazatele aktivity Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. ...................... 46
Tabulka 11 - Ukazatele aktivity ZOO Dvůr Králové, a. s. ............................................................... 47
Tabulka 12 - Ukazatele zadluženosti Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. .............. 47
Tabulka 13 - Ukazatele zadluženosti ZOO Dvůr Králové, a. s. ....................................................... 48
Tabulka 14 - Ukazatele likvidity Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o...................... 49
Tabulka 15 - Ukazatele likvidity ZOO Dvůr Králové, a. s. ............................................................. 50
59
8. SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1 - Logotyp Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. ....................................... 22
Obrázek 2 - Logotyp ZOO Dvůr Králové, a. s. ................................................................................ 26
60
9. PŘÍLOHY
Příloha č. 1 - Předmět činnosti ZOO Dvůr Králové, a. s. (22) ......................................................... 62
Příloha č. 2 - Zjednodušená a agregovaná rozvaha Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p.
o. (25) ............................................................................................................................................... 63
Příloha č. 3 - Zjednodušená a agregovaná rozvaha ZOO Dvůr Králové, a. s. (28) .......................... 64
Příloha č. 4 - Zjednodušený a agregovaný výkaz zisku a ztráty Zoologické a botanické zahrady
města Plzně, p. o. (25) ...................................................................................................................... 65
Příloha č. 5 - Zjednodušený a agregovaný výkaz zisku a ztráty ZOO Dvůr Králové, a. s. (28) ...... 66
Příloha č. 6 - Horizontální analýza rozvahy Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. .... 67
Příloha č. 7 - Horizontální analýza rozvahy ZOO Dvůr Králové, a. s. ............................................ 68
Příloha č. 8 - Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Zoologické a botanické zahrady města
Plzně, p. o. ........................................................................................................................................ 69
Příloha č. 9 - Horizontální analýza výkazů zisku a ztráty ZOO Dvůr Králové, a. s. ....................... 70
Příloha č. 10 - Vertikální analýza rozvahy Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o. ...... 71
Příloha č. 11 - Vertikální analýza rozvahy ZOO Dvůr Králové, a. s. .............................................. 72
61
Příloha č. 1 - Předmět činnosti ZOO Dvůr Králové, a. s. (22)
Pronájem a půjčování věcí movitých
Technické činnosti v dopravě
Reklamní činnost a marketing
Realitní činnost
Ubytovací služby
Pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti
Provozování kulturních a kulturně-vzdělávacích zařízení
Pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících zábavě
Inženýrská činnost v investiční výstavbě
Poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví
Chov domácích a zoologických zvířat a poskytování souvisejících služeb
Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů
Vydavatelské a nakladatelské činnosti
Grafické práce a kresličské práce
Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)
Zprostředkování obchodu a služeb
Specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím
Maloobchodní prodej a pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a jejich
nenahraných nosičů
Maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny
Praní, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží
Správa a údržba nemovitostí
Kopírovací práce
Překladatelská a tlumočnická činnost
Pořádání výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí
Průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu
Fotografické služby
Silniční motorová doprava nákladní
Projektová činnost ve výstavbě
Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy
Směnárenská činnost
Provozování zoologické zahrady ve smyslu ust. § 6 zákona č. 162/2003 Sb. o zoologických zahradách
62
Příloha č. 2 - Zjednodušená a agregovaná rozvaha Zoologické a botanické zahrady
města Plzně, p. o. (25)
Zjednodušená rozvaha (v Kč)
AKTIVA CELKEM
Dlouhodobý majetek
Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý finanční majetek
Oběžná aktiva
Zásoby
Dlouhodobé pohledávky
Krátkodobé pohledávky
Krátkodobý finanční majetek
PASIVA CELKEM
Vlastní kapitál
Základní kapitál
Kapitálové fondy
Rezervní fond, neděl. fond a ost.
fondy ze zisku
Výsledek hospodaření minulých let
Výsledek hospod. b.úč.období
Cizí zdroje
Rezervy
Dlouhodobé závazky
Krátkodobé závazky
2 009
523 448 750
377 552 210
137 810
377 414 400
0
145 896 540
10 393 840
0
111 932 910
22 567 490
523 448 750
405 718 670
386 888 830
0
17 818 530
2 010
442 112 000
406 520 000
292 000
406 228 000
0
35 592 000
11 805 000
0
4 276 000
19 511 000
442 112 000
433 992 000
416 399 000
0
16 798 000
2 011
443 872 663
419 400 226
237 326
419 162 900
0
24 472 437
10 904 895
0
1 031 761
12 535 782
443 872 663
434 249 677
428 273 832
0
5 529 709
0
1 011 310
117 730 080
0
1 807 110
114 392 720
0
795 000
8 120 000
0
1 108 000
7 012 000
0
446 136
9 622 986
0
409 662
9 213 324
63
Příloha č. 3 - Zjednodušená a agregovaná rozvaha ZOO Dvůr Králové, a. s. (28)
Zjednodušená rozvaha (v Kč)
Rozvaha v Kč
AKTIVA CELKEM
Dlouhodobý majetek
Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý finanční majetek
Oběžná aktiva
Zásoby
Dlouhodobé pohledávky
Krátkodobé pohledávky
Krátkodobý finanční majetek
PASIVA CELKEM
Vlastní kapitál
Základní kapitál
Kapitálové fondy
Rezervní fond, neděl. fond a ost. fondy
ze zisku
Výsledek hospodaření minulých let
Výsledek hospod. b.úč.období
Cizí zdroje
Rezervy
Dlouhodobé závazky
Dlouhodobé bankovní úvěry a výpomoci
Krátkodobé závazky
Krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci
2 009
876 625 000
834 226 000
607 000
833 619 000
0
40 077 000
11 345 000
0
7 583 000
21 149 000
876 625 000
809 780 000
794 019 000
16 168 000
3 323 000
2 010
915 602 000
869 792 000
624 000
869 168 000
0
44 168 000
11 360 000
0
7 015 000
25 793 000
915 602 000
857 794 000
830 997 000
17 935 000
3 350 000
2 011
912 387 000
874 301 000
253 000
874 048 000
0
36 628 000
10 694 000
0
9 867 000
16 067 000
912 387 000
861 835 000
830 997 000
21 935 000
8 862 000
0
-3 730 000
64 633 000
0
1 734 000
44 362 000
0
5 512 000
54 865 000
0
2 165 000
37 092 000
0
41 000
47 400 000
0
1 902 000
34 263 000
18 537 000
0
15 608 000
128 000
11 235 000
189 000
64
Příloha č. 4 - Zjednodušený a agregovaný výkaz zisku a ztráty Zoologické a botanické
zahrady města Plzně, p. o. (25)
Zjednodušený výkaz zisku a ztráty (v Kč)
2 009
Tržby za prodej zboží
Náklady vynaložené na prodané zboží
Obchodní marže
Výkony
Výkonová spotřeba
Přidaná hodnota
Osobní náklady
Daně a poplatky
Odpisy DHM a DNM
Tržby z prodeje DHM a materiálu
Dotace, transfery od státu
Ostatní provozní náklady
Provozní výsledek hospodaření
Výnosové úroky
Ostatní finanční výnosy
Finanční výsledek hospodaření
Daň z příjmů za běžnou činnost
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
Výsledek hospodaření za účetní období
Výsledek hospodaření před zdaněním
65
4 614 280
2 974 610
1 639 670
31 190 490
27 385 930
3 804 560
40 539 220
8 340
7 588 020
3 940
62 847 000
10 900
2 764 470
344 310
10 440
354 750
804 140
-3 231 080
1 011 290
2 314 800
2 010
4 099 000
2 706 000
1 393 000
38 862 000
31 697 000
7 165 000
44 652 000
26 000
8 943 000
6 000
63 787 000
111 000
831 000
182 000
3 000
185 000
908 000
-4 109 000
795 000
1 703 000
2 011
3 921 719
2 554 761
1 366 958
38 677 221
33 814 664
4 862 557
45 904 574
44 685
10 161 192
7 409
67 322 092
17 906
2 026 265
144 979
9 065
154 044
1 202 003
-4 650 137
446 136
1 652 919
Příloha č. 5 - Zjednodušený a agregovaný výkaz zisku a ztráty ZOO Dvůr Králové, a. s. (28)
Zjednodušený výkaz zisku a ztráty (v Kč)
2 009
2 010
2 011
Tržby za prodej zboží
Náklady vynaložené na prodané zboží
Obchodní marže
Výkony
Výkonová spotřeba
Přidaná hodnota
Osobní náklady
Daně a poplatky
Odpisy DHM a DNM
Tržby z prodeje DHM a materiálu
Ostatní provozní výnosy
Ostatní provozní náklady
Provozní výsledek hospodaření
Výnosové úroky
Nákladové úroky
Ostatní finanční výnosy
Ostatní finanční náklady
Finanční výsledek hospodaření
Daň z příjmů za běžnou činnost
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
13 316 000
8 737 000
4 579 000
84 682 000
73 969 000
15 292 000
55 462 000
3 410 000
13 999 000
412 000
58 100 000
5 748 000
-3 021 000
136 000
556 000
494 000
478 000
-404 000
364 000
-3 789 000
10 615 000
6 965 000
3 650 000
84 462 000
65 066 000
23 046 000
55 444 000
3 231 000
13 326 000
1 996 000
56 507 000
1 324 000
6 633 000
146 000
764 000
282 000
383 000
-719 000
431 000
5 483 000
9 051 000
5 703 000
3 348 000
84 624 000
64 726 000
23 247 000
56 418 000
2 706 000
16 305 000
401 000
56 067 000
2 876 000
988 000
90 000
701 000
359 000
493 000
-747 000
200 000
41 000
Mimořádné výnosy
Mimořádné náklady
Daň z příjmů z mimořádné činnosti
Mimořádný výsledek hospodaření
Výsledek hospodaření za účetní období
Výsledek hospodaření před zdaněním
179 000
120 000
0
59 000
-3 730 000
-3 366 000
29 000
0
0
29 000
5 512 000
5 943 000
0
0
0
0
41 000
241 000
66
Příloha č. 6 - Horizontální analýza rozvahy Zoologické a botanické zahrady města
Plzně, p. o.
Horizontální analýza rozvahy
AKTIVA CELKEM
Dlouhodobý majetek
Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý finanční majetek
Oběžná aktiva
Zásoby
Dlouhodobé pohledávky
Krátkodobé pohledávky
Krátkodobý finanční majetek
PASIVA CELKEM
Vlastní kapitál
Základní kapitál
Kapitálové fondy
Rezervní fond, nedělitelný fond a ost. fondy ze zisku
Výsledek hospodaření minulých let
Výsledek hospodaření běžného účetního období
Cizí zdroje
Rezervy
Dlouhodobé závazky
Krátkodobé závazky
Bankovní úvěry a výpomoci
67
2009/2010
84,46%
107,67%
211,89%
107,63%
#DIV/0!
24,40%
113,58%
#DIV/0!
3,82%
86,46%
84,46%
106,97%
107,63%
#DIV/0!
94,27%
#DIV/0!
78,61%
6,90%
#DIV/0!
61,31%
#DIV/0!
6,13%
2010/2011
100,40%
103,17%
81,28%
103,18%
#DIV/0!
68,76%
92,38%
#DIV/0!
24,13%
64,25%
100,40%
100,06%
102,85%
#DIV/0!
32,92%
#DIV/0!
56,12%
118,51%
#DIV/0!
36,97%
#DIV/0!
131,39%
Příloha č. 7 - Horizontální analýza rozvahy ZOO Dvůr Králové, a. s.
Horizontální analýza rozvahy
AKTIVA CELKEM
Dlouhodobý majetek
Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý finanční majetek
Oběžná aktiva
Zásoby
Dlouhodobé pohledávky
Krátkodobé pohledávky
Krátkodobý finanční majetek
PASIVA CELKEM
Vlastní kapitál
Základní kapitál
Kapitálové fondy
Rezervní fond, nedělitelný fond a ost. fondy ze zisku
2009/2010
104,45%
104,26%
102,80%
104,26%
#DIV/0!
110,21%
100,13%
#DIV/0!
92,51%
121,96%
104,45%
105,93%
104,66%
110,93%
100,81%
2010/2011
99,65%
100,52%
40,54%
100,56%
#DIV/0!
82,93%
94,14%
#DIV/0!
140,66%
62,29%
99,65%
100,47%
100,00%
122,30%
264,54%
Výsledek hospodaření minulých let
Výsledek hospodaření běžného účetního období
Cizí zdroje
Rezervy
Dlouhodobé závazky
Krátkodobé závazky
Bankovní úvěry a výpomoci
#DIV/0!
-147,77%
84,89%
#DIV/0!
124,86%
84,20%
#DIV/0!
#DIV/0!
0,74%
86,39%
#DIV/0!
87,85%
71,98%
#DIV/0!
68
Příloha č. 8 - Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
Tržby za prodej zboží
Náklady vynaložené na prodané zboží
Obchodní marže
Výkony
Výkonová spotřeba
Přidaná hodnota
Osobní náklady
Daně a poplatky
Odpisy DHM a DNM
Tržby z prodeje DHM a materiálu
Ostatní provozní výnosy
Ostatní provozní náklady
Provozní výsledek hospodaření
Výnosové úroky
Ostatní finanční výnosy
Finanční výsledek hospodaření
Daň z příjmů za běžnou činnost
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
Výsledek hospodaření za účetní období
Výsledek hospodaření před zdaněním
69
2009/2010
88,83%
90,97%
84,96%
124,60%
115,74%
188,33%
110,15%
311,75%
117,86%
152,28%
101,50%
1018,35%
-30,06%
52,86%
28,74%
52,15%
112,92%
-127,17%
-78,61%
-73,57%
2010/2011
95,68%
94,41%
98,13%
99,52%
106,68%
67,87%
102,81%
171,87%
113,62%
123,48%
105,54%
16,13%
243,83%
79,66%
302,18%
83,27%
132,38%
113,17%
56,12%
97,06%
Příloha č. 9 - Horizontální analýza výkazů zisku a ztráty ZOO Dvůr Králové, a. s.
Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty
Tržby za prodej zboží
Náklady vynaložené na prodané zboží
Obchodní marže
Výkony
Výkonová spotřeba
Přidaná hodnota
Osobní náklady
Daně a poplatky
Odpisy DHM a DNM
Tržby z prodeje DHM a materiálu
Ostatní provozní výnosy
Ostatní provozní náklady
Provozní výsledek hospodaření
Výnosové úroky
Nákladové úroky
Ostatní finanční výnosy
Ostatní finanční náklady
Finanční výsledek hospodaření
Daň z příjmů za běžnou činnost
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
Mimořádné výnosy
Mimořádné náklady
Daň z příjmů z mimořádné činnosti
Mimořádný výsledek hospodaření
Výsledek hospodaření za účetní období
Výsledek hospodaření před zdaněním
70
2009/2010
79,72%
79,72%
79,71%
99,74%
87,96%
150,71%
99,97%
94,75%
95,19%
484,47%
97,26%
23,03%
219,56%
107,35%
137,41%
57,09%
80,13%
177,97%
118,41%
144,71%
16,20%
0,00%
#DIV/0!
49,15%
147,77%
176,56%
2010/2011
85,27%
81,88%
91,73%
100,19%
99,48%
100,87%
101,76%
83,75%
122,35%
20,09%
99,22%
217,22%
14,90%
61,64%
91,75%
127,30%
128,72%
103,89%
46,40%
0,75%
0,00%
#DIV/0!
#DIV/0!
0,00%
0,74%
4,06%
Příloha č. 10 - Vertikální analýza rozvahy Zoologické a botanické zahrady města Plzně, p. o.
Vertikální analýza rozvahy
AKTIVA CELKEM
Dlouhodobý majetek
Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý finanční majetek
Oběžná aktiva
Zásoby
Dlouhodobé pohledávky
Krátkodobé pohledávky
Krátkodobý finanční majetek
PASIVA CELKEM
Vlastní kapitál
Základní kapitál
Kapitálové fondy
Rezervní fond, nedělitelný fond a ost. fondy ze zisku
Výsledek hospodaření minulých let
Výsledek hospodaření běžného účetního období
Cizí zdroje
Rezervy
Dlouhodobé závazky
Krátkodobé závazky
Bankovní úvěry a výpomoci
71
2009
2010
2011
72,13% 100,40%
0,00%
72,13% 91,95% 94,49%
0,03%
0,07%
0,05%
72,10% 91,88% 94,43%
0,00%
0,00%
0,00%
27,87%
8,05%
5,51%
1,99%
2,67%
2,46%
0,00%
0,00%
0,00%
21,38%
0,97%
0,23%
4,31%
4,41%
2,82%
100,00% 100,00% 100,00%
77,51% 98,16% 97,83%
73,91% 94,18% 96,49%
0,00%
0,00%
0,00%
3,40%
3,80%
1,25%
0,00%
0,00%
0,00%
0,19%
0,18%
0,10%
22,49%
1,84%
2,17%
0,00%
0,00%
0,00%
0,35%
0,25%
0,09%
0,00%
0,00%
0,00%
21,85%
1,59%
2,08%
Příloha č. 11 - Vertikální analýza rozvahy ZOO Dvůr Králové, a. s.
Vertikální analýza rozvahy
AKTIVA CELKEM
Dlouhodobý majetek
Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek
Dlouhodobý finanční majetek
Oběžná aktiva
Zásoby
Dlouhodobé pohledávky
Krátkodobé pohledávky
Krátkodobý finanční majetek
PASIVA CELKEM
Vlastní kapitál
Základní kapitál
Kapitálové fondy
Rezervní fond, nedělitelný fond a ost. fondy ze zisku
Výsledek hospodaření minulých let
Výsledek hospodaření běžného účetního období
Cizí zdroje
Rezervy
Dlouhodobé závazky
Krátkodobé závazky
Bankovní úvěry a výpomoci
72
2009
95,16%
95,16%
0,07%
95,09%
0,00%
4,57%
1,29%
0,00%
0,87%
2,41%
100,00%
92,37%
98,05%
2,04%
20,55%
0,00%
#DIV/0!
-1732,79%
0,00%
#DIV/0!
1069,03%
199,76%
2010
99,65%
95,00%
0,07%
94,93%
0,00%
4,82%
1,24%
0,00%
0,77%
2,82%
100,00%
90,76%
1,96%
0,37%
0,00%
0,60%
5,99%
0,00%
0,24%
1,70%
4,85%
0,00%
2011
0,00%
95,83%
0,03%
95,80%
0,00%
4,01%
1,17%
0,00%
1,08%
1,76%
100,00%
91,08%
2,40%
0,97%
0,00%
0,00%
5,20%
0,00%
0,21%
1,23%
3,76%
0,00%
Download

Finanční analýza a komparace hospodaření