Vydání této publikace bylo spolufinancováno Evropskou
unií z prostāedkĔ Evropského fondu pro regionální rozvoj
v rámci projektu Integrovaného operaÌního programu
regionálního rozvoje „Propagace znaÌkových turistických
produktĔ Dolního Slezska“.
Maršálkovský
úāad
Dolnoslezského
vojvodství
www.umwd.pl
Obsah
2. Dolní Slezsko – úvod
4. Jak se dostanete do Dolního Slezska?
7. Praktické informace
11. Dolnoslezská metropole – Vratislav
13. Praktické informace o Vratislavi
20. Sport a rekreace
22. VeÌerní Vratislav
23. Co musíte vidÕt ve Vratislavi
28. Kulturní a sportovní akce ve Vratislavi
32. Dolnoslezské hrady a zámky
35. Cisterciácké kláštery a mariánská sanktuária
39. Dolnoslezská podzemí a fortifikace
44. Dolnoslezské láznÕ
49. Krkonoše a aktivní turistika
vbDolním Slezsku
58. Agroturistika a ekoturistika
65. Dolnoslezská pāíroda
73. Dolnoslezská zima
79. Zajímavá místa vbDolním Slezsku
89. Dolnoslezské historické památky na Seznamu
svÕtového kulturního dÕdictví UNESCO
91. Dolnoslezské události
100. Turistické informace vbDolním Slezsku
39
44
DOLNÍ SLEZSKO
Dolní Slezsko (Dolny ¥lÈsk) leží v jihozápadním Polsku a je jedním
z nejkrásnÕjších a nejatraktivnÕjších regionĔ Polska i Evropy.
Jeho pāední postavení vyplývá z jinde nevídané pest-
Co najdete v Dolním Slezsku? Turistické trasy vedoucí
rosti, poÌínaje reliéfem i velkým bohatstvím pāírodních
pāes hrady dynastie PiastovcĔ a cisterciácké kláštery; tra-
krás a kulturou a ekonomikou konÌe. Fenoménem
su zapomenutých āemesel; sítÕ podzemních turistic-
Dolního Slezska, který svÕdÌí o jeho výjimeÌném
kých tras; pohraniÌní hrady a mohutné zámky; prastaré
postavení v této Ìásti Evropy, je prolínání kultur a tradic
rybníky v okolí Milicze a Przemkowa; národní parky a
mnoha národĔ v prĔbÕhu staletí. Region, jehož sou-
pāírodní rezervace; skalní bludištÕ a pāírodní lezecké
Ìástí je Slezská nížina (Nizina ¥lÈska), Slezsko-lužická
skály; architektonické a prĔmyslové památky; církevní
nížina (Nizina ¥lÈsko-’uĝycka), Krkonošsko-jesenická
památky ze seznamu UNESCO; nejvÕtší poÌet lázní
(sudetská) subprovincie (Sudety) a její severní pāedhĔ-
v Polsku; lyžaāské tratÕ; finanÌnÕ pāístupné agroturistic-
āí (Przedgórze Sudeckie), už celá staletí pāitahuje a láká
ké farmy i luxusní hotely; velké opery; pāes sto vratislav-
svými krásami a tajemným pĔvabem: rozlehlými hor-
ských mostĔ; ložiska drahokamĔ a polodrahokamĔ a
skými pásmy a malebnými kotlinami, které oživují
dokonce i zlata…
prudké horské bystāiny, jež se pak v nížinných oblastech zmÕní v poklidné romantické potoky. Tato krajina
Jak vyplývá už z názvu, Dolní Slezsko leží pāevážnÕ
se mĔže pochlubit místy, kde je pāíroda nedotÌena
v nížinné Ìásti Slezska – staré historické krajiny. Je
lidskou rukou, Ìetnými vzácnými rostlinnými a živoÌiš-
jihozápadním pohraniÌním regionem Polska, na
nými druhy, ale i krásnými mÕsty a skvÕlými historický-
západÕ hraniÌí podél Lužické Nisy s NÕmeckem, na
mi památkami. PoÌtem a hodnotou historických
jihu s oeskou republikou. Hranice s oeskou republi-
památek se Dolní Slezsko liší od ostatních regionĔ Pol-
kou je z vÕtší Ìásti horská a vede vrcholy Krkonoš-
ska.
sko-jesenické horské soustavy. Severní hranici Dolní-
ho Slezska vyznaÌují rozlehlé nížiny Dolnoslezských
borĔ (Bory DolnoĂlÈskie), malebné morénové kopce
(tzv. Waï Trzebnicki) a údolí āeky Barycz (Dolina
Baryczy). Slezská nížina se táhne od východu na
západ od Opole na východÕ k mÕstĔm ¿ary a Zaháò
Rozloha Dolního Slezska Ìiní
19 947,2 km2.
PoÌet obyvatel – 2 970 100.
Hlavním mÕstem vojvodství
je Wrocïaw (Vratislav),
Ìtvrté nejvÕtší mÕsto Polska.
(¿agañ) na západÕ. Osu této nížiny tvoāí āeka Odra,
V Dolním Slezsku je dvanáct krajinných parkĔ, dva
druhá nejdelší āeka Polska. Od Horního Slezska je
národní parky a mnoho pāírodních rezervací. Dol-
Odra splavná až do svého ústí do ŠtÕtínského zálivu
ní Slezsko je rovnÕž oázou zdraví – najdete zde
(Zalew Szczeciñski).
jedenáct lázní, které díky své malebné poloze,
Dominující úlohu v dolnoslezské krajinÕ však mají hory
mikroklimatu a kouzlu lázeòských parkĔ lákají Ìet-
patāící ke Krkonošsko-jesenické subprovincii, jež se
né hosty. O bohaté minulosti regionu svÕdÌí dol-
v Polsku nazývá Sudety, která zasahuje do jižní Ìásti
noslezská mÕsta plná historických staveb, nádher-
regionu a táhne se od jihovýchodu na severozápad
né chrámy, hrady a šlechtická sídla. Najdete zde
v délce témÕā 300 km. Jednotlivá horská pásma charak-
také Ìetné technické památky – bývalé doly, štoly,
terizuje rozmanitost a bohatství krajiny a také rĔznorodá
pāehrady a pevnosti.
geologická stavba. Nejvyšším horským pásmem jsou
V prĔbÕhu staletí mÕnilo Dolní Slezsko nÕkolikrát
Krkonoše s nejvyšší horou SnÕžkou (1603 m n. m.).
svou státní pāíslušnost. Vládla zde polská knížata
z dynastie PiastovcĔ, Ìeští a pruští králové, rakouští a
Spolu se svým severním pāedhĔāím jsou tato horstva
nÕmeÌtí císaāi. StejnÕ tak se mÕnilo i zdejší obyvatel-
tou nejzajímavÕjší a turisty nejnavštÕvovanÕjší Ìástí Dol-
stvo. Pāi výzkumech narazili vÕdci na stopy lidí
ního Slezska. oást pāedhĔāí na jih a na jihozápad od Vra-
z období paleolitu. ZnaÌnou Ìást Dolního Slezska
tislavi tvoāí žulové kopce u mÕsteÌka Strzelin (Wzgórza
obývali až do zaÌátkĔ našeho letopoÌtu Keltové, byli
Strzeliñskie), kde jsou nejvÕtší žulové lomy v EvropÕ, a
zde i Vandalové a Silingové a v 7. století sem pronikly
masiv hory ¥lÚĝa – horské skupiny, která se tajuplnÕ
slovanské kmeny. Již v období vlády polských Piastov-
vypíná mezi nezalesnÕnými rovinami Slezské nížiny,
cĔ zaÌal proces nÕmeckého osidlování. Po 2. svÕtové
s horou ¥lÚĝa viditelnou ze vzdálenosti nÕkolika desítek
válce muselo nÕmecké obyvatelstvo opustit Dolní
kilometrĔ.
Slezsko. Místo nÕj sem pāesídlili Poláci z rĔzných Ìás-
Klima Slezské nížiny je mírné, pāedevším u āeky Odry; je
ti Polska, hlavnÕ z východních oblastí, které pāipadly
zde nejdelší léto a nejkratší zima v Polsku. Zima v hor-
SovÕtskému svazu. Hranice souÌasného Dolnoslez-
ských oblastech zaÌíná oproti tomu už v āíjnu a trvá
ského vojvodství zhruba odpovídají historickým hra-
obÌas až do dubna.
nicím Dolního Slezska.
Jak se dostanete
do Dolního Slezska
od centra. Z letištÕ jezdí mÕstský autobus Ì. 406,
kterým se mĔžete dostat na hlavní vlakové nádraží
Wrocïaw Gïówny a na autobusové nádraží PKS (cca
25 min).
Lwww.lot.com
tel. +48 801 703 703
tel. 0 22 9572
Oficiální stránky letištÕ M. Koperníka ve
Vratislavi: www.airport.wroclaw.pl
4
LETADLEM
VLAKEM
Vratislavské letištÕ M. Koperníka (Port Lotniczy im.
ŽelezniÌní síĈ je v Dolním Slezsku velmi hustá. Bohužel
Mikoïaja Kopernika) má prostāednictvím Varšavy,
však byly na mnoha místních tratích zrušeny osobní vlaky
Frankfurtu nad Mohanem a Mnichova spojení se
a poÌet železniÌních spojĔ se každoroÌnÕ zmenšuje.
všemi nejdĔležitÕjšími letišti svÕta. V souÌasnosti je
NÕkteré velmi atraktivní vyhlídkové trasy se využívají pāí-
v provozu 12 spojĔ do Varšavy. Letadlo tam letí
ležitostnÕ pro turistické projížÏky.
necelou hodinu. VÕtšinu letĔ do Varšavy zajišĈují
Na vratislavské hlavní nádraží pāijíždÕjí pāímé vlaky z témÕā
letadla typu ATR a Embraer. Vratislavské letištÕ pro-
všech vÕtších polských mÕst a také z Berlína a Hamburku.
vozuje pravidelné pāímé mezinárodní spoje do
Vratislav, Legnica, Bolesïawiec a Zgorzelec mají rovnÕž
Frankfurtu, Mnichova, Dortmundu, Dublinu, Koda-
vlakové spojení s Görlitzem (vlaky Schmidt a Kowalski).
nÕ, Bruselu, Barcelony, Londýna a nÕkolika dalších
Vlak Intercity z Vratislavi do Varšavy jede 4 hodiny a 30
destinací ve Velké Británii. LetištÕ obsluhuje rovnÕž
min. V souÌasnosti fungují ve Vratislavi dvÕ velká nádraží,
mnoho mezinárodních charterových linek.
dálkové spoje obsluhuje hlavní nádraží (Wrocïaw Gïów-
LetištÕ Strachowice leží zhruba 12 km jihozápadnÕ
ny). Nádraží Wrocïaw Nadodrze plní úlohu stanice pro
cestující na trase smÕrem do/z Varšavy a Lodže. Z vratislavského vlakového nádraží se snadno dostanete i do
jiných mÕst Dolnoslezského vojvodství: Valbāichu
(Waïbrzych), Jelení Hory (Jelenia Góra), Legnice, Kladska
(Kïodzko). Z Vratislavi (a také z Varšavy) se mĔžete dostat
pāímo do dolnoslezských lázeòských mÕsteÌek v Kladsku
(Kotlina Kïodzka): Polanica, Duszniki a Kudowa Zdrój a
také do srdce Krkonoš – Szklarské PorÚby.
LVlakové informace:
Wrocïaw – tel. 071 94 36, 071 717 33 33
Jelenia Góra – tel. 075 94 36
Evropy). Tyto autobusy zastavují témÕā ve všech vÕtších
Legnica – tel. 076 94 36
mÕstech Dolního Slezska.
Jízdní āády: www.pkp.pl, rozklad.pkp.pl,
LAutobusové informace:
www.rozklady.pl
www.rozklady.com.pl, www.rozklady.pl
AUTOBUSEM
AUTEM
Ve Vratislavi najdete autobusové nádraží (Dworzec Cent-
Pāes Dolní Slezsko vede nÕkolik mezinárodních pozem-
ralny PKS) v centru mÕsta v pāímé blízkosti vlakového hlav-
ních komunikací vÌetnÕ dálnice A4.
ního nádraží (Dworzec Gïówny) v ul. Sucha. Jezdí odtud
Hlavní mÕsto regionu – Vratislav (Wrocïaw) – spojují se
autobusy do všech vÕtších mÕst v regionu a dálkové auto-
státem následující hlavní komunikace:
busové spoje do/z mnohých vÕtších mÕst v Polsku. Ve
– dálnice A4 vedoucí k hraniÌnímu pāechodu s NÕmec-
Vratislavi a dalších vÕtších mÕstech existuje velké množství
kem Olszyna/Forst (od mÕsta Krzywa u Boleslawce jako
soukromých dopravcĔ, kteāí obsluhují lokální spoje (auto-
silnice Ì. 18), resp. do Katovic, Krakova (260 km) a dále
busy a mikrobusy).
do Lvova,
Autobusová nádraží bývají vÕtšinou v sousedství vlako-
– silnice Ì. 8 na severovýchod do Varšavy (340 km), resp.
vých nádraží. SíĈ autobusových spojĔ do turistických
do Kïodzka a mÕsta Kudowa (115 km), a dále na jih do
mÕst v Krkonoších, Kladsku Ìi do oblasti hory ¥lÚĝa je
dost kvalitní, i když o víkendu vÕtšina spojĔ nefunguje,
hlavnÕ v odpoledních a veÌerních hodinách mohou
oeské republiky,
– silnice Ì. 5 do PoznanÕ (180 km), resp. do Strzegomi,
Kamienné Góry, a dále na jih do oeské republiky,
nastat problémy s návratem domĔ. DÕti mají nárok na
– silnice Ì. 94 do Legnice a Opole,
50 % slevy. Jízdenky lze koupit v pokladnách na auto-
– silnice Ì. 35 do mÕst ¥widnica a Walbrzych.
busových nádražích nebo, podle množství volných
míst, u āidiÌe.
Ze zahraniÌí se do Dolního Slezska pohodlnÕ dostanete:
Na hlavním autobusovém nádraží ve Vratislavi najdete i
Z NÕmecka: z Lipska a DrážÏan po dálnici A4, z Berlína a
autobusová stanovištÕ mezinárodních spojĔ (do západní
Cottbusu po dálnici Ì. 15 na hranici ve Forstu.
5
Pāíklady ceny benzinu a nafty:
oktanové Ìíslo 95 – 4.30 PLN,
LZapĔjÌení auta: Auto si mĔžete zapĔjÌit na
vratislavském letišti, nÕkolik autopĔjÌoven je
oktanové Ìíslo 98 – 4.40 PLN,
i v samotné Vratislavi a ve vÕtších mÕstech
ON – 4.00 PLN.
v regionu. www.avis.pl, www.hertz.com.pl,
Aktuální ceny: www.paliwa.pl
www.sixt.pl, www.europcar.com.pl,
www.autotex.com.pl
Vzdálenosti z Vratislavi:
do Berlína – 330 km
VODNÍ CESTOU
do Londýna – 1480 km
Do Dolního Slezska se mĔžete dostat i po vodÕ. £eka
do VídnÕ – 550 km
Odra je splavná v úseku od Ratiboāe (Racibórz) v Horním
do Moskvy – 1590 km
Slezsku po její ústí do ŠtÕtínského zálivu a do Baltského
do Prahy – 270 km
moāe. Kanálem Odra–Havola (Odra–Hawela) se mĔžete
dostat do Berlína a dále kanály do Rotterdamu ležícího
Z oeské republiky: po rychlostní komunikaci Ì. 10 z Prahy
u Severního moāe. Po Odāe mohou jezdit āíÌní osobní lodÕ
a dále po silnici E65 z Liberce nebo silnicí E67 z Hradce
a sportovní lodÕ. Moderní marína – pāístav pro turistické
Králové.
a sportovní lodÕ – vzniká v okolí mostu Uniwersytecki
v centru Vratislavi.
Nejvyšší povolené rychlosti pro osobní vozidla v Polsku:
v obci – 50 km/hod., mimo obec – 90 km/hod., na
rychlostních silnicích – 100 km/hod., na dálnicích – 130
km/hod. Za pāekroÌení rychlosti mĔžete zaplatit pokutu
až 500 PLN. Povolený obsah alkoholu v krvi āidiÌe: 0,2
promile.
Pāi jízdÕ musí mít āidiÌ zapnutá potkávací svÕtla po celý rok i
pāes den.
oerpací stanice s prodejem plynu jsou oznaÌeny: LPGGAZ nebo Auto-GAZ. VÕtšina Ìerpacích stanic (na
hlavních trasách ve vÕtších mÕstech) má nepāetržitý
provoz. Ve vÕtších mÕstech je tāeba za parkování auta
v centru bÕhem dne (8–18 hod.) uhradit parkovné.
V pāípadÕ autonehody je tāeba uvÕdomit místní policii (tel.
997), pro získání event. odškodnÕní je nezbytný policejní
protokol.
6
Praktické informace
KLIMA
KAM ZA JÍDLEM
Dolní Slezsko je nejteplejším polským regionem. Zdejší
Ve vÕtších mÕstech a turistických stāediscích najde-
zimy jsou mírné a léta nejsou pāíliš horká, i když se obÌas
te bezpoÌet restaurací. Mnohé z nich se specializu-
teplota v létÕ vyšplhá na 30 stupòĔ a v zimÕ klesne pod
jí na mezinárodní kuchyni. Obsluha ovládá vÕtšinou
-20 stupòĔ Celsia. Je zde zāetelný vliv vzdáleného
angliÌtinu nebo nÕmÌinu, rovnÕž jídelní lístky jsou
Atlantského oceánu. Hlavní vÕtry vanou od západu, obÌas
v tÕchto jazycích. Pāi placení se pāedpokládá zhruba
pāichází teplý vzduch od Stāedozemního moāe a Azorských
10% spropitné. NejlevnÕjší stravování najdete v tzv.
ostrovĔ. VegetaÌní období trvá 225 dnĔ, je tedy nejdelší
mléÌných barech (bar mleczny).
v Polsku. Už v bāeznu zde kvetou žluté zlatice zvané zlatý
déšĈ... Charakteristické jsou Ìasté pāíchody tlakových níží,
LÉKÁRNY A ZDRAVOTNICKÉ SLUŽBY
které s sebou pāinášejí nÕkolikadenní deštivá období se za-
Vybavení lékáren je dobré. Lékaāskou radu získáte ve
taženou oblohou. Na území Slezské nížiny v okolí Vratislavi
veāejných poliklinikách (polsky przychodnia, oznaÌeno
dosahuje prĔmÕrná teplota v Ìervenci témÕā 19ºC, v nejstudenÕjším mÕsíci lednu Ìiní -1,1ºC.
Klima v horských oblastech a v podhĔāí je chladnÕjší
než v nížinách a závisí na nadmoāské výšce a na reliéfu horských pásem. Vysoko v Krkonoších, ve výškách
pāes 1000 m n. m., nepāesahuje prĔmÕrná roÌní teplota
1ºC. NejintenzivnÕjší dešĈové srážky jsou v Ìervenci
a jejich roÌní úhrn dosahuje 600 mm. Na horách dosahuje úhrn srážek 1300 mm. Zimy bývají v nížinÕ nejÌastÕji
bez snÕhu, avšak v nejvyšších polohách hor snÕhová pokrývka leží 200 dnĔ v roce a udrží se obÌas i do dubna.
Nejlepším obdobím pro návštÕvu Dolního Slezska je jaro poÌínaje polovinou dubna, celé léto a raný podzim
do poloviny āíjna. V zimÕ pāijíždÕjí do hor milovníci lyžování a snowboardu.
7
NFZ – Národní zdravotní fond) a nemocnicích (szpital), v nichž musíte ukázat evropský prĔkaz pojištÕnce.
Existuje také velké množství dobāe vybavených soukromých klinik a lékaāských ordinací.
Záchranka (pogotowie ratunkowe)
– tel. 999, tel. 112 (mobilní sítÕ)
Záchranka, první pomoc:
Wrocïaw, ul. Traugutta 112,
Jelenia Góra, ul. Wojska Polskiego 21,
Legnica, ul. Bracka 11,
Waïbrzych, ul. Chrobrego 39
HENDIKEPOVANÍ
Mnoho veāejných budov a vÕtšina hotelĔ disponuje vybavením pro hendikepované osoby, napā. bezbariérovými vstupy pro vozíÌkáāe. Ve vÕtších mÕstech je mÕstská doprava (autobusy) pāizpĔsobena potāebám zdravotnÕ postižených (vozíÌkáāĔ), takové autobusy jsou
oznaÌeny v jízdním āádu. Na území Dolního Slezska pĔ-
poledních a veÌerních hodinách na spoleÌném re-
sobí rovnÕž nÕkolik firem zabývajících se zajišĈováním
gionálním kanálu TVP 3. InformaÌní poāad pāinášející
dopravy pro osoby se zdravotním postižením.
informace z regionu, pāedpovÕÏ poÌasí a aktuální informace se jmenuje Fakty – jeho hlavní vydání mĔže-
TISK, ROZHLAS A TELEVIZE
te vidÕt v 18 hodin.
Zprávy z regionu pāináší místní tisk. Ve Vratislavi je to
Lokální rozhlasová stanice v Jelení Góāe Muzyczne
Polska–Gazeta Wrocïawska. Celostátní deník Gazeta
Radio vysílá na kmitoÌtu 105,8 MHz, v Legnici
Wyborcza má své lokální mutace.
na kmitoÌtu 102,6 MHz vysílá Radio Plus a ve
V Jelení Goāe zprávy z regionu pāináší mj. týdeník
Walbrzychu si mĔžete poslechnout lokální infor-
Nowiny Jeleniogórskie, ve Waïbrzychu Tygodnik
mace v rádiu Zïote Przeboje na 91,8 MHz a RMF
Waïbrzyski, Nowe WiadomoĂci Waïbrzyskie a 30
Max na 101,1 MHz.
Minut, v Legnici týdeník Konkrety, Gazeta Piastowska,
Lokální televizní stanice ve Waïbrzychu jsou: Telewizja
Express Legnicki. Vratislav a vÕtší mÕsta, napā. Jelení
Waïbrzych, Telewizja Podgórze a DAMI. V Jelení Goāe
Góra, Waïbrzych a Legnica, mají rovnÕž svĔj místní
pĔsobí lokální televizní stanice Odra.
rozhlas. Lokální dolnoslezský rozhlas – Polskie Radio
Wrocïaw – vysílá na kmitoÌtu 102,3 MHz, další vratis-
8
Ve mÕstech existují sítÕ kabelové televize, které nabízejí
lavský rozhlas – Radio RAM – na kmitoÌtu 89,8 MHz.
i vysílání mnoha zahraniÌních stanic. TémÕā všechny ho-
Lokální vysílání vratislavské televize mĔžete vidÕt v od-
tely jsou vybaveny satelitní televizí.
ZahraniÌní tisk je dostupný ve velkých knihkupectvích sítÕ
NejlevnÕjší je však telefonické zavolání. oísla na lo-
EMPIK, v nÕkterých trafikách, ve Vratislavi na letišti, hla-
kální taxislužbu mĔžete najít v místním tisku, fi rmy
vním vlakovém nádraží a v mnoha hotelích.
sdružující taxíky mají tato Ìísla rovnÕž na svých autech. V nedÕli, o svátcích a také v noÌních hodinách
NÁKUPY
(22–6 hod.) jsou tarify dražší.
Ve velkých mÕstech najdete velké supermarkety (rovnÕž známé mezinárodní āetÕzce). Bývají v provozu od
TELEFONY
7 do 22 hod., nÕkteré dokonce nepāetržitÕ! Malé ob-
Z každé telefonické budky se mĔžete spojit s celým
chody jsou otevāeny do 18 hod., vÕtší do 20 hod. V so-
svÕtem. Automaty fungují na kartu, která mĔže mít
botu je provozní doba obchodĔ kratší – potraviny do
25, 50 nebo 100 impulzĔ. Kartu koupíte na poštÕ,
13 až 15 hod. Ovoce a zeleninu mĔžete koupit i na kry-
v trafi ce, na Ìerpací stanici. Existuje rovnÕž nÕkolik
tých a otevāených tržištích a také ve stáncích na ulicích.
systémĔ telefonních karet umožòujících levnÕjší vo-
NÕkteré obchody a restaurace akceptují platby v eurech,
lání do zahraniÌí – jsou to tzv. pāedplacené karty, na-
vrací ale ve zlotých.
pā. Tele2, Grosik. Celé území Dolního Slezska má
pokrytí mobilními sítÕmi, mĔžete používat mobilní
MxSTSKÁ A MÍSTNÍ DOPRAVA,
telefony libovolných zahraniÌních operátorĔ.
TAXISLUŽBA
Ve vÕtších mÕstech zajišĈují mÕstskou dopravu au-
V letní sezonÕ jsou k dispozici pro zahraniÌní turisty
tobusy. Pouze ve Vratislavi jezdí také tramvaje (23
tísòová telefonní Ìísla:
linek). Každé mÕsto má vlastní ceník dopravních
0-800 200 300 a +48 608 599 999.
služeb.
Ve vÕtších mÕstech existuje rovnÕž nÕkolik firem po-
SMxNÁRNY (polsky: kantor)
skytujících taxislužbu. Taxíky Ìekají na zákazníky na
Polskou mÕnou je zlotý (zïoty, zï., PLN). 1 PLN = 100
stanovištích, napā. pāed hotelem, nádražím apod.
grošĔ (grosz).
Tísòová volání (bezplatná):
Policie – 997
HasiÌi (straĝ poĝarna) – 998
Záchranná služba
(pogotowie ratunkowe) – 999
Odtahová služba
(pomoc drogowa) – 981
MÕstská policie – 986
Tísòové volání z mobilních síti
(policie, hasiÌi, záchranka) – 112
MÕstské informace o telefonních
Ìíslech – 9491
Peníze mĔžete mÕnit v bankách a smÕnárnách.
SmÕnárny najdete i v nÕkterých vÕtších hotelích
a velkých obchodních centrech. VÕtšina smÕnáren
je v nedÕli a o svátcích mimo provoz. Banky bývají
otevāeny do 18 hod., mĔžete v nich vymÕnit peníze i
pomocí kreditní karty. Ve vÕtších mÕstech najdete sítÕ
bankomatĔ, které komunikují i v nÕmÌinÕ a angliÌtinÕ.
Zlotý je smÕnitelná mÕna, jeho kurz mĔže kolísat.
POŠTA
Poštovní úāady mají provozní hodiny zpravidla od 8 do 20
hod. Ve Vratislavi má nepāetržitou 24hodinovou službu
pošta na hlavním námÕstí (Rynek 28).
9
TOALETY
V malých mÕstech a vesnicích nenajdete žádné veāejné záchody, kromÕ tÕch na vlakových a autobusových
nádražích. Budete proto nuceni používat toalety v restauraÌních zaāízeních, vÕtšinou za poplatek 1–2 PLN.
Toalety bývají kromÕ nápisu oznaÌeny i symboly –
trojúhelníkem pro muže a koleÌkem pro ženy.
UBYTOVÁNÍ
Nejlepší ubytovací kapacity mají tradiÌní turistická centra. Nejhustší síĈ ubytovacích zaāízení najdete v Krkonoších, v Kladsku (Kotlina Kïodzka) a samozāejmÕ ve
Vratislavi. V tÕchto místech byste nemÕli narazit na problémy s nalezením noclehu, i když si ho dopāedu nerezervujete. V období svátkĔ – o Vánocích, na Silvestra, o
Velikonocích a bÕhem tzv. prodloužených víkendĔ, které
jsou v Polsku velmi populární (2–3krát do roka se nashromáždí státní nebo církevní svátky s nedÕlemi a výsledkem je nÕkolikadenní víkend) – je nutné ubytování rezervovat, a to s velkým Ìasovým pāedstihem. Problémy
s nalezením ubytování se mohou objevit i ve Vratislavi
bÕhem vÕtších akcí.
V horských a podhorských oblastech se rychle rozvíjí síĈ
agroturistických farem – jejich nabídka je zajímavá hlavnÕ pro celé rodiny s dÕtmi, které plánují delší pobyty. Ubytování mĔžete rezervovat telefonicky nebo prostāednictvím internetu.
www.visitsilesia.pl, www.wroclaw.pl
www.hotelspoland.com, www.polhotel.pl
Pobyty v historických budovách, hradech
a zámcích: www.leisure-heritage.com
Kempy: www.pfcc.info
Ubytovny: www.ptsm.pl
Agroturistika: www.agritourism.pl
10
Dolnoslezská metropole
– Vratislav (Wrocïaw)
Vratislav je Ìtvrtým nejvÕtším mÕstem v Polsku, hla-
Vratislav je významným dopravním uzlem; prochází tu-
vním mÕstem historické Ìásti Polska – Dolního Slezska,
dy nÕkolik hlavních pozemních komunikací vÌetnÕ me-
správním, kulturním a prĔmyslovým centrem a také
zinárodních E40, E67 a E261. Dálnice A4 (E40) vede od
významným univerzitním mÕstem;
západní hranice státu ve Zhoāelci (z DrážÏan) a OlszynÕ
– leží v centru Slezské nížiny, na Vratislavské rovinÕ
(Równina Wrocïawska);
(z Berlína), probíhá jižním okrajem mÕsta dále do Krakova
a ke státní hranici s Ukrajinou. Od výjezdu z dálnice je to
– leží na āece Odāe, do které v katastru mÕsta vtékají
do centra mÕsta témÕā 8 km. V souÌasnosti tranzitní tra-
další Ìtyāi velké āeky – Oïawa, ¥lÚza, Bystrzyca
sy do Varšavy, PoznanÕ, Zelené Hory (Zielona Góra) ve-
a Widawa a mnoho menších āíÌek a potokĔ;
dou centrem mÕsta.
– mírné klima – teplá léta (prĔmÕrná teplota v Ìerven-
Historické jádro mÕsta (Stare Miasto) obepíná silniÌní ob-
ci dosahuje 18°C), krátké zimy nejÌastÕji bez snÕhu
chvat, který je také souÌástí tranzitní trasy do Varšavy,
(prĔmÕrná teplota v lednu -1°C);
PoznanÕ, Zelené Hory a Krakova.
Hlavní námÕstí (Rynek) s pāilehlým menším námÕstím
– 640 tisíc obyvatel;
– rozloha témÕā 300 km ;
(Plac Solny) a ulicemi Ruskou, Ăw. Mikoïaja, Odrzañskou,
– rozhlasové a televizní stanice;
Kuěniczou, Szewskou, Oïawskou a ¥widnickou tvoāí hi-
– vratislavské deníky: Gazeta Wrocïawska a vratislavská
storické a obchodní centrum mÕsta. Hlavní námÕstí, uli-
2
mutace deníku Gazeta Wyborcza;
– dvÕ velká vlaková nádraží a 20 menších vlakových
stanic;
– letištÕ a āíÌní pāístav na Odāe;
– strojírenský prĔmysl (lokomotivy, auta, domácí elektrospotāebiÌe, obrábÕcí automaty), elektrotechnický
a elektronický prĔmysl (elektrické generátory, elektronická zaāízení, televizory), chemický prĔmysl (barvy a
laky), farmaceutický prĔmysl, slévárna neželezných kovĔ, āíÌní lodÕnice.
ce Oïawska, Ìást ulic ¥widnické a Szewské jsou uzavāeny
pro automobilový provoz. Velmi rušnou komunikací je ulice Marszaïka Piïsudskiego, u které se nachází hlavní vlakové
nádraží (Dworzec Gïówny), kanceláā polské letecké spo-
– 640 tisíc obyvatel,
– rozloha témÕā 300 km2,
– rozhlasové a televizní stanice,
– vratislavské deníky: Gazeta
Wrocïawska a vratislavská
mutace deníku Gazeta Wyborcza
11
leÌnosti LOT, mnoho hotelĔ, obchodĔ, restaurací
a institucí a také Hudební divadlo (Teatr Muzyczny)
a filharmonie.
VRATISLAV MÁ TISÍCILETOU HISTORII
Vratislav byla pravdÕpodobnÕ jedním z patnácti hradišĈ slovanského kmene SlezanĔ popisovaným v roce 843 franckým písaāem v tzv.
Bavorském geografu. PāibližnÕ od r. 990 byla
Vratislav souÌástí polského státu.
V roce 1000 byl význam mÕsta díky snahám
Boleslava Chrabrého upevnÕn zāízením biskupství – jednoho z prvních v Polsku po
Krakovu a Koïobrzegu.
MÕsto vzniklo na kāižovatce obchodních cest vedoucích z jihu na sever a z východu na západ,
nedaleko pohodlného pāechodu pāes Odru
v okolí dnešních ostrovĔ PíseÌného a Tumského
(Wyspa Piaskowa a Ostrów Tumski), aby se pak
rychle rozrĔstalo na levém bāehu āeky. Ve 14.
stol. patāilo vedle Prahy k nejvÕtším mÕstĔm
stāední Evropy.
Slovanský kmen SlezanĔ zde mÕl své obranné
hradištÕ. Od konce 10. stol. patāila Vratislav, ležící
ve výhodné poloze na kāižovatce obchodních
cest, ke státu prvního polského vládce MÕška I.
V roce 1335 byla Vratislav spolu se Slezskem pāipojena k Ìeskému státu, a v roce 1526 se tak dostala pod svrchovanost rakouských HabsburkĔ.
Po prohrané rakousko-pruské válce roku 1741
se dostala na období témÕā 200 let pod pruskou
a nÕmeckou vládu.
Ke konci 2. svÕtové války bylo mÕsto vyhlášeno pevností (Festung Breslau) a bÕhem obléhání
Rudou armádou trvajícího 2,5 mÕsíce bylo ze
75% zniÌené. Od 6. kvÕtna roku 1945 je Vratislav
zase souÌástí polského státu.
12
Praktické informace o Vratislavi
VLAKOVÁ NÁDRAŽÍ
Nádraží Wrocïaw Nadodrze leží v severovýchod-
Pāes Vratislav vede devÕt železniÌních tratí. V katastru
ní Ìásti mÕsta, u námÕstí Powstañców Wielkopolskich
mÕsta jsou v provozu dvÕ velká nádraží: Hlavní nádraží
(Velkopolských povstalcĔ). Obsluhuje hlavnÕ lokální spo-
(Wrocïaw Gïówny) a Wrocïaw Nadodrze a pāes dva-
je smÕrem na OleĂnici, Kluczbork a Ostrów Wielkopolski.
cet menších stanic a zastávek. Hlavní nádraží obsluhu-
Zastavují zde i rychlíky a expresní vlaky z Varšavy, Lodže
je spoje se všemi polskými mÕsty: pāímé do Krakova
a KielcĔ.
(4 hodiny), PoznanÕ (2 hodiny), Varšavy (4,5 hodiny),
GdynÕ (8 hodin), ŠtÕtína (7 hodin), Olštýna (7 hodin) a
LVlakové informace:
Zakopaného (9 hodin) a také pāímé mezinárodní spojení
tel. +48 71 94 36, tel. +48 71 717 33 33
s Prahou (5 hodin), Hamburkem (9 hodin) a Berlínem (6
www.rozklady.pl
hodin). Z Vratislavi jezdí rovnÕž vlaky do pohraniÌního
Görlitzu (vlaky Schmidt a Kowalski).
Hlavní vlakové nádraží leží v ulici Piïsudskiego, jedné z nejdĔležitÕjších ulic mÕsta, ve které je nÕkolik
Ceny jízdenek:
tel. +48 71 717 11 57
Telefonická rezervace jízdenek:
tel. +48 71 717 17 27
hotelĔ a skoro naproti nádraží je ubytovna pro mlá-
AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ PKS
dež. Zadní východy z nádraží (tunely) vedou do uli-
Autobusové nádraží (Dworzec Centralny PKS) najde-
ce Sucha, ve které leží Hlavní autobusové nádraží
te v ulici Sucha 1–11, v pāímé blízkosti Hlavního vlako-
(Dworzec Centralny PKS). Po obou stranách nádraží
vého nádraží. Z tunelu vlakového nádraží, který spojuje
najdete stanovištÕ taxislužby a také autobusové a tram-
jednotlivá nástupištÕ, se na autobusové nádraží mĔžete
vajové zastávky. V noci je zde místo rozjezdu všech
dostat po pāechodu dosti rušné ulice Sucha. Jezdí od-
noÌních autobusových linek. Budova Hlavního vlako-
sud všechny dálkové autobusy a také celá āada pāímÕst-
vého nádraží byla postavena v 19. stol. a zaÌátkem 20.
ských autobusĔ smÕāujících do mÕsteÌek a obcí v oko-
stol. byla pāestavÕna. Svým stylem navazuje na angli-
lí Vratislavi. Najdete zde i stanovištÕ mezinárodních au-
cké hrady. Nádraží má 200 metrĔ dlouhou hlavní ha-
tobusových linek (do západní Evropy).
lu a pÕt nástupišĈ. V nádražní hale najdete – kromÕ restaurací, barĔ a obchodĔ – i knihkupectví, kadeānictví,
lékárnu a smÕnárnu.
LAutobusové informace PKS:
www.rozklady.com.pl, www.rozklady.pl
13
Londýna a nÕkolika dalších destinací ve Velké Británii.
LetištÕ obsluhuje rovnÕž mnoho mezinárodních charterových linek.
LetištÕ Strachowice leží zhruba 12 km jihozápadnÕ od
centra. Z letištÕ jezdí mÕstský autobus Ì. 406, kterým
se mĔžete dostat na hlavní vlakové nádraží Wrocïaw
Gïówny a na autobusové nádraží PKS (cca 25 min).
Autobus jezdí každých 30 minut. Jízdenky (2 PLN) mĔžete zakoupit v trafice.
www. airport.wroclaw.pl
Kanceláāe polské letecké spoleÌnosti LOT najdete
v centru mÕsta, v ulici Marszaïka Piïsudskiego 36,
tel. +48 71 342 51 51
LetištÕ Wrocïaw, ul. Skarĝyñskiego 36
tel. +48 71 358 13 10.
MxSTSKÁ DOPRAVA
Vratislavské tramvaje mají 23 linek, autobusy 53 linek
denních a 13 noÌních.
Jízdné stojí 2 PLN. Jízdenky lze zakoupit v trafikách,
v prodejnách na koneÌných zastávkách a bÕhem dnĔ
pracovního volna i u āidiÌĔ. Na mnoha zastávkách se
nacházejí jízdenkové automaty. Jízdenka platí na celou
trasu linky bez ohledu na Ìas jízdy. Ihned po nastoupení
do tramvaje (autobusu) je tāeba jízdenku orazit. Jízdenka
je nepāestupná, pāi každém pāestupu je tāeba použít novou jízdenku. Autobusové linky jsou oznaÌeny ÌísliceLETIŠTx WROC’AW
14
mi zaÌínajícími od 100. Autobusové jízdenky pro cestu
Vratislavské letištÕ M. Koperníka (Port Lotniczy im.
v oblasti mÕsta stojí 2 PLN, v mimomÕstské zónÕ 2,60
Mikoïaja Kopernika) má – prostāednictvím Varšavy,
PLN. Autobusy s Ìísly nad 300 jezdí jenom bÕhem do-
Frankfurtu nad Mohanem a Mnichova – spojení se vše-
pravní špiÌky.
mi nejdĔležitÕjšími letišti svÕta. V souÌasnosti je v pro-
oísly nad 400 jsou oznaÌeny zrychlené autobusy, které
vozu dvanáct spojĔ do Varšavy, kam letí letadlo nece-
nezastavují na všech zastávkách.
lou hodinu. VÕtšinu letĔ do Varšavy zajišĈují letadla typu
Mimo mÕsto jezdí spoje oznaÌené Ìísly nad 600 a 900
ATR a Embraer. Vratislavské letištÕ provozuje pravidel-
(zónové autobusy).
né pāímé mezinárodní spojení do Frankfurtu, Mnichova,
Rychlé autobusové linky jsou oznaÌené písmeny od A do
Dortmundu, Dublinu, KodanÕ, Bruselu, Barcelony,
N, jízdné stojí 2,80 PLN. NoÌní autobusy jsou oznaÌené
Ìísly nad 200 a jízdné stojí také 2,80 PLN. Na zastávkách
tahy – s výjimkou dálnice A4 (E40), která vede od západní
(mnoho z nich má svĔj název) najdete jízdní āády a ta-
státní hranice a dále pāes Opole, Krakov k východní hrani-
ké (ale ne na všech) schematické mapy tras mÕstské do-
ci a která se Vratislavi vyhýbá na jihu – vedou pāes mÕsto.
pravy. Poplatek za dopravu zavazadel nebo zvíāete Ìiní
Historické jádro mÕsta (Stare Miasto) obepíná staromÕst-
1 PLN za kus.
ský obchvat, který je souÌástí tras do Varšavy, Krakova,
PoznanÕ a Zelené Hory (Zielona Góra). ZprovoznÕny
TURISTICKÉ JÍZDENKY
byly i úseky stāedního mÕstského okruhu, který obepíná
MÕstský dopravní podnik (MPK) prodává jedno-, pÕti- a
mÕsto od západu a jihu. V souÌasnosti probíhají práce
desetidenní jízdenky platné na všech bÕžných linkách (Ìi-
na modernizaci mnohých komunikací, proto je prĔjezd
li ne pro rychlé autobusové linky) v oblasti mÕsta. Tyto
mÕstem Ìasto komplikovaný a ne vždy se mĔžete držet
jízdenky stojí 9 PLN (jednodenní), 23 PLN (5denní) a
pĔvodnÕ naplánované trasy. Zvolit správnou cestu vám
40 PLN (10denní). Lze koupit i jízdenky s platností 30,
pomĔže poslouchání místního rozhlasu, napā. vratislav-
60 a 90 dnĔ.
ského rádia RAM – 89,8 FM.
Jízdenky mĔžete zakoupit v trafikách, ve specializovaných prodejnách a v jízdenkových automatech na za-
LInformace o stavu státních silnic:
stávkách.
+48 71 334 73 03.
LInformace:
www.wroclaw.pl, www.mpk.wroc.pl
TAXISLUŽBA
Taxík je nejlepší a nejlevnÕjší objednat telefonicky. Pāíjezd
k zákazníkovi je bezplatný. Ve Vratislavi existuje pāes deset spoleÌností poskytujících taxislužbu. Taxík mĔžete
také jednoduše „chytit“ na ulici, v blízkosti nádraží, hotelĔ, na letišti a na ulicích v nejnavštÕvovanÕjších místech
najdete stanovištÕ taxi, na nichž auta oÌekávají potenciální klienty. StanovištÕ jsou oznaÌena modrou znaÌkou
s bílým nápisem „taxi“.
NÕkterá telefonní Ìísla:
96 21, 96 22, 96 23, 96 27, 96 28,
96 61, 96 62, 96 63.
AUTEM PO VRATISLAVI
Pāes Vratislav vede nÕkolik hlavních komunikaÌních tahĔ,
napā. nÕkteré mezinárodní trasy. Všechny komunikaÌní
15
PARKOVÁNÍ
PARKOVIŠTx V CENTRU
Ve všední dny od 9 do 18 hod. a v sobotu od 9 do 14
Patrová parkovištÕ:
hod. je parkování ve stāedu mÕsta možné pouze za po-
v ul. Szewska (u staromÕstského obchvatu),
platek.
v obchodním domÕ Galeria
Základní formou výbÕru poplatkĔ jsou parkovací auto-
Dominikañska (nám. Plac Dominikañski).
maty – platit lze v hotovosti, mincemi od 5 grošĔ do
Podzemní parkovištÕ:
5 zlotých anebo pomocí elektronické parkovací karty.
kino Helios (ul. Ăw. Antoniego),
Automaty nevracejí peníze. Parkování auta v nepovo-
hotel Sofitel (ul. Rzeěnicza),
lených místech je spojeno s rizikem získání „botiÌky“ od
hotel Radisson (ul. Purkyniego),
mÕstské policie (Straĝ Miejska), resp. odvezení auta na
speciální odtahové parkovištÕ na kraji mÕsta. Poplatky za
hotel Art (ul. KieïbaĂnicza).
Další parkovištÕ v centru:
tyto „služby“ bývají znaÌnÕ bolestivé.
u Opery (ul. ¥widnicka/ul. Modrzejewskiej),
V centru mÕsta najdete také nÕkolik hlídaných parkovišĈ,
ul. Ruska/Grabarska,
patrová i podzemní parkovištÕ.
u hotelu Wrocïaw (ul. Powstañców ¥lÈskich),
ul. Zieliñskiego (u železniÌního náspu),
ul. Piïsudskiego (naproti sídlu organizace NOT).
DOPRAVNÍ POLICIE
Wydziaï Ruchu Drogowego, ul. Hubska 29,
tel. +48 71 340 36 20
ODTAHOVÁ SLUŽBA
tel. +48 71 357 54 08
+48 71 368 82 94
+48 71 337 17 17
+48 71 96 37
+48 781 800 800
+48 606 622 616
POŠTA
Provozní hodiny poštovních úāadĔ: 8 až 20 hod. V mÕstské
Ìásti Staré MÕsto (Stare Miasto) najdete poštu otevāenou nepāetržitÕ, i v nedÕli – Rynek 28 (nároží s ul. ¥widnickou).
TELEFONY
PāedÌíslí do Vratislavi – 071
Ze zahraniÌí do Vratislavi – 00 48 71 nebo +48 71
Informace o telefonních Ìíslech – 118 913
16
LMÕstské informace – 94 91
(rezervace vstupenek na koncerty, jízdní āády, rezervace
stolĔ v restauraci – rovnÕž v angliÌtinÕ a nÕmÌinÕ).
BANKY – VÝMxNA PENxZ
VÕtšina bank má své sídlo v centru mÕsta. Banky
OBCHODNÍ CENTRA NA OKRAJÍCH MxSTA
CENTRUM KORONA
ul. Krzywoustego (výjezdová trasa na Varšavu)
CENTRUM BIELANY
ul. Czekoladowa (smÕr dálnice na Jelení Góru)
a smÕnárny bývají otevāeny ve všední dny od 8 do 18
TISK
hod. VÕtší hotely mají vlastní smÕnárny, což bývá užiteÌné
NejvÕtším vratislavským deníkem je Polska–Gazeta
napā. o svátcích, kdy ostatní smÕnárny a banky jsou za-
Wrocïawska. Informace z Vratislavi podává rovnÕž dolno-
vāené. V centru mÕsta najdete Ìetné bankomaty (na
slezská mutace celostátního deníku Gazeta Wyborcza.
ulicích, v obchodních domech, v sídlech bank). Bankomaty
najdete rovnÕž ve všech obchodních centrech.
ZAHRANIoNÍ TISK
Zakoupit mĔžete v centru ve velkých knihkupectvích EMPIK
NÁKUPY VE VRATISLAVI
(Rynek a pl. KoĂciuszki), v trafikách, v supermarketech a
Obchody jsou otevāeny vÕtšinou od 10 do 18 hod.
v nÕkterých velkých trafikách, tzv. tiskových salonech.
Potraviny bývají otevírány už dāíve – v 7 hod. a nÕkteré
dokonce o hodinu dāíve. V centru mÕsta najdete nÕkolik
ROZHLAS
obchodĔ s potravinami otevāených nonstop, i v nedÕli.
Veāejnoprávní vratislavský rozhlas (Radio Wrocïaw) dispo-
V nedÕli jsou otevāeny rovnÕž velké supermarkety – v centru
nuje dvÕma kmitoÌty. Pro vysílání mÕstské 89,8 MHz a
to jsou Galeria Dominikañska, Pasaĝ Grunwaldzki, Arkady
pro regionální 102,3 MHz. Ve Vratislavi pĔsobí i nÕkolik
Wrocïawskie, mimo centrum Tesco, Leclerc, Carrefour,
komerÌních rádií.
Magnolia Park a velká obchodní centra na okrajích mÕsta
(napā. Bielany a Korona). Dostanete se tam z centra bezplat-
TELEVIZE
nými autobusy, jejichž zastávky najdete mj. na Hlavním auto-
Ve mÕstÕ existují dvÕ lokální televizní stanice. Veāejnoprávní
busovém nádraží (Dworzec Centralny PKS).
Televize Vratislav (Telewizja Wrocïaw) vysílá poāady v odpoledních a veÌerních hodinách na regionálním kanálu
OBCHODNÍ CENTRA A DOMY
TVP 3. InformaÌní poāad Fakty pāinášející informace z re-
FENIKS, Rynek 31
gionu, pāedpovÕÏ poÌasí a aktuální zprávy se vysílá nÕko-
PODWALE, ul. Podwale 37/38, ul. ¥widnicka
likrát dennÕ. Hlavní vydání poāadu Fakty mĔžete vidÕt v
GALERIA DOMINIKA”SKA, pl. Dominikañski
18 hod. Druhá lokální televizní stanice Dolnoslezská te-
EPI MARKET, potravinové centrum,
ul. Komandorska 21
CH BOREK, ul. Hallera 52
LECLERC, ul. Trzebnicka
levize (Telewizja DolnoĂlÈska) je komerÌní. Ve mÕstÕ existují dvÕ lokální televizní stanice. Veāejnoprávní
Televize Vratislav vysílá poāady v odpoledních a veÌerních
TESCO, ul. Dïuga 37–47
hodinách na regionálním kanálu TVP 3. InformaÌní poāad
ARKADY WROC’AWSKIE, ul. Powstañców ¥lÈskich
Fakty pāinášející informace z regionu, pāedpovÕÏ poÌasí
PASA¿ GRUNWALDZKI, pl. Grunwaldzki
a aktuální zprávy se vysílá nÕkolikrát dennÕ. Hlavní vydání
HALA TARGOWA, ul. Piaskowa 15 (ovoce a zelenina)
poāadu Fakty mĔžete vidÕt v 18 hod. Druhá lokální televi-
MAGNOLIA PARK, ul. Legnicka 58
zní stanice Dolnoslezská televize je komerÌní.
17
KDE VE VRATISLAVI M¶ŽETE P£ESPAT
skat zdarma v Centru turistických informací CIT anebo
Ve Vratislavi existuje témÕā 60 hotelĔ, tāi ubytovny pro mlá-
požádat o zaslání.
dež a dva kempy. VÕtšina ubytovacích zaāízení se nachází
www.wroclaw.pl
v centru mÕsta, to jsou vÕtšinou hotely s nejvyšším stan-
www.wroclawinfo.pl
dardem, i když je zde také nÕkolik levnÕjších hotýlkĔ
18
a hotelĔ. NÕkolik z nich se nachází nedaleko dálnice a tras
RESTAURACE, PUBY, DISKOTÉKY
do Kudowy, Krakova a Jelení Hory (Jelenia Góra), a ta-
V historickém centru mÕsta (mÕstská Ìást Staré
ké u výjezdĔ na Zelenou Horu (Zielona Góra), Poznaò
MÕsto – Staré Miasto) jsou desítky restaurací, barĔ
a Varšavu. Šest hotelĔ rĔzných kategorií najdete v blíz-
a pubĔ, vÌetnÕ nejváženÕjší a nejstarší pivnice ve mÕ-
kosti hlavního vlakového nádraží Wrocïaw Gïówny. Ve
stÕ umístÕné v radniÌním podzemí. Mnoho restaurací
Vratislavi nejsou penziony. V létÕ zde funguje nÕkolik stu-
vaāí speciality svÕtových kuchyní. V létÕ je zde ruš-
dentských hostelĔ – na kolejích v tu dobu prázdných.
no pozdÕ do noci. TémÕā všechny restaurace mají
Z tāech ubytoven pro mládež se jedna nachází v hi-
své zahrádky – velmi oblíbené se nacházejí pāímo
storickém jádru mÕsta na Sladovém ostrovÕ (Wyspa
na námÕstí (Rynek). Místní a turisté sedící u sklen-
Sïodowa) a druhá skoro naproti hlavnímu vlakovému
ky piva mohou odsud pozorovat āeku lidí proudící
nádraží.
námÕstím, vystoupení mimĔ a kejklíāĔ a také si po-
Velký kemp najdete na tzv. MartovÕ poli u Olympijského
slechnout kapely. Ty hrají hostĔm zahrádek bez ohle-
stadionu.
du na jejich zájem a vyžadují po nich pāíspÕvky do klo-
Hotelového prĔvodce s aktuálními cenami vydává
bouku. Na námÕstí se mĔžete podívat do dvou ob-
Dolnoslezská turistická organizace DOT. MĔžete ho zí-
zvláštÕ známých a významných pivnic – Svídnických
sklepĔ (Piwnica ¥widnicka) a Spíže (Spiĝ). Svídnické
sklepy byly známy už ve 14. stol.! Staré MÕsto je také plné diskoték a hudebních klubĔ – jejich adresy
mĔžete najít v informaÌních prĔvodcích Aktivist a The
Visitor (k dostání v turistických informacích).
www.wroclaw.pl
www.wroclawinfo.pl
ZDRAVÍ
V centru mÕsta jsou nonstop otevāené lékárny:
pl. Jana Pawïa II 7a, tel. +48 71 343 67 24,
ul. Puïaskiego 49a, tel. +48 71 789 91 38,
ul. Sienkiewicza 54/56, tel. +48 71 322 73 15,
ul. Traugutta 105, tel. +48 71 341 34 50.
Záchranná služba (Pogotowie Ratunkowe),
tel. 999.
Chirurgická a traumatologická ordinace
(Ambulatorium chirurgiczno-urazowe)
– ul. Traugutta 112, tel. +48 71 348 28 15.
Zubní pohotovost (Dyĝur stomatologiczny),
ul. Inowrocïawska 2, tel. +48 71 359 03 14,
dennÕ 19 až 8 hod., soboty a nedÕle
nepāetržitÕ.
Seznam nemocnic a lékáren, které mají službu, najdete
ve vratislavském tisku v rubrice mÕstské informace.
VE£EJNÉ TOALETY
V samotném centru jsou veāejná WC v podzemí pod
SolniÌním námÕstím (Plac Solny), druhá, rovnÕž podzemní, jsou v ul. Wita Stwosza, nedaleko hlavního námÕstí. NÕkteré toalety – napā. v ul. Podwale nedaleko budovy soudu anebo poblíž Japonské zahrady – jsou umístÕny v památkových a malebných stavbiÌkách, které byly postaveny k tomuto úÌelu na zaÌátku 20. stol. Na velmi
populárním a Ìasto navštÕvovaném Tumském ostrovÕ
najdete toalety 150 m napravo od hlavního vchodu do
katedrály. Za použití toalety se platí, vÕtšinou 1 PLN.
19
Sport a rekreace
KOUPALIŠTx
Morskie Oko – ul. Chopina 27,
Tato venkovní koupalištÕ jsou ve velkých parkových
nedaleko Szczytnického parku,
komplexech:
tel. +48 71 348 63 94.
MOSiR Západ – ul. Wejherowska 2, na kraji
Západního parku, bazény, travnatá pláž, skluzavka,
tel. +48 71 350 01 36.
Kïokoczce – ul. Kïokoczycka 2,
v mÕstské Ìtvrti Psie Pole, severovýchodní Ìást
mÕsta, tel. 071 325 45 14.
Glinianki – ul. Kosmonautów, v západní Ìásti
mÕsta, dva rybníÌky v bývalém hliništi a zelené
Z krytých bazénĔ jsou nejpopulárnÕjší:
plochy, pĔjÌovna vodáckého vybavení, možnost
Zakïady KÈpielowe, v centru,
rybaāení, kemp,
ul. Teatralna 10, tel. +48 71 344 16 58.
tel. +48 71 353 86 17.
Komplex bazénĔ na Olympijském stadionu,
al. Paderewskiego 35, tel. +48 71 347 34 44,
www. plywalnia.awf.wroc.pl
Klub AZS – ul. Baudouina de Courtenay 16,
tel. +48 71 372 88 53.
Wrocïawski Park Wodny (Vratislavský vodní park), ul. Borowska, na úpatí kopce Wzgórze
Andersa.Bazény s vyhāívanou vodou, rekreaÌní
a sportovní bazény, letní pláž, sauny, solária, šest
skluzavek, brouzdalištÕ pro dÕti, bazény s moāskou
vodou, fitness, provozní hodiny 8 až 22 hod.,
www.parkwodny.wroc.pl
20
VRATISLAVSKÉ
DOSTIHOVÉ ZÁVODIŠTx
STADIONY
NejvÕtší vratislavský stadion
Wrocïaw-Partynice
Olympijský
(nedaleko dálnice), ul. ZwyciÚska 2,
– je velký sportovní areál se dvÕma stadiony, bazé-
tel. +48 71 339 83 64,
ny, tenisovými kurty, plochou dráhou a dráhou pro
je zde i jezdecká škola.
vodní sporty na nedalekém oderském kanálu, al.
Paderewskiego 35.
TENISOVÉ KURTY
KRYTÉ KURTY:
Známý vratislavský sportovní klub
Hala Sportwerk
WKS ¥lÈsk
se nachází v západní Ìásti mÕsta,
má svĔj stadion v ul. Oporowska 62,
ul. Kozanowska 69,
tel. +48 71 365 31 29.
tel. +48 71 353 98 80,
je zde i posilovna a jiná zaāízení.
Stadion sportovního klubu
Sportovní hala
Polonia
v ul. Baudouina de Courtenay 16,
– ul. Na Niskich ’Èkach 8,
tel. +48 71 372 93 37,
tel. +48 71 342 28 69.
v klidné vilové Ìtvrti, nedaleko vycházkových
tras u Odry.
Olympijský stadion
Al. Paderewskiego 35,
tel. +48 71 348 30 49.
OTEV£ENÉ KURTY:
ul. Gwarna 10, tel. +48 71 341 90 04,
ul. Lubiñska 53, tel. +48 71 354 81 85,
ul. TÚczowa 60a,
tel. +48 71 342 96 49,
ul. Lotnicza 72, tel. +48 71 351 42 37.
KLUZIŠTx
Orbita
ul. Wejherowska 2,
tel. +48 71 356 35 36.
Spiska, ul. Spiska 1,
tel. +48 71 367 60 09.
21
VeÌerní Vratislav
DIVADLA
Divadlo Teatr Polski
KINA
Helios, ul. Kazimierza Wielkiego 19a-21
se nachází v centru mÕsta v rekonstruované budovÕ
(centrum – Staré MÕsto), tel. +48 71 786 65 66,
s moderním technickým zaāízením. Ambiciózní reperto-
komplex kinosálĔ.
ár divadla tvoāí pāedevším polská a svÕtová klasická díla.
Velká scéna, ul. Zapolskiej 3, tel. +48 71 346 09 21.
Scéna Na ¥wiebodzkim,
pl. OrlÈt Lwowskich 20c, tel. +48 71 316 07 79,
v budovÕ bývalého ¥wiebodského nádraží.
Komorní scéna (Scena Kameralna),
ul. ¥widnicka 28,
tel. +48 71 316 07 51, +48 71 316 07 00.
SouÌasné divadlo (Teatr Wspóïczesny),
ul. Rzeěnicza 12, tel. +48 71 358 89 10.
Helios, ul. Legnicka 58, (Obchodní centrum Magnolia Park), tel. +48 71 355 53 5.
Cinema City v Obchodním centru Korona
v ul. Krzywoustego 126 (výjezdová trasa na Varšavu),
devÕt kinosálĔ, tel. +48 71 323 60 00.
Multikino – Pasaĝ Grunwaldzki
pl. Grunwaldzki 22, tel. +48 71 7333 44 10.
Multikino – Arkady Wrocïawskie
ul. Powstañców ¥lÈskich 2–4,
tel. +48 71 722 39 10.
DALŠÍ KINA V CENTRU:
Vratislavské loutkové divadlo
(Wrocïawski Teatr Lalek), pl. Teatralny 4,
tel. +48 71344 76 77, nejen inscenace pro dÕti, ale
i pāedstavení pro dospÕlé.
Divadlo komedie (Teatr Komedia),
22
Warszawa, ul. Piïsudskiego 64,
tel. +48 71 792 43 83, dva kinosály.
Lwów, al. Gen. Hallera 15,
tel. +48 71 793 50 78.
pl. Teatralny 4 (budova loutkového divadla),
Atom, ul. Piïsudskiego 74,
tel. +48 71 316 07 80.
tel. +48 71 347 14 65.
Hudební divadlo (Teatr Muzyczny) Capitol
Lalka, ul. Prusa 32,
ul. Piïsudskiego 72, tel. +48 71 789 04 31.
tel. +48 71 792 44 05.
Co musíte vidÕt ve Vratislavi
AULA LEOPOLDINA
Raclawic (Bitwa pod Racïawicami). Na plátnÕ je zobra-
Je považována za nejkrásnÕjší vratislavský interiér.
zena vítÕzná bitva polských povstalcĔ vedených národ-
Jedná se o slavnostní sál Vratislavské univerzity, v nÕmž
ním hrdinou Tadeuszem KoĂciuszkem proti ruským voj-
se konají univerzitní slavnosti, inaugurace ostatních vra-
skĔm u vsi Racïawice nedaleko Krakova v roce 1794.
tislavských vysokých škol, vÕdecké konference, stát-
Od roku 1985 je dílo vystavováno ve Vratislavi ve spe-
ní slavnosti a také koncerty komorní hudby. Aula do-
ciálnÕ postavené rotundÕ. NávštÕvníci mohou obdivo-
konÌená v roce 1732 vdÕÌí za své jméno rakouskému
vat malbu z pódia umístÕného ve stāedu rotundy. Mezi
císaāi Leopoldu I., který v roce 1702 založil první vra-
pódiem a obrazem je vytvoāena scenerie, která vytváāí
tislavskou vysokou školu zvanou Leopoldinská akade-
dojem trojrozmÕrnosti.
mie. Barokní vybavení auly je dílem významných dobových umÕlcĔ. V Ìásti zvané podium stojí za pozornost
Místo:
mohutná socha císaāe Leopolda na trĔnu, s alegorie-
na kraji Starého MÕsta, rotunda leží ve starém parku
mi Moudrosti a Hospodárnosti po stranách a Sváru a
založeném v místÕ zasypaného mÕstského pāíkopu,
Hlouposti u nohou. Postavy ve vnÕjším okruhu fresek
nad auditoriem vÕnovaným glorifikaci Boží moudrosti
symbolizují svobodné vÕdy a umÕní.
Místo:
Staré MÕsto, hlavní budova Vratislavské univerzity,
Plac Uniwersytecki 1,
tel. +48 71 375 22 45, +48 71 375 26 18.
ul. Purkyniego 11,
tel. +48 71 344 23 44.
Vstup každou hodinu, na vyžádání návštÕvníci obdrží
sluchátka s cizojazyÌným výkladem.
Vstupenky do rotundy opravòují i k návštÕvÕ Národního muzea (Muzeum Narodowe), které leží v blízkosti Panoramatu.
www.panoramaraclawicka.pl
Provozní hodiny: po, út, Ìt 10.30 až 15.30 hod.,
pá–ne 11 až 17 hod., ve stāedu zavāeno, stejnÕ jako
HALA STOLETÍ
v prĔbÕhu slavností a koncertĔ.
Byla postavena v letech 1912–1913 ke stému výroÌí
www.muzeum.uni.wroc.pl
vítÕzné bitvy nad Napoleonem v roce 1813, proto je
nazývána Halou století (Hala Stulecia). Na svou do-
RACLAWICKÉ PANORÁMA
bu velmi odvážná, první modernistická stavba ze že-
Monumentální malba o rozmÕrech 120 x 15 m vznikla
lezobetonu na svÕtÕ. Její kopule má prĔmÕr 67 metrĔ
v roce 1894 ve LvovÕ u pāíležitosti stého výroÌí bitvy u
a je 42 metry vysoká. Konstrukci tvoāí 32 žebrových
23
neomítnutých podpÕr spojených Ìtyāmi vodorovnými
Muzeum mÕšĈanského umÕní
prstenci. OsvÕtlení interiéru denním svÕtlem zajišĈu-
(Muzeum Sztuki Mieszczañskiej),
je 2400 oken. V hale se konají velké kulturní a spor-
tel. +48 71 347 16 93. www.mmw.pl
tovní akce, pāedstavení a veletrhy, vejde se do ní až
10 tisíc osob. Stavba se nachází ve veletržním areálu
NÁMxSTÍ
na okraji nejvÕtšího vratislavského parku zvaného
Vratislavské hlavní námÕstí (Rynek) je jedním z nejvÕtších
Szczytnický. V pāímém sousedství haly stojí Pavilon
v EvropÕ (zaujímá skoro 4 hektary), bylo vytyÌeno ve 13.
Ìtyā kopulí (Pawilon Czterech Kopuï), rovnÕž výstavní
stol., když Vratislav získala mÕstská práva. Dochoval se
objekt z let 1912–1913. Pāed halou stojí 96 metrĔ vy-
pĔdorys námÕstí a šachovnicové uspoāádání jedenácti
soká Iglica, monument ve tvaru štíhlé vÕže postavený
ulic, které z nÕj vybíhají. Vzhled dnešních mÕšĈanských
v roce 1948 u pāíležitosti Výstavy znovuzískaných zemí
domĔ je výsledkem rozmanitých pāestaveb, které se
(Wystawa Ziem Odzyskanych). Takto se āíkalo zemím,
udály v 19. a 20. stol. Na západní stranÕ námÕstí se do-
které Polsko získalo po 2. svÕtové válce náhradou za
chovaly mÕšĈanské domy ze 16. a 17. stol. Nejstarší dĔm
východní provincie pāipojené k SovÕtskému svazu. V
(Rynek 2), jemuž se āíká U GryfĔ („Pod Gryfami”), byl
roce 2006 byla hala zapsána do Seznamu svÕtového
pāestavÕn koncem 16. stol. ve stylu nizozemské rene-
kulturního dÕdictví UNESCO.
sance; jeho široký a vysoký štít zdobí postavy gryfĔ, pelikánĔ, orlĔ a lvĔ.
Místo:
Vratislavské námÕstí žije intenzivním životem. Je to zāe-
v severovýchodní Ìásti Vratislavi, v mÕstské Ìásti
telné hlavnÕ v letní sezonÕ. Ve více než osmdesáti okol-
Szczytniki, ul. Wystawowa 1,
ních restauracích a klubech a také na Ìetných pivních
tel. +48 71 347 51 00, +48 71 347 51 02.
Otevāeno: dennÕ od 8 do 18 hod.
www.halastulecia.pl
zahrádkách, které bývají otevāeny, dokud neodejde poslední host, což v praxi znamená do rána, se setkávají
obyvatelé mÕsta a turisté. Vždy zde narazíte na nÕjakou pouliÌní kapelu, na pāíležitostné malíāe, hudeb-
RADNICE
níky, mimy, fiakry a drožkáāe. Tady na námÕstí se ko-
Vratislavská radnice je ve Slezsku jedinou svÕtskou
nají mnohé akce pod širým nebem: koncerty známých
budovou z gotického období, s pozdÕjšími rene-
hvÕzd, poutÕ, slavnosti a výstavy a v zimÕ také silve-
sanÌními prvky. NejkrásnÕjší je východní prĔÌelí s ke-
strovské oslavy.
ramickým štítem s fiálami a astronomickými hodinami
24
z roku 1580 a také jižní prĔÌelí, už v renesanÌním du-
KOSTEL SV. MA£Í MAGDALÉNY
chu. Má délku 50 metrĔ a je bohatÕ zdobeno kamen-
Nedaleko východní strany hlavního námÕstí stojí kostel
nými plastikami a ornamenty. V gotických sálech rad-
sv. Maāí Magdalény (Ăw. Marii Magdaleny). Jedná se o
niÌních sklepĔ, jimž se āíká Svídnické sklepy (Piwnica
trojlodní baziliku postavenou ve 14. stol., má dvÕ vÕže
¥widnicka), se ve stāedovÕku pilo skvÕlé, v celé EvropÕ
(v souÌasnosti bez helmic) propojené tzv. mĔstkem Ìa-
proslulé pivo z nedalekého mÕsta Svídnice (¥widnica).
rodÕjnic – prý se tam o pĔlnoci objevují duchové ne-
Toto pivo tady už dnes nenajdete, ale vstoupit do skle-
pokorných žen. Na kostelních zdech spatāíte Ìetné re-
pĔ je témÕā povinností!
nesanÌní a barokní epitafy vratislavských mÕšĈanĔ, do
jižního prĔÌelí je zazdÕn románský pískovcový por-
domnívali, že jde o zázrak a že padající konstrukci
tál z 12. stol.
podrželi andÕlé. Tato legenda je znázornÕna na reliéfu na východní zdi vÕže.
KOSTEL SV. ALŽBxTY
Kostel sv. AlžbÕty (Ăw. Elĝbiety) stojí na severozápad
SOLNIoNÍ NÁMxSTÍ
od hlavního námÕstí. Je to gotická trojlodní bazili-
SolniÌní námÕstí (Plac Solny) je menší námÕstí, které
ka z 14.–15. stol., jeden z nejvÕtších vratislavských
pāiléhá od jihozápadu k hlavnímu vratislavskému námÕ-
kostelĔ. V souÌasnosti slouží jako armádní kostel.
stí. Bylo postaveno jako doplòkové tržištÕ. Obklopují je
Kostelní vÕž, která byla postavena v letech 1450–
kouzelné mÕšĈanské domy a uprostāed stojí zajímavý obe-
1482 do výšky 130 m, byla nejvyšší ve Slezsku, v ro-
lisk ve tvaru jehlanu a fontána. Pod ještÕ mladými lipami mají
ce 1529 se však bÕhem vichāice zāítila. NeštÕstí si
své stánky vratislavské kvÕtináāky. Ale ve stāedovÕku se zde
nevyžádalo kromÕ zabité koÌky žádné další ško-
obchodovalo se solí – odtud pochází i název.
dy a obÕti, a proto se bohabojní obyvatelé mÕsta
UNIVERZITA
Budova univerzity, bývalé jezuitské akademie, vznikla v 18. stol. Je to nejvÕtší barokní stavba ve Vratislavi,
její prĔÌelí obrácené k Odāe je dlouhé 171 metrĔ. VÕž
univerzity, jíž se āíká Matematická nebo Astronomická,
protože kdysi zde byla astronomická observatoā, zdobí
Ìtyāi sochy – alegorie fakult: Práva, Teologie, Medicíny a
Filozofie. Na vÕži se nachází vyhlídková terasa.
PrávÕ tady se v 1. patāe nachází nejkrásnÕjší vratislavský
interiér – barokní Leopoldinská aula.
Plac Uniwersytecki 1,
www. muzeum.uni.wroc.pl
TUMSKÝ OSTROV
Tumský ostrov (Ostrów Tumski) je nejstarší Ìástí mÕsta.
Do 19. stol, kdy bylo zasypáno rameno Odry z východní
strany, to byl ostrov na Odāe. Už v 7. stol. se zde nacházelo opevnÕné slovanské hradištÕ.
Ze západní strany je Tumský ostrov propojen s dalším
ostrovem zvaným Pískový (Wyspa Piaskowa), a to pomocí ocelového nýtovaného Tumského mostu (Most
Tumski) s pískovcovými plastikami sv. Hedviky a sv. Jana
Kātitele na pāedmostí. Pāes oba ostrovy vedou malebné oderské promenády.
25
V místÕ bývalého hradištÕ stojí kostelík sv. Martina z 15.
PARKY A ZAHRADY
stol. (Ăw. Marcina) s pozĔstatky bývalé hradní kaple.
Velké vratislavské parky získaly názvy podle svÕtových
V souÌasnosti je Tumský ostrov církevním areálem
stran – Jižní, Západní, Východní (Poïudniowy, Zachodni,
s katedrálou sv. Jana Kātitele a kostelem sv. Kāíže (kate-
Wschodni).
dra Ăw. Jana Chrzciciela, koĂcióï Ăw. Krzyĝa).
Avšak nejvÕtším parkem, který leží v severovýchodní Ìásti mÕsta, je Szczytnický park (podle názvu mÕstské Ìásti
KATEDRÁLA NA TUMSKÉM OSTROVx
Szczytniki). Vznikl v 19. stol. v anglickém stylu s Ìetnými
Se stavbou katedrály bylo zapoÌato ve 13. stol.;
alejemi, loukami, studánkami a potoky. V souÌasnosti má
stavba vÕží byla ukonÌena v 16. stol. Stāechy vÕží
rozlohu pāes 100 ha. Roste zde kolem 60 druhĔ místních
byly nÕkolikrát zniÌeny požáry a válkami, ty sou-
a cizokrajných stromĔ.
Ìasné pocházejí z roku 1991 a jsou zhotoveny pod-
Na kraji parku v ulici Mickiewicza se nachází tzv.
le gotických vzorĔ z 15. stol. Katedrálu obklopu-
Japonská zahrada (Ogród Japoñski), založena v ro-
je vÕnec kaplí, nádherná gotická Mariánská kaple
ce 1913, s japonským rostlinstvem a zahradní archi-
(kaplica Mariacka) a barokní kaple sv. AlžbÕty (Ăw.
tekturou.
Elĝbiety) a Kurfiātská (Kaplica Elektorska) na východÕ. Na severní vÕži katedrály se ve výšce 60 met-
Místo:
rĔ nachází vyhlídková terasa, na kterou se dosta-
v jihozápadní Ìásti Szczytnického parku,
nete výtahem a ze které mĔžete obdivovat krásné
panoráma mÕsta.
tel. +48 71 328 66 11 až 12, +48 662 169 226.
Otevāeno od dubna do konce āíjna od 9 do 19 hod.
KOSTEL SV. K£ÍŽE
Pāes sto let starý Jižní park (Park Poïudniowy) je Ìastým
Kostel sv. Kāíže (koĂcióï Ăw. Krzyĝa) patāí k nejkrásnÕjším
cílem vratislavských obyvatel. Nachází se v mÕstské Ìásti
gotickým kostelĔm ve Slezsku. Jeho stavba byla zaháje-
Krzyki. Jeho krajinné pāednosti zdĔrazòují rozlehlé louky,
na koncem 13. stol. Pāed kostelem stojí socha sv. Jana
velký rybník s ostrovy, umÕlý kopec, velké skály a zajíma-
Nepomuckého z 18. stol. – na soklu je reliéf zobrazu-
vá stromoví.
jící výjevy ze života svÕtce.
KOSTEL NEJSVxTxJŠÍ PANNY MARIE NA
PIASKU
Tento kostel (koĂcióï NajĂwiÚtszej Marii Panny) leží na
ostrovÕ Piasek, který sousedí s Tumským ostrovem.
Má halovou konstrukci s obnovenou hvÕzdicovou
klenbou v hlavní lodi. Byl postaven na místÕ pĔvodní románské baziliky, z níž se zachoval románský tympanon z 12. stol. v jižní zdi. V oknech souÌasné apsidy mĔžete obdivovat novodobé vitráže pocházející
z roku 1966.
26
nedaleko Haly století,
Botanická zahrada (je zde i skleník)
Bystrzyca, Widawa a ¥lÚza a také mnoho potokĔ. Odra
V ul. Kanonia 12 na Tumském ostrovÕ, vstup také
má ve Vratislavi spoustu ramen a kanálĔ, které obtékají
ze Sienkiewiczovy ul. 23, tel. +48 71 322 59 57.
pomÕrnÕ velké ostrovy – Pískový, Sladový, MÕšĈanský
Zahrada je v provozu od dubna do āíjna od 8 do 18
a MÕšĈanský ostrĔvek (Wyspa Piaskowa, Sïodowa,
hod., skleník od 10 do 17 hod.
Mieszczañska a KÚpa Mieszczañska). Odra je splavná, ve
mÕstÕ jsou dva āíÌní pāístavy a také pāístav pro kajaky a
Zoologická zahrada
místa umožòující pāistavÕní plachetnic a motorových lodí.
V ul. Wróblewskiego 1,
Poblíž Univerzitního mostu (Most Uniwersytecki) v cen-
tel. +48 71 348 30 25, +48 71 348 30 26,
tru mÕsta se nachází nová marína – pāístav pro sportovní a
poblíž Haly století. V létÕ v provozu dennÕ
turistické lodÕ. V letní sezonÕ jezdí po āece výletní lodÕ.
od 9 do 18 hod., v zimÕ do 17 hod.
V samotném centru v okolí Národního muzea, v místÕ,
kde do Odry vtékají vody z mÕstského pāíkopu (fosa),
VYHLÍDKOVÉ VxŽE
v tzv. Zálivu gondol (Zatoka Gondol), najdete pāístav
Vratislav leží v rozlehlé Vratislavské rovinÕ (Równina
pro kajaky a loÏky – možnost vypĔjÌení.
Wrocïawska). Za pÕkného poÌasí je z vratislavských
vÕží vidÕt celé mÕsto, masiv hory ¥lÚĝa, vrchy Wzgórza
VÝLETNÍ LODx NA OD£E
Trzebnickie a dokonce Krkonoše.
V letní sezonÕ od kvÕtna do konce āíjna, pokud to dovoluje poÌasí, jezdí po Odāe nÕkolik výletních lodí, s ni-
KATEDRÁLA
miž mĔžete vyrazit na projížÏku mÕstem.
Vyhlídková terasa ve výšce 60 m je pāístupná výta-
Pāístav najdete u mostu Zwierzyniecki
hem. Otevāeno je kromÕ církevních svátkĔ v pondÕlí
v blízkosti zoo,
až sobotu od 10 do 18 hod.
tel. +48 71 328 36 18 a +48 502 411 078,
a také na nábāeží
KOSTEL SV. ALŽBxTY (STARÉ MxSTO)
Nabrzeĝe Dunikowskiego
Vstup po toÌitém schodišti – 300 stupòĔ.
(oderská promenáda nedaleko krytého tržištÕ Ha-
Otevāeno v pondÕlí až pátek od 9 do19 hod., v sobo-
la Targowa),
tu od 11 do 17 hod., v nedÕli od 13 do 17 hod.
tel. +48 71 372 76 17 nebo +48 605 221 220.
Na ostrovÕ Piasek najdete pāístav pro malé a moMATEMATICKÁ VxŽ VRATISLAVSKÉ
torové lodÕ.
UNIVERZITY
Budova Univerzity se nachází na námÕstí Plac
Uniwersytecki. Terasa je ve výšce 41 m. Otevāeno
dennÕ kromÕ stāedy a svátkĔ od 10.30 do 15.30 hod.
ODRA
Vratislav leží na āece Odāe, druhé nejdelší polské āece. Na
území mÕsta vtékají do Odry další Ìtyāi vÕtší āeky: Oïawa,
27
Kulturní a sportovní akce
ve Vratislavi
P£EHLÍDKA HERECKÝCH PÍSNÍ (bāezen)
MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL ERA
Tato pāehlídka (PrzeglÈd Piosenki Aktorskiej) je nejvÕtším
NOWE HORYZONTY (Ìervenec)
polským festivalem vÕnovaným písniÌkám, v nichž je
NÕkolik sváteÌních dnĔ pro milovníky kvalitního kina ve
dĔležitý básnický text, a hudebnímu divadlu.
Vratislavi.
’YKEND (duben)
MEZINÁRODNÍ HUDEBNÍ FESTIVAL
– Ìili víkend, Celostátní festival studentských písní.
WRATISLAVIA CANTANS (záāí)
ZaÌátky festivalu Wratislavia Cantans sahají do roku
VRATISLAVSKÝ JAZZOVÝ FESTIVAL
1966. Ve festivalovém repertoáru jsou oratoria, kan-
JAZZ NAD ODRk (kvÕten)
táty, madrigaly, moteta, mše a písnÕ z rĔzných hudeb-
Festival se koná každoroÌnÕ od roku 1964, je to sou-
ních epoch; prezentovány jsou velké vokální a instru-
tÕž interpretĔ moderního jazzu. ZúÌastòují se nejlepší
mentální formy náboženské hudby. Hlavním tématem
polští a zahraniÌní jazzoví interpreti, soutÕž doprovází
festivalu je „sacrum v hudbÕ“ projevující se v sakrální, ale
koncerty hvÕzd.
i svÕtské hudbÕ.
WROC’AW NON STOP (Ìerven)
MARATON VRATISLAV A MINIMARATON
Vratislav Nonstop znamená pāes 100 umÕleckých akcí: kon-
VRATISLAV (záāí)
certĔ, happeningĔ, divadelních pāedstavení, výtvarných a
Maratonský bÕh Vratislav (Maraton Wrocïaw) je velký
filmových akcí.
uliÌní bÕh na vzdálenost 42 km a 195 m s úÌastí závodníkĔ z mnoha státĔ. V roce 2007 se konal po šestad-
28
BRAVE FESTIVAL
vacáté. Závodníci bÕží vyznaÌenou trasou ulicemi mÕ-
– PROTI VYHNANSTVÍ Z KULTURY
sta za velkého potlesku publika. Start a cíl bÕhu jsou na
(Ìervenec)
vratislavském hlavním námÕstí (Rynek).
Na nÕkolika scénách prezentují umÕlci z nejvzdálenÕjších
Akci pro dospÕlé pāedchází:
krajĔ svÕta svoje tradiÌní písnÕ, hudbu, rituály a obāady,
Minimaraton – bÕh na vzdálenost 4219,5 m pro všech-
tradiÌní tance a pāedstavení.
ny starší 12 let a také DÕtské bÕhy na vzdálenost 500–
1000 m pro dÕti rĔzných vÕkových skupin (7–8 let,
umÕleckou kinematografii z celého svÕta. NejdĔležitÕjší
9–10 let, 11–12 let).
Ìástí festivalu je mezinárodní soutÕž, která je pokusem o
MEZINÁRODNÍ DIVADELNÍ FESTIVAL
pokud jde o hraný a dokumentární film a také videoklipy
DIALOG (āíjen)
a animované filmy. Festival doprovází množství dalších
Cílem festivalu je ukázat, že kulturní bohatství Evropy
akcí – koncerty, výstavy, workshopy, semináāe a také
je dílem lidí rĔzných národností, sociálních vrstev a kul-
diskusní panely vÕnované filmovému umÕní.
shrnutí všech nejnovÕjších tendencí ve filmovém umÕní,
turních okruhĔ, a proto je dÕdictvím celé evropské spoleÌnosti.
SETKÁNÍ S FOLKOVOU A NÁMO£NICKOU
Pāedstavení se konají v rozmanitých prostorách, nejen
PÍSNÍ SZANTY WE WROC’AWIU (prosinec)
divadelních – v autobusové vozovnÕ, v klášteru v LubiÈĝi,
Festival námoānických písní.
ve vÕzení ve Woïowu aj.
VELETRHY A VÝSTAVY
VRATISLAVSKÁ SETKÁNÍ DIVADEL
Vratislav je dĔležitým veletržním a výstavním centrem,
JEDNOHO HERCE WROSTJA (listopad)
zdejších výstav se zúÌastòují vystavovatelé z tuzemska i
WROSTJA je každoroÌní vratislavský divadelní svátek.
ze zahraniÌí. V dobÕ konání veletrhĔ pāijíždÕjí do mÕsta
V tuto listopadovou dobu pāijíždÕjí do Vratislavi významní
tisíce návštÕvníkĔ. Veletrhy a výstavy se konají ve vele-
herci polské scény – divadelní a estrádní hvÕzdy, ale i her-
tržním areálu starém pāes sto let na tzv. Velkém ostro-
ci neprofesionálové.
vÕ (Wielka Wyspa) s Halou století.
NejvýznamnÕjší z nich jsou:
MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL
– stavební veletrh,
OFENSIVA (prosinec)
– veletrh nemovitostí,
Mezinárodní filmový festival (MiÚdzynarodowy Festiwal
– zahradnické veletrhy,
Filmowy) Ofensiva je v souÌasnosti jedním z nejzajíma-
– veletrh kamene a kamenických strojĔ,
vÕjších filmových festivalĔ v Polsku, který prezentuje
– svatební veletrh.
29
MUZEA
Architektonické muzeum
Národní muzeum (Muzeum Narodowe),
(Muzeum Architektury),
pl. Powstañców Warszawy 5,
ul. Bernardyñska 5,
tel. +48 71 372 51 50,
tel. +48 71 344 82 78.
www.mnwr.art.pl
Poštovní a telekomunikaÌní
kamenosochaāství 12.–14. stol., polská
muzeum (Muzeum Poczty
a zahraniÌní grafika 15.–18. stol., souÌasné
i Telekomunikacji),
umÕní.
Raclawické panoráma
(Panorama Racïawicka),
ul. Purkyniego 11, tel. +48 71 344 16 61,
ul. Krasiñskiego 1, tel. +48 71 346 95 82.
DÕjiny Polské pošty, filatelie.
Arcidiecézní muzeum
(Muzeum Archidiecezjalne),
www.mnwr.art.pl
pl. Katedralny 16, tel. +48 71 327 11 78.
Monumentální malba (120 x 15 m) zobrazující bitvu
StāedovÕké sakrální umÕní, dÕjiny Slezska
polských povstalcĔ s Rusy v roce 1794.
a Vratislavi.
Vratislavské mÕstské muzeum
Geologické muzeum
– Muzeum mÕšĈanského umÕní
(Muzeum Geologiczne),
(Muzeum Miejskie Wrocïawia – Muzeum Sztuki
ul. Cybulskiego 30,
Mieszczañskiej)
tel. +48 71 375 92 06.
na radnici, Sukiennice 14/15,
Horniny a zkamenÕliny.
tel. +48 71 347 16 90,
Mineralogické muzeum
www.mmw.pl
(Muzeum Mineralogiczne),
Archeologické muzeum
ul. Kuěnicza 21/22, tel. +48 71 375 26 68.
(Muzeum Archeologiczne),
Drahokamy, minerály a meteority.
ul. Cieszyñskiego 9,
PāírodovÕdecké muzeum
tel. +48 71 347 16 96.
(Muzeum Przyrodnicze),
Exponáty z vykopávek – dÕjiny Slezska.
Zbrojnice Vojenského muzea
(Arsenaï Muzeum Militariów),
ul. Cieszyñskiego 9,
tel. +48 71 347 16 96.
Stāelné a chladné zbranÕ polské armády.
30
DÕjiny architektury Dolního Slezska.
Slezské umÕní do 19. stol., slezské
ul. Sienkiewicza 21, tel. +48 71 322 50 44.
Hmyz a ÌlovÕk, svÕt rostlin, kostry obratlovcĔ.
Starý židovský hābitov
(Stary Cmentarz ¿ydowski),
ul. ¥lÚĝna 37/39, tel. +48 71 791 59 04.
Muzeum funerálního umÕní.
Etnografické muzeum
Leopoldinská aula
(Muzeum Etnograficzne),
(Aula Leopoldyñska),
ul. Traugutta 111/112,
pl. Uniwersytecki 1 (budova Univerzity),
tel. +48 71 342 12 67.
tel. +48 71 375 22 45.
Lidové umÕní Dolního Slezska.
NejkrásnÕjší barokní interiér ve Vratislavi.
BWA „Awangarda”,
ul. Wita Stwosza 32,
tel. +48 71 790 25 82
– výstavy, vernisáže polských a zahraniÌních
umÕlcĔ, setkání s umÕlci.
BWA Design,
TURISTICKÉ INFORMACE
GALERIE
– užité umÕní, sklo, dāevo.
BWA Galerie skla a keramiky
(Galeria Szkïa i Ceramiki),
ul. KieïbaĂnicza 5,
tel. +48 71 372 34 58.
Klub Muzyki i Literatury,
pl. KoĂciuszki 9, tel. +48 71 344 43 30
TURISTICKÉ INFORMACE
ul. ¥widnicka 2–4, tel. +48 71 790 11 93
tostné výstavy.
Románský domek (Domek Romañski),
pl. Biskupa Nankiera 8,
tel. +48 71 344 78 40
– fotografické výstavy.
Galerie Na Odwachu,
TURISTICKÉ INFORMACE
– sbírka citer, fotografie staré Vratislavi, pāíleži-
Stare Jatki 19/24, tel. +48 71 344 38 78.
Galerie v mezipatāe
(Galeria na Antresoli),
ul. Kuěnicza 29a, tel. +48 71 372 35 71
– malba, grafika, fotografie.
Galerie Entropia,
ul. Rzeěnicza 4, tel. +48 71 344 46 34
– multimédia a metafyzika.
Galerie Pod Plafondem,
Rynek 58, tel. +48 71 344 40 01
– malba, sochy, grafika, ex libris, knižní prezentace.
TURISTICKÉ INFORMACE
Tkalcovská galerie Na Jatkach,
TURISTICKÉ INFORMACE
ul. ¥widnicka 48a, tel. +48 71 372 44 96
– malba.
Centrum turistických informací
(Centrum Informacji Turystycznej)
najdete na jižní stranÕ hlavního námÕstí (Rynek), nÕkolik desítek metrĔ od radnice.
MĔžete se zde vybavit informaÌními materiály, mapami a plánky. Centrum je otevāeno v letní sezonÕ dennÕ od 9 do 21 hod. a
v zimní sezonÕ od 9 do 20 hod.
Centrum turistických informací
The Meeting Point,
Rynek 14, 50-101 Wrocïaw,
tel. +48 71 344 31 11,
fax +48 71 344 29 62,
e-mail: [email protected],
www.itwroclaw.pl
Kulturní a turistické informace
Wrocïaw Info,
Sukiennice 12, 50-107 Wrocïaw,
tel. +48 71 342 01 85,
fax +48 71 342 28 98,
e-mail:
[email protected],
www.wroclaw-info.pl
KULTURNÍ INFORMACE
Kulturní a umÕlecké stāedisko
(OĂrodek Kultury i Sztuki),
Rynek-Ratusz 24, tel. +48 71 342 22 91.
Informace o kulturních akcích, koncertech,
divadelních a operních pāedstaveních.
Otevāeno po–pá od 10 do 18 hod.,
so od 9 do 17 hod.
www.dcik.pl
31
Dolnoslezské hrady a zámky
V Dolním Slezsku se dochovalo mnoho hradĔ, pevností a
Waïbrzych). ŽelezniÌní spojení do Valbāichu (stani-
zámkĔ. Každý z tÕchto objektĔ skrývá nÕjaké tajemství a
ce Waïbrzych Miasto) a autobusové spojení. Z centra
kolem každého se pohybuje mnoho lidí, kteāí se toto tajem-
mÕsta na hrad jezdí mÕstský autobus Ì. 8.
ství snaží objevit. Pāíkladem mĔže být hrad Bolków, o nÕmž
Zamek KsiÈĝ,
se tvrdilo, že právÕ zde byla schována proslulá Jantarová
ul. Piastów ¥l. 1, Waïbrzych,
komnata. Takových pāíbÕhĔ o zdejších hradech, jejichž dÕji-
tel. +48 74 664 38 78, +48 74 664 38 27,
ny jsou spojeny s dynastií PiastovcĔ, a tudíž se zaÌátky pol-
www.ksiaz.walbrzych.pl
ského státu, je bezpoÌet.
oást hradĔ byla zniÌena válkami, další poškodily vpády
HRAD CHOJNIK
mÕšĈanĔ, kteāí se z nich snažili vypudit loupeživé rytíāe,
Hrad Chojnik (nÕm. Kynast) v roce 1675 vyhoāel po zása-
kteāí tam bydleli, nÕkteré padly za obÕĈ bouāím a bles-
hu bleskem, od té doby je zāíceninou. Skalnatý kopec, na
kĔm. Jsou i takové, které pāestaly plnit svou funkci a Ìasem
nÕmž stojí, navštÕvuje množství turistĔ, které pāitahují
upadly v zapomnÕní. Na nÕkteré si jejich majitelé opÕt
malebné pozĔstatky hradu a krásné výhledy do širokého
vzpomnÕli – ty pak prožily svou renesanci.
okolí, jež poskytuje hradní vÕž. V severní baštÕ existuje
již od 19. stol. populární turistická ubytovna a malé muze-
HRAD A ZÁMEK KSIk¿
um. Na hradÕ se každoroÌnÕ poāádají rytíāské turnaje
NejvÕtší hrad ve Slezsku KsiÈĝ (Ìti Kšonž) byl postaven ve
O zlatý šíp Chojniku (O Zïoty Beït Chojnika).
13. stol. Leží v malebné krajinÕ mezi kopci Valbāišské vysoÌi-
32
ny (Pogórze Waïbrzyskie), která je souÌástí krajinného parku
Pāíjezd:
(KsiÈĝañski Park Krajobrazowy). Na objektu lze nalézt roz-
hrad leží na jižním okraji Jelení Góry, pāíjezd silnicí Ì.
manité architektonické slohy, byl totiž mnohokrát pāesta-
366 a dále po turistické znaÌce.
vován. NejkrásnÕjším sálem je tzv. MaxmiliánĔv z 18. stol.
Prohlídky:
Hrad obklopují pÕkné terasy, jejichž stavba byla zahájena
tel. turistických ubytoven PTTK na hradÕ:
v 17. stol. Na tzv. vodní terase prýští 27 fontán.
+48 75 755 35 35.
Pāíjezd:
HRAD GRODNO
silnice Ì. 35 (cca 70 km) jižnÕ od Vratislavi, na sever-
RenesanÌní hrad v mÕsteÌku Zagórze ¥lÈskie stojí na
ním okraji Valbāichu (neboli Valdenburku, polsky:
vrcholu 450 metrĔ vysokého kopce. Byl postaven svíd-
HRAD BOLKÓW
Byl postaven ve 12. stol. javorským knížetem Boleslavem
I., aby stāežil obchodní cestu do oech a Jelení Hory
(Jelenia Góra). PozdÕji byl rozšiāován svídnickými knížaty. Bolkov byl jedním z nejvÕtších hradĔ ve Slezsku.
Mladší renesanÌní Ìást hradu, která pochází z 16. stol.,
je zajímavá díky charakteristické bāitové vÕži. Na hradÕ
se pravidelnÕ konají rytíāská klání a závody v lukostāelbÕ.
Z hradní vÕže lze spatāit pozoruhodné panoráma okolí
se sousedním piastovským hradem ¥winy na severu.
Pāíjezd:
z Vratislavi po dálnici A4, dále sjezd na silnici Ì. 5
Prohlídky: tel. +48 076 741 32 97,
nickými knížaty ve 13. stol. V 15. stol. se v nÕm usídli-
www.zamek-bolkow.info.pl.
li loupeživí rytíāi. SouÌasný vzhled hradu je výsledkem
Muzeum Zamek Bolków,
pāestavby v 16. stol. Vjezdovou bránu zdobí dva sgrafi-
tel. +48 75 741 32 97.
toví lvi vztyÌení na zadních tlapách.
VODNÍ ZÁMEK VE WOJNOWICÍCH
Pāíjezd:
Leží v blízkosti Vratislavi, na kraji borového lesa, v parku se
silnice Ì. 35 z Vratislavi do Svídnice (¥widnica) a dále
starým stromovím. Na zámek vede z Vratislavi procházko-
po místní silnici do mÕsteÌka Jedlina Zdrój.
vá turistická trasa. Objekt je malý, fasádu má z režného cihel-
Prohlídky:
ného zdiva, je obklopen vodním pāíkopem. Vypadá jako fil-
Zagórze ¥lÈskie, +48 74 845 33 60.
mová scenerie v pohádce. Jeho vznik sahá do 16. stol., tehdy
patāil známému bohatému vratislavskému rodu. Byl posta-
HRAD GRODZIEC
ven jako letní rezidence, bez obranných vÕží a vysokých zdí.
Rozkládá se na Kaczawské vysoÌinÕ (Pogórze Kaczawskie)
V souÌasnosti je zde malý hotel a restaurace.
na stejnojmenném ÌediÌovém kopci. Je viditelný už zdaleka. Jeho poÌátky sahají do 12. stol., v 15. stol. byl pāe-
Pāíjezd:
stavÕn v gotickém stylu lehnickým knížetem Fridrichem.
po silnici Ì. 94 z Vratislavi, pak sjezd na lokální komu-
Byli z nÕj dobāe vidÕt blížící se nepāátelé, a to kvĔli skvÕ-
nikaci na Mrozów a MiÚkini.
lému rozhledu do širokého okolí.
Prohlídky:
Na zámku je hotel a restaurace, takže neexistují Ìa-
Pāíjezd:
sová omezení pro prohlídky.
z mÕsta Zïotoryja po silnici Ì. 363
Zespóï Zamkowo-Parkowy, Dom Pracy Twórczej
do Zagrodna a dále místní komunikací na hrad.
Wojnowice-Zamek, tel./fax: +48 71 317 07 26,
Prohlídky: tel. +48 076 877 44 52
www.zamekwojnowice.ig.pl
33
ZÁMEK VE MxSTx KAMIENIEC
ÚDOLÍ ZÁMK¶ A ZAHRAD
ZkBKOWICKI
V okolí Jelení Hory se dochoval jedineÌný kulturní kom-
Mohutný novogotický zámek z Ìervených cihel je vidi-
plex – blízko sebe se nachází āada zámkĔ se zajímavou
telný už z dálky. V první polovinÕ 19. stol. byl postaven
historií. V souÌasnosti se pracuje na založení kulturního
na pāíkaz nizozemské knÕžny Mariany Oranje-Nassau
parku v tomto regionu.
(v Polsku známá jako Marianna Orañska), která byla
SouÌasná základní škola v Mysïakowicích je bývalou
manželkou jednoho ze synĔ pruského krále. Autorem
rezidencí HohenzollernĔ. Poté co si Hohenzollernové
projektu byl významný berlínský architekt Karl Schinkel.
zvolili Mysïakowice jako letní rezidenci, zaÌaly osidlovat
Zámek charakterizují Ìtyāi vÕže vysoké 49 m a krásné
oblast i další šlechtické rody. Vznikly zámky v ’omnici,
arkádové nádvoāí.
WojanowÕ, WojanowÕ-BobrowÕ, Karpnikách, Bukowci,
StaniszowÕ. Aristokraté sem pāivádÕli významné archi-
Pāíjezd:
tekty – staÌí zmínit napā. Karla Friedricha Schinkela.
z Vratislavi po silnici Ì. 8, dále po silnici Ì. 382,
www.kamieniec-zabkowicki.iap.pl
Prohlídky:
O dÕjinách rezidencí v okolí Jelení Hory vypráví hi-
HRAD OLEŠNICKÝCH KNÍŽAT
storická expozice na zámku v ’omnici.
Stojí na místÕ knížecího hradištÕ, v 16. stol. byl pāestavÕn
Kontakt:
v renesanÌním stylu s prostorným arkádovým nádvoāím.
Païac ’omnica, ul. Karpnicka 3, ’omnica,
V souÌasnosti je zde mj. hotel.
tel. +48 75 713 04 60.
Pāíjezd: do ’omnice z Jelení Hory po silnici Ì. 367.
Pāíjezd:
z Vratislavi po silnici Ì. 8 (30 km).
HRAD CZOCHA
Vznikl ve 12. stol. V prĔbÕhu Ìasu byl v majetku PiastovcĔ,
oechĔ, SasĔ a NÕmcĔ. Leží na malebném skalním útesu na bāehu LeĂnianské pāehradní nádrže na āece Kwise
(Jezioro LeĂniañskie). S hradem je spojeno množství historek a legend.
Pāíjezd:
hrad leží v blízkosti mÕsteÌka LeĂna u LubanÕ, pāíjezd
z LubanÕ po silnici Ì. 393.
Prohlídky:
Zamek Czocha,
tel.: +48 75 721 15 53, +48 75 721 11 85,
www.zamekczocha.pl
34
Cisterciácké kláštery
a mariánská sanktuária
Cisterciácký āád vznikl ve Francii koncem 11. stol. v
Je zde pāes 300 místností, z nichž za pozornost stojí bo-
Cîteaux (latinsky Cistercium, v souÌasnosti Saint-
hatÕ zdobený barokní knížecí sál, jídelna opata, kniho-
Nicolas-les-Cîteaux) v Burgundsku. V dobách opa-
vna a letní refektáā.
ta Bernarda, pozdÕjšího svÕtce, se cisterciácké ideje
rozšíāily do celé katolické Evropy – tehdy vzniklo té-
Zespóï Païacowo-Klasztorny Cystersów
mÕā 350 klášterĔ.
LubiÈĝ u Woïowa
V Polsku se cisterciáci dostali na 40 míst. Dolnoslezská
Pāíjezd do LubiÈĝe z Vratislavi (cca 50 km) po silnici
cisterciácká trasa (DolnoĂlÈski Szlak Cysterski) vás pro-
Ì. 94 smÕr ¥roda ¥lÈska a Zielona Góra (z této trasy
vede po bývalých cisterciáckých opatstvích v LubiÈĝi,
je sjezd na LubiÈĝ oznaÌen – silnice Ì. 338),
Trzebnici, HenrykowÕ, Kamieñci ZÈbkowickém a
tel. +48 71 389 71 66.
KrzeszowÕ. Je souÌástí evropské turistické trasy, jejímž
Prohlídky:
cílem je vést turisty po stopách cisterciáckých klášterĔ.
dennÕ od 1. dubna do 30. záāí od 9 do 18 hod.,
Budete moci spatāit i cisterciácké objekty v Bardu,
od 1. āíjna do 31. bāezna od 10 do 15 hod.
BolkowÕ, Legnici a dalších místech Dolního Slezska.
CISTERCIÁCKÉ OPATSTVÍ V HENRYKOWx
CISTERCIÁCI V LUBIk¿I
Henryków je vesnice v katastru obce ZiÚbice v okrese
Ves LubiÈĝ leží zhruba 50 km na severozápad od
ZÈbkowice, zhruba 60 km jižnÕ od Vratislavi.
Vratislavi. PrávÕ zde se cisterciáci poprvé objevili v pol-
Klášterní kostel byl barokizován koncem 17. stol. a zac-
ských zemích – ve 13. stol. na pozvání slezského kníže-
hoval se v neporušeném stavu. Nádherné chórové la-
te Boleslava Vysokého.
vice (stally) henrykowského kostela, dílo neznámých au-
Za svĔj souÌasný vzhled vdÕÌí opatství pāestavbám,
torĔ, vznikaly v prĔbÕhu 150 let a pāedstavují ukázku mi-
které probÕhly v 17. a 18. stol. Leží na nevelkém návrší
strovského umÕní.
u Odry a jeho mohutná silueta je viditelná už ze znaÌné
V kapli sv. Magdalény se nachází mauzoleum ziÚbických
vzdálenosti. Patāí k nejvÕtším klášterním souborĔm v té-
PiastovcĔ; gotické náhrobky ziembického knížete Bolka I.
to Ìásti Evropy. Tehdy byl postaven i nový monumentál-
(zemāel 1341) a jeho manželky Jutty (zemāela 1342) patāí
ní klášter na pĔdorysu 118 x 223 m.
k nejstarším dvojitym náhrobkĔm v Polsku.
35
V letech 1268–1273 psal zdejší opat Petr klášterní kro-
CISTERCIÁCKÝ KLÁŠTER V KAMIE”CI
niku zvanou Liber Fundations Claustri Sanctae Maria
ZkBKOWICKÉM
Virginis in Heinrichow. PrávÕ v ní byla napsána první pol-
Kamieniec ZÈbkowicki je velká vesnice v okrese
ská vÕta, která zní: „Day ut ia pobrusza a ti poziwai“ (Dej,
ZÈbkowice ležící zhruba 70 km jižnÕ od Vratislavi.
já pomelu a ty odpoÌiò.) Mnich zapsal slova, která prý
Bývalý cisterciácký klášter v Kamieñci je v souÌasnosti far-
āekl své ženÕ jistý sedlák z klášterního služebnictva.
ním kostelem NejsvÕtÕjší Panny Marie a Jakuba Staršího.
Henrykowská kniha se nyní nachází v knihovnÕ
Kolem roku 1700 byl pāestavÕn v barokním slohu.
Arcidiecézního muzea ve Vratislavi.
Pāíjezd:
Pāíjezd:
z Vratislavi po silnici Ì. 8 a dále po silnici Ì. 382.
z Vratislavi po silnici Ì. 395.
Prohlídky:
Prohlídky:
KoĂcióï pw. NMP (bývalý klášter) a Kamieniecka
Klasztor Pocysterski, pl. Cystersów 1,
Izba PamiÈtek, tel. +48 74 817 44 04
tel. +48 74 810 51 35,
(Gminne Centrum Informacji).
kvÕten, Ìerven a záāí – v sobotu ve 12 a 14 hod.;
Letní sezona:
v nedÕli v 11, 14 a 16 hod. Ostatní dny skupinové
út–ne od 9 do 17 hod., v pondÕlí po tel. domluvÕ.
prohlídky po pāedchozím nahlášení. oervenec a sr-
Zimní sezona
pen – dennÕ v 11, 14 a 16 hod., pro skupiny možno
– po telefonické domluvÕ.
i jindy. KvĔli klauzuāe jsou prohlídky možné pouze
s místním prĔvodcem.
SANKTUÁRIUM BARDSKÉ MATKY BOŽÍ
Už celá staletí proudí do cisterciáckého kostela
Navštívení NejsvÕtÕjší Panny Marie v Bardu celé
davy poutníkĔ. Bardo je malým mÕsteÌkem ležícím
v Kladsku (Ziemia Kïodzka). Ve zdejším kostele najdete zázraÌnou sošku Bardské Matky Boží, která
pochází pravdÕpodobnÕ z 12. stol. a je nejstarší románskou sochou ve Slezsku. MÕāí pouhých 43 cm,
je provedena z lipového dāeva a je polychromována. VidÕt ji mĔžete v hlavním oltáāi v prosklené vitrínÕ.
Pāíjezd:
z Vratislavi a Kladska po silnici Ì. 8.
Prohlídky:
Sanktuarium Matki Boskiej Bardzkiej,
tel. +48 74 817 14 21, od 8 do 18 hod., bÕhem
bohoslužby zákaz prohlídek.
36
CISTERCIÁCKÉ OPATSTVÍ V KRZESZOWx
Krzeszów leží ve stāední Ìásti Krkonošsko-jesenické horské soustavy, v Kamenohorské kotlinÕ (Kotlina
Kamiennogórska). Vesnice je velmi malebná, je obklopena horami a poli. Již z dálky lze spatāit kopule krzeszowského klášterního kostela. Krzeszowský areál cisterciáckého opatství patāí k perlám evropské barokní
architektury.
Klášterní kostel, s jehož stavbou se zaÌalo v roce 1728,
pāedstavuje ukázku vrcholného baroka.
Druhý kostel, sv. Josefa, je výzdoben cennými malíāskými díly významného malíāe cisterciáckého āádu
Michaela Willmanna, který na postranních stÕnách kostela namaloval cyklus 50 fresek s vyobrazeními výjevĔ
ze života sv. Josefa a sv. Rodiny. Fresky zobrazují „smutky“ a „radosti“ sv. Josefa.
Pāíjezd:
Krzeszów leží v okrese Kamienná Góra, 6 km jižnÕ
od trasy Waïbrzych – Kamienná Góra – Jelenia Góra
na prohlášena za svatou, je její hrobka v trzebnickém
(silnice Ì. 367), autobusové spojení z Kamenné Gory.
klášterním kostele významným cílem mnoha poutníkĔ
Prohlídky:
ze Slezska, oech, NÕmecka a Polska.
Sanktuárium v KrzeszowÕ,
Románský kostel byl mnohokrát pāestavován, v 18. stol.
Zespóï Klasztorny w Krzeszowie, Centrum Obsïugi
se doÌkal pāestavby barokní. Tehdy zde byli zamÕstnáni
Pielgrzyma, tel. +48 75 742 32 79, otevāeno od 8
nejvýznamnÕjší sochaāi a malíāi ve Slezsku.
do 17 hod., v zimní sezonÕ od 9 do 15 hod.
Sanktuarium Ăw. Jadwigi,
ŽENSKÉ CISTERCIÁCKÉ OPATSTVÍ
Trzebnica, ul. Jana Pawïa II, nahlášení poutníkĔ na
V TRZEBNICI
tel. +48 71 312 11 18.
Trzebnica leží ve vzdálenosti 25 km severnÕ od Vratislavi,
Pāíjezd
v údolí mezi malebnými kopci Trzebnické vysoÌiny
z Vratislavy do Trzebnice (25 km) po silnici Ì. 5, smÕr
(Wzgórza Trzebnickie), nÕkteré kopce jsou porostlé
Poznaò. Autobusové a mikrobusové spojení (zastávky
bukovým lesem.
u vlakového nádraží PKP Wrocïaw-Nadodrze).
V roce 1202 slezský kníže Jindāich Bradatý založil první
Prohlídky:
ženský klášter ve Slezsku. UÌinil tak na prosbu své
bazilika: po–so 8 až 18 hod., bÕhem bohoslužby
manželky knÕžny Hedviky pocházející z Bavorska, po-
zákaz prohlídek, nedÕle od 14 do 17.30 hod.,
zdÕjší svÕtice. Od roku 1267, kdy byla slezská knÕž-
tel. +48 71 388 78 44 (knÕží salvatoriané).
37
MARIÁNSKÉ SANKTUÁRIUM
Ì. 392, autobusové spojení z Kladska.
VE VAMBE£ICÍCH
Pāístup k sanktuáriu od vodopádu Wilczki po Ìervené
Vambeāice (Wambierzyce) jsou malá vesnice se zástav-
turistické znaÌce.
bou pāipomínající mÕsteÌko ležící na úpatí Stolových hor
Informace:
(Góry Stoïowe). Od stāedovÕkých dob jsou významným
Kanceláā PTTK, MiÚdzygórze, ul. Sanatoryjna 1,
poutním místem. V presbytáāi se v oltáāi nachází zdejší
tel. +48 74 813 51 95.
nejvÕtší svátost – malá, pouze 28centimetrová soška
Prohlídky:
Vambeāické Matky Boží zvaná Vambeāická Matka rod-
Sanktuarium Matki Boĝej Przyczyny Naszej RadoĂci
in. Figurka pochází z pāelomu 12. a 13. stol.
na Górze Iglicznej,
V 18. stol. byly Vambeāice pāestavÕny tehdejšími majiteli
Góra Igliczna u MiÚdzygórze,
podle vzoru Jeruzaléma. Okolní kopce nesou biblické náz-
tel. +48 74 813 51 75, tel. +48 74 813 50 75,
vy – Sion, Golgota, Tábor. Proto se pro Vambeāice ujal název
www.mariasniezna.pl
Slezský Jeruzalém. Ve Vambeāicích mĔžete vidÕt i pohyblivý
betlém. Vambeāice leží v Kladsku na úpatí Stolových hor.
Pāíjezd
z mÕsta Kladska po silnici Ì. 386 (20 km) a z Polanice
po silnici Ì. 388, hraniÌní pāechod s oR – Náchod.
Prohlídky:
Sanktuarium Matki Boĝej Wambierzyckiej Królowej
Rodzin w Wambierzycach
Wambierzyce, Plac N.M.P. 11,
tel.; +48 74 871 91 95,
www.sanktuarium.wambierzyce.pl
SANKTUÁRIUM PANNY MARIE SNxŽNÉ
Sanktuárium Panny Marie SnÕžné se nalézá v okolí
Mezihoāí (MiÚdzygórze) v polské Ìásti masivu Králického
SnÕžníku pod vrcholem kopce Igliczna (847 m n. m.).
Jde o jedno z nejvíce navštÕvovaných mariánských sanktuárií v Dolním Slezsku. ZázraÌná soška Madony z lipového dāeva, vysoká asi 30 cm, je umístÕna v novobarokním hlavním oltáāi kostela.
Pāíjezd
do MiÚdzygórze v masivu Králického SnÕžníku po silnici Ì. 33 z mÕsta Kladska a dále z Bystrzyce po silnici
38
Dolnoslezská podzemí
a fortifikace
JeskynÕ, bývalé doly, štoly – v Dolním Slezsku se nachází
tel. +48 74 664 38 78, +48 664 38 50,
spousta takových míst. oást z nich byla zpāístupnÕna,
www.ksiaz.walbrzych.pl
jsou v nich instalována svÕtla a mĔžete je prohlížet
s prĔvodcem, další vyžadují použití baterky a máte v nich
RIESE NEBOLI OBR
dojem, že to mĔže být poslední prohlídka ve vašem ži-
– TAJEMNÉ PODZEMNÍ MxSTO
votÕ. Je to zaslíbená zemÕ objevitelĔ, protože o mnoha
G’USZYCA – KOMPLEX OSÓWKA
místech stále ještÕ víme málo. Napāíklad o bývalých hit-
Štoly v okolí Osówky a Gïuszyce v Sovích horách za-
lerovských podzemních chodbách v Sovích horách, pāe-
Ìaly vznikat v roce 1943. Tento systém obrovských po-
stože jsou ÌásteÌnÕ zpāístupnÕné.
dzemních hal a chodeb mÕl být pravdÕpodobnÕ podzemní továrnou tajných Hitlerových zbraní. K jejich
PODZEMNÍ CHODBY POD HRADEM KSIk¿
provádÕní byli urÌeni vÕzòové koncentraÌního tábora
TuristĔm je zpāístupnÕn 80metrový úsek chodeb, který
Gross Rosen. 1700 metrĔ podzemních chodeb a hal
museli vyhloubit vÕzòové koncentraÌního tábora Gross
je v souÌasnosti zpāístupnÕno k prohlídkám, nadzem-
Rosen u Stāehomi (Strzegom). Chodby mají dvÕ patra
ní Ìást objektĔ tvoāí betonové místnosti, jejichž úÌel
nebo pāesnÕji āeÌeno o existenci dvou pater víme, pro-
není zatím znám.
tože jich mĔže být i víc… Beton, kterým jsou chodby vy-
Na úboÌí hor v okolí nedaleké Walimi vznikl koncem vál-
ztuženy, má tloušĈku kolem pĔl metru.
ky obrovský komplex podzemních chodeb známý jako
Riese (Obr). Jejich vojensko-strategická funkce je jasná
Místo:
– mÕly zde být zāízeny podzemní továrny a výzkumné
cca 70 km jižnÕ od Vratislavi na severním okraji Val-
laboratoāe a také stanovištÕ velitelství wehrmachtu. V
bāichu (Waïbrzych). Pāíjezd z Vratislavi po silnici Ì. 35.
komplexu Rzeczka se nalézají tāi záhadné štoly, které
Vlakové spojení do Valbāichu (stanice Waïbrzych Mia-
leží ve vzdálenosti nÕkolika desítek metrĔ od sebe a ve-
sto) a autobusové spojení. Z centra mÕsta jezdí na
dou do podzemního centra. NÕkteré komory jsou 110
hrad mÕstský autobus Ì. 8.
m dlouhé a 12 metrĔ vysoké. V podzemí se konají vý-
Prohlídky:
stavy týkající se Hitlerových hlavních stanĔ, podzemního
Zamek KsiÈĝ, ul. Piastów ¥l. 1, Waïbrzych,
zbrojního prĔmyslu tāetí āíše apod.
39
WALIMSKÉ ŠTOLY
Do skal vyhloubené podzemní štoly a haly hitlerovské
zbrojovky.
Pāíjezd
z Waïbrzychu po silnici Ì. 381 a dále 383 smÕrem na
Dzierĝoniów,
ul. 3 Maja 26, tel. +48 74 845 73 00, otevāeno
dennÕ od 10 do 16 hod., so–ne do 17 hod., v letní
sezonÕ do 20 hod., www.sztolnie.pl
Walimské štoly se nalézají ve valbāišském okrese
v Sovích horách na okraji Walimi, na trase Walim–
Nowa Ruda, z Waïbrzychu 18 km, z Nowé Rudy 16
km pāes Sokolec.
Muzeum Sztolni Walimskich,
ul. 3 Maja 26, Walim, tel./fax +48 74 845 73 00,
www.sztolnie.pl
Prohlídky
pouze s prĔvodcem, prĔmÕrnÕ každých 30 minut.
Délka trasy 750 m, Ìas pobytu pod zemí – 1 hodina.
Teplota v podzemí cca 8 stupòĔ. Podzemí je pāístupMísto:
né pro tÕlesnÕ postižené.
Komplex Osówka se nalézá v katastru mÕsta Gïuszyca ve valbāišském okrese na trase Waïbrzych–Nowa
DOLY NA oERNÉ UHLÍ V NOWÉ RUDx
Ruda–Kïodzko (silnice Ì. 381).
oást trasy zdoláte pĔvodním hornickým vláÌkem.
Gïuszyca, ul. Grunwaldzka 20,
Trasa délky cca 700 metrĔ vede podzemními dĔl-
tel./fax +48 74 845 62 20,
ními díly, mĔžete spatāit hornickou techniku a jiné
www.osowka.pl
vybavení, které se dodnes používá v dolech na Ìer-
Pro skupiny – akce hledání pokladĔ v podzemních
né uhlí.
chodbách spojená s projížÏkou lodí a setkáním se
40
strážcem podzemí.
Prohlídky:
Pāíjezd:
Podzemní turistická trasa.
silnice Ì. 381 z Waïbrzychu (20 km) nebo Kïodzka (40
Pāíjezd:
km), ul. Grunwaldzka 20, tel. +48 74 845 62 20,
v blízkosti silnice Ì. 381 z Waïbrzychu do Kïodzka,
www.osowka.pl
prohlídka 700 m chodeb – vjezd vláÌkem. NávštÕvy
Otevírací hodiny:
v ochranných pāilbách a s hornickými lampami,
duben–záāí dennÕ od 10 do 18 hod., āíjen–bāezen
ul. Obozowa 4, tel. +48 74 872 79 11,
dennÕ od 10 do 16 hod.
www.kopalnia.pnet.pl
ZLATÉ DOLY V RYCHLEBÁCH
ŠTOLA V KOWARECH
První zmínky o tÕžbÕ zlata v Rychlebách (Zïoty Stok)
Štola v Kowarech u Jelení Hory (Jelenia Góra), v níž
v Rychlebských horách (Góry Zïote) pocházejí ze 13.
se tÕžil uran, je nyní v soukromém vlastnictví. Byla zde
stol. Od roku 1510 zdejší mincovna razila zlaté dukáty.
vytvoāena turistická trasa, v létÕ velmi oblíbená, a také
Zlaté ložisko se vyÌerpalo v 19. stol., ale ještÕ v ro-
podzemní radonové inhalatorium, objekt biologické ob-
ce 1962 zde bylo vytÕženo posledních 30 kg zlata.
novy, hotel a restaurace. Založení tohoto turistického
Už nÕkolik let funguje v bývalých dolech Podzemní
areálu uvedlo do pohybu ospalé mÕsteÌko, které teÏ
muzeum zlatého hornictví a hutnictví. NávštÕvníkĔm
právÕ v cestovním ruchu vidí svou šanci na rozvoj.
jsou zpāístupnÕny dvÕ štoly – oerná a Gertruda.
Uran se tÕžil v Kowarech a dalších okolních mÕstech a
V první vede trasa ruÌnÕ vyhloubenými podzem-
vsích pro potāeby SovÕtského svazu. Po ukonÌení dĔl-
ními chodbami pocházejícími ze 16. stol., je zde i
ní Ìinnosti zbyla v Kowarech štola, která byla využívá-
podzemní vodopád o výšce zhruba 8 metrĔ. Ve što-
na jako inhalaÌní komora. I dnes je tady radonová ko-
le Gertruda mĔžete vidÕt historické hornické náāadí
mora, vedle stojí hotel s restaurací a štola je zpāístupnÕ-
a techniku, kelímky na tavení zlata, sbírku hornin a mi-
na pro veāejnost.
nerálĔ a unikátní sbírku geologických map z nichž se
dozvíte, jak se tÕžilo zlato na tÕžebních polích neso-
Pāíjezd:
ucích krásné názvy typu Zlatý osel, Bohatá útÕcha
z Jelení Hory nebo Kamenné Hory po silnici Ì. 367.
Ìi Nanebevzetí.
Podziemna Trasa Turystyczna – „Sztolnie Kowary“
Chodby nejstarší Knížecí štoly pocházejí ze 14. stol. a
jsou pāes 500 m dlouhé.
Informace a rezervace: pokladna
tel. +48 75 752 84 56.
Místo:
Rychleby neboli Zïoty Stok, leží na úpatí
Rychlebských hor. Dostat se sem mĔžete po silnici Ì.
46 z Kladska nebo Nysy
Voda „Potenciaïka“
z KowarĔ
a po silnici Ì. 282 ze ZÈbkowic ¥lÈských,
a dále po silnici Ì. 390 z Kamieñce ZÈbkowického
Jde o radioaktivní vodu vytékající
nebo LÈdeku Zdroje.
z mikroštÕrbin ve štolách bývalých
Prohlídka
uranových dolĔ v Kowarech, tvoāí
štoly oerná a Gertruda s prĔvodcem, prohlídka
doplnÕk kúry v jediném podzemním
každé štoly trvá zhruba 40 minut.
inhalatoriu v Polsku. Radonová voda
V muzeu se poāádají ukázky rýžování zlata a ražby
mincí.
Pāihlášky:
Usïugi Turystyczne „Aurum“, Zïoty Stok, ul. Zïota 7,
tel. +48 74 817 55 08,
www.kopalniazlota.pl
zpĔsobuje nárĔst hladiny pohlavních
hormonĔ a zlepšuje vitalitu. KvĔli dobÕ
rozpadu radonu, která je pouhé Ìtyāi dny,
by se tato voda mÕla pít pāed uplynutím
24 hodin od vyteÌení ze zdroje.
41
ŠTOLY V KLETNU
na na pāíkaz pruského krále Fridricha II. jakožto hraniÌní
Závod Kowarské uranové doly, který zde fungoval pod
pevnost. Tvoāí ji komplex šesti fortifikací. Z nich nad oko-
krycím jménem R-1, provádÕl po 2. svÕtové válce tÕžbu
lím vévodí tzv. donjon, ležící ve výšce 685 m n. m., který
v mnoha místech pohraniÌních hor, mj. v letech 1948–
je nejvÕtší obrannou stavbou Evropy. Pevnost nikdy ne-
1953 v Kletnu. Podle výpoÌtĔ se odsud vytÕžilo cca 20
byla dobytá, jistou dobu sloužila jako vÕzení, bÕhem 2.
tun uranové rudy.
svÕtové války se v Ìásti nacházel zajatecký tábor pro pol-
Úsekem, jenž byl v roce 2002 zpāístupnÕn turistĔm, je
ské dĔstojníky.
štola Ì. 18.
Pāíjezd:
42
Pāíjezd
z Vratislavi po silnici Ì. 8 do ZÈbkowic ¥lÈských, a dále
do Kletna, ležícího nedaleko mÕsta Stronie ¥lÈskie
po silnici Ì. 385 smÕrem na Novou Rudu.
v Kladské kotlinÕ, po silnici Ì. 33 z Kladska a dále po
Forteczny Park Kulturowy, Fort Donjon,
silnici Ì. 392 pāes mÕsto LÈdek Zdrój nebo Bystrzy-
tel. +48 74 818 00 99,
ca Kïodzka.
pāístup k pevnosti:
Prohlídky:
z parkovištÕ u silnice Ì. 385 (ul. Górne Miasto)
Podzemní turistická trasa ve starých uranových do-
ul. KrÚta, www.forty.pl
lech v Kletnu,
V provozu:
Informace a rezervace – mobil +48 601 889 243
listopad–únor od 10 do 16 hod. (bez prĔvodce),
od 9 do 17 hod.
únor–āíjen od 9 do 18 hod.
PEVNOST SILBERBERG
KLADSKÁ PEVNOST
Pevnost Silberberg, nyní Srebrna Góra, je jedním z nej-
Kladská pevnost je obrovská pevnost z 18. stol. Obsahuje
lépe dochovaných a nejvÕtších objektĔ vojenské archi-
bastiony a kasemata, opevnÕní a suché pāíkopy, nachází
tektury na území Polska. Pevnost leží v sedle mezi Sovími
se zde rozlehlý systém podzemních skladĔ a evakuaÌních
a Bardskými horami (PrzeïÚcz Srebrna). Byla postave-
cest. Ve své historii byla jedenáctkrát obléhána. V 70.
letech 19. stol. byla pāemÕnÕna na vÕzení a kasárna.
BÕhem poslední války se zde nacházel zajatecký tábor.
oást místností je zpāístupnÕna pro veāejnost.
Pāíjezd:
z Vratislavi po silnici Ì. 8. Pevnost je viditelná z dálky, nachází se v centru kladského historického jádra
mÕsta.
Twierdza Kïodzka, ul. Grodzisko 1, 57–300 Kïodzko,
tel. +48 74 867 34 68,
www.dawneklodzko.pl
V období od 1. 4. do 31. 10 otevāeno dennÕ od 9 do
18 hod., od 1. 11. do 31. 3. od 9 do 16 hod.
PODZEMNÍ TURISTICKÁ TRASA TISÍCILETÍ
POLSKÉHO STÁTU V KLADSKU
Ve sklepích pod kladskými mÕšĈanskými domy dozrávalo kdysi pivo z místních pivovarĔ. Sklepy vznikaly od 13. do 17. stol. TuristĔm je zpāístupnÕn 600metrový zabezpeÌený úsek chodeb.
Prohlídky:
ul. Zawiszy Czarnego (vchod),
tel. +48 74 867 30 48.
PR¶MYSLOVÉ A TECHNICKÉ MUZEUM
VE VALB£ICHU
Najdete v areálu bývalých Ìernouhelných dolĔ Julie, založených v 18. stol. a pozdÕji modernizovaných. oást dolĔ, napā. horní tÕžní poval, pochází ještÕ z 19. stol. Hlavní
Ìást muzea tvoāí ocelové vÕže jámy Julie a Sobótka, vzniklé na pāelomu 19. a 20. stol.
Prohlídky:
Oddziaï Muzeum Przemysïu i Techniki,
Waïbrzych, ul. Wysockiego 28,
tel. +48 74 664 60 33, +48 664 60 34.
43
Dolnoslezské láznÕ
VÕtšina lázní se nachází v zeleném regionu Dolního
Divadlo pod plechem. Konají se zde divadelní pāedstave-
Slezska Ìili v Kladsku (Ziemia Kïodzka). Jsou to LáznÕ
ní a také koncerty v rámci proslulých Moniuszkových fes-
Chudoba (Kudowa Zdrój), Dušníky (Duszniki Zdrój),
tivalĔ, jejichž tradice byla zahájena v 60. letech 20. stol. Je
Starý Bor (Polanica Zdrój), Landek (LÈdek Zdrój).
zde i místo, kde se mĔžete napít minerální vody.
V Jizerských horách najdete další láznÕ ¥wieradów Zdrój
V lázních se provozuje pāírodní léÌba, nacházejí se zde
a Czerniawa Zdrój a v katastru mÕsta Jelení Hora leží láz-
nemocnice, rekreaÌní stāediska. V KudowÕ je i nÕkolik
nÕ s termálními vodami Cieplice Zdrój Ìili Teplice. Na
hotelĔ a penzionĔ.
úpatí Krkonoš byl v Kowarech založen komplex sanato-
Zdejší kyselky obsahují biologicky aktivní železo.
rií léÌících plicní nemoci a v bývalých uranových dolech
V KudowÕ Zdróji se léÌí mj. kardiologické nemoci,
je v provozu radonové inhalatorium. Nejmenšími z pol-
chudokrevnost, nemoci pohybového ústrojí, obezita.
ských lázní jsou láznÕ v Przerzeczynie Zdróji (pāed 2.
KromÕ léÌivých úÌinkĔ vody na pacienty pāíznivÕ pĔso-
svÕtovou válkou Bad Dirsdorf).
bí i zdejší klima.
Dolnoslezské láznÕ jsou rovnÕž oblíbenou turistickou destinací, která láká návštÕvníky klimatem a kraji-
LINFORMACE
nou a také množstvím historických památek a turistic-
Zespóï Uzdrowisk Kïodzkich S.A.,
kých tras.
tel. +48 74 868 04 00,
www.zuk-sa.pl
Pāíjezd
www.kudowa.pl
k lázním v Kladsku: z Vratislavi po silnici Ì. 8,
z oeské republiky po silnici Ì. E67 (8) z Náchoda
a Ì. 33 z Dolní Lipky.
DUSZNIKI ZDRÓJ – DUŠNÍKY
LáznÕ leží v malebném údolí āeky Bystrzyca Dusznicka
ve výšce 550–600 m n. m., obklopeny jsou horskými
44
KUDOWA ZDRÓJ – LÁZNx CHUDOBA
svahy porostlými lesy. V roce 1826 v Dušníkách pobýval
LáznÕ Chudoba, dnešní Kudowa Zdrój, ležící na úpa-
na léÌení mladý Fryderyk Chopin spolu s matkou a sest-
tí Stolových hor, jsou jedním z nejvÕtších a nejstarších
rami. Klavírista zahrál dva koncerty na dobroÌinné úÌely.
lázeòských mÕst na území pohraniÌních hor.
KaždoroÌnÕ se v Lázeòském divadle (Teatr Zdrojowy),
V lázeòském parku, v nÕmž se nalézá vÕtšina léÌi-
v nÕmž kdysi Chopin koncertoval, koná Mezinárodní
vých pramenĔ, byla vybudována krytá kolonáda zvaná
chopinovský festival – akce se svÕtovým ohlasem.
Do DušníkĔ pāijíždÕjí hlavnÕ pacienti se žaludeÌní-
LkDEK ZDRÓJ – LANDEK
mi potížemi, s nemocemi dýchacích cest a s nemoce-
LÈdek Zdrój jsou nejstarší láznÕ v Krkonošsko-jesenické
mi srdce. Pro lázeòské hosty je k dispozici pāírodní léÌ-
oblasti ležící na úpatí Rychlebských hor (Góry Zïote). Jako
ba, lázeòská poliklinika, centrum osteoporózy a mamo-
láznÕ bylo toto místo známo už ve 13. stol. V lázeòské
grafie, sanatoria a místo pro pití minerální vody s kolo-
Ìásti mÕsta si všimnÕte budovy stāediska pāírodní léÌby
nádou.
VojtÕch, jemuž byly vzorem pro stavbu turecké láznÕ.
PrávÕ tady se pod krásnou kopulí nalézá pramen VojtÕch
LINFORMACE
s kulatým bazénem o prĔmÕru 7,5 m s vodou o teplotÕ
Zespóï Uzdrowisk Kïodzkich S.A.,
zhruba 28 ºC. Bazén je urÌen k radonovým koupelím,
ul. Zielona 23, tel. +48 74 866 78 00,
zdejší vody obsahují totiž právÕ tento prvek!
www.zuk-sa.pl
Ve mÕstÕ najdete lázeòské budovy, místo pro pití mine-
www. duszniki.pl
rální vody, stāediska pāírodní léÌby, léÌebné bazény.
Teplota landeckých vod se pohybuje v rozmezí od 22 do
POLANICA ZDRÓJ – STARÝ BOR
44 ºC, nejteplejší voda pochází z pramene Zdislav. LéÌí
LáznÕ leží v údolí āeky Bystāice (Bystrzyca) v severní Ìás-
se zde revmatické nemoci, nemoci pohybového ustro-
ti Kladské kotliny, na úpatí Bystāických a Stolových hor
jí, kožní nemoci, nemoci krevního obÕhu a endokrino-
pokrytých lesem.
logické nemoci.
Místní vody jsou využívány k výrobÕ velmi známé a populární minerální vody Staropolanka, Staropolanka 2000,
LINFORMACE
Staropolanka Zdrój a léÌivé vody Wielka Pieniawa. Velmi
Uzdrowisko LÈdek – Dïugopole S.A.,
známá je zdejší nemocnice plastické chirurgie a také stāedis-
ul. WolnoĂci 4, tel. +48 74 811 54 74,
ko bezoperaÌní léÌby ledvinových a žluÌových kamenĔ.
www.uzdrowisko-ladek.pl
V lázeòském parku se nalézá stará lázeòská budova,
www.ladek.pl
koncertní a procházková kolonáda, místo pro pití minerální vody a Lázeòské divadlo. Chloubou Polanice je
také krásné korzo u āeky Dušnické Bystāice (Bystrzyca
Dusznicka).
LéÌivou vodou z pramene Wielka Pieniawa a Pieniawa
Józefa je kyselka s obsahem hydrogenuhliÌitanu vápenatého, která léÌí napā. srdeÌní nemoci, nemoci pohybového ustrojí a nemoci žaludku.
LINFORMACE
Zespóï Uzdrowisk Kïodzkich, ul. Zdrojowa 39,
tel. +48 74 868 03 70,
www.zuk-sa.pl
www. polanica.pl
45
D’UGOPOLE ZDRÓJ – BAD LANGENAU
Tyto malé láznÕ leží v Kladské kotlinÕ na úpatí Bystāických
hor v údolí āeky Kladské Nisy (Nysa Kïodzka), u železnice a pozemní komunikace z Vratislavi do Prahy. oistý
horský vzduch Dïugopole má obzvláštÕ blahodárný vliv
na léÌbu alergických nemocí.
Ve vesnici naleznete lázeòské nemocnice, místo pro
pití minerální vody a stāedisko pāírodní léÌby, v nÕmž se
používají v EvropÕ vzácné pāírodní uhliÌité koupele.
LéÌebnou vodou z pramenĔ Emilie, Kazimír a Renata
jsou radonové kyselky bohatÕ sycené oxidem uhliÌitým.
Tato voda se využívá k pití a k minerálním koupelím.
V Dïugopoli se léÌí nemoci metabolismu, krevního obÕhu, zažívacího traktu a pohybového ústrojí.
dlouhou hráz, z níž je pāekrásný pohled na Krkonoše
LáznÕ v Dïugopoli mají spoleÌnou správu spolu s láznÕ-
a Jizerské hory.
mi v Landeku (LÈdek Zdrój). Je zde nÕkolik sanatorií a
Teplota cieplických teplých pramenĔ dosahuje až 62 ºC,
lázeòských nemocnic.
voda se používá ke koupelím. Jejich úÌinek podporují slouÌeniny síry s velkým obsahem fluoru a kysliÌníku
LINFORMACE
kāemiÌitého. V lázeòské nemocnici je i stāedisko pāírod-
Uzdrowisko LÈdek – Dïugopole S.A.,
ní léÌby s termálním bazénem.
Oddziaï Dïugopole Zdrój – Centrum Obsïugi
V Cieplicích se léÌí mj. revmatické nemoci, osteoporó-
Kuracjusza,
za, poúrazové stavy.
ul. Zdrojowa 10a,
www.jeleniagora.pl
tel. +48 74 813 90 45, +48 813 90 51,
www.cieplice.pl
www.uzdrowisko-ladek.pl
LINFORMACE
CIEPLICE ZDRÓJ
Uzdrowisko Cieplice sp. z o.o.,
LáznÕ Cieplice jsou nyní mÕstskou Ìástí Jelení Hory
ul. Piotra ¥ciegiennego 5/7,
(Jelenia Góra), mÕsta ležícího ve stāedu Jelenohorské
tel. +48 75 755 10 03,
kotliny obklopené horami.
www.uzdrowisko-cieplice.pl
Už v 17. stol. to byly módní a v EvropÕ známé láz-
46
nÕ pāitahující bohaté návštÕvníky. V roce 1678 sem
¥WIERADÓW ZDRÓJ A CZERNIAWA ZDRÓJ
pāicestovala na léÌbu polská královna Marie Kazimíra
LáznÕ ¥wieradów leží v údolí āeky Kwisy na svazích
Sobieská, která s sebou mÕla sto vozĔ a 1500 osob
Jizerských hor porostlých lesem, daleko od hluÌných rekre-
služebnictva. Ozdobou lázní je lázeòský park, založený
aÌních stāedisek. Vzduch a pĔda obsahují radon, plyn, který
koncem 18. stol. a následnÕ pāestavÕný v anglickém
podporuje úÌinnost zdejších kúr. Zdejší voda byla známá
stylu, a také tzv. Norský park, který má na jihu kilometr
už v 16. stol. a mÕla povÕst „zázraÌné“, což – jak se poz-
LINFORMACE
Biuro Obsïugi Kuracjusza i Usïug Komercyjnych,
ul. Konstytucji 3 Maja 1,
tel. +48 75 78 20 569,
www.uzdrowisko-swieradow.ng.pl
PRZERZECZYN ZDRÓJ
Przerzeczyn Zdrój jsou nejmenší polské láznÕ. Je to malá
obec ležící v podhĔāí, jsou zde Ìtyāi sanatoria, stāedisko
pāírodní léÌby a lázeòský park se stezkou zdraví. Vody
sirníkové a radonové. U farního kostela v obci cca 60
náhrobních desek z 16.–18. stol.
LéÌí se zde revmatické nemoci, neuralgie, poúrazové
dÕji ukázalo – bylo zásluhou právÕ radonu. Ten zlepšuje
potíže, osteoporóza, nemoci horních cest dýchacích.
náladu a podporuje vitalitu mužĔ a žen – možná proto se
Pāíjezd z Vratislavi po silnici Ì. 8.
¥wieradowu āíká „údolí lásky“. V rámci lázeòských zaāízení zde funguje stāedisko pāírodní léÌby, rašelinových kou-
LINFORMACE
pelí, lázeòská nemocnice a místo, v nÕmž se mĔžete napít
Uzdrowisko Przerzeczyn Sp. z o.o.,
zdejší zázraÌné vody. Proslulá v Dolním Slezsku je nejvÕt-
ul. Zdrojowa 32, Biuro Usïug:
ší dāevÕná kolonáda dlouhá 80 m! Lázeòská budova (tzv.
tel. +48 74 837 50 50,
Lázeòský dĔm – Dom Zdrojowy) z 19. stol. s charakteristickou vÕží s hodinami, vysokou 46 m, je stále oblíbeným
www.uzdrowisko-przerzeczyn.com.pl
LTURISTICKÉ INFORMACE:
místem lázeòských hostĔ. V katastru mÕsta ¥wieradów leží
58–200 Dzierĝoniów, Rynek 1,
i menší láznÕ – Czerniawa Zdrój.
tel. +48 74 645 04 02.
Ve vzduchu se nachází množství ozonu a éterické oleje
z okolních jehliÌnatých lesĔ.
SZCZAWNO ZDRÓJ
Ve ¥wieradowÕ se léÌí napā. nemoci pohybového ústrojí,
Szczawno Zdrój leží v malebném údolí malého poto-
revmatické nemoci, nemoci dýchacích cest, osteoporó-
ka Szczawnik na kraji Valbāišských hor. Kdysi se zde léÌili
za, gynekologické nemoci a alergie. Nedaleká Czerniawa
napā. car Mikuláš I., král August Saský a skladatel Henryk
se specializuje na léÌbu dÕtí.
Wieniawski. Byli tu také Winston Churchill, kardinál Adam
Sapieha, básníci Zygmunt Krasiñski a Jan Brzechwa.
Pāíjezd
Velkou atrakcí Szczawna jsou rozlehlé parky vzniklé ješ-
do ¥wieradowa Zdroje a Czerniawy Zdroje: z Je-
tÕ v 18. stol. – Lázeòský park H. Wieniawského založený
lení Hory po silnici Ì. 30 a dále po silnici Ì. 361, ze
v anglickém stylu s exotickými keāi a stromy a Švédský
Zhoāelce (hranice s NÕmeckem) po silnici Ì. 30 a
park u rybníka se stejnÕ exotickým rostlinstvem. Atrakcí
dále 361, z oR od Nového MÕsta pod Smrkem,
parku jsou rododendrony a azalky žluté, které v kvÕtnu
www.swieradowzdroj.pl
a Ìervnu krásnÕ kvetou.
47
V lázních Szczawno Zdrój se léÌí mj. nemoci dýcha-
se dostanete autem nebo autobusem pāes Valbāich
cích cest, zažívacího traktu, alergie, poúrazové potíže,
(Waïbrzych), z nÕjž jezdí i lokální spoje do Jedliny.
revmatické nemoci, neurózy a nemoci pohybového
LáznÕ v JedlinÕ jsou v souÌasnosti filiálkou lázní Szczawno
ústrojí. Lázeòští hosté mohou využívat služby dobāe
Zdrój.
vybaveného stāediska pāírodní léÌby a také gymnastic-
Jedná se také o populární letovisko. V souÌasnosti se zde
ké sály s moderním rehabilitaÌním a terapeutickým zaāí-
nalézá stāedisko pāírodní léÌby, v nÕmž se využívá vodo-
zením.
www.szczawno-zdroj.pl
léÌba, svÕtloléÌba a inhalace.
Základem pro léÌbu nemocí zažívacího traktu a dýchacích cest a také pohybového ústrojí, cukrovky a neu-
Pāíjezd:
róz jsou místní minerální vody a vody dovážené ze
z Vratislavi do Valbāichu po silnici Ì. 35, a dále po sil-
Szczawna.
nici Ì. 376 do Szczawna Zdroje
LINFORMACE
„UZDROWISKO SZCZAWNO – JEDLINA“ S.A.,
ul. Ratuszowa 1, tel. +48 74 843 51 05,
www.uzdrowisko.szczawno-jedlina.pl
Pāíjezd:
z Waïbrzychu po silnici Ì. 381 smÕrem na Novou Rudu.
LINFORMACE
„UZDROWISKO SZCZAWNO – JEDLINA“ S.A.,
Oddziaï w Jedlinie Zdroju,
48
JEDLINA ZDRÓJ
Plac Zdrojowy 3, tel. +48 74 845 52 86,
Jedlina Zdrój leží mezi lesem porostlými Sovími horami
www.jedlina.pl
(Góry Sowie) a kopci Pogórza Waïbrzyského. Do Jedliny
www.uzdrowisko.szczawno-jedlina.pl
Krkonoše a aktivní turistika
v Dolním Slezsku
Pāíroda a klima v Dolním Slezsku umožòují provozovat
V malebné Kladské kotlinÕ leží další skalní skupiny poskytu-
aktivní turistiku v každém roÌním období. Milovníci lezec-
jící možnost lezení – v Rychlebských horách (Góry Zïote)
kého sportu, vodáci, cyklisté, rybáāi, lyžaāi, milovníci jez-
rulové skály v okolí Trojaku a Stoïowé Skaïy – obÕ nabízejí
dectví, amatéāi i profesionálové – každý zde najde pod-
lezecké trasy rĔzné obtížnosti a obÕ se lezcĔm odmÕòu-
mínky ke své oblíbené aktivitÕ. Dokonce i milovníci adre-
jí pāekrásnými výhledy.
nalinových sportĔ – skokĔ s padákem, bungee jumpingu,
Nejlépe pāístupnými skalami Krkonoš jsou Krucze Skaïy
paraglidingu – budou zcela jistÕ spokojeni. Pro ty, kdo ma-
(Vraní skály) v Karpaczi.
jí v oblibÕ pÕší túry, bylo vyznaÌeno mnoho rĔznÕ obtíž-
V Jelenohorské kotlinÕ je zajímavým místem pro lez-
ných pÕších tras – od tÕch nejnároÌnÕjších pro zkušené
ce tzv. Lwowecké Švýcarsko (Lwówecka Szwajcaria).
horské turisty až po nauÌné stezky pro dÕti a mládež.
Oblíbené jsou i skály v polské Ìásti Králického SnÕžníku
V Krkonoších, Jizerských horách a dalších okolních poho-
v okolí Mezihoāí (MiÚdzygórze) a Sovích hor (Góry Sowie)
āích najdete vyhledávaná lyžaāská stāediska – pro sjezdové
v regionu Walim a také stÕny v bývalých žulových lomech
i bÕžecké lyžování. Na cyklisty Ìekají v dolnoslezském voj-
v okolí Západní Sobotky (Sobótka Zachodnia).
vodství Ìetné cyklostezky a horské cyklotrasy, poskytující
nevšední výhledy na krásnou krajinu a vedoucí poblíž zajímavých míst, historických a kulturních památek
L INFORMACE
Vratislavský vysokohorský klub,
www.wkw.org.pl,
LEZENÍ PO SKALÁCH
Valbāišský horský a jeskynní klub:
Sokole Góry Ìili Sokolí hory, jimž se familiárnÕ āíká
Waïbrzych, ul. Przemysïowa,
„Sokoliki“, jsou nejzajímavÕjším lezeckým místem v jiho-
www.nietoperek.boo.pl,
západním Polsku a v celostátním mÕāítku nejatraktivnÕj-
Lezecká škola v Konradowu,
ším místem nabízejícím lezení po žulových skalách.
tel. +48 74 814 75 84,
RovnÕž v Národním parku Stolových hor existuje na
Lezecká škola, Trzciñsko 65,
vyznaÌených místech, napā. na pískovcové jihovýchodní
tel. +48 75 751 56 20,
stÕnÕ Szczeliñce Wielkého Ìili Hejšoviny, možnost pro-
Lezecká škola,
vozovat tento sport.
Trzciñsko 91, tel. +48 75 751 56 33.
49
najdete mj. v lázních Szczawno Zdrój a v okolí Kamenné
Hory (Kamienna Góra).
Územím Národního parku Stolových hor (Góry Stoïowe)
a okolí vedou profesionální cyklotrasy s mezinárodní
variantou – propojením s Ìeskou stranou tÕchto hor.
PomÕrnÕ velká Ìást dobāe znaÌených cyklotras vede
Bystāickými horami (Góry Bystrzyckie), Králickým
SnÕžníkem (Masyw ¥nieĝnika) Ìi BÕlskými vrchy (Góry
Bialskie).
V okolí krásných lázeòských mÕst – Landeku, Starého
Boru (Polanica), DušníkĔ a také Kladska najdete pāes
CYKLOTURISTIKA
deset rĔznÕ obtížných tras.
Jizerské hory jsou v regionu nejvíce protkány cyklistický-
SevernÕ od Vratislavi existuje síĈ cyklotras v kopcích
mi trasami o rĔzném stupni obtížnosti. Hustá síĈ dlou-
zvaných Wzgórza Trzebnickie a u obrovských rybníkĔ
hých štÕrkových cest a pohodlných asfaltek vede plo-
v údolí āeky Barycz (Dolina Baryczy).
chými horskými hāebeny ve výškách Ìasto pāesahujících
Malebná krajina masivu ¥lÚĝy, posvátné slovanské hory
i 1000 m n. m.
jižnÕ od Vratislavi, jsou rovnÕž pāístupné pro cyklisty, tra-
V polské Ìásti Krkonošského národního parku (KPN) jsou
sy mají rĔznou nároÌnost.
cyklotrasy vyznaÌeny na nÕkterých pÕších turistických trasách. Typicky horské trasy vedou do turistických chat neboli
L INFORMACE:
bud (v polštinÕ „schronisko“), napāíklad – Nad ’omniczkÈ,
Dolnoslezský cyklistický svaz
Strzecha Akademicka, Odrodzenie, Kochanówka, Pod
(DolnoĂlÈski ZwiÈzek Kolarski Waïbrzych),
’abskim Szczytem a Na Hali Szrenickiej.
Waïbrzych, ul. Wyzwolenia 17,
Cyklotrasa Dolina Bobru (Údolím āeky Bobru), dlouhá
tel. +48 74 842 43 06,
130 km, je souÌástí vznikajícího systému cyklotras v pol-
Wrocïaw, ul. Borowska 1–3,
ské Ìásti Euroregionu NISA.
tel. +48 71 367 79 28.
Díky pomoci Evropské unie byla vyznaÌena krásná a
50
ne pāíliš tÕžká cyklotrasa vedoucí po Lužici ze Zhoāelce
PxŠÍ TÚRY
do ¥wieradowa, Bogatyòský okruh (Obwodnica
oervenÕ znaÌená trasa zvaná Gïówny Szlak Sudecki im.
Bogatyñska), trasa kolem mÕsta Gryfow ¥lÈski a
dr. Mieczysïawa Orïowicza spojuje mÕsto ¥wieradów
Jelenohorský okruh (Obwodnica Jeleniogórska).
Zdrój (390 km) a vede témÕā všemi horskými pásmy
Cyklotrasy vedoucí horskými pásmy Kaczawského poho-
Krkonošsko-jesenické horské soustavy – Jizerskými
āí (Pogórze Kaczawskie) s Krajinným parkem Cheïmy
horami, Krkonošemi, Janowickými Rudawami, hora-
charakterizují velmi pāíznivé bioklimatické podmínky.
mi Góry Kamienne, Sovími horami, Stolovými horami,
V okolí Valbāichu (Waïbrzych) a Valbāišských hor (Góry
Orlickými horami, Bystāickými horami, Polskou Ìástí
Waïbrzyskie) doporuÌujeme trasy na vrchol hory
Králického SnÕžníku (Masyw ¥nieĝnika) a Rychlebskými
Cheïmiec a v okolí hradu KsiÈĝ. Cyklotrasy typu MTB
horami (Góry Zïote). StejnÕ atraktivní je i další dlou-
há trasa Ìítající 290 km – polský úsek trasy E3 Atlantik–
£editelství polské Ìásti Krkonošského nár.
oerné moāe.
parku (KPN),
Trasa piastovských hradĔ (Szlak Zamków Piastowskich)
Jelení Hora-Sobieszów, tel. +48 75 755 33 48,
spojující hrad Grodziec s hradem Grodno v obci
www.kpnmab.pl,
Zagórze ¥lÈskie vás provede Ìtrnácti nejzajímavÕjšími
Národní park Stolových hor, āeditelství,
hrady našeho regionu. Vzhledem ke svým obranným
Kudowa Zdrój, tel. +48 74 866 14 34,
funkcím se hrady stavÕly na nepāístupných horských
pngs.pulsar.pl,
vrcholech, a jsou tedy velmi malebné.
Další trasa zvaná Trasa vyhaslých sopek (Szlak Wygasïych
Wulkanów) pāipomíná sopeÌnou minulost Ìásti
Kaczawských hor. Okrajová trasa (Szlak Brzeĝny) vedou-
£editelství Dolnoslezských krajinných parkĔ
(Dyrekcja DolnoĂlÈskiego Zespoïu Parków Krajobrazowych), Vratislav, tel. +48 71 364 27 58,
www.dzpk.pl
cí po kraji pohraniÌních hor je proslulá mj. díky malebným
místĔm dalekých rozhledĔ. V Krajinném parku Cheïmy
V SEDLE
je vyznaÌena trasa pāístupná i pro tÕlesnÕ postižené.
Jezdecká stāediska existují ve zhruba 33 obcích a mÕs-
V masivu hory ¥lÚĝa si na své pāijdou milovníci archeo-
tech Dolního Slezska. Atraktivní jsou v místech nedale-
logie. DvÕ trasy, které charakterizuje znaÌka medvÕda,
ko Krkonoš – ve vsi Miïkow, v Piechowicích a Czernici.
vás provedou nejstaršími památkami Dolního Slezska,
Ve vsi Stankowice-Sucha u mÕsta LeĂna se po celý rok
pocházejícími ještÕ z praslovanských dob. NÕkolik zají-
poāádají jezdecké akce a v letní sezonÕ i jezdecké tábo-
mavých tras bylo vytyÌeno i v malebném zalesnÕném
regionu severnÕ od Vratislavi.
L INFORMACE:
Turistická organizace PTTK
divize „Sudety Zachodnie“,
ul. 1 Maja 86, Jelenia Góra,
tel./fax +48 75 752 58 51,
Turistická organizace PTTK divize Wrocïaw,
Rynek-Ratusz 14, Wrocïaw,
tel. +48 71 343 83 31,
Turistická organizace PTTK divize Waïbrzych,
ul. Lewartowskiego 2, Waïbrzych,
tel. +48 74 842 40 50,
Turistická organizace PTTK divize Legnica,
Rynek 27, Legnica,tel. +48 76 856 51 63,
Pozorování ptákĔ Ewald Ranoszek,
pāírodovÕdec a lesník, Milicz, tel. +48 7l 384 19 77,
Patryk Rybka, Wrocïawice, tel. +48 71 384 92 89,
51
Jelenia Góra, ul. Cieplicka 235,
tel. +48 75 755 30 81
Piotrowice koïo Legnicy, tel. +48 76 818 85 29,
¥widnica, ul. Waïbrzyska 25/27,
tel. +48 74 852 20 21,
Wrocïaw, ul. ZwyciÚska 12, tel. +48 71 339 80 21.
BxŽKA£ENÍ
V zimÕ je mnoho cyklistických a pÕších tras využitelných
pro bÕžkaāe. V nejlákavÕjší Ìásti Jizerských hor na nÕ Ìeká
50 km profesionálnÕ pāipravených bÕžkaāských tras. Sníh
v údolí āeky Jizery se v lese a na svazích drží až do kvÕtna.
Pro zaÌáteÌníky doporuÌujeme jednu z tras z pohraniÌní Polany Jakuszycké do horské boudy Schronisko Orle.
ry, svátky myslivcĔ, lesníkĔ a jezdcĔ (tzv. mini-hubertu-
V bāeznu se zde koná nejvÕtší lyžaāská akce v Polsku – tzv.
sy) a mnoho jiných atrakcí.
BÕh PiastovcĔ (Bieg Piastów). Je jediná v Polsku, která je
Významným stāediskem jezdeckého sportu valbāišského
zapsána do skupiny deseti nejvÕtších bÕhĔ na dlouhé tra-
regionu je Morawa u Stāehomi (Strzegom), o nÕco men-
tÕ v EvropÕ EUROLOPPET. Organizují se také jiné akce –
ší stāediska najdete v obci Szczawno Zdrój, u DušníkĔ
napā. Jizerský bÕh (Bieg Izerski) a RetrobÕh (Bieg Retro).
a v Ludwikowicích (Ludwigsdorf).
V polské Ìásti Králického SnÕžníku (Masyw ¥nieznika)
V okolí Lehnice (Legnica) si mĔžete zajezdit
byly vyznaÌeny bÕžkaāské trasy v okolí Kletna a Mezihoāí
v Gromadce, KrzeczynÕ u Lubinu, Lehnici
(MiÚdzygórze). Za návštÕvu stojí i trasy v BÕlských vrchách
a Jaroszówce, která se mĔže pochlubit svým hāeb-
(Góry Bialskie). Bystāické hory (Góry Bystrzyckie) pāi-
Ìínem. HodnÕ jezdeckých stāedisek je i v nejbližším
tahují bÕžkaāe díky trasám v okolí Zieleñce, Wójtowic
okolí Vratislavi a také v Kobierzycích, Trzebnici,
nebo Spaloné. Okolí Andrzejówky v Kamenných horách
Obornikách a v jejich okolí.
(Góry Kamienne) jsou místem konání Hornického bÕhu
Známým místem je Státní hāebÌín KsiÈĝ. Konají se tam
(Bieg Gwarków) po tradiÌních trasách kolem Waligóry a
mistrovství, jezdecké soutÕže a rozmanité venkovní akce.
Maïého Klinu v Javoāích horách (Góry Suche). V Sovích
PĔsobí tam rovnÕž jezdecká škola.
horách (Góry Sowie) jsou atraktivní trasy v masivu
vrcholu Wielka Sowa a také okruh kolem Rymarze a
L INFORMACE:
Kalenice pāes louku Bielawska Polana.
Sudetský obvodní svaz jezdcĔ
(Sudecki OkrÚgowy ZwiÈzek Jeědziecki) „KsiÈĝ“, Waï-
52
L INFORMACE:
brzych, ul. Jeědziecka 3, tel. +48 74 870 58 60,
BÕžkaāské stāedisko
www.stadoksiaz.pl
(OĂrodek Narciarstwa Biegowego)
Centra pro zemÕdÕlské poradenství
„Polana Jakuszycka“ Szklarska PorÚba,
(OĂrodki Doradztwa Rolniczego) – www.dodr.pl
tel. +48 75 717 20 22, www.bieg-piastow.pl
BÕžkaāské trasy u horské boudy „Andrzejówka“,
Oblíbené mezi lyžaāi jsou i jedny z nejdelších sjezdo-
Rybnica LeĂna 23, tel. +48 74 842 48 83,
vých tratí v Polsku – svahy v okolí lázní ¥wieradów Zdrój
Centrum polského biatlonu – Jamrozowa
v Jizerských horách.
Polana Kontakt – turistické informace v Dušníkách,
NejvÕtším lyžaāským stāediskem v Kladské kotlinÕ,
tel. +48 74 866 94 13.
které patāí k tÕm vÕtším v polské Ìásti pohraniÌních
hor, je Zieleniec. Jeho sjezdové trasy jsou velmi rĔz-
SJEZDOVÉ LYŽOVÁNÍ
norodé, každý zde najde to své. Pro milovníky snow-
Nejlepší podmínky k provozování sjezdového lyžování
boardingu byl zprovoznÕn SnowPark.
jsou v Krkonoších. Na svazích Szrenice (Ìesky Jinonoš,
Opravdovým rájem pro lyžaāe a snowboardisty jsou
1362 m n. m.) ve Szklarské PorÚbÕ na lyžaāe Ìeká pāes
rekreaÌní a sportovní stāediska nedaleko mÕsteÌ-
13 km sjezdových tratí, podle potāeby zasnÕžovaných
ka Stronie ¥lÈskie v polské Ìásti Králického SnÕžníku
technickým snÕhem a osvÕtlených. NÕkteré jsou moni-
(Masyw ¥nieĝnika).
torovány a ozvuÌeny. Plánuje se vybudování profilova-
PomÕrnÕ populární jsou i vleky na strmých svazích
ných snowboardových tras. Zhruba 8 km sjezdovek Ìeká
Sovích hor (Góry Sowie) v Rzeczce a Sokolci.
na turisty na úpatí SnÕžky (1603 m n. m.) v okolí mÕs-
Lyžaāské trasy najdete i v Janowických Rudawách na
ta Karpacz, v areálu Kopa (1377 m n. m.). V samotném
svahu kopce Jaworowa (758 m n. m.) nedaleko nej-
mÕstÕ Karpacz existuje nÕkolik menších vlekĔ a sjez-
vyššího vrchu Skalniku. V areálu si mĔžete zvolit mezi
dovek.
tāemi rodinnými sjezdovkami – v celkové délce 2 km.
Tyto sjezdovky doporuÌujeme hlavnÕ pro rodiny s dÕtmi, jsou totiž vhodné i pro ménÕ zdatné lyžaāe. Velmi
dobré podmínky najdete i na svazích kopce ’ysa Góra
(Lysá hora) v okolí vsi Dziwiszow v Kaczawských horách
u Jelení Hory, dále v okolí Lubawky, KowarĔ a dokonce
i v masivu hory ¥lÚĝa.
L INFORMACE:
Lyžaāské informace Karpacz,
tel. +48 75 761 86 19,
www.karpacz.pl, www.kopa.com.pl
Lyžaāské informace Szklarska PorÚba,
tel. +48 75 717 21 18,
www.sudetylift.com.pl
Stāedisko zimních sportĔ „Czarna Góra“
Sienna, tel. +48 74 814 12 45,
www.czarnagora.pl
Stanice zimních sportĔ Zieleniec,
tel. +48 74 866 94 13,www.zieleniec.pl
53
Lyžaāské stāedisko Rzeczka, lyžaāské stāedisko
rekordy. Zdejší reliéf a atmosférické podmínky využí-
Sokolec:
vají i milovníci závÕsného létání, kteāí provozují tento
turistické informace Zagórze ¥laskie,
sport na tzv. VÕtroòové hoāe (Góra Szybowcowa) leží-
tel. +48 74 845 38 75, tel. +48 74 872 20 84
cí na kraji Jelenohorské kotliny nad obcí Jeĝow Sudecki.
www.walim.pl
Naopak milovníci paraglidingu si oblíbili horu Czoïo, která se vypíná nad mÕstem Kowary, a také další dvÕ krko-
LETECKÉ SPORTY
nošské hory – Kopu a Szrenici. Na tÕchto dvou vrcho-
Renomovaná stāediska pro létání na vÕtroních najdete
lech je mĔžete potkat pāedevším ve sluneÌných bāez-
zejména v okolí Jelení Hory (Jelenia Góra). „Krkonošská
nových dnech.
vlna“ je známá již desítky let. Vyskytuje se na podzim –
Na svazích slezských Kamenných hor (Góry
teplý vzduch od Krkonoš sestupuje na dno Jelenohorské
Kamienne) a Valbāišských hor (Góry Waïbrzyskie)
kotliny, a než dorazí ke hāebenĔm Kaczawských hor,
se povÕtrnostní podmínky podobají tÕm z Jeĝowa
stoupá nahoru. Tyto teplé proudy vzduchu využívají
Sudeckého, a to díky unikátnímu mikroklimatu letištÕ
letci z celého svÕta, a zdolávají tak další a další výškové
pro vÕtronÕ Szybowisko Mieroszow – Nowe Siodïo,
zvanému „Fly ranch“. Zdejší vÕtry umožòují letcĔm
udržet se ve vzduchu celé hodiny. Správcem letištÕ je valbāišský Aeroklub Ziemi Waïbrzyskiej. Stejný
aeroklub spravuje i základnu na kopci Dzikowiec u
mÕsta Boguszow-Gorce nedaleko mÕsta Valbāich
(Waïbrzych).
L INFORMACJE
Aeroklub Jeleniogórski,
Jelenia Góra, ul. ’omnicka, tel. +48 75 752 60 20,
www.aeroklub.jelenia.gora.pl
Aeroklub Ziemi Waïbrzyskiej,
Waïbrzych, al. Wyzwolenia 25,
tel. +48 74 842 32 66, aerostat.republika.pl
Aeroklub Wrocïawski,
Lotnisko Szymanów koïo Wrocïawia,
tel. +48 71 387 87 16, aeroklub.wroc.pl
LetištÕ Mirosïawice – vyhlídkové lety
nad horou ¥lÚĝa,
tel. +48 71 390 91 40
Aeroklub ZagïÚbia Miedziowego,
Lubin, ul. Spacerowa 9,
tel. +48 76 847 37 33. www.azetem.com
54
VODNÍ SPORTY
Celková délka dolnoslezských kajakových tras Ìiní
pāes 635 km. Trasy jsou vyznaÌeny pāedevším na
malebných āekách Odra, Bóbr, Kladská Nisa (Nysa
Kïodzka), Oïawa, Barycz, Bystāice (Bystrzyca),
Widawa.
Pro pokroÌilé vodáky je velmi lákavý (krásné horské
bystāiny a úžasné výhledy) Mezinárodní sjezd āekou
Bobr na kajacích (MiÚdzynarodowy Spïyw Kajakowy
na Bobrze). Trasa vede od vsi Janowice Wielkie pāes
mÕsto Jelení Hora (Je lenia Góra), Wleò, Lwówek
¥lÈski do Bolesïawce – dohromady je to 85 km rozdÕlených do Ìtyā etap. Od roku 1988 je tato akce
umístÕna v kalendáāi Mezinárodní kanoistické federace (I.C.F.), a stala se tak známou v celé kanoistické EvropÕ.
NejvÕtší atrakcí āeky Barycz jsou rybníky Stawy Milickie o
ploše 5324 ha, které byly vyhlášeny rezervací. £eka Barycz
L INFORMACJE
je āekou s nejmenším spádem v Polsku – 037 promile.
Turistická organizace PTTK
RovnÕž na āece Kwise, jedné z nejÌistších polských
divize „Sudety Zachodnie“,
āek, se poāádají kanoistické a raftingové sjezdy. I tato
Jelenia Góra, ul. 1 Maja 86, tel. +48 75 752 58 51
āeka je velmi malebná a pāehrady vybudované zaÌát-
– organizátor sjezdu po āece Bobr (kvÕten).
kem 20. stol. tvoāí krásná pāehradní jezera – Zïotnické
Plavby Odrou ve Vratislavi,
a LeĂniañské.
pāístav u mostu Zwierzyniecki, tel. +48 71 328 36 18,
Milovníci windsurfi ngu a dalších vodních sportĔ si
www.statkipasazerskie.com
na své pāijdou na pāehradní nádrži vytvoāené na
āece Bystāici (Bystrzyca) jižnÕ od Vratislavi (Zalew
RYBA£ENÍ
Mietkowski) a také na pāehradní nádrži Bukówka
Mnohé dolnoslezské pāehradní nádrže jsou skvÕlým
u Lubawky. Za perfektní podmínky vdÕÌí vÕtrĔm,
místem pro rybáāe – na āece Bobr to jsou jezera Modré,
které vanou od Krkonoš a Libavské brány (Brama
Wrzeszczyñské a Pilchowické, na āece Bystāice jezero
Lubawska). Plachetní sport lze provozovat i na nádrži
Bystrzycké a nádrž Zalew Mietkowski. Pāehradní nádrže
Zalew Bystrzycki v Sovích horách a Zalew Radkowský
na āece Kwise jsou proslulé díky obāím candátĔm (jeze-
ve Stolových horách. RovnÕž jezernatá krajina u mÕs-
ra LeĂniañské a Zïotnické).
ta Lehnice (Pojezierze Legnickie) s jezery v Rokitkách,
NejznámÕjším dolnoslezským rybáāským revírem
Kunicích a Jezierzanech pāitahuje mnohé vodáky. A
jsou rybníky Stawy Milickie severnÕ od Vratislavi,
v okolí Zhoāelce mĔžete využít nádrž na āece Witce
na nichž byla zāízena komerÌní rybáāská stanoviš-
(na Ìeské stranÕ se jedná o āeku SmÕdá).
tÕ. Oblíbené jsou i rybníky v okolí ¿migrodu ležící
55
na území Krajinného parku údolí āeky Barycz (Park
TRASA PIASTOVSKÝCH HRAD¶
Krajobrazowy Doliny Baryczy), jezernatá krajina u
ZelenÕ znaÌená Trasa piastovských hradĔ (Szlakiem
Lehnice (Pojezierze Legnickie), proslulé rybníky Stawy
zamków piastowskich) vás provede starobylými hrady.
Przemkowskie na území Przemkowského krajinné-
ZaÌíná na hradÕ Grodno ve vsi Zagórze ¥lÈskie, dále
ho parku (Przemkowski Park Krajobrazowy) a Ìet-
vede pāes KsiÈĝ, Bolków, Bolczów (hrad u vsi Janowice
ná stanovištÕ na území Dolnoslezských borĔ (Bory
Wielkie), Jelení Horu, Wleò, Grodziec. Na trase potká-
DolnoĂlÈskie) v místÕ rozvÕtvení āek Czerna Maïa a
te 15 zāícenin piastovských hradĔ a hradišĈ. Délka tra-
Czerna Wielka.
sy – 146 km.
L INFORMACJE:
TRASA VYHASLÝCH SOPEK
Polský rybáāský svaz
Wulkanów) vás provede stopami sopeÌné Ìinnos-
Jelenia Góra, ul. Wañkowicza 13,
ti z doby pāed miliony let, uvidíte také hrady, hradiš-
tel. +48 75 752 22 46,
Legnica, ul. ¿wirki i Wigury 5,
tel. +48 76 852 47 48,
Waïbrzych, ul. KoĂcielna 6a,
tel. +48 74 842 28 18,
tÕ a jiná historická místa. Trasa vede ze vsi Lehnické Pole (Legnickie Pole) pāes Jawor, soutÕsku WÈwóz
MyĂliborski, oertovu skálu (Czartowska Skaïa, 463 m n.
m.), kopec Wielisïawka (369 m n. m.), rezervaci Ostrzyca
Wrocïaw, ul. Kazimierza Wielkiego 65,
Proboszczowicka (501 m n. m.), Grodziec (389 m n. m.)
tel. +48 71 344 44 01.
do mÕsta Zïotoryja. Délka trasy – 85 km.
HLAVNÍ TURISTICKÉ TRASY
H£EBENOVÁ oERVENx ZNAoENÁ TRASA
Hlavní pohraniÌní trasa pojmenovaná po významné polském pāírodovÕdci (Gïówny Szlak Sudecki im.
dr. Mieczysïawa Orïowicza) je vyznaÌena Ìervenou
znaÌkou. Vede od mÕsta ¥wieradów Zdrój Vysokým
jizerským hāebenem do Szklarské PorÚby, dále
Slezským hābetem Krkonoš do Karpacze. Následuje
Jelenohorská kotlina, Rudawy Janowickie, Lubawka,
Vraní hory (Góry Krucze), tur. bouda Andrzejówka,
Jedlina Zdrój, Soví hory (Góry Sowie), sedlo PrzeïÚcz
Srebrna, Stolové hory (Góry Stoïowe), mÕsto
Chudoba (Kudowa Zdrój), Dušníky (Duszniki Zdrój),
Dïugopole Zdrój, Mezihoāí (MiÚdzygórze), SnÕžník
(¥nieĝnik), Landek (LÈdek Zdrój), Prudnik.
56
ŽlutÕ znaÌená Trasa vyhaslých sopek (Szlak Wygasïych
(Polski ZwiÈzek WÚdkarski),
57
Agroturistika a ekoturistika
V souÌasnosti se na území Dolního Slezska nachází
jinný park v údolí āeky Bobr (Park Krajobrazowy Dolina
pāes 400 agroturistických objektĔ, které vám poskyt-
Bobru).
nou celou āadu rozmanitých možností rekreace.
NejvÕtší množství agroturistických objektĔ v okolí
Klidné kochání se pāírodou, tichem a klidem nabízejí
Jelenohorské kotliny najdete v následujících vsích: Miïków,
farmy v Dolnoslezských borech (Bory DolnoĂlÈskie),
¥ciegny, Sosnówka, Mysïakowice, Podgórzyn, Przesieka,
Kaczawských a Bystāických horách, BÕlských vrších
Zacheïmie, Piechowice, Komarno a Jeleni Góra.
(Góry Kaczawskie, Bystrzyckie, Bialskie), kopcích
Wzgórza Trzebnickie a v údolí āeky Barycz. Objekty,
RUDAWY JANOWICKIE
které se nacházejí poblíž známých a populárních turis-
ZalesnÕné kopce a prĔlomové úseky údolí āeky Bobr,
tických stāedisek, zaruÌují naopak možnosti využívá-
tzv. barevná jezírka (kolorowe jeziorka), skalní mÕsteÌ-
ní bohaté lyžaāské infrastruktury a znaÌených pÕších
ko StaroĂciñskie Skaïy, zāícenina hradu Bolczów anebo
a cyklistických tras – takové objekty jsou v Krkono-
lezecké skály v horách Góry Sokole – tím vším Janowické
ších, Jelenohorské a Kladské kotlinÕ, Jizerských horách,
Rudawy pāitahují milovníky cyklistiky a pÕších túr. VÕtší
Janowických Rudawách a Sovích horách.
Ìást cyklotras zde vede neupravenými lesními cestami.
MĔžete zde i lyžovat – na bÕžkách anebo na sjezdov-
JELENOHORSKÁ KOTLINA A KRKONOŠE
kách – lyžaāské tratÕ najdete na svazích kopce Jaworowa
Pāedstavují vyvolenou zemi pro milovníky aktivní turisti-
(758 m n. m.) nedaleko nejvyšší hory Skalniku. V areálu si
ky. Nachází se zde až pāíliš mnoho pokušení na to, aby
mĔžete zvolit mezi tāemi rodinnými sjezdovkami – v cel-
ÌlovÕk vydržel doma a sedÕl celý den na zahrádce…
kové délce 2 km. Tyto sjezdovky doporuÌujeme hlavnÕ
Jenom v kotlinÕ a jejím nejbližším okolí je množství skvÕ-
pro rodiny s dÕtmi, jsou totiž vhodné i pro ménÕ zdatné
lých pÕších tras (i opravdu horských) a cyklotras. A agro-
lyžaāe. Agroturistické farmy najdete ve vsích Radomierz,
turistika nabízí také jezdectví a rybaāení…
Leszczyniec, Trzciñsko, Karpniki, Pisarzowice, Janowice
Nejvíce chránÕnou oblastí v rámci Dolnoslezského voj-
Wielkie, Czarnów, RÚdziny a Szarocin.
vodství (což je polský protÕjšek kraje) je Krkonošský národ-
58
ní park (KPN). Impozantní ledovcové kary, horská jeze-
JIZERSKÉ HORY
ra, skalní moāe, žulové výchozy (tzv. tory), vrchol SnÕžky
V Jizerských horách se nachází hodnÕ míst vhodných
– to vše pāichystala návštÕvníkĔm pāíroda. Dalším velmi
pro provozování pÕší a cyklistické turistiky, pro jezdectví,
atraktivním místem pro milovníky aktivní turistiky je kra-
bÕžkaāení a sjezdové lyžování. Horské túry vám usnadní
turistické boudy (v polštinÕ zvané „schronisko“) – Chatka
v Dolním Slezsku, kde se vyskytuje kapradina jelení
Górzystów na Jizerské louce, Orle a Schronisko na Stogu
jazyk. Bioklimatické podmínky Krajinného parku Cheïmy
Izerskim (doslova Jizerský stoh). Jizerské hory jsou skvÕlým
jsou ideální pro rekreaci a rehabilitaci starších a nemoc-
místem pro cyklisty, kteāí zde najdou trasy rĔzné obtížnos-
ných osob. Na území tohoto parku je vyznaÌeno nÕko-
ti. oetné agroturistické farmy v jizerském podhĔāí (Pogórze
lik nauÌných stezek, nachází se zde i cyklotrasa pro hor-
Izerskie) nabízí jezdecký sport – vyjížÏky, jezdecké tábo-
ská kola. Hlavními pāednostmi Kaczawských hor v tom-
ry, svátky zvané „mini-hubertusy“ a mnoho jiných atrak-
to ohledu je velké množství poloprázdných cest a pāí-
cí. Agroturistické objekty najdete napā. v okolí mÕst a vsí
jemných stezek. Na své si pāijdou i milovníci jezdectví –
LeĂna, Lwówek ¥lÈski, Lubomierz, Gryfów ¥lÈski, Mirsk,
jsou zde i konÕ. Budete se moci nauÌit jezdit v klasickém
Lubañ, ¥wieradów, Stara Kamienica, Kopaniec.
i westernovém stylu a také obdivovat krajinu z koòského
hābetu bÕhem vyjíždÕk do terénu. Jedním ze známých
GÓRY KACZAWSKIE
míst je kopec zvaný ’ysa Góra (Lysá hora), jehož nejvÕt-
Hlavními turistickými atrakcemi Kaczawských hor jsou
ší výhodou je poloha – daleko od rušných komunikací a
krásná krajina, zajímavý reliéf, unikátní pāíroda – pāírodní
turistických stāedisek. Je perfektním místem pro rodin-
památky a rezervace, historické památky, místa s dale-
nou rekreaci. Kaczawské hory mají co nabídnout i rybá-
kými výhledy, síĈ znaÌených turistických tras. MĔžete
āĔm – Ìetná komerÌní stanovištÕ uspokojí nároky ménÕ
zde provozovat rozmanité druhy turistiky. MilovníkĔm
ambiciózních milovníkĔ tohoto sportĔ, kteāí tak nebu-
pÕších túr lze doporuÌit Trasu vyhaslých sopek (Szlak
dou muset Ìekat na rybu dlouho. Agroturistické objek-
Wygasïych Wulkanów).
ty najdete napā. ve vsích Dziwiszów, Podgórki, Stara
Požadavky turistĔ-milovníkĔ pāírody zcela jistÕ uspoko-
KraĂnica, Nowy KoĂcióï, ChroĂnica, Wojcieszyn, Jeĝów
jí Ìetné pāírodní rezervace. Pāírodní rezervace WÈwóz
Sudecki, Czernica, Klecza, Grobla, Nowe Rochowice,
MyĂliborski (MyĂliborská soutÕska) je jediným místem
Uniejowice a v mnohých dalších.
59
(Kamienna Góra) – ve vsích Przedwojów, Niedamirów,
Bukówka, Lipienica, Opawa, Bïaĝejów, Gorzeszów,
Jarkowice, Pastewnik, Stara Biaïka, Marciszów. StejnÕ
velký výbÕr nabízí okolí Valbāichu (Waïbrzych), napā. ve
vsích Cieszów, Nowy Julianów, Rybnica LeĂna, Stare
Bogaczowice, GrzÚdy, DzieÊmorowice..
GÓRY SOWIE
Nejvyšší Ìást Sovích hor tvoāí krajinný park, jenž je oázou
ticha a klidu. Ve zdejší krajinÕ pāevládají lesy, které pāedstavují 94,2% povrchu parku. V rezervaci Bukowa
Kalenica (Bukový hāeben) je chránÕn pĔvodní bukový
les. Turisté, kteāí dorazí na rozhlednu na vrcholu Wielka
Sowa (Velká sova), budou odmÕnÕni krásnými výhledy na hory.
Pāes všechny nejvyšší vrcholy Sovích hor vede ÌervenÕ
znaÌená turistická trasa.
Existuje zde i síĈ znaÌených cyklotras, ale docela pāíjemnÕ se jezdí také mimo trasy – po lesních cestách.
Pro cyklisty je pāitažlivá pāedevším oblast masivu Velké
sovy a okruh kolem Rymarze a Kalenice vedoucí pāes
louku Bielawska Polana. V Sovích horách najdete rovGÓRY WA’BRZYSKIE A KAMIENNE
nÕž terény vhodné k bÕhání na lyžích, lze vlastnÕ použít
TémÕā po celý rok je na turistických trasách Valbāišských a
stejné trasy, které v létÕ slouží cyklistĔm nebo pÕším
Kamenných hor ticho a prázdno. Oblast Libavské brány,
turistĔm. Pohostinné agroturistické farmy najdete
Krzeszowské kotliny a vysoÌiny Wzgórza Krzeszowskie
v následujících místech: RoĂciszów, Jugowice, Rzeczka,
je jemnÕ zvlnÕna a zalesnÕna, plná polí a luk. Celé rodiny
Walim, Sierpnica, Sokolec, Bystrzyca Górna, Olszyniec,
i se psy se rády vydávají do zdejších lesĔ, v nichž hledají
Ludwikowice, Zagórze ¥lÈskie, Bielawa aj.
maliny, borĔvky nebo houby a obdivují rozlehlé výhle-
60
dy. Horské pásmo Góry Kamienne je atraktivní hlavnÕ
KLADSKO
pro pÕší turisty.
Tento kraj plný kouzelných výhledĔ, skvÕlých historic-
Pokud máte rádi odpoÌinek u vody a na vodÕ, urÌitÕ
kých památek a rozmanitých možností aktivní rekrea-
vás potÕší pohled na umÕlou nádrž Bukówka nedale-
ce každoroÌnÕ pāitahuje mnoho turistĔ. NejvÕtší atrak-
ko Lubawky. UmÕlé jezero je krásnÕ zakomponová-
cí jsou bezpochyby Stolové hory (Góry Stoïowe) s neza-
no do horské krajiny a na své si zde pāijdou jak rybáāi,
pomenutelnou krajinou skalního mÕsta.
tak i plavci a pāíznivci windsurfingu. Nejvíce agroturistic-
Opravdovým podzemním pokladem je proslulá MedvÕdí
kých farem najdete v okolí Lubawky a Kamenné Hory
jeskynÕ (Jaskinia Nieděwiedzia) u Kletna, která vás jis-
tÕ okouzlí krasovými útvary. Lze v ní vidÕt i kosti zvíāat
pocházející z doby ledové, napā. lva, medvÕda a hyeny,
které se v naplaveninách nalezly.
Podél jižního okraje Stolových hor vyvÕrají prameny železitých kyselek, u nichž vznikly láznÕ – Duszniki
Zdrój, Kudowa Zdrój (Dušníky, Chudoba) a nejmladší Polanica Zdrój. Rozlehlé oblasti Bystāických hor
(Góry Bystrzyckie) jsou zaslíbenou zemí pro všechny,
kdo hledají klid, ticho a samotu. Jedná se o nejdivoÌejší Ìást polské strany pohraniÌních hor, vzdálenou od
hluÌných turistických stāedisek. Velké plochy pĔvodního smíšeného lesa jsou chránÕny ve dvou pāírodních rezervacích – pralese Puszcza ¥nieĝnej Biaïki a
Nová Morava.
V āíÌce Orlici narazíte na pstruhy, lipany, vranky, plotice, tlouštÕ a mníky jednovousé. £eky Biaïa LÈdecka
(Bílá Landecká) a Bystrzyca Dusznicka (Dušnická
Bystāice) jsou považovány za nejÌistší āeky v jihozápadním Polsku, a pāitahují tak stovky rybáāĔ prahnoucích po
boji se pstruhem.
Na území Kladska se asi v 50 vsích nachází pāes 70 agroturistických farem.
BORY DOLNO¥LkSKIE
Dolnoslezské bory jsou skvÕlým místem pro pozoro-
Dolnoslezské chutÕ
Przemkowský med
Dolní Slezsko ležící v srdci Evropy, na
styku hranic tāí státĔ, Ìerpá své kulinární
tradice z multikulturní minulosti.
Proto zde mĔžete najít prvky kuchynÕ
východního Polska (dnes souÌásti
Ukrajiny, Litvy a BÕloruska), ale také
Velkopolska, Slezska, oech a NÕmecka.
vání pāírody, sbírání hub a rybaāení. Jsou neobydlené a
rovinné. oást borĔ – Przemkowský krajinný park (Park
Krajobrazowy) chrání v evropském mÕāítku unikátní vāesovištÕ a Ìetné stāedozemní duny. Mnohá místa, která
nejsou obhospodaāována ÌlovÕkem, rády využívají jako
stanovištÕ vzácné druhy ptákĔ – Ìerný Ìáp, nebo orel
moāský. Proto si tato místa oblíbili pozorovatelé ptákĔ.
KromÕ ptákĔ se zde mĔžete setkat i se savci – jelenem
evropským, losem, daòkem, srnkou anebo lesní kunou.
Po nÕkolikaleté pāestávce se zaÌali objevovat i bobāi, vydry a vlci. V katastru obce Szprotawa roste 750letý dub letní, nejstarší v Polsku.
KaždoroÌnÕ zaÌátkem podzimu se
v tajuplném prostāedí Dolnoslezských
borĔ v PrzemkowÕ koná Dolnoslezský
festival medu a vína (DolnoĂlÈski Festiwal
Miodu i Wina). Tato akce je završením
vÌelaāské sezony a pāíležitostí k ochutnání
a zakoupení mnoha druhĔ medu.
Vāesové medy jsou unikátním výrobkem
Dolního Slezska, který byl zapsán na
Seznam tradiÌních výrobkĔ. Pro produkci
tÕchto místních medĔ jsou dĔležitá
rozlehlá vāesovištÕ.
61
WZGÓRZA TRZEBNICKIE
Dolnoslezské chutÕ
a ÚDOLÍ £EKY BARYCZ
Miliczský kapr
najdete pāírodní rezervaci Las Bukowy (ve Skarszynu),
Miliczské rybníky založili ještÕ ve stāedovÕku
cisterciáci – kvĔli Ìastým pĔstĔm se tehdy
totiž jedlo hodnÕ ryb.
Na kopcích zvaných Trzebnické (Wzgórza Trzebnickie)
v níž je chránÕný bukový les. Mohutné buky rostou na
strmém západním svahu. KromÕ nich zde planÕ roste
zimolez ovíjivý.
Oblastí se proplétají pÕší turistické trasy, mezi Trzebnicí
a Oborniky vedou i dvÕ cyklotrasy – modāe znaÌená
V souÌasnosti jejich plocha Ìiní cca 10 tisíc
ha, jsou tedy nejvÕtším centrem chovu kaprĔ
v Polsku a vĔbec v celé EvropÕ.
Miliczští kapāi jsou proslulí výbornou chutí,
nejvíce vyhledávaní jsou v období Vánoc,
ale v restauracích v údolí āeky Barycz si
na nich mĔžete pochutnat po celý rok.
hlavní trasa KoÌiÌích hor (Góry Kocie) a žlutÕ znaÌená
jižní trasa.
V blízkém sousedství Trzebnických kopcĔ se nalézá
Krajinný park údolí āeky Barycz (Dolina Baryczy), kde
se vyskytuje pāes 250 druhĔ ptákĔ a 540 druhĔ rostlin. NejvÕtší a nejznámÕjší zdejší rezervací jsou Stawy
Milickie (Miliczské rybníky). DvÕ tāetiny povrchu této
rezervace tvoāí rybníky. Na Ìetných turistických tra-
KaždoroÌnÕ koncem léta se v Miliczi koná
Miliczský kapāí svátek (¥wiÚto Karpia
Milickiego) – tehdy je možno ochutnat
sách a nauÌných stezkách se mĔžete seznámit s pra-
rozmanitá rybí jídla, napā. polévku.
Rybníky údolí Barycze poskytují jedineÌnou možnost
cí rybáāĔ a s rozmanitými druhy rostlin a vodních ptákĔ.
k pozorování vodních a bahenních ptákĔ. oetné hráze dovolují se dostat k tÕsné blízkosti vodní hladiny.
Ozbrojeni dalekohledy se mĔžete celé hodiny vÕnovat
pozorování ptaÌího života.
Na āece Barycz máte k dispozici také vodáckou trasu.
£íÌka je vÕtšinou líná a ne pāíliš hluboká, a tedy bezpeÌná. Údolí Barycze poskytuje perfektní podmínky k jezdectví. Jezdecká stāediska najdete mimo jiné v obcích:
Gajdówka, Wszewilki, Suïów, Godnowa a Pracze. Ve
vsi Pracze je velkou atrakcí možnost seznámit se s plemenem polských koníkĔ – vlídných a klidného temperamentu.
Údolí Barycze je takāka vysnÕným místem pro cyklisty.
Hustá síĈ zpevnÕných lesních cest a místních komunikací s velmi malým provozem, krásná krajina a také pestrý
reliéf této oblasti lákají k cyklistickým výletĔm.
62
V oblasti Trzebnických kopcĔ a údolí āeky Barycz najdete
se konají prezentace zapomenutých āemesel – napā. zpra-
i agroturistické farmy nabízející ubytování v soukromí, a to
cování ovÌí vlny, výroby ekologických produktĔ.
ve vsích: Miïosïawice, Ruda Milicka, Suïów, Wróbliniec,
Grabowna Wielka, Kuěniczysko, Kuěnica Cieszycka,
NEDALEKO OD VRATISLAVI
Osolin, Oborniki ¥lÈskie, Bagno, RoĂcisïawice, PorÚby,
Nedaleko od mÕsta Jelcz-Laskowice existuje nÕkolik
Nowy Zamek a OstrowÈsy.
agroturistických farem, které se specializují na jezdeckou turistiku. HodnÕ takových objektĔ najdete i v okolí
P£EDH¶£Í A SLEZSKÁ NÍŽINA
hory ¥lÚĝa, poblíž mÕsta ¥widnica a také nedaleko vel-
V pāedhĔāí (Przedgórze Sudeckie) a ve Slezské nížinÕ
kých turistických atrakcí – v LubiÈĝi a HenrykowÕ.
(Nizina ¥lÈska) jsou oblasti s chudšími písÌitými pĔdami
Na agroturistických farmách ve vsích v okolí Woïowa
porostlými lesem. ZemÕdÕlství se rozvíjí na úrodnÕjší
na území krajinného parku údolí Jezierzyce (Park
pĔdÕ. Množství agroturistických objektĔ na tomto úze-
Krajobrazowy Doliny Jezierzycy) a na jeho okrajích si
mí proto není velké, ale jejich nabídka je pomÕrnÕ pes-
na své pāijdou milovníci ticha a lesních procházek. Není
trá a bohatá. Slezskou nížinu doporuÌujeme tÕm, kte-
odsud daleko do ¥cinawy proslulé skvÕlými okurkami.
āí se chtÕjí nauÌit jezdit na koni. Lehce zvlnÕná krajina je
vhodná i pro cyklisty a bÕžkaāe.
Na území Slezské nížiny najdete dvÕ chránÕné krajinné oblasti. Pro turisty je nejvíce atraktivním místem krajinného parku údolí āeky Bystāice (Park Krajobrazowy
Dolnoslezské chutÕ
¥cinawské okurky
Doliny Bystrzycy), umÕlá vodní nádrž zvaná Zbiornik
Mietkowski. Lze na ní provozovat vodní sporty, ocení ji
také milovníci rybaāení.
Už témÕā 50 let jsou sterilované
Ăcinawské okurky oblíbeným
Agroturistickou nabídkou tohoto regionu jsou tāeba skan-
a v Dolním Slezsku vyhledávaným
zeny – napā. Ruszowice, kde mĔžete spatāit doklady mate-
zeleninovým produktem,
riální a duševní kultury polského venkova, ale kde se také
vyrobeným podle tradiÌní receptury
rozvíjí bylinkáāství. Na mnohých agroturistických farmách
a s využitím pouze pāírodních složek.
63
SEZNAM AGROTURISTICKÝCH
SDRUŽENÍ V DOLNÍM
SLEZSKU
Agroturystyczne Stowarzyszenie
Masywu ¥nieĝnika
57-550 Stronie ¥lÈskie, Bielice 5a,
tel. +48 74 814 27 20,
e-mail: [email protected]
Bystrzyckie Towarzystwo Agroturystyczne
57-517 Lasówka 8, tel. +48 74 811 90 24,
e-mail: [email protected]
Stowarzyszenie Kwaterodawców Gór Sowich
58-308 Waïbrzych, Nowy Julianów 187,
tel. +48 74 840 50 50,
e-mail: [email protected],
www.gorysowie.agro.pl
Stowarzyszenie Agroturystyczne
Gór Stoïowych
57-340 Duszniki Zdrój, Ztotno 9,
tel. +48 74 866 91 82.
Sudeckie Stowarzyszenie
Turystyki Wiejskiej „Zdroje“
57-343 Lewin Kïodzki, Jarków 9,
tel. +48 74 869 89 69,
+48 502 240 600,
e-mail: [email protected],
www.zdroje.sudety.info.pl
Sudeckie Towarzystwo Turystyki
Wiejskiej w Jeleniej Górze
58-500 Jelenia Góra, ul. Matejki 17,
tel. +48 75 642 31 25,
+48 75 717 32 34,
e-mail: [email protected],
www.agroturystyka.ig.pl
64
Wrocïawskie Stowarzyszenie Agroturystyczne
55-035 Oborniki ¥lÈskie, ul. Poniatowskiego 22,
tel. +48 696 099 664,
e-mail: [email protected]
Stowarzyszenie Turystyki Wiejskiej
w Parku Krajobrazowym „Dolina Baryczy“
56-300 Milicz, Rynek 20,
tel. +48 71 383 11 11,
www.dolinabaryczy.pl
Rudawskie Stowarzyszenie
Turystyki Wiejskiej
ul. Trzciñska 71, 58-520 Janowice Wielkie,
tel. +48 75 751 52 47.
Stowarzyszenie Agroturystyczne
Gór Kaczawskich w Zïotoryi
59-500 Zïotoryja, pl. NiepodlegïoĂci 8,
tel./fax +48 76 877 59 49,
e-mail: [email protected], www.kaczawy.pl
Dolnoslezská pāíroda
KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK
Zajímavostí Krkonoš jsou hluboké rokle zvané kotle.
Polský Krkonošský národní park (Karkonoski Park
Tyto kotle pocházejí z doby ledové, dva z nich, nacháze-
Narodowy) se rozkládá na území o výmÕāe témÕā 5580
jící se na polské stranÕ pod vrcholem SnÕžky, jsou napl-
ha v rámci hlavního hāebene Krkonoš; patāí k nÕmu ješ-
nÕné vodou a tvoāí tak horská jezera. Menšímu se āíká
tÕ dvÕ samostatné oblasti – vodopád Szklarky a vrch
Maïy Staw (Malý rybník), vÕtšímu Wielki Staw (Velký
Chojnik. Na Ìeské stranÕ Ìiní rozloha parku témÕā
rybník). Leží ve výšce 1225 m n. m. a strmé stÕny kot-
55 000 ha.
lĔ, od jižní strany porostlé 600 let starými lišejníky, dosa-
Krkonoše, ležící po obou stranách polsko-Ìeské hra-
hují výšky 200 m.
nice, jsou nejvyšší Ìástí celku zvaného v Polsku Sudety
Nedaleko mÕsta Szklarska PorÚba najdete další ledovco-
a v oeské republice Krkonošsko-jesenická subprovin-
vé kotle, tzv. ¥nieĝne Kotïy (Ìesky zvané SnÕžné jámy),
cie (soustava). Unikátní ledovcové kary, horská jezírka a
o hloubce 150 m. Všechny tyto kary jsou pāísnÕ chránÕ-
morény dávají krkonošské krajinÕ alpský charakter, tento
ny jako pāírodní rezervace.
dojem umocòuje i zdejší rostlinstvo, které se vyskytuje
www.kpnmab.pl
ve výškách nad 1450 m n. m. a je typické pro Alpy.
SnÕžka se svými 1602 m n. m. (podle polských zdrojĔ je
Z Karpacze se k Malému a Velkému rybníku a také na
to 1603 – Poláci totiž poÌítají nadmoāskou výšku podle
SnÕžku dostanete po modré turistické znaÌce. Cesta trvá
Baltského moāe) je nejvyšším vrcholem Krkonoš. Je pro-
zhruba 3 hodiny a 50 minut.
slulá krásnými výhledy a drsným podnebím. Na vrcho-
Z Karpacze na SnÕžku mĔžete i jinak: lanovkou (15
lu SnÕžky stojí kaple sv. Vavāince ze 17. stol. a meteo-
min.) na vrchol Kopa a dále po Ìerné znaÌce k boudÕ
rologická observatoā ze zaÌátku 70. let 20. stol., posta-
Schronisko Dom ¥lÈski (Slezský dĔm) a pak na vrchol
vená v charakteristickém tvaru létajících talíāĔ (je zde i
po Ìervené znaÌce anebo pohodlnou a dláždÕnou tzv.
restaurace).
Jubilejní cestou.
Charakteristické pro krkonošskou krajinu jsou jednot-
SedaÌková lanová dráha, jednoúseková, délka 2278 m,
livé skály rozmanitých tvarĔ, na polské stranÕ Krkonoš
horní stanice ve výšce 1325 m, jednosedaÌková.
je jich pāes sto. Tyto skály získaly díky rĔzným asociacím divné a tajuplné názvy, napā. Polední kámen (pol-
MÕstská lanová dráha
sky Sïonecznik). Skalní skupina Pielgrzymy (Poutníci) nad
(Miejska Kolej Linowa), ul. Turystyczna 4,
Karpaczí je 23 m vysoká.
tel. +48 75 761 92 84, www.kopa.com.pl
65
Turistické informace Karpacz,
Turistické informace Szklarska PorÚba,
ul. Konstytucji 3 Maja 25a, 58-540 Karpacz,
ul. Pstrowskiego 1, 58-580 Szklarska PorÚba,
tel./fax +48 75 761 97 16, tel. +48 75 761 86 05
tel. +48 75 717 24 49, +48 75 717 24 94,
www.karpacz.pl
www.szklarskaporeba.pl
Ze Szklarské PorÚby vás do SnÕžných jam povede žlutá
V polském Krkonošském národním parku (KPN) se pol-
a pak zelená znaÌka (3 hod. 35 minut).
sko-Ìeská hranice smí pāekraÌovat pouze na vyznaÌe-
SedaÌková lanová dráha Szrenica má dva úseky v délce
ných místech (i po vstupu do schengenského prosto-
1417 a 1341 m. Horní stanice je ve výšce 1309 m. oas
ru), která se nacházejí na soubÕhu polských a Ìeských
jízdy: 20 minut. DvousedaÌková lanovka.
znaÌek:
1. vrchol SnÕžky (žlutá znaÌka),
Ski Arena Lift,
2. u Slezské boudy (modrá),
ul. Turystyczna 25a, tel. +48 75 717 30 35,
3. na Jantarové cestÕ (LuÌní bouda/Spalona Straĝni-
www.sudetylift.com.pl
ca, žlutá znaÌka),
4. u boudy Jelenka (žlutá a zelená znaÌka),
5. v Sovím sedle (Ìervená znaÌka),
6. u skalního útvaru Tvarožník (žlutá znaÌka),
7. nad pramenem Labe (žlutá znaÌka),
8. na Koòské cestÕ (nad SnÕžnými jámami, žlutá znaÌka),
9. v sedle Czarna PrzeïÚcz (poblíž Velkého Šišáku,
modrá znaÌka),
10. poblíž Petrovy boudy (žlutá, modrá, zelená znaÌka).
PāekroÌení Ìesko-polské hranice na území Národního
parku Stolových hor je možné rovnÕž pouze na vyznaÌených místech.
NÁRODNÍ PARK STOLOVÝCH HOR
Stolové hory (Góry Stoïowe), které od západu uzamykají Kladskou kotlinu, jsou jedinými tabulovými horami
v Polsku. Jedná se o druh vyvýšeniny, která vystupuje
strmými, zhruba 200 m vysokými svahy nad okolní krajinu. Vzhledem k jedineÌnosti této krajiny a také k pāírodním zajímavostem, které se zde vyskytují, bylo toto
území vyhlášeno národním parkem. Park má rozlohu
6280 ha, pāísná ochrana (rezervace) se vztahuje na skalní útvary Velká Hejšovina (polsky Szczeliniec Wielki) a
66
Malá Hejšovina (polsky Szczeliniec Maïy) a také Bludné
chý vrchol vedou do skály vytesané schody s 665 stup-
skály (BïÚdne Skaïy) a ekosystém Wielkie Torfowisko
ni, skalními chodbami vás povedou oznaÌené stezky. Je
Batorowskie (Velké batorówské rašeliništÕ).
odsud krásný výhled na Kladskou kotlinu. Strmé stÕny
Do Stolových hor se mohou vydat i pāíznivci lezectví, pro
Hejšoviny se vypínají do výšky pāes 150 m nad okolní
které bude bezpochyby atraktivní vyzkoušet své doved-
krajinou. Nahoāe na vás Ìeká nejstarší horská turistická
nosti na svazích Hejšoviny.
bouda v pohraniÌních horách, letní pavilon byl zde postaven již v roce 1815.
Park Narodowy Gór Stoïowych
– informace, tel. +48 74 866 14 36,
www.pngs.pulsar.net.pl
Poloha:
na úpatí Hejšoviny leží ves Karïów, turistické stāedisko
s kāižovatkou znaÌených turistických tras. Na Hejšovi-
REZERVACE BLUDNÉ SKÁLY
nu vede z Karïowa žlutÕ znaÌená trasa a také NauÌná
Je jedním z nejatraktivnÕjších zákoutí Stolových hor, jedi-
stezka skalního reliéfu (¥cieĝka Skalnej Rzeěby).
ných tabulových hor v Polsku. Rezervace chrání neživou
Pāíjezd
pāírodu, skalní bloky protíná síĈ chodeb pāipomínající
z Kudowy Zdróje smÕrem na Karlow (tzv. Cesta sta
labyrint. NÕkteré ze skalních rozsedlin dosahují hloubky
zatáÌek – Droga Stu ZakrÚtów). Existuje i autobusové
12 m. Vznik tÕchto fantaskních útvarĔ zpĔsobila voda, vítr
spojení z Kudowy a Kladska (Kïodzko), ale jezdí málo-
a rozdíly teploty, u pískovcĔ se totiž odolnost vĔÌi erozi
kdy. Vstup je zpoplatnÕn. Prohlídka trvá cca 3 hod.
v jednotlivých vrstvách znaÌnÕ liší.
Okruh vede oznaÌenou trasou a zaÌíná u boudy. Na
HejšovinÕ mĔžete pobývat od 9 do 18 hod.
Poloha:
Park Narodowy Gór Stoïowych
Kladská kotlina, Stolové hory, poblíž mÕsta Kudowa
– informace, tel. +48 74 866 14 36,
Zdrój a Karïow, pāíchod z Kudowy Zdróje po zelené
www.pngs.pulsar.net.pl
a Ìervené znaÌce, pāíjezd z Kudowy autem smÕrem
na Karlow (Cesta sta zatáÌek), 6 km ke kāižovatce,
VODOPÁDY
pak parkovištÕ, kyvadlový vjezd na parkovištÕ v kaž-
Vodopád potoka Kamieñczyk ve Szklarské PorÚbÕ je
dou celou hodinu, výjezd v každou poloviÌní hodinu.
nejvyšší ze sudetských vodopádĔ. Potok Kamieñczyk
Vstup do rezervace se platí!
zde vtéká do témÕā 30 metrĔ vysoké soutÕsky a tvo-
Prohlídka trvá zhruba 1,5 hod.
āí trojstupòovou kaskádu, jejíž celková výška Ìiní 27
Park Narodowy Gór Stoïowych
metrĔ. Za prostāedním stupnÕm se nalézá tzv. Zlatá
– informace, tel. +48 74 866 14 36,
jáma – odhalená ještÕ ve stāedovÕku valonskými hle-
www.pngs.pulsar.net.pl
daÌi zlata.
Malebný vodopád Szklarky mezi mÕsty Szklarska
REZERVACE VELKÁ HEJŠOVINA
PorÚba a Piechowice navštÕvuje velké množství turis-
Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki) je nejvyšším vrcho-
tĔ, a to kvĔli snadnému pāístupu (hned u silnice). Potok
lem Stolových hor (919 m n. m.). Z dálky pāipomíná ven-
Szklarka tvoāí pāed ústím do āeky Kamienna pāes 13
kovskou chalupu pāekrytou doškovou stāechou. Na plo-
metrĔ vysoký vodopád, který je nyní chránÕn jako
67
enkláva polského Krkonošského národního parku
Vodopád Wilczky
(KPN).
– u vjezdu do Mezihoāí (MiÚdzygórze) za budovou
Krásný, i když ménÕ navštÕvovaný je i tāetí krkonošský
penzionu DW Nad Wodospadem.
vodopád – vodopád Podgórné ve vsi Przesieka. Leží ve
Pāíjezd
výšce 550 m n. m. a tvoāí ho āeka Podgórna. Poblíž
do MiÚdzygórze v masivu SnÕžníku – autobusové
vodopádu vedou znaÌené turistické trasy zelená a žlu-
spojení z Kladska (Kïodzko).
tá do Borowic.
LINFORMACE
Na území Kladské kotliny mĔžete vidÕt také vodopád na
– Biuro PTTK w MiÚdzygórzu, ul. Sanatoryjna 1,
āece Wilczka v Mezihoāí (MiÚdzygórze). Její vody padají
tel. +48 74 813 51 95.
z 20 metrĔ vysokého skalního stupnÕ a v zastínÕné soutÕsce tvoāí druhý nejvyšší vodopád v polské Ìásti hor.
ARBORETUM VE WOJS’AWICÍCH
Pāed obrovskou povodní v roce 1997 byl ještÕ o 6 met-
Bylo založeno v roce 1880 na území o rozloze 4 ha.
rĔ vyšší. Pod vodopádem byla vybudována kamenná
Najdete zde pāedevším krásnou sbírku rododendronĔ
pāehrada (29 m) s protipovodòovou nádrží. Vodopád
a azalek, proto je nejlepší sem pāijet v kvÕtnu, v období
Wilczky je chránÕn jako pāírodní rezervace.
kvÕtu tÕchto keāĔ. KromÕ nich je zde zhruba 300 druhĔ
stromĔ a keāĔ, napā. javor dlaòolistý, dub, smrk východní
Poloha:
a kalifornská borovice. V souÌasnosti je zdejší arboretum
vodopády Kamieñczyku a Szklarky najdete v Krko-
poboÌkou Botanické zahrady Vratislavské univerzity.
noších, v okolí mÕsta Szklarska PorÚba, vodopád
Podgórné u vsi Przesieka, kam se nejsnadnÕji dosta-
Poloha:
nete z Karpacze nebo Borowic.
ve Wojsïawicích, Ìásti Niemcze, 1,5 km východnÕ od
Vodopád Kamieñczyku
centra u silnice do Strzelinu. Do Niemcze autobuso-
– pāístup po Ìervené znaÌce z parkovištÕ poblíž
vé spojení.
bývalé sklárny (cca 30 min.). Vstup se platí. Pāi proh-
Otevāeno:
lídce je tāeba použít ochrannou pāilbu z pĔjÌovny na
od 20. dubna do āíjna dennÕ od 9 do 18 hod.,
místÕ.
v nedÕli a o svátcích od 8 do 20 hod.,
Vodopád Szklarky
tel. +48 74 837 64 69
– pāístup z Piechowic po modré znaÌce, resp. z parkovištÕ u silnice z Harrachova do Jelení Hory u vcho-
DOLNOSLEZSKÉ BORY
du do Krkonošského nár. parku, pāístup stezkou
Severozápadní Ìást Dolnoslezského vojvod-
podél pravého bāehu āeky Kamienna, k vodopádu
ství porĔstají lesy zvané Dolnoslezské bory (Bory
vede Ìerná znaÌka. Vodopád je chránÕn jako enkláva
DolnoĂlÈskie). Jsou jedním z nejvÕtších lesních celkĔ
Krkonošského národního parku.
v Polsku, rozkládají se na více než 150 tisíci ha. PísÌité
LTuristické informace Szklarska PorÚba,
ul. Pstrowskiego 1, Szklarska PorÚba,
68
a neúrodné pĔdy nepāitahovaly osídlení, dodnes se
v obrovských borech málokdy setkáme s nÕjakými
tel. +48 75 717 24 49, +48 75 717 24 94,
lidskými sídly. oást území Dolnoslezských borĔ tvo-
www.szklarskaporeba.pl
āí pāes 1000 ha velká ornitologická rezervace Stawy
Przemkowskie (Przemkowské rybníky), která je zároveò souÌástí krajinného parku.
Pāes bory vede z jihovýchodu na severozápad dálnice
A4. Na severovýchodním okraji – Przemków, na jižním
okraji – Bolesïawiec a WÚgliniec, na území borĔ, severnÕ od Bolesïawce, známý zámek Kliczków.
DUB CHROBRY
„Chrobry“ Ìili Chrabrý. Pāírodní památka. 750 let starý dub letní, nejstarší v Polsku, je 28 m vysoký, obvod
kmene má 9,92 m.
Nedaleko Rudy Milické je pozorovací plocha u rybní-
Na okraji Dolnoslezských borĔ, na území Przemkowského
ka Staw Sïupicki, u cesty do Milicze a u jezu v centru
krajinného parku (Park Krajobrazowy), 5 km severnÕ od
vsi u rybníka Staw Jaskóïczy. Dobrá místa k pozorová-
Przemkowa, v zabahnÕném údolí āíÌky Szprotawy.
ní ptákĔ jsou také u cesty z Rudy Suïowské na jih k silnici ’Èki–Niezgoda.
ORNITOLOGICKÁ REZERVACE
STAWY MILICKIE
LTuristické informace Milicz,
Vkdysi zabahnÕném údolí āeky Barycz založili mniši
Rynek 20, tel. +48 71 383 11 11.
z okolních klášterĔ ještÕ ve 13. stol. Ìetné rybníky.
Do Milicze jezdí autobusy a vlaky.
Na tÕchto rybnících (celé desítky se jich rozprostírají na
www.milicz.pl
východ a západ od Milicze), které prosluly hlavnÕ velmi
chutnými kapry, vznikla jedna z nejvÕtších ornitologic-
KRAJINNÝ PARK ÚDOLÍ £EKY BOBR
kých rezervací v EvropÕ. Hnízdí zde vodní a brodiví ptá-
£eka Bobr tvoāí na úseku od Jelení Hory do mÕsta
ci, napoÌítáno bylo pāes 250 druhĔ, z nichž 165 zde má
Wleñ Ìtyāi malebné kaòony. NejkrásnÕjší je 4 km dlou-
svá líhništÕ. Vstup na území rezervace je sice zakázán –
hý tzv. Borový kaòon (Borowy Jar) s vysokými skalními
vyžaduje se speciální povolení Vojvodského úāadu pro
bāehy. V údolí āeky se nalézají jezera vzniklá úpravou
ochranu životního prostāedí – ale z cest vedoucích hrá-
jejího koryta: Modré, Wrzeszczyñské a Pilchowické.
zemi a ze speciálních pozorovatelen budete moci pozo-
Potoky, které vtékají do Bobru, tvoāí hluboké soutÕs-
rovat takové velmi vzácné druhy, jako Ìáp Ìerný, jeāáb,
ky – Dziki WÈwóz (Divoká soutÕska) u Maciejowce.
volavka Ìervená, orel moāský nebo kánÕ. Bílých ÌápĔ
V okolí najdete rovnÕž pozĔstatky sopeÌné Ìinnosti
zde bylo napoÌítáno 150 párĔ!
jako sopeÌné kužely, malebné jeskynÕ a skalní útva-
Ptáky mĔžete pozorovat nedaleko vsi Potasznia z ces-
ry. Jedná se o tzv. Lwowecké Švýcarsko (Szwajcaria
ty na hrázi mezi rybníkem Staw Jan a rybníky Staw
Lwówecka) u mÕsta Lwówek ¥lÈski. Na Bobru se
Niezawodny a Uroczy. V okolí Rudy Suïowské byla
každoroÌnÕ konají mezinárodní kanoistické sjezdy.
pro pÕší a cyklisty zpāístupnÕna cesta vedoucí z Rudy
K Modrému jezeru se od Jelení Hory dostanete maleb-
Suïowské k silnici Suïów–¿migród. Ptáky mĔžete též
nou, žlutÕ znaÌenou stezkou pro pÕší a cyklisty (z kopce
vidÕt z komunikace Suïów–Ruda Suïowska–Grabówka.
zvaného Wzgórze Krzywoustego).
69
K Pilchowickému jezeru musíte jet z Jelení Hory smÕ-
TIS VE VSI HENRYKÓW LUBA”SKI
rem na Wleñ (pāes ves Jezow Sudecki), ve vsi Pilchowice
Pāírodní památka. Obvod kmene 512 cm, stáāí 1250 let,
podle ukazatele „Zapora“ Ìili pāehrada.
výška 13 m. Jedná se pravdÕpodobnÕ o nejstarší strom
v Polsku.
REZERVACE TORFOWISKO POD ZIELE”CEM
Ve vsi Henrykow Lubañski 5 km severnÕ od mÕsta
Jedná se o nejkrásnÕjší polské horské rašeliništÕ
Lubañ. V horní Ìásti vsi, u hospodáāství Ì. 293.
(RašeliništÕ u Zielence), které leží v okolí vsi Zieleniec
(pāed válkou Grunvald), dnes mÕstské Ìásti DušníkĔ
LILIOVNÍK VE VSI SICHÓW
(Duszniki-Zdrój). Toto velké rašeliništÕ (témÕā 160 ha),
Pāírodní památka. Obvod 460 cm.
ležící ve výšce cca 750 m, pāipomíná místy sibiāskou tun-
Ve vsi Sichów, na území Krajinného parku Cheïmy, jiho-
dru. Rostou zde hlavnÕ rašeliníky a bāíza trpasliÌí, boro-
západnÕ od mÕsta Zïotoryja, západnÕ od Jaworu.
vice bahenní, klikva bahenní a mnoho dalších druhĔ velmi vzácných bahenních rostlin.
REZERVACE OSTRZYCA PROBOSZCZOWICKA
V rezervaci platí zákaz pohybu mimo znaÌené stezky a
Nedaleko hradu Grodziec a vsi Proboszczowice se vypí-
mĔstky, mĔžete využít i rozhlednu.
ná charakteristická silueta vrchu Ostrzyca (501 m n. m.).
Pāíjezd po silnici jižnÕ od DušníkĔ a následnÕ do kopce
Tento starobylý sopeÌný kužel pokrývá ÌediÌové skalní
podle informaÌních znaÌek
moāe. Na vrchol vedou kamenné schody se 300 stupni.
V minulosti zde slovanští obyvatelé tohoto území uctívali Slunce. Na vrcholu mĔžete vidÕt odhalenou strukturu skal – pÕtiboké ÌediÌové sloupy. Vrch byl vyhlášen
rezervací neživé pāírody.
Pāíjezd:
jihozápadnÕ od Zïotoryje,
nedaleko vsi Proboszczów.
MEDVxDÍ JESKYNx
Na území Kladské kotliny byla v masivu SnÕžníku odhalena
v 60. letech 20. stol. velká jeskynÕ, které se potom zaÌalo
āíkat MedvÕdí – protože v ní byly nalezeny kosterní pozĔstatky prehistorického medvÕda a také jiných zvíāat z dob
pāed tisíci lety. Zajímavá je krasová výzdoba jeskynÕ, stalagmity a stalaktity. Podzemní chodby mÕāí pāes 2 km.
Poloha:
masiv SnÕžníku, poblíž vsi Kletno u mÕsta Stronie
¥lÈskie (pāed válkou Seitenberg).
70
KRAJINNÝ PARK CHE’MY
Je souÌástí Kaczawských hor a jejich podhĔāí (Pogórze a
Góry Kaczawskie) s tāíkilometrovou MyĂliborzskou soutÕskou (WÈwóz MyĂliborski), pāírodní rezervací, a vrchem
Rataj s odhalenou strukturou ÌediÌových skal zvaných Malé
myĂliborzské varhany (Maïe Organy MyĂliborskie). HodnÕ
malebných kopcĔ tvoāí dokonalé vyhlídky.
Pāíjezd:
jihozápadnÕ od Zïotoryje a západnÕ od Jaworu.
Pāístup ke kopci Rataj – 1 km jihovýchodnÕ od MyĂliborze. K rezervaci WÈwóz MyĂliborski vede z Jaworu žlutá znaÌka a nauÌná stezka.
Do mÕsta Stronie ¥lÈskie autobusové a vlakové spojení. Do Kletna rovnÕž autobus, ve všední dny. Z
¥L}¿A – POSVÁTNÁ HORA SLOVAN¶
Kletna z parkovištÕ 25 min. lesní cestou nebo nauÌ-
Zhruba 30 km jihozápadnÕ od Vratislavi se vám v nezales-
nou stezkou; lze se dostat i bryÌkou. Prohlídka cca
nÕné rovinaté krajinÕ objeví masiv ¥lÚĝy – skupina nÕkoli-
40 minut ve skupinách s prĔvodcem. Rezervace po-
ka rĔznÕ vysokých vrcholĔ, z nichž nejvyšší ¥lÚĝa dosahu-
vinná.
je výšky 718 m n. m. Kdysi byla místem pohanského kultu
Jaskinia Nieděwiedzia,
slovanského kmene SlezanĔ. Minulost vám pāipomenou
tel. +48 74 814 12 50, otevāeno kvÕten–srpen od
Ìetné archeologické nálezy – kamenné kultovní sochy,
9 do 16.40 hod., kromÕ po a Ìt, záāí–duben od 10
kamenné valy a kruhy na vrcholech ¥lÚĝa a Radunia.
do 17 hod., kromÕ po a Ìt. www.jaskinia.pl
Masiv porĔstá les, hlavnÕ smrkový s pāímÕsí javoru klenu.
Toto území bylo vyhlášeno krajinným parkem (¥lÚĝañski
RADOCHOWSKÁ JESKYNx
Park Krajobrazowy). Vznikly zde rovnÕž pāírodní rezerva-
Nepāíliš velká jeskynÕ ve vápencových skalách kopce
ce – dvÕ krajino-geologické na vrcholech ¥lÚĝa a Radunia a
Bzowiec (697 m). Chodby a komory se táhnou v délce
tāetí se stepním rostlinstvem na louce ’Èka Sulistrowicka.
265 m. Do jeskynÕ vedou tāi vchody, v jedné z komor
Masivem vede nÕkolik znaÌených turistických tras, mj.
je malé hluboké jezírko. oetné (devastované) stalakti-
archeologická trasa (oznaÌena Ìerným medvídkem) spo-
ty a stalagmity.
jující místa vykopávek a archeologických nalezišĈ.
Poloha:
Pāíjezd:
na území Kladské kotliny nedaleko od Landeku
do Sobótky na úpatí ¥lÚĝy cca 30 km jižnÕ od Vratis-
(LÈdek Zdrój). Pāístup po zelené a modré (delší)
lavi (Wrocïaw), Ìetné autobusové spoje z Vratislavi.
znaÌce z Landeku. Pozor! MÕl by tady mít službu
Vycházky na ¥lÚĝu ze Sobótky: Ìervená, žlutá a mo-
prĔvodce, ale ne vždy tak tomu je. Po dešti jsou
drá znaÌka ze Sobótky-Strzeblowa. Na vrcholu ¥lÚĝy
vchody kluzké!
turistická bouda, tel. +48 71 342 61 42.
71
q Dojazd:
do Sobótki u stóp ¥lÚĝy ok. 30 km
na pd. od Wrocïawia,
liczne poïÈczenia autobusowe z Wrocïawia.
Wycieczki na ¥lÚĝÚ z Sobótki: znaki czerwone,
ĝóïte i niebieskie z Sobótki-Strzeblowa.
Na szczycie ¥lÚzy schronisko turystyczne,
tel. 071 342 61 42
72
Dolnoslezská zima
Na rozlehlých plochách Slezské nížiny je sice zima vzác-
SZKLARSKA POR}BA
ným hostem – zdejší podnebí má povÕst nejteplejšího
Szklarské PorÚbÕ, ležící na úpatí hory Szrenica (1362 m
v Polsku a sníh v srdci nížiny ve Vratislavi leží jen nÕkolik
n. m.), se Ìasto āíká „dolnoslezské hlavní mÕsto zimních
dnĔ v roce – ale nÕkolik kilometrĔ na jih už mají pāízni-
sportĔ“. Zdejší klimatické podmínky mĔžeme pāirov-
vci zimních sportĔ garantované podmínky k provozování
nat k alpským. Lyžaāi mají k dispozici nÕkolik sjezdovek
svých oblíbených zimních disciplín. Na horách jsou k dis-
ze Szrenice v celkové délce 13 km, Ìetné lyžaāské školy,
pozici lyžaāĔm a snowboardistĔm velká, známá a módní
pĔjÌovny zimního sportovního vybavení a lyžaāské servisy.
sportovní a rekreaÌní stāediska, ale také Ìetné sjezdovky
NejvyhledávanÕjšími sjezdovkami jsou Lollobrigida v délce
a bÕžkaāské tratÕ v ménÕ známých a klidných místech.
4400 m, ¥nieĝynka – 2080 m a Puchatek – 1470 m.
V mÕstské Ìásti Jakuszyce (smÕrem k Polsku za
KARPACZ
Harrachovem), na louce Polana Jakuszycka najdete
V Karpaczi, jednom z nejkrásnÕjších míst na úpatí SnÕžky,
skvÕle pāipravené bÕžkaāské tratÕ. Specifickému mikro-
dosahuje prĔmÕrná tloušĈka snÕhové pokrývky 30 až 80
klimatu vdÕÌí Polana za nejlepší podmínky k bÕžkaāení.
cm a sníh se udržuje od listopadu do bāezna. V zimní se-
Sníh se zde udržuje do konce bāezna. BÕžkaāské tratÕ
zonÕ je zde v provozu nÕkolik desítek lyžaāských vlekĔ, dva
na Jakuszycké louce, v délce 3; 5; 7,5 a 10 km, mají ho-
skokanské mĔstky a sáòkaāská dráha. Karpaczské sjezdové
mologaci Polského lyžaāského svazu (PZN). Každý rok
trasy mají délku 8 km, nejdelší z nich se jmenuje Liczyrzepa
v bāeznu se zde koná mezinárodní lyžaāská bÕžkaāská
I (jde o pāeklad z nÕmeckého Rubezahl a znamená vládce
akce, tzv. Bieg Piastów Ìili BÕh PiastovcĔ.
hor – Krakonoše), vede z Kopy k dolní stanici sedaÌkové
lanovky a je 3000 m dlouhá. SedaÌková lanovka na Kopu
LTuristické informace,
(horní stanice ve výšce 1325 m) má kapacitu 600 os./hod. a
ul. Pstrowskiego 1, 58-580 Szklarska PorÚba,
délku témÕā 2300 m. Pro pāíznivce bílé stopy byla vyznaÌe-
tel. +48 75 717 24 49, www.szklarskaporeba.pl
na malebná pÕtikilometrová trasa zaÌínající v horní Ìásti
mÕsta (Karpacz Górny) u penzionu DW Legniczanka.
CZARNA GÓRA V KLADSKÉ KOTLINx
Stāedisko Czarna Góra (oerná hora) najdete na svazích
LTuristické informace,
stejnojmenné hory ve vsi Sienna nedaleko mÕsteÌka
ul. Konstytucji 3 Maja 25, 58–540 Karpacz,
Stronie ¥lÈskie. Czarna Góra (1205 m n. m.) je nejlépe
tel. +48 75 761 97 16, www.karpacz.pl
odlišitelným vrcholem masivu SnÕžníku. Na vrchol ve-
73
de 1367 m dlouhá lanovka (pāevýšení 379 m). Pro lyžaāe
disko olympijské pāípravy s bÕžkaāskými tratÕmi, sko-
je k dispozici i 7 vlekĔ, vÌetnÕ jednoho pro dÕti. Na dÕti
kanským mĔstkem, sáòkaāskou dráhou a biatlonovou
Ìeká ještÕ další atrakce – lyžaāský kolotoÌ.
stāelnicí. Zhruba 6 km od DušníkĔ vzdálené zimní stāedisko Zieleniec v Orlických horách (pāed válkou se tehdy
Pāíjezd:
samostatná ves jmenovala Grunvald) je jednou z nejvýše
z mÕsta Stronie po silnici Ì. 392 smÕr Bystrzyca
položených vsí v Polsku (cca 900 m n. m.). Na severních
Kïodzka. Dále podle informaÌních tabulí.
svazích Orlických hor se sníh udržuje do poloviny dubna
Czarna Góra S.A. OĂrodek Górski,
– budete zde tedy mít perfektní podmínky k lyžování.
tel. +48 74 814 12 45, www.czarnagora.pl
Pāíjezd:
Jedním ze známých zimních sportovních stāedisek jsou
Dušníky (Duszniki Zdrój). Nedaleko od mÕsta, na
louce zvané Jamrozowa Polana bylo vybudováno stāe-
z mÕsta Duszniki Zdrój do Jamrozowé Polany
po silnici Ì. 8, do Zieleniece silnice Ì. 8 a dále 389.
L Turistické informace
Rynek 9, 57-540 Duszniki Zdrój,
tel. +48 74 866 94 13.
www.zieleniec.pl
www.jamrozowa.pl
OKOLÍ BOUDY ANDRZEJÓWKA
V Javoāích horách (Góry Suche) u Valbāichu (Waïbrzych)
je pro vyznavaÌe bílé stopy známým a navštÕvovaným místem okolí boudy Andrzejówka. PrávÕ zde se koná populární Bieg Gwarków (Hornický bÕh) – lyžaāská akce známá
již mnoho let.
HodnÕ turistických tras je využíváno stále narĔstajícím
poÌtem milovníkĔ volného lyžování. Je zde spousta lesních
cest, pasek a také mírných svahĔ bez lesĔ, což dovoluje
dlouhé lyžaāské túry.
Pāíjezd:
silnice Ì. 35 z mÕsta Waïbrzych smÕr Unisïaw ¥l.
a dál místními silnicemi smÕr Rybnica LeĂna
k Andrzejówce.
L turistické informace Valbāich:
Rynek 9, 58–300 Waïbrzych,
tel./fax +48 74 842 20 00,
e-mail: [email protected]
74
KromÕ významných stāedisek jsou mezi lyžaāi oblíbená
i další, ne tak známá místa:
Rzeczka a Sokolec
Soví hory – Góry Sowie
Pāíjezd z Valbāichu po silnici Ì. 381,
z Dzierĝoniowa po silnici Ì. 383 a dál
po místních komunikacích.
L turistické informace Valbāich:
Rynek 9, 58–300 Waïbrzych,
tel./fax +48 74 842 20 00,
e-mail: [email protected]
BxŽKA£SKÉ TRATx
SZKLARSKA POR}BA – JAKUSZYCE
Sportovní stāedisko Mikrostacja Sportów
Jedno z nejlepších evropských bÕžkaāských stāedisek
Zimowych i Letnich ’ysa Góra Dziwiszów
– dokonalé podmínky pro klasické lyžaāské disciplíny
Kopec ’ysa Góra v Kaczawských horách.
pro závodní a víkendové lyžaāe. Díky výhodným po-
Pāíjezd:
vÕtrnostním podmínkám se snÕhová pokrývka udržuje
silnice Ì. 365 cca 10 km jihovýchodnÕ
až do pozdního jara. Už léta se v areálu stāediska koná
od Jelení Hory, ’ysa Góra–Dziwiszów,
významná a pāíznivci bílé stopy oblíbená sportovní akce
tel. +48 75 71 39 200.
Bieg Piastów Ìili BÕh PiastovcĔ. Stāedisko nabízí bÕžkaāské tratÕ rĔzného stupnÕ obtížnosti, od snadných až po
Pod ¥wiÚtÈ GórÈ – Lubawka
velmi tÕžké, v celkové délce pāes 100 km.
Lyžaāský vlek Pod ¥wiÚtÈ GórÈ
(Pod Sv. horou).
BÕžkaāské turistické lyžaāské tratÕ
Pāíjezd:
v Jakuszycích:
silnice Ì. 5, 11 km jižnÕ od Kamienné Hory,
– Trasa Elektrowni Turów, délka: 13 km,
www.wyciag-lubawka.pl
– trasa Polfy Bolesïawiec, délka: 10 km,
– trasa PKO BP, podél kolejištÕ, délka: 12 km,
Spalona, MiÚdzygórze
– trasa „garantovaného snÕhu“, délka: 2500 m.
Kladská kotlina
Všechny trasy tvoāí okruh ve tvaru listu jetele
L Centrum turistických informací Bystrzyca
a spojují se – je možné kombinovat i propojovat trasy.
Kïodzka,
57-500 Bystrzyca Kïodzka, ul. Rycerska 20,
Nejvyšší bod na trasách: 1001 m.
tel. +48 74 811 37 31,
Nejnižší bod na trasách: 752 m
e-mail: [email protected], www.zgs.ta.pl,
(nedaleko Harrachova).
e-mail: [email protected],
Po ukonÌení zimní sezony jsou trasy zpāístupnÕny
www.bystrzycaklodzka.pl
cyklistĔm.
75
KARPACZ GÓRNY
Jugowska (Góry Sowie)–celkem 25 km,
(penzion DW STOKROTKA)
okruh Sokoïowsko–Bukowiec (898 m)
BÕžkaāská trasa Snowmobilu, délka: 2,5 km,
–bouda Andrzejówka;
tel. +48 75 761 97 16, +48 75 761 86 05.
trasa bÕhu Bieg Gwarków: Sokoïowsko
–bouda Andrzejówka.
KOWARY
hora) a v okolí podhĔāí a sedla Okraj (Pomezní bou-
BxŽKA£SKÉ TRASY
V KLADSKÉ KOTLINx
dy). Pāes 25 km znaÌených a upravených lyžaāských tra-
JAMROZOWA POLANA U DUŠNÍK¶
tí rĔzné obtížnosti;
(DUSZNIKI ZDRÓJ)
BÕžkaāské trasy na svahu hory Góra Woïowa (Volová
tel. +48 75 718 24 89, e-mail: [email protected]
Stāedisko OĂrodek Kultury, Sportu,
Rekreacji i Turystyki,
STARA KAMIENICA
Rynek 6, tel. +48 74 866 94 38,
Lyžaāská trasa ve vsi Kopaniec
délka bÕžkaāských tras: 1400 m a 2500 m
(ostatní trasy 750 m až 3500 m).
BxŽKA£SKÉ TRASY
V KAMENNÝCH A SOVÍCH
HORÁCH
KAR’ÓW
BÕžkaāská trasa:
oERVENÁ ZNAoKA
Karïów–’Èki Pasterskie–Pasterka–Karïów,
Úsek: bouda Andrzejówka–’omnica–GrzmiÈca (Góry
délka: 12 km, Národní park Stolových hor,
Kamienne)–sedlo PrzeïÚcz Sokola–Wielka Sowa
tel. +48 74 866 14 36.
(1015 m), bouda Zygmuntówka –sedlo PrzeïÚcz
BÕžkaāská trasa:
Karïów–Praski Trakt–Zbój,
délka: 7,5 km, Národní park Stolových hor,
tel. +48 74 866 14 36.
BÕžkaāská trasa:
Krzywa Droga–kāižovatka u rašeliništÕ Wielkie
Torfowisko Batorowskie–Skalne Grzyby–
NiknÈca ’Èka,
délka: 3,5 km, Národní park Stolových hor,
tel. +48 74 866 14 36.
SZCZYTNA
BATORÓW – KAR’ÓW
15 km, lyžaāská bÕžkaāská trasa Karïów–Pasterka
a zpÕt (jedna traĈ) 10 km,
2 stopy pro tradiÌní bÕh (rolba).
76
SÁ•KA£SKÉ DRÁHY
Amatérská mistrovství Polska v alpském
KARPACZ
lyžování a snowboardu FamilyCup – leden,
Alpská bobová dráha Alpina Coaster
organizátor: sportovní klub ¥nieĝka.
ul. Parkowa, tel. +48 75 76 19 094 – celoroÌní,
rychlost až 35 km/h,
SZKLARSKA POR}BA
délka vjezdu: 240 m, délka sjezdu: 800 m, 11 zatáÌek.
Polsko-Ìeský BÕh tisíciletí (Bieg TysiÈclecia
Sáòkaāská a bobová dráha
Polsko-Czeski),
(¥cieĝka saneczkowo-bobslejowa)
Szklarska PorÚba–Jakuszyce, leden,
– umÕle zalednÕná pro tréninky startu sánÕk
organizátor: sdružení Stowarzyszenie Bieg Piastów,
a bobĔ, délka 110 m.
tel. +48 75 717 33 38;
Mistrovství Dolního Slezska – bÕhy
LYŽA£SKÉ AKCE
na lyžích, únor,
KARPACZ
organizátor: PSZS, tel. +48 75 755 13 61;
Pohár boudy Samotnia – duben,
Bieg Piastów (BÕh PiastovcĔ) – Euroloppet,
organizátor: Szkoïa Górska, tel. +48 75 761 93 76,
bāezen,
MÕstský úāad Karpacz, tel. +48 75 761 97 16,
organizátor: sdružení Stowarzyszenie Bieg Piastów,
+48 75 761 97 16;
tel. +48 75 717 20 22;
SvÕtový pohár B v severské kombinaci, leden,
Mistrovství Evropy psĔ severských plemen –
organizátor: MÕstský úāad Karpacz,
bāezen,
tel. +48 75 761 97 16;
organizátor: MÚ Szklarska PorÚba,
Memoriál Waldemara Siemaszky – roÌník
tel. +48 75 754 77 40, www.szklarskaporeba.pl
Poháru Polska ve skialpinismu – bāezen,
Silvestrovský bÕh – prosinec,
organizátor: Górska Szkoïa, MÕstský úāad Karpacz,
organizátor: sdružení Stowarzyszenie Bieg Piastów,
horská služba GOPR;
tel. +48 75 717 33 38.
77
¥WIERADÓW ZDRÓJ
Lyžaāské závody Zïoty Flins – únor,
MCK Mieroszów, kanceláā organizátorĔ:
[email protected]
tel. +48 75 781 63 50; +48 75 713 64 82.
JAMROZOWA POLANA u DušníkĔ
LUBAWKA
Polská celostátní olympiáda v zimním
Memoriál Stanisïawa Bodzka – únor,
biatlonu – únor,
organizátor: Miejsko-Gminny OĂrodek Kultury
organizátor: OĂrodek Kultury, Sportu, Rekreacji
i Kultury Fizycznej,
i Turystyki, Rynek 6,
ul. Przyjacióï ¿oïnierza 6a, tel. +48 75 741 13 69.
tel. +48 74 866 94 38.
SOKO’OWSKO
KAR’ÓW
Bieg Gwarków (Hornický bÕh) – únor;
ZeroBorder – Family Cup,
www.bieggwarkow.hb.pl,
lyžaāský bÕh o pohár Stolových hor v KarïowÕ – le-
organizátor: MÚ Waïbrzych, OSiR Waïbrzych,
den.
LANOVÉ DRÁHY
Karpacz
– mÕstská lanová dráha (na Malou Kopu a
dále pÕšky na SnÕžku),
ul. Turystyczna 4, tel. +48 75 761 92 84,
www.kopa.com.pl
Szklarska PorÚba
– lanová dráha Szrenica,
ul. Turystyczna 25a, tel. +48 75 717 30 35,
www.sudetylift.com.pl
Sienna – Czarna Góra
– Sienna 4 u mÕsteÌka Stronie ¥lÈskie
v Kladské kotlinÕ,
tel. +48 74 814 12 45,
www.czarnagora.com.pl
78
(Duszniki Zdrój)
BÕžkaāské závody
Zajímavá místa
v Dolním Slezsku
HISTORICKÁ MxSTA
BYSTRZYCA K’ODZKA
V minulosti obchodní osada na jantarové cestÕ z MoBARDO
ravy do Slezska. MÕsto má velmi malebnou polohu –
Kdysi to bývalo obranné hradištÕ na jantarové cestÕ ve-
leží na strmých, terasovitÕ uspoāádaných svazích údolí
doucí od Jaderského moāe k Baltu, rozkládá se na sva-
āek Kladská Nisa a Bystāice (Nysa Kïodzka a Bystrzyca).
zích Bardských hor, v údolí āeky Kladská Nisa. Na seve-
Z dálky pāipomíná italská mÕsteÌka. Dochovala se stará
rozápadním svahu je obrovský skalní sráz, který vznikl
zástavba s fragmenty mÕstských hradeb, na malém
24. srpna 1598 po nÕkolikadenních deštích (pravdÕpo-
námÕstí zvaném Maïy Rynek (dāíve DobytÌí trh – Targ
dobnÕ napomohlo i zemÕtāesení). Ze silnice, která ve-
BydlÚcy) stojí kamenný pranýā z roku 1556 s latinským
de mÕsteÌkem, mĔžete spatāit kāíž na svahu hory – na
nápisem Deus impios punit (BĔh trestá hāíšníky).
okraji skalního srázu. Na svahu hory Róĝañcowa, podél
Nedaleko od radnice (ratusz) kamenná votivní figura
aleje vedoucí na vrchol spatāíte malebný komplex 13 ka-
Svaté Trojice z roku 1736.
pliÌek RĔžencové cesty.
Filumenistické muzeum (Muzeum Filumenistyczne), je-
Pāes Kladskou Nisu vede kamenný most z 15. stol.
diné obdobné muzeum v Polsku, má ve svých sbírkách
Ve farním kostele je na oltáāi umístÕna zázraÌná soška
exponáty ukazující dÕjiny a zpĔsoby rozdÕlávání ohnÕ,
Matky Boží Bardské. Byla vytesána z bukového dāeva ve
kāesiva, zápalky, zapalovaÌe, lampy. Rozsáhlá sbírka nále-
12. nebo 13. stol., je témÕā 43 cm vysoká a pravdÕpo-
pek od obalĔ zápalek z celého svÕta.
dobnÕ je nejstarší dāevÕnou románskou soškou v Dolním
Slezsku. V kostelní kryptÕ se nachází pohyblivý betlém.
Pāíjezd
Modrá turistická znaÌka vede z Barda na kopec Kalwaria
z Vratislavi silnice Ì. 8 smÕr Kïodzko, dále z Kladska
– na jeho severozápadním svahu je skalní sráz a zároveò
silnice Ì. 33.
vyhlídkové místo na kaòon Kladské Nisy.
G’OGÓW
Pāíjezd:
oesky Hlohov, v raném stāedovÕku kmenové hradištÕ
z Vratislavi silnice Ì. 8.
slovanského kmene DÕdošanĔ. V roce 1109 se hrdin-
79
sky bránil proti nÕmeckému císaāi Jindāichu V. Od 12.
Strzegomska) pochází ze 16. stol., kostel sv. Martina (Ăw.
stol. do zaÌátku 16. stol. byl hlavním mÕstem hlohov-
Marcina) z 13. stol. má charakteristickou ranÕ gotickou
ského knížectví. Koncem 2. svÕtové války byl témÕā úp-
siluetu, která kontrastuje s bohatÕ zdobeným barokním
lnÕ zniÌen. Ve mÕstÕ se nachází hrad hlohovských knížat
interiérem.
ze 12. stol., z vÕtší Ìásti novÕ vybudován po rozboāení
bÕhem války. Vedle hradu Pomník hlohovským dÕtem
Pāíjezd
(Pomnik Dzieci Gïogowskich) na památku obrany mÕ-
z Vratislavi dálnice A4, a dál silnice Ì. 3.
sta v roce 1109.
KAMIENIEC ZkBKOWICKI
Pāíjezd
Pāed válkou Kamenz. Na kopci nad Kladskou Nisou stojí mo-
z Vratislavi sjezd ze silnice Wrocïaw–Zielona Góra na
hutný zámek z 19. stol. postavený rodem HohenzollernĔ
silnici Ì. 12.
v novogotickém slohu. Jeho architektem byl K. F. Schinkel,
kterému stavbu zadal kníže Albrecht Hohenzollern a jeho
JAWOR
manželka nizozemská knÕžna Mariana Oranje-Nassau (v
MÕsto v pāedhĔāí. MÕstská práva získalo v 13. stol., v le-
Polsku známá jako Marianna Orañska). Zámek má fasády
tech 1303–1346 bylo hlavním mÕstem samostatného
z režných cihel a kamene a je jednou z nejzajímavÕjších bu-
javorského knížectví. Množství historických památek.
dov romantické architektury v EvropÕ a nejvÕtším novogo-
Nachází se zde jeden ze dvou ve Slezsku dochovaných
tickým objektem v Polsku. Byl obklopen italskou zahradou
kostelĔ míru (KoĂcióï Pokoju) ze 17. stol. s krásným baro-
a anglickým parkem. Do roku 1810 zde bylo sídlo cisterciá-
kním vybavením. Dále piastovský hrad zmiòovaný ve 13.
ckého kláštera, z nÕhož se dochoval kostel a budova prela-
stol., mnoha pāestavbami pāemÕnÕný na barokní a rene-
tury. Po válce byl zámek poniÌen sovÕtskými vojáky, mno-
sanÌní zámek. Radnice má 65metrovou vÕž ze 14. stol.,
ho let už trvá rekonstrukce. Je zde hotel.
ozdobou radnice je zasedací síò s vitrážemi zhotovenými
v Berlínském institutu vitráží. Stāehomská bašta (Baszta
Pāíjezd
z Vratislavi silnice Ì. 8 do ZÈbkowic, a dále silnice Ì.
382.
Dolnoslezské chutÕ
Jaworský chléb
K’ODZKO
oesky Kladsko. Leží uprostāed malebné Kladské kotliny, kdysi zde bývalo hradištÕ stāežící jantarovou ce-
80
Poslední srpnový víkend se na javorském
stu. V raném stāedovÕku bylo stāídavÕ v polských a Ìe-
hlavním námÕstí (rynek) koná hluÌná slavnost
ských rukou, od roku 1449 hlavní mÕsto nezávislého
prosycená vĔní toho nejchutnÕjšího chleba.
kladského hrabství. Nad mÕstem se vypíná vrch zvaný
Pekaāi prezentují proces výroby peÌiva,
Hradní (Wzgórze Zamkowe), na nÕmž stojí Kladská
nejÌastÕji podle lidových receptĔ. Slavnosti
pevnost (Twierdza Kïodzka). Za svou dnešní podobu
chleba nabízejí jedineÌnou pāíležitost ochutnat
vdÕÌí pruskému králi Fridrichu II., jenž ji v 18. stol. ne-
skvÕlé pekaāské výrobky.
chal rozšíāit v rámci opevòování hranic Slezska, které do-
byl na Rakušanech. Jedenáctkrát byla pevnost obléhána.
Nakonec ztratila svĔj vojenský význam a byla pāemÕnÕna na kasárna a vÕzení. Další pozoruhodnost starobylý gotický most vede ze Starého mÕsta na ostrov Piasek
(„Písek“). Pochází pravdÕpodobnÕ ze 14. stol. a je postaven z pískovcových kvádrĔ spojovaných maltou s pāímÕsí
vajec – proto tak odolává vÕkĔm. Pískovcové sochy na
mostÕ pocházejí ze 17. a 18. stol.
Podzemní Trasa tisíciletí polského státu je témÕā 700 metrĔ dlouhým fragmentem systému chodeb a místností
sloužících kdysi obranným úÌelĔm. Je propojena s nÕkterými sklepy stāedovÕkých domĔ.
vství. Ve 13. stol. hlavní mÕsto lvoveckého knížectví.
MÕsto si zachovalo stāedovÕké uspoāádání. Goticko-re-
Pāíjezd
nesanÌní radnice ze 14. stol. byla pāestavÕna v 16. stol.
z Vratislavi: silnice Ì. 8.
MĔžete zde vidÕt nejlépe dochované mÕstské hradby ve
Slezsku ze 14. a 15. stol. s dvojitým prstencem hradeb
LEGNICA
a vÕžemi Boleslavecké a Lubaòské brány (wieĝa Bramy
oesky Lehnice. V raném stāedovÕku to byla slovanská ob-
Bolesïawieckiej i Lubañskiej). Kamenný most na āece
chodní osada na kāižovatce obchodních cest, od 13. stol.
Bobr pochází z roku 1558.
hlavní mÕsto lehnického a posléze lehnicko-bāežského
knížectví. V roce 1241 se v okolí Lehnice konala památ-
Pāíjezd
ná a pro evropské dÕjiny dĔležitá bitva s Mongoly. Mezi
z Jelení Hory silnice Ì. 30 smÕr Zgorzelec a dále sil-
památkovÕ cennými objekty lehnického hlavního námÕ-
nice Ì. 364.
stí (Rynek) si všimnÕte osmi mÕšĈanských domĔ z 16. stol.
zvaných SleÏové krámy (Kramy ¥ledziowe) – kdysi se zde
NIEMCZA
totiž prodávaly ryby. Na dvou z tÕchto domĔ se dochovala
NÕmecky Nimptsch. Zmiòována v 10. stol. jako obran-
sgrafitová výzdoba. Nedaleko je nárožní renesanÌní dĔm
né hradištÕ. Již v 10. stol. zde existovaly sklárny, nejstarší
U KāepelÌího koše (Pod Przepiórczym Koszem) se vzác-
ve Slezsku. V roce 1017 se Niemcza hrdinsky bránila pro-
ným architektonickým prvkem – cylindrickým arkýāem, a
ti vojskĔm nÕmeckého císaāe Jindāicha II. Dochovalo se ur-
také štítem s krásnou pásovou sgrafitovou výzdobou.
banistické rozvržení mÕsta pāipomínající vāeteno s oválným
hlavním námÕstím. Fragmenty kamenných mÕstských hra-
Pāíjezd
deb pocházejí z 15. stol. Nedaleko se nachází dendrologická
z Vratislavi: dálnice A4.
zahrada (Sudecki Ogród Dendrologiczny) s nejvÕtší sbírkou
rododendronĔ a azalek v Polsku.
LWÓWEK ¥LkSKI
Pāed válkou Löwenberg. V 10. až 14. stol. byl stāe-
Pāíjezd
diskem tÕžby zlata, ve 12. až 16. stol. stāedisko tkalco-
z Vratislavi silnice Ì. 8.
81
OLE¥NICA
tzv. faāe románský kostel Panny Marie (koĂcióï NMP) z
oesky Olešnice, jedno z nejstarších dolnoslezských
roku 1234. V roce 1988 se zde odehrálo senzaÌní od-
mÕst. V letech 1312–1492 to bylo hlavní mÕsto olešni-
halení tzv. „stāedského pokladu“ („skarb Ăredzki“) – stāe-
ckého knížectví. Hrad olešnických knížat vznikl na mí-
dovÕké sbírky mincí a klenotĔ. V souÌasnosti je umístÕ-
stÕ bývalého hradištÕ, v 16. stol. byl pāestavÕn v rene-
na v regionálním muzeu.
sanÌním stylu, další pāestavby probÕhly v 19. a 20. stol.
Pāíjezd
Hradní kostel sv. Jana pochází ze 14. stol., Vratislavská
z Vratislavi silnice Ì. 94.
brána (Brama Wrocïawska), jedna ze Ìtyā historických
bran ze 14. stol., je souÌástí dobāe dochovaných mÕst-
¥WIDNICA
ských hradeb.
oesky Svídnice, ve 14. stol. jedno z nejvÕtších a nejbohatších slezských mÕst. V letech 1291–1392 byla hla-
Pāíjezd
vním mÕstem svídnicko-javorského knížectví. MÕsto
z Vratislavi silnice Ì. 8.
tehdy bylo známé velmi chutným pivem, servírovaným
v pivnicích ve Vratislavi, KrakovÕ, Praze, Heidelberku.
¥RODA ¥LkSKA
MĔžete zde obdivovat jeden ze dvou ve Slezsku do-
oesky Stāeda, jedno z nejstarších mÕst v Polsku. MÕstská
chovaných kostelĔ míru – v souÌasnosti na seznamu
práva získala ve 13. stol., po zavedení nÕkterých zmÕn
SvÕtového kulturního dÕdictví UNESCO. Kostel sv.
se jako „stāedská práva“ (lat. Jus Novi Fori) stala vzorem
Stanislava a Václava (koĂcióï Ăw. Stanisïawa i Wacïawa)
pro další mÕsta. Dochovalo se hlavní námÕstí ve tvaru
má nejvyšší vÕž ve Slezsku – 103 m. V 17. stol. získal go-
vāetene (Rynek), velké fragmenty mÕstských hradeb, je-
tický chrám barokní vybavení, tehdy vznikl hlavní oltáā a
den z nejstarších kostelĔ ve Slezsku – sv. Ondāeje (koĂ-
sousoší zvané Nebeský orchestr, které zdobí prospekt
cióï Ăw. Andrzeja) a vedle stojící zvonice ze 14. stol. Na
varhan. Sousoší je dílem svídnického sochaāe Leonarda
Webera. Z gotického vybavení kostela se dochoval mariánský oltáā – pravdÕpodobnÕ ze školy Veita Stosse,
v Polsku známého jako Wit Stwosz. Ve Svídnici je rovnÕž
jedineÌné Muzeum historického kupectví (Dawnego
Kupiectwa).
Pāíjezd
z Vratislavi silnice Ì. 35.
TRZEBNICA
oesky Tāebnice, leží v mÕlké kotlinÕ Tāebnických kopcĔ
(Wzgórza Trzebnickie). Ve 12. stol. zmiòována jako obchodní osada. Byly zde zjištÕny stopy osídlení z dob pāed
500 tisíci lety. Trzebnica má specifické podnebí a také se
tu nacházejí prameny minerální vody. V roce 1202 zde
82
slezský kníže Jindāich Bradatý nechal postavit první ženský
klášter, ve kterém je pohāben spolu s manželkou, knÕžnou Hedvikou pocházející z Bavorska. KnÕžna Hedvika byla v roce 1269 prohlášena za svatou – za zásluhy o kāesĈanství a za milosrdné skutky. Je považována za patronku
Slezska. V bazilice sv. BartolomÕje (Ăw. Bartïomieja), která
je souÌástí bývalého cisterciáckého kláštera, najdete kapli
sv. Hedviky (kaplica Ăw. Jadwigi) s monumentálním sarkofágem svÕtice provedeným v mramoru a alabastru. Od 13.
stol. je její hrobka cílem mnoha poutí.
stol. Hornická osada Kopacze je zmiòována už ve 12. stol.
Pāíjezd
Na tzv. Dolním námÕstí (Rynek Dolny) stojí Kašna hor-
z Vratislavi silnice Ì. 5, smÕr Poznañ.
níkĔ (Fontanna Górników), která pāipomíná smrt 500
zdejších horníkĔ, kteāí zahynuli bÕhem bitvy s Mongoly u
ZkBKOWICE ¥LkSKIE
Lehnice v roce 1241. Pod kopcem sv. Mikuláše (góra Ăw.
Pāed válkou známé jako Frankenstein, kdysi dĔležitá ob-
Mikoïaja) je zpāístupnÕná bývalá štola zlatých dolĔ Aurelia.
chodní osada na trase z oech. V minulosti byly v majetku
MÕsto se stává známé každoroÌnÕ organizovanými závo-
vratislavského knížectví a oech, památkou na pāíslušnost
dy v rýžování zlata (Mistrzostwami w Pïukaniu Zïota).
k münsterberskému knížectví (dnes ZiÚbice) jsou zāíceniny hradu münsterberských knížat. NejzajímavÕjší památ-
Pāíjezd
kou je Šikmá vÕž (Krzywa Wieĝa) – 34 m vysoká samo-
z Vratislavi dálnice A4, dále silnice Ì. 364.
statná kostelní zvonice. Její tvar zpĔsobil, že mÕsto získalo
13. stol. a je pravdÕpodobnÕ pozĔstatkem knížecího hra-
DOLNOSLEZSKÉ
ZAJÍMAVOSTI
du. Po sesuvu pĔdy v roce 1590, který zāejmÕ zpĔsobilo
KOSTNICE V CZERMNÉ
zemÕtāesení, je odklonÕna o 2,12 m. Horní Ìást vÕže by-
oesky Velká oermná, dnes mÕstská Ìást Kudowy Zdrój (Ìe-
la postavena po požáru v roce 1860. VÕž je zpāístupòo-
sky Lázní Chudoba). Kostnice (polsky „kaplica czaszek“) vz-
vána pro veāejnost. Ve mÕstÕ se každoroÌnÕ poāádá ak-
nikla v 18. stol., její interiér je upraven z kostí lidí zemāelých
ce Víkend s Frankensteinem, která navazuje na nÕmecký
bÕhem epidemií a válek – tāicetileté (17. stol.) a slezských (18.
název mÕsta – jedná se o festival duchĔ a upírĔ.
stol.). Strop a stÕny jsou pokryty lebkami a kostmi cca 3000
pāízvisko „slezská Pisa“. Pāízemní kamenná Ìást pochází ze
lidí. Pod podlahou byly shromáždÕny kosti 21 000 osob.
Pāíjezd
z Vratislavi silnice Ì. 8.
Kudowa-Czermna, ul. KoĂciuszki,
vedle kostela sv. BartolomÕje (Ăw. Bartïomieja), tel.
Z’OTORYJA
+48 74 866 17 54, otevāeno: út–ne od 9 do 16
Pāed válkou Goldberg. Vznik mÕsta se spojuje s tÕžbou
hod., pāestávka 13–14 hod. Prohlídky jen v konkrétní
zlata v písku a kamení āeky Kaczawy, které trvalo do 14.
hodiny a pouze s místním prĔvodcem.
83
KOSTELÍK WANG V KARPACZI
DāevÕná stavba, znovu postavená po povodni roku 1605,
DāevÕný kostelík ze 13. stol. pāestÕhovaný v 19. stol. od jezera
se dochovala do dnešních dob. Stojí u āeky Dušnická Bystāice
Wang v jižním Norsku. Je pāíkladem norské románské archi-
(Bystrzyca Dusznicka), která Ìasto zpĔsobovala povodnÕ, a
tektury. Charakteristické jsou fiály s draÌími hlavami, podobá
tím i mnoho pāestaveb a rekonstrukcí objektu. Až do roku
se tak vikinské lodi. V souÌasnosti je kostelík chrámem evange-
1905 se zde vyrábÕl velmi kvalitní ruÌní papír, který se po-
lickým augsburského vyznání. Prohlídky za poplatek.
užíval pro slavnostní dokumenty, listiny a diplomy.
RukodÕlnou výrobu papíru mĔžete sledovat bÕhem spe-
Karpacz Górny, ul. Na ¥nieĝkÚ 8,
ciálních ukázek. Ve zdejším muzeu papírenství (Muzeum
tel. +48 75 761 92 28, otevāeno: po–so od 9 do
Papiernictwa) lze vidÕt napā. sbírku vodoznakĔ a starých
17 hod., ne od 11.30 do 17 hod., od kvÕtna: po–so
tiskĔ. Je tu i sbírka portrétĔ majitelĔ papírny.
od 9 do 18 hod.
Poloha: Duszniki, ul. Kïodzka 42, u vjezdu do mÕsta
SKLENÍK V LUBIECHÓWU
od Kïodzka (silnice Ì. 8). Do DušníkĔ jezdí z Kïodzka
Skleník byl postaven v Lubiechovu (pāed válkou Liebichau),
autobusy a vlaky.
dnes Ìtvrti Valbāichu (Waïbrzych), majiteli hradu a zámku
Muzeum Papiernictwa, Duszniki Zdrój,
KsiÈĝ. Díky tomu mÕli každý den Ìerstvé kvÕtiny. StÕny
ul. Kïodzka 42, tel. +48 74 866 92 48.
skleníku jsou pokryty sopeÌnou lávou dovezenou ze
Sicílie. Skleník je zpāístupnÕn pro veāejnost.
DVANÁCT APOŠTOL¶ – DOMKY TKALC¶
VE VSI CHE’MSKO ¥LkSKIE
V severní Ìásti mÕsta, nedaleko silnice Ì. 35
Pāed válkou obec nÕmecky nazývána Schomberg.
ze ¥widnice a Wrocïawi, ul. Wrocïawska 158,
K vidÕní je jedenáct dāevÕných domĔ z roku 1707 (je
tel. +48 74 664 21 50, otevāeno dennÕ kromÕ
jich jedenáct, protože dvanáctý dĔm shoāel), které
pondÕlí od 10 do 18 hod.
obývali tkalci. Domy stojí vedle sebe v āadÕ, do ulice
jsou obráceny štíty s podloubími.
P£EHRADA VE VSI PILCHOWICE
Ul. SÈdecka, v souÌasnosti je v domech expozice tkalcov-
UmÕlá nádrž zvaná Pilchowické jezero (Jezioro
ství a obchĔdky nabízející tkalcovské āemeslné výrobky.
Pilchowickie) o rozloze 250 ha a délce cca 7 km. Byla
postavena v letech 1908–1912 na āece Bóbr, je vyso-
Pāíjezd do Cheïmska z Kamienné Góry, sjezd ze sil-
ká 62 m. Jsou zde dobré podmínky pro vodní sporty
nice Ì. 367 na znaÌenou místní komunikaci smÕr
a rybaāení. Po jezeāe jezdí výletní loÏ.
Krzeszow a dále do Cheïmska.
Pāíjezd: z Jelení Hory silnice Ì. 30 a dále místní silnice do Pilchowic.
KOMUNIKACE, MOSTY,
VIADUKTY A TUNELY
SILNICE STA ZATÁoEK
84
PAPÍRENSKÝ MLÝN V MxSTx DUSZNIKI ZDRÓJ
Malebná silnice s pohádkovým názvem (Droga Stu
oesky se mÕsto jmenuje Dušníky. Mlýn pochází ze 16.
Zakretów) vede Národním parkem Stolových hor od
stol., patāí k nÕkolika málo podobným mlýnĔm v EvropÕ.
Radkowa do Kudowy Zdrój, 11 km.
nÕkteré její úseky neprĔjezdné. Udržován je úsek od sedla Polskie Wrota do vsi Zieleniec neboli pāíjezdová silnice
do lyžaāských stāedisek.
VIADUKTY A TUNELY NA ŽELEZNICI
K’ODZKO-WA’BRZYCH
Železnice Kladsko–Valbāich byla postavena v letech
1879–1880. Na její trase uvidíte tāi tunely a nÕkolik viaduktĔ. NejzajímavÕjší jsou:
viadukt ve vsi Ludwikowice Kïodzkie.
Na železnici z Kladska do Valbāichu (Kïodzko, Waïbrzych), pochází z 19. stol. Nad údolím ve vsi Ludwikowice je 15 m vysoký a 164 m dlouhý. Ocelové
Silnice Ì. 387. Po cestÕ nÕkolik parkovišĈ, pāíjezdová sil-
prvky jsou spojeny pomocí nýtĔ, svaāování tehdy ne-
nice k rezervacím Bludných skal a HejšovinÕ (BïÚdne
bylo známo.
Skaïy a Szczeliniec Wielki), možnost noclehu a obÌer-
Poloha: Ludwikowice Kïodzkie – ves nedaleko
stvení v KarïowÕ.
Nowé Rudy, na trase Waïbrzych–Kïodzko (silnice Ì.
381), most a železniÌní traĈ vedou nad silnicí do Jugo-
ZATÁoKA SMRTI
wa (ul. KoĂciuszki);
Polsky Zakret ¥mierci, ostrá zatáÌka na silnici zvané Szosa
viadukt oerný most (Czarny Most) v Nowé
Sudecka mezi Szklarskou PorÚbou a ¥wieradowem
RudÕ.
ve výšce 775 m n. m., je zde i skalní skupina a propast.
Je na této trati nejvyšší – 36 m, délka 148 m;
Nachází se zde také místo s pÕkným výhledem na pano-
– viadukt ve Valbāichu (Waïbrzych),
rama Krkonoš.
délka 123 m, výška 20 m.
Silnice Ì. 404. Cca 3 km od centra Szklarské PorÚby
Poloha: pāed stanicí Waïbrzych Gïówny, pod viaduk-
smÕrem na ¥wieradów Zdrój.
tem silnice Ì. 377 smÕr Mieroszów (ul. NiepodlegïoĂci);
SZOSA SUDECKA
pod kopcem Maïy Woïowiec
tunel mezi mÕsty Jedlina Zdrój a Waïbrzych
Malebná silnice vedoucí podél celých pohraniÌních hor.
– nejdelší tunel v Polsku – 1603 m.
NejkrásnÕjší vyhlídky jsou na úseku ze ¥wieradowa do
Provoz osobních vlakĔ na této trase byl zastaven.
Szklarské PorÚby (silnice Ì. 404) a na tzv. Sudetské dálnici
V sezonÕ jezdí rychlík Jelenia Góra–Katowice. Orga-
(Autostrada Sudecka – silnice Ì. 389). ZaÌíná v sedle Polskie
nizují se i turistické projížÏky na objednávku.
Wrota, kde se ve výšce 660 m n. m. odpojuje od silnice Ì.
8 mezi Dušníkami a Chudobou (Duszniki, Kudowa) a pāes
VIADUKT VE VSI LEWIN K’ODZKI
Bystāické hory (Góry Bystrzyckie) a sedlo PrzeïÚcz Spalona
Je 27 m vysoký. Postaven byl v roce 1905 na železniÌní
vede do Mezilesí (MiÚdzylesie). Sudetská dálnice (silnice Ì.
trati z Kïodzka do Kudowy Zdróje.
389) je nyní velmi málo provozována. V zimÕ mohou být
Vede nad silnicí Ì. 8 z Kïodzka do Kudowy.
85
dovÕku. V jedné ze štol je 8 m vysoký podzemní vodopád. Štola KsiÈĝÚca (Knížecí) byla vytesána v 19. stol.
Muzeum Górnictwa i Hutnictwa Zïota,
Zïoty Stok, ul. Zïota 7, tel. +48 74 817 55 08,
www.kopalniazlota.pl, otevāeno dennÕ, letní sezona:
1. 4.–31. 10. od 9 do 18 hod. (vstup každých 15 minut),
zimní sezona: 1. 11–15. 1. od 10 do 16 hod. (v období 16.
1.–30. 3. vstup každých 45 minut od 9 do 16 hod.).
MUZEUM PARNÍCH LOKOMOTIV
Jaworzyna (pāed válkou nÕm. Königszelt) je jedním z nejvÕtších
železniÌních uzlĔ v Dolním Slezsku. Ve zdejším Skanzenu parŽELEZNIoNÍ MOST NA £ECE BOBR
ních lokomotiv (Skansen Lokomotyw Parowych) naleznete
VE MxSTx BOLES’AWIEC
vzácné exponáty lokomotiv a jiná unikátní železniÌní zaāízení.
Pāipomíná āímské akvadukty. Vznikl v letech 1844–1846,
je 490 m dlouhý, 26 m vysoký, jedná se o jednu z nejo-
Muzeum Przemysïu i Kolejnictwa na ¥lÈsku,
kázalejších staveb tohoto typu v EvropÕ.
ul. Towarowa 2, tel. +48 74 856 43 30,
Na āece Bóbr, je vidÕt ze silnice Ì. 4 (E40).
www.muzeumtechniki.pl, otevāeno dennÕ
(kromÕ svátkĔ) od dubna do āíjna od 10 do 17 hod.,
ŽELEZNIoNÍ MOST VE MxSTx ZGORZELEC
od listopadu do bāezna od 10 do 15 hod.
Most na Lužické Nise na železniÌní trati Legnica–Zgorzelec–
DrážÏany. Postaven roku 1847. Architektonicky navazu-
BOLES’AWIEC – MUZEUM KERAMIKI
je na āímské kamenné akvadukty. Má 31 obloukĔ, délka
V bohatých sbírkách muzea uvidíte boleslaveckou keramiku
480 m, výšku nad hladinou āeky 35 m.
spojenou s mnohaletou hrnÌíāskou tradicí trvající od 17. stol.
Lze spatāit rozmanité umÕlecké formy, džbány ruÌnÕ vytáÌené
Poloha:
na kruhu, charakteristickou barevnou výzdobu, šablony.
v jižní Ìásti Zhoāelce a Görlitzu. Viadukt mĔžete
vidÕt z bāehu āeky, ze Zhoāelce pāístup od ul. Parko-
Bolesïawiec, ul. Mickiewicza 13,
wa, v Görlitzu nedaleko Goethestrasse, pāístup po
tel. +48 75 732 38 57,
nábāeží Nisy stezkou Inselweg.
www.muzeum-ceramiki.art.pl, otevāeno:
út–st od 10 do 17 hod., Ìt–so, ne od 10 do 16 hod.
UNIKÁTNÍ MUZEA
Z’OTY STOK – MUZEUM HORNICTVÍ
METEOROLOGICKÉ MUZEUM NA SNxŽCE
A HUTNICTVÍ ZLATA
Karpacz
oesky Rychleby. Muzeum umístÕno ve dvou štolách
Expozice meteorologických mÕāicích pāístrojĔ.
bývalých zlatých dolĔ, v nichž se zlato tÕžilo ještÕ ve stāe-
86
V budovÕ meteorologické observatoāe na vrcholu
SnÕžky, pāístup po turistických znaÌkách,
vebnice. Muzeum pāedstavuje hraÌky z rĔzných obdo-
tel. +48 75 752 68 51, otevāeno dennÕ
bí a materiálĔ – dāevÕné, papírové, porcelánové, z olo-
od 10 do 16 hod.
va, vosku, kĔry, trávy a umÕlé hmoty.
MUZEUM HISTORICKÉHO KUPECTVÍ
Karpacz, ul. Karkonoska 5,
¥widnica
tel. +48 75 761 85 23, otevāeno: út od 9
oesky Svídnice. V muzeu bohatá sbírka vah, závaží
do 17.30 hod., st–pá od 9 do 15 hod., so od 10
a dalších pāedmÕtĔ používaných kupci. Expozice kolo-
do 15.30 hod., ne od 10 do 16.30 hod.,
niálního obchodu a lékárny z 18. stol.
v pondÕlí a první den po svátcích zavāeno.
Rynek 37, tel. +48 74 852 12 91,
PR¶MYSLOVÉ A TECHNICKÉ MUZEUM
otevāeno: út–pá od 11 do 14 hod., so, ne od 10 do
Waïbrzych
14 hod., www.muzeum-kupiectwa.art.pl
Muzeum przemyslu i techniki. NávštÕvníkĔm je zpāístupnÕna školicí štola z roku 1933, v níž uvidíte expozici hor-
FILUMENISTICKÉ MUZEUM
nické výztuže, strojĔ a zaāízení. V areálu muzea je 600 m
Bystrzyca Kïodzka
hluboký dĔl.
Bohatá sbírka zápalek, etiket z celého svÕta, kāesiv, lamp
a zapalovaÌĔ. Muzeum ukazuje zpĔsoby roznÕcování
Waïbrzych, ul. Wysockiego 28,
ohnÕ a dÕjiny zápalkového prĔmyslu.
tel. +48 74 664 60 35, otevāeno út–so, prohlídky:
9.00, 11.00, 13.00.
NámÕstí Maïy Rynek 1, tel. +48 74 811 06 37,
otevāeno dennÕ kromÕ pondÕlí od 8.30 do 16.30,
www.muzeum.filumenistyka.pl
MUZEUM POŠTY A TELEKOMUNIKACÍ
Wrocïaw
Muzeum poczty i telekomunikacji. Ve svÕtovém mÕāítMUZEUM DOMÁCÍCH POT£EB
ku jedineÌná sbírka historických poštovních dostavníkĔ,
ZiÚbice
schránek a množství dalších exponátĔ spojených s dÕji-
Muzeum sprzÚtu gospodarstwa domowego – velká sbír-
nami pošty a komunikací.
ka historických domácích potāeb jako jsou praÌky, žehliÌky, zaāízení na výrobu másla…
Wrocïaw, ul. Krasiñskiego 1, tel. +48 71 346 95 82,
otevāeno po–so od 10 do 15 hod., ne od 11 do 14.30
Hlavní námÕstí Rynek 44, tel. +48 74 819 13 78,
hod., út zavāeno.
otevāeno út-pá od 10 do 16 hod., so-ne od 12 do 16 hod.
PARK MINIATUR HISTORICKÝCH
MxSTSKÉ MUZEUM HRAoEK
PAMÁTEK DOLNÍHO SLEZSKA
Karpacz
Kowary
Muzeum hraÌek, mezi exponáty najdete vÕtšinou pa-
Miniaturní Dolní Slezsko – uvidíte modely historických
nenky, ale nejenom je – jsou zde i medvídci, vláÌky a sta-
památek.
87
Pāíjezd:
Riese (Obr) – pravdÕpodobnÕ to mÕl být HitlerĔv
silnice Ì. 367 z Jelení Hory nebo Kamienné Góry,
stan.
v Kowarech sjezd na silnici Ì. 366,
ul. Zamkowa 9, tel. +48 75 752 22 42,
Pāíjezd
www.park-miniatur.com, otevāeno dennÕ od 9
po silnici Ì. 381 z Waïbrzychu (20 km) nebo Kïodzka
do 18 hod., v zimní sezonÕ zavāeno.
(40 km), ul. Grunwaldzka 20, tel. +48 74 845 62 20,
.
www.osowka.pl
OBDOBÍ NACISMU
Otevāeno:
duben–záāí dennÕ od 10 do 18 hod., āíjen–bāezen
STÁTNÍ MUZEUM GROSS-ROSEN
Rogoěnica u mÕsta Strzegom
Bývalý hitlerovský koncentraÌní tábor. CelkovÕ zde bylo vÕznÕno 120 tisíc osob, z nichž 40 tisíc zahynulo.
V areálu tábora je Muzeum utrpení, památník-mauzoleum a stálá expozice.
Pāíjezd:
po silnici Ì. 374 ze Strzegomi nebo Jawora,
tel. +48 74 855 90 07, www.gross-rosen.pl
WALIMSKÉ ŠTOLY
Walim
Walimskie sztolnie. Do skal vytesané podzemní štoly a haly hitlerovské zbrojovky.
Pāíjezd
z Waïbrzychu smÕrem na Pieszyce po silnici Ì. 381
nebo z Dzierĝoniowa po silnici Ì. 383,
ul. 3 Maja 26, tel. +48 74 845 73 00,
otevāeno dennÕ od 10 do 16 hod., so–ne do 17
hod., v letní sezonÕ do 20 hod., www.sztolnie.pl
PODZEMNÍ MxSTO G’USZYCA – KOMPLEX
OSÓWKA
Gïuszyca
Systém podzemních chodeb, místností a také nadzemních objektĔ oznaÌených spoleÌným krycím jménem
88
dennÕ od 10 do 16 hod.
Dolnoslezské historické památky
na Seznamu svÕtového kulturního
dÕdictví UNESCO
HALA STOLETÍ
vnÕž výstavní objekt z let 1912–1913. Pāed halou stojí
Byla postavena v letech 1912–1913 ke stoletému výroÌí
96 metrĔ vysoká Iglica Ìili Štíhlá vÕž, postavená v ro-
vítÕzné bitvy Prusaków nad Napoleonem v roce 1813,
ce 1948 u pāíležitosti Výstavy znovuzískaných zemí.
proto je nazývána Halou století (Hala Stulecia). Na
V roce 2006 byla hala zapsána do Seznamu svÕtového
svou dobu jde o velmi odvážnou, ve svÕtÕ první mo-
kulturního dÕdictví UNESCO.
dernistickou stavbu ze železobetonu. Její kopule má
prĔmÕr 67 metrĔ a je 42 metry vysoká. V hale se konají
Místo:
velké kulturní a sportovní akce, pāedstavení a veletrhy,
v severovýchodní Ìásti Vratislavi, v mÕstské Ìásti
vejde se do ní až 10 tisíc osob. Stavba se nachází ve ve-
Szczytniki, ul. Wystawowa 1, tel. +48 71 347 51 00.
letržním areálu na okraji nejvÕtšího vratislavského par-
Otevāeno:
ku – Szczytnického parku. V pāímém sousedství haly
dennÕ od 8 do 18 hod.
stojí Pavilon Ìtyā kopulí (Pawilon Czterech Kopuï), ro-
www.halastulecia.pl www.halaludowa.wroc.pl
89
SLEZSKÉ KOSTELY MÍRU
Do dnešních dob se dochovaly dva ze tāí dāevÕných kostelĔ, které bylo dovoleno postavit slezským protestantĔm po tāicetileté válce na základÕ vestfálského míru. Jsou
jedinými takovými kostely na svÕtÕ. Jeden byl postaven ve
Svídnici (¥widnica), druhý v Javoru (Jawor), oba byly zapsány na Seznam svÕtového kulturního dÕdictví UNESCO.
Kostel míru sv. Trojice ve Svídnici byl postaven v roce
1654 ze dāeva a hlíny – taková byla totiž císaāova podmínka. Kostel mĔže pojmout 7500 osob, je v nÕm 3000
míst pro sedící v lodi a na dvoupodlažních emporách. Má
bohaté barokní vybavení interiéru.
KoĂcióï Pokoju w ¥widnicy,
pl. Pokoju 6, tel. +48 74 852 28 14.
Otevāeno:
po–so od 9 do 13 a od 15 do 17 hod., ne od 15 do
17 hod.,www.kosciolpokoju.pl
Pāíjezd:
kostel stojí v centru mÕsta, cestu vyznaÌují informaÌní
tabule.
LTuristické informace:
ul. WewnÚtrzna 2 (v areálu radnice),
58–100 ¥widnica, tel. +48 74 852 02 90,
tel/fax +48 74 852 02 98, www.um.swidnica.pl
Kostel míru sv. Ducha v Jaworu, rovnÕž s hrázdÕnou
konstrukcí, vznikl v roce 1655. Jedná se o trojlodní baziliku, po roce 1700 rozšíāenou. Kapacita kostela je 6000
osob v lodi a na Ìtyāpodlažních emporách, na nichž
spatāíte āezbáāskou výzdobu a malby se 143 výjevy ze
Starého a Nového zákona. Kazetový strop a stÕny zdobí modré polychromie s rostlinnými motivy.
KoĂcióï Pokoju w Jaworze,
pl. WolnoĂci, tel. +48 76 870 51 45.
Pāíjezd: kostel stojí v centru mÕsta, snadný pāíjezd
ulicemi mÕsta (tranzit).
90
Dolnoslezské události
Dolnoslezská kultura má své charakteristické ovzduší,
ta (Mistrzostwa w Pïukania Zïota) tradice zdejších hle-
v nÕmž se propojují tradice rĔzných míst a mÕst a také
daÌĔ zlata, v Kowarech se poāádají závody na charak-
rozmanité polské a svÕtové trendy. Bohatství divadelního
teristických krkonošských saních (rohaÌkách), na hor-
života odhalíte bÕhem proslulých vratislavských Setkání
ských trasách narazíte na úÌastníky lyžaāských bÕhĔ,
divadel jednoho herce (Spotkania Teatrów Jednego
napā. Hornického bÕhu (Bieg Gwarków) v Javoāích
Aktora), Festivalu hereckých písní (Festiwal Piosenki
horách (Góry Suche), a z provozu vyāazená maleb-
Aktorskiej) Ìi mezinárodního festivalu Dialog – Wroclaw,
ná železniÌní traĈ se stala dÕjištÕm Mistrovství v jízdÕ
Brave festivalu – Proti vyhnanství z kultury (Brave Festiwal
drezínou. S poklady, které se ukrývají pod zemí, se set-
– Przeciw wypÚdzeniom z kultury) aj. MilovníkĔm ki-
káte bÕhem festivalu zvaného Lwowecké achátové lé-
na jsou známy dolnoslezské filmové festivaly, napā. Era
to (Lwóweckie Lato Agatowe) a legnický Festival stāíbra
Nowe Horyzonty, Ofensiva, Zoom-Zbliĝenia.
(Festiwal Srebra) se koná v regionu, který proslul tÕž-
Dolnoslezané umÕjí využít pāedností svého regionu:
bou tohoto kovu. Dokonce i staré haldy valbāišských
u āeky Kaczawy ožívají bÕhem závodĔ v rýžování zla-
Ìernouhelných dolĔ našly využití – konají se zde automobilové závody.
SvĔj svátek mají dolnoslezské āeky (napā. Kwisa ve mÕstÕ Gryfów ¥lÈski), dolnoslezské kvÕtiny (na hradÕ KsiÈĝ),
konÕ (rovnÕž na hradÕ KsiÈĝ) a chléb (festival ve mÕstÕ Jawor).
KALENDÁ£ AKCÍ:
(vybrané akce)
ÚNOR
BIEG GWARKÓW
Góry Suche
Tzv. Hornický lyžaāský bÕh se koná v Javoāích horách
(Góry Suche) kolem boudy Andrzejówka nedaleko
Waïbrzychu, www.osir.walbrzych.pl
91
„¥NIEGOLEPY“ – MISTROVSTVÍ POLSKA
Slezska. Najdete zde mnoho kilometrĔ upravených lyžaā-
VE STAVxNÍ SOCH ZE SNxHU
ských tratí, díky nimž se seznámíte s krásami polských
Szklarska PorÚba
Jizerských hor. oervenÕ jsou znaÌené trasy závodní, turisti-
Organizátor: MÕstský úāad, odbor propagace,
cké trasy jsou oznaÌeny zelenÕ (8 km) a modāe (20 km).
tel. +48 75 754 77 40,
Místo:
www.szklarskaporeba.pl
Jakuszyce – mÕstská Ìást Szklarské PorÚby, u mezinárodní silnice E65 z Prahy (hned za hraniÌním pāe-
B£EZEN
chodem Harrachov–Jakuszyce).
EVROPSKÝ POHÁR V ZÁVODECH SP£EŽENÍ
Organizátor:
PS¶ SEVERSKÝCH PLEMEN
Sdružení Stowarzyszenie Bieg Piastów, Jakuszyce,
Szklarska PorÚba
tel. +48 75 717 33 38,
Organizátor:
www.bieg-piastow.pl
MÕstský úāad, odbor propagace,
Stāedisko OĂrodek Narciarstwa Biegowego,
tel. +48 75 754 77 40,
tel. +48 75 717 20 22.
www.szklarskaporeba.pl
V zimní sezonÕ informace o lyžaāských podmínkách
v okolí Szklarské PorÚby (24 hod. dennÕ) na
BIEG PIASTÓW
Jakuszyce u Szklarské PorÚby
tel. +48 75 717 21 18.
LTuristické informace
BÕh PiastovcĔ, velká mezinárodní lyžaāská akce
Szklarska PorÚba: ul. JednoĂci Narodowej 3,
zahrnutá do série Euroloppet – amatérské lyžaāské závody
tel. +48 75 717 24 49, +48 75 717 24 94,
v bÕhu na 25 a 50 km.
www.szklarskaporeba.pl
Na louce Polana Jakuszycka mezi Harrachovem
a Szklarskou PorÚbou se každoroÌnÕ koná velká bāezno-
MEZINÁRODNÍ ZÁVOD NA ROHAoKÁCH
vá mezinárodní lyžaāská akce Bieg Piastów, jíž se zúÌastòu-
– VELKÝ FESTIVAL SANÍ
jí prĔmÕrnÕ tāi až Ìtyāi tisíce závodníkĔ, poÌínaje malými
Kowary
dÕtmi a konÌe 70letými seniory. Polana Jakuszycka je nej-
Miedzynarodowy Zjazd na Saniach Rogatych. Za svĔj
známÕjším lyžaāským bÕžkaāským centrem Dolního
název vdÕÌí rohaÌky charakteristickému tvaru – silnÕ ohnuté sanice pāipomínají rohy.
www.kowary.pl, www.sanierogate.kowary.pl
VRATISLAVSKÝ JAZZOVÝ FESTIVAL JAZZ
NAD ODRk
Wrocïaw
PravidelnÕ od roku 1964 se koná soutÕž kapel hrajících
moderní jazz. Uvidíte nejlepší polské a zahraniÌní jazzové
interprety. SoutÕž doprovázejí koncerty hvÕzd.
www.impart.art.pl, www.jnofestival.pl
92
DUBEN
P£EHLÍDKA HERECKÝCH PÍSNÍ
Wrocïaw
Tato pāehlídka (PrzeglÈd Piosenki Aktorskiej) je nejvÕtším
polským festivalem vÕnovaným tzv. literárním písním a
hudebnímu divadlu.
www.ppa.art.pl
FESTIVAL KVxTIN A UMxNÍ
ZAMEK KSIk¿
Waïbrzych
Tuto akci (polsky Festiwal Kwiatów i Sztuki) tvoāí výstava kvÕtin a hudební vystoupení, výstavy porcelánu, fotografií, prezentace lidové rukodÕlné tvorby – vše doprovázejí kvÕtinové a rostlinné motivy.
www.ksiaz.walbrzych.pl
TRZEBNICKÝ SVÁTEK SAD¶
Trzebnica
KVxTEN
Trzebnickie ¥wiÚto Sadów
RALLY ELMOT – REMY
Organizátor:
¥widnica
Kulturní stāedisko TOK, tel. +48 71 312 09 47,
Organizátor:
www.trzebnica.pl
Automobilklub Sudecki, tel. +48 74 852 21 00,
www.aksudecki.pl, www.rajdelmot.pl
LEGNICKÝ FESTIVAL ST£ÍBRA
Legnica
MEZINÁRODNÍ MISTROVSTVÍ POLSKA
Festival (polsky Legnicki Festiwal Srebra) se koná v regio-
V RÝŽOVÁNÍ ZLATA
nu, který je proslulý ložisky mÕdi, zlata a stāíbra. ÚÌastníci
Zïotoryja
používají pro realizaci svých umÕleckých zámÕrĔ stāíbro
Mistrzostwa Polski w Pïukania Zïota. Již od 12. stol. je
z místních dolĔ a hutí.
Zïotoryja tajemná a záhadná – tehdy se zde totiž rozpou-
www. galeria.legnica.pl
tala zlatá horeÌka. Zlaté tradice dodržují souÌasní hledaÌi
zlata sjednocení ve sdružení zvaném Polskie Bractwo
CELOSTÁTNÍ FESTIVAL
Kopaczy Zïota (od r. 1992).
STUDENTSKÝCH PÍSNÍ ’YKEND
Místo:
Wrocïaw
Zïotoryja leží v pohoāí Pogórze Kaczawskie, cca 80
www.universitas.wroclaw.pl
www.lykend.com.pl
km západnÕ od Vratislavi, 11 km od dálnice Wrocïaw – hranice s NÕmeckem. Má autobusové spojení
s Vratislavi a sousední Legnicí.
93
LInformace:
RALLY HA’DA. ZÁVOD AUTOMOBILOVÉHO
sdružení Polskie Bractwo Kopaczy Zïota,
MISTROVSTVÍ POLSKA TERÉNNÍCH
Zïotoryja, tel. +48 76 878 7040,
AUTOMOBIL¶
www.bractwo.bbk.pl, www.zlotoryja.pl,
Waïbrzych
Sztolnia „Aurelia“ – pāihlášky:
Závod se koná v kvÕtnu a Ìervnu na bývalé dĔlní haldÕ a je
kulturní stāedisko Zïotoryjski OĂrodek Kultury,
považován za jeden z nejtÕžších svého druhu v Polsku.
tel. 48 76 878 33 74,
www.ak-wb.netix.pl rajdhalda.hb.pl
www.zokir.karr.pl
KONCERTY MÍRU
VÍKEND S FRANKENSTEINEM
Jawor
ZÈbkowice ¥lÈskie
Koncerty Pokoju, konají se od kvÕtna do záāí v jaworském
Weekend z Frankensteinem. Akce navazuje na histori-
kostele míru od r. 1995. BÕhem koncertĔ vyslechnete díla
cký název mÕsta. Do r. 1945 se totiž ZÈbkowice ¥lÈskie
polských, Ìeských a nÕmeckých skladatelĔ.
jmenovaly Frankenstein.
www.zabkowiceslaskie.pl
www.muzeumjawor.pl
www.koncertypokoju.pl
www.e-zok.pl,
www.frankenstein.e-zok.pl
oERVEN
MEZINÁRODNÍ FESTIVAL HENRYKA
ZÁMECKÉ KVxTINOVÉ KORZO
WIENIAWSKÉHO
LubiÈĝ
w Szczawnie Zdroju
Païacowe Korso Kwiatowe.
MiÚdzynarodowy Festiwal Henryka Wieniawskiego.
Organizátor:
Festival se koná na památku dvou pobytĔ tohoto hu-
agentura Agencja Artystyczna „Jedynka“,
debního mistra v lázních Szczawno Zdrój v letech 1855
tel. +48 71 344 22 34.
a 1857. www. teatr-zdrojowy.pl
www.slot.art.pl
www.jedynka.art.pl
SLEZSKÝ RYTÍ£SKÝ TURNAJ
Hrad Grodziec
LEGNICKÉ KLÁNÍ KOVA£¶ – KOVÁRNA
¥lÈski Turniej Rycerski.
Legnica
Organizátor: ZUT Grodziec,
Legnicki Turniej Kowali – Kuěnia.
tel. +48 76 877 44 52.
Akce ukazuje krásy mizejícího āemesla – kováāství.
www.grodziec.com
www.osir.legnica.pl
www.zamekgrodziec.pl
CELOSTÁTNÍ FESTIVAL SBOR¶
LEGNICA CANTAT
WROC’AW NON STOP
Legnica
Akce propojuje všechny druhy umÕní, zúÌastòují se po-
Každý rok se zde setkávají nejlepší sbory.
lští a zahraniÌní umÕlci.
www. lck.art.pl, www.cantat.legnica.pl
94
www.wroclawnonstop.pl
MEZINÁRODNÍ VÝSTAVA SATYRYKON
MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ
Legnica
FESTIVAL ERA NOWE HORYZONTY
SATYRYKON je velkou soutÕžní výstavou
Wrocïaw
satirických kreseb. www.lck.art.pl
Pāes deset kinosálĔ a témÕā 500 filmĔ
z celého svÕta.
MEZINÁRODNÍ FESTIVAL POULIoNÍHO
www.eranowehoryzonty.pl
UMxNÍ BUSKERBUS
Wrocïaw
MEZINÁRODNÍ FESTIVAL
MiÚdzynarodowy Festiwal Sztuki Ulicznej BuskerBus
LÁZE•SKÝCH PÍSNÍ
Organizátor:
– HUDBA SVxTA
sdružení pro podporu pouliÌního umÕní Towarzy-
Polanica Zdrój
stwo Wspierania Sztuki Ulicznej Busker,
www. mck.polanica.pl
tel. +48 71 321 12 48, www.buskerbus.com
MISTROVSTVÍ POLSKA
oERVENEC
V JÍZDx NA DREZÍNx
FESTIVAL FOLK FIESTA
Jugowice koïo Walimia
ZÈbkowice ¥lÈskie
Mistrzostwa Polski w Drezynowaniu. Na malebném
Organizátor:
úseku železniÌní tratÕ vyāazeném z provozu.
ZÈbkowicki OĂrodek Kultury,
V rámci akce napā. jízda na Ìas ruÌnÕ pohánÕnou
tel. +48 74 815 28 96.
drezínou.
www.e-zok.pl; www.fiesta.e-zok.pl
www. walim.pl
www. sbk.pl
FESTIVAL „CASTLE PARTY”
Bolków
BRAVE FESTIVAL
Organizátor:
– PROTI VYHNANSTVÍ Z KULTURY
Gminno-Miejski OĂrodek Kultury, Sportu i Rekreacji,
Wrocïaw
tel. +48 75 741 34 31.
Przeciw wypÚdzeniom z kultury. UmÕlci
www.domkultury-bolkow.pl
z nejvzdálenÕjších koutĔ svÕta prezentují
www.castleparty.pl, www.bolkow.pl
své tradiÌní písnÕ, hudbu a obāady, tradiÌní tance
a pāedstavení.
ADRENALINOVÝ VÍKEND
www.bravefestival.pl
Szklarska PorÚba
Weekend z AdrenalinÈ
LWÓWECKÉ ACHÁTOVÉ LÉTO
Organizátor:
w Lwówku ¥lÈskim
MÕstský úāad, odbor propagace,
Lwóweckie Lato Agatowe
tel. +48 75 754 77 40.
– nejvÕtší sbÕratelská akce v Polsku.
www.szklarskaporeba.pl
www.lla.lwowekslaski.pl
95
MEZINÁRODNÍ TANEoNÍ FESTIVAL oILI
ZLET KARKONOSZE FOR MOTORCYCLES
LANDECKÉ BALETNÍ LÉTO
Szklarska PorÚba
LÈdek Zdrój
Organizátor:
MiÚdzynarodowy Festiwal Tañca, czyli LÈdeckie Lato
Motocyklový klub Sokole Oko,
Baletowe – vystoupení baletních divadel z Polska a zah-
tel. +48 75 754 77 40.
raniÌí, koncerty, taneÌní vystoupení, taneÌní a choreo-
www.szklarskaporeba.pl
grafické workshopy – pāes 30 taneÌních technik!
www.ladek.pl
DOLNOSLEZSKÝ POLÉVKOVÝ FESTIVAL
Jedlina Zdrój
BxH NA SNxŽKU
DolnoĂlÈski Festiwal Zupy. SoutÕž ve vaāení polévky.
Karpacz
Všechny polévky se pak servírují i divákĔm.
Bieg na ¥nieĝkÚ.
www.um.jedlina.pl
Organizátor:
MÕstský úāad Karpacz, tel. +48 75 761 97 16.
MEZINÁRODNÍ BACH¶V FESTIVAL
www.karpacz.pl
¥widnica
MiÚdzynarodowy Festiwal Bachowski. Festival barokní hudby.
www.sok.com.pl
www.kosciolpokoju.pl
www.bach.pl
SRPEN
MEZINÁRODNÍ MONIUSZK¶V
FESTIVALI
Kudowa Zdroj
MiÚdzynarodowy Festiwal Moniuszkowski.
V roce 1962 se konalo první setkání milovníkĔ
opery a hudby významného skladatele
Stanisïawa Moniuszki.
www.kudowa.pl
GOLD & WESTERN – MEZINÁRODNÍ MISTROVSTVÍ KRKONOŠ V RÝŽOVÁNÍ ZLATA
¥ciegny u Karpacze
Mistrovství v hledání zlata indikátorem kovĔ – mÕsteÌko
Western City.
www.goldcentrum.pl
96
MEZINÁRODNÍ ŠACHOVÝ FESTIVAL
MEZINÁRODNÍ CHOPINOVSKÝ FESTIVAL
Polanica Zdrój
Duszniki Zdrój
www.mck.polanica.pl
MiÚdzynarodowy Festiwal Chopinowski. Festivalu se
zúÌastòuje mnoho umÕlcĔ z Polska a zahraniÌí, výherci
MEZINÁRODNÍ
FOLKLORNÍ FESTIVAL
prestižních klavírních soutÕží.
www: chopin.festival.pl
Strzegom
MiÚdzynarodowy Festiwal Folkloru.
MEZINÁRODNÍ CHLEBOVÉ TRHY
Organizátor:
Jawor
kulturní stāedisko Strzegomskie Centrum Kultury,
MiÚdzynarodowe Targi Chleba. BÕhem akce své výrob-
tel. +48 74 649 44 00.
ky prezentují pekaāi z rĔzných státĔ Evropy. V rámci chle-
www.strzegom.pl
bových trhĔ se koná soutÕž Pekaā roku (Piekarz Roku) a
volba miss (Miss Piekareczka).
RYTÍ£SKÝ TURNAJ O Z’OTY BE’T
www.targi_chleba.w.interia.pl
CHOJNIKA
Jelenia Góra
CELOSTÁTNÍ FESTIVAL FILMOVÝCH
Turnaj o zlatý šíp hradu Chojnik, jeden z nejvÕtších ry-
KOMEDIÍ
tíāských turnajĔ ve stāílení z kuše v Polsku.
Lubomierz
www.zamekchojnik.prv.pl
www.sami-swoi.com.pl
BOLES’AWIECKÝ SVÁTEK KERAMIKY
CELOSTÁTNÍ TURISTICKÁ BURZA
Bolesïawiec
STUDENTSKÝCH PÍSNÍ – CAMPING POD
Bolesïawieckie ¥wiÚto Ceramiki. Je to zároveò svátek
PONURk MA’Pk
celého mÕsta Bolesïawiec. Akce navazuje na mno-
Szklarska PorÚba
haleté keramické tradice mÕsta a regionu, prezenta-
Ogólnopolska Turystyczna Gieïda Piosenki Studenckiej.
ce a prodej charakteristicky zdobených keramických
Trampské a básnické písnÕ.
výrobkĔ.
Organizátor:
www.bok.boleslawiec.pl
Vysoká škola zemÕdÕlská Wrocïaw, MÕstský úāad,
swietoceramiki.boleslawiec.pl
odbor propagace, tel. +48 75 754 77 40.
www.szklarskaporeba.pl
MEZINÁRODNÍ FESTIVAL POULIoNÍCH
DIVADEL
MEZINÁRODNÍ CYKLISTICKÝ FESTIVAL BIKE
Jelenia Góra
ACTION
MiÚdzynarodowy Festiwal Teatrów Ulicznych
Szklarska PorÚba
Organizátor:
Organizátor: MÕstský úāad, odbor propagace,
divadlo C.K.Norwida, tel. +48 75 642 81 14.
tel. +48 75 754 77 40,
www.teatr.jgora.pl
www.szklarskaporeba.pl
97
ZÁ£Í
SVÁTEK MEDU A VÍNA
MEZINÁRODNÍ FESTIVAL
Przemków
WRATISLAVIA CANTANS
¥wiÚto Miodu i Wina. ZakonÌení vÌelaāské sezony.
Wrocïaw
Ochutnávka medĔ z Dolnoslezských borĔ.
V repertoáru festivalu jsou oratoria, kantáty, madrigaly,
www.przemkow.pl
moteta, mše a písnÕ z rĔzných hudebních epoch; prezentovány jsou velké vokální a instrumentální formy ná-
TOUR DE POLOGNE
boženské hudby.
Jelenia Góra
www.wratislaviacantans.pl
Organizátor:
Organizátor:
MÕstský úāad,
Kulturní instituce Wratislavia Cantans
tel. +48 75 754 61 77.
Wrocïaw, Rynek 7,
www.jeleniagora.pl
tel. +48 71 342 72 57,
www. wratislavia.art.pl
MEZINÁRODNÍ FESTIVAL VARHANNÍ
HUDBY SILESIA SONANS
MARATON WROC’AW
Organizátor:
Wrocïaw
Dolnoslezská filharmonie, tel. +48 75 753 81 71.
Maraton Vratislav je uliÌní bÕh na vzdálenosti
42 km a 195 m s úÌastí závodníkĔ z mnoha
zemí. Minimaraton – mini maraton pro dÕti.
www.wroclawmaraton.pl
SOUTxŽ REPREZENTAoNÍCH
ORCHESTR¶ POLSKÉ ARMÁDY
¥wieradów Zdrój
Konkurs Orkiestr Reprezentacyjnych
Wojska Polskiego.
www.swieradowzdroj.pl
MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ
S HISTORICKOU HUDBOU
¥wieradów Zdrój
MiÚdzynarodowe Spotkania
z MuzykÈ DawnÈ krajów.
www.swieradowzdoj.pl
www.rokacalfuza.republika.pl
98
Jelenia Góra
A MINIMARATON
TRHY STAROŽITNOSTÍ A RARIT
£ÍJEN
Jelenia Góra
MEZINÁRODNÍ DIVADELNÍ
Jarmark Staroci i OsobliwoĂci.
FESTIVAL DIALOG
Organizátor: InformaÌní stāedisko CITiK,
Wrocïaw
tel. +48 75 76 76 925.
MiÚdzynarodowy Festiwal Teatralny. Pāedstavení diva-
www.jeleniagora.pl
delních skupin z celého svÕta a setkání s umÕlci a hosty,
výstavy a projekce.
LAVINA – MEZINÁRODNÍ BxH
www.dialogfestival.pl
ZE SNxŽKY K BOUDx SAMOTNIA
Karpacz
LISTOPAD
Lawina – MiÚdzynarodowy Bieg
MEZINÁRODNÍ JAZZOVÝ FESTIVAL
ze ¥nieĝki do Samotni.
KROKUS JAZZ FESTIWAL
Organizátor:
Jelenia Góra
Szkoïa Górska, tel. +48 75 761 93 76,
Setkání mladých kapel z Polska, NÕmecka a oeské
www.samotnia.com,
republiky.
MÚ Karpacz,
www. jck.pl
tel. +48 75 761 97 16.
www.karpacz.pl
VRATISLAVSKÁ SETKÁNÍ DIVADEL JEDNOHO
HERCE WROSTJA
Wrocïaw
MiÚdzynarodowy Festiwal Teatralny Wrostja. Pāehlídka
hereckých monodramat a malých divadelních forem realizovaných v Polsku v posledních divadelních sezonách.
Festival doprovázejí ukázky pāedstavení studentĔ vratislavské divadelní školy a recitály známých umÕlcĔ.
www. wrostja.art.pl
PROSINEC
MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL
OFENSIVA
Wrocïaw
MiÚdzynarodowy Festiwal Filmowy Ofensiva. Festival
ukazuje umÕleckou kinematografii z celého svÕta. Je pokusem o skloubení všech souÌasných trendĔ filmového
umÕní – nejen pokud se jedná o hrané a dokumentární
filmy, ale i videoklipy a animované poāady.
www.ofensiva.pl
99
Turistické informace
v Dolním Slezsku
BOLES’AWIEC
DUSZNIKI ZDRÓJ
ul. Sierpnia 80 12/13, 59-700 Bolesïawiec,
Biuro Informacji Turystycznej i Promocji Miasta
tel./fax +48 75 732 44 55, tel. +48 75 732 02 12
Rynek 9, 57-340 Duszniki Zdrój,
e-mail: [email protected]
tel./fax +48 74 866 94 13
www.boleslawiec.it.pl
e-mail: [email protected]
www.duszniki.pl
BOLKÓW
Biuro Usïugowo-Turystyczne „Janmar”
DZIER¿ONIÓW
Rynek 33, 59-420 Bolków,
Centrum Informacji Turystycznej i Promocji Miasta
tel. +48 76 741 32 62
Rynek 1, 58-200 Dzierĝoniów,
e-mail: [email protected]
+48 74 645 04 02, +48 74 832 35 20
[email protected]
BYSTRZYCA K’ODZKA
Centrum Informacji Turystycznej
57-500 Bystrzyca Kïodzka, ul. Rycerska 20,
G’OGÓW
Centrum Informacji Turystycznej
tel. +48 74 811 37 31, fax. +48 74 811 37 07
(Intertrans PKS SA) ul. JednoĂci Robotniczej 2,
e-mail: [email protected], www.zgs.ta.pl
67-200 Gïogów (Galeria Dworcowa),
e-mail: [email protected]
tel. +48 74 845 62 20, fax +48 74 845 63 32
www.bystrzycaklodzka.pl
e-mail: [email protected]
www.glogow.pl/cit
CHOJNÓW
Punkt Informacji Turystycznej
Biuro Promocji Gminy, ul. Fabryczna 1,
59-225 Chojnów,
tel. +48 76 818 79 10, fax +48 76 818 75 87
e-mail: [email protected]
www: gmina.chojnow.pl
100
G’USZYCA
Informacja Turystyczna
ul. Grunwaldzka 20, 58-340 Gïuszyca,
tel. +48 76 835 45 15
e-mail: [email protected]
www.osowka.pl
GRYFÓW
Punkt Informacji Turystycznej
Rynek 1, 59-620 Gryfów ¥lÈski,
tel./fax +48 75 781 29 44
e-mail: [email protected], www.gryfow.pl
JELENIA GÓRA
Centrum Informacji Turystycznej i Kulturalnej
ul. Grodzka 16, 58-500 Jelenia Góra,
tel. +48 75 767 69 25, tel./fax +48 75 767 69 35
e-mail: [email protected], www.sudety.it.pl
KARPACZ
LkDEK ZDRÓJ
Gminne Centrum Informacji
Rynek 1, 57-540 LÈdek Zdrój,
tel. +48 74 814 64 82, 814 64 73
e-mail: [email protected]
LEGNICA
Informacja Turystyczna OSiR
ul. NajĂwiÚtszej Marii Panny 7, 59-220 Legnica,
tel. +48 76 723 38 01, e-mail: [email protected]
www.osir.legnica.pl
LE¥NA
Biuro Informacji Turystycznej
Punkt Informacji Turystycznej
ul. Konstytucji 3 Maja 25a, 58-540 Karpacz,
Rynek 19, 59-820 LeĂna,
tel./fax +48 75 761 97 16, tel. +48 75 761 86 05,
tel./fax +48 75 721 14 00
e-mail [email protected], www.karpacz.pl
e-mail: [email protected]
[email protected]
K’ODZKO
Regionalna Informacja Turystyczna
LEWIN K’ODZKI
pl. Chrobrego 1, 57-300 Kïodzko,
Punkt Informacji Turystycznej
tel. +48 74 865 89 70, +48 74 865 89 71,
pl. KoĂciuszki 10, 57-343 Lewin Kïodzki,
e-mail: [email protected]
tel./fax +48 74 869 86 29
www. ziemiaklodzka.it.
e-mail: [email protected]
pl, [email protected]
LUBA”
KOWARY
Centrum Informacji Turystycznej
ul. 1 Maja 1a, 58-530 Kowary,
tel./fax +48 75 718 24 89
e-mail: [email protected], www.kowary.pl
KUDOWA ZDRÓJ
Punkt Informacji Turystycznej
ul. Bracka 12, 59-800 Lubañ,
tel./fax +48 75 722 25 41
www.luban.pl
e-mail: [email protected], www.sudety.it.pl
LUBAWKA
Informacja Turystyczna
ul. Kamiennogórska 19, 58-420 Lubawka,
ul. Zdrojowa 44, 57-350 Kudowa Zdrój,
tel. +48 75 741 19 29, fax +48 75 741 19 29
tel./fax +48 74 866 13 87, tel. +48 74 866 35 68
e-mail: [email protected]
e-mail: [email protected]
www.sudety.it.pl
101
LUBOMIERZ
NOWOGRODZIEC
ul. Wacïawa Kowalskiego 1, 59-623 Lubomierz,
Rynek 1 (v budovÕ radnice)
tel./fax +48 75 783 35 73, +48 75 781 48 74
59-730 Nowogrodziec,
e-mail: [email protected]
tel. +48 75 731 63 11
www.sudety.it.pl
e-mail: urzÈ[email protected]
LWÓWEK ¥LkSKI
PIECHOWICE
Punkt Informacji Turystycznej DSIT
ul. ¿ymierskiego 53, 58-573 Piechowice,
pl. WolnoĂci 22, 59-600 Lwówek ¥lÈski,
tel. +48 75 761 72 01, fax +48 75 761 11 30
tel./fax +48 75 647 79 12
[email protected]
e-mail: [email protected]
www.piechowice.pl
www.sudety.it.pl
www.lwowekslaski.pl
PODGÓRZYN
ul. ¿oïnierska 14, 58-562 Podgórzyn,
MI}DZYGÓRZE
Informacja Turystyczna PTTK
tel. +48 75 762 18 26
e-mail: [email protected]
ul. Sanatoryjna 1, MiÚdzygórze,
57-522 Domaszków,
tel./fax +48 74 813 51 95
www.pttk.miedzygorze.ta.pl
e-mail: [email protected]
MI}DZYLESIE
POLANICA ZDRÓJ
ul. Zdrojowa 13, 57-320 Polanica Zdrój,
tel. +48 74 868 24 44, fax +48 74 868 13 01
www.polanica.pl, e-mail: [email protected]
RADKÓW
Punkt Informacji Turystycznej
Rynek 17, 57-420 Radków,
ul. Sobieskiego 2, 57-530 MiÚdzylesie,
tel. +48 74 871 22 70
tel. +48 74 812 63 41, +48 74 812 63 277
e-mail: [email protected]
MILICZ
SZCZAWNO ZDRÓJ
Rynek 20, 56-300 Milicz,
ul. KoĂciuszki 18 (hotel Rivendell),
tel. +48 71 383 11 11
58-310 Szczawno Zdrój,
tel./fax +48 74 886 88 50
MYS’AKOWICE
e-mail: [email protected]
Obsïuga Turystyczna JSIT
Punkt Informacyjny w Gminnym OĂrodku Kultury
ul. Daszyñskiego 29, 58-533 Mysïakowice,
102
SZCZYTNA
Gminne Centrum Informacji i Promocji
tel./fax +48 75 643 92 42
ul. WolnoĂci 1, 57-330 Szczytna,
e-mail: [email protected]
tel. +48 74 868 33 33, fax +48 74 868 45 80
e-mail: promocja @szczytna.pl
WA’BRZYCH
e-mail: szczytna @szczytna.pl
Centrum Informacji Turystycznej
www.szczytna pl
ZwiÈzku Miast
i Gmin KsiÈĝañskich
SZKLARSKA POR}BA
UrzÈd Miasta – Referat Promocji
– Informacja Turystyczna
Rynek 9, 58-300 Waïbrzych,
tel./fax +48 74 842 20 00
e-mail: [email protected]
ul. Pstrowskiego 1, 58-580 Szklarska PorÚba,
tel./fax +48 75 717 24 49, +48 75 717 24 94
e-mail: [email protected]
www.szklarskaporeba.pl
WLE”
ul. Chopina 2, 59-610 Wleñ,
tel. +48 75 713 68 87
e-mail: [email protected]
¥WIDNICA
ul. WewnÚtrzna 2, 58-100 ¥widnica,
WROC’AW
tel. +48 74 852 02 90, tel./fax +48 74 852 02 98
Centrum Informacji Turystycznej
e-mail: [email protected]
Rynek 14, 50-101 Wrocïaw,
www.um.swidnica.pl
tel. +48 71 344 31 11,
fax +48 71 344 29 62
¥WIERADÓW ZDRÓJ
Miejskie Biuro Informacji Turystycznej
e-mail: [email protected]
www.itwroclaw.pl
ul. Zdrojowa 10, 59-850 ¥wieradów Zdrój,
tel. +48 75 781 63 50, tel./fax +48 75 781 61 00
e-mail: [email protected]
www.swieradowzdroj.pl
ZkBKOWICE ¥L.
Powiatowe Centrum Informacji Turystycznej
ul. ¥w. Wojciecha 5/1 (u Šikmé vÕže),
57-200 ZÈbkowice ¥lÈskie
TRZEBNICA
Stowarzyszenie Gmin Turystycznych
Wzgórz Trzebnickich i Doliny Baryczy
55-120 Trzebnica, pl. Piïsudskiego 1,
tel./fax +48 74 815 74 01
www.zabkowice.com.pl
e-mail:
[email protected]
tel./fax +48 71 387 13 19
e-mail: [email protected]
ZGORZELEC
Punkt Informacji Turystycznej
WALIM
pl. Pocztowy 1,
ul. KoĂciuszki 2, 58-320 Walim,
tel. +48 74 845 38 75
e-mail: [email protected]
59-900 Zgorzelec
www.walim.pl
www.it.zgorzelec.pl
tel./fax +48 75 771 36 95
e-mail: [email protected]
103
104
Dolní Slezsko je atraktivní v každém roÌním období.
turistických trasách, na cyklistické výlety a sjíždÕní āek na
V zimÕ jsou nejkrásnÕjší hory – ožívají sportovní stāe-
kajacích nebo raftech. Anebo se také mĔžete pāesvÕdÌit,
diska, sjezdové trasy se zaplòují barevnÕ obleÌenými mi-
jak ve slunný den voní kleÌ a jak vlastnÕ vypadá upolín
lovníky lyžování a lesní cesty a necesty lákají tichem a
evropský, zde zvaný kladská rĔže. Anebo by vás zajímali
dĔstojným klidem zasnÕžených smrkĔ a jedlí. Jste zvá-
mufloni, jak se pasou za úsvitu? VidÕli jste už západ slun-
ni na soutÕž ve stavÕní soch ze snÕhu a taky ve sjíždÕní
ce za VeÌerním hradem? Takto se jmenuje jedna ze skal
lyžaāského svahu na rozmanitých podivných prostāed-
v pohraniÌních horách!
cích – tedy vlastnÕ na ledasÌem. Ale i na podzim vám
Ve Vratislavi se musíte v letní veÌer vydat na hlavní námÕ-
hory mají co nabídnout – na horských stezkách mĔže-
stí – v zahrádkách nesÌetných restaurací a kaváren a ta-
te uvidÕt modāe kvetoucí hoāce, které se staly symbo-
ké v klubech a pubech se setkávají místní a turisté. Zde
lem tohoto regionu.
život nekonÌí veÌer, ale trvá až do rána!
A na jaāe a v létÕ jste zváni na procházky po zdejších hi-
Takže ještÕ jednou:
storických mÕstech, po lázeòských parcích, na túry po
jste zváni do Dolního Slezska!
1
0
5
Vydavatel: UrzÈd Marszaïkowski Województwa DolnoĂlÈskiego, Wybrzeĝe Sïowackiego 12-14, 50-411 Wrocïaw, tel.+48 71 776 91 55
Zpracování a tisk: Konsorcjum Digital Center Sp. z o.o. & Business Consulting Sp. z o.o. Pāeklad: Helena Jankowska
Vydání této publikace bylo spolufinancováno Evropskou unií z prostāedkĔ Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci projektu
Integrovaného operaÌního programu regionálního rozvoje „Propagace znaÌkových turistických produktĔ Dolního Slezska“ a z rozpoÌtu Dolnoslezského vojvodství.
Download

Vydání této publikace bylo spolufinancováno Evropskou unií z