Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2009
Bc. Petra Krohová
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta podnikohospodářská
Obor: Podniková ekonomika a management
Název diplomové práce:
Hodnocení společenské odpovědnosti
organizací využitím metody KORP
Vypracoval: Bc. Petra Krohová
Vedoucí práce: Ing. Alena Plášková, CSc.
Prohlášení
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma
„Hodnocení společenské odpovědnosti podniku metodou KORP“
jsem vypracovala samostatně.
Použitou literaturu a podkladové materiály
uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Písku dne 27. dubna 2009
Na tomto místě bych ráda poděkovala paní ing. Pláškové za její pomoc, ochotu a cenné rady
při vedení této diplomové práce a panu ing. Vincikovi z České spořitelny a.s. za jeho čas a
poskytnutí informací k praktické části této práce. Mé poděkování patří také paní Můčkové
z tiskového centra České spořitelny za poskytnutí informací pro hodnocení.
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
OBSAH
ÚVOD ........................................................................................................................................ 3
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................. 5
1
CHARAKTERISTIKA SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI PODNIKŮ ................ 5
1.1 KDO JSOU STAKEHOLDERS? ............................................................................................. 7
1.2 AKTIVITY SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH ORGANIZACÍ .................................................. 10
1.2.1 Nejběžnější způsoby podpory v České republice a ve světě.................................. 10
1.3 KOHLBERGŮV MODEL STÁDIÍ MORÁLNÍHO RŮSTU ......................................................... 13
1.4 MODEL PĚTI VÝVOJOVÝCH STUPŇŮ PODNIKŮ ................................................................ 14
1.5 SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM V RÁMCI OSN A EVROPSKÉ UNIE......................... 15
1.5.1 CSR v OSN ............................................................................................................ 16
1.5.2 CSR v Evropské unii ............................................................................................. 16
1.5.1 CSR v České republice.......................................................................................... 18
1.6 VÝHODY SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI ........................................................................ 23
1.7 KOMUNIKACE CSR........................................................................................................ 25
2
HODNOCENÍ SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI ................................................. 30
2.1 MĚŘENÍ SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI ......................................................................... 33
3
APLIKAČNÍ ČÁST........................................................................................................ 35
3.1 ČESKÁ SPOŘITELNA A.S. ................................................................................................ 35
3.2 INVESTUJEME PRO BUDOUCNOST ................................................................................... 37
4 HODNOCENÍ SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI ČESKÉ SPOŘITELNY A.S.
METODOU KORP ................................................................................................................ 40
4.1 EKONOMIKA (EM) ......................................................................................................... 40
4.1.1 Management a organizační zabezpečení CSR (EM1) .......................................... 40
4.1.1.1 a) Část předpoklady – Témata ...................................................................... 40
4.1.1.2 B) Část Výsledky – Oblasti: NEPOUŽITO .................................................. 44
4.1.2 Ekonomická výkonnost (EM2) .............................................................................. 44
4.1.2.1 a) Část Předpoklady – Témata ...................................................................... 44
4.1.2.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 45
4.1.3 Přítomnost na trhu (EM3) .................................................................................... 47
4.1.3.1 a) Část předpoklady – Témata ...................................................................... 47
4.1.3.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 47
4.1.4 Nepřímé ekonomické vlivy (EM4)......................................................................... 48
4.1.4.1 a) Část Předpoklady – Témata ...................................................................... 48
4.1.4.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 49
4.2 ENVIRONMENT (ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) EG ..................................................................... 50
4.2.1 Personální zajištění ochrany životního prostředí, dobrovolné nástroje (EG1) ... 50
4.2.1.1 a) Část předpoklady – Témata ...................................................................... 50
4.2.1.2 b) Část – Výsledky ....................................................................................... 50
4.2.2 Shoda s legislativou (EG2) ................................................................................... 51
4.2.2.1 a) Část předpoklady – Témata ...................................................................... 51
4.2.2.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 51
4.2.3 Environmentální dopady spotřeby energií, zdrojů, látek (EG3) .......................... 52
4.2.3.1 a) Část Předpoklady – Témata ...................................................................... 52
4.2.3.2 b) Část – Oblasti ........................................................................................... 52
1
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
4.2.4 Environmentální dopady výroby a služeb (EG4).................................................. 53
4.2.4.1 a) Část Předpoklady – Témata ...................................................................... 53
4.2.4.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 53
4.2.5 Environmentální dopady výstupů (EG5) .............................................................. 53
4.2.5.1 a) Část Předpoklady – Témata ...................................................................... 53
4.2.5.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 54
4.3 SOCIÁLNÍ ODPOVĚDNOST (SO) ...................................................................................... 54
4.3.1 Lidská práva (SO1)............................................................................................... 54
4.3.1.1 a) Část Předpoklady – Témata ...................................................................... 54
4.3.1.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 55
4.3.2 Komunita, korupce, veřejná politika, konkurenční chování, shoda s legislativou
(SO2) 57
4.3.2.1 a) Část Předpoklady - Témata ...................................................................... 57
4.3.2.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 58
4.3.3 Zaměstnání a přiměřená práce (SO3) .................................................................. 59
4.3.3.1 a) Část Předpoklady – Témata ...................................................................... 59
4.3.3.2 b) Část Výsledky .......................................................................................... 60
4.3.4 Ochrana spotřebitele (SO4) ................................................................................. 62
4.3.4.1 a) Část Předpoklady – Témata ...................................................................... 62
4.3.4.2 b) Část Výsledky – Oblasti ........................................................................... 63
4.4 VYHODNOCENÍ METODY KORP .................................................................................... 64
4.4.1 Ekonomika (EM) ................................................................................................... 64
4.4.2 Environment (EG) ................................................................................................ 64
4.4.3 Sociální odpovědnost (SO) ................................................................................... 65
4.4.4 Celkové zhodnocení .............................................................................................. 66
4.5 DOTAZNÍK ..................................................................................................................... 68
4.6 ANALÝZA OTÁZEK ......................................................................................................... 69
4.7 SHRNUTÍ VÝZKUMU ....................................................................................................... 76
ZÁVĚR .................................................................................................................................... 78
LITERATURA ....................................................................................................................... 79
SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 81
SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 82
2
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Úvod
Řada firem se stále především zaměřuje na ekonomické cíle. Tyto cíle však mnohdy
vede k přílišnému snižování nákladů, nerespektování legislativy v oblasti životního prostředí
a bezpečnosti práce. V posledních letech se tu však objevil nový pojem – společenská
odpovědnost organizací. Podniky, které zavedly CSR (Corporate Social Responsibility), se
snaží pozitivně ovlivňovat své okolí a jejich strategie není jednosměrně zaměřená pouze na
zisk, ovládnutí trhu či jiný ekonomický cíl. Koncept společenské odpovědnosti je podporován
ze strany řady organizací tak i jednotlivých států a význam CSR se bude v nejbližších letech
stále zvyšovat. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla věnovat se ve své diplomové práci právě
pojmu společenská odpovědnost organizací.
Cílem mé diplomové práce je popsat fungování společenské odpovědnosti podniku,
nejprve obecně, poté konkrétně na vybraném podniku. Pro praktickou část jsem si vybrala
Českou spořitelnu a.s. a její činnosti v oblasti společenské odpovědnosti zhodnotím pomocí
metody KORP.
V teoretické části se budu nejprve obecně zabývat pojmem společenská odpovědnost
podniku, pokusím se uvést několik definic tohoto termínu a popíši tři roviny CSR ekonomickou, sociální a environmentální. Nejen pro oblast CSR, ale pro celé fungování
firmy, jsou důležití stakeholdeři – zainteresované strany, proto jim a jejich zapojení do
činností organizace bude věnována jedna část.
Existuje mnoho aktivit v rámci společenské odpovědnosti, já se pokusím vyložit ty
nejdůležitější a nejvíce používané v České republice.
Společenská odpovědnost firem je celosvětovým tématem, proto se nemohu vyhnout
pohledu OSN a Evropské unie na tuto oblast. Konkrétněji také popíši, jak se k tomuto tématu
staví Česká republika a jakými možnými způsoby se snaží podpořit podniky v jejich
společensky odpovědném chování.
Neméně důležitým bodem CSR je správná komunikace, podnik by se měl snažit
rozšířit povědomí o svých činnostech mezi všechny zainteresované strany. Jedním z možných
komunikačních kanálů je tisková zpráva o CSR. Já ve své práci uvádím principy tvorby
tiskové zprávy podle standardů GRI (Global Reporting Initiative – Globální iniciativa k
podávání zpráv).
V praktické části zhodnotím společenskou odpovědnost České spořitelny a provedu
výzkum ohledně znalosti činností v oblasti CSR mezi jejími zaměstnanci.
3
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Způsobů hodnocení CSR je velké množství, řada je jich mezinárodních, já jsem si
však vybrala ryze českou metodu, metodu KORP. Metoda KORP má řadu kritérií, která jsou
uspořádána do tří skupin podle pilířů CSR – ekonomie, životní prostředí a společenská
odpovědnost. Každému kritériu budu přiřazovat body od 0 do 100 podle splnění jednotlivých
kroků metody PDCA1. Na závěr provedu vyhodnocení společenské odpovědnosti České
spořitelny za jednotlivé skupiny a za všechny dohromady.
Abych si potvrdila, že Česká spořitelna opravdu provádí činnosti, které deklaruje ve
své tiskové zprávě, provedu dotazníkové šetření mezi zaměstnanci jedné pobočky o jejich
znalostech z oblasti CSR.
Na závěr pomocí výsledků z hodnocení metodou KORP a z dotazníkového šetření se
pokusím formulovat určitá doporučení do budoucnosti.
1
Plan-Do–Check-Act (Plánuj-Dělej-Kontroluj-Uskutečni)
4
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Teoretická část
1 Charakteristika společenské odpovědnosti
podniků
Koncept společenské odpovědnosti podniků začal vznikat již v 1. polovině 20. století.
Za podstatný můžeme považovat rok 1953, kdy byla vydána kniha „Social Responsibilities of
the Businessman“, jejímž autorem byl Howard Bowen. Rozvoj CSR však nastal až v 70.
letech 20. století. V této době se začalo o CSR debatovat na půdě OSN. Největší rozvoj a do
povědomí lidí se CSR dostalo až v 90. letech 20. století, kdy také začaly vznikat první
příručky a kodexy.
Problém společenské odpovědnosti byl již nespočetněkrát popsán v různých
publikacíách či dokumentech, ale jednotná definice zatím neexistuje. Společenská
odpovědnost firem je založena na dobrovolnosti a týká se chování firem nad rámec
legislativy. Její snahou je, aby firmy více myslely do budoucna, zaměřily se spíše na
dlouhodobé než krátkodobé cíle a vyráběly na úrovni optimálního zisku. Podniky nejsou
izolovány od světa, ale jsou součástí vnitřního i vnějšího okolí a podle toho by se také mělo
vyvíjet jejich chování. V rámci své činnosti by měly přispívat k trvale udržitelnému rozvoji,
k ochraně životního prostředí, podpoře zaměstnaneckých práv, boji proti diskriminaci,
transparentnosti a celkovému zlepšení stavu společnosti. Tím podnik může dosáhnout zvýšení
své reputace a zlepšení své důvěryhodnosti.
Přesná definice pojmu CSR je obtížná, ale uvedu několik příkladů.
CSR je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních
firemních operací a interakcí s firemními stakeholdery. (Evropská unie, Zelená kniha 2001)
CSR je způsob podnikání, který odpovídá či jde nad rámec etických, zákonných,
komerčních a společenských očekávání. (Nevládní organizace Business for Social
Responsibility)
CSR je kontinuální závazek podniků chovat se eticky a přispívat k ekonomickému růstu
a zároveň se zasazovat o zlepšování kvality života zaměstnanců a jejich rodin, stejně jako
lokální komunity a společnosti jako celku. (World Business Council for Sustainable
Development, 1997)
5
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Firma provozující CSR stojí na třech pilířích (nazývané triple-bottom-line), jsou to
ekonomická oblast, sociální oblast a environmentální oblast.
Ekonomická oblast
Etický kodex chování společnosti
Transparentnost
Odmítání korupce
Uplatňování principů dobrého řízení
Ochrana duševního vlastnictví
Vztahy s investory (akcionáři)
Chování k zákazníkům/spotřebitelům
Chování k dodavatelům/odběratelům
Kvalita a bezpečnost produktů a služeb
Sociální oblast
Firemní filantropie, firemní dobrovolnictví a sponsorství
Komunikace se stakeholdery
Zaměstnanecká politika, zdraví a bezpečnost zaměstnanců, vzdělání, rekvalifikace
Zaměstnávání minoritních a ohrožených skupin obyvatelstva
Rovné příležitosti pro muže i ženy
Dodržování pracovních standardů, zákaz dětské práce
Vyváženost pracovního a osobního života zaměstnanců
Zajištění rekvalifikace pro propuštěné zaměstnance
Jistota zaměstnání
Lidská práva
Angažmá v komunitě, mentoring a poradenství
Environmentální oblast CSR
Ekologická výroby, produkty a služby (např. standardy environmentálního managementu
a auditu EMAS či řady ISO 14000, FSC – certifikace šetrného lesního hospodaření a pod.)
Ekologická firemní politika (recyklace, používání ekologických produktů, snižování
spotřeby energie)
6
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Ochrana přírodních zdrojů
Investice do ekologických technologií
Zmenšování dopadů na životní prostředí2
1.1
Kdo jsou stakeholders?
V definici CSR podle Zelené knihy Evropské unie se objevil pojem „stakeholdeři“.
Kdo to vlastně jsou? „Jako stakeholders jsou označovány všechny osoby, instituce či
organizace, které mají
vliv na chod podniku
nebo jsou
fungováním
podniku
ovlivněni.“(Trnková, 2004). Za stakeholdery můžeme považovat akcionáře, zákazníky,
obchodní partnery, zaměstnance, dodavatele, zástupce místní samosprávy, zájmové skupiny,
odbory, média a mezinárodní organizace. Mezi akcionáře, které nazýváme stakoholders, patří
nejen naši vlastní akcionáři, ale také akcionáři ostatních podniků v okolí, neboť my můžeme
svou činností do značné míry ovlivňovat i je, např. dopad na životní prostředí. Zaměstnance
zajímají pracovní podmínky ve firmě, zákazníky nejvíce zajímá kvalita našich výrobků či
služeb. Podnik by se neměl zaměřovat pouze na cíle a přání jednoho stakeholdera, jako např.
na akcionáře, a tím na maximalizaci zisku, ale měl by se pokusit skloubit zájmy všech
zainteresovaných stran dohromady. Snaha o trvalou maximalizaci zisku je nedosažitelná.
Orientací na všechny strany si podnik buduje potřebnou důvěru ve fungování firmy.
Stakeholdery můžeme rozdělit na primární a sekundární. Toto dělení je podle jejich
významnosti vzhledem k organizaci.
Primární stakeholdeři
Vlastníci a investoři
Zaměstnanci
Zákazníci (současní i budoucí)
Obchodní partneři (především dodavatelé)
Místní komunita
Environmentální neziskové organizace a další mluvčí za životní prostředí
2
Trnková, J. Společenská odpovědnost firem - kompletní průvodce tématem & závěry z průzkumu v ČR
Trnková, J.: Jednotlivé oblasti společenské odpovědnosti firem
7
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Sekundární stakeholdeři
Veřejnost
Vládní instituce a samosprávní celky
Konkurenti
Média
Lobbisté a různé nátlakové skupiny
Občanská a obchodní sdružení
Každá organizace nemusí mít všechny stakeholdery vyjmenované v předchozím
odstavci, proto by jejím prvním krokem při zavádění CSR měla být právě jejich identifikace.
Identifikace klíčových zainteresovaných stran pomůže organizaci ve správné volbě modelu
CSR a jeho uplatnění. Zájmem podniku by neměla být nejen identifikace samotných
stakeholderů, ale také zjištění jejich očekávání. Až po pochopení zájmů a očekávaní
stakeholderů se může organizace pokusit naplnit je a tím přispět ke sladění zájmů celé
organizace a širokého okolí.
Jedna z možností, jak zjistit své stakeholdery, je tzv. analýza zainteresovaných stran.
Každá organizace by si měla odpovědět na otázky: Kdo jsou její stakeholdeři? Jaký je vliv
stakeholderů na chod firmy? Co od nás očekávají? Kteří ze stakeholderů jsou pro nás ti
nejvýznamnější? Pro analýzu zainteresovaných stran můžeme použít matici, kde na osu „x“
vynášíme míru vlivu a na osu „y“ míru očekávání.
Na ukázku uvedu několik příkladů očekávání jednotlivých stakeholderů. Vlastníci a
investoři od podniku očekávají především dosažení co největšího zisku, růst hodnoty podniku
či transparentnost. Očekávání zákazníků jsou kvalitní výrobky a služby, přiměřená cena
produktu a kvalitní poprodejní servis. Obchodní partneři od nás očekávají včasné a
bezproblémové plnění zakázek, kvalitu smluv a férové jednání. Mezi největší očekávání
zaměstnanců patří přiměřená mzda za jejich odvedenou práci a nefinanční odměny, možnost
profesního růstu a další vzdělávání, dobré pracovní podmínky a bezpečnost práce a možnost
sladění profesního a soukromého života. Místní komunita očekává finanční a materiální
podporu a možnost
získání poznatků a zkušeností od firemních dobrovolníků.
Environmentální organizace od nás budou vyžadovat ekologickou výrobu, minimální zátěž
podniku na životní prostředí, úsporu energie a šetření s přírodními zdroji.
Pochopení očekávání jednotlivých stran a positivní výsledky dialogu mezi organizací a
stakeholdery může napomoci k šíření dobrých praktik, vzájemné inspiraci a motivaci. Velmi
8
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
účinně se může dialog projevit např. na dodavatelsko-odběratelských vztazích. Zde pokud obě
strany vyžadují CSR, je to velmi účinná cesta k jeho dalšímu šíření.
Proč zapojit stakeholdery?
Pokud firma správně zapojí stakeholdery do své činnosti, může jí to přinést velké
výhody. Pomocí stakeholderů se podnik může lépe orientovat v inovativním prostředí,
pomůže odhalit nové trendy dříve než konkurence a flexibilně reagovat na změny trhu.
Podnik si tak může vytvořit dlouhodobou kvalitní strategii. Kvalitní spolupráce a především
komunikace může napomoci k odhalení případných problémů či rizik. Podnik by se neměl
omezovat pouze na pozitivní stakeholdery, ale i na ty, kteří podnik vnímají negativně. Podnik
by měl dbát na kladné a vstřícné vztahy se stakeholdery, toho může dosáhnout interní i externí
komunikací, nejlepší je v tomto případě komunikace osobní. Stakeholdeři, kteří vidí podnik z
jiného úhlu než management, mohou posloužit jako vhodní hodnotitelé výkonnosti podniku a
na základě těchto informací může podnik nastavit odpovídající cíle, kterých chce dosáhnout.
Celkově stakeholdeři znamenají pro podnik velmi cenný zdroj informací.
Graf 1
9
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
1.2
Petra Krohová
Aktivity společensky odpovědných organizací
1.2.1 Nejběžnější způsoby podpory v České republice a ve světě
Dárcovství a sponzorství
Dárcovství a sponzorství se věnuje čím dál větší skupina organizací. Dříve to byla
doména spíše nadnárodních korporací, ale dnes se zapojuje i velké množství středních a
malých podniků. Nejběžnější formou dárcovství je přímá podpora prostřednictvím finančního
či věcného daru. V tomto případě podnik daruje peníze určitému veřejně prospěšnému
projektu. Při darování firma neočekává přímé protiplnění od druhé strany, ale očekává
zviditelnění svého dobrého jména. Dárce si může darovanou částku odečíst od základu daně.
Oproti tomu sponzorství je spíše jeden z prvků marketingu. Organizace od druhé
strany vyžaduje určité služby, např. vylepení reklamy či rozdávání letáčků při akcích
organizovaných sponzorovanou stranou. Částka určená ke sponzorství je součástí nákladů
firmy. Na sponzorství a dárcovství jsou každoročně vynaloženy mnohamiliónové částky, ale
stále to nemůžeme považovat za skutečnou CSR, pokud k tomu firmy nepřidají další aktivity.
Graf 2Dárcovství a sponsoring firem v ČR (Median, 2004)
Podnikové nadace a nadační fondy
Tyto nadace jsou samostatný právní subjekt a fungují jako kterékoli jiné nadace.
Rozdíl spočívá v tom, že zakladateli jsou podniky a ty jsou také majoritními přispěvateli a
realizátory veřejně prospěšných projektů. Firemní nadace mohou fungovat na dvou
principech, buď jako majetkové – které mají velké nadační jmění, které každoročně rozdělují,
nebo druhý způsob, kdy každoročně rozdělují finanční prostředky od mateřské organizace.
10
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Zcela zvláštní způsob je, kdy firemní nadace získávají peněžní prostředky i od jiných
podniků.
Podnikové nadace nemusí být pouze nadace založené organizací, ale mohou to být i
nadace, kterým podnik svěří peníze. Tento způsob podpory veřejně prospěšných akcí je lepší
než dárcovství nebo sponzorství, neboť nadace mají zkušenosti a znalosti z dané oblasti a
mohou peníze vhodně použít.
Sociální marketing (Cause Related Marketing)
V tomto případě dojde k propojení ekonomických zájmů firmy s podporou určitého
projektu. Tento způsob spočívá v tom, že určité částka z prodeje každého prodaného kusu
výrobku jde na určitý projekt. Př. při koupi jednoho balení plenek Pampers s logem UNICEF,
poskytne Pampers finanční obnos na jednu vakcínu proti tetanu. Díky tomuto způsobu
marketingu mohou podniky posílit svoji důvěryhodnost, firemní značku a vztah
k zainteresovaným stranám. „Korporace v rámci strategie sociálního marketingu tedy
používá marketingových principů a technik pro podporu změn chování cílových skupin s cílem
skrze podporu budovat trhy výrobků nebo služeb.“( P.Franc, J. Nezhyba, C. Heydenreich,
2006) Podnik tím zvyšuje svoji konkurenceschopnost a prodejnost.
Matchingový fond
Matchingový fond funguje na spolupráci zaměstnanců a organizace. Zaměstnanci
vyberou peníze na dobročinné účely a organizace jejich vklad znásobí nebo navýší.
Dárcovství nepeněžní
Tento způsob podpory funguje na principu win-win, přináší benefity jak neziskové
organizaci, tak podniku. Podnik poskytne své výrobky či služby neziskové organizaci a tím
podpoří dobrou věc a zároveň je to reklama pro jeho produkt. Podnik může také poskytnout
poradenství (např. právní, účetní atd.), prostory, techniku, leasing, konzultace, bezplatnou
práci zaměstnanců či projektovou plochu.
Školení, vzdělávání a odborná pomoc
Firmy poskytují zdarma nebo za sníženou cenu školení či odborné konzultace
neziskovým organizacím. Pro neziskové organizace je to velice výhodné, neboť si tím zvyšují
svoje znalosti, odbornost a profesionalizaci, zároveň s nízkými náklady.
Firemní dobrovolnictví
Firma zdarma zapůjčuje své zaměstnance nadaci na určité projekty. Nadace tak
získává zdarma schopné a kvalifikované pracovníky. Firma tím pomáhá nejen nadaci, ale také
11
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
sama sobě, neboť si tím zlepšuje obraz u místní komunity. Pro pracovníky je to vhodná
příležitost pro zlepšování týmové práce.
Další formy dárcovství a podpory společnosti
Může se jednat například o dlouhodobá partnerství, která uzavírají podniky s určitými
nadacemi či jinými neziskovými organizacemi. Podnik pak pravidelně přispívá nadaci jak
peněžními částkami, tak i nepeněžními dary a spolupracují na společných projektech.
Další možnost může být účast ve správních radách a grantových komisích
neziskových organizací. Dochází zde ke spolupráci při výběru a realizaci konkrétních
projektů. Manažerům to přináší zkušenosti a dovednosti z prostředí sociální sféry a
snižováním negativních společenských jevů. Naopak manažeři do neziskových organizací
přinášejí efektivní fungování a osvědčené manažerské postupy.
Společensky odpovědné investování
Se vzrůstajícím zájmem o CSR v posledních letech začal růst zájem společensky
odpovědné investování (Socially Responsible Investment – SRI). Při společensky
odpovědném investování podnik nehodnotí investice pouze z ekonomické stránky, ale
zaměřuje se také na sociální, etické, bezpečnostní a environmentální aspekty. Tato kritéria
zaručují firmě dlouhodobou garanci bezpečnosti a dlouhodobou udržitelnost. Podle těchto
kritérií může být také hodnoceno vedení a strategie dané firmy a díky této znalosti mohou
firmy předcházet investování do vysoce rizikových projektů.
K rozvoji společensky odpovědnému investování také přispěl krach několika velkých
firem, které se do poslední chvíle zdály zdravé a prosperující. U těchto firem chyběla
transparentnost a průhledné fungování.
Společensky odpovědné investování není jen záležitostí několika málo firem, patří
sem i jednotlivci a především nemocnice, university, nadace, pojišťovny, podílové fondy,
penzijní fondy, neziskové organizace a církve. Především u penzijních fondů je důležité, aby
podniky, do kterých investují, měly dlouhodobý a udržitelný vývoj. Společensky odpovědné
investování penzijních fondů je v některých členských státech EU (Belgie, Německo, Francie,
Velká Británie, Švédsko) určováno legislativou. Fondy musí předkládat, jakým způsobem
hodnotí etická, environmentální a sociální kritéria.
Společenské investování
U společenského investování (Social Investment – SI) firmy neinvestují své
prostředky do žádného podniku, ale investují do svého okolí, do komunity v blízkém okolí
podniku. Za společenské investování můžeme považovat podpora vzdělávání, kultury či
12
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
sportovních aktivit. Podniky následně očekávají dlouhodobé výhody a přínosy, z tohoto
důvodu se toto investování nazývá společenské.
1.3
Kohlbergův model stádií morálního růstu
Problémem společenské odpovědnosti jedince se zabýval také psycholog Lawrence
Kohlberg, který vytvořil šest stupňů morálního růstu každého jedince. Rozdíl mezi
jednotlivými stupni je tvořen odlišným způsobem chápání etických problémů. Každý vyšší
stupeň vychází z myšlenek toho předchozího a něco přidává. Jedinec musí postupně procházet
po jednotlivých stupních a přecházet na vyšší úroveň může vždy jen o jeden stupeň, nemůže
žádný přeskočit.
1. stupeň: Odměna a trest
V tomto stupni si jedinec uvědomuje legislativu a morálku společnosti. Je si vědom
toho, co smí a co ne. Jedinec se snaží dosáhnout pouze svých vlastních cílů. Prioritou je pro
něj vyhnout se jakémukoli trestu. Správné a špatné jednání je rozlišováno podle toho, zda je
potrestáno či ne. Co není potrestáno, je považováno za dobré a žádoucí.
2. stupeň: Účelové myšlení
V tomto stupni již jedinec nemyslí jen na sebe, ale myslí také na potřeby ostatních.
Jedinec se snaží dosáhnout oboustranné shody a spokojenosti, už se nechová egocentricky.
Jedinec nese odpovědnost za své závazky a dodržuje, k čemu se zavázal.
3. stupeň: Shoda s ostatními
V tomto stádiu si jedinec nejen uvědomuje potřeby druhé strany, ale je schopen je také
upřednostnit před svými vlastními zájmy. Charakteristiky, které nejlépe vystihují tento
stupeň, jsou slušnost, přátelskost, zdvořilost a vstřícnost. Člověk se snaží vyhovět svým
blízkým tím, že se zaměřuje na jejich mravní normy.
4. stupeň: Orientace na společnost
Jedinec se nepodvoluje pouze cílům svých blízkých, ale cílům celé společnosti.
Naplňovat společenské cíle chápe jedinec jako svou morální povinnost. Člověk je ztotožněn
s morálními principy, zákony a etickými hodnotami a snaží se je bezezbytku naplňovat. Ze
všech předchozích stupňů je zde sociální cítění největší.
5. stupeň: Sociální úmluva a individuální práva
Jako charakteristické hodnoty pro tento stupeň můžeme uvézt např. demokracie,
svoboda a spravedlnost. Jedinec své jednání zasazuje do celospolečenského kontextu a snaží
13
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
se jím naplnit celospolečenské hodnoty. Žádné z jeho jednání nesmí nijak omezit práva jiného
jednotlivce.
6. stupeň: Etické principy
V tomto stádiu již jedinec nevztahuje své jednání k osobním, skupinovým, národním,
náboženským, politickým či dobovým principům, ale k univerzálním etickým principům
lidstva a přírody. Stejná práva pro všechny, lidská důstojnost, humanita, posvátnost života,
překonávání bariér v komunikaci, hledání společných hodnot lidstva to jsou motivy jednání
charakteristické pro tento stupeň morálního růstu.(Rolný, Lacina 2001)
Tento poslední stupeň bývá kritizován, neboť popírá individualitu každého jedince a
přeměňuje jedince na morální princip.
Model pěti vývojových stupňů podniků
1.4
Na Kohlbergův model stádií morálního růstu každého jedince navázali Reidenbach a
Robin, kteří vytvořili model pěti vývojových stupňů podniků. Jednotlivá stádia se liší zájmem
organizace o zisk a podnikatelskou etiku. Stádia jsou seřazena tak, že na nejnižším stupni
organizace více preferují svůj vlastní zisk a na vyšších stupních se více zajímají o
celospolečenskou etiku a společenskou odpovědnost.
1. stupeň: Amorální
V této fázi je vše podřízeno zisku. Za etické je považováno to, co není příslušnými
orgány odhaleno a sankcionováno. Případné pokuty za porušení legislativy či jiných pravidel
jsou brány jako součást podnikání. V tomto stupni se organizace neřídí žádnými etickými
normami či kodexy. Autoři tento stupeň charakterizují: „Získej maximum, co můžeš, a
prchni.“
2. stupeň: Formálně právní
I v této fázi je podnik zaměřen výhradně na ekonomické výsledky, pohybuje se však
výhradně v rámci legislativy. Pokud však nalezne určité nedostatky v právním sytému, neváhá
je využít ve svůj vlastní prospěch. Pokud se podnik dostane do problémů, řeší je vždy až
nápravnými opatřeními a s veřejností komunikuje prostřednictvím svého mluvčího. Jediné
morální zásady, které podnik vyžaduje, je loajalita svých zaměstnanců.
3. stupeň: Společensky odpovědný
Zde se již podnik snaží jednat i nad rámec platné legislativy, projevuje se zde zájem o
podnikatelskou etiku zaměřenou na širokou veřejnost. Vedení si uvědomuje, že být etický se
14
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
vyplácí, a projevuje se to i na ekonomickém zisku. Zájem o dosažení zisku je na stejné úrovni
jako snaha o dodržení etických norem. Ještě zde neexistuje formálně ucelený systém
společenské odpovědnosti, dodržování etických standardů je spíše otázkou zainteresovaného
vedení než všech zaměstnanců organizace.
4. stupeň: Eticky se rodící
Součástí podnikové kultury se stávají morální zásady a etické hodnoty. Podnik
zveřejňuje svoji politiku, ve které představuje klíčové hodnoty podniku. Management firmy
se již zabývá celospolečenskými problémy a snaží se přispět k jejich řešení. Veškeré
rozhodnutí firmy jsou zvažována také z hlediska jejich morálního dopadu. Ani v tomto stupni
nejsou však etické hodnoty pevně zaneseny do však standardů firmy, chybí zde opatření, která
by zamezovala neetickému jednání jednotlivých zaměstnanců. Etika stále není pevným bodem
při strategickém plánování, je však zohledňována při praktickém chodu společnosti.
5. stupeň: Etický
V tomto stupni dosáhla organizace plného souladu mezi ekonomickými a etickými
cíli. Etické otázky jsou již pevnou součástí strategického plánování a jsou zohledňovány při
rozhodování mezi různými alternativami. Veškerá činnost organizace, včetně přijímání,
školení, odměňování a propouštění zaměstnanců je založena na etických principech.
S podnikovou etikou jsou seznámeni všichni zaměstnanci organizace a vyžaduje se od nich
její dodržování. I tvorba všech norem a dokumentů v organizaci je podřízena přijatým
etickým normám. Součástí podnikové struktury jsou zaměstnanci, či celé oddělení, které má
na starosti řešení etických problémů.
Těmito všemi stádii nemusí nutně projít veškeré organizace na trhu. Některé se nemusí
dostat až na nejvyšší stupeň, mohou zakotvit na některém nižším stupni a některé organizace
zase mohou přeskočit první vývojové stupně. U velkých podniků, s mnoha divizemi můžeme
vypozorovat různý stupeň etického chování na jednotlivých opobočkách.
1.5
Společenská odpovědnost firem v rámci OSN a
Evropské unie
Společenskou odpovědnost firem se snaží podpořit jak OSN, tak Evropská unie. Na
její podporu vzniklo několik iniciativ, které se snaží rozšířit CSR mezi co nejvíce národních i
globálních firem.
15
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
1.5.1 CSR v OSN
Generální tajemník OSN Kofi Annan vyhlásil v červenci 2000 iniciativu Global
Compact. V rámci této iniciativy jsou sdruženy agentury OSN, zástupci firem, nevládních
organizací a dalších mezinárodních organizací. Hlavním úkolem Global Compact je prosazení
a zavedení desíti základních principů podnikání. Principy jsou rozčleněny do tří částí: lidská
práva, pracovní standardy a životní prostředí.
Princip číslo 1 - Firmy by měly podporovat a respektovat ochranu základních lidských práv;
Princip číslo 2 - zajistit, že se žádným způsobem nepodílí na jejich porušování.
Pracovní standardy
Princip číslo 3 - Firmy by měly respektovat svobodu sdružování a uznat právo na kolektivní
vyjednávání;
Princip číslo 4 - eliminovat jakékoliv formy nucené práce;
Princip číslo 5 - nedovolit dětskou práci;
Princip číslo 6 - eliminovat diskriminaci v zaměstnání.
Životní prostředí
Princip číslo 7 - Firmy by měly podporovat ochranu životního prostředí;
Princip číslo 8 - podněcovat iniciativy propagující odpovědný přístup k životnímu prostředí;
Princip číslo 9 - podporovat vývoj a šíření technologií ohleduplných k životnímu
prostředí.(Trnková, 2004)
Proti korupci
Princip č. 10 - Podnik musí bojovat proti korupci ve všech jejích formách zahrnující vydírání
a uplácení
Jednou z velkých výhod Global Compact je jeho mezinárodní působnost a globální
dopad. Celý systém je založen na spolupráci a komunikaci. Podnik se může přihlásit k této
iniciativě prostřednictvím dopisu vrcholového managementu generálnímu tajemníkovi OSN.
1.5.2 CSR v Evropské unii
Evropská unie se snaží o podporu CSR již od začátku devadesátých let. Důležitým
rokem se však stal až rok 1996, kdy předseda Evropské komise Jacques Delors inicioval
založení organizace CSR Europe. Tato organizace sdružuje jak podniky, tak společenské
organizace, v současnosti je jejím členem 65 světových firem a 18 partnerských organizací.
Z České republiky je zde pouze jeden zástupce – Business Leaders Forum. Hlavním úkolem
CSR Europe je podporovat rozšiřování CSR mezi firmami, zprostředkovávat vzdělávání,
16
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
podporu a propagaci v oblasti CSR. Mezi další úkoly patří shromažďování informací,
poznatků a konkrétních příkladů fungování CSR v praxi. Tato organizace se snaží vést firmy
k CSR tím, že jim ukazuje výhody plynoucí ze společenské odpovědnosti.
V březnu 2000 se konal v Lisabonu summit zaměřený na CSR. Na tomto summitu se
sešli vrcholoví představitelé Evropské unie, kteří se shodli na tom, že je nutná podpora
rozvoje CSR v celé Evropské unii. Na Lisabonském summitu byl vytyčen cíl „stát se do roku
2010 nejdynamičtější a konkurenčně nejzdatnější znalostní ekonomikou na světě, zajišťující
stálý ekonomický růst s větším počtem a lepšími pracovními místy a vyšší sociální
soudržností.“ (Trnková, 2004) A CSR je jeden z významných postupů, které mohou
napomoci ke splnění tohoto cíle. Na tomto summitu Evropská rada poprvé veřejně působila
na velké organizace a na jejich smysl pro společenskou odpovědnost.
V návaznosti na Lisabonský summit vydala Evropská komise v červnu 2001 Zelenou
knihu (Promoting a European Framework for Corporate Social Responsibility), v níž byla
uveřejněna definice EU společenské odpovědnosti podniků. Jejím hlavním úkolem bylo
vyvolat debatu na téma společenské odpovědnosti a určit strategii, jakým způsobem ji
podporovat v celé Evropské unii, ale i na světě. Jednou z částí knihy je měření a
vyhodnocování CSR u jednotlivých firem a tím potvrzení jejich veřejných prohlášení o
podpoře CSR. Evropská unie se nechystá nijak firmám nařizovat povinnou účast na
společenské odpovědnosti, pouze se snaží podporovat dobrovolné aktivity firem.
Na Zelenou knihu v roce 2002 navázalo Sdělení Evropské komise, které stanovilo
jasnou strategii Evropské unie pro rozvoj CSR. Toto sdělení zdůraznilo nutnost začlenění
environmentálních a sociálních kritérií při každodenním rozhodování o chodu organizace.
Byla potvrzena definice, že CSR je dobrovolné chování podniků a že tato činnost je
prováděna nad rámec stanovený legislativou. Podniky by však měly zvažovat dlouhodobou
společenskou odpovědnost, neboť ta je jedním z faktorů přispívajících k trvalému rozvoji a
růstu podniku. Dále sdělení zdůraznilo, že zvažování společenské odpovědnosti by mělo být
součástí všech podnikových aktivit.
V listopadu 2001 byl zahájen v Aténách CSR Business Marathon, který byl
podpořen Evropskou komisí. Do roku 2005 se v rámci tohoto projektu uskutečnilo více než
14 konferencí, které se konaly v různých členských či kandidátských státech Evropské unie.
Hlavní tématikou těchto konferencí byla společenská odpovědnost podniků a snaha oslovit a
zaujmout více než 500 000 představitelů národních i mezinárodních organizací.
17
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
V říjnu 2002 zahájilo svou činnost tzv. Multistakeholders Forum. Toto fórum
sdružuje zástupce podnikatelských svazů, odborů, zaměstnaneckých svazů a nevládních
organizací. Fórum umožňuje výměnu informací, zkušeností, sdružuje a monitoruje veškeré
nástroje používané v CSR a tím se snaží dosáhnout větší transparentnosti a zavedení nových
principů do CSR. Dalším z úkolů fóra je zajištění pomoci malým a středním podnikům při
jejich implementaci CSR do struktury organizace.
Jednání fóra trvalo dva roky, setkání se konala u kulatého stolu. Výsledky z jednání
přispěly k tvorbě nové strategie CSR Evropské unie. Závěry jednání byly velkým zklamáním
pro nevládní organizace, neboť se jim nepodařilo převést CSR z dobrovolné činnosti na
povinnou činnost nařizovanou mezinárodními předpisy.
22. března 2006 následovalo druhé Sdělení Evropské komise, ketré obsahovalo
novou strategii Evropské unie pro CSR, zároveň oznámilo vznik Evropské aliance pro
sociální odpovědnost podniků. Členy této aliance jsou podniky, které se dobrovolně přiklánějí
ke společenské odpovědnosti.
Toto sdělení obsahovalo mnoho nedostatků, prvním z nich bylo, že bylo vydáno až
dva roky po ukončení Multistakeholders Fóra a plně nerespektovalo závěry vytvořené fórem
po dobu dvou let jeho konání. Evropská unie plně nevyužila znalosti a zkušenosti z oblasti
společenské odpovědnosti a zanechalo tuto činnost stále jako dobrovolnou a nevytvořila
žádný právní rámec, který by firmy donutil chovat se odpovědně. S tímto závěrem
samozřejmě nebylo spokojeno velké množství nevládních organizací.
CSR v jednotlivých zemích Evropské unie
S rozvojem CSR se dostala otázka společenské odpovědnosti firem i do programu vlád
evropských států. Nejlepší příklad positivního přístupu vlády ke společenské odpovědnosti
můžeme najít ve Velké Británii. Veškeré projekty jsou koordinovány ministrem pro CSR,
jeho hlavním úkolem je sledovat podniky v oblasti sociální, environmentální a ekonomické a
snažit se o celkové zvýšení povědomí organizací a jejich zapojení do CSR.
1.5.1 CSR v České republice
Podpora CSR
Podpora CSR v České republice je spojena se spoluprací s mezinárodními
organizacemi, především ILO (International Labour Organization – mezinárodní organizace
práce) a OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development - Organizace pro
18
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
hospodářskou spolupráci a rozvoj). Na podporu CSR byly schváleny dva zákony, první Zákon
o zaměstnanosti, který vstoupil v platnost v říjnu roku 2004 a nový Zákoník práce z roku
2006, který umožní ratifikovat posledních osm základních pravidel ILO. Zde jsou upravena
pravidla a práva na pracovišti. Všechny tři strany tripartity se zavázaly dodržovat a prosazovat
tyto pravidla.
V roce 1996 byl založen Národní kontaktní bod (National Contact Point NPC) pro
zavádění směrnic OECD pro nadnárodní společnosti, s právem monitorovat řízení těchto
společností, rozhodovat možné spory především mezi zaměstnanci a zaměstnavateli,
kolektivní vyjednávání a ochrana spotřebitele. NPC uspořádala v roce 2006 seminář týkající
se společenské odpovědnosti organizací.
Ministerstvo práce a sociálních věci spustilo v roce 2007 webové stránky týkající se
společenské odpovědnosti organizací. Na těchto stránkách ministerstvo informuje o konceptu
CSR v Evropské unii, jsou zde také reference a názory na některé projekty a aktivity
zaměřené na podporu CSR.
Politika podporující CSR
V srpnu 2003 byla založena Rada vlády pro udržitelný rozvoj jako trvalý poradní
orgán vlády pro trvale udržitelný rozvoj a strategické řízení. Jeho hlavní náplní je zavedení
dlouhodobého plánu pro trvale udržitelný rozvoj. Tento plán byl schválen vládou v prosinci
2004. Dohlíží nad dodržováním a používáním základních principů trvale udržitelného
rozvoje.
Jeho
snahou
je
udržet
rovnováhu
mezi
ekonomickými,
sociálními
a
environmentálními stránkami. Ve své práci se prioritně zaměřuje na:
Vypracování a obnovu plánu trvale udržitelného rozvoje v ČR
Vypracování zpráv s ohodnocením ukazatelů týkajících se trvale udržitelného rozvoje
Metodicky uspořádat koncepční dokumenty
Hlavním úkolem Rady vlády pro udržitelný rozvoj je zajistit nejvyšší možnou životní
úroveň pro naše obyvatele a zároveň zajistit dobré životní podmínky pro následující generace.
Strategie vlády je zaměřena na usměrňování vývoje a jeho snahou je dosáhnout rovnováhy
mezi sociálními, ekonomickými a environmentálními prvky trvale udržitelného rozvoje.
Hlavním cílem je udržet nerostné suroviny a bohatství naší země na přijatelné úrovni. Dalším
bodem ve strategii je snaha snížit znečištění životního prostředí, zušlechťovat a přetvářet
krajinu a tím zlepšit kvalitu našeho života. Snahou tohoto programu je sladit rozvoj
ekonomiky, vytváření nových pracovních míst a zároveň ochrana životního prostředí.
19
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Úsilí o zvýšení sociální odpovědnosti podniků zahrnuje také program pro malé a
střední podniky a program na podporu aktivit žen. Tyto programy jsou zaváděny především
v oblastech s vyšší nezaměstnaností v průmyslu, obchodu a službách. Zahrnují mimo jiné
poradní služby, která pomohou vytvořit podnikatelský plán a zajistit finanční podporu.
30. 10. 2006 se konalo veřejné Fórum pro udržitelný rozvoj, na němž se sešli zástupci
státu, samosprávy, regionů a neziskového sektoru. Uveřejněná zpráva o strategii udržitelného
rozvoje obsahovala mimo jiné informace o ochraně životního prostředí, emisích oxidu
uhličitém a nezaměstnanosti. Zpráva z tohoto fóra ukazovala hlavní směry české ekonomiky a
zdůraznila oblasti, ve kterých potřebujeme podporu ze strany Evropské unie, především
finanční pomoc z evropských strukturálních fondů.
Podpora společenské odpovědnosti podniku v České republice je zaměřena na tři
hlavní pilíře podle definice CSR – ekonomickou, environmentální a sociální oblast.
Ekonomická oblast
Politika obchodu a vývozu
Národní kontaktní bod byl založen v souladu se směrnicí OECD pro nadnárodní
podniky, aby dohlížel na chování nadnárodních společností a přeposílal spory vedené v České
republice do OECD. Český Národní kontaktní bod je Ministerstvo financí. Hlavní
spoluúčastníci jsou Český svaz průmyslu a obchodu a Českomoravská konfederace
odborových svazů. Jejich setkání se účastní i jiní zástupci ministerstev a státní správy.
Národní kontaktní bod je schvalován každý rok a současně se také koná jednání zúčastněných
stran.
Od počátku NPC přijala pět zadání, která se týkají jednotlivých oblastí směrnice
OECD pro nadnárodní podniky. Všechny se vztahují k principům obsažených v bodě IV
Zaměstnanost a pracovněprávní vztahy, především práva zaměstnanců být zastupováni
odbory, uzavírání kolektivní smlouvy a celková spolupráce mezi zaměstnavateli a zástupci
zaměstnanců. Všechna tato zadání obdržely Českomoravská konfederace odborových svazů,
Odborový svaz KOVO, Odborový svaz pracovníků železnic a Českomoravský odborový svaz
pohostinství, hotelů a cestovního ruchu . Na šesti mimořádných setkáních byly řešeny tři
problémy, urovnány spory mezi organizacemi a zlepšen styk mezi vedením organizací a
zaměstnanci a odborovými svazy. Čtvrtý problém byl řešen na samostatném setkání.
Na podporu kvality byl v České republice spuštěn program Česká kvalita, který
zahrnuje řadu značek, zaručující kvalitu výrobků či služeb. Do tohoto programu patří tyto
značky: APEK – certifikovaný obchod, Bezpečná a kvalitní hračka, Bezpečné hračky,
20
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Certifikované služby IT, CG – Značka kvality výrobků pro plynárenství, CZECH MADE –
ověřená kvalita, ČSN – TEST, Ekologicky šetrný výrobek/služba, ESČ, Kvalitní a bezpečná
montáž, Metro Quality, Nábytek, Pečeť jakosti, Podporované zaměstnání, QZ – zaručená
kvalita, SZUTEST- PRODUCT TESTED, Zdravotně nezávadná obuv – bota pro vaše dítě
„Žirafa“.
Sociální oblast
Public-private partnership
Na podporu společenského dialogu mezi vládou, odbory a zaměstnanci byla založena
Rada hospodářské a sociální dohody. Jejím hlavním úkolem je dosáhnout shody v otázkách
ekonomického a sociálního rozvoje a příprava potřebné legislativy. Struktura tripartity
v regionech je výhodná pro vytváření řádných a odpovědných vztahů a společenské
spolupráce. Vláda klade zvláštní důraz na dohled nad dodržováním zákonů a norem
v zaměstnaneckých vztazích, na ochranu pracovního prostředí, životního prostředí a ochranu
spotřebitele.
Environmentální oblast
Politika životního prostředí
Jedním z největších problémů při ochraně životního prostředí je zvýšit povědomí lidí o
tomto problému a snažit se je angažovat. Toho lze dosáhnout výukou o životním prostředí,
výchovou a osvětou a pomocí vhodně zvolených informačních nástrojů zvýšit
spoluodpovědnost
veřejnosti.
V roce
2000
byl
vládou
schválen
Státní
program
environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. V roce 2003 vláda schválila program na
roky 2004 až 2006, tento program je obnovován každé tři roky. V březnu 2004 vláda schválila
Státní politiku životního prostředí pro Českou republiku na roky 2004 až 2010.
Cílem čisté produkce je na jedné straně dosažení ekonomického zisku a na druhé
straně zachování zdraví a bezpečnosti při práci a ochrana životního prostředí. Usnesením
vlády č. 165/2000 ze dne 9. Února 2000 byl přijat Národní program čistší produkce. Vstup
firem do tohoto programu je dobrovolný, přihlásily se do něj především firmy z oblasti
lehkého a těžkého průmyslu, chemického průmyslu, textilního průmyslu, potravinářského
průmyslu, přepravní podniky, zdravotní firmy a zemědělské lesnické podniky.
Dne 5. Února 2002 byl schválen Zákon číslo 76/2002 Sb. Zákon o integrované
prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých
zákonů (zákon o integrované prevenci). Tento registr obsahuje informace o znečištění
vzduchu, vody a půdy a o likvidaci odpadu. Systém je přístupný veřejnosti a může být
21
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
používán širokou škálou subjektů. Mohou využívat i jednotlivci, např. pro zjištění znečištění
v jejich oblasti či pro získání informací o provozu některých podniků.
V roce 1998 byla založena česká firma ESCO, která se věnuje rozvoji a zdokonalování
služeb poradenství a realizace projektů v oboru hospodárného užití investic a provozních
prostředků při hospodaření energií (http://www.esco-sro.cz/o_nas.htm ). Pomocí této firmy
mohou ostatní podniky dosáhnout snížení spotřeby a nákladů na provoz. Největší důraz je
kladen na efektivitu při výrobě a distribuci energie. Podstatná a rozhodující je spokojenost
konečného zákazníka.
Politika životního prostředí jednotlivých podniků je důležitá i při výběru a zadávání
veřejných zakázek. Vyhláška č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných
zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, ve znění
vyhlášky č. 137/2005 Sb. obsahuje jako jedno ze sub-kritérií dopad na životní prostředí.
Značení
Jednou z možností podpory CSR ze strany vlády je zavádění systému ekologického
značení výrobků. Vznikl v dubnu v roce 1994. Vláda se tím snaží podpořit rozvoj výroby,
prodeje a užívání výrobků s minimálními dopady na životní prostředí. Tento národní program
se snaží vytvářet konkurenční prostředí na trhu statků se srovnatelnými kvalitativními
parametry. Mezi tyto parametry patří předepsané environmentální požadavky na výrobek.
Ekologické značení výrobků se snaží ovlivnit spotřebitele a jejich zvyklosti a tím zaručit
trvale udržitelný rozvoj. Nestrannost při udělování ekologického značení je zajištěna tím, že
výrobky jsou certifikovány třetí nezávislou stranou. Hlavním cílem tohoto programu je dát
spotřebiteli státem zaručené informace o tom, že výrobek je šetrný k životnímu prostředí a že
při jeho výrobě nedochází k plýtvání s přírodními zdroji. Systém se snaží vést spotřebitele
k tomu, aby vědomě vyhledávali informace o ekologicky šetrných výrobcích a aby rozlišovali
mezi jednotlivými značkami. To může pomoci ke zvýšení prodeje těchto výrobků.
Tato politika nám ukazuje, že dosažení zdravého životního prostředí není jen otázkou
techniky a technologie, ale že musíme především zapojit spotřebitele. Důležitým bodem je
změnit spotřební návyky obyvatel. Toho můžeme docílit změnou jejich hodnot, životního
stylu a osobních postojů. Současně se však musíme snažit zvýšit sociální odpovědnost
jednotlivých organizací. Spolu se systémem ekologické značení se zaváděl systém trvale
udržitelného turismu, který přispívá k rozšiřování myšlenek sociálně-ekonomické a
environmentální odpovědnosti aktivit v oblasti turistiky.
Existuje zde také dobrovolný program týkající se chemického průmyslu. Tento
program zahrnuje minimalizaci rizika v chemických závodech, otevřenou komunikaci mezi
22
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
podniky a veřejnou správou a celkově zlepšuje bezpečnost chemického průmyslu. Významně
přispívá k docílení integrovanému předcházení nebezpečných situací.
Po vstupu České republiky do Evropské unie musela být naše legislativa přizpůsobena
legislativě Evropské unie. To mělo kladný vliv na podporu CSR u nás. V roce 1998 zavedla
Česká republika nařízení EU EMAS. Nařízení bylo upraveno v roce 2002 opatřením
761/2001. Jedním z požadavků EMAS je zlepšení chování firem vůči životnímu prostředí.
Dnes je v systému EMAS zaregistrováno 333 podniků. Vedle systému EMAS existuje další
systém certifikace organizací se zaměřením na životní prostředí – ISO 14 001. Normu ISO
14 001 zavedlo v současné době 16764 podniků.
1.6
Výhody společenské odpovědnosti
Otázkou je, proč se vlastně podniky starají o společenskou odpovědnost. Jednou
z možných odpovědí je, že vlastníci a manažeři chápou odpovědnost za své okolí, za
společnost a za celosvětový vývoj. Těchto osvícených manažerů je však velmi málo. Většinu
firem přivede ke společenské odpovědnosti ekonomická podstata věci, touha zvýšit své
investice, zvýšit svůj zisk. Společenská odpovědnost by neměla být jen jednostranným
výdajem peněz na dobročinnost, mělo by to také firmě něco přinést. Mnoho firem si však tuto
věc neuvědomuje a přispívá bezmyšlenkovitě na charitu či jiné neziskové projekty jenom
proto, že je to prostě běžné.
CSR by mělo podnikům přinášet určité výhody, např. spotřebitelé budou kupovat
zboží od firem, které přispívají na charitu, používají ekologickou výrobu atd. Ve skutečnosti
tomu tak není. Lidé si na jednu stranu přejí, aby podniky byly ke svému okolí zodpovědné a
na druhé straně tuto otázku nezvažují při rozhodování o koupi určitého zboží.
Proč tedy firmy přistupují k principu CSR? Odpovědí je stabilní prostředí. Součástí
CSR je správné chování a jednání se zaměstnanci, zástupci státu, odběrateli, dodavateli a
jinými subjekty. „Vypočítatelnost prostředí, v němž podniká, je podmínka nutná k rozvíjení
jakékoliv podnikatelské činnosti.“(Napříč společenskou odpovědností firem, 2005) Většina
manažerů raději pracuje ve stabilním prostředí, kde může jednání svých partnerů očekávat a
kdy jednání jednotlivých stran nejsou nevypočitatelná.
Zavedení CSR přináší další výhody pro podnik, a to je větší transparentnost, zlepšení
reputace, lepší interní fungování, snížení rizik, větší loajalita zaměstnanců, větší přitažlivost
3
4
Zdroj www.cenia.cz – duben 2009
Zdroj www.npj.cz – duben 2009
23
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
pro investory, odlišení se na konkurenčním trhu, zvýšení produktivity práce, zvýšení tržeb,
lepší kvalita produktů, snížení nákladů z důvodu zavedení ekologické výroby (ekologická
daň) či zlepšení dodavatelsko-odběratelských vztahů.
Společensky odpovědné firmy mohou získat důležitá ocenění od národních či
mezinárodních organizací. To jim může pomoci při hledání nových investorů či kvalitních
zaměstnanců.
Deset hlavních přínosů CSR
Server www.csrnetwork.com uvádí těchto deset hlavních přínosů společenské
odpovědnosti.
Jako první uvádí růst zisku. Tento fakt přímé závislosti společenské odpovědnosti a
kladného finančního vývoje potvrzuje i několik akademických studií – např. studie university
Harvard či DePaul.
Druhá výhoda je přístup ke kapitálu. Díky zapojení do projektů společenské
odpovědnosti mohou některé firmy získat přístup ke kapitálu, ke kterému by se jinak nikdy
nedostaly. Stupeň společenské odpovědnosti je zohledňován např. v Dow Jones Group
Sustainability Indexu, v FTSE4Good Indexu či BitC Corporate Responsibility Indexu. Tyto
indexy využívají investoři, kteří se chtějí dozvědět o aktivitách CSR určitých podniků.
Třetí výhodou CSR je zvýšení efektivity a snížení nákladů. Jednou z možností
snížení nákladů je zavedení ekologicky šetrnějších postupů a systémů. Na počátku sice musí
podnik vynaložit větší částku peněz, ale ta se mu začne později vracet v podobě snížení
odpadů, možnosti recyklace a opětovného použití materiálu, menší spotřeba vody a energií.
Zavedení těchto systémů přináší výhody jak místní komunitě, životnímu prostředí, tak
ekonomické stránce organizace.
Čtvrtou výhodou je zlepšení image a pověsti organizace. Dobrá pověst a důvěra
stakeholderů je pro firmu velice důležitá, ale často obtížně dosahována. Jednou z možností je
péče o životní prostředí a místní komunitu. Pro podnik je důležité snažit se minimalizovat,
nejlépe však úplně eliminovat možnosti ekologických havárií. Pokud k nějaké takové
nežádoucí situaci dojde, měla by na ni být firma patřičně připravena a poučit se z ní a zavést
účinná nápravná a preventivní opatření.
Růst prodejnosti a loajalita zákazníků je pátou výhodou. Jak už bylo uvedeno, lidé
posuzují podniky i podle jejich přístupu k životnímu prostředí, sponzoringu či postoji k
24
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
zaměstnancům. Většina zákazníků hledí při koupi především na cenu a kvalitu, ale stále větší
množství zohledňuje i jiné ukazatele.
Za šestou výhodu považuje růst produktivity a kvality. Zlepšením pracovního
prostředí, lepší péče o zaměstnance nebo růst podílu zaměstnanců na rozhodování může zvýšit
jejich loajalitu, snížit fluktuaci a také zvýšit produktivitu jejich práce. Dalším efektem může
být i snížení zmetkovitosti.
Sedmá výhoda je lepší možnost získat a udržet si kvalitní zaměstnance. Tento bod
souvisí s kvalitou pracovního prostředí, možností dalšího prohlubování či zvyšování
kvalifikace a sdílení hodnot spolu s vedením organizace. Lidé raději pracují pro podnik,
kterému mohou důvěřovat, sdílejí jeho názory a dokážou se s podnikem identifikovat.
Osmá výhoda CSR může být větší shovívavost orgánů v případě nějakého
pochybení. Pokud firma dává jasně navenek, že dodržování zákonů je pro ni samozřejmé
minimum a provozuje i aktivity nad rámec zákona, může jí to pomoci např. při žádosti o
určité povolení či při projednávání určitého problému. Orgány mohou být daleko shovívavější
k organizaci, která se v minulosti vždy řídila legislativou a její činnost byla průhledná a
transparentní.
Jako devátá výhoda je uvedeno snížení rizika a růst řízení rizik. Zavedením systému
společenské odpovědnosti může podnik výrazně přispět ke snížení obchodního rizika. Zničení
dobré pověsti v médiích může podnik velice poškodit v jeho budoucích obchodních
jednáních. Společnosti se snaží čím dál více zapojovat do svých tiskových zpráv informace o
společenské odpovědnosti a tím dávají svým stakeholderům potřebné informace o dopadu
řízení firmy na její okolí.
Poslední výhodou je zvýšení konkurence schopnosti a odbytu. Státní správa, místní
komunita i neziskové organizace očekávají od firem, že budou dodržovat veškerou legislativu
a že jejich činnost nebude příliš zatěžovat životní prostředí i okolí podniku.
1.7
Komunikace CSR
Podáváním zpráv o činnostech podniku v oblasti CSR se v dnešní době zabývají
především nadnárodní podniky, ale mělo by to být samozřejmostí o pro malé a střední
podniky. Tyto komplexní zprávy jsou vydávány mimo rámec běžných výročních zpráv. Tyto
zprávy informují o aktivitách podniku v oblastech životního prostředí, trvale udržitelného
rozvoje a naplňování závazků CSR. Dále informují o hodnotách společnosti, výrobcích,
25
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
službách, odlišnostech od konkurence a dávají tím dobrý příklad ostatním podnikům.
Informace jsou určeny jak vnitřnímu, tak i vnějšímu okolí podniku, jedná se především o
zaměstnance, spolupracovníky a stakeholdery z vnějšího okolí. Komunikace s okolím se stala
otázkou dobré reputace, prestiže, ukázka efektivního a uvědomělého řízení podniku.
Uveřejněním zprávy o CSR dává podnik najevo, že se o tuto otázku vážně zajímá a bere ji
vážně. Z tohoto důvodu je vhodné mít v organizaci osobu, která se společenskou
odpovědností systematicky zabývá.
Výhody komunikace CSR
Pravidelné informování o CSR může přispět k větší transparentnosti, umožňuje
srovnávat uveřejněné sliby organizace a jejich skutečné plnění a tím ukazuje slabá místa, dále
posiluje zapojení stakeholderů při řízení podniku a podporuje spolupráci s ostatními podniky,
státní správou a neziskovými organizacemi. Organizace si otevírá cestu k lepší spolupráci a
lepším podmínkám při vedení obchodních jednání a navíc může být dobrým příkladem pro
ostatní. Celkově může vést díky dobrým obchodním příležitostem k lepším ekonomickým
výsledkům. Mezi další výhody můžeme zahrnout „vyšší úroveň spokojenosti a věrnosti
zákazníků, zlepšení reputace společnosti, značky a výrobku, motivovanější a produktivnější
zaměstnanci, lepší vztahy s okolním společenstvím a veřejnými orgány a větší úspory nákladů
(Příručka pro efektivní komunikaci)“.
Jak správně komunikovat
Způsobů jak správně komunikovat je velké množství, vhodný výběr záleží především
na tom, komu je zpráva určena – zaměstnancům, zákazníkům, dodavatelům či jiným
stakeholderům. Mezi nejběžnější způsoby komunikace patří: pravidelné zprávy, obaly,
informace na výrobcích, akce, plakáty, letáčky, prospekty, brožury, prezentace na webových
stránkách, reklamy, informační tiskoviny, školení zaměstnanců, etické kodexy, dny
otevřených dveří, produktové označení (BIO, ekologicky šetrný výrobek), sdílený marketing,
získaná ocenění a jiné.
Podnik se při své komunikaci zaměřuje na čtyři hlavní skupiny – trh, pracoviště, obec
a životní prostředí. Do skupiny trh patří zákazníci, zaměstnanci, dodavatelé, spotřebitelské
asociace, obchodní partneři a investoři. Mezi orgány zajímající se o pracovní prostředí řadíme
především zaměstnance, odborové svazy, obec a ostatní veřejné orgány. Informace pro obec
komunikuje organizace prostřednictvím zaměstnanců, místních organizací, škol, nemocnic,
různých asociací, veřejných orgánů a neziskových organizací. O otázky životního prostředí se
26
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
zajímají zaměstnanci, neziskové organizace, obchodní partneři, spotřebitelé, okolní obce a
veřejnoprávní orgány.
V čem všem by měla organizace komunikovat navenek, závisí na tom, komu jsou
informace určeny. Trh zajímá především to, jak podnik plní v praxi svá předsevzetí.
V otázkách pracovního prostředí se organizace zaměřuje na nové inovativní systémy řízení,
nové stroje, zlepšení podmínek na pracovištích, zvýšení mezd či vytvoření nových pracovních
pozic. Pro obec jsou důležité dobrovolné činnosti managementu, příspěvky na charitu, dary,
sponzorství a celková podpora společnosti. Sdělení ohledně životního prostředí jsou zaměřená
především na ochranu životního prostředí, úsporu energií, neplýtvání zdroji, používání
recyklovaných materiálů, snižování množství odpadů či zachování biodiverzity.
Zpráva o CSR
Zprávu o společenské odpovědnosti vydávají podniky obvykle jednou ročně a
zahrnuje přehled o environmentálním, ekonomickém a sociálním dopadu firmy na společnost.
Tato zpráva slouží jako komunikační nástroj a také jako podpůrný nástroj řízení organizace
pro určování nových cílů a kontrola plnění cílů již stanovených. Při tvorbě zprávy by měla být
splněna obsahová správnost, forma, důvěryhodnost a úplnost. Úplnost znamená, že zpráva se
týká všech podnikových operací a že podává informace o všech dopadech podniku na své
okolí. Veškerý popis politiky, odpovědnost HR, metoda sběru dat a stanovení cílů by mělo
být důvěryhodné. Ke zvýšení důvěryhodnosti přispívá aktivní zapojení všech stakeholderů a
možnost ověření reportu nezávislou třetí osobou. Při tvorbě by si podnik měl dávat pozor na
formu zprávy, a to jak grafickou, tak i srozumitelnost a délku. Čtenář by se měl ve zprávě
rychle a přehledně orientovat a měl by být schopen nalézt příslušnou pasáž, která ho zajímá.
Zpráva by měla být přístupná co nejvíce lidem, toho dosáhneme, pokud ji uveřejníme jak
v tištěné podobě, tak i elektronické, např. ve formě pdf na webových stránkách organizace.
Pro větší přehlednost by měl být text doplněn i grafy, obrázky či diagramy.
Standard GRI – Global Reporting Iniciative (Globální iniciativa k podávání zpráv)
Mezinárodní instituce GRI byla založena v roce 2000 a jedná se o jeden
z nejpoužívanějších standardů v oblasti reportingu. Sídlo GRI je v Amsterdamu. Od října
2006 je v účinnosti již třetí směrnice označená jako G3. Účelem směrnice je pomoci
organizacím vytvořit report co nejobjektivněji vypovídající o výkonnosti dané organizace.
Cílem instituce je naučit organizace vytvářet zprávy o ekonomických, environmentálních a
sociálních otázkách.
27
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Celá směrnice je rozdělena do třech částí – A, B a C. V části A je popsán cíl směrnice,
co je to zpráva o trvalé udržitelnosti, vztah k dialogu se stakeholdery a návod pro správné
užívání směrnice. Součástí části A je také návod ke struktuře reportu a vztah k dalším
nástrojům trvale udržitelného řízení organizace.
V části B jsou stanoveny pravidla pro podávání zpráv, mezi něž patří ověřitelnost,
transparentnost, závažnost, neutralita, srozumitelnost, včasnost, porovnatelnost, kompletnost,
výstižnost a úplnost.
Jak má vypadat samotná zpráva, je popsáno v části směrnice C. Musí představit
vyjádření vize, strategie korporace ve vztahu k trvalé udržitelnosti, popsat jednání podniku
vztahující se k jednotlivým skupinám indikátorů. Tyto skupiny jsou sociální (24 indikátorů),
environmentální (16 indikátorů) a ekonomická (10 indikátorů). Každá ze skupin je pro
přehlednost rozčleněna do několika podskupin, které obsahují jednotlivé indikátory. Ve
zprávě musí být uvedena také celková struktura vedení organizace a systém managementu.
Pokud se organizace rozhodne vydat svou zprávu podle směrnice GRI, je povinna splnit
všechny její požadavky, popřípadě odůvodnit, proč některé nemohla splnit.
Směrnice GRI byla vytvořena nejprve pouze pro potřeby podnikatelských subjektů,
ale později ji začaly používat i jiné organizace a instituce. Sestavení zprávy podle této
směrnice se může podnikům zprvu zdát náročné, ale může jim to přinést mnohé výhody. Mezi
něž patří komplexní pohled na organizaci jako celek, motivace manažerů nejen na
ekonomické ukazatele, možnost inovací, možnost odhalení slabých článků řetězce, zvýšení
efektivity, přístup investorů k informacím či zlepšení vztahů mezi stakeholdery.
Podniky ze západní Evropy se neomezují pouze na vytváření zpráv o CSR, ale také
vytvářejí speciální internetové rubriky zabývající se jednotlivými otázkami CSR. Některé
organizace uveřejňují na svých stránkách kompletní prezentace zaměřené na společenskou
odpovědnost. V těchto prezentacích mohou podniky uveřejňovat stejné informace o CSR jako
v reportech.
Komunikace probíhá také druhým směrem od stakeholderů k podniku. Na základě
tohoto dialogu může podnik najít kompromis mezi aktivitami, které požaduje management
podniku, a činnostmi, které upřednostňují zainteresované strany.
Pro zlepšení informačních toků mezi podnikem a stakeholdery si podnik může vytvořit
matici, do které zanáší klíčové stakeholdery a témata CSR, které je zajímají. Jednotlivá
políčka matice znázorňují, jak se které strany zajímají o konkrétní témata. Matici jsem
vyplnila již pro Českou spořitelnu a.s.
28
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
CSR témata
Klíčový stakeholdeři
Investoři Zaměstnanci Zákazníci Dodavatelé Komunita
Hodnoty a způsob řízení
Transparentnost
Pracovní podmínky
Dopad produktů
Sociální dopad
Environmentální dopad
silný zájem
slabý zájem
Tabulka 1
29
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
2 Hodnocení společenské odpovědnosti
Hodnotit společenskou odpovědnost mohou firmy jak interně, tak externě. Právě
externí hodnocení třetí nezávislou stranou je velice důležité, neboť podává přesné a
nezkreslené informace zainteresovaným stranám o společenské odpovědnosti dané firmy,
poskytuje zpětnou vazbu pro podnik, pomáhá dodržovat celosvětové trendy, zvyšuje důvěru
v organizaci a poskytuje užitečné informace pro benchmarking. Ověřování aktivit společenské
odpovědnosti zvyšuje důvěryhodnost zpráv podávaných o CSR pro veřejnost. O tyto zprávy
projevují zájem nejen samotné organizace a investoři, ale také nevládní organizace či
odborové svazy.
Systémem hodnocení společenské odpovědnosti se v České republice zabývá řada
subjektů, např. Česká společnost pro jakost, Business Leaders Forum (BLF), Český
normalizační institut (ISO 26000), Hospodářská komora ČR, Manažerský svazový fond,
sdružení Korektní podnikání a Sdružení pro Cenu ČR za jakost. Každý z těchto subjektů se
zaměřil na jinou část CSR, BLF se snaží o co největší rozšíření povědomí o CSR, Česká
společnost pro jakost zabezpečuje vzdělávání v této oblasti a sdružení Korektní podnikání ve
spolupráci se Sdružením pro Cenu ČR za jakost se zabývá hodnocením výsledků podniků
v této oblasti.
Systémů pro hodnocení společenské odpovědnosti je celá spousta, uvádím jen některé.
OECD Guidelines for Multinational Enterprises (OECD)
V roce 2000 vydala OECD zatím poslední verzi směrnic, které obsahují řadu rad a
doporučení v oblasti CSR pro nadnárodní korporace. Tyto směrnice byly vytvořeny za
přispění evropských vlád. „Mezi doporučovaná témata patří politika firmy, řízení firmy,
transparentnost a otevřenost, zaměstnanecké vztahy, životní prostředí, boj proti korupci,
výsledky hospodaření firmy, řízení rizik, konkurenční boj.“ (Společenská odpovědnost
organizací (CSR) - Aplikace a hodnocení, 2008)
AA 1000 AccountAbility/Assurance Standard (nezisková – Anglie)
AA 1000 je norma, kterou mohou využít jak privátní, tak vládní organizace. Jejím
hlavním úkolem je ověřovat pravdivost zpráv vydávaných jednotlivými podniky v oblasti
společenské odpovědnosti, a to všech jejích tří pilířů – ekonomický, sociální i životní
prostředí. Normu vydalo anglické sdružení Account Ability, jehož hlavním cílem je podpora
férového podnikání.
30
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
SAN Ltd. (Social Audit Network, nezisková – Anglie)
Tato nezisková organizace se sídlem v Anglii se zabývá prováděním sociálního auditu.
Úkolem organizace je pomáhat podnikům získat informace týkající se dopadu jejich
ekonomických, sociálních a environmentálních aktivit na jejich okolí a tyto informace dále
předávat stakeholderům. Tyto informace mohou dále sloužit pro budoucí plánování a
určování směru činnosti podniku.
ETHIBEL (sociální audity) „Ethibel Quality Label“ (Belgie)
Tato organizace se zabývá také sociálními audity, její sídlo je v Belgii. Při hodnocení
se zaměřuje na splnění očekávání stakeholderů a na etické chování podniku při realizaci jejich
produktů či při poskytování služeb. Podnik může poté získat značku „ETHIBEL Quality
Label“.
EFQM (Model excelence)
Tento model je jeden z nástrojů zvyšování konkurenceschopnosti podniku a
zlepšování veškerých činností v podniku, k tomu slouží systém sebehodnocení a
benchmarking. Tento model obsahuje devět kritérií. Základním předpokladem modelu je
splnění následujících požadavků: bezvadné řízení, zajištění zdrojů, strategie firmy, zvládnutí
procesů a partnerství. Při hodnocení modelem EFQM se používá metodika RADAR5.
SA 8000 – SAI – Social Accountability International – (nezisková – USA) – certifikační
systém
Tuto
certifikační
normu
vytvořila
americká
nezisková
organizace
Social
Accountability International. V normě jsou stanoveny požadavky na pracovní dobu,
shromažďování, BOZP, délku pracovní doby, dětskou práci, nucenou práci, diskriminaci a
systém managementu. Získání tohoto certifikátu má pro podnik velký význam, neboť tento
certifikát je ve světě velmi prestižní. Získat certifikát mohou podniky pouze od speciálních
certifikačních organizací, které jsou akreditovány organizací Social Accountability
International.
ISO 26000 – nově vznikající norma – bez certifikace
Cílem této normy bude nabídnout návod všem organizacím pro kvalitní fungování
společenské odpovědnosti firem. Pomůže organizacím identifikovat všechny klíčové
stakeholdery, zvýšit spokojenost všech zákazníků a vnést důvěru v organizaci mezi všechny
5
Results (výsledky), Approach (přístup), Deployment (rozvoj), Assessment (hodnocení),
Rewiew (přezkoumání)
31
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
zainteresované
strany.
Všechny
tyto
činnosti
pomůžou
Petra Krohová
organizaci
zlepšit
její
konkurenceschopnost na trhu. Norma také zavede jednotnou terminologii pro CSR. Struktura
a obsah normy by měla být kompaktní s dalšími kodexy a normami v oblasti CSR.
Global Reporting Initiative (GRI)
Tato organizace vytvořila soustavu ukazatelů, pomocí kterých můžeme porovnávat
stupeň splnění CSR v jednotlivých organizacích. GRI také vytvořila návod pro uveřejnění
zpráv o společenské odpovědnosti.(viz strana 28)
Metoda KORP
Metoda KORP je ryze český systém hodnocení společenské odpovědnosti podniku, jež
vytvořilo sdružení Korektní podnikání ve spolupráci se Sdružením pro Cenu ČR za jakost
jako národní metodiku pro hodnocení CSR. Tento systém se opírá o soustavu ukazatelů GRI
(Sustainability Reporting Guideliness), model excelence EFQM – metodiku sebehodnocení a
metodiku sebehodnocení modelu CAF 2006 (The Common Assessment Framework).
Metodika GRI má určité nedostatky, které byly v tomto modelu odstraněny. Jedná se
především o to, že GRI zohledňuje pouze výsledky a za druhé to, že model GRI procesy
v podniku pouze monitoruje a nenavrhuje žádná řešení ani nevytváří prostor pro zlepšování.
Právě z těchto důvodů byly do českého systému hodnocení zabudovány i prvky z modelu
Excelence EFQM a systém sebehodnocení uplatňovaný v modelu CAF.
Základní pravidla metody KORP (Společenská odpovědnost organizací (CSR) – aplikace a
hodnocení-)
1. Zpráva o CSR (dále též jen Zpráva) organizace je zpracována dle metodiky (ukazatelů)
GRI
2. Hodnocení Zprávy je prováděno dle metodiky KORP
3. Hodnocení zahrnuje všechna kritéria (pilíře) CSR (ekonomika, ekologie, sociální
odpovědnost)
4. V rámci každého kritéria jsou hodnocena subkritéria převzatá z metodiky GRI
5. Pro každé subkritérium jsou hodnoceny samostatně předpoklady a výsledky
6. U každého subkritéria předpokladů je uvedena skupina témat, kterými by se měli
hodnotitelé zabývat
7. U každého subkritéria výsledků je uvedena skupina oblastí, kterými by se měli hodnotitelé
zabývat
32
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
8. Povinností a právem hodnotitelů je posoudit, která témata a oblasti nejsou pro
hodnocenou organizaci relevantní. Těmi se dále nezabývají.
9. Seznam témat a oblastí, kterými by se hodnotitelé neměli nezabývat je se zdůvodněním
uveden ve volné příloze „Zprávy o CSR“. Tato příloha je určena pro potřeby externích
hodnotitelů a není zveřejňována.
10. Hodnotitelé (inspektoři) jsou kvalifikovaní a jejich postupy jsou harmonizovány
11. Hodnocení probíhá ve dvou fázích: hodnocení Zprávy o CSR organizace inspektorem
(hodnotitelem) a následné hodnocení na místě u organizace
12. Výsledkem hodnocení je inspekční zpráva
13. Inspekční zpráva zdůrazňuje silné stránky organizace v oblasti CSR i náměty na
zlepšování
14. Inspekční zpráva obsahuje i bodové hodnocení, kterého organizace dosáhla
15. Inspekční zpráva je podkladem pro:
o Vydání „Osvědčení“ (vydává Sdružení korektní podnikání)
o Umístění v soutěži nejlepší Zprávu o CSR vyhlašované Manažerským
svazovým fondem a Radou ČR pro jakost.
2.1 Měření společenské odpovědnosti
Dow Jones Sustainable Indexes
Index trvalé udržitelnost Dow Jones je první index, který se snažil zaznamenat
dlouhodobou finanční výkonnost nadnárodních korporací. Index vznikl v roce 1999. Index
hodnotí propojení dosahování ekonomických ukazatelů a zájem o sociální politiku a životní
prostředí. Poté vybírá firmy s největším předpokladem pro trvale udržitelný rozvoj, které jsou
zařazeny do horních deseti procent nejlepších firem na celém světě.
Ethibel Sustainability Index
Index trvalé udržitelnosti Ethiebel je jeden z nejpřísnějších indexů měřících CSR.
V Evropě je to jeden z nejpoužívanějších indexů. Tento index poskytuje komplexní pohled na
finanční výkonnost největších světových podniků v rámci trvalé udržitelnosti pro investory,
manažery a banky. Pro hodnocení si Ethiebel vytvořil vlastní metodologii, která je spojením
dvou hlavních pojetí společenské odpovědnosti – trvale udržitelný rozvoj a zapojení
zainteresovaných stran.
33
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
FTSE4Good Index series
Tento systém indexů je majetkem The Financial Times a Londýnské burzy. Index byl
vytvořen k měření výkonnosti podniků, které se přiklonily ke standardům společenské
odpovědnosti a podpoře investic těchto podniků. FTSE4Good Index může být použit čtyřmi
možnými způsoby – investice, výzkum, reference a benchmarking.
34
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
3 Aplikační část
3.1
Česká spořitelna a.s.
Historii České spořitelny a.s. můžeme datovat už od roku 1825, kdy byla založena
Spořitelna česká, předchůdce dnešní České spořitelny a.s. V roce 1992 byla České spořitelna
převedena na akciovou společnost. Do obchodního rejstříku byla zapsána Česká spořitelna
akciová společnost dne 30. prosince 1991 a dne 27. ledna 1992 byl obchodní název změněn
na Českou spořitelnu a.s. Sídlo společnosti je Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00.
V roce 2000 se Česká spořitelna a.s. stala členem Erste Group. Erste bank nyní vlastní
98% akcií, 1,4% akcií vlastní města a obce a zbylých 0,4% akcií mají ve svém držení ostatní
akcionáři. Skupina Erste Group působí v 8 evropských státech – v České republice,
Chorvatsku, Maďarsku, Rakousku, Rumunsku, Slovensku, Srbsku a Ukrajině. Do této
skupiny patří 13 dalších dceřiných společností6.
Česká spořitelna a.s. má na území České republiky celkem 642 poboček, 14
hypotéčních center, 15 komerčních center, 9 developerských center a 1141 bankomatů.
Česká spořitelna nabízí širokou škálu produktů a služeb v oblasti bankovnictví, a to
jak pro fyzické osoby, tak pro města a obce, malé a střední podniky a velké podniky.
Pro fyzické osoby nabízí tyto služby:
− Účty a karty
o − Osobní účet
o − Servis 24 (telefonní a internetové bankovnictví)
o − Debetní a kreditní karty (karta Kredit+)
− Úvěrové produkty
o − Hypotéky (Ideální hypotéka)
o − Spotřebitelské úvěry (Snadná půjčka)
o − Úvěry ze stavebního spoření
6
Brokerjet České spořitelny, a.s., Consulting České spořitelny, a.s., Erste Corporate Finance, a.s., Factoring České spořitelny,
a.s., Informatika České spořitelny, a.s., Investiční společnost České spořitelny, a.s., Penzijní fond České spořitelny, a.s.,
Pojišťovna České spořitelny, a.s., RAVEN EU Advisory, a.s., Realitní společnost České spořitelny, a.s., REICO investiční
společnost České spořitelny, a.s., s Autoleasing, a.s., Stravební spořitelna České spořitelny, a.s.
35
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
− Spořící a investiční produkty
o − Termínované vklady (Zlatý vklad, prémiové vklady)
o − Podílové fondy
o − Stavební spoření
o − Penzijní připojištění
o − Životní pojištění
Nabídka služeb pro podnikatele:
− Platební služby
o − Běžné účty a podnikatelské debetní a kreditní karty
o − Business 24 Internetové bankovnictví
o − Dokumentární platby
o − Elektronická faktura (@FAKTURA 24)
− Zajištění rizik (Hedging)
o − Zajištění kurzových rizik
o − Zajištění úrokových rizik
− Úvěrové produkty
o − Provozní financování
o − Financování investic
o − Financování zahraničního obchodu
− Služby pro emitenty cenných papírů
− Spořící a investiční produkty
− Zaměstnanecké programy
o − Životní pojištění pro zaměstnance
o − Penzijní připojištění – korporátní programy
− Poradenství a podpora
Mezi produkty finančního trhu České spořitelny patří:
− Správa financí (Treasury)
o − Investiční produkty
o − Produkty pro řízení kurzového rizika
36
Petra Krohová
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
o − Produkty pro řízení úrokového rizika
− Investiční bankovnictví
o − Obchodování s akciemi a dluhopisy
o − Primární emise (domácí dluhopisy, eurobondy, cenné papíry)
o − Podnikové finanční poradenství
o − Soukromý kapitál, venture kapitál, financování akvizic a fúzí
− Správa aktiv
o − Investiční poradenství pro institucionální klienty a privátní klientelu
o − Individuální správa portfolia
− Výzkum/Poradenství
− Úschova cenných papírů (Všeobecná prezentace o finanční skupině ČS)
3.2
Investujeme pro budoucnost
„Investujeme pro budoucnost“ je název zprávy a zároveň strategie společenské
odpovědnosti České spořitelny a.s. pro rok 2007. Ve zprávě jsou uvedeny aktivity podniku
v oblasti CSR, filantropie za rok 2007 a zároveň je čtenář seznámen se strategií společenské
odpovědnosti na roky 2008 – 2010.
Celá zpráva je rozdělena do sedmi částí – Naše společnost, Strategie společenské
odpovědnosti: „Investujeme pro budoucnost“, Víc než zákon, Banka první volby pro všechny
skupiny klientů, Zaměstnavatel první volby, Filantropie a Společensky odpovědný přístup
v obchodním řešení.
I. Naše společnost
V části Naše společnost je uvedena mise České spořitelny a.s. – „Jsme poskytovatelem
finančních služeb, který umožňuje všem klientům naplňovat jejich jedinečná přání a potřeby.“
Dále je zde uvedena vize společnosti a hodnoty společnosti – „Spolehlivost, vnímavost a
vstřícnost a srozumitelnost.“ Jsou zde vyjmenováni všichni klienti banky, struktura
zaměstnanců banky a členové finanční skupiny České spořitelny a.s.
II. Strategie společenské odpovědnosti: „Investujeme pro budoucnost“
Tato část se věnuje určení klíčových stakeholderů a dialogu s nimi. Banka se zajímá o
názor klíčových skupin na její politiku v oblasti CSR. Banka se všech stran zeptala na tyto tři
otázky:
37
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Jakou roli by strategie CSR měla pro Českou spořitelnu hrát?
Jak hodnotíte současné aktivity banky v porovnání se stanovenými cíli? Jak vidíte CSR
strategii České spořitelny v porovnání s její konkurencí?
Jaké jsou tři oblasti, na které by se Česká spořitelna mohla zaměřit a které se shodují
s výše uvedenými cíli?
Tento průzkum pomohl bance určit její silné a slabé stránky. Za silnou stránku byla
všemi dotazovanými stranami určena společenská oblast a charita. Mezi slabé stránky patří
péče o seniory, podpora vzdělávání, péče o životní prostředí a podpora handicapovaných
občanů.
III.Víc než zákon
Dodržování platné legislativy považuje banka za samozřejmost. Nad rámec legislativy
odpovídá chování a jednání banky také etickým principům a principům OECD. Banka se
veřejně hlásí k Etickému kodexu FSČS, Kodexu bankovních služeb ČS a Kodexu chování
mezi bankami a klienty. Každý zaměstnanec je školen, aby mohl naplňovat pravidla Kodexu
bankovních služeb.
Česká spořitelna a.s. se snaží být transparentní bankou, svolává valnou hromadu
prostřednictvím tisku dle zákona, seznamuje akcionáře s účetní závěrkou, zprávou o vztazích
či návrhem změn stanov. Stále zveřejňuje čtvrtletní výsledky hospodaření, i když od roku
2002 není veřejně obchodovatelnou společností.
Banka se snaží zapojit a ovlivňovat český finanční trh prostřednictvím členství
v Bankovní asociaci, Burzovní komory či Porady při finanční tísni.
IV. Banka první volby pro všechny skupiny klientů
Česká spořitelna a.s. zřídila speciální tým ombudsmana, prostřednictvím kterého se
snaží stále zvyšovat kvalitu svých služeb pro zákazníky. Na tento tým se může obrátit každý
s jakoukoli připomínkou, stížností či nápadem pro zlepšení.
Každé dva roky měří banka spokojenost prostřednictvím CSI (Customer Satisfaction
Index). Na základě výsledků z průzkumu se snaží banka hledat nové příležitosti pro zlepšení a
zvýšení spokojenosti klientů.
Banka se snaží o co největší informovanost svých klientů v oblasti finančních a
bankovních služeb, toho se snaží dosáhnout prostřednictvím webových stránek, tištěných
materiálů na pobočkách či příruček.
38
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Banka spolu se sdružením českých spotřebitelů pomohla ke vzniku Porady při finanční
tísni. Tato organizace bezplatně, nestranně a diskrétně pomáhá lidem řešit problémy s jejich
dluhy a snaží se o osvětu v oblasti zadluženosti.
V. Zaměstnavatel první volby
Banka se nestará pouze o spokojenost svých klientů, ale i o spokojenost svých
zaměstnanců, chápe provázání obou stavů. Nabízí rovné příležitosti pro všechny, systém
celoživotního vzdělávání, 16 benefitů a pro určité zaměstnance také přizpůsobuje dobu a
místo pracovního výkonu.
Banka zavedla několik speciálních vzdělávacích programů – Dynamický manažer,
Trainee program, Talent management program či MBA v kostce. Vytvořen byl také trainee
program přímo pro absolventy vysokých škol. Vedle těchto programů klade banka důraz na
učení se a zdokonalování se v cizích jazycích.
K základní mzdě dostává každý zaměstnanec také bonus v průměru 30% roční
základní mzdy a možnost volby benefitů. Benefity jsou rozděleny do dvou oblastí – oblast
rodiny, volného času a zdraví a oblast zajištění budoucnosti a životního komfortu.
Banka se snaží o co největší možnou komunikaci mezi řadovými zaměstnanci a top
managementem. Zaměstnanci tak mohou přednést své názory a náměty na zlepšení fungování
banky. Jako prostředky komunikace slouží otevřená telefonní linka generálnímu řediteli,
otevřená poštovní schránka či návštěvy členů představenstva. Do oblasti komunikace můžeme
také zahrnout ROZA (rozhovor se zaměstnancem), který pomáhá najít zaměstnanci jeho silné
a slabé stránky a možnosti pro rozvoj vědomostí a další zlepšování.
VI. Filantropie
V této oblasti se banka orientuje především na podporu vzdělávání, na udržitelný
rozvoj a pomoc lidem v nouzi. Česká spořitelna podporuje tyto projekty: VŠE, Tranzit.cz,
Fórum dárců, Charita ČR, Život 90, Nadační fond Klausových, Domov Palata, program
Senioři vítáni, Sananim, Drop In a řada jiných.
V roce 2002 založila banka svou vlastní nadaci – Nadace České spořitelny. Ta se
zaměřuje na již zmíněné oblasti – pomoc lidem v nouzi (především seniory a drogově
závislé), vzdělávání a ochranu životního prostředí. Nadace se snaží nejen poskytovat finanční
prostředky, ale i aktivně zapojovat své zaměstnance a klienty. Klienti mohou přispívat svými
body z Bonus programu, které sbírají při platbě debetní či kreditní kartou.
39
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
V roce 2006 byla Česká spořitelna druhým největším mecenášem v České republice –
na dobročinné účely poskytla částku 59 033 154 Kč.
VII.
Společensky odpovědný přístup v obchodním řešení.
V poslední části zprávy jsou zmíněny dva projekty – Energy team ČS a TOP Energy
program. Energy Team pomáhá projektům na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Do této
oblasti banka investovala v roce 2007 cca 1 mld. Kč. TOP Energy program poskytuje finanční
prostředky na projekty v oblasti energetických úspor a obnovitelných zdrojů. Na počátku roku
2008 bylo z tohoto programu financováno celkem devět projektů v celkové hodnotě přes 1,1
mld. Kč.
4 Hodnocení společenské odpovědnosti České
spořitelny a.s. metodou KORP
4.1
Ekonomika (EM)
4.1.1 Management a organizační zabezpečení CSR (EM1)
4.1.1.1 a) Část předpoklady – Témata
EM1P1 Jmenování představitele CSR
Ve zprávě o společenské odpovědnosti ani v žádném záznamu na internetu není
zmínka o představiteli CSR, je zde pouze uveden tým pro filantropii.
Počet bodů: 0
EM1P2 Jmenování týmu/týmů CSR
V České spořitelně je jmenován tým pro filantropii, seznam členů a jejich funkcí však
není veřejně dostupný. Dále byly vytvořeny dva speciální týmy pracovníků – Energy Team a
TOP Energy. Členové Energy Teamu jsou zaměřeni na pomoc při realizaci projektů na
výrobu energie z obnovitelných zdrojů. A projekt TOP Energy slouží k financování záměrů
v oblasti obnovitelných zdrojů a energetických úspor. Energy Team má celkem pět členů,
všichni mají zkušenosti a znalosti jak z oblasti financí, tak z oblasti energetiky. Členové týmu
ani způsob jejich jmenování nejsou ve zprávě popsán.
Jako tým CSR může být nazývána i dozorčí a správní rada nadace ČS.
Počet bodů: 60
40
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
EM1P3 Určení relevantních zainteresovaných stran
Banka se snaží poznat všechny své stakeholdery a komunikovat s nimi a zabudovávat
jejich názory a připomínky do svých dalších rozhodnutí. Jako své klíčoví skupiny uvádí:
zaměstnance, klienty, akcionáře, média a neziskový sektor.
Počet bodů: 90
EM1P4 Určení oblasti působnosti, strategie a cílů CSR v organizaci
Banka určila svou strategii v oblasti CSR a shrnula ji sloganu „Investujeme pro
budoucnost“. Tato strategie byla schválena na roky 2008 až 2010. Strategie byla vytvořena na
základě komunikace a výzkumu u stakeholderů. V rámci strategie si banka určila i svou misi,
vizi a své hodnoty.
Mise: „Jsme poskytovatelem finančních služeb, který umožňuje všem klientům naplňovat
jejich jedinečná přání a potřeby.“
Vize: Jsme bankou první volby pro všechny skupiny klientů:
Díky prvotřídním výkonům našich zaměstnanců poskytujeme špičkové poradenství,
podporu a služby
Díky špičkovému partnerství, podpoře a službám zajišťujeme našim akcionářům
nadprůměrné výnosy
Díky
nadprůměrným
výnosům,
které
přinášíme
našim
akcionářům,
vytváříme
zaměstnancům podnětné a kvalitní pracovní podmínky“
Díky nadprůměrným výnosům pomáháme rozvíjet společnost, v níž působíme“
Hodnoty: „spolehlivost, vnímavost, vstřícnost a srozumitelnost“ (Investujeme pro
budoucnost)
Strategie je zaměřena na všechny klíčové skupiny a všem se snaží přinést positivní výsledky.
Počet bodů: 95
EM1P5 Výcvik pracovníků v CSR a týmové práci
Pracovníci nejsou školeni v oblasti CSR.
Počet bodů: 0
EM1P6 Dokumenty o CSR
Česká spořitelna vydala svou první zprávu o společenské odpovědnosti pro rok 2007.
Dále o CSR informuje na svých webových stránkách, informace jsou totožné s obsahem
zprávy.
41
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Počet bodů: 45
EM1P7 Záznamy o CSR
Česká spořitelna v loňském roce poprvé vydala tiskovou zprávu o CSR, ta se týkala
činností České spořitelny z této oblasti za rok 2007. Jiné dokumenty nejsou veřejnosti
přístupny. Dokumenty o charitativní činnosti vede Nadace ČS sama za sebe.
Počet bodů: 25
EM1P8 Management (řízení) dokumentů a záznamů
Česká spořitelna má svůj vlastní sytém řízení dokumentů. Každý dokument má
v zápatí číslo. Dokumenty jsou rozděleny do určitých číselných řad, podle typů produktu. U
každého dokumentu je i datum platnosti. Pro veškeré smlouvy, jsou vytvořeny šablony, aby
dokumenty měly jednotnou podobu. Zaměstnanci mají přístup i ke starým verzím šablon, při
vytváření nové smlouvy se jim vždy otevře platná verze. Všechny vytištěné dokumenty se
skladují, některé na pobočkách některé na centrále v Praze. Česká spořitelna má také svůj
vlastní archiv. Skartační lhůta pro smlouvy je 10 let.
Počet bodů: 60
EM1P9 Provázání činností spojených s CSR s běžnými pracovními činnostmi
Banka se snaží do činností v oblasti CSR zapojit své klienty i zaměstnance. Klienti
mohou přispívat body z Bonus programu do Nadace ČS a zaměstnanci mohou dostat až 2 dny
pracovního volna na práci pro charitu.
Ve všech svých činnostech dbá banka nejen na dodržování platné legislativy, ale i na
dodržování závazků plynoucích z Etického a hodnotového kodexu Finanční skupiny ČS,
Kodexu bankovních služeb ČS, Kodexu chování mezi bankou a klienty a principy OECD.
Počet bodů: 60
EM1P10 Organizační zabezpečení tvorby Zprávy CSR, přednostně jako hluboké
sebehodnocení v organizaci
Zpráva o CSR není pojatá jako sebehodnocení organizace. Jsou zde spíš vyjmenovány
činnosti, které České spořitelna provádí v oblasti péče o zaměstnance, příspěvky na charitu a
celkové pojetí společenské organizace podniku. Je zde zmíněn výzkum o pohledu
zainteresovaných stran na činnosti České spořitelny v oblasti CSR, ale z výsledků nejsou
vyvozeny žádné závěry a doporučení pro budoucnost. Jako odůvodnění mohu uvést, že se
jedná o první tiskovou zprávu o CSR, a proto není zcela kompletní a řada věcí v ní chybí.
Počet bodů: 15
42
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
EM1P11 Systém zlepšování – identifikace silných stránek, příležitostí ke zlepšování,
projekty – preferována je integrovaná implementace společně se systémem zlepšování
v dalších systémech managementu
Banka se snaží o identifikaci silných a slabých stránek jak v oblasti CSR, tak v oblasti
spokojenosti zákazníků a zaměstnanců. Pro zjištění silných a slabých stránek v oblasti CSR
slouží bance dialog se třemi nejdůležitějšími skupinami stakeholderů – široká veřejnost,
zaměstnanci a novináři. Všem byly položeny tři stejné otázky (viz. Str. 38).
Pro identifikaci příležitostí ke zlepšení a celkové spokojenosti klientů slouží index
klientské spokojenosti CSI (Customer Satisfaction Index) a tým ombudsmana. Na tým
ombudsmana se klienti mohou obrátit nejen se svými stížnosti a připomínkami, ale i s nápady
pro zlepšení služeb banky. Na základě přijatých námětů implementoval tým ombudsmana
řadu opatření. Ve zprávě však není uvedeno jaká.
Dialog mezi řadovými zaměstnanci a top managementem banky je uskutečňován
prostřednictvím těchto komunikačních kanálů: otevřená telefonní linka generálnímu řediteli,
otevřená poštovní schránka, návštěvy členů představenstva a ROZA (rozhovor se
zaměstnancem). Jak jsou informace od zaměstnanců dále analyzovány a využívány zpráva
neuvádí.
Počet bodů: 65
EM1P12 Monitorování a měření – plán provádění
Česká spořitelna monitoruje a měří spokojenost zákazníků pomocí CSI (Customer
Satisfaction Index). Ve zprávě se dále uvádí finanční prostředky poskytnuté na jednotlivé
projekty v oblasti filantropie. Dále je zde uvedeno počet bodů z Bonus programu, které klienti
věnovali Nadaci ČS.
Počet bodů: 55
EM1P13 Audit a systém hodnocení shody legislativou, regulativou a přijatými závazky
O žádných auditech a systémech hodnocení shody s legislativou, regulativou a
přijatými závazky se ve zprávě organizace nezmiňuje. Oblast dodržování legislativy má na
starosti samostatné oddělení.
Počet bodů: 0
43
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
4.1.1.2 B) Část Výsledky – Oblasti: NEPOUŽITO
4.1.2 Ekonomická výkonnost (EM2)
4.1.2.1 a) Část Předpoklady – Témata
EM2P1 Viditelná systematická práce s položkami odpovídajícími rozvaze a výsledovce
V tiskové zprávě ani ve veřejně dostupných zdrojích na internetu nejsou tyto údaje
uvedeny. Jedná se o interní tajné informace a z tohoto důvodu toto kritérium vyřazuji
z hodnocení.
EM2P2 Management cash flow
V tiskové zprávě ani ve veřejně dostupných zdrojích na internetu nejsou tyto údaje
uvedeny. Jedná se o interní tajné informace a z tohoto důvodu toto kritérium vyřazuji
z hodnocení.
EM2P3 Plánování dobročinnosti a veřejně prospěšných aktivit
O způsobu plánování dobročinnosti se Česká spořitelna nezmiňuje, pro tento účel
založila samostatnou Nadaci ČS. Z tohoto důvodu kritérium vyřazuji z hodnocení.
EM2P4 Management rizik – analýza a řízení
Vzhledem ke svým činnostem je banka vystavena řadě rizik, a proto má také detailně
vypracovaný systém řízení rizik. Rizika banka dělí na: úvěrové, tržní, operační a riziko
likvidity. Celý management rizik zahrnuje řadu činností - identifikace rizik, monitorování a
měření rizik, soustavy limitů a omezení. Strategie řízení rizik je schvalována představenstvem
banky. Dále se na řízení rizik podílejí i tyto útvary:
„úsek centrálního řízení rizik, který je zodpovědný především za tržní a operační rizika a
za konsolidované řízení rizik celé Finanční skupiny České spořitelny,
úsek řízení úvěrového rizika zodpovědný za úvěrové riziko celé skupiny,
úsek řízení bilance finanční skupiny, který řídí riziko čistého úrokového příjmu bankovní
knihy (investičního portfolia) a riziko likvidity na základě rozhodnutí výboru pro řízení
aktiv a pasiv. Dále činnost těchto útvarů řízení rizik doplňují aktivity
úseku bezpečnosti zodpovědného za řízení rizik v oblasti fyzické bezpečnosti, bezpečnosti
IT, prevence praní špinavých peněz (Anti Money Laundering) a správy varovného
systému,
44
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
úseku právní služby a compliance, zodpovědného za řízení compliance rizika.
Rozhodovací pravomoc v oblasti řízení rizik mají kromě představenstva společnosti
příslušné výbory:
Výbor pro řízení aktiv a pasiv
Úvěrový výbor představenstva České spořitelny,
Výbor finančních trhů a řízení rizik,
Výbor Compliance, operačních rizik a bezpečnosti (CORB) – orgán představenstva
společnosti k rozhodování v oblasti řízení operačního rizika, rizika compliance a v oblasti
bezpečnosti. (Výroční zpráva pro rok 2007)“
Počet bodů: 90
EM2P5 Plánování tržeb za produkty
Česká spořitelna vytváří plány na jednotlivá čtvrtletí pro celou organizaci, poté je
tento plán přerozdělen jednotlivým oblastním pobočkám a ty dále určují plán pro své
jednotlivé pobočky. Plány jsou určovány v počtech produktů, které musí dané pobočky plnit.
Za každý produkt (úvěr, účet, kreditní či debetní karta …) jsou pobočkám přidělovány body.
Přesná metodika je však tajná interní informace a z tohoto důvodu nemohu toto kritérium
objektivně posoudit.
EM2P6 Plánování příjmů a výdajů souvisejících s hmotným majetkem
Činnost banky je směřována do jiných oblastí než je obchodování s hmotným
majetkem a z toho důvodu kritérium vyřazuji.
EM2P7 Plánování příjmů a výdajů souvisejících s kapitálem a s nehmotným majetkem
O tomto kritériu nejsou dostupné žádné informace, z tohoto důvodu kritérium
vyřazuji.
EM2P8 Management projektů
O managementu projektů nejsou žádné informace.
Počet bodů: 0
4.1.2.2 b) Část Výsledky – Oblasti
EM2V1 Přímá ekonomická hodnota vytvářená a distribuovaná, včetně tržeb,
provozních nákladů, plateb zaměstnancům, darů a dalších investic do komunity,
zadržených příjmů a plateb poskytovatelům kapitálu a státu
45
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Výnosy:
Přijaté úrokové výnosy – 33 608 mil. Kč
Přijaté poplatky a provize – 9 500 mil. Kč
Rozdělená ekonomická hodnota:
Provozní náklady: 14 861 mil. Kč
Mzdy a benefity zaměstnanců: 6 458 mil. Kč
Placené úrokové náklady: 11 602 mil. Kč
- za závazky k bankám: 1 757 mil. Kč
- za závazky ke klientům: 6 862 mil. Kč
- za cenných papírů: 1 581 mil. Kč
- ostatní úrokové náklady: 1 402 mil. Kč
Platby státu: 2 515 mil. Kč (daň z příjmu)7
Investice do komunity: 59 033 154 Kč (údaj za rok 2006)
Akumulovaná ekonomická hodnota:
Zisk/(ztráta) před zdaněním: 12 264 mil. Kč
Zisk/(ztráta) po zdanění: 9 749 mil. Kč
Čistý zisk/(ztráta) za účetní období: 14 080 mil. Kč
Počet bodů: 95
EM2V2 Finanční dopady a další rizika a příležitosti pro aktivity organizace, které
vyplývají z klimatických změn
Česká spořitelna bere na vědomí rizika vyplývající z klimatických změn a rizika
vyplývající ze snižování množství neobnovitelných zdrojů energie. Proto byly také vytvořeny
dva speciální týmy Energy Team ČS a TOP Energy program na podporu hledání cest výroby
elektřiny z obnovitelných zdrojů a možností snižování celkové spotřeby energie.
Udržitelný rozvoj je jedním ze tří klíčových bodů CSR. Banka podporuje produkty
šetrné k životnímu prostředí, používání recyklovaného papíru, úsporu energie, recyklaci
odpadů a projekty na podporu životního prostředí.
Počet bodů: 85
EM2V3 Krytí závazků vyplývajících z organizací přijatého plánu podpor
7
Všechny údaje jsou k 30. 9. 2008
46
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Česká spořitelna přispívá každému svému zaměstnanci na penzijní pojištění, pokud ho
má uzavřené.
Počet bodů: 15
EM2V4 Významná finanční pomoc přijatá od státu
Banka v posledních letech nepřijala žádnou pomoc od státu, proto je toto kritérium
vyřazené.
4.1.3 Přítomnost na trhu (EM3)
4.1.3.1 a) Část předpoklady – Témata
EM3P1 Benchmarking mzdové úrovně na pracovním trhu
O Benchmarkingu mzdové úrovně na pracovním trhu nejsou žádné informace.
Počet bodů: 0
EM3P2 Definované přístupy k nakupování
O přístupech k nakupování nejsou žádné informace.
Počet bodů: 0
EM3P3 Definované přístupy k náboru pracovníků
O přístupech k náboru pracovníků nejsou žádné informace.
Počet bodů: 0
4.1.3.2 b) Část Výsledky – Oblasti
EM3V1 Rozpětí poměrů standardních nástupních platů k minimální mzdě ve
významných provozních místech
O tomto kritériu trhu nejsou žádné informace.
Počet bodů: 0
EM3V2 Politika, praxe a podíl nákupů u místních dodavatelů ve významných
provozních místech
O politice nákupů trhu nejsou žádné informace.
Počet bodů: 0
EM3V3 Postupy místního náboru a podíl vrcholových manažerů přijatých lokálně ve
významných provozních místech
47
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
O tomto kritériu nejsou žádné informace.
Počet bodů: 0
4.1.4 Nepřímé ekonomické vlivy (EM4)
4.1.4.1 a) Část Předpoklady – Témata
EM4P1 Mapování pozitivních i negativních vlivů na komunitu
Česká spořitelna nemapuje svůj vliv na komunitu.
Počet bodů: 0
EM4P2 Mapování potřeb komunity
Banka zjišťuje potřeby komunity pomocí již dříve zmíněného dotazníku na CSR
strategii. Jednou z dotazovaných stran byla veřejnost. Banka se snaží úzce spolupracovat
s veřejnou správou, poskytuje bezplatné poradenství ve finanční oblasti a dále pomáhá při
podávání žádostí o dotace, tyto činnost je však již zpoplatněna.
Počet bodů: 40
EM4P3 Budování veřejných služeb, od kterých není očekáván přímý zisk
Banka se snaží ovlivňovat dění na finančním trhu, proto se stala členem několika
organizací – Bankovní asociace, Burzovní komory, Porada při finanční tísni či Kodex
finančních služeb. Poradna při finanční tísni pomáhá lidem při jejich velkém zadlužení a snaží
se jim pomoci řešit jejich situaci.
Česká spořitelna se také podílela na projektu televizních pořadů s názvem „Nebojte se
bankovnictví“, ve kterém informuje o jednotlivých bankovních tématech.
Do konce roku 2007 uvedla banka do provozu celkem 52 bankomaty pro nevidomé a
slabozraké občany.
Počet bodů: 90
EM4P4 Mapování vlivu na rozvoj zaměstnanosti
Banka nemapuje vliv na rozvoj zaměstnanosti.
Počet bodů: 0
EM4P5 Mapování vlivu na šíření vzdělanosti a know-how, podpora školství, uvolňování
pracovníků
Banka se stará především o vzdělávání vlastních pracovníků, nabízí jim řadu programů
- Dynamický manažer, Trainee program, Talent management program či MBA v kostce.
48
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Vytvořili také trainee program přímo pro absolventy vysokých škol. Zaměstnanci mají také
možnost účastnit se různých jazykových kurzů. Česká spořitelna podporuje všechny své
zaměstnance v prohlubování jejich znalostí a poskytuje jim hmotné zabezpečení při studiu.
Česká spořitelna je od roku 2002 generálním partnerem Vysoké školy ekonomické
v Praze. Banka finančně podporuje studentské práce, publikační činnost, členství
v mezinárodních organizacích a veletrhy. Banka je dále generálním partnerem Univerzity
Hradec Králové, hlavním partnerem osmiletého česko-anglického gymnázia Nový PORG a
založila Dámský investiční klub.
Počet bodů: 65
4.1.4.2 b) Část Výsledky – Oblasti
EM4V1 Rozvoj a vliv infrastruktury investic a služeb poskytovaných pro veřejný
prospěch prostřednictvím angažmá komerčního, naturálního nebo ve prospěch příjemce
V roce 2007 Nadace ČS a Česká spořitelna přerozdělila více než 60 mil. Kč. Peníze
putovaly např. na pomoc po orkánu Kyrill (140 000 Kč).
Celková finanční pomoc Nadace ČS
právnickým osobám
Rok Celková podpora v mil. Kč
2004
2005
2006
2007
14,1
19,6
25,9
24,6
Tabulka 2Celková finanční pomoc Nadace ČS právnickým osobám
Počet bodů: 75
EM4V2 Popis a vysvětlení důležitých nepřímých ekonomických vlivů, včetně dimenze
těchto vlivů
Nejsou zmapovány žádné nepřímé ekonomické vlivy na ČS.
Počet bodů: 0
49
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Environment (Životní prostředí) EG
4.2
4.2.1 Personální zajištění ochrany životního prostředí, dobrovolné
nástroje (EG1)
4.2.1.1 a) Část předpoklady – Témata
EG1P1 Personální zajištění ochrany životního prostředí
Česká spořitelna jmenovala členy dvou týmů – Energy Team a TOP Energy. Dále byly
řádně jmenovány osoby do funkcí, které stanovuje legislativa.
Počet bodů: 70
EG1P2 Dobrovolné nástroje
Jako dobrovolnou aktivitu v oblasti životního prostředí zvolila banka problém
nedostatku neobnovitelných zdrojů, a proto založila dva týmy - Energy Team a TOP Energy.
Prostřednictvím těchto projektů banka nejen finančně přispívá, ale i nabízí zabezpečení celého
procesu a pomoc při získávání dotací z fondů Evropské unie.Dále banka přišla s projektem
@FAKTURA24, prostřednictvím kterého si firmy mezi sebou mohou posílat faktury
elektronicky, což nejen šetří čas, ale i spotřebu papíru.
Počet bodů: 90
4.2.1.2 b) Část – Výsledky
EG1V1 Odpovědnosti pro zajištění ochrany životního prostředí
Vzhledem k předmětu činnosti banky, Česká spořitelna nemá osoby odpovědné pro
nakládání s odpady, vodami či chemickými látkami. Z tohoto důvodu toto kritérium vyřazuji
z hodnocení.
EG1V2 Dobrovolné nástroje
Environmentální politika je uvedena ve zprávě o společenské odpovědnosti a ta je
volně ke stažení na webových stránkách banky (www.csas.cz). Jako environmentální cíl byla
stanovena pomoc při prosazování obnovitelných zdrojů. Banka prostřednictvím TOP Energy
investovala do různých projektů do konce ledna 2008 1 100 mil. Kč.
50
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Typ projektu
Objem investic (mil. Kč) Počet
solární energie
243
4
větrná energie
342
2
bioplyn
115
2
bio paliva
400
1
Celkem
1100
9
Tabulka 3Statistika programu TOP Energy k 31.1.2008 (Investujeme pro budoucnost)
Počet bodů: 65
4.2.2 Shoda s legislativou (EG2)
4.2.2.1 a) Část předpoklady – Témata
EG2P1 Dodržování legislativních požadavků
Dodržování veškeré legislativy považuje banka za samozřejmé. Bylo vytvořeno
samostatné oddělení, které má na starost shodu všech činností banky s platnou legislativou.
Počet bodů: 85
EG2P2 Celkový pohled na ochranu životního prostředí
Banka se snaží o zajištění trvale udržitelného rozvoje, mezi tyto činnosti patří
recyklace odpadu, snaha o snížení spotřeby papíru (k tomu slouží @FAKTURA24, nápis u
každého emailu: „Jste si jisti, že opravdu potřebujete vytisknout tuto zprávu a/nebo její
přílohy? Myslete na přírodu“, oboustranný tisk) a snaha o snižování množství energií.
V současné době je tříděn plastový odpad a papír ve 116 objektech ČS a do konce roku 2009
by to mělo být ve 450 objektech.
Počet bodů: 60
EG2P3 Ekonomické ukazatele
Evidence úhrad a poplatků za odběr vody či vypouštění odpadních vod je v České
spořitelně vedena., ale údaje nejsou veřejně dostupné.
4.2.2.2 b) Část Výsledky – Oblasti
EG1V1 Relevantní legislativní požadavky
Identifikaci relevantních právních požadavků má za úkol samostatné oddělení k tomu
určené a to má také zodpovědnost za plnění tohoto úkolu.
Počet bodů: 75
EG2V2 Aplikace relevantních právních požadavků na činnost organizace
51
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Česká spořitelna nenakládá s chemickými látkami ani neznečišťuje ovzduší. Na
veškeré činnosti, které jsou upraveny legislativou, dohlíží samostatné oddělení, které má na
starosti shodu veškerých činností banky s právními předpisy. Způsob činnosti tohoto oddělení
není však nikde uveden.
Počet bodů: 55
EG2V3 Poplatky a sankce
Údaje o spotřebě vody, jsou tajné, a proto nemohu toto kritérium řádně ohodnotit.
4.2.3 Environmentální dopady spotřeby energií, zdrojů, látek
(EG3)
4.2.3.1 a) Část Předpoklady – Témata
EG3P1 Plánování environmentálních dopadů spotřeb energií
Údaje o spotřebě energie, jsou tajné, a proto nemohu toto kritérium řádně ohodnotit.
EG3P2 Plánování environmentálních dopadů spotřeb zdrojů a látek
Údaje o spotřebě látek, jsou tajné, a proto nemohu toto kritérium řádně ohodnotit.
4.2.3.2 b) Část – Oblasti
EG3V1 Aktivity související se snižováním spotřeby elektrické energie a plynu
Banka se výrazně angažuje v oblasti snižování spotřeby elektrické energie
z neobnovitelných zdrojů, k tomu slouží již dříve zmíněné projekty. Spotřeba energie
v jednotlivých pobočkách není vzhledem k množství spotřeby nijak sledována a regulována.
Zdroj energie k vytápění poboček je závislý na jednotlivých pobočkách.
Počet bodů: 15
EG3V2 Aktivity spojené se snižováním množství a nebezpečnosti vstupujících materiálů
a chemikálií, se snižováním množství vody
Česká spořitelna neodebírá podzemní ani povrchovou vodu přímo, vodu odebírá pouze
přímo z veřejného vodovodu. Banka používá vodu pouze ke komunálním účelům.
Počet bodů: 0
52
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
4.2.4 Environmentální dopady výroby a služeb (EG4)
4.2.4.1 a) Část Předpoklady – Témata
EG4P1 Sledování a řízení výroby
Česká spořitelna není výrobní podnik, z tohoto důvodu toto kritérium vyřazuji
z hodnocení.
EG4P2 Sledování a řízení služeb při jejich provádění/využívání
O sledování a řízení služeb z pohledu životního prostředí nejsou žádné informace.
Počet bodů: 0
4.2.4.2 b) Část Výsledky – Oblasti
EG4V1 Výrobní aktivity
Banka se při svých aktivitách snaží i minimalizaci negativních dopadů své činnosti na
životní prostředí. Snaží se o snížení spotřeby papírů, recyklaci a čerpání energie. Ke třídění
odpadu na papír a plasty dochází již na pracovišti, ale nyní pouze jen na některých pobočkách.
Plánuje se zvýšení počtu těchto míst. Podle údajů za rok 2007 banka jako celek
vyprodukovala 2 437 tun odpadu, z toho 498 tun papíru a 19 tun plastu.
Běžní zaměstnanci banky nepoužívají osobní ochranné pracovní pomůcky.
Počet bodů: 50
EG4V2 Interní a externí služby
V rámci poskytování podnikatelských úvěrů banka určila jedno z kritérií při hodnocení
klienta certifikaci normou ISO 14 001 nebo EMAS. U svých klientů podporuje produkty
šetrné k životnímu prostředí.
Počet bodů: 10
4.2.5 Environmentální dopady výstupů (EG5)
4.2.5.1 a) Část Předpoklady – Témata
EG5P1 Znečištění ovzduší, ozónová vrstva Země
Česká spořitelna svou činností nijak výrazně neznečišťuje životní prostředí, z tohoto
důvodu nehodnotí dopad svých činností na životní prostředí.
Počet bodů: 0
53
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
EG5P2 Produkce odpadů
Evidence množství odpadů není přístupná veřejnosti, z tohoto důvodu nemohu toto
kritérium řádně ohodnotit.
EG5P3 Znečištění vod
Evidence znečištění vod není přístupná veřejnosti, z tohoto důvodu nemohu toto
kritérium řádně ohodnotit.
EG5P4 Evidence nehod a provozních událostí
Pravděpodobnost vzniku ekologické havárie je u banky značně malá. Česká spořitelna
má samozřejmě zabezpečeny všechny činnosti předepsané legislativou, jako únikové cesty
apod.
Počet bodů: 50
4.2.5.2 b) Část Výsledky – Oblasti
EG5V1 Evidence a řízení ochrany ovzduší
Způsob vytápění je závislý na možnostech jednotlivých poboček. Pro nedostatek
informací vyřazuji toto kritérium z hodnocení.
EG5V2 Nakládání s odpady
Česká spořitelna vede evidenci odpadů. Množství vyprodukovaného odpadu je
sledováno jako celek a zvlášť papír a plastový odpad. Banka se snaží o snižování odpadu,
především papíru.
Počet bodů: 20
EG5V3 Nakládání s vodami
V jednotlivých pobočkách České spořitelny jsou odpadní vody vypouštěny do veřejné
kanalizace, nejsou předem nijak čištěny vlastními prostředky. Další informace o nakládání
s vodami nejsou veřejné. Pro nedostatek informací vyřazuji toto kritérium z hodnocení.
4.3
Sociální odpovědnost (SO)
4.3.1 Lidská práva (SO1)
4.3.1.1 a) Část Předpoklady – Témata
SO1P1 Péče o lidská práva u dodavatelů a v kontrakci
54
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Nejsou žádné informace o vyžadování ochrany lidských práv u dodavatelů.
Počet bodů: 0
SO1P2 Vzdělávání zaměstnanců v oblasti lidských práv
SO1P3 Viditelná antidiskriminační opatření, postupy, instrukce
Česká spořitelna vytvořila samostatné oddělení, které má na starosti sledování shody
aktivit banky se všemi legislativními předpisy. Dále se všichni zaměstnanci musí řídit
Etickým a hodnotovým kodexem FSČS, kodexem bankovních služeb ČS a Kodexem mezi
bankami a klienty. Celé řízení banky splňuje principy OECD.
Počet bodů: 85
SO1P4 Evidence incidentů a stížností v oblasti lidských práv
Stížnosti z oblasti porušování lidských práv mohou klienti banky adresovat týmu
ombudsmana, kde také dochází k jejich evidenci a vyřizování.
Samostatnou evidenci si banka nevede, do této doby nebyl zaznamenán případ
diskriminace osob pro jejich pohlaví, náboženství, rasu či národnost.
Počet bodů: 40
SO1P5 Kolektivní vyjednávání
Kolektivní vyjednávání probíhá každý rok vždy 3 měsíce před jeho koncem. Na této
čtrnáctidenní schůzi se projednává kolektivní smlouva na další rok. Schůze se účastní vždy 34 vyjednavači za odbory a 2 vyjednavači za Českou spořitelnu. Ze schůze je vždy utvořen
zápis. Cílem vyjednávání je podepsat dodatek ke stávající kolektivní smlouvě nebo uzavřít
novou smlouvu. Hlavními projednávanými otázkami je navyšování mezd a benefity. Návrhy
předkládají vždy první odbory a poté na ně zástupci České spořitelny reagují.
Počet bodů: 85
4.3.1.2 b) Část Výsledky – Oblasti
SO1V1 Počet významných dodavatelů, u kterých smlouvy obsahují klauzule o lidských
právech přijatá opatření
Nejsou žádné informace o vyžadování ochrany lidských práv u dodavatelů.
Počet bodů: 0
SO1V2 Počet zaměstnanců a hodin jejich výcviku ohledně politik a postupů týkajících se
lidských práv v souvislosti s provozem organizace
55
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Všichni zaměstnanci jsou povinni dodržovat Etický a hodnotový kodex FSČS. Počet
hodin výcviku není znám.
Počet bodů: 60
SO1V3 Aktivity organizace zabraňující všem formám diskriminace jak na pracovišti,
tak při náboru nových zaměstnanců a přijatá opatření
Jakékoli diskriminaci na pracovišti či při náboru zaměstnanců je zabráněno přísným
dodržováním veškeré legislativy a Kodexu správy a řízení společnosti založeném na
principech OECD. V České spořitelně funguje od roku 2004 interní ombudsman, který řeší
především pracovněprávní stížnosti současných i bývalých zaměstnanců.
Počet bodů: 70
SO1V4 Celkový počet případů diskriminace a přijatá opatření
Interní ombudsman přijal v roce 2007 celkem 81 podání. Ve stejném roce řešil tým
ombudsmana více než 5000 podání od klientů banky. Všechna tato podání se však nemusí
týkat diskriminace. Počet podání ombudsmanovi od roku 2001 do roku 2007 stále stoupá.
Tento trend však pravděpodobně není způsoben zhoršením služeb banky, ale spíše nárůstem
informovanosti klientů a zvýšením jejich zájmu o kvalitu poskytovaných služeb. Počet
řešených podání týmem ombudsmana stále kolísá.
Počet bodů:75
SO1V5 Aktivity, při nichž může být vážně ohrožena realizace práva svobody sdružování
nebo kolektivního vyjednávání. Opatření přijatá pro podporu těchto práv
Nejsou známy žádné aktivity, při kterých by mohla být ohrožena realizace práva
svobody sdružování nebo kolektivního vyjednávání.
SO1V6 Činnosti, při nichž může být vážné riziko případů dětské práce, a opatření
přijatá pro eliminaci dětské práce
Při žádných činnostech banky nemůže dojít k případu dětské práce.
Počet bodů: 99
SO1V7 Činnosti, při nichž může být vážné riziko případů nucené nebo nedobrovolné
práce, a opatření přijatá pro eliminaci nucené nebo nedobrovolné práce
Při žádných činnostech banky nemůže dojít k případu nucené či nedobrovolné práce.
Počet bodů: 99
56
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
4.3.2 Komunita, korupce, veřejná politika, konkurenční chování,
shoda s legislativou (SO2)
4.3.2.1 a) Část Předpoklady - Témata
SO2P1 Kontakt s komunitou
Banka se snaží o komunikaci s komunitou v obou směrech. Sama informuje veřejnost
o svých činnostech, pravidelně čtvrtletně uveřejňuje výsledky svého hospodaření. Na druhou
stranu se snaží získávat informace od druhé strany, např. výzkumem spokojenosti zákazníků
či výzkumem silných a slabých stránek CSR. Banka spolupracuje s úřady místní samosprávy,
zdarma poskytuje finanční poradenství a dále pomáhá při získávání grantů z fondů Evropské
unie.
Počet bodů: 50
SO2P2 Protikorupční politiky a postupy
Protikorupční politika je zahrnuta v Etickém a hodnotovém kodexu FSČS, kodexu
bankovních služeb ČS a Kodexu mezi bankami a klienty. Dále se všichni zaměstnanci musí
řídit dvěma vnitřními předpisy, které upravují politiku střetu zájmů v ČS. První předpis je
„Politika střetu zájmů v České spořitelně„, tento dokument je přístupný všem zaměstnancům
na intranetu. Druhý předpis „Politiku střetu zájmů při poskytování investičních služeb„ je
uveřejněn na internetových stránkách ČS.
Počet bodů: 75
SO2P3 Všechny typy angažovanosti ve veřejném životě
Banka se angažuje ve veřejném životě jak prostřednictvím filantropie, tak
prostřednictvím ovlivňování finančního trhu. ČS je členem Bankovní asociace, Burzovní
komory a Porady při finanční tísni.
Peníze na dobročinné účely poskytuje buď přímo banka, nebo prostřednictvím své
nadace. Banka se zaměřuje na tři oblasti pomoc lidem v nouzi, udržitelný rozvoj a vzdělávání.
Prostřednictvím dvou týmů (Energy Team a TOP Energy) banka přispívá na projekty z oblasti
úspory energií a využívání obnovitelných zdrojů.
Počet bodů: 85
SO2P4 Sledování výdajů na veřejné aktivity a projekty
Celkové finanční prostředky přerozdělené Nadací ČS od roku 2004 do roku 2006
rostly, v roce 2007 došlo k mírnému poklesu oproti roku 2006.
57
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Počet bodů: 75
4.3.2.2 b) Část Výsledky – Oblasti
SO2V1 Existence jakýchkoli programů a postupů, které vyhodnocují a řídí vliv činnosti
organizace na komunitu
Nejsou známy žádné programy ani postupy, které vyhodnocují nebo řídí vliv činnosti
organizace na komunitu.
Počet bodů: 0
SO2V2 Počet zaměstnanců, vycvičených v protikorupčních politikách a postupech
organizace
Pro všechny zaměstnance je povinný Etický a hodnotový kodex. Jeho znalost je
proškolována pomocí elektronického kurzu.
Počet bodů: 75
SO2V3 Opatření přijatá jako reakce na případy korupce
SO2V4 Postoje (angažovanosti) vůči veřejnému životu, podíl na rozvoji veřejné politiky,
lobbing
Banka se angažuje ve veřejném životě prostřednictvím Bankovní asociace, Burzovní
komory, Porady při finanční tísni a prostřednictvím Nadace ČS. Česká spořitelna také úzce
spolupracuje s úřady místní samosprávy.
Počet bodů: 70
SO2V5 Celková hodnota finančních a nefinančních příspěvků politickým stranám,
politikům a souvisejícím institucím v zemi
Česká spořitelna neposkytuje dary politickým stranám ani politikům, z tohoto důvodu
toto kritérium vyřazuji.
SO2V6 Celková hodnota finančních a nefinančních příspěvků na veřejné aktivity a
projekty v zemi
Celková hodnota finančních prostředků poskytnutých Nadací ČS právnickým osobám
v roce 2007 byla 24,6 mil. Kč. Celková hodnota poskytnutá Českou spořitelnou na filantropii
v roce 2008 byla 60 299 525Kč. Tato částka se kromě roku 2006 neustále zvyšuje.
2004
2005
2006
2007
2008
29 000 000 56 164 595 50 860 997 59 033 154 60 299 525
Tabulka 4 Výdaje na filantropii v Kč (www.donorsforum.cz)
Počet bodů: 90
58
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
SO2V7 Celkový počet zákonných opatření pro antikorupční chování, kartelové a
monopolní praktiky a jejich dopad
SO2V8 Peněžní hodnota významných pokut a celkový počet nefinančních sankcí za
neshody se zákony a předpisy
4.3.3 Zaměstnání a přiměřená práce (SO3)
4.3.3.1 a) Část Předpoklady – Témata
SO3P1 Existence vhodné personální politiky a postupů
Česká spořitelna má vypracovanou vhodnou personální politiku zaměřenou na
vytváření vhodného pracovního prostředí. V politice je zabezpečuje motivační prostředí,
individuální přístup a rovné příležitosti pro všechny. Personální politika ČS byla oceněna
Zaměstnavatel regionu Praha 2007 a Zaměstnavatel roku 2007 2. místo (AXA).
Počet bodů: 85
SO3P2 Personalistika – evidence, analýzy, možnost konstruovat reporty podle zadaných
parametrů
SO3P3 Motivační programy
Banka se snaží motivovat své zaměstnance svým přístupem rovných příležitostí a také
systémem odměňování. Odměňování zaměstnanců je rozloženo do několika částí – mzda,
bonusy, benefity a faktory v oblasti firemní kultury. Dále banka nabízí všem svým
zaměstnancům možnost dalšího vzdělávání.
Počet bodů: 55
SO3P4 Systém vzdělávání zaměstnanců
Česká spořitelna nabízí svým zaměstnancům širokou nabídku možností dalšího
vzdělávání. Jako nejdůležitější oblast ve vzdělávání považuje rozšiřování dovedností v
interpersonální a obchodní oblasti. Zaměstnanci mohou navštěvovat interní, externí i
elektronické kurzy.
Těm zaměstnancům, kteří se rozhodnou doplnit si své vysokoškolské vzdělání,
poskytuje banka peněžní výpomoc po dobu studia.
Další významnou oblastí vzdělávání je výuka cizích jazyků. Zde jsou nabízeny lekce
pro všechny úrovně od začátečníků až po velmi pokročilé.
Pro určité funkce jsou zaváděny speciální vzdělávací programy, které poskytují
účastníkům speciální znalosti potřebné pro výkon jejich povolání. Mezi tyto programy patří:
59
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Dynamický manažer, Trainee program, Talent management program a MBA v kostce. Pro
absolventy vysokých škol je připraven absolventský trainee program a pro zaměstnance, kteří
pracují v ČS dobu kratší než 5 let Special trainee.
Počet bodů: 90
SO3P5 Systém pro řešení stížností zaměstnanců
Zaměstnanci mohou své stížnosti řešit pomocí systému otevřené komunikace, kdy
mohou své stížnosti antonymně či neanonymně přednést nejvyššímu managementu. Tato
otevřená komunikace funguje přes několik kanálů – otevřená telefonní linka generálního
ředitele, otevřená poštovní schránka či návštěvy členů představenstva na jednotlivých
pobočkách.
Stížnostmi zaměstnanců se od října 2004 také zabývá interní ombudsman.
Počet bodů: 75
SO3P6 Systém péče o BOZP
V České spořitelně je za oblast BOZP, dodržování platné legislativy BOZP a realizaci
odpovědný útvar úsek Bezpečnost. Při nástupu je nový zaměstnanec povinen absolvovat elearningový kurz BOZP zakončený testem a následně jeho přímý nadřízený provede
seznámení s konkrétním zabezpečením a opatřeními BOZP na konkrétním pracovišti
zaměstnance. Následně jsou zaměstnanci takto proškolování každé dva roky, nebo v případě
změny pracoviště. Vedoucí zaměstnanci jsou v souladu se zákonem proškolováni úsekem
Bezpečnost každé tři roky. Evidence je vedena centrálně, v elektronické formě.
Počet bodů: 70
4.3.3.2 b) Část Výsledky
SO3V1 Pracovní síla celkem
počet zaměstnanců Finanční skupiny ČS
počet zaměstnanců České spořitelny
2003
12 823
11 234
2004
11 805
11 019
2005
11 406
10 689
2006
10 809
10 097
2007
10 897
10 098
Tabulka 5 Počet zaměstnanců
Počet zaměstnanců jak celé Finanční skupiny ČS, tak samotné České spořitelny až do
roku 2006 klesl, v roce 2007 došlo k mírnému nárůstu. Zde je vidět snaha o snižování
nákladů.
Počet bodů: 80
SO3V2 Celkové počty a podíl fluktuace podle věkové skupiny, pohlaví a regionu
60
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Tyto údaje nejsou známy, proto toto kritérium nemohu vyhodnotit.
Počet bodů: 0
SO3V3 Benefity poskytované zaměstnancům na plný úvazek
Benefity v oblasti rodina, volný čas a péče o zdraví
25 dnů dovolené
5 dnů zdravotního volna
Příspěvek na sport, kulturu a cestování
Vyžití na sportovních a turistických akcích
Možnost využívání rekreačních objektů
Finanční příspěvek na tuzemskou či zahraniční rekreaci nebo příspěvek na dětské tábory
Speciální volno na charitu, kdy každý zaměstnanec může během roku věnovat až dva
pracovní dny na charitu
Benefity v oblasti zajištění budoucnosti a životního komfortu
Přípěvek na penzijní připojištění v maximální výši 1100 Kč měsíčně (při splnění
podmínky stejně vysokého příspěvku zaměstnance)
Příspěvek na životní pojištění v maximální výši 4 000 Kč ročně (při splnění podmínky
stejně vysokého příspěvku zaměstnance)
Poukázky na stravování v hodnotě 80 Kč za odpracovanou směnu s příspěvkem
zaměstnavatele
Poskytování bankovních a finančních produktů Finanční skupiny ČS za zvýhodněných
podmínek
Zvýhodněné podmínky nákupu akcií Erste Bank
Slevy na produkty pojišťovny Kooperativa
Výhody v rámci partnerské spolupráce s jinými společnostmi, zejména dodavateli
Finanční skupiny ČS
Faktory z oblasti firemní kultury přinášející rovné příležitosti
Rovnoměrně rozložená pružná pracovní doba
Práce z domova
Zkrácený pracovní úvazek
Posun pracovní doby
61
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Neplacené pracovní volno (Investujeme pro budoucnost)
Počet bodů: 80
SO3V4 Programy pro vzdělávání zaměstnanců, které podporují trvalou zaměstnanost
zaměstnanců a pomáhají jim v zvládnutí ukončení kariéry
ČS poskytuje jazykové kurzy, hmotné zajištění při studiu, speciální kurzy pro
manažery, absolventské treainee program a další odborné kurzy.
Počet bodů: 80
SO3V5 Počet hodin výcviku na zaměstnance za rok podle kategorie zaměstnance
Tyto údaje nejsou známy, proto toto kritérium nemohu vyhodnotit.
Počet bodů: 0
SO3V6 Sledování výkonnosti zaměstnanců a jejich kariérový rozvoj
Česká spořitelna sleduje výkonnost tam, kde je měřitelná. Především se jedná o
prodejce, kde je sledováno plnění stanovených prodejních plánů podle vnitřního předpisu.
Počet bodů: 80
SO3V7 Řešení stížností zaměstnanců
V roce 2007 využili zaměstnanci otevřenou telefonní linku celkem 34 krát. Do
poštovní schránky umístili ve stejném roce 83 dotazů. Interní ombudsman řešil v roce 2007
celkem 81 stížností.
Počet bodů: 70
SO3V8 Témata BOZP a počet zaměstnanců zapojených do sledování BOZP
Oficiální komise, která se zabývá BOZP je úsek Bezpečnost. Všichni zaměstnanci jsou
zapojeni do BOZP podle platné legislativy.
Počet bodů: 85
SO3V9 Úrazovost, nemoci z povolání, dny nemocnost, absence, smrtelné nehody podle
regionů
4.3.4 Ochrana spotřebitele (SO4)
4.3.4.1 a) Část Předpoklady – Témata
SO4P4 Metodika měření spokojenosti zákazníků
Česká spořitelna používá pro měření spokojenosti zákazníků index klientské
spokojenosti CSI. Vždy každé dva roky banka zjišťuje změny v očekávání klientů
62
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
v poskytování finančních služeb. N naplňování těchto představ klienti hodnotí dvakrát ročně
pomocí telefonického dotazování.
Počet bodů: 85
SO4P5 Registr stížností, postup řešení stížností
Své stížnosti mohou klienti banky řešit přes tým ombudsmana. Zde je také veden
registr stížností.
Počet bodů: 80
4.3.4.2 b) Část Výsledky – Oblasti
SO4V1 Etapy životního cyklu, v nichž jsou hodnoceny bezpečnostní a zdravotní dopady
hmotných výrobků a služeb z hlediska možného zlepšení.
Vzhledem k charakteru služeb, které Česká spořitelna poskytuje, je toto kritérium
vyřazeno z hodnocení.
SO4V2 Celkový počet neshod s předpisy a závazky ohledně bezpečnostních a
zdravotních dopadů hmotných výrobků a služeb v průběhu životního cyklu podle typu
výstupů.
Vzhledem k charakteru služeb, které Česká spořitelna poskytuje, je toto kritérium
vyřazeno z hodnocení.
SO4V3 Celkový počet případů neshod s předpisy a dobrovolnými závazky ohledně
označování a informací o hmotných výrobcích a službách v průběhu jejich životního
cyklu podle typu výstupu
Vzhledem k charakteru služeb, které Česká spořitelna poskytuje, je toto kritérium
vyřazeno z hodnocení.
SO4V4 Postupy týkající se spokojenosti zákazníků včetně výsledků dotazníkového
měření spokojenosti zákazníků
Banka používá index klientské spokojenosti CSI. Telefonické šetření probíhá vždy
dvakrát ročně. Výsledky nejsou přímo srovnatelné, neboť pro lepší porovnání s trhem došlo
ke změně metodiky. I tak můžeme vidět rostoucí trend.
spokojenost klientů
2003
73,39
2004
78,24
2005
77,5
2006
74,86
2007
76,55
Tabulka 6 Index CSI v bodech, průměr jaro-podzim (Investujeme pro budoucnost)
Počet bodů: 75
63
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
SO4V5 Programy pro dodržování zákonů, norem a závazků týkajících se marketingové
komunikace včetně inzerce, propagace a sponzorování
ČS má své vlastní oddělení, které má na starosti dohled všech činnosti a jejich shody
s legislativou. Žádné další programy nejsou známy.
Počet bodů: 50
SO4V6 Celkový počet případů neshod s předpisy a závazky ohledně marketingové
komunikace včetně inzerce, propagace a sponzorování podle typu výstupu
Vzhledem k nedostupnosti těchto dat, nemohu toto kritérium řádně vyhodnotit.
SO4V7 Celkový počet opodstatněných stížností ohledně narušení soukromí zákazníka a
ztráty jeho dat
SO4V8 Peněžní hodnota významných pokut pro neshody se zákony a předpisy týkající
se poskytování a používání hmotných výrobků a služeb
4.4
Vyhodnocení metody KORP
4.4.1 Ekonomika (EM)
EM1 - průměr
EM2 - průměr
EM3 - průměr
EM4 - průměr
Celkový průměr EM
43,84615
57
0
38,57143
35,15625
Tabulka 7 Ekonomika
Průměrný počet bodů v oblasti ekonomiky je 35,15625 bodů, což je značně pod
polovinou. Tuto hodnotu z velké části snižuje počet bodů přiřazený ve třetí skupině subkritérií
z oblasti přítomnosti na trhu, kde ČS nedostala ani jeden bod. Organizace buď tyto činnosti
vůbec nedělá, nebo o nich nejsou žádné záznamy nebo zmínky v tiskové zprávě. Nejvíce bodů
obdržela banka ve druhé skupině kritérií – ekonomická výkonnost. Částečně však na tomto
výsledku má vliv, že některá kritéria jsem musela vzhledem k nedostatku informací a jejich
tajnosti vyřadit z hodnocení.
4.4.2 Environment (EG)
EG1 - průměr
EG2 - průměr
75
68,75
64
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
EG3 - průměr
7,5
EG4 - průměr
20
EG5 - průměr
23,33333
Celkový průměr EG
43
Tabulka 8 Environment
V průměru vychází hodnocení kritérií z oblasti životního prostředí lépe než
ekonomická kritéria. Jsou zde však vidět značné výkyvy mezi jednotlivými subkritérii.
Subkritéria personální zajištění ochrany životního prostředí a shoda s legislativou obdržely
větší počet bodů – 75 a 68,75. Tyto výsledky pramení z toho, že ČS dodržuje veškerá nařízení
daná legislativou a má k tomuto účelu zřízeno zvláštní oddělení. Oproti tomu subkritérium
dopady spotřeby energií, zdrojů a látek obdrželo jen 7,5 a to jsem řadu kritérií musela vyřadit.
Činnost České spořitelny je zaměřena na provádění finančních služeb, kde nedochází k takové
spotřebě energií a znečišťování životního prostředí jako například u výrobních podniků.
Z tohoto důvodu možná neklade banka na tuto oblast takový důraz. Druhý důvod vyřazení
některých kritérií byl, že údaje o spotřebě vody, elektrické energie, tepla a plynu jsou tajné a
tyto data mi nebyla poskytnuta.
Česká spořitelna zaměřuje svou činnost v oblasti životního prostředí především na
poskytování darů různým nadacím či organizacím z této oblasti a na podporu projektů
z oblasti energetických úspor a obnovitelných zdrojů prostřednictvím programů Energy team
ČS a TOP Energy program.
4.4.3 Sociální odpovědnost (SO)
SO1 - průměr
61,3
SO2 - průměr
65
SO3 - průměr
61,5
SO4 - průměr
72,5
Celkový průměr SO 63,6875
Tabulka 9 Sociální odpovědnost
V oblasti sociální odpovědnosti získala Česká spořitelna ze všech tří oblastí největší
počat bodů. Tyto údaje potvrzují, že celková koncepce ČS v oblasti společenské odpovědnosti
je zaměřena především na pomoc okolí (hlavní tři pilíře jsou vzdělávání, pomoc lidem v nouzi
a udržitelný rozvoj). Počty bodů v jednotlivých subkritériích jsou vyrovnané, nejsou zde
žádné velké výkyvy. Česká spořitelna dbá o dodržování veškerých legislativních předpisů,
k tomu má zřízeno samostatné oddělení, dále dobrovolně přistoupila ke standardům
vyplývajících z Etického a hodnotového kodexu finanční skupiny ČS, Kodexu bankovních
služeb ČS a Kodexu chování mezi bankami a klienty.
65
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
4.4.4 Celkové zhodnocení
EM
EG
SO
Celkový průměr
35,15625
43
63,6875
48,20253
Tabulka 10 Celkem
V celkovém hodnocení Česká spořitelna nedopadla příliš dobře, průměrný počet bodů
ze všech bodovaných kritérií byl 48,20253, což je méně než polovina. Nad polovinu se Česká
spořitelna dostala pouze u kritérií týkajících se sociální oblasti. Nejmenší počet bodů
35,15625 obdržela kritéria z oblasti ekonomie. Tento malý počet je pravděpodobně také
způsoben tím, že řadu informací o svých činnostech banka nikde neuveřejňuje a neposkytuje.
V činnostech, které banka provádí v oblasti CSR, povětšinou dostala velký počet
bodů. Z toho je vidět, že na svých činnostech si banka dává záležet a provádí je pečlivě a
kvalitně.
Činnosti, na které se banka zaměřuje, jsou vcelku dopodrobna popsány v tiskové
zprávě, jedná se o péči o zaměstnance, přispívání na charitu a dodržování etických kodexů.
Zejména v oblasti charitativní banka dává nemalé prostředky na řadu projektů a přispívá
velkému množství neziskových organizací.
Z tiskové zprávy i z informací volně dostupných je vidět, že banka společenskou
odpovědnost nebere jako komplexní činnost, ale spíše si pod tímto pojmem představuje
přispívání na charitu a péči a vzdělávání svých zaměstnanců. V rámci CSR nezohledňuje
oblast ekonomiky a managementu.
Celé hodnocení může být zkreslené faktem, že některé činnosti banka možná provádí,
ale nejsou o nich dostupné informace a nepodařilo se mi je získat ani na požádání, z tohoto
důvodu jsem musela některá kritéria vyřadit z hodnocení a u některých kritérií hodnotit
Českou spořitelnu 0 body.
Řada těchto opomenutí může být zdůvodněna tím, že se jednalo o první tiskovou
zprávu o Společenské odpovědnosti ČS. V úvodu zprávy je popsán celkový koncept CSR,
motto a základní myšlenky společenské odpovědnosti, z toho je vidět, že se nejedná o
nepromyšlenou činnost bez plánování. Česká spořitelna se jistě v dalších letech poučí z těchto
nedostatků a další zprávy budou již obsahovat i jiné informace než výčet organizací, na které
Nadace ČS přispívá, a uvědomí si, že CSR není jen poskytování darů nadacím.
66
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Jako poslední připomínku mám tu, že ČS na začátku své tiskové zprávy vyzdvihuje
transparentnost, ale já jsem často narazila na neochotu poskytovat určité údaje, o kterých si
myslím, že by bance nijak neublížily, kdyby se dostaly na veřejnost (např. spotřeba vody).
Hodnocení pomocí metody KORP je využíváno při udílení Národní ceny za CSR
(zkráceně cena CSR). Vyhlašovatelem tohoto programu je Rada kvality ČR. Tato cena bude
poprvé udílena za rok 2009. Pokud by se Česká spořitelna chtěla ucházet o toto ocenění,
musela mi provést řadu změn ve svých činnostech v oblasti CSR.
První věcí, kterou by ČS musela změnit, by byla tisková zpráva o společenské
odpovědnosti. Zpráva za rok 2007 se na první pohled zdá rozsáhlá a plná informací, ale při
bližším přečtení jsem zjistila, že se zabývá omezeným množstvím témat, především těch, ve
kterých Česká spořitelna vyniká. Ve zprávě by měla být více zmíněna environmentální oblast,
především činnosti na ochranu životního prostředí. Dále bych do zprávy doporučila přidat
jména představitele CSR, popřípadě celého týmu CSR.
V oblasti ekonomie chybí pro hodnotitele řada informací, buď banka tyto činnosti
vůbec neprovádí, nebo spíše o nich nejsou dostupné informace. Banka by se měla zaměřit na
činnosti jako je management projektů, lépe provázat běžné činnosti s CSR a informovat o
oblasti plánování, práci s položkami rozvahy a výsledovky a managementu cash flow. Velké
mezery má také v oblasti náboru nových pracovníků, kde by si měla nechat provést
benchmarking mzdové úrovně na pracovním trhu a přesně definovat přístupy k přijímání
nových zaměstnanců. Tyto informace by neměly zůstat utajeny veřejnosti.
Česká spořitelna se sice snaží pomáhat komunitě, ale nijak svou činnost nemapuje.
Nejprve by měla zmapovat potřeby komunity, zjisti, jak ji ovlivňuje a jak by jí mohla ještě
více prospět. Na základě těchto zjištění by měla vypracovat podrobný projekt na vztah
s místní komunitou a její podporu.
V oblasti životního prostředí by si Česká spořitelna měla uvědomit, že i když je pouze
banka a nezatěžuje životní prostředí takovým způsobem jako některé výrobní podniky, stále
má velké možnosti, jak zlepšit svůj environmentální dopad na společnost. Jako první by měla
zavést jednotný registr spotřeby vody, plynu a elektrické energie. Tyto údaje analyzovat,
porovnat mezi sebou jednotlivé pobočky s přihlédnutím k jejich velikosti a navrhnout možná
opatření ke snížení spotřeby těchto zdrojů. Česká spořitelna by měla zavést třídění odpadu na
plasty, papír a bio odpad ve všech svých pobočkách.
67
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Jako jednu z možností šetření s papírem vidím možnost elektronických výpisů z účtů,
tuto službu banka nabízí v rámci internetového bankovnictví Servis24, ale příliš ji mezi svými
klienty nepropaguje. Tato možnost je oboustranně výhodná, banka šetří papír a klient ušetří na
poplatcích. Tato možnost by měla být klientům doporučována. Klientům používajícím email
by mohla banka zasílat reklamní sdělení elektronicky a ne poštou.
V oblasti sociální odpovědnosti bych navrhla zavést souhrnnou dokumentaci všech
stížností, pokud již tak Česká spořitelna neudělala. V této databázi by byly stížnosti
zákazníků, stížnosti na porušení soukromí a ztráty dat, počty porušení předpisů či seznam
udělených pokut. Banka by mohla analyzovat vývoj těchto ukazatelů a mohla by přijímat
preventivní opatření do budoucnosti. U každého záznamu by bylo také uvedeno nápravné
opatření, aby byla možnost je použít znovu, pokud by se nějaký problém opakoval.
Při
zavedení
těchto
opatření
a
celkovém
zvýšení
informovanosti
všem
zainteresovaným stranám, by banka jistě v příštích letech jistě obdržela mnohem větší počet
bodů ve všech třech bodovaných oblastech.
4.5
Dotazník
Dalším krokem v hodnocení společenské odpovědnosti České spořitelny bylo zjistit,
jaké povědomí mají o CSR samotní zaměstnanci banky. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla
provést výzkum přímo v jedné z jejich poboček.
Nejprve jsem si stanovila hypotézu výzkumu, kterou jsem se svým výzkumem
pokusila potvrdit, popřípadě vyvrátit. Hypotéza výzkumu: Zaměstnanci mají povědomí o
některých činnostech banky v oblasti CSR, ale jejich znalosti nejsou úplné.
Jako metodu sběru dat pro potvrzení této hypotézy jsem si zvolila dotazníkové šetření.
Tato forma se mi zdála být v tomto případě jako nejvhodnější, neboť dotazník jsem mohla
zaměstnancům osobně předat a oni ho mohli vyplnit podle svých časových možností.
Jednotlivé otázky do dotazníku jsem tvořila podle tiskové zprávy ČS o společenské
odpovědnosti.
Celkový počet otázek v dotazníku byl deset, tento počet se mi zdál nejvhodnější
vzhledem k tomu, že jsem zaměstnance nechtěla připravit o čas. Kdyby byl dotazník
rozsáhlejší, pravděpodobně by některé zaměstnance odradila a ti by odmítli ho vyplnit.
68
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
U devíti otázek jsem volila formu uzavřených otázek, u některých byla pouze jedna
odpověď správná, u některých více. Kde bylo možno zaškrtnout více odpovědí, dotazovaní na
tuto možnost byli vždy upozorněni.
Ještě před samotným výzkumem jsem provedla pretest dotazníku, aby byly odhaleny
všechny možné chyby či nejasnosti. Dotazník jsem rozeslala prostřednictvím emailu několika
svým spolužákům z VŠE a požádala jsem je o pomoc. Vyskytla se pouze jedna připomínka
k hlavičce dotazníku.
Samotné šetření jsem provedla osobně v pobočce ČS v Písku za pomoci ředitele ing.
Miloše Vincika. Celkem jsem na pobočce rozdala 30 dotazníků, což byl také počet
přítomných zaměstnanců. Všichni zaměstnanci byli ochotni dotazník vyplnit.
4.6 Analýza otázek
Při analýze jsem postupovala následujícím způsobem:
zjistila jsem četnosti všech odpovědí
údaje jsem převedla do tabulek a následně do výsečových grafů nebo sloupcových
grafů podle vhodnosti
komentář
1. otázka
V první otázce jsem se ptala, jaké heslo si zvolila Česká spořitelna pro svou strategii
společenské odpovědnosti. Dala jsem na výběr 4 možnosti. Správně byla odpověď
Investujeme pro budoucnost. Správně na tuto otázku odpovědělo 14 respondentů, což bylo
46,67%. Není příliš povzbudivé, že pouze necelá polovina dotázaných odpověděla správně.
69
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Graf 3-1. otázka
2. otázka
Ve druhé otázce jsem se ptala na tři nejdůležitější pilíře společenské odpovědnosti,
které si banka sama stanovila. Správné odpovědi byly: vzdělávání, pomoc lidem v nouzi a
udržitelný rozvoj. Vzdělávání za správnou odpověď označilo 25 osob (83,33%), pomoc lidem
v nouzi 20 osob (66,67%) a udržitelný rozvoj 19 osob (63,33%). Všechny tři správné
odpovědi se ocitly na prvních třech místech. Úplně správně na tuto otázku (označili všechny
tři správné odpovědi) však odpovědělo pouze 11 respondentů.
Graf 4-5. otázka
3. otázka
Ve třetí otázce mě zajímalo, jestli pracovníci ČS ví, kolik dnů pracovního volna si
mohou vzít na práci na charitu. Správná odpověď byla 2 dny. Správně na tuto otázku
70
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
odpovědělo 26 dotazovaných (86,67%). Zde je vidět, že zaměstnanci znají celkem dobře své
možnosti a benefity.
Graf 5-3. otázka
4. otázka
Ve čtvrté otázce jsem se ptala, jakým z vyjmenovaných kodexů se neřídí činnost
České spořitelny. Dala jsem na výběr 4 možnosti. Správně bylo pouze druhá odpověď Kodex OECD v bankovních službách, který neexistuje. Všemi zbývajícími kodexy (Etický a
hodnotový kodex Finanční skupiny ČS, Kodex bankovních služeb ČS, Kodex chování mezi
bankami a klienty). Tato otázka byla poměrně těžká a možná lehce zavádějící, neboť ČS
samozřejmě dodržuje zásady OECD o správě a řízení společnosti. Zaměstnanci si s ní však
poradili a celé dvě třetiny odpověděli správně. 13 respondentů odpovědělo, že se ĆS neřídí
Kodexem chování mezi bankami a klienty. Součet nedává dohromady 30, neboť někteří
zaměstnanci označili více možností. Vzhledem k tomu, že se všichni zaměstnanci musí těmito
kodexy řídit, měla by dle mého názoru být 100% správných odpovědí.
71
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Graf 6-4. otázka
5. otázka
V páté otázce jsem se zajímala, zda zaměstnanci vědí, co znamená zkratka ROZA.
Přesné vysvětlení zkratky podle tiskové zprávy je „rozhovor se zaměstnancem“. Takto také
odpověděla přesná polovina respondentů. Avšak velký počet (43%) odpovědělo, že ROZA
znamená „rozvoj zaměstnance“, není to sice přesné vysvětlení, ale také to nepovažuji za úplně
špatnou odpověď, jelikož jedním z úkolů rozhovoru se zaměstnancem je i jeho rozvoj. Dvě
osoby odpověděly, že nevědí.
Graf 7-5. otázka
6. otázka
Šestá otázka byla zaměřena na možné způsoby komunikace zaměstnanců s vedením
společnosti. Na výběr jsem dala čtyři možnosti: Dny otevřených dveří u generálního ředitele,
72
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Otevřená telefonní linka generálního ředitele, Otevřená poštovní schránka, Návštěvy členů
představenstva a Interní ombudsman. Špatná byla pouze první možnost (otevřených dveří u
generálního ředitele). O tom, že existuje otevřená telefonní linka generálního ředitele, věděli
všichni zaměstnanci až na jednoho. O otevřené poštovní schránce vědělo pouze 11 osob
(36,67%), o návštěvách členů představenstva vědělo 17 osob (56,67%) a stejný počet zaškrtlo
i možnost interního ombudsmana. 6 zaměstnanců si myslelo, že v České spořitelně fungují
dny otevřených dveří u generálního ředitele.
Z odpovědí na tuto otázku plyne, že zaměstnanci nejsou příliš informovaní nebo se
nezajímají o svoje možnosti, jak ovlivnit chod společnosti a jak mohou komunikovat se svým
vedením. Zde by se měla společnost více angažovat a prosazovat tyto komunikační kanály,
aby se nevytratil jejich smysl.
Graf 8-6. otázka
7. otázka
Jedním z pilířů CSR v České spořitelně je i vzdělávání, proto jsem se v sedmé otázce
ptala, které z uvedených vysokých škol je Česká spořitelna partnerem. Na výběr byly 4
vysoké školy zaměřené na ekonomii. Správná odpověď byla Vysoká škola ekonomická. Tuto
otázku správně zodpovědělo 13 zaměstnanců (43%). 9 osob si myslelo, že ČS je generálním
parterem Bankovního institutu vysoké školy, 6 osob odpovědělo, že ČS je generálním
partnerem Vysoké školy ekonomie a managementu a zbylé 3 osoby zaškrtly možnost Vysoká
škola finanční a správní. Tuto otázku jsem nevybrala jen proto, že sama jsem studentkou
vysoké školy ekonomická, ale i z toho důvodu, že je to uvedeno v tiskové zprávě o CSR.
Počet správných odpovědí, skoro jedna polovina, mě vcelku překvapila. Nepočítala
jsem, že by zaměstnanci znali takové informace.
73
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Graf 9-7. otázka
8. otázka
Česká spořitelna věnuje nemalé finanční prostředky na charitu. V osmé otázce jsem se
ptala, které charitativní organizace podporuje. Na výběr jsem dala šest možností, z toho tři
byly správné (Tříkrálová sbírka, Život 90 a Nadační fond Klausových). 19 osob (63,33%)
vědělo, že ČS podporuje Tříkrálovou sbírku. O tom, že ČS podporuje Život 90, vědělo 16
respondentů a Nadační fond Klausových pouze 6 respondentů.
Pro mnohé zaměstnance možná není důležité vědět, kam přispívá jejich zaměstnavatel,
ale osobně si myslím, že by o těchto věcech měli být lépe informování. ČS má založenou
vlastní nadaci a ročně přispívá v řádech desítek milionů, a proto je smutné, že ani vlastní
zaměstnanci nevědí, kam tyto peníze směřují.
Graf 10-8. otázka
74
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
9. otázka
Předposlední otázka byla také zaměřená na charitu a ptala jsem se, jakou pozici
obsadila ČS v roce 2007 v žebříčku TOP 10 – největší mecenáši. Správně byla možnost druhé
místo. Správně odpovědělo 16 osob (53%). Tato otázka se mi zdála obzvlášť obtížná a
překvapilo mě, že to vědělo více než polovina osob.
Graf 11-9. otázka
10. otázka
V poslední otázce jsem se zaměřila na další z pilířů CSR, a to na udržitelný rozvoj.
Česká spořitelna spustila dva projekty zaměřené na oblast energetických úspor a obnovitelné
zdroje. V desáté otázce jsem se na ně ptala, zaměstnanci dostali čtyři možnosti a z nich byly
dvě správně (Energy team ČS a TOP Energy program). O existenci Energy teamu ČS vědělo
16 osob (53,33%) a o TOP Energy programu pouze 11 osob (36,67%). Nejvíce zaměstnanců
(18) odpovědělo možnost Program ČS pro obnovitelné zdroje.
Později jsem se dozvěděla, že o fungování Energy teamu ČS a TOP Energy programu
vědí především privátní poradci, kteří v rámci těchto programů poskytují úvěry. Problémem
těchto programů mohou být i jejich názvy, které nejsou lehce zapamatovatelné a nejsou
uvedeny v českém jazyce. Z toho důvodu také nejvíce lidí zaškrtlo vymyšlený název Program
ČS pro obnovitelné zdroje, který přesně vystihuje činnost a je srozumitelný.
Úplně správně na tuto otázku odpovědělo pouze 7 osob.
75
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Graf 12-10. Otázka
Shrnutí výzkumu
4.7
Pomocí dotazníkového šetření jsem se pokusila potvrdit Hypotézu výzkumu:
Zaměstnanci mají povědomí o některých činnostech banky v oblasti CSR, ale jejich znalosti
nejsou úplné.
Ze získaných výsledků mohu tuto hypotézu potvrdit. Zaměstnanci opravdu mají
povědomí o některých činnostech banky v oblasti CSR, ale převážně v těch, které se týkají
jich samotných. Toto zjištění je vcelku pochopitelné. Avšak i v těchto znalostech vykazují
značné mezery. To, že zaměstnanci nevědí, které vysoké školy ČS podporuje a na které
charitativní projekty přispívá, není dle mého názoru takový problém, nijak je to neovlivňuje
v jejich práci. Bylo by však nanejvýš vhodné, aby se i zde jejich znalosti prohloubily.
Za mnohem větší nedostatky považuji, že někteří zaměstnanci neznají své možnosti,
např. kolik dní pracovního volna si mohou vzít na práci pro charitu, i když v tomto případě to
byli pouze 4 zaměstnanci. Také by všichni měli znát možnosti otevřené komunikace mezi
zaměstnanci a vedením banky. Je také překvapující, že plná třetina zaměstnanců si myslí, že
se banka neřídí Kodexem chování mezi bankami a klientem, i když se jím řídí. Nevím, jakým
způsobem mohou být naplňovány jeho pravidla, i když o něm zaměstnanci ani nevědí.
Pravděpodobně tito zaměstnanci všechna pravidla dodržují, jen nevědí, odkud pocházejí.
Z celého šetření plyne, že by se banka mohla více zaměřit na šíření svých činností
v oblasti CSR mezi svými zaměstnanci a ti by těmto otázkám měli věnovat větší pozornost.
Zveřejněním tiskové zprávy na internetu jistě nedosáhnou příliš velké informovanosti mezi
76
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
svými zaměstnanci. Jak jsem se dozvěděla, zaměstnanci jsou ve svých emailových stránkách
zahlceni přemírou všelijakých zpráv, proto ani cesta přes email není nejspíš tou nejvhodnější.
Jako účinné by mohlo být viditelné zobrazení nejdůležitějších bodů CSR na spořitelním
intranetu a možnost stažení tiskové zprávy pro ty, kteří se o tuto oblast více zajímají.
Celkově výsledky výzkumu potvrzují závěry z hodnocení CSR metodou KORP, že
společenská odpovědnost České spořitelny nemá ucelený koncept a že je zapotřebí na této
oblasti dále pracovat. Velké mezery má ČS především v informování, a to jak svých
zaměstnanců, tak i ostatních zainteresovaných stran pomocí tiskové zprávy uveřejněné na
internetu.
77
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Závěr
Cílem mé diplomové práce bylo popsat jeden z rychle se vyvíjejících se nástrojů
v řízení organizace – společenskou odpovědností. V úvodu jsem se pokusila blíže uvést
historii CSR, její vývoj a hlavní význam. Podle jedné z definic stojí koncept společenské
odpovědnosti na třech pilířích- ekonomický, sociální a environmentální. Každý z těchto pilířů
zahrnuje řadu aktivit organizace.
Dále jsem se v teoretické části věnovala stakeholderům a jejich významu pro
organizaci. Zvlášť jsem rozčlenila stakeholdery na primární a sekundární a uvedla jsem různé
možné způsoby jejich zapojení do činností organizace.
V další části jsem se věnovala různým možným aktivitám v rámci CSR, uvedla jsem
především ty nejpoužívanější v České republice.
V posledních letech je čím dál více vyvíjen tlak na organizace, aby i oni při svých
činnostech zohledňovaly i jiné parametry než ekonomické. Z tohoto důvodu se oblasti CSR
věnují nejrůznější organizace i jednotlivé státy. Já jsem uvedla aktivity spojené se
společenskou odpovědností, kterým se věnuje OSN, Evropská unie a Česká republika.
V poslední kapitole teoretické části jsem se věnovala komunikaci CSR. Pospala jsem,
jak by měl podnik správně komunikovat své činnosti v oblasti CSR všem zainteresovaným
stranám, jaké jsou výhody správné komunikace a jak správně sestavit tiskovou zprávo o CSR
podle GRI.
V praktické části jsem se zaměřila na společensky odpovědné chování České
spořitelny a na jeho zhodnocení pomocí metody KORP. CSR v České spořitelně jsem
hodnotila ze tří pohledů ekonomického, environmentálního a sociálního. Všem kritériím jsem
přidělovala body od 0 do 100, podle splnění jednotlivých kroků metody PDCA. Některá
kritéria vzhledem jejich irelevantnosti nebo nedostatku informací jsem byla nucena vyřadit.
Na základě získaných výsledků jsem celkově posoudila společenskou odpovědnost ČS a
navrhla možné zlepšení do příštích let.
Abych si potvrdila, že činnosti popsané v tiskové zprávě ČS jsou opravdu realizovány,
provedla jsem výzkum mezi zaměstnanci písecké pobočky České spořitelny. Výzkum jsem
provedla metodou dotazníku, kdy každý zaměstnanec odpověděl na 10 otázek ohledně
činností ČS v oblasti CSR. Na základě výsledků jsem navrhla možná zlepšení pro větší
informovanost zaměstnanců.
78
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Literatura
[1.] FRANC, Pavel, NEZHYBA, Jiří, HEYDENREICH, Cornelia. Když se bere
společenská odpovědnost vážně. 1. vyd. Brno: Ekologický právní servis, 2006. 72 s.
Dostupný z WWW:
http://www.blf.sk/tmp/asset_cache/link/0000014002/Kdyz_se_bere_CSR_vazne.pdf.
(říjen 2008)
[2.] HORNÝ, Stanislav. Vizuální komunikace firem. 1. vyd. Praha: Vysoká škola
ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, nakladatelství Oeconomica,
2004. 134 s. ISBN 80-245-0762-5.
[3.] Příručka pro efektivní komunikaci: Společenská odpovědnost podniků. Evropská
společenství: Sociální zodpovědnost společnosti za malé a středně malé podniky:
Dokumentační středisko, c2008. 16 s. Dostupný z
WWW:<http://ec.europa.eu/enterprise/csr/campaign/documentation/download/guide_
cs.pdf>. (říjen 2008)
[4.] www.csr-online.cz (říjen 2008)
[5.] TRNKOVÁ, Jana. Společenská odpovědnost firem: Kompletní průvodce tématem &
závěry z průzkumu v ČR. 1. vyd. Praha: Business Leadres Forum, 2004. 58 s.
Dostupný z WWW: <http://www.blf.cz/csr/cz/vyzkum.pdf>. (říjen 2008)
[6.] www.sof.cz
[7.] Systém hodnocení společenské odpovědnosti organizací, Pavel Ryšánek, Jiří Zajíc,
zdroj: HN
[8.] http://www.epson.cz/content/CZ/cs_CZ/news_events/news/details/CZEnews_Dow_Jones_CZ.ilocal.htm (prosinec 2008)
[9.] http://www.ethibel.org/subs_e/4_index/main.html (prosinec 2008)
[10.]
Pavlína Kalousová, Zuzana Bartošová, 2.2.1. Standard odpovědná firma v ČR
měření účinků investic na veřejně prospěšné
projekty.http://www.sof.cz/download/standard-odpovedna-firma.pdf)
[11.]
TOP Firemní filantrop – žebříček odpovědných firem působících v ČR
www.donorsforum.cz (únor 2009)
[12.]
Investujeme pro budoucnost – tisková zpráva české spořitelny o CSR
(dostupná na www.csas.cz)
79
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
[13.]
www.csas.cz (leden 2009)
[14.]
ROLNÝ Ivo, LACINA Lubor , Globalizace, etika, ekonomika, 1. Vydání,
Boskovice: Albert, 2001, 255 stran, ISBN 80-7326-000-X
[15.]
www.csrnetwork.com (listopad 2008)
[16.]
STEINEROVÁ, Magdalena, Koncept CSR v praxi průvodce odpovědným
podnikáním dostupný na http://www.blf.cz/doc/brozura_CSR_web_CZ.pdf (prosinec
2008)
[17.]
Společenská odpovědnost podniků-CSR dostupné na www.responsibility.cz
(říjen 2008)
[18.]
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM PRŮVODCE NEJEN PRO
MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY dostupné na http://www.csronline.cz/Page.aspx?pruvodce&pruvodce (říjen 2008)
[19.]
TRNKOVÁ, Jana, Co je sof, dostupné na http://www.sof.cz/download/co-je-
sof.pdf (říjen 2008)
[20.]
Napříč společenskou odpovědností firem, 2005, ISBN 80-239-61 11-X,
dostupné na http://www.donorsforum.cz/publikace-napric-spolecenskouodpovednosti-firem (říjen 2008)
[21.]
http://www.csr-online.cz/Page.aspx?iso26000 (prosinec 2008)
[22.]
Společenská odpovědnost organizací (CSR) - Aplikace a hodnocení
[23.]
http://www.esco-sro.cz/o_nas.htm (říjen 2008)
[24.]
Všeobecná prezentace o finanční skupině ČS dostupná na www.csas.cz (leden
2009)
[25.]
Výroční zpráva pro rok 2007 dostupná na www.csas.cz (leden 2009)
[26.]
ec.europa.eu/employment_social/emplweb/csr-
matrix/csr_countryfiche_en.cfm?id=36 (říjen 2008)
80
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Seznam grafů
GRAF 1 ........................................................................................................................................ 9
GRAF 2DÁRCOVSTVÍ A SPONSORING FIREM V ČR (MEDIAN, 2004) ............................................ 10
GRAF 3-1. OTÁZKA .................................................................................................................... 70
GRAF 4-5. OTÁZKA .................................................................................................................... 70
GRAF 5-3. OTÁZKA .................................................................................................................... 71
GRAF 6-4. OTÁZKA .................................................................................................................... 72
GRAF 7-5. OTÁZKA .................................................................................................................... 72
GRAF 8-6. OTÁZKA .................................................................................................................... 73
GRAF 9-7. OTÁZKA .................................................................................................................... 74
GRAF 10-8. OTÁZKA .................................................................................................................. 74
GRAF 11-9. OTÁZKA .................................................................................................................. 75
GRAF 12-10. OTÁZKA................................................................................................................ 76
81
Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody KORP
Petra Krohová
Seznam tabulek
TABULKA 1 ................................................................................................................................ 29
TABULKA 2CELKOVÁ FINANČNÍ POMOC NADACE ČS PRÁVNICKÝM OSOBÁM ........................... 49
TABULKA 3STATISTIKA PROGRAMU TOP ENERGY K 31.1.2008 (INVESTUJEME PRO
BUDOUCNOST) .................................................................................................................... 51
TABULKA 4 VÝDAJE NA FILANTROPII V KČ (WWW.DONORSFORUM.CZ) ...................................... 58
TABULKA 5 POČET ZAMĚSTNANCŮ ............................................................................................ 60
TABULKA 6 INDEX CSI V BODECH, PRŮMĚR JARO-PODZIM (INVESTUJEME PRO BUDOUCNOST) ... 63
TABULKA 7 EKONOMIKA ........................................................................................................... 64
TABULKA 8 ENVIRONMENT ....................................................................................................... 65
TABULKA 9 SOCIÁLNÍ ODPOVĚDNOST ....................................................................................... 65
TABULKA 10 CELKEM ............................................................................................................... 66
TABULKA 11 - 1. OTÁZKA .......................................................................................................... 85
TABULKA 12 - 2. OTÁZKA .......................................................................................................... 85
TABULKA 13 - 3. OTÁZKA .......................................................................................................... 85
TABULKA 14 - 4. OTÁZKA .......................................................................................................... 85
TABULKA 15 - 5. OTÁZKA ......................................................................................................... 85
TABULKA 16 - 6. OTÁZKA .......................................................................................................... 86
TABULKA 17 - 7. OTÁZKA .......................................................................................................... 86
TABULKA 18 - 8. OTÁZKA .......................................................................................................... 86
TABULKA 19 - 9. OTÁZKA .......................................................................................................... 86
TABULKA 20 - 10. OTÁZKA ........................................................................................................ 86
82
Přílohy
Dotazník
Dobrý den, právě jste dostali do rukou dotazník, jehož výsledky budou zpracovány pro
účel mé diplomové práce na Vysoké školy ekonomické s názvem „Hodnocení společenské
odpovědnosti organizace využitím metody KORP“. Dotazník se týká společenské
odpovědnosti v České spořitelně a.s. a je anonymní. Vyplnění dotazníku zabere cca 10 minut.
Tímto Vám chci poděkovat za jeho vyplnění a popřát Vám hezký den.
Petra Krohová
1. Jaké heslo zvolila ČS pro svou strategii společenské odpovědnosti?
Myslíme na budoucnost
Investujeme pro budoucnost
Budujeme lepší budoucnost
Vytváříme lepší budoucnost
2. Jaké jsou tři nejdůležitější pilíře společenské odpovědnosti ČS?
Vzdělávání
Podpora sportu
Kultura
Pomoc lidem v nouzi
Udržitelný rozvoj
3. Kolik dnů pracovního volna si mohou vzít zaměstnanci ČS na práci pro charitu v jednom
roce?
0
2
4
1
3
5
4. Kterým z těchto kodexů se neřídí ČS?
Etický a hodnotový kodex Finanční skupiny ČS
Kodex OECD v bankovních službách
Kodex bankovních služeb ČS
Kodex chování mezi bankami a klienty
5. Víte co znamená ROZA?
83
Přílohy
6. Jakými možnými způsoby funguje systém otevřené komunikace v ČS? (možno označit více
odpovědí)
Dny „otevřených dveří“ u generálního ředitele
Otevřená telefonní linka generálního ředitele
Otevřená poštovní schránka
Návštěvy členů představenstva
Interní ombudsman
7. ČS je partnerem jedné z těchto vysokých škol. Které?
Vysoká škola finanční a správní
Vysoká škola ekonomie a managementu
Vysoká škola ekonomická
Bankovní institut vysoká škola
8. Kterou z těchto charitativních organizací podporuje ČS? (možno označit více odpovědí)
Pomozte dětem
Tříkrálová sbírka
Život 90
Liga proti rakovině
Výbor dobré vůle nadace Olgy Havlové
Nadační fond Klausových
9. Každý rok je sestavován žebříček TOP 10 – Největší mecenáši v ČR. Víte, jakou pozici
obsadila ČS v roce 2007?
1
5
2
8
10. Které dva programy ČS se zaměřují na oblast energetických úspor a obnovitelných
zdrojů?
Energy team ČS
Energie pro všechny
TOP Energy program
Program ČS pro obnovitelné zdroje
84
Přílohy
Výsledky dotazníku (správné odpovědi jsou zvýrazněny)
1.
Myslíme na budoucnost
Investujeme pro budoucnost
Budujeme lepší budoucnost
Vytváříme lepší budoucnost
4
14
2
10
13,33%
46,67%
6,67%
33,33%
Tabulka 11 - 1. otázka
2.
Vzdělávání
Podpora sportu
Kultura
Pomoc lidem v nouzi
Udržitelný rozvoj
25
9
10
20
19
83,33%
30,00%
33,33%
66,67%
63,33%
Tabulka 12 - 2. otázka
3.
0
1
2
3
4
5
0
1
26
1
0
2
0,00%
3,33%
86,67%
3,33%
0,00%
6,67%
Tabulka 13 - 3. otázka
4.
Etický a hodnotový kodex Finanční skupiny ČS
Kodex OECD v bankovních službách
Kodex bankovních služeb ČS
Kodex chování mezi bankami a klienty
0
20
0
13
Tabulka 14 - 4. otázka
5.
Rozhovor se
zaměstnancem
Rozvoj zaměstnance
nevím
15
13
2
50,00%
43,33%
6,67%
Tabulka 15 - 5. Otázka
85
0,00%
66,67%
0,00%
43,33%
Přílohy
6.
Dny otevřených dveří u generálního ředitele
Otevřená telefonní linka generálního ředitele
Otevřená poštovní schránka
Návštěvy členů představenstva
Interní ombudsman
6
29
11
17
17
20,00%
96,67%
36,67%
56,67%
56,67%
Tabulka 16 - 6. otázka
7.
Vysoká škola finanční a správní
Vysoká škola ekonomie a managementu
Vysoké škola ekonomická
Bankovní institut vysoká škola
3
6
13
9
10,00%
20,00%
43,33%
30,00%
Tabulka 17 - 7. otázka
8.
Pomozte dětem
Tříkrálová sbírka
Život 90
Liga proti rakovině
Výbor dobré vůle nadace Olgy Havlové
Nadační fond Klausových
Nevím
11
19
16
7
1
6
1
36,67%
63,33%
53,33%
23,33%
3,33%
20,00%
3,33%
Tabulka 18 - 8. otázka
9.
1
2
5
8
Nevím
6
16
5
2
1
20,00%
53,33%
16,67%
6,67%
3,33%
Tabulka 19 - 9. otázka
10.
Energy team ČS
Energie pro všechny
TOP Energy program
Program ČS pro obnovitelné zdroje
Nevím
16
7
11
18
1
53,33%
23,33%
36,67%
60,00%
3,33%
Tabulka 20 - 10. otázka
86
Download

Hodnocení společenské odpovědnosti organizací využitím metody