2 0 1 2 c i s l o 02
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
SLOVO REDAKCE HEJTMAN V BUŠTĚHRADĚ - DOPIS RADNÍM - REVOLUČNÍ PĚVECKÝ SOUBOR DUHA - BERUŠKY V BOYARDU SCHŮZKA S ĎÁBLEM - KONCERT V KOSTELE CHLÉB A HRY
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
ST R A N A
1
SLOVO REDAKCE
Milí čtenáři,
na světě je poslední letošní číslo Buštěhradských listů. Trochu více jsme se
v něm věnovali situaci na poli kultury
v našem městě. Také bychom chtěli
pokračovat v dotazech na zastupitele
a další lidi, kteří mají k současnému
vývoji ve městě co říci, takže jsme do
tohoto čísla zařadili pár anket. Děkujeme za všechny Vaše praktické
připomínky i příspěvky. Také děkujeme za Váš zájem a podporu, které
se projevily hojnou účastí na valné
hromadě nového občanského sdružení Buštěhradské fórum, které jsme
také za účelem vydávání časopisu založili. Máme však i jiné plány – více
se dočtete v článku Jaroslava Pergla.
Znovu bychom zdůraznili, že vítáme
jakékoliv nápady a náměty nejen týkající se tohoto časopisu, ale jakéko-
liv užitečné činnosti v našem městě.
Kdokoliv má chuť se v této oblasti
angažovat, může rozšířit naše řady.
Redakční rada Vám přeje krásné
Vánoce, hodné děti, milé tchýně,
kapra bez kostí a samé dobré zprávy
do roku 2013.
(redakční rada Buštěhradských listů)
Vaše finanční příspěvky na vydání Buštěhradských listů můžete posílat na číslo našeho bankovního účtu: 2200312227 / 2010. Potvrzení o předání daru vám na požádání vystaví občanské sdružení
Buštěhradské fórum.
Buštěhradské listy můžete také nalézt na www.bustehradskeforum.cz . V tištěné podobě do vyčerpání zásob v Hotelu Buštěhrad, U Bečvářů nebo v knihovně.
ˇ NEVEŠLO
CO SE DO INFORMACÍ Z MEÚ
Hejtman v Buštěhradě
Ve čtvrtek, 13. prosince, v 12,00 hod.
navštívil pan hejtman MUDr. Josef
Řihák Buštěhrad. Cílem jeho návštěvy byl zámek. Návštěvě předcházel
osobní dopis všem radním kraje od
autorů petice za záchranu zámku,
která byla předána bývalé hejtmance
paní Moravčíkové. V dopise byla výzva na realizaci rekonstrukce krajské
části zámku. (Přesné znění dopisu
přikládáme).
Spolu s ním navštívili zámek
i někteří radní Středočeského kraje.
Mezi nimi i pan Ing. Štefek jako radní za kulturu a náměstek hejtmana
pan Bc. Zdeněk Syblík z Kladna. Pan
hejtman se chtěl osobně seznámit se
stavem zámku. Průvodcem mu byla
paní starostka Leflerová, která po
celou dobu návštěvy poukazovala
na nutnost dokončení rekonstrukce
části zámku patřící kraji. Do části
patřící kraji se delegace z kraje spolu
s místními prakticky nedostala pro
množství stavebního materiálu a nářadí v průchodu. V areálu zámku se
vyjádřil o stavu budovy i ing. Oldřich
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
Vytiska, zástupce ředitele Středočeského kraje pro ekonomické řízení.
Po dobu návštěvy západního křídla zámku se pan hejtman zajímal
o spotřebu plynu na vytápění a další
praktické záležitosti. Stav zámku patřícímu kraji jej nenadchl. V závěru
krátkého interview se reportérům
přítomného tisku vyjádřil svým prvním dojmem tak, že by zámek dal
zbourat, a na jeho místě by rozšířil
park. Zároveň však připustil, že je
jen jedním z radních s jedním hlasem a o budoucnosti rozhodne rada
v pondělí 17. 12. Upozornil na situaci, kdy pan ministr Kalousek zadržu-
Pan hejtman Josef Řihák a radní Ing. Zdeněk Štefek na nádvoří zámku. Foto Jiří J.
ST R A N A
2
je pro kraj asi 750 mil. Kč z Regionálního operačního programu (ROP)
a kraj postrádá finance na celou řadu
jiných aktivit, jako je například oprava silnic a zateplení a opravy budov
pro sociální služby a školy. Zde vidí
větší důležitost investic. Připustil
možnost i kompromisního řešení
pro zámek patřící kraji, jak již nastínil v otázkách pan radní Štefek
na jiném místě tohoto vydání Buštěhradských listů. Pan hejtman také
nezastíral překvapení z investic kraje
do zámeckého parku, které by raději viděl jinde. Reportérům potvrdil,
že jej rovněž dvěma dopisy kontaktoval pan MUDr. Rath, s výzvou na
dokončení rekonstrukce buštěhradského zámku a Panenských Břežan.
Na tyto dopisy pan hejtman neodpo-
věděl. Závěrem
návštěvy předala také paní
starostka dopis
panu hejtmanovi, jehož znění
pravděpodobně
uvidíme v dalším vydání BZ.
(JJ dne 15.12.)
Dopis radním
Buštěhrad, 29. 11. 2012
Komu: radním Středočeského krajského úřadu
Věc: Rekonstrukce buštěhradského zámku
Vážená paní, pane radní Středočeského kraje,
dovolte, abychom Vás oslovili jako iniciátoři Petice na záchranu buštěhradského zámku, kterou jsme již
v červnu odevzdali do rukou minulé hejtmanky kraje, paní Moravčíkové.
Stojíte před rozhodnutím, zda pokračovat v opravách a rekonstrukci buštěhradského zámku, či nikoli.
Pro nás jako občany Buštěhradu je důležité, aby byl zámek dokončen a sloužil společně jak městu, tak kraji.
Jsme přesvědčeni, že záměr rekonstrukce je přínosný pro celý region, při tom malé město, jako je Buštěhrad, není schopno celý komplex financovat, přestože od roku 2003 již jeho záchraně věnovalo obrovské
úsilí i značné finanční prostředky. Strategická spolupráce se jeví jako přínosná pro obě strany. Středočeský
kraj nemá dosud odpovídající reprezentativní a společenské prostory v tak strategickém prostoru v západní
části Středočeského kraje, blízko Prahy, letiště i města Kladna. Zámek by sloužil nejen jako reprezentativní,
ale i kulturní objekt. Většina občanů města Buštěhrad velmi vítala rozhodnutí kraje na rekonstrukci většiny
zámeckého areálu, a je velmi zklamána, že by měl tento bohulibý záměr zůstat nerealizován.
Chtěli bychom Vás požádat, minimálně jménem více jak jednoho tisíce občanů, kteří podepsali petici,
abyste se jako kraj rozhodli pokračovat v rekonstrukci zámku. Děkujeme.
S přátelským pozdravem
Ing. Jiří Janouškovec, Ing. Arch. Daniela Javorčeková
Dotazy na Ing. Zdeňka Štefka – radního pro oblast kultury a památkové péče
Středočeského krajského úřadu
Pane Štefku, jsme rádi, že radním pro
kulturu je člověk, který z Buštěhradu pochází. Je logické, že nás zajímá
vše, co se děje kolem buštěhradského
zámku. Je v současnosti šance na rekonstrukci a financování části zámku
patřícího Středočeskému kraji v celém
jeho původním rozsahu?
Dobrý den všem čtenářům, obávám se, že šance na realizaci kompletního projektu v původním rozsahu je minimální.
Jaké jsou varianty postupu Středočeského kraje?
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
V podstatě jsou možné čtyři základní varianty. První je zakonzervování zámku a provedení nejnutnějších stavebních úprav, aby
budova neohrožovala okolí. To by
musel kraj zaplatit ze svého rozpočtu a nezabránilo by to budoucímu
chátrání zámku. Druhou variantou
jsou minimální opravy a pořízení
nejnutnějšího vybavení pro základní
provoz, na to by bylo možné čerpat
dotace z Regionálního operačního
programu (tedy z fondů EU). Třetí
variantou je úspornější rekonstrukce
zámku taktéž s možností čerpání dotace a poslední variantou je nechat
zámek zámkem a vrátit ho městu.
Můžete se vyjádřit, kolik radních podporuje myšlenku minimálně investice
v rozsahu zhruba 20 mil. Kč, jako zabezpečovací práce, a tím i ponechání
části zámku Středočeskému kraji?
Než budou připravené podklady
a bude se na Radě hlasovat, těžko
mohu říci, která varianta má jaké
zastání. Jistě se budou hlasy měnit
i v závislosti na dalších faktorech,
ST R A N A
3
které teď nemůžeme předvídat. Celkově je ale oblast „kultury“ vnímaná
jako méně důležitá než třeba sociální
služby, doprava a zdravotnictví, to je
pochopitelné, a navíc je třeba stabilizovat minimálně v prvním roce krajské finance…
O jaké rozpracované objekty Středočeského kraje se nyní bude rozhodovat? Jakou mají váhu ve srovnání se
zámkem v Buštěhradu?
Pokud se týká kultury a památkové péče, tak mimo Buštěhrad jsou
ze zásobníku připravovaných projektů financovaných z ROP na stole například projekty rekonstrukce
domu č. 8 v Kolíně, rekonstrukce
stodoly a zámku v Roztokách, Skanzen Kouřim. Váhy projektů jsou
těžko měřitelné, já bych rád preferoval dostavby a opravy před zcela
novými projekty a pak podporoval
vícekriteriální hodnocení investic,
tedy například včetně dostupnosti
dalších kulturních, sportovních, turistických a přírodních zajímavostí
v okolí, možností stravování, ubytování a dalšího vyžití, abychom do
Středočeského kraje dostali návštěvníky i na více dní.
řadu variant na využití zámku, včetně možností ubytovacího, turistického, společenského, obchodního a výstavního rázu. Určitě by měl vstoupit
do jednání i s blízkými subjekty, od
ruzyňského letiště třeba až po Kluby
českých turistů…
staral o údržbu zámeckého parku
z rozpočtu města?
7.
Jak byste charakterizoval
kvalitu současné komunikace mezi
zřizovatelem na jedné straně a ZŠ,
ZUŠ a DPS na straně druhé?
8.
Jak se vám podařilo v uplynulém funkčním období šetřit s prostředky města a kde?
9.
Jak byste reagoval na námitku proti nezbytnosti provedení výběrových řízení externí firmou na koupi multikáry nebo na výběr projektu
externí firmou na chodníky a následně na realizaci vybudování?
formacím, a to nejen na Vámi položené dotazy. Myslím, že odpovědi
by měly být známy všem občanům
města, jakož i přístup k veškerým
informacím o chodu města.
S pozdravem M. Oplt
Jste tedy osobně pro dokončení rekonstrukce zámku?
Nechtěl bych nechat zámek spadnout
a jsem pro určité dokončení rekonJaké vy sám vidíte praktické využití strukce, jelikož podobná stavba na
objektu zámku pro kraj?
Kladensku není. Důležité bude ale
Než jenom položka nákladů na re- odpovědět kdy, jak, za kolik, z čeho,
konstrukci bude důležitá taktéž za jakých podmínek a s kým.
položka každoročních provozních
nákladů, a tím pádem i případných Děkuji za vaše odpovědi a podporu.
příjmů. Proto by vlastník, ať již to
(Ptal se JJ. 30. 11.)
bude kdokoliv, měl mít připraven
Dotazy na zastupitele
Dotazy na zastupitele pana Oplta
Pan místostarosta byl požádán
11. listopadu o zodpovězení dotazů,
které následně uvádíme. Jeho reakci
uvádíme na závěr.
1.
Pane místostarosto, uplynula
již polovina vašeho funkčního období, jak hodnotíte z vašeho pohledu
činnost a výsledky současného vedení radnice?
2.
Je tomu přibližně rok, kdy jste
slíbil na veřejném zasedání ukázat
varianty obchvatu Buštěhradu pro
veřejnost. Proč se tomu tak nestalo?
3.
Existuje nyní nějaká reálná
možnost zabránění výstavbě bioplynové stanice na katastru města Buštěhrad?
4.
V čem je podle vašeho názoru překážka v tom, aby fungovaly
odpovědi na otázky podávané přes
elektronickou podatelnu na webu
města?
5.
Existuje nějaký propočet
města, kolik bude stát roční provoz
části zámku patřícího městu? S jakou částkou se počítá?
6.
Je MěÚ případně připraven
kladně reagovat na nabídku Středočeského kraje, aby se Buštěhrad
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
Vyjádření pana Oplta ze dne 23. 11.:
Pan místostarosta Oplt ve svém
obsáhlém článku v BZ č. 7 ukázal,
jak si představuje „široký přístup
občanů k poskytnutým informacím,
a to nejen na Vámi položené dotazy“. V Bilanci „Hlavních úkolů na
léta 2011–2014“ jsme nezaznamenali žádnou odpověď na dotaz č. 4 a
č. 8. Ostatní odpovědi na položené
otázky může každý čtenář posoudit
sám.
Dobrý večer, pane Janouškovec.
Snad už vše funguje. Jak je patrné, Vaše otázky, které jste mi poslal, vycházejí z dokumentu „Hlavní úkoly na léta 2011–2014“. Jsem
jednoznačně příznivcem otevřené
veřejné správy a poskytování informací občanům města. Chtěl bych si
vyhradit právo na Vámi položené
otázky odpovědět v nejbližším čísle BZ a také na webových stránkách
města, čímž bude zajištěn široký
přístup občanů k poskytnutým in-
(JJ)
ST R A N A
4
Dotazy na zastupitelku paní Kindlovou
Stejně tak, jako byly zaslány dotazy na pana místostarostu, obdržela
dotazy i paní zastupitelka Kindlová.
Její odpovědi, jsme obdržely včas
a konkrétní.
Paní Kindlová, víme, že se potýkáte
dlouhou dobu se zdravotními potížemi ve své rodině. Daří se vám i přes
tyto překážky udržet kontakt s děním
na radnici?
Jak hodnotíte vztahy mezi městem případě ani o obec, ani o věc samu,
a místní základní školou? Jak by se nýbrž pouze o pověst komunálního
podle vás mohly případně zlepšit?
politika, který výrazně „drží s občany“.
Podle mých informací je mezi
vedením města a ZŠ komunikace Jaký je váš současný názor na výnedostatečná, avšak nikoliv vinou stavbu BPS?
paní ředitelky, jak se vedení města
Svůj názor jsem jasně vyjádřila
neustále snaží přesvědčit občany.
Město například neplní své závaz- při hlasování na veřejném zasedání
ky – nezaplatilo dodnes faktury za poté, co občané Buštěhradu peticí
vybavení nové třídy školky. Paní BSP odmítli. Jsem toho názoru, že
starostka jen vyjádřila pochybnosti původní rozhodnutí bylo správné,
nad tím, jak vedení školy nakládá avšak jsem zásadně proti tomu, aby
s financemi, ale nesdělila důvody, z vedení města rozhodovalo proti náčeho její pochybnosti vyplývají. Plá- zorům občanů. Koneckonců je třeba
nuje se však schůzka paní starostky, si uvědomit, že ve skandinávských
školské rady a vedení ZŠ, tak uvidí- zemích stejná zařízení bez problémů fungují.
me.
Byla jste spolu s panem Opltem, pa- Kde by se podle vašeho názoru mohnem Novým a paní Burešovou člen- ly ušetřit prostředky města?
Pokud se nemohu dostavit z pracovních nebo rodinných důvodů
na poradu nebo veřejné zasedání,
informuji se od ostatních zastupitelů. Ze strany vedení města jsou ale
někteří zastupitelé velmi špatně informováni. Většinou se dozvíme, co
se zrovna řeší, těsně před veřejným kou zastupitelstva v minulém volebzasedáním, a to ještě informace vět- ním období. Jak zpětně hodnotíte
šinou nejsou kompletní.
souhlas tehdejšího zastupitelstva s
V čem vidíte hlavní úkoly pro vede- výstavbou bioplynové stanice (BPS) s
ní města v současné době a do konce výhradou dopravní situace se závozem odpadu do BPS?
volebního období?
Vedení města by mělo mít vypracovanou koncepci, na základě které
by postupně přijímaná rozhodnutí
byla méně chaotická, více srozumitelná občanům a zároveň by se tak
mohla zlepšit konstruktivní spolupráce s opozicí.
Jak byste hodnotila uplynulou první
polovinu volebního období současného zastupitelstva?
I přes to, že před každým zasedáním zastupitelstva svolává vedení
radnice informační poradu, nedaří se spolupráce koalice a opozice.
Obsahem informačních porad bývá
pouhé oznámení toho, co bude na
jednání zastupitelstva projednáváno, případně s jakým výsledkem.
Často nejsou informace kompletní.
Opoziční zastupitelé tak sice nejsou
zcela zaskočeni programem jednání, avšak nemají jakoukoli možnost
aktuální dění skutečně ovlivnit.
Měla jste vždy blízko ke školství.
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
V době, kdy zastupitelstvo schvalovalo výstavbu BPS, neměl výhrady
ani žádný z opozičních zastupitelů.
Rozhodnutí se jevilo jako optimální,
tím spíše, že kontroverzní dopravní
situace byla vyřešena, a to tak, že
závoz do BPS bude prováděn nikoli přes Buštěhrad. Teprve následně,
poté, co občané města vyjádřili svůj
nesouhlas, začali někteří zastupitelé
ze svého rozhodnutí couvat, dokonce neuvěřitelnými sděleními o tom,
že o výstavbě BPS nikdy neslyšeli.
Tomu ovšem odporuje zápis ze dne
14. 10. 2009, který je dodnes uveřejněn na internetu.
V čem si myslíte, že tkví počáteční
odmítání zodpovědnosti za tehdejší
rozhodnutí ze strany některých zastupitelů?
Do hospodaření města nevidím
natolik podrobně, abych se mohla k
této otázce seriózně vyjádřit. Pokud
jde o rozpočet a jeho plnění, zdá se
mi, že minulé vedení města vynakládalo finanční prostředky hospodárněji a smysluplněji.
Můžete srovnat současné vedení
MěÚ s tím minulým? V čem vidíte
klady toho minulého ve srovnání se
současným a kde zápory?
Současné vedení města se chová,
alespoň navenek, vstřícněji k občanům. Naproti tomu minulé vedení
bylo nesporně manažersky úspěšnější, organizačně zdatnější a navíc
dokázalo zajistit nemalé finanční
částky, kterými vylepšovalo výnosovou stránku rozpočtu.
Velice děkuji za vaše přímé, nevyhýbavé odpovědi.
(dotazy kladl JJ. 10. 12.)
Jde o pouhý populismus. Těm z
minulých zastupitelů, kteří se od
uvedeného rozhodnutí tak ostentativně distancovali, nejde v tomto
ST R A N A
5
Otevřený dopis ředitelky ZŠ Věry Sklenářové místostarostovi Miroslavu Opltovi
Napsala jsem tento dopis poté, co
jsem pana místostarostu M. Oplta
požádala o schůzku, kde bychom
mohli prohovořit problémy týkající se
školy, které pan místostarosta vyjádřil
ve svém článku v Buštěhradském
mi
pan
zpravodaji.
Protože
místostarosta odpověděl, že se jednalo
pouze o jeho názory a že schůzku
navrhuje až na leden, rozhodla jsem
se tento dopis zveřejnit. Pokud totiž
pan M.Oplt „z radnice“ bilancoval,
pak nemůže vyjadřovat svoje názory
jako „občan M.Oplt“, ale pouze jako
zástupce zřizovatele školy. Vyjádření
zřizovatele nemohou být názory, ale
pouze fakta, zvláště v případě, kdy
jsou předkládána veřejnosti.
Vážený pane místostarosto,
se zájmem jsem si přečetla Váš
příspěvek v Buštěhradském zpravodaji z prosince 2012, ve kterém
se vyjadřujete ke školství – jak jsem
pochopila - základnímu. Vzhledem
k tomu, že jste tento příspěvek
předložil veřejnosti nikoliv jako
občan, ale jako regionální politik,
zpochybnil jste práci moji i mých
kolegů. Navíc jste si nenašel čas
na setkání, kde bychom Vaše
výhrady prodiskutovali, proto cítím
povinnost uvést věci na pravou míru.
Souhlasím s Vámi, že o školství by
se daly popsat stránky a stránky
textu s nejednoznačným obsahem.
Nesporně by záleželo na tom, kdo
a z jakého úhlu pohledu by tento
text psal. Protože všichni (alespoň
občas) do školy chodili, někteří si
některou třídu i zopakovali, tak
vědí, jak by škola měla vypadat a
co by měla dělat. Školství je v každé
době a v každém místě politikum,
protože je věcí veřejnou. Zvláště
patrné je to od té doby, kdy nechal
stát školy „zprivatizovat obcím“ a
zodpovědnost za výsledky hodil
na bedra školám, potažmo jejich
ředitelům, aniž by zajistil prostředky
na pomůcky, učebnice, na další
vzdělávání pedagogů i na důstojné
platy. Nevytvořil téměř žádnou
metodickou pomoc při vytváření
školních vzdělávacích programů
ani k jejich opakovaným změnám.
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
Nikde není definováno, nebo jen
v obecné rovině, jak má kvalitní
škola vypadat. Uvedu několik
obecných příkladů a zkušeností, se
kterými jsem se v praxi setkala:
Rodiče i žáci jsou většinou
spokojeni, když škola nemá vysoké
požadavky a dává hezké známky.
Rizika – náročnější rodiče hledají
jinou školu, ve škole se kumulují
neřešené problémy, které stejně
někdy vybublají.
Zaměstnanci jsou spokojeni,
protože po nich vedení nic nechce,
mohou být v poledne doma. Rizika
– škola má minimální výsledky,
zhoršuje se kázeň žáků, množí se
šikana, záškoláctví…
k vytváření a zdokonalování.
Ředitel školy – má nějakou
představu o tom, jak by měla škola
vypadat, co proto chce udělat. S touto
představou projde konkurzem. Jako
člověk může být orientován na práci
s lidmi, nebo „na papírování“, nebo
na „vytváření si politického zázemí“
na věčné časy. Rizika - vysoká,
protože zodpovídá za kvalitu
výchovně vzdělávacího procesu,
vedení zaměstnanců, hospodaření,
žáků
i
zaměstbezpečnost
nanců, majetek obce, atd. atd. Záleží
pouze na něm, jaké cesty a nástroje
využívá. Ze strany státu nemá
(kromě povinnosti absolvování
kurzů managementu) systematické
vedení ani jinou metodickou
Zřizovatel (zde záleží na velikosti podporu.
obce) tam, kde je odbor školství,
spravují školy odborníci. Na malých MěÚ Buštěhrad - (smutná
městech a obcích záleží víceméně na zkušenost nejen moje) - za dobu
osvícenosti jejích představitelů, jak 6ti let ani jedna diskuse či pohovor
se ke škole chovají. Často je ředitel s vedením města, kterým by
spřízněn s obcí politicky někde zřizovatel projevil zájem o kvalitu
i pokrevně. Rizika jsou nasnadě. a podmínky práce školy, seznámil
Pokud se nějakým nedopatřením se s výsledky práce školy, přišel se
najde ředitel, který se neřídí heslem podívat na vánoční besídku, jarní
„vždyť se to tu vždycky tak dělalo zahradní slavnost, nebo si přišel při
a všem to vyhovovalo“, a řeší věci výročí školy posedět a popovídat se
v souladu se zákonem, stává se středočeským senátorem a dalšími
často terčem kritiky. Rizika – významnými hosty, vyjádřil se
zřizovatel není v oblasti vzdělávání k podrobné výroční zprávě, kterou
kompetentní, často se uchyluje škola každoročně po schválení
k pravidlům post festum, ředitel Školskou radou zřizovateli zasílá,
školy se tak může dostat do svízelné podle předem daných kritérií
situace, někdy až do rozporu se provedl hodnocení práce ředitele,
zákonem.
ze kterých může vycházet např. při
stanovení jeho případné odměny
Stát, potažmo ČŠI, ta zkontroluje …(která mimo to není hrazena
veškerou dokumentaci, provede z peněz města, ale školy), nebo
několik
hospitací,
pohovoří řediteli vytkl chyby. Zřizovatel by se
s pedagogy i se zřizovatelem a vydá pak ve svých hodnoceních nemusel
zprávu o tom, co bylo dodrženo či opírat o agenturu JPP (jedna paní
porušeno, co škola udělala nebo povídala).
ještě z jejího pohledu neudělala.
si,
vážený
pane
Rizika – jsou minimální, neboť Nedovedu
vysvětlit
Vaši
hodnocení je prováděno odborníky, místostarosto,
ale závěry bývají často jen obecným elegantně „hozenou rukavici“,
v podobě zpochybnění kvality školy
konstatováním nedostatků.
a otlaků v nepohodlné obuvi ani to,
Stát zavádí celoplošné testování. proč jste si nenašel čas na diskusi.
Rizika – stát bude hodnotit něco, Možná to může být i proto, že by
k čemu nedal podmínky ani nástroje mohlo Vaše ego opírající se o „životní
ST R A N A
6
zkušenosti“, narazit na moje racio
opírající se o zákonné normy a pevné
zásady. Dovolte mi proto seznámit
Vás pouze s několika konkrétními,
nezavádějícími
podloženými,
a kdykoliv doložitelnými údaji
o škole, na kterou jsem nejen já,
zaměstnanci školy, ale i naši žáci
právem hrdi.
Od mého nástupu v srpnu 2006
škola prošla následujícím vývojem
a dosáhla řady úspěchů: Jako
první krok bylo nutno zlikvidovat „
drátěné šatnové klece“ z padesátých
let a nahradit je klasickými
šatnovými skříňkami. Z kotelny byly
přineseny a do tříd vyvěšeny obrazy
prezidenta republiky. Ze skříní na
chodbách byly vyneseny marxistické
spisy (v roce 2006!!). Postupně byly
třídy barevně vymalovány, neboť
většina tříd a chodeb byla dlouhá
léta nemalována. Škola začala
nekompromisně řešit problémy
v chování žáků (několik rodičů
přehlásilo své dítě na jinou školu
z obavy před nekompromisním
dodržováním klasifikačního řádu,
nebo se – zbytečně - obávali reakce
školy na své neférové postupy proti
vedení školy). Sborovna 1. stupně
byla renovována (propadala se
podlaha, nábytek z 50. let se již
rozpadal). Byla vybudována nová
počítačová učebna – převážně
z darů, které se pro školu podařilo
získat. Byl zaveden internet do
všech tříd a obou sboroven (dnes je
ve škole 48 počítačů na internetu),
v roce 2006 byl jeden jediný počítač
v celé škole připojen na internet.
Každoročně se zvyšuje počet žáků
školy, a to i přesto, že v roce 2007
byl na ZŠ v Hřebči otevřen 2.
Stupeň. Počet žáků k 30.9.2010 –
224. K 30.9.2011 – 242. K 30.9.2012
– 252. Škola získala 2 granty MŠMT
na vybudování zahradní učebny,
naučné stezky a pěstování léčivých
bylin a 1 grant na anglický jazyk.
Byla zavedena genetická výuka
čtení a psaní s prvky projektu Začít
spolu – jako jediná v regionu. Byla
zahájena výuka Aj od 1. třídy.
Byla zrenovována keramická dílna
zařízená novou keramickou pecí,
umožňující realizaci keramiky
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
většího formátu a rozsahu, např.
akce pro veřejnost. V souvislosti
s oslavami 60. a 120. výročí otevření
školy, které se konalo v roce 2011,
vydala škola na vlastní náklady
získané z darů a sběrem papíru,
pamětní kalendář z výtvarných
prací žáků, a vytvořila v budově 1.
stupně dosud chybějící památník
umučených lidických dětí z této
školy. Úspěch kalendáře zajistil
škole začlenění výtvarných prací
žáků do knihy „Praha očima dětí“,
vydané v několika jazycích – byly
jsme jedinou školou mezi ZŠ a ZUŠ
Středočeského kraje. Desítky článků
v regionálním i celostátním tisku
o úspěších našich žáků, řada reportáží
o práci školy na ČT 1. Škola získala
grant z operačního programu EU
Vzdělání pro konkurenceschopnost
- jako první v regionu. Umístila
se v logické olympiádě - v první
stovce v republice. Založila
šachovou školu Anatolije Karpova
– první v republice. V loňském
roce se zapojila do všech olympiád
vypisovaných MŠMT (ČJ, AJ, F,
D, Ch, Bi, Z, M) - získala přední
umístění v okresních kolech, v
krajských kolech umístění do 20.
místa. Stala se pilotní školou pro
projekt „Rozumíme penězům“.
Letošní absolventi se umístili na
prestižních pražských školách (2
na gymnáziu Jana Keplera a 3 na
gymnáziu v Arabské). Umístila se
v celkovém hodnocení na 12 místě
ze 44 škol okresu ve sportovních
disciplínách, v řadě disciplín
vítězili naši žáci nad školami se
sportovním zaměřením. Škola
navázala dlouhodobou spolupráci
s anglickou školou ve Stoke on
Trand, kde naši žáci jako jediní
z východní Evropy reprezentovali
Českou re-publiku na oslavách
spojených s LOH v Londýně.
koncepce
školního
Změna
stravování včetně nového zařízení
jídelny a zavedení čipovacího
systému. O prázdninách 2012 se
podařilo instalovat ve vjezdu školy
automatickou závoru a tím výrazně
zvýšit bezpečnost dětí v areálu školy.
Vývojem prošel i pedagogický sbor,
v současné době je stabilizovaný,
věkový průměr se snížil z 55 na 38
let, na „problémovém“ 2. stupni
nyní vyučují erudovaní pedagogové,
z nichž jsou 3 muži. Otevření nové
třídy MŠ v ZŠ. Pouze ředitelna
zůstala jako za starých časů (to
kdyby se vrátil někdo z „těch
dřívějších“, aby se mu tady líbilo).
Doložitelné výsledky žáků ve
výtvarných soutěžích od roku 2010
do prosince 2012: Mezinárodní
soutěže - obesláno 12 soutěží,
umístění: 1. Místo 11x, 2. místo 5x,
3. místo a další uznání - 20 prací.
Celostátní soutěže - v tomtéž
období obesláno 28 soutěží,
umístění:1. místo 6x, 2. Místo 3x,
3. místo 6x. Čestná uznání a další
ocenění 36x. V letošním seznamu
nejúspěšnějších škol v soutěžích
MŠMT za školní rok 2011/2012 byla
naše škola uveřejněna v kategorii
mezinárodních výtvarných soutěží
jako jedna z nejúspěšnějších mezi
základními školami i ZUŠ (viz
Učitelské noviny 43-44/2012 str.
84.). Úspěchy školy jsou úspěchy
žáků, nikoliv pedagogů.
Závěrem mi dovolte malé osobní
vyznání. Za podmínek, které
vládnou v tomto městě, již nechci
ve své funkci pokračovat, a proto
odejdu k 30. 6. 2013 do předčasného
důchodu. Jsem velmi ráda, že jsem
svých posledních profesních šest let
měla možnost podílet se na vytváření
„bezpečné“ a moderní školy 21.
století, která má vysoká očekávání
od pedagogů i žáků, kde vládne
atmosféra důvěry, kde vymizelo
záškoláctví, kde není prostor pro
šikanu ani jiné nešvary současnosti.
Že jsem mohla napravit a dohnat
ztrátu, kterou škola nabrala od roku
1989, kdy provedené změny byly
pouze kosmetické, ale ve škole stále
vládl duch Julia Fučíka. I přesto, že
jsem si v buštěhradské škole prošla
řadou martyrií, svoji profesní čest
jsem si vždycky zachovala, a na to
jsem právem hrdá.
Věra Sklenářová
ST R A N A
7
Dotazy na kronikáře města a předsedu komise pro kulturu a sport pana Pergla
Pane Pergle, kromě práce jako buštěhradský kronikář jste přijal odpovědnost i jako
předseda komise pro kulturu a sport. Kromě toho přispíváte do článků jako redaktor a nakonec jste vyhledávanou osobou
na přednášky o historii našeho nejbližšího
okolí. Vaše aktivita je chvályhodná. Kde
na všechno najdete čas?
Práce kronikáře, ve stručnosti řečeno,
znamená zaznamenávání toho, co se v
obci děje a mohlo by mít význam pro
budoucnost. Jakýsi pohled nezávislého
pozorovatele. Pro mne to znamená udržovat si přehled o dění v obci. Účastnit
se, pokud je to možné, veškerého dění
a nestranně to zaznamenat pro budoucí
generace. Z toho také vyplývá moje účast
v redakční radě, dnes Buštěhradských
listů. Tam se snažím informovat o akcích, které mně přišly zajímavé, a pokud
to redakční uzávěrka a termín vydání
umožní, informovat veřejnost o tom, že
se taková akce chystá.
No a díky tomu, že v podstatě „budoucí historii“ zapisuji do kroniky, tak se mi
historie regionu stala koníčkem. Je pro
mne velice zajímavá a poučná – všechno už tu někdy bylo (její poznání umožňuje vyvarovat se chyb, které už udělal
někdo před námi). To mě ale nutí trávit
desítky hodin v badatelnách archivů,
a protože nejsem skrblík, nemám problém se s nabytými poznatky podělit s
lidmi, které to zajímá. To vše samozřejmě vyžaduje hodně času. Jsem v důchodu a rodina má i pro tyto mé záliby
pochopení, a tak to jakž takž zvládám.
Práce předsedy kulturní komise jsem
se ujal, když se funkce předsedy kulturního a sportovního výboru vzdal pan
Sejkora. Vzal jsem to s podmínkou, že
se budu věnovat pouze kultuře, protože
jsem sportovní antitalent a sportu nerozumím, tak do něj nebudu mluvit. Čili,
dnes jsme kulturní komise jako poradní
orgán paní starostky bez pravomocí a vlivu na sportovní dění.
Nedávno jste obětavě provázel návštěvníky v zámecké sýpce u příležitosti výstavy
Bohemia mia – výstavy fotografií italských vystěhovalců v Čechách z údolí Ledra. Víme, že jste velmi aktivní vzhledem
k vzájemným vztahům mezi Italy z údolí
Ledra a Buštěhradem. Jak vidíte aktivitu
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
našich představitelů města v této oblasti?
Dalo by se něco zlepšit?
To je dosti složitá věc. Asi máme na vše
rozdílný názor (což je lidské). Tady je potřeba v úvodu připomenout, že existuje
podepsaná a platná mezinárodní „Dohoda o partnerství“ (jako kronikář nemohu pominout to, že jde vůbec o první
mezinárodní dohodu v dějinách, které
je naše město účastno), kterou v r. 2008
podepsali zástupci šesti italských a osmi
českých obcí. Dovolte mi z této smlouvy
kousek ocitovat: „Za tímto účelem se budeme snažit udržovat stálé kontakty mezi
našimi obcemi a městy a budeme napomáhat všem druhům spolupráce a výměn
v oblastech institucionálních, kulturních
a sociálních, abychom podpořili vzájemné pochopení a živý pocit evropského
bratrství.“ Smlouva vznikla z iniciativy
italské strany a naše obce se k ní, ze svobodného rozhodnutí, připojily. Přístup
jednotlivých obcí je z naší strany rozdílný. Někde velice vstřícný, jinde naopak.
V Buštěhradě jde o ten druhý přístup.
Udržování a rozvíjení spolupráce se sdružením obcí Valle di Ledro, které je dané i
historickou zkušeností související se vznikem obou států, by mohlo být bezesporu
pro nás přínosné i do budoucna. Ale je s
tím spojena spousta práce a také nějaké
finance, což, mám pocit, současné vedení
velmi zatěžuje, a tak se občas čelní představitelé nechají dotlačit k návštěvě nějaké
akce (aby se na Buštěhrad úplně nezapomnělo), ale sami žádnou aktivitu nevyvíjejí. Přitom se jedná o činnost podporovanou z nejvyšších míst, jak snad bylo jasně
vidět z mých fotografií z výstavy Bohemia
mia v Chyňavě (publikované v BZ). I na
přístupu k této výstavě (u nás proběhla v
zámecké sýpce) je jasně patrný rozdíl.
Na co by měla být kulturní komise
hrdá? To mi přijde jako příliš silný výraz.
Jsme rádi, že se nám daří plnit to, co jsme
si na začátku roku dali do plánu práce pro
občany. Samozřejmě to znamená potýkat
se s omezenými financemi. Zajišťování
akcí znamená pro členy komise spousty
hodin dobrovolné práce pro občany tohoto města a zdaleka ne vždy se setkají
s kladnou odezvou. Někteří členové komise v důsledku toho chtějí rezignovat.
Zatím neumím odhadnout, kdo po zveřejnění rozdělení rozpočtu bude ochoten
spolupracovat i nadále. Nemluvil bych
o nějaké hrdosti, jako spíše o obětavosti
a ochotě dělat zdarma něco pro druhé.
Závěrem několik otázek, které spolu možná
souvisejí: V čem spatřujete rezervy, co by
bylo potřeba zlepšit do budoucna? Jak byste hodnotil současnou úlohu vedení MěÚ
ve vztahu ke komisi, které předsedáte?
Každý z nás může samozřejmě hledat
rezervy v práci hlavně sám u sebe. Co ještě
mohu udělat více pro ostatní? V poslední
době si ale kladu otázku, jak dlouho to
ještě budu ochoten dělat. Mohu mluvit
pouze za sebe, ale mně se jeví, že mnou
vynaložená energie a čas neodpovídá
reakci lidí, pro které bych to chtěl dělat,
ani vedení města. Řekl bych, že odezva
z obou zmíněných stran je „vlažná“.
Ale zlepšovat se dá vždycky!
Děkuji, pane Pergle, za vaše vyjádření.
Přeji hodně elánu do dalších dnů a také
nezbytného zdraví.
(Dotazy kladl JJ.)
Já jsem přesvědčen, že tato spolupráce
má i pro budoucnost velkou perspektivu.
Můžeme přeci nabídnout velký potenciál
v oblasti kultury (pěvecký sbor, několik
kapel, výkonné hudební sólisty, ZUŠ,
atd.), sportu, školství, a nemluvě o tom,
co se od Italů můžeme přiučit (např. využívání fondů EU), atd. Rozhodně bych se
těchto možností, které jsou nám nabízeny, dobrovolně nezbavoval.
Vraťme se k činnosti komise. Co se vám
v poslední době podařilo, na co jste hrdí?
Kronikář v akci. Foto: L. Jirkovský
ST R A N A
8
ROZHOVORY S DUŠANEM SPIRITEM
Revoluční
Naše obec má již svou tradici ve
svébytném stavu silnic a chodníků.
Některým obyvatelům to vadí, jiní si
zvykli a je jim to vcelku jedno. Koho
mohou naše silnice ale někdy překvapit, to jsou nepřipravení cizinci-turisté neznalí situace. Na názor, jak se na
celou záležitost profesionálně dívat,
jsem se zeptal nezištného odborníka
na obce do 5000 obyvatel, pana Dušana Spirita.
Stav buštěhradských silnic. Pane Dušane Spirite, váš celkový názor?
Jsou v takovém stavu, v jakém si ho
přejí obyvatelé města zastoupení svými představiteli v zastupitelstvu. Nemyslím, že máte tragický stav silnic.
Zřejmě vám vyhovuje a návštěvníci
se musí vašemu gustu přizpůsobit. Ne
všechny jsou v žalostném stavu.
Díváte se tedy na naši situaci silnic
protínající Buštěhrad pozitivně. Co ale
například silnice v ulici Revoluční? Je
ve svahu pod zámkem a je plná výmolů
a propadlin.
Podívejte se, myslím si, že na to jdete chytře. Slyšel jsem svého známého
Alfréda Boboláka, že kromě povědomí lidí o buštěhradském zámku je
právě vámi zmiňovaná ulice dobře
známá a pomalu se stává více a více
vyhledávaným trenažérem pro řidiče,
jak terénních, tak běžných osobních
aut. Vyhýbání se děr, navíc z kopce
či naopak do kopce, při současném
vyhýbání se protijedoucím vozidlům
a míhání se sem tam nějakého odvážného chodce je nejen zábavné, ale
i prověřující vaše řidičské schopnosti.
Napomáháte tak vzmáhání autoturistiky ve vašem městě.
Myslíte tím, pokud vás správně chápu,
že by skutečně naše Revoluční ulice byla
doslova revoluční v tréninku řidičů?
Nepochybně! Zcela zjevně se Buštěhrad blíží k bodu, kdy bude zejména
v zimních měsících konkurovat draze
zbudovaným a obhospodařovaným
trenažérům například ve Vysokém
Mýtě. U vás si řidiči vyzkouší školu
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
smyku zadarmo a ještě s překážkami
v podobě výmolů, a navíc se svažitým
terénem, protože po pravdě o silnici
v pravém slova smyslu se nedá v tomto případě doslova hovořit.
Můžeme být tedy rádi, že takovou
silnici máme, a nemá cenu usilovat
o úpravu nerovností?
Musíte řešit jiné, akutnější problémy. Uvažte, že zde město ušetří na
retardérech, protože výmoly přirozeně brzdí rychlost aut na ulici. Řeší tak
čas a námahu při řešení bezpečnosti
na silnici a auta dojíždějí na spojnici
obou vašich rybníků z kopce od zámku značně zpomaleny s vystresovanými řidiči za volantem. Zejména cizí řidiči nejsou schopni větší akcelerace do
kopce ke škole a bez ohledu na pokřik
spolujezdců „Přidej! Přidej!“ se plouží
pomalu vpřed s očima přikovanýma
k vozovce, zda tam nenaleznou další
díry. Za čtvrté, jak jsem se již zmínil,
zejména tato ulice se stává pomalu,
ale jistě, dalším bodem na budoucí
trase turistů vedle zbytků památek po
hradu, křečovitě opravovaného zámku a stop po Otu Pavlovi.
Předmětný úsek prakticky končí
u muzea Oty Pavla, není to příznačné?
Ano, i známý spisovatel a také komentátor sportovních utkání by ocenil terénní trenažér ve městě, kde působil. Bezpochyby!
Napadá vás ještě jiné využití ulice
s množstvím děr?
Snad jen s přicházející zimou by
mohla zauvažovat kulturní a sportovní komise pod vedením MěÚ o časově omezeném uzavření silnice. Po
vydatném sněhu by mohl svah sloužit
dětem a jejich rodičům jako bobová
a sáňkařská dráha s přirozenými skokanskými můstky. Radostní sáňkaři
by pak zakončili svou vzrušující jízdu efektním smykem na ledě horního
rybníka, pokud by byl ovšem zamrzlý. Město by tak udělalo radost svým
občanům a jejich dětem prakticky zadarmo a veselé tváře by zaplnily obsah
místních tiskovin.
Napadá vás ještě další využití?
Váleční filmaři občas hledají přirozené kulisy pro natáčení svých historických filmů. Buštěhrad již takovou
zkušenost, pokud vím, má. Natáčel
se zde film „Až do konce“ ze závěru
druhé světové války. Jeden ze snímků byl pořízen shodou okolností
právě na zmiňované Revoluční ulici,
v úseku, o kterém se bavíme. Tehdy
měla ulice ale podstatně méně děr
a nerovností. To víte, v době socialistické éry nešli scénáristé do takových
detailů a hloubky, jako by to dělali
dnes, kdy i hloubky děr jsou větší a
lépe připravenější na potencionální
válečný film.
Teď si ale děláte, pane Spirite, legraci.
Ne. Proč? Je známou skutečností, že
při návštěvě delegace vaší spřátelené
školy z anglického Stoke on Trend se
návštěvníci Buštěhradu i se zastupiteli zmiňovaného partnerského města
zcela vážně ptali, zda ulice Revoluční
je kulisou pro tehdy v létě natáčený
film Lidice.
Máte tedy opravdu velmi kvalitní kulisu k válečným filmům a spolu s precedentem již natočeného filmu „Až
do konce“ může vaše zastupitelstvo
nabídnout producentům za slušnou
sumu do obecního rozpočtu Revoluční
ulici jako vynikající místo k realizaci
natáčení.
Vidíte, nakonec mají pravdu ti naši
občané, kteří mají názor – nic neměnit, nedělat, neopravovat, nesnažit se.
Moc děkuji za vaše vynikající postřehy a rady, pane Dušane Spirite. Je to
dar, mít takového odborníka na obce
do 5000 obyvatel právě u nás v Buštěhradě.
Je mi potěšením spolupracovat na propagaci předností vašeho města.
(fiktivní rozhovor zapsal JJ dne 29. 9.)
ST R A N A
9
ˇ
SPOLECENSKÁ
A KULTURNÍ RUBRIKA
Pěvecký soubor Duha
Pomalu, ale jistě vnímá buštěhradská
veřejnost aktivity možná jednoho z nejmladších pěveckých souborů v republice.
Dětský pěvecký soubor Duha při školní
družině ZŠ Oty Pavla v Buštěhradě má za
sebou již několik veřejných vystoupení.
Jedno z posledních se uskutečnilo 2. prosince, jako součást Adventního koncertu
v kostele Povýšení sv. Kříže, který organizovalo občanské sdružení RC Buštěhradský Pelíšek. Seznámil jsem se zde s vedoucí
souboru paní Annou Holeyšovskou, které
jsem položil několik otázek.
Paní Holeyšovská, velice mě zaujalo vystoupení vašeho dětského pěveckého souboru
Duha. Odkdy se datuje jeho založení, a jak
vznikl nápad na sestavení nejmladších zpěváků v družině?
Nejdříve si dovolím poopravit vaše úvodní
vyjádření. Náš soubor pracuje při školní
družině. Tam se děti věnují různým
aktivitám, které jsou jim nabízeny. Sborový
zpěv je jednou z nich. Tato činnost bývá
ve školách zpravidla vedena jako pěvecký
kroužek. Určitě nejsme nejmladším
souborem, protože s dětmi pokračuji ve
více než čtyřicetileté tradici. Tehdy byl
kroužek založen vynikající vychovatelkou,
paní Marií Horovou, a děti pod jejím
vedením získávaly přední ocenění
v prestižních pěveckých soutěžích po celé
republice. Když odešla do důchodu, ujal
se na několik let sboru hudební pedagog a
sbormistr Mgr. Emil Červený. Za asistence
obou jsem na jejich práci navázala před
devíti lety. Doba se mění a vyžaduje stále
častěji konkrétní vyjádření. Slovo kroužek
nám přišlo příliš obecné, a tak si děti před
čtyřmi lety samy vymyslely a hlasováním
zvolily název Duha.
naše státní hymna.
Jak se vám daří udržet v souboru disciplínu
a zaujmout pro věc děti?
Na to mám velice jednoduchou odpověď.
Do souboru chodí jen ty děti, které mají
zájem. Když zpívají, nic jiného je v té chvíli
nezajímá. Pokud z jakéhokoliv důvodu
přijít nechtějí, tak nepřijdou, nikdo je
nenutí. Je to jejich svobodné rozhodnutí.
Můžete vyzdvihnout vaše poslední úspěšná
vystoupení? Kde a při jakých příležitostech
se uskutečnila?
Jak už jsem říkala, do souboru chodí děti
proto, že je hudba baví. Zpívají srdcem, s
obrovskou chutí a nasazením. Proto se na
Vaši otázku mohu podívat jejich očima
a odpovědět, že úspěšná byla vystoupení
všechna, ať už se konala kdekoliv a to jak pro
spolužáky, rodiče, seniory, zcela neznámou
veřejnost, tak pro samotné státníky. Pokud
ale přeci jen chcete něco konkrétního,
udělám stručný výčet nejdůležitějších
akci od začátku letošního školního roku.
Září – veřejné vystoupení v Buštěhradě na
jarmarku mezi rybníky, říjen – Památník
Lidice – vystoupení u příležitosti státní
návštěvy prezidenta SRN Joachima Gaucka
a ČR Václava Klause, listopad – slavnostní
večer poetického festivalu „Den poezie“ v
ZUŠ Buštěhrad, Praha – divadlo U Hasičů
– 4. benefiční koncert na podporu dětských
domovů, Památník Lidice – symbolické
zahájení adventu na pietním území starých
Lidic.
Jak děti oceňovaly pochvalu prezidenta České republiky a Spolkové republiky Německo
po vystoupení v Lidicích?
Stačí, když odpovím, že měly radost? Tu
má asi každý, když se mu takové pochvaly
dostane. Navíc v posledních dnech obdržely
pro vzpomínku fotografie ze setkání
s prezidenty od velvyslance SRN, pana
Detlefa Lingemanna. Děti to potěšilo, ale
je v tom také určitý závazek pro dny příští,
což kromě jiného znamená nepolevit ve své
snaze o dosažení přiměřených pěveckých
výkonů.
Odráží se úsilí mladých zpěváků i mezi rodiči u nich doma?
Určitě ano. Hlavně v obdobích, kdy se
intenzivně připravujeme na vystoupení
nebo když se učíme úplně novou písničku.
Rodiče mi pak sdělují, že si děti doma
prozpěvují a snaží se všechny dospělé
„nakazit“.
Kde všude získáváte podporu pro vaše aktivity s dětmi?
Zdá se mi, že podporu máme všude kolem,
ale na prvním místě to jsou především
rodiče dětí, kteří nás na všechna vystoupení
doprovázejí, povzbuzují nás a organizačně
i sponzorsky nám pomáhají.
Můžete jmenovat některé děti, které se po
opuštění vašeho souboru dále úspěšně věnovaly hudbě?
Určitě je takových více, ale ze současné doby
mě momentálně napadá např. Ladislav
Záruba – zpěv, nebo Radka Vychytilová
– flétna.
Přeji dále mnoho radostných a úspěšných vystoupení vašemu dětskému souboru i vám. Za
vaše úsilí a čas a za všechny, kteří slyšeli krásný zpěv mladých zpěváků, a mohli se tak těšit
z nevšedního kulturního zážitku zprostředkovaného našimi nejmladším, upřímně děkuji.
(Dotazy kladl JJ.)
Jaký je věkový rozptyl vašich mladých svěřenců?
Soubor pracuje při školní družině, takže
je tvořen jejími žáky a to ve věku 6–10 let.
Kolik skladeb máte v souboru nacvičeno, a
která skladba je podle vašeho mínění nejnáročnější?
Abych pravdu řekla, nenapadlo mě to
počítat. Zpíváme, na co stačí hlasový rozsah,
a především to, co se dětem líbí. S ohledem
na věk zpěváků to bývá odhadem deset
titulů za tři měsíce. Pokud se připravujeme
na významná vystoupení, pak jejich počet
úměrně klesá. Z hudebního hlediska
řadíme mezi nejnáročnější skladby píseň,
kterou známe všichni velice dobře. Je to
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
Duha v akci. Foto: J. Pergl
ST R A N A
10
Jenom čaj?
V nové buštěhradské
„rodinné“minigalerii
jsme se ve velmi
krátké době dočkali
další „japonské“ výstavy. Pozvánka zvala
jenom
na
čaj,
ale rozhodně to
stálo za to. Další
japonská keramička Yuko Taniguchi
zde předvedla ukázku japonské
čajové kultury, která sa-mozřejmě
předpokládá typické ori-ginální čajové
nádoby. Ty si zde mohli návštěvníci
zakoupit vskutku za lidovku. Myslím, že
buštěhradské pojetí japonské vernisáže
překvapilo hlavně samotné asijské
umělkyně, ale i pro ostatní účastníky
bylo nevšedním zážitkem. Nemohu
napsat nic jiného, než že se těším,
co nám majitelé Hiromi Nakagawa
a arch. Aleš Benda připraví příště.
JP
„Buštěhradská Jakuza?“ Foto J. Pergl
Berušky v Boyardu
Jednoho dne se vedoucí nás Berušek
rozhodli, že si zpříjemníme sychravý
podzim zase nějakou tou výpravou. A
protože jako správní skauti máme rádi
adrenalin a pohyb a energie máme na
rozdávání, volba padla na nově vystavěné středisko TEPfaktor v Chotilsku
poblíž Prahy. A to byla trefa do černého.
Jedná se o středisko, které se inspirovalo známou televizní reality show
„Pevnost Boyard“. Čeká na vás dobrodružství, tajemno, zdolávání překážek
a luštění šifer (čili přesně to, pro co
jsme se my Berušky narodily). Je zde
připraveno jednadvacet velmi zajímavých úkolů, kde v týmu dvou až pěti
osob zdoláváte jak fyzické, tak i logické překážky, které prověří vaši vytrvalost, souhru v týmu, odvahu, odhodlání a zápal pro hru. Při úspěšném
zdolání dvaceti tajemných komnat získáte indicie, které vám pomohou otevřít jednadvacátou „zlatou“ komnatu,
kde vás po vyřešení poslední překážky
čeká výhra (momentálně se jedná o letenky do Středomoří). Zatím se ovšem
veškeré překážky podařilo zdolat pouze několika málo týmům.
Po příjezdu (i když si to někdo možná nechce přiznat) jsme všechny zasněně přemýšlely nad tím, jaké by to
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
bylo vycházet s rukama plnýma letenek. S touto myšlenkou vepsanou ve
tváři jsme se po dvou týmech zapáleně vrhly do jednotlivých místností. Po
otevření dveří speciálním čipem na nás
většinou čekala spleť pneumatik, sítí,
provazů, tunelů, světýlek a neúprosně běžící časový limit. Myslím, že se
mnou budou všichni souhlasit v tom,
že jsme se nejednou pořádně zapotily.
Zazněly nejedny výkřiky úleku, pobavení a vyčerpání. Ovšem k překvapení
nás všech byly některé úkoly do dané-
ho časového limitu téměř nesplnitelné
(a to i s našimi dlouholetými zkušenostmi v plnění nadlidských etap na
táboře). List výherců jsme neobohatily, i když chyběl jenom kousíček.
A tak jsme si místo letenek domů
vezly puchýře na dlaních, příjemný
pocit vyčerpání a jednu velkou vzpomínku. Myslím, že se tam někteří z
nás určitě vrátí a otevřou onu dvacátou první komnatu. Skaut se totiž nikdy nevzdává!
Za Junák Buštěhrad Dominika Mňuková
Berušky v Boryardu
ST R A N A
11
Schůzka s ďáblem
Ve stejnou chvíli, kdy sokolovna
praskala ve švech
(jelikož tam skupina
Knezaplacení uváděla jako hosta svého pořadu Zastávka
v čase zpěváka Roberta Křesťana s profesionální country formací Druhá tráva),
seděli hráči známé buštěhradské kapely
Kramle v salónku hospody U Bečvářů
a pečlivě zkoušeli. Připravovali totiž na
druhý den muzikantkou veselici s tancem, kterou pořádali nahoře na sále…
„Schůzkou s ďáblem“ nazývali někdejší podobné akce amerických osadníků
ustrašení ortodoxní kočovní kazatelé.
Přistěhovalci z vrchovin Britských ostrovů, kteří se usadili v rozlehlých Appalachian Mountains, si tehdy s sebou
v srdcích přivezli přes oceán také hudbu
své staré vlasti. Tahle muzika se postupně přetransformovala, také pod vlivem
černošských blues-songů z plantáží
v údolích, do tzv. mountain music, jakési
podoby truchlivých irských či skotských
horalských balad, nebo také do poněkud temperamentnější tzv. hillbilly music, tedy přeneseně „hudby venkovských
buranů“. Udření farmáři a dřevorubci se
rádi po večerech scházeli, aby se alespoň
trochu pobavili. Společně, v jakémsi velkém rodinném kruhu, se pak dlouho do
noci vyprávěly příběhy a zpívaly písně,
jejichž tématem byl nejen každodenní
úděl, ale i vzpomínka na vzdálenou otčinu. Vysoké kvílení zpěváků se pak neslo
daleko nad oblými vrcholky hor a zapadalo do trávy na modravých úbočích.
A právě tahle muzika se stala základem pro dnešní podobu bluegrassu, tak
jak ji známe. Třeba právě od naší oblíbené domácí skupiny Kramle, kde na
temných vlnách basové linky Martina
Anderleho zmítá se neohrožený houslový škuner Petra Vrabce, dobře naostřenou sekeru připomínající kytara Davida
Plešnera doplňuje zvonění pětistrunného banja Ládi Kautského, a jako údolní
vlak stepující bicí Martina Raka se často
předhání se štěkáním ostré mandolíny
Karla Kühnela. A když se k tomu ještě
přidá Aleš Šturm na dobro, jehož zvuk
připomíná dlouhé pily jižanských dřevařů, je tu bluegrass jak vyšitý – prostě
KRAMLE!
A tak se i naši osadníci zase jednou
vyšňořili a posedali si pohodlně ke stolům v útulně nasvíceném sále U Bečvářů, aby si užili po práci legraci a „tu svoji
velkou rodinu“. K tanci jim v ten pátek
hrála nejen Kramle, ale i hostující partička Betty Band. Hrálo se, tančilo, zpívalo, nálada byla vynikající po celou dobu.
Jen čas uletěl příliš rychle, jak poplašený skunk. Ještě cestou domů pak tepaly
svůj clogging těžké boty buštěhradských
horalů a v bocích žen se stále vlnila ona
nádherná a tajuplná modrá tráva.
Předsedou byl zvolen ing. Jiří Janouškovec, místopředsedkyní ing. arch. Daniela Javorčeková, hospodářkou Libuše
Zamprová. Revizní a likvidační komisi
tvoří: ing. Jitka Müllerová, Eliška Hrabinová a Jaroslav Pergl. V říjnu vyšlo
1. číslo Buštěhradských listů. Zůstává
i nadále pro občany zdarma (je financováno ze sponzorských darů). 23. 11.
se uskutečnila veřejná valná hromada
na sále restaurace U Bečvářů. Překvapil
nás značný zájem veřejnosti. Mnozí se
přišli jenom informovat a následně nás
podpořili svým členstvím. Děkujeme.
Veřejnému jednání byl přítomen
i absolvent žurnalistiky a doktorand
studia médií UK v Praze Roman Hájek,
který se rozhodl zahrnout BL do své studijní práce.
Zatím poslední akcí, organizovanou
občanským sdružením Buštěhradské
fórum, je příprava Prvního buštěhradského plesu, na který Vás chceme pozvat
v pátek 25. ledna 2013 od 19.30 hod. do
sokolovny. Věříme, že s Vaší pomocí se
nám i v příštím roce bude práce pro Vás
úspěšně dařit.
JB – listopad 2012
Buštěhradské fórum
Nové občanské sdružení Buštěhradské fórum vzniklo ve své podstatě proto,
abychom mohli vydávat tenhle časopis.
Po rozchodu redakční rady Buštěhradského zpravodaje s vedením města jsme
se rozhodli ve vydávání časopisu pokračovat. Zkusili jsme vydat tzv. nulté číslo,
abychom si ujasnili potřebu jeho další
existence. Vaše reakce a čas nám ukázal,
že pokračování v naší práci bude pro
občany našeho města přínosem.
8. září jsme se sešli, abychom si ujasnili, co vše je třeba udělat, aby bylo
možné Buštěhradské listy jako periodikum dále vydávat. Aby bylo učiněno
liteře zákona zadost, bylo nutné udělat
několik administrativních kroků. 13.
9. proběhla registrace stanov sdružení
ministerstvem vnitra. Z nich vyjímám:
Sdružení vzniklo s cílem přinášet občanům nezávislé a objektivní informace
týkající se života v Buštěhradě, podporovat vzdělávání, kulturu, sportovní a společenské aktivity v Buštěhradě,
podporovat vytváření otevřené společnosti a participace občanů na veřejném životě v obci a pečovat o památky
a životní prostředí našeho města.
Ustavující schůze občanského sdružení Buštěhradské fórum proběhla 23. 9.
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
JP
Ustavující schůze Buštěhradského fóra. Foto J. Pergl
ST R A N A
12
Koncert v kostele
V neděli 2. 12. si mnoho Buštěhraďanů opět přišlo poslechnout do místního
kostela Povýšení sv. kříže další z koncertů pečlivě připravených paní Gabrielou Plachou v cyklu „Rodinné koncerty
aneb společně na jednom pódiu“. Zcela
zaplněný kostel si tentokrát vychutnal
představení souboru „Musica Dolce
Vita“ ve složení Žofie Vokálková – flétna, Zbyňka Šolcová – harfa a Daniela
Demuthová – zpěv. Před nimi se před-
stavili žáci ZUŠ za doprovodu svých
učitelů a na závěr se přidaly děti ze sboru Duha při družině ZŠ pod vedením
p. Holeyšovské. Závěr dodal koncertu tu
správnou předvánoční náladu. Škoda,
že nebylo možné přímo navázat na rozsvěcení vánočního stromu (pouze přechodem účastníků koncertu přes silnici
na náměstí), které se nepodařilo zajistit.
Jedinou skvrnou na celém hudebním
odpoledni bylo nekontrolované pobí-
hání malých dětí, jež jistě nejenom mně
pokazilo celkový hudební zážitek. Někteří rodiče přítomných dětí, kteří by
jim rozhodně bránili ve volném pobíhání např. po hřišti během fotbalového
zápasu, si jaksi neuvědomili, že koncert
v kostele není vhodným místem pro dětské hry. Snad se to příště pokusí svým
dětem vysvětlit.
JP
Muzika Dolce Vita. Foto J. Pergl
Mikulášská nadílka
Mikulášskou nadílku s divadýlkem připravili
pro naše dětičky dámy z Buštěhradského pelíšku
a ochotníci z OS Buštěhradské fórum, tentokrát na
sále restaurantu U Bečvářů. Foto Martin Aushaus.
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
ST R A N A
13
Přehled kulturních představení Památníku Lidice, připravovaných v rámci
„Lidických zimních večerů“ sezóna 2012–2013:
3. 1. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Antonína Panenku.
Večerem provází Jiří Vaníček, klavír Martin Fila
28. 2. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Ivo Jahelku. Večerem
provází Jan Mikeš
10. 1. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Vladimíra Brabce.
Večerem provází Robert Tamchyna, klavír Marcel Javorček.
4. 3. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro prof. Františka Dvořáka.
Večerem provází Jan Mikeš, klavír Marcel Javorček
15. 1. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Báru Štěpánovou.
Večerem provází Jiří Vaníček
14. 3. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Zdeňka Trošku.
Večerem provází Jiří Vaníček, klavír Marcel Javorček
24. 1. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Stanislava Zindulku.
Večerem provází Jiří Vaníček, klavír Marcel Javorček
28. 3. 2013 od 18°° hod. Koncert Pavlíny Senić a jejích
hostů. Účinkují: Pavlína Senić – soprán, Josef Moravec
– tenor, Lada Jirásková - klavír
29. 1. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Veroniku Freimanovou.
Večerem provází Jiří Vaníček, klavír Marcel Javorček
5. 2. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Naďu Konvalinkovou.
Večerem provází Robert Tamchyna, klavír Martin Fila
12. 2. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Jana Kanyzu. Večerem
provází Robert Tamchyna, klavír Martin Fila
18. 2. 2013 od 18°° hod. Křeslo pro Jana Cimického.
Večerem provází Jiří Vaníček, klavír Marcel Javorček
Vstupenky a předplatné na kulturní akce je možné zakoupit
v recepci Lidické galerie. Cena vstupného je 80,- Kč,
pokud není uvedeno jinak; cena předplatného je 800,- Kč
s platností do 03/2013, místa je nutno rezervovat 3 dny
před představením. Změna programu vyhrazena. Kontakt:
Památník Lidice, Tokajická 152, 273 54 Lidice; tel.: 312 253
063, 312 253 702; e-mail: [email protected] , www.
lidice-memorial.cz .
Pelíšek informuje:
7. 1. 2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. Pojďme společně
oslavit svátek Tří králů a symbolicky tak ukončit vánoční svátky
vytvářením figurek těchto tří legendárních mudrců - Kašpara,
Melichara a Baltasara. Použijeme papír a polystyren. Kurzovné
včetně materiálu 50,-Kč (členi RC 25,-Kč).
14. 1. 2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. V zimě
myslíme také na zvířátka a proto vyrobíme krmítko pro
ptáčky z borovicových šišek. Potom si ho můžeme doma
pověsit na strom a pozorovat a poznávat, kteří ptáčci
k nám přilétnou. Kurzovné včetně materiálu 50,-Kč
(členi RC 25,-Kč).
21. 1. 2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. Bude sněžit? V
Pelíšku určitě, protože dnes vyrábíme sněhové mraky - z
papíru, vaty a provázků. Kurzovné včetně materiálu 50,-Kč
(členi RC 25,-Kč).
28. 1. 2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. Kdo ještě letos neměl
příležitost si zalyžovat, může si k nám do Pelíšku alespoň přijít
vyrobit lyžaře z papíru a dokreslit ho pastelkami. Kurzovné
včetně materiálu 50,-Kč (členi RC 25,-Kč).
30. 1. 2013 od 15:30. Bilance fyzické kondice těla.
Zajímá Vás jak na tom ve skutečnosti vaše tělo je? Teď po
Vánocích možná víc než kdy jindy. Nezávislá poradkyně
pro vnitřní a vnější výživu Miroslava Henychová provádí
analýzu speciálním přístrojem TANITA BC 545. Rozložení
svalové hmoty a tuku, viscerální tuk v organismu, lymfatický
systém, Vyváženost postavy nebo metabolický věk. To vše
a mnohé další se dozvíte z oboru naměřených hodnot. Tak
neváhejte a přijďte si k nám udělat wellness test. Vstup zdarma.
V případě zájmu možné další individuální placené konzultace.
zazní skladby skladatelů od 18. století do dnešní doby,
vystoupí symfonický orchestr FOK a Balet Praha Junior
a sbor Carmina Bohemica. Začátek koncertu, který se koná
ve Smetanově síni v Obecním domě v Praze, je v 11:00.
Cena vstupenek po určitém počtu přihlášených je 300,Kč pro dospělého, děti zdarma. Ke každé dětské i dospělé
vstupence bude připočítán manipulační poplatek 10,-Kč.
Přihlášky posílejte do 22.1.2013 na mail [email protected]
4.2.2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. Chystáte se do
masopustního průvodu, ale ještě nemáte masku? Přijďte si ji k
nám vytvořit z papírového talíře. Kurzovné včetně materiálu
50,-Kč (členi RC 25,-Kč).
6. 2. 2013 od 16:00. Karneval. Srdečně zveme všechna malá
i velká pohádková stvoření na maškarní bál. Promenáda
masek, hry, soutěže a zábava a na závěr vyhodnocení masek.
Nejhezčí doma vyrobená maska vyhrává! Vstupné 50,-Kč
(členi RC 25,-Kč).
11. 2. 2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. Nemůžeme stavět
sněhuláka ze sněhu? Nevadí, vytvoříme si ho alespoň pomocí
korkových tiskátek. Kurzovné včetně mateiálu 50,-Kč (členi
RC 25,-Kč).
18. 2. 2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. Děti rády střádají
drobné mince do kasičky. Vyrobíme si proto vlastní, originální
kasičku ze zavařovací sklenice. Kurzovné včetně materiálu
50,-Kč (členi RC 25,-Kč).
25. 2. 2013 od 15:30. Výtvarné kouzlení. Tentokrát budeme
vytvářet tučňáka i s jeho typickou kolébavou chůzí. Kurzovné
včetně materiálu 50,-Kč (členi RC 25,-Kč).
2. 2. 2013 od 11:00. Výlet za paní Hudbou. Zveme vás
na další koncert z cyklu Výletů za paní hudbou. Opět
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
ST R A N A
14
ˇ
ˇ
FEJETONY A PRÍBEHY
Papaláš, dřevorubci a Mikuláš
Vývěsních skříněk máme v Buštěhradě poměrně dost. Nechci se
však rozepisovat o jejich stavu a
údržbě, nechci psát vlastně ani o
jejich obsahu. Jen mne zaujalo, že v
nich vyvěšené plakátky a reklamní
listy jsou skoro vždy orazítkovány
městským úřadem. Z toho zřejmě
vyplývá, že jejich umístění bylo
úředně schváleno a povoleno. Co
se týká anoncí na akce pořádané
městem nebo nejrůznějšími buštěhradskými organizacemi, bylo by
pochopitelné, že není jejich vyvěšení zpoplatňováno. Jiný přístup by
si však jistě zasloužily nejrůznější
přespolní reklamní letáky a plakáty. Vyhlášku na to sice zatím nemáme, ale pro městskou kasu by to
byla nějaká ta korunka navíc. Nehledě na to, že divoce vylepované
nabídky kšeftmanů či pozvánky na
nejrůznější diskohrátky stále hyzdí zastávky autobusů nebo ploty a
sloupy po městě.
V této souvislosti mne rozčilují například papundeklové desky
říjnové předvolební kampaně kladenského starosty, které visí na
buštěhradských sloupech dodnes.
Razítko úřadu na nich evidentně
není. Proto se lze domnívat, že se
před jejich rozmístěním nikdo nikoho ani nezeptal, přestože máme
Chléb a hry
Podíváme-li se
do chytré knihy
(dnes se nejspíš
„zeptáme strýčka Googla“), co
to přesně znamená, dozvíme se, že
tento termín použil antický básník a satirik Juvenalis:
„Básníkův kritický šleh postihuje
situaci v císařském Římě, kdy pozornost občanů byla od politických
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
v městském ceníku užívání veřejného prostranství pro reklamní akce
zpoplatněno desetikorunou za m2
na den a k tomu umístění reklamních zařízení je paušálně 50 Kč za
1 měsíc a kus. (Dle městského ceníku by tedy jeden plakátek „vydělal“
městu zhruba 2,40 Kč denně, plus
padesátku měsíčně. A to už nehledě na to, kdyby si pan Jiránek objednal reklamu v Buštěhradském
zpravodaji, zaplatil by dle sazebníku za jednu stranu A4 základní
částku 8500 Kč… a to má zmíněný
předvolební plakátek velikost zhruba dvojnásobnou!) Paradoxem této
situace je pak přímo ustanovení
vyhlášky kladenského magistrátu
o místních poplatcích, kde je každý podobný poutač v Kladně zpoplatněn částkou 250 korun měsíčně
a ještě se k němu váže ohlašovací
povinnost minimálně 3 dny před
umístěním, předepsáno je i závazné
datum odstranění reklamního zařízení. (A to se v kladenské vyhlášce
za reklamní zařízení považují i taková, která nejsou přímo umístěná
na veřejném prostranství, ale jsou
s ním nějak spojená. Jako příklad
je tam uvedeno i kotvení balónů a
vzducholodí!)
Na rohu naší ulice se primátor
Jiránek usmíval naposledy někdy
začátkem listopadu, to až do chvíle,
kdy mu drsně přelepili obličej nějací protřelí dřevorubci reklamou na
levný otop. Ovšem, korunu tomu
nakonec dal dobrotivý Mikuláš,
který je na papundeklu k vidění
dnes. Napadlo mne přitom, že je to
docela pěkný cirkus, ten však máme
i v ceníku městských poplatků!
událostí odpoutávána bezplatným
rozdělováním obilí a pořádáním nákladných vzrušujících her v cirku.“
Tento postup zřejmě přináší kýžené
výsledky, neboť jej používají i čeští
politici – vzpomeňme na zdarma
rozdávané předvolební guláše, pivo
a klobásy, na různé vtipné kulturní
programy, „šou“ se známými baviči
a zpěváky a jiná podobná alotria.
Zdá se však, že tuto prostou politickou poučku vedení našeho města
kupodivu jako by neznalo. (Pravda
je, že antickou literaturu „čítanka
dějin mezinárodního dělnického
hnutí“ zřejmě trochu odbyla, ale
dějepis jsme měli v základní škole
všichni.) V Buštěhradě dostane občan od města jednou ročně svařák
u vánočního stromečku, ale čert
vem svařák a jiné pochutiny, žijeme v kapitalismu, kde „zadarmo ani
kuře nehrabe“, a třeba příděl obilí
od MěÚ by ocenili leda místní sou-
JB
Mikuláš v Buštěhradu. Foto J. Blesk
ST R A N A
15
kromí zemědělci... Problém ovšem
nastává se zmíněnými „hrami“ – ty
si hravý občan musí většinou nejen
sám vymyslet a zorganizovat, ale
i tvrdě vydobýt a sehnat si na ně
finance. Spolky, sdružení a neziskovky, které každý trochu moudrý
politik podporuje, protože ví, že
jsou pro obec nesmírně významné,
neboť z valné většiny vytvářejí společenský a kulturní život ve městě,
se musejí spokojit pouze s nevelkými částkami z městského rozpočtu
– jistě z úsporných důvodů. Město
navíc tyto částky rozděluje doslova
„od oka“ („spolek XY žádá 58 tisíc
– tak mu dáme třeba 37 tisíc“) – zatím totiž nebyl vypracován žádný
uspokojivý systém spravedlivého
rozdílení financí, což vede k tomu,
že většina spolků a organizací částky raději rovnou nadhodnotí, aby
dostali aspoň něco.
Abychom městu tak úplně nekřivdili, jsou jistě akce, které organizuje zřejmě rádo a svědomitě – třeba
takové posezení při muzice, kde
k tanci a poslechu hraje pan Slavík
z Lán na elektrické varhany. Obávám se však, že tento druh kulturního vyžití osloví jen velmi úzkou
cílovou skupinu.
Vedle toho však vedení města
ruší i oblíbené a zavedené akce.
Například letos podle posledních
informací zřejmě opět nebude Ples
městského zastupitelstva – prý se
nikdo nebude namáhat se sháněním sponzorů, a s tou tombolou je
údajně také nějaký problém – prostě moc práce. Nejnavštěvovanější
a nejživější městské akce jsou paní
starostce trnem v oku – například
jarmark, který pokaždé přiláká
stovky lidí, i přespolních, a jehož
výnos přispívá třeba na školní družinu, má pokaždé namále, někdy
dokonce samo město dělá organizátorům byrokratické obstrukce
(viz téma „jarmark“ v diskusním
fóru na městském webu, kde organizátorka akce zveřejnila šokující
e-mailovou korespondenci s úřa2 0 1 2 , Č Í S LO 2
dem, ve které jí bylo otloukáno o
hlavu, že si asi nevšimla, že již není
členkou kulturní komise města, a
že město nebude zařizovat formality pro její soukromou akci!). Avšak,
přes tento arogantní přístup, je pak
akce hlasitě inzerována a prezentuje se navenek jako městská! Letos
na podzim nebylo ani posvícení
– organizátoři jarmarku sice chtěli
obě akce spojit, umístit jarmark k
rybníku a posvícenské atrakce na
staré Náměstí, což by bylo pro lidi
ideální, paní starostka však atrakcím vyhradila místo na hřišti, tedy
takřka na druhém konci města,
takže jejich provozovatelé to vzdali
a raději nepřijeli vůbec. Proč třeba
jarmark někomu vadí, je otázka,
neboť zabere jednou za půl roku
jednu neděli a končí v pět odpoledne, takže ruší klid leda polední.
To Pálení čarodějnic je na tom
hůř – kapely střídající se u rybníka do pozdních nočních hodin jistě
popouzí mnohé spoluobčany, kteří
svou nevoli neváhají paní starostce
sdělit, takže akce je také pouze trpěna. Jistě zatím nebyla zrušena jen
proto, že patří mezi největší a nejoblíbenější události ve městě, a navštěvují ji i „celebrity“.
Absurdní situace vznikla také
v okamžiku, kdy organizátoři adventního rodinného koncertu,
který se konal v neděli 2. prosince,
navrhli propojit koncert s rozsvícením vánočního stromku – na
obou akcích měly zpívat děti ze
souboru Duha ze školní družiny,
takže by se vše elegantně zvládlo
při jednom. Z koncertu příjemně
naladění lidé by jen plynule přešli z kostela ke stromečku a jeho
rozsvícením by se důstojně zahájila adventní doba. Paní starostka
však tento nápad odmítla, protože
by jí prý v neděli nikdo neuvařil
grog a onen zmíněný svařák, takže
rozsvícení stromku se konalo až
o dva dny později ve všední den,
kdy většina rodičů letěla s jazykem na vestě z práce.
Ohrožen je i další masopust. Město rovnou organizátorovi (o.s. Buštěhrad sobě) sdělilo, že mu v roce
2013 přispěje pouze na Muzeum
Oty Pavla, takže jestli se nenajde
jiný sponzor, nebude večerní cimbálovka, nebude zřejmě z čeho zaplatit muzikanty v průvodu a program
pro děti. A důvod? Nejsou peníze,
musí se šetřit. Přitom jde o pár tisíc
korun.
V této souvislosti je alarmující
fakt, že nový barevný Buštěhradský
zpravodaj, jehož nový formát vznikl údajně z úsporných důvodů, má
náklady na tisk zhruba 24 tisíc Kč
MĚSÍČNĚ, což je téměř dvojnásobek toho, co stál zpravodaj starý
– a to byl navíc dvouměsíčník. Náklady na zpravodaj prý sice snižují
sponzorské dary a inzerce, to však
nic nemění na tom, že leckterá kulturní akce se spokojí se zlomkem
takové částky. Jak je vidět, na svoji
vlastní prezentaci a „pí ár“ vedení
města nešetří. Paradoxem je, že pak
úřad neváhá do zpravodaje umisťovat reportáže z akcí a prezentovat
tím, jak se zasazuje o kulturní život
ve městě. A nejhroznější na tom je,
že si možná mnozí dokonce opravdu myslí, že pro město dělají maximum, a že „nebýt těch několika
stále stejných notorických kritiků,
kteří umějí jen kritizovat“, žilo by se
nám tady jako v ráji.
DJ
Oznámení: otevírá se
nový skautský oddíl
Od ledna 2013 otevírá Junák Buštěhrad nový chlapecký oddíl Vlčat.
Oddíl je určen pro chlapce 1. a 2.
tříd ZŠ. Více informací na webových stránkách www.bustehrad.
skauting.cz
ST R A N A
16
ˇ
ˇ NÁM PÍŠÍ
CTENÁRI
Vážená redakce
Nejprve mi dovolte, abych Vám poděkoval za váš čas a elán, který věnujete vydávání nového časopisu Buštěhradské listy (BL). Je potřebné, aby
bylo pohlíženo na svět objektivním
pohledem a nikoli pouze růžově nebo
černě. Navíc je to záslužné.
Dovolte mi také, abych se na Vás obrátil s tím, co mě v Buštěhradě mrzí.
V době, kdy vrcholily boje o podobu
a hlavně obsah Buštěhradského zpravodaje, jsem viděl několik věcí, které
mě zlobily, protože svým způsobem
nás (Buštěhraďáky) stály naše peníze.
Tehdy si vzpomínám například na nekvalitně udělané cesty a kanálové vpustě v parku Ořešín, které hrozily úrazem
a garantovaly nutnost opravy ještě před
převzetím díla městem. Mezi lidmi se o
tomto problému hovořilo, ale nikde se
nic oficiálního neobjevilo; patrně proto, že nikdo nic oficiálně nenamítal…
S Vašimi novými BL ale již nechci
jen přihlížet a chci alespoň rozproudit
diskuzi (a snad i nápravu) na otázku,
která, dle mého názoru, opět vrtá hlavou některých Buštěhraďáků.
Tentokrát jde o nový přechod za
valem mezi Buštěhradem a Lidicemi.
Pro ty, kteří místo neznají, uvádím, že
do nedávné doby tam byl vyznačen
přechod (svislé a vodorovné značení),
ze strany Buštěhradu k němu vedla
podél silnice jakási šotolinová cesta
a na druhé straně byla cesta z přechodu vedena do Lidic po krajnici vozovky, která byla oddělena vodorovným
dopravním značením (bílou plnou čá-
Recepty Heble
Vaječný koňak od babičky Drahomíry Trojánkové
10 žloutků
4 plechovky slazeného kondenzovaného
mléka Salko
3 plechovky kondenzovaného mléka Tatra
½ litru českého rumu (s rodným listem)
5 lžic moučkového cukru
1 sáček vanilkového cukru
Moučkový cukr šleháme se žloutky tak
dlouho, až směs úplně zbělá. Postupně vmícháme kondenzovaná mléka, vanilkový
cukr a nakonec přilijeme rum.
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
rou s vyznačením pro chodce). V tom
místě se přecházelo relativně bezpečně, protože vše bylo zažité, přehledné,
místní věděli, že si tam mají dávat pozor, a většina řidičů jakbysmet.
Přišla však změna, a jak již bývá dnes
zvykem, změna k horšímu (viz foto).
V současnosti z předchozího provedení nezůstal kámen na kameni. Původní přechod byl zamalován (začerněn), cesta na straně Lidic důkladně
zničená a rozoraná a vznikl zde nový
přechod. Je zhruba 20 metrů vedle,
než byl původní přechod, navíc vede
odnikud nikam (nenavazuje na něj
žádná, ani provizorní komunikace)
a jako bonbonek – někdo nařídil i zastříkat nově provedené bílé vodorovné
značení v tomto místě, takže přechod
není vidět. Nemusím asi dodávat, že
přechod z pohledu řidiče se díky nečekané úpravě vozovky změnil na velice nebezpečný. O tom svědčí i to, že
se již zde stala vážná dopravní nehoda
s chodcem.
Má otázka zní: Tohle jsme chtěli za
naše peníze postavit – a za kolik? Takhle si naši komunální politici představují investice do zvýšení bezpečnosti, anebo šlo zase o nějakou „malou
domů“? Kdy bude přechod uveden
do bezpečného stavu a kolik životů to
bude stát? Trápí nás silnice za valem
málo, a proto si musíme přidělávat
další starosti a zvyšovat rizika?
Pokuste se prosím na některé z těchto
otázek nalézt odpovědi a třeba je i zveřejnit v BL, aby se to dozvěděli všichni,
kterým tento Kocourkov vrtá hlavou.
Závěrem připomínám jedno staré,
ale velice pravdivé pořekadlo: „Když
to funguje, tak to neopravuj!“
S pozdravem
Vladimír Fraj, 26. 11. 2012 Buštěhrad
Přechod do Lidic. Foto V. Fraj
Rady: Bojíte-li se salmonely, omyjte před
použitím vejce saponátem.
Vaječný koňak bude ještě chutnější, když
se pár dní rozleží.
Budou-li vaše štěstíčka žadonit o svou
dětskou dávku koňáčku, odlijte jim ještě
před ukončením výrobního procesu. Pozor,
o to bude vaječňák silnější.
A zbyly nám bílky...
Biskupský bílkový chlebíček paní Podrazské
10 bílků
25 dkg cukru krupice
25 dkg hrubé mouky
vanilkový cukr, rozinky, ořechy,
kandované ovoce
Bílky ušleháme napevno, vešleháme cukr
krupici a vanilkový cukr též. Vyklepneme
do mísy a s citem vmícháme mouku, rozinky, ořechy a kandované ovoce. Dáme péci do
vymazaného a hrubou moukou vysypaného
menšího pekáčku (nebo dvou srnčích hřbetů).
Helena Blesková
ST R A N A
17
ˇ
BUŠTEHRADSKÝ
CHODEC
Zpráva z horší společnosti
Posedávaje
u
nejmenovaného
baru, v nejmenované restauraci,
v nejmenovaném městě, nedokáže
zřejmě unavený mozek osamělého
zuřivého reportéra nic jiného než
poslouchat útržky hovorů, jež se
kol něho točí jako roje včel. Však
kaleidoskop nejrůznějších témat
náhle poskládá za jeho bdělými
boltci přepestré obrazy. Ony
mnohoúhelníky příběhů a hvězdice
názorů probudí duši náhodného
reportéra, jež opojena, inspirací a
pravidelným pitným režimem, vstává
jak Fénix z popela všednosti onoho
večera. Snad jen absence obvyklé
jistoty v zápěstí a brku břitkého
při něm, vžene na okamžik něco
chmur do tváře pisálkovy. I napřímí
se zpravodajec, aby lépe rozeznal
předivo nejbližšího sousedního
hovoru, a vzápětí zatají dech…
mace): „A to jako kdyby nebyl
tetovanej, tak by ti nevadil?“
nic, už toho necháme. Hele, pojďte se
bavit třeba vo ženskejch.“
VVVIP: „Nevadil. Proč by mi taky VVVIP (mávne rukou a upije zvětralé
měl vadit, kdyby neměl tu modrou pivo): „To sou taky pěkný krávy…“
palici?“
VIP (odsune se od stolu s křečovitým
VIP (vyrušen, přec vtipně smířlivý): úsměvem): „No, mně to pivo vlastně
„Hele, hele, proč ne? V Americe si už nějak nejede. Radši bych šel
taky před lety málokdo představoval, domu.“
že bude prezidentem někdo barevnej.
A my to máme krásně pestrý, některej VVVIP (mávne rukou a vrávorá
je bílej, některej je rudej, některej na WC): „Kam dete? Za tím svým
žlutej, tak proč nemít klidně modrýho pokérovaným pitomcem? Ste sračky!“
prezidenta. V Čechách jsme byli
PVIP (rázně se zvedne a odchází):
vždycky sví, ne?“
„Jdu taky. Zaplatím to u pultu.“
VVVIP: „Já ti řeknu, proč né modrej!
…amatérskému žurnalistovi, jemuž
Protože je to kretén. Dyť se podívej jak
zpočátku nedělalo potíž přidat se
vypadá. S takovou držkou má sedět
kdykoliv k tématu onoho mužného
doma na prdeli a nevylejzat na světlo!
trialogu, nezbylo nyní než zůstat
Určitě je to ňákej feťák!“
v pohnutí teskné duše na kolotoči
PVIP: „No, feťák to není, von je své rozjitřené mysli a dát si černého
VIP (vtipný inspirativní pijan, hovoří hudební skladatel a učí na někde ferneta, protože tak to prostě je a
ke spolustolovníkovi): „To je zase vejšce. Někdo vod nás byl dokonce bude…
komedie, ti kandidáti na prezidenta, v národním na představení, ke
JB
co? To je parta! Knížepán, hlasatelka, kterýmu dělal muziku. Byl tam osobně
agent rozvědky, hérečka, chartista, jmenovanej a tleskali mu…“
primář…“
VIP: „Je to možný, člověk by neměl
PVIP (poněkud vláčný informovaný soudit podle toho, jak kdo vypadá
Ostatní události:
pijan, dost chápavě pokyvuje hlavou): na první pohled. Třeba takovej Vašek
„Hmm, mně se líbí, že třeba kandiduje Havel, to byl takovej prťavec a nosil
25. 1. 2013 v 19,30 hod.
ta mladá obhájkyně Cikánů, ale krátký kalhoty, ale byl známej v celým
i ten šéf skinheadů. Aspoň si lidi světě.“
První buštěhradský ples
budou moct vybrat. Jen ti převlečený
komunisti se mi tam moc nelíběj. A VVVIP: (vstane od baru a opět
pořádaný
pak ten pobočník Klause, to je takovej nepříjemně skočí do řeči): „To byl
divnej vlasatej patron.“
taky debil. I ta jeho koza. Zrušil
Buštěhradským fórem.
vojnu, a jak to dopadlo? Haranti
VIP: „No, u nás v práci všechny zaujal seděj u počítačů a jen koukaj, kde co
Sokolovna
,ten modrej‘, ten profesor, Franz se ukrást! A teď ještě tenhle avatár! To
jmenuje. Ten je tak potetovanej, že by to dopadlo. Já bych mu dal na tu
z něj až jde strach. To by byla bomba, jeho zmalovanou držku…“
kdyby ho měly mít děti na zdi ve
škole…“
PVIP: „Hele, zas to nepřeháněj! Nic
vo něm nevíš, tak se na to vykašli a
VVVIP (vyloženě vo všem in- nebuď sprostej!“
formovaný pijan se otáčí u barpultu
a nevyzván se vloží do hovoru): „To VIP (polohlasem se obrátí na
je pěknej debil! Taková držka, jak si spolustolovníka): „On je takovej
to dovoluje, vůbec vylejzat mezi lidi. prostej, kašli na něj.“
A ten by chtěl bejt prezident?“
VVVIP: „Cos to řek!?“
PVIP (vyrušen, přec chtivý inforPVIP (zvedne ruce a navrhuje): „Ale
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
ST R A N A
18
HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ
Trocha historie snad nikoho nezabije
Kladenské okresní hejtmanství bylo zřízeno r. 1893. Z jeho popisu, vydaného v r. 1895, jsem pro Vás vybral několik
zajímavých údajů týkajících se buštěhradského panství. Udělejte si obrázek, jak vypadal Buštěhrad před 118 léty.
Panství Buštěhrad: vlastník J. V. císař František Josef 1.
Půda – daní povinná 394ha 9911m2;
prostá 11ha 7990m2
Čistý výnos – 9.086 zl 14 kr. (Pro představu, z Kladna byl čistý výnos 3.936 zl 72 kr.)
Přehled podniků živnostenských r. 1893.
Buštěhradské obchody s daní do 8.40 zl – 36 od 10.5 zl – 1.
Průmysl – 4, živnosti – 27, hostince a výčep lihovin – 31.
Silnice okresní: Václavka – Dříň – Buštěhrad - 7.432m
Buštěhrad – Lidice - 1.078m
Buštěhrad – Řebeč - 1.513m
Buštěhrad – Bouchalka - 1.625m
přes Buštěhrad - 214m
Rapice – Buštěhrad – Zájezd - 3.704m
M. Přítočno – Buštěhrad – k Makotřasům - 13.154m
Železnice: Když těžení uhlí vzrůstalo, založena r. 1852 „Buštěhradská společnost akciová“ (r. 1855 privilegovaná),
která 5. 11. 1855 zahájila vozbu na trati Staré Kladno – Kralupy v délce 20,5 km a zároveň užívala trati vystavěné
dráhy Nučické ke spojení Starého Kladna s Vejhybkou. Stanice dráhy Buštěhradské: Hostivice, Jenč, Unhošť, Kladno, Nové Kladno, Dubí, Buštěhrad (u Rapic) a Brandýsek. Ze stanic vedou četná křídla k jednotlivým dolům (Nové
Kladno – Bresson, Nové Kladno – Engerth, Dubí – Barré, Dubí – František Josef, Dubí – Prokopka, Dubí – Staré
Kladno, Dubí – u Thienfeldu, Buštěhrad – Ferdinand). Tyto industriální dráhy a vlečky měřily úhrnem 7.706m.
Celkem měřila trať Buštěhradské dráhy v rámci hejtmanství kladenského 68.371m.
Pošty a telegraf: V kladenském hejtmanství 9. Buštěhrad obsluhoval ještě Lidice, Makotřasy, Netřeby a Řebeč. Telegrafní stanice byly pouze v Buštěhradě, Unhošti a Kladně.
Osvěta a náboženství: Farnost Buštěhrad nemá (přifařen k Lidicím) – uvádí počet 3281 katolíků, 2 nekatolíky, 32
židů - celkem 3.315 obyvatel.
Škola: 5 tříd, 4 pobočky, dítek školu navštěvujících 624, dítek osvobozených od školného 465, náklad obce na školu
3.630zl 74kr.
Spolky: Hasiči (87 členů), Vojenští vysloužilci (88), Podporující bratrstvo (92), Kruh (72), Odbor ústřední matice
školské (84), Dobročinný spolek Lidumil (90), Sokol (94), Čtenářská a zábavní občanská beseda (81). V Buštěhradě
ještě Společenstvo různých živností a Společenstvo obchodní, hostinské a výčepní (ke kterému přiděleny obce: Vřetovice, Stelčoves, Lidice, Makotřasy, Řebeč, Libochovičky a Trněný Újezd.
Četnické stanice: V okr. hejtmanství 4 (Buštěhrad, Kladno, Dušníky, Hostivice, Unhošť).
Zdravotní obvod: MUDr. Jakub Himmer – rozloha 25,79km2, počet obyvatel 5.973 (Buštěhrad, Stelčoves, Vřetovice,
Zájezd a Libochovičky).
Buštěhrad měl dva zastupitele v okresním zastupitelstvu (ze 30ti).
Popis hejtmanství uvádí v Buštěhradě 3267 obyvatel.
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
(Jaroslav Pergl – kronikář města)
ST R A N A
19
Buštěhradské listy - dvouměsíčník; Ev. č. MK ČR E 20893
Obrázek na titulní straně: Návštěva hejtmana. Foto J. Pergl
Vydavatel: Občanské sdružení Buštěhradské fórum; www.bustehradskeforum.cz
Odpovědný koordinátor: Ing. Jiří Janouškovec; [email protected]
Redakční rada: Jiří Blesk (JB), Ing. Jiří Janouškovec (JJ), Ing. Arch. Daniela Javorčeková (DJ),
Ing. Jitka Müllerová (JM), Jaroslav Pergl (JP)
Korektura textu Jan Dvořák; Design a grafika: Michal Fiala a Dana Stolzová
Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele a redakční rady.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Uzávěrka dalšího čísla bude 15. 2. 2013
Tisk: Kočka Slaný
Náklad 1000 ks
Cena zdarma
2 0 1 2 , Č Í S LO 2
ST R A N A
20
Download

O T E V R E N Y C A S O P I S O B C A N U B U S T E H R A D U 2 0