Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_01
Tvar, rozměry a pohyby Země
Země jako vesmírné těleso
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na opakování a fixaci získaných poznatků
z hodiny formou pracovního listu.
Očekávaný
výstup
Znalost vlastností zemského tělesa.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 1 – Tvar, rozměry a pohyby Země
1) Země má tvar …………….., na pólech je mírně zploštělá. Takovému tělesu
říkáme……….….(viz. křížovka).
Zmenšený model Země
Náš světadíl
Nultá rovnoběžka
Přístroj na měření času
0-24 hodin
2) Které číslo skrývá větička „Šetři se osle“? Co nám toto číslo označuje?
3) Vybarvěte správně vlajku Japonského císařství. Co symbolizuje a proč?
4) Každý 4. rok je tzv. přestupný. Který rok byl přestupný naposledy a který bude
další? Vždy musí být dělitelný číslem 4!
5) Když je v Evropě léto, u „protinožců“ v Austrálii mají zimu a obráceně. Co toto
střídání způsobuje?
a) sklon zemské osy
b) teplo se přelévá ze severu na jih a opačně
c) globální oteplování planety
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_02
Měsíc, Slunce, Sluneční soustava
Sluneční soustava
Zeměpis
6.
Opakování základního učiva o Sluneční soustavě formou
samostatné práce.
Očekávaný
výstup
Upevnění a rozšíření vědomostí o Sluneční soustavě.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 2 – Měsíc, Slunce, Sluneční soustava
1) Uspořádejte jednotlivé planety naší Sluneční soustavy podle jejich vzdálenosti od
Slunce (od nejbližší po nejvzdálenější):
Jupiter
Země
Merkur
Saturn
Neptun
Mars
Venuše
Uran
2) Jaká síla způsobuje příliv a odliv moří a oceánů na Zemi?
3) Ke každému ze tří pohybů Měsíce uveď, za jakou dobu se uskuteční:
a) otočení kolem vlastní osy =
dnů
b) oběh kolem Země =
dnů
c) oběh kolem Slunce =
dnů
4) Jak dlouhá doba uběhne mezi dvěma, po sobě jdoucími úplňky našeho Měsíce?
5) Proč je Slunce pro život na Zemi tak důležité? Co nám poskytuje?
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_03
Apollo 11 – let na Měsíc + videoukázky
Sluneční soustava - Měsíc
Zeměpis
6.
Interaktivní materiál obsahující text, fotografie a odkazy na
videoukázky zachycující přistání na Měsíci.
Očekávaný
výstup
Žáci se blíže seznámí s prvním přistáním člověka na Měsíci.
Druh učebního
materiálu
Citace a použité
materiály
Pracovní list
http://mesic.astronomie.cz/Mise/apollo-11.htm
Pracovní list č. 3 – Apollo 11 – let na Měsíc + videoukázky
Neil Armstrong
* 5. 8. 1930
Michael Collins
* 31.10. 1930
Buzz Aldrin
* 20. 1. 1930
16. července 1969 byly pláže kolem Kennedyho vesmírného centra na pobřeží
Floridy obsazeny více než milionem lidí, kteří chtěli na vlastní oči spatřit
počátek jednoho z největších dobrodružství v celé historii lidstva – start
obrovského monstra – rakety Saturn V., která měla na Měsíc dopravit první
lidskou posádku. Ohnivý gejzír sledovali také sovětští námořníci z flotily osmi
lodí, která plula navštívit Kubu. Start, stejně jako i celý let Apolla 11 k Měsíci
proběhl nad očekávání hladce. Tři dny po opuštění Země se astronauti dostali
na oběžnou dráhu Měsíce a konečně 20. července 1969 ve 21 h 18 min SEČ
přistál měsíční modul Eagle s N. Armstrongem a E. Aldrinem na palubě asi 6
km od středu vybrané oblasti v Moři klidu.
Samotné dramatické přistání se uskutečnilo pouze 30 sekund před vyčerpáním
zásob paliva a všichni, včetně paní Armstrongové a Aldrinové si hluboce
oddechli, když uslyšeli Armstrongovo hlášení: „Houstone, tady Základna klidu.
Orel přistál.“ Armstrong s Aldrinem uviděli z okénka krajinu, kterou před nimi
žádný pozemšťan nespatřil. „Je to sbírka všech možných tvarů, úhlů a
zrnitosti...“, tvrdil Aldrin. Oba astronauti dostali od lékařů brzy svolení k
sestupu na povrch. Zhruba po dvou hodinách sestoupil Armstrong na
verandičku modulu a opatrně slezl po žebříku. Celý svět zatajil dech...
Neil Armstrong pronesl památnou větu: „I'm going to step off the LM now.
That's one small step for (a) man; one giant leap for mankind.“ - Právě
sestupuji z LM. Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.
Je 21. července 3 h 56 min 21 s SEČ a první člověk stojí oběma nohama na
povrchu Měsíce!
Armstrong opatrně zkoušel pohyby v šestinové měsíční gravitaci a odebral
první vzorky měsíčních hornin: „Má to svou zvláštní krásu. Podobá se to
vysokohorským pouštím ve Spojených státech. Je to trochu jiné, ale opravdu
nádherné...“ Vzápětí sestoupil na povrch i Aldrin. Astronauti na Měsíci provedli
první vědecké výzkumy a nainstalovali na jeho povrchu soubor vědeckých
přístrojů. Úžasné je, že astronauti sebou na Měsíc vzali i magnetofonový pásek
s nahrávkou Novosvětské symfonie od Antonína Dvořáka. Po 21 hodinách a 36
minutách pobytu na Měsíci se na spodní části měsíční modulu zapálily trysky a
měsíční sekce Apolla 11 opustila Měsíc.
Zdroj: http://mesic.astronomie.cz/Mise/apollo-11.htm
(video ukázka AVI 1,1 MB)
(video AVI 1,9 MB)
(video MPEG 8,2 MB)
Použité materiály:
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_04
Země, Slunce, Sluneční soustava, Měsíc, Vesmír - opakování
Země jako vesmírné těleso, Sluneční soustava, Vesmír opakování
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na opakování a fixaci získaných poznatků
z hodiny formou pracovního listu.
Očekávaný
výstup
Fixace a zopakování poznatků z předchozích hodin. Souhrnné
opakování.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 4 – Země, Slunce, Sluneční soustava, Měsíc, Vesmír - opakování
1) Fáze Měsíce: když je Měsíc v úplňku, vidíme jeho jednu polovinu krásně celou
osvětlenou. Za 14 dnů se však dostane do fáze kdy z Měsíce nevidíme nic. Jak se
tato fáze Měsíce nazývá?
2) Američtí kosmonauti přistávali v roce 1969 na Měsíci v Moři klidu. Potřebovala
proto jejich vesmírná loď Apollo 11 umět plavat? Proč?
3) Jak také nazýváme naši Galaxii?
a) Hvězdná dráha
b) Mléčná dráha
c) Lanová dráha
4) Doplň chybějící slova:
Největší planetou Sluneční soustavy je ……………, obíhá kolem něj 63 ……………,
a na jeho povrchu probíhá už několik let obrovská …………….
5) Která planeta oběhne Slunce za pouhých 87,9 dne a nemá žádnou atmosféru?
6) Vysvětli rozdíl mezi:
- METEOR =
- METEORIT =
7) Na obrázku je kometa a její chvost. Do obrázku přimaluj Slunce na správnou
stranu.
8) Jak asi starý je Vesmír?
9) Do Vesmíru se jako první podíval sovětský kosmonaut .............................., bylo to
v roce …………… .
10) Jaká je vzdálenost od povrchu Země do její středu (poloměr)?
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_05
Mapa, globus, měřítko mapy, poledníky, rovnoběžky
Mapa a globus
Zeměpis
6.
Materiál pro procvičení učiva (měřítko mapy, důležité poledníky
a rovnoběžky, mapové znázornění reliéfu)
Očekávaný
výstup
Žáci procvičí práci s měřítkem mapy, získají základní orientaci
na glóbu a porozumí používání barev při mapovém zobrazení
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 5 – Mapa, globus, měřítko mapy, poledníky, rovnoběžky
1) Zmenšený model Země kulatého tvaru se nazývá …………… a
zkresluje/nezkresluje tvary pevnin a oceánů.
2) Přepočítej mapová měřítka na reálné kilometry, resp. metry:

1 : 40 000 000 =
km

1 : 50 000 =
km =
m

1 : 10 000 =
km =
m

1 : 12 000 =
km =
m

1 : 200 000 =

1 : 5 000 =
km =
km =
m
m
3) Do obrázku zakresli rovník a nultý poledník, východní, západní, jižní a severní
polokoule:
4) Jakou barvou bude na mapě znázorněno nejvyšší pohoří světa, Himaláje?
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_06
Světové strany, bludiště
Mapa – orientace na mapě
Zeměpis
6.
Materiál pomůže žákům netradiční formou zafixovat světové
strany.
Očekávaný
výstup
Žáci si zapamatují umístění jednotlivých světových stran na
mapě, budou jistější při jejich užití.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 6 – Světové strany, bludiště
Rozeznáváme 4 hlavní světové strany (sever, jih, východ a západ). A také 4 vedlejší,
pomocné světové strany (severovýchod, severozápad, jihovýchod a jihozápad).
Většina map je svoji horní stranou orientována k severu, může se nám však stát to,
že některý plánek většího měřítka orientován nebude a my u sebe nebudeme mít
busolu či dnes běžný GPS přístroj k určení správné polohy, respektive světové
strany. Zde je několik možných pomůcek pro určení správného směru:
 Hodinky – malou ručičku nasměrujeme na Slunce. Rozpůlíme úhel mezi
malou a velkou ručičkou a přímka dělící tento úhel ukazuje přímo na jih. Na
opačné straně je samozřejmě sever. Nelze použít v případě digitálních
hodinek  .
 Většina satelitních antén pro televizní přijímače je směrována jižně
 Kůra stromů bývá na severní a severozápadní straně hrubší a tmavší
 Na severní a severozápadní straně kamenů a stromů roste lišejník
 Letokruhy pařezů jsou nejhustší na severní straně
 Slunečnice se vždy „otáčí“ za Sluníčkem, a to i když je pod mrakem. Lze
využít s hodinkami.
 Mraveniště bývají směrem na jih pozvolnější, na severní straně jsou strmá
nebo chráněná překážkou
 Včelí úly se orientují na jižní stranu
 Oltář v kostele bývá téměř vždy orientován na východ
2) Do obrázku směrové růžice vepiš správné světové strany
3) Do čtvercové sítě pod zadáním nakreslete obrazec podle zadání. Světové strany
S, J, V, Z se kreslí po svislých nebo vodorovných linkách, vedlejší světové strany SV,
SZ, JV, JZ po úhlopříčkách. Číslice před označením světové strany určují o kolik
průsečíků mezi dvěma linkami se je třeba v daném směru postoupit. Místo startu je
označeno tečkou.
1Z – 2JZ – 3J – 1Z – 3S – 3SV – 2V – 1S – 1SZ – 1S – 1SV – 1V – 1JV – 1J – 1JZ –
1J – 2V – 1SV – 4S – 1V – 4J – 2JZ – 1Z – 1JV – 3J – 4JV – 5Z – 2J – 1V – 1J – 2Z
– 3S – 1Z – 3J – 2Z – 1S – 1V – 2S – 5Z – 4SV – 3S –1SV.
o
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_07
Souřadnicová síť, práce se školním atlasem
Souřadnicová síť – poledníky a rovnoběžky
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na procvičení práce se zeměpisnými
souřadnicemi.
Očekávaný
výstup
Žáci zdokonalí práci se zeměpisnými souřadnicemi, zopakují si
orientaci světových stran.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 7 – Souřadnicová síť, práce se školním atlasem
1)
Díky souřadnicové síti poledníků a rovnoběžek můžeme přesně určit polohu
jakéhokoli bodu na zemském povrchu. Zde je několik příkladů, doplníte je s pomocí
školního atlasu světa.
90° z. d., 23°27' s. š. = …………… záliv
0° z. d., 0° s. š. = ……………. záliv
90° z. d., 60° s. š. = …………… záliv
30° v. d., 30° j. š. = …………… hory
90° z. d., 0° s. š. = souostroví ……………
15° v. d., 50° s. š. = …………… republika
25° v. d., 35° s. š. = ostrov ……………
30° v. d., 31° s. š. = africké město jménem ……………
0° v. d., 5° s. š. = africké město jménem ……………
31° v. d., 30° j. š. = africké město jménem ……………
2) Spojovačka podle světových stran:
5J, 2JV, 1J, 3JV, 3V, 2SV, 1S, 1V, 2J, 12V, 1SV, 3V, 2JV, 3V, 2SV, 4V, 1SZ, 1Z,
1SZ, 1Z, 1SZ, 9Z, 1SZ, 1J, 7Z, 1SZ, 3S, 1V, 1S, 2Z, 1J, 6Z, 3JZ, 1Z, 3S, 2SZ, 2Z.
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_08
Časová pásma
Čas na zeměkouli
Zeměpis
6.
Pracovní list rozšiřující učivo o časových pásmech, umožňuje
žákům procvičit získané poznatky z hodiny.
Očekávaný
výstup
Žáci budou schopni určit přibližný čas (časové pásmo) na
kterémkoli místě na Zemi a tuto odlišnost vysvětlit.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 8 – Časová pásma
1) Každých 15˚ zeměpisné délky (na východ či na západ) posune ručičky hodin o 60
minut – o jednu hodinu. Představte si, že je v Londýně na nultém poledníku právě
poledne. Kolik hodin bude v ČR, když přes naši republiku prochází 15˚ východní
délky? Směrem na východ hodiny přidáváme, směrem na západ ubíráme!!!
2) A kolik hodin tak bude:
a) v Los Angeles (100˚ z. d.) =
b) v Sydney (150˚ v. d.) =
c) na Havaji (160˚ z. d.) =
d) v Torontu (80˚ z. d.) =
e) v Bangkoku (100˚ v. d.) =
f) na Novém Zélandu (170˚ v. d.) =
g) v Etiopii (40˚ v. d.) =
3) Na jakém místě na zeměkouli by jste dokázali projít všechna časová pásma
nejrychleji? A kde by taková cesta byla naopak nejdelší?
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_09
Výškopis a polohopis na mapě
Výškopis a polohopis na mapě
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na porozumění principu vrstevnicového
zobrazení a procvičení mapových značek.
Očekávaný
výstup
Žáci budou schopni z vrstevnicové mapy vyvodit skutečný reliéf
krajiny a zafixují si hlavní mapové značky.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 9 – Výškopis a polohopis na mapě
1) Do tabulky zapiš správné dvojice vrstevnicového zobrazení a řezu terénem.
Vrstevnicov
Řez
é zobrazení
terénem
A
B
C
D
E
F
G
H
2) Do následující tabulky pečlivě zakresli mapové značky pro dané objekty. Můžeš si
pomoci turistickou mapou a atlasem.
Kostel
Parkoviště
Turistické
informace
Hraniční
Zřícenina
Krytý bazén
přechod
Letiště
Benzínová
Turistická
stanice
trasa
Železnice se
Rozhledna
Lesní cesta
stanicí
Pramen
Větrná
Silnice
elektrárna
Řeka
Hájovna
Dům, budova
Cyklostezka
Muzeum
Skála
Nemocnice
Hotel
Jeskyně
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_10
Mapa, glóbus, souřadnicová síť, výškopis, polohopis opakování
Mapa, globus – opakování učiva
Zeměpis
6.
Materiál pro komplexní opakování učiva o mapě, globu a
kartografických značkách.
Očekávaný
výstup
Žáci si zopakují a lépe zafixují učivo o mapě a globu.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 10 – Mapa, glóbus, souřadnicová síť, výškopis, polohopis opakování
1) Která věda se zabývá tvorbou map a mapových děl?
a) mapometrie
b) kartografie
c) mapologie
2) Proč bývají mapy středního a malého měřítka zkresleny, tj. například mapy
kontinentů a států? Co to způsobuje?
3) Co je to měřítko mapy?
4) Přepočítej měřítka na skutečné kilometry a následně i metry:
1 : 50 000 =
km =
m
1 : 250 000 =
1 : 8 000 000 =
km =
km =
m
m
5) Když na mapě s měřítkem 1 : 200 000 naměřím 12,5 cm, kolik kilometrů to bude
ve skutečnosti?
6) Jak dlouhé (kolik měří) jsou poledníky a odkud kam vedou?
7) Hlavní (nultý) poledník a 180˚ poledník nám Zemi rozdělují na dvě polokoule. Jsou
to:
a) jižní a východní
b) západní a východní
c) severní a jižní
d) východní a severní
8) Nultá rovnoběžka (rovník) má délku 40 000 km, jakou délku má rovnoběžka 90˚?
9) Přiřaď správné názvy rovnoběžek a zeměpisné šířky:
Severní polární kruh
23°27' s. š.
Obratník Kozoroha
66° 33' s. š.
Jižní polární kruh
23°27' j. š.
Obratník Raka
66° 33' j. š.
10) Co znamená zkratka GPS a znáš jeho využití?
11) V Indii na 75˚ východní délky je 7:00 hodin ráno. Kolik hodin je v New Yorku
ležícím na 75˚ západní délky?
12) Co je to datová hranice? Jakým oceánem prochází?
13) Co jsou to vrstevnice?
14) Jak bude vypadat vrstevnicové zobrazení kopců na obrázcích?
Obr. č. 1:
Obr. č. 2:
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_11
Složky krajinné sféry, litosférické desky
Krajinná sféra
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený pro základní seznámení s jednotlivými
složkami krajinné sféry a litosférickými deskami.
Očekávaný
výstup
Žáci porozumí krajinné sféře jako systému složenému z několika
složek, dokážou je stručně charakterizovat. Z atlasu se také
seznámí s litosférickými deskami a jejich polohou.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 11 – Složky krajinné sféry, litosférické desky
1) Doplň ke každému popisu správnou složku krajinné sféry:

všechny živé organismy na Zemi (rostliny, živočichové), včetně člověka =

veškerá voda na naší planetě. Nejvíce jí najdeme v oceánech a mořích =

vrchní část Země, kamenná. Dobře patrná např. v horách, jinde většinou
zakryta půdou, či pod vodou =

vzdušný obal Země. Sahá od povrchu až do výšky 100 km – dále od Země
pak již hovoříme o kosmickém prostoru =

půdní obal Země. Vzniká na litosféře, mívá různou mocnost a odlišné
vlastnosti =
2) Do mapky světa zakresli hranice litosférických desek a vepiš jejich správné názvy.
Pracuj s atlasem na straně 14-15.
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
Očekávaný
výstup
Druh učebního
materiálu
Citace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_12
Sopka, zemětřesení, tsunami
Pohyby litosférických desek
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na opakování a rozšíření znalostí žáků o
tektonické aktivitě litosférických desek, konkrétně sopečné a
zemětřesné činnosti.
Hlubší znalost a porozumění jevům spojeným se sopečnou
činností a zemětřesením.
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 12 – Sopka, zemětřesení, tsunami
1) Vysvětli rozdíl mezi lávou a magmatem:
- láva =
- magma =
2) Co je to epicentrum a hypocentrum zemětřesení?
3) Při zemětřesení pod hladinou oceánu mohou vznikat velmi nebezpečné vlny
nazývané tsunami. Proč jsou pro člověka nebezpečné a čím se liší od běžných
mořských vln?
4) Do obrázku sopky doplň nabízené pojmy.
- magmatický krb; mrak sopečného popela; sopouch; kráter; sopečný kužel;
parazitický kráter
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_13
Druhy pohoří, astenosféra, pohyby litosfér. desek, výškové
členění reliéfu
Pohyby litosférických desek
Zeměpis
6.
Pracovní list shrnující klíčové učivo o litosférických deskách,
doplněný o rozlišení výškového členění reliéfu.
Očekávaný
výstup
Žáci umí rozlišit a charakterizovat vrásové a zlomové pohoří,
mají znalost o pohybech litosférických desek a dokážou dle
výškového členění určit druh reliéfu krajiny.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 13 – Druhy pohoří, astenosféra, pohyby litosfér. desek, výškové
členění reliéfu
1) Na obrázcích pojmenuj druhy pohoří (vrásové X zlomové):
a)
b)
2) Ve školním atlase vyhledej a zaznamenej nejvyšší a nejhlubší místo na zemském
povrchu, napiš jejich názvy a přesnou výšku/hloubku:
3) Litosférické desky se pohybují po:
a) astoponosféře
b) astenosféře
c) asteanosféře
4) Popiš co nastane, když se střetne oceánská litosférická deska s pevninskou
litosférickou deskou:
5) Reliéf rozdělujeme dle výškových rozdílů na pět kategorií. Každou z nich spoj se
správným výškovým rozdílem:
Velehornatiny
(0 – 30 m)
Roviny
(> 600 m)
Pahorkatiny
(30 – 150 m)
Hornatiny
(300 – 600 m)
Vrchoviny
(150 – 300 m)
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
Očekávaný
výstup
Druh učebního
materiálu
Citace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_14
Hydrosféra, koloběh vody, oceány, průlivy a průplavy
Hydrosféra
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na opakování a fixaci získaných poznatků
z hodiny a práci s atlasem na téma hydrosféry; konkrétně
skupenství vody, velký a malý koloběh vody, rozloha oceánů,
znalost a porozumění pojmům průliv a průplav.
Žáci lépe porozumí koloběhu vody na Zemi, seřadí oceány dle
jejich velikosti a umí vysvětlit rozdíl mezi pojmy průliv a průplav
s uvedením konkrétních příkladů.
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 14 – Hydrosféra, koloběh vody, oceány, průlivy a průplavy
1) Vodu na Zemi můžeme nalézt ve třech skupenstvích. Jaké to jsou?



2) Popiš hlavní rozdíly mezi velkým a malým koloběhem vody v přírodě.
3) Vypiš 4 světové oceány a seřaď je velikostí od největšího:




4) Vysvětli rozdíl mezi průlivem a průplavem. Ke každému navíc uveď s pomocí
atlasu nejméně 3 příklady!
Průliv =
Průplav =
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_15
Hydrosféra, moře, ostrovy, poloostrovy, zálivy, vlastnosti mořské
vody, příliv a odliv
Hydrosféra
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na opakování a fixaci hlavních pojmů z učiva
o hydrosféře (moře, ostrovy, poloostrovy, zálivy, vlastnosti
mořské vody, salinita, příliv a odliv).
Očekávaný
výstup
Žáci dokáží lépe porozumět základním pojmům učiva o
hydrosféře, jsou schopni je vysvětlit svými slovy a uvádět
některé konkrétní příklady.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 15 – Hydrosféra, moře, ostrovy, poloostrovy, zálivy, vlastnosti mořské
vody, příliv a odliv
1) Doplň názvy k popiskům:
a) menší části oceánů, většinou vnitřní (obklopena souší) a okrajová (široký okraj
oceánu na styku s pevninou) = …………… + uveď 6 příkladů.
b) menší část pevniny, obklopená vodou = …………… + uveď 6 příkladů.
c) místo, kde se oceán stýká s pevninou. Mění se dle přílivu a odlivu. =
2) Popiš svými slovy co je to:
a) záliv =
b) poloostrov =
Ke každému uveď alespoň 3 příklady!
3) Mořská voda má určitou salinitu. Co to znamená?
4) Nakresli obrázek těles Země, Měsíc, Slunce v případě, když:
a) nastane tzv. skočný příliv:
b) nastane tzv. hluchý příliv:
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
Očekávaný
výstup
Druh učebního
materiálu
Citace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_16
Hydrosféra – vodstvo na pevnině I.
Hydrosféra – vodstvo na pevnině
Zeměpis
6.
Materiál obsahující nejdůležitější pojmy a jejich konkrétní
příklady z učiva o vodstvu na pevnině, součástí pracovního listu
je práce s atlasem světa a ČR.
Žáci umí charakterizovat základní pojmy z učiva „Hydrosféra –
vodstvo na pevnině“, např. pramen, přítok, úmoří, delta, meandr,
bezodtoké jezero.
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 16 – Hydrosféra – vodstvo na pevnině
1) Většina vodních toků začíná …………… . Řešení nalezneš v křížovce!
Malý vodní tok
Živočich přizpůsobený životu ve vodě
Světadíl, kde najdeme nejhlubší jezero
Část oceánu
„Náš“ světadíl
Druhá nejdelší řeka světa
2) Z atlasu na str. 113 vypiš alespoň 3 levé a 3 pravé přítoky řeky Amazonky!
Levé přítoky =
Pravé přítoky =
3) Česká republika se nachází na území 3 úmoří. Jakých?
4) Řeky často ústí do moře či jezera deltou. Jak taková delta vypadá (obrázek) a proč
ji říkáme zrovna „delta“?
5) Co jsou to říční meandry? Jak řeka s meandry vypadá? Můžeš si pomoct
obrázkem.
6) Co znamená, když řekneme, že je nějaké jezero bezodtoké?
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
Očekávaný
výstup
Druh učebního
materiálu
Citace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_17
Hydrosféra – vodstvo na pevnině II.
Hydrosféra – vodstvo na pevnině
Zeměpis
6.
Druhá část materiálu zaměřeného na vodstvo pevniny. Materiál
opět obsahuje nejdůležitějších pojmů a jejich konkrétní příklady
z učiva o vodstvu na pevnině, součástí pracovního listu je práce
s atlasem světa a ČR.
Znalost vlastností zemského tělesa.
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 17 – Hydrosféra – vodstvo na pevnině II.
1) Jaký je hlavní rozdíl mezi rybníkem a jezerem?
2) Největší rybník v České republice se jmenuje ……………, nachází se na jihu Čech
nedaleko města Třeboň.
Největší jezero najdeme na Šumavě, jmenuje se ……………, podle zbarvení své
vody.
3) Jak a proč lidé stavějí přehrady? A znáš největší v ČR a na světě?
4) Popiš vznik ledovce!
5) Asi nejznámější námořní neštěstí má na svědomí právě plovoucí ledovec. Jak se
jmenovala loď která do něj v noci ze 14. na 15. dubna 1912 narazila?
6) Jak se jmenuje světadíl, který je téměř celý pokrytý velmi silným ledovcem?
Jak se jmenuje největší ostrov světa, také téměř celý pod silnou vrstvou ledu?
7) Je voda zamrzlá v ledovcích slaná či sladká?
8) Místo, kde voda pod tlakem sama vytryská ze země, nazýváme jako ……………
pramen.
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
Očekávaný
výstup
Druh učebního
materiálu
Citace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_18
Atmosféra, složení atmosféry, počasí, podnebí, výpočet
průměrné denní teploty
Atmosféra
Zeměpis
6.
Materiál určený pro úvod do učiva o atmosféře, vysvětlení
rozdílů mezi počasím a podnebím, výpočet průměrné denní
teploty, meteorologické zpravodajství
Porozumění pojmu atmosféra a znalost jejího složení, znalost
pojmů počasí a podnebí, schopnost výpočtu průměrné denní
teploty.
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 18 – Atmosféra, složení atmosféry, počasí, podnebí, výpočet
průměrné denní teploty
1) Naše atmosféra je směsice plynů. Skládá se z 78% ……………, 21% ……………,
a zbytek, asi 1% tvoří především ……………………………………………………………
.
2) Jaký je rozdíl mezi počasím a podnebím?
Počasí =
Podnebí =
3) Znáš nějaké prvky které sledují meteorologové a můžeme se s nimi setkat
například v televizní předpovědi počasí? Alespoň 5!
4) Vypočítej průměrnou teplotu vzduchu, když:
- teplota v 7 hod. ráno byla 12˚C
- teplota ve 14 hod. odpoledne byla 26˚C
- teplota ve 21 hod. večer byla 17˚C
Nezapomeň, že teplota z 21 hodiny se počítá ……………………!
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_19
Atmosféra, podnebné pásy, roční období
Podnebné pásy, roční období
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na základní znalost podnebných pásů
(hlavních) a střídání ročních období.
Očekávaný
výstup
Žáci porozumí cyklu střídání ročních období, dokáží každé
z nich stručně charakterizovat a určit termín začátku ročního
období; to vše v závislosti na pohybu zemské osy.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 19 – Atmosféra, podnebné pásy, roční období
1) V důsledku náklonu zemské osy se na Zemi vyvinuly podnebné pásy. Do obrázku
zakresli tři hlavní podnebné pásy Země:
2) Ke každému popisu doplň příslušný podnebný pás:
a) téměř celoročně trvající zima, jen krátké období chladného léta. Nízké srážky,
oblasti chudé na rostlinstvo a živočišstvo = …………… pás.
b) celoročně velmi teplé podnebí, velmi bohaté srážky. Oblasti s bohatým
rostlinstvem a spousty druhů živočichů = …………… pás.
c) střídání 4 ročních období; v tomto pásu leží také naše území = …………… pás.
3) 21. června je den . . . . . . . . . . . . . . . slunovratu. Sluneční paprsky dopadají kolmo na
obratník …………… a ……………. konec zemské osy je nejvíce přikloněn ke Slunci.
Na jižní polokouli v tu chvíli nezačíná ……………, ale naopak …………… .
4) 23. …………… je den podzimní ……………. Sluneční paprsky dopadají kolmo na
……………., délka dne a noci je tak všude na Zemi stejná. Na severní polokouli
začíná …………… a na jižní naopak …………… .
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
Očekávaný
výstup
Druh učebního
materiálu
Citace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_20
Atmosféra, vertikální stavba atmosféry, cirkulace vzduchových
hmot
Atmosféra - vertikální stavba atmosféry
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na zopakování učiva o jednotlivých vrstvách
atmosféry a tlakových útvarech stratosféry – tlakové níže a výše,
vznik větru.
Žáci umí popsat vertikální stavbu zemské atmosféry; orientují se
v pojmech tlaková níže a tlaková výše a umí je stručně
charakterizovat, chápou jejich vliv na počasí.
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 20 – Atmosféra, vertikální stavba atmosféry, cirkulace vzduchových
hmot
1) Zemskou atmosféru dělíme na 5 základních vrstev. Do obrázku zapiš jejich názvy
a správné pořadí!
2) Která vrstva atmosféry je nejtěžší, nejhustší a obsahuje také většinu vody
obsažené v atmosféře?
3) Pokud je vzduch ……………, je lehký a stoupá vzhůru, tím klesá tlak na zemský
povrch a nastává tzv. tlaková …………… (cyklóna). Ta do sebe „nasává“ okolní
vzduch, ten se sráží a vypadávají z něj srážky.
4) Opakem je tlaková …………… (anticyklóna). Zde …………… vzduch klesá dolů,
zvyšuje se tlak na zemský povrch. To má za následek to, že dešťové mraky jsou
vytlačovány pryč a převládá jasné a slunečné počasí.
5) Prouděním vzduchu mezi tlakovou výší a tlakovou níží vzniká …………….
Doplň: vítr, studený, teplý, níže, výše.
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_21
Pedosféra
Pedosféra
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na fixaci učiva o pedosféře – vysvětlení
pojmu, její složení, humusová složka a druhy půd.
Očekávaný
výstup
Žáci zopakují učivo probrané v hodině, získají lepší znalost o
vlastnostech pedosféry.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 21 - Pedosféra
1) Pedosféra =
2) Složení půdy:

Neživá složka – např.
……………………………………………………………………

Živá složka – např.
………………………………………………………………………
3) Nejsvrchnější část půdy nazýváme: viz. tajenka
60 minut
7. planeta Sluneční soustavy
Přirozená družice Země
Spojené státy americké
2. vrstva
atmosféry
4) Kuličku z hlíny uplácáme nejlépe z půdy která je …………… druhu. Takové půdy
jsou vlhké, těžké, velmi dobře drží vodu a špatně vysychají.
Naopak kuličku z hlíny neuplácáte z půdy která je …………… druhu. Takové půdy
jsou lehké, sypké, rychle vysychají, vodu dlouho neudrží. V zemědělství je nutné je
často zavlažovat. Extrémním příkladem těchto půd jsou pouštní půdy.
Nejlepším půdním druhem jsou půdy …………… . Ty dobře drží vodu, ale ne
nadlouho. Jsou středně těžké a velmi vhodné pro obdělávání.
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
Očekávaný
výstup
Druh učebního
materiálu
Citace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_22
Biosféra I. – vegetační pásy na Zemi
Biosféra – rozmístění vegetačních pásů na Zemi
Zeměpis
6.
Materiál obsahující podrobnou mapu světa s rozmístěním
jednotlivých vegetačních pásů. Mapu slouží vždy při probírání
daného veg. pásu a žáci si ji mohou po vybarvení vlepit do
sešitu.
Žáci získají detailnější přehled o rozmístění vegetačních pásů
na Zemi. Uvědomí si, že vzhled jednotlivých krajin je ovlivněn
nejen šířkovou pásmovitostí, ale i dalšími faktory (nadmořská
výška, mořské proudy, rozmístění horských systémů,
kontinentalita, …).
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 22 – Biosféra I. – vegetační pásy na Zemi
© Mgr. Jan Šrámek
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_23
Biosféra II.
Biosféra
Zeměpis
6.
Materiál pro opakování základního učiva o biosféře, vegetačních
pásech; obsahuje i práci s atlasem světa.
Očekávaný
výstup
Žáci si zopakují pojem „biosféra“, šířkovou pásmovitost a co ji
podmiňuje; v atlase světa se pak seznámí s mapkou
vegetačních pásů (nebo využijí mapku z minulého pracovního
listu).
Pracovní list
Druh učebního
materiálu
Citace
Archiv autora
Pracovní list č. 23 – Biosféra II.
1) Biosféra =
2) Doplň text:
V blízkosti zemského rovníku najdeme pás ……………. Na něj (směrem
na S či J) navazuje pás …………… a …………… .. Dále pokračuje
…………… pás. V něm bychom našli i naši republiku. Ten pak přechází
do pásu …………… a vše končí kolem pólů pásem …………… na
úplném severu či jihu.
3) Popiš vlastními slovy pojem „krajina“. Proč se jednotlivé krajiny navzájem liší? Co
to způsobuje?
4) Ve kterém vegetačním pásu (krajině) bys chtěl/a žít? Proč? A co bys tam mohl/a
mít za problémy a jaké zvláštnosti by tam byly oproti naší krajině? Nezapomeň na
podnebí, flóru a faunu!
5) Podle mapky z minulého pracovního listu urči, jaký vegetační pás se nachází na
většině území Brazílie!
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
Očekávaný
výstup
Druh učebního
materiálu
Citace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_24
Biosféra III.
Biosféra
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený především na práci s atlasem a mapkou
z předešlého pracovního listu (ale není podmínkou). Žáci
vyhledávají země spadající do daných vegetačních pásů. Cílem
je procvičení orientace na mapě a uvědomění si rozmístění veg.
pásů.
Žáci se naučí pracovat s mapou vegetačních pásů a mapou
politického rozdělení světa. Uvědomí si a znovu zafixují
rozmístění vegetačních pásů na Zemi.
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 24 – Biosféra III.
Ke každému vegetačnímu pásu vypiš co nejvíce zemí, ve kterých se daný pás
objevuje! Pracujte s vaší mapkou vegetačních pásů a školním atlasem, strany
20,21,49,50,83,84,101,102,114,115,116,117,133. Využívejte mapy šířkových
vegetačních pásem a mapy politické. Nejde o rychlost, ale o správnost!!!
1. Tropické deštné lesy =
2. Opadavé monzunové lesy (střídavě vlhké) =
3. Savany =
4. Stepi, lesostepi =
5. Pouště a polopouště =
6. Vegetace středomořského typu =
7. Listnaté lesy =
8. Tajga – jehličnatý les =
9. Tundra =
10. Trvale zaledněné oblasti =
11. Vysokohorské oblasti =
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
Očekávaný
výstup
Druh učebního
materiálu
Citace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_25
Biosféra IV.
Biosféra
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený především na bližší poznání a vlastní
srovnání vegetačních pásů kolem rovníku a pólů a také ve
vysokohorském prostředí. Materiál obsahuje schematickou
mapku světa.
Žáci sami promyslí rozdílné podmínky pro život na dvou místech
světa, ve zcela odlišných veg. pásech. Uvědomí si rozdíly
v těchto podmínkách, definují je a popíší hlavní charakteristiky.
Pomocí atlasu světa si uvědomí a zafixují rozmístění hlavních
horských systémů na světě.
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 25 – Biosféra IV.
1) Vysvětli vlastními slovy proč jsou vegetační pásy blízko rovníku plné života,
druhově pestré a rozmanité. A proč jsou naopak oblasti kolem zemských pólů na
život chudší!
2) Ze školního atlasu světa vypiš nejméně 10 světových pohoří přesahujících hranici
3500 m n. m. Do mapky zaznač jejich polohu a název.
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_26
Politická mapa Afriky
Afrika – orientace na mapě
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na práci s atlasem a procvičení znalosti
politické mapy Afriky a hlavních měst afrických států.
Očekávaný
výstup
Žáci se umí orientovat v politické mapě Afriky a znají hlavní
města afrických států.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 26 – Politická mapa Afriky
Úkol: Do politické mapy Afriky doplňte jednotlivé názvy států, ke každému z nich pak
připište jeho hlavní město!
Západní Sahara
Súdán
Maroko
Eritrea
Alžírsko
Etiopie
Tunisko
Somálsko
Libye
Džibutsko
Egypt
Guinea
Senegal
Guinea-Bissau
Gambie
Sierra Leone
Mauretánie
Libérie
Mali
Burkina Faso
Niger
Pobřeží slonoviny
Čad
Ghana
Togo
Burundi
Benin
Keňa
Nigérie
Tanzánie
Kamerun
Mosambik
Rovníková Guinea
Madagaskar
Gabon
Komory
Svatý Tomáš
Seychely
Středoafrická rep.
Mauricius
Kongo
Malawi
Demokratická rep.
Angola
Kongo
Zambie
Uganda
Namibie
Rwanda
Botswana
Zimbabwe
Svazijsko
Jihoafrická republika (JAR)
Lesotho
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
Očekávaný
výstup
Druh učebního
materiálu
Citace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_27
Afrika – práce s atlasem
Afrika – orientace na mapě
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený práci s atlasem, opakuje hlavní města a
pomocí obrysů jednotlivých států žáky motivuje k práci
s atlasem.
Žáci získají lepší přehled o politické mapě Afriky, zlepší práci
s atlasem a zopakují si znalosti hlavních afrických měst.
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 27 – Afrika – práce s atlasem
1) Do tabulky doplň k názvu státu jeho hlavní město z nabídky v rámečku:
Chartúm, Tripolis, Bamako, Luanda, Pretoria, Dakar, Mogadišo, Lusaka,
Rabat, Kinshasa, Addis Abeba, Kampala, Harare, Káhira, Accra.
Zimbabwe
Egypt
Súdán
Libye
Mali
Uganda
Zambie
Angola
Maroko
Etiopie
Ghana
Demokratická rep.
Kongo
Somálsko
Senegal
Jihoafrická republika
2) K obrysu afrického státu doplň jeho název:
a)
d)
b)
e)
c)
f)
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_28
Afrika – procvičování pojmů fyzické orientace
Afrika – orientace na obecně zeměpisné mapě
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený procvičení fyzické orientace na slepé mapě
Afriky.
Očekávaný
výstup
Žáci se umí orientovat na obecně zeměpisné mapě Afriky; tuto
schopnost využijí i v navazujícím učivu.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 28 – Afrika – procvičování pojmů fyzické orientace
Úkol: Do mapky zapiš (číslem!) daný pojem. Pracuj bez použití atlasu a samostatně.
1) Dračí hory, 2) pohoří Atlas, 3) Rudé moře, 4) Zelený mys, 5) poušť
Kalahari,
6) Káhira, 7) Madagaskar, 8) Etiopská vysočina. 9) Viktoriino jezero,
10) Mosambický průliv, 11) řeka Orange, 12) řeka Nil, 13) Sahara, 14)
bažiny Okawango, 15) Guinejský záliv.
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
Očekávaný
výstup
Druh učebního
materiálu
Citace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_29
Afrika – podnebí a úmoří Afriky, mapky
Podnebí a vodstvo Afriky
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na využití a zopakování poznatků z hodiny,
částečně také na práci s atlasem. Žáci na vybarví přiložené
mapky podnebí a úmoří, následně si je mohou vlepit do sešitu.
Žáci přenesou své teoretické poznatky na mapku, dokáží si tak
informace získané v hodině převést na vizuální výstup a ten jim
umožní hlubší porozumění této problematiky.
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 29 – Afrika – podnebí a úmoří Afriky, mapky
1) Do mapky podnebí správně vyznač jednotlivé podnebné pásy. Nezapomeň na
legendu!
2) Do mapky úmoří správně vyznač jednotlivá úmoří Afriky. Nezapomeň na legendu!
3) Vybarvené mapky vystřihni a nalep k příslušnému učivu do sešitu.
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
Očekávaný
výstup
Druh učebního
materiálu
Citace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_30
Vegetační pásy Afriky
Afrika – vegetační pásy
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na práci s mapou a školním atlasem. Žáci se
detailně seznámí s rozmístěním vegetačních pásů v Africe,
vhodně tak doplní získané poznatky z hodiny. Mapku lze vlepit
do sešitu.
Žáci získají detailní znalost o rozmístění vegetačních pásů
v Africe, zamyslí se a pokusí vysvětlit jejich rozšíření. Také
rozšíří svoji dovednost práce s mapou a atlasem.
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 30 – Vegetační pásy Afriky
Úkol: Správně vybarvi a do legendy vyznač všech 7 vegetačních pásů Afriky. Mapku
vystřihni a nalep do sešitu.
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
Očekávaný
výstup
Druh učebního
materiálu
Citace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_31
Hustota zalidnění Afriky, africká náboženství
Afrika - obyvatelstvo
Zeměpis
6.
Materiál pro samostatnou práci žáků s přiloženými obrysovými
mapkami Afriky. Žáci ze školního atlasu zjišťují rozmístění
afrického obyvatelstva a hlavní africká náboženství.
Žáci získávají dovednost v získávání informací z mapy, resp.
atlasu. Umí je vyhledat, zpracovat, generalizovat a jednoduše
znázornit do mapy.
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 31 – Hustota zalidnění Afriky, africká náboženství
1) Ze školního atlasu (str. 103) dokresli do mapky nejhustěji osídlené oblasti Afriky.
Které oblasti jsou naopak osídleny nejméně? Proč?
2) ) Ze školního atlasu (str. 103) dokresli do mapky hlavní náboženství zastoupená
v Africe – křesťanství, islám a tradiční náboženství (přírodní).
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
Očekávaný
výstup
Druh učebního
materiálu
Citace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_32
Sahel
Afrika - Sahel
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na hlubší seznámení žáků s problematikou
sahelských zemí. Součástí textu je i mapka se státy, ty žáci
vyhledají v atlase.
Žáci umí charakterizovat oblast Sahelu, země které do této
oblasti spadají, popsat stručně hlavní problémy a jejich příčiny,
nastínit možné řešení.
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 32 - Sahel
Úkol: Pozorně si přečtěte následující text, do mapky vypište a vybarvěte státy,
kterých se uvedené informace týkají a vše vystřihněte a nalepte do sešitu.
Sahel
Pojem používaný pro označení nejchudších afrických států. Ty leží na jižním
okraji Sahary a mají několik společných problémů.
Do této oblasti patří Senegal, Gambie, Mauretánie, Mali, Niger, Čad, Súdán,
Etiopie a Somálsko. Sahel(=jižní okraj Sahary) je pás polopouští a stepí
rozprostírající se od Atlantiku až po Rudé moře Indického oceánu.
Pro oblast je typické střídání období dešťů a sucha, od 80. let však mnohokrát
došlo k tomu, že se srážky prakticky neobjevily. Chudá vegetace je využívána
jako zdroj energie(topení), stavy skotu, ovcí, koz a velbloudů jsou příliš
vysoké(spásání, udupávání), při čemž jejich užitek je malý. Navíc se zde
vyskytují občasné nálety sarančat (katastrofické v roce 2004, následky
dodnes!), které jsou schopna zlikvidovat celou úrodu. Sahel se tak stává
synonymem pro hladomory, země jsou nuceny potraviny dovážet a vzhledem
k tomu, že prakticky všechny patří k nejchudším státům světa, jsou často
odkázány jen na humanitární pomoc.
Řešení:
- omezit populační růst
- zahraniční pomoc více adresně zaměřena
- demokratické režimy, prostředky ne na zbrojení ale na potraviny,
infrastrukturu, vzdělání, osvětu
- změnit přístup Afričanů – musí se umět postarat sami o sebe, zodpovědnost
(ne 10 dětí)
- využívání zdrojů nerostných surovin, ale peníze opět na rozvoj, ne zbrojení!
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
Očekávaný
výstup
Druh učebního
materiálu
Citace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_33
Regionalizace Afriky
Afrika - rozdělní
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na využití poznatků z předchozích hodin
(opakování politické orientace), ale především tvorba
jednoduché mapky rozdělující Afriku do šesti hlavních oblastí.
Ty pak slouží při dalším učivu.
Žáci získají znalost regionalizace (rozdělení) Afriky, zopakují si
znalosti politické mapy Afriky.
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 33 – Regionalizace Afriky
Afriku rozdělujeme na několik oblastí (regionů) které mají společné některé znaky.
Podle tohoto rozdělení Afriku dělíme na 6 regionů, každý z nich je pak složen z více
států:
1) Severní Afrika: Západní Sahara, Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye a Egypt
2) Sahelské země: Senegal, Gambie, Mauretánie, Mali, Niger, Čad, Súdán, Eritrea,
Etiopie, Somálsko, Džibutsko
3) země Guinejského zálivu: Guinea, Guinea Bissau, Sierra Leone, Libérie, Burkina
Faso, Pobřeží Slonoviny, Ghana, Togo, Benin, Nigérie, Kamerun, Rovníková Guinea,
Gabon a Sv. Tomáš
4) Centrální (rovníková) Afrika: Středoafrická republika, Kongo, Demokratická
republika Kongo, Uganda, Rwanda a Burundi
5) Východní Afrika: Keňa, Tanzanie, Mosambik, Malawi, Madagaskar, Komory,
Seychely a Mauricius
6) Jižní Afrika: Angola, Zambie, Namibie, Botswana, Zimbabwe, Jihoafrická
republika, Lesotho a Svazijsko
Úkol: do mapky vyznač barevně jednotlivé regiony; africké státy známe
z orientace, případně pracuj se Školním atlasem – politická mapa Afriky.
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_34
Afrika - opakování
Afrika – opakování na písemnou práci
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na opakování a fixaci získaných poznatků
učiva o Africe formou pracovního listu.
Očekávaný
výstup
Žáci si zopakují a zafixují probrané učivo.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 34 – Afrika - opakování
1) Největší africký poloostrov se jmenuje …………………, největším ostrovem je
…………………..
2) Na jakých polokoulích leží Afrika?
3) Hranicí mezi Afrikou a Asií je …………………… průplav.
4) Nejvyšší horou Afriky je ………………………….. v pohoří Východoafrické
vysočiny.
5) Kolem obratníku Raka se rozkládá ……………….. poušť, kolem obratníku
Kozoroha pak poušť ………………… .
6) Největší africké jezero bylo pojmenované na počest bývalé britské panovnice. Jak
se jezero jmenuje?
7) Vypiš alespoň 4 africké řeky:
8) Kde v Africe najdeme nejvíce obydlená území a proč jsou tak hustě osídlena?
9) Jaké náboženství dominuje na severu Afriky?
10) Co jsou to oázy?
11) Vysvětli pojem „sahel“:
12) Co je to „baobab“?
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
Očekávaný
výstup
Druh učebního
materiálu
Citace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_35
Severní Afrika, státy Sahelu a Guinejského zálivu
Afrika – Severní Afrika, státy Sahelu a Guinejského zálivu
Zeměpis
6.
Materiál zaměřený na opakování hlavních okruhů z učiva
daných oblastí. Využití školního atlasu, možno využít i jako
procvičování na písemnou práci.
Žáci si zopakují a zafixují probrané učivo.
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 35 – Severní Afrika, státy Sahelu a Guinejského zálivu
Pracuj s atlasem a doplň správné odpovědi:
1) Jaké pohoří dominuje SZ oblasti severní Afriky?
2) Jaké nerostné suroviny se těží v severní Africe?
3) Sahelské země jsou regionem který trpí častým hladomorem a je silně závislý na
mezinárodní pomoci. Proč tomu tak je?
4) Ze zemí Guinejského zálivu je největší a nejlidnatější (viz. tabulky ve Školním
atlase):
5) Co nebo kdo jsou to Berbeři?
6) Jaká dvě náboženství se střetávají v oblasti Guinejského zálivu?
7) Popiš podnebí (klima) severní Afriky:
8) Jaké největší jezero najdeme v oblasti Sahelu? Čím je v současné době
postiženo?
9) Vypiš alespoň 5 zemědělských plodin pěstovaných v oblasti Nilské delty:
10) Co je hlavním exportním (vývozním) zbožím Libye?
Škola
Autor
Číslo
Název
Téma hodiny
Předmět
Ročník/y/
Anotace
ZŠ Zbraslav, Komenského 280, 664 84 Zastávka u Brna
Mgr. Jan Šrámek
VY_52_INOVACE_Ze6_36
Afrika - doplňovačka
Země jako vesmírné těleso
Zeměpis
6.
Materiál formou doplňovačky shrnuje nejdůležitější učivo o
Africe a uzavírá tak tento tematický okruh.
Očekávaný
výstup
Žáci méně tradiční formou opakují učivo, získanou tajenku se
poté snaží svými slovy objasnit.
Druh učebního
materiálu
Citace
Pracovní list
Archiv autora
Pracovní list č. 36 – Afrika - doplňovačka
Největší africký
ostrov
Zvířectvo, neboli ….
Velký lidoop žijící
v tropickém deštném lese
Poušť na jihu Afriky, domov Křováků.
Dominantní náboženství na jihu
Afriky
Místo v poušti se zdrojem podzemní vody
Název velké řeky a dvou států
Dlouhodobý nedostatek
potravin vyvolá
Tradiční dopravní
prostředek v poušti
Stát, jehož hlavním městem je
Monrovia
Řeka, na které najdeme
Viktoriiny vodopády
Zemědělský produkt na
výrobu čokolády
Důležitá energetická surovina těžená
v Severní Africe
Nejdelší africká řeka
Nejvyšší africká hora
Vysychající koryta řek v bezodtokých
oblastech
Zvíře o váze i přes 2 tuny a
má velmi vzácný roh
Obor zabývající se
zpracováním ropy
Vegetační pás porostlý vysokou
trávou, bohatý na zvířectvo
Drahý a krásný nerost,
těžba v centrální a jižní
Africe
Download

Materiály - inovace Zeměpis.pdf