Průvodce nástrahami II. pilířem důchodové reformy
Motto: „ Pozor. Pozor. Plést moralitu s financemi to je trochu směšné. Neočekávejte od svého
bankéře, že bude jednat ve vašem zájmu!“
Ondřej Jonáš, investiční bankéř v pořadu Hydepark, ČT 24, 3. 5. 2012
Úvod
Dlouhé roky se na nás valí informace o nutnosti důchodové reformy. Lze očekávat, že po jejím
prosazení vládou bez snahy o celospolečenskou shodu nad její podobou budeme intenzivně
přesvědčováni o výhodnosti vstupu do II. penzijního pilíře. Pro koho a jak je tato „reforma“ výhodná a
jaké nebezpečí jsou v ní skryty?
Základní charakteristika II. pilíře:
O peníze určené na výplatu důchodů se budou starat privátní penzijní fondy, na jejichž účet bude stát
každý měsíc převádět 3% z naší hrubé mzdy a účastník si bude doplácet částku ve výši 2% své hrubé
mzdy. Tyto částky jsou pevně dané a nelze je měnit.
Například účastník narozený v roce 1972 s průměrným platem 24 511 Kč bude každý měsíc převádět
součet částky 796 Kč (3%) a 531 Kč (2%). Jeho vrstevník s příjmem 90 000 Kč měsíčně získá 2 922 Kč a
doplatí si 1948 Kč.
Kdo se do systému rozhodne jednou vstoupit, musí v něm setrvat až do doby, kdy získá nárok na
důchod či zemře. Své platby do fondu nemusí odvádět pouze v případě nezaměstnanosti. Jakákoliv
jiná změna sociální situace plátce nemá na tuto povinnost žádný vliv.
Smlouvy eviduje Centrální registr smluv, který provozuje specializovaný finanční úřad. Centrální
registr ovšem nekontroluje platnost uzavřených smluv, pouze věk poplatníka a skutečnost, že nemá
uzavřenou jinou smlouvu. V případě, že občan bude s podmínkami uzavřené smlouvy jakkoliv
nespokojen, musí podat žalobu k soudu a domáhat se jejího zrušení prostřednictvím soudu na své
náklady!
Pozor! Výplata peněz je vázána na získání nároku na státní důchod. Podmínkou pro získání nároku na
státní důchod bude od roku 2018 povinná doba pojištění v celkové délce 35 let. Do této doby se
nezapočítává doba studia a doba evidence na úřadu práce přesahující dobu 3 let a 11 měsíců.
Může se tedy snadno stát, že bude pro řadu delší dobu nezaměstnaných lidí nemožné dosáhnout
nejen na státní důchod, ale ani na své naspořené peníze v rámci II. pilíře. Ministerstvo financí se s
touto námitkou vypořádalo tak, že o své peníze nepřijdou, neboť naspořené peníze budou součástí
jejich pozůstalosti a získají je jejich dědicové.
Zdroj: www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Ekonomka-napsala-o-prusvihu-druheho-pilire-A-pak-se-ukazalo-jeste-neco-263770
Jak budou investice do fondů výnosné?
Klíčovým argumentem obhájců II. pilíře je finanční výhodnost II. pilíře, kterou zajistí investování
spořených peněz na finančních trzích. Tyto investice mají přinést budoucímu penzistovi výrazně vyšší
výnos.
Reálné zhodnocení peněz bude však závislé na každoroční investiční úspěšnosti zvoleného fondu. Od
konečného čistého výnosu je ovšem musíme odečíst inflaci a poplatky pro penzijní fond. Logickým
cílem každého investora bude, aby konečný výnos přesáhl každoroční inflaci a reálná hodnota
uspořených peněz nebyla snížena.
Poplatky za správu peněz.
Soukromý penzijní fond bude svůj zisk realizovat prostřednictvím poplatků inkasovaných z klientova
investičního účtu. Bude mít nárok na dva typy odlišných poplatků.
a) 0,3 % – 0,6% z průměrné roční hodnoty fondového kapitálu.
b) 10 % z výnosu (zhodnocení vložených peněz)
c) 800 Kč za změnu investiční strategie
Výnosnost současných penzijních fondů v posledních 5 letech:
Penzijní fond
1 rok
5 let
Aegon penzijní fond
1,60 %
2,76 %
Allianz penzijní fond
2,69 %
2,95 %
Penzijní fond České spořitelny
2,07 %
1,84 %
ČSOB penzijní fond Stabilita
1,70 %
1,40 %
Generali penzijní fond
0,30 %
2,18 %
ING penzijní fond
2,14 %
1,38 %
AXA penzijní fond
1,47 %
1,43 %
Penzijní fond České pojišťovny
1,50 %
1,46 %
Penzijní fond Komerční banky
2,04 %
1,48 %
Zdroj: www.penize.cz/penzijni-pripojisteni/239249-penzijni-fondy-2012-inflaci-prekonaly-ctyri
Inflace v letech 1997 – 2012
Rok
97
98
99
00
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
8,5
10,7
2,1
3,9
4,7
1,8
0,1
2,8
1,9
2,5
2,8
6,3
1,0
1,5
1,9
3,3
Zdroj: ČSU
Modelový výpočet:
Ve fondu máte vloženou částku 100 000 Kč. Peníze jste vložili do konzervativního důchodového
fondu, jehož investiční profil bude blízký stávajícím penzijním fondům.
Měli jste štěstí a vložili jste peníze do nejúspěšnějšího fondu, který dosáhl průměrného zhodnocení
2,95 (a nikoliv průměrných 1,5 %, viz výše). Průměrná roční míra inflace mezi lety 2008 – 2012 činila
2,8 %.
Váš hrubý výnos z uložených 100 000 Kč tak bude za jeden kalendářní rok částka 2950 Kč.
Z této částky 2950 Kč si ovšem musíte odečíst:
a) inflaci – 2800 Kč (2,8 %)
b) poplatek fondu z hodnoty vložených peněz – 400 Kč (0,4 %)
c) poplatek fondu z výnosu – 295 Kč (10 %)
O kolik se ale reálně zvýší cena vašich penzijních úspor po takto úspěšném roce? Z výnosu si
prostřednictvím poplatků vezme fond 695 Kč. Stav vašeho účtu tak naroste na 102 255 Kč. Pokud
ovšem započtete vliv inflace na kupní sílu vašich naspořených peněz, tak z této částky musíte odečíst
pomyslných 2800 Kč, které si „vzala“ inflace.
Přestože se váš fond bude chlubit výnosem téměř 3 %, reálná hodnota vašich úspor se sníží o 0,5 %.
Správce vašeho fondu vydělal, vy jste ale ve skutečnosti prodělali.
Je potřeba ovšem dodat, že uvedený příklad optimisticky počítá s nadprůměrně úspěšným výnosem a
není realistické očekávat, že u konzervativně investujících fondů takovýto výnos vydrží po delší dobu.
Investiční strategie
Pokud výše uvedené argumenty nabídnete pracovníkovi finanční instituce, který vás bude lákat do
tenat výhod spoření v II. pilíři, pravděpodobně začne poukazovat na to, že riziko záporného výnosu
řeší možnost flexibilního střídání mezi různými typy fondů.
Fondy budou povinně nabízet 4 typy strategií:
a) Důchodový fond státních dluhopisů – investuje pouze do dluhopisů ČR
b) Konzervativní důchodový fond – investuje navíc do dluhopisů a podobných finančních
nástrojů, jejichž emitenty jsou finanční instituce států sdružených v OECD
c) Vyvážený důchodový fond – investuje až 40 % do akcií a finančních derivátů
d) Dynamický důchodový fond – investuje až do 80 % do akcií a finančních derivátů
První dva typy fondů lze označit za fondy s konzervativní investiční strategií. Další dva fondy
představují výrazně rizikovější investiční strategii, která by měla přinést výrazně vyšší výnos.
Konzervativní strategie – výnosnost dluhopisů a inflace
Výnosnost konzervativní strategie kupodivu výstižně shrnul neoliberální ekonom A. Michl, kterého
rozhodně nelze podezírat z levicového pohledu na svět:
"Když si začnete spořit s fondem, který investuje jen do státních dluhopisů, spoléháte na státní
důchod a pak ještě na fond, který drží státní dluhopisy. Vaše riziko je pořád bankrot státu. Nejenže si
nerozkládáte riziko, ale ani moc nevyděláte. V příštích deseti, dvaceti letech netrumfnete inflaci."
Aleš Michl, p 21. 2. 2011, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/116134-vostatek-reformu-penzi-postavili-lobbiste/
Dynamická investiční strategie
Tato strategie tedy podle různých penzijních kalkulaček nabízí možnost vysokého finančního
zhodnocení. Spořené peníze jsou zde investovány převážně do akcií a do rozličných finančních
nástrojů a derivátů. Tedy právě těch nástrojů, jejichž kreativní tvorba vedla k celosvětové a stále
trvající finanční krizi.
Takový typ fondů bude v rámci nabídky penzijními společnostmi preferován, neboť poplatky za jeho
správu jsou zde nejvyšší. Rizikovost bude snižována poukazem na to, že burzovní indexy od konce 2.
světové války navzdory epizodickým ztrátám v dlouhodobém horizontu rostou. Skutečnost, že naše
peníze mohou skončit v cenných papírech, které ze dne na den z burzovního indexu nenávratně
vypadnou, ovšem tento argument zásadně opomíjí.
Kdo se pro tuto adrenalinovou strategii přesto rozhodne, měl by také vědět, že posledních deset let
před čerpáním důchodu se peníze postupně přelévají do konzervativních fondů s nízkým výnosem.
Pokud v tomto období váš fond utrpí finanční ztrátu a hodnota vašich úspor bude právě nižší, tak tuto
finanční ztrátu již v rámci konzervativního fondu nesmažete.
Míru rizika takovéto ztráty ilustruje přehled významných finančních krizí od roku 1990. V době
globalizovaných finančních trhů není o lokální krize nouze. Mávnutí motýlích křídel na burze v Tokiu
snadno a rychle způsobí změnu hodnoty vašeho penzijního spoření.
Japonská krize 1991 – 2006
Mexická měnová krize 1995 – 1996
Asijská krize 1997 – 1998
Internetová horečka 1996 – 2001 (tzv. Dot.com bublina)
Ruská krize 1998
Brazilská měnová krize 1999
Argentinská krize 2002
Hypoteční krize 2007
Světová finanční krize 2008 – 20??
Shrnutí:
Kdy na II. pilíři zaručeně vyděláte?
Pokud vlastníte takovouto penzijní společnost, která jej provozuje.
Pro koho může být II. penzijní pilíř zajímavý?
Vyděláváte-li nad 100 000 Kč měsíčně, necítíte solidaritu se svými rodiči závislými na průběžném
penzijním pojištění a věříte ekonomickým výkonům Miroslava Kalouska.
Kdo může investici zvažovat?
Každý, kdo vydělává okolo 50 000 Kč měsíčně, nemá žádné závazky (rodinu, hypotéku) a miluje
hazard.
Pro koho není vhodný?
Pro všechny ostatní, neboť nenabízí jinou jistotu, než celoživotní úvazek s vysokým rizikem ztráty.
Pamětníci 90. let by si pak měli vzpomenout na kuponovou privatizaci a její neslavné konce. Druhý
pilíř až příliš připomíná jen další tunel, který čilý privátní sektor provázaný s „rozpočtově
zodpovědnými“ politiky hodlá vyhloubit do veřejných financí.
Vaše rozhodnutí o účasti či neúčasti na této privatizaci penzijního systému má i nezanedbatelnou
symbolickou hodnotu. Lidé starší 35 let mohou do II. pilíře vstoupit jen do 31. června 2013. Pokud k
tomuto datu bude počet účastníků výrazně nízký, bude se tato skutečnost rovnat výraznému
občanskému vyslovení NE politice současné vlády. Svým odmítnutím této zpackané reformy také
zachováme možnost nalézt v budoucí debatě celospolečensky akceptovatelnou úpravu penzijního
systému.
www.proalt.cz
Několik poznámek k navrhované reformě z pohledu demografie.
RNDr. Tomáš Fiala, CSc. - Katedra demografie VŠE Praha
Jako jeden z hlavních důvodů zavádění 2. pilíře se uvádí nepříznivý demografický vývoj a
pokračující stárnutí populace. Někdy se dokonce ozývá varování, že první pilíř důchodového
systému bude poskytovat důchod nedostatečný nebo se zcela zhroutí.
Je pravdou, že vzhledem k rostoucí délce života a nízké porodnosti se zvyšuje podíl seniorů
v populaci. V důsledku zvyšování důchodového věku od roku 1995 (které má být trvalé) je
však poměr počtu osob v důchodovém věku na 100 osob v produktivním věku v posledních
desetiletích poměrně stabilní. V roce 1971 bylo v ČR 44 osob v důchodovém věku na 100
produktivních, v současné době je jich pouze 39. Až do roku 2040 bude tento poměr stabilní,
po nárůstu v 50. a 60. letech (způsobeném tím, že do důchodu půjdou početně silné generace
narozené v 70. letech minulého století) se počet důchodců na 100 produktivních opět sníží
zhruba k současným hodnotám. Během nejbližších několika desítek let rozhodně nemůže
nastat situace, že by na jednoho důchodce připadala pouze jedna zaměstnaná osoba. A nemělo
by tomu tak být ani ve druhé polovině tohoto století, pokud bude pokračovat růst
důchodového věku a porodnost se zvýší natolik, aby naše populace nevymírala, nebo bude
úbytek narozených kompenzován trvalou imigrací ze zahraničí.
Prvnímu pilíři je rovněž vytýkána vysoká míra solidarity. Méně se již hovoří o tom, že lidé
s nižšími příjmy jsou obvykle lidé s nižším vzděláním, kteří mají kratší průměrnou délku
života. Tito lidé tedy sice pobírají relativně (vzhledem ke svým příjmům) vyšší důchod, ale
pobírají jej kratší dobu, tím dochází k určité kompenzaci.
V průběžném důchodovém systému závisí výše příspěvku na počtu důchodců připadajících na
100 osob v produktivním věku. Vývoj tohoto počtu lze poměrně přesně předpovědět na
několik desítek let dopředu na základě demografických prognóz. Demografický vývoj je
stabilní, již neexistují epidemie ani hladomory, které by výrazně ovlivnily průběh úmrtnosti,
porodnost bude asi také poměrně stabilní, neočekává se její prudký pokles ani enormní nárůst.
A rovněž asi nedojde k prudkému trvalému zvýšení imigrace či naopak masové emigraci.
V průběžném důchodovém systému lze výši příspěvku regulovat s dostatečným předstihem
V době, kdy počet důchodců na 100 produktivních bude stagnovat, (20. a 30. léta) je třeba
vytvořit určité finanční rezervy, které pak budou postupně použity v době očekávaného
přechodného nárůstu podílů důchodců (50. a 60. léta) pro zachování výše důchodů.
Průběžnému systému je vytýkáno, že závisí na demografickém vývoji a že je proto nestabilní.
Avšak demografický vývoj je a (doufejme že) bude stabilní. Že v naší zemi nás nečekají
prudké a dlouhodobé změny ve vývoji porodnosti, úmrtnosti ani migrace. A demografický
vývoj ve světě fungování našeho penzijního systému příliš neovlivní.
Zaváděný 2. pilíř v současné podobě (možnost opt-outu, vyvedení 3 % příjmu z 1. pilíře)
znamená další prohloubení finančního deficitu důchodového systému. Protože příspěvek
na důchodové pojištění činí 28 % z příjmu (zaměstnanec+zaměstnavatel), jedná se u osoby,
která využije opt-out, fakticky o snížení jejího příspěvku do průběžného důchodového
systému o více než 10 %. Přitom opt-out využijí především lidé s vyššími příjmy, deficit bude
tedy ještě vyšší.
To znamená ještě méně peněz pro stávající důchodce či osoby brzy odcházející do důchodu,
které již reformy nemohou využít. Je to nesolidární přístup vůči generaci, která řádně
pracovala, platila důchodové pojištění a vychovala dostatek dětí. Již nyní jsme svědky
„řešení“ tohoto deficitu formou zpomalení valorizace důchodů, zvyšování DPH u základních
potřeb (které postihne především důchodce).
Zaváděný druhý pilíř bude rovněž ovlivněn stárnutím populace. Vzhledem k pokračujícímu
prodlužování délky života bude růst doba vyplácení důchodů. I penzijní fondy proto budou
muset na tuto skutečnost reagovat buď trvalým zvyšováním důchodového věku nebo
zvyšováním odvodů či snižováním důchodů, jinak zbankrotují. Je tomu tak i v případě 2.
pilíře. Nárok na důchod z tohoto pilíře vzniká teprve po splnění podmínek nároku na starobní
důchod (dosažení důchodového věku a potřebné doby pojištění). Čím je účastník 2. pilíře
mladší, tím vyššího věku musí dosáhnout, aby mohl důchod z tohoto pilíře začít čerpat.
Navrhované vyplácení důchodů (z 2. pilíře) formou dvacetileté renty je velmi asociální,
zejména vůči ženám. Podle současných prognóz vývoje úmrtnosti lze předpokládat, že zhruba
70 % žen by po odchodu do důchodu žilo v průměru ještě 30 let, a tedy by posledních 10 let
života bylo odkázáno pouze na snížený důchod z prvního pilíře. Přitom i v posledních letech
života potřebují důchodci dostatek finančních prostředků na pečovatelské služby, dopravu a
další výdaje spojené se snižováním jejich fyzických schopností.
Řada mladých lidí je v dnešní době zadlužených (hypotéky, hovoří se i o školném). Má smysl,
aby si tito lidé současně spořili na svůj důchod (zřejmě s nižším úrokem než u splácení
hypoték)? Z čeho budou živit své děti? A budou vůbec nějaké chtít?
V penzijním fondu závisí výše příspěvku a výše důchodu na poměru očekávané délky
produktivního života a předpokládané doby pobírání důchodu. To lze poměrně přesně
odhadnout na základě demografických prognóz. Dále však finanční stabilitu tohoto systému
ovlivňuje poměrně výrazně vývoj úrokové míry a především míry inflace. Dokáže někdo
v dnešní ekonomicky značně nejisté době spolehlivě předpovědět vývoj těchto charakteristik
na nejbližších několik desítek let?
Ekonomický vývoj, který značně ovlivňuje fungování a výnosy penzijních fondů, je stabilní
mnohem méně, navíc, na rozdíl od demografického vývoje, je mnohem více závislý nejen na
vývoji v ČR, ale v celém světě. Nebude se opakovat ekonomická krize, které jsme byly
svědky před několika lety? Je možné spolehlivě předpovědět reálnou míru zhodnocování
úspor v penzijních fondech během následujících 50 let? Může někdo zaručit, že se klientům
jejich celoživotní úspory před odchodem do důchodu náhle neznehodnotí?
Skutečnost, že druhý pilíř je pro lidi s nižšími příjmy (kteří jsou hrozícím poklesem důchodů
ohroženi nejvíce) nevýhodný, je důkazem, že se o žádné „řešení“ dopadů stárnutí populace na
důchodový systém nejedná. Jde naopak o další snižování mezigenerační solidarity, oslabování
sociální role státu a pokračující privatizaci veřejných služeb.
Druhý pilíř by mohl být z celospolečenského hlediska výhodnějším způsobem důchodového
zabezpečení pouze v případě, že by čisté výnosy pro klienty (po odečtení nemalých nákladů
penzijních fondů) byly trvale vyšší než míra růstu mezd. Výše důchodů by tedy byla svázána
především s mírou zisku finančního sektoru.. Neměli bychom usilovat spíše o pravý opak, o
regulaci neúměrných zisků finančního sektoru například formou zdanění finančních
transakcí?
Průběžný systém je stabilnější právě proto, že závisí na demografickém vývoji, který je
v současné době mnohem stabilnější než vývoj ekonomický.
Pokud budeme žít stále déle a déle a máme udržet poměr výše průměrného důchodu ku
průměrné mzdě, musíme trvale zvyšovat příspěvky na důchody nebo zvyšovat důchodový věk
(nebo obojí). Jiná možnost (kromě asociálního snižování důchodů) neexistuje. Jde o to, aby
zvyšování příspěvků či důchodového věku probíhalo plynule a bez větších výkyvů. Uvedené
změny musí být pochopitelně průběžně korigovány podle nejnovějšího demografického
vývoje a aktuálních prognóz.
Penzijní reforma by proto měla spočívat nikoli v oslabování průběžného systému snižováním
odvodů, ale naopak v postupném zvyšování příspěvků do tohoto systému, aby se vytvořila
dostatečná rezerva pro zajištění důchodů ve 40. a 50. letech, kdy dojde k přechodnému
zvýšení podílu důchodců připadajících na 100 osob v produktivním věku, protože budou do
důchodu odcházet silné ročníky narozené v 70. letech minulého století. Její součástí by mělo
být též ocenění výchovy dětí, nejlépe formou úlev pro rodiče na důchodovém pojištění či
daních, eventuálně též určité zohlednění počtu řádně vychovaných dětí (spolu s dobou
pojištění a výší vyměřovacího základu) při výpočtu procentní výměry důchodu. (Samozřejmě
je možné uvažovat o určitých hranicích typu: čtvrté a další dítě už se „nepočítá“.)
Užitečné odkazy:
http://www.cmkos.cz/studie-ekonomicke-analyzy-prognozy/3537-3/analyza-cmkos-aktualnek-duchodove-reforme-past-jmenem-druhy-pilir
http://www.cmkos.cz/duchodova-reforma-cmkos
http://www.penize.cz/duchody/204366-panevropsky-penzijni-system-zajimava-alternativapro-duchodovou-reformu
Download

zde - ProAlt