Ekologická olympiáda
sborník krajského kola
Jižní Čechy
28. – 30. dubna 2011
Blatnice u Mladé Vožice
16. ročník
Slovo úvodem
Ekologická olympiáda je soutěž kolektivů středoškolské mládeže (oddílů, tříd, skupin ap.) nejen ve znalostech
živé a neživé přírody, ale hlavně ve znalostech o vztazích v ní panujících. Svým průběhem navazuje na soutěž
Zelená stezka – Zlatý list, která je určena pro děti ze základních škol a jim odpovídajících ročníků víceletých
gymnázií. Ekologická olympiáda je otevřenou, třístupňovou soutěží s důrazem na systematický celoroční zájem
o přírodu, které se mohou účastnit jakékoliv kolektivy.
Nedílnou součástí soutěže je setkání kolektivů se zájmem o přírodu v rámci regionu.
V tomto sborníku jsou soustředěny materiály a výsledky z jihočeského krajského kola soutěže, které proběhlo
v dubnu 2011.
Zúčastněné kolektivy a organizátoři
škola nebo oddíl
složení družstva
Gymnázium Jírovcova České Budějovice
Lenka Čurnová, Leona Veselá, Václav Nuc
Gymnázium Vítězslava Nováka Jindřichův Hradec
Zuzana Richtrová, Šon Chung Hoang The, Vlastimil
Hanuš
Gymnázium Strakonice
Miroslav Homola, Zuzana Míková, Matouš Vinš
Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka České Budějovice
Aneta Kalová, Michaela Pecková, Veronika Čermáková
Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor
Adam Jelšík, Kristýna Hašplová, Martin Tlustý
Gymnázium Soběslav
Nela Maredová, Máša Bromová, Roman Šebek
Gymnázium Česká České Budějovice
Barbora Nedvědová, Petra Staňková, Barbora Bláhová
O zajištění regionálního kola se starala obětavá skupinka dobrovolníků, která připravovala soutěžní otázky,
hodnotila výsledky testů a odpovědi soutěžících, uspořádala odborné přednášky a zajišťovala průběh celé
soutěže. Vůbec to neměla jednoduché a bez nadšení pro věc by to nešlo.
Pavla Trčková
Marie Trčková
Michal Tušer
Leoš Lippl
Petr Veselý
Pavla Robovská
Stanislav Mihulka
Pavel Sroka
Lada Klimešová
Petr Houska
Jiří Řehounek
Lenka Caisová
Všem těmto dobrovolníkům patří upřímný dík.
2
Rámcový program krajského kola
Čtvrtek 28.4.
• příjezd účastníků, ubytování
• večeře
• 1. přednáška
• losování soutěžních čísel
• 2. přednáška
Pátek 29.4.
• snídaně
• zahájení, organizační pokyny
• testy
• praktická část – jednotlivá stanoviště
• oběd (průběžně)
• praktická část – jednotlivá stanoviště
• obhajoba domácího úkolu
• večeře
• vyhlášení výsledků
Sobota 30.4.
• snídaně
• exkurze (botanická a ornitologická)
• odjezd
3
Jak probíhala soutěž
Letošní regionální kolo začalo ve čtvrtek 28.4.2011. Když se všichni soutěžící ubytovali a navečeřeli, vylosovali
si soutěžní pořadí na následující den. Poté vyslechli dvě zajímavé přednášky. V pořadí první z nich, přednáška
RNDr. Stanislava Mihulky, PhD., pojednávala o vývoji vesmíru a planety Země. Přítomní se v ní dozvěděli
zajímavé informace o jednotlivých etapách zemského vývoje. Následující přednáška Mgr. Petra Veselého
přinesla soutěžícím zajímavé poznatky z ptačí říše.
Druhý den již probíhala soutěž naplno. Po snídani začala soutěž testy pro všechna družstva. Poté odcházela
jednotlivá družstva na stanoviště podle soutěžních čísel, která si družstva vylosovala předchozího dne. Polohu
stanovišť měla družstva vyznačena na třech různých druzích map. Jedno stanoviště na mapách chybělo. Na něj
musela družstva dojít podle souřadnic pomocí GPS. Celkem je čekalo deset stanovišť – savci, ptáci, plazi
a obojživelníci, ryby, vodní bezobratlí, suchozemští bezobratlí, botanika, řasy, lesnictví a poznávačka vyšších
rostlin.
V pozdním odpoledni došla řada na obhajobu domácích úkolů. V letošním roce byl domácí úkol na téma
„Mikroorganismy jako bioindikátory kvality (čistoty) vody“. Soutěžící měli období od 5. března do 5. dubna
provést na každé z vybraných lokalit dva odběry vody v intervalu mezi jednotlivými odběry nejméně 14 dní.
Vzorky měli pozorovat pod mikroskopem a zdokumentovat zástupce bioindikátorů. S využitím zjednodušených
přehledů a charakteristik společenstev jednotlivých skupin bioindikátorů se měli pokusit stanovit stupeň
znečistění (saprobitu) vody popř. míru její eutrofizace. Následně měli vytvořit prezentaci, ve které by představili
vybrané lokality a vyjádřili se k jakosti vody v obou pozorovaných lokalitách.
Po večeři se konalo vyhlášení výsledků. Každý člen vítězného družstva si odnesl peněžní poukázku na knihy
v hodnotě 1200 Kč, druhého v pořadí poukázku v hodnotě 1000 Kč, třetího 700 Kč a čtvrtého 500 Kč. Každé ze
zúčastněných družstev pak dostalo drobné upomínkové předměty a propagační materiály.
V neděli dopoledne se uskutečnila botanicko-ornitologická exkurze do okolí Blatnice. Tím byla soutěž ukončena
a po obědě odjela soutěžní družstva domů.
Letošní ročník opět potvrdil, že zájem o přírodu a znalosti studentů středních škol rostou, že mají zájem
o vzájemné porovnávání svých znalostí formou soutěže a o získávání nových informací na exkurzích.
Poděkování a obdiv si zasluhují i ti, kteří studenty na soutěž připravují a doprovázejí je tam, i když to není jejich
pracovní povinnost.
4
Soutěžní otázky
1. teoretická část
TEST – ČLOVĚK A PROSTŘEDÍ
Voda má určitou samočisticí schopnost. Bez vlivů člověka by se udržovala v rovnováze působením fyzikálních a
chemických vlivů a zejména pak činností vodních organismů. Člověk tuto samočisticí schopnost vody výrazně
narušuje, zatěžováním vod přílišným množstvím biologických, chemických
i fyzikálních vlivů.
1) Voda je jednou ze základních podmínek existence života. Z celkového objemu vody na Zemi tvoří sladká
voda asi:
a) 0,5 %
b) 2,7 %
c) 12,4 %
d) 22,3 %.
1 bod
2) Z tohoto množství je téměř 70 % sladké vody vázáno v ledu a sněhu, skoro 30 % tvoří voda podzemní. Asi
polovina zbývající vody je vázána v živých organizmech, jako půdní vlhkost a jako vodní pára v atmosféře.
Kolik jí tedy zbývá pro řeky a jezera?
a) 1 %
b) 0,1 %
c) 0,01 %
d) 0,001 %.
1 bod
3) Zejména vlivem zemědělství dochází k biologickému znečištění vod. Způsobují ho např. silážní šťávy,
fekálie, močůvka a další hnijící organická hmota. Míra biologického znečistění se udává jako BSK5
(biologická spotřeba kyslíku za 5 dní). Do 90. let 20. století se míra biologického znečistění povrchových vod
v ČR zvyšovala, od té doby se opět snižuje. Obecně platí, že čím je vyšší hodnota BSK5, tím je voda z hlediska
rozpuštěných organických látek:
a) více znečištěná
b) méně znečištěná.
1 bod
4) Hodnota BSK5 se udává v:
a) mililitrech
b) miligramech
c) litrech
d) kilogramech.
1 bod
5) Řada chemických látek z průmyslu, zemědělství a lidských sídel způsobuje chemické znečištění vody.
Znečisťují nejen povrchové vody, ale působí i kontaminaci vod podzemních. Jednou z častých vodu
znečišťujících látek je ropa. Uveďte tři příklady toho, jak může ropa toxicky působit na organizmy:
např.: dostává se do dýchacích orgánů vodních živočichů – úhyn ryb, ptáků a savců; u vyšších živočichů
slepuje srst a peří; tvorba neprodyšného „mastného filmu“ na hladině – brání výměně plynů ve vodě
3 body
6) Velké úniky ropy řadíme mezi ekologické katastrofy. Jedna z největších katastrof vypukla 20. dubna 2010,
když vysoce stlačený metan vytrhl horní uzávěr vrtné aparatury a po smíšení se vzduchem explodoval.
Výbuch spolu s požárem připravil o život 11 lidí, narušil statiku plošiny a ta se potopila. Poté
selhal bezpečnostní ventil a ropa začala unikat. K této nehodě došlo:
a) v Beringově moři
b) v Hudsonově zálivu
c) na Aljašce
d) v Mexickém zálivu.
1 bod
5
7) Ropná skvrna nakonec poškodila rozsáhlé pobřeží. O obživu dočasně připravila rybáře, chovatele ústřic
i další obyvatele přímořských oblastí. Zastavit únik ropy nebylo vzhledem k velké hloubce snadné.
Počátkem srpna se technikům podařilo přímo do poškozeného vrtu napumpovat speciální těsnící směs. A
v září ucpali vrt i zdola pomocnými šachtami. Do té doby do moře uniklo asi:
a) 0,78 milionů litrů ropy
b) 7,8 milionů litrů ropy
c) 78 milionů litrů ropy
d) 780 milionů litrů ropy.
1 bod
1) 1 kg ropy může znehodnotit překvapivě velké množství vody. Jaké množství? (tolerance 100 000 litrů):
1 000 000 l vody
1 bod
9) Významným zdrojem znečistění vod jsou látky, které ovlivňují povrchové napětí vody a snižují (tvorbou
pěny) možnost výměny plynů mezi vodou a ovzduším. Jde o:
a) detergenty
b) polychlorované bifenyly
c) pesticidy
d) těžké kovy.
1 bod
10) Jedna skupina látek je přísně kontrolovaná zejména v kojeneckých vodách ? Jejich nadbytek může způsobit
udušení, z důvodu tvorby pevné vazby s hemoglobinem. Jedná se o:
a) uhličitany
b) sírany
c) dusičnany
d) fosforečnany.
1 bod
11) V souvislosti se znečištěním vod se velmi často používá pojem eutrofizace vod. Jde o nadměrné obohacování
vod živinami (zejména fosforečnany a dusičnany). Jak se tyto látky do povrchových vod nejčastěji dostávají
(uveďte 2 způsoby):
např. splachy z polí; hnojení rybníků
2 body
6
12) Přebytek minerálních látek vede k nárůstu biomasy vodních rostlin – zejména planktonu (sinice, řasy = vodní
květ), ale i vyšších rostlin (okřehek, závitka, vodní mor apod.). Přemnožené rostliny způsobují zelené či
zelenomodré zbarvení vody (řasy, sinice), souvislý povlak na vodní hladině. Vysvětlete, co se děje
v důsledku výše popsaného jevu s autotrofními organizmy žijícími v nižších vrstvách vod a následně
s živočichy:
Souvislý povlak na vodní hladině brání průniku světla pod hladinu. Autotrofní organismy rostoucí
v nižších vrstvách vod nemohou fotosyntetizovat – hynou, začínají se rozkládat. Hnilobné procesy
způsobují úbytek kyslíku ve vodě a produkci toxických látek (zplodiny hnilobných a kvasných procesů) ⇒
úhyn živočichů (ryby, bezobratlí. Voda je zakalená, bez života a páchne – „mrtvá voda“
2 body
13) Ke snížení eutrofizace jsou dnes vysazovány některé druhy býložravých u nás nepůvodních ryb. Vyberte
z nabídky 2 rody ryb, které se k tomuto účelu používají (zakroužkujte je):
amur
tolstolobik
candát
losos
okoun
pstruh
sumec
2 body
14) Velký problém, o kterém se zatím příliš často nemluví, je přítomnost vysoké hladiny pohlavních hormonů
v povrchových vodách. Lidské i zvířecí tělo je malou továrnou na hormony a část této produkce přechází do
životního prostředí. Přirozené množství hormonů je navíc navýšeno o ty, které jsou součástí hormonální
antikoncepce. Hormonální znečištění dnes nabývá globálních měřítek. Hormonální látky způsobují u ryb
v řekách, do kterých se hormonálně znečištěné toky vlévají, poruchy plodnosti nebo dokonce změnu
pohlaví. Látky s tímto působením se označují jako:
a) endokrinní distributory
b) endokrinní disruptory
c) endokrinní destruenti
d) endokrinní disperzenti
1 bod
15) Vedle biologického a chemického znečištění vody se hovoří také o jejím fyzikálním znečištění. Jedním
z příkladů tohoto typu znečištění vody je znečištění mechanické. Jde v podstatě o usazování pevných částic
ve vodě. Uveďte, jaké dva negativní důsledky může toto znečištění mít:
např. usazování pevných částic – zanášení koryt toků a dna nádrží; ucpávání filtrů čistíren a úpraven vod
2 body
16) Odpadní teplo z energetiky a průmyslu je příčinou tepelného znečištění vod. Zvýšení teploty vody má za
následek:
a) snížení množství kyslíku ve vodě
b) zvýšení množství kyslíku ve vodě.
1 bod
17) Jedním z řešení problémů se znečištěním vod je vybudování dostatečné sítě čistíren odpadních vod. Na
počátku 21. století prochází asi 95% vod z kanalizací procesem čištění odpadních vod. Kolik % obyvatel je
však na tyto kanalizace napojeno (v ČR) :
a) 30%
b) 50 %
c) 75%
d) 100%.
1 bod
18) V některých případech se využívá přirozených schopností rostlin (např. rákosu) vychytávat z vod škodliviny.
Jedná se o tzv. kořenové čistírny. V následující nabídce zakroužkujte ty rostliny, které se k tomuto účelu
nevyužívají:
zblochany
orobince
sítiny
rákosy
zevary
chrastice
lekníny
1 bod
7
19) Dalším problémem spojeným s vodou jsou zásahy do vodního režimu krajiny – meliorace a regulace vodních
toků. Slovo meliorace je z latinského melioro (zlepšuji). Šlo o opatření, která měla vést ke zlepšení vodního
režimu krajiny. V zásadě šlo v minulosti většinou jen o odvodňování – zavlažování (škrtni nesprávnou
možnost) velkých ploch, jehož důsledkem bylo naopak zhoršení vodních poměrů v krajině. Dnes se
meliorace již neprovádějí.
správně odvodňování
1 bod
20) Meliorace byly často doprovázeny regulací vodních toků. Šlo o „napřimování“ koryt – zkracování
(např. místo původních meandrů řek na středních tocích). „Nová koryta“ toků byla často vybetonována
a břehové porosty původního toku byly odstraněny. V ČR byla za posledních 200 let zkrácena koryta
vodních toků cca o 37% jejich celkové délky. To je asi o:
a) 2700 km
b) 4700 km
c) 6700 km
d) 8700 km.
1 bod
21) Tyto regulační zásahy do krajiny s sebou nesou mnoho negativních důsledků. Uveď tři z nich:
např. ničení porostů mokřadů a břehové zeleně, snižování biodiverzity; omezená možnost (leckdy zcela
znemožnění) vsakování srážkové vody do půdy ⇒ omezení obnovy zásoby spodních vod; zrychlení odtoku
vody z krajiny; omezení samočisticí schopnosti vody
3 body
22) V roce 1971 byla přijata mezinárodní Úmluva o mokřadech. Jak jinak se tato úmluva označuje?
Ramsarská úmluva
8
1 bod
TEST - DRUHOVÁ A ÚZEMNÍ OCHRANA ( práce s textem)
Všechny otázky k tomuto úkolu se vztahují k materiálům, které soutěžící dostali a které se zabývají chráněnými
územími na Táborsku: Příroda Táborska – orientační mapa + brožurky týkající se některých zvláště chráněných
území (dále „ZCHÚ) okresu Tábor. Požadované údaje buď soutěžící vědí nebo je mohou v uvedených
materiálech vyhledat.
Nejprve orientace a práce s mapou:
1) Které z maloplošných chráněných území Táborska leží nejseverněji?
Přírodní památkaJesení
2) Které ze ZCHÚ Táborska je rozlohou nejmenší?
Přírodní památka Stříbrná Huť
A které největší?
Přírodní rezervace Borkovická Blata
3) Které ze ZCHÚ Táborska leží na Chýnovské naučné stezce?
Přírodní rezervace Pacova hora
4) Které z území leží nejdále od historického centra Tábora?
Přírodní rezervace Kozohlůdky
5) Ze kterého ZCHÚ byste to měli nejblíže, pokud byste chtěli navštívit památný strom lípa v Mlýnech?
Přírodní rezervace Choustník
A nyní už konkrétně k druhové ochraně na jednotlivých zvláště chráněných územích:
1) Řada motýlů patří mezi potravní specialisty. Jaká rostlina je potřebná pro vývoj housenek perleťovce
severního?
klikva bahenní (Oxyccocus palustris)
Uveďte dvě ZCHÚ, ve kterých byste tuto rostlinu našli.
Přírodní rezervace Borkovická blata, Přírodní rezervace Kozohlůdky
2) Jedním z předmětů ochrany přírodní památky Ostrov Markéta je silně ohrožený druh dvouděložné rostliny.
Napište její celý český název.
hvozdík pyšný pravý
3) Ve které z brožurek je zmíněn organizmus, který je ve znaku zdejší základny?
Přírodní rezervace Borkovická blata, Přírodní rezervace Kozohlůdky
4) V přírodní památce Stříbrná Huť najdeme početnou populaci áronovité rostliny. Uveďte její rodové a druhové
jméno.
ďáblík bahenní (Calla palustris)
5) Palečka zimní je břichatkovitá houba, která je v jižních Čechách popsána v jediné lokalitě. Uveďte název
tohoto ZCHÚ.
Přírodní památka Luna
6) Jak se jmenuje kříženec borovice blatky a borovice lesní?
borovice podvojná (Pinus x digenea)
7) Přírodní památka, která se nachází v centru Tábora, je čistě mineralogická. Týká se jí následující text.
K charakteristikám doplňte správné pojmy.
• výrazně vrstevnatá hornina se střídajícími se vrstvami světlé a tmavé hmoty vzniklá metamorfózou za
vysokých teplot a tlaků
migmatit
• nafialovělý a hnědočervený křemičitan s obsahem železa a hliníku
almandin
• název pro horninu složenou z úlomků
brekcie
9
8) O největší evropské sově se mluví v souvislosti se třemi ZCHÚ. Uveďte ZCHÚ, ve kterém:
•
tato sova pravidelně hnízdí
Přírodní rezervace Pacova hora
•
před několika lety hnízdila
Přírodní rezervace Kladrubská hora
•
se brzy v předjaří ozývá charakteristickým hlubokým houkáním
Přírodní rezervace Choustník
9) Ve kterém ZCHÚ můžete potkat lanýžovku?
Přírodní památka Stříbrná Huť
Co to je? Uveďte třídu a řád:
třída hmyz, řád dvoukřídlí (lanýžovka je také stopkovýtrusná houba)
10) ZCHÚ, které máme na mysli, bylo vyhlášeno v roce 1990 na ploše 2,27 ha. Jedná se o květnatou velkou
louku. Uveď název ZCHÚ.
Přírodní památkaJesení
V této lokalitě nalezneme také orchideje. Uveďte dva druhy orchidejí, které zde rostou.
prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)
11) Ve kterém území je hlavním předmětem ochrany český subendemit hořeček český?
Přírodní památka Hroby
Hořeček český může být v této lokalitě napaden jednou parazitickou rostlinou. Napište její rodové i druhové
jméno.
kokotice povázka (Cuscuta epithymum)
12) Které ze ZCHÚ je mineralogicky nejbohatší?
Přírodní rezervace Pacova hora
Kolik druhů minerálů zde bylo nalezeno?
73
13) Vápencová území jsou charakteristická typickou flórou. Mezi vápnomilné rostliny řadíme i jeden kriticky
a jeden silně ohrožený druh kapradin rostoucí na Táborsku.
•
název silně ohroženého druhu:
vratička měsíční (Botrychium lunaria)
•
název kriticky ohroženého druhu:
kyvor lékařský (Ceterach officinarum)
•
název ZCHÚ, kde rostou oba tyto druhy:
Přírodní rezervace Kladrubská hora
14) Zemoun skalní, skelnička zjizvená a vrkoč horský patří do jedné třídy organizmů.
•
název třídy:
plži
•
název ZCHÚ, na kterém můžete všechny tyto druhy potkat:
Přírodní rezervace Choustník
10
TEST – EKOPOJMY
I. Křížovka (14 bodů)
Doplňte správné ekologické pojmy dle legendy. Na vyznačené místo napište tajenku a vysvětlete jí s uvedením
konkrétního příkladu
každý pojem 1 bod, tajenka 1 bod,vysvětlení tajenky 2 body
1
2
p
a
r
a
u
t
e
k
o
l
a
z
i
t
o
i
d
k
a
r
n
i
s
a
v
t
e
k
o
h
n
3
4
5
6
b
i
o
7
8
e
9
10
11
p
r
e
d
o
g
i
e
v
o
r
a
n
a
r
o
f
y
t
y
r
i
d
o
r
y
g
r
o
f
y
t
d
e
m
i
t
i
n
t
r
o
d
u
a
c
e
n
e
k
t
o
n
k
c
e
Legenda:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
odvětví ekologie studující vztahy jedince (druhu) k prostředí
živočišný parazit, který nakonec způsobí smrt hostitele
živočich, živící se výhradně masitou potravou – ulovenou nebo nalezenou mršinou
tropický travinný biom, travní společenstva s roztroušenými skupinami stromů; velcí kopytníci, šelmy
jednoleté rostliny přezimující v semenech nebo ozimé rostliny, které přezimují listovou růžicí
úsek krajiny, který umožňuje migraci organismů, spojuje biocentra, má tedy vyšší ekologickou bohatost
rostlina s vysokými požadavky na vlhkost, vlhkomilná
druh organismu, který se vyvinul a vyskytuje se pouze na jednom místě, často v malém omezeném areálu
záměrné přemístění jedinců do nové oblasti, kde se nevyskytovali – mimo hranice jeho původního areálu
10 vztah mezi organismy, z nichž jeden je lovcem a druhý kořistí
11 soubor větších vodních živočichů, kteří ve vodě aktivně plavou (korýši, vodní hmyz, ryby atd.)
Tajenka:
Konvergence
Vysvětlení tajenky (+ příklad): Sbíhavost znaků – v prostředí s podobnými
podmínkami se u nepříbuzných druhů vyvíjejí podobné znaky
11
II. Doplň veršovánku a vysvětli pojem (kde jsou tečky je pojem doplněním rýmu, kde je rým dokončen, jde o
veršovanou hádanku) (12 bodů)
Veršovánka
Co to sázíš, milý Radku, co to sázíš na zahrádku?
Křídlatku a netýkavku? … Škumpu?... Hele neblázni!
Nadělají jenom škodu,
jsou to druhy ……………….
Společenstvo velmi fádní, žádná pestrost, žádný vzruch,
ať se koukneš vlevo, vpravo, vidíš stále stejný druh.
Pojem + vysvětlení po 3 bodech
Invazní – nepůvodní druhy pronikající na území, kde
se nevyskytovali a šířící se v něm
Monokultura – rostlinné společenstvo tvořené jedinci
jednoho druhu, popř. s výraznou převahou jednoho
druhu (pole, smrková monokultura)
V divadle to úspěch značí
v přírodě tak vývoj kráčí
Sukcese – přirozený sled změn, jednosměrný vývoj
ekosystému směřující k vytvoření ustáleného,
rovnovážného ekosystému - klimaxu
Když přechází jinoch v muže, jeho hlas má spodní tón
Na přechodu louky, lesa nachází se …………………
III. Text
Ekoton – lemové společenstvo, na hranici dvou
různých ekosystémů, vyznačuje se vysokou
biodiverzitou.
(9 bodů)
Podtržené části textu, který napsal „biologický ignorant“ nahraďte odbornými ekologickými pojmy. Do
tabulky k číslům 1 – 9 napište příslušný správný ekopojem. Každý ekopojem 1 bod.
Pozn. Hledejte nejvhodnější pojem tak, aby celý podtržený text bylo možné nahradit 1 – 2 slovy. Náhradou
textu ekopojmem se může stát, že věta nebude vyznívat po jazykové stránce zcela správně.
Při naší vycházce do přírody se budeme věnovat lesu. Po té, co zhodnotíme les z hlediska podmínek neživé
přírody, začneme si všímat živé složky. Zaměříme se na studium všech rostlin, živočichů, hub i dalších
organismů zde žijících 1. Všímáme si, že organismy, které v lese žijí, mezi sebou vytvářejí řadu vztahů.
Zaměříme se na vztah mezi křemenáčem osikovým rostoucím na kraji osikového mlází a mladými listnáči, po
nichž se tento druh houby jmenuje. Ze školy víme, že mezi těmito organismy je vztah, ze kterého mají oba
zúčastnění prospěch, jedná o vztah mezi podhoubím křemenáče a kořeny osiky2. Les je stabilní vrcholné
stádium jednosměrného vývoje 3, vznikl jako konečné stádium tohoto vývoje v tomto podnebném pásu. V tomto
lese je místo, kde roste 4 ostružiník moruška. Tento druh je jedním ze zástupců rostlin, které v naší flóře zůstaly
jako pozůstatky po dobách ledových, jako svědkové dávné minulosti 5.
Zahlédli jsme krahujce a zaslechli poštolku. To nás udivilo, neboť oba ptáci mají v lese stejnou funkci zahrnující
podobné nároky na potravu a prostor 6, je tedy mezi nimi vztah, který je negativní pro oba zúčastněné, protože
kryjí své potřeby ze stejných zdrojů 7.
Všímáme si mrtvého tělíčka, jedná se o mládě ptáka, které pravděpodobně vypadlo z hnízda. Na tomto těle
hodují četní zástupci hmyzu, kteří se živí jako požírači odumřelých těl rostlin a živočichů8.
Na konci své vycházky přicházíme k informační tabuli. Píše se v ní, že v místních lesích lze potkat rysa
ostrovida, který byl ve zdejších lesích sice v minulosti vyhuben, nyní byl však v této oblasti opětovně vysazen9
v rámci Programu na záchranu rysa v ČR.
Pojmy uvádějte v 1. pádu jednotného čísla
1
Biocenóza (společenstvo)
4
lokalita/naleziště
7
konkurence/kompetice
2
mykorhiza
5 (2 slova)
glaciální relikt
8
saprofág
3
klimax
6 (2 slova)
ekologická nika
9
reintrodukce
12
2. praktická část
STANOVIŠTĚ 1 – PTÁCI
Zadání
Určete rodové a druhové jméno následujících dravců a sov.
U některých, kde je to možné (na základě rozdílů ve zbarvení, či velikosti), určete také pohlaví a zda se jedná o
šat mláďat či dospělců.
Autorské řešení
1. Sova pálená – Tyto alba
2. Poštolka obecná – Falco tinnunculus – samec
3. Sýček obecný – Athene noctua
4. Jestřáb lesní – Accipiter gentilis – samice
5. Kalous ušatý – Asio otus
6. Výr velký – Bubo bubo
7. Krahujec obecný – Accipiter nisus – samice
8. Kalous pustovka – Asio flammeus
9. Moták pochop – Circus aeruginosus – samice
10. Krahujec obecný – Accipiter nisus – samec
11. Kukačka obecná – Cuculus canorus - samice
12. Puštík obecný – Strix aluco
13. Jestřáb lesní – Accipiter gentilis – samec
14. Káně lesní – Buteo buteo
15. Jestřáb lesní – Accipiter gentilis – mládě
13
STANOVIŠTĚ 2 – LESNICTVÍ
1. Přiřaď níže uvedené dřeviny k příslušným lesním vegetačním stupňům, a to podle jejich zastoupení v tom
kterém stupni sestupně. Některé dřeviny mohou být i ve více vegetačních stupních.
a/
b/
c/
d/
e/
1. vegetační stupeň dubový
2. vegetační stupeň bukodubový
5. vegetační stupeň jedlobukový
6. vegetační stupeň smrkobukový
8. vegetační stupeň smrkový
dub zimní, jilm habrolistý, dub pýřitý, jeřáb ptačí, javor mléč, jilm drsný, javor babyka, jedle bělokorá, jeřáb
břek, smrk ztepilý, habr obecný, javor klen, lípa srdčitá, bříza bělokorá, buk lesní, bříza pýřitá
a/ dub zimní, dub pýřitý habr obecný, javor babyka, lípa srdčitá, jeřáb břek, jilm habrolistý
b/ dub zimní, buk lesní, lípa srdčitá, habr obecný, javor mléč, jeřáb břek, jilm habrolistý
c/ buk lesní, jedle bělokorá, smrk ztepilý, javor klen, bříza bělokorá, lípa srdčitá, jilm drsný
d/ buk lesní, smrk ztepilý, jedle bělokorá, jeřáb ptačí, javor klen, bříza bělokorá, jilm drsný, bříza pýřitá
e/ smrk ztepilý, jeřáb ptačí, jedle bělokorá, buk lesní, javor klen, bříza pýřitá
2. Vyjmenuj alespoň čtyři druhy lýkožroutů a uveď, na kterých dřevinách škodí.
lýkožrout smrkový – smrk ztepilý
lýkožrout lesklý – smrk ztepilý
lýkožrout modřínový – modřín opadavý
lýkožrout vrcholkový – borovice lesní
lýkožrout severský – smrk ztepilý
3. K jednotlivým lesním vegetačním typům přiřaď níže uvedené rostliny bylinného, popř. keřového patra.
Některé rostliny mohou být ve více vegetačních typech.
a/ doubravy
b/ bučiny
c/ smrčiny
d/ klečové porosty
mařinka sivá, metlička křivolaká, bělozářka větevnatá, podbělice alpská, lipnice hajní, třtina chloupkatá,
prorostlík srpovitý, žebrovice různolistá, válečka prápořitá, sedmikvítek evropský, tolita lékařská, kopytník
evropský, bika hajní, kyčelnice cibulkonosná, svízel vonný
a/mařinka sivá, bělozářka větevnatá, lipnice hajní, prorostlík srpovitý, válečka prápořitá, tolita lékařská
b/ bika hajní, metlička křivolaká, svízel vonný, kyčelnice cibulkonosná, kopytník evropský
c/ sedmikvítek evropský, metlička křivolaká, podbělice alpská, žebrovice různolistá, třtina chloupkatá
d/ třtina chloupkatá, podbělice alpská, metlička křivolaká
4. Vyjmenuj alespoň čtyři mimoprodukční funkce lesa.
funkce vodohospodářská, půdoochranná, krajinotvorná, klimatická, rekreační
5. Poznej dřeviny podle předložených vzorků. Jedná se o pět dřevin z následujícího výběru:
topol osika, jasan ztepilý, olše lepkavá, bez černý, třešeň sp., ořešák královský, lípa srdčitá,
1. bez černý
2. jasan ztepilý
3. vrba sp.
4. ořešák královský
5. třešeň sp.
14
vrba sp.
STANOVIŠTĚ 3 – ŘASY
1. Napište rozdíly mezi coenobiem a kolonií a uveďte alespoň jednoho zástupce sinice/řasy,
která tvoří
coenobia a kolonie.
Coenobium –
• buňky v coenobiu jsou funkčně a fyziologicky rozlišené (např. buňky soustředěné v přední části kolonie mají
větší světločivnou skvrnu (stigma); naopak z buněk v zadní části kolonie vznikají nová coenobia))
• nově vzniklá coenobia můžou zůstat uvnitř mateřských coenobií, ALE dceřiná i mateřská coenobia jsou jasně
morfologicky odlišitelná.
• zástupci: Volvox (Váleč), Pediastrum
Kolonie –
• buňky v kolonii nejsou funkčně ani fyziologicky rozlišené, tzn. všechny buňky vypadají stejně a mají i stejnou
funkci.
• nově vzniklé části kolonií vznikají nepohlavním dělěním buněk a morfologicky se neliší od mateřských částí
kolonií. ‘Nově’ vzniklé části kolonie mohou být součástí ‘mateřské’ kolonie po dlouhou dobu nebo i napořád.
• zástupci:
Spájivky – Desmidium
Zlativky – Dinobryon, Synura
Rozsivky – Meridion, Asterionella, Fragillaria, Diatoma
Zelené řasy – Scenedesmus, Micractinium
Sinice – Merismopedia, Microcytis
2. Poměrně hodně různých sinic a řas běžně najdete v půdách. Některé skupiny řas jsou ovšem striktně vázané
na vodní prostředí (sladkovodní a/i mořské vody). Dokážete uvést alespoň jeden příklad?
Ruduchy (Rhodophyta), česky: Červené řasy
Chaluhy (Phaeophyta), česky: Hnědé řasy
Správná odpověď je i:
Zlativky (Synuruphyceae)
Charophyceae,
Raphidophyceae
3. Sinice a řasy tvoří různorodé typy stélek, některé jsou považovány za primitivnější (např. kokální – zrněnka),
jiné jsou odvozené, složitější (např. větvená - Draparnaldia).
a/ Na obrázku 1 vidíte typ stélky, který je považován za velice složitý. Popište jednotlivé části stélky (jsou
označené tlustou černou čárou) a stručně napište jejich funkci.
b/ Napište skupinu řas, jejíž typ stélky je na obrázku.
c/ Na obrázku 2 jsou nakresleny dvě řasy. Obě řasy se vyznačují pokročilým typem stélky. Stélku první z nich
jste už popsali v předcházejícím úkolu. Podívejte se na obě řasy a čarou spojte části stélek, o které jsou
podle vás u obou řas analogické.
d/ Napište, do jaké skupiny řas patří druhý zástupce na obrázku.
a/ Odpověď je na obrázku
b/ Chaluhy (Phaeophyta), česky: Hnědé řasy
c/ Odpověď je na obrázku
d/ Chlorophyta – Zelené řasy
Pokud někdo napíše: Caulerpa, Lazucha nebo Ulvophyceae, tak je to také správně
15
STANOVIŠTĚ 4 – VODNÍ BEZOBRATLÍ
K dispozici jsou tři skupiny vzorků vodních bezobratlých pocházejících z vod s různou koncentrací organických
látek.
Úkoly jsou dva:
1. seřadit tři skupiny vzorků (A, B, C) podle stoupající koncentrace org. látek ve vodě:
nízká – střední – vysoká
2. určit zvířata v jednotlivých vzorcích (do úrovně řádu)
Ve vzorcích byly zastoupeny následující skupiny:
jepice (Ephemeroptera)
pošvatky (Plecoptera)
chrostíci (Trichoptera)
vážky (Odonata)
brouci (Coleoptera)
ploštice (Heteroptera)
dvoukřídlí (Diptera)
stejnonožci (Isopoda)
16
STANOVIŠTĚ 5 – SAVCI
1. Kteří savci mají své mláďata s kryptickým zbarvením?
prase divoké, srnec obecný, jelen evropský
2. Znáte našeho největšího zástupce u hlodavců (a) a lasicovitých (b)?
a/ bobr
b/ jezevec
3. Jaký je rozdíl mezi rohy a parohy?
roh – derivát kůže rostoucí od báze, neshazuje se
paroh – kost rostoucí od špice, shazuje se
4. Který savec má plovací blány?
a/ rejsec vodní
b/ nutrie
c/ ondatra pižmová
d/ hryzec vodní
5. Vyjmenuj savce, kteří mají výraznou změnu zbarvení na zimu.
hranostaj (popř. kamzík, srnec, daněk)
6. Urči savce z obrázku.
Bělozubka, kuna skalní.
7. Urči stopu savce.
Krtek.
8. Urči balek.
Norník rudý.
9. Urči, co to je.
Zub býložravce (kůň).
10. Urči lebku.
Jezevec.
STANOVIŠTĚ 6 – RYBY
1. Urči druhy ryb.
Plotice obecná a okoun říční.
2. Urči kost.
Požeráková kost (zuby).
3. Která druh ryby nemá vousky?
a. mřenka
b. střevle
c. hrouzek
d. parma
17
4. Uvažujeme-li, že toky lze rozlišit podle charakteru od horských bystřin po nížinné řeky na čtyři rybí pásma,
přiřaďte ke každému typu pásma další dva zástupce ryb (mimo druhu, po kterém je pásmo pojmenované).
a. pstruhové – např. vranka, střevle, mřenka, mihule potoční
b. lipanové – např. proudník, hlavatka, ostroretka, mník, hrouzek, ouklejka, tloušť
c. parmové – např. tloušť, proudník, bolen, jesen, perlín, okoun, candát, drsek
d. cejnové – např. cejnek, perlín, plotice, tloušť, štika, karas, sumec, úhoř, kapr, lín
5. Vyjmenujte naše ryby bez šupin.
Sumec obecný a vranka obecná.
6. Jmenujte našeho jediného zástupce treskovitých ryb? Tento druh je aktivní v nočních hodinách a tře se v zimě
na rozdíl od ostatních našich ryb.
Mník jednovousý.
7. Uvažujeme potravní řetězec v jezeře s nadměrným výskytem vodního květu sinic a řas (viz schéma).
Navrhněte způsob(y), kterým byste mohli docílit k potlačení vodního květu.
Dosazování dravých ryb, odlov planktonožravých ryb, nebo snížení přísunu živin do systému.
DRAVÉ
RYBY
PLANKTONOŽRA
VÉ RYBY
ZOOPLANKTO
N
FYTOPLANKTON
STANOVIŠTĚ 7 – BOTANIKA
1. Co je to fytocenóza?
Fytocenóza je jedna nebo několik druhových populací rostlin, které společně víceméně stejnoměrně osídlují
určité životní prostředí na Zemi, jehož abiotické vlastnosti jim umožňují se v něm samovolně udržovat vlastní
množivostí, a které díky vzájemnému působení mezi rostlinami a prostředím a mezi jedinci uvnitř téže druhové
populace, popř. mezi populacemi různých druhů, dosahují určité dynamické rovnováhy.
2. Přiřaď k rostlinám jejich životní formy.
životní formy
fanerofyt
chamaefyt
hemikryptofyt
geofyt
hydrofyt
terofyt
liána
thalofyt
stromový hemiparazit
rostliny
rašeliník kostrbatý
olše šedá
osívka jarní
česnek medvědí
brusnice brusinka
rdest vzplývavý
ochmet evropský
plamének plotní
sedmikráska chudobka
18
fanerofyt – olše šedá
chamaefyt – brusnice brusinka
hemikryptofyt – sedmikráska chudobka
geofyt – česnek medvědí
hydrofyt – rdest vzplývavý
terofyt – osívka jarní
liána – plamének plotní
thalofyt – rašeliník kostrbatý
stromový hemiparazit – ochmet evropský
3. Vysvětli, co znamenají výrazy:
oligotrofní substrát
dystrofní substrát
eutrofní substrát
mezotrofní substrát
oligotrofní substrát – živinami chudý substrát (např. písky, skály tvořené kyselými horninami ap.)
dystrofní substrát – přístupnými živinami chudý substrát, avšak obsahující velké množství huminových kyselin
a fulvokyselin (např. rašelina)
eutrofní substrát – živinami velmi bohatý substrát (přehnojované půdy polí a luk, slepá říční ramena a tůně,
půdy lužních lesů ap.)
mezotrofní substrát – středně živinami bohatý substrát (půdy listnatých lesů, půdy středně vlhkých
nehnojených luk ap).
4. Co podmiňuje úspěšnost invaze rostlinného druhu?
vlastnosti rostliny
tendence k R strategii nebo k C-R strategii, velká produkce diaspor, velká růstová rychlost
vlastnosti prostředí
podobnost nového prostředí původnímu, nepřítomnost predátorů nebo konkurentů, intenzita disturbancí,
sukcesní stáří invadovaného společenstva
5. Zapiš do obrázku níže vyjmenovaných druhů podle toho, kde by rostly.
1. rdest vzplývavý
2. halucha vodní
3. hrachor luční
4. sítina rozkladitá
5. pryskyřník prudký
6. blatouch bahenní
7. kohoutek luční
8. bedrník obecný
9. bublinatka jižní
10. orobinec úzkolistý
19
STANOVIŠTĚ 8 – POZNÁVAČKA ROSTLIN
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
pryskyřník hlíznatý (Ranunculus bulbosus)
mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium)
olše lepkavá (Alnus glutinosa)
přeslička lesní (Equisetum sylvaticum)
řeřišnice hořká (Cardamine amara)
starček vejčitý (Senecio ovatus)
šťavel kyselý (Oxalis acetosa)
skřípina lesní (Scirpus sylvaticus)
jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)
krušina olšová (Frangula alnus)
pitulník žlutý (Galeobdolon luteum)
blatouch bahenní (Caltha palustris)
ptačinec hajní (Stellaria nemorum)
hvězdoš sp. (Callitriche sp.)
brusnice borůvka (Vaccinium myrtyllus)
chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)
javor klen (Acer pseudoplatanus)
zběhovec plazivý (Ajuga reptans)
bez hroznatý (Sambucus racemosa)
dřípatka horská (Soldanella montana)
20
STANOVIŠTĚ 9 – SUCHOZEMŠTÍ BEZOBRATLÍ
1. Denní motýli
1a
Před sebou máte fotografie čtyř druhů motýlů. Určete motýly do druhu.
otakárek fenyklový, otakárek ovocný, jasoň červenooký, batolec duhový
1b
Který ze čtyř motýlů nepatří do čeledi otakárkovití?
batolec duhový
1c
Který z otakárkovitých motýlů na fotografiích je v ČR nejhojnější? Dokonce ani není zařazen do červeného
seznamu bezobratlých, ačkoli patří mezi zvláště chráněné druhy.
otakárek fenyklový
1d
Který z otakárkovitých motýlů na našem území už vymřel? Kde byste se s ním u nás mohli přesto setkat a jak je
to možné, když vymřel?
jasoň červenooký; u Štramberka; reintrodukce nebo repatriace = opětovné vysazení druhu na místo dřívějšího
výskytu
2. Brouci
2a
Před sebou máte tři vypreparované brouky, kteří patří do stejného rodu. Určete čeleď, do které tito brouci patří.
mandelinkovití
2b
Jaká je základní potrava tohoto broučího rodu? Vyberte z následujících možností: kořeny, listy, dřevo, jiný
hmyz, detrit, suchozemští plži, výkaly, mršiny, váš dnešní oběd (pokud se zdržíte na stanovišti Bezobratlí tak
dlouho, že ho nestihnete).
listy
2c
Najděte alespoň jeden rozlišovací znak, kterým bezpečně odlišíme největší druh od ostatních dvou. Napovíme,
že celková velikost to není a původní základní barva krovek všech tří druhů je červená.
buď černé špičky krovek u největšího druhu nebo poměr délky a šířky štítu
3. Tyrfobionti
3a
Na fotografii vidíte tyrfobionta. Vysvětlete tento pojem a uveďte, jak se liší tyrfobiont od tyrfofila.
tyrfobiont = živočich žijící pouze na rašeliništích; tyrfofil – živočich vyhledávající rašeliniště, který ale může
přežívat i jinde
3b
Pokuste se určit tyrfobionta do druhu. Napovíme, že se jedná o druh, který je u nás považován za glaciální relikt.
Hlavní část areálu se nachází v severní Evropě. V evropské legislativě se jedná o prioritní druh, pro který se
v rámci soustavy Natura 2000 zřizují evropsky významné lokality (u nás EVL Šumava, EVL Boletice, EVL
Krušnohorské plató a EVL Rašeliniště Kapličky).
střevlík Ménetriesův
22
3c
Také na této fotografii je tyrfobiont. Pokuste se ho určit do druhu. Napovíme, že se jedná o živočicha vázaného
potravně na vlochyni bahenní, což ovšem evidentně netušil autor jeho českého názvu.
žluťásek borůvkový
3d
Tyrfobiont, kterého jste právě určovali, na mnoha českých lokalitách výskytu vymřel. Pokuste se odhadnout, na
jakém typu lokality by nejspíše přežil dodnes:
A – Lokalita byla ponechána naprosto bez lidských zásahů.
B – Na lokalitě probíhala extenzivní těžba, tzv. borkování.
C – Na lokalitě probíhala inzenzivní těžba, tzv. frézování.
D – na lokalitě byly káceny smrky napadené kůrovcem a odváženy pryč.
STANOVIŠTĚ 10 – OBOJŽIVELNÍCI A PLAZI
1. Na kresbě pulce ukázat řitní a dýchací otvor.
2. Poznávačka – čolek horský a užovka obojková.
3. Jaký rod našich žab může mít zorničku ve tvaru srdíčka ?
kuňka
4. Jaké pářicí orgány mají naši obojživelníci a plazi ?
obojživelníci – žádné nebo kloakální val
plazi – hemipenis
5. Co to je tanatóza a kdo z našich plazů ji má?
předstírání smrti, užovka obojková a užovka podplamatá
6. Který had a která ještěrka šplhají na vegetaci?
užovka stromová a ještěrka zelená
23
Výsledky soutěže
Pořadí
Tým
Členové
Celkem bodů
1
Gymnázium Jírovcova České
Budějovice
Lenka Čurnová, Leona
Veselá, Václav Nuc
215,55
2
Zuzana Richtrová, Šon
Gymnázium Vítězslava
Chung Hoang The, Vlastimil
Nováka Jindřichův Hradec
Hanuš
187,5
3
Gymnázium Soběslav
Nela Maredová, Máša
Bromová, Roman Šebek
170,5
4
Gymnázium Strakonice
Zuzana Míková, Miroslav
Homola, Matouš Vinš
167,05
5
Gymnázium Pierra de
Coubertina Tábor
Adam Jelšík, Kristýna
Hašplová, Martin Tlustý
158,9
6
Gymnázium Jana Valeriána
Jirsíka České Budějovice
Aneta Kalová, Michaela
Pecková, Veronika
Čermáková
142,3
7
Gymnázium Česká České
Budějovice
Barbora Nedvědová, Petra
Staňková, Barbora Bláhová
130,65
24
Národní podpořili …
Finančně:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Lesy České republiky, s.p. Hradec Králové
Sdružení Mladých ochránců přírody ČSOP
Poskytnutím zázemí:
Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a Středisko služeb školám
České Budějovice
Poskytnutím odborníků:
Přírodovědecká fakulta Jihočeské university České Budějovice
Lesy České republiky, s.p. Hradec Králové
Krajské kolo organizačně zajistili:
15/06 ZO ČSOP Šípek Český Krumlov
Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor
25
Název:
Ekologická olympiáda
Krajské kolo 2011
Sestavil:
Leoš Lippl
Vydali:
15/06 ZO ČSOP Šípek, Český Krumlov
a Gymnázium Pierra de Coubertina Tábor
Náklad:
v červnu 2011
100 ks
Leoš Lippl – krajský koordinátor EO
Adresa: Rudolfovská 509, 370 01 České Budějovice
e-mail: [email protected], tel.: 720 200 594
web: www.sipek.roklinka.cz a www.csop-jc.org
26
Download

Sborník z 16. ročníku EOS - 2011