Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh
Materiálová efektivita
Duben 2012
Doporučení............................................................................................................................ 2
Popis problémové situace ..................................................................................................... 2
1) Přínosy zvýšení materiálové efektivity v České republice.......................................... 4
Konkrétní opatření ................................................................................................................ 7
1. Změna systému výroby (inovace) s výsledkem opakovaně použitelný, opakovaně
používaný produkt, snáze opravitelný, recyklovatelný produkt ........................................ 7
2) Systém komplexního nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (domácí a
komunitní kompostování, oddělený sběr kuchyňských a zahradních odpadů,
kompostárny, bioplynové stanice zpracovávající BRKO) ................................................... 7
3) Změna systému (inovace) sběru odpadů/platby za odpad s výsledkem snížení
produkce odpadů............................................................................................................... 7
4) Výstavba, nebo zvýšení kapacity (inovace) místa opakovaného použití (bazar,
opravna) s výsledkem snížení produkce komunálních odpadů ......................................... 8
5) Podpora zařízení na energetické využití směsného komunálního odpadu pouze
v případě, že daný region dosáhl cílů na třídění a materiálové využití komunálních
odpadů .............................................................................................................................. 8
Indikátory a cíle .................................................................................................................... 9
Doporučení
Nevládní organizace doporučují aby:
Pro zvýšení materiálové efektivity byly stanoveny cíle pro snížení produkce odpadů,
snížení produkce komunálních odpadů a zvýšení materiálového využití komunálních
odpadů.
Pro zajištění odpadové hierarchie nebyly z veřejných zdrojů financovány projekty
energetického využití směsných komunálních odpadů v případě, že daný region
nedosáhl 50% míru materiálového využití komunálních odpadů (cíl POH ČR i
rámcové směrnice o odpadech)
Pro zajištění cílů směrnice o skládkách bylo co nejrychleji a nejúčinněji zavedeno
třídění biodpadů u zdroje (dle příkladů dobré praxe) a podporovány bioplynové
stanice zpracovávající biologicky rozložitelné komunální odpady.
Popis problémové situace
Zatímco Evropská komise chce v EU zavést „cyklické hospodářství“, založené na
společnosti, jež recykluje, snižuje produkci odpadů a využívá odpadů jako zdroje, stav v ČR
nelze považovat za uspokojivý. Většinu materiálové základny ČR (cca 87 %) tvoří
neobnovitelné zdroje, jejichž spotřeba přináší větší zátěže životního prostředí než spotřeba
zdrojů obnovitelných. Ze zahraničí ČR dováží cca 33 % materiálů, tento podíl se od roku
2000 zvýšil o cca 9 procentních bodů. Ekonomika ČR je tak z třetiny závislá na dovozu
materiálů ze zahraničí.
V ČR převládá zpracování primárních surovin na meziprodukty. Nedaří se dosáhnout
poklesu spotřeby materiálů při růstu ekonomiky, tzv. absolutního decouplingu materiálové
náročnosti HDP. Prognóza spotřeby materiálů při zachování stávající struktury ekonomiky
v případě ekonomického růstu proto není příznivá. Snižování spotřeby materiálů a
materiálové náročnosti národního hospodářství z tohoto důvodu patří mezi priority SPŽP
Lublaňská 18, 120 00 Praha 2
tel.: 222 517 143, e-mail: [email protected]
http://www.zelenykruh.cz
2
ČR1. Snižování materiálové a energetické náročnosti průmyslu je také důležitým
příspěvkem pro zlepšení konkurenceschopnosti českého průmyslu.
Zvýšení materiálové a energetické efektivity hospodářství patří mezi priority Strategického
rámce udržitelného rozvoje ČR (SRUR), který schválila vláda ČR v lednu 2010. Strategie
má být realizována prostřednictvím podpory inovací, environmentálně šetrných
technologií a opatřeními v oblasti udržitelné spotřeby na úrovni domácností.
Nutnost zvyšování efektivity přeměny materiálů na ekonomický výstup a snižování zátěže
životního prostředí na jednotku ekonomického výkonu je zdůrazněna ve Strategii
udržitelného rozvoje EU, Tematické strategii EU pro udržitelné využívání přírodních zdrojů
nebo v Doporučení rady OECD k materiálovým tokům a produktivitě zdrojů.
Materiálovou a energetickou náročnost hospodářství snižuje velmi výrazně vhodné
nakládání s odpady. Nejvýrazněji se materiálová a energetická náročnost sníží pokud se
podaří vyrobit stejný výrobek za menší produkce odpadů. Rámcová směrnice o odpadech
závazně stanovila hierarchii nakládání s odpady: prevence, opakované použití, materiálové
využití, energetické využití a na posledním místě je prosté odstranění odpadů. Hierarchie
říká, že je materiálově i energeticky výhodnější předcházení a opakované použití výrobků
než materiálové využití. Přičemž materiálové využití je energeticky i materiálově
výhodnější než energetické využití.
Celková produkce odpadů mezi roky 2003 a 2010 poklesla o 12 % 2. Produkce odpadů v ČR
v posledních letech kolísá kolem 33 mil. tun. Zařízení na odstraňování odpadů mají
dostatečnou kapacitu, zejména zařízení pro skládkování odpadů, které je stále
nejběžnějším způsobem odstraňování.
Dosud nedostatečná pozornost je věnována sběru tříděného odpadu, biologicky
rozložitelné složce komunálních odpadů a materiálovému využití komunálních odpadů. Na
jednoho obyvatele ČR připadalo v roce 2010 vysokých cca 510 kg komunálního odpadu3.
ČR výrazně zaostává v materiálovém využití komunálního odpadu. V roce 2010 činil podíl
materiálového využití komunálních odpadů pouhých 24,3 %4, zatímco průměr EU15
přesahuje 40 %5. V ČR chybí dostatek recyklačních a zpracovatelských kapacit pro zvýšení
materiálového využití a zpracování bioodpadů.
Priority pro zvýšení materiálové efektivity v oblasti odpadů jednoznačně určuje schválený
Plán odpadového hospodářství České republiky 2003-2013. Cílem je snížení produkce
odpadů, zvýšení podílu využívaných odpadů na základě podpory odděleného sběru
odpadů, budování třídících linek a zařízení na recyklaci odpadů, systémů na podporu
odděleně sbíraných a následně využívaných specifických druhů odpadů (především
biologicky rozložitelné odpady).
1
V rámci 2. prioritní oblasti „Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady“ jsou
stanoveny prioritní cíle 2.2. Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů a 2.4. Snižování energetické a materiálové
náročnosti výroby a zvýšení energetického a materiálového využití odpadů.
2
Zpráva o životním prostředí 2010, str. 133
3
Zpráva o životním prostředí 2010, str. 137
4
Zpráva o životním prostředí 2010, str. 135
5
Viz data Eurostatu
Lublaňská 18, 120 00 Praha 2
tel.: 222 517 143, e-mail: [email protected]
http://www.zelenykruh.cz
3
Avšak vzhledem k velmi špatnému řízení financování projektů ze Strukturálních fondů EU
v programovém období 2007-2013 se nepodařilo snížit produkci komunálních odpadů, ani
vybudovat dostatečné kapacity pro splnění skládkové směrnice EU6. V programovém
období 2014-2020 bude nutno se na tyto priority znovu zaměřit, včetně zlepšení řízení.
Ostatně Národní plán reforem vyzdvihuje prevenci vzniku odpadů jako důležité řešení7: „V
oblasti nakládání s materiály je cílem snížení měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni
ekonomického růstu, a to prostřednictvím přijetí nového zákona o odpadech a nového
plánu odpadového hospodářství ČR, které stanoví dlouhodobé priority nakládání s
komunálními i nebezpečnými odpady, předcházení jejich vzniku nebo povinnosti zpětného
odběru výrobků, zařízení či obalů.“
Existují snahy v oblasti komunálních odpadů zvyšovat energetické využití (především
zařízení na energetické využití směsných komunálních odpadů) před snahou o zvyšování
materiálového využití. Zatímco cíl Plánu odpadového hospodaření ČR materiálově využít
50% komunálních odpadů se má změnit a cíl snížit. Energetické využívání směsných
komunálních odpadů má zaznamenat výrazný nárůst. Takové snahy by měly být
odmítnuty, neboť jsou v rozporu s hierarchií nakládání s odpady a podkopávají snahy o
materiálově efektivní ekonomiku.
Účinná recyklace snižuje závislost na dovozu surovin, šetří energii a vytváří mnohem více
pracovních míst než jiné způsoby nakládání s odpady. Česká republika by měla proto
využít tuto jedinečnou příležitost a získat nezbytné finanční prostředky na rozhýbání
recyklačního průmyslu.
1) Přínosy zvýšení materiálové efektivity v České republice
Nová Kohezní politika bude výrazně zaměřená na plnění stanovených cílů Strategie Evropa
2020 a cílů rámcové směrnice o odpadech. Požadavky těchto politik se dají shrnout
následně: zajistit postup nakládání s odpady, který je v souladu s hierarchií nakládání
s odpady, podpořit prevenci, opakované použití a recyklaci odpadů tak, aby bylo dosaženo
těchto závazných cílů rámcové směrnice o odpadech: 50% míry recyklace komunálních
8
odpadů, 70% recyklace stavebních odpadů.
Cíl dosáhnout 50% míry materiálového využití komunálních odpadů je již nyní obsažen
v Plánu odpadového hospodářství ČR pro roky 2003-2013. Cílový rok pro dosažení tohoto
cíle byl rok 2010, cíle nebylo dosaženo. Míra materiálového využití se však zvýšila ze 7 na
cca 25%. Důvodem je stále chybějící legislativa a špatně řízená podpora ze Strukturálních
fondů v programovém období 2007-2013. Cíl EU v rámcové směrnici o odpadech má být
dosažen v roce 2020. Česká republika by se měla z předchozích chyb poučit a podporu ze
6
Směrnice požaduje snížit ukládání bioodpadů na skládky, avšak v ČR jsou bioodpady tříděny pouze v několika málo
městech. Proto směsné komunální odpady obsahují vysoký podíl bioodpadů, jenž následně končí na skládkách.
7
Str. 65 Národního Plánu Reforem, viz.: http://www.vlada.cz/scripts/file.php?id=92896
8
Podle nařízení Evropské Komise č. č. 2011/753/EU existují tyto čtyři možnosti splnění cíle pro recyklaci komunálních
odpadů: 1) recyklovat 50 % papíru, skla, plastů a kovů z domovního odpadu; 2) recyklovat 50 % papíru, skla, plastů a kovů z
komunálního odpadu (domovní odpad a jemu podobný odpad ze živností); 3) recyklovat 50 % domovního odpadu; 4)
recyklovat 50 % komunálních odpadů
Lublaňská 18, 120 00 Praha 2
tel.: 222 517 143, e-mail: [email protected]
http://www.zelenykruh.cz
4
Strukturálních fondů skutečně nasměrovat ke zvýšení materiálového využití komunálních
odpadů, jak ostatně požaduje také Strategie Evropa 2020.
Zvýšení materiálového využití pomůže omezit energetické nároky na zpracování
přírodních surovin. Výroba tuny hliníku z bauxitu vyžaduje 217 kJ energie, avšak jeho
produkce z recyklovaného kovu spotřebuje pouze 8 kJ/t9. Jeden z největších recyklátorů
hliníkových plechovek na světě, britská společnost Novelis Recycling uvádí, že kilogram
recyklovaného hliníku ušetří přes 8 kg bauxitu, 4 kg chemikálií a 14 kWh elektřiny10. Stejně
tak těžba a zpracování ropy na plastové lahve (PET a HDPE) vyžaduje čtyřikrát až osmkrát
více energie, než výroba lahví z recyklovaných plastů11. Každou recyklovanou tunou skla
se ušetří 1,2 tuny minerálů, které by byly potřebné na jeho výrobu z přírodních surovin12.
Porovnáme-li výrobu a odstranění tuny nového kancelářského papíru s výrobou
a recyklací tuny recyklovaného papíru, zjistíme, že recyklace sníží:
produkci odpadů o 49 %,
celkovou spotřebu energie o 43 %,
celkové emise skleníkových plynů přepočetné na CO2-ekvivalent o 70 %,
toxické emise do vzduchu o 90 % a emise prachu o 40 %,
množství absorbovaných organohalogenových emisí do vody o 100 % a
suspendovaných tuhých emisí do vody o 30 %13.
Recyklace spolu s kompostováním má však i významné sociální a ekonomické výhody pro
města, obce a kraje. Oživí místní hospodářství. Přibude pracovních příležitostí, navíc často
vhodných pro nejcitlivější sociální skupinu zdravotně hendikepovaných a jiných obtížně
zaměstnatelných lidí. Přitom jsou tato místa rovnoměrně rozprostřena po městech a
obcích, nikoli soustředěna v jednom místě.
V Německu odpadový a recyklační průmysl čítá více než tisíc firem, zaměstnávajících
každá v průměru 150 lidí, s celkovým obratem mezi 40 a 50 miliard euro ročně. Pracuje
zde tedy více lidí než ve výrobě oceli nebo v telekomunikacích14. Podle studií z USA
každých 15 tisíc tun skládkovaných odpadů vytvoří jedno pracovní místo. Kompostování
stejného množství odpadu vytvoří sedm pracovních míst a recyklace devět jen při sběru a
úpravě – tedy bez započtení dalšího zpracování materiálu15.
Skotský projekt recyklace 100 000 tun odpadů vedl k vytvoření 150 pracovních míst a
zajistil investice do místního průmyslu ve výši 16,5 milionu eur16. Ve Velké Británii se
očekává, že dosažením třicetiprocentní míry recyklace se sníží počet nezaměstnaných až o
9
Sheehan, B.: Zero waste: recycling and climate change, GrassRoots Recycling Network, 2000
10
Novelis Recycling: www.aluminiumcanrecycling.co.uk
11
Incineration or something sensible? Friends of the Earth Scotland, Edinburgh 2001
12
The legislative driven economic framework promoting MSW recycling in the UK. Final report to the National
Resources and Waste Forum, Eunomia Research and Consulting, Bristol 2002
13
Paper task force recommendations for purchasing and using environmentally preferable paper: Final report.
Environmental Defense Fund, New York 1995
14
Europe's environment: the third assessment. Environmental assessment report No 10, European Environmental
Agency, Copenhagen 2003
15
Waste and recycling in the United States, Institute for Local Self-Reliance, 2000
16
Jobs from waste, Wastewatch, London 1999
Lublaňská 18, 120 00 Praha 2
tel.: 222 517 143, e-mail: [email protected]
http://www.zelenykruh.cz
5
45 00017. Britská asociace výrobců tiskovin odhaduje, že recyklace novin vytvoří třikrát
více pracovních příležitostí než jejich spalování – přitom velká část míst ve spalovnách by
byla spojena pouze s jejich stavbou a jde tedy pouze o dočasnou zaměstnanost18.
Ve třech amerických městech (Baltimore, Washington, DC a Richmond) spočetli, že
každých 100 tisíc tun sesbíraného a vytříděného odpadu vytvoří 79 pracovních míst a po
započtení výroby nových produktů z těchto druhotných surovin lze počítat s dalšími 162
pracovními místy19. Celkem tedy recyklace vytvoří kolem 240 přímých nebo nepřímých
pracovních příležitostí. To je třikrát více, než pokud by stejný odpad končil na skládce20.
Podobně studie amerického státu Iowa posuzující vliv recyklace na jeho ekonomiku zjistila,
že každé vytvořené pracovní místo v recyklačním průmyslu vedlo k vytvoření další
pracovní příležitosti jinde21. Obdobný průzkum v sousedním státě Ohio potvrdil, že
recyklační průmysl zde zajišťuje práci pro asi 100 tisíc lidí a jeho roční zisk činí asi 3,6
miliard amerických dolarů22.
Zaměření Strukturálních fondů na zvýšení materiálové efektivity bude mít evidentně
přínos pro snížení environmentální zátěže, zvýšení počtu pracovních míst, snížení dovozu
surovin a konkurenceschopnost průmyslu.
Slovy Startegie Evropa 2020: „zvyšování míry recyklace zmenší tlak na poptávku po
primárních surovinách, přispěje k opětovnému používání cenných materiálů, kterými by se
jinak plýtvalo, a sníží spotřebu energie a emise skleníkových plynů z těžby a zpracování
surovin“ a „lepší návrhy výrobků mohou snížit poptávku po energii a surovinách, ale také
zajistit, že tyto výrobky budou trvanlivější a bude možné je snadněji recyklovat. Zlepšení v
této oblasti jsou rovněž impulzem pro inovace, vytváření obchodních příležitostí a nových
pracovních míst,“
17
18
19
20
21
22
Jobs from waste, Wastewatch, London 1999
Incineration or something sensible? Friends of the Earth Scotland, Edinburgh 2001
Jobs from waste, Wastewatch, London 1999
Jobs from waste, Wastewatch, London 1999
Jobs from waste, Wastewatch, London 1999
Wasted opportunity: a closer look at landfilling and incineration, Zero Waste New Zealand Trust, Auckland
Lublaňská 18, 120 00 Praha 2
tel.: 222 517 143, e-mail: [email protected]
http://www.zelenykruh.cz
6
Konkrétní opatření
1. Změna systému výroby (inovace) s výsledkem opakovaně
použitelný, opakovaně používaný produkt, snáze opravitelný,
recyklovatelný produkt
Má-li dojít je snížení celkové produkce odpadů, musí průmysl projít zásadní změnou
výroby. Prostředky dostupné ze Strukturálních fondů by měly být onou motivací
k inovacím, jejichž výsledkem by mělo být více opakovaně používaných produktů, více
opakovaně použitelných produktů, snáze opravitelné výrobky a snáze recyklovatelné
výrobky.
2) Systém komplexního23 nakládání s biologicky rozložitelnými
odpady (domácí a komunitní kompostování, oddělený sběr
kuchyňských a zahradních odpadů, kompostárny, bioplynové
stanice zpracovávající BRKO)
Česká republika má problém plnit cíle směrnice o skládkách na omezí skládkování
biologicky rozložitelných odpadů. Především v komunální sféře máme obrovské rezervy,
zatímco třídit papír, plasty, nebo sklo je zcela běžné, tak bioodpady mohou domácnosti
třídit jen v několika málo místech. Za předchozího programového období měly obce o tyto
projekty značný zájem, dá se tedy očekávat pokračování v tomto trendu.
Systém nakládání s bioodpady musí být zabezpečen komplexně, obsahuje totiž aktivity,
z různé úrovně odpadové hierarchie: podpora domácího kompostérů – prevence, tříděný
sběr pro kompostování – recyklace, bioplynová stanice – energetické využití.
Pouze komplexní systém nakládání s bioodpady zajistí, že jednotlivé kroky nebudou
navrhovány v rozporu s odpadovou hierarchií a cílem snížit množství komunálních odpadů.
3) Změna systému (inovace) sběru odpadů/platby
s výsledkem snížení produkce odpadů
za
odpad
Ke snížení produkce odpadů dojde pouze v případě strukturální změny produkce u
původce. Obdobně ke snížení produkce komunálních odpadů dojde pouze v případě
strukturální změny systému nakládání s odpady v obcích. Strukturální fondy by měly
podporovat inovace na úrovní měst a obcí založené na změně systému sběru nebo
systému platby, pokud tím dojde k snížení produkce komunálních odpadů.
23
Systémy musí být komplexní, aby bylo zaručeno, že např. prostředky investované do domácího kompostování se
neznehodnotí zavedením sběru biologicky rozložitelných odpadů
Lublaňská 18, 120 00 Praha 2
tel.: 222 517 143, e-mail: [email protected]
http://www.zelenykruh.cz
7
4) Výstavba, nebo zvýšení kapacity (inovace) místa opakovaného
použití (bazar, opravna) s výsledkem snížení produkce
komunálních odpadů
Opakované použití je na druhém místě odpadové hierarchie, ale zcela chybí podpora pro
vytváření míst, poskytující zázemí pro opakované použití. Projekty opakovaného použití,
které povedou ke snížení produkce odpadů, by měly mít alespoň investiční podporu.
5) Podpora zařízení na energetické využití směsného komunálního
odpadu pouze v případě, že daný region dosáhl cílů na třídění a
materiálové využití komunálních odpadů
V ČR se plánují výrazné kapacity pro nakládání se směsným komunálním odpadem, ale
z hlediska efektivního nakládání s materiály musí před nakládáním se směsným
komunálním odpadem existovat systém účinné separace odpadů, tak aby směsných
komunálních odpadů vznikalo co možná nejméně. Plán odpadového hospodářství ČR
požaduje dosažení 50% míry materiálového využití komunálních odpadů, tedy stejnou
úroveň jakou žádá dosáhnout rámcová směrnice o odpadech.
Pokud budou regiony moci žádat o prostředky na zařízení pro energetické využití
směsných komunálních odpadů z veřejných zdrojů až v případě, že splní cíl pro
materiálové využití, zajistí se tím skutečná snaha o dosažení míry recyklace. A recyklace
bude mít skutečně prioritu před energetickým využitím. Navíc se tím zajistí, že kapacity
pro nakládání se směsným komunálním odpadem nebudou předimenzované a nedojde ke
stejným problémům, jakým nyní čelí zařízení na úpravu směsného komunálního odpadu
v západní Evropě.
Lublaňská 18, 120 00 Praha 2
tel.: 222 517 143, e-mail: [email protected]
http://www.zelenykruh.cz
8
Indikátory a cíle
Vhodně vybrané a nastavené indikátory jsou pro zvýšení materiálové efektivity zásadní
pro dosažení stanovených cílů. To potvrzují zkušenosti z programového období 2007-2013.
Cílem Operačního programu pro životní prostředí (dále jen OPŽP) bylo snížit množství
odpadů. V Programovém i Implementačním dokumentu OPŽP byl stanoven globální cíl
prioritní osy 4 pro období 2007 – 2013: „zkvalitnění nakládaní s odpady, snížení
produkce odpadů a odstraňování starých ekologických zátěží“ [24]. Cílem oblasti
podpory 4.1. bylo podle Implementačního dokumentu OPŽP: „snížení produkce odpadů,
zvýšení podílu využívaných odpadů na základě podpory odděleného sběru odpadů...“
Indikátor, který měl měřit naplnění tohoto cíle byl zvolen „Objem komunálního odpadu
(produkce)“. Avšak cílová hodnota tohoto indikátoru byla zvolena vyšší, než počáteční.
Indikátor tedy očekával namísto snížení produkce odpadů jejich nárůst. Problematika byla
několikrát diskutována na Monitorovacím výboru OPŽP, upozorňoval na ni ex-ante
hodnotitel již v roce 2006 a v roce 2011 také Nejvyšší kontrolní úřad [25]. MŽP přesto
problém neřešilo.
Chybně zvolená hodnota indikátoru a špatné řízení OPŽP vedlo k nenaplnění cíle snížit
množství odpadů. Výsledkem je, že od roku 2008 produkce komunálního odpadu
meziročně roste o 2 %.
Také zásadní politický dokument Evropské unie „Strategie Evropa 2020“ [26], klade důraz
na „ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje“. ČR by na základě Strategie Evropa
2020 zavést regulační a tržně orientované nástroje ke snížení spotřeby zdrojů. Strukturální
fondy v letech 2014 – 2020 by pak měly být využity především k investicím do účinnější
recyklace. Strategie Evropa 2020 tedy potvrdila oprávněnost zacílení POH ČR a
Strukturálních fondů v letech 2014-2020 na snížení produkce odpadů a zvýšení recyklace,
jakožto nejefektivnějších způsobech snížení spotřeby zdrojů.
24
str. 47, Implementnační dokument OPŽP 2007-2013
25
Kontrolní zpráva 10/14. Viz. tisková zpráva NKÚ z 18.5.2011: NKÚ zkontroloval prostředky na realizaci opatření v
oblasti nakládání s odpady, http://www.nku.cz/cz/media/nku-zkontroloval-prostredky-na-realizaci-opatreni-v-oblastinakladani-s-odpady-id5621/
26
Sdělení Evropské komise KOM(2010) 2020: Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující
začlenění http://ec.europa.eu/eu2020/pdf/1_CS_ACT_part1_v1.pdf
Lublaňská 18, 120 00 Praha 2
tel.: 222 517 143, e-mail: [email protected]
http://www.zelenykruh.cz
9
Ve snaze reflektovat Strategii 2020 navrhujeme v oblasti zvýšení materiálové
efektivity následující indikátory:
Snížení produkce odpadů
Indikátor: produkce odpadů
Cílový rok: 2020
Hodnota pro rok 2010: 31 811 tis. t
Cílová hodnota pro rok 2020: 30 000 tis. t
Zdroj dat: CENIA
Cílem indikátoru je podpořit projekty vedoucí k prevenci vzniku odpadů a opakovanému
použití v průmyslu.
Snížení produkce komunálních odpadů
Indikátor: produkce komunálních odpadů
Cílový rok: 2020
Hodnota pro rok 2010: 3 334 tis. t
Cílová hodnota pro rok 2020: 3 000 tis. t
Zdroj dat: ČSÚ, produkce komunálních odpadů
Cílem indikátoru je podpořit projekty vedoucí k prevenci vzniku odpadů a opakovanému
použití na komunální úrovni.
Zvýšení míry materiálového využití komunálních odpadů
Indikátor: podíl materiálově využitých komunálních odpadů
Cílový rok: 2020
Hodnota pro rok 2010: 24,3 %
Cílová hodnota pro rok 2020: 50 %
Zdroj dat: CENIA
Cílem indikátoru je podpořit projekty separovaného sběru, recyklace a jiného
materiálového využití.
Lublaňská 18, 120 00 Praha 2
tel.: 222 517 143, e-mail: [email protected]
http://www.zelenykruh.cz
10
Download

Materiálová efektivita