Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Základy sociální psychologie
Poznávání druhých lidí (sociální poznávání)
Vytváření dojmů o druhých lidech je ovlivňováno mnoha faktory. S.E. Asch v roce 1946
ukázal, že při utváření prvního dojmu si často domýšlíme spoustu věcí, pro něž nemáme žádné
důkazy. Zdá se, že používáme jakousi implicitní teorii osobnosti, která předpovídá, že ten, kdo má
určitý povahový rys, má také několik dalších, které jsou s ním spojeny. A navíc podle této
implicitní teorie považujeme některé osobnostní rysy za důležitější než jiné. Centrálními rysy, které
ovlivňují vnímání druhých lidí nejvíc, je dimenze intelektuální (jak moc je posuzovaný člověk
chytrý, nadaný, schopný apod.) a dimenze sociální (jak moc je posuzovaný člověk vstřícný,
přátelský, oblíbený apod.).
G.A. Kelly soudí, že si lidé vytvářejí vlastní teorie o tom, jací jsou ostatní. Tyto teorie mají
podobu bipolárních konstruktů. Budujeme si je na základě zkušeností, a proto konstrukty, které jsou
základem chápání světa jednoho člověka, mohou být úplně jiné než ty, které používá někdo jiný.
Kelly tvrdí, že většina lidí při utváření dojmů o druhých používá šest až osm hlavních konstruktů,
ale má také k dispozici mnoho méně významných konstruktů, které slouží k případnému doplnění
detailů. Osobnostní konstrukty lze zkoumat technikou repertoárové mřížky.
Dalším faktorem, který ovlivňuje vnímání druhých lidí je tzv. efekt primarity. První
informace, kterou dostaneme o druhém člověku, může do značné míry určovat, jaký dojem si o něm
utvoříme. Svých prvních dojmů se těžko vzdáváme – a to zvláště tehdy, jsou-li negativní.
Dalším důležitým aspektem tvorby dojmů o druhých lidech je stereotypizace. Stereotypizace
znamená klasifikaci lidí podle předem daných kriterií na základě povrchních charakteristik – jako je
např. barva pleti či sexuální orientace.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6, tel: 386 116 816, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, e-mail: [email protected]
1
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Dalším faktorem, který silně ovlivňuje vnímání druhého člověka je jeho fyzická a osobní
atraktivita. Hezcí lidé jsou považováni za inteligentní, úspěšné, sociabilní, příjemné a šťastné.
Literatura: Hayesová N. (1998): Základy sociální psychologie. Praha, Portál.
Neverbální komunikace
Neverbální komunikace používá prostředků, které nejsou verbální povahy. Patří sem gesta,
pohyby, prostorové umístění, doteky, výrazy tváře, pohledy očí a prajazykové jevy.
Gestem rozumíme výrazný pohyb některé části lidského organismu, nejčastěji rukou, někdy
i nohou, hlavy nebo celého těla. Některá gesta poskytují obraznou podporu verbálnímu sdělení.
Člověk může zvedat ruce, aby ukázal, že něco stoupá, nebo opisovat rukou přibližný tvar předmětu.
Jiná gesta, např. nastavení dlaní, mohou vyjadřovat emocionální podporu. Jiná regulují rozhovor.
Přesná interpretace gest však neexistuje. Význam gest závisí na kontextu, na konkrétní osobě, na
kultuře a na dalších faktorech.
Gesta jsou součástí celkové pohybové aktivity člověka. Oblast tělesných pohybů, které mají
výrazovou a komunikativní funkci, je však mnohem širší. Této oblasti se říká kinezika. Existuje
množství různých systémů, pomocí nichž lze pohyb zaznamenávat, popř. interpretovat jeho
význam. Jedním z takových systémů je například Labanova pohybová notace a analýza. Podle
A. Scheflena slouží kinetické aktivity především k regulaci mezilidských vztahů. Např. krajní
členové skupiny, sedící ve stejné řadě, se stáčejí dovnitř, natahují ruku či nohu vně, jako by
zabraňovali dalším připojit se ke skupině. Jiným vztahem je kongruence a nekongruence pohybů.
Předpokládá se kongruence tam, kde je sympatie a nekongruence tam, kde je antipatie. Do oblasti
kineziky spadá také posturologie, oblast neverbální funkce držení těla.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6, tel: 386 116 816, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, e-mail: [email protected]
2
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Dalším prostředkem neverbální komunikace je umístění účastníků v prostoru, případně
orientace v něm. Odpovídající problémová oblast se nazývá proxemikou. Zkoumá lidskou potřebu
uplatňovat nárok na teritorium a organizovat je. E. Hall rozlišil z toxemického hlediska čtyři
základní distanční pásma. První pásmo – od přímého kontaktu do vzdálenosti 45 cm je pásmem
intimní vzdálenosti, druhé pásmo – od 45 cm do 120 cm – je pásmem neformálně osobním, třetí
pásmo – od 120 cm do 366 cm charakterizuje jako sociálně poradní, a čtvrté pásmo od 366 cm výše
jako veřejné. Podle toho, jak je člověk vzhledem k druhému blízko, či daleko, mění se jasnost
výrazu tváře, možnost dotyku, hlasitost verbálního projevu, tepelné a čichové podněty, možnost
vidět oči a ústa jedním pohledem, šíře oblasti pokryté periferním viděním aj.
Dotek je pravděpodobně geneticky výchozím neverbálním podnětem. Výzkum H. Harlowa
ukázal, jak mláďata opic hledají teplé měkké matky nebo jejich náhražky k přitulení. Podobné to je
u dětí. Ve starším věku zůstávají doteky komunikačním výrazem vřelosti, ujišťování a lásky.
Výrazy tváře mají v neverbální komunikaci přední místo. S Tomkins považuje obličej za
prvotní sídlo afektu. Podle P. Ekmana hlava a tvář komunikují informaci o typu afektu, který daná
osoba zakouší, kdežto pozice těla poskytuje informaci míře vzrušení a intenzity emoce.
Neverbální komunikace prostřednictvím pohledů je přítomná téměř v každé sociální situaci
jako její významná složka. Zrakový kontakt vyjadřuje zájem o partnera, jemuž je kontakt určen.
Naopak vyhýbání se zrakovému kontaktu nebo jeho přerušení je obvykle výrazem toho, že daný
jedince nemá zájem o komunikaci s druhým partnerem. Existují však mnohé výjimky z tohoto
obecného pravidla. Ukazuje se také, že lidé se dívají více na druhé, když sami naslouchají, než když
sami hovoří. Výzkum S. Ellysona a dalších však ukázal, že výše postavení lidé dávají někdy najevo
svou moc naopak tím, že se více dívají na druhé, když sami mluví, a méně, když sami naslouchají.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6, tel: 386 116 816, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, e-mail: [email protected]
3
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Parajazykovými projevy se rozumí soubor hlasových projevů, vyskytujících se na pomezí
verbálních a neverbálních prostředků. Těmito projevy se zabývá paralingvistika. Patří sem sténání,
vzdychání, smích, pláč, pauzy, důraz, výška, objem řeči, rytmus, hlasitost, modulace, protahování
a zkracování slov. Patří se také poruchy řeči. Součet poruch dělený počtem pronesených slov je
cenným indikátorem psychických stavů.
Literatura: Výrost, J., Slaměník, I. (1997): Sociální psychologie – Sociálna psychológia. Praha,
ISV.
Emoce a jejich výraz
Základní emoce, k nimž patří především radost, smutek, strach, překvapení, hněv
a znechucení, jsou geneticky "naprogramované". Tyto emoce, které provázejí typické vzorce
výrazového chování, se objevují ve všech kulturách.
Smutek je reakcí na ztrátu. Na tělesné rovině můžeme pozorovat snížení svalového tonu až
zhroucení postavy, pohybů je méně a mají menší rozsah, člověk má delší reakční čas, mluví méně
a tišším hlasem. Ve tváři můžeme pozorovat pokles horního víčka, zvedají se vnitřní koutky obočí,
klesají koutky úst, popř. je špulen dolní ret. Smutek člověku slouží k tomu, aby se stáhl z okolního
světa a nabyl znovu psychické a fyzické síly. Výraz smutku také přináší podporu od blízkých osob.
Strach je reakcí na ohrožení jak fyzické, tak psychické. Při strachu je dech povrchní, krátký
a rychlý, zvyšuje se svalový tonus, zvlášť v některých partiích, stahují se cévy, krevní oběh je
omezen a některé části těla jsou méně prokrvovány. Oči se rozšiřují, obočí jde nahoru a k sobě,
koutky úst jsou taženy dozadu.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6, tel: 386 116 816, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, e-mail: [email protected]
4
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Překvapení je nejkratší ze všech emocí, trvá 1 - 2 sekundy, přechází pak v jinou emoci
v závislosti na charakteru spouštěcího podnětu. Ústa i oči jsou široce otevřeny, obočí se symetricky
zvedá.
Hněv je reakcí na překážku v uspokojení nějakého motivu, objevuje se také, pokud nás
někdo ohrožuje. Krev se odlévá z vnitřních orgánů do kosterního svalstva, zesilují se srdeční
kontrakce a prohlubuje se dýchání, v krevním oběhu se mobilizuje cukr. Můžeme pozorovat bojový
postoj - těžiště je sníženo, tělo se natáčí, zatínají se pěsti. Oči mohou být přivřené nebo rozšířené,
obočí se stahuje dolů, rty jsou zúženy a brada předsunuta. Hněv je nejnebezpečnější emoce, protože
v sobě vždy obsahuje tendenci fyzicky ublížit druhému. Má ovšem i svou pozitivní funkci; motivuje
nás ke změně, může nám pomoci překonat strach v okamžicích ohrožení.
Univerzálním obličejovým výrazem radosti je úsměv. Rozeznáváme úsměv pravý a nepravý,
pravý se pozná podle aktivity svalu orbicularis oculi. Na tělesné rovině pozorujeme pravidelný
srdeční rytmus, prohloubení dechu, roztažení cév, celkové uvolnění, člověk se více pohybuje,
pohyby mají větší rozsah. Radost je zdravá sama o sobě. Většinou také zpevňuje aktivity, které jsou
pro člověka evolučně výhodné.
Funkcí znechucení je, aby se člověk vyhnul věcem, lidem, či aktivitám, které by ho mohly
znečistit, infikovat, otrávit, jak doslovně, tak symbolicky. Nejsilnějším podnětem znechucení jsou
tělesné výměšky. Znechucení v obličeji poznáme podle krčení nosu a ohrnování horního rtu.
Literatura: Ekman, P. (2003): Emotions revealed; Recognizing faces and feelings to improve
communication and emotional life. New York, Times Books.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6, tel: 386 116 816, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, e-mail: [email protected]
5
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Lhaní a jak je rozpoznat
Rozlišujeme dva druhy lhaní – zatajování a falšování. Mnohem jednodušší je prosté
zatajování, je také obecně vnímáno jako méně morálně závažné.
Neexistuje žádný specifický znak, podle kterého bychom mohli s určitostí říct, že daná
osoba lže. Musíme hledat vodítka, která naznačí, že osoba je špatně připravená, nebo emoce
neodpovídají obsahu sdělení. Je obecně relativně těžké utajit nechtěnou emoci. Je obtížné udržet
tvář a tělo v klidu, zejména pokud je emoce intenzivní. Mnohem častěji se proto lidé snaží
nechtěnou emoci překrýt emocí jinou. Nejčastěji se k maskování používá úsměv.
Zajímavým fenoménem je strach z vyzrazení. V mírné intenzitě lháři pomáhá, udržuje ho
bdělého, aby se omylem nepodřekl. Pokud je však intenzivní, může lháře prozradit. Na detekci
strachu z vyzrazení je v podstatě založen polygraf. Jeho použití ale přináší zásadní problém;
nevinný se může obávat, že bude křivě obviněn a projevy jeho strachu jsou totožné s projevy
strachu z vyzrazení. Před vlastním vyšetřením na polygrafu se proto někdy provádí „stimulation
test“; má přesvědčit lháře, že bude odhalen a nevinného, že nebude křivě obviněn.
Při komunikaci s potenciálním lhářem věnujeme nejvíc pozornosti slovnímu obsahu
a výrazu v obličeji, ačkoli těmi se nejlépe klame. Lhář věnuje největší pozornost svým slovům;
nejsnáze se falšují, špatně se berou zpátky a má neustálou zpětnou vazbu o tom, co říká. Člověk ale
nemá tak dobrou zpětnou vazbu vzhledem k obličejovému výrazu; většina lidí si není vědoma svého
obličejového výrazu, dokud se nestane extrémním. Hlasu a tělu se nevěnuje taková pozornost,
nenesou tolik informací. Hlas prozradí, jestli člověk prožívá nějakou emoci, ale neřekne jakou
konkrétně. Lhář těžko ovlivní projevy emocí v hlase. Projevy těla lze snadno ovlivnit, ale lhář se
jimi příliš nezabývá, je zaměstnán slovy a obličejem.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6, tel: 386 116 816, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, e-mail: [email protected]
6
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Lež by vždy měla být potvrzena více znaky. V řeči nám mohou lež prozradit pauzy, příliš
časté, nebo příliš dlouhé, zejména pokud jsou na začátku odpovědi. Dalším znakem jsou
vycpávkové zvuky a slova a chyby v řeči. Tyto znaky nám mohou napovědět, že lež není připravena
dopředu, nebo že lhář je sice připraven, ale má velký strach z vyzrazení.
Poměrně spolehlivým znakem jsou doprovodná gesta, tzv. ilustrátory. Doprovází řeč,
většinou je vykonávají ruce, někdy ale také horní víčka a obočí, popř. trup a celé tělo. Člověk užívá
menší množství ilustrátorů, pokud je nezúčastněný, znuděný, sklíčený, neví, co říct, rozvažuje
každé slovo, má trému nebo lže. V případě lhaní se snižuje množství ilustrátorů, pokud lež není
připravená, nebo lhář bojuje s nějakou emocí. Je těžké dodat k řeči ilustrátory tak, aby vypadaly
věrohodně.
Lidé věří, že spolehlivým znakem lhaní jsou tzv. manipulátory pohyby zaměřené na vlastní
tělo dotyčného (škrabání, kroucení vlasů, apod.). Není tomu ale tak. Lháři dobře vědí, že si na ně
mají dávat pozor a nedělat je.
Tvář člověka je hlavním displejem emocí a většinou ukazuje obojí – co chce člověk ukázat,
i co chce skrýt. Poměrně spolehlivým emočním znakem je obočí. Pouze asi 10 – 15% lidí je
schopno ovládat svaly potřebné pro pohyb obočí při smutku či strachu. Hněv může být prozrazen
zúžením rtů. V upřímném úsměvu je zapojen sval orbicularis oculi, který umí vědomě ovládat
pouze 10% lidí. Předstíranou emoci může prozradit určitá asymetrie v jejím výrazu. Lidé se
snadnou mohou naučit rozeznávat symetrické a asymetrické výrazy u druhých lidí. Dalším
vodítkem může být délka výrazu. Dlouhé výrazy (určitě delší než 10s a pravděpodobně delší než 5s)
bývají předstírané. Lidé věří, že dobrým indikátorem lhaní je směr pohledu, že lháři se vyhýbají
očnímu kontaktu. Jde ovšem o široce rozšířený mýtus. Lhář ví, že se nesmí pohledu vyhýbat
a většinou svůj směr pohledu dobře ovládá.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6, tel: 386 116 816, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, e-mail: [email protected]
7
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Lidé nejsou příliš zdatní v rozpoznání lhářů, tuto schopnost ale lze tréninkem podstatně
zvýšit.
Literatura: Ekman, P. (2001): Telling lies: clues to deceit in the marketplace, politics, and
marriage. W.W. Norton and co.
Osobnost a vztahy
Osobnostní test Myers-Briggs Type Indicator (MBTI) vychází z teorie C.G. Junga. C.G.
Jung jako první rozlišil extraverzi a introverzi. Myslel tím nasměrování psychické energie;
extraverti směřují svoji psychickou energii ven, na okolní svět a druhé lidi, pro introverty je jejich
vnitřní svět natolik zajímavý, že směřují svoji psychickou energii dovnitř. Typický extravert je
iniciativní, bezprostřední, vstřícný, je rád členem různých skupin, je rád tam, kde se něco děje
a svoji hodnotu do velké míry odvozuje od toho, co znamená pro druhé lidi. Typický introvert je
reaktivní, rezervovaný, uvážlivý, má rád poklid a je relativně nezávislejší na mínění druhých lidí
o jeho osobě.
Dalším výchozím bodem testu jsou Jungovy 4 psychické funkce, 2 funkce přijímání
informací (vnímání a intuice) a 2 funkce rozhodování (myšlení a cítění). Smyslově vnímající lidé
jsou konkrétní, realističtí, praktičtí, věří jenom tomu, co sami zakusili a mají rádi věci ověřené
časem. Intuitivové jsou nápadití, jejich silnou stránkou je abstrakce a teoretické nadání, bývají
originální. Cítící lidé jsou empatičtí a soucítící s člověkem v obtížné situaci, jsou přizpůsobiví,
citliví a taktní. Myslící lidé jsou racionální, ve svých úvahách postupují logicky, vůči druhým jsou
kritičtí a dokáží být velmi neústupní.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6, tel: 386 116 816, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, e-mail: [email protected]
8
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České Republiky.
Projekt: K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/22.00130
________________________________________________________________________________
Myersová a Briggsová pak přidaly k Jungovo stávajícím faktorům ještě dva další - vnímání
a usuzování. Tyto faktory vyjadřují, které z dvojic psychických funkcí dává člověk přednost - jestli
vnímání - snaží se získat co nejvíc informací a oddaluje rozhodování, anebo rozhodování - má rád
věci rozhodnuté co nejdřív. Usuzující lidé jsou systematičtí, plánovití, metodičtí, svou práci si
rozvrhují a začínají s ní včas. Vnímající jsou uvolnění, otevření, spontánní a bezstarostní, nějakou
povinnost začínají plnit až pod časovým tlakem.
Kombinací výše popsaných 8 faktorů vzniká 16 různých osobnostních typů. Každý z nich je
podrobně charakterizován. Zajímavá je také dynamika blízkých vztahů ve světle MBTI. Často si
volíme partnera s opačnou osobnostní charakteristikou, než máme my sami, jeho jinakost je pro nás
zpočátku fascinující, později se ale může stát zdrojem nikdy nekončících konfliktů a nedorozumění.
Literatura: Čakrt, M. (2004) - Typologie osobnosti; přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti.
Management Press Praha.
________________________________________________________________________________
VYSOKÁ ŠKOLA EVROPSKÝCH A REGIONÁLNÍCH STUDIÍ o.p.s.
Centrum celoživotního vzdělávání
370 01 České Budějovice, Žižkova 6, tel: 386 116 816, 724 757 612, fax: 386 116 824
www.vsers.cz, e-mail: [email protected]
9
Download

Základy sociální psychologie