VÝUKOVÝ MATERIÁL
zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
Projekt íslo:
CZ.1.07/1.4.00/21.0340
Šablona:
I/2
Název materiálu:
íkanky v pohádkách
P edm t:
Autor:
PRV
Pro ro ník: první
PaedDr. Jitka Švantnerová
Ov eno ve výuce dne: 9.6.2011
Ve t íd : 1.A
Ov il: PaedDr. Jitka Švantnerová
Základní škola, Brno, Kamínky 5
Adresa
Každý by m l dob e znát svou adresu.
Adresa je místo, kde bydlíme, kam se každý den vracíme.
Tam žijeme spolu se svojí maminkou, tatínkem, bratrem i sestrou.
Pro je d ležité v d t, kde bydlíme? Napiš svoji adresu:
________________________________________________________________
________________________________________________________________
Už ses n kdy ztratil?
S cizími lidmi nemáme nikam chodit!
Když se ale ztratíme, pot ebujeme o pomoc n koho poprosit?
Jaký je správný postup?
P e ti si v ty a u každé napiš své rozhodnutí: ano – ne
1. Po kám chvíli na míst , kde jsem se ztratil.
_______________
2. Poprosím dosp lou osobu o pomoc.
_______________
3. Vydám se sám zp t k domovu.
_______________
4. Zkusím volat na mobilní íslo svých rodi .
_______________
5. Nechám se odvést cizí osobou k domovu.
_______________
P e ti si pohádky ve verších.
V em jsou si podobné? Co se v íkankách eší?
Ku átko v obilí
František Hrubín
Jak to bylo pohádko?
Zabloudilo ku átko
Za zahradou mezi poli.
Pípá, pípá, nožky bolí.
Ve vysokém obilí
Bude ve er za chvíli
„Pov zte mi, bílé ovsy,
Kudy vede cesta do vsi?“
„Jen se zeptej je mene,
Snad si na to vzpomene.“
Ku e bloudí mezi poli,
Pípá, pípá, nožky bolí.
„Pov z, milý je mínku,
Jak mám najít maminku?“
Je men sy í mezi vousy:
zob, zob, zobá bílé zrní
„Ptej se pšenic, vzpomenou si!“
s ostatními ku aty.“
Ku e pípá u pšenic,
„D kuji ti žitné pole!“
nev dí však také nic:
„Pozdravuj tam ve stodole!“
„Milé ku e, je nám líto,
„Koho, milé polí ko?“
ptej se žita, poví ti to!“
„Zrno i to zrní ko!
Ku e hledá žitné pole,
A se ke mn zjara hlásí,
ale to je dávno holé.
vychovám z nich nové klasy!“
A na suchá strniska
A tak mámu zakrátko
vítr tiše zapíská:
našlo také ku átko.
„Vždy jsi doma, za chalupou.
Slyšíš? V stáji kon dupou,
kocour ve stodole vrní
a tvá máma za vraty
Zatoulané house
Mária Rázusová-Martáková
Housata šla dlouhou adou
brouzdala se v ranní rose,
a hned kousek za zahradou
jedno house ztratilo se.
„Štip-štip, štip-štip,“ house plá e,
„co si bez maminky po nu?“
Od kohouta kokrhá e
doví se, kde nejde kvo nu.
Bílá kvo na zrní hledá
na houf ku átek je sama.
House kvo n pokoj nedá:
„Nejsi ty snad moje máma?“
S kvo nou špatné po ízení
hned se žene po houseti:
„Pro tebe tu místo není.
b ž pry , dost mám vlastních d tí.“
House b há, mámu shání,
house nechce z stat samo.
Spat í kr tu, volá na ni:
„Už jsem tady, milá mámo!“
Krocan dal se do housete:
„Kdopak se tu paní kr t
v její t žké práci plete?
Hudry, hudry, sezobnu t !“
To se house vystrašilo!
B ží, kam je nesou nohy.
Od jetýlku všude bílo,
sk ivan zpívá u oblohy.
Hejno ká átek se koupe
kolem voda, voda samá.
Ptá se kachny house hloupé:
„Nejsi ty snad moje máma?“
„Kam si se to zatoulalo?“
praví kachna. „Vra se zpátky,
hloupé house, sv t znáš málo,
tak-tak, tak-tak, drž se matky!“
House zase brouzdá dvorem,
po ád samo, po ád samo.
Strachy prchá p ed Pozorem,
b ží, volá: mámo, mámo!“
„Gága, gága,“ slyší zdola,
od zelených kop iv v plot .
To už máma husa volá:
„Poj sem, copak potkalo t ?“
Už si house nena íká,
dlouhá cesta už je za ním.
A si kdo chce, co chce íká,
zmoud elo tím cestováním!
1. Pov z, jaké pou ení vyplývá z obou p íb h .
2. Která zví átka bloudila? ___________________________________
Download

35 Říkanky v pohádkách (PDF) - Základní škola, Brno, Kamínky 5