Rekonstrukce budovy versus její demolice a
nahrazení novostavbou stejných parametrů
– celková ekonomická efektivita a trvalá
udržitelnost
Inovativní produkt v rámci projektu
Příprava zaměstnanců pro vybudování a řízení Výzkumně vývojového centra
(VVC) environmentálně vyspělých staveb
Evropský sociální fond
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Ing. arch. Elżbieta Hřebecká
Akad. arch. Pavel Hřebecký
02 / 2012
1
Obsah :
1. Abstrakt
2. Úvod – obecné pojetí udržitelnosti
3. Udržitelné pořizování staveb
-
historické a místní aspekty
-
současná praxe
4. Popis zkoumaného modelového případu
5. Teoretické parametry, okolnosti a podmínky srovnávání
hypotéza - předpokládaný výsledek
6. Výsledky porovnání - konfrontace s realitou
7. Možné interpretace výsledků, shrnutí, závěr
Abstrakt
v současné stavební praxi se běžně uvažuje a hovoří o rekonstrukci budovy jako o
celkově náročnějším, složitějším a dražším procesu než v případě
novostavby.
Na malém, ale reálném příkladu z naší
architektonické a projektové praxe se
pokusíme ověřit jaká je skutečnost. Zda se jedná o tvrzení podložené fakty, nebo
o přežité myšlenkové klišé. Přestože jde o jednotlivý konkrétní případ, naším
záměrem je najít principy a závěry, které platí obecně. Případně určit jaké
okolnosti a aspekty ovlivňují rozhodování v této problematice.
Porovnáme celkové bilance vstupů, vzájemný poměr - podíl vloženého
materiálu a lidské práce z pohledu celkové ekonomické efektivity a trvalé
udržitelnosti.
2
Obecné pojetí trvalé udržitelnosti
Na úvod si neodpustíme obecné připomenutí naléhavé potřeby udržitelnosti nejen
ve stavebnictví, ale především v celkovém nakládání se zdroji naší planety.
Počet obyvatel Země dosáhl aktuálně v tomto roce čísla 7 mld. Tento trend
se velmi pravděpodobně nezmění a někdy okolo r.2050 bude na planetě 10 mld
lidí.
Informace a vzdělání se obecně stávají dostupnější než kdy dříve,
prodlužuje se také významně průměrná délka života. V důsledku toho roste počet
lidí aktivně budujících relativně vysoké životní standardy inspirované
vzory vyspělých, bohatých zemí. Jinými slovy, většina z těchto lidí bude
vyžadovat, nárokovat si a očekávat vlastní dům nebo byt, v něm elektřinu, auto,
ledničku, pračku, televizi, počítač, mobilní telefon… ale i dovolenou, zdravotní péči
a důchodové zajištění. Tato gigantická, globální poptávka generuje odpovídající
nabídku a roztáčí stále znovu a s rostoucí energií mechanismy světové ekonomiky.
Posouvá vývoj směrem ke globální spotřební společnosti.
3
Důsledkem je pak stále se zrychlující spotřebovávání a ničení přírodních
zdrojů planety. Současné nejrozšířenější, obecně přijímané pojetí udržitelnosti
říká: lidská společnost už nemá ve skutečnosti na výběr, jestliže vidíme evidentní
devastaci a ničení přírodních zdrojů a nejsme schopni zodpovědně vyhodnotit
jejich dopad na budoucnost, je nutné zůstat na straně bezpečnosti. Pokud se teď
hned nezačneme chovat odpovědně a šetrně k naší planetě, můžeme velmi
snadno a nepozorovaně překročit bod, kdy už záchrana nebude možná!
Je životně důležité spotřebovávat pouze obnovitelné zdroje a to jen
takovým tempem, které dovolí jejich úplnou obnovu. Proto je nutné neustále
vyvíjet tlak, znovu a znovu poukazovat na problém, iniciovat procesy směřující
k šetrnému a úspornému nakládání se zdroji.
4
Trvale udržitelné pořizování staveb
Zúžíme-li záběr pohledu z globálního zpět na problematiku naší profese, tedy
stavebnictví, téma č. 1 současnosti je jasné: úsporné, efektivní, nízkoenergetické,
pasivní, nebo nulové stavby. Proces změn a inovací je zdá se nastartován a
odbornou veřejností obecně přijímán. Potud vše v pořádku.
Trvale udržitelné pořizování staveb však má v rámci oboru více různých
poloh a podob. Jednou z nich je nepochybně i zhodnocení a využívání starších
objektů a staveb po 1. etapě jejich životního cyklu, kdy již neslouží původnímu
účelu, ať už kvůli opotřebení konstrukcí, degradaci materiálů anebo technické a
morální zastaralosti a není již možné jejich užívání. Stavby obecně jsou v našich
podmínkách stavěny poměrně kvalitně, s relativně vysokou trvanlivostí použitých
materiálů. To je podmíněno mnoha souvislostmi historickými, sociálně kulturními,
technickou vyspělostí, dostupností konkrétních materiálů i přírodními a
klimatickými podmínkami. Přesněji řečeno trvanlivost jednotlivých částí stavby se
velmi liší.
Historické aspekty
Podíváme-li se do historie, vidíme, že pořizování staveb přestavbou nebo využitím
starších konstrukcí bylo zcela běžné a rozšířené napříč společností. Panovníci
přestavovali paláce i katedrály, šlechta přebudovávala hrady a panství na zámky
nebo venkovská sídla. I nevzdělaní venkované a zemědělci chápali, jak je výhodné
využít již upravený a zpracovaný materiál ze zaniklých staveb. Románské stavby
se přestavovaly a dostavovaly v gotickém slohu, gotika se měnila v renesanci
nebo rovnou v baroko, a tak dál a dál staletími. Běžně při průzkumech
historických staveb jsou nalézány a zdokumentovány fragmenty a části, které
pocházejí z ještě starších období a epoch.
Obecně lze říci, že fyzická životnost hmotné podstaty, konstrukční nosné
soustavy většiny staveb u nás (převažuje cihelné, kamenné anebo smíšené zdivo,
později beton) je vysoká, v řádu 100 a více let. To samo o sobě je jasnou a
srozumitelnou pobídkou k rekonstruování, novému využití a zhodnocení již jednou
vložené práce, energie a nákladů. Tento vklad minulosti je, nebo by teoreticky měl
být dnes de fakto náskokem, konkurenční výhodou investora na startovní čáře
projektu.
5
Současná stavební praxe
V praxi jsme ale často konfrontováni s odlišnou realitou. Setkáváme se
s odmítavým postojem developerů, investorů a vlastníků investičních nemovitostí
k rekonstrukcím, přestavbám, úpravám. S nechutí k pracnému a namáhavému
hledání nového využití starších objektů. Veřejnost má ještě v paměti nedávnou
mediální kauzu bourání domu č. 1601 na Václavském náměstí v Praze, nebo již
provedenou demolici obchodního domu Ještěd (později Tesco) v centru Liberce.
Mnozí do této kategorie řadí třeba i Krkonošské Petrovy boudy zničené úmyslným
požárem. Tyto architektonicky cenné a výjimečné budovy jsou ale jen
nejviditelnějšími a nejmarkantnějšími příklady z množství staveb, které stihne
stejný osud.
Neznáme všechna fakta a detaily ze zákulisí těchto případů a nedovolíme si
tvrdit, že právě tato rozhodnutí byla mylná. Zároveň ale nepochybujeme, že
k mnoha podobným omylům a špatným rozhodnutím skutečně dochází. Má stále
navrch hluboce zakořeněný názor, že co je nové je automaticky lepší, cennější a
hodnotnější?
6
Místní aspekty
Zcela opačný trend je patrný v některých kultivovaných a vyspělých
společnostech v našem okolí. Typické je třeba Švýcarsko nebo Rakousko, kde je
do značné míry společensky neúnosné cokoli bourat a naopak nesmírná péče,
invence a finanční prostředky jsou věnovány záchraně a využití původních staveb
ale i jejich sebemenších prvků a detailů. Stáří a autentičnost stavby je vnímána
jako skutečná a nenahraditelná hodnota, kterou nelze jen tak dokoupit někde
v hobby-marketu, a jasně se promítá i do tržní ceny nemovitosti. A to neplatí
zdaleka jen o výjimečných stavbách, ale i o zcela prostých a jednoduchých
venkovských nebo hospodářských budovách.
Nápadná a symptomatická je také odlišnost přístupu majitelů investičních
nemovitostí = developerů od běžných malých vlastníků rodinných domů a
drobných nemovitostí, kteří téměř vždy velmi lpí na zachování toho, co již bylo
v minulých generacích pracně postaveno a přes různé technické potíže a úskalí si
nedovolí již jednou zhmotněnou a realizovanou podstatu stavby zničit.
Naším profesním i lidským vkladem by pak měla být trpělivá a postupná
snaha měnit a kultivovat obecné vnímání a přijímání kulturně historické hodnoty
staveb.
7
Popis posuzovaného modelového případu
K zevrubnému prozkoumání této problematiky nás inspiroval příklad z naší praxe,
kdy jsme shodou okolností měli příležitost navrhnout téměř identické objekty
menšího bytového domu a to jednou jako rekonstrukci stávající stavby a jednou
jako novostavbu náhradou za demolicí odstraněný objekt. Zároveň nám využití
tohoto skutečného případu umožnilo získat nikoli teoretická, ale reálná data a
čísla, a vneslo do studie potřebnou autenticitu a vypovídající hodnotu.
Obytný soubor „Nová Osada“ ve Slezské Ostravě byl vybudován
jako dělnické sídliště v době rozvoje těžebního a ocelářského průmyslu ve
40. letech minulého století. Lokalita je dnes stabilizovaná, klidné okolí a
vzrostlé stromy vytváří místy až parkový charakter. To společně s dobrou
polohou mezi Ostravskou Zoo a čtvrtěmi rodinných domů dává dohromady
silný potenciál atraktivity.
8
Naproti tomu kvalita a technická
úroveň staveb je velmi nízká a celková
zanedbanost
až
odpuzující.
Nevyhovující je statika některých
objektů,
díky
nedostatečnému
založení.
Nevyhovují
tepelně
technické
parametry
obvodových
konstrukcí
a
výplně
otvorů.
Nevyhovuje technická infrastruktura,
tedy vytápění, zdravotní instalace a elektroinstalace. Dispoziční uspořádání
a orientace části bytů neodpovídá současným standardům, nejsou využita
podkroví domů.
Sečteno a podtrženo, z pohledu klasického investora–developera
ideální kandidát na kompletní likvidaci. Tedy stržení staveb, odvoz suti na
skládku, případně k recyklaci, vyklizení a zplanýrování pozemku, a
následně výstavba nového obytného souboru s maximálním vytěžením
kapacity pozemku až na (případně i za) hranici únosnosti.
Investorem v tomto případě je
město, tedy veřejný subjekt,
jehož hlavním zájmem není
prvoplánově
rychlý
a
maximalizovaný zisk, ale spíše
by měl být v pravém smyslu
slova
dobrým
hospodářem,
šetrným,
prozíravým
a
pečujícím o svěřený majetek.
To
je
samozřejmě
ideál,
mnohdy však místo prozíravosti
zafunguje podobně i omezený zdroj investičních prostředků. Faktem je že
Nová Osada se neplánuje bourat, ale revitalizovat.
Naskytla se nám tedy možnost, v praxi velmi ojedinělá, navrhnout a
následně i porovnat 2 objekty, ne sice zcela identické, ale velmi podobné
celkovými parametry, velikostí, funkční náplní, i architektonickým pojetím,
které jsou ale pořízeny a realizovány různým způsobem.
9
Jak je možné vidět na situaci obytného souboru, celkem zde bylo
postaveno 28 bytových domů. Střídají se 2 typové varianty domu, ale jejich
odlišnosti jsou při zběžném pohledu téměř nerozeznatelné. Patrně kvůli
podcenění složitých základových poměrů došlo již dříve k postupné
destrukci a odstranění 2 původních domů. My jsme pak byli nuceni
navrhnout demolici objektu SO.10 jehož stavebně technický stav už
rekonstrukci nedovolil. V našem projektu byl nahrazen novostavbou
shodných parametrů v modelové studii má označení SO.12. Všechny
zbývající objekty byly zrekonstruovány a dostavěny. Tento případ je v naší
studii zastoupen objektem SO.06.
REVITALIZACE BYTOVÝCH DOMŮ NOVÁ OSADA - SITUACE
10
Máme tedy k dispozici pro porovnání výkresovou dokumentaci a také položkový
propočet stavebních nákladů k těmto stavebním objektům:
SO.10 – demolice: původní objekt, v havarijním stavu, celkem 8 bytů 2+kk ve
2 podlažích, podkroví je kvůli nízké výšce krovu nevyužité.
11
SO.06 – rekonstrukce: původní objekt totožný s SO.10; zrekonstruovaný a dostavěný,
zvětšené byty s přepracovanými dispozicemi, přidány balkony a lodžie, díky dostavbě a
zvýšení krovu se navýšil počet na celkem 9 bytů, z toho 6 x 3+kk a 3 x 2+kk.
12
SO.12 – novostavba: objekt navržený jako náhrada za odstraněný SO.10, zcela
v duchu a proporcích původní zástavby, celkem je navrženo 6 bytů, 4 x 3+kk a 2 x 2+kk,
ve 2 podlažích, přízemí je celé vyhrazené nebytové komerční jednotce. To je jediný
podstatný rozdíl mezi srovnávanými objekty. V rámci této studie, zabývající se pouze
hrubou stavbou objektů, jej lze označit jako zanedbatelný. Menší rozsah vnitřních dělících
konstrukcí je prakticky vyvážen větší půdorysnou plochou.
Teoretické
předpokladyokolnosti,
porovnání, odhad výsledků - hypotéza
podmínky,
parametry
13
V rámci studie vycházíme z předpokladu - teze, že výchozí i finální stav obou
případů je shodný. Tedy na počátku opotřebená, zchátralá stavba a na konci,
výsledným produktem je dokončený objekt připravený k plnohodnotnému užívání.
Pro zjednodušení a zpřehlednění však posuzujeme pouze fázi „hlavní stavební
výroba“ (=HSV), jinak řečeno hrubou stavbu objektu. Ta postihuje dostatečně
hmotovou a konstrukční podstatu stavby s velkým podílem těžkých stavebních
hmot a materiálů a z pohledu environmentálního je pro nás důležitější než
dokončovací práce. Navíc je předpoklad, že dokončovací práce budou víceméně
shodné, pokud i konečná podoba a vybavenost objektů je shodná.
Chceme porovnat jednak celkové náklady na pořízení staveb v obou
případech, ale také chceme rozložit celkovou cenu na jednotlivé složky, tedy
především oddělit náklady na materiál a náklady na lidskou práci, případně další
podstatné složky. Ty pak lze porovnat odděleně ale také porovnat jak se liší podíl
jednotlivých složek v celkové ceně u obou případů. Pro tento účel je možné použít
právě jen cenové srovnání, protože cena je společnou jednotkou, pomocí které lze
vyjádřit jak hodnotu materiálu, tak i hodnotu práce. Jednotky používané
standardně v rozpočtech staveb pro materiál, tedy - kg, tuny, m2, m3 nelze
porovnávat a sčítat s jednotkami pracnosti – Nhod (= normohodiny).
Naším hlavním cílem je prokázat, nebo potvrdit předpoklad, že nižší cena a
vyšší ekonomická efektivita jsou téměř vždy, až na výjimky, na straně
rekonstrukce oproti novostavbě. Někde se prostě musí projevit efekt již
v minulosti do stavby vložené hmoty a energie, a naopak náklady spojené
s novostavbou musí zahrnovat i odstranění a likvidaci, nebo recyklaci původní
stavby.
Chceme ovšem vzít v úvahu i další aspekty, které je nutné zahrnout do
celkové bilance „pro a proti“.
Ne vždy jsou okolnosti jednoznačné. Pro odstranění stavby a její nahrazení
novostavbou mohou být natolik závažné důvody, že převáží i výše popsané
ekonomické výhody. Především to může být technická nezpůsobilost původních
konstrukcí, nebo prostorová skladba a charakteristika neumožňuje dosáhnout
požadované funkční parametry přestavby. Případně mohou být i důvody
nadřazené, například urbanistické, nebo kulturně společenského charakteru, kdy
stavba brání jiné stavbě nebo souboru staveb s vyšší společenskou prioritou.
Velkou neznámou je u nás téma likvidace panelových domů, které zatím až na
ojedinělý případ, nebyly provedeny a jejich ekonomické parametry by stály za
samostatný průzkum. Životnost železobetonových konstrukcí je sice velmi vysoká,
ale hlavní nedostatek sídlišť, tedy nevhodná urbanistická konfigurace, hmotová
uniformita mimo lidské měřítko a malá variabilita bytů, by mnohde, v zájmu
zlepšení celkového prostředí, ospravedlnily i rozsáhlejší zásahy.
14
Pro potřeby této studie byly vytvořeny srovnávací položkové rozpočty
jednotlivých stavebních objektů - pro fázi hrubé stavby. Použitý rozpočtový
software EURO_CALC 3 skládá výsledné ceny z většího počtu dílčích částí, které
byly pro přehlednost a čitelnost zahrnuty a sloučeny do celkových kategorií:
stavební práce / stavební materiál / ostatní
Výsledky srovnání kontrolních rozpočtů - tabulky
15
Rekapitulace nákladů stavby – fáze hrubé stavby (HSV), ceny jsou
uváděny bez DPH
Výsledky porovnání kontrolních rozpočtů – grafy
Tab.1 – porovnání pracnosti; pouze hrubá stavba objektu (HSV)
Tab.1 - porovnání pracnosti (pouze HSV)
2,5
cena - mil kč
2
1,5
1, 973 536 mil
8300 Nhod
1, 893 259 mil
5232
Nhod
1
0,5
0
REKONSTRUKCE_SO.06
1, 973 536 mil
demolice +
NOVOSTAVBA_SO.10a+SO.12
1, 893 259 mil
16
Tab.1a – porovnání pracnosti; pouze hrubá stavba objektu (HSV)
Tab.1a - porovnání pracnosti - podílové
2,5
cena - mil kč
2
1,5
1 , 295 076 mil
5 109 Nhod
1
1 , 370 838 mil
2 897 Nhod
0,5
0
REKONSTRUKCE_SO.06
1, 973 536 mil
demolice +
NOVOSTAVBA_SO.10a+SO.12
1, 893 259 mil
Tab.2 – porovnání spotřeby/ceny materiálu; pouze hrubá stavba objektu (HSV)
Tab.2 - porovnání spotřeby/ceny materiálu (pouze HSV)
5
4,5
4, 406 282 mil
4
cena - mil kč
3,5
3
2,5
2
2, 015 727 mil
1,5
1
0,5
0
REKONSTRUKCE_SO.06
2, 015 727 mil
demolice + NOVOSTAVBA_SO.10a+SO.12
4, 406 282 mil
17
Tab.2a – porovnání spotřeby/ceny materiálu; pouze hrubá stavba objektu (HSV)
Tab.2a - porovnání spotřeby/ceny materiálu - podílové
5
4,5
1, 167 578 mil - demolice
4
cena - mil kč
3,5
3
3, 238 704 mil
stavební materiál
2,5
2
0, 383 880 mil - demontáž
1,5
1
1, 631 847 mil
stavební materiál
0,5
0
REKONSTRUKCE_SO.06
2, 015 727 mil
demolice + NOVOSTAVBA_SO.10a+SO.12
4, 406 282 mil
Tab.3 – porovnání celkových nákladů; pouze hrubá stavba objektu (HSV)
Tab.3 - celkové porovnání nákladů (pouze HSV)
8
7
7, 078 051 mil
cena - mil kč
6
5
4
4, 349 673 mil
3
2
1
0
REKONSTRUKCE_SO.06
4, 349 673 mil
demolice + NOVOSTAVBA_SO.10a+SO.12
7, 078 051 mil
18
Tab.3a – porovnání celkových nákladů (pouze HSV)
Tab.3a - celkové porovnání nákladů - podílové
8
7
1, 893 259 mil
stavební práce
27%
cena - mil kč
6
5
4
3
2
1
4, 406 282 mil
stavební materiál
62%
1, 973 536 mil
stavební práce
45%
2, 015 727 mil
stavební materiál
46%
0, 360 405 mil - ostatní
0, 778 469 mil - ostatní
REKONSTRUKCE_SO.06
demolice + NOVOSTAVBA_SO.10a+SO.12
0
4, 349 673 mil
7, 078 051 mil
Tab.4 – porovnání celkových nákladů - rekonstrukce x (pouze) novostavba
(bez započtení demolice)
Tab.4 - celkové porovnání nákladů
6
5
cena - mil kč
4
1, 973 536 mil
stavební práce
45%
3, 238 704 mil
stavební materiál
66%
3
2
1, 370 838 mil
stavební práce
28%
2, 015 727 mil
stavební materiál
46%
1
0, 360 405 mil - ostatní
0, 303 434 mil - ostatní
REKONSTRUKCE_SO.06
NOVOSTAVBA_SO.12
0
4, 349 673 mil
4, 912 980 mil
19
Tab.5 – porovnání celkových nákladů se započtením dokončovacích prací
HSV + PSV (- odhad shodně cca 6 mil pro oba případy)
Tab.5 - celkové porovnání nákladů (HSV + PSV)
14
12
cena - mil kč
10
6,0 mil
PSV - dokončovací
práce
58%
8
6
4
6, 0 mil
PSV - dokončovací
práce
46%
7, 078 051 mil
HSV - hrubá stavba
54%
4, 349 673 mil
HSV - hrubá stavba
42%
2
0
REKONSTRUKCE_SO.06
10, 349 673 mil
demolice + NOVOSTAVBA_SO.10a+SO.12
13, 078 051 mil
Tab.6 – porovnání nákladů; demolice rozebíráním x demolice jiným způsobem
Tab.6 - celkové porovnání nákladů - strukturované
3
cena - mil kč
2,5
0, 497 478 mil
ostatní
2
0, 475 035 mil
ostatní
0, 320 827 mil - práce
1,5
0, 522 421 mil
práce
1, 743 218 mil
materiál
1
1, 167 578 mil
materiál
0,5
0
DEMOLICE postupným rozebíráním_SO.10a
2, 165 071 mil
DEMOLICE jiným způsobem_SO.10b
2, 561 558 mil
20
Demolice stavby byla oceněna dvěma možnými postupy:
1. pracnějším rozebíráním, kdy ale vzniká již částečně vytříděný stavební odpad
2. rychlejším bouráním pomocí těžké mechanizace, celková doba je kratší,
cena je pak vyšší
21
Závěr - výsledky srovnávání – jejich možné interpretace
Výsledky posuzovaných příkladů celkem jednoznačně potvrzují výchozí
předpoklad. Rekonstrukce staršího objektu je výhodnějším způsobem pořízení
nové kvality než novostavba.
kritérium ceny: celková cena za rekonstrukci je podstatně nižší, ve fázi hrubé
stavby až cca o - 40%. Pokud bychom odhadem doplnili porovnání i o náklady na
dokončovací práce, rozdíl se sice sníží, ale stále je významných cca – 20% oproti
novostavbě s demolicí. V našem případě rekonstrukce zahrnovala i poměrně
složité pracovní postupy a technologie, například postupné podbetonování
základů, a není tedy možné tvrdit, že byl záměrně vybrán nenáročný a jednoduchý
případ. Samozřejmě existují i případy opačné, tedy velmi drahé rekonstrukce,
například památkově chráněných staveb. Z našeho příkladu si dovolíme odvodit,
že min 50%, ale spíše více rekonstrukcí běžných civilních, občanských a bytových
staveb, se pohybuje v obdobných cenových poměrech, jako v našem případě.
Dokonce, i když porovnáváme rekonstrukci pouze se samotnou novostavbou, bez
zatížení předchozí demolicí, i tehdy je rekonstrukce levnější variantou.
kritérium práce, pracnosti: z výsledků je patrný znatelně vyšší objem – podíl
lidské práce v případě rekonstrukce, především pokud sledujeme celkové množství
normohodin (Nhod). Tento fakt má mnoho aspektů a dopadů, které nemusí být na
první pohled zřejmé. V regionu, který trpí vysokou nezaměstnaností, zároveň
silným znečištěním a zatížením životního prostředí, a navíc relativně vysokým
počtem zanedbaných staveb v havarijním stavu, může toto být významným
přínosem. Jde téměř o jakýsi „win/win/win“ efekt, zahrnující zvýšení
zaměstnanosti, snížení sociálního tlaku a napětí, nižší ekologickou zátěž díky
snížení těžké výroby a dopravy. Přitom se zlepšuje kvalita prostředí, tedy staveb i
například bydlení a to vše za vynaložení nižších investičních nákladů.
kritérium spotřeby materiálu, z výsledkových grafů vyplývá určitá provázanost
sledovaných kritérií. Vidíme relaci, vzájemnou souvislost mezi zvyšováním sumy
vložené lidské práce a snižováním množství spotřebovaného materiálu. Analýza a
vyhodnocení těchto aspektů je již částečně mimo záběr této studie. Intuitivně
však cítíme environmentální a ekologický přínos, pokud se ve větším měřítku
začne ve stavebnictví měnit poměr mezi vloženým materiálem a prací ve prospěch
práce.
22
Závěr - shrnutí
Přes všechny možné a myslitelné výhrady, výjimky, odlišnosti, anomálie a
netypické případy, které se ve stavební praxi samozřejmě mohou objevit,
považujeme popsané principy za podložené a reálné. Přesto, že jsme posuzovali
jednotlivý poměrně malý případ stavební rekonstrukce, jeho charakteristika je
dostatečně univerzální a přenosná na významný počet jiných, i větších staveb.
Jestliže současný stav ve stavebnictví tyto skutečnosti a tento potenciál
neakceptuje a neřídí se jimi, je potřeba hledat příčiny někde mimo vlastní obor.
Nabízí se otázky, zda vůbec existuje společenská a politická vůle a zájem změnit
například legislativu která zůstává pozadu za vývojem, vytvářet motivační,
pozitivní a vstřícné prostředí pro hledání nových cest a postupů jak chránit tuto
zemi, tento světadíl, tuto planetu před devastací a zničením?
23
Použité zdroje informací:
-
Projekt: „Revitalizace bytových domů Nová Osada“ / Slezská Ostrava /
dokumentace k územnímu řízení / autor: MS architekti s.r.o./MS
architektura a design s.r.o. / 12/2009
-
Software EuroCALC 3 pro tvorbu rozpočtů stavebních prací
-
Zdroje informací volně dostupné na internetu, například Wikipedia atd.
24
Download

Rekonstrukce budovy versus její demolice a nahrazení