PODKRUŠNOHORSKÝ ZOOPARK CHOMUTOV
...VAŠE OÁZA KLIDU
Vítejte v Podkrušnohorském zooparku Chomutov
Rozlohou největší zoologická zahrada v České republice nabízí
návštěvníkům mnoho možností, jak strávit příjemné chvíle spojené
s odpočinkem, relaxací a zároveň poznáním.
Na 112 hektarech je soustředěna fauna palearktické oblasti. Tato
oblast zahrnuje Evropu, převážnou část Asie a část severní Afriky.
Více než 160 druhů zvířat se nachází v expozicích a výbězích
zakomponovaných do jedinečného přírodního prostředí.
Na „malém“ kousku země, který Vás obklopuje, nabízíme pohled do
velkého světa palearktu. Rozhlédněte se, pozorujte, poznávejte...
2
OBSAH:
Ohlédnutí za historií....................................5
Příroda v zooparku .......................................8
Zajímavé expozice.......................................11
Eurosafari.....................................................13
Stará Ves......................................................15
Ekocentrum...................................................19
Stanice pro handicapované živočichy.....20
Domácí zvířata.............................................22
Savci ..............................................................33
Šelmy...................................................34
Kopytníci.............................................43
Primáti.................................................57
Letouni.................................................59
Hlodavci...............................................61
Ptáci................................................................64
Veslonozí.............................................65
Brodiví.................................................67
Plameňáci, vrubozobí........................70
Dravci...................................................76
Hrabaví................................................79
Krátkokřídlí.........................................80
Bahňáci.................................................82
Měkkozobí...........................................84
Papoušci................................................85
Sovy.......................................................86
Srostloprstí, pěvci.............................90
Plazi..................................................................92
Želvy......................................................92
Šupinatí.................................................93
Obojživelníci...................................................96
Ryby..................................................................98
Bezobratlí........................................................99
Servis a služby.............................................100
Rok v zoo........................................................105
Nevšední zážitky..........................................110
Statutární město Chomutov......................121
3
4
OHLÉDNUTÍ ZA HISTORIÍ
Když se v polovině sedmdesátých let řešil osud rozsáhlého
přírodního areálu navazujícího na Kamencové jezero, přišel tehdejší
ředitel Správy městských kin, pan Walter Markel, s konceptem
vybudování přírodní rezervace s expozicí evropské fauny. Koncept
také zahrnoval vznik ukázky typické podkrušnohorské vesnice.
Poprvé se veřejnosti pod názvem Lesopark otevřel areál v roce
1975.
První výběhy nabízely možnost pozorování pony shetlandských, daňků,
muflonů a jelenů. Postupně přibyli zubři
a rysi. Z mobilních buněk na parkovišti
u areálu vznikly kanceláře vedení,
odkud byl řízen proces další výstavby. Kromě inženýrských sítí, oplocení
a dalších výběhů byla vybudována i stáj
pro koně, kde začal působit jezdecký
oddíl. V roce 1980 se Lesopark stal
samostatnou organizací města a jeho
název se změnil na Podkrušnohorský
park kultury a oddechu. Funkci ředitele obsadil Ing. Jan Králíček. Chov
zvířat se rozšířil o vlky, kočky divoké,
jeřáby popelavé a panenské, bobry
a další druhy. Dostavily se první úspěchy. V odchovech pelikána a kormorána měl zoopark v rámci československých zoologických zahrad své
prvenství.
Koncem 80. let se název Podkrušnohorského parku kultury a oddechu mění na Podkrušnohorský zoopark Chomutov. V roce 1989
byl chod zooparku řízen z nově zrekonstruované správní budovy,
do provozu byla uvedena na svou dobu velice moderní karanténa
5
a sklady krmiv. U správní
budovy vznikl hospodářský areál s přípravnou
krmiv a ke stáji byla přistavěna krytá jízdárna.
V roce 1992 vystřídal post
ředitele MVDr. Přemysl
Rabas. Zoopark se stal
součástí Unie českých
a slovenských zoologických zahrad a postupně
prošel řadou změn. Úpravy expozic se začaly více
přizpůsobovat potřebám
zvířat, druhová skladba
byla čím dál pestřejší.
Mezi nové druhy přibyli
například tuleni, vzácní
ibisi skalní, rosomáci,
tchoříci skvrnití a kolonoci.
Úspěšně bylo odchováno
mládě losa, mláďata sov
pálených, sovic sněžních
a sýčků.
Jako člen Evropské asociace zoologických zahrad se zoopark zapojil do evropských záchranných programů. V roce 1997 utvořilo
stádo sajg tatarských základ prvního osazenstva třicetihektarového
Eurosafari. Rozlehlý areál postupně doplnili zubři, mufloni, jeleni
a koně Převalského.
Do roku 2000 vznikl statek domácích zvířat a nový výběh pro losy,
byla upravena expozice pižmoňů grónských a rozšířily se voliéry
zpěvných ptáků. V nově vybudovaném středisku ekologické vý6
chovy proběhly první vyukové programy. Ze staré dílny, přilehlé ke
správní budově, vznikl výstavní sál
a kinosál. V roce 2002 bylo návštěvníkům zpřístupněno terárium. Mezi
prvními zde byli k vidění například
trnorep skalní, užovka stromová
nebo zmije rohatá. V roce 2004
byla společně s restaurací Tajga
dokončena expozice noktuárií, které
nabídly možnost sledovat živočichy
převážně s noční aktivitou. Průchozí voliéra s vodními ptáky umožnila
pozorování kvakošů nočních, kolpíků bílých, slípek modrých, bukače
a řady dalších. Její otevření proběhlo v roce 2005. V témže roce byly
odstartovány stavební práce v areálu Staré Vsi, kde postupně vznikl
základ ukázky podkrušnohorské vesnice. Naplno se tento projekt
rozběhl po roce 2010, kdy ve vedení zooparku již dva roky působila
současná ředitelka paní Bc. Iveta Rabasová. Zoopark se tehdy začal
zaměřovat na zkvalitňování služeb návštěvníkům, na osvětu v rámci
zvířecí i rostlinné říše unikátního prostředí zooparku a především
také na zkvalitňování stávajících podmínek pro chovaná zvířata.
7
PŘÍRODA V ZOOPARKU
Jedinečnost přírodního areálu
Podkrušnohorského zooparku
spočívá v rozmanitosti druhového složení rostlinné i živočišné
říše. Bezmála 45 hektarů území
zooparku spadá do soustavy
evropsky významných lokalit
Natura 2000.
Nejzápadnější část zaujímá
dubový háj poskytující útočiště
dvěma
chráněným
druhům
brouků. Jedná se o páchníka
(Osmoderma barnabita) a roháče
obecného (Lucanus cervus).
U správní budovy se nachází
menší bukový háj, na který navazuje háj borový. Ten vznikl
na místě původní středověké
výsypky kamencových dolů.
V korunách vysokých borovic
8
pravidelně hnízdí volavky popelavé (Ardea cinerea). Skladbu lesního porostu doplňuje březový háj
v místech výběhu losů evropských
(Alces alces).
Vzácnost a význam kaštanového
sadu, založeného v 17. století jezuity, dokládá označení „památka
chráněná státem“. Jedná se o nejseverněji položený plodící sad
kaštanovníku jedlého v Evropě.
Díky rozsáhlým vodním plochám
je v zooparku možné pozorovat
celou řadu vodních živočichů,
především ptáků. Příkladem je
ledňáček říční (Alcedo atthis),
který patří mezi ohrožené druhy.
Největší vodní plochu zaujímá
Kamenný rybník, pod jehož
hladinou žije několik druhů ryb,
například sumci velcí (Silurus
glanis).
Údolí obklopující Dětskou zoo každoročně zdobí květy rododendronů, jejichž vzrostlé keře jsou rostlinnou doménou této části.
9
ROHÁČ OBECNÝ
Lucanus cervus
Jedná se o největšího evropského brouka. Samci mohou dorůstat
velikosti až 8 cm, samice jsou
menší, dorůstají maximálně do
4,5 cm. Druh je známý svou
pohlavní dvojtvárností, tzv.
dimorfismem. Kromě velikosti
se samci od samic liší nápadnými kusadly. Roháči obývají
nejčastěji parky, starší dubové
i smíšené lesy. Roháč býval
v minulosti hojným druhem.
Dnes se vyskytuje izolovaně v několika oblastech. Největší populace je možné najít na jižní Moravě v okolí Břeclavi nebo na
Křivoklátsku. V okolí Chomutova se vyskytuje na řadě míst, včetně
zooparku, avšak díky horším úživným podmínkám se zde vyskytují jedinci menší a tak velikost nad 6 cm je vzácností. Roháči
se vyvíjejí v trouchnivějícím dřevě, nejčastěji dubovém. Samičky
kladou vajíčka do kmenů, klád nebo pařezů. Larvy se živí trouchnivějícím dřevem a jejich vývoj trvá 3-5 let. Líhnou se již na podzim
a přezimují v kukelních komůrkách. V přírodě se brouci objevují
od května do srpna, přičemž maximum výskytu připadá na červen
a červenec. Samci létají vysoko v korunách stromů a pátrají po samičkách. Roháči se živí listím dubů, samce láká i ronící míza.
PÁCHNÍK
Osmoderma barnabita
Páchník je druhem obývajícím
stromové dutiny. Dorůstá velikosti až do 3 cm. Nejčastěji
obývá duby, buky, lípy a vrby.
Vyhledává osluněné stromy
a často jej můžeme nalézt
v alejích nebo parcích. Samičky
kladou vajíčka do stromových dutin ve střední nebo vrchní části
kmene. Larvy se živí trouchem určité struktury, proto vyhledávají
dutiny, které nejsou vystaveny přímému dešti. Vývoj trvá nejméně tři
roky. V České republice se páchníci vyskytují roztroušeně po celém
území. Na Chomutovsku žije na řadě lokalit, je zde však poměrně
vzácný. Důvodem může být i jeho skrytý způsob života. Brouci
takřka nikdy neopouštějí rodné dutiny a téměř celý život se pohybují
v jejím okolí. Dospělí brouci létají velmi těžce a jen na kratší vzdálenosti. S dospělými páchníky se můžeme setkat od května do září.
Jedná se o druh s podvečerní a večerní aktivitou. Při vyrušení brouk
vypouští sekret, který připomíná vůni juchtoviny nebo je často přirovnáván k vůni zimostrázku alpského.
10
ZAJÍMAVÉ EXPOZICE
Rozlehlost a přírodní skladba areálu poskytuje možnosti přizpůsobení expozic s výběhy potřebám jednotlivých druhů zvířat.
Například medvědi hnědí (Ursus arctos), jejichž výběh patří k největším v evropských zoologických zahradách, využívají prostor se
vzrostlými stromy a k dispozici mají také vlastní vodní plochu.
11
Výběhy
jelenů
bucharských
(Cervus elaphus bactrianus), sobů
polárních (Rangifer tarandus) či
losů evropských (Alces alces)
jsou příkladem rozlehlých expozic, které nabízejí pohledy na
zvířata z různých stanovišť.
Okem návštěvníka vyvolávají
dojem pohledu do volné přírody.
Vodní plochy a voda, protékající
skrz areál, umožňuje chov řady
druhů zvířat, jejichž chov je na
vodě závislý. Příkladem jsou
pelikáni kadeřaví (Pelecanus
crispus), pelikáni bílí (Pelecanus
onocrotalus), tuleni kuželozubí
(Halichoerus grypus) nebo buvoli
vodní (Bubalus bubalis). Průchozí voliéry s vodními ptáky jsou
místem nejen pro pozorování mnoha ptačích druhů, ale také
ideálním místem pro odpočinek a relaxaci návštěvníků.
12
EUROSAFARI
Na území 30 hektarů se rozkládá výběh
zvaný Eurosafari. Je rozdělen do několika
částí a návštěvníci zde mohou pozorovat
zvířata ze soupravy vozů Safari expresu.
Klidné stádo skotského náhorního
skotu (Bos taurus) střídá poněkud temperamentnější stádo muflonů (Ovis
musimon), koně Převalského (Equus przewalskii) či zubři evropští
(Bison bonasus). Ozdobou výběhu je také jelen evropský (Cervus
elaphus) s laněmi. V oddělené části se nachází kromě jaků domácích
(Bos grunniens) také pratuři (Bos taurus). Spatřit zde můžete stavby
představující ukázku starogermánského a staroslovanského obydlí.
13
14
STARÁ VES
Ukázkou historie a způsobu
života obyvatel původních
vesnic Krušnohoří je soubor
staveb v části areálu nazývající se Stará Ves. Stavby jsou
vybaveny dobovými předměty,
které si návštěvníci mohou
zblízka prohlédnout. O významu a funkci daného vystaveného předmětu informuje výklad
průvodce, případně informační
panely. V areálu se nachází
expozice zemědělských strojů.
Dominantou Staré Vsi je funkční větrný mlýn holandského
typu, který je kopií stavby pocházející z německého města
Reichstädt. Mlýn je postaven v měřítku
1:2 tak, aby mohl sloužit k prohlídkám
pro větší počet návštěvníků. Na svazích
pod mlýnem se nachází malá vinice.
Roubená stavba zve k návštěvě stálých
expozic včelařství, krajkářství a hrač-
15
kářství. Hrázděný statek
nabízí komplexní pohled
na venkovský život zahrnující běžné domácí práce,
zemědělství a řemeslnictví.
Konají se zde také názorné
ukázky téměř zapomenutého způsobu života, lidových
tradic a řemesel. Příkladem
ukázek ze života našich
předků je čerstvě upečený
chléb z klasické pece, praní prádla v neckách nebo
zpracování zemědělských
produktů. Lidové tradice
a řemesla jsou představovány například u příležitosti
vánočních či velikonočních
svátků.
16
17
V prázdninových termínech pořádá Ekocentrum příměstské tábory.
Prázdniny v krásném přírodním prostředí mezi zvířaty jsou pro děti
velmi atraktivní a zároveň poučné.
18
EKOCENTRUM
Ekocentrum se zabývá enviromentálním vzděláváním, výchovou,
osvětou a poradenstvím v oblasti ochrany biodiverzity. Obnovení
zájmu veřejnosti o tuto problematiku by se mělo stát naším prvořadým úkolem, a to jak z hlediska zachování biologické rozmanitosti,
tak i z hlediska zachování lidského rodu. Především pro nejmladší
generaci jsou určeny vzdělávací programy, které děti zábavnou
formou zasvěcují do problematiky ekologie.
19
ZÁCHRANNÁ STANICE
PRO HANDICAPOVANÉ ŽIVOČICHY
Podkrušnohorský zoopark Chomutov je zapojen do Národní sítě
záchranných stanic pro handicapované živočichy, které zajišťují
péči o zraněné volně žijící živočichy. Ti jsou po ošetření a doléčení
opět vypouštěni do volné přírody.
V případě, že je zranění vážné
a neumožňuje zvířeti plnohodnotný návrat do volné přírody, je
ponecháno ve stanici jako trvalý
handicap.
Do stanice jsou přijímány pouze
druhy, jejichž výskyt spadá do
evropské fauny a netýká se tedy
exotických živočichů.
Nejčastějším důvodem zranění
zvířat je srážka s dopravním prostředkem, náraz do překážky či
popálení elektrickým proudem.
20
21
DOMÁCÍ ZVÍŘATA
Statek domácích zvířat je místem, kde je soustředěno nejvíce druhů
domácích plemen. V dobách našich předků se jednalo o běžně
chované druhy, především v dnešní městské populaci jsou však
mnohdy velkou neznámou. Zoopark nabízí možnost jejich poznání
nejen malým, ale i velkým návštěvníkům.
OVCE
OVCE JÁKOBOVA
Ovis aries aries
M 5
Plemeno, které pochází
z oblasti dnešní Sýrie,
je zajímavé především
pro svůj charakteristický
znak, vícerohost. Obě
pohlaví mohou mít až
šest rohů. U beranů bývají mnohem větší a často jsou postaveny široce od hlavy. Typickým
znakem plemene je také bílá lysina uprostřed hlavy a na tvářích.
OVCE CÁPOVÁ
Ovis aries aries
M 5
Patří mezi nejprimitivnější
zástupce evropské větve
ovcí. Žije v jihovýchodní
Evropě. Plemeno je velmi
rozšířené v Maďarsku.
Typické jsou šroubovité
rohy u obou pohlaví. Jde
o nenáročnou ovci s dlouhou hustou vlnou. Je velmi odolná vůči
nepříznivým klimatickým podmínkám. V zooparku jsou chována dvě
stáda - černá i bílá forma.
22
OVCE VŘESOVÁ
Ovis aries aries
C 10
Nenáročná ovce původem z oblastí pískových
vřesovišť v severovýchodním Německu – odtud její název. Zbarvení
vlny je šedé a bílé. Pro
převládající šedou varietu jsou typické rohy a u variety bílé mohou být obě pohlaví bez rohů.
Jehňata se rodí černá a zbarvení vlny se mění po prvním stříhání.
Ovce dobře spásají i méně hodnotné rostliny a proto se využívají
k řízené pastvě v chráněných oblastech.
OVCE WALLISKÁ,
ČERNONOSÁ
Ovis aries aries
M 5
Ovce původem ze
švýcarského kantonu
Wallis je na území
České republiky velmi
málo chovaná. Je přizpůsobena náročným
klimatickým podmínkám horských oblastí. Její jemná vlna se používá na výrobu koberců. Dokáže vypásat i ty nejstrmější srázy a je velice věrná svému místu, proto není třeba střežení stád. I v zooparku
je tento druh samostatný a spolehlivě se vrací na svůj statek.
OVCE OUESSANTSKÁ
Ovis aries aries
K 7
Nejmenší plemeno ovce na světě pochází
z ostrova Ouessant u francouzské Bretaně. Původní a nejžádanější barva byla
černá nebo hnědo-černá. Lidé z vlny vyráběli oblečení a nemuseli ji barvit. S postupným dovozem dalších plemen ovcí na
ostrov se šlechtily ovce větší a v různých
dalších barevných varietách. Na ostrově
Ouessant již původní plemeno prakticky
vymizelo.
23
M 5
KOZY
KOZA BÍLÁ KRÁTKOSRSTÁ
Capra hircus
Byla vyšlechtěna jako mléčné plemeno.
Chová se rohatá i bezrohá forma. Dospělý kozel může vážit až 90 kg.
M 5
KOZA WALLISKÁ
Capra hircus
Starobylé plemeno pochází ze švýcarského kantonu Wallis. V 70. letech, kdy
se ve Švýcarsku chovalo kolem pouhých
400 kusů, hrozilo tomuto plemeni vyhynutí. Charakteristické je zbarvení velmi
dlouhé srsti, která je na přední části těla
černá, na zadní bílá. Samci mají mohutné vidlicovité rohy dlouhé až 80 cm.
Na území České republiky je chována poměrně vzácně.
M 5
KOZA KARPATSKÁ
Capra hircus
Původní domovinou tohoto primitivního plemene je
oblast Balkánu. Jeho srst
je zbarvena šedobíle. Plemeno je zařazeno mezi
genetické rezervy.
24
24
KONĚ
Chov koní má v zooparku dlouholetou tradici. Ustájeni jsou ve
statku domácích zvířat a v konírně. Jsou využíváni jako pomocníci
při společenských akcích a při závodech.
SHIRSKÝ KŮŇ
Equus caballus
M 5
Potomek Great Horse,
anglického koně, kterého
rytíři využívali jako válečného koně. V roce 1878
byla založena plemenná
kniha. Od názvu hrabství získal pojmenování
„shire“ v roce 1884. Vyskytuje se v několika zbarveních. Průměrná
výška v kohoutku je 178 cm. Jeho temperament je klidný a vyrovnaný, ve vypjatých situacích však může být značně tvrdohlavý.
TARPAN
Equus caballus
M 5
Je jedním z předků
domácích koní. Původně obýval stepi a lesy
východní Evropy. Kvůli
lovu a vybíjení byl však
vyhuben. Poslední volně žijící tarpan uhynul
na Ukrajině v roce 1879. Zpětným křížením se podařilo získat zvířata, která mají mnoho společných znaků s původními tarpany.
25
FJORDSKÝ KŮŇ
Equus caballus
M 3
M 5
V Norsku, odkud pochází, je
jedním z národních symbolů.
Řadí se mezi nejstarší plemena v Evropě. Tmavý pruh
uprostřed hřívy, tzv. úhoří pruh
a několik tmavých žíní uprostřed ohonu, tzv. ptačí ocas,
jsou typickými znaky tohoto koně. Mohutná stavba jej předurčuje
spíše pro tah, bývá však často využíván pro osedlání.
ČESKÝ TEPLOKREVNÍK
Equus caballus
M 3
Vznikl postupným křížením
nejrůznějších plemen. I v současné době je toto plemeno ve
vývoji a stále se šlechtí. Jedná
se o kvalitní koně s širokým
spektrem využití ve sportu,
pro lehčí práce v zemědělství
a lesnictví.
ANGLICKÝ PLNOKREVNÍK
Equus caballus
M 3
Byl vyšlechtěn v Anglii v 18. století zkřížením španělských a italských koní s rychlými anglickými
koňmi. Díky nim se stal dostihový sport populární. Plemeno má
uzavřenou plemennou knihu,
tzn. že do plemenné knihy může být zapsán pouze jedinec, který má
v této knize zapsány oba rodiče.
26
KONÍRNA
M 3
Areál konírny zahrnuje stáje, venkovní jízdárnu,
krytou jezdeckou halu a prostorné výběhy.
Kromě koní patřících do chovu zooparku, jsou
zde ustájeni koně soukromých majitelů. V areálu
působí také jezdecký oddíl.
27
DROBNÁ DOMÁCÍ ZVÍŘATA
M 5
KRÁLÍK DOMÁCÍ
Oryctolagus cuniculus f. domesticus
Divokou formu králíka
chovali již staří Římané
v tzv. leporáriích pro
jejich maso, které považovali za pochoutku.
S rozvojem chovatelství
byly vyšlechtěny různé
formy. Se souvisejícím
účelem chovu vzniklo
také několik odvětví zaměřujících se na produkci kožešiny a masa,
chovatelství výstavních jedinců či, v případě zakrslé formy, domácích mazlíčků.
HOLUB DOMÁCÍ
Columba livia domestica
Holubník na statku domácích zvířat obývá několik plemen holubů. Je mezi nimi
například pražský rejdič, který patří mezi
česká národní plemena holubů.
DOMÁCÍ DRŮBEŽ
V zooparku je chována
hrabavá i vodní domácí
drůbež. Patří sem kur,
perličky, kachny i husy.
28
Ze zoologického hlediska je svět
rozčleněn na oblasti, z nichž
každá má svou charakteristickou
druhovou skladbu, typickou
pro danou část Zeměkoule.
Palearktická oblast, ze které
pochází druhy zvířat chovaných
v zooparku, zaujímá 39% územní
pevniny. Jedná se o rozlohu
přibližně 52 000 000 km².
ZOOGEOGRAFICKÁ MAPA ANEB KDE SE NACHÁZÍ PALEARKT
29
ČLENSTVÍ V ORGANIZACÍCH
Pod zkratkou UCSZOO se skrývá
regionální asociace zoologických
zahrad České a Slovenské republiky a její plná verze zní Unie
českých a slovenských zoologických zahrad. Asociace zahrnuje
19 členských zoo, které vzájemně
spolupracují a pomáhají si.
EAZA je zkratkou pro European
Association of Zoos and Aquaria. Jedná se o celoevropskou
asociaci sdružující kolem 300
evropských zoologických zahrad,
jejímž hlavním cílem je sjednocení a koordinace členských zoo
při naplňování jejich poslání. To
se týká chovu ohrožených druhů,
podpory ochranářských aktivit,
dodržování etických principů
chovu zvířat, sledování standardů
při transportech a veterinárních
zásahů.
EARAZA – Euroasijská regionální
asociace zoo a akvárií je společenstvím sdružujícím zhruba 60
zoologických zahrad z evropských a asijských zemí.
WAZA – World Association of
Zoos and Aquariums představuje
světovou asociaci zaměřenou na
vymírající druhy zvířat planety
a aktivní činnost na ochranářských projektech, které kladou
důraz na vzdělávání a osvětu
odborné i laické veřejnosti.
Ochranářské projekty, zaměřené
na druhy zvířat a jejich populace
v původních vyskytištích, se nazývají „in situ“. Projekty zaměřené
na ochranu zvířat v rámci zoologických zahrad jsou tzv. „ex situ“.
30
CO ZNAMENAJÍ ZKRATKY ESB A EEP?
ESB
Zkratka pro evropské plemenné knihy - European Studbooks. Jejich
vedením jsou pověřeni odborní pracovníci z jednotlivých evropských
zoologických zahrad. V knihách je uveden přehled celé populace
jednotlivého druhu v Evropě. Z rozsáhlých údajů se lze dozvědět
o původu, příbuzenských vztazích a genetické kvalitě jednotlivců či
chovů. Do plemenných knih jsou zařazeny následující druhy zvířat
chovaných v zooparku: jelen bucharský, orel východní, rys karpatský,
sup bělohlavý, takin čínský, takin indický, tuleň kuželozubý.
Plemenné knihy jsou základem pro EEP.
EEP
Pod zkratkou se skrývá společný projekt evropských zoologických zahrad
na záchranu ohrožených druhů světové
fauny. Projekt jako takový vznikl z iniciativy německých zoologických zahrad
a zkratka EEP se odvíjí z německého
Europäisches Erhaltungs Program. Hlavním posláním projektu je
zachování vybraných ohrožených druhů zvířat v rámci spolupráce
mezi jednotlivými zoologickými zahradami. V čele komise odborníků, která chov každého druhu řídí, působí koordinátor chovu.
Koordinátorem bývá zpravidla zaměstnanec zoologické zahrady,
která patří v chovu a rozmnožování vybraného druhu k nejúspěšnějším. Náplní práce koordinátora chovu je shromažďování informací
o všech chovaných jedincích. Původ, genetické aspekty, podmínky
chovu či míra vzájemné příbuznosti jsou určujícími faktory při rozhodování o umístění jednotlivých zvířat, jejich přesunech, deponacích
apod. Veškeré výměny zvířat mezi zoologickými zahradami jsou
v rámci programu EEP bez finančních nároků. V současnosti se
koordinace chovů týká více než 145 druhů zvířat. Podkrušnohorský
zoopark Chomutov chová v rámci EEP 14 druhů zvířat. Patří sem
ibis skalní, jeřáb bělošíjí, jeřáb bílý, jeřáb mandžuský, kůň Převalského, manul, norek evropský, orel mořský, orlosup bradatý, pelikán
kadeřavý, pižmoň grónský, rosomák sibiřský, panda červená a zubr
evropský.
31
ZOORIENTUJTE SE
Abyste se mohli lépe zorientovat, jsou u fotografií zvířat ikonky se
souřadnicemi, dle kterých můžete v mapce na konci průvodce nalézt
umístění expozice uvedených druhů.
Například na souřadnicích
šelem.
C8
naleznete expozici malých
Zkratky EEP, ESB jsou
vysvětleny na straně 31.
EEP
ESB
Tato ikonka je u druhů
zvířat, která jsou chována v zázemí mimo
návštěvnické trasy.
Důvodem jsou optimální podmínky
chovu a případných odchovů, kterým je zvláště u vzácných druhů
zvířat věnována značná pozornost. Přesuny zvířat do zázemí se
provádějí dle aktuálních potřeb,
a proto se může stát, že určitý druh
není v době vaší návštěvy možné
pozorovat v expozici.
Informace o jednotlivých druzích zvířat na návštěvnických trasách
doplňují popisné cedulky v areálu zooparku. U vybraných druhů se
nacházejí bannery s rozšířenými informacemi.
Pokud vašemu zraku lépe vyhovuje větší rozměr mapy, naleznete ji
v blízkosti obou pokladen.
32
SAVCI
Mammalia
V Podkrušnohorském zooparku Chomutov je chováno více než 70
druhů savců. Výběr z těchto druhů vám představíme na následujících
stranách, i když pozornost nepochybně patří všem.
33
ŠELMY
Carnivora
CHARZA ŽLUTOHRDLÁ
Martes flavigula
Kunovitá šelma s převážně denní aktivitou je
jednou z nejvzácnějších
šelem chovaných v zooparku. Svou neposednost
a hravost dokazují charzy
častými honičkami ve větvích stromů. Honičky mohou být také předzvěstí
námluv.
JEZEVEC LESNÍ
Meles meles
C 8
E 11
Na území České republiky se jedná o největší
kunovitou šelmu. Nory,
které si hloubí, mají mnoho chodeb a mohou být
hluboké až 5 m. Je aktivní převážně v noci, kdy
se vydává za potravou.
KOČKA DIVOKÁ
Felis silvestris
C 8
Severoafrická rasa kočky
divoké je považována za
přímého předka kočky
domácí. Na území střední Evropy byla kočka
divoká téměř vyhubena.
Ohrožující stav středoevropské populace vznikl nadměrným lovem
a také křížením s kočkami domácími.
Téměř všechny šelmy jsou masožravé. Zatímco u kočkovitých
šelem tvoří jídelníček výlučně
masitá potrava, například medvědovité či medvídkovité šelmy
jsou převážně všežravé. Absolutní výjimku představuje panda
velká, která je býložravá.
34
KOLONOK
Mustela sibirica
E 10
Ve volné přírodě je kolonok, nebo také lasice
sibiřská, užitečným živočichem. Živí se převážně
hlodavci a k užitku je
také jeho „úklid“ zbytků
kořisti ulovených jinými
predátory, například vlky. Chovatelům drůbeže nebo holubů může
však napáchat velké škody stejně jako kuna.
KUNA SKALNÍ
Martes foina
C 8
Kuny jsou schopny svým
způsobem lovu přírodě
prospět při likvidaci přemnožených hlodavců.
Oproti tomu dokáží způsobit značné škody chovatelům drůbeže, které mohou mít pro chov fatální následky.
Pro kunovité šelmy jsou typické
námluvní „honičky“. Jsou schopny neúnavně běhat od země po
koruny stromů.
35
D 6
EEP
MANUL - KOČKA STEPNÍ
Otocolobus manul
Jedná se o méně známý druh kočkovité šelmy, obývající asijské
stepi, pouště a horské oblasti až do nadmořské výšky 4800 m.
Poměrně zavalité tělo má porostlé dlouhou hustou srstí, která slouží
jako velmi dobrá tepelná izolace při jejich odpočinku na skalnatém
povrchu či přímo na sněhu.
Areál výskytu manula (Otocolobus manul) je poměrně rozsáhlý,
od jižních oblastí kolem Kaspického moře po Pákistán, Kašmír,
Nepál, Tibet, západní Čínu až do Mongolska a jižních okrajů Sibiře.
V tomto rozsáhlém areálu vytváří tři poddruhy: manul mongolský
(O. m. manul), manul kaspický (O. m. ferrugineus) a manul tibetský
(O. m. nigripectus).
Manulové jsou velmi plaší, přes den se ukrývají v doupatech pod
kameny, v jeskyních nebo v norách po jiných zvířatech. Aktivní
jsou především v noci, kdy loví drobné savce a ptáky. Mláďata se
rodí v období měsíců dubna a května v počtu 2-6 mláďat. Největší
populace manulů se vyskytuje ve středním Mongolsku. Poté, co
začátkem 20. století bylo ročně kvůli kožešině uloveno více než
50000 jedinců, docházelo postupně k vážnému ohrožení tohoto
druhu. V roce 1988 byl lov manulů zcela zakázán.
V zoologických zahradách se jedná o vzácného chovance
a odchovy mláďat se řadí mezi významné úspěchy. Podkrušnohorský
zoopark chová manuly od roku 2002, kdy byl přivezen první pár.
Samice pocházela ze Zoo Vídeň a samec ze Zoo Moskva. První
mláďě manula se v zooparku podařilo odchovat v roce 2009.
36
MEDVĚD HNĚDÝ
Ursus arctos
K 8
Zdánlivě nemotorný tvor
dokáže běžet rychlostí
až 22 km/h. Mezi evropskými šelmami patří
k největším. V místech
výskytu zanechává četné vizitky ve formě trusu
a ohraničení teritoria označují zdrápané pruhy kůry a lýka na stromech až do výše 2,5 m.
K 7
MÝVAL SEVERNÍ
Procyon lotor
Pochází původně ze Severní Ameriky. Díky své
přizpůsobivosti se hojně
rozšířil v oblastech Evropy i Asie, kam mu prvotně
dopomohl člověk. Jeho
jméno se odvíjí od omývání potravy před samotným
pozřením.
C 8
NOREK EVROPSKÝ
Mustela lutreola
Z původního biotopu je vytlačován norkem
americkým. Nápadným znakem, který jej
od norka amerického odlišuje, je přítomnost bíle zbarveného horního rtu. Nejbližším příbuzným norka evropského je tchoř
tmavý, kdežto norek americký je příbuzný
s kunami.
H 9
EEP
ROSOMÁK
Gulo gulo
Jedná se o největší kunovitou šelmu Evropy.
Mezi evropskými šelmami patří k nejohroženějším. Zatímco v letním období se živí mršinami, hnízdícími ptáky
nebo lesními plody, v zimě se z něho stává zdatný lovec. Udolat může
i mnohem větší druh zvířete než je on sám. Nejlépe lze v zooparku
rosomáky pozorovat právě v zimním období.
37
PANDA ČERVENÁ
Ailurus fulgens
Jejími příbuznými jsou lasicovité, medvídkovité a skunkovité šelmy,
včetně mývala severního. Ze zoologického hlediska je však jediným
zástupcem čeledi Ailuridae.
Obývá krajinu ve vyšších nadmořských výškách s bambusovitými
porosty. Bambus tvoří nepostradatelnou, avšak ne jedinou součást
jídelníčku. Své teritorium si chrání a označuje jej trusem rozmetávaným pomocí bohatě osrstěného ocasu. Velmi dobře šplhá a většinu
času tráví v korunách stromů.
Pandy červené jsou samotářské, partnera vyhledávají pouze v období páření. Samice jsou březí 110 - 150 dní. Toto časové rozpětí je
dáno schopností odkládat porod a vyčkat tak na nejvhodnější okamžik narození mláďat, tzv. utajenou (latentní) březostí.
D 8
38
EEP
39
RYS KARPATSKÝ
Lynx lynx carpaticus
D 6
ESB
Patří mezi největší kočkovité šelmy Evropy.
Jeho stopy se podobají
stopám koček domácích,
jsou však až třikrát větší.
V závislosti na možnostech potravy je schopen
obsáhnout rozsáhlé teritorium o rozloze až 50 km².
TULEŇ KUŽELOZUBÝ
Halichoerus grypus
J 6
ESB
Tuleni se v zooparku chovají od roku 1992. Narodilo se zde již dvanáct mláďat, v roce 2006 dokonce
tulení dvojčata. Přestože
má populace tuleňů ve
volné přírodě vzrůstající tendenci, je jejich ohrožení, díky průmyslu
a rybolovu, stále aktuální.
E 11
ŽENETKA TEČKOVANÁ
Genetta genetta
V dobách starověku byla
chována Egypťany i Římany jako domácí mazlíček a lovec škůdců. Pro
její páchnoucí sekret ji
později vystřídala dnešní
kočka domácí. Chov ženetek se přesunul na farmy, protože výtažek
z jejich sekretu, zvaný „vivereum“ nebo také „cibetkový olej“, je využíván při výrobě parfémů a léků.
40
41
F 10
VLK EURASIJSKÝ
Canis lupus lupus
Je jedním z poddruhů vlka obecného. Vyskytuje se v různém
vybarvení od šedobílé až po černou. Postupná domestikace této
psovité šelmy vedla k vydělení poddruhu Canis lupus familiaris
– psa domácího.
Vlci tvoří tzv. smečky. Jedná se o uskupení jedinců, jež k sobě
poutají určité sociální vazby. Základem smečky je vždy alfa pár.
Ostatní členové jsou většinou mláďata z prvního a druhého vrhu.
Ve smečce panuje přísná hierarchie. Velikost smečky ovlivňuje řada
faktorů. Mezi ně patří dostupnost kořisti v teritoriu, tedy území, které
vlci obývají. Obvykle se počet jedinců ve smečce pohybuje kolem
osmi.
Vlčí potravu tvoří převážně vysoká zvěř. V době nouze však
loví cokoliv a když na to přijde, nepohrdne ani mršinami, plody
rostlinného původu či odpadky.
Mezi pozoruhodné způsoby komunikace patří bezesporu vlčí vytí,
které může obsahovat až 12 různých harmonických tónů. Úmyslné
střídání tónů při hromadném vytí má vytvářet dojem, že vyje více
jedinců, než jich ve skutečnosti je. Jak takové vlčí vytí zní, si
návštěvníci zooparku mohou vyslechnout téměř každý den.
42
KOPYTNÍCI
Ungulata
Kopytníci se řadí mezi dominantní býložravce obývající naši planetu.
Společná schopnost rychlého běhu je dána stavbou končetin,
přizpůsobených k dynamickému pohybu vpřed a vzad. Snížený
počet prstů znamená méně šlach a svalů a tudíž i nižší enegetické
výdaje a vyšší vytrvalost.
Rozdělení kopytníků se odvíjí od počtu prstů na končetinách. Jedná
se o skupinu sudokopytníků a lichokopytníků.
Sudokopytníci
Artiodactyla
Sudý počet prstů je pro
sudokopytníky společným
znakem. Nejvíce vyvinutý je
3. a 4. prst, ostatní jsou více
či méně redukovány a palec
zcela chybí.
Lichokopytníci
Perissodactyla
Osa končetiny lichokopytníků prochází 3. prstem, který
je často největší. Poslední
články prstů jsou chráněny
rohovitými kopyty.
43
44
44
LICHOKOPYTNÍCI
Perissodactyla
V 4
KIANG VÝCHODNÍ
Equus kiang holdereri
Obyvatel náhorních plošin
Tibetu je největším zástupcem divokých asijských
oslů. Kiangové žijí v malých stádech. Samice se
sdružují v čele se starou
klisnou, samci bývají buďto samotářští nebo se sdružují do samčích
stád. V době páření se stáda propojují.
KŮŇ DOMÁCÍ
Equus caballus viz str. 25 - 26
KŮŇ PŘEVALSKÉHO
Equus przewalskii
EEP
V 4
Ve střední Asii byl koncem 60. let 20. století
vyhuben. Zpětně je vysazován od roku 1988
do rezervací Mongolska
a Číny. Žije ve stádech
klisen s hříbaty, které
vede vždy jeden dominantní hřebec.
I 8
OSEL DOMÁCÍ
Equus asinus
Je využíván především jako pomocník při
nošení břemen, ale i pro zápřah a jízdu.
Kromě toho také poskytuje velmi výživné
mléko a maso.
45
SUDOKOPYTNÍCI
Artiodactyla
BUVOL DOMÁCÍ
Bubalus bubalis
O 8
Domestikovaná forma buvola je využívána především pro pomoc při tahu
či nošení břemen. Buvol je
zvíře nenáročné a jediné,
bez čeho se skutečně neobejde, je voda a možnost
koupele.
V 2
JAK DOMÁCÍ
Bos grunniens
Zejména v horských oblastech Asie jsou využíváni k tahu a nošení břemen.
Mají také chutné maso
a kvalitní výživné mléko.
Jejich srst se využívá pro
výrobu pevných tkanin.
V oblastech, kde není dostatek dřeva, slouží jejich trus jako palivo.
Krmení buvolů je jednou ze součástí zážitkových dnů a výukových
programů, které zoopark nabízí. Netradiční zážitek si odnášejí nejen
děti, ale i dospělí.
46
JELEN EVROPSKÝ
Cervus elaphus
W 4
Původně se jednalo
o stepní druh, který byl
později člověkem vytlačen do lesů. Na území
České republiky obývá
lesy, z nichž vychází na
pole a louky. Dospělí
jeleni žijí jednotlivě, laně s kolouchy tvoří stáda až o 40 kusech.
Zhruba v polovině září přicházejí jeleni do říje a lesy ožívají jejich
hlasitým troubením. Hlasové zbarvení i výraz troubení jsou různé
v závislosti na tom, co jeleni vyjadřují. Rozdílné je například troubení
jelena hledajícího laně a jelena, který vyhrožuje soupeři.
JELEN BUCHARSKÝ
Cervus elaphus
bactrianus
E 6
ESB
Vzácně chovaný a velmi
ohrožený druh jelena.
V České republice můžete tento druh pozorovat pouze v zooparku,
který je také pověřen
vedením a zpracováním dat pro ESB. Jeleni bucharští jsou zde
chováni od roku 2003. Alarmující počet jedinců ve volné přírodě byl
zaznamenán v roce 1999. Záchranný projekt, který následně vznikl,
pomohl ke zvýšení počtů zvířat ve volné přírodě. Tento stav je však
stále velmi nízký.
JELEN MILU
Elaphurus davidianus
C 11
Nadměrný lov v původní
domovině, na severovýchodě a severu Číny, byl
jednou z příčin vyhubení
jelena milu ve volné přírodě. Přežil díky tomu,
že byl chován za zdmi
císařského loveckého parku Nai-Hau-Tsue u Pekingu, odkud byl
jako dar od čínského cisaře převezen do Francie. Stalo se tak těsně
před tím, než záplavy v Číně strhly zdi císařského parku a většina
jelenů uhynula. Zbývajících přibližně třicet jedinců bylo v Číně vyhubeno kolem roku 1900. Převoz druhu do Evropy byl tedy jeho
záchranou v hodině dvanácté.
47
SPOLEČNÉ ZNAKY JELENOVITÝCH
Jelenovití patří mezi přežvýkavce. Přijímanou potravu přitisknou
spodními řezáky k rohovité liště v horní čelisti, kde řezáky nemají. Následnými pohyby hlavy do strany a vzhůru dojde k odtrhnutí
potravy o hranu spodní čelisti, což lze přirovnat k odtrhnutí papíru
o hranu podložky. Z důvodu možného ohrožení na pastvě, především ze strany predátorů, hrubě rozkousanou potravu rychle polykají a ta následně putuje do předžaludků. V bezpečí úkrytu vyvrhují
potravu zpět do dutiny ústní, kde ji znovu přežvykují na drobnější
kousky, které se dostávají do vlastního žaludku, nazývaného „slez“.
Za pomoci mikroorganismů v předžaludcích si přežvýkavci poradí
i s jinak nestravitelnou celulózou. Čas strávený přežvykováním
v úkrytu představuje zhruba 80% celkové doby trvání pastvy.
Trávicí ústrojí přežvýkavců
bachor
jícen
kniha
čepec
střevo
slez
PAROŽÍ
Jednotlivé druhy jelenovitých mají svá specifická paroží. Slouží pro
vizuální předvádění síly a zároveň jako zbraň v boji se soky v období
říje. Každý rok z jara vyrůstají jelenovitým parohy nové. Po období
říje je shazují.
Paroh jelena
opěrák
pečeť
nadočník
koruna
vlčník
rýhy
růže
perle
lodyha
48
puk
KOZA DOMÁCÍ
Capra hircus
viz str. 24
KOZOROŽEC ALPSKÝ
Capra ibex
C 7
Kozorožci obývají těžko
přístupný terén horských
oblastí ve vysokých nadmořských výškách. Většinu dne tráví na skalních
útesech, po kterých se
obratně pohybují a kde
nacházejí bezpečný úkryt
před predátory.
LOS EVROPSKÝ
Alces alces
P 8
V Čechách žil ještě ve 14.
století, odkud však rychle
vymizel. Oblast jeho výskytu se posunula směrem na severovýchod.
Los je velmi vysoké zvíře,
v kohoutku může dosáhnout až 210 cm.
MUFLON
Ovis aries musimon
U 6
Mufloni jsou společenskou zvěří, žijící převážně ve smíšených stádech. Pravidelné souboje
mezi berany probíhají již
od útlého věku jedinců,
kteří si tak utvrzují společenské postavení ve
stádě.
49
50
OVCE DOMÁCÍ
Ovis aries aries viz str. 22 - 23
OVCE STEPNÍ - ARKAL
Ovis vignei
C 6
V zooparku jsou arkalové chováni od roku 2002.
Patří mezi vzácně chované druhy ovcí. Kromě
zooparku chovají tento
druh pouze tři evropské
zoologické zahrady.
PIŽMOŇ GRÓNSKÝ
Ovibos moschatus wardi
E 7
EEP
Mohutná zvířata, vážící až 300 kg, obývají
severské tundry a jsou
dokonale přizpůsobena
nehostinnému prostředí.
Jejich srst je mnohonásobně hřejivější než ovčí
vlna. Kvůli teplé kožešině byli pižmoni hromadně vybíjeni. Před vyhubením je zachránil
zákaz lovu stanovený v roce 1917.
SOB POLÁRNÍ
Rangifer tarandus
P 7
Většinu dne jsou sobi
aktivní a tráví jej chůzí.
Během jednoho dne jsou
schopni ujít až kolem 60
km. Zajímavostí druhu je
také přítomnost paroží
u obou pohlaví, které plní
funkci nástroje pro vyhrabávání potravy ze sněhu.
SRNEC OBECNÝ
Capreolus capreolus
U 6
Samci mají na hlavách
parůžky dlouhé až 25
cm, které shazují v průběhu listopadu a prosince. V Čechách se jedná
o nejhojnějšího sudokopytníka.
51
52
D 9
TAKIN ČÍNSKÝ
Budorcas taxicolor bedfordi
ESB
Toto vzácné zvíře bylo ve volné přírodě
téměř vyhubeno nadměrným pytlačením
pro vysoce ceněné maso. K zajímavostem
takinů patří jejich kůže produkující olejnaté
látky, které zvířata efektivně chrání proti
dešti a mlhám. Mohutné a silné rohy takina, nazývaného též zlatým, mohou dosahovat délky až 60 cm.
TAKIN INDICKÝ
Budorcas taxicolor taxicolor
Přestože takini působí těžkopádným dojmem, jedná
se o velmi hbitá zvířata.
Nejbližším příbuzným takina je pižmoň.
ESB
D 10
TUR DOMÁCÍ –
PRATUR
Bos taurus
W 2
Úhyn posledního pratura na této planetě
byl zaznamenán v roce 1627 v rezervaci
u polského Jaktorova. O zpětné vyšlechtění se zasloužil na počátku 20. století
německý zoolog Heck. Výsledkem jeho
experimentu je zpětně vyšlechtěný pratur,
tzv. Heckův skot. Oproti původnímu praturovi je drobnější a s menšími rohy.
TUR DOMÁCÍ –
SKOTSKÝ NÁHORNÍ SKOT
Bos taurus
S 7
Archeologické nálezy prokázaly jeho existenci již
v 6. století. Jeho odolnost
a nenáročnost umožňuje
celoroční chov ve venkovních podmínkách.
53
54
TUR DOMÁCÍ SKOT STEPNÍ UHERSKÝ
Bos taurus
O 4
Předkem tohoto plemene byl pratur. Antické obrazy a plastiky svědčí o rozšíření jeho
domestikované formy na pobřeží Středozemního moře a do starého Řecka. Postupně se rozšířil až ke karpatské kotlině.
Ač vypadají nebezpečně, nebývají obvykle
agresivní. Opatrnost je ale vždy na místě.
VELBLOUD DVOUHRBÝ
Camelus bactrianus
Je dokonale přizpůso- N 7
ben nehostinnému prostředí náhorních stepí
a polopouští. Například
jeho oči chrání před
zvířeným pískem husté
dlouhé řasy. Nozdry jsou
štěrbinovité a uzavíratelné nejen kvůli písku, ale
jejich uzavření slouží
také jako zábrana většího úniku vodních par z těla. Prstní články
kryjí pružné mozoly umožňující pohyb po písčitém povrchu.
ZUBR EVROPSKÝ
Bison bonasus
G 7
W 4
EEP
Přibližně do poloviny 18.
století byl zubr běžně se
vyskytujícím druhem na
území České republiky.
Zubři však byli již od středověku oblíbenou lovnou
zvěří, a tak jejich početní
stav postupně klesal. Z volné přírody nakonec zcela vymizel. V roce
1923 byla založena Mezinárodní společnost na ochranu zubra, který
byl v té době chován již jen v zajetí. Byla založena plemenná kniha
a postupně se počty zubrů začaly zvyšovat. Dnes díky tomuto úsilí
nepatří zubr evropský mezi ohrožené druhy. V Podkrušnohorském
zooparku jsou zubři chováni od roku 1975 a v rámci zapojení do reintrodukčního programu má zoopark také podíl na jejich záchraně.
55
56
PRIMÁTI
Primates
MAKAK MAGOT
Macaca sylvanus
B 7
Patří mezi jediné zástupce z řad opic,
jejichž areál výskytu zasahuje do evropského kontinentu. Makak je společenské
zvíře žijící v tlupách, kde vládne přísná
hierarchie. V oblasti Gibraltaru se jedná
o chráněný druh, což úzce souvisí i s politickým podtextem. Ten se týká územního
sporu, který panuje mezi Velkou Británií
a Španělskem. Dle legendy se uvádí, že
dokud budou území obývat makakové,
bude Gibraltar patřit Britům.
Makakové sdílejí společnou expozici s ovcemi stepními - arkaly (viz
str. 51), kteří jsou vzájemně naprosto bezkonfliktní.
57
58
LETOUNI
Chiroptera
E 11
KALOŇ EGYPTSKÝ
Rousettus aegyptianus
Kaloni žijí v koloniích, které
čítají na tisíce jedinců. Zajímavostí je jejich orientace
pomocí echolokace. Na rozdíl
od netopýrů vydávají zvuky
pro člověka slyšitelné. Tyto
zvuky vznikají rychlým chvěním jazyka. Dle odrazů zvuku
(echa) společně se zrakovými vjemy usměrňují svůj let.
Kolonie kaloňů se obvykle
dělí do skupin, v nichž vládne
přísná hierarchie.
Kaloně spolu s dalšími živočichy můžete pozorovat v expozici
NOKTUÁRIA, ve které jsou chována zvířata aktivní převážně
v noci. Aby bylo pozorování v době aktivity zvířat vůbec možné,
je noktuárium založeno na principu obráceného denního režimu.
V době návštěvních hodin mají tedy zvířata noc a den jim začíná
s nocí panující v realitě.
59
HLODAVCI A JEJICH CHRUP
Od většiny ostatních řádů savců odlišují hlodavce
čtyři silné řezáky. Jsou to dlouhé zakřivené zuby,
které nepřetržitě rostou. Sklovinou jsou kryté pouze
z předních stran. Zadní strany pokrývá pouze měkčí
zubovina, která se hlodáním opotřebovává a tím se
zuby stále ostří.
60
HLODAVCI
Rodentia
BOBR EVROPSKÝ
Castor fiber
K 6
Za typické znaky bobrů
se dají považovat velké
zuby nazývané hlodáky.
U bobra evropského mají
na první pohled patrné
sytě oranžové zbarvení.
Zploštělý ocas má svůj
význam nejen při plavání, ale slouží také jako signalizační zařízení.
Plácnutím o hladinu vody vzniká daleko slyšitelný varovný signál.
Pod vodou mohou bobři vydržet až 15 minut.
BURUNDUK PÁSKOVANÝ
Tamias sibiricus
E 11
O atraktivitě burunduků,
tzv. zemních veverek,
není pochyb. Většinu dne
jsou velmi aktivní, pobíhají, skáčou, shromažďují
potravu do vyhloubených
podzemních nor, které
mohou být až 1m hluboké. V přírodě žijí burunduci ve volných koloniích. Mají v nich však svá soukromá teritoria,
která si striktně střeží. Narušení hranic znamená mnohdy drsný boj,
který může skončit úmrtím jednoho z bojovníků.
POLETUŠKA SLOVANSKÁ
Pteromys volans
E 11
Své jméno získal tento
hlodavec díky osrstěným
blanám, jež mu umožňují
plachtění ze stromu na
strom. K usměrňování
pohybu slouží poletušce
dlouhý ocas. Na zimu
svůj příbytek vystlává
mechem, dutinu ve stromě pak v zimním období obývá několik jedinců, kteří se vzájemně
zahřívají.
61
62
DIKOBRAZ
SRSTNATONOSÝ
Hystrix indica
K 6
Mláďata dikobraza se
rodí dobře vyvinutá. Jejich ostny jsou zpočátku
měkké a po čase se
zpevní, aby mohly sloužit
pro obranu. Při zastrašování nepřítele se dikobrazi otáčejí zády a chrastí rozvinutými ostny.
Při útoku prudce couvnou a ostny, které jsou v jejich pokožce volně,
se zabodnou do těla nepřítele.
SVIŠŤ BOBAK
Marmota bobak
E 11
Svišti žijí v koloniích. Ty
se skládají z jednotlivých
rodinných skupin, přísně
střežících svá teritoria.
Součástí svištích obydlí
jsou chodby dlouhé až
100 m. V hloubce až 4 m
se nachází komůrka vystlaná trávou, kde svišti přespávají a samice
zde také přivádí na svět mláďata.
TARBÍK EGYPTSKÝ
Jaculus jaculus
E 11
Tarbíci jsou velmi dobře
přizpůsobeni k životu
v pouštních oblastech.
Například polštářky na
jejich dlouhých nohách
jsou osrstěné, aby se
mohli pohybovat po rozpáleném písčitém terénu. Skoky dlouhé až 1m je řadí, vzhledem
k velikosti těla, mezi velmi dobré skokany. Tarbíci se pohybují pouze
po zadních nohách, rovnováhu jim pomáhá udržovat ocas dlouhý
až 20 cm.
63
PTÁCI
Aves
Bez okřídlených opeřenců si lze přírodu jen těžko představit. Ptačí
svět zahrnuje nespočet druhů různých velikostí. Rozmanité druhy
expozičních i volně žijících ptáků můžete pozorovat v celém areálu
zooparku. Nahlédněte spolu s námi do jejich světa...
64
VESLONOZÍ
Pelecaniformes
KORMORÁN VELKÝ
Phalacrocorax carbo
Černí ptáci s výrazně tyrkysovýma očima a žlutým
zbarvením okolí zobáku
se vyskytují v okolí řek
a vodních ploch, které jim
poskytují dostatek potravy - ryb. Jsou zdatnými
„rybáři“ a pro svou kořist
se dokáží i potopit.
I 6
PELIKÁN BÍLÝ
Pelecanus onocrotalus
Jeho rozpětí křídel dosahuje až 300 cm. Charakteristický je pro něj silný zobák
a hrdelní vak. Jídelníček
tvoří výhradně ryby, které
většinou loví při plavání
na hladině. Pelikáni si také
často usnadňují lov ryb ve
skupinách, kdy je společně
nahánějí k mělčině.
PELIKÁN KADEŘAVÝ
Pelecanus crispus
G 5
G 5
EEP
Vytvářejí početné kolonie.
Nejrozsáhlejší z nich se
nachází u jezera Mikri Prespa v Řecku. Hnízda staví
v podobě velké hromady
větví na plovoucích nebo
pevných vodních ostrovech.
65
Pelikáni mají velký hrdelní vak, který využívají k nabírání ryb nebo
vody k pití. V horkých letních dnech jim slouží jako větrací systém.
66
BRODIVÍ
Ciconiiformes
BUKAČ VELKÝ
Botaurus stellaris
M 8
Žije velmi skrytě. Je-li
ohrožen, zaujme vzpřímený postoj se zobákem
vzhůru a díky svému
maskovacímu zbarvení
se v přirozeném místě
výskytu stává téměř neviditelným. Svou přítomnost prozrazují samci během toku hlubokými
zvukovými tóny.
BUKÁČEK MALÝ
Ixobrychus minutus
I 9
Jedná se o nejmenšího
zástupce volavkovitých
žijících na území České
republiky. Zimní období
přečkává v oblasti rovníkové Afriky. Patří mezi
silně ohrožené ptáky. Nejčastěji jej lze spatřit v rákosových porostech, ve kterých se velmi obratně pohybuje.
ČÁP BÍLÝ
Ciconia ciconia
I 5
K typickým zvukovým
projevům čápů patří
klapání zobákem, které
v zooparku může návštěvník často zaslechnout u Kamenného rybníka, kde čápi hnízdí.
Tento druh ptáka se řadí mezi tažné druhy. Hejna odlétající koncem
léta čítají i na stovky jedinců.
67
Vedle vyhlídky Kamenného rybníka se nachází vzrostlý dub, na jehož
vrcholu je čapí hnízdo. Čápy zde můžete pozorovat po celý rok. Mezi
hlavní důvody celoročního výskytu v zooparku patří kombinace narušení migrační schopnosti dospělého páru a dostatku potravy. Odchovaná mláďata každoročně odlétají do zimovišť s „divokým“ párem
z nedalekých Zaječic.
68
KOLPÍK BÍLÝ
Platalea leucorodia
M 8
Pro kolpíky je typický zobák lžícovitého tvaru, pomocí kterého prohmatává bahnité dno mělkých
vod. Hejna kolpíků létají
v dlouhých řadách nebo
vytvářejí formaci ve tvaru
V. Při migracích se nechávají unášet teplým proudem vzduchu.
IBIS SKALNÍ
Geronticus eremita
H 8
EEP
Vzácný brodivý pták
z čeledi ibisovitých obýval, podle nálezů fosílií,
západní Asii, sever Afriky
a jih Evropy již před 1,8
mil. let. Nyní je na pokraji
vyhubení.
KVAKOŠ NOČNÍ
Nycticorax nycticorax
Patří mezi nejrozšířenější
zástupce volavek. Má vynikající zrak, díky němuž
dokáže kořist zaregistrovat i ve tmě. Vědecký
název latinského původu
znamená v překladu „noční havran“ a zřejmě vznikl
na základě jeho výrazného chraptivého hlasu.
VOLAVKA
RUSOHLAVÁ
Bubulcus ibis
M 8
M 8
Na rozdíl od ostatních
volavek, které se většinou živí rybami, má odlišný jídelníček a zvláštní
způsob lovu potravy.
Zaměřuje se především
na hmyz, který se soustřeďuje kolem pasoucího se dobytka nebo
divoké zvěře. Kromě hmyzu loví také žáby, myši či plazy. Zalétá i na
území České republiky, hnízdí zde však jen zřídka.
69
PLAMEŇÁCI
Phoenicopteriformes
PLAMEŇÁK RŮŽOVÝ
Phoenicopterus ruber roseus
Početné skupiny plameňáků obývají rozsáhlé
laguny a jezera. Páření
předchází hromadný tok.
Následné hnízdění probíhá na hliněných stavbách
homolovitého tvaru, který
samice vytvoří vlastním
zobákem.
VRUBOZOBÍ
Anseriformes
I 5
I 6
BERNEŠKA VELKÁ
– KANADSKÁ
Branta canadensis
Původně byla dovezena
ze Severní Ameriky pro
okrasné účely. Je velmi
přizpůsobivá a jen díky jejímu elegantnímu vzhledu jsou jí tolerovány škody, které napáchá například v městských parcích. Její apetit
se totiž nevyhýbá ani okrasným rostlinám.
70
BERNEŠKA RUDOKRKÁ
Branta ruficollis
M 8
Od roku 2007 patří mezi
ohrožené druhy. Hnízdní
areál se nachází v chladném podnebí tunder na
severu Sibiře. Na zimu
migruje směrem do jihovýchodní Evropy. Je hojně
chována pro okrasu.
ČÍRKA OBECNÁ
Anas crecca crecca
M 8
Je nejmenší evropskou
plovavou kachnou. Řadí
se mezi tažné ptáky,
kteří přezimují především
v oblasti Středomoří. Patří
k nejlepším letcům mezi
kachnami. Aktivní je především za soumraku a období kolem poledne obvykle prospí.
ČÍRKA MODRÁ
Anas querquedula
K 7
Je mnohem vzácnější,
než čírka obecná. Na území České republiky hnízdí
a také tudy protahuje, ale
její počty rychle ubývají
se změnami prostředí. Na
jaře se běžně vyskytuje
ve Středozemí, zimu tráví
v Africe.
HOHOL SEVERNÍ
Bucephala clangula
K 7
Malá potápivá kachna obývá severské vody a zimu
přečkává v oblastech s
mírnějším klimatem včetně
území České republiky.
71
MORČÁK BÍLÝ
Mergellus albellus
Nejpočetnější hejna se
nacházejí v Nizozemsku
a v oblasti Baltu. V hejnech se často vyskytují
jen jeden nebo dva samci.
V zimním šatě je samec
jednou z nejpůsobivějších
kachen.
K 7
H 5
HUSA TIBETSKÁ
Anser indicus
Ze stepních jezer náhorních plání střední Asie
v nadmořské výšce 4 - 5
tisíc metrů nad mořem se
na zimu stahuje do nížinných bažin severní Indie. Na tahu létají ve formaci písmene V a ve
vedení se střídají po 4 - 5 minutách.
HUSA VELKÁ
Anser anser
Je jedním z předků husy
domácí. Nejraději si pochutnává na zelených částech rostlin. Jelikož nemá
příliš dokonalou trávící
soustavu, nedokáže živiny
z rostlin dostatečně využít.
Musí proto spásat značné
množství potravy k zajištění životně důležitých látek.
H 5
I 6
HUSICE LIŠČÍ
Tadorna tadorna
Mezi husicemi se řadí mezi
nejmenší druh. Kontrastně
zbarvené černobílé tělo
doplňuje nápadně červený zobák, na kterém mají samci nápadný
hrbol. Samice staví hnízda v podzemních dutinách, nejčastěji v norách, například po liškách. Odtud tedy její název „liščí“.
72
HUSICE REZAVÁ
Tadorna ferruginea
I 6
Nápadně zbarvená husice byla chována pro okrasu již ve starém Egyptě
a Řecku. Co se týče
hnízdění, je poměrně přizpůsobivá. Pro hnízdění
využívá skalní rozsedliny,
nory, dutiny stromů i opuštěná hnízda dravců.
KACHNIČKA
MANDARINSKÁ
Aix galericulata
i 6
V Číně, kde se nejvíce
vyskytují, jsou tyto kachničky symbolem nehynoucí lásky a manželského
štěstí. Často se jejich vyobrazení nachází na různých dekoračních předmětech. Díky svému nádhernému zbarvení,
které je zejména u samců v době páření velmi výrazné, je většinou
chována v parcích pro okrasu.
LABUŤ VELKÁ
Cygnus olor
H 5
Je rozšířena téměř po
celém světě, včetně území České republiky, kde
obývá vodní plochy a jejich okolí. Od té doby, kdy
lidé přestali tyto ptáky
pronásledovat, se jejich
stavy zvyšují. Zajímavé jsou jejich milostné hry, kdy samec ovinuje
krk kolem krku samice. Samice se následně ponoří pod hladinu tak,
že je vidět pouze hlava a krk, poté ji samec oplodní.
OSTRALKA ŠTÍHLÁ
Anas acuta
I 6
Domovem ostralek jsou
severské oblasti. Na zimu
migrují do střední a západní Evropy, okolí Středozemního moře nebo až
k tropické Africe. Hnízdí
na jezerech v nížinách
a stepích, ale také v tundře a v horách.
73
74
POLÁK CHOCHOLAČKA
Aythya fuligula
I 6
Společným znakem poláků je umění potápění pro
potravu. Polák chocholačka je schopen ponoru až
do hloubky 5 m, kde jsou
mu potravou drobní měkkýši či vodní hmyz.
POLÁK MALÝ
Aythya nyroca
K 6
Je nejmenším druhem
poláka. V důsledku ztráty
biotopů je zařazen na seznam ohrožených duhů.
Potřebuje hodně prostoru
pro svou neustálou aktivitu. Žijí v párech nebo ve
skupinkách o velmi malém počtu.
ZRZOHLÁVKA
RUDOZOBÁ
Netta ruffina
I 6
Zrzohlávky často tvoří
společná hejna s poláky
chocholačkami a poláky
velkými na sladkovodních plochách. Pro samce je typické delší peří na
hlavě, které jej opticky zvětšuje.
75
DRAVCI
Falconiformes
Dravci jsou ze všech ptačích druhů nejdokonalejšími
predátory. Typickým znakem
většiny z nich je význačný
hák a ostré okraje zobáku.
Potrava dravců je výhradně
živočišná.
76
MOTÁK POCHOP
Circus aeruginosus
E 10
Pochopové preferují otevřenou krajinu a hnízdí
vždy v blízkosti vody.
Při toku předvádí samci
akrobatické kousky, kdy
vystoupají vysoko do oblak a pak se snáší dolů
za svojí družkou. Na zimu odlétají do jižní Evropy a do Afriky.
OREL MOŘSKÝ
Haliaeetus albicilla
E 10
EEP
Patří mezi největší evropské dravce.
Rozpětí křídel může dosahovat až 2,5
m. Svá hnízda umístěná na stromech
využívají opakovaně, i když mohou
v různých letech několik hnízd střídat. Každým rokem své hnízdo dostavují. Vznikají
tak stavby dosahující až 2 m a několika
set kilogramů. Tento způsob je společný
i dalším druhům dravců, například následujícímu orlu skalnímu.
OREL SKALNÍ
Aquila
chrysaetos
Robustní dravec se při hledání potravy
vznáší vysoko nad zemí. Dobrý zrak mu
umožňuje spatřit kořist i na velkou vzdálenost. Po ulovení ji většinou porcuje svým
mohutným zobákem na vyvýšeném místě.
77
OREL STEPNÍ
Aquila nipalensis
E 10
Řadí se mezi středně velké orly s rozpětím
křídel do 190 cm. Obývá bezlesé roviny,
polopouště a savany. Svá hnízda buduje
na vyvýšeninách. Je oblíbeným sokolnickým dravcem. Ve střední Asii je využíván
k lovu antilop, lišek a vlků.
E 10
ESB
OREL
VÝCHODNÍ
Haliaeetus
pelagicus
Jedná se o největšího orla planety. Samice, které jsou většinou větší než samci,
může mít rozpětí křídel až 280 cm. Jednou
z variant názvu tohoto orla je „kamčatský“.
Vychází z místa jeho převážného výskytu,
který je právě na Kamčatce.
ORLOSUP BRADATÝ
Gypaetus barbatus
Hnízdištěm orlosupů jsou skalnaté útesy
ve vysokých horách. Stejně jako supi se
živí mršinami a mají schopnost rozdrtit
i velmi silné kosti. V přírodě plní sanitární
úlohu, přezdívá se mu také „čistič alpských lučin“. Díky svému metabolismu
a síle žaludečních šťáv je schopen vytěžit všechny proteiny, tuky a minerály ze
své speciální potravy - z kostí.
E 10
EEP
ESB
SUP BĚLOHLAVÝ
Gryps fulvus
Na rozdíl od většiny
dravců mají supi dlouhý
krk. Důvodem je možnost dosahu dovnitř zdechlin, kterými se živí.
Noci tráví na skalních štítech nebo římsách ve skupinách po 30 - 40
jedincích. Nocoviště opouštějí zrána, jakmile se vzduch prohřeje
a vytvoří se stoupavé vzdušné proudy, kterých supi využívají pro let
a plachtění.
78
HRABAVÍ
Galliformes
H 9
BAŽANT ZLATÝ
Chrysolophus pictus
Jeho domovinou jsou původně lesy a hornaté oblasti západní Číny. Jako lovný druh
byl však vysazen i v řadě jiných zemí.
V období námluv k sobě samec láká samici svým hlasem. Následuje svatební tanec,
při kterém samec okolo své partnerky
krouží, třepetá křídly a předvádí své peří.
PÁV KORUNKATÝ
Pavo cristatus
areál
Pro okrasu je chován
již přes 3000 let. Ze své
původní domoviny, Indie
a Srí Lanky, se rozšířil
po celém světě. Samci
se ozývají pronikavým
křikem. Při procházce
zooparkem můžete pávy
pozorovat nejčastějji u správní budovy a kolem expozice vlků.
H 9
OREBICE RUDÁ
Alectoris rufa
Její původ spadá do oblasti jižní Francie, Korsiky
a Španělska. V současné
době je chována v lidské
péči a vysazována do
volné přírody větší části
Evropy.
79
KRÁTKOKŘÍDLÍ
Gruiformes
JEŘÁBI
Společnými znaky jeřábů jsou dlouhý krk a nohy. Zvláštností této
skupiny je celkové pelichání letek, díky kterému nejsou schopni, po
dobu než jim narostou nové, létat. U velkých druhů se tak děje každý
druhý rok. Jeřábí anatomie je zajímavá dlouhou, do kličky složenou
průdušnicí, která se nachází v dutém hřebeni prsní kosti. Jedná se
o rezonanční orgán, díky němuž jsou troubivé hlasy jeřábů daleko
slyšitelné.
2
3
5
7
4
6
80
1
1 jazyk spojený s rozdvojenou
jazylkou
2 hrtan s epiglotis
3 průdušnice
4 průdušnice stočená v dutém
hřebeni prsní kosti
5 plíce
6 hřeben prsní kosti
7 prsní kost
J 6
EEP
JEŘÁB BĚLOŠÍJÍ
Grus vipio
Patří mezi ohrožené druhy. Přirozená
hnízdiště ztrácí v důsledku vysušování
mokřadů. Jeho populace ve volné přírodě
je odhadována na pouhých 5000 jedinců.
JEŘÁB BÍLÝ
Grus leucogeranus
Lov podél migračních tras a ničení přirozeného prostředí ohrožují populace těchto
ptáků. Zejména hnízdiště v nejsevernějších částech Ruska, kde
je
regenerace krajiny velEEP
mi zdlouhavá, jsou velmi
snadno narušována.
J 6
EEP
JEŘÁB MANDŽUSKÝ
Grus japonensis
Druhý největší druh jeřába žijícího v oblastech východní Asie je pro místní obyvatele
symbolem štěstí a věrnosti. V taoismu je
symbolem dlouhověkosti a nesmrtelnosti.
Zajímavostí je také červeně zabarvené
temeno, které se v případě rozrušení jeřába zbarví do světle červena. I tento jeřáb patří k silně ohroženým
druhům.
I 5
JEŘÁB PANENSKÝ
Anthropoides virgo
Patří k nejmenším druhům jeřába a na
rozdíl od ostatních druhů jeřábů má zcela
opeřenou hlavu. Jeho životním prostředím
jsou stepi, je však často vídán i v blízkosti
řek, jezer a mokřadů. Zimuje v Africe
a v Indii.
81
JEŘÁB POPELAVÝ
Grus grus
Vyskytuje se i na území České republiky, kde hnízdí přibližně od poloviny
dubna. Páry si pro stavbu hnízd vybírají zaplavená místa, rákosiny nebo
mokřady s řídkým stromovým porostem. Ve velké oblibě mají rašeliniště.
Ve svých teritoriích se zdržují po celé
léto i s mláďaty. V září společně odlétají na zimoviště. Když se potom při
zpátečním jarním tahu vrátí do místa
hnízdění, mláďata se zdržují mimo
teritorium dospělého páru, v němž již
nejsou trpěni.
SLÍPKA MODRÁ
Porphyrio porphyrio
M 8
Její tělo zdobí purpurově
modré peří. Ačkoliv je její
let velmi nemotorný, dokáže zdolat i velké vzdálenosti. Jsou výbornými
plavci i přesto, že nemají
plovací blány. Často si potravu podává jednou nohou přímo do zobáku, málokdy jí ze země.
BAHŇÁCI
Charadriiformes
I 9
DYTÍK ÚHORNÍ
Burhinus oedicnemus
Nápadné jsou jeho vysoké světlé nohy
a sírově žluté oči. Většinou se pohybuje
po zemi v přikrčené poloze, často se
zastavuje a zůstává nehybně na místě.
Je velmi plachý. Ze severněji položených
hnízdišť se na zimu přemísťuje do teplejších oblastí.
82
TENKOZOBEC
OPAČNÝ
Recurvirostra avosetta
K 7
Dlouhokřídlí ptáci dorůstající velikosti vrány se
vyskytují v Evropě i v Asii.
Jsou částečně tažní, většinou migrují do severní
Afriky, avšak například ve
Španělsku či v Anglii jsou vídáni celoročně. V České republice lze
tenkozobce spatřit v období od dubna do září. Pravidelné hnízdění
tohoto druhu bylo zaznamenáno v Českobudějovické pánvi. Charakteristickým znakem je dlouhý, tenký a nahoru zahnutý zobák.
83
MĚKKOZOBÍ
Columbiformes
I 9
HRDLIČKA ČÍNSKÁ
Streptopelia chinensis chinensis
Od Indie až po jižní Čínu se běžně vyskytuje v blízkosti lidí v příměstských oblastech, parcích, zahradách i v lesích. Žije
v párech nebo je součástí různě velkých
skupin.
HRDLIČKA DIVOKÁ
Streptopelia turtur
Hnízdí od Evropy až po
Sibiř. Na zimu odlétá do
středomoří a částečně
do Afriky. Je velmi plachá
a zahlédnout ji ve volné přírodě je poměrně
vzácné. V době hnízdění
si svůj hnízdní areál bedlivě střeží a k jedincům
vlastního druhu je velmi
agresivní.
K 7
I 9
HRDLIČKA
SENEGALSKÁ
Streptopelia
senegalensis
Kromě oblasti subsaharské Afriky, kde je nejběžnějším holubovitým ptákem, se vyskytuje také na Kanárských ostrovech a od východního
středomoří až po Indii. Podobně jako jiné hrdličky žije v monogamních párech, zřídka ve větších skupinách.
84
PAPOUŠCI
Psittaciformes
ALEXANDR
ČERNOHLAVÝ
Psittacula himalayana
I 9
Žije v horských lesích
od východního Afgánistánu až po severní Indii,
Asám a Nepál. Vyskytuje
se až do nadmořské výšky 3800 m nad mořem.
I 9
ALEXANDR ČÍNSKÝ
Psittacula derbiana
Vědecké druhové jméno
získal podle Edwarda
Stanleye, 13. hraběte
z Derby. Obývá horské lesy Číny a Tibetu
v nadmořských výškách
dosahujících až 4000 m nad mořem. Žije v hejnech a vytváří zde
monogamní svazky. Jeho populaci ohrožuje především nezákonný
lov.
85
SOVY
Strigiformes
E 10
N 6
PUŠTÍK BĚLAVÝ
Strix uralensis
Nejhojnějším místem výskytu je Sibiř. Na
našem území je jeho výskyt velmi vzácný.
Je aktivní v noci i ve dne. Při lovu využívá
výborného sluchu, díky němuž dokáže
ulovit kořist, která je ukrytá pod sněhem.
PUŠTÍK
OBECNÝ
Strix aluco
Nejčastějším místem pro hnízdění
jsou dutiny stromů, vzácně hnízda jiných dravců a budovy.
S oblibou osidluje také velké ptačí budky.
Snůšku, později také mláďata, bedlivě střeží a případné nevítané návštěvníky, včetně
velkých zvířat a člověka, je samice schopna
napadnout.
PUŠTÍK VOUSATÝ
Strix nebulosa
E 10
Patří k největším sovám.
Obličejová maska je zdola lemována bílými pírky
vypadajícími jako knír.
Odtud jeho jméno „vousatý“. K životu v chladných
podmínkách jej přizpůsobuje schopnost lovu v hlubokých vrstvách sněhu.
Dokáže prorazit silnou ledovou krustu, která
unese i dospělého člověka.
SOVA PÁLENÁ
Tyto alba
Na území České republiky patří mezi silně
ohrožené druhy. V porovnání s jinými druhy
sov má rychlejší metabolismus a spořádá
tak více potravy, zejména hlodavců. Loví
přepadem z vyhlídky či nízkým letem.
K lovu často vyhledává okraje silnic s hrubou trávou.
86
H 8
H 9
SOVICE KRAHUJOVÁ
Surnia ulula
Je aktivní ve dne i v noci. Dokáže ulovit
mnohem větší kořist než je ona sama.
V letu se podobá jestřábovi. Díky tomu si
vysloužila anglický název Northern Hawk
Owl (severní jestřábí sova).
SOVICE SNĚŽNÍ
Nyctea scandiaca
H 8
Nejhojněji se vyskytuje v tundrách a planinách v severní části Evropy, Asie, Grónska a Kanady. Je přizpůsobena chladným
podmínkám. V zimě je aktivní za svítání
a za soumraku, v létě je aktivní ve dne.
SÝC ROUSNÝ
Aegolius funereus
Tato středně velká
sova upřednostňuje
hluboké lesy. Spatřit
ji lze jen velmi vzácně. Aktivní je pouze
v noci a její hlasové
projevy bývají za
klidné noci slyšitelné až do vzdálenosti 3 km. Většinou hnízdí v severovýchodní
Evropě, vzácně ve vyšších polohách střední
Evropy, na našem území hnízdí hlavně na
Šumavě.
KULÍŠEK
NEJMENŠÍ
Glaucidium passerinum
Nejmenší druh evropské sovy. Je natolik
důvěřivý, že nechá člověka, aby se přiblížil
do jeho bezprostřední blízkosti. Pokud se
však cítí ohrožen, nezdráhá se napadnout
člověka, bez ohledu na svůj malý vzrůst.
Největší výskyt kulíšků na našem území
je na Šumavě a v Novohradských horách.
Spatřit je však lze i v jiných částech České
republiky, ovšem jedná se o druh silně ohrožený a zvláště chráněný.
87
88
SÝČEK OBECNÝ
Athene noctua
Dle vědeckého názvu Athénina sova, nebo-li
sova bohyně moudrosti, byla nejběžnějším
druhem vyskytujícím se na území České
republiky. Dnes je kriticky ohrožena. Loví
obvykle za šera, především hraboše. Hnízdí
v dutinách stromů. Sýčkové vytvářejí trvalé
páry a podobně jako u jiných sov sedí na
vajíčkách jen samička a sameček jí obstarává potravu. Úkolem samečka je také hájení
teritoria.
E 10
VÝR VELKÝ
Bubo bubo
Je rozšířen téměř po celé
Evropě, ve značné části
Asie a v severozápadní
Africe. Je nočním lovcem
v rozsáhlém revíru, který
v době hnízdění dosahuje až 15 km v okolí hnízda. Samice výrů jsou
těžší než samci a mají větší rozpětí křídel.
I 9
VÝREČEK MALÝ
Otus scops
Druhá nejmenší sova vyskytující se na
území České republiky. Její hnízdění je
zde vzácností, na zimu odlétá na jih. Je výlučně nočním ptákem, chytá hmyz včetně
pavouků.
89
SROSTLOPRSTÍ
Coraciiformes
H 9
MANDELÍK HAJNÍ
Coracias garrulus
Pestře zbarvený mandelík žije zpravidla
osaměle, pouze v jižní Evropě také v koloniích. České jméno získal díky pozici při
číhání na kořist, kdy vyhledává vyvýšená
místa. Nejčastěji jej lidé pozorovali, jak
sedí na postavených „panácích“ nebo-li
mandelech.
PĚVCI
Passeriformes
ČÍŽEK LESNÍ
Carduelis spinus
I 9
Jedná se o monotypický
druh, tzn. že nevytváří
žádné poddruhy. Hnízdí
především v jehličnatých
lesích ve vyšších polohách na rozsáhlém území
Evropy. Čížek byl odpradávna vítanou a snadnou kořistí a kromě
dnes již nemyslitelného zdroje potravy se
stal i oblíbeným ptákem pro chov v kleci.
KRASKA
ČERVENOZOBÁ
Urocissa erythrorhyncha
Domovem krasek je rozsáhlé území táhnoucí se od Himalájí přes Čínu až po Vietnam. Patří mezi výrazně hlučné druhy. Její
hlasový repertoár je velmi pestrý, dokáže
se projevit i jako imitátor. Ve své domovině
plní funkci jako naše sojka, tzn. že při spatření šelmy se ozývá hlasitým křikem.
90
I 9
STRAKA MODRÁ
Cyanopica cyana
I 9
Podobá se strace obecné, je však menší,
štíhlejší a její zbarvení je odlišné zejména
díky modré barvě na křídlech a ocasu. Vyskytuje se ve dvou oddělených populacích.
Jedna se nachází na území Evropy a druhá na území Asie.
Příroda v zooparku poskytuje útočiště celé řadě volně žijících
ptáků. Patří sem například brhlík lesní (Sita europea), šoupálek
krátkoprstý (Certhia brachydactyla), rehek zahradní (Phoenicurus
phoenicurus), žluna zelená (Picus viridis), lejsek šedý (Muscicapa
striata) nebo strakapoud velký (Dendrocopos major).
91
PLAZI
Reptilia
Plazi jsou obdivuhodní živočichové. Kromě Antarktidy mají své
zástupce na všech kontinentech. Jejich oblíbeným prostředím jsou
tropické a subtropické oblasti. Patří ke studenokrevným živočichům,
kteří nemohou vyvíjet teplo vlastním organismem. Jejich těla jsou
pokryta tuhými rohovitými šupinami nebo štíty. Mláďata se líhnou
z vajec.
B 9
ŽELVY
Chelonia
ŽELVA BAHENNÍ
Emys orbicularis
Nejčastěji se vyskytuje ve stojatých slepých ramenech řek a v rybnících. V zimním období (zhruba od října do dubna) hybernuje u dna
zahrabána do bahna. Samice jsou přibližně o jednu třetinu větší než
samci. Krunýř je tmavý se žlutými skvrnkami.
ŽELVA STEPNÍ ČTYŘPRSTÁ
Testudo horsfieldii
kazachstanica
B 9
Bývá nazývána též želvou
stepní. Obývá aridní krajinu s částečně kamenitým
územím, ale i hlinitým povrchem. Silné drápy a plochý krunýř jí umožňují hloubit až 2 m nory,
které slouží jako bezpečný úkryt před predátory i nestálým teplotním
podmínkám.
B 9
ŽELVA ZELENAVÁ
Testudo hermanni
Preferuje volné stepní
krajiny zarostlé keři se
spoustou kamení, které
jí poskytují úkryt.
92
ŠUPINATÍ
Squamata
AGAMA HARDÚN
Laudakia stellio
B 9
Typické jsou pro ni ostré
šupiny umístěné po stranách hlavy. Dosahuje
maximální délky okolo
35 cm. Oblíbenými místy jsou skalnaté oblasti,
kamenité zídky a olivové
porosty. Jedná se o teplomilný druh.
BLAVOR ŽLUTÝ
Pseudopus apodus
B 9
Je největším druhem slepýše. Šupiny blavora jsou
uspořádané v kroužcích.
Na rozdíl od hadů má oči
chráněné očními víčky,
a proto může mrkat. Potravu, převážně hmyz,
hledá na zemi, dokáže však i poměrně obratně šplhat.
CHAMELEON
JEMENSKÝ
Chamaeleo calyptratus
B 9
Pozoruhodná je schopnost měnit barvy, což je
zapříčiněno snahou splynout s okolím, ale také
pocity zvířete. Spektrum
barev má každý jedinec
pevně dané. Zajímavostí jsou také oči, kterými je schopen spatřit
kořist na velkou vzdálenost a zároveň zvládne každé oko vytáčet
v jednom okamžiku na dva různé cíle. V přírodě vyhledává místa
suchá s křovinatými porosty a většinu času tráví ve větvích.
93
JEŠTĚRKA PAVÍ
Timon pater
B 9
Zástupci rodu Timon patří mezi jedny z největších
ještěrek. Výskyt ještěrek
pavích byl zaznamenán
v n. výšce až 2000 m.
Přednost však dávají suchým a kamenitým místům. Mláďata mají hnědou barvu, do zelena
se přebarví zhruba po dvou měsících.
JEŠTĚRKA PERLOVÁ
Timon lepidus
B 9
Vyhledává suché křovinaté stráně a k úkrytu volí
vykotlané stromy či nory
hlodavců. Dokáže rychle
běhat, obratně šplhat po
stromech, dokonce i skákat. Má silné drápy a čelisti, kterými při obraně dokáže způsobit citelné škrábance a kousnutí
i člověku. Ze souboje s kočkami nebo psy vychází nezřídka jako
vítěz.
SCINK VÁLCOVITÝ
Chalcides ocellatus
B 9
Bývá čilý po celý den.
Svou potravu většinou
loví u kořenů stromů.
Většinou loví hmyz nebo
drobné ještěrky. Obecně
mají živočichové z čeledi
ještěrů sklon k redukci
končetin, avšak u scinků je obzvláště výrazný. Scinkovití se vyskytují v cca 800 druzích. Některé druhy při rozmnožování kladou vejce,
někteří jsou (jako například scink válcovitý) živorodí.
ŠTÍHLOVKA
PODKOVNÍ
Hemorrhois hippocrepis
B 9
Své jméno získala tato
užovka podle podkovité
kresby na týlu. Vyhledává
pustá místa s dostatkem
slunečního svitu. Při kousnutí vylučuje toxin, který však pro zdravého člověka nepředstavuje
nebezpečí.
94
TRNOREP SKALNÍ
Uromastyx acanthinura
B 9
Svůj krátký, silný a šupinami opancéřovaný ocas
používá k uzavírání vstupu do své nory, aby odstrašil případné nezvané
návštěvníky. Používá jej
také jako obušek a v případě akutní obrany nepřítele kouše.
UŽOVKA AMURSKÁ
Elaphe schrencki
B 9
Velmi dobře šplhá po
stromech a keřích, kde
loví malé ptáky, značnou
část potravy tvoří také
ptačí vejce. Je oblíbeným
plazem pro chov zejména
díky své klidné povaze
a je vhodná pro začínající teraristy.
UŽOVKA HLADKÁ
Coronella austriaca
B 9
Své jméno získala díky
tomu, že její šupiny jsou
na rozdíl od užovek rodu
Natrix hladké. Jako jediná užovka svého druhu
rodí živá mláďata. Při
ohrožení vypouští zapáchající tekutinu z kloaky a zuřivě kouše.
UŽOVKA STROMOVÁ
Zamenis longissimus
B 9
Jedná se o nejvzácnějšího, nejohroženějšího
a zároveň nejdelšího
hada, který se vyskytuje
na území České republiky. Navzdory svému
názvu zpravidla nežije
na stromech, ale vyhledává kamenité stráně s porosty keřů, okraje
pastvin či lesní průseky s možností bezpečného úkrytu. Tento had je
také známý ze znaku lékařů a lékárníků.
95
UŽOVKA ŽEBŘÍČKOVÁ
Rhinechis scalaris
B 9
Silný, nejedovatý, ale
značně kousavý had.
Ačkoli jde o zemní druh,
dokáže i dobře šplhat. Má
zřetelné tmavé podélné
pruhy, u mladých jedinců
se vyskytují pruhy příčné,
tvořící tvar písmene H.
ZMIJE OBECNÁ
Vipera berus
B 9
Jediný druh jedovatého
hada vyskytující se na
území České republiky.
Je velmi odolná vůči
chladnému počasí. Ze
všech evropských druhů
hadů je rozšířena nejdále
na sever.
ZMIJE RŮŽKATÁ
Vipera ammodytes
B 9
Patří mezi nejjedovatější
evropské hady. Účinek
jedu je téměř okamžitý.
S uštknutím však váhá,
odhodlává se k němu
jen v krajním případě.
Samotné pojmenování je
odvozeno od typického růžku na špičce čenichu.
OBOJŽIVELNÍCI
Amphibia
B 9
KUŇKA VÝCHODNÍ
Bombina orientalis
Před predátory chrání
kuňky výstražné zbarvení na břiše, vylučuje také
kožní sekret obsahující
jedovaté toxiny, které dráždí sliznici a oči případného nepřítele.
96
Svět plazů a obojživelníků je soustředěn do expozic v objektu terárií.
Vzdělávací a zážitkové programy nabízejí možnost bezprostředního
setkání s chovanými druhy a poutavý odborný výklad.
97
RYBY
Osteichthyes
Při vstupu do zooparku jsou v chodbě mezi noktuáriem a restaurací
Tajga umístěna akvária s několika druhy sladkovodních ryb.
K vidění je zde například slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus),
jelec jesen (Leuciscus idus), střevlička východní (Pseudorasbora
parva), či lín obecný (Tinca tinca).
98
BEZOBRATLÍ
Invertebrata
Stálá expozice bezobratlých je
součástí noktuárií. Pozorovat
zde můžete zástupce pavoukovců, pokoutníka stájového
(Tegenaria ferruginea) a jeho
velké pavučinové sítě zakončené
pavučinovou rourkou, v níž tráví
většinu času. Dalším zástupcem pavoukovců je štír kýlnatý
(Euscorpius tergestinus), který
se ještě v 80. letech minulého
století vyskytoval i na území ČR.
Pozoruhodnou vlastností štírů je jejich schopnost „svítit“
v ultrafialovém záření určité vlnové délky. V expozici noktuárií
je umístěno speciální osvětlení,
aby „svítící“ štíři byli lépe pozorovatelní.
K nejpočetnějším skupinám hmyzu patří mravenci. Tři malá insektária dávají možnost nahlédnout
do života kolonie mravenců rodu
Myrmica.
V areálu zooparku najdete také
tři hmyzí domečky. Ty poskytují
útočiště nejrůznějším druhům
blanokřídlých. Nejčastěji se zde
setkáte s drobnými kutilkami
rodu Trypoxylon a jejich parazity
- zlatěnkami Trichrys cyanea.
Především v jarním období zde
hnízdí samotářské včely rodu
Osmia.
99
SERVIS A SLUŽBY
LOKÁLKA AMÁLKA
Nejen nejmenší návštěvníky potěší projížďka mašinkou po areálu
expoziční části.
SAFARI EXPRES
Část zvanou Eurosafari
je možné navštívit pouze
při jízdě Safari expresem.
Ocitnout se tak můžete tváří
v tvář divokým zvířatům,
která třiceti hektarový areál
obývají (viz str. 13).
PŘEDSTAVUJEME
NAŠE ZVÍŘATA
Od dubna do září se u expozic tuleňů kuželozubých,
medvědů hnědých, makaků magotů
a v průchozí voliéře vodních ptáků
můžete dozvědět zajímavé informace o jednotlivých druzích zvířat.
U tuleňů je navíc výklad spojen s krmením. Rybami mohou tuleně krmit
i samotní návštěvníci.
100
RESTAURACE
A KIOSKY
Nabídku jídla, pití a také příjemného posezení nabízejí
restaurace. Mezi expozicemi
se nachází síť kiosků s rychlým občerstvením a suvenýry.
DĚTI V ZOO
Zpestření procházky mezi zvířaty
nabízí nejmenším návštěvníkům
celá řada prolézaček, skluzavek
a houpaček, které jsou rozmístěny po areálu. K lákavým
atrakcím patří lanové centrum
a Dětská zoo.
101
Zábavnou formou poznávání přírody jsou
naučné prvky.
Informační panely poskytují zajímavosti ze
zvířecí i rostlinné říše.
Knihy umístěné na pařezech a malé dřevěné domečky přibližují
svět hmyzu, který je
nedílnou součástí areálu zooparku.
102
U dětí jsou velmi oblíbené jízdy na koních a ponících. Tuto možnost
nabízí Pony rodeo.
Doprovodné akce, které se v zoo konají, jsou zaměřené především
na dětské návštěvníky.
103
OTEVŘENO
365 DNÍ V ROCE
104
ROK V ZOO
105
JARO
Říše květin a zvířat v opojení, které je patrné na každém kroku,
vytváří jedinečnou jarní atmosféru. Za doprovodu prvních hřejivých
paprsků se procházka po zoo přímo nabízí.
Jaro je obdobím nejvyššího počtu přírůstků. Nejvíce mláďat můžete
pozorovat zejména v expozici domácích zvířat.
106
LÉTO
Slunce a teplé počasí si zvířata užívají plnými doušky. Mláďata
odrůstají a jejich roztomilé dovádění je radost pozorovat.
Nejnavštěvovanější období nabízí možnost nejen pozorovat zvířata
v jejich nejaktivnějším období, ale také řadu doprovodných služeb
pro návštěvníky. Například jízdy Safari expresem se uskutečňují i ve
večerních hodinách.
107
PODZIM
Zoopark v barvách podzimu je vzhledem k převažujícímu listnatému
porostu okouzlující podívanou. Zážitek je umocněn, když se v barevném prostředí naskytne pohled na jelena v plné kráse.
108
ZIMA
I zimní období má v zooparku své kouzlo. Většina druhů zvířat pochází z oblastí, kde je zima běžná a jsou těmto podmínkám přizpůsobena. Některé druhy zvířat jsou dokonce aktivnější než v letním
období. Jedním z nich je rosomák.
109
NEVŠEDNÍ ZÁŽITKY
OSLAVA NAROZENIN V ZOO
Zábavu při oslavách narozenin zajistíme pro děti i dospělé. Na programu je setkání se zvířaty a spousta soutěží a her. Zkuste překvapit
své blízké, kamarády či přátele a objednejte oslavu v zoo.
110
HLEDÁTE MÍSTO PRO VAŠI SVATBU?
V unikátním přírodním prostředí Podkrušnohorského zooparku
Chomutov je spousta krásných míst. Ve 112 hektarovém areálu naleznete malebná zákoutí
od kaštanového sadu ze
17. století přes Kamenný
rybník až po areál Staré
Vsi. Možnosti jsou takřka
neomezené. Stačí si jen
vybrat. Rádi se postaráme o vše ostatní.
SVEZTE SE KOČÁREM
Jízda kočárem taženým koňmi může být nevšedním zážitkem nejen
při příležitosti svatby, ale i jiných mimořádných událostí.
Více informací o nevšedních zážitcích naleznete na
www.zoopark.cz v sekci Návštěvnický servis.
111
www.zoopark.cz
Na adrese www.zoopark.cz naleznete aktuální informace o programech doprovodných akcí, novinkách kolem zvířat, stejně jako obecné informace o vstupném, otevírací době a o druzích chovaných
zvířat, včetně fotogalerie a mnoho dalšího.
Na hlavní stránce webu jsou přehledně vypsány jednotlivé sekce,
v nichž naleznete podrobnosti k danému tématu.
Naleznete nás také na sociální síti Facebook.com, kde kromě nastávajících událostí zveřejňujeme fotografie z uplynulých akcí či
vytváříme fotogalerie s nově narozenými mláďaty. Přesvědčte se
sami a staňte se našimi přáteli.
112
113
SUVENÝRY
Obchůdek se suvenýry nabízí široký sortiment upomínkových
předmětů se zoo-tématikou. Vybrané předměty naleznete také na
www.zoopark.cz v sekci Návštěvnický servis/ Zooshop.
114
CHCETE POMOCI?
ADOPCE ZVÍŘAT
Máte svého zvířecího oblíbence? Využijte možnosti připojit se
k těm, kterým osudy „němých tváří“ nejsou lhostejné. Staňte se
adoptivním rodičem. Na stránkách www.zoopark.cz v sekci Adopce
a sponzoring naleznete seznam zvířat
a finanční částky, za které je možné
jednotlivé druhy adoptovat.
SPONZORING
Rádi byste přispěli na chov a výživu
Vašeho oblíbeného zvířete a nechcete
si vybírat ze seznamu s pevně stanovenými částkami? Staňte se sponzorem.
I malých finančních obnosů si velice
vážíme.
V případě zájmu o adopci či sponzoring jsou
na stránkách www.zoopark.cz k dispozici
elektronické formuláře, které můžete snadno
vyplnit a odeslat.
V případě, že byste raději jednali osobně,
jsme Vám k dispozici ve správní budově
zooparku, v oddělení sekretariátu. Pro urychlení jednání doporučujeme sjednání schůzky
předem na tel. čísle 474 624 412.
Chcete-li přispět na chov zvířat v zooparku a podpořit projekt záchrany ohrožených druhů nejjednodušším způsobem,
zašlete dárcovskou sms.
Stačí jen zaslat SMS ve tvaru
DMS PZOO
na telefonní číslo
87 777
Cena DMS je 30,- Kč.
Zoopark získá 27,- Kč.
PODROBNĚJŠÍ INFORMACE NALEZNETE NA
www.zoopark.cz
115
TĚŠÍME SE
NA VAŠI NÁVŠTĚVU!
116
116
VYUŽIJTE NAŠE SLEVY
117
118
119
120
120
Zřizovatelem Podkrušnohorského zooparku Chomutov, p. o. je
STATUTÁRNÍ MĚSTO CHOMUTOV
V CHOMUTOVĚ SE S HISTORIÍ POTKÁTE
NA KAŽDÉM KROKU
Většina turistů mířících do Chomutova ví, že toto město na
úpatí Krušných hor láká milovníky přírody či sportovce mnohými
přírodními krásami a unikáty, jakými je Kamencové jezero či
Bezručovo údolí. O to překvapivější bývá zjištění, že pokud zavítají
do centra města, potkají se s paní historií doslova na každém
kroku. Historické centrum města je totiž přes 20 let památkovou
zónou skýtající mnoho krás. Jádro si zachovalo středověký
půdorys, typický pro tržní město a celé náměstí 1. máje je zajímavé
především měšťanskými domy s podloubím se zachovalými pozdně
gotickými sklípkovými klenbami.
Nejcennější památkou je kostel sv. Kateřiny. Byl postaven
u komendy řádu německých rytířů v polovině 13. století, čímž je
jedním z nejstarších raně gotických kostelů ve střední Evropě. Roku
2000 byl kostel po více než 200 letech znovu otevřen pro veřejnost.
Konají se zde výstavy a koncerty a je možné jej navštívit také
v rámci prohlídky expozice oblastního muzea. Přilehlá komenda
byla za vlády Veitmílů přestavěna na renesanční zámek a po roce
1605 na radnici, která svému účelu slouží dodnes.
121
Ta v sobě skrývá unikátní klenotnici s renesanční malbou zpodobňující Tobiášovu legendu.
Dominantou severní strany náměstí je městská věž, která se tyčí
nad městem a je z ní nádherný výhled. Byla několikrát přestavěna,
naposledy v roce 1874 v novogotickém stylu. Věž přiléhá k děkanskému gotickému kostelu Nanebevzetí Panny Marie.
Nejvýraznější stavbou jižní strany náměstí je dvouvěžový raně
barokní kostel sv. Ignáce, postavený italským architektem Carlem
Luragem. Kostel je součástí rozsáhlého komplexu budov bývalého
jezuitského areálu. Výstavbu areálu inicioval Jiří Popel z Lobkovic,
nejvyšší purkrabí Království českého. Kromě již zmiňovaného
kostela se areál skládá z budovy Špejcharu, v současnosti městské
galerie, dále z renesančního arkádového nádvoří, z budovy bývalé
jezuitské koleje, kde nyní sídlí knihovna a budovy jezuitského
gymnázia, kterou obývá Oblastní muzeum.
Pro každého, kdo by si historické centrum Chomutova chtěl
se zájmem projít, je na turistickém webu www.eChomutov.cz
připraven ke stažení audioprůvodce ve formátu mp3, případně jsou
přehrávače k zapůjčení v městském informačním centru, které sídlí
v ulici U Městských mlýnů.
Spolupráce mezi Podkrušnohorským zooparkem a statutárním
městem Chomutov spočívá mimo jiné v propojení doprovodných
akcí. Každoročně se týká zejména tradičních svátků.
122
Podkrušnohorský zoopark Chomutov, p. o.
Přemyslova 259, 430 01 Chomutov, Česká republika
Tel.: +420 474 624 412
E-mail: [email protected]
www.zoopark.cz
Na tvorbě publikace se podílel kolektiv zaměstnanců PZOO,
použité fotografie pocházejí z archivu PZOO.
SPOLUFINANCOVÁNO Z EVROPSKÉHO
FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
INVESTICE DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
Download

...VAŠE OÁZA KLIDU - Podkrušnohorský Zoopark Chomutov