ZPRÁVY
České parazitologické společnosti
Ročník 20, číslo 3
prosinec 2012
ISSN 1211-7897
obsah 2/ XI European Multicolloquium of Parasitology Roman Leontovyč 4/ EMOP XI – zápis ze schůze EFP Libuše Kolářová 5/ The 12th Congress of International Society of Developmental and Comparative Immunology 8/ Středoafrická republika Pavla Smejkalová 13/ Praktická terénní diagnostika parazitárních infekcí Vladimír Skála Jana Juránková a Helena Neumayerová 16/ Externí hodnocení kvality č. 726 Věra Tolarová 17/ Pseudoparaziti IV. – střevní sliznice versus parazit Martin Podhorský 18/ kalendář akcí 19/ PF 2013 20/ autoři příspěvků Anna Vanclová a Iva Kolářová XI European Multicolloquium of Parasitology Cluj‐Napoca, Rumunsko, 25. – 29. 7. 2012 Před časem jsem byl k mé pramalé radosti požádán o zápis průběhu
letošní konference EMOP XI v Rumunsku. Jelikož od konání uplynula spousta
času, jsou mé vzpomínky notně zahaleny rouškou zapomnění. Veskrze se
omezují na ostrůvkovité záblesky povětšinou nehodny publikování v seriózním
periodiku, kterým Zprávy České parazitologické společnosti bezpochyby jsou.
Nicméně se pokusím za přispění kolegů, jejichž paměť není natolik zchátralá,
vrátit o několik měsíců zpět a podat zprávu o průběhu největší evropské
parazitologické konference.
Konference EMOP je pořádána pod záštitou Evropské federace
parazitologů každé čtyři roky již od roku 1971. Jedenáctý ročník hostilo druhé
největší rumunské město Cluj-Napoca, do jehož srdce se vydalo přes 750
parazitologů z 65 zemí světa včetně české výpravy čítající asi 10 členů. Těžiště
celé konference bylo v kampusu Univerzity zemědělských věd a veterinární
medicíny. Ubytování bylo zařízeno v několika hotelích vesměs poblíž kampusu.
Kolegové, kteří byli odměněni za svoje úsilí výsadou plenárních přednášek, byli
ubytováni v hotelech sice s větším počtem hvězdiček, nicméně na opačném
konci města.
Po registraci každý z nás našel ve své brašně kromě programů
a standardních konferenčních propriet i placatici s rumunskou kořalou, což byla
předzvěst toho, že pořadatelé budou dělat maximum pro celkovou spokojenost
a pohodu všech účastníků. Po zahajovacím ceremoniálu odstartoval čtyřdenní
maraton prezentací s velmi širokým zaměřením. Přednášelo se paralelně až
v osmi sálech, což výrazně omezilo výběr zajímavých přednášek, které se často
vzájemně kryly. Osobně mě zaujala sekce IV K. E. Mott Symposium on
schistosomiasis and foodborne trematodiases, která byla díky své obsáhlosti
rozdělena do dvou dnů. Zajímavé byly příspěvky o fenotypizaci motolic
Fasciola hepatica a F. gigantica jejich hybridů, kde autoři studovali
morfologické rozdíly hybridních forem těchto dvou motolic od čistých linií,
nebo příspěvek o šíření motolice Fascioloides magna na území Německa a její
2
výskyt u nespecifických hostitelů. Kolegové z helmitologické laboratoře PřfUK
si svou milou povinnost prezentace odbyli první den v odpoledních hodinách
v rámci sekce IV Symposium on bird schistosomes and cercarial dermatitis,
která byla výhradně v jejich režii.
Za velmi pozitivní jsme shledali polohu areálu, kde se konaly přednášky.
Od vstupní brány stačilo přejít ulici a člověk se ocitl v zahradní restauraci
největšího pivovaru v Rumunsku Ursus. Tam jsme také trávili podstatnou část
„volného času“ po skončení odborné části a čekali na zahájení večerního
společenského programu. Tady je třeba vyseknout poklonu Rumunským
organizátorům, kteří se opravdu předvedli. Na každý večer byla plánovaná živá
hudba, spolu s bohatým rautem a množstvím nástrah v podobě bezedných
džbánků s místní pálenkou, na první pohled nerozeznatelnou od bílého vína.
Závěrečný večer v podobě gala večeře, byl ve znamení dobrého jídla, pití
a tance, ke kterému se nechala nakonec strhnout většina účastníků a na parketu
to vypadalo jako na kozácké svatbě. Tímto byl zakončen jedenáctý EMOP, který
by se dal v rumunském podání přeložit jako Extraordinary Multicultural Openminded Party. Příští ročník bude hostit Finské město Turku a je jisté,
že organizační tým má laťku proklatě vysoko.
Roman Leontovyč
BP
3
EMOP XI – zápis ze schůze EFP Cluj‐Napoca, Rumunsko, 25. – 29. 7. 2012 1) Vzhledem k uplynutí doby možné k výkonu funkce ve výboru EFP, ukončili
členství ve výboru: Santiago Mas-Coma (Španělsko), Carmen Costache
(Rumunsko), Kirill Galaktionov (Rusko), Libuše Kolářová (Česká republika),
Jean Mariaux (Švýcarsko).
Na plenárním zasedání EFP byli zvoleni noví členové výboru. Složení nového
výboru je následující:
Předseda:
Jean Dupouy – Camet (Francie)
Místopředsedové: Thomas Romig (Německo), Vazile Cozma (Rumunsko)
Pokladník:
Edoardo Pozio (Itálie)
Generální sekretář: Celia Holland (Irsko)
Členové:
Antti Oksanen (Finsko), Russell Stothards (Velká Británie),
Titia Korkbeek (Holandsko), Piere Dorny (Belgie)
2) EMOP XII se bude konat v Turku/Åbo, Finsko, 20. - 24. července, 2016;
účastnický poplatek 650 EUR – pro studenty 150 EUR.
3) ČPS jako jedna z mála řádně platí členské příspěvky v EFP.
4) Během minulého funkčního období byly jako přidružené společnosti EFP
přijaty parazitologické společnosti Iránu a Afgánistánu, na plenárním zasedání
28. 7. 2012 společnosti Egypta a Alžíru.
5) Výbor EFP připravuje revizi Stanov EFP, ke které by se měly vyjádřit
všechny společnosti. Předpokládám, že by to výbor každé společnosti měl dostat
e-mailem.
6) ICOPA XIII se bude konat 10. - 15. srpna 2014, Centrum Banamex, Mexiko,
www.icopa2014.com. Organizátoři ICOPA prosí o pomoc při vytváření
databáze členů parazitologických společností, kteří by se chtěli akce zúčastnit
(kontakty možné zasílat na [email protected]).
Libuše Kolářová
4
The 12th Congress of International Society of Developmental and Comparative Immunology Meeting report The 12th Congress of International Society of Developmental and Comparative
Immunology (ISDCI) was held for the first time in Asia, Japan, at Hilton
Fukuoka Sea Hawk Hotel, Fukuoka city, from 9th to 13th July, 2012. It was an
international meeting attended by about 260 delegates from 21 countries,
together giving 251 presentation (136 talks and 115 posters), including 5 plenary
lectures and a special symposium on comparative biology organized by the
Japanese Association for Developmental and Comparative Immunology.
Scientific programme was focused on different areas of immunology,
considering both innate and adaptive mechanisms from comparative,
developmental and functional aspects across a wide range of living organisms.
Concerning molluscs, participants were introduced to the results of research
done on snails (e.g. Biomphalaria glabrata, Radix lagotis) and bivalves
(e.g. Ruditapes philippinarum, Bathymodiolus japonicus, Haliotis diversicolor,
Mytilus edulis). Contributions covering the snail species Biomphalaria glabrata
addressed gene regulation of immune responses, FREP3 as an important plasma
factor in resistance to trematode infections or early recognition of infection
caused by Schistosoma mansoni based on lectin-glycan interactions. My talk
focused on the snail species Radix lagotis was aimed at the influence
of infection by bird schistosomes (Trichobilharzia regenti) on hemocyte
activities (e.g. phagocytosis, nitric oxide production). As far as bivalves are
concerned, very interesting talks were about cytoskeleton disruption of
Ruditapes philippinarum hemocytes after Vibrio tapetis challenge, or about in
vitro release of chromatin from hemocytes of the mussel, Mytilus edulis, and
extracellular chromatin trap formation as one of the defence strategies. Social
5
events accompanied the scientific programme on Monday evening when
delegates were invited for a small reception with welcome drink and couple
of music provided by string quartet of the Kyushu University Philharmonic
Orchestra. During the free Wednesday afternoon, participants of the congress
could join the organized trip around the Fukuoka city, or make their own trips.
Finally, the congress closing banquet was held in Fukuoka Sea Hawk Hotel
on Friday evening. The banquet started by opening of a barrel containing Sake
(Kagamiwari ceremony) which could be then very well enjoyed. The main dish
offered japanese specialities such as assorted Sashimi, Sushi or green tea mousse
with seasonal fruits. This was followed by a Japanese drumming (Wadaiko and
Taiko) team performance, and award-giving ceremony for the best student talks
and posters. The congress was closed by an acknowledgement presented
by the Chairman of the Organizing Committee Miki Nakao. It was a great
experience to attend the 12th Congress of ISDCI and I wish to thank to The
Malacological Society of London for its financial support.
Vladimír Skála
6
7
Středoafrická republika terénní výzkum Už jsou tomu sice celé dva roky, ale tu intenzivní směsici pocitů nervozity, obav
a nadšení, když jsem nasedla do letadla a vyrazila na svou první a zatím
poslední cestu do Afriky, snad nikdy nezapomenu. Už jako malá holka jsem
hltala pořady o africké savaně a mým velkým snem bylo, se tam jednoho dne
podívat. Když se mi před dvěma lety naskytla příležitost zúčastnit se
dvouměsíční parazitologické expedice do Afriky zabývající se střevními parazity
goril nížinných, neváhala jsem a okamžitě jsem popadla příležitost za pačesy.
V tu chvíli mi bylo úplně jedno, že nepojedu na safari do keňské savany, nýbrž
sbírat vzorky trusu do tropického deštného pralesa Středoafrické republiky.
O Středoafrické republice jsem do té doby věděla snad jen to, že existuje
a že jejím hlavním městem je Bangui, ale po pravdě jsem si ani v nejmenším
nedokázala představit, co mě ty dva měsíce čeká. Možná i z tohoto důvodu jsem
přípravy na cestu do poslední chvíle neprožívala nijak hekticky. Dnes vím, že
jsem měla velké štěstí, že jsem na tuto cestu jela se zkušenou cestovatelkou,
primatoložkou Klárou Petrželkovou, která se v africké divočině cítí víc doma
než v České republice, a která pro nás obě obstarala všechny potřebné formality
nezbytné pro cestu do Středoafrické republiky. Mým úkolem bylo pouze zajistit
si všechna očkování a připravit veškerý laboratorní materiál, potřebný pro mou
dvouměsíční práci v terénu. Nervózní jsem začala být až v okamžiku, když jsem
se kolem půlnoci, necelých šest hodin před odletem, snažila naskládat všechen
materiál do mých dvou zavazadel. V zájmu vědy jsem musela obětovat náhradní
boty a polovinu připraveného oblečení, aby se mi nakonec ve dvě v noci
podařilo zabalit všechny ty zkumavky, pipety a další potřebný laboratorní
materiál a mohla jsem si konečně spokojeně na hodinu lehnout.
Cesta na letiště a první odbavení proběhlo kupodivu bez nejmenších
problémů. V Praze se ještě nikdo nepodivoval nad tím, že místo jednoho
příručního zavazadla mám velkou dřevěnou krabici s mikroskopem. Zato při
přestupech v Amsterdamu a v Nairobi na mé neobvyklé příruční zavazadlo
8
všichni nedůvěřivě koukali, jako
bych snad s mikroskopem
mohla někoho zastřelit. Až
teprve v Bangui na letišti
všichni pracovníci celní
kontroly hned věděli, co to
vláčím v té dřevěné krabici. Jen
si všichni mylně mysleli, že
jsem mladá lékařka, která jim
přijela pomáhat, nikoli mladá
Obr. 1: Ráno nad Bangui
vědkyně jedoucí sbírat do pralesa zvířecí trus.
Teprve za dřevěnou přepážkou, která oddělovala celní prostor od letištní
haly, na mě čekala ta pravá Afrika. Sled událostí už si přesně nevybavuji, ale s
určitostí vím, že jsem se zoufale snažila držet na dohled Kláry, zatímco dva
vysocí mladíci popadli mě i má dvě zavazadla a vedli mě k další a asi
nejdůležitější kontrole. Nezmohla jsem se na nejmenší odpor. Jen jsem se
snažila nepřijít o svá zavazadla hned v letištní hale. Moji dva nosiči mě dovedli
až k dřevěné lavici, za kterou stál přísně se tvářící vojenský důstojník. Klára mě
už cestou poučila, že se musím hlavně mile usmívat a nechat mluvení na ní a že
nám snad pak nebudou kontrolovat obsah našich zavazadel. Pokusila jsem se
tedy vykouzlit svůj nejlepší úsměv, který jsem se snažila neztratit ani ve chvíli,
kdy onen důstojník očividně mluvil na mě a já mu nerozuměla ani slovo.
Naštěstí mi Klára přispěchala na pomoc a okouzlila onoho důstojníka svými
znalostmi sanga, druhého oficiálního jazyka Středoafrické republiky, a on nás
během pěti minut propustil. V tu chvíli už naši samozvaní nosiči i s našimi
zavazadly vyrazili směrem k parkovišti, kde už nás netrpělivě očekával
pracovník WWF. Právě tato světová organizace totiž z velké části spravuje
národní park Dzanga-Sangha na jihu země, do kterého jsme měly namířeno.
Před odjezdem na jih jsme dva dny strávili pobíháním po hlavním městě
a nakupováním rozmanitých zásob, kterými bychom si obohatili naši stravu
během dvouměsíčního pobytu v pralese. Ne že by se v Bayanze, správním
městečku národního parku, nedaly sehnat zásoby, ale sortiment potravin se tam
omezuje akorát na to nejzákladnější. Jelikož naše finanční možnosti
9
neumožňovaly zaplatit si letadlo a zvládnout tak přibližně 500 km dlouhou trasu
za necelé dvě hodiny, nezbylo nám nic
jiného, než si pronajmout auto a strávit na
převážně nezpevněných prašných cestách
celý den. Po úmorné patnáctihodinové cestě
nás i naše početná zavazadla auto vysadilo
u vstupní brány do místního hotelového
komplexu Doli Lodge. Naštěstí nás už tou
dobou očekávala Angelique Todd, žena,
o které by se dalo říct, že je v současné
době duší projektu habituace goril
nížinných v této oblasti. „Primate
Habituation Program" je v národním parku
Dzanga-Sangha spravován místními
Obr. 2: Způsob cestování ve středoafrické autoritami a WWF a jeho cílem je
republice
habituace (tzn. navyknutí na přítomnost
člověka) goril nížinných, a to především za účelem ekoturismu, ale i výzkumu.
V rámci projektu byly v místním pralese vybudovány dvě terénní stanice, které
umožňují nezbytný každodenní kontakt s habituovanými gorilami. A právě jeden
z těchto kempů, Bai-Hokou, se nám měl stát na příští dva měsíce domovem.
Musím se přiznat, že kemp překonal všechny mé představy, a to v dobrém slova
smyslu. Po více než hodinové cestě pralesem se před námi rozevřela slunečná
mýtina, kolem které stály na pilotech umístěné dřevěné domky s palmovými
rohožemi na střechách. Ty domky mě zcela okouzlily. Nevím proč, ale
představovala jsem si, že budu ty dva měsíce spát ve stanu, takže když mi řekli,
že budu bydlet v jednom z domečků a ještě v samostatném pokoji, měla jsem
pocit, že jsem v ráji, a že ty dva měsíce budou úplně úžasné. Tento pocit byl
ještě umocněn ve chvíli, když jsem zjistila, že se každý den můžu vykoupat pod
místním vodopádem. Mé nadšení mě ale začalo opouštět ve chvíli, kdy jsem
zjistila, že v tom rozkošném domečku nežiji jen já, ale i neskutečně velké
množství švábů, myší a mravenců. Nějak jsem si dokázala zvyknout na to, že mě
ve dne v noci stále nabodává nějaký krvechtivý hmyz a všudypřítomní mravenci
a že nemůžu spát kvůli návštěvám slonů, ale na to, že mi šváby lezou po zubním
10
kartáčku, a v jídle a že na mě vypadnou
z kapuci, když si jí nasadím na hlavu, tak na
to jsem si zvyknout nedokázala. Švábi mi
byly naprosto odporní po celou dobu
pobytu a dnes jsem nadšená, že je
potkávám jen výjimečně v budově naší
fakulty a ne ve svém bytě.
Velkým zážitkem pro mě bylo
setkání s velkými savci místního pralesa,
zejména gorilami a slony. Když mě místní
stopaři z pygmejského kmene BaAka
poprvé zavedli k habituované skupině goril
a já si sedla asi patnáct metrů od gorilího
alfa-samce Makumby, nevzmohla jsem se
Obr. 3: Mravenci pochodující napříč
kempem
na jediné slovo. Vždycky jsem si myslela,
že Richard z pražské zoologické zahrady je obrovité, respekt vyvolávající zvíře,
ale v porovnání s Makumbou mi v tu chvíli připadal jak roztomilý drobeček.
A pocit, že mě od celé gorilí skupiny nedělí žádné bezpečnostní sklo, byl v tu
první chvíli přímo paralyzující. Ale už během prvního týdne, který jsem strávila
v jejich přítomnosti, jsem překonala veškeré obavy a užívala si, že můžu
pozorovat gorily v jejich přirozeném prostředí. Na rozdíl od toho jsem se za celý
pobyt nedokázala zbavit obav ze slonů. Pozorovat skupinu slonů v ranní mlze v
bai (tzn. mýtině v pralese s protékajícím potokem, kam chodí místní velcí savci
za vodou a minerály) je sice nádherný zážitek, ale potkat se tváří v tvář
s rozzuřeným slonem a prchat před ním skrz hustou spleť otrněných křovin, je
něco na co nerada vzpomínám. Strach z toho, že nás napadne nějaký slon, mě
sice děsil pokaždé, když jsme se vydali z kempu do pralesa, ale vždy jsem se
snažila uklidňovat tím, že místní stopaři kmene BaAka jsou skutečnými dětmi
lesa a že zdaleka vidí a slyší věci, kterých by si obyčejný člověk nevšimnul, ani
kdyby je měl přímo před nosem.
Po pár dnech, během kterých jsem se aklimatizovala na místní podmínky,
jsme se s Klárou vrhly do práce. Každý den jsme v pralese sbíraly vzorky trusu
habituovaných i divokých goril a také ostatních velkých savců, žijících v dané
11
oblasti. Studium střevních parazitů goril nížinných a dalších pralesních savců
probíhá už řadu let. Ve spolupráci se skupinou kolem profesora Davida
Modrého, jsme se začali nejprve zabývat studiem diverzity střevních
trichomonád primátů žijících v evropských zoologických zahradách a posléze se
náš projekt rozšířil i na studium střevních trichomonád volně žijících primátů.
Mým úkolem v pralesích národního parku Dzanga-Sangha bylo zavedení
kultivací střevních trichomonád v terénu a ověření možných výhod tohoto
postupu oproti izolaci DNA přímo z fixovaného trusu.
Ve chvíli, kdy jsme se ponořily do práce, začaly dny v pralese utíkat
neskutečně rychle. Ani nevím, jak se to stalo, ale najednou se blížily Vánoce
a tím i datum našeho odjezdu. Oslava Vánoc se v našem táboře nesla v rytmu
pygmejského zpěvu a bubnů. Pivo a palmové víno tekly proudem a všichni do
brzkých ranních hodin tančili a užívali si vánoční oslavy. No a pak už nás
s Klárou čekalo pouze balení a odjezd zpět do Bangui a pak do České republiky.
Možná to bude znít na závěr jako velký klišé, ale Středoafrickou republiku jsem
si opravdu zamilovala a doufám, že se tam ještě někdy v budoucnu podívám.
Obr. 4: Makumba
Obr. 5: Ráno nad bai
Obr. 6: Večer ve společnosti našich stopařů
Obr. 7: Práce parazitologa v terénu
Pavla Smejkalová
12
Praktická terénní diagnostika parazitárních infekcí Rumunsko 2012 Již podruhé se osazenstvo našeho ústavu vydalo během léta na dobrodružnou
cestu do rumunské delty. Cílem byla tentokrát letní škola v rámci předmětu
Praktická terénní diagnostika parazitárních infekcí, která se uskutečnila v rámci
projektu OPVK Internacionalizace výuky veterinární medicíny jako cesta na
evropský trh práce.
Potkali se nejenom studenti 4. a 5. ročníků fakulty veterinárního lékařství VFU
Brno a jejich učitelé, ale také studenti a učitelé stejného oboru z univerzity
v Cluji Napoca a menší skupina studentů a vyučujících z Přf UK v Praze.
Celkem nás bylo téměř 50.
Pro naše potřeby jsme měli k dispozici budovu s přilehlými prostory jako garáž
(toho času laboratoř), sklady, kadibudky, improvizovaně postavené sprchy
z europalet s výhledem na rodinu čápů a v neposlední řadě pana správce
„Petriku“, kterého jsme zřejmě dostali jako bonus. Naše základna byla situována
na ostrově a k cestě do
základního tábora bylo tedy
zapotřebí použít přívoz,
loďku nebo přeplavat Dunaj.
Studenti s nákladem batohů
a laboratorního vybavení
dorazili po téměř třech dnech
dobrodružné cesty, a ihned
po
postavení
stanů
následovala
instruktáž,
protože pořádek musí být. Byly utvořeny multikulturní skupinky čítající 4-6
studentů a pro každou skupinku byl zvlášť naplánován podrobný program, tak
aby každá skupina absolvovala všechna vyučovaná témata. Naše práce každý
den začínala budíčkem v 5 hodin ráno, okolo 6. nebo 7. hodiny se již vyráželo
do terénu nebo začínalo s laboratorní prací. V průběhu několika dní se všechny
skupinky studentů vystřídali při odběrech terénních vzorků krve, trusu a
ektoparazitů od psů, koní, krav,
ovcí, prasat a drůbeže, provedli
jejich zpracování a vyhodnocení
výsledků. Velmi populární byly
odběru krve od psů z místní osady
Chilia Veche. Přestože zpočátku se
místní lidé ostýchali, po ujištění, že
vše je zadarmo a jako bonus
dostanou tablety na odčervení, se již
13
nebáli poskytnout své psy pro odběry krve na diagnostiku krevních parazitů.
V některých případech se zdálo téměř nemožné získat alespoň pár kapek krve,
ať už z důvodu „malých křivých nožiček, dehydratace nebo celkové nevůle ze
strany psů. Nakonec každý student několik psů úspěšně odebral.
Domluva s místními lidmi ohledně odběrů krve od koní byla zezačátku poněkud
komplikovaná; majitelé s koňmi v daný čas na dané místo nedorazili, protože
předchozí noc vydatně pršelo a oni se rozhodli, že do bláta s koňmi nevyjedou.
A tak náš na vše připravený krvežíznivý tým mohl alespoň obdivovat východ
slunce nad Dunají a přemítat, zda je lepší vyčkávat, jestli přeci jen nějaký kůň
nepřijede, nebo raději opustit stanoviště a vymyslet náhradní strategii. Nakonec
jsme postavili hlídky k přívozu, který majitelé s koňmi využívali k přepravě přes
Dunaj a vždy, když se některý
objevil, hlídky podaly rychlou
zprávu do tábora, ze kterého
vyběhlo odběrové komando za
účelem získání potřebných
vzorků. Další vzorky byly
odebírány od polodivokých
koní, což se neobešlo bez
spolupráce
zkušených
domorodců.
Koně
byli
zahnáni do ohrady, kde je
místní muži jednoho po
druhém chytali do lasa, fixovali a následně jim byla odvážným veterinářem, či
studentem pod dohledem veterináře odebrána krev.
Na sběr vzorků od skotu jsme vyrazili za jedním z místních majitelů stáda krav.
Vitální stařík znal všechny své kravky jménem a bravurně je ovládal pomocí
krátkého provázku. Studenti si zde vyzkoušeli odběry krve a nabrali si
dostatečné množství vzorků na koprologické vyšetření.
Zajímavým výjezdem byla návštěva pravoslavného kláštera, jehož obyvatelé
chovají domácí prasata ve výbězích ve velmi přirozených podmínkách. Zde bylo
naším největším úlovkem množství hladových blech, jejichž apetit někteří
studenti okusili na vlastní kůži.
Dále jsme navštívili ovčí farmu,
kde se opět odebírala krev a trus
od ovcí odpočívajících na
pastvině a jako bonus se nám
podařilo chytit několik nosních
střečků poletujících okolo.
Zakončením tohoto parného dne
byla návštěva ovčí farmy a
ochutnávka lahodných výrobků
z ovčího
mléka.
Vyšetření
14
odebíraných vzorků probíhalo v laboratoři, kde se studenti cvičili
v koprologických metodách – flotaci, sedimentaci a larvoskopii. Vyzkoušeli si
několik barvících metod krevních nátěrů a jejich prohlížení, dále také Knottův
test pro diagnostiku filárií. Každému tématu předcházel teoretický úvod k dané
problematice vedený lektorem především formou diskuse se studenty. Na závěr
studenti vyhodnotili a zapsali výsledky svých pozorování. Pro zopakování
teoretické průpravy bylo uspořádáno několik večerních seminářů, na kterých
studenti krátce prezentovali a diskutovali jednotlivé metody diagnostiky
parazitóz. Na konci pobytu všichni studenti z VFU Brno úspěšně složili zkoušku
a my se již nyní těšíme na další výuku v Rumunsku, která proběhne opět toto
léto.
Jana Juránková
Helena Neumayerová
15
Mikroskopická diagnostika střevních parazitóz Externí hodnocení kvality č. 748 EHK - série č.748 byla rozesílána do 70 laboratoří 17. 4. 2012.
Hodnoceno bylo 68 pracovišť na základě výsledků získaných
mikroskopickou diagnostikou dvou vzorků stolice fixované formalinem
a tří roztěrů barvených trichromem nebo hematoxylinem. Maximálně bylo
možno získat 4 body za stolice a 14 bodů za roztěry. K úspěšnému
absolvování tohoto kola EHK bylo zapotřebí dosáhnout ve fixovaných
vzorcích 3 body a v roztěrech 9 bodů.
Vzorky fixované stolice obsahovaly: A - vajíčka Hymenolepis diminuta,
B - vajíčka Fasciola hepatica (Fasciolopsis buski)
Barvené roztěry ze stolice obsahovaly (barveno hematoxylinem
a trichromem): A – cysty Iodamoeba bütschlii, cysty Entamoeba
histolytica/dispar, cysty Chilomastix mesnili, cysty Entamoeba coli,
barveno trichromem; B,C – cysty Endolimax nana, cysty Giardia
intestinalis, cysty Entamoeba coli ojediněle (nehodnoceno), barveno
trichromem a hematoxylinem; D,E – cysty Entamoeba histolytica/dispar
Výsledky:
Stolice: V této části testu 63 (92,7 %) laboratoře odpověděly správně
a získaly plný počet 4 body. Pod limit tří bodů se dostaly 3 (4,4 %)
laboratoře.
Roztěry: K maximálnímu zisku 14 bodů se dopracovalo tentokrát pouze
38 (55,9 %) pracovišť. Mnohým laboratořím pokazilo zisk bodů uvádění
falešných nálezů zejména Iodamoeba bütschlii.a Entamoeba hartmanni
ve vzorku D a E a naopak přehlédnutí cyst Endolimax nana ve vzorku B
a C. Některé laboratoře také s oblibou uvádějí nálezy trofozoitů améb ve
vzorcích. Vzhledem k tomu, že vzorky jsou převážně připravovány ze
stolic, které nejsou dodávány do laboratoře čerstvé, je výskyt trofozoitů
prakticky vyloučen. Testem neprošly tři laboratoře, které získaly méně
než 9 bodů.
Podrobný rozbor EHK č. 748 najdete v nejbližším čísle časopisu Zprávy
CEM SZÚ Praha.
V Praze 20. 9. 2012
Věra Tolarová
16
Střevní sliznice versus parazit Pseudoparaziti IV. Neobvyklé útvary ve stolici často vzbuzují podezření na
přítomnost dospělců parazitů, zvláště pokud se jedná o
několikacentimetrové podlouhlé zploštělé objekty. Při bližším
vyšetření se zpravidla dojde k závěru, že se jedná o fragmenty
střevní sliznice. Přítomnost těchto objektů ve stolici může být
příznakem ulcerózní kolitidy nebo Crohnovy choroby.
Kazuistika: Pacientka N.B. 53 let, paraplegie s kolostomií, t.č.
v péči pseudoparazitologů, podstoupila působení přístroje na
vypuzení parazitů a při následném výplachu střeva jí „začali
vycházet paraziti“. Pacientka celou situaci zdokumentovala a
materiál naložila do „pálené meruňky“. V dřívější době si
„ničeho takového nevšimla“. K vyšetření tohoto materiálu došlo
v březnu 2009 a bylo uzavřeno jako fragmenty střevní sliznice.
Nynější stav pacientky se nepodařilo zjistit, protože telefonní
číslo uvedené pacientkou neexistuje.
převzato z
M. Podhorský, B. Pochopová, M. Ulrichová, D. Pospíšilová: Málo známé druhy
pseudoparazitů a artefaktů vyskytující se u helmintofobních pacientů. IX.
Slovenské a české parazitologické dni, 24. – 28. 5. 2010, Liptovský Ján,
Slovensko. Abstract str. 64.
17
kalendář akcí 12th International Symposium on Ectoparasites in Pets
April 7 – 9, 2013
Munich, Germany
www.isep2013.net
5th World Congress on Leishmaniasis
May 13 – 17, 2013
Porto de Galinhas, Pernambuco, Brazil
www.worldleish5.org
31st Annual Meeting of the European Society for Pediatric Infectious
Diseases (ESPID 2013)
May 28 – June 1, 2013
Milan, Italy
espid.kenes.com/general-information/welcome-letter
8th World Congress of the World Society for Pediatric Infectious Diseases
(WSPID 2013)
November 19 – 22, 2013
Cape Town, South Africa
www2.kenes.com/wspid/Pages/Home.aspx
XIII International Congress of Parasitology
August 2014
Mexico City, Mexico
www.icopa2014.com
18
AV
19
autoři příspěvků Mgr. Roman Leontovyč
Univerzita Karlova v Praze
Katedra parazitologie
Viničná 7, 128 44 Praha 2
[email protected]
Mgr. Helena Neumayerová
Veterinární a farmaceutická univerzita
Brno
Ústav patologické morfologie
a parazitologie
Palackého 1/3, 612 42 Brno
[email protected]
prof. RNDr. Libuše Kolářová, CSc.
Univerzita Karlova v Praze
1. Lékařská fakulta
Ústav imunologie a mikrobiologie
Studničkova 7, Praha 2, 128 00
[email protected]
Mgr. Martin Podhorský
RNDr. Zdeněk Čecháček s.r.o.
Mikrobiologická laboratoř
Bratislavská 2
604 70 Brno
[email protected]
Mgr. Vladimír Skála
Univerzita Karlova v Praze
Katedra parazitologie
Viničná 7, 128 44 Praha 2
[email protected]
RNDr. Věra Tolarová, CSc.
Národní referenční laboratoř
pro diagnostiku střevních parazitóz
Oddělení parazitologie,
mykologie a mykobakteriologie
Zdravotní ústav Praha
Sokolovská 60
182 00 Praha 8
[email protected]
Mgr Pavla Smejkalová
Univerzita Karlova v Praze
Katedra zoologie
Viničná 7, 128 44 Praha 2
[email protected]
MVDr. Jana Juránková
Veterinární a farmaceutická univerzita
Brno
Ústav patologické morfologie
a parazitologie
Palackého 1/3, 612 42 Brno
[email protected]
Autoři fotografií a kreseb:
neuvedeno-li jinak, jedná se
o archiv autora příspěvku
BP = Branislav Peťko
AV = Anna Vanclová
Autorka fotografie na přebalu:
Jana Bulantová
20
Děkuji všem, kteří přispěli do těchto Zpráv psaným textem, fotografiemi nebo kresbou. Své příspěvky, komentáře, ohlasy a podněty posílejte na adresu redakce [email protected] Česká parazitologická společnost
Sídlo společnosti:
Katedra parazitologie
Univerzita Karlova v Praze
Přírodovědecká fakulta
Viničná 7, 128 44 Praha 2
Výbor společnosti:
předseda:
RNDr. Libor Mikeš, Ph.D.
Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
tel.: 221 951 819, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
místopředseda: doc. RNDr. Oleg Ditrich, CSc.
Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
Parazitologický ústav, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice
tel.: 387 775 420, e-mail: [email protected]
tajemník:
RNDr. Ivan Čepička, Ph.D.
Katedra zoologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
tel.: 221 951 842, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
hospodář:
RNDr. Iveta Hodová, Ph.D.
Masarykova univerzita
Ústav botaniky a zoologie PřF, Kotlářská 2, 611 37 Brno
tel.: 549 494 664 , e-mail: [email protected]
členové:
RNDr. Iva Kolářová, Ph.D.
Mgr. Vladimír Hampl, Ph.D.
Redakce Zpráv České parazitologické společnosti:
RNDr. Iva Kolářová, Ph.D.
Katedra parazitologie PřF UK, Viničná 7, 128 44 Praha 2
tel.: 221 951 814, fax: 224 919 704, e-mail: [email protected]
Internetové stránky společnosti:
www.parazitologie.cz
www.facebook.com/pages/Ceska-parazitologicka-spolecnost/121703457856324
Download

Číslo 3 - Česká parazitologická společnost