Označování potravin
Otázky a odpovědi k označování potravin
V uplynulém roce jste se mohli seznámit s odpověďmi na nejčastější dotazy spojenými s aplikací nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení (EU) č.
1169/2011“). Potravinářská komora ČR v závěru letošních prázdnin se zástupci SZPI projednala přes 50
dalších dotazů, které se sešly od výrobců k problematice označování. Je evidentní, že praxe, byť nařízení nabývá účinnosti téměř „za pár dní“, přináší další a další – a velmi často záludnější – otázky, které je
nutné relativně rychle vyřešit. V tomto a následujících číslech Vás postupně s jejich řešením seznámíme.
V průběhu podzimu se tak rozšíří i „modrá“ příručka, kterou komora před rokem vydala.
„Potravina. Složení: pitná voda, cukr,
ochucující složka (aroma, barvivo: karoteny, kyselina: kyselina L-askorbová),
antioxidant: kyselina L-askorbová“,
UVÁDĚNÍ SLOŽEK VE SLOŽENÍ
POTRAVIN
Považuje se cukr nebo (tekutý) invertní
cukr za sladidlo? Může se tekutý invertní cukr označit jen jako cukr?
Cukr nebo (tekutý) invertní cukr nelze
považovat za sladidlo. Sladidly se rozumí
přídatné látky používané k tomu, aby se
potravinám nebo stolním sladidlům dodala sladká chuť. Ve smyslu čl. 7 nařízení
(ES) č. 1333/2008 je jejich účelem nahrazovat cukry.
Tekutý invertní cukr se řadí k přírodním
sladidlům. Ve smyslu § 1 písm. e) vyhlášky č. 76/2003 Sb. se tekutým invertním
cukrem rozumí vodný roztok sacharózy částečně invertované hydrolýzou,
v němž nepřevažuje podíl invertního
cukru a splňující požadavky stanovené
v bodě 2 přílohy č. 2 k této vyhlášce.
Sirupem z invertního cukru se rozumí
vodný roztok sacharózy (s možnou krystalizací), která byla částečně invertována
hydrolýzou, přičemž obsah invertovaného cukru musí být vyšší než 50 % hmotnostních sušiny a splňující požadavky
stanovené v bodě 2 přílohy č. 2.
Názvem cukr lez na obalu označit jen cukr
bílý. Cukr bílý je skupina, do které se řadí
cukr krystal, krupice a moučka. Ve smyslu
§ 3 odst. 1. písm. b) vyhlášky č. 76/2003
Sb. se tekuté výrobky z cukru označují
podskupinou, tedy tekutý cukr, tekutý
invertní cukr, sirup z invertního cukru,
karamel. Ve složení lze nahradit slovem
cukr všechny druhy sacharózy. Invertní
cukr a sirup z invertního cukru již nelze
považovat za sacharózu, je to vícesložková potravina (voda a sacharóza) a tak je
nelze nahradit názvem „cukr“ ve složení.
Musí se uvádět složení jodidované soli?
Jodidovanou sůl, pokud byla sůl jodem
obohacena, lze považovat podle č. 18
28
nebo jako součást absolutního výčtu
všech složek (bez vyjádření směsných
složek) podle hmotnosti v době výroby
v sestupném pořadí:
„Potravina. Složení: pitná voda, cukr, kyselina L-askorbová, aroma…“.
a 19 nařízení (EU) č. 1169/2011 za vícesložkovou potravinu. Složení se musí
uvést. Pokud je jodidovaná sůl použita
jako složka, podíl jódu se neuvádí, ale
musí se rozepsat, z jakých složek se složená složka skládá.
Potravina se skládá ze složek a složených složek. Lze uvést složení tak, že se
složky, které se ve složení opakují několikrát, seskupí, tj. sečtou?
Složky seskupovat lze. Pokud se daná
složka vyskytuje v potravině vícekrát (jak
samostatně, tak i jako podsložka složky),
lze ji ve složení uvést odděleně, např.:
Jsou povinné údaje typu „se sladidly“
(resp. „s cukry a sladidly“) považovány
za zdůraznění složky a musí být na obalu uvedeno jejich %?
Nikoliv. Na tento doplňkový údaj se
nevztahuje pravidlo QUID. Podle bodu
2 písm. a) přílohy VIII nařízení (EU) č.
1169/2011 se ustanovení čl. 22 odst. 1
písm. a) a b) nepoužije v případě složky
nebo skupiny složek, na něž se vztahuje
označení „se sladidlem (sladidly)“ nebo
„s cukrem (cukry) a sladidlem (sladidly)“, pokud je toto označení připojeno
k názvu potraviny podle přílohy III.
Je povinné uvádět společně s názvem
potraviny údaj typu „s cukrem“ obdobně jako u povinného údaje „s cukrem
a sladidlem“?
Nikoli. Povinnost uvedená v bodě 2.
přílohy III nařízení (EU) č. 1169/2011 se
vztahuje pouze k potravinám, do nichž
byla přidána společně s cukrem i sladidla nebo pouze sladidla. Na samotný
cukr použitý jako složka se tato povinnost nevztahuje.
Bude akceptováno sloučení rostlinných
olejů a tuků následovně: „rostlinné oleje a tuky (řepkový, slunečnicový, palmový, plně ztužený řepkový)“ tak, jako
tomu bylo doposud?
Body 8 a 9 části A přílohy VII nařízení
(EU) č. 1169/2011 stanovuje, že ve sloPekař cukrář 10/2014
Označování potravin
žení lze souhrnně uvést „rostlinné oleje“
(bod 8) nebo souhrnně „rostlinné tuky“
(bod 9). Za souhrnným označením následuje výčet jednotlivých druhů olejů/
tuků. Nelze je uvádět dohromady jako
„rostlinné tuky a oleje“.
Jak mají být označována aromata použitá jako složka? V čl. 2 nařízení (ES)
č. 1333/2008 je stanoveno, že se toto
nařízení nevztahuje na aromata spadající do oblasti působnosti nařízení (ES)
č. 1334/2008.
V části D přílohy VII nařízení (EU) č.
1169/2011 se stanoví pravidla, jak mají
být aromata uváděna v seznamu složek.
Není zde však stanovena povinnost aromata dále pojmenovávat, proto postačí
pouze označení „aroma“ či podobně.
Musí být uvedena na obalu informace
týkající se obsahu chininu, že výrobek
není vhodný pro děti a pro těhotné
ženy: „Obsahuje chinin. Nevhodné pro
děti a těhotné ženy.“?
V příloze III nařízení (EU) č. 1169/2011
není mezi potravinami, jejichž označení
musí obsahovat jeden nebo více dalších
údajů, chinin uveden. Z legislativy tedy
nevyplývá, že by toto upozornění mělo
být povinně na obalu uváděno a ani
není formulováno. Pokud je chinin použit jako aroma při výrobě nebo přípravě
potravin, uvede se pod svým zvláštním
označením na seznamu složek bezprostředně za slovem „aroma“.
Lze používat aronii (termoplodec černý)
do čajových směsí?
Ano. Aronie je černoplodá jeřabina, ovoce ve smyslu vyhlášky č. 157/2003 Sb.
V části A přílohy č. 2 vyhlášky č. 330/1997
Sb. jsou vyjmenovány části rostlin, které
lze použít bez omezení. Aronie mezi nimi
sice vyjmenována není, nicméně v bodě
27. je uvedena možnost použít bez omezení i ostatní nejmenované sušené ovoce a jádra skořápkového ovoce.
ÚDAJE V HLAVNÍM ZORNÉM POLI
(tj. NA PŘEDNÍ STRANĚ OBALU)
Je povinnost uvádět některé údaje vysloveně v hlavním zorném poli?
Podle nařízení (EU) č. 1169/2011 tato povinnost stanovena není, resp. ve smyslu
čl. 34 odst. 3 písm. a) se v hlavním zorném poli uvedou údaje uvedené v čl. 30
odst. 3. Tedy pokud chce provozovatel
potravinářského podniku na obale potraviny zopakovat výživové údaje, v hlavním
Pekař cukrář 10/2014
zorném poli zopakuje informace o energetické hodnotě nebo o energetické hodnotě spolu s množstvím tuků, nasycených
mastných kyselin, cukrů a soli. Úprava
ve speciálních právních předpisech tímto
není dotčena.
V případě, že je dodrženo uvedení údaje
o názvu, čistém množství a obsahu alkoholu ve stejném zorném poli na zadní
straně obalu, je možné navíc na přední
straně obalu uvést jen některý z těchto
údajů (např. oba číselné údaje bez zákonného názvu)?
Ano. Nařízení nevyžaduje, aby se tyto
údaje opakovaly pokaždé společně tolikrát, kolikrát se opakují na obalu. Podle
čl. 13 nařízení (EU) č. 1169/2011 se údaje o názvu, čistém množství a obsahu alkoholu uvádějí ve stejném zorném poli,
kterým může být jakékoliv zorné pole
na obalu potraviny (i zadní strana obalu). Pokud bude některý z těchto údajů
zopakován, bude se jednat o dobrovolně poskytnutý údaj, který musí splňovat
požadavky čl. 36 a 37 nařízení, tj. zejména nesmí uvádět spotřebitele v omyl,
nesmí být nejednoznačný ani matoucí,
nesmí být uveden na úkor prostoru pro
povinné informace.
Bude nutné povinné údaje podle čl. 4b
prováděcího nařízení (EU) č. 29/2012
o obchodních normách pro olivový olej
v hlavním zorném poli i při distribuci
v ČR? Tzn. bude nutné umístit etiketu
v češtině s těmito údaji na přední stranu?
Z nařízení (EU) č. 29/2012 taková povinnost explicitně nevyplývá. Povinné údaje
v češtině je tedy možné uvést na etiketě
nalepené např. na zadní straně obalu. Povinnost uvést požadované údaje v hlavním zorném poli lze explicitně vztáhnout
pouze k jazyku státu, v němž byla daná
potravina poprvé uvedena na trh.
UVÁDĚNÍ VÝŽIVOVÝCH ÚDAJŮ
Pokud výrobce neuvede mezi výživovými údaji (dobrovolný) údaj týkající
se vlákniny, ale potravina ji obsahuje, musí celková energetická hodnota
uvedená na obalu zahrnovat i energii
z vlákniny?
Ano. V příloze XIV nařízení (EU) č.
1169/2011 je uveden i převodní faktor pro
vlákninu (8 kJ/g – 2 kcal/g). Údaj o obsahu
vlákniny je sice dobrovolným výživovým
údajem, ale pokud výrobek vlákninu obsahuje, musí se započítat do obsahu energetické hodnoty. Pokud by tomu tak nebylo,
byl by skutečný obsah energetické hodnoty jiný než deklarovaná hodnota.
Započítává se hodnota vlákniny do sacharidů?
Ne. Hodnota vlákniny se do sacharidů nezapočítává. Podle zvláštních definic v příloze I nařízení (EU) č. 1169/2011 se „sacharidy“ rozumí všechny sacharidy, které
jsou metabolizovány v lidském organismu,
včetně polyalkoholů. „Vlákninou“ se rozumí uhlovodíkové polymery s třemi nebo
více monomerními jednotkami, které
nejsou tráveny ani vstřebávány v tenkém
střevě lidského organismu. Podle těchto
definic nelze vlákninu zahrnout do obsahu sacharidů.
29
Označování potravin
Musí být ikonky s % referenčních hodnot
příjmu pouze na přední straně obalu?
Ano. V případě dobrovolného opakování vybraných výživových údajů je možné tyto údaje zopakovat ve smyslu č. 34
odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011 pouze
na přední straně (v hlavním zorném poli),
a to i formou grafického znázornění.
Ikonky s % referenčních hodnot příjmu
jsou nepovinným dobrovolným údajem. Platí pro ně také povinnost uvést
je ve všech jazycích, ve kterých jsou povinné údaje uvedeny na obalu?
Opakované informace podle čl. 30 odst.
3 nařízení (EU) č. 1169/2011 jsou informace, které provozovatel potravinářského podniku dobrovolně opakuje pro
spotřebitele. Pokud jsou dodrženy požadavky čl. 30 odst. 3, kdy se takto mohou
opakovat jen energetická hodnota nebo
energetická hodnota spolu s množstvím
tuků, nasycených mastných kyselin, cukrů a soli, vztahuje se na tyto informace
čl. 36 nařízení, podle kterého musí dobrovolné informace splňovat požadavky
v kapitole IV, oddílech 2 a 3 nařízení,
kam nespadají jazykové požadavky uvedené v čl. 15 oddílu 1 kapitoly IV nařízení a informace lze tak uvést i v jiném
než v českém jazyce. Stejný přístup je
aplikován i v případě ostatních povinných údajů, pokud nejsou na konkrétní
potravině vyžadovány, tj. pokud jsou
uvedeny dobrovolně, povinnost uvádět
je v českém jazyce se na ně nevztahuje.
Musí být energetická hodnota pojmenovávána vždy jen jako „energetická
hodnota“?
U označení energetické hodnoty bude
akceptováno i označení „energie“.
Lze na skupinovém obalu (karton) uvést
slogan „Zdraví, linie, vitalita“? Na jednotlivě balených výrobcích uvnitř kartonu se již tento slogan neobjevuje.
30
Je třeba rozlišit, zda je zboží nabízeno
konečnému spotřebiteli ve skupinovém
obalu nebo zda obal slouží například
pouze k přepravě a ke koncovému spotřebiteli se dostanou pouze jednotlivé
výrobky. Pokud zboží koncovému spotřebiteli ve skupinovém obalu nabízeno
není, jedná se o B2B komunikaci, která
nespadá do působnosti nařízení (ES)
č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin,
protože toto nařízení se týká pouze obchodních sdělení na potravinách, které
mají být ve smyslu čl. 1 odst. 2 dodány
konečnému spotřebiteli.
V případě, že je zboží nabízeno konečnému spotřebiteli ve skupinovém obalu
musí být při uvedení sloganu „Zdraví,
linie, vitalita“ splněny veškeré požadavky nařízení (ES) č. 1924/2006, zejm. je
potřeba si uvědomit, že v případě použití označení „zdraví“ se jedná o nespecifické zdravotní tvrzení, které musí být
doplněno alespoň jedním schváleným
zdravotním tvrzením.
V bodě 5. přílohy V nařízení (EU) č.
1169/2011 jsou mezi potravinami osvobozenými od povinného uvádění výživových údajů uvedeny sůl a náhražky soli.
Lze tuto výjimku aplikovat i na sůl s bylinkami nebo sůl aromatizovanou? Jak
budou posuzovány kořenící přípravky?
Uvedená výjimka se vztahuje na sůl
a náhražky soli. Sůl s bylinkami je možno považovat za náhražku soli a uplatnit
na výjimku. Bylinky, koření nebo jejich
směsi osvobozeny od požadavků na uvádění výživových údajů. Bylinky, koření
nebo jejich směsi jsou konzumovány
v malých množstvích, která nemají významný výživový účinek. Stejně tak jako
produkty obsahující aromata a/nebo regulátory kyselosti. U kořenících směsí
bude nutné postupovat případ od případu s ohledem na složení takových směsí.
VYBRANÉ POJMY
Bude akceptována informace: „Skladujte při teplotě od +2 °C do +15 °C.“?
Nebo je nutné držet se striktně překladu, který mluví o uchovávání?
„Skladování“ jako činnost je podmnožinou činnosti „uchovávání“ stejně, jako
jí je „nabízení k prodeji“ či transport“
od výrobce do distribuce. Všude se uchovávají vlastnosti, které potravina získala
v okamžiku vyrobení. Slovo „skladování“
lze tedy použít.
Co se rozumí „homogenní velikostí
písma“ ve smyslu čl. 4b prováděcího
nařízení (EU) č. 29/2012 o obchodních
normách pro olivový olej? Je to povinná
velikost písma?
Nařízení (EU) č. 29/2012 nestanoví, co se
rozumí „homogenní velikostí písma“. Bod
4 preambule se zmiňuje pouze o čitelnosti. Ani z nařízení (EU) č. 1169/2011 taková
definice nevyplývá. Z toho lze dovodit, že
zákonodárce neměl na mysli povinnou
velikost písma ve smyslu nařízení (EU)
č. 1169/2011. Požaduje se, aby povinné
údaje u olivových olejů byly uvedeny stejnoměrným písmem, které nebude ničím
přerušované, zastřené, bude stejnoměrné a nebude z něj nic vystupovat.
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Bude možné prodávat potraviny, jejichž
označení není v souladu s požadavky
nařízení (EU) č. 1169/2011, i po datu
13. prosince 2014, kdy vstupuje nařízení v účinnost?
Ano, pokud výrobce prokáže, že potraviny, které nejsou v souladu s požadavky
nařízení (EU) č. 1169/2011, byly uvedeny na trh nebo označeny před datem 13.
12. 2014.
Pekař cukrář 10/2014
Označování potravin
Přechodné opatření v čl. 54 nařízení (EU)
č. 1169/2011 je stanoveno z důvodu, aby
mohli provozovatelé potravinářských
podniků přizpůsobit označování svých výrobků novým požadavkům stanoveným
tímto nařízením. Nařízení stanoví, že:
„tam, kde právní předpisy o poskytování
informací o potravinách zavádějí nové
požadavky, se stanoví přechodné období
po vstupu nových požadavků v platnost
s výjimkou řádně odůvodněných případů. Během přechodného období lze potraviny s etiketami nesplňujícími nové
požadavky uvádět na trh a po jeho uplynutí lze potraviny s takovými etiketami,
které byly uvedeny na trh před koncem
přechodného období, prodávat až do vyčerpání zásob“.
Konkrétně je pak přechodné ustanovení (terminologií nařízení „přechodné
opatření“) stanoveno v čl. 54 (EU) č.
1169/2011. V odstavci 1 tohoto článku
je potom obsaženo obecné pravidlo, že:
„potraviny uvedené na trh nebo opatřené etiketou před 13. prosince 2014,
které nejsou v souladu s požadavky tohoto nařízení, smějí být uváděny na trh
do vyčerpání zásob“. Z tohoto znění je
zřejmé, že po 13. 12. 2014 mohou být
nadále uváděny na trh potraviny, které
nesplňují požadavky tohoto nařízení,
avšak musí se jednat o potraviny, které:
→ byly uvedeny na trh nebo označeny
před 13. 12. 2014, a které
Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé,
že nařízení (EU) č. 1169/2011 nebrání
doprodeji potravin uvedených na trh
nebo označených před 13. 12. 2014,
které byly označeny v souladu s právními předpisy účinnými v době označení
(uvedení na trh).
→ splňují požadavky předpisů účinných
v době, kdy byly uvedeny na trh nebo
označeny.
Mgr. Markéta Chýlková
Potravinářská komora ČR
Mlýny J. Voženílek, spol. s r.o.
Rodinné mlýny s tradicí od roku 1890
Předměřické mlýny s novodobou dvacetiletou tradicí Vám nabízí po celý rok vyváženou kvalitu
přírodních – neupravovaných pšeničných a žitných mouk, které připravujeme na moderním mlýnu
Automat a na mlýnu Budín. Velkou výhodou našich mlýnů je vlastní obilné silo o kapacitě 18 000 t.
Děkujeme všem našim zákazníkům za spolupráci a budeme se těšit,
že o našich kvalitních moukách budeme moci přesvědčit i Vás.
Za vlastníky společnosti
Jaroslav Horák
ing. Vladimír Hiršl
www.mlynyvozenilek.cz
Za kvalitu zodpovídá stárek mlýna
Richard Příhoda
Download

chylkova10.pdf