Jak hledat informace - rešeršní činnost
Rešerše
Slovo rešerše má dvojí význam:
1. je to proces vyhledávání informací o určité problematice na základě zadaného rešeršního dotazu,
2. je to samotný výsledek tohoto vyhledávání informací, tedy množina informací odpovídající rešeršnímu
dotazu; rešerše v podobě soupisu záznamů vyhledaných dokumentů se považuje za sekundární dokument.
Cílem rešerše je vyhledat dokumenty nebo informace, které odpovídají našemu informačnímu požadavku
(informační požadavek = požadované informace, které jsou třeba ke splnění určitého úkolu nebo cíle).
Rešerši si zpracovává buď sám uživatel nebo ji na základě jeho žádosti zpracuje knihovna. Ve druhém případě se
jedná o rešeršní služby knihoven - jsou to nadstavbové služby, zpravidla placené. Jednotlivé instituce (knihovny,
informační centra) poskytují svým uživatelům různé druhy rešerší - buď pouze z vlastních fondů, nebo i
prostřednictvím externích informačních zdrojů (z volně přístupných či předplacených databází apod.).
Druhy rešerší
Rozeznáváme několik druhů rešerší podle různých hledisek:
1. časové hledisko
jednorázová (retrospektivní) rešerše - shrnuje materiál k danému tématu za stanovené období k
určitému datu; výchozí datum vyhledávaných dokumentů stanovíme v závislosti na tématu rešerše a
přihlédneme rovněž k životnosti informací v jednotlivých oborech; konečným datem pak bývá většinou
současnost, aby byla podchycena i nejnovější literatura
průběžná rešerše - zjišťuje literaturu k danému tématu od data zadání směrem do budoucnosti; většinou
se zpracovává na základě sledování přírůstku jednoho sekundárního informačního zdroje (např. jedné
databáze); jednotlivé části rešerše mají předem dohodnutou periodicitu; služby poskytující tento typ
rešerší nazýváme rovněž jako ARI - adresné rozšiřování informací (SDI - Selective Dissemination of
Information)
2. hledisko zahrnutého materiálu
úplná rešerše - zahrnuje všechny zjistitelné informace nebo záznamy dokumentů
výběrová rešerše - obsahuje výběr materiálů zjištěných podle stanovených věcných a formálních
hledisek
orientační rešerše - poskytuje informace, které mají dát představu o předem málo známé problematice
3. hledisko použitých pramenů
dokumentografická (bibliografická) rešerše - zahrnuje dokumentografické (bibliografické) záznamy
dokumentů, tedy citace, které mohou být doplněny i o abstrakty záznamů
faktografická rešerše - zahrnuje faktografické informace, tj. konkrétní fakta, data, parametry a další
informace o věcech, jevech i osobách, např. statistická data, chemické, fyzikální či technické tabulky,
seznamy firem, výrobců atd.
4. hledisko druhu dokumentů
druhově komplexní rešerše - zahrnuje záznamy všech druhů dokumentů
jednodruhová rešerše - záznamy dokumentů pouze jediného druhu dokumentů, např. patentová rešerše,
normalizační rešerše
vícedruhová rešerše - záznamy dokumentů dvou nebo více druhů dokumentů
5. hledisko technologie zpracování
klasická (intelektuální) rešerše - za použití tištěných sekundárních či terciálních informačních zdrojů
strojová rešerše - uplatnění počítačů a jiných technických prostředků při vyhledávání informací
Fáze rešerše
Práci na rešerši můžeme obecně rozdělit do tří etap:
etapa přípravy
o
formulujeme a analyzujeme rešeršní požadavek
o
vybereme vhodný zdroj pro vyhledávání informací
o
kombinujeme klíčová slova
etapa vyhledávání
o
vlastní vyhledávání ve zvoleném/zvolených informačních zdrojích
o
ladění rešeršního dotazu podle vyhledaných záznamů, tzn. zobecnění nebo zúžení dotazu
etapa zpracování
o
týká se spíše rešerší zpracovávaných knihovnou či informační institucí, ta musí výsledky vyhledávání
předat v přehledné a srozumitelné podobě uživateli (knihovna si pro rešerše stanoví určitou formální
úpravu, zpravidla rešerše obsahují titulní list, analytický list, který vypovídá o zpracování rešerše, a
základní část, která obsahuje seznam nalezených záznamů
Vše začíná informačním požadavkem, kdy máme potřebu získat nějaké informace. Pokud se informační
požadavek stane předmětem procesu vyhledávání, označujeme ho jako rešeršní požadavek. Důležité je přesně
zformulovat téma rešerše. Pokud dotaz zformulujeme příliš široce, odpovědí na náš dotaz může být nadměrný
počet nalezených záznamů. Pak je vhodné téma vymezit znovu, úžeji, téma více specifikovat či vymezit kratší
časový úsek sledovaných dokumentů. Problémem může být i opačný případ - příliš úzce formulované téma
rešerše. Při snaze formulovat předmět rešerše co nejúžeji (s cílem vyhledání co nejpřesnějších informací) ne
vždy dosáhneme žádoucích výsledků. Dokumentů, které nalezneme, je příliš málo. I v tomto případě je pak třeba
zformulovat požadavek znovu. Dotaz rozšíříme, vypustíme některá formální kritéria, přehodnotíme hlediska
zúžení apod. Více se dozvíte v následujících kapitolách o formulaci rešeršního požadavku a rešeršních
strategiích.
Formulace rešeršního požadavku
Správná formulace rešeršního požadavku je základním předpokladem pro nalezení relevantních informací.
Při formulaci rešeršního požadavku jde zejména o porozumění předmětu vyhledávání a identifikaci klíčových
pojmů.
1. krok - identifikace klíčových pojmů rešeršního požadavku
Je důležité pochopit předmět rešerše, tzn., co vlastně budeme hledat. Musíme se v daném tématu orientovat,
pokud tomu tak není, použijeme slovníky, encyklopedie aj., abychom si o tématu nastudovali základní informace
a "pochytali" odbornou terminologii. Téma rozložíme na jednotlivé pojmy, které následně uvádíme do vztahů,
viz 2. krok.
Identifikace klíčových pojmů má určitá pravidla:
těžištěm pro úspěšné vyhledávání jsou podstatná jména
přídavná jména a přísudky používáme pouze v těch případech, kdy slouží k jednoznačné identifikaci
(např. životní prostředí, tropické ovoce)
slovesa nezahrnujeme do klíčových slov
do klíčových slov se nezahrnují tzv. stopslova (např. předložky, spojky), protože z hlediska
vyhledávání nemají žádný přínos
Určete na základě předchozích doporučení a vlastního úsudku, která slova z následujícího
informačního dotazu nebudou použita jako klíčová slova při vyhledávání:
Ovlivňuje používání pesticidů fungování ekosystému a zdraví člověka?
(Řešení: vypustíme slova ovlivňuje, používání, fungování, a zůstanou nám klíčová slova
pesticidy, ekosystém, zdraví, člověk)
2. krok - určení vztahů mezi pojmy
Když máme vybrány jednotlivé klíčové pojmy, je třeba je uvést do vzájemných vztahů. V této fázi se jedná o
stanovení syntaxe (skladby jednotlivých pojmů) bez ohledu na to, jaký následně použijeme vyhledávací systém.
Pro určení vztahů mezi pojmy se používají tzv. booleovské operátory a proximitní operátory.
Booleovské operátory: resp. logické operátory (AND, OR, NOT), definují vazby mezi jednotlivými
klíčovými slovy a slouží pro zúžení či rozšíření dotazu
AND mezi dvěma termíny znamená, že se vyhledají jen ty záznamy, které obsahují oba termíny (tj.
současný výskyt obou vyhledávaných termínů), zužuje výsledek vyhledávání, používá se pro spojení
významově odlišných pojmů
Příklad použití operátoru AND: slovníky AND encyklopedie
Nalezené záznamy budou obsahovat oba termíny – „ slovníky i encyklopedie“
OR mezi dvěma termíny znamená, že se vyhledají záznamy, které obsahují alespoň jeden z uvedených
termínů, rozšiřuje výsledek vyhledávání, často se používá pro spojení synonym a příbuzných pojmů
Příklad použití operátoru OR: slovníky OR encyklopedie
Nalezené záznamy budou obsahovat buď termín slovníky nebo termín encyklopedie nebo oba
termíny současně.
NOT mezi dvěma termíny znamená, že záznamy obsahující určitý výraz budou z výsledku vyhledávání
vyloučeny, zužuje výsledek vyhledávání
Příklad použití operátoru NOT: slovníky NOT encyklopedie
Nalezené záznamy budou obsahovat termín slovníky, avšak současně s ním nikoliv termín
encyklopedie. Z výsledku hledání tak budou vyloučeny všechny dokumenty, kde se vyskytují oba
termíny současně.
Proximitní operátory: specifikují pořadí nebo vzdálenost mezi dvěma vyhledávanými slovy, např.:
NEAR (SAME) – vyhledá dokumenty, kde se zadaná slova vyskytují v rámci jedné věty
ADJ (adjacent) – vyhledá dokumenty, kde námi zadaná slova těsně sousedí. Např. "zemědělská ADJ
plodina" nám vyhledá jak výskyt termínu "zemědělská plodina", tak i spojení "plodina zemědělská".
3. krok - výběr vhodného informačního zdroje pro vyhledání informací
Jakmile máme stanovené klíčové pojmy a víme, jak je mezi sebou propojit, je na řadě výběr vhodného
informačního zdroje/ů, který/é použijeme pro vyhledání informací. Je třeba zvážit, zda nám stačí všeobecné či
populární informace (použijeme Internet), nebo zda potřebujeme odborné a spolehlivé informace (použijeme
odbornou databázi).
Rešeršní strategie
Rešeršní strategie je určitý postup, který zvolíme při vyhledávání v informačních zdrojích (knihovních
katalozích, databázích…). Rešeršních strategií je několik, zmíníme si ty nejčastěji používané:
strategie stavebních kamenů
strategie rostoucí perly
strategie osekávání
Pro všechny rešeršní strategie platí, že...
...je třeba být flexibilní (buďte připraveni svůj rešeršní dotaz přizpůsobit výsledkům vyhledávání, rozšířit ho
nebo naopak zúžit)
...pokud nenajdete ani jeden záznam, hledejte příčinu proč se tak stalo (pravopisné chyby, záměna O x 0, špatně
zvolená terminologie…)
...využívejte řízené slovníky jednotlivých informačních zdrojů (spousta databází má svůj tezaurus, který vám
usnadní správně vybrat klíčová slova, upozorní vás na ekvivalentní, asociační či hierarchické vztahy mezi
pojmy)
...přizpůsobte rešeršní strategii databázi, v níž vyhledáváte
...elektronické databáze mají velkou výhodu v tom, že rešeršní dotaz můžete reformulovat a ladit
...pozor na používání operátoru NOT (počet vyhledaných záznamů se může radikálně snížit)
...pokud si nevíte s vyhledáváním rady, použijte nápovědu :-)
Je třeba si uvědomit, že se liší vyhledávání na Internetu, v katalozích knihoven a v elektronických databázích.
Vyhledávací nástroje internetu vyhledávají v plných textech, zatímco katalogy a databáze vyhledávají v polích
bibliografických záznamů (údaje o autorovi, názvu, roku vydání...). O této problematice se dozvíte více v
následujících kapitolách Elektronické informační zdroje a Vyhledávání na Internetu.
1. Strategie stavebních kamenů
Spočívá v tom, že si vymezíme jednotlivé klíčové pojmy (stavební kameny), které vyjadřují náš informační
požadavek, a ty poté skládáme k sobě. Využíváme synonyma, nadřazené a podřazené výrazy, pravopisné formy.
Dílčí formulace skládáme ve finální soubor pomocí booleovského operátoru AND.
Příklad
Dílčí dotazy se následně spojí pomocí operátoru AND. Dílčí dotazy je třeba dát do kulatých
závorek, aby se oddělily:
(studium OR vzdělávání) AND ("Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích" OR JU)
Zkuste si tento dotaz zadat např. do vyhledávače Google (www.google.com).
Pozn.: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích je v uvozovkách z toho důvodu, že takto se
označuje fráze - ta slouží pro vyhledání záznamů, v nichž se vyskytují slova v přesně
stanoveném pořadí.
Pokud by na zadaný dotaz bylo vyhledáno příliš mnoho záznamů, odeberte související pojmy a nechte pouze
jednu variantu (dotaz se zúží). Pokud by naopak bylo vyhledáno příliš málo záznamů, je třeba přidat další
příbuzné pojmy, slovní varianty apod. (dotaz se rozšíří).
A jak vyjádřit různé varianty slova? Záleží na vyhledávacím systému, který pro vyhledávání používáte. Každý
systém může nabízet jiné možnosti pro vyjádření slovních tvarů, konkrétní možnosti vždy zjistíte v nápovědě
systému. Ukážeme si ty nejčastěji používané prostředky:
truncation = krácení podle slovních kořenů
znakem ? nebo * jsou nahrazeny koncové části slov
příklad: škol? –> vyhledají se slovní tvary škola, školy, školní, školník apod., nemusíte tedy
formulovat rešeršní dotaz způsobem škola OR školy OR školní OR školník
wild cards = zástupné znaky
znakem ? nebo * nebo někdy také # jsou nahrazena písmena uprostřed slov
příklad: univer?ita –-> vyhledá se univerzita i universita
2. Strategie rostoucí perly
Spočívá v tom, že začneme vyhledávat od nejužšího, nejspecifičtějšího pojmu, který nás povede k dalším
pojmům. Cílem je vyhledání alespoň jednoho záznamu, který nám slouží pro zjištění použitých popisných
údajů, např. autora, klíčových slov… v katalogu či databázi. Tyto zjištěné údaje využijeme pro následnou úpravu
formulace rešeršního dotazu.
Příklad
Hledáme knihy o organické chemii. Víme, že se tímto tématem zabývá konkrétní autor - Rudolf
Lukeš. Vyhledávání v katalogu/databázi zahájíme autorským údajem (Rudolf Lukeš) a z
vyhledaných záznamů vybereme ty, které odpovídají našemu požadavku. Podíváme se na další
údaje ve vybraných záznamech (klíčová slova, spoluautoři…) a ty použijeme pro následné
vyhledávání.
3. Strategie osekávání
Strategie osekávání je opakem strategie rostoucí perly. Dotaz nejprve formulujeme široce a postupně ho
zužujeme. Cílem této strategie je vyhledat co nejvíce záznamů. K formulaci rešeršního dotazu použijeme
pojmy širokého záběru, např. vědní obory či disciplíny. Následně dotaz "osekáváme", tedy zužujeme. Pro zúžení
dotazu můžeme použít různé taktiky:
dotaz omezíme na určitý typ dokumentu (hledáme pouze knihy, časopisy…)
dotaz omezíme na určitý jazyk (hledáme pouze záznamy v angličtině…)
stanovíme časové rozmezí (hledáme pouze články z roku 2008…)
použijeme operátor NOT pro vyloučení některých záznamů
Příklad
Zajímá vás, jaké publikace týkající se ošetřovatelství jsou ve fondech JU. Do souborného
katalogu zadáte do pole "Klíčové slovo" ošetřovatelství. Vyhledá se více než 800 záznamů a vy se
rozhodnete, že budete chtít pouze knihy, a to ještě ty, které jsou v češtině a vydané od roku 2008
do roku 2010. Svůj rešeršní dotaz proto zúžíte: v poli "Druh dokumentu" vyberete knihy, v poli
„Jazyk dokumentu" zvolíte čeština a v polích „ Rok od“ a „Rok do“ zadáte 2008 až 2010.
Vyhledaných záznamů je už méně než 30.
POUŽITÉ ZDROJE
Download

Jak hledat informace - rešeršní činnost