RYTÍŘSKÉ
2014
N
O
V
I
N
Y
AKTUALITY Z GEOPARKU KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ
Vlašim a Votice
připravily pro děti
prázdniny plné
pohádek
Záchranná stanice
pro živočichy
slaví dvacet let od
svého založení
Projeďte
na kole všechny
lístky Votické
kopretiny
strana 2
strana 3
strana 4
Vážená čtenářko,
vážený čtenáři,
ítáme Vás v Kraji blanických
rytířů, romantické oblasti
ve středu České republiky, která
Vám nabízí mnoho zajímavých
příležitostí k pěším a cyklistickým
výletům s řadou atraktivních
cílů. Na stránkách Rytířských
novin Vám přinášíme informace
o aktuálním dění ve zdejším kraji,
o jednotlivých kulturních a přírodních památkách a pozoruhodnostech, které můžete navštívit.
Pokud budete mít zájem, rádi
Vám na vybraných pěších výletech
zajistíme průvodce – místního
znalce.
Další podrobnosti můžete najít
na webových stránkách www.blanictirytiri.cz, na Facebooku nebo
v různých tiskovinách a publikacích v infocentrech a na dalších
místech v regionu.
Budeme rádi, když nám o svém
putování krajinou pod památnou
horou Blaník napíšete své postřehy, které nám napomohou zlepšit
služby pro Vás.
Přejeme Vám krásné léto plné
zážitků.
redakce
Zruč nad Sázavou láká
na historické slavnosti
Dominantou města
rozprostřeného v malebné
krajině kolem řeky Sázavy
je zámek, jenž už na první
pohled neunikne vaší
pozornosti. A právě ten
bývá každoročně dějištěm
slavností, během nichž
mohou diváci aspoň na
okamžik nahlédnout zpět
do historie.
,,Historické slavnosti jsou bezesporu největší událostí na zámku,“
říká vedoucí odboru kultury, školství a sportu zručského městského
úřadu Martina Fialová. „Letos se uskuteční 2. srpna a půjde už o 14. ročník.
Každoročně se akce účastní kolem
tisícovky lidí, přičemž děti menší než
meč vstupné neplatí a do celkového
O Historická skupina Pánů z Kolína při slavnostním průvodu městem
počtu návštěvníků je nepočítáme.
Je jasné, že je návštěvnost ovlivněná
i počasím. Proto doufáme, že nám
bude v letošním roce přát. Během
slavností si každý rok připomínáme
nějaké významné výročí, které se
„Víte co se říká o Ratměřicích?
Vůbec nic,“ už dávno neplatí
Není snad nikdo, kdo
by o vesničce v Kraji
blanických rytířů neslyšel.
Poprvé se „proslavila“
v roce 2010, kdy získala
titul Vesnice roku. Podruhé
letos na jaře, kdy v ní
společnost Vodafone
natáčela sérii reklamních
spotů.
Kromě profesionálních herců
vystupují ve spotech také skuteční
obyvatelé Ratměřic. Mezi nimi například farmář Christopher Robertson,
jedna z finalistek loňské Miss hasička
Veronika Benáková nebo starosta
Viktor Liška. Ten nám také přiblížil,
jak se Ratměřice do televize vlastně dostaly. „Oslovila nás reklamní
agentura Mc Cann, která vytvářela
reklamní spoty pro Vodafone. Hledali
obec, kde to žije a která aktivně ko-
O Ratměřický sedlák Oneš má za sebou kariéru hvězdy z reklamy.
munikuje a kde jsou lidé na pozornost médií již trochu zvyklí. Dostali
jsme se do užšího výběru a nakonec
jsme byli vybráni.“ Před natáčením
reklamy prý nemuseli v obci nijak
uklízet nebo se na filmaře připravovat
jiným způsobem. „Naopak, agentura
chtěla natočit venkov takový, jaký ve
skutečnosti je a myslím, že to dopadlo
dobře, byť samozřejmě reklama staví
na nadsázce,“ říká Viktor Liška. Natáčelo se na různých místech v obci,
například i na starostově dvoře nebo
v bývalé panské stodole, která je dnes
v majetku pana Bareše (to je ta místnost, kde se na bourací kouli houpe
pokračování na str. 2
váže k městu. Letos je to 100 let od
vypuknutí 1. světové války,“ a dodává: ,,Slavnosti pro nás každoročně
připravuje historická skupina Páni
z Kolína a ani letos tomu nebude
jinak.“ Co vás během slavností určitě
nemine? Úvodní průvod účinkujících,
dobové tance, hry a soutěže, vojenské
písně, vývoj zbraní a uniforem, kejklíř
a bavič Thomas Lupíno a samozřejmě
také souboje a mnoho dalšího. Nabitý
program začíná od 10 hodin a pokračuje až do večera.
Zručský zámek určitě stojí za vaši
pozornost. Původně na jeho
místě stávalo kamenné sídlo.
Kdy přesně bylo přestavěné
není možné přesně určit.
První známý popis zámku je až
z roku 1749. Tehdy ale vypadal
úplně jinak. Dnešní vizáž získal
zásluhou posledních majitelů
– šlechtického rodu Schebků.
Ti ho stylizovali do pseoudogotiky, což mu mělo dodat punc
starobylosti. Roku 2003 se stal
zámek majetkem města. To ho
zpřístupnilo návštěvníkům. Při
prohlídce na vás dýchne atmosféra schebkovské éry. Součástí
zámeckého areálu je i zábavně
naučná stezka rytíře Miloty
z Kolowrat, která nadchne vaše
děti. Musí na ní splnit řadu
úkolů. Je otevřená za příznivého počasí a minimální počet
dětí pro vstup na stezku je pět. Více
informací o vstupném, prohlídkových
okruzích, otevírací době i dalších
akcích najdete na www.mesto-zruc.cz.
-ad„
Kamenné poklady
– hra pro malé i velké
Geocaching nemusíme
jeho příznivcům jistě
představovat, ale pro
neznalé – je to hra na
pomezí sportu a turistiky,
která spočívá v použití
navigačního systému
GPS při hledání skrytého
objektu zvaného cache
(keš), o němž jsou známy
jen jeho
geografické
souřadnice.
Keš bývá nějaká
vodovzdorná,
většinou plastová schránka,
a zakladatel
keše po jejím
umístění zveřejní
její souřadnice na internetu. Nedílnou
součástí tohoto zveřejnění je i text
představující zajímavosti o místě, kde
je keš uložena.
Tým geoparku Kraj blanických rytířů připravil pro příznivce geocachingu, turisty i geology hru Kamenné
poklady blanických rytířů.
Jedná se o sérii keší, věnovaných
geologickým zajímavostem geoparku.
pokračování na str. 6
www.blanicti-rytiri.cz
} úvodník
RYTÍŘSKÉ NOVINY
2
Vlašimské
pohádkové léto
2014
Zámecký park
Vlašim – vedle
Vlašimské brány.
V případě
nepříznivého
počasí se
představení
uskuteční
v Kulturním
domě Blaník.
Sobota vždy od 18.30 hodin
Jak šel Venda do světa
5. 7. Divadlo Kapsa
O kováři Mikešovi
12. 7. Divadlo Dokola
Královská moudrost
19. 7. Divadlo Já to jsem
– Víťa Marčík jr.
Vyprávění starého vlka
aneb Pravda o Karkulce
26. 7. Divadlo Koňmo
O Budulínkovi
2. 8. Divadlo Kapsa
Velká cirkusová pohádka
9. 8. Divadelní společnost Kejklíř
O Palečkovi
16. 8. Malé divadélko Praha
Nápad myšky Terezky
aneb O zlé koze
23. 8. Divadlo Matěje Kopeckého
Zpívánkový kabaret
30. 8. Liduščino divadlo
Pohádkové léto
2014 Votice
Začátek představení
vždy v neděli od 18 hodin
v divadélku „Ve Dvoře“
v zahradní restauraci
U Modré kočky.
Smolíček
6. 7. Dívadlo
Královna Koloběžka I.
13. 7. Divadlo DiAj
www.blanicti-rytiri.cz
Rozpustilý kabaret
20. 7. Liduščino divadlo
Zajíček a velká mrkvová záhada
27. 7. Divadlo 100 opic
(dříve Mimotaurus)
Ostrov splněných přání
3. 8. Loutkové divadlo Bystřice
O kováři Mikešovi
10. 8. Divadlo Dokola
Skřítek Třešnička – Letní pohádka
17. 8. Liduščino divadlo
O Budulínkovi
24. 8. Divadlo Kapsa
Za Božím hrobem nemusíte cestovat až
do Jerusaléma, najdete ho ve Voticích
„Kdo vystupuješ, jda od středu země české, za Sázavou na hory táborského kraje,
vystupuj s myslí vážnou. Když staneš na horách za Oticemi, na Větrově, Mezivratech
a na hoře miličínské, skloň hlavu. Kráčíš po půdě historické,“ napsal o kraji, jemuž
dominuje Velký Blaník, na začátku 20. století spisovatel, politik a novinář Jan Herben,
který jezdil z Prahy na letní byt do Hostišova u Votic. Vy naopak hlavu nesklánějte
a pořádně se rozhlédněte! Město Votice vás vítá!
sochami sv. Barbory, Rosalie,
Rocha, Sebastiana a Panny
Marie z poloviny 18. století
a nedaleko stojící kašnu
z roku 1885. Poznáte také
židovskou minulost města
– podíváte se do míst, kde
stávala synagoga, i tam, kde
odpočívají votické židovské
rody. Půjdete okolo zámku,
který byl v roce 1746 přestavěný na pivovar. Na město
se podíváte z výšky – z loni
otevřené věže Václavka,
dominanty kostela svatého
Václava, který „střeží“ sousoší svatého Václava s blanickými rytíři od sochaře Čeňka
Vosmína. Podíváte se také
do Galerie sakrálního umění
v klášteře svatého Františka
z Assisi, nahlédnete do kostela a kaple Panny Marie. Jen
kousek odtud stojí od roku
1688 replika jeruzalémského
Božího hrobu. Přímo v budově staré radnice, kde sídlí
Pro odpovědi na otázku,
kam se vypravit, co tu mají
zajímavého, kde se najíst
nebo přespat, se vypravíme
do Městského kulturního
centra a Turistického infocentra. Nejenže v něm určitě
narazíte na nějakou aktuální
výstavu, ale také na jeho
ředitelku Janu Pavlukovou,
popřípadě její kolegyni Petru
Čiperovou. Ty si pro turisty
připravily na sezónu novinku
– komentované prohlídky
městem. „Prohlídky se konají
v červenci a v srpnu, vždy ve
středu od 14 hodin a v sobotu od 10 hodin. Sraz účastníků prohlídky je před MKC
a TIC Votice na Komenského náměstí. V jiné dny jsme
samozřejmě schopné zajistit
prohlídku po domluvě,“ říká
Jana Pavluková. Průvodkyně
vám ukáží největší dominanty Votic – mariánský sloup
na Komenského náměstí se
MKC a TIC lze navštívit vlastivědné
muzeum.
Za poznáním do přírody
Pokud dáte před městem přednost
přírodním krásám Voticka, nechte se
vést naučnou stezkou Kolem Votic
za poznáním. Díky devíti zastavením,
opatřeným informačními panely, která vás hravou formou poučí o fauně,
flóře a historii Voticka, se nebudou
nudit ani děti. „Trasa naučné stezky
začíná a končí u vyhlídkové věže
Václavka a provede vás po ní skřítek
Votísek. Seznámí vás s tím, co kde
roste, běhá a létá, navštívíte poutní
kapli svatého Vojtěcha, Herbenovu
vilu a šibeniční vrch s vyhlídkou
a majestátním javorem, který učaroval i filmařům,“ zve kolem Votic
za poznáním autorka naučné stezky
Lucie Krubnerová. V infocentru
vám poradí, kde se najíst, ubytovat,
nechat si opravit kolo nebo zda se
zrovna v době vaší návštěvy nechystá
nějaká zajímavá kulturní, společenská
nebo sportovní akce.
-jš-
Otvírací doba
věže kostela sv. Václava
v červnu od 7. 6. a v září:
o víkendech 1230–1700
červenec–srpen:
úterý–sobota 1000–1200 1230–1700
„
„Víte co se říká o Ratměřicích? Vůbec nic,“ už dávno neplatí
pokračování ze str. 1
jedna z hereček a potom shání štafle).
Svou roli v kampani sehrál i sedlák
Oneš v podání Jiřího Pěkného, spatřit
ho můžete například na billboardech.
Ratměřice se ale vyplatí navštívit
nejen proto, že se tu natáčela reklama
a že si tu na svých tabletech smartphonech můžete užít Turbo Internet. V obci doslova kvete kulturní,
společenský a hlavně spolkový život.
Například místní hasiči se starají o ha-
sičské muzeum, které si můžete díky
prosklené stěně kdykoli prohlédnout
v budově obecního úřadu. „Vyhledávanou podívanou bývá hasičská fontána
nad rybníkem Lazna, letos se koná
23. srpna. V letních měsících si můžete prohlédnout originální venkovní
Galerii na plotě, kterou připravuje
pro potěchu kolemjdoucích Vladimír
Vondrejs na plotě své nemovitosti na
severním konci obce,“ zve do Ratměřic starosta Viktor Liška.
Nejlépe si celou vesnici prohlédne-
te, pokud se necháte vést sedlákem
Onešem, respektive naučnou stezkou.
S Onešem si můžete vylézt na myslivecký posed, zacvičit si ve venkovní
tělocvičně či postavit jemu a jeho
ženě Františce dřevěný domek. Během
putování po Ratměřicích poznáte
kostel svatého Havla z první čtvrtiny
13. století, i historii zdejšího zámku
z počátku 18. století a parku, v němž
nechal hrabě Chotek před sto padesáti
lety vysadit dva sekvojovce. Daří se jim,
dnes jsou to největší sekvojovce v re-
publice. Sedlák Oneš vás také vezme
k léčivé studánce svaté Anny nebo na
Habrovku, kde v březnu 1645 předal
velitel císařského vojska Melchior von
Hatzfeld svůj kord veliteli švédského
vojska polnímu maršálkovi Lennartu
Torstenssonovi na znamení porážky.
Podle pověsti tu Švédové zakopali svou
vojenskou pokladnu, dosud nenalezenou. Možná bude přát štěstí právě
vám.
-jš„
Kam na výlet? Projděte se Českým smaragdem
Nebojíte se dlouhých
tras? Pak se vydejte
přes Javornickou hůru.
Pokocháte se přírodou
a cestou můžete navštívit
i spoustu zajímavých míst.
Trasu můžete odstartovat už
v Trhovém Štěpánově, který je
první významnou lokalitou regionu.
Dostanete se tam pohodlně autem, alternativně vlakem z Vlašimi. Městečku
dominuje prastarý kostel sv. Bartoloměje, který stojí na náměstí. Nedaleko
od kostela najdete nově zrekonstruované Muzeum Štěpánovska s expozicí
užitkových předmětů z domácnosti
i dílen. A zajít tu můžete i na oběd.
U náměstí byla otevřena nová restaurace s penzionem Nad zámeckou zdí.
Interiér je moderní, restaurace má
bezbariérový přístup,
krásnou vyhlídkovou
terasu a hlavně se tu
nekouří. A co vám tu
nabídnou? Klasické
předkrmy, polévky
a minutkovou kuchyni,
ve všední dny také
oblíbené ,,hotovky".
Ceny za hlavní jídlo se
pohybují okolo 100 Kč.
Více na www.nadzameckouzdi.cz.
Kam se můžete
vydat dál? Rozhodně
zajděte k židovskému
hřbitovu z 15. století,
O Muzeum Štěpánovska s expozicí užitkových předmětů
který je další významníka můžete vystoupat na Javornickou
nou památkou tohoto města. Je jedhůru s nadmořskou výškou 583 m n.
ním z největších a nejzachovalejších
m. Pokochejte se vyhlídkou na krajina Podblanicku. A pak se třeba vydejte
nu. Jestli ještě nemáte dost, můžete
po zelené značce do Javorníka, staropokračovat do Zdislavic. Je to obec
bylé obce ze 13. století. Tady stojí za
stará přes tisíc let. Ležela na tzv. solné
pozornost zejména zrenovovaný kosstezce, která vedla z Prahy do Salzburtel sv. Ludmily z roku 1893. Z Javor-
gu. Určitě zajděte ke kostelu
sv. Petra a Pavla, kde najdete
místní raritu, o níž málokdo
ví. Je tu totiž márnice, ke
které byla roku 1812 přistavěná kostnice. V ní jsou uložené
kosti ze starého hřbitova, jenž
byl přeplněný lidskými ostatky
po velkém moru po roce 1772.
A kam ze Zdislavic? Do Ratají.
Tam můžete navštívit kapli
postavenou v 70. letech 20.
století, ve které jsou umístěna
díla lidového řezbáře Františka
Kupsy – betlém s jesličkami
a bájná hora Blaník s rytíři.
Budete-li chtít zpátky pěšky
do Trhového Štěpánova, dostanete se tam opět po zelené.
Po 14 km dlouhé trase se možná
budete cítit utahaně, ale spokojeně.
Procházka Českým smaragdem totiž
rozhodně stojí za to!
-ad„
RYTÍŘSKÉ NOVINY
3
Ochočené straky a mluvící krkavec bydlí v paraZOO
Máte rádi zvířata, květiny
a přírodu vůbec? Pak při
návštěvě Podblanicka
nezapomeňte zavítat i do
paraZOO v areálu ČSOP
Vlašim v Pláteníkově ulici.
Dobře ji vystihují slova „tak trochu
jiná ZOO“. Slony, žirafy, opice ani
další exotická zvířata zde nehledejte. Potkat tu můžete pouze zvířata
volně žijící v české přírodě. Miláčky
návštěvníků jsou vydry a rys Míša,
mluvící krkavec Bob nebo ochočené
straky – hravá Kája a upovídaná Róza.
Rozeznávat se naučíte nejrůznější
dravce, sovy, krkavcovité ptáky a nebo
oba druhy našich čápů. Obdivovat se
můžete kráse volavek a nechybí zde
ani veverky a kuna. Na své si přijdou
díky pěkně upravené zahradě i milovníci květin.
ParaZOO ale neslouží pouze
k představení jednotlivých druhů zvířat. Prohlédnete si zde výstavu ptačích
budek, slaměnou pec, nefalšovanou
kompostovací kadibudku nebo se nejen prostřednictvím expozice nástrah
blíže seznámíte s činností Záchranné
stanice pro živočichy ČSOP Vlašim.
Obyvateli paraZOO jsou zvířata, která
byla zraněna nebo osiřela a dostala se
tak do péče ošetřovatelů záchranné
stanice. Odtud už pro svůj trvalý
hendikep nemohla být, na rozdíl od
jiných úspěšně vyléčených zvířat, opět
vypuštěna do přírody.
O co je paraZOO oproti ostatním
zoologickým zahradám menší, o to
vám jistě bude bližší a útulnější.
Můžete si ji prohlédnout samostatně
a nebo využít služeb průvodce. Přestože se nachází v centru města hned
naproti jeho dominantě, vlašimskému
zámku, překvapí vás svým klidem. Najdete zde tak kromě spousty informací
také příjemné místo k odpočinku.
Pro unavené výletníky tu je po včasné
domluvě dokonce i možnost noclehu.
Záchranná stanice slaví 20 let
Záchranná stanice pro živočichy
ČSOP Vlašim v letošním roce navíc
slaví výročí 20 let od svého založení.
V paraZOO tak tento rok budete
moci v průběhu celé návštěvní sezóny
díky výstavě „Jak šel čas“ nahlédnout
do historie záchrany divokých zvířat
na Podblanicku a také zde 4. října
oslavit toto krásné kulaté jubileum.
Mezinárodní Den zvířat bude patřit
akci Den se zvířátky, kdy na program v paraZOO naváže pochod se
zvířátky a den otevřených dveří ve
veřejnosti běžně nepřístupné léčebné
části záchranné stanice u Pavlovic. Tak
neváhejte a hurá za zvířaty!
-mj-
Akce v paraZOO
1. 6.
27. 6.
14. 7.
28. 9.
4. 10.
Den dětí v paraZoo
Vysvědčení v paraZoo
Netopýří noc (1900)
sv. Václav v paraZoo
Den zvířat
Otvírací doba
duben–září
Út–Ne 1000–1800
Chcete-li přispět na poraněná zvířata,
prosíme, odešleta dárcovskou SMS ve tvaru
DMS ZVIREVNOUZI VLASIM
na číslo 87777
1 DMS – 30 Kč. Děkujeme za příspěvek
říjen, listopad, březen:
Út–Ne 1000–1600
www.parazoo.cz
„
Unikátní Včelí svět Stopy vojáků vás dovedou
stojí za vidění
až k bitvě u Jankova
Co je základním principem Včelího
světa, který vznikl v bývalé škole
v Hulicích a je jediným obdobným
projektem ve Střední Evropě? Hlavně
nenudit! Jen ne žádné nezáživné
exponáty! Život včel je tu zkrátka
přiblížený nově, moderně, neotřele,
využívá interaktivní prvky. Expozice
má znázornit život včel co nejsrozumitelnějším způsobem. A to i těm
nejmenším.
Návštěva Včelího světa je zejména
pro školy skvělou možností, jak atraktivně doplnit výuku. Muzeum nabízí
totiž řadu doplňkových programů a je
schopné vyrobit i originální programy
ušité tzv. ,,na tělo". Expozice je ale
určená i široké veřejnosti.
Co vás v hulickém Včelím světě
čeká? Můžete se projít velkým
včelím úlem s obřími plástvemi, na
dotykovém monitoru si prohlédnout anatomii včely, zahrát si kvíz
ze života včel, nebo si pustit zvuky
z úlu, ale také si z bezpečné vzdálenosti prohlédnout funkční včelí úly.
Rovněž mají možnost vyzkoušet si
pomůcky pro práci včelaře, zapojit
se do různých her, pustit si na videu
krátké filmy o včelách, nebo si osahat
některé včelí produkty.,,Každý měsíc
chystáme nějakou další doprovodnou
akci. Děti si zde mohou vyrobit také
svíčku z vosku," říká koordinátorka
muzea Jarmila Pavlicová a doplňuje:
Zemí tehdy znělo jen
řinčení zbraní a dunění
bubnů. Nebe bylo
zatažené kouřem
z vypálených měst a osad.
Za vojsky se krajinou plížil
hlad a mor. Už téměř třicet
let se Evropou sem a tam
převalovala válka.
,,Můžete si u nás koupit spoustu
suvenýrů, kvalitní med i medovinu,
ale i přírodní kosmetiku se včelím
voskem. Výhodou je, že v blízkosti
muzea najdete dětské hřiště."
Expozice je určená všem věkovým
kategoriím dětí. Uvidíte, že si odsud
odnesou spoustu zážitků!
Vstupné pro děti je 25 korun, pro
studenty 30 korun.
Kde Včelí svět najdete? Asi 1 km od
dálnice D1, exit 56. Otevřeno je denně
kromě pondělí.
-ad-
Otvírací doba
duben–září:
úterý–pátek 1000–1600
víkendy a svátky 1000–1700
říjen:
víkendy a svátky 1000–1600
kontakt: 724 867 158
www.vcelisvet.cz
„
Psal se rok Léta Páně 1645. Dne
6. března toho roku se střetlo švédské
vojsko pod velením Lennarta Torstenssona, s císařskou armádou. V bitvě
u Jankova, nejkrvavějším střetnutí
třicetileté války na českém území,
švédské vojsko protivníka rozdrtilo.
Pověst praví, že nebesa nemohla
způsobit vítězství, tak alespoň varovala. Několik dnů před bitvou, při mši
pověstem,“ říká starosta Jankova Josef
Kocourek, který doporučuje procházku zakončit návštěvou pamětní
místnosti v budově mateřské školy. Je
vzdálena jen několik kroků směrem ke
kostelu. Jsou zde vystaveny historické
dokumenty a exponáty související
s bitvou u Jankova a jejími dopady na
zdejší kraj. Pamětní místnost je otevřena po domluvě na obecním úřadě.
Každoročně připomíná
krvavou událost červnový
pochod Po stopách
bitvy u Jankova, letos se
půjde 14. června. Pokud
červnový termín pochodu
nestihnete, určitě se po
stopách vojáků vydejte po
Lennart Torstenson
Melchior Hatzfeld
Johan Götz
Johan de Werth
naučné stezce.
Projít a poučit se
v jankovském kostele vypadlo kopí
můžete také po druhé naučné stezce
bitvu u Jankova prožil finský voják ve
s praporcem z ruky dřevěné sochy
Okolo rybníků k vyhlídkovému
službách švédské armády, jistý Lauri
svatého Václava a rozlomilo se na tři
altánu.
Torni, se dozvíte v jeho strhujícím
části. Přítomní prý viděli, že ruka světV Jankovské hospodě přímo na
vyprávění na prvních čtyřech panelech
ce se otevřela a kopí upustila, což prý
náměstí můžete koupit turistickou
naučné stezky. Zbývající informačsvědčilo o nějaké nešťastné události.
známku – památku na váš výlet.
ní panely jsou věnovány například
-jšhistorii místních osad, přírodopisným
Po stopách bitvy u Jankova se můzajímavostem či zdejším lidovým
„
žete vydat po naučné stezce, nesoucí
stejný název. Od jankovského náměstí
k památníku bitvy zvládnou dojet
i vozíčkáři nebo maminky s kočárky.
Delší okruh stezky má délku zhruba
čtrnáct kilometrů a kratší okruh
vedený přes vyhlídku U Hartman
o pět kilometrů méně. „O tom, jak
www.blanicti-rytiri.cz
Jak se seznámit se
životem včel zábavnou
formou? Vydejte se do
Hulic. Je tam otevřena
unikátní expozice, která
představuje život včelstva
hravým způsobem.
RYTÍŘSKÉ NOVINY
4
„Projeď s námi kopretinu“
Dokonale propracovanou
sítí osmi navzájem
kombinovatelných
cyklistických tras se může
pochlubit krajina na
Voticku.
„Centrem výletů jsou Votice
a z nich jako okvětní lístky kopretiny
vybíhají jednotlivé trasy, díky nimž
poznáte ta nejkrásnější místa regionu
– zámky Vrchotovy Janovice, Červený
Hrádek, Konopiště nebo Vlašim,
přírodní zajímavosti, rozhledny a další
turisticky zajímavá místa,“ představuje
projekt, těšící se přízni cyklistů, Luboš
Mudra, jeden z hlavních tvůrců Votické kopretiny. Sám má trasy projeté
a nejvíce ho uchvacuje rozmanitost
kraje a překrásné přírodní scenérie.
„Lidé žasnou, kolik je toho u nás
k vidění a když odjíždějí, litují, co
všechno nestihli. Také z toho důvodu
se na Voticko vracejí v dalších letech,“
dodává. Cyklistické výlety Votické
kopretiny jsou inspirací k pohodově
strávené dovolené. Jízdu rázovitou
krajinou hlavně díky variabilitě tras
zvládnou i méně trénovaní cyklisté
a děti. „Při cestách naším krajem
V areálu zámeckého parku
i nadále pokračují práce
na obnově naučné stezky.
Co nového vás na ní čeká?
Na co se můžete těšit?
budete potkávat informační panely,
z nichž se dozvíte řadu informací.
Pokud byste se přece jen ztratili, stačí
nahlédnout do cyklistické mapy, kterou získáte v infocentrech a turistických cílech. Ve Voticích v Infocentru
na Komenského náměstí, ve věži
Václavka nebo v Restauraci u Modré
kočky, kterou nemůžete minout při
příjezdu do města ze silnice E 55.“
Na trasách Votické kopretiny bude
letos již po čtvrté pořádán Cyklotulák. V sobotu 7. června si budete
moci vybrat ze tří dobře značených
tras – „mléčné“, „zkušené“ a „libové“.
„Každý účastník akce obdrží na startu,
který bude u Restaurace u Modré Kočky od 8:30 do 9:30, zdarma
cyklomapu a po příjezdu do cíle se
bude moci pokládat za opravdového
Cyklotuláka,“ říká se smíchem Luboš
Mudra. Vzhledem k tomu, že jarní
akce získává stále více na oblibě, pořádá její podzimní verzi. Letos vychází
na sobotu 20. září, rovněž se startem
z cyklozahrady u Modré kočky od
8:30 do 9:30 a tentokráte i s opravdovým blanickým rytířem.
-jš„
Zlato, stříbro a drahé kamení aneb
Kdo by nechtěl být boháčem?
Řekněte, kdo by nechtěl
být boháčem? Najít
poklad, zlatou žílu?
Můžete se o to pokusit
třeba v bývalém zlatodolu
Roudný. Co když tady
havíři nějaké to zlato
přece jen zapomněli?
www.blanicti-rytiri.cz
Do Roudného se dostanete po
zelené nebo žluté turistické značce,
můžete také přijet autem, které zaparkujete poblíž úvodního zastavení
v loňském roce vybudované naučné
stezky.
povrchově, v pozdějších staletích také
hlubinně pomocí šachet.
Největší rozmach těžby
ěžby zde
datujeme od 90. let 19..
století do 30. let 20. stooletí. Mezi léty 1904 až
1930 zde bylo vytěženo 5 770 kilogramů
ryzího zlata. Největší
výtěžnosti pak bylo
dosaženo v roce 1913,
kdy Roudný vydal 325
kilogramů zlata, což byly asi čtyři
pětiny celkové těžby v Rakousku-Uhersku. Po válce byla těžba nakrátko obnovena, od šedesátých let se
v lokalitě zlato netěží, ačkoli těžařské
společnosti neztrácejí naději…
Do dnešní doby se ze zlatodolu
O Začátek naučné stezky o zlatodolu Roudný
Že je v této lokalitě pod Blaníkem
zlato, věděli pravděpodobně již
Keltové, kteří mohli vzácnou horninu rýžovat na řece Blanici a jejích
přítocích. Přímo na Roudném se začalo těžit ve středověku, a to nejprve
Nová stezka ve Vlašimi
láká na interaktivní
prvky i nové okruhy
zachovalo několik původních staveb.
Jde o dělnickou kolonii a vilu ředitele
zlatodolu v osadě Roudný a také
báňský hotel, dnes obydlený klienty
Integrovaného centra sociálních
služeb. Na bývalých kalojemech tvo-
řených haldami jemného křemenného
písku se paradoxně vytvořil cenný
biotop,
který je dnes chráněn
bio
jjako přírodní památka Roudný. Motivem ochrany je
výskyt teplomilného brouka
svižníka písčinného a dalších teplomilných druhů
bezobratlých živočichů. Ve
štolách přezimují početné
kolonie netopýrů.
,,Naučná stezka v zámeckém parku
bude obnovena v rámci projektu realizovaného Českým svazem ochránců
přírody ve Vlašimi“, říká Jitka Zenáhlíková z ČSOP Vlašim. ,,Nová stezka
bude mít osmnáct hlavních zastavení.
Návštěvníci se dozví zajímavosti a fakta o historii, současnosti a přírodě
zámeckého parku a jeho okolí, včetně
toku řeky Blanice. Informace budou
doplněny malými zastaveními s interaktivními prvky, jež se nově rozmístí
v parku, tematickými odbočkami
a dalšími zajímavostmi.“
Jak bude stezka členěná? Hlavní trasa stezky provede návštěvníky postupně po celém zámeckém parku a navíc
bude doplněna třemi tematickými
odbočkami - Vydří cestou, Cestou
lučního koníka a Cestou páchníka.
,,Těšit se můžete na nové herní prvky,“ doplňuje Jitka Zenáhlíková. ,,Ty
by měly podpořit zájem dětí o poznávání okolní přírody, živočichů, rostlin
a hub žijících a rostoucích v zámeckém parku. Jedním z nich je třeba
Mravkolví past, která znázorňuje past
larvy mravkolva, pomocí které loví
svojí kořist. A protože mravkolev v zámeckém parku skutečně žije, mohou
ho při troše štěstí štěstí návštěvníci
O Čínský pavilon ve vlašimském
zámeckém parku
parku nalézt. Na stezce se dále setkají
s hmyzí chodbou, průlezem páchníka,
pavučinou nebo mraveništěm.“
V rámci projektu se v parku vybudují i dva nové altány: Nejkrásnější
vyhlídka a Luční altán,,Stavby budou
napodobeninami dřívějších altánů,
které se v parku vyskytovaly v dobách
jeho největšího rozkvětu. Například
Luční altán byl navržen podle dřívějšího Amorova chrámu,“ vysvětluje Jitka
Zenáhlíková. ,,V rámci projektu dojde
i k opravě, obnovení nebo vzniku nových cest. Součástí stezky budou dvě
nové lávky přes řeku a jeden brod,“
dodává ještě na závěr.
Kdy bude stezka přístupná veřejnosti? Její otevření se předpokládá ve
druhé polovině prázdnin.
-ad„
Vůl má nádherné oči, podívejte
Toulky Podblanickem považuji za skvělý relax.
A je jedno, jestli zvolím kolo nebo jdu po svých.
Stezka bude bavit i děti
Čtyři a půl kilometru dlouhou trasu naučné stezky lemuje patnáct informačních tabulí, které imitují vstup
do štoly. Dalších deset panelů vám
pomocí fotografií přiblíží, jak důl
vypadal třeba před sto lety, v době
zřejmě největšího rozmachu těžby.
„Doufám, že tato netradiční naučná
stezka, založená hlavně na historických fotografiích, zaujme mnoho
návštěvníků a přiblíží doposud opomíjenou památku široké veřejnosti,“
řekl Pavel Jakubův z Českého svazu
ochránců přírody Vlašim, realizátor
stezky, který při návrhu informačních
panelů a trasy myslel také na dětské
návštěvníky. Ke stezce existuje tištěný
průvodce vydaný ČSOP Vlašim, který
by měl být k dostání v infocentrech.
Bývalý zlatodůl Roudný jistě stojí
za vaši návštěvu. I když třeba žádnou
zlatou hroudu neobjevíte, můžete říkat, že jste chodili po pokladu. Podle
odborníků je v zemi pro budoucí generace uloženo ještě třicet tun zlata.
A pokud vás už zlato omrzí, stojí za
zmínku, že na Roudném, stejně jako
v nedaleké lokalitě zvané Stříbrnice,
která je ukrytá v lese u Zvěstova,
můžete narazit také na stříbro.
-jš„
Pod siluetou bájné hory s chrupajícími reky právě dozrává makové pole,
před kterým by i Kolumbijci bledli
závistí. Nespery, pravé poledne.
Vedro k zalknutí, téměř liduprázdno. Jen kolem zastávky popojíždí pár
dětí na kole. O kousek dál místní
výrostci prohánějí stařičkou Jawu
padesátku. Teda spíš to, co z ní zbylo,
rám s motorem na kolech. Jako by
tu nějak pomaleji ubíhal čas. Paní
v šátku mě, cizího vandrovního, ihned
zasvěcuje do intimních podrobností
života u nich na vsi. Kdo s kým a tak.
Jména ihned zapomínám. Současný
majitel starého kamenného sila u rybníka, památky, která pamatuje ještě
Jana Žižku je také sdílný. Bodrý muž
vypráví o litrech prolitého potu a dřině, kterou při záchraně sila vynaložil.
S pýchou mi ukazuje novou střechu
zvenčí a staré krovy uvnitř.
Pak už mě dřevěný ukazatel jako
z pohádky o zemi krále Miroslava
navedl na obnovenou historickou
cestu, kudy před sto lety chodívali
lidé ze sousedních chalup na mši do
kostela. Cesta, kterou dnes lemuje
alej mladých listnáčů mě vyplivla
u polosamoty Buchov. Kousek od
křížku potkávám vůz tažený voly. Po
dlouhé době hladím vola po hlavě. Je
to příjemné mě a snad i volovi, který
sklání hlavu. Zkuste si to a všimněte
si, vůl má totiž nádherné oči…
-kc-
RYTÍŘSKÉ NOVINY
5
Ve Farním muzeu poznáte, jak se žilo před sto lety
Jen pět kilometrů od
Vlašimi leží půvabná
vesnička Kondrac, kterou
protíná řada cyklostezek
i turistických tras. Právě
tady rovněž sídlí ojedinělé
Farní muzeum, které nabízí
řadu možností, jak zabavit
vás i vaše děti.
Samotné muzeum, ale s ním
sousedící románský kostelík s márnicí
tvoří velmi fotogenický celek. Farní
muzeum má krásnou zahradu plnou
bylinek a květin, je zde úžasné ticho
a klid, zkrátka vás prostoupí pocit, že
jste se ocitli minimálně o sto let zpět.
Budova muzea připomíná tradiční
venkovské stavení s hospodářstvím.
Pro děti tu naleznete hřiště se skluzavkou, houpačkami, minigolfem, takže
tu můžete strávit příjemný čas. Potěší
i výběhy s kozami a ovcemi, které
se zahradou sousedí, takže mohou
zvířata pozorovat přes dřevěný plot.
Oceníte prostorné parkoviště přímo
u muzea. Velkou výhodou je, že je
zahrada pro veřejnost otevřená celoročně a bezplatně. A co nabízí samotné Farní muzeum? Poutavá expozice,
rozdělená do tří částí, vás seznámí
s životem duchovenstva na přelomu 19. a 20. století. V první části si
prohlédnete budovu bývalé fary, další
dvě části jsou pak situovány do bývalé
márnice, která sousedí s kostelem sv.
Bartoloměje. Zní vám to strašidelně? Nemějte obavy. První místnost
seznamuje s historií kostela, najdete
tu i maketu obce z roku 1841. Druhá
místnost vás pak uvede do historie
pohřbívání. Oblíbenou atrakcí muzea
jsou ale i dílny, kde si můžete vyrobit
různé drobnosti pro radost: ,,Loni se
nám osvědčila výroba batikovaných
šátků z gázy, takže v tom budeme
pokračovat. A pro letošní rok jsme
jako novinku připravili výrobu mýdla
z přírodního glycerinu," říká Marie
Zelingrová z obecního úřadu v Kondraci (více na www.farnimuzeum.cz).
Provozovna přímo v Kondraci je
otevřená od 7 do 15 hodin. A co je
specialitou rodiny Matouškových?
Určitě Blanický bochník nebo třeba
Blanická paštika. Matouškovi vlastní
i restauraci, kterou najdete po levé
straně od fary (stejně jako prodejnu).
Jejich kuchyně je vyhlášená široko
daleko, tak se tam určitě zajděte posilnit. Otevřeno mají ve všední den od
10, o víkendu pak od 11 hodin. Ceny
se pohybují okolo 65 korun za oběd.
Milovníci přírody se pak můžou
z Kondrace vydat po některé z naučných stezek. Přímo od restaurace
třeba vede naučná stezka Kondrac.
Více na www.kondrac.cz
A láká i na další akce, které letos obec
pořádá nebo spolupořádá. V pátek
8. a v sobotu 9. srpna se v Kondraci
uskuteční Letní slavnosti Rádia Blaník.
Ty budou v sobotu spojené s již
tradičním výstupem S Blaníkem na
Blaník. V neděli 24 srpna nás čeká tradiční Bartolomějská pouť. A v sobotu
30. srpna pořádáme rybářské závody
na rybníku Kladiváč."
Z Kondrace pochází také rodina
Matouškových, kteří vyrábějí masné
pochoutky. Bratři František a Miroslav
se specializují na tradiční podblanické
uzeniny, zabijačkové produkty, ale
i další masné výrobky. Pořídit je můžete v kamenné prodejně v Kondraci,
Benešově, Zruči nad Sázavou, Vlašimi,
Mladé Vožici. Nebo je pohodlně nakoupit přes e-shop www.reznik.eu.
Otvírací doba Farního muzea
duben, květen, září, říjen:
so–ne, svátky 1000–1600
červen – srpen:
út–pá 1000–1600
so–ne 1000–1700
-ad„
Přírodní park Džbány-Žebrák si lze prohlédnout z koňského hřbetu
Rázovitá krajina Voticka
nebude činit žádné problémy
ani hendikepovaným
turistům. „Naše město
je k lidem na vozíčku,
s nejrůznějšími zdravotními
problémy, ale i k maminkám
s kočárky vstřícné,“ zve do
Votic ředitelka místního
Městského kulturního centra
a Turistického informačního
centra Jana Pavluková.
Jako příklad uvádí právě prostory,
v nichž ji můžete nejčastěji potkat.
„Sídlíme v přízemí staré radnice na
Komenského náměstí, přímo v centru
vhodnou restauraci nebo
upozorní na bezbariérovou toaletu.“
Tip na výlet nejen
pro hendikepované
I přesto, že vám třeba
nohy neslouží, můžete
si prohlédnout přírodní
park Džbány-Žebrák,
od roku 1996 chráněné
území mezi Voticemi,
Jankovem, Líšnem
a Tomicemi. Krajina má
takřka podhorský charakO Typické zvíře pastvin přírodního parku.
ter, jsou tu rozsáhlé lesní
plochy a louky s remízky, pramennými oblastmi, rybníky
Votic. Hendikepovaní turisté mohou
a vrcholy Džbán a Žebrák. Nejvíce si
využít všechny naše služby, včetně přikrásy přírodního parku vychutnáte
pojení k internetu nebo zhlédnutí aknikoli z auta, ale z koňského hřbetu.
tuální výstavy. Naši pracovníci jim rádi
Stačí se vypravit například do stáje
naplánují prohlídkový okruh městem
Artuš v Bučovicích u Votic. Uprostřed
přesně podle jejich možností, doporučí
krásné přírody je to malý kousek
světa, na který civilizace, zdá se, jakoby zapomněla. Není tu ruch města
a vesnic, je tu klid. Na rozlehlých pastvinách vás nenapadne, že kdesi doma
je tolik starostí. „Nabízíme vyjížďky
na ponících, koních, rádi vysvětlíme
základy ježdění. Díky občanskému
sdružení Zajíček na koni, které u nás
působí, můžeme zajistit také terapii
jízdou na koni pro hendikepované
děti. V případě, že byste u nás chtěli
pobýt delší dobu, poskytujeme i ubytování,“ zve do Bučovic Jiří Sváček
z Artušovy stáje.
Na statku Voleveč u Košovic, jehož
historie sahá až do šestnáctého století,
chovají kromě koní také řadu domácích zvířat. „Na agroturistiku a výcvik
jezdců se zaměřujeme od poloviny
90. let a prohlédnout si u nás můžete
více než čtyřicet koní různých plemen,
hlavně sportovních teplokrevných
koní,“ zvou k návštěvě statku jeho
majitelé Lenka a Rychlíková Jiří Kříž.
Vyjet si na koni lze i z osady
Buchov u Votic, kde nabízí nejen
vyjížďky na koních, ale také nejrůznější kurzy nejen pro „koňáky“ Andrea
Zajíčková-Červenková z jezdeckého
klubu Atrej.
Vyjížďky na koních romantickou
přírodou nabízí také Ekologická farma
Zahradnice u Olbramovic. „Vyjížďky
ve westernových sedlech v okolí farmy
vedou po lesích a loukách v krásné
krajině Středočeské pahorkatiny, která
vytváří ideální terén pro jezdecký
sport, včetně lokality přírodního
parku Kaliště a jsou přizpůsobeny
zdatnosti jezdců. Součástí všech vyjížděk může být plavení koní i občerstvení v přírodě,“ říká Luděk Pilc ze
zahradnické farmy.
-jš„
Návštěvníci Kraje blanických rytířů nebudou
chybovat, poodskočí-li od
hory Blaník na jednodenní výlet do Křivsoudova
na Čechticku.
Čeká na ně středně náročná cesta zvlněnou krajinou s lesy, loukami a rybníky. Městys samotný i jeho okolí
je ideálním místem pro pohodový
rodinný výlet, který je možné spojit
s dalšími letními aktivitami. Například houbařením nebo koupáním.
Líbit se tu bude hlavně těm, kteří
dávají přednost klidu.
„V Křivsoudově a nedalekých Čechticích se nacházejí dva smírčí kameny,
které sloužily ve středověkém právu
jako institut mimosoudního vyrovnání,“ připomněl křivsoudovský starosta František Zelenka a dodal, že
křivsoudovský smírčí kámen s reliéfem jetelového
kříže a rytinou meče měří
bez mála jeden metr. Smírčí kámen naleznete, pojedete-li po zelené turistické
značce směrem na Keblov.
Cesta vás přivede na Kačerov k Leskému mlýnu. Pokud neodbočíte u turistického rozcestníku doleva ke
mlýnu a budete pokračovat
dolů lesní cestou, přijedete k vodní nádrži, kde se
na ostrůvku tento největší
český smírčí kámen skrývá.
O bohaté historii Křivsoudova svědčí zdejší památky
na nejrůznější architektonické styly. Návštěvníci
třetího největšího sídla
Mikroregionu Želivka tu mohou
objevit původně gotický opevněný
kostel Narození Panny Marie, zbytky
renesančního zámečku, jsou tu ba-
rokní statky, novorenesanční radnice
a bývalá budova Občanské záložny
ve stylu moderny. Kostel Narození
Panny Marie prošel v devadesátých
letech minulého století rekonstrukcí. Byla provedena
generální oprava hlavního
oltáře a instalována vzácná
socha Panny Marie s Jezulátkem z bývalého kostela
v Dolních Kralovicích.
Křivsoudovem prochází jedenáctikilometrová cyklotrasa, která vede přes Lhotu Bubeneč, Děkanovice,
Tomice a Střítež až do Dolních Kralovic. „Cyklotrasa
vede zvlněnou lesnatou
krajinou po účelových komunikacích a silnicích třetí
třídy. Cyklisté se tu mohou
kochat četnými romantickými průhledy do krajiny
s malebnými vesničkami
a rybníky,“ řekl František
Zelenka. Obtížnost cyklotrasy je
střední, je proto vhodná i pro méně
zdatné vyznavače cyklistiky.
Místní i přespolní se tu vždy těší
na tradiční červencovou pouť a srpnové pivní slavnosti. Přijedete-li do
Křivsoudova právě v době konání
tradičního jarmarku, který se letos
koná 7. září, zjistíte, že i na venkově
se najdou lidé schopní zorganizovat velkou akci. Na dobový jarmark
v areálu zahrady sokolovny pravidelně přijíždí několik tisíc návštěvníků
z blízkého i vzdáleného okolí. Lidé
tu obdivují řemeslnou dovednost
košíkářů, kovářů, keramiků, řezbářů,
tesařů a dalších řemeslníků. Přijíždějí
ale i kvůli čerstvým kulinářským specialitám z domácí produkce.
„Bývá tu vždy kolem padesáti stánků
a dbáme na to, aby si jarmark zachoval dobový ráz. V bohatém programu
se letos mohou návštěvníci těšit například na známé pěvecké duo Kamélie,“ pozval na jarmark křivsoudovský
starosta.
-kc„
www.blanicti-rytiri.cz
Křivsoudov potěší návštěvníky historií i okolní přírodou
RYTÍŘSKÉ NOVINY
6
Mašinka si vesele píská v Olbramovicích Geologie vás začne bavit!
Batůžek na záda a hurá
vlakem do Olbramovic!
Vlakové nádraží leží
na trase Praha – České
Budějovice, na půli
cesty mezi Benešovem
a Táborem.
Vyplatí se zde z vlaku vystoupit,
protože ačkoli to tak na první pohled
díky nedávné modernizaci IV. koridoru nevypadá, nacházíte se na v minulosti významné dopravní spojnici
z jižních Čech přes Tábor, Miličín
a Votice a dále na sever k Praze.
Již od roku 1867 je zdejší kraj
ovlivňován železniční dopravou. První
vlak po Dráze císaře Františka Josefa
I. projel Olbramovicemi 3. září 1871.
Již v roce 1893 se začala stavět trať
lokální dráhy do Sedlčan a v roce 1921
byla postavena druhá kolej z Benešova
do Votic. Technickou památkou, která
„přežila“ modernizaci trati, je vodárna
z roku 1886 naproti výpravní budově.
Původně byla poháněná parním čerpadlem, později elektromotorem.
Po asi patnáctiminutové procházce
z vlakového nádraží do centra obce
se můžete přesvědčit, jak se z původně prašné zemské stezky a později
císařské silnice převážně pro koňské
povozy stala nejvyužívanější dopravní tepna, spojující střed a jih Čech.
Denně po ní v obou směrech projede
dvacet tisíc aut. Nejen na řidiče do-
Že vás nauka o kamenech
ve škole vůbec nebavila?
A neživá příroda vám
nic neříká? Po putování
novým Geoparkem
Kraje blanických rytířů
nepochybně změníte názor.
hlíží hned u silnice Pískovcové sochy
Panny Marie a sv. Jana Evangelisty
z roku 1706.
Než vám pojede další vlak, můžete
obdivovat také románský kostel Všech
svatých z druhé poloviny 12. století.
Další významnou stavbou je špýchar,
jehož základy pocházejí z 15. století.
„Dnes se stará sýpka mění v kulturní
a společenský svatostánek a až přijedete příští rok, budou se tu pořádat výstavy, divadelní představení a posedět
budete moci v útulné kavárně,“ láká
do Olbramovic i napřesrok starosta
obce Pavel Pohůnek.
Jestliže se vám začne po kolejích
stýskat, nasedněte do vlaku ve směru
na Tábor a vystupte hned v první
zastávce – ve Voticích. Tady sice, na
rozdíl od Olbramovic, rychlíky nestaví, za to nabízí město hned několik
hospůdek a také možnost ubytování
a dalšího turistického vyžití.
A pokud by vás zlákal výlet na nedaleký zámek Vrchotovy Janovice, můžete
se tam vydat motoráčkem. Z olbramovického nádraží na to vrchotojanovické
je to lokálkou jen jednu zastávku – šest
minut. Jeho asi nejznámější majitelkou
byla krásná Sidonie Nádherná, mecenáška a přítelkyně významných umělců
– literátů Rainera Maria Rilkeho a Karla
Krause nebo malíře Maxe Švabinského,
kteří na zámku také pobývali. Zámek
je součástí Národního muzea a můžete
si zde prohlédnout stálou expozici
Společnost v Čechách v 19. století,
dále expozici Rilke, Kraus a Vrchotovy
Janovice a expozici České zvonařství.
Speciální prohlídka je připravena i pro
zrakově postižené.
-jš„
Kamenné poklady – hra pro malé i velké
pokračování ze str. 1
Keše návštěvníky zavedou na Velký
a Malý Blaník, do starých vápencových
lomů u Vlašimi a Votic nebo na romantické skály u řeky Sázavy. Geologické
jevy jsou často spojeny se starými nebo
dosud činnými lomy a důlními díly.
Keše jsou umístěny u slavného zlatodolu Roudný, u ložiska grafitu (tuhy)
u Psář nebo u rozsáhlého důlního díla
na Fialníku u Vlastějovic.
U každé z keší jsou na internetu
uvedeny informace o geologických jevech v lokalitě i to, jaké horniny nebo
minerály je možné na daném místě
nalézt a jaké je případně omezení
sběru (sběr jen ze suti, zákaz vstupu
do lomu apod.). Geologické lokality
se často nacházejí mimo turistické
trasy a geocaching je vhodnou formou jejich zpřístupnění. Při pohybu
v lokalitách doporučujeme opatrnost,
neboť terén zde bývá nerovný s obna-
„Název geoparku odkazuje na
legendou opředený Blaník, který je
jedním z nejnavštěvovanějších míst
regionu. Geopark se rozkládá na
pomezí tří krajů – Středočeského,
Jihočeského a kraje Vysočina. Páteř
geoparku tvoří Blanická brázda v úseku od města Mladá Vožice po město
Sázava, na západě dosahuje nejdále
k městu Votice a na východě k městu
Ledeč nad Sázavou“, představuje nové
turistické území Kateřina Červenková
z Českého svazu ochránců přírody ve
Vlašimi, který je koordinátorem geoparku. V době, kdy čtete tyto noviny
už Geopark Kraje blanických rytířů
kou expozici s ukázkami místních
hornin opatřených nábrusy. Každou
z hornin si můžete tak říkajíc „osahat“
a při pohledu na kopcovitou krajinu
si lámat hlavu nad tím, kdo asi obýval
mělké moře, které se před miliardou
let vlnilo na dnešním území Kraje blanických rytířů. Nedaleko Blaníku ještě
do poloviny minulého století fungoval
jeden z nejvýznamnějších zlatodolů
ve Střední Evropě. Jeho zašlou slávu
připomíná naučná stezka Zlatodůl
Roudný. Jen pár kilometrů odtud
nedaleko obce Zvěstov na lokalitě
na Stříbrnici můžete hledat kameny
se zářivě modrými povlaky azuritu.
Pokud vám ještě zbudou síly, vystupte
na vrch Hřiva a pokochejte se skalami
s krásnou křemennou žílou.
V infocentrech a na různých turistických místech si můžete zdarma
vyzvednout geoturistickou mapu,
kde najdete další zajímavé geologické lokality a jejich popis. Nebo se
nechte vést hrou Kamenné poklady
blanických rytířů, o které se dočtete
v dalším článku Rytířských novin.
-jš-
O Pohled z Ostrova na Blaník
ženými skalními výchozy. Pravidla hry
Kamenné poklady blanických rytířů
najdete na www.kamennepoklady.
blanicti-rytiri.cz.
Zajímavost na závěr: Jedna z keší je
umístěna u jediné známé „opravdové“
blanické jeskyně. Leží zcela mimo
značené cesty v hlubokém údolí
potoka Brodec. Třeba při její návštěvě
objevíte poklad blanických rytířů…
-mk„
patří do Sítě národních geoparků
a je jedním z šesti u nás vyhlášených
národních geoparků. Jejich záměrem
je přiblížit návštěvníkům geologickou
rozmanitost území, v němž lidé po
staletí z nitra země získávali zlato,
stříbro, stavební kámen, ale i uhlí
nebo tuhu.
Kam za zajímavými kameny
v okolí Blaníku?
Pod Velkým Blaníkem u Kondrace
můžete navštívit venkovní geologic-
Významné geologické
lokality regionu
}
}
}
}
}
Velký a Malý Blaník
Dolnokralovické hadce
Miličín – Český lev
Ledeč – Zámecká skála
Fialník
Naučné stezky
} S rytířem na Blaník
} Zlatodůl Roudný
„
www.blanicti-rytiri.cz
Za malebným náměstíčkem, uličkami, misálem a Solnicí do Načeradce
Městské památkové zóny
nemusí být jen výsadou
velkých měst. Pozornost
a ochranu si žádají také
plošně menší, přesto
historicky a hlavně
architektonicky zajímavá
území. Jedním z takových
míst je Načeradec, ležící
v Chráněné krajinné
oblasti Blaník.
Městská památková zóna zde byla
vyhlášena v dubnu roku 2003. Leží
dvanáct kilometrů od Vlašimi v podhůří památné hory Blaník.
Už zdaleka vás bude vítat románský
kostel svatých Petra a Pavla z doby
kolem poloviny 12. století. V kostele
je románská kruchta, varhany z roku
O Načeradská radnice s kostelem svatých Petra a Pavla
1660, křtitelnice z roku 1585 a původní mramorová tumba, na které je
vystaven oltář. Za zmínku stojí také
obraz svaté Kateřiny, namalovaný na
prkně kolem roku 1360.
Poblíž kostela stojí věžovitá zvonice
s přízemím z pozdně gotického období a nástavbou z roku 1818. Původně
byla součástí opevnění kostela, které
vybudovali na obranu proti Braniborům pánové ze Šelmberka. I přes
toto opevnění byl kostel za třicetileté
války vyloupen, nikoli Branibory, ale
uherským vojskem. Po jejich nájezdu
zmizela roucha a stříbrný pozlacený
pohár. V načeradském kostele najdete
Načeradský misál. Jde o náboženský
kodex, psaný na zažloutlém pergamenu s deskami ze dřeva, potaženého
kůží.
V 15. století sloužilo přízemí zvonice
jako skladiště soli, proto se věži říká
Solnice. Ke zvonici byla v roce 1534
přistavěná radnice, která v první polovině 18. století získala barokní podobu.
Na východní straně náměstí byl
v roce 1734 postavený rozlehlý barokní zámek. Pozadu nezůstaly ani okolní
domy, většina z nich je klasicistního
původu, najdou se však i starší, barokní stavby.
Jako poněkud netradiční se může
jevit umístění sochy svatého Jana
Nepomuckého na náměstí. Socha
tohoto světce totiž obvykle stávala
u vody. „I v Načeradci tomu tak dříve
bylo – poblíž sochy se až do začátku
20. století nacházela kašna. Svatý Jan
pochází z roku 1735, a jeho podstavec
zdobí erb Deymů ze Stříteže – stříbrná husa na červeném poli na zeleném
pahorku,“ vysvětluje na první pohled
nelogické umístění sochy načeradský
starosta Jiří Jelínek.
Pokud vyjdete za městys, nechte se
vést místní křížovou cestou. Byla postavená v roce 1738 nákladem hraběte
ze Starhemberka a v devadesátých
letech 20. století zrekonstruována.
Tvoří ji třináct kapliček.
Poklidné soužití místních občanů
s židovskou komunitou dokládají pozůstatky synagogy a židovský hřbitov
s náhrobky ze 17., 18. a 19. století.
Do roku 1928 se v Načeradci vařilo
pivo. „Dnes vám ho natočí v hostinci
Na Rynku přímo na náměstí nebo
v Klokočkově mlýně asi jeden kilometr
od Načeradce ve směru na Vlašim,“
zmiňuje se o možnostech občerstvení
starosta městyse Jiří Jelínek. Ve mlýně
pečou po staročeském způsobu výborný domácí chléb a to nejen kváskový,
ale i cibulový, škvarkový nebo žitný.
-jš„
RYTÍŘSKÉ NOVINY
7
Výlet z Veliše přes Ostrov na Blaník
si užijí malí i velcí
Vlašimská hvězdárna má
otevřeno i o prázdninách
Do Veliše můžeme dorazit
ze sedm kilometrů
vzdálené Vlašimi přes
Nesperskou Lhotu po
červené turistické značce.
Cesta nás povede lesnatou
a polní, mírně zvlněnou
krajinou, plnou průhledů
do romantického okolí.
Snad nikdo, kdo jede z Vlašimi
směrem na Tábor těsně za cedulí
značící hranici města nepřehlédne stříbrnou kopuli observatoře.
Vstříc zájemcům o pravidelná
pozorování letní noční oblohy
každoročně vychází Vlašimská astronomická společnost (VAS), která
provozuje zdejší hvězdárnu. Ta má
otevřeno i během letních prázdnin.
Obec se nachází v severozápadním
cípu CHKO Blaník. Zdejší krajinu
charakterizují zemědělské plochy,
drobné potoky, louky a sady na
západních humnech obce s charakteristickým půdorysem okrouhlice.
Architektonickou dominantu malé
obce v Kraji blanických rytířů tvoří
původně gotický kostel svatého Josefa, který je dnes chráněnou kulturní
památkou. Hřbitov kostela vypovídá
o historii obce, rodin z blízkého okolí
i pohnutých dobách světových válek.
Před kostelem s charakteristickou dřevěnou nástavbou uvidíme drobný kříž.
Další z křížů se nachází i u křižovatky
na Sedlečko a Lipiny.
Ve středu obce návštěvníci „narazí“
na upravenou náves s rybníkem
Návesák. Na návsi zaujme výklenková
kaple a poblíž informační tabule se
zdejšími zajímavostmi a orientační
mapou, která ukáže směr dalšího
putování Krajem blanických rytířů.
Je možné navštívit třeba sousední
Nespery s mohutnou patrovou tvrzí
z 15. století. Veliší prochází třicet kilometrů dlouhá cyklotrasa Po stopách
blanických rytířů.
„Před třemi lety u nás startoval
Podblanický Cyklorytíř, tradiční
akce k zahájení turistické sezóny na
Podblanicku. Poté, co jsme získali
Zelenou stuhu v soutěži Vesnice roku
za úpravu a zeleň v obci, jsme mohli
obec dále zvelebovat“ poznamenal
O Atrakce ve Farmaparku si užíjí hlavně děti.
starosta Veliše Petr Mach a doplnil,
že k obci patří osady Lipiny, Nespery
a Sedlečko.
Putování nás dále zavede do tři kilometry vzdáleného Ostrova. Po cestě
budeme mít po pravé ruce dominantu
Velkého Blaníku. Do Ostrova sjíždíme
z mírného kopečka a na rozcestí
u křížku můžeme odbočit vlevo k Farmaparku Blaník. Tady si užijí hlavně
rodiny s malými dětmi. Farmapark nabízí během turistické sezóny nespočet
venkovských zážitků a řadu tématických akcí. Také Ostrovem prochází
cyklostezka Krajem blanických rytířů
a protéká jím řeka Blanice. Naším
dalším cílem bude bájný Blaník.
Na vrchol Blaníku
V Louňovicích pod Blaníkem
vzdálených jen čtyři kilometry od
Ostrova odbočíme vlevo a po asi kilometrovém stoupání staneme na úpatí
mýtické hory. Motorizovaní návštěvníci tu mohou ponechat vozidla na
parkovišti. Výstup na samotnou horu
není vhodný pro rodiny s kočárky.
Z úpatí je to po červené turistické
značce pěšky až na vrchol asi kilometr.
Oficiální cesty vzhůru jsou dvě.
Jedna vede po spirále vzhůru a druhá,
náročnější, volí závěrečné stoupání
přímo bukovým porostem mezi
volně roztroušenými balvany. Tady si
můžete změřit v testu i svou fyzickou
zdatnost. Převýšení činí téměř dvě stě
metrů a odměnou všem, kteří vrchol
Blaníku zdolají, je nádherný pohled
do okolí a možnost občerstvení.
Rozhlednu ve tvaru husitské hlásky
vysokou dvaatřicet metrů postavil
Klub českých turistů.
„Z parkoviště nad Louňovicemi přes
vrchol Velkého Blaníku vede naučná
stezka k parkovišti u Kondrace. Má
čtrnáct zastavení a sedmnáct hravých
zastavení pro děti. Patronem a zároveň průvodcem po stezce je blanický
rytíř, který návštěvníky seznámí nejen
se zdejší přírodou, ale i s historií osídlení či pověstí o blanických rytířích,“
informoval o další možnosti pro turisty regionální manažer Petr Zapletal.
Odměnou těm, kteří stanou na
vrcholu Blaníku ve výšce 638 metrů,
je neopakovatelný výhled do okolní
romantické krajiny.
-kc„
„Také o letošních prázdninách
budou moci zájemci o astronomické
dění navštěvovat hvězdárnu pravidelně. Až do září máme otevřeno každý
pátek. V jiné dny a v ostatních měsících je potřeba si návštěvu předem
telefonicky domluvit,“ informoval Jiří
Štětina z VAS a doplnil, že na pátky
bývá obvykle připraven program pro
veřejnost, ve kterém nechybí promítání, ukázky dalekohledů, a pozorování
hvězd prostřednictvím přístrojů nebo
z plošiny hvězdárny.
„Během letních měsíců jsou dobře
vidět souhvězdí letní a podzimní
oblohy, planety Jupiter, Mars, záblesky
jasných družic. Při bezměsíčné noci
také Mléčná dráha,“ řekl vedoucí
amatérských astronomů. Pozorování
nebeského dění je doprovázeno výkladem členů VAS, kteří dávají přednost
individuálnímu přístupu k návštěvníkům hvězdárny. Ta bývá otevřena od
20 hodin a pozorování začíná obvykle
o hodinu později.
Za noci splněných přání by se daly
považovat ty, které nadcházejí začátkem druhé poloviny prázdnin. Právě
v tomto čase totiž bude možné spatřit
meteorologický roj Perseid, které laici
nesprávně označují za padající hvězdy.
Nejvíce létavic bude k vidění v noci
z 12 na 13. srpna.
„Perseidy, jak se meteory nazývají,
jsou v činnosti každý rok od konce
července zhruba do konce srpna.
Maximum meteorického roje, kdy je
frekvence až kolem šedesáti jasných
meteorů za hodinu, je možné pozorovat kolem dvanáctého srpna,“ říká
astronom s tím, že se jedná o drobné
částečky meziplanetární hmoty, které
vlétají vysokou rychlostí do zemské
atmosféry. Při průletu atmosférou se
prudce zbrzdí, hoří, až se úplně odpaří. Perseidy proto na zemský povrch
nedopadnou a centimetrové tělísko
tak na noční obloze může na několik
sekund přezářit všechny hvězdy.
„Perseidy patří k nejstarším známým meteorickým jevům. Jejich název
je odvozen podle souhvězdí, ze kterého zdánlivě vylétají. Říká se jin i Slzy
svatého Vavřince, protože se pravidelně objevují ve dny, kdy slaví Vavřinec
svátek. Nesprávně bývají perseidy
označovány jako padající hvězdy,“
doplnil Jiří Štětina s tím, že roj není
třeba pozorovat přímo z hvězdárny.
Stačí si najít místo za městem, které
není znečištěno světelným smogem.
Příchod astronomického léta slaví
členové VAS tradičně o první letní
sobotě Memoriálem Evy Trachtové
v petanque dvojic. Turnaj, jehož už
jedenáctý ročník se letos uskuteční, je
otevřený veřejnosti a zúčastnit se jej
může každý. „Každoročně se turnaje
účastní několik desítek hráčů. Na akci
bývá i hodně dětí, takže vyhlašujeme
i dětskou kategorii,“ informoval Jiří
Štětina. Ti, kteří právě nesoutěží
se vždy mohou zaposlouchat do
příjemné hudby živé kapely nebo
s dětmi trávit příjemné odpoledne při
divadelní pohádce.
-kc„
„Na kostel svatého
Františka z Assisi, kapli
Panny Marie, klášter
a Boží hrob je třeba
nahlížet jako na jeden
celek, proto návštěvníky
seznámíme s historií
všech těchto památek,“
vysvětluje Jiří Maršíček
z občanského sdružení
Za záchranu kláštera
sv. Františka z Assisi,
jehož členové pro vás
po předchozí domluvě
v Turistickém informačním
centru na Komenského
náměstí ve Voticích
prohlídku rádi zajistí.
Právě díky čtyři roky trvající práci
tohoto občanského sdružení, grantů
a veřejných sbírek můžete kláštěr –
zatím jeho část – navštívit.
„Votický klášter má nezaměnitelný
genius loci a jeho historie se váže ke
slibu hraběte Sezimy z Vrtby, majitele
panství, že dá-li mu Bůh syna, vystaví
ve Voticích klášter. Syn se narodil
a hrabě svůj slib splnil. Klášterní
Pamětnice praví, že klášter s kostelem stojí na místě, kde jelen složil
parohy. V roce 1629 byl dokončen
klášter, o tři roky později kardinál
Harrach vysvětil kostel. Další roky
byly pro františkány, kteří se v klášteře
usídlili, nelehké. Dvakrát je navštívilo
rabující švédské vojsko a v roce 1740
také páter Koniáš, který zkontroloval
chloubu kláštera – knihovnu s mnoha
sty v kůži vázanými knihami, rukopisy
i prvotisky,“ říká o nejstarší historii významné votické památky Jiří
Maršíček, spoluzakladatel občanského
sdružení.
V kapli Panny Marie neujdou
vaší pozornosti dva obrazy. „První
znázorňuje Rodičku Boží Votickou,
která je volnou kopií nedochovaného originálu díla vlámského malíře
Rogiera van der Weydena. Votický
obraz byl namalovaný na dubovou
desku na začátku 17. století a je mu
připisována řada zázraků. Druhý
obraz, znázorňující Pannu Marii
Pomocnou – Pasovskou, byl do
Votic přivezen v roce 1700. V kostele upoutá hlavní oltář svatého
Františka z Assisi, který v roce 1772
darovala kostelu Anna Františka
z Talmberka,“ říká iniciátorka občanského sdružení Jana Zelenková.
Její kolega Jiří Maršíček doplňuje,
že v galerii najdete řadu cenných
obrazů, z nichž většina volá po citlivém zrestaurování. Mimo jiné zde
uvidíte také sochu svatého Ivana,
která byla kompletně zrestaurovaná
právě za pomoci veřejné sbírky.
Dobrou zprávou také je osazení
vstupu kostela mříží – návštěvníci
si mohou památku prohlédnout
i mimo prohlídky nebo bohoslužby.
-jš„
www.blanicti-rytiri.cz
Do Votického kláštera se pomalu, ale jistě vrací život
RYTÍŘSKÉ NOVINY
8
Nechte se nalákat na pohádkové prázdniny pod Blaníkem
Pod památnou horou Blaník se to pohádkovými
postavami, strašidly a nadpřirozenými bytostmi jen
hemží. Nevěříte? Zkuste třeba na kole vyrazit ze
Zvěstova do Libouně se zajížďkou do Šlapánova.
Výlet za pohádkou zvládnou na kole po méně rušných
„okreskách“ i předškoláci.
Zašlou slávu osady Zvěstov připomíná ruina zámku, ve který byla
zřejmě v polovině 17. století přestavěna původní rytířská tvrz. Dnes tu
už žádného rytíře nepotkáte, poblíž
zámku ale bydlí akademická malířka
Alena Kadavá Grendysová, známá
svými léčivými obrázky, k nimž hledá
často inspiraci právě v krajině Podblanicka. Společně se svou sousedkou
Jaroslavou Pospíšilovou vydaly v loňském roce knížku pro děti Prázdniny
pod Blaníkem s veselou mapou regionu. Čtení pro vaše ratolesti nejen
na prázdninové večery lze zakoupit
nejblíže v Městském kulturním
centru ve Voticích. Kdyby vás už ve
Zvěstově přepadl hlad, doporučujeme
hospodu U Šreků. Můžete zkusit
hádat, po kom dostala své jméno.
Když jsme u pohádek a pověstí,
vydejme se za tou další. Kilometr
od Zvěstova opět sesedněte z kola,
tentokrát ve Šlapánově. Vsi dominuje
kostel svatých Petra a Pavla, postavený ve 13. století. Roku 1960 a 1962
zde byly odkryty vzácné středověké nástěnné malby. Kolem vsi se
v minulosti z pohádkových postav
dařilo hlavně vodníkům. Prý jednoho
dne přišel do mlýna poblíž vesnice
zvláštní mužíček – celý zelený. Mlynář hosta přivítal a otázal se ho, proč
přišel. „Potřebuju psí sádlo, stůně mi
žena!“ zaskřehotal vodník. Mlynářská
chasa se vodníkovi posmívala, ten se
rozzuřil a zaskřehotal: „Jen se smějte!
Však on vás smích přejde, až to
budete nejméně čekat!“ Ve mlýně se
polekali, ale když pomsta nepřicházela, zase jim otrnulo. Jednoho dne
se ve mlýně konala svatba. Mlynář
vdával dceru. Do kostela se jelo
v kočárech. Na svatebčany čekal na
hrázi rybníka vodník, který splašil
koně. Všichni se prý tehdy utopili
a od té doby se tenhle
vodník u mlýna neobjevil.
Zato s jiným měl zkušenost jistý děda Součků,
který chodil navečer pást
kozy a při tom si v ohni
pekl brambory. Najednou
kouká a skoro už pečenou
pochoutku mu krade –
vodník! „Já ti dám krást, ty
potvoro zelená!“ křikl děda
na vodníka a popadl ho za
pačesy. Zelený mužík se ale
dědovi vysmekl a zmizel
v rybníce. Dědovi Součků
po něm v ruce zbyl jen
chomáč zlatých vlasů. Co si
za ně ale koupil, už pověst
nevypravuje.
Posledním pohádkovým
O V Libouni si můžete prohlédnout rotundu ze 13. století.
zastavením bude nedaleká
Libouň, vesnice známá
bude líbit tolik, že se zde budete
střežit! Uvnitř kostelíka se totiž naléhlavně díky románské rotundě
chtít ubytovat. Využít můžete nabídzají nástěnné malby z druhé poloviny
svatého Václava, postavené začátkem
ky ubytování v soukromí – v chalupě
16. století, jejichž donátorem byl
13. století. Kde se tu rotunda vzala?
u rotundy. Cítit jako páni se budete
Kryštof Skuhrovský ze Skuhrova. Na
Místní pověst říká, že kdysi jeden
jistě v restauraci v libouňském zámlidově
uměleckých
freskách
můžete
rolník při orání svého políčka vyoral
ku. Ten v posledních dvaceti letech
spatřit i svatou Barboru – patronzlatého oslíka. Jako poděkování svadoslova povstal z popela a současní
ku horníků. Ta odkazuje na vztah
tému Václavu nechal ze zlatého ucha
majitelé mu navracejí jeho původní
kostelíka k nedalekému zlatodolu na
oslíka postavit kostelíček s půlkrubarokní podobu.
Roudném.
hovou apsidou. Od roku 1728 střeží
-jšMožná se vám v obci, odkud je
tento historický skvost socha svatého
vidět rozhledna na hoře Velký Blaník
„
Jana Nepomuckého. A je proč ho
Miličínského lva se děti bát nemusí Na túru i s handicapem?
Zkuste stezku pro vozíčkáře!
S malými neposedy nebo
třeba i se psem se můžete
vydat na výlet do Miličína.
Chytnout je za ruku nebo
přitáhnout jim vodítko
budete muset pouze na
přechodu přes rušnou
silnici E55, jinak jim
v „hlavním městě“
(či spíše obci, abychom
byli přesní) České Sibiře
nechte volnost.
Auto zaparkujte na parkovišti
naproti hotelu Česká Sibiř, kde je
stání zdarma a za pamětihodnostmi
a dalšími krásami, které Miličín nabízí,
je to odsud jen kousek. Jednolodní
gotický kostel Narození Panny Marie,
kapli Utrpení Páně na vrchu Kalvárie,
lom, ale i miličínského lva, známého
z Jiráskových Starých pověstí českých,
spojuje od loňského roku naučná
stezka Čeňka Kraupnera.
www.blanicti-rytiri.cz
Česká Sibiř jako na dlani
Z parkoviště od hotelu přejděte
hlavní silnici, dále kolem školy a zastavte se na Hájkově náměstí u Lípy
Svobody. Právě tady začíná naučná
stezka střední náročnosti, dlouhá pět
kilometrů. „Díky osmi informačním panelům se dozvíte řadu zajímavostí jak
z historie tak současnosti obce. Stezka
je zajímavá i tím, že její část je vedena
po křížové cestě se čtrnácti zastaveními,“ láká k vycházce Jana Slabá-Janoutová z Okrašlovacího spolku Miličín,
který se o zřízení stezky zasadil,
a dodává, že „kromě informací o zajímavých místech regionu Miličínska
jsou součástí některých panelů úkoly
Jste upoutaní na invalidní
vozíček, přesto byste
se rádi chvíli ,,toulali“
přírodou bez zdolávání
překážek a bariér? Vydejte
se do Kladrub! V září
minulého roku tu byla
otevřena stezka právě pro
vás!
O Infopanely stezky Čeňka Kraupnera budou bavit nejen děti.
nejen pro děti. Dokonce si můžete
vyzkoušet svoji fyzickou zdatnost, a to
při rychlosti výstupu ke kapli.“ Když
už budete nahoře, nezapomeňte se
pořádně rozhlédnout – Česká Sibiř se
vám otevře jako na dlani.
Věrné srdce stále tluče
Lesní cestičkou od kaple Utrpení
Páně se vydejte pozdravit miličínského
lva. Děti nemusí mít strach – jde o přírodní kamenný útvar, opředený starou
má pohroma v podobě nepřátel. Až
se nepřátelé objeví, zařve miličínský
lev a svým silným řevem probudí spící
blanické rytíře, ti se vzchopí a odvrátí
zkázu od země české a tak budou
Čechy zachráněny. Dlouho a trpělivě
lev střeží zemi. Za tu dobu jeho hříva
a srst ztvrdla na kámen, jen jeho věrné
srdce vytrvale tluče.“ Od lva vás naučná
stezka povede kolem zatopeného
lomu, kde je ale koupání zakázáno,
až k restauraci U Dvou Javorů. Tady
Sledujte na Facebooku, co se
děje v Kraji blanických rytířů
pověstí. „Když se český kníže svatý
Václav uchýlil se svými rytíři na dlouhá
léta ke spánku do nitra hory Blaník,
provázel je lev. Ten se neskryl pod
zemí hory Blaník, ale ulehl na vrcholu
protější hory a tam zůstal obrácen
k jihu české země, odkud se prý vyrojit
můžete ulevit unaveným nohám,
občerstvit se, ale také zde zakoupit turistické suvenýry – turistickou nálepku
a známku No. 2011 a sběratelské karty
KČT, na nichž je vyobrazený lev.
-jš„
Kde přesně stezku
najdete? Je v areálu
Rehabilitačního
ústavu v Kladrubech,
který leží nedaleko
Vlašimi. „Trasa vede
zdejším lesoparkem
a je dlouhá zhruba
pět kilometrů,“ řekla
Eva Talpová, náměstkyně ředitele Rehabilitačního ústavu
Kladruby. ,,Součástí
stezky je také odpočinková zóna, kterou
představuje dřevěný
altán.“
A jak samotné
stezky vypadají?
Jsou vyasfaltované,
perfektně značené
dobře čitelnými
směrovými ukazateli a informačními
panely. Lidé na vozíčku se tak trasami
mohou pohybovat
bezpečně, bez
rizika pádu a úrazu.
V lesoparku je navíc
řada odpočívadel
s lavičkami, takže není problém si
na chvíli oddechnout. Samotná trasa
je rozdělená do dvou okruhů. Jeden
měří 3,5 kilometru, druhý kratší pak
1,5 kilometru. Kratší okruh, který je
značený modře, je nesnazší. Delší,
jenž lemují červené značky, patří mezi
středně obtížné trasy.
Trasa vznikla s přispěním Rehabilitačního ústavu a Klubu českých
turistů a od roku 2009 je to už sedmá
stezka v republice zaměřená právě
na vozíčkáře. Více informací můžete
získat na www.rehabilitace.cz.
-ad„
RYTÍŘSKÉ NOVINY
9
Za zábavou, rytíři a historií se vydejte do Louňovic
První zmínka o Louňovicích
pochází z poloviny 12. století, kdy
tu byl želivským opatam Gotšalkem
a řádovým lékařem Jindřichem založen ženský premonstrátský klášter.
V době jeho největšího rozmachu,
kolem roku 1400, do jeho majetku
patřilo třiadvacet vesnic, jedna tvrz
a jedno městečko na Podblanicku
a také rozsáhlý majetek u Soběslavi,
který zahrnoval jedenáct vesnic. Je
pravděpodobné, že se klášter podílel
i na těžbě zlata, která byla v této
lokalitě velmi rozšířená. O louňovickém klášteru se bohužel dochovalo
velmi málo zpráv, ani jeho samotný
areál už zde nenajdete. Klášter
byl vypálen v době husitských
válek a z celého areálu dnes
stojí pouze část zdiva, kterou
můžete najít v ulici J. Žižky.
Zachován zůstal jen Farní gotický kostel Nanebevzetí Panny
Marie. Ten byl pravděpodobně
zbudován na místě původního
Farního kostela sv. Václava,
který stál před areálem kláštera.
V současnosti dominuje centru
městečka. V polovině 17. století prošel barokní přestavbou
a získal dnešní podobu.
Městečko má ale také jednoho velmi významného rodáka
– je jím hudební skladatel
vrcholného baroka Jan Dismas
Zelenka, který se v Louňovicích
narodil v roce 1679. Na rozdíl
od svých současníků, jejichž dílo bylo
známé a oceňované již v 19. století,
musel Zelenka čekat na znovuoživení
svých skladeb až do 20. století. Zelenkova hudba měla zvláštní osudy. Jako
hudebník – kontrabasista, dirigent
a skladatel na saském kurfiřtském
dvoře komponoval jen pro dvorní
kapelu, zejména pro římskokatolický
chrám v Drážďanech. Když v roce
1745 zemřel, bylo jeho dílo uloženo
do archivních skříní na chóru jako
zastaralé, nemoderní. Skladby Jana
Dismase Zelenky, který byl v minulosti
více oceňovaný v cizině, se dnes hrají
po celém světě. Slavného rodáka připomíná v Louňovicích pomník, který
byl odhalen v roce 1984. Je z kamene
vylomeného na Velkém Blaníku.
Co ještě v Louňovicích uvidíte? Za
pozornost rozhodně stojí i barokní
zámek se čtvercovým nádvořím. Patříte-li mezi ty zvídavější, můžete zde
navštívit muzejní expozici věnovanou
zdejšímu kraji a archeologickým
výzkumům prováděným v této oblasti.
Od úterý do soboty je k dispozici
turistům informační centrum, v němž
získáte tipy na výlety nebo na kulturní
akce, které by vám neměly uniknout.
A co když vám vyhládne, nebo jen
Vyjeďte si za vodníky i na kolo
Obec Pravonín, která se
stala vesnicí roku 2005,
láká na turistiku, sport
i kulturní akce. Ty má pod
taktovkou především nově
vystavěný Spolkový dům,
otevřený koncem loňského
roku. Co Pravonín chystá
pro své návštěvníky
a obyvatele letos?
na kole mohli užít zkušenější cyklisté,
ale i rodiny s dětmi. Krajinu si ovšem
můžete projít i pěšky po turistických
stezkách. V létě a na podzim se tu
,,vyřádí“ vášniví sběrači hub. V zimě
zase běžkaři.
Pokud jste milovníky přírody
a panoramat, právě tady si přijdete na
své. Z Rovin nad Pravonínem se totiž
můžete pokochat pohledem na Velký
i Malý Blaník a na Českou Sibiř.
Nadšenci pro historii a sakrální
památky by rozhodně neměli vynechat návštěvu rotundy svatého Jana
Křtitele, která byla pravděpodobně
Přímo v obci pak nejspíš neunikne
vaší pozornosti 550 metrů dlouhá
náves, lemovaná kaštanovou alejí
která, která vede až k rotundě. V horkých dnech si můžete pod korunami
kaštanů odpočinout, děti pak ocení
moderní hřiště, jež s alejí sousedí.
Náves je v podstatě centrem dění
obce. Najdete tu prodejnu potravin,
restauraci, budovu obecního úřadu,
poštu, hasičskou zbrojnici, Spolkový dům a mateřskou školu s místní
knihovnou. V blízkosti kostela stojí
barokní zámek, který je dnes bohužel
ve zchátralém stavu. Pobýval zde
postavena už ve 12. století. Rotunda
zázračně přečkala hrůzy třicetileté
války, během níž byl Pravonín v roce
1645 kompletně zpustošen švédským
vojskem generála Thorstensona. Právě
v kostele sv. Jana Křtitele stojí za
pozornost i varhany, které pocházejí
pravděpodobně z roku 1808.
známý skladatel Richard Wagner, který
si zdejší kraj velmi oblíbil. Je to totiž
ideální místo pro relaxaci či chalupaření.
-ad„
,,Kromě pravidelných aktivit, jako
je šachový kroužek, jóga, aerobic,
chystáme třeba Den vodníků, který
se uskuteční 1. června. Je plánovaný
jako oslava Dne dětí. Odehraje se
na zahradě Spolkového domu, kde
budou pro děti připravené různé hry,
bazénky, lov rybiček. Vítané jsou masky vodníků, žab i ryb,“ říká vedoucí
Spolkového domu Hana Ondráková
a dodává: ,,Místní si oblíbili i povídání
o pravonínských chalupách. Pořádáme ho celoročně. Po čtení následuje
diskuse občanů, kteří porovnávají
vzájemně své vzpomínky a znalosti
o Pravoníně. Informace o připravovaných akcích najdete i na webu
obce www.pravonin.cz pod odkazem
Spolkový dům.“
Milovníci výšlapů na kole by neměli
promeškat ještě jednu akci. Jelikož
tudy vede cyklotrasa Po stopách
blanických rytířů, letos zde třetí
květnovou sobotu odstartuje závod
s názvem Blanický cyklorytíř. Připraveny budou dvě cyklotrasy, aby si jízdu
zatoužíte po krátkém odpočinku
u piva či kávy? Potom můžete navštívit hostinec Pod Blaníkem, který
nabízí českou klasiku za příznivé ceny.
Je tu i prostorné venkovní posezení,
což zřejmě uvítají ti, jimž nevyhovují
zakouřené interiéry. Dobré jídlo a pití
nabízí i Zámecká restaurace.
Do Louňovic ale můžete vyrazit i za
zábavou. Jaké zajímavé akce vás tu
letos čekají? ,,Určitě si nenechte ujít
Svatováclavské slavnosti, které se konají 27. září. Svatý Václav s družinou
sjede z Blaníku dolů do Louňovic, kde
ho uvítají občané městyse. Těšte se na
bohatý program v zámecké zahradě,
na jarmark, ohnivou show a další
atrakce, jež slavnosti provázejí. A navíc můžete i vyhrát, protože některé
vstupenky budou slosovatelné,“ říká
starostka městyse Růžena Kučerová
a doplňuje: ,,Termíny většiny akcí
najdete i v našem Louňovickém zpravodaji nebo na webových stránkách
www.lounovicepodblanikem.cz.
-ad„
Objevte poklady
vlašimského zámku
Kde se v horkém létě
zchladit lépe než v muzeu?
Před sluncem i deštěm vás
schová zámek ve Vlašimi.
Zda vystoupíte do výšin
vyhlídkové zámecké věže,
sestoupíte do tajemného
sklepení nebo se ponoříte
hluboko do historie, záleží
jen na vás.
Kde se v horkém létě zchladit lépe
než v muzeu? Před horkem i deštěm
vás schová zámek ve Vlašimi. Zda vystoupíte do výšin vyhlídkové zámecké
věže, sestoupíte do tajemného sklepení nebo se ponoříte do poznávání
historie, záleží jen na vás.
V interiérech zámku sídlí Muzeum
Podblanicka, ve kterém najdete kromě
stálých expozic o historii a přírodě
regionu ještě něco navíc. „Muže
a chlapce nejvíc zajímá unikátní stálá
výstava S přesnou muškou – Tradice
střelectví a zbrojařství. Ta přibližuje
vývoj palných zbraní a střeliva a navazuje částí o dějinách firmy Sellier &
Bellot a. s., výrobci střeliva sídlícím ve
Vlašimi od roku 1936,“ říká muzejní
historik, kurátor výstav a správce
archivu Jindřich Nusek. Expozici
doplňují trofeje exotických zvířat,
z nichž největší pozornost dětí poutá
medvěd.
Na návštěvníky muzea čeká i zámecká kaple, věž a sklepení. Kaple
svatého Vincence spojuje několik
staletí, zdobena je malbami ze 40.
let 19.století. Věž nabízí vyhlídku na
město i foto výstavu Město pod věží,
aneb Vlašim na dlani. Ve sklepení
můžete pátrat po pokladu, který
zde prý po bitvě na Bílé hoře ukryl
někdejší majitel Vlašimi Jan Vostrovec
z Kralovic. Pozdější majitelé panství se
pokoušeli poklad hledat. Do Vlašimi
se dokonce roku 1687 sjela komise
šlechticů a na práci byli povoláni havíři z Kutné Hory. Ti nakonec tajnou
skrýš našli, ale prázdnou. Narychlo
byla zazděná stále ještě čerstvým
vápnem. Kdo ví, třeba je vostrovecký
poklad stále ve městě.
Na památku Jana Vostrovce se
na nádvoří zámku každoročně koná
Vostrovecké slavení. Je to vždy 6. července a letos připadá na neděli. Na
čtvrtek 29. května chystá muzeum již
desátou Zámeckou muzejní noc. „Od
26. června do 31. srpna si můžete kromě expozic a dalších lákadel zámku
prohlédnout výstavu, která připomene
dílo žijícího filmového architekta
Leopolda Zemana. Vlašimského rodáka, který navrhoval dekorace a scény
dlouhé řady filmů, televizních inscenací a pohádek,“ říká Jindřich Nusek.
Když už do Podblanického muzea
zavítáte, nezapomeňte se zastavit
v infocentru, které sídlí přímo naproti
muzeu a nabízí prohlídkový okruh
zámeckým parkem. V jeho rámci
navštívíte Podblanickou galerii ve
Vlašimské bráně, Starý hrad i Čínský pavilon. Příjemně strávený den
můžete zakončit třeba zmrzlinovým
pohárem v zámecké restauraci.
-jš„
www.blanicti-rytiri.cz
Louňovice pod Blaníkem
jsou neodmyslitelně
spojovány s Velkým
i Malým Blaníkem, pod
jehož úpatím leží, jak je
patrno z názvu. Městys
je ale zajímavý sám
o sobě. Jeho historie je
spjatá s premonstrátským
klášterem, stejně jako
s významným barokním
hudebním skladatelem.
RYTÍŘSKÉ NOVINY
10
Kam v létě s dětmi?
Přece na kuličkovou dráhu!
i sami, největší zábavu si užije skupinka
dvou až osmi lidí.
Kromě kuliček vás určitě bude bavit
i sousedící hřiště, kde najdete čtyřicet
jedna atrakcí. Na své si tu přijdou
všechny věkové kategorie dětí. Jsou
tu pískoviště, houpadla a houpačky,
skluzavky, lezecká stěna, prolézačky,
umělá jeskyně i domeček, tabule na
malování, kolotoče, točidla, lanovka,
tobogán, dopravní hřiště se šlapacími
autíčky a mnoho dalších báječných
a zábavných možností, kde si mohou
ratolesti dosyta zařádit.
A kde kuličkovou dráhu najdete?
V ulici 5. května, v č.p. 401, v areálu
školní družiny.
Co když vám ještě zbyde čas?
Holčičky nadchne Království panenek,
což je stálá expozice na půdě zručského zámku. Najdete tu panenky
porcelánové, papírové, látkové nebo
celuloidové. Pocházejí z různých
koutů světa. Ale uvidíte i jiné hračky.
Třeba roztomilé plyšové medvídky,
kočárky, pokojíčky či pohádkové
knížky. Vstupenky jsou k dostání
v infocentru, dospělí zaplatí 50 korun,
děti, studenti a senioři 30 korun. Další
informace o hřišti i Království hraček
najdete na www.mesto-zruc.cz.
-ad„
Kde odpočívá starý rytíř?
Milovníci historie a záhad
by neměli opomenout
obce, která patří mezi
jedny z nejstarších na
Voticku. Kolo nebo
automobil nechte ve stínu
stromů na neustupovské
návsi a vydejte se po
stopách rytíře Kašpara
www.blanicti-rytiri.cz
Zřejmě ve 12. století zde založil
statek jistý vladyka, který si dal hrdé
a rázné jméno Neustup (Neostup).
Tento vladycký rod se tu udržel až do
poloviny patnáctého století a za jeho
působení byl ve 13. století vystavěn
kostel (dnes kostel Nanebevstoupení
Panny Marie v románském slohu,
stojící přímo na návsi) a také tvrz. Na
jejím místě byl v roce 1600 postaven
tehdejší majitelkou panství Evou
Kaplířovou zámek. Šlo o manželku
Kašpara Kaplíře ze Sulevic, rytíři
o němž se učí děti v dějepisu v souvislosti povstáním českých pánů proti
habsburskému králi Ferdinandovi II.
Po porážce v bělohorské bitvě 8.
března roku 1620 byl osud králových
odpůrců zpečetěn a ani šestaosmdesátiletý rytíř neunikl popravě.
S poddanými se prý loučil u asi šest
set let staré lípy, stojící dodnes poblíž
Poprask na zámku
Pro tvořivé návštěvníky bude
jistě velkým lákadlem keramická nebo
výtvarná a textilní dílna. Zatímco děti
s tatínky si mohou prohlédnout ovce,
kozy a jiná domácí zvířata, která klienti
integrovaného centra v rámci terapie
chovají na menší farmě v areálu zámku,
maminky mohou nahlédnout do malého zahradnictví a obdivovat šikovné
ruce obyvatel centra. K příjemnému
posezení zve místní Zámecká kavárna
s nabídkou mnoha druhů teplých
i studených nápojů, sladkého či slaného
občerstvení v podobě zákusků, pohárů,
toastů a jiných dobrot. „Společně
s kavárnou mohou naši návštěvníci
využít i salonek s kulečníkovým stolem
a sál v patře zámku. Pro přespání je
pak možné si pronajmout dva pokoje
s příslušenstvím umístěné v přízemí
zámku,“ zve k návštěvě ředitelka Inte-
O Kaple svatého Jana Nepomuckého s odlochovickým zámkem.
te prohlédnout kapli svatého Jana
Nepomuckého z roku 1737. Ve druhé
polovině 19. století byl vybudován
zámecký park, jehož součástí jsou
umělecké a architektonické prvky,
například sochařská výzdoba u kašny
znázorňující alegorie ročních období
z první čtvrtiny 18. století, či zahradní
altánek a v jeho blízkosti stojící umělá
jeskyně.
grovaného centra sociálních služeb Jana
Petranová. Když budete mít štěstí, zaslechnete ze zámku tóny písní českých
interpretů. Půjde zřejmě o zkoušku
kapely Poprask, složené z obyvatel
zámečku, která je už čtrnáctým rokem
ozdobou mnoha společenských a kulturních akcí nejen v regionu.
-jš„
Farma Krišnův dvůr:
Návod, jak žít šťastně a zdravě
V pohádkové krajině Podblanicka,
uprostřed lesů, luk a polí, najdete
farmu, která se od těch běžných
trochu liší. Žije se tu zkrátka jinak,
tradičně a postaru, ale zároveň
v rámci duchovního směru hnutí
Hare Krišna.
zavítat do Neustupova,
Kaplíře ze Sulevic.
Pokud zavítáte do Jankova nebo do
Ratměřic, nezapomeňte se podívat
do Odlochovic. V Ratměřicích jste
nemohli minout hasičské muzeum,
umístěné v budově obecního úřadu.
V Odlochovicích „šli“ místní hasiči,
kteří v roce 2012 oslavili sté výročí
od založení sboru, ještě dál – pro
muzeum vyhradili vlastní budovu.
Stejně jako ratměřickou, si můžete
odlochovickou expozici prohlédnout
kdykoli, díky tomu, že je budova ze
dvou stran prosklená.
Dominantou vesnice je bezesporu
zámek, který k ubytování mentálně
a tělesně postižených klientů a poskytování sociálních služeb využívá Integrované centrum sociálních služeb,
příspěvková organizace Hlavního
města Prahy. Zařízení je k turistům
vstřícné, alespoň zvenčí si může-
Nevíte, co podniknout
se svými ratolestmi?
Připomeňte jim starou
dobrou éru kuliček
a vezměte je na
unikátní dráhu do Zruče
nad Sázavou, kde se
pobavíte nejen kdysi tak
oblíbenými ,,hliněnkami“.
Co říká o kuličkové dráze vedoucí
odboru kultury, školství a sportu
městského úřadu Martina Fialová?
,,Je to velké dílo našeho pana starosty
a musím říct, že ji každý rok navštěvuje více a více zájemců. Kuličková
dráha je prostě parádní. Je součástí
dětského hřiště, proto je neustále
v obležení dětí. Speciální hliněné
kuličky, které jsou pro dráhu potřeba,
prodáváme v infocentru. Vstup na
kuličkovou dráhu je zdarma.“
Na co se připravit? Čeká vás tu deset
kuličkových drah a tři můstky, máte
možnost vyzkoušet různé hry, zapojit
se do napínavých soubojů, protože
dráhy umožňují předjíždění ,,konkurenčních“ hliněnek. Všechny informace
o kuličkovém areálu, disciplinách i pravidlech najdete na velké vývěsné tabuli
u dráhy. Třebaže si na trasách vyhrajete
Do Odlochovic za hasiči i na „kafíčko“
O Kostel Nanebevzetí Panny Marie a kaple svatého Jana Nepomuckého
v Neustupově
zámku. Jde o vůbec největší lípu
velkolistou ve Středočeském kraji.
V červnu roku 1621 byla Kašparu Kaplířovi katem Mydlářem na pražském
Staroměstském náměstí sťata hlava,
nabodnuta na hřeb a vystavena pro
výstrahu na Mostecké věži. Po devíti
letech byla sejmuta a uložrena sbad
v Týnském Chrámu. Tělo starého
rytíře mělo spočinout v milovaném
kraji, v neustupovském kostele. Tak se
tomu tradovalo po tři sta let. Když ale
byla hrobka v roce 1921 otevřena, po
boku manželky Evy zde Kašpar Kaplíř
neodpočíval. Kam se tedy poděly
ostatky toho, který se nesmazatelně
zapsal do českých dějin?
Krajinu zdobí křížky
a kapličky
V Neustupově žila kdysi také
početná židovská komunita. Stála zde
dokonce i synagoga, která ale byla
v roce 1917 „pro značnou zchátralost“
zbořena. Zůstal zde ale židovský
hřbitov se sto dvaceti více jak tři sta
let starými pomníky. Dostanete se
k němu po turisticky značené cestě.
Pokud Neustupov navštívíte, neopomeňte také obecní hřbitov, kterému
„kraluje“ hrobka šlechtického rodu
Aichelburgů, potomků Přemyslovců
a neustupovských mecenášů.
Křížky a další drobné sakrální
památky potkáte na Neustupovsku
doslova na každém rohu. Poutavě
o nich vypráví knížka vlastivědce
Antonína Holubovského, kterou za
padesátikorunu zakoupíte buď na
místním obecním úřadě, nebo v Městském kulturním centru v nedalekých
Voticích.
-jš„
Už samotné motto farmy: ,,Jednoduché žití, hluboké myšlení“, stručně
vystihuje, co je hlavním cílem života
této komunity, která převzala pravidla
védské kultury. A vy máte jedinečnou
možnost dozvědět se tu o životě
stoupenců Krišny, ale i o principech
ekologického zemědělství mnohem
více.
Co tu zažijete? Pokud vyrazíte na
farmu v neděli, můžete se tu od 13
hodin zúčastnit programu pro hosty,
který doplňuje velká vegetariánská
hostina (je připravená z čistě přírodních produktů pěstovaných na farmě).
V letním a příznivém počasí probíhá
na dvoře farmy. Za účast na hostině
zaplatí dospělí příspěvek 100 korun,
děti 50 korun. A co zahrnuje připravený program? Tradiční hudbu a zpívání
manter, krátkou přednášku z filozofie
Bhagavad-gíty na vybrané téma –
jóga, karma, reinkarnace, někdy se tu
promítají i filmy o poutních místech
Indie. S průvodcem si můžete projít
i celou farmu. Doslova si tak osaháte
různé práce v živočišné i rostlinné
výrobě, prohlédnete si zvířata, která
se tu chovají, podíváte se, jak funguje
zdejší mlýn, kde se vyrábí celozrnná
mouka. Tu si můžete na místě i koupit, spolu s dalšími výrobky. (Produkty
z farmy seženete také v e-shopu
jamuna.inshop.cz.)
Zejména muže a kluky pak zaujme
expozice dobových zemědělských
strojů, které jsou všechny plně funkční a provozuschopné. U farmy najdete
i naučnou stezku, jež vás přibližně
na kilometr dlouhé trase s deseti
informačními panely seznámí blíže
s ekologickým zemědělstvím.
Kdy můžete farmu navštívit? Každý
den mezi 11. a 19. hodinou. Skupina
větší než 10 osob by se měla dopředu
objednat telefonicky – 317 796 008
či e-mailem na [email protected]
Farmu najdete v Městečku u Vlašimi,
kam se můžete dostat vlakem, autobusem, autem i na kole. Více na www.
krisnuvdvur.cz
-ad„
RYTÍŘSKÉ NOVINY
11
Poznejte život předků v unikátním Muzeu venkova
Připomeňte dětem, jak
odlišný byl život jejich
prababiček a pradědů.
Ať se na vlastní oči
přesvědčí, v jakých třídách
se učili, v jakém prostředí
bydleli. Právě takovou
možnost nabízí muzeum
v Kamberku.
O V Muzeu venkova uvidíte, s čím dříve lidé cestovali pracovali,
jak se bavili či odpočívali.
Malá obec ležící v tzv. Blanické
brázdě, kterou protéká říčka Blanice,
byla vystavěna po příchodu německých havířů, kteří sem přišli ve druhé
polovině 13. století za zlatem. To se
v Kamberku a přilehlém okolí těžilo
a rýžovalo až do 15. století. Slavnou
epochu této obce si můžete připomenout během zlatokopecké akce, která
se bude konat 21. června. Co vás čeká?
,,Chystáme pochod za zlatem spojený
s rýžováním. Otevřená bude školička
pro zlatokopy. Na hlavním rybníku se
uskuteční i rybářské závody, otevřené
bude také Muzeum venkova,“ láká
místostarosta obce Kamberka David
Šedivý na hlavní atrakci letošního
roku, kterou obec připravila, a doplňuje ho Kateřina Červenková z ČSOP
Vlašim: ,,Pochod bude rozčleněný
do několika tras s rozdílnou délkou.
Návštěvníci si tak můžou zvolit
takovou, která bude odpovídat jejich
fyzické zdatnosti. Během pochodu se
účastníci nejen naučí rýžovat zlato,
ale seznámí se i s živočichy, které
obývají zlatonosnou říčku Blanici.
Putování začíná i končí v Kamberku
na louce, na začátku obce ve směru
na Vlašim. Cesta vás zavede mimo jiné
na zlatodůl Roudný. Během putování
jsou pro ně připravené i kontrolní
otázky a úkoly. Všichni si rozhodně
užijí rýžování zlata, ale i překrásnou
krajinu,“ dodává.
V Kamberku a jeho okolí můžete
ale vidět ještě více. Třeba právě Venkovské muzeum. Najdete ho ve dvou
budovách – v bývalé škole a bývalé
kampeličce. Co tu uvidíte? Hmotné
i písemné doklady o zdejším venkovském životě za posledních 200 let. Sestavena je tu třeba selská jizba, nebo
školní třída s původními učebními
pomůckami v autentických prostorách
staré školy. Muzeum můžete navštívit
po celý rok po předchozí dohodě
telefonicky na čísle 317 852 728, nebo
e-mailem: [email protected]
V Kamberku kdysi na břehu rybníka stávala tvrz, která byla založená
ve 13. století pány z Valdštejna.
V 18. století byla přestavěná na faru,
v roce 1869 ale vyhořela a o dva roky
později byla postavena znovu. Další
požár ji postihl v roce 1998. Od roku
2001 tu ovšem probíhá rekonstrukce
a v současnosti se tam můžete vypravit na různé zajímavé akce. Program
a další informace najdete na www.
kamberk.eu.
-ad„
Pro příští sezónu připravujeme:
O
Návštěvnické
středisko
Vodní dům
– Želivka
u Hulic
O
Oslavy
370. výročí
bitvy u Jankova
O
Dům přírody
Blaníku
u Krasovic
Čechtice – místo, které okouzlilo Smetanu
on vyučoval v letech 1873 až 1880
českému jazyku budoucího následníka trůnu Františka Ferdinanda
d´Este.
Na co se návštěvníci a obyvatelé
Čechtic mohou letos nejvíce těšit,
prozradila místostarostka městyse
Marie Marhanová: ,,Máme tu dvě
velké poutě, jedna – Vojtěšská – se
pořádá v dubnu, ta druhá, která má
duchovnější charakter, pak v červenci. Koná se tu také řada zábav a akcí
jednotlivých spolků. V sobotu 26.
července to bude koncert kapely PiňaKoláda, který se uskuteční ve farní
zahradě. Další akcí, která startuje
28. 6. v Růžkových Lhoticích, je Strnadova třicítka, což je 30 kilometrů
dlouhý cyklistický závod. V sobotu
9. srpna se bude konat Čechtická lilie – country festival konající se ve
farní zahradě. A po červnovém úplňku
od 13. června do 15. června se uskuteční další tradiční akce – Čechtická
luna, což je pochod po okolí, jenž
trvá několik dnů,“ dodává paní místostarostka.
A čím vás upoutá samotné městečko? Všechno důležité najdete v podstatě na centrálním obdélníkovém
náměstí, kde můžete i pohodlně za-
Vás zve na interaktivní stezku
S RYTÍŘEM NA BLANÍK
Obousměrnou stezku v délce 4 km můžete začít u geologické expozice
nad Kondrací nebo na úpatí Blaníku nad Louňovicemi
„ Zábava pro děti i rodiče
„ 17 dětských zastavení
„ 13 informačních panelů
„ Rozhledna s občerstvením na Velkém Blaníku
parkovat, pokud se na cestu vydáte
autem. V horní části stojí za pozornost barokní kostel svatého Jakuba,
první zmínky o něm ovšem pocházejí
už ze století čtrnáctého, jeho původní
podoba byla gotická. Vedle něj najdete faru, naproti kostelu pak zvonici,
která rovněž pochází ze 14. století, ačkoliv i ona byla v 18. století přestavěná. O něco níž po levé straně uvidíte
renesanční radnici, která dnes slouží
Dendrofon
jako obecní úřad. V dolní části náměstí je pak zámeček ze 17. století. Veřejnosti ovšem není přístupný, v jeho
prostorách se nachází hotel.
Každá obec většinou mívá svou specifickou zvláštnost. Nejinak je tomu
u Čechtic. Pojí se s domem popisným
číslo 6. Na něm je pamětní deska významného spisovatele, vlastence, novináře a vojáka Ferdinanda Čenského,
který se tu roku 1829 narodil. A právě
Naučné panely
Když budete v Čechticích, nezapomeňte navštívit nedaleké Růžkovy
Lhotice. Ačkoli je to vesnička jako
dlaň, přesto tu stojí zámek, který
byl postavený na místě bývalé tvrze
ve druhé polovině 18. století. Dnes
na něm upoutá nápis: ,,Zde prožil
Bedřich Smetana nejšťastnější léta
svého mládí.“ Jeho otec František si
totiž zámek roku 1835 najal a později i koupil. Smetanovi zde žili až
do roku 1844.
Dnes v zámku sídlí pobočka Muzea Podblanicka, jejíž expozice se
zaměřuje na ,,Hudební tradice Podblanicka“. Návštěvníky seznamuje
nejen s tvorbou Smetany, ale i dalších velikánů, kteří v místě působili
(např. Jan Dismas Zelenka, Richard
Wagner, Gustav Mahler...). Muzeum
je otevřeno od května do září od
9 do 12 a od 13 do 16 hodin. Vstupné pro dospělé je 15 korun, pro děti,
studenty a důchodce pak 10 korun.
Více informací najdete na www.
museumpodblanicka.cz.
-ad„
Poznávání hub
www.blanicti-rytiri.cz
Na východě Podblanicka,
v Mladovožické pahorkatině, leží Čechtice. Městečko, které je obklopeno přírodou, nabízí hojné
vyžití. Sportovní i kulturní. Během jarní a letní
sezony se tu střídá jedna
akce za druhou.
Turistické cíle v regionu
4
5
6
1
3
1
2
3
8
5
1
2
1
9
9
7 10 10 11 2
6
1
3
7
1
❰
Ꞇ
1
2 12
Projekt Kraj blanických rytířů realizuje Český svaz ochránců přírody Vlašim,
který dlouhodobě pečuje o přírodní a kulturní dědictví regionu.
RYTÍŘSKÉ NOVINY
12
1
8
4
11
Legenda:
Další turistické cíle a služby:
Cyklotrasy:
Velký a Malý Blaník
Jízdy na koni
1 Rozhledna na Velkém Blaníku
2 Malý Blaník
Ꞇ
Rekreační a sportovní rybaření
Půjčovny, servis a prodej kol
Vlašimské aleje
Po stopách blanických rytířů
Golf
Pozvánka na zajímavé akce v regionu
Zážitkové aktivity
1 paraZOO ve Vlašimi
akce
místo
3 Koupaliště s tobogánem ve Vlašimi
Noc kostelů Vlašim
Noc kostelů Votice
Muzejní noc Vlašim
Muzejní noc Votice
Den dětí v paraZOO
Vlašim, kostel sv. Jiljí
Votice, kostel a klášter sv. Františka
Vlašim, Muzeum Podblanicka – Zámek Vlašim
Votice, věž Václavka, klášter sv. Františka
Vlašim, paraZOO
Cyklotulák
– cyklotoulka po stopách Votické kopretiny
Votice, zahrada Restaurace U Modré kočky
4 Zlatodůl Roudný – naučná stezka
květen
2 Hvězdárna Vlašim
5 Krišnův dvůr
6 Interaktivní stezka S rytířem na Blaník
7 Rozhledna Václavka ve Voticích
8 Čapí hnízdo Semtín
11 Miličínská naučná stezka
červen
9 Památník a stezky bitvy u Jankova
10 Kolem Votic za poznáním
Zámky a zámecké parky
1 Zámek a park Vlašim
3 Zámecký park a naučná stezka
v Ratměřicích
4 Zámecký park Zruč nad Sázavou
červenec
2 Zámecký park v Odlochovicích
Muzea a expozice
2 Muzeum Podblanicka ve Vlašimi
3 Podblanická galerie, Starý hrad
srpen
1 Včelí svět v Hulicích
a Čínský pavilon
4 Venkovské muzeum v Kamberku
Den hasičů a záchranářů
6 Muzeum Štěpánovska v T. Štěpánově
9 Geologická expozice
10 Galerie sv. Františka ve Voticích
11 Vlastivědné muzeum Voticka
září
7 Muzeum v Louňovicích pod Blaníkem
8 Muzeum Růžkovy Lhotice
12 Hasičská expozice Odlochovice
Poutní místa a sakrální památky
1 Románské kostely v Pravoníně,
Kondraci, Načeradci a Libouni
2 Boží hrob Votice
říjen
www.blanicti-rytiri.cz
5 Farní muzeum v Kondraci
Popenec – hudebně divadelní festival
Muzejní noc
Pochod + cyklojízda Po stopách bitvy u Jankova
Farmářský trh
Čechtická luna – 22. ročník dálkového pochodu
Den geoparku – akce spojená s rýžováním zlata
Jarmark a vítání léta hudbou
Vysvědčení v paraZOO
ZámekFest – 10. ročník
Vostrovecké slavení
VlčkoviceFest 2014
Netopýří noc s prohlídkou paraZOO
Historické slavnosti – XIV. Ročník
Letní slavnosti Rádia Blaník s výstupem na Blaník
Čechtická lilie – country festival
Noční hasičská fontána
Štěpánovská pouť
Bartolomějská pouť
Hradozámecká noc
Staročeský jarmark
Výstava hub – 7. ročník
Farmářský trh
Cyklotulák
Svatováclavské slavnosti
Odlochovice, zámek
Zruč nad Sázavou
Jankov, náměstí
Vlašim, Žižkovo náměstí
Čechtice, náměstí
Kamberk
Trhový Štěpánov
Vlašim, paraZOO
Zruč nad Sázavou, zámek
Vlašim, Muzeum Podblanicka – Zámek Vlašim
Vlčkovice u Neustupova, statek Vlčkovice
paraZOO, Zámecký park Vlašim
Zruč nad Sázavou, zámek
Kondrac, náves
Čechtice, farní zahrada
Ratměřice, rybník Lazna
Trhový Štěpánov
Kondrac, náves
Zruč nad Sázavou, zámek
Trhový Štěpánov,
prostranství u fotbalového hřiště
Křivsoudov
Správa CHKO Blaník, Louňovice p. B.
Vlašim, Žižkovo náměstí
Votice, zahrada Restaurace U Modré kočky
Louňovice pod Blaníkem
datum čas
23. 5.
23. 5.
29. 5.
29. 5.
1. 6.
www.nockostelu.cz
www.nockostelu.cz
www.muzeumpodblanicka.cz
www.votice-ubytovani.cz
www.parazoo.cz
7. 6. start 8.30–9.30
7.–8. 6.
8. 6.
14. 6.
14. 6.
13.–15. 6.
21. 6.
22. 6.
27. 6.
4.–5. 7.
6. 7.
10.–13. 7.
14. 7.
2. 8.
8.–9. 8.
9. 8.
23. 8.
24. 8.
24. 8.
30. 8.
8.00–12.00
start 13. 6. 16.00–20.00
19.00
10.00
6. 9.
7. 9.
13. 9.
13. 9.
20. 9.
27. 9.
pořadatel
www.votice-ubytovani.cz
www.ror.cz
www.město-zruc.cz
www.obecjankov.cz
www.csopvlasim.cz
www.cechtickalilie.cz
www.csopvlasim.cz
www.trhovystepanov.cz
www.parazoo.cz
www.zamekfest.cz
www.muzeumpodblanicka.cz
www.statekvlckovice.cz
www.parazoo.cz
www.mesto-zruc.cz
www.kondrac.cz
www.cechtickalilie.cz
www.ratmerice.cz
www.trhovystepanov.cz
www.kondrac.cz
www.mesto-zruc.cz
www.trhovystepanov.cz
10.00–16.00
8.00–12.00
start 8.30–9.30
10.00
www.mestys-krivsoudov.cz
www.blanik.nature.cz
www.csopvlasim.cz
www.votice-ubytovani.cz
www.lounovicepodblanikem.cz
Svatováclavské slavnosti
– průvod, tržiště, šermíři, hudba, ohňostroj…
Votice, Komenského nám.
28. 9. 10.00
www.mesto-votice.cz/ic.asp
Sv. Václav v paraZOO
Vlašim, paraZOO
28. 9.
www.parazoo.cz
Pochod se zvířátky
– oslava 20. výročí založení záchranné stanice
paraZOO, záchranná stanice Pavlovice
4. 10.
www.parazoo.cz
Zručské cyklohrátky
Farmářský trh
Zruč nad Sázavou
Vlašim, Žižkovo náměstí
11. 10.
11. 10. 8.00–12.00
www.mesto-zruc.cz
www.csopvlasim.cz
Rytířské noviny vydal v roce 2014 Český svaz ochránců přírody Vlašim, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim, e-mail: [email protected] | Tištěno na recyklovaném papíře. | texty: Jana Špačková, Alena Dušková, Karel Chlumec, Martin Klaudys a Michala Jakubův | foto: Martin Špoula,
Jan Hocek, Karel Chlumec, Jana Špačková, Martin Klaudys, Tomáš Kovalský, Luboš Mudra, Jana Slabá-Janoutová a Petra Hajská | korektura Ilona Spálenková a Jana Špačková | grafická úprava: Viktor Puci | Na projektu spolupracují města Vlašim, Votice a Zruč nad Sázavou,
Mikroregion Český smaragd, městysy Čechtice, Křivsoudov, Louňovice pod Blaníkem, Neustupov, Olbramovice a obce Jankov, Kamberk, Kondrac, Miličín, Načeradec, Pravonín, Ratměřice, Veliš a Zvěstov.
2
4
Download

rytířské noviny - Kraj Blanických rytířů