BACKGROUND PAPER
Česká zahraniční politika:
lidská práva,
nebo ekonomické zájmy?
Pracovní skupina Zahraniční politika
PROGRAM O ČESKÝCH ZÁJMECH V EVROPĚ PRO
TALENTOVANÉ STUDENTY
Autoři:
EVA BRICHOVÁ, MICHAELA DUCHÁČKOVÁ, VILÉM JURÁNEK,
LUCIA KLINCOVÁ, PETRA SVOBODOVÁ, KRYŠTOF ŠŤASTNÝ, MATTI
TETŘEV
Editor:
JAKUB JANDA
Cílem tohoto analytického paperu je zmapovat veřejnou a odbornou diskuzi o směřování
české zahraniční politiky mezi hodnotami, jakými jsou podpora dodržování lidských práv ve
světě na jedné straně a primární podpora ekonomických zájmů na straně druhé.
Tento dokument je dílčím výstupem Programu o českých zájmech v Evropě pro talentované
studenty. Bude sloužit jako podklad pro veřejnou debatu, kterou think-tank Evropské hodnoty
pořádá 6. prosince 2012 v Praze.
Projekt “Evropské občanství začíná doma“ je finančně podpořen
programem Evropské unie Mládež v akci.
Evropské hodnoty jsou think-tank, který přináší kvalifikované názory na zásadní společenská témata
a pojmenovává české zájmy v evropských a globálních souvislostech.
Od roku 2005 usilujeme skrze výzkumné a vzdělávací aktivity o informovanou a důstojnou veřejnou
debatu zaměřenou na úspěch České republiky ve světě. Nevyhýbáme se složitým a dlouhodobým
problémům. Podporujeme taková řešení, díky nimž bude Česko a Evropa svobodnější, silnější a
bezpečnější. Jsme nevládní nezisková organizace, která není spojena s žádnou politickou stranou.
NAŠE TÉMATA
Zaměřujeme se na tematické oblasti, které považujeme za rozhodující pro
budoucnost České republiky a její působení v Evropské unii.
ODPOVĚDNÉ VLÁDNUTÍ Liberální demokracie založená na důstojné politické kultuře, dodržování
pravidel dobré správy a aktivní účasti občanů.
SEBEVĚDOMÝ ZÁPAD
Pevné transatlantické spojenectví usilující o udržitelný světový řád stojící na
vzájemném respektu s velmocemi jako je Čína, Indie a Rusko.
EVROPSKÁ INTEGRACE
Životaschopné společenství demokratických států umožňující prosperitu
uvnitř a ochranu společných zájmů navenek.
VNITŘNÍ BEZPEČNOST
Zachování občanských svobod a společenské soudržnosti zabraňováním
extremismu, rozvážnou imigrační politikou a účinnou integrací menšin.
VITÁLNÍ EKONOMIKA
Svobodné podnikání podporované svižnou byrokracií, průhledná a férová
soutěž o veřejné zakázky, dynamická exportní politika a důraz na úspory
energie.
Vedle vlastní publikační činnosti - vydávání odborných monografií, studií, doporučení, glos a
komentářů pro média - pořádáme semináře, konference a školení pro odbornou a širší veřejnost. Na
svých akcích zprostředkováváme dialog mezi politiky, odborníky, novináři, podnikateli a studenty.
OBSAH
1.
Česká zahraniční politika - dilema mezi lidskými právy a ekonomickými zájmy .......................... 4
2.
Česká zahraniční politika a její lidskoprávní charakter ................................................................... 5
3. Názorové proudy v české veřejné debatě – hodnotová zahraniční politika versus ekonomické
zájmy ....................................................................................................................................................... 7
4.
Pohled do Polska a na Slovensko, širší rozměr problematiky ......................................................... 8
a skandinávské řešení .............................................................................................................................. 8
5. Vývoj české veřejné debaty o dilematu mezi lidskými právy a ekonomickými zájmy v zahraniční
politice po roce 1990 ............................................................................................................................. 10
6.
Sporné otázky ................................................................................................................................ 13
EXECUTIVE SUMMARY
Podpořit potlačované aktivisty za lidská práva nebo se raději „dívat jinam“ v obavách, že klesne
obchodní bilance s danou zemí? Tak by se asi daly obecně charakterizovat dva proti sobě stojící
názorové tábory. Zástupci jedné strany kladou důraz na dodržování základních práv a svobod
za každou cenu a bojují proti všemožným formám totalitních režimů, druzí hájí národní
suverenitu a raději by se do vnitřních záležitostí obchodních partnerů nevměšovali.
Česká zahraniční politika je podobně rozpolcená. Mnohdy tak dává vzniknout trapným
situacím, kdy její představitelé, neschopni domluvit se na jedné názorové linii, stojí každý na
jiné straně názorového spektra.
Nepodílet se na obchodu se zeměmi s výrazným potenciálem růstu by z ekonomického pohledu
nebylo moudré. Na druhou stranu, Česká republika jako signatář mnoha závazných
mezinárodních smluv chránících lidská práva a svobody nemůže přehlížet často do očí bijící
porušování lidských práv tamních obyvatel. K podobným debatám dochází i u našich sousedů.
Například Polsko se jasně staví za podporu běloruských aktivistů bojujících proti režimu
Alexandra Lukašenko. Slovensk oproti tomu svým silně „proruským“ postojem prosazuje
ekonomické zájmy jako prioritní oblast své zahraniční politiky.
Česká veřejnost se vyslovuje pro podporu lidských práv nad ekonomickými zájmy. Znamená to,
že jsme se posunuli do tzv. postmaterialistické společnosti, společnosti pro níž nehraje prim
pouze pragmatická politika?
1. Česká zahraniční politika - dilema mezi lidskými právy a
ekonomickými zájmy
Celkové obchodněpolitické klima, se kterým se setkávají české podniky na zahraničních
trzích, je výrazně ovlivňováno zahraniční politikou ČR1, nad jejíž koncepcí se naše politické
špičky dlouhodobě nemohou shodnout. Exemplárním příkladem je chybějící konsensus nad
otázkou skloubení priorit zahraniční politiky ČR - lidských práv a ekonomických zájmů.
Zásadní rozpor můžeme nalézt mezi našimi zájmy formulovanými v Exportní strategii ČR
2012 - 2020, kterou schválila vláda ČR dne 14. 3. 2012, dále mezi prioritními oblastmi pro
transformační spolupráci2 a hlubší podporu lidských práv. Z celkových dvanácti prioritních
zemí pro export3 je u řady z nich dodržování lidských práv problematické(Irák, Turecko,
Kazachstán, Mexiko, Vietnam…)4. Trhy těchto zemí však mají výrazný potenciál růstu.
Z ekonomického pohledu by neúčast na obchodu s nimi z čistě lidsko-právních důvodů
znamenalo pro ČR významnou finanční ztrátu.
Rusko i Ukrajina, jakožto dva největší státy v Evropě, skýtají řadu obchodních a investičních
příležitostí pro uplatnění českých firem, které mají významnou konkurenční výhodu
související s jejich dlouhodobou přítomností na trhu a znalostí místního podnikatelského
prostředí.5 Zároveň však události nejen tohoto roku a výroční zprávy organizací jako Amnesty
International6 nebo Human Rights Watch7 dokazují, že je obyvatelům Ruska odepírána vedle
jiného i svoboda shromažďování a projevu. Na Ukrajině pak proběhl 2011 politický proces
1
MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace. 5.,
aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010, 240 s. ISBN 978-80-247-3237-4.
2
MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. Prioritní země a projekty transformační spolupráce. [online].
[cit. 2012-11-11]. Dostupné z:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/lidska_prava/prioritni_zeme_a_projekty_transformacni/index.html
3
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Prioritní země pro export [online]. [cit. 2012-11-11].
Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nove-prioritni-zeme-pro-export-3812.html
4
FREEDOM HOUSE. Freedom in the world [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z:
http://www.freedomhouse.org/report-types/freedom-world
5
CZECH TRADE. Interaktivní exportní profil prioritních zemí: Ruská federace: Základní informace o
teritoriu[online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/interaktivni-exportniprofil-prioritnich-zemi-ruska-federace-19841.html#!&chapter=1
6
AMNESTY INTERNATIONAL LTD. Amnesty International Report 2012: The State of The World's Human
Rights.
London,
2012.
ISBN
978-0-86210-472-6.
Dostupné
z:
http://www.lidskaprava.cz/uploads/03_dokumenty/04_uvod/AMNESTY-REPORT-2012_EN.pdf
7
HUMAN RIGHTS WATCH. World Report 2012: Events of 2011. United States of America, 2012, 690 s.
ISBN 978-1-60980-389-6. Dostupné z: http://www.hrw.org/world-report-2012
s Julijí Tymošenkovou a jejímu manželovi byl 6. 1.2 012 poskytnut azyl v ČR. Naše vláda
také otevřeně podporuje disent v Bělorusku.
Na zasedání Rady OSN pro lidská práva 17. 9. 2012 poukázala ČR na stav lidských práv
v Čínské lidové republice8, u našeho třetího největšího obchodního partnera od roku 2010 a
zároveň druhé největší ekonomice světa. Přestože jsme si vědomi omezování svobod obyvatel
Tibetu i persekuce vlastních občanů v rozsáhlých oblastech občanských i politických práv,
ČLR nám nabízí nevyčerpané příležitosti díky rychlému růstu místní životní úrovně.
2. Česká zahraniční politika a její lidskoprávní charakter
Jedním z hlavních českých aktérů podporujících lidská práva v zahraničí je MZV ČR, přesněji
řečeno jeho Odbor lidských práv a transformační politiky. Pomocí financování různých
projektů se ČR snaží podporovat hlasy obránců lidských práv, zástupců široké občanské
společnosti, nezávislých médií a činnost nevládních organizací (zde je možno jmenovat
Evropské Rádio pro Bělorusko, Vzdělávací institut pro demokracii a občanskou společnost na
východní Ukrajině, podpora fungování běloruského Domu lidských práv ve Vilniusu a další).
Několik lidí z veřejného politického života se nadále pokouší navázat na odkaz Václava
Havla. Politicky nejvýznamnějším z těchto lidí je současný ministr zahraničních věcí Karel
Schwarzenberg – díky němu je česká zahraniční politika stále postavená na humanitních
hodnotách. Základem myšlení Václava Havla je odpovědnost každého jedince za dodržování
základních lidských práv kdekoli na světě, vzájemné pochopení a tolerance různých
světových civilizačních okruhů, vzájemný respekt různých tradic náboženství a aktivní boj
proti všem projevům xenofobie a rasismu. Václav Havel výrazně apeloval na dodržování
Listiny základních práv a svobod a vždy byl velkým bojovníkem proti různorodým formám
totalitních režimů9.
Právě díky lidem jako Václav Havel a Karel Schwarzenberg je Česko velmi nakloněno
poskytování azylu politickým vězňům a disidentům. Tuto agendu má na starosti ministerstvo
8
MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. 21. zasedání RLP - situace v jednotlivých zemích vyžadující
pozornost RLP (bod 4) [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/lidska_prava/podpora_lp_a_demokracie/lidska_prava_v_eu/index.
html
9
KNIHOVNA VÁCLAVA HAVLA, Dostupné na http://www.vaclavhavel.cz/index.php?sec=7&id=4
vnitra ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věci. V nedávné době získal azyl například:
Bohdan Danylyšyn - ukrajinský exministr hospodářství z vlády bývalé premiérky Julije
Tymošenkové, její manžel Oleksandr Tymošenko nebo bývalý kandidát na úřad běloruského
prezidenta Ales Michalevič.
Za hlavního aktéra mezinárodní politiky v oblasti lidských práv je bezesporu považována
OSN, která roku 1948 schválila Všeobecnou deklaraci lidských práv (při tehdejším hlasování
se zdržely země jako Bělorusko, Ukrajina či Sovětský svaz) a na ní navázala desítkami právně
závazných dokumentů v této oblasti a s nimi spojenými mechanismy jejich vymáhání.
V evropském Štrasburku se pak nachází sídlo mezinárodní mezivládní organizace Rada
Evropy, která v současnosti sdružuje 47 států (včetně Ukrajiny, Ruska, Moldávie, Gruzie,
Arménie či Azerbajdžánu, avšak nikoliv Běloruska). Stěžejním dokumentem vydaným Radou
Evropy je Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (1950), na jejíž dodržování
dohlíží Evropský soud pro lidská práva. Vedle toho existuje při Radě Evropy řada
monitorovacích orgánů dohlížejících na naplňování úmluv bránících před mučením,
diskriminací menšin, zneužíváním dat či porušováním lidských práv v oblasti zdravotnictví a
biomedicíny.
Většina evropských zemí navíc může v rámci podpory lidských práv vůči třetím zemí
využívat legitimitu Evropské unie. Samotná Evropská unie má tak v této otázce poměrně
silný hlas, její rámcovou politiku lze najít v tzv. „Guidelines“10 pro řadu oblastí ochrany
lidských práv. EU představuje nejen ekonomicky, ale i díky těmto postojům pro řadu zemí a
jejich obyvatel obecně pro země v jejím okolí i jinde ve světě poměrně atraktivní „soft
power“. Tím se postavení členských zemí EU včetně ČR a jejich oproti jiným velmocem
pozitivní (i když oproti některým gestům a vyjádřením z Česka méně aktivistický), ale
poměrně konzistentní postoj k ochraně lidských práv upevňuje i v globálním měřítku.
Další stěžejní organizací našeho regionu je OBSE - Organizace pro spolupráci a bezpečnost
v Evropě, jejíž hlavní úloha je podpora při budování demokratických institucí, dodržování
10
EU Human Rights Guidelines se dotýkají otázek trestu smrti, mučení a nelidského zacházení, lidskoprávního
dialogu se třetími zeměmi, ochrany práv dětí a specificky i jejich postavení v ozbrojených konfliktech, obránců
lidských práv, postavení žen a dívek i humanitárního práva a měli by s nimi proaktivně pracovat nejen zástupci
orgánů EU, ale i jednotliví diplomaté členských zemí při své činnosti ve třetích zemích. Dostupné z:
http://eeas.europa.eu/human_rights/guidelines/index_en.htm
lidských práv a posilování občanské společnosti a právního řádu (členy jsou vedle Ruska,
Ukrajiny i Běloruska i postsovětské země Střední Asie a také USA s Kanadou).
3. Názorové proudy v české veřejné debatě – hodnotová zahraniční
politika versus ekonomické zájmy
Na jedné straně stojí ti, kteří kladou důraz na dodržování lidských práv v zahraničí, tzv.
idealisté či „havlovci“. Kvůli ekonomickým zájmům dle nich nelze přehlížet nedodržování
lidských práv ve světě. Jedná se především o bývalé blízké spolupracovníky Václava Havla,
jakým byl například Michael Žantovský. Po počátcích v roli Havlova tiskového mluvčího a
poradce působil jako politický ředitel jeho hradní kanceláře, později se stal senátorem a
velvyslancem. V současnosti působí ve Spojeném království.11 Právě Žantovského schůzka
s dalajlámou se údajně stala rozbuškou aktuálních sporů ministra zahraničních věcí a premiéra
v otázce lidská práva vs. ekonomické zájmy.12
Jak jsme již zmínili, v současnosti roli hlavního představitele Havlova odkazu v zahraniční
politice představuje jeho bývalý kancléř, předseda TOP 09 a ministr zahraničních věcí od
roku 2010 Karel Schwarzenberg.13 Jeho postoj je patrný v reakci na Nečasův projev ze září
2012, který označil za úlet a přebírání čínské propagandy.14 Schwarzenbergův pohled se
projevuje i v koncepci zahraniční politiky, kde se konstatuje, že „za základní hodnoty ve svém
zahraničněpolitickém působení považuje ČR nezcizitelnost přirozených lidských práv, obecné
mezinárodní právo a princip vlády práva“.15 Do skupiny idealistů můžeme názorově řadit
ještě například představitele Strany zelených nebo nevládní organizaci Člověk v tísni.
Na straně druhé stojí skupina, která klade větší důraz na podporu exportu resp. na
neblahé důsledky přílišné podpory lidských práv pro české ekonomické zájmy. Ti jsou
11
MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Viz
http://www.mzv.cz/london/cz/o_velvyslanectvi/velvyslanec/velvyslanec_michael_zantovsky.html
12
ČESKÁ POZICE, Více viz http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/aferu-s-dalajlamou-spiskal-zantovskydostal-za-%E2%80%9Ekartac%E2%80%9C
13
Jeho postoj dle různých vyjádření v tisku sdílí také celá strana TOP 09, která se za svého ministra postavila
např. v souvislosti s Nečasovým projevem.
14
LIDOVKY.CZ, Viz rozhovor s K. Schwarzenbergem pro Lidové noviny. Dostupné z:
http://www.lidovky.cz/schwarzenberg-necasuv-projev-je-ulet-prebira-cinskou-propagandu-ph8/ln_domov.asp?c=A120911_090635_ln_domov_Pta
15
MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR, Koncepce zahraniční politiky České republiky, str. 5.
Dostupné z: http://www.mzv.cz/file/675937/koncepce_zahranicni_politiky_2011_cz.pdf
označováni za pragmatiky či „klausovce“. Zde je třeba na prvním místě uvést již zmíněný
Nečasův projev na Mezinárodním strojírenském veletrhu, kde premiér odsoudil adoraci
dalajlámy a Pussy Riot, která poškozuje české ekonomické zájmy.16 Nejvýraznějším
politickým představitelem této skupiny ovšem je bývalý premiér a ministr financí, nynější
prezident Václav Klaus, dlouholetý kritik postojů Václava Havla v zahraniční politice. Klaus
hájí národní suverenitu, z čehož plyne jeho negativní postoj k vměšování se do vnitřních
záležitostí ostatních zemí. Do této názorové skupiny je třeba zařadit i Klausovi nejbližší
spolupracovníky – Ladislava Jakla a Petra Hájka. Mezi pragmatiky lze zařadit také
představitelé byznysu v Rusku, Hospodářskou komoru nebo Asociaci exportérů.
4. Pohled do Polska a na Slovensko, širší rozměr problematiky
a skandinávské řešení
Debata o prosazovaní svých ekonomických zájmů v zemích, kde je otázka dodržování
lidských práv diskutabilní, má svoje opodstatnění i v Polsku a na Slovensku.
V případě Slovenské republiky byla tato veřejná diskuze spojována hlavně s osobou
bývalého premiéra Vladimíra Mečiara, kterého politika byla otevřeně proruská (provýchodní)
a zahranični politická a hospodářská orientace Slovenska následovala tento trend. První
skupina sporu byla reprezentována kolem osoby bývalého slovenského prezidenta Michala
Kováče a nevládních organizací. Na druhé straně stál bývalý premiér Vladimír Mečiar17 a
investiční skupiny, které v Rusku viděly možný zisk. V sousvislosti s proruskou orientací
aktualního premiéra Róberta Fica je Slovenská republika považována za „nejvíce proruskou
zemi v Evropské unii“18 a prosazování ekonomických zájmů v Rusku je jednou z priorit jeho
vlády. Proruskou stranu sporu představují i finanční skupiny, jako například J&T, která v roce
2007 vstoupila na ruský trh akvizicí banky Tretij Rim. Stranu podpory lidských práv dnes
představuje hlavně organizace Pontis.
16
Část Nečasova projevu viz http://byznys.lidovky.cz/necas-podpora-pussy-riot-ci-dalajlamy-skodi-exportu-fys/firmy-trhy.asp?c=A120910_181740_ln_domov_sk
17
WLACHOVSKÝ, M.: Zahraničná politika, in: Bútora, M., Hunčík, P. (ed.): Slovensko 1995: Súhrnná správa
o stave spoločnosti, Bratislava: Nadácia Sándora Máraiho 1996, s. 27 – 44.
18
CZECH NEWS AGENCY: Fico's Slovakia will be most pro-Russian EU state - Russian press.
Europe Intelligence Wire | March 12, 2012. Dostupné z WWW: http://www.accessmylibrary.com/article-1G1282934871/fico-slovakia-most-pro.html.
V případě Polska, které má velice specifické vztahy hlavně s Ruskem a Běloruskem, je
nezbytné zmínit vysoký počet seminářů a diskuzí, které se věnují právě otázce podpory
lidských práv a ekonomických zájmů, které Polsko v Bělorusku prosazuje.
Polsko jednoznačně vidí svou roli v obhajování zájmů běloruské opozice a vytváření
podmínek pro její existenci. Ekonomické zájmy v tomto případě jednoznačně nejsou chápány
jako priorita, polská veřejnost upřednostňuje postavení zástance dodržování lidských práv.
Polský denník Rzeczpospolita19 také zveřejnil seznam podporovatelů běloruské opozice, kteří
se staví proti polským investicím v zemi.
Otázka Ruské federace je v Polsku pořád velmi diskutabilní a je i dnes předmětem veřejné
diskuze a sporu. Na straně ekonomických zájmů stojí například finanční skupina Penta, která
od roku 2007 působí na polském trhu a má vliv i na politické scéně. Zástupce Penty Slav
Bochkarev mluví o ambiciozních plánech investic v Ruské federaci20. Na straně
lidskoprávních zájmů stojí v Polsku mnohé organizace nebo aktivisté, jako například Rafał
Kownacki.
Konkrétním příkladem pro Českou republiku v této oblasti mohou být země Skandinávie.
Jejich zahraniční politika efektivně kombinuje ochranu lidských práv a podporu
konkurenceschopného ekonomického prostředí hlavně v oblasti bývalého Sovětského svazu.
Projekty jako například
Human Rights House Foundation21, nebo Norwegian Helsinki
Committee22 se zaměřují zejména na podporu demokratického vývoje prostřednictvím
podpory nezávislých organizací, médií a institucí. Tato forma politiky je vnímána velmi
pozitivně, protože stojí na demokratických hodnotách, ale zároveň nepřímo buduje prostředí
pro budoucí efektivní ekonomickou spolupráci.
19
ALEKSANDROV, Andrei: Poland sponsored Belarusian opposition – report. Rzeczpospolita 26 October,
2012.Dostupné z WWW: http://rt.com/politics/poland-belarus-opposition-sponsorship-310/20
PENTA PRESS RELEASE, 18. 05. 2009, Moscow, Dostupné z WWW:
http://www.pentainvestments.com/press-releases/older/investment-plans-of-penta-in-russia
21
Konkrétní oblasti zájmu této organizace jsou dostupné na: http://humanrightshouse.org/
22
Konkrétní oblasti zájmu této organizace jsou dostupné na: http://www.nhc.no/en/
5. Vývoj české veřejné debaty o dilematu mezi lidskými právy
a ekonomickými zájmy v zahraniční politice po roce 1990
Po skončení studené války a po vytvoření samostatného státu začala Česká republika aktivně
podporovat lidská práva ve své zahraniční politice, což bylo způsobeno jak vnitřními (např.
disidentská tradice), tak i vnějšími faktory (‚návrat do Evropy‘)23. Dle Waisové je v rámci
české společnosti patrná nejen velká obliba, avšak i aktivní podpora lidských práv a
demokratických hodnot. A to především v generaci mladých městských intelektuálů, kteří se
aktivně zapojují do mezinárodních akcí na jejich podporu. Za zmínku stojí například účast v
kampani „Vlajka pro Tibet.“.24 Jak zmiňuje Waisová, podpora lidskoprávních témat je však
pro některé skupiny české společnosti výrazem politického kýče. Nelze tak vždy mluvit o
reprezentaci vnitřních hodnot25. Je zřejmé, že podpora lidských práv ve světě, a to nejen ze
strany našeho státu, bývá mnohdy selektivní a netýká se všech států světa se špatným stavem
dodržování lidských práv. Často můžeme slýchat o potřebě podpory práv občanů Tibetu,
avšak například mnohé africké země jsou v této souvislosti přehlíženy.
Jak je však zřejmé, i mezi českou společností převládají hodnoty podpory lidských práv nad
ekonomickými zájmy. To vyplynulo i z ankety na serveru Mladé fronty E15, kde 77 %
respondentů (z celkového počtu 1154) vyjádřilo nesouhlas s tím, že je třeba podporovat lidská
práva, pokud nebrzdí ekonomické zájmy země26. Za zmínku stojí též výzkum Eurobarometru
v roce 2008, ve kterém 40 % dotazovaných zvolilo respekt vůči lidským právům za svou
nejdůležitější hodnotu27. V souvislosti s prosazováním lidských práv lze hovořit o posunu k
tzv. postmaterialistické společnosti, pro kterou není tak důležitá pragmatická politika a logika
výhodnosti28.
23
WAISOVÁ, Šárka. Tíha volby: Česká zahraniční politika mezi principy a zájmy. Ústav mezinárodních vztahů,
v.v.i.: Praha, 2011. ISBN 978-80-87558-99-3.
24
Tamtéž.
25
Tamtéž
26
KOSTLÁN, František. Petr Nečas, ekonomismus a lidská práva exportérů. Deník Referendum, 2012. [online].
[cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.denikreferendum.cz/clanek/13924-petr-necas-ekonomismus-a-lidskaprava-exporteru
27
E15: Spor o dalajlamu pokračuje: Jsem zděšen, reagoval Schwarzenberg. [online].[cit. 2012-11-11]. Dostupné
z: http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/spor-o-dalajlamu-pokracuje-jsem-zdesen-reagoval-schwarzenberg913410
28
WAISOVÁ, Šárka. Tíha volby: Česká zahraniční politika mezi principy a zájmy. Ústav mezinárodních vztahů,
v.v.i.: Praha, 2011. ISBN 978-80-87558-99-3.
Lidskoprávní témata převažovala především v době prezidentství Václava Havla. I přesto, že
dodnes tato témata hrají důležitou roli v rámci české zahraniční politiky a jsou formálně její
součástí, jsme v poslední době ve veřejné debatě spíše svědky existence rozdílných pohledů
ohledně směřování zahraniční politiky. Můžeme se setktat i s názory, že ČR jakožto země
proexportně orientovaná by neměla podporou lidských práv ohrožovat své ekonomické
zájmy29, které se v poslední době dostávají do popředí. V této souvislosti je vedena diskuze o
střetu podpory lidských práv a ekonomických zájmů ČR, která byla vyostřena projevem
premiéra Petra Nečase, který se na strojírenském veletrhu v Brně letos v září vyjádřil, že
podpora dalajlamy a Pussy Riot škodí českému exportu. Dle něj se jedná pouze o jakousi
přechodnou záležitost. Diskuze, která se nyní vede, je známkou nejednotnosti v přístupu k
této otázce30. "Musíme zabránit některým módním politickým projevům, které objektivně
řečeno mají dopad do našeho exportu. Dovolil bych si zmínit dvě - umělé a falešné adorování
takových záležitostí jako je ruská skupina Pussy Riot, něco, co je vrcholem nevkusu, v žádném
případě to není něco, co symbolizuje svobodu a demokracii, přesto se část politiků nechá
unést touto módní vlnou povzbuzovanou především novináři a má to potom dopad v
konkrétních exportních teritoriích"31.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) je však v opozici vůči premiérovi a tvrdí,
že „je to úlet, ale hrozivý. Pokud má vláda pokračovat v takovém stylu, mám z jejího dalšího
vývoje a osudu velké obavy… Jsem z toho zděšený.“32 Ministr průmyslu Martin Kuba (ODS)
naopak prohlásil, že „zahraniční politika nemůže být odtržená od ekonomických zájmů’33.
Můžeme se setkat i s názory, že podpora lidských práv není problém naší zahraniční politiky,
29
KOPECKÝ, Josef: Jsme závislí na exportu, hájí Kuba distanc od dalajlamy i Pussy Riot. iDnes.cz, 11. 9.
2012. [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zahranicni-politika-nemuze-poskozovatexport-rika-ministr-kuba-px4-/domaci.aspx?c=A120911_111929_domaci_kop
30
HUDEMA, Marek: Radek Špicar: Čína kvůli podpoře Tibetu obchody s námi nezruší. Hospodářské noviny,
14. 9. 2012. [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-57484520-radek-spicar-cina-kvulipodpore-tibetu-obchody-s-nami-nezrusi
31
LIDOVKY.CZ: Nečas: Podpora Pussy Riot či dalajlámy škodí českému exportu. lidovky.cz, 10.9.2012.
[online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/necas-podpora-pussy-riot-ci-dalajlamy-skodiexportu-fys-/firmy-trhy.asp?c=A120910_181740_ln_domov_sk
32
DIVÍŠEK, Martin: Schwarzenberg: Rozsudek nad Pussy Riot je velice smutný. deník.cz, 17. 8. 2012. [online].
[cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.denik.cz/z_domova/mzv-vyjadrilo-nad-rozsudkem-pro-pussy-riothluboke-znepokojeni-20120817.html
33
KOPECKÝ, Josef: Jsme závislí na exportu, hájí Kuba distanc od dalajlamy i Pussy Riot. iDnes.cz, 11. 9.
2012. [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/zahranicni-politika-nemuze-poskozovatexport-rika-ministr-kuba-px4-/domaci.aspx?c=A120911_111929_domaci_kop
avšak spíše naše nečitelnost, kdy je naše zahraniční politika nepředvídatelná a nejednotná.34
Podpora a protest proti uloženému trestu členkám punkové skupiny Pussy Riot, které v únoru
2012 uskutečnily protestní happening v moskevské Katedrále Krista Spasitele, jež byl
následně kritizován ze strany prezidenta Vladimíra Putina i pravoslavné církve a vedl k jejich
trestnímu stíhání, se v České republice projevily z řad nejen umělců, akademiků a občanské
společnosti, ale i ze strany politických činitelů. Podle ministra zahraničí Karla
Schwarzenberga je výsledek soudního procesu s členkami skupiny velice smutný.
Nepřiměřený přijde také stínovému ministrovi zahraničí z ČSSD Lubomíru Zaorálkovi35.
Střet mezi podporou lidských práv a ekonomickými zájmy byl patrný i letos v březnu, kdy v
rámci kampaně na podporu Tibetu vyvěsilo na 400 českých radnic vlajku Tibetu36, avšak
například město Jablonec nad Nisou vlajku nevyvěsilo, neboť se obávalo ohrožení dodávek
bižuterie do Číny37. Stejně tak jednalo i město Ostrava. Ekonomické zájmy tak jasně
převládly nad podporou lidských práv38 .
Další ukázku podpory lidských práv v zahraničí reprezentuje například vztah k současnému
politickému dění na Ukrajině. Bývalá premiérka Julia Tymošenková si ve vězení odpykává
sedmiletý trest za to, že podepsala pro Ukrajinu údajně nevýhodnou smlouvu o dodávkách
ruského plynu. Západ tvrdí, že rozsudek nad ní byl politicky motivovaný. Prezident Václav
Klaus zrušil cestu na summit prezidentů středoevropských zemí, který se konal v polovině
května 2012 na Ukrajině39. Ministerstvo vnitra udělilo v lednu tohoto roku azyl manželu
Tymošenkové Oleksandrovi, který v ČR již několik let podniká. Ministr zahraničí Karel
34
HUDEMA, Marek: Radek Špicar: Čína kvůli podpoře Tibetu obchody s námi nezruší. Hospodářské noviny,
14. 9. 2012. [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-57484520-radek-spicar-cina-kvulipodpore-tibetu-obchody-s-nami-nezrusi
35
DIVÍŠEK, Martin: Schwarzenberg: Rozsudek nad Pussy Riot je velice smutný. deník.cz, 17. 8. 2012. [online].
[cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.denik.cz/z_domova/mzv-vyjadrilo-nad-rozsudkem-pro-pussy-riothluboke-znepokojeni-20120817.html
36
DOSTÁL, Vratislav: Přes čtyři sta radnic vyvěsilo vlajky na podporu Tibetu. Deník Referendum, 9. 3. 2012
[online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z:http://www.denikreferendum.cz/clanek/12746-pres-ctyri-sta-radnicvyvesilo-vlajky-na-podporu-tibetu
37
IDNES.CZ: Jablonec nevyvěsil vlajku Tibetu, ohrozil by dodávky bižuterie do Číny. iDnes.cz, 10. 3. 2012.
[online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/jablonec-nevyvesil-vlajku-tibetu-ohrozil-bydodavky-bizuterie-do-ciny-1mj-/domaci.aspx?c=A120310_1746455_liberec-zpravy_jog
38
LESKOVÁ, Ivana: Ostravský primátor se bojí hněvu Číny, tibetskou vlajku znovu nevyvěsí. iDnes.cz, 17. 2.
2012. [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://ostrava.idnes.cz/ostravsky-primator-se-boji-hnevu-cinytibetskou-vlajku-znovu-nevyvesi-1am-/ostrava-zpravy.aspx?c=A120217_1734819_ostrava-zpravy_jog
39
ŠŤASTNÝ, Jiří: Klaus kvůli Tymošenkové nepojede na Ukrajinu, o bojkotu mluví i EU. iDnes.cz, 30. 4. 2012.
[online].[cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/klaus-kvuli-vezneni-tymosenkove-zrusil-cestu-naukrajinu-pn8-/domaci.aspx?c=A120430_073952_domaci_js
Schwarzenberg připustil, že azyl pro Tymošenka může mít vliv na diplomacii. "Je zajisté
možné, že to poznamená vztahy s Ukrajinou. To, zda ochladnou, bude záležet na
Ukrajincích". Stejně tomu bylo v případě udělení azylu pro bývalého ukrajinského ministra
hospodářství Bohdana Danylyšyna, stíhaného pro zneužití služebního postavení40. K vyostření
česko-ukrajinských vztahů přispělo i vypovězení dvou českých vojenských přidělenců
ambasády v Kyjevě a následné vypovězení dvou pracovníků ukrajinského velvyslanectví v
Praze v květnu 201241.
6. Sporné otázky
 Je dobré ztratit odkaz Václava Havla jen za cenu lepší ekonomické bilance?
 Lze položit na stejné misky vah lidská práva a rozsah exportu demokratické země?
 Jde o peníze „až na prvním místě“?
 Co stojí v hodnotovém žebříčku výš – čistý ekonomický kalkul či názorová
sympatizace s aktivisty bojujícími za lidská práva?
 Jak se proměnilo vnímání lidských práv po projevu Petra Nečase, že „byznys je
důležitější než lidská práva“?
 Existuje vůbec možnost, že Česká republika bude dávat přednost ekonomickým
zájmům na úkor otázky lidských práv?
 Není nenaplnění obchodních zájmů často omylem
prezentovaným zájmem o porušování lidských práv?
spojováno
s nevhodně
 Je česká zahraniční politika konzistentní tak, aby se dalo razit jednu názorovou linii?
 Kolik stojí české podnikatele projev o morální podpoře Pussy Riot či dalajlámy? Má
Česká republika „na to“ takto vystupovat?
 Jak co nejvíce objektivizovat kritéria, která stanoví, že země dodržuje/porušuje lidská
práva?
40
VÁLKOVÁ, Hana a Lukáš WERNER: Manžel ukrajinské expremiérky Tymošenkové dostal v Česku azyl.
iDnes.cz, 6. 1. 2012 [online].[cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/manzel-ukrajinskeexpremierky-tymosenkove-dostal-v-cesku-azyl-ps9-/domaci.aspx?c=A120106_072453_domaci_wlk
41
PROCHÁZKA, Jakub: Ukrajina vyhostila údajné české špiony. Prý se mstí za Danylyšina. zpravy.tiscali.cz,
13. 5. 2011. [online].[cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://zpravy.tiscali.cz/ukrajina-vyhostila-udajne-ceskespiony-pry-se-msti-za-danylysina-81380
 Jaké konkrétní aktivity na podporu pronásledovaných osob kvůli lidským právům
probíhají v České republice?
 Můžeme ukazovat svým rozpolceným postojem jistou nešikovnost na poli
mezinárodních (ekonomických) vztahů?
 Stane se Česká republika „surově“ ekonomicky orientovanou, nebo bude nadále
prostor klást důraz na morální a humanitní hodnoty?
 Je vlastně důvod domnívat se, že podpora lidských práv je v nerovnováze
s ekonomickými vztahy?
 Škodí českým podnikatelům rozpolcenost a nejednotnost názorů na tuto problematiku
v České republice?
Download

Česká zahraniční politika: lidská práva, nebo ekonomické zájmy?