červen 2012
Květnové akce v Suchdole nad Lužnicí
Cena 6,00 Kč
2
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
červen 2012
INFORMACE Z RADNICE
Cestovní pas pro děti,
co budete potřebovat
a kolik vás bude stát?
Jak už jistě víte, dnem 26.06.2012 končí
platnost zapsání dětí v cestovních pasech rodičů. Tím také končí pro děti mladší deseti let
možnost vycestovat za hranice bez vlastního
dětského pasu.
Změna přichází na základě novely o cestovních dokladech pro státy EU. Ta ve zkratce
nařizuje pravidlo „Jedna osoba – jeden cestovní doklad“ pro všechny věkové kategorie.
Vašemu potomkovi namísto cestovního
pasu můžete pořídit vlastní občanský průkaz.
Ten je nově dostupný pro děti do 15 let. Zde
však platí omezení cestování pouze po státech
Evropské unie . Dál za hranicemi se neobejde
bez klasického pasu. Vyřízení občanského
průkazu trvá 30 dnů a je platný 5 let.
Jak dlouho budete čekat
Na klasický cestovní pas s biometrickými
údaji (platnost 5 let) si počkáte až jeden měsíc. Pokud spěcháte, zvolte možnost „bleskového pasu“. Čekání si zkrátíte na polovinu
(tedy 15 dnů), současně si ale také připlatíte.
Další nevýhodou je omezená platnost – pouze
6 měsíců. To přináší další skrytá úskalí –
některé státy vyžadují delší platnost.
Kolik to stojí
„Klasický“ cestovní pas s biometrickými údaji
pro děti do 15 let – 100 Kč
„Bleskový“ pas pro děti do 15 let – 1000 Kč
„Občanský průkaz“ pro děti – 50 Kč
Co s sebou
¡ originál rodného listu dítěte (může být i
úředně ověřená fotokopie)
¡ doklad o státním občanství (vyžaduje se
pouze při vydání prvního cestovního pasu
osobám, které nemají trvalý pobyt na území České republiky)
¡ rodný list zákonného zástupce
¡ občanský průkaz rodiče
fotografie není potřeba – pořídíte na místě
(pouze u „bleskového cestovního pasu“ se vyžadují 2 fotografie)
Kde o vyhotovení dokladu požádat
Cestovní i občanské průkazy vyřizují obce
s rozšířenou působností. Pro nás to znamená
Městský úřad Třeboň, č. dveří 112, tel. číslo
384 342 135, 384 342 121.
Úřední hodiny
Pondělí 8.00 – 17.00
Úterý
8.00 – 14.00
Středa 8.00 – 17.00
Čtvrtek 8.00 – 14.00
Pátek
8.00 – 12.00
Marcela Pultrová
matrikářka MěÚ Suchdol nad Lužnicí
Strojový park Města Suchdol nad Lužnicí
Město Suchdol nad Lužnicí informuje občany o možném zapůjčení strojového parku, který
zahrnuje traktor s vlekem, UNC, plošinu, vibrační ruční válec. Ceny jednotlivých strojů a příslušenství jsou uvedeny níže. Technika je zapůjčována po předchozí domluvě s vedoucím odboru
SMRM Městského úřadu p. Josefem Šubrtem na tel.čísle 384 382 138 nebo mob. 724 702 744,
popř. e-mailová adresa: [email protected]
Ceník služeb strojového parku pro r. 2012
Poř.
Stroj
Kč
DPH 20 %
Celkem Kč
1.
Traktor
200,-Kč/hod.
40,-Kč
240,-Kč/hod.
2.
ujeté km
20,-Kč/km
4,-Kč
24,-Kč/km
3.
UNC 61
520,-Kč/hod.
104,-Kč
624,-Kč/hod.
4.
plošina Magma
400,-Kč/hod.
80,-Kč
480,-Kč/hod.
5.
vlek
400,-Kč/hod.
80,-Kč
480,-Kč/hod.
6.
vibrační válec
400,-Kč/hod.
80,-Kč
480,-Kč/hod.
Stavební povolení nebo ohlášení stavby
Podle nového stavebního zákona /zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů/ lze některé domy stavět bez stavebního povolení, pouze na základě ohlášení stavby. Tohoto institutu
2
lze využít, pokud stavíte dům o rozloze do 150m s nejvýše dvěma nadzemními podlažími, podkrovím a sklepem na pozemku, který je ke stavbě určen územní plánem
RD – Ohlášení stavby
Pro ohlášení stavby budete potřebovat formulář, který je dostupný na každém stavebním úřadě nebo na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. V tomto formuláři je třeba vyplnit údaje o sobě jako stavebníkovi, o vlastním pozemku, o sousedních pozemcích, o rozsahu a
účelu stavby, a také o tom, jakým způsobem a jak dlouho bude stavba realizována.
Seznam dokumentů, které je třeba přiložit k ohlášení stavby:
¡ doklad prokazující právo k pozemku nebo ke stavbě, pokud není ověřitelné
v katastru nemovitostí
¡ plná moc v případě zastupování stavebníka
¡ seznam a adresy vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich
¡ doklad o informování vlastníků sousedních podzemků u staveb ohlašovaných podle § 104
odst. 1 stavebního zákona
¡ u staveb prováděných svépomocí podle okolností písemné prohlášení stavbyvedoucího, že
bude řídit provádění stavby nebo odborníka, že bude provádět stavební dozor
¡ doklad o kvalifikaci osoby, která bude vykonávat stavební dozor
¡ projektová dokumentace
¡ územně plánovací informace u ohlašované stavby, pokud ji vydal jiný orgán než stavební
úřad, kterému se podává ohlášení
¡ územní souhlas, popřípadě územní rozhodnutí (pokud je pro daný případ stavebním zákonem vyžadován a vydal jej jiný orgán než stavební úřad, kterému je stavba ohlašována)
¡ závazná stanoviska dotčených orgánů vyžadovaná zvláštním právním předpisem, pokud mohou být veřejné zájmy, které tyto orgány podle zvláštního právního předpisu hájí, provedením stavby dotčeny (např. ochrany přírody a krajiny, ochrany vod, ochrany ovzduší, ochrany
zemědělského půdního fondu, ochrany lesa, památkové péče aj.)
¡ stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou se stavba bude
napojovat, k možnosti a způsobu napojení (vyznačená například na situačním výkrese), pokud nebyla opatřena při územním řízení nebo při vydání územního souhlasu (např. elektrické
energie, plynu, vody, tepla, kanalizace aj.)
Pokud máte všechny potřebné dokumenty, je třeba je doručit příslušnému stavebnímu úřadu.
Úřad je povinen doručit vám stanovisko do 40-ti dnů – souhlasné nebo nesouhlasné.
Pokud budete stavět rodinný dům o více než dvou nadzemních podlažích nebo o rozloze vět2
ší než 150 m , podléhá stavebnímu povolení. Stavební povolení je uděleno na základě stavebního řízení a jsou v něm stanoveny podmínky pro provádění stavby.
červen 2012
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
3
Čištění koryta Suchdolského potoka
Okénko z historie
Na základě jednání s vedením Města Suchdol nad Lužnicí a kontrolních pochůzek pracovníků Povodí Vltavy s.p., závod Horní Vltava,
provozní středisko Lužnice, pracoviště Jindřichův Hradec bylo rozhodnuto o vyčištění nejvíce zanesené části koryta „Suchdolského potoka“
upraveného kamennou dlažbou z roku 1926 v délce 800 m.
Práce byly provedeny odbornou firmou STAV-TT s.r.o. ze Lhotic
u Lišova nákladem 80.000,-Kč (bez DPH) v průběhu března 2012.
Správu drobného vodního toku „Suchdolský potok“ vykonává
státní podnik Povodí Vltavy od 1. ledna 2011 kdy došlo k převodu výkonu správy drobných vodních toků ze Zemědělské vodohospodářské
správy.
Psalo se: Počasí v roce 1918
–
Okénko z historie
Žádné jaro – ihned léto. Letošní příroda jako by se přizpůsobila
modernímu vynálezu „letního času“. Do 15. dubna t.r. panovaly téměř kruté mrazy a pak náhle se teplota obrátila, rychle stoupala a
dnes prožíváme pravé letní dny.O jarních sprškách ani památky
a jen samé slunné, téměř parné dny jako v srpnu.S obavou se probouzí denně hospodář a smuten volá “Neprší“!
A přec tolik by bylo pršky třeba zvláště na brambory, které pro
tvrdou kůru a sucho nemohou růsti. Obilí vzbuzuje opravdovou
obavu, neboť žita jsou velmi řídká a slabá. Tráva pěkně vyrostla –
báječně se prodává. Jen je potřeba deště.Stromy ovocné odkvétají,
kaštany kvetou plnou silou, bez voní daleko široko a zbylé včelky
spěchají dohoniti zanedbanou snůšku. Rybníky se plní koupajícími, háje hlaholí ptačím zpěvem. Všude samé léto. Nesplnila se tužba hospodáře:
„V květnu nemá pastýři oschnouti hůl.“
Pavla Kulišová
70. výročí lidické tragédie
před
Žáci naší ZŠ a ZŠ v Lomnici nad Lužnicí už tradičně organizují pořad v místním kině zaměřený na připomenutí událostí druhé světové
války. Letošní pořad byl věnován 70. výročí vyhlazení Lidic.
Za účasti představitelů města vysvětlily na úvod žákyně 9. ročníku
přítomným v sále okolnosti atentátu na Heydricha, dobu heydrichiády
a následnou likvidaci obce Lidice. Žáci z Lomnice doplnili výklad citacemi z výpovědí několika lidických žen, které po válce vydaly svědectví.
Následný film Lidice natočený podle scénáře Z. Mahlera nabídl pohled na tragický osud Lidic z neobvyklé perspektivy.
Mgr. S. Tomášková
Z ohlasu žáků:
Německý řidič auta nesouhlasil s tím, aby děti tak odporným způsobem zabili. Ale musel uposlechnout rozkaz, a protože věděl, že má na
tomto činu jistý podíl. Raději se zastřelil, než aby žil s vědomím, že jeho
vinou zemřely nevinné děti.
Kateřina H.
Viděla jsem mnoho dokumentů, filmů, ale tento mě velice dojal. Můj
obdiv patří především lidem, kteří zůstali čestní i přes své problémy a
dokázali držet při sobě.
Linda B.
po
UPOZORNĚNÍ
Městský úřad upozorňuje občany, že termíny splatnosti místních
poplatků za svoz komunálního odpadu a ze psů pro rok 2012 uplynuly již 30.4.2012. Žádáme proto občany, kteří tyto poplatky doposud neuhradili, aby tak neprodleně učinili a vyhnuli se tak sankcím
za pozdní platby.
INFORMACE
V pondělí 25. června 2012 bude
v Městské knihovně v Suchdole nad Lužnicí
zahájen nový kurz
k získání řidičského oprávnění
Přihlášky v městské knihovně
/přístavba místní základní školy/
Hrdinovo největší trauma bylo, že zůstal sám bez rodiny, měl hrozné
vzpomínky, které se mu pořád vracely. Neměl kde a pro co žít. Opravdu
nejhorší byly asi ty vzpomínky.
Natálie P.
Netušila jsem, že za to mohl pouhý dopis, který napsal kluk své dívce.
Katka S.
Bylo vidět, že se německému řidiči auta dělá z toho špatně, vždyť i
zvracel. Bylo mu líto těch dětí, proto se asi zastřelil.
Martin H.
4
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
t
Program kina na měsíc červen
t
1. pátek
16.00 hod.
106 min.
t
8. pátek
19.30 hod.
113 min.
LÍBÁŠ JAKO ĎÁBEL
Zlé královně se podařilo získat vládu nad královstvím. Uprchlá princezna se však svého výsostního práva jen tak snadno nevzdá a rozhodne
se jednat.
Hrají: Julia Roberts, Lily Collins, Sean Bean a
další.
Česká verze. Mládeži přístupno. Vstupné 90,- Kč
Příběh volného pokračování romantické komedie Líbáš jako Bůh začíná ve chvíli, kdy
staré manželské Svazky jsou minulostí a začíná nový život.
Hrají: Jiří Bartoška, Kamila Magálová, Oldřich Kaiser, Nela Boudová, Eva Holubová,
Jiří Langmajer.
Mládeži přístupno. Vstupné 80,- Kč
13. středa
19.30 hod.
104 min.
MUŽI V ČERNÉM 3
t
6. středa
19.30 hod.
114 min.
HNĚV TITÁNŮ
Deset let po hrdinské porážce hrozného Krakena, Perseus, polobůh, syn Dia, se snaží žít
poklidným životem na vesnici a vychovávat
svého syna.
Hrají: Sam Worthington, Ralph Fiennes, Dan
Huston.
České titulky. Mládeži do 12 let nepřístupno.
Vstupné 80,- Kč
Muži v černém jsou zpět a opět včas. Během
15 let spolu prožili a viděli spoustu nevysvětlitelných věcí a zachránili budoucnost lidstva.
Hrají: Will Smith, Tommy Lee Jones, Josh Brolin.
Česká verze. Mládeži přístupno.
Vstupné 100,- Kč
t
15. pátek
19.30 hod.
20. středa
19.30 hod.
113 min.
TEMNÉ STÍNY
SNĚHURKA
t
červen 2012
95 min.
V roce 1752 vypluli Joshua a Naomi Collinsovi se svým synem lodí z Anglie do Ameriky,
aby unikli záhadnému prokletí, které jejich rodinu pronásleduje.
Hrají: Johnny Depp, Michelle Pfeiffer, Helena
Bohdam.
České titulky. Mládeži do 12 let nepřístupno.
Vstupné 80,- Kč
t
22. pátek
19.30 hod.
126 min.
SNĚHURKA A LOVEC
Pohádka skončila. Zapomeňte na Sněhurku,
jejíž líbeznému zpěvu naslouchá celá příroda.
V téhle verzi křehká princezna neváhá vlézt do
brnění a porazit zlou macechu mečem.
Hrají: Charlize Theron, Kristen Stewart, Sam
Claflin.
Česká verze. Mládeži přístupno.
Vstupné 80,- Kč
t
29. pátek
19.30 hod.
110 min.
MOJE LETNÍ PRÁZDNINY
TADY HLÍDÁM JÁ
Moje letní prázdniny je film plný akce a vzrušení a nepostrádá ani prvky černé komedie.
Porter ukradne slušný balík peněz a nehodlá se
ho jen tak vzdát.
Hrají: Mel Gibson, Peter Stormare, Dean Norris.
České titulky. Mládeži do 12 let nepřístupno.
Vstupné 80,- Kč
Rodinná letní komedie. Hlavní postavou je
osmiletá Kačenka a její psí kamarád jezevčík
Hugo. Hogo je jejím ochráncem a rozdmýchavačem komických situací v rodině.
Hrají: Veronika Divišová, Jitka Ježková, Vladimír Javorský, Lukáš Vaculík, Klára Jandová.
Mládeži přístupno. Vstupné 90,- Kč
červen 2012
POZVÁNKY
za kulturou
Informační centrum Města pořádá
13. července 2012
ZÁJEZD NA MUZIKÁL
CASANOVA
na nádvoří zámku
Hluboká nad Vltavou
Bližší informace a přihlášky
v Informačním centru
nebo na tel. č. 384 781 299.
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
5
Informační centrum
Města Suchdol nad Lužnicí pořádá
20. července 2012
zájezd na otáčivé hlediště
v Týně nad Vltavou
na divadelní představení
BALADA PRO
BANDITU
Cena zájezdu včetně dopravy
je 290,- Kč.
Bližší informace a přihlášky
v Informačním centru
nebo na tel.č. 384 781 299.
Třeboňská nocturna
léto 2012
Ó 10. 7. 2012
Zahajovací koncert
Konírna zámku Třeboň
Pražské dechové kvinteto
• Jan Machat – flétna
• Jurij Likin – hoboj
• Vlastimil Mareš – klarinet
• Jan Vobořil – lesní roh
• Miloš Wichterle – fagot
Program: A. Rejcha – Dechový kvintet
Es dur op. 88 č. 2, V. Trojan – Dechový
kvintet na motivy českých lid. písní, M.
Arnold – 3 námořnické popěvky, F. Farkač – 5 antických maďarských tanců
Ó 11. 7. 2012 – Kostel sv. Jiljí
Myslivečkovo smyčcové sexteto
Viktor Preiss – recitace
Program: Josef Mysliveček – Smyčcový
kvintet č. 1 – 6
Ó 12. 7. 2012 – Divadlo J. K. Tyla
Leonid Gorokhov – violoncello
Lada Valešová – klavír
Program: F. Schubert – Arpeggione Sonáta pro violoncello a klavír, P. Locatelli –
Sonáta pro violoncello a klavír, D. Šostakovič – Sonáta pro violoncello a klavír
Opus 40
Ó 13. 7. 2012 – Nádvoří Městského úřadu
Jiří Korn a 4TET
• David Uličník – tenor
• Jiří Korn – baritone 1
• Jiří Škorpík – baritone 2
• Dušan Kollár – bass
Program: R. Rodgers, B. Preston,
L. Janáček, J. Lennon, E. Riccardi
Ó 14. 7. 2012 – Nádvoří Městského úřadu
Pražský komorní orchestr
Christina Vasileva – soprán Bulharsko
/držitelka ceny Thálie 2011, sólistka ND
v Praze/
Jiří Vodička – housle
Jan Kučera – dirigent
Program: Antonio Vivaldi – Čtvero ročních dob, W. A. Mozart – Divertimento D
dur, Verdi, Donizetti – výběr z operních árií
Celým koncertním cyklem provází
Prof. Jiří Hlaváč
6
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
červen 2012
Exkurze do Prahy
Každoroční tradiční akcí naší školy je
mimo jiné návštěva Prahy se žáky z devátého
ročníku. Naše škola získala grant na environmentální výchovu, třídění odpadu a recyklaci
pod názvem ,,Škola zařídí – kraj zaplatí.“
A tak ředitel školy zařídil exkurzi do podniku
ZEVO – spalovny v Malešicích v Praze. Přibrali jsme ještě žáky z osmého ročníku a ve
středu 9. května 2012 jsme vyrazili ku Praze.
Osmáci s paní učitelkou P. Šimkovou navštívili spalovnu - ZEVO Malešice (Zařízení na
energetické využití odpadu), aby se seznámili
s tím, jak lze ekologicky využít komunální odpad. Spalovna v Malešicích zpracovává komunální odpad z Prahy a jejího blízkého okolí.
Na území ČR existují pouze 3 takové spalovny. Ekologická je v tom, že energie ze spalování se využívá pro výrobu elektrické energie
a energie pro vytápění domů, navíc emise vycházející z komínů obsahují minimální hodnoty zplodin. Odpadem spalování je tzv. struska,
která se využívá jako posypový materiál na
vozovky. To znamená, že komunální odpad
lze účelně recyklovat na něco užitečného.
Nejprve nás jeden ze zaměstnanců teoreticky seznámil s celým cyklem spalování a následně jsme vyrazili do provozu. Samozřejmě
z hlediska bezpečnosti jsme byli vybaveni
krásnými žlutými helmami…. Viděli jsme popelářská auta, jak najíždí na ranvey a vysypávají svůj obsah do obrovské betonové jímky,
kde se odpadu ujaly velké drapáky a ty jimy
plnily násypky kotlů. Do kotle jsme koukali
malým okénkem, neboť teplota zde dosahuje
až 1000 ºC. Neunikly nám ani generátory na
výrobu elektrické energie a pan průvodce nás zavedl i do kanceláře plné
počítačů, jimiž se řídí celý proces
spalování.
Zkrátka není nad to, vidět vše na
vlastní oči. Exkurze spalovny byla
pro všechny jistě zajímavá a poučná v tom, že už si umíme odpovědět na otázku: „kam s ním, ale
ekologicky?“.
Deváťáci mezitím odjeli autobusem k vysílači na Žižkově, kde si
prohlédli Prahu z výšky 93 metrů.
Podrobnější informace o stavbě vysílače, stejně tak jako zajímavosti
o Karlově mostě a Václaváku jsme si
vyslechli již cestou do Prahy v autobusu. Dobrá viditelnost celé Prahy
nás překvapila, hledali jsme zajímavá místa a budovy, o kterých jsme se
ve škole učili – Petřín, Strahov, hlavní nádraží, Vyšehrad, Nuselský most,
ZOO, …..
Pak jsme se vrátili pro osmáky a společně
jsme se přesunuli do O2 Eény, kde nás provedla sympatická průvodkyně a zavedla nás
na místa, kam se běžný návštěvník nedostane.
Dostala se nám spousta informací a zajímavostí o této nevšední stavbě, navštívili jsme
VIP salónky, skyboxy, zázemí i nejvyšší patra
stavby.
A poté nás autobus dovezl až k Vltavě, kde
na nás u Čechova mostu čekala výletní loď Natal. Společně s průvodkyní jsme vyrazili na
hodinu a půl dlouhou jízdu po Vltavě. Opět
jsme vyslechli zajímavosti o řece Vltavě, plavebních komorách i památkách, které jsme
mohli pozorovat přímo z paluby lodě. Vše
jsme pozorně sledovali, vyplnili pracovní listy
a určitě jsme si hodně o Praze zapamatovali.
A potom nás čekal již návrat do Suchdola.
Cestou jsme se stavili v Mc Donaldu, kde většina ochutnala speciality podniku a s plným
břichem jsme vyrazili k domovu. Po celý výlet nás doprovázelo pěkné počasí a myslím, že
se všem žákům výlet a exkurze líbily.
Mgr. Ladislav Ondřich a Mgr. P. Šimková
červen 2012
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
Zápis do Mateřské školy
Suchdol nad Lužnicí
V období zápisu byli rodiče i děti plni očekávání, jaká bude jejich
mateřská škola.
11.4. 2012 se konal DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ . Rodiče s dětmi
si prohlédli jednotlivé třídy, vyzvedli si žádosti o přijetí do mateřské
školy. Děti si pohrály s hračkami a pozdravily se s kamarády.
K ZÁPISU DO MATEŘSKÉ ŠKOLY 18.4.2012 se dostavili rodiče
se svými dětmi a všechny jejich žádosti o přijetí k předškolnímu vzdělávání byly kladně vyřízeny. Kapacitu naší školky jsme opět naplnili.
V září se budeme na všechny nové kamarády těšit v naší barevné
školičce.
Preventivní program
na téma „AIDS“
V pátek 11.5.2012 navštívila naši školu paní Kadlecová z občanského sdružení Semafór z Veselí nad Lužnicí, aby se věnovala prevenci
AIDS v 8. a 9. ročníku. Ve své přednášce často používala příběhy lidí,
se kterými ve sdružení pracovala a často to byly příběhy velice smutné.
Možná i tím zaujala naše žáky, kteří se snad vyvarují popsaných situací.
V přednášce se paní Kadlecová věnovala, kromě jiného – původu, příčinám a důsledkům nemoci AIDS, popsala životní strategii viru HIV
v organismu, zhodnotila statistické údaje a mnoho dalších zajímavých
informací. Myslím, že přednáška paní Kadlecové byla ve všech směrech přínosná a žáci si do života odnesli několik důležitých rad pro svou
vlastní bezpečnost.
Mgr. Petra Šimková
Anifilm Třeboň
Dne 7. května se vypravila 8. třída v rámci výtvarné výchovy na festival animovaných filmů do Třeboně. Předem jsme se objednali do
Dílen animace, kde se prezentují české umělecké školy. Žáci si tam
za pomoci studentů mohli sami vyzkoušet práci animátorů a vytvořit
si krátké animované filmy. Děti se divily, kolik času musí animátor
strávit nad tvorbou několikasekundového uměleckého díla. Přestože
tam v pondělí byl skutečný nával, podařilo se i nám přivézt několik
vlastních prací. Některé z nich můžete posoudit na webových stránkách naší školy.
Mgr. A. Ficalová
7
8
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
červen 2012
DEN ZÁCHRANNÉHO INTEGROVANÉHO SYSTÉM, 17. května 2012 – fotoreportáž
červen 2012
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
DEN ZÁCHRANNÉHO INTEGROVANÉHO SYSTÉM, 17. května 2012 – pokračování
Informační centrum Města děkuje všem složkám za spolupráci. Největší poděkování patří suchdolským hasičům za pomoc s organizací
celé vydařené akce
R.R.
STAVĚNÍ MÁJE A PÁLENÍ ČARODĚJNIC, 30. dubna 2012 – fotoreportáž
9
10
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
Den Země ve škole
Že i naše planeta slaví svůj svátek? Ano, den, který patří právě jí, připadá na 22. duben. Naše
škola si tento den každoročně připomíná formou projektového vyučování (netradiční forma výuky zaměřena na praktické dovednosti) a letos byly vyčleněny 2 dny pro oslavy Země: 23.4. –
24.4.2012. Zapojila se celá škola, tj. I. i II. stupeň, každý po svém, přiměřeně věku a dovednostem žáků. Oba stupně se zúčastnily úklidu naší obce, posbírali jsme odpadky, které nenašly, bohužel, místo v koši či popelnici. Bylo dost smutné vidět tolik plných pytlů.... I. stupeň vyrazil na
nedaleké Červené blato a II. stupeň se rozdělil na pracovní dílny s různým zaměřením. Vzhledem k tomu, že jsme si na II. stupni zvolili téma „naše obec“, měli žáci možnost věnovat se tématům se zaměřením na Suchdol nad Lužnicí, např. Lužnice, demografie, dopravní obslužnost,
vývoj suchdolské školy, voda či trojjazyčná mapa Suchdola nad Lužnicí. Na naši společnou prezentaci (24.4.2012) byl pozván i pan starosta Mgr. Pavel Mráček, jež pozvání přijal a byl svědkem zdařilých výsledků prací našich žáků. Kdo chodí do školní jídelny, může si také
prohlédnout zajímavé plakáty vztahující se k naší obci, na nichž se podíleli žáci pod vedením
svých pedagogů. Příští rok určitě na planetu Zemi nezapomeneme!
Mgr. Petra Šimková
Zikmundohraní
Dne 1. května se žákyně suchdolské školy z kroužku aerobiku zúčastnily malého festivalu
v Rapšachu – Zikmundohraní. Pro diváky si děvčata 3., 4, a 6. roč.,připravila dvě skladby ve
svižném tempu. Choreografie obou skladeb sestavila tanečnice Míša Křížová za pomoci svých
spolužaček. Děvčata se líbila, a protože měla s sebou i silnou diváckou podporu, obhájila II. místo za Lentilkami z DDM v Třeboni. Gratulujeme, Suchdolské kočky!!!!
červen 2012
červen 2012
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
11
Panelové domy nejsou žádné slumy
Na úvod k tématu panelových domů předkládám pár informací z historie. Stavba panelových domů začala v období těsně po druhé
světové válce, jako řešení bytové otázky pro
masy lidí odcházejících ze zemědělství, z vesnic do měst. Ve východním bloku se paneláková sídliště stavěla až do jeho rozpadu,
v západní Evropě se v sedmdesátých letech od
staveb velkých sídlišť upouští. Panelové domy
v bývalém Československu patřily mezi ty
technicky kvalitnější v zemích pod vlivem Sovětského svazu. Celkem bylo vytvořeno několik desítek konstrukčních modelů, které se
dále upravovaly zároveň se změnami norem.
V porovnání s nově vznikajícími bytovými
domy, bývají panelákové byty dispozičně lépe
navržené, neboť developerský záměr v mnoha
případech upřednostňuje co nejvyšší zisk.
Oproti novostavbám v satelitech měst bývá
u sídlišť většinou lepší dostupnost hromadné
dopravy, veřejných zařízení a jsou lépe urbanisticky řešené. Z ekologického hlediska jsou
sídliště oproti satelitům pozitivním prvkem.
Doplněné o dostatečnou zeleň, výše zmíněné prvky občanské vybavenosti, případně ještě o zahrádky, jde o velmi úsporný a přitom
plnohodnotný způsob bydlení pro takové
množství lidí, které by v případě rozhodnutí
individuální bydlení zabralo mnohonásobně
větší plochu.
Nevýhodou panelových bytů je samozřejmě jejich stáří. Častými neduhy, které nepříznivě ovlivňují prostředí v bytě, bývá zvuková
prostupnost panelů, použití nekvalitních materiálů pro jádra bytů a pro okna a podle současných norem nedostatečná tepelná izolace
vnější obálky domu.
Technické problémy lze z větší části odstranit a ovlivnit pozitivně pocity z času tráveného v bytě. Na řešení tepelného pohodlí a
celkové úspory energií se soustředila přednáška pana Srdečného z občanského sdružení
Ekowatt. Toto sdružení se zabývá energetickým poradenstvím, vydalo před několika týdny knihu „Pasivní panelák? A to myslíte
ČSŽ pořádá
16. 6. v HASIČÁRNĚ
od 14 hodin
DĚTSKOU MÓDNÍ
PŘEHLÍDKU
přehlídka bude doplněna různými
vystoupeními
Zveme všechny občany k návštěvě!
Za ČSŽ Věra Kryšpínová
vážně?“, obsahově čerpající ze studie, která
poslední dva roky zkoumala možnosti energetických úspor v panelových domech.
Dále stručně popíšu základní poznatky,
které ze studie vyplývají a které také zazněly
na přednášce.
Panelový dům je pro dosažení pasivního
standartu dokonce z mnoha důvodů vhodnější
než dům rodinný. Například náklady na zařízení, která jsou společná, lze rozpočítat mezi
více bytů. Kompaktní tvar, větrací šachty jsou
vhodné pro úpravy vedoucí k úsporám tepla.
Správně a kvalitně provedené zateplení, výměna oken a instalace zařízení na mechanické
větrání s výměníkem tepla, to vše spojené se
sanací případných poruch v konstrukci, sníží
spotřebu tepelné energie o ¾ a prodlouží životnost objektu na dvojnásobek! Takovou
úpravou se výrazně navýší hodnota bytu.
Z hlediska nákladů na bydlení je úspora ¾ tepelné energie ohromný krok vpřed. Finanční
návratnost důkladného zateplení (například
16 cm) je časově stejná, jako při zateplení jen
na hranici normy (8 cm).
Přednášející také zdůraznil dodržování
kvality a některých detailů při samotné realizaci rekonstrukce, následnou nutnou částečnou změně chování obyvatel bytu a regulaci
tepelných těles pro nové podmínky. Zmínil se
o detailech jako odpovídající množství kotevních prvků pro zateplovací materiál, použití
drobností jako je nepropustná a polopropustná
páska při instalaci oken, což firmy v 90 % nedělají a projeví se po čase kumulací vlhkosti.
Okna se stejnými izolačními vlastnostmi lze
získat za velmi odlišné ceny, po zateplení a
výměně oken za vzduchotěsné je nutné pravidelně větrat (tím ale opět ztrácíme uspořené
teplo!). Alternativou k větrání otevíráním
oken a mikroventilací je mechanický ventilátor s výměníkem tepla, který zvenku nasávaný
čerstvý chladný vzduch ohřívá odvětrávaným
teplým vzduchem. Až kombinací zateplení,
kvalitních oken a tímto nuceným větráním lze
dosáhnout spotřeby teplené energie na pasivní
úrovni (výše zmíněné ¾ úspory) a zároveň nemít obavu z plísní a vydýchané místnosti.
Vnější obal panelového domu je vhodný
pro instalaci zařízení využívající energii slunce. Solární ohřev vody a fotovoltaická výroba
elektřiny slouží pro další úspory v ideálním
případě dokonce vydělávají.
V ČR je více než 1 milion panelových bytů,
a proto doufám, že až se na úřad Ministerstva životního prostředí dostane kompetentní člověk,
který nebude pouze dýchat za český průmysl,
najde tento politik odvahu k podpoře skutečných
úspor, které jsou investicí do budoucnosti i do
spokojenosti obyvatel sídlišť. Dnešní situace,
kdy v celé ČR není jediný takto kompletně a důkladně zrenovovaný panelový dům, jasně ukazuje na problém, který je nutný řešit nastavením
vhodných podmínek pro podporu renovací.
Snad se v budoucnu vyrovnáme vyspělejším státům, které se již rozhodly neřešit energetické potřeby výstavbou nových atomových elektráren
(Německo, Švýcarsko, Rakousko, Japonsko), ale
úsporami a výrobou elektřiny z obnovitelných
zdrojů a decentralizací její výroby.
Chtěl bych poděkovat všem, co se účastnili
přednášky a následující diskuze o energetických úsporách v panelových domech, a ocenit
zájem některých domovníků. Smutné je, že
z odhadem 500 dospělých, kteří v Suchdole
v bytových domech bydlí a většinou jsou i
vlastníci těchto bytů, se ze své vůle dostavili
pouze tři. Je pravda, že velká část bytových
domů v Suchdole je již nějakým způsobem zateplena, na této přednášce se však mohli přítomní dovědět, zda je to dostatečné, jaké jsou
další možnosti a proč mají najednou doma plíseň…
V článku jsou použity informace z internetových stránek www.ekowatt.cz, a z knihy Pasivní panelák? A myslíte to vážně? (bude
k dispozici v místní knihovně).
Tomáš Imrich, Komise životního prostředí
Rady města Suchdol nad Lužnicí
PES
Příběh, který Vám přináším, je tak trochu varováním pro ostatní.
Byl to obyčejný den jako každý jiný, pátek 4.5. Po příchodu z práce jsme šli s přítelem nakoupit do zdejšího marketu. Kola jsme si opřeli o zídku. Nakoupili jsme a jdeme ven, abych
nákup uložila v tašce do košíku na kole. Prošla jsem kolem kočárku s děckem, u kterého stála
maminka se psem. Pes byl na vodítku a za kočárkem ,tak jsem nákup položila do košíku a
v tom jsem ucítila ostrou bolest zezadu na stehně. Lekla jsem se a vykřikla. Pes se mi z ničeho
nic zakousl do nohy. Sice se to obešlo s pořádnými modřinami po kousnutí a týdenní bolestí
nohy. A to mi bylo sděleno, že je to hodný pes (vlastně štěně 50 cm vysoké, pro mě bojovné
plemeno).
Ale varování je tady, protože si neumím představit, kdyby na mém místě se ocitlo dítě. Jak
je možné, že takovéto plemeno může chodit veřejně bez náhubku? Je možné nějaké opatření?
Pejskaři, posuďte sami, jak je pro ostatní Váš miláček nebezpečný! Hlavně se přimlouvám za
děti, vždyť není dne, aby nebylo v médiích, jak pes pokousal nebo zranil děcko.
Věra Kryšpínová
12
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
červen 2012
K letošnímu 33. ročníku Odemykání Lužnice připravilo Občanské
sdružení Přátelé Suchdola upomínkové tričko s rozpohybovanou, živoucí, dnešní... suchdolskou Madonou, kterou stylizovaně ztvárnil Ing.
Tomáš Imrich.
Upomíná nás na počátek spojení středověké vsi Suchdol a „věčného“
toku životodárné řeky Lužnice.
650 let uplyne od první písemné zmínky města Suchdola 1362 – 2012
Jsou města, která znají přesnou dobu svého vzniku. Suchdol nad Lužnicí k nim nepatří. Naopak, patří do velké skupiny obcí, které si svůj
vznik připomínají podle nejstarší písemné zprávy bezpečně ověřující
jejich existenci. V případě našeho města je to zmínka ze dne 19. prosince roku 1362 v proslulém rožmberském kopiáři „Kodex Marientálský“,
který obsahuje mj. také listinu z roku 1362, kterou Lutold z Landštejna
prodal ves Suchdol a Šalmanovice svým příbuzným, pánům Petrovi,
Joštovi, Oldřichovi a Janu, bratřím z Rožmberka.
Ohlédnutí za malířem Rudolfem Váchou
Dovolte představit Vám malíře Rudolfa Váchu
(1860-1935), který namaloval pro
farní kostel v Suchole nad Lužnicí (založen roku
1363 Rožmberky) velký oltářní obraz Svatého
Mikuláše, patrona kostela. Až do
roku 1820 si kostel zachoval z větší části gotický ráz. V tomto
roce byl kostel o polovici lodě prodloužen a
zároveň byla postavena v čele lodě nová věž a
hudební kůr. Roku 1855 byl kostel vydlážděn,
r. 1858 přistavěno na jižní straně presbytáře
oratorium. Roku 1887 byl postaven nový oltář, který byl ozdoben Váchovým obrazem.
Rudolf Vácha byl syn znamenitého zahradního architekta, jehož jméno je nerozlučně spojeno se založením a zařízením hlubockého
parku. Vyrůstal v aristokratickém ovzduší
schwarzenberského sídla, vystudoval reálku
v Č. Budějovicích, načež odešel do Vídně na
akademii umění. Stal se malířem, jehož počátky jsou těsně spjaty s rodem knížat ze
Schwarzenberku. K nim a jejich statkům se
pojí první Váchalovy malby, která zobrazují
nejvíce historické náměty. První jeho obraz
byl z r. 1885: „Návrat raněných ze Šlesviku na
nádraží v Lovosicích“. Téhož roku odchází
Vácha k dalšímu studiu do Mnichova. Těší se
přízni knížete Jana Adolfa ze Schwarzenberku, na jehož objednávku tehdy namaloval oltářní obraz archanděla Michaela jako vítěze
nad Satanem pro kostel v Křemži u Č. Krumlova. Ještě v Mnichově namaloval obraz Sv.
Mikuláše -svůj poslední obraz oltářní- pro náš
kostel a pak odešel r. 1888 do Paříže. Tam
vznikl, opět na objednávku knížete, obraz
„Holdování knížeti Josefovi ze Schwarzenberku na hradě Schwarzenberku v Bavořích“.
Francouzská metropole uvádí Váchu na nové
cesty, studuje tam díla starých mistrů francouzských, anglických i španělských a maluje
portréty. Rázem si získává jméno v pařížském
vlivném světě, zůstává ve Francii a stává se
Francouzem i jako malíř. Gallská země stává
se jeho druhou vlastí, setrvává tam více jak
čtvrt století a zakládá tam svoji rodinu. Jméno
Váchovo stává se známým ve všech evropských městech i v Americe. Jeho díla budí pozornost na výstavách a získávají uznání nejen
svou naprosto technickou vyspělostí, nýbrž i
elegancí pojetí a uměleckou hodnotou. Při tom
Vácha nezůstává jednostranně portrétistou, je
i krajinářem a grafikem, který s úspěchem
ilustruje literární díla. Občas se vrací do vlasti.
Roku 1908 se stěhuje s rodinou do Prahy a zde
vytváří množství podobizen českých osobností. Jeho umění má již takový skvělý zvuk, že je
zvolen k malbě rakouského následníka trůnu,
arcivévody Františka Ferdinanda; myšlena
jako oficiální podoba panovníkova, která měla
být vydána hned, jakmile by nastoupil na trůn.
Válka přivádí mistra zpět do Francie a dává
mu příležitost k pilné práci. Konec války je
přivádí trvale nazpět do samostatné vlasti, kde
tvoří ve spolupráci se synem Ferdinandem.
Zobrazuje naši delegaci v Ženevě, vytváří
řadu skvělých podobizen našich vynikajících
osobností. Velký význam Váchův, vedle vysoké umělecké úrovně, tkví také v jeho zachycení historické dokumentace. Z jeho pláten
vzhlíží k nám generace vynikajících osobností
nejen francouzských a ostatního světa, nýbrž i
našich. Váchovo dílo je roztroušeno po celém
světě a je nám ctí, že obraz namalovaný jeho
rukou můžeme obdivovat v našem kostele.
M. Kalátová
PODĚKOVÁNÍ
Dne 14. května 2012 jsme se naposledy
rozloučili s naším drahým dědečkem, tatínkem a manželem, dlouholetým občanem Suchdola nad Lužnicí, učitelem a
hudebníkem, panem Janem Mráčkem.
Srdečně děkujeme všem za projevy soustrasti, květinové dary či jen tichou vzpomínku.
Zarmoucená rodina
červen 2012
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
13
Knihovnička
lit. Nováková, Stanislava, Krajířové z Krajku. České Budějovice : Veduta, 2010. 294
s. ISBN 978-80-86829-51-7.
V této knize se například také dočtete o nejstarší rybniční mapě ve střední Evropě (datace
mapy kolem roku 1550). Informace na mapě
je pro nás zajímavá tím, že v pravém dolním
rohu mapy vidíme kostel v Suchdole, který je
zobrazen ještě se dvěmi věžičkami.
Tato kolorovaná mapa zobrazuje teritorium mezi Suchdolem nad Lužnicí, rakouským
Ličovem, Mirochovem, Stříbřecem a rybníkem Podsedkem. Rukopisné poznámky a vysvětlivky potvrzují změnu hranic: “řeka od
Ličova s voběma břehy páně Krajířova a tu se
začíná hájemství Hamerské až do řeky veliký
(Lužnice-pozn.), kterýž od slavné paměti císaře Karla pan Krajíř vyjednavati ráčil, na to majestáty na každý mezník udělány jsou...”
Z obou stran hraniční čáry jsou zakresleny
erby: na české je šikmo (místo kosmo) dělený
stříbrně-červený krajířský štít a ze strany rakouské je vyobrazen štít s černým polem, ve
kterém je stříbrné břevno. Na mapě jsou zakresleny rybníky, ale velmi zjednodušeně,
jsou zdůrazněny hlavně jejich hráze, zatímco
celá vodní plocha nádrže je naznačena jemným lavírováním. Jsou to rybníky, které dal
vystavět Volf starší v době, kdy byl nejvyšším
kancléřem (1538-1542) a nejvyšším purkrabím (1542-1554), tedy kanclíř, Purkrabí, Nové
jezero, Nový Hospodář a najdeme zde už také
veliký rybník Soused (později zvaný Staňkovský) z roku 1551 a Hejtman, dostavěný v roce
1559. Dobové přípisky jsou psány nepochyb-
ně rukou hejtmana Mikuláše Rutarda a podle
jeho poznámky o “o kruntech a řece jeho Milosti páně” (tj. Viléma z Rožmberka) lze soudit, že mapa vznikla až v rožmberských
službách na Třeboni, kam Rutard odešel
v roce 1561 a kde působil v letech 1566-1570.
Mohla vzniknout po roce 1565, kdy začala
jednání a spory o meze a výtopy v souvislostech se zřízením nového rožmberského rybníka Vdovce u vsi Stříbřec, ale nejpozději v roce
1570, kdy Rutard pro neshody s Krčínem odchází do výslužby. Mapa je nejen vzácnou
ukázkou kartografické práce, ale ve spojení
Z ČINNOSTI SUDu:
Třeboň poetická 2012
Ve dnech 16. 3. 2012 a 17. 3. 2012 (s menšími dozvuky i v neděli 18. 3. 2012) proběhl
v naší organizaci a režii (SUchdolského Divadla) 2. ročník “postupovky” Třeboně poetické v prostorách (hlavně
jeviště) Divadla J. K. Tyla, za což děkujeme třeboňské ÍKáeSce.
Přehlídky se zúčastnilo celkem 12 recitátorů (původně počet 19-ti
byl hlavně z důvodu prvních jarních nemocí snížen), ale i přesto byl
program, doplněný o 2 soutěžní divadla a 1 koncert v dobrovodném
programu, dosti náročný a naplněný.
Pro letošní rok zaujali místa kritických a porotcovských křesel odborní lektoři ve složení: Ing. Libor Vacek (recitátor a lektor, Praha) předseda komise, MgA. Martina Longinová (recitátorka, herečka pedagožka ZUŠ, Kolín) a Mgr. Jiří Pokorný (dramaturg a lektor, Český
Krumlov). Výsledkem je nominace 5 seminaristů a recitátorů na
55. Wolkrův Prostějov: Vít Malota ze Strakonic, Vít Marušák z Jindřichova Hradce, Martin Kuncl ze Strakonic, Kamila Horáková z Jindřichova Hradce a Anežka Berčíková z Prahy.
s hraničním protokolem z roku 1549 vypovídá
o jedné významné změně na hranicích českého státu s Rakouskem, v jejichž pozadí vlastně
původně stály především hospodářské zájmy
Krajířů.
Knihu je možné zakoupit v knihkupectví
KODEX na třeboňském náměstí u paní Daniely Brezovské, která má široký výběr knih pro
většinu zájemců z řad dospělých i dětí. Je
možné napsat objednávku na knihu e.mailem:
Daniela Brezovská,
[email protected]
Porota dále udělila cenu za zajímavý interpretační přístup Kristýně
Hulcové z Českých Budějovic.
Všem zúčastněným děkujeme, nominovaným přejeme mnoho úspěchů a těšíme se na setkání v březnu 2013 opět v jihočeské Třeboni!
Závěrem děkujeme sponzorům a podporovatelům: Apartmány Na
Seníku v Třeboni, Informační a kulturní středisko v Třeboni, Státní
zámek Třeboň – kastelán Ing. Pavel Hofman, Krajský úřad Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, Příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR NIPOS-ARTAMA, Městský úřad v Třeboni a
v Suchdole nad Lužnicí, Evě Potužákové, Michalu Pechovi a Miroslavu Adamcovi z IKS v Třeboni a Vojtěchu Moravovi z Tábora za fotodokumentaci.
Letošní 5. ročník festivalu
SUCHDOLSKÉ DIVADELNÍ
VEČERY 2012
se z technických důvodů uskuteční pouze ve dnech
14.7., 21.7. a 28.7. 2012
Více o programu v příštím čísle zpravodaje
a na stránkách www.festival.suchdol.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu a podporu!
Obracíme se na Vás – přátele, podnikatele i firmy - také s prosbou o možné navázání spolupráce. Tak jako v začátcích festivalu, i dnes hledáme
sponzory a partnery, kteří by rádi pomohli, hlavně finančně, ale samozřejmě i materiálně, k realizaci všech našich festivalových a divadelních plánů a zajistit tak tuto tradici pro příští roky. V případě zájmu nás prosím kontaktujte na telefonu 602 806 508, nebo e-mailu [email protected]
Své případné finanční dary můžete také poukazovat na bankovní účet SUchdolského Divadla 0711064369/0800 (Česká spořitelna).
Za Vaši pomoc mockrát děkujeme a věřte, že Vás budeme náležitě propagovat.
14
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
KONCERTY PRO SUCHDOLSKOU MADONU
Návštěvníci adventních a vánočních
koncertů, které SUchdolské Divadlo
uspořádalo i v loňském roce, jistě postřehli náš letošní záměr – nechat vyhotovit kopii slavné gotické sochy
SUCHDOLSKÉ MADONY, a sehnat
na výrobu dostatek financí.
V průběhu tohoto roku Vás budeme zváti na dobročinné koncerty do
kostela sv. Mikuláše, jejichž výdělek
půjde právě na vyhotovení kopie madony.
Velice si vážíme podpory a pomoci
zdejší farnosti, ale také europoslankyně Zuzany Roithové a v neposlední
řadě i Jihočeské Alšovy galerie, která
má originál sochy ve svých sbírkách.
Zveme Vás tedy na první koncert
z cyklu dobročinných koncertů:
V NEDĚLI 3. ČERVNA 2012, OD 19.00 HODIN
V KOSTELE SV. MIKULÁŠE V SUCHDOLE NAD LUŽNICÍ
„KONCERT K POCTĚ SUCHDOLSKÉ MADONY“
ÚČINKUJE: ŽENSKÝ PĚVECKÝ SBOR BELLA MUSICA
Z ČESKÝCH BUDĚJOVIC
VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ!
červen 2012
PERNŠTEJNSKÝ ROK 2012
NA ZÁMKU TŘEBOŇ
Vážení přátelé historie, zvláště té domácí,
jihočeské, letos je tomu 425 let, co se spojily
v manželském svazku dva významné rody,
rožmberský a pernštejnský, stalo se tak dne
11. ledna 1587 na Pražském hradě v katedrále sv. Víta, kde si svou věrnost slíbili pan Vilém z Rožmberka a mladá šlechtična Polyxena z Pernštejna. Věkový rozdíl mezi nimi činil 30 let a sňatek byl uskutečněn
z rozumu – Rožmberkům měl přinést budoucího dědice a schopného
vladaře, kterým bezesporu byl i Vilém, a Pernštejnům naopak značnou
část majetku a výnosů, kterými by snížili zadluženost rodu erbu zubří
hlavy. Šťastné, ale zřejmě i nešťastné manželství skončilo téměř po pěti
letech, smrtí bezdětného Viléma z Rožmberka dne 31. srpna 1592
v Rožmberském paláci na Pražském hradě. A hle, je zde další výročí, na
které se zapomíná – 420 let od jeho smrti.
U příležitosti sňatku navazuje Národní památkový ústav na loňský
pilotní projekt Rožmberského roku projektem novým – Pernštejnským
rokem, čímž je snaha o zlepšení a rozšíření povědomí o šlechtickém životě v Českém království. Rod pánů z Pernštejna byl velmi mocný a
jeho představitelé ovlivňovali dějiny Moravy, Čech, ale i Evropy od
12. století až do 17. století, kdy vymírají roku 1631. Tento rok je silně
spjat i s krajem jihočeským – málokdo dnes ví, že vybudovali hustou síť
rybníků na Pardubicku, Chlumecku (Chlumec nad Cidlinou), ale také
v Hluboké nad Vltavou, kterou vlastnili v 16. století.
Náš Státní zámek v Třeboni se rozhodl připojit, jako jediný objekt
v jižních Čechách, k oslavám tohoto významného rodu menšími akcemi, na které si Vás dovolujeme co nejsrdečněji pozvat.
Ó 5. KVĚTNA – 31. ŘÍJNA 2012
ZO Svazu tělesně postižených v Suchdole nad Lužnicí pro své členy
pořádá každoročně jarní a podzimní plavání v bazénu Aurora v Třeboni, kterého se pravidelně účastní 10-16 členů a kam jezdíme společně
soukromými auty. Tyto fotografie pořídil na posledním jarním plavání
náš člen Alois Halámka.
Za ZO STP Hana Šlápotová
Minivýstava na prohlídkové trase A –
v Rožmberských renesančních interiérech s názvem
„Pernštejnové a jejich stopy v jižních Čechách“
(prezentovány budou kopie map a účty z Národního archivu
v Praze, dopisy z jindřichohradeckého archivu, odlitky pečetí,
oslavných básní aj. archiválií ze Státního oblastního archivu
v Třeboni)
Ó PÁTEK 8. ČERVNA 2012
Přednáška od 19.00 hodin ve
Schwarzenberském sále zámku na téma
„Pernštejnové, rod
v Čechách a na Moravě“
(přednáší Mgr. Michal
Konečný, historik a kurátor
sbírek Národního památko
vého ústavu v Brně)
Ó PÁTEK 31. SRPNA 2012
Přednáška od 19.00 hodin ve
Schwarzenberském sále
zámku na téma
„Vilém z Rožmberka
a Polyxena z Pernštejna“
(přednáší prof. PhDr. Jaroslav Pánek, historik Akademie věd České republiky a
odborník na dobu posledních
Rožmberků)
Ó PÁTEK 5. ŘÍJNA 2012
Polyxena z Pernštejna
Přednáška od 19.00 hodin ve Schwarzenberském sále zámku
na téma
„Vdova Polyxena Rožmberská z Pernštejna“
(přednáší doc. PhDr. Marie Ryantová, spisovatelka a historička
Jihočeské univerzity z Českých Budějovic)
Za Správu státního zámku v Třeboni
Vít Pávek, koordinátor projektu (www.zamek-trebon.eu)
červen 2012
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
15
Okresní soutěž mladých hasičů Suchdol nad Lužnicí
V sobotu 12.5.2012 se Sbor dobrovolných hasičů Suchdol nad Lužnicí ujal pořádání okresní soutěže mladých hasičů v požárním sportu.
Tato hra nazývaná PLAMEN je dvoukolová, kdy první kolo je branný
závod a probíhá na podzim a druhé kolo na jaře. Soutěž má několik disciplín jako štafetové běhy, hasičský dvojboj, požární útok CTIF a v hasičině nazývanou královskou disciplínou je požární útok. Závodníci od
6 do 18 let rozděleni podle věku do kategorií musí splnit všechny tyto
záludnosti požárního sportu. V letošním roce soutěžilo v kategorii
mladších 6 družstev, starších 6 družstev, 3 družstva dorostenecká a
7 jednotlivců. V den soutěže se
zde sjelo 12 kolektivů mladých
hasičů z celého okresu, celkem na
230 dětí, jejich vedoucích a rozhodčích. Krátce po 9. hodině, a to i
přes nepřízeň počasí, padl první
startovní výstřel a soutěž začala.
Po celodenním klání a součtu výsledků jednotlivých disciplin mohlo dojít k vyhlášení výsledků. Naše
družstvo se v kategorii starších
žáků umístilo na krásném 3 místě.
Soutěž probíhala v okolí kulturního domu a z důvodu nepřízně počasí nám vedení města umožnilo
využít část této budovy, dále nám
poskytla techniku na dopravu překážek a velký stan na výdej stravy
Zprávy TJ Blesk Klikov
Fotbal na Klikově
¡ sobota 9.6.2012 v 17 hod. KLIKOV – BOROVANY
Den dětí – 9.6.2012 na hřišti v Klikově
Klub přátel a výbor TJ Blesk Klikov pořádají v sobotu 9.6.2012 od
14.30 na hřišti v Klikově...DEN DĚTÍ...pro děti jsou připraveny různé
soutěže.
Kupříkladu: střelba z luku, střelba ze vzduchovky, jízda zručnosti atd. Po
splnění všech soutěžních úkolů je připravena pro děti sladká odměna.
Stavění májky na Klikově
V pondělí 30.4.2012 se uskutečnilo na hřišti v Klikově stavění májky.
Při této příležitosti si mohli všichni přítomní vyzkoušet střelbu z luku,
kterou připravili manželé Kočíkovi. Klub přátel a výbor Blesku Klikov
děkují všem přítomným, kterých se sešlo na této akci opravdu hodně,
bylo to krásně prožité odpoledne.
Václav Bednář ml. TJ Blesk Klikov
soutěžícím. Za toto jim velice děkuji. Dalšími, kteří podpořili tuto soutěž, jsou místní podnikatelé, jejichž dary byly použity jako ceny pro
soutěžní družstva. Jsou to: Pohostinství U Jezárka, Uhelné sklady Staněk, Textil Romance, Cinema bar, Kadeřnictví Kubátová, Pohostinství
Krušovice, Stavebniny Flaška, Česká spořitelna, Pekařství Soudek, keramičky na Klikově, Občerstvení Zavadil, PC Píša, firma Brudra a další. Všem za jejich příspěvek velice děkujeme, protože udělal velkou
radost dětem. Dále chci poděkovat všem ostatním, kteří se na zabezpečení hladkého průběhu soutěže zúčastnili a přiložili pomocnou ruku
k dílu. Ještě jednou všem velice děkuji.
Za OSH J. Hradec a SDH Suchdol nad Lužnicí Hojek Václav
16
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
červen 2012
Suchdolská šlápota znovuobjevená…
„Jsou plné pohody ty suchdolské pochody, bez chleba a bez vody já k cíli dorazím…“
ských 6 km. Dalo určitě spoustu práce vše nachystat, pečlivě zkontrolovat a dohlížet na hladký průběh pochodu. Dodatečně od nás velké uznání a poděkování všem organizátorům tehdejší Suchdolské šlápoty, kteří
věnovali volný čas pro dobrou, ale náročnou věc.
Obnovená Šlápota kolem Suchdola se uskutečnila ve sváteční den
8.5.2012. Sešlo se nás pouze deset pochodujících účastníků, ale jako
nultý ročník to byla pro nás hlavně taková organizační zkouška…trasu
originálně a zodpovědně vyznačil Tomáš Imrich. Málokdo z nás pravidelně sportuje, turistiku však může pěstovat každý zdravý i méně zdravý člověk. Jen pěšky a s batůžkem na zádech získá blízký kontakt
s přírodou – s květinami, stromy, potoky, horami, ale i architekturou a
v neposlední řadě i s lidmi. Vítězem je každý, kdo projde cílem. Takže
se budeme těšit PŘÍŠTĚ na setkání při startu Suchdolské šlápoty!
Marie K.
A tak jsme do toho šlápli J …coby občanské sdružení Přátelé
Suchdola (http://pres.suchdolsko.cz/) jsme zkusili obnovit kdysi známou a oblíbenou turistickou akci Suchdolská šlápota. Jak jsme se dozvěděli od dřívějších pořadatelů panů Karla Heřmánka a Josefa Šlápoty,
okolo Suchdola se organizovaně vždy v květnu chodívalo či běhalo od
roku 1977 asi po 11. ročníků. Organizátoři předem zveřejnili základní
propozice, tedy zejména místo a časové rozmezí startu a základní informace o trase či trasách. Účastníci se pak individuálně i ve skupinách dopravovali na místo startu. Na předem určených místech měl organizátor
stanoviště, tzv. kontroly (ve starší terminologii punkty), na nichž dával
účastníkům razítka jako doklad absolvování trasy. V cíli pochodu účastník obdržel medaili z placky dřeva. (Ještě mám placky schované-můj
otec Jan Kalát byl pravidelným účastníkem Šlápoty a nezapomenutelné
je, jak jsme šli spolu 50 km). Trasy obvykle měřily 50, 30, 20, 15 a dět-
Vyhodnocení sezony 2011 – 2012
ve stolním tenisu
Okresní přebor I – Tabulka:
1.
ST KD Dačice A
22
19
3
0
0
296:100
63
2.
TJ Sokol Lodhéřov B
22
19
2
1
0
296:100
62
3.
TJ Sokol Suchdol A
22
18
1
3
0
285:111
59
4.
TJ Sokol Suchdol B
22
14
1
7
0
233:163
51
5.
TJ ST Novosedly nad Nežárkou A
22
10
1
11
0
185:211
43
6.
GC Nová Bystřice B
22
9
1
12
0
166:230
41
7.
Rapid Lásenice A
22
7
2
13
0
159:237
38
8.
TJ Jiskra Chlum u Třeboně A
22
6
4
12
0
178:218
38
9.
Jitka Jindřichův Hradec A
22
6
2
14
0
160:236
36
10.
TJ Dynamo Majdalena A
22
5
2
15
0
143:253
34
11.
TJ Lokomotiva České Velenice B
22
5
0
17
0
132:264
32
12.
TJ Jiskra Třeboň D
22
4
1
17
0
143:253
31
TJ Suchdol A – Záruba Petr, Záruba Jar., Khol Václav, Trsek Jos., Kropík Milan
TJ Suchdol B – Janda J., Janda Fr., Šubrt Jos., Rageshofer Raf., Krahulec Jan
Okresní přebor II – Tabulka:
1.
TJ Sokol Lodhéřov C
22
17
3
2
0
272:124
59
2.
TJ Sokol Studená D
22
17
2
3
0
259:137
58
3.
TJ Sokol Suchdol C
22
17
1
4
0
248:148
57
4.
ST KD Dačice B
22
14
4
4
0
249:147
54
5.
Český Rudolec A
22
14
3
5
0
255:141
53
6.
GC Nová Bystřice C
22
9
3
10
0
210:186
43
7.
TJ Kunžak A
22
8
5
9
0
198:198
43
8.
Sport Dírná A
22
9
0
13
0
185:211
40
9.
TJ Jiskra Chlum u Třeboně B
22
5
5
12
0
161:235
37
10.
České Velenice C
22
4
3
15
0
144:252
33
11.
OST Kardašova Řečice A
22
1
2
19
0
104:292
26
12.
TJ ST Novosedly nad Nežárkou B
22
1
1
20
0
91:305
25
TJ Sokol C – Šubrt Jos. ml, Průcha K., Bubalová Jiřka, Lakatoš Alois
SUCHDOLSKÁ
ŠLÁPOTA
Děkuji prostřednictvím Zpravodaje p. T.
Imrichovi za dokonalou organizaci této
krásné akce, přípravu trasy, map a komentář. To vše dne 8.5. za velmi hezkého počasí. Rovněž děkuji i dalším účastníkům –
turistům, za milou společnost a sdílení nevšedních zážitků z krás okolní přírody.
Věra Sejková
Co nového
na pískovnách?
Jako již každoročně
se suchdolští rybáři sešli koncem března, aby
uklidili břehy našich
pískoven v Tušti ,kde
tráví svou letní dovolenou spousty lidí z celé
naší vlasti. Turisté se zde vykoupou a rybáři si odpočinou při rybolovu. Je jasné, že
ne všichni si po sobě odpadky odnesou, a
proto jsme ve spolupráci s městem zorganizovali úklid. Nezdá se to, ale opět jsme
posbírali 30 velkých igelitových pytlů odpadků nejen po rybářích, ale především po
turistech. Našly se zde i staré pneumatiky,
jež byly „ozdobou“ našich pískoven. Chceme touto cestou poděkovat firmě PN-servis
pana Máčaly, která poskytla pytle na sběr
odpadků, a zástupcům města za jejich odvoz a ekologickou likvidaci. Doufá-me, že
příští rok budeme mít méně práce se sběrem odpadu a pískovny v Tušti se nestanou
smetištěm.
Do letošní rybářské sezony přejeme
všem hezké chvíle strávené u vody a pěkné
úlovky .
Za MO ČRS Suchdol n. L. Telařík V.
červen 2012
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
17
Prodloužená a úspěšná sezona hokejbalistů Suchdola
V minulém roce jsme si jako nováčci první
národní hokejbalové ligy dali za cíl nesestoupit. Setrvat ve druhé nejvyšší soutěži v ČR se
nám podařilo a navíc jsme si jako bonus vybojovali účast v elitní osmičce, kde jsme po vyřazení ve čtvrtfinále nakonec obsadili sedmou
příčku. V letošní sezóně, kdy jsme se po podzimní části umístili na šesté příčce tabulky,
byly již naše cíle smělejší. Do bojů v play off
jsme chtěli postoupit z co nejlepší pozice. Jarní část soutěže se nám ale příliš nevydařila, a
tak jsme o vstupenku mezi osm nejlepších celků museli bojovat do posledních zápasů. Vybojovat účast v play off se nakonec opět
podařilo a jako třešničku na dortu si náš tým
nadělil postup do semifinále.
Cesta za tímto úspěchem však nebyla vůbec jednoduchá. Jako sedmý tým základní
části jsme ve čtvrtfinále narazili na druhý tým,
kterým byl TJ Tatran Třemošná. První dvě
utkání na soupeřově hřišti jsme prohráli značným brankovým rozdílem, i když celkové skóre dění na hřišti rozhodně neodpovídalo. Po
prohrách 0:4 a 2:7 se série přesunula na suchdolský Gráfovec. Věřili jsme, že pokud naší
hru zlepšíme, dokážeme za podpory domácích
fantastických fanoušků průběh série na vlastním hřišti zvrátit. A povedlo se! Po výhrách
7:3 a 5:2 jsme si vynutili páté rozhodující
utkání na hřišti Třemošné. Nabuzeni předešlými výsledky a podporováni našimi věrnými
fanoušky, kteří nám na soupeřově hřišti dokázali vytvořit téměř domácí prostředí, jsme do
utkání vstoupili velmi dobře. Aktivní hrou
jsme soupeře nepouštěli ke hře a celý zápas
jsme si udržovali vedení. Soupeř sice těsně
před koncem dokázal snížit na rozdíl jediné
branky, ale vítězství jsme si už vzít nenechali.
Nutno podotknout, že jako jedinému celku
v celé soutěži se podařilo v řádné hrací době
na hřišti Třemošné zvítězit pouze nám. Celkové vítězství v této sérii 3:2 a postup do semifinále lze považovat za jeden z největších
úspěchů suchdolského hokejbalu vůbec. V semifinále nás čekal velmi obávaný tým KOVO
Praha – suverénní vítěz základní části. A to už
byl soupeř opravdu nad naše síly. I přes obrovské nasazení a bojovnost jsme sice dokázali
sehrát dvě vyrovnaná utkání, celkově jsme
KOVU ovšem podlehli 0:3, a sezóna tak pro
nás skončila. Jelikož se do závěrečných bojů
play off dostali i muži „B“ a dorost, musíme hokejbalovou sezónu označit za veleúspěšnou.
Samostatnou kapitolou suchdolského hokejbalu jsou jeho fanoušci. Nikde jinde v celé
soutěži se tak výborná atmosféra při utkáních
nevidí. Jsme moc rádi, že jich chodí tolik. Nejen kvůli finanční podpoře, která plyne do klubové pokladny, ale je to především hnací
motor pro naše hráče. Že jsou diváci šestým
hráčem v poli se v Suchdole jednoznačně potvrzuje. Jsme rádi za každého, kdo nás přijde
podpořit. Ale nedá mi to a musím především
vyzdvihnout rodinu Prášilů, která hokejbalovému dění věnuje moře času a energie. Honzo,
Jano, Stando děkujeme! Dík patří samozřejmě
všem našim fanouškům, jste vážně výborní!
Kdy jsem u toho děkování, chtěl bych za
celý oddíl poděkovat všem, kteří se na chodu
našeho klubu podílejí. To jest trenérům žáků a
dorostu F. Kubalovi a R. Smutnému, předsedovi oddílu S. Landovi, který má na starosti
snad úplně všechno. Někdy mám dojem, že si
z hokejbalu domů vážně jen na chvíli odskočí.
Dále časomíře, kde Jana Kubalová tráví
všechna utkání a že jich za celou sezonu něco
je! A v neposlední řadě prostě všem, kdož jakýmkoliv způsobem přispívají k tomu, že nám
to v oddíle šlape.
Sice je hokejbal ryze amatérský sport,
bez peněz se ale provozovat nedá. Jako malý
příklad uvedu náklady vynaložené za rozhodčí. Za poslední zápas jsme za ně zaplatili
3000 Kč. A to je jen jedna z mnoha položek,
přičemž si hráči veškeré výdaje na výstroj a
cesty hradí sami. Proto patří velké poděkování
městu Suchdolu nad Lužnicí a všem, kteří se
na financování chodu oddílu podílejí.
Co říci závěrem? Sezona je za námi, ať žije
nová! Na podzim se na vás všechny příznivce
hokejbalu, těšíme.
Za oddíl hokejbalu p. Hadač
Horní řada zleva: Klíma P., Hadač V., Landa M., Apfelthaler M., Laurinc D., Látal J., Hadrava M., Vacek J. ,Slanina L., Kulík J.,
asistent trenéra Hadač P., trenér Landa S.
Dolní řada zleva: Blafka M., Pultr M., Lakatoš M., Fical Z., Průša O., Kalát J., Šlápota K., Krejčí P., Šlefr M., Hunal M.
18
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
červen 2012
Poděkování
Děkujeme všem, kteří se dne 9. května
přišli rozloučit do Obřadní síně krematoria v Č. Budějovicích s p. Štefanem
Rácikem, který tragicky zemřel v pátek
27. dubna ve věku 44 let.
Čest jeho památce!
Rodina Rácikova
a fotbalisté Sokolu Suchdol
FOTBALOVÉ PODĚKOVÁNÍ
Dorostenci a hráči všech 5 žákovských mužstev spolu s Výkon. výborem Sokolu – fotbalového klubu v Suchdole n. Luž. děkují za podporu mládežnického sportu firmě MAGNA
CARTECH, spol. s r.o. z Českých Velenic.
Sokol, o.s. Suchdol
V květnu oslavil své 90. narozeniny pan Jan
Kamiš ze Suchdola nad Lužnicí.
Srdečně blahopřejeme!
Z hokejbalu
Velmi náročnou sezonu mají za sebou
suchdolští hokejbaloví žáčci! Po spojení se
s týmy ze západních Čech vznikla 10členná
soutěž, kterou tvoří 5 týmů z jihu a 5 týmů ze
západu.Tato soutěž,která byla i finančně náročná nejen pro rodiče,ale i klub, přinášela
hodnotné sportovní zážitky.Suchdolské mužstvo patřilo v této soutěži věkovým průměrem
k nejmladším, což je do budoucna pro suchdolský hokejbal dobrá zpráva.V žádném zápase jsme vyloženě nepropadli a obsadili jsme
v této náročné 10členné soutěži krásné 7. místo. Nutno dodat,že v závěru soutěže se některé
týmy posílily o hokejisty,aby mohly lépe bojovat o titul. Pokud by se udělala tabulka pouze
z jihoč. týmů, obsadili bychom bronzovou
příčku! Chtěl bych touto cestou poděkovat
hlavně rodičům,kteří neúnavně pomáhali s dopravou celého mužstva na zápasy.Přeji všem
svým svěřencům hezké prázdniny a těším se
již na další sezonu (svou poslední) 2012 / 2013
a už teď věřím,že bude úspěšná. F. Kubal
trenér.
Tým bojoval celou sezonu v tomto složení –
Halíř Martin, Pohanka František; Prchal Filip, Kanděra Karel, Šindler Jan, Šroub Martin,
Štangl Karel; Kubal Vít, Laurinc Jakub, Landová Martina, Svoboda Matěj, Bednář Václav,
Šebesta Roman, Křivánek Jan, Sládek Petr,
Březina Tadeáš, Šlápota Petr.
F. Kubal
FOTBALOVÁ SEZONA – ČERVEN
sobota 02.06.
sobota 02.06.
neděle 03.06.
10.00
17.00
09.30
dorost I.A
muži A I.B
žáci I.A tř.
Suchdol / Větřní
Suchdol A / Ledenice
Suchdol / Kunžak
neděle 10.06.
17.00
muži B OP
Suchdol B / Stráž n. N
sobota 16.06.
neděle 17.06.
neděle 17.06.
10.00
09.30
17.00
dorost I.A
žáci I.A tř.
muži A I.B
Suchdol / Borek
Suchdol / Větrovy
Suchdol A / Srubec
červen 2012
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
19
SUCHDOLÁCI ZDRAVĚ aneb neznalost brání zdraví
POHYBEM NA VYSOKÝ TLAK?
Pamatuji si, jak Mudr. R.Smíšek(autor stabilizačně mobilizačního systému- jediné
opravdu zabírající metody na zdánlivě již neřešitelné potíže s pohybovým aparátem) nám
stále vtloukal do hlavy, že svaly a tedy téměř
neexistující pohyb je příčinou skoro všech
zdravotních potíží. Jeho slova potvrdil na konferenci i Mudr.Pfafko, který vyslovil tvrzení,
že za všemi potížemi s vnitřními orgány je
z 99% malý, žádný a nebo špatný pohyb. Tedy
svaly.
Takže co vytváří vysoký tlak? Svaly! Tedy
srdce, ale to je sval. A navíc obalený svalovým
korzetem hrudních svalů.
Byla jsem asi jediným psychoterapeutem
ve Smíškových kurzech. Chvíli kolem mě
„kroužil“ a pak mi řekl:“Kolegyňko, vy mi
zpracujete stres a deprese z pohledu svalové
dysbalance“.
No a jsme u tlaku. Takže když pominu tu
obrovskou mašinérii chemických pochodů,
které právě spustila naše hlava- pardon- centrální nervový systém, když jsme se trochu
rozrušili, skončím u toho, co to udělá s mými
svaly. Svaly jsou v tenzi, silně prokrvené, se
spoustou odpadu kyseliny mléčné a oxidu uhličitého po vzniklých chemických reakcích
(křeče a bohužel i počátek zánětlivého procesu
jsou tady- pak doktore, hledej, kde mám v těle
zánět!).
A tak jako neandrtálec kdysi, neb se jedná
opravdu o prastarou navyklou záležitost našeho mozku při vyhodnocování situací, kdy
vždy vše rychleji začne řídit Amygdala místo
šedé kůry mozkové, jsem připravená na boj
nebo útěk. Mimochodem, právě tento proces
stojí za zácpou, problémy s vnitřními orgány
nebo cukrovkou, či infarktem.
„Ale já jsem klidná“, hlásí mi paní v důchodu, která již 10 let nemůže spát, její tlak
se šplhá bez příčin k závratným hodnotám a
navíc trpí arytmií srdce. Jak jí vysvětlit, že
naše hlava reaguje na jakýkoli podnět, který
neustále vyhodnocuje, srovnává, řetězí a zase
zařazuje a pokud některé situace nebyly emočně dostatečně kdysi uzavřeny (tedy vyplakány, vykřičeny apod.), jsou někde v hloubi
našeho podvědomí a nebo i vědomí stále živé
a při jakékoli podobné situaci nebo i bez ní
startuje náš pohotovostní režim, který kdysi
měl sloužit pro přežití.
Naše postavení těla zaujme postoj vhodnější pro obranu i ochranu, tedy záda více zakulatit, ramena k uším a dopředu a měkčí
přední část těla už ubráníme rukama. Všimněte si, tento pohybový stereotyp plně vyhovuje
řízení auta, sezení u počítače, chování miminka, tahání igelitek s nákupy i tlačení kolečka
s kompostem. Chci jen ukázat, že jak se pohybujeme přes den, ještě pomáháme tomu, co
ukula naše hlava. Prsní svaly se krátí společně
s podklíčkovými, jsou absolutně v tenzi (tedy
je v nich velké svalové napětí), stažením
zmenšují hrudní prostor a srdíčko ztrácí volný
prostor pro svou klidnou práci. Což zase
v něm navodí patřičné svalové napětí- vždyť je
to taky sval. Hlava se vychýlí dopředu, tím přiškrtí krční svaly ještě průchod krve vzhůru a
srdce tluče už jako o závod, aby zvládlo ten
minimální a přiškrcený prostor. Na tento fyzický stav reaguje opět hlava jako na vysoce
zátěžový stav a opět spouští pohotovostní režim. A tak to jde stále dokola, s tím, že tlak
stoupá. Tedy byť by za celým nebylo ani zbla
nic psychického- psychickým se to stane. No a
co to chce? Trošinánku se uvolnit a hlavně
rozvolnit to zatraceně ztuhlé svalstvo na hrudníku. A na to dřív sekáčům, prosím, stačila
kosa, kdy táhlý pohyb ruky dozadu je protáhl
skvěle J.
Kosy už nemáme, takže cvičíme nejlépe
Smíškovu metodu SM systém. A o tom, jak při
této akci jsem si vybrala dost ze zásob vitamínů, stopových prvků a minerálů zase příště.
Pohybem ke zdraví! A ke správnému tlaku obzvlášť. Pozor- toto cvičení je velice vhodné i
pro těhotné a po porodu nebo při redukčních
programech.
Jakékoli dotazy na psychické nebo fyzické
potíže můžete směřovat do „Zdravotní poradny Makaki“ na www.kouzelnaharmonie.cz.
I tam na ně naleznete odpověď. Nebo se objednejte na osobní bezplatnou návštěvu, kde se
můžete poradit o nejvhodnějších možnostech
odborné nebo alternativní léčby fyzického i
psychického stavu.
Telefonicky objednejte i komplexní léčbu
pohybového aparátu u dospělých a dětí,
včetně speciálních manuálních technik pro
uvolnění bederní, hrudní a krční části.
Provádíme i rašelinové nebo bahenní zábaly, poradíme bylinky nebo speciální přírodní preparáty, srovnáme energii pomocí
bioenergetiky.
BLOK CVIČENÍ SM SYSTÉMU probíhá na Staré myslivně v Hrdlořezích (v malé
skupince) každý pátek a neděli od 16 h.
Pokud se dohodne skupinka 4 lidí, je možné najít i jiný termín.
CVIČENÍ JÓGY je zde každou neděli od
17.30 h.
Na skupinová cvičení je nutné závazné objednání, abyste měli místo jisté.
Kde se můžeme setkat? Při několika akcích, zařazených do dnů zdraví, ve spolupráci
s Městem Třeboň a Agenturou Třeboňsko
o.p.s. pod patronací Národní sítě Zdravých
měst ČR v rámci celostátní kampaně Červen
bez úrazů 2012:
Ó 12.6.2012 od 18 h
BOLÍ MĚ ZÁDA, ANEB
ÚRAZ DOSPĚLÝCH I DĚTÍ DNES
Nespecifické bolesti zad, výhřezy plotének,
dětská skolióza, hyperlordóza, bolesti velkých
kloubů, ploché nohy, vybočený palec aj. jsou
opravdovým úrazem dnešního životního stylu. Jak na to? Zvolit tu nejlepší a vhodnou
péči. Komplexní přístup v představení metody
SM systém Mudr R.Smíška, manuálních a dechových technik, dalších alternativních přístu-
pů včetně psychosomatiky je obsahem přednášky. Budou vysvětleny příčiny a možnosti
rychlé a 100% účinné léčby.
Suchdol nad Lužnicí – Městská knihovna
ZDARMA
Ó 11.6.2012 od 15 h
NEKLID A STRES –
PRVOPOČÁTEK ÚRAZU
Úraz těla můžeme chápat též jako výkřik naší
duše. O úrazech i stresu z pohleduz hlubinné
psychoterapie a spirituality. Trochu rad z alternativních metod na závěr.
Lázně Aurora
Ó 15.–16.6.2012
1. KONFERENCE
ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU
„STRES – NEJVĚTŠÍ ÚRAZ
DNEŠNÍ DOBY“
Konference je zaměřena na aktuální témastres dnešní doby, jeho projevy, dopad na mezilidské vztahy, jeho odraz v psychosomatické
rovině a možnosti jeho eliminace a aktivní
prevence při ochraně zdraví. A to především
v profesních oborech přicházejících bezprostředně do styku s problémovou osobou (osobou ve stresu)- tedy většinou klientem, ale též
spolupracovníkem nebo pacientem. Cílem
akce je osvětlení nutnosti převzít zodpovědnost za své duševní zdraví a vidět ho v celistvém spojení, nepodcenit své možnosti jako
odborníka, vnášet do své profese vhodné a
konstruktivní prvky a možnosti pro efektivní
zacházení s klientem, ale i se sebou samým, a
tak zlepšovat potažmo i mezilidské vztahy.
Teoretickou (přednáškovou) i praktickou
(ukázky a krátké workshopy) částí účastníci
získají informace, dovednosti i možnosti zařazení vhodných metod a technik pro sebe i klienta či pacienta. Informace a dovednosti jsou
přenositelné a vhodné na všechny osoby i jiných pracovních zařazení.
Konference je tedy především pro obory,
kde je užší a otevřenější mezilidský vztah, nebo
obory kde klient přímo očekává účinnou pomoc.
Tedy myslí se odborníci a profesionálové v péči
o tělo, jako jsou maséři, kosmetičky, pedikérky,
kadeřníci, alternativní terapeuté, poradci v oblasti zdraví a výživy, cvičitelé a trenéři, wellnes centra, koučové zdravého životního stylu,
ale také zdravotnický personál a pracovníci
v oblasti sociálních služeb.
Bližší info najdete na stránkách pořadatele:
www.kouzelnaharmonie.cz
Přesný program naleznete vyvěšen na knihovně v Suchdole n.Luž.
Využijte v sobotu přístupy na workshopy
Aromaterapie, Muzikoterapie, Vliv barev, Dechová terapie u stresu apod. Budete vítáni!
Marta Makaki Hašlarová
KOUZELNÁ HARMONIE
Stará myslivna Hrdlořezy 36
(Centrum pro pohyb, zdraví a vzdělávání)
Suchdol nad Lužnicí, tel.: 731 101 180
www.kouzelnaharmonie.cz
20
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
červen 2012
PAMĚTI HELENY SASSMANNOVÉ (1922 – 2008)
4. část
(sestavil Daniel Veith)
Odhalení pomníku padlých
Píše se rok 1935, poslední rok mé povinné
školní docházky končí velkou událostí. Naše
malá obec Německé se připravuje na snad největší slavnost, kterou za celá léta zažila: odhalení pomníku padlým ve světové válce. Tato
malá obec s necelým stem popisných čísel za- Babička Helena s dětmi
platila velice vysokou daň. Odešli všichni trochu schopní muži a nevrátilo se jich dvacet. pomník odhalen. Následoval dlouhý projev
Těmto svým občanům rozhodla se obec kou- okresního tajemníka a člena bojovníků za mír.
piti pomník. I když se tehdy peníze těžko shá- Pak promluvil několik slov ředitel naší školy.
něly, přece se každý snažil trochu přispěti. Zdejší žák a pozdější doktor Drnek přednesl
Pomník byl chudičký. Na mramorový, který krátkou báseň a na konec se nesla nad hlavami
by si padlí odpočívající v dalekých zemích za- lidí báseň připomínající místa, kde své mladé
sloužili, na ten nebyly peníze. Byl ale prvním životy položili naši milí: „Na zborovských
pomníkem v širokém okolí.
pláních, / na hoře nad Cecovou, / jsou mohyly
Také naše rodina postrádala dva mladé bratří. / Veliké lány zlatého žita / vůkol se vlní,
chlapce. Maminky bratr František, který pos- vítr věje, / vzduch šumí hrdinskou písní, / slavlední rok války dovršil osmnáctý rok, musel nými vzpomínkami / ožívá každá pěšina, bráznarukovat na italskou frontu a již za několik da. / Byť tam dnes cizí mluva zněla, / byť tudy
dní dostala rodina oznámení, že padl. Moje přešly teutonské hordy, / to pole je naše! / Tam
maminka svého bratra dlouho oplakávala. leží s úsměvem na zvadlých rtech / sto našich
Jeho kamarád, který byl svědkem jeho smrti bratří!...“
v zákopě, všechno rodičům popsal v dopise a
poslal i jeho věci, prostřelenou fotografii jeho Z vyprávění mé tchýně
Marie Sassmannové
blízkých.
Píše se rok 1908. Na čísle 72 hospodaří Jan
Také bratr mého otce, kterého rodiče měli
moc rádi pro jeho tichou dobrou povahu a kte- Praseta, za manželku má Marii rozenou Korého připravovali jako budoucího hospodáře, randovou – „Mužů“ (Dvory čp. 1). Mají dvě
se z války domů nevrátil. Babička ho moc děti, starší syn se narodil s rozštěpem rtu.
oplakávala a říkala: „Kdyby tak stal opak!“ Mladší dcera Marie se vyučila švadlenou. Po
Můj otec jí žertem odpovídal: „Zlý zelí neza- smrti svých rodičů odešly obě děti k babičce
k „Mužům“. Ignác Sassmann, který si vzal za
hyne!“.
Ale nyní k samotnému odhalení pomníku. manželku vdovu Prasetovou, byl rodák z TrpByl začátek června, krásný slunečný a velmi nouze. Po její smrti ve svých 58 letech byl
teplý den. Neděle jako vymalovaná. Ráno nucen znovu se oženit. Měl dobré hospodářjsem šla s maminkou do Suchdola na mši sva- ství 13 ha půdy. Ovšem dům byl přikryt dotou. Po ukončení bohoslužby se tenkrát před šky – slamou, jako ještě všechny domy. Jako
kostelem hovořilo se známými. Téma bylo starší vdovec neměl mnoho možností. Nedadnes jediné: odhalování pomníku v Němec- leko jeho rodiště v Trpnouzi bydleli Marouškém, na které se hodně lidí připravovalo. Moje ků, měli dceru Marii, která sloužila ve mlýně
v Rakousích. Tam se seznámila se
šetrná maminka mě tenkrát přestárkem a začali pomýšlet na svatkvapila návrhem, že zajdeme k
bu. Její otec se však domluvil
holiči. Na náměstí byl totiž jediný
s vdovcem Sassmannem; měl rakadeřník, který zaměstnával nědost, že by se dcera dostala na hoskolik pomocníků, kteří se starali o
podářství, a tak se zbavila věčné
účesy žen ze širokého okolí. Tam
služby u cizích lidí. Domluvili
mě tedy moje maminka zavedla,
svatbu. Děvče se muselo rozloučit
aby její dcera, která měla odpose svým milým a poslechnout roledne na slavnosti přednášet, také
diče.
trochu vypadala. To byla moje
první ondulace v mých čtrnácti léMoje tchýně mi vyprávěla:
tech. Po nedělním svátečním oběKdyž ji poprvé přivedl její otec do
dě se celá naše rodina vypravila
jejího nového domova, že se zhrona slavnost odhalení pomníku,
zila toho nepořádku. V síni bydlely
která měla začít ve dvě hodiny. Již
slepice, protože nájemník na „Malé
z dáli jsme viděli spoustu lidí. Hrástraně“ sebral každé vajíčko, které
ly dvě dechové kapely, které se střísnesly. Prvním úkolem bylo – sledaly. Byly nastoupeny řady hasičů,
pice musely ven. A začala uklízet.
baráčníků, sokolů ve stejnokrojích.
Její manžel, předtím vdovec, měl
Diváků bylo, celé prostranství zadosti velké hospodářství na jedny
plněné kolem dosud zahaleného
ruce. Musel se věnovat polím a dobytku, a na byt již nezbýval čas ani
pomníku. Po úvodní hymně byl Za svobodna
síly. Ačkoliv byla zpočátku nešťastná, že si
musela vzíti staršího vdovce, brzy poznala, že
se vdala dobře. Její manžel byl veliký dobrák,
snažil se jí vynahradit, že si ho vzala. Po dvou
letech se jim narodila první dcera Růžena. Pak
opět za dva roky syn Karel, po dvou letech syn
Ludvík a po čtyřech letech dcera Marie. Po jejím narození začalo otce zlobit srdce a za tři
roky umírá. Zůstala vdova se čtyřmi malými
dětmi a s barákem ve velmi špatném stavu,
všude zatékalo. Nezbylo nic jiného, než jít do
záložny, půjčit si peníze a dát se do opravy.
Naštěstí její bratr měl kamaráda starého mládence, kterého jí poslal, aby jí pomáhal. Můj
manžel na něho často vzpomínal a říkal: „My
děti jsme měli Vaška rádi a on nás.“ Byl to nenáročný člověk, který pracoval zadarmo, jenom za jídlo. Začalo se se stavbou. Musel se
dáti celý nový krov. Když se dnes podívám po
střeše, ani se neodvažuji spočítat cementové
tašky, kolik jich bylo potřeba.
Konečně bylo hotovo a všichni byli rádi, že
již na ně neprší. Ovšem místo vepře, kterého si
ostatní sedláci zabili, museli ho oni prodat,
aby mohli zaplatit aspoň úroky z půjčených
peněz.
A život šel dál. S každodenní těžkou prací
na polích, nebyla žádná mechanizace, jenom
kosa a motyka. S nemocemi, které všechny
děti prodělávají. Bez lékaře, na kterého nikdy
nebyly peníze. Jen jednou se muselo se starším Karlem k lékaři. Zarazil si do bosé nohy
kus skla a žádný mu ho nemohl vytáhnout.
Mladší Ludvík, kterého matka poslala na půdu
sebrat vajíčka, spadl dolů tak nešťastně, že si
rozbil lebku. Když se probral z bezvědomí, seděl na posteli opřen o její čelo a přes obličej
mu tekla krev. Ovšem k lékaři se nešlo – nebyly peníze.
Píše se rok 1924. Je jaro, začátek června.
Jedné noci někdo klepe na okno. „Vstávejte,
u vás hoří!“ Dva sousedé, kteří se k půlnoci
vraceli ze schůze, uviděli v zadní části domu
světlo. Chvíli pozorovali tento jev, protože se
stále zvětšovalo, až najednou zaplavilo celou
střechu stodoly. Vždyť ono tam hoří! Honem
utíkali, aby vzbudili obyvatele tohoto domu.
A požár se rychle šířil. Přiběhli okolní sousedé
a začali zachraňovat, co se dalo. Nejdříve vyváděli dobytek z maštale, aby neuhořel. To již
přijeli hasiči a začali hasit. Voda se brala z nedalekého rybníka. Poté přijeli i hasiči z Rapšachu
a konečně i z Třeboně. Oheň uhasili, ale zůstaly
jen holé zdi. Všechny stropy se propadly. Dvapokračování na str. 21
červen 2012
PAMĚTI HELENY
SASSMANNOVÉ
pokračování ze str. 20
náct kusů dobytka si rozebrali sedláci, slepice
shořely, i pes uvázaný na řetězu utrpěl popáleniny a trvalo dlouho, než se zotavil.
A znovu začala úmorná práce. Na spáleništi, kde zůstaly jen hromady rozbitých tašek, se
muselo všechno odvézt a uklidit. Přitom se čekalo na odhad pojišťovny a na malou částku
peněz, která se vyplatila. Za tyto peníze se nemohly pořídit všechny věci, které požár zničil.
Nezbylo nic, než jít a chybějící peníze si opět
půjčit. Dluh, který se měl uplácet, ještě více
narůstal. Jako první práce byla střecha. Znovu
jako před dvěma lety jezdily povozy na pilu a
navážely krov, prkna a latě. Znovu se museli
platit dělníci – tesaři. Protože se blížily žně,
musela se nejdříve zastřešit stodola. Pak stáj,
aby se mohl přivézti zpět dobytek, kteří dobří
lidé měli dosud ve svých maštalích. Někdy,
když hodně pršelo, seděli oba chlapci v oknech, aby na ně nepršelo. Posléze došlo i na
obytné místnosti. Také hospodářské nářadí,
vozy, každá lopata i každé hrábě se musely
koupit. S boží pomocí práce po několika měsících skončila a oni začali žít normálním
životem.
Tehdy jako mladé vdově, mající nyní pěkný dům a dva pruhy za ním, se začali hlásit nápadníci. Dohazovači si takřka podávali dveře.
Přesvědčovali jí, že dům a ona potřebuje muže
a hospodáře. Zpočátku se všemu smála. Později však začala uvažovati, že by snad měla
méně starostí, když by na ně byli dva. Nakonec zůstali ze všech nápadníků pouze dvá.
Prvý, který se jí líbil, a se kterým by si rozuměla, byl vdovec, ovšem měl pět dětí, a ona
čtyři, to je devět. Toho se tedy bála.
A druhý, svobodný, nedaleký soused Matěj
Kanděra (čp. 13). Prodělal první světovou válku a jako ruský zajatec se vrátil nedávno
domů. Hovořil dobře rusky a svou znalost
uplatnil ke konci války, kdy se u nás ubytovali
ruští vojáci. Její manžel byl handlířem dobytka a snažil se obchodovati i s usedlostmi. Začal jí předhazovati, že ví o hospodářství
v Dubičným, nedaleko Čes. Budějovic, tam by
se mu líbilo. Ale tady narazil. Děkovala Bohu,
že mu dosud nedala připsat polovinu majetku.
Kdyby se tak stalo, prosadil by svou. Když
bylo nejvíce práce, zvláště o žních, odcházel
k Soudkům na tři týdny a vracel se po žních
s husou vpod paží.
Přišla však i mokrá léta a zdejší sedláci začali uvažovat o melioracích. Tady je dosti těžká půda. Při kopání brambor se musela
pokládati prkna a na nich nosili brambory na
vůz. Protože zdejší hospodáři mají veškeré
polnosti v pruzích, táhnoucích se v pruzích
k benátské silnici, museli při melioracích postupovati společně, aby voda měla spád. Nemohli se vyhnouti našim polím a lukám.
Ačkoliv meliorace by velmi zlepšily situaci,
arci v těchto mokrých létech, byl zde velký
problém – peníze, a to značná částka. Nátlak
sousedů však neustával. Již tak velkou hypotéku ještě zvýšit?
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
Tehdy se přihlásila firma, která chtěla odkoupit část „Pustoty“ (druhý pruh pozemků) a
zříditi zde podnik na výrobu hliněných výrobků. Nabídla značnou částku. Stála před těžkým rozhodnutím. Na jedné straně pocit, že by
zaplatila dluhy a i meliorace zaplatila. Na straně druhé stát před svým svědomím, že by
svým dětem neudržela svěřené hospodářství
ve stavu, v kterém je sama obdržela. A to druhé zvítězilo! „Peníze na meliorace si ještě vypůjčím a dá Bůh, že pomalu vše zaplatíme.“
A začaly se kopat stoky, navážely se hliněné
trubky, které se do vykopaných stok zakládaly
tak, aby směřovaly do až tří metrů hlubokých
skruží – „hlavníků“. Stále se muselo dbát na
spád vody. Byla to úmorná práce bez žádné
mechanizace. Práce na melioracích trvaly
značný čas.
A ještě poválečná léta
A skončila druhá světová válka. Svět si oddechl od hrůz, ale bylo hodně rodin, zvláště
v pohraničí, které válce zaplatily vysokou daň
ztrátou několika svých členů. V našem stavení
v Suchdole byl vyměněn hospodář. Dosavadní
majitelka odešla na výměnek, ovšem až za tři
roky. Do tří let měl nastupující hospodář postavit výměnek na „Malé straně“, kde zatím
stály od požáru jen venkovní zdi. Do té doby
jsme užívali společný byt i společný stůl. Stotisícová pohledávka, ve stáji jen pět kusů
drobného dobytka. Věnem jsme od mého otce
dostali 20 000 Kč, jednu krávu a dva tažné volky. Dohromady tedy v maštali stálo 8 kusů,
což bylo málo na takové hospodářství. Aspoň
třináct kusů dobytka, aby se udělalo dostatek
hnoje na pohnojení všech polí. Umělá hnojiva
se tenkrát ještě nepoužívala a ani by na ně nebyly peníze.
A manžel snažil se obdělati našich třináct
hektarů. Ale ač měl jenom jednoho koně, musel obdělati nejméně další několik hektarů lidem, aby zaplatil úroky, pojištění a daně.
Tolik toužil koupiti si elektrický motor, aby
řezanku nemusel řezat žentourem, ale eletrikou. Takový motor stál 3 000 Kč a ty musel
napřed vydělat. Po těch deseti korunách, za
které oral, sel a svážel okolním chalupníkům,
se to dalo shánět, nežli vytoužený motor koupil. Sám ručně sekal tři hektary luk. Já tak nasekat pro králíky, na louku jsem si s tím mým
uměním netroufla.
Koní jsem se nebála. To jsme na vyvážení
hnoje spřahovali buď s Kaprů, nebo se Štrobachů. A zase jsme jim půjčovali našeho. Když
se dali dohromady, nežli si na sebe zvykli, vyhazovali po sobě. Těch jsem se nebála a dovedla jsem je zkrotit.
Potah by býval byl, ale nutně bylo potřeba
sekačky, ale ta stála šest tisíc. Tenkráte se nabídl zdejší řezník, že tu sekačku koupí, protože
měl i menší hospodářství a dvě krávy, na což
neměl při řeznictví mnoho času. Můj manžel
mu bude veškerou práci vykonávat a tím umořovat dluh za sekačku. Kolikrát jsme chtěli
svážet seno, ale přišel pan Flaška a on měl
přednost, i kdyby naše zmoklo, on byl přednější, jemu jsme byli dlužní.
Trvalo dlouhý čas, než manžel svou prací
sekačku zaplatil. Později by si byl rád pořídil i
21
žací stroj – „hrsťovku“. Domluvil se s panem
Soudkem, že by jim dohromady stačil jeden
stroj a že sedm tisíc děleno dvěma by snáze
každý zaplatil. Soudek, ač byl nejmoudřejší ze
všech zdejších hospodářů, dlouho váhal. Také
u něho byly peníze prvořadým problémem.
Konečně jsme se dohodli a v Suchdole se objevila sekačka „hrsťovka“. To bylo radosti.
Obilí se nemuselo sbírat, stroj nadělal hrstě,
které se pak jenom zavázaly. Ušetřilo se hodně
času a hlavně hodně námahy.
Můj otec ve Dvorech, který obhospodařoval ke třiceti hektarům půdy, musel odevzdávat až tři sta metráků brambor. Ke konci války
koupil vyorávač brambor, kterému sedláci říkali „čert“. Byl to stroj tažený párem koní, který po řádkách vyorával a na povrch vyhazoval
brambory. Nemusely se tedy kopat motykami,
jenom se sbíraly. Za půl dne se vykopal velký
kus pole, zvláště když bylo deset až dvanáct
sbíraček, aby stačili vyorávači. Tenkráte nám
přijel otec na pomoc. Pamatuji, že hodně lidí
se za to odpoledne přišlo podívat na tento
stroj. Další léta jsme si již vyorávač vždy půjčovali od rodičů.
Suchdolská voda
Za mého mládí jsem měla doma ve Dvorech svůj oblíbený rybníček, u Černého potoka. Z jedné třetiny přikrčen do hlubokého
svahu, ze dvou třetin ohraničen hrází a porostlý vrbami. Tam jsem v létě trávila nejhezčí nedělní odpoledne s knížkou – zde bylo ticho,
dokonalá samota. Jednoho roku otec vyčistil
dno rybníčka a nasadil kapry. Při dobrém krmení krásně vyrostli. Ovšem „louž“ se nedala
vypustit. Půjčenou pumpou „raketou“ jsme
celá rodina museli dlouho pumpovat.
Když jsem se před šedesáti lety přistěhovala do Suchdola, obdivovala jsem malé rybníčky („louže“), které bývaly snad u každého
statku. Zamýšlela jsem se na jejich významem. Jsou využívány k chovu ryb nebo jako
koupaliště hus, kterých bylo u každého stavení
hejna? Nebo se jich užívalo jako nádrží vody
na hašení požáru? Časem se pomalu ztrácely –
byly rušeny. Přestaly se chovat husy, před léty
každý hospodář musel míti vlastního kapra na
Vánoce, dnes si dojede do Třeboně, zde jsou
v prodejnách po celý rok. Ani tolik požárů
není, aby bylo třeba vody na hašení. V nedaleké osadě Tři Facky jsou rybníky, kde je dnes
velký chov hus. Každé ráno nás budí svým
koncertem, kterým vítají nový den.
Suchdol měl i svou pověst spojenou s rybníkem. Když tudy projížděl před dávnými časy
forman, ztratil se. U lesa „Spáleniště“ při cestě
na Bor býval také rybník. Tam našli místní občané jen chomouty. Z toho usoudili, že se povoz i s formanem potopil do hlubin rybníka.
Protože jsme jihočeský kraj, nesmím opomenout ani to, co pro mnoho občanů znamená
strávit svou dovolenou v blízkosti rybníků.
Značnou oblibu získaly i umělé rybníky – pískovny. Zde tráví své letní dovolené hodně rekreantů. Kdo touží po krásném koupání, jede
k malému moři do Suchdola. Po celé léto je
okolí pískoven obstaveno.
pokračování na str. 22
22
PAMĚTI HELENY
SASSMANNOVÉ
pokračování ze str. 21
Jak se pekl domácí chleba
Snad v každé zemědělské domácnosti se
pekl domácí chleba doma v peci. Většinou ze
síňky byly dvířka do pece, která zasahovala do
kuchyně. Ve větších statcích byly pece až na
deset bochníků. Pečení chleba byla práce velmi důležitá, na níž záleželo, jaký chléb bude
jísti celá rodina po celých čtrnáct příštích dnů.
Za starých časů se zadělávalo v dížích, které
byly později nahrazovány velkými neckami,
ve kterých se chléb snadněji vymísil.
Již navečer se tyto přinesly do kuchyně,
kde se postavily na dvě židle. Do nich se nasypala žitná mouka, na každý bochník přes dvě
kila. Mouka se nechala pěkně ohřáti, na tom
závisela kvalita budoucího chleba. Než se šlo
spáti, připravil se kvásek, to byl bochánek
z minulého pečení, avšak nepečený, jenom
usušený, ve kterém dřímaly kvasné bakterie,
tolik důležité pro kvalitu budoucího chleba.
Tento kvásek se rozdrobil do vlažné vody.
V připravené mouce se udělal důlek a s trochou vody se zadělal. V teple kuchyně do rána
krásně vykynul. Ráno ho hospodyně rozředila
teplou vodou a zadělala do ostatní mouky.
Těsto se muselo důkladně vymísit, až se nechytalo rukou. Pak se posypalo moukou a přikrylo teplou dekou. Nechalo se tři až čtyři
hodiny kynout.
Hospodář měl na starosti připravit dříví do
pece. Metrová polena, dobře vyschlá, se rozštípala na čtvrtky. Ostatní práce se opět ujala
hospodyně. Ta do pece zatopila. Když bylo
těsto v neckách dosti vykynuté, udělala bochníky, které dávala do moukou vysypaných
ošatek, zvaných „slaměnek“, znovu ještě vykynout. Asi po hodině každý bochník omyla
hadříkem namočeným v teplé vodě, aby hořejší kůrka byla pěkně lesklá. Konečně se musela
vymést pec „pohřablem“ a začalo se se sázením bochníků. Ty se dávaly na dřevěnou lopatu s dlouhou rukojetí a opatrně se zasouvaly do
horké pece, kde se asi hodinu bochníky pekly.
Po upečení se opět touto dřevěnou lopatou
opatrně bochníky vyndavaly z pece.
Jako měl každý hospodář radost z pěkně
zoraného pole, tak i každá hospodyňka z dobrého, pěkně upečeného chleba
O knoflíkách
Žádost mého pravnuka zní: „Babičko, napiš něco o knoflíkách. Jak se pletou.“
Oni se nepletou, oni se vyšívají. A spíše se
říkalo, že ženy šijí knoflíky, aby si vydělaly
nějakou korunu na domácnost. Tak se skoro
v každé chudší chalupě „šilo“. I děti, které
chodily do školy, již musely pomáhat. Odpoledne, jakmile skončilo vyučování a děti se
přihrnuly domů, převlékly se do domácích
šatů a každé dítě muselo do večera ušít určený
počet knoflíků.
Každého prvého dne v měsíci většinou
matka došla do sběrny, aby odevzdala vyhotovené knoflíky a vyzvedla si sáček kovových
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
kroužků a svazek nastříhaných asi 40 cm dlouhých nití. Nejdříve se kroužek obtočil hustě
kolem dokola nití, pak se šilo od středu až do
okraje. Kdo byl již zručný, trvalo mu vyšití
jednoho knoflíku jen pár minut.
Můj manžel mi několikrát vyprávěl: V sousední malé chalupě bydlela vdova se čtyřmi
dětmi, Tichavová. Manžela dřevorubce zabil
v lese strom. Tam se od rána do večera i někdy
při petrolejce šily knoflíky. Její nejstarší synek
Karel, jakmile přišel ze školy, musel sednout
ke stolu a ušít určený počet knoflíků. Aby spolužák Karel mohl alespoň na chviličku s ostatními hochy ven, přišli tři nebo čtyři chlapci
a pomáhali mu určený počet knoflíků ušít.
Tak i můj manžel zvládal tento obor. Ke konci měsíce matka odnesla hotovou práci do
sběrny. Za vydělané peníze, kterých nebylo
mnoho, koupila alespoň to nejpotřebnější pro
domácnost.
Jak se pralo prádlo
Ve městech se voda na praní musela nanosit den předem z kašny. Majetnější rodiny si
braly pradleny do domů nebo si pradleny odnášely prádlo a praly je. Odevzdávaly ho již
vyprané a vyžehlené. Hodně žen sebe i někdy
celou svou rodinu živilo touto těžkou prací. Na
venkově se večer před praním prádlo namáčelo ve velkých neckách, aby se špína trochu
přes noc odmočila. Ráno se prádlo vymáchalo, vyždímalo, rozložilo se po stole a řádně namydlilo mýdlem „s jelenem“. Zvláště silně
znečištěná místa. Potom se prádlo složilo do
necek, zalilo vařící vodou a nechalo se asi půl
hodiny odpařit. Poté se ručně konala předpírka. Předeprané prádlo se v kotli vyvářelo. Potom se znovu ručně pralo. Čistě vyprané se
máchalo nejdříve v teplé vodě, pak ještě dvakrát ve studené. Všechna tato dřina spočívala
na bedrech výlučně žen. Bez jakýchkoliv pracích prášků, jen s mýdlem a sodou. Mokré
prádlo se věšelo na šňůrách natažených a uvázaných na stromech. Pak jenom vítr a sluníčko
dokončilo práci.
Kříže v polích a u cest
Každá nešťastná příhoda byla v minulých
časech označena památníkem, již zdaleka viditelným křížem. Zde zabil blesk ženu, která
utíkala z pole před bouřkou domů. Tam zase
hlásal kříž, že zde byl zavražděn chlapec, který tančil u zábavy s dívkou, která měla známost se zdejším chlapcem (kříž u Bicků
hospody v Hrdlořezích). Při cestě z Hrdlořez
do Dvorů stál oplocený kříž, již hodně zrezivělý, kde podle pověsti byli pohřbeni tři vojáci, kteří zemřeli na tyfus. Při silnici ze Dvorů
do Suchdola stojí velice pěkný a tamními lidmi udržovaný kříž, kde našli smrt dvá hoši,
kteří se za bouřky schovali pod vysoký strom,
a blesk ukončil jejich životy. Několik křížů
stálo v polích, kde se ani nezachovaly pověsti,
které se vázaly k těmto místům. Ty ovšem po
nástupu komunismu zmizely – překážely prý
traktoristům při orání!
Po skončení druhé světové války začalo
„vyúčtování“. Prý několik udavačů (?) odvedli
partyzáni do lesa „ve Struhách“, zde byli za-
červen 2012
střeleni a pochováni. Zde sama příroda zkřížila dva stromy do tvaru kříže, které označuje
místo, kde jsou pohřbeni.
Oprava fary v roce 1986
Na výpomoc našemu knězi Zemanovi byl
poslán mladý novokněz páter Švehla. Hned
začal zařizovat, že na faru, kam zatékalo, se
musí dát nová krytina. Začalo se s navážením
tašek. Bylo to před zimou a krytina se skládala
na dvoře, museli jsme ji aspoň fólií trochu přikrýt. Byli jsme páterem Švehlou nadšeni, bohužel za tři měsíce byl odvolán na důležitější
místo. Škoda, byl velice aktivní, hrál s místním klubem kopanou, dokázal zaskočit za nemocného trumpetistu, když místní kapela
odjížděla na okresní soutěž. Škoda, mysleli
jsme, že aspoň trochu probudí ten náš dřímající Suchdol.
Co bude dál? Kdo se nyní postará o opravu
fary? Našeho staršího kněze jsme nemohli zatěžovat. Měl práce, jak se říká, „nad hlavu“.
Spravoval třináct farností. Požádali jsme pana
Hojka, který bydlel naproti faře, aby se ujal
toho úkolu, že mu my věřící budeme pomáhat.
On však odmítl, že na své stáří (80 let) si již
nemůže vzít na sebe takovou odpovědnost.
„Pomahat budu, ale zodpovědnost si vzít na
sebe nemohu,“ byla jeho dopověď. Nikoho
dalšího jsme nesehnali. Nezbývalo tedy, než
abychom se toho ujaly my, ženy.
Jakmile zmizel sníh a začalo trochu hřát
sluníčko, pustili jsme se do bourání střechy a
vyklízení půdy. Z půdy, dokud byla volná,
ženy sházely tři vleky nepotřebných starých
věcí a důkladně půdu vyčistily. Muži opravili
trámy, kde zatékalo, a připravili na pokrývání.
Přihlásil se nám mistr pokrývač. Rozvážel po
obchodech ze Stráže mléko, o sobotách pracoval u nás. My ženy jsme namáčely nové tašky
do lukofobu, aby se ještě zvýšila jejich kvalita.
Kolem celé fary muselo býti postaveno lešení,
které zapůjčil MNV.
Jak dopravit tašky na půdu, aby byly „při
ruce“? Naše mládež začala je nosit po schodech. Byla to úmorná práce. Pan Koranda a
pan Hamerník se nad námi smilovali a připravili zdviž na motor. Dole se tašky dávaly do
kýble, nahoře vyndavaly a rozkládaly po půdě.
Byla to velká pomoc, ale i veliké riziko. Nahoře na malé plošince byli mladí lidé, na které se
muselo stále dohlížeti, aby byli připoutáni.
Náš páter Zeman nám obstaral pokrývače, a
tak jsme střechu na čtyřikrát přikryli.
My brigádníci jsme se přesunuli do vnitřku
fary. Bylo potřeba vytrhat staré shnilé podlahy, navézt jako podklad rozbité tašky a začít
betonovat. To bylo koleček betonu. Pamatuji,
že poslední největší místnost, halu, jsme betonovaly jen dvě ženy. Na dvoře stále hlučena
míchačka, to bylo nepočítaných koleček betonu. Brigádníci byli již tak unaveni, že nám nikdo nepřišel.
Na straně, kde byla střecha hotová, jsme
my ženy začaly škrabat zastaralou barvu
z oken, vyměňovat nejchatrnější křídla. Stará
paní Hojková, která mi pomáhala odstraňovat
starou barvu, říkala: „Já u toho snad zemřu.“
pokračování na str. 23
červen 2012
PAMĚTI HELENY
SASSMANNOVÉ
pokračování ze str. 22
Dobře, že na farních prostorách byly v nájmu
truhláři, že nám veškeré opravy udělali za přijatelnou cenu. Začalo se s natíráním. Z toho,
že má fara 29 oken, se pozná, co tu bylo práce.
S pomocí boží byl i tento úkol zvládnut.
Pak připravit zdi pro malíře. Pravé dvě
místnosti bývala velká kuchyň, kolikrát natíraná olejovou barvou, která nám dala, jak se
říká, zabrat. Celé tři týdny jsme na nich pracovali, než mohli přijít malíři. Teď ještě uklidit
okolí fary, naložit a odvézt několik vleků starých rozbitých tašek. Obílit zvenku faru, rozebrat lešení a konečně hotovo.
Měli jsme také dobrého zedníka, důchodce, který po celou dobu opravoval venkovní
zdi kolem fary. Pan Schandl, klempíř, sám
udělal zadarmo kolem celé fary nové okapy.
Nepraví nadarmo přísloví: „To je práce
jako na kostele“. Někdy na faře ještě více.
Bohu díky, celý úkol byl zvládnut!
Jak se žilo před sto, ba více léty na faře? U
fary bylo dost hektarů polností. Také důkladné
chlévy plné skotu a stodola na ukládání píce
na celý rok pro krmení zvířat. Aby byl zajištěn
plynulý chod prací, zaměstnával pan farář pacholka na obdělávání polí a luk a čeledína na
krmení zvířat. V kuchyni vládla starší zkušená
kuchařka a k ruce měla služku. Na sezónní
práce se přibírali občani, kteří si rádi přivydě-
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
lali nějakou korunu. Farář sloužil nedělní
hlavní mši sv. Kaplan nedělní ranní mši a každodenní mši. Vyučování náboženství ve školách bylo hlavní povinností faráře, jenom když
musel říditi pohřeb, svatbu či nějakou jinou
záležitost, chodil vyučovat do školy kaplan.
Také řízení hospodářství obstarával farář. Musel sehnat peníze všem zaměstnaným na faře.
Také na nákup a chod kuchyně. Ve chlévě muselo býti dost dobytka, aby se dalo vždy něco
prodat. Na faru se hlásilo dosti pracovníků, líbil se jim pěkný přístup, pohoda a klid. Všichni členi žili jako velká rodina.
23
jsme poprosili, ať to byli hasiči, nevěřící, mládež, všichni přišli, někdy bylo potřeba i dvacet
brigádníků. Na čtyři etapy postavit lešení,
rychle dokončit zbylou opravu zdí. Také okna
musela býti natřena a znovu zasazená, než se
rozebralo lešení. Natřít okapy. Byl krásný
slunný podzim, počasí nám přálo. Tak jsme s
Boží pomocí dokončili nebezpečnou a náročnou opravu našeho kostela.
Oprava kostela roku 1989
Domluvili jsme se s místním předsedou
ČSL panem Valáškem na opravě našeho kostela. Největší starostí bylo zajistit lešení. Podařilo
se nám přesvědčit MNV o jeho bezplatném zapůjčení. Poté následovalo obstarání lešenáře,
který by stavbu celého lešení kolem kostela řídil. Ten však byl na dlouhou dobu kupředu objednán jinde. Teprve jedenáctého srpna byl
ochoten začít u nás v Suchdole. Do té doby
jsme my ženy na dlouhých řebřících oškrabávaly dvě třetiny zdí kostela. Na věži bylo nutné vyměnit shnilá okna, také prorezivělé
ciferníky hodin. A střechu věže; dlouho dobu
vyspravovali muži celou severní stranu plechem.
Začalo se se stavěním lešení, ani nás páter
Zeman nemusel v kostele vyhlásit brigádu.
Stačilo vzít kolo a objet Suchdol a každý, koho
Suchdol čp. 72 („Prasetů“)
Dvory čp. 7 (Pavlišů hospoda)
24
SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ
červen 2012
ANTÉNY, SATELITY
– MONTÁŽ – SERVIS –
Libor Vondrášek – 602 314 046
Vydalo Město Suchdol n. Lužnicí. IČO: 247561. Registrováno pod číslem MK ČR E 11657. Vedoucí redakčního kolektivu R. Rohrbachová, e-mail:[email protected] Vychází měsíčně č. 6,
31.5.2012. Uzávěrka každého čísla je 15. den v měsíci. Připadne-li 15. den na den pracovního klidu je uzávěrka
poslední pracovní den předcházející dnu pracovního klidu. Sazba a tisk JAVA Třeboň. Počet výtisků 600 kusů.
Anonymy nebudou otištěny a uveřejněné příspěvky redakce nevrací. Za obsah příspěvku ručí autor.
Download

x - Suchdol nad Lužnicí