Jan Hnízdil: Političtí psychopati nás
vedou ke zkáze, možná i k válce
Nesmíme pustit politiky ze řetězu. Ať tam bude kdokoli, musí být pod občanskou kontrolou,
skládat účty, být odvolatelný, říká známý lékař.
POLITIKA
David Kasl | 02.05.2012
© ČESKÁ POZICE, Richard Cortés
„Začal jsem politickou scénu studovat podle učebnice psychiatrie. Okamžitě mi to bylo jasné,“ říká propagátor komplexní
medicíny a svého druhu vizionář Jan Hnízdil.
Jan Hnízdil je proslulý ostrou kritikou zdravotnické mašinérie, jejímž cílem je vyrábět pacienty, tedy
„léčit, a nikoli uzdravovat“. Coby lékař je jedním z nejaktivnějších propagátorů komplexní,
psychosomatické medicíny. „Nemoc je informace o tom, jaký člověk je, jakým způsobem a v jakých
podmínkách žije. Informace o tom, že někde dělá nějakou chybu. Mým úkolem je pomoci mu ji najít a
poradit mu, co má udělat pro to, aby se uzdravil. Aby převzal odpovědnost za sebe i za svoji nemoc a
vyléčil se vlastními silami,“ vysvětluje princip svého přístupu k léčbě.
Podobnou optikou pohlíží na fungování současné společnosti. Říká, že vysoké politické a manažerské
posty přitahují lidi, kteří vládnou prostřednictvím negativních emocí, a tyto „mocné“ neváhá nazývat
psychopaty. „Dostat se do jejich rukou je nesmírně nebezpečné. Nepozorovaně rozleptají, rozbijí a
rozloží vztahy, vaši rodinu, firmu, společnost, stát. Důsledkem toho, že jsme se jim odevzdali, je naše
země v těžké krizi,“ říká Hnízdil.
Rozhovor ČESKÉ POZICE se odehrál minulý čtvrtek odpoledne, na zahradě Centra komplexní péče v
Dobřichovicích, těsně u lesa, kam se Jan Hnízdil chodí „dobíjet“. Jak totiž říká: „Negativní emoce se
přenášejí jako epidemie. Denně se stýkám s lidmi, kteří jsou v depresích, plní negativní energie. To vám
vysaje spoustu sil.“
Nemoc jako informace
ČESKÁ POZICE: Jak se momentálně daří prosazovat komplexní přístup k léčbě
nemocí?
HNÍZDIL: Dlouho se to nedařilo. Minulé dva roky nastal obrat. Souvisí to s pohybem společnosti.
S nadcházející změnou. Ještě před pár lety za mnou pacienti přicházeli, odevzdali se a chtěli léky. Dnes
přicházejí a říkají: „Už nechci brát prášky. Vysvětlete mi, proč jsem nemocný, a poraďte, co mám udělat,
abych se uzdravil.“
ČESKÁ POZICE: Přestávají věřit v zavedené věci, které však dlouhodobě nefungují?
HNÍZDIL: Už se sebou nechtějí nechat manipulovat. Je to jako ve společnosti: už nechtějí polykat sliby
politiků, a stejně tak nechtějí polykat prášky doktorů. Stále víc lidí cítí potřebu převzít zodpovědnost za
svoje zdraví, za sebe, za naši zemi, za okolní svět.
ČESKÁ POZICE: Věříte, že se lidé při dalších volbách již nenechají oblbnout sliby
jednotlivých stran a politiků?
HNÍZDIL: Od voleb nic nečekám! Problém je v systému liberálně tržní ekonomiky, vládě neviditelné
ruky trhu, zkorumpovaných stranách. Ten volby nemohou vyřešit. Ať volíte kteroukoli větší stranu,
výsledkem je stejná politika. Vždy vyhraje ČEZ, J&T nebo PPF... Politici jsou figurky. Ten, kdo tady
rozhoduje, jsou podnikatelské skupiny. A jestli na sobě má politik tričko ODS nebo ČSSD, je úplně
lhostejné. Stranický systém je natolik prorostlý korupcí, že se vůbec reformovat nedá. Doufám, že lidé
pochopí nebezpečí, kterému jsou vystaveni, pokud sebou nechají politiky dál manipulovat a nezačnou
vytvářet občanskou společnost, jak o ní snil Václav Havel.
ČESKÁ POZICE: Může nový systém vzniknout spontánně?
HNÍZDIL: Stejně jako nemoc je informace o tom, že člověk dělá ve svém životě nějakou chybu, tak
společenská krize je informace o tom, že ty chyby děláme společně. Je třeba, aby každý reflektoval
situaci a začal sám sebe měnit. Já jsem také musel nejdřív transformovat sám sebe. Na lékařské fakultě
mě naučili, že každá nemoc má nějakou objektivní příčinu. A já jsem je neustále hledal a nenacházel,
než jsem pochopil, že to není pravda. Že nemoc je u naprosté většiny pacientů ztělesněním jejich složité
životní situace. Začal jsem rozumět stonání lidí, byl jsem schopný jim ho vysvětlit a poradit, co mají
udělat, aby se uzdravili. Pokud to pochopili, změnili své chování, začali se uzdravovat, bez prášků. To byl
můj konec na klinice. V tu chvíli mi bylo sděleno, že je sice hezké, jak se věnuji pacientům, ale že
nevykazuji body, tudíž jsem ekonomicky ztrátový. Moje místo bylo z úsporných důvodů zrušeno.
Nenechal jsem se odradit a šel vlastní cestou. Teď je psychosomatika žádaná. Lidé jí rozumějí. Když to
jde v medicíně, musí to jít i v jiných oborech.
ČESKÁ POZICE: Pojišťovny by vás měly podporovat, ne?
HNÍZDIL: Ale proboha, celý medicínsko-farmaceutický komplex je založený na léčení chorob, ne na
uzdravování lidí! Každý uzdravený pacient znamená ekonomickou ztrátu. Motivace je úplně opačná: mít
hodně pacientů, hodně vyšetřovat, hodně ordinovat léky. Součástí kšeftu jsou farmaceutické firmy,
ministerstvo, pojišťovny, medicínské špičky, lékařské odbory... Tak dlouho roztáčely kolotoč výkonů,
léků a peněz, až to úplně roztočily. Teď je vymalováno, vytunelováno, rozkradeno – IZIPy, provize,
korupce, výlety do exotických zemí, dárečky, nikdo proti tomu nevystupoval. Teď budou lékaři
demonstrovat za vyšší platy. Teď se obracejí na stát, že se o nás má starat? Co to ale vlastně je stát? To
jsme zase jen my. Žádný stát se o nás nepostará, pokud to neuděláme sami. Chováme se jako přerostlé
děti, které se nechtějí odpoutat od matčina prsu, i když z něj už vysály všechno mléko.
Obrat může být pokojný, ale i násilný
ČESKÁ POZICE: Pomohlo by, kdybychom eliminovali tu největší korupci? Pak by
bylo k dispozici víc peněz a systém by třeba mohl fungovat dál...
HNÍZDIL: Zmíním analogii s vrcholovým sportem. Léta jsem se v něm pohyboval, věnoval se dopingu.
Problém je, že v naprosté většině sportovních disciplín už bylo dosaženo limitů lidských možností,
stovku už rychleji běhat nemůžou, tělo na to nemá. Jenže společnost si ty výkony neustále žádá a na
sportovce je vyvíjen obrovský tlak. Aby uspokojili poptávku, nemohou jinak než za cenu sebezničení
nebo dopingu. Doping není skvrna na vrcholovém sportu, je jeho základem. Bez dopingu nemůže
existovat vrcholový sport.
ČESKÁ POZICE: Protože by byl neprodejný?
HNÍZDIL: To, co láká pozornost, média, sponzory, diváky, jsou úžasné výkony. Společnost si musí
vybrat: buď chce sport čistý, bez dopingu, ale pak už nebude vrcholový. Anebo chce vrcholový sport, ale
pak se bude muset smířit s dopingem. Doping je motorem, základem dosahování špičkových výkonů. S
korupcí je to stejné: ekonomický růst už není přirozeným způsobem možný. Planetární energetické
zdroje docházejí, stejně jako docházejí síly sportovcům. Další ekonomický růst je možný jen za cenu
ničení planety a korupce. Pokud byste ji chtěl vymýtit, musíte zrušit systém.
V knize Konec dějin od Francise Fukuyamy mě zaujala věta: „Pokud nemá problém řešení v rámci
systému, dochází ke zpochybnění samotného systému a ten se vlastní vahou hroutí.“ Teď jsme svědky,
jak se vlastní vahou hroutí vrcholový sport, ruší se spousta akcí, závodů. A stejně se hroutí společenský
systém. Je třeba si to uvědomit a uchystat se na zásadní změnu: od exponenciálního růstu k vnitřnímu,
kulturnímu a sociálnímu rozvoji. Podle mne bude podmínkou přežití.
ČESKÁ POZICE: Bude ta změna k lepšímu?
HNÍZDIL: Možností je mnoho, záleží na tom, nakolik si lidé uvědomí nebezpečí, kterému jsou
vystaveni, pokud se dál nechají manipulovat psychopaty v politice. Vedou nás ke zkáze a možná i k
válce... Obrat může být vědomý a pokojný, ale také živelný a násilný. To záleží jen na nás. Nadějí mě
naplňuje, že teď vznikají občanské iniciativy jedna za druhou, spojují se, jsou aktivní. Na demonstracích
v Praze se sešlo 120 tisíc lidí. To je velká naděje. Ale také velké riziko, že demonstrace zneužije současná
politická reprezentace k vytvoření vnějšího nepřítele, vyvolání konfliktu. Aby odvedla pozornost od
vlastních chyb a mohla prosadit ještě tvrdší tržní ekonomiku, ještě větší dohled nad občany. Přesně
podle knihy Naomi Klein Šoková doktrína.
ČESKÁ POZICE: Václav Bělohradský nedávno označil za nebezpečný obrat protestů
„od otázky smyslu k otázce holého přežití“.
HNÍZDIL: Z demonstrací zaznívají hlasy: nechceme reformy, nechceme škrty, chceme vyšší platy.
Obávám se, že většina účastníků chce žít stejně, problém vidí v okolním světě, ten by se podle nich měl
změnit. Postrádám uvědomění si toho, že veliká změna čeká každého z nás, že tímto způsobem už dál žít
nemůžeme. Denně se s takovým chováním setkávám v ordinaci: podnikatel, 14 hodin denně ve firmě,
obrovské nasazení, rozpadlá rodina, hypotéky, stres a z něj pramenící nemoci. Chce, abych ho uzdravil,
ale přitom není ochoten cokoli změnit na svém chování. A to nejde! Pokud to nepochopíme, čeká nás
tvrdý úder.
Neustále slyšíme od politiků, že chystají reformy. Ale reformy jsou jen změna formy. Je třeba změnit
obsah. Žádný ministr zdravotnictví se nezabýval obsahem medicíny. Všichni vycházejí z toho, že
medicína je dokonalá, jen na ni nejsou peníze. To není pravda. Nedostatek peněz není příčinou krize, ale
důsledkem toho, jak se medicína v praxi provádí, toho, že obrovská spousta vyšetření a léků se ordinuje
úplně zbytečně. Pokud se nezačneme zabývat hodnotovým obsahem – medicíny, práva, ekonomiky,
politiky –, nemá krize řešení.
Patokracie
ČESKÁ POZICE: Někde jste říkal, že i ti psychopati, kteří mají moc, začínají přibývat
v ordinacích...
HNÍZDIL: Klientela vysokých manažerů-psychopatů narůstá. Už i je systém, který vybudovali, začíná
drtit. Léta jsem nechápal chování a vystupování našich politiků. Pak jsem začal politickou scénu
studovat podle učebnice psychiatrie. Okamžitě mi to bylo jasné. Liberálně tržní společenský systém je
založený na dravosti, aroganci, bezohlednosti, neustálém ekonomickém růstu za každou cenu. Přitahuje
úplně stejný typ lidí: arogantní, dravé, bezcitné psychopaty. A oni ten systém potvrzují, dál rozvíjejí,
obklopují se dalšími psychopaty. Výsledkem je, že se z demokracie stává patokracie. Místo toho, aby
občané vládli prostřednictvím volených zástupců, tak psychopati, ve službách podnikatelských skupin,
ovládají občany.
ČESKÁ POZICE: Václav Klaus při nedávné návštěvě Moravskoslezského kraje
prohlásil: „... doufám, že tady uslyšíme něco pozitivního, protože jenom těmi
negativními výkřiky (...) svět běžet nemůže a takový prostě není.“ Je-li společnost
nemocná celá, protože ti nahoře jsou nemocní, mohla by se společnost cítit lépe,
kdyby se o špíně, kterou páchají ti „mocní“, prostě nemluvilo?
HNÍZDIL: Naslouchání projevům pana Klause škodí zdraví. Je to učebnicový brainwashing, výplach
mozku. Sledujte jeho činy a jeho chování, neposlouchejte jeho slova. Neznamená to ovšem, že neustále
lže. Někdy říká pravdu, jen je obtížné zjistit kdy. Ideální je takové chování a takto postižené lidi
ignorovat. To ale dost dobře nejde, když o nás rozhodují, reprezentují naši zemi navenek. Jeden z
Murphyho zákonů tvrdí, že problém, který se dlouhodobě ignoruje, samovolně zaniká. Obávám se, že v
tomto případě by se to nemuselo vyplatit. Proto se angažuji v občanských iniciativách, které pracují na
stavbě nového společenského systému. Poslední dubnový víkend jsem se účastnil setkání ctihodné
České konference v Kutné Hoře.
ČESKÁ POZICE: Jak by měl vypadat?
HNÍZDIL: Lidé se mě ptají: „Co chceš dělat, jaký máš plán?“ A já odpovídám: „To mi nerozumíte, já
nejsem spasitel, nemám recept, nechci, abyste mne volili. Jde o to, abychom nový společenský řád
vytvořili společně, každý přispěl svými zkušenostmi a znalostmi.“ Snažím se o to v medicíně. Měli
bychom se poučit z chyb sametové revoluce, kdy jsme si naivně mysleli, že stačí jít zacinkat klíči na
Václavské náměstí, nenáviděný režim mávnutím kouzelného proutku zmizí a my tady budeme mít ráj na
zemi. Pak jsme šli domů a nechali psychopatům obrovský prostor, úplně bez kontroly. To se nesmí
opakovat. Demonstrace směřující k odstranění režimu budou nezbytné. Tím ale práce pro občana
nekončí, nýbrž začíná. Nesmíme pustit politiky ze řetězu – ať tam bude kdokoli, musí být pod důslednou
občanskou kontrolou, musí se zodpovídat, skládat účty, musí být odvolatelný. V podstatě přímá
demokracie.
ČESKÁ POZICE: A osobní zodpovědnost?
HNÍZDIL: Osobní, ekonomická, trestně-právní… konkrétní odpovědnost za vlastní činy, to politici
neznají. K tomu je musíme dokopat. Sami to nikdy neudělají.
ČESKÁ POZICE: Předpokládám, že v rámci současného systému byste mezi
psychopaty do politiky osobně nešel...
HNÍZDIL: Loni za mnou byl jeden poslanec parlamentu, že sledoval moje vystoupení a názory na
medicínu a že by chtěl, abych mu dělal poradce pro zdravotnictví. A co bych mu prý jako poslanci
poradil, že by měl v parlamentu udělat. Tak jsem mu pověděl: „Sežeňte si semtex, opásejte se a na
nejbližší schůzi se odpalte.“ Už se neozval. Jsem přesvědčený, že tento systém se reformovat nedá.
Vstoupit do něj nehodlám.
Kdo by prezidentem být neměl
ČESKÁ POZICE: Před rokem jste s Petrem Havlíkem inicioval výzvu NEO 2011.
Nakonec jste z ní vystoupil, protože pan Havlík deklaroval podporu Andreji Babišovi,
aniž by se zeptal signatářů výzvy. Mají lidé jako podnikatel Babiš šanci systém
změnit?
HNÍZDIL: S panem Babišem jsem se osobně sešel a lidsky na mne udělal dobrý dojem. Chápe ohrožení
– ano, ohrožuje to jeho byznys, jeho motivy pro mne ale nejsou podstatné. Má ekonomickou sílu,
pohyboval se v tom systému léta, má kontakty a ví, jak podsvětí funguje. Je třeba buldozer, který by
politickou žumpu vyhrnul. Nový systém nemůže vzniknout na hnoji. Pan Babiš by mohl sehrát pozitivní
roli, ale jen pokud bude reflektovat rovnocennou spolupráci s občanskými iniciativami. Pokud bude
schopný potlačit svoje ego a nebude se řídit stylem „já, Babiš, to je moje firma, já to platím a bude to
podle mě“. Tedy nikoli „já Babiš“, ale „my občanské iniciativy“: Česká konference, Vyměňte politiky,
Nadace proti korupci, Občané proti korupci, Vraťte nám stát...
Na nedávné schůzi občanských iniciativ se projednával návrh požadovat zveřejnění všech dokumentů
BIS, všech odposlechů (více o požadavcích občanské platformy Vraťte nám stát se dozvíte v
článku Občanský demokrat versus občanská společnost – pozn. red.). Nepovažuji to za dobrý nápad.
Vylít mezi lidi další špínu, jako by jí už nebylo dost. Měla by se vytvořit sanační skupina, v
protichemických oblecích, gumových rukavicích, aby ten toxický odpad vyvezli, někde zakonzervovali a
občanům sdělili rámcovou informaci: je to támhle, je tam Bárta, Janoušek, Bém, hradní partička…
vyhýbejte se tomu velkým obloukem.
ČESKÁ POZICE: Řadil byste mezi alternativní síly, které by mohly přinést změnu, i
odbory?
HNÍZDIL: Odbory jsou reálná síla. Pan Zavadil byl na demonstraci hodně slyšet. Obávám se však, že i
odbory jsou součástí starého systému. Mohou využít toho, že dokážou dostat lidi do ulic a pak davem
manipulovat. Podívejte se, jak dopadl velký odborový boss Richard Falbr. Taky hlučel v ulicích a teď
sedí v Evropském parlamentu. Milan Štěch se prohlučel na šéfa Senátu. David Rath se přes lékařské
odbory a komoru prodral na místo hejtmana. Vstoupili do systému, získali peníze, moc, jsou spokojení.
Odevzdat se do rukou kohokoli, včetně odborových vůdců, se nemusí vyplatit.
ČESKÁ POZICE: Souhlasíte s přímou volbou prezidenta?
HNÍZDIL: Ve chvíli, kdy v sobě někdo objeví prezidenta a začne shánět peníze a přesvědčovat lidi, že on
je ten pravý, tak ten by prezidentem být rozhodně neměl. Naopak, prezidentem by měl být člověk, který
jím být nechce, u kterého lidé znají jeho charakter, výsledky jeho práce a on je vůbec nemusí
přesvědčovat, ale naopak – lidé půjdou za ním a poprosí ho, aby byl tak laskavý, zanechal dočasně svojí
práce a pomohl prezidentskému úřadu i naší zemi vrátit těžce poškozenou prestiž. Paní Bobošíková,
pánové Zeman, Okamura, Fischer..., kteří dávají najevo, že o to stojí, jsou mi a priori podezřelí.
Prezident by měl být mravním symbolem. Jako byl například Ivan Medek.
ČESKÁ POZICE: Je ale společnost schopná někoho takového v přímé volbě vybrat?
HNÍZDIL: Musíme na tom pracovat. Poslední nepřímá volba byla naprosto zdiskreditovaná a
nevěrohodná. Šlouf, Weigl, tajné služby, úplatky, ztracení poslanci, zlomené tužky... odporná žumpa.
Z ní snad ani nemohl vzejít jiný prezident. Před lety jsem pracoval v Itálii a poznal se s lidmi z mafie. To
je ctihodná společnost. Má svoje zásady, svá pravidla, svoji čest. Drží slovo. Naše politická reprezentace
něco takového vůbec nezná. Apelovat na politiky peticemi? To může maximálně vyvolat povytažené
obočí! Oni musejí pocítit tvrdý tlak, země se bude muset úplně zastavit. Jako těžce nemocný pacient –
zastavit se a promyslet, co dál. Změnit hodnoty, provést obrat.
Jan Hnízdil (1958)
Internista a rehabilitační lékař, autor či spoluautor publikací Bolesti zad, mýty a realita, Jak
vyrobit pacienta, Artróza v komplexním přístupu, Jak léčit nemoc šílené medicíny, Doping aneb
zákulisí vrcholového sportu, Mým marodům a dalších. Je specialistou v oboru komplexního
lékařství a psychosomatiky. Před rokem byl spoluiniciátorem výzvy NEO 2011, loni na podzim
spolu s Petrem Havlíkem v rámci občanské žaloby požadovali prošetření jedenácti velkých kauz.
Od iniciativy se později distancoval.
Download

Jan Hnízdil: Političtí psychopati nás vedou ke zkáze, možná i k válce