Sedí sova na jasanu
a vesele houká.
Sedm malých sovích dětí
na mámu se kouká.
Slepice, slepička snáší nám vajíčka.
Snes ještě vajíčko, než vyjde sluníčko.
Omeletku osmažíme,
otočíme, dochutíme.
Opatrně vyjmeme
a tvarohem potřeme.
Ovečky pasou se samy,
jehňátko drží se mámy.
Okolo ovce se točí,
ta z něho nespustí oči.
To je on, malý slon,
co se učí na trombon.
Zdvíhá chobot jako slon,
zatroubí, když dáš bonbon.
To je on, malý slon,
co se učí na trombon.
Pět poštolek povídalo,
co je v Praze památek.
V pátek potom odletěly.
Kdy přiletí nazpátek?
Přišlo ptákům pozdravení,
psal je starý špaček,
aby k moři pospíchali,
Hned a bez vytáček.
Ptal se Pepa Prokopa:
Pročpak pejsek nekopá?
Nemá,Pepo,kopyta,
Při koupání klopýtá.
Úl je plný medu,
zavoláme dědu.
Ten včeličkám poděkuje
a z medu se zaraduje.
Umyvadlo jen se třpytí,
ukaž, jak se umíš mýti.
Ať se tvoje ručičky,
lesknou jak dvě růžičky.
Čím se bránit před nemocí?
Jak zabránit infekci?
Lékař říká naší mámě:
„Dáme malou injekci.“
Ivane, Ivánku,
otevři čítanku
Ireno, Irenko,
najdi tam písmenko.
Ivánku náš, copak děláš?
Děti jdou do školy,
ty ještě v posteli,
na nic nedbáš.
Download

Náhled