MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA
červen – srpen 2012
(seřazeno dle aktuálnosti)
Enviweb.cz: Unikátní technologie zaznamenává přelom v recyklaci drahých kovů ve střední a
východní Evropě
31. 8. 2012
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, oznamuje dosažení vedoucí pozice v oblasti recyklace drahých kovů na celém
středoevropském trhu včetně České republiky. Recyklace je tradičně silně zastoupena v portfoliu
SAFINY, za uplynulé období tohoto roku však překročila více jak 50 % výroby společnosti. Tohoto
výrazného úspěchu se podařilo dosáhnout zejména díky nové unikátní technologii PlasmaEnvi(R),
která je jediná v Evropě, a významně doplňuje již stávající procesy společnosti v oblasti recyklace a
rafinace materiálů s obsahem drahých kovů. SAFINA za první pololetí roku 2012 zpracovala v rámci
recyklace přes 60t drahých kovů.
Klíčovým zdrojem recyklovaných drahých kovů je průmyslový sektor, který vyžaduje použití
speciálních technologií pro vzorkování a zpracování odpadů. Jedná se zejména o oblast sklářského,
elektronického a chemického průmyslu, zpracování ropy a ropných produktů. Recyklace drahých
kovů společnosti SAFINA zahrnuje především použité průmyslové katalyzátory, autokatalyzátory,
ostatní průmyslové materiály a chemikálie s obsahem drahých kovů.
Vzhledem k narůstajícím nárokům na provedení recyklace z hlediska ekonomické výhodnosti pro
zákazníka a environmentální legislativy v průmyslovém sektoru, SAFINA zkonstruovala a postavila
ojedinělý vzorkovací soubor zařízení, který je schopen vzorkovat velké objemy sypkého materiálu. V
oblasti recyklace drahých kovů je zcela zásadní oblast vzorkování materiálu, kde konečný, několik
gramů vážící reprezentativní vzorek, musí být shodný se vstupním materiálem dosahujícím až desítky
tun. Pro zpracování refraktorních materiálů jako jsou průmyslové katalyzátory nebo autokatalyzátory,
instalovala SAFINA inovativní plazmový proces, který je klasifikován jako BAT (Best
AvailableTechnique) pod názvem PlasmaEnvi(R).
"Podobné procesy s tímto zaměřením jsou na světě jen dva, jeden v USA a druhý u nás v SAFINĚ ve
Vestci u Prahy. Jsme první společností v Evropě, která uvedla tuto technologii do praxe, v České
republice je vedena pod ochrannou známkou PlasmaEnvi(R). Investice do této přelomové inovace se
pohybovaly na úrovni přes 100 milionů korun. Recyklace je klíčovou součástí našeho výrobního
portfolia. Narůstající poptávka a požadavky trhu na rychlé, efektivní a k životnímu prostředí
ohleduplné recyklační technologie nás vedou k neustálému vyvíjení a zároveň investicím do nových
procesů a zlepšování dosavadních postupů," řekl generální ředitel SAFINA, Tomáš Plachý.
PlasmaEnvi(R) je nová špičková technologie recyklace použitých průmyslových katalyzátorů s hlavním
zaměřením na obsah s drahými kovy. Jedním z jejích hlavních prvků je spojení plazmového tavení s
mikroturbínami. Tento způsob využití je maximálně ohleduplný k životnímu prostředí, a to z toho
důvodu, že neprodukuje žádné přímé, ani nepřímé odpady, umožňuje návrat důležitých surovin do
opětovného užívání a současně využívá uvolněnou energii k výrobě elektrické energie a tepla. Proces
zajišťuje emisní limity několikanásobně nižší, než je současný požadavek legislativy EU a je z hlediska
recyklace a výtěžnosti drahých kovů zařazen do kategorie "Nejlepší recyklační technologie" (Best
ReclamationTechnique). Tento způsob recyklace byl společností poprvé úspěšně prezentován na
mezinárodní konferenci chemického a procesního inženýrství CHISA 2007, EPC Praha2008 a IPMI USA
2010. SAFINA technologii do praxe uvedla v roce 2008 a do plného komerčního využití v roce 2011.
Projekt byl spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem průmyslu a
obchodu ČR. Za uplynulé čtyři roky SAFINA zaznamenává každoroční nárůst v průmyslové poptávce
po recyklaci drahých kovů, za první pololetí 2012 poptávka narostla o zhruba 15 %. Dnes SAFINA díky
této technologii stvrzuje pozici lídra na trhu střední a východní Evropy.
http://www.enviweb.cz/clanek/recykl/92815/unikatni-technologie-zaznamenava-prelom-v-recyklacidrahych-kovu-ve-stredni-a-vychodni-evrope
Hospodářské noviny: Nyní je vhodná doba k nákupu platiny
29. 8. 2012
Libor Křapka
Stále více oblíbeným finančním produktem se stávají investiční kovy. Jedničkou na světovém trhu je
zlato, ovšem existují i další kovy, například stříbro, palladium, rhodium a platina. Jejich hodnota je
závislá na hospodářském cyklu, jelikož se hojně využívají v průmyslové výrobě. Spotřeba na českém
trhu se pohybuje v řádech desítek miliard korun.
V současnosti je výhodný nákup platiny. Tento kov je na poměrně nízké cenové úrovni, na druhé
straně však dokáže při oživení ekonomiky rychle smazat nevýhodu v podobě zatížení 20 % DPH. Je
tedy důležité sledovat vývoj ekonomiky, nakupovat v recesi a prodávat při opětovném růstu. Platina
byla řadu let dokonce dražší než zlato, v roce 2008 atakovala hranici 2200 USD za troyskou unci,
ovšem na konci zmíněného roku, po vypuknutí krize, klesla až na hranici 800 USD. V současné době
se pohybuje na částce kolem 1520 USD za troyskou unci (zlato je za 1670 USD). Kromě vývoje
ekonomického trhu je u platiny důležité sledovat i politický vývoj, a to z jediného důvodu – má totiž
80 % světové těžby koncentrované v Jihoafrické republice. Při eventuálních problémech v této zemi,
které například omezí těžbu, vyletí cena platiny nahoru.
Aktuálně lze nákup platiny doporučit, ačkoliv zprávy z automobilového průmyslu, kde se hodně
využívá, nejsou zcela příznivé, nicméně není to jediné odvětví, kde je důležitým kompetentem. Její
cena je nyní velmi zajímavá. Držení platiny v období delším než tři roky by mělo investorům přinést
zisk.
Pražský deník a dalších 10 středočeských regionálních edic: SAFINA prolomila prodejní rekord
29. 8. 2012
am
Společnost SAFINA, zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů, oznámila za první pololetí
rekordní prodej investičních kovů. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostl prodej o
několik desítek procent. Vedle zlata roste i poptávka po stříbře, platině, palladiu a rhodiu. Zlato lze
nakoupit ve hmotnosti od jednoho gramu až po kilogram (zhruba 1100000 korun), stříbro pak od 10
gramů až po kilogram. Společnost zaručuje i zpětný odkup.
Chemagazin.cz: SAFINA - dosáhla vedoucí pozice v oblasti recyklace drahých kovů v regionu CEE
díky nové technologii zpracování
28. 8. 2012
Unikátní technologie zaznamenává přelom v recyklaci drahých kovů ve střední a východní Evropě
Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní
Evropě, oznamuje dosažení vedoucí pozice v oblasti recyklace drahých kovů na celém
středoevropském trhu včetně České republiky. Recyklace je tradičně silně zastoupena v portfoliu
SAFINY, za uplynulé období tohoto roku však překročila více jak 50 % výroby společnosti. Tohoto
výrazného úspěchu se podařilo dosáhnout zejména díky nové unikátní technologii PlasmaEnvi®, která
je jediná v Evropě, a významně doplňuje již stávající procesy společnosti v oblasti recyklace a rafinace
materiálů s obsahem drahých kovů. SAFINA za první pololetí roku 2012 zpracovala v rámci recyklace
přes 60t drahých kovů.
Klíčovým zdrojem recyklovaných drahých kovů je průmyslový sektor, který vyžaduje použití
speciálních technologií pro vzorkování a zpracování odpadů. Jedná se zejména o oblast sklářského,
elektronického a chemického průmyslu, zpracování ropy a ropných produktů. Recyklace drahých
kovů společnosti SAFINA zahrnuje především použité průmyslové katalyzátory, autokatalyzátory,
ostatní průmyslové materiály a chemikálie s obsahem drahých kovů.
Vzhledem k narůstajícím nárokům na provedení recyklace z hlediska ekonomické výhodnosti pro
zákazníka a environmentální legislativy v průmyslovém sektoru, SAFINA zkonstruovala a postavila
ojedinělý vzorkovací soubor zařízení, který je schopen vzorkovat velké objemy sypkého materiálu. V
oblasti recyklace drahých kovů je zcela zásadní oblast vzorkování materiálu, kde konečný, několik
gramů vážící reprezentativní vzorek, musí být shodný se vstupním materiálem dosahujícím až desítky
tun. Pro zpracování refraktorních materiálů jako jsou průmyslové katalyzátory nebo autokatalyzátory,
instalovala SAFINA inovativní plazmový proces, který je klasifikován jako BAT (Best Available
Technique) pod názvem PlasmaEnvi®.
„Podobné procesy s tímto zaměřením jsou na světě jen dva, jeden v USA a druhý u nás v SAFINĚ ve
Vestci u Prahy. Jsme první společností v Evropě, která uvedla tuto technologii do praxe, v České
republice je vedena pod ochrannou známkou PlasmaEnvi®. Investice do této přelomové inovace se
pohybovaly na úrovni přes 100 milionů korun. Recyklace je klíčovou součástí našeho výrobního
portfolia. Narůstající poptávka a požadavky trhu na rychlé, efektivní a k životnímu prostředí
ohleduplné recyklační technologie nás vedou k neustálému vyvíjení a zároveň investicím do nových
procesů a zlepšování dosavadních postupů,“ řekl generální ředitel SAFINA, Tomáš Plachý.
PlasmaEnvi® je nová špičková technologie recyklace použitých průmyslových katalyzátorů s hlavním
zaměřením na obsah s drahými kovy. Jedním z jejích hlavních prvků je spojení plazmového tavení s
mikroturbínami. Tento způsob využití je maximálně ohleduplný k životnímu prostředí, a to z toho
důvodu, že neprodukuje žádné přímé, ani nepřímé odpady, umožňuje návrat důležitých surovin do
opětovného užívání a současně využívá uvolněnou energii k výrobě elektrické energie a tepla. Proces
zajišťuje emisní limity několikanásobně nižší, než je současný požadavek legislativy EU a je z hlediska
recyklace a výtěžnosti drahých kovů zařazen do kategorie “Nejlepší recyklační technologie” (Best
Reclamation Technique). Tento způsob recyklace byl společností poprvé úspěšně prezentován na
mezinárodní konferenci chemického a procesního inženýrství CHISA 2007, EPC Praha 2008 a IPMI
USA 2010. SAFINA technologii do praxe uvedla v roce 2008 a do plného komerčního využití v roce
2011. Projekt byl spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem
průmyslu a obchodu ČR. Za uplynulé čtyři roky SAFINA zaznamenává každoroční nárůst v průmyslové
poptávce po recyklaci drahých kovů, za první pololetí 2012 poptávka narostla o zhruba 15 %. Dnes
SAFINA díky této technologii stvrzuje pozici lídra na trhu střední a východní Evropy.
SAFINA, a.s. je společností s uceleným výrobním programem v oblasti zpracování a výroby produktů z
drahých a neželezných kovů, včetně jejich recyklace. Hlavní průmyslová zaměření společnosti jsou
výroba a recyklace pro elektrotechnický, automobilový, chemický a sklářský průmysl. Klíčovou
činností společnosti je také výroba a prodej investičních drahokovových destiček a slitků, které se
vyrábí především z kovů jako je zlato, stříbro a platina. Výroba SAFINY je založena na
environmentálním managementu a nejnovějších inovacích v oboru. Své obchodní aktivity směřuje
nejen na evropský kontinent, který je prioritní, ale orientuje se i na další teritoria, především Asii,
Severní Ameriku a Ruskou federaci. SAFINA zaměstnává celkem 195 osob a její obrat v roce 2011
tvořil 4,3 mld. Kč. SAFINA, a.s. sídlí v obci Vestec u Prahy, kde se nachází centrála a hlavní výrobní
komplex společnosti. Tento rok se společnost SAFINA zařadila do prestižního žebříčku Czech Top 100.
http://www.chemagazin.cz/Technologie-stroje-a-zarizeni-C773/SAFINA-dosahla-vedouci-pozice-voblasti-recyklace-drahych-kovu-v-regionu-CEE-diky-nove-technologii-zpracovani-CL330/
Náš region: Krátce: Lídr v investičním zlatě
23. 8. 2012
V první polovině roku 2012 se SAFINA stala lídrem v České republice v množství prodaného
investičního zlata. Celkově distribuční sítí SAFINY prošlo několik stovek kilogramů tohoto investičního
kovu. Poptávka po ostatních investičních kovech – stříbru, platině, palladiu a rhodiu za stejné období
vzrostla o 10 %. SAFINA si i nadále udržuje přední pozici v rafinaci drahých kovů, jež je důležitým
předstupněm výroby investičních slitků, destiček a dalších produktů. Rafinace je zastoupena v
portfoliu společnosti z více jak 50 % a dosahuje hodnoty až jednotek miliard korun. Nejvyššího
procenta v rafinaci společnosti SAFINA co do objemu dosahuje v současné době stříbro, pokud jde o
hodnotu, pak je to stříbro a platina s 30 %, následuje zlato s 25 % a rhodium a palladium mají
zastoupení 15 %.
Denní přehled - Czech AM: SAFINA: Poptávka po zlatu v 1H dosáhla objemu 350 milionů Kč
22. 8. 2012
Společnost SAFINA, která vykupuje a zpracovává drahé kovy, eviduje za první pololetí zvýšenou
poptávku po investičních kovech, a to zhruba v objemu 350 milionů Kč. Jak firma pro ČIA doplnila,
distribuční sítí SAFINY prošlo asi 350 kilogramů zlata. Vzrostla také poptávka po ostatních kovech,
například stříbře či platině, v meziročním srovnání o 10 %. Dle generálního ředitele Tomáše Plachého
je zvýšený zájem patrný nejen u investičních odborníků, ale i u veřejnosti, ačkoli zájem v ČR není na
takové úrovni jako v Německu či Rakousku.
Článek byl publikován také v anglické verzi denního přehledu:
Daily News – Czech AM: SAFINA: Demand for gold at CZK 350 mln in H1
22. 8. 2012
SAFINA, a company purchasing and processing precious metals, saw an increased demand for
investment metals worth about CZK 350 mln in H1. Its distribution network processed some 350 kg
of gold, SAFINA added for ČIA. The demand for other metals such as silver or platinum went up, as
well (by 10% compared with the previous year). Tomáš Plachý, director general at SAFINA, said
increased interest is apparent not only on the part of investment professionals, but also among the
general public, though it is far from the level known from Germany or Austria.
CiaNews.cz: SAFINA prolomila nový rekord v prodeji investičního zlata
21. 8. 2012
Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní Evropě, oznamuje rekordní prodeje investičních kovů za první pololetí 2012. Prodejní síť
drahých kovů společnosti SAFINA, zahrnující jak konečné zákazníky, tak prodejce drahých kovů,
zaznamenává výraznou expanzi na českém trhu. Prodeje oproti stejnému období minulého roku
vzrostly hned o několik desítek procent. V první polovině roku 2012 se SAFINA stala lídrem v České
republice v množství prodaného investičního zlata. Celkově distribuční sítí SAFINY prošlo několik
stovek kilogramů tohoto investičního kovu. Poptávka po ostatních investičních kovech - stříbru,
platině, palladiu a rhodiu, za stejné období vzrostla o 10 %. SAFINA si i nadále udržuje přední pozici
v rafinaci drahých kovů v regionu střední a východní Evropy včetně České republiky.
„Od té doby, co jsme zahájili prodej investičních kovů, překračují prodejní výsledky naše očekávání.
Tento rok jsme prolomili další rekord. Řada lidí již neuchovává hotovost, hledá jiné alternativy, a
právě výhody investice do drahých kovů se stále více dostávají do povědomí široké veřejnosti. Zájem
sledujeme tedy nejen u investičních odborníků. Oproti okolním trhům, jako je Německo či Rakousko,
jsou drahé kovy pro českou populaci nadále poměrně novou komoditou," uvedl Tomáš Plachý,
generální ředitel společnosti SAFINA, a dodal: „V blízké budoucnosti budou drahé kovy běžnou
součástí našeho života, tak jako je stavební spoření, penzijní pojištění či spořicí účty v bance."
Významný růst prodeje investičních kovů v portfoliu společnosti SAFINA je dán unikátní a komplexní
nabídkou včetně zajištění výkupů investičních kovů a zároveň spoluprácí s prestižní švýcarskou
rafinérií PAMP. Linie investičních kovů se na obchodních aktivitách společnosti SAFINA v tomto roce
podílí přibližně 10 %, což je minoritní podíl, ale zároveň je to výhodná pozice oproti konkurenci.
SAFINA tak může případné rozdíly v poptávce po jednotlivých segmentech výrobků z drahých kovů
snadno vyrovnávat, a tím garantovat bezproblémový výkup a okamžitou likviditu drahých kovů. Kovy
pak využívá pro své ostatní výrobní programy, jež jsou zaměřeny na průmyslové využití. Tato výhoda
činí společnost SAFINA jedním z nejstabilnějších partnerů pro prodej investičních kovů na českém
trhu.
Hlavním dodavatelem investičních kovů společnosti SAFINA je světoznámá rafinérie PAMP, která je
certifikována u asociace LBMA - London Bullion Market Association. Slitky od švýcarské rafinérie
PAMP se odlišují svým precizním zpracováním a ražbou reliéfu s přidanou uměleckou hodnotou - na
slitku je zobrazena bohyně štěstí a hojnosti Fortuna. Certifikace u LBMA zajišťuje osvobození
investičního zlata od DPH.
Klíčovou přednost společnosti SAFINA v tomto oboru představuje rafinace drahých kovů, jež je
důležitým předstupněm výroby investičních slitků, destiček a dalších produktů. Provádí se pomocí
dvou technologií, jmenovitě pyrometalurgií nebo hydrometalurgií. Rafinace je zastoupena v portfoliu
společnosti z více jak 50 % a dosahuje hodnoty až jednotek miliard korun. Nejvyššího procenta
v rafinaci společnosti SAFINA co do objemu dosahuje stříbro, pokud jde o hodnotu, pak je to stříbro a
platina s 30 %, následuje zlato s 25 % a rhodium a palladium mají zastoupení 15 %. Rafinace
společnosti SAFINA je poskytována pro celosvětový trh, přičemž majoritními trhy jsou Evropa, USA,
Rusko, rafinace probíhá i v Číně v rámci společného podniku Guoda SAFINA.
„Stále nejoblíbenější volbou je na českém trhu investiční zlato. Obecně poptávka po tomto kovu
mírně poklesla, ale naše prodejnost tento trend nepotvrzuje, je tomu naopak. Cena zlata z pohledu
české měny několik posledních let průběžně roste. Podíváme-li se na současnou globální
ekonomickou situaci, a zejména na americký a evropský trh, předpokládáme, že cena zlata opět
stoupne v důsledku očekávání rostoucí inflace," vysvětlil Tomáš Plachý a doplnil: „V dnešní době
zaznamenáváme růst poptávky i po jiných kovech, a to především po platině a palladiu, kde zkušení
investoři cítí příležitost, protože historicky bylo dlouhou dobu zlato až třetím nejdražším kovem za
rhodiem a platinou. V dnešní době máme pořadí - zlato, platina, rhodium, palladium a stříbro."
http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/SAFINA-prolomila-novy-rekord-v-prodeji-investicnihozlata/
Udrzbapodniku.cz: Unikátní technologie zaznamenává přelom v recyklaci drahých kovů ve střední a
východní Evropě
21. 8. 2012
SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě,
oznamuje dosažení vedoucí pozice v oblasti recyklace drahých kovů na celém středoevropském trhu
včetně České republiky. Recyklace je tradičně silně zastoupena v portfoliu SAFINY, za uplynulé období
tohoto roku však překročila více jak 50 % výroby společnosti. Tohoto výrazného úspěchu se podařilo
dosáhnout zejména díky nové unikátní technologii PlasmaEnvi®, která je jediná v Evropě, a významně
doplňuje již stávající procesy společnosti v oblasti recyklace a rafinace materiálů s obsahem drahých
kovů. SAFINA za první pololetí roku 2012 zpracovala v rámci recyklace přes 60t drahých kovů.
Klíčovým zdrojem recyklovaných drahých kovů je průmyslový sektor, který vyžaduje použití
speciálních technologií pro vzorkování a zpracování odpadů. Jedná se zejména o oblast sklářského,
elektronického a chemického průmyslu, zpracování ropy a ropných produktů. Recyklace drahých
kovů společnosti SAFINA zahrnuje především použité průmyslové katalyzátory, autokatalyzátory,
ostatní průmyslové materiály a chemikálie s obsahem drahých kovů.
Vzhledem k narůstajícím nárokům na provedení recyklace z hlediska ekonomické výhodnosti pro
zákazníka a environmentální legislativy v průmyslovém sektoru, SAFINA zkonstruovala a postavila
ojedinělý vzorkovací soubor zařízení, který je schopen vzorkovat velké objemy sypkého materiálu. V
oblasti recyklace drahých kovů je zcela zásadní oblast vzorkování materiálu, kde konečný, několik
gramů vážící reprezentativní vzorek, musí být shodný se vstupním materiálem dosahujícím až desítky
tun. Pro zpracování refraktorních materiálů jako jsou průmyslové katalyzátory nebo autokatalyzátory,
instalovala SAFINA inovativní plazmový proces, který je klasifikován jako BAT (Best Available
Technique) pod názvem PlasmaEnvi®.
„Podobné procesy s tímto zaměřením jsou na světě jen dva, jeden v USA a druhý u nás v SAFINĚ ve
Vestci u Prahy. Jsme první společností v Evropě, která uvedla tuto technologii do praxe, v České
republice je vedena pod ochrannou známkou PlasmaEnvi®. Investice do této přelomové inovace se
pohybovaly na úrovni přes 100 milionů korun. Recyklace je klíčovou součástí našeho výrobního
portfolia. Narůstající poptávka a požadavky trhu na rychlé, efektivní a k životnímu prostředí
ohleduplné recyklační technologie nás vedou k neustálému vyvíjení a zároveň investicím do nových
procesů a zlepšování dosavadních postupů,“ řekl generální ředitel SAFINA, Tomáš Plachý.
PlasmaEnvi® je nová špičková technologie recyklace použitých průmyslových katalyzátorů s hlavním
zaměřením na obsah s drahými kovy. Jedním z jejích hlavních prvků je spojení plazmového tavení s
mikroturbínami. Tento způsob využití je maximálně ohleduplný k životnímu prostředí, a to z toho
důvodu, že neprodukuje žádné přímé, ani nepřímé odpady, umožňuje návrat důležitých surovin do
opětovného užívání a současně využívá uvolněnou energii k výrobě elektrické energie a tepla. Proces
zajišťuje emisní limity několikanásobně nižší, než je současný požadavek legislativy EU a je z hlediska
recyklace a výtěžnosti drahých kovů zařazen do kategorie “Nejlepší recyklační technologie” (Best
Reclamation Technique). Tento způsob recyklace byl společností poprvé úspěšně prezentován na
mezinárodní konferenci chemického a procesního inženýrství CHISA 2007, EPC Praha 2008 a IPMI
USA 2010. SAFINA technologii do praxe uvedla v roce 2008 a do plného komerčního využití v roce
2011. Projekt byl spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem
průmyslu a obchodu ČR. Za uplynulé čtyři roky SAFINA zaznamenává každoroční nárůst v průmyslové
poptávce po recyklaci drahých kovů, za první pololetí 2012 poptávka narostla o zhruba 15 %. Dnes
SAFINA díky této technologii stvrzuje pozici lídra na trhu střední a východní Evropy.
http://udrzbapodniku.cz/hlavni-menu/artykuly/artykul/article/unikatni-technologie-zaznamenavaprelom-v-recyklaci-drahych-kovu-ve-stredni-a-vychodni-ev/
Bankovnictví Newsletter: SAFINA oznamuje rekordní prodeje investičních drahých kovů
20. 8. 2012
Společnost SAFINA oznámila rekordní prodej investičních drahých kovů v 1. pololetí. SAFINA se stala
lídrem v ČR v množství prodaného investičního zlata. Celkově distribuční sítí SAFINY prošlo několik
stovek kilogramů tohoto investičního kovu. Poptávka po ostatních investičních kovech – stříbru,
platině, palladiu a rhodiu, za stejné období vzrostla o 10 %. SAFINA si udržuje přední pozici v rafinaci
drahých kovů, jež je důležitým předstupněm výroby investičních slitků, destiček a dalších produktů.
Investujeme.cz: Investiční kovy se stávají běžným finančním produktem českých firem a
domácností
17. 8. 2012
Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní Evropě, oznamuje rekordní prodeje investičních kovů za první pololetí 2012. Prodejní síť
drahých kovů společnosti SAFINA, zahrnující jak konečné zákazníky, tak prodejce drahých kovů,
zaznamenává výraznou expanzi na českém trhu. Prodeje oproti stejnému období minulého roku
vzrostly hned o několik desítek procent. V první polovině roku 2012 se SAFINA stala lídrem v České
republice v množství prodaného investičního zlata. Celkově distribuční sítí SAFINY prošlo několik
stovek kilogramů tohoto investičního kovu. Poptávka po ostatních investičních kovech – stříbru,
platině, palladiu a rhodiu, za stejné období vzrostla o 10 %. SAFINA si i nadále udržuje přední pozici
v rafinaci drahých kovů v regionu střední a východní Evropy včetně České republiky.
„Od té doby, co jsme zahájili prodej investičních kovů, překračují prodejní výsledky naše očekávání.
Tento rok jsme prolomili další rekord. Řada lidí již neuchovává hotovost, hledá jiné alternativy, a
právě výhody investice do drahých kovů se stále více dostávají do povědomí široké veřejnosti. Zájem
sledujeme tedy nejen u investičních odborníků. Oproti okolním trhům, jako je Německo či Rakousko,
jsou drahé kovy pro českou populaci nadále poměrně novou komoditou,“ uvedl Tomáš Plachý,
generální ředitel společnosti SAFINA, a dodal: „V blízké budoucnosti budou drahé kovy běžnou
součástí našeho života, tak jako je stavební spoření, penzijní pojištění či spořicí účty v bance.“
Významný růst prodeje investičních kovů v portfoliu společnosti SAFINA je dán unikátní a komplexní
nabídkou včetně zajištění výkupů investičních kovů a zároveň spoluprácí s prestižní švýcarskou
rafinérií PAMP. Linie investičních kovů se na obchodních aktivitách společnosti SAFINA v tomto roce
podílí přibližně 10 %, což je minoritní podíl, ale zároveň je to výhodná pozice oproti konkurenci.
SAFINA tak může případné rozdíly v poptávce po jednotlivých segmentech výrobků z drahých kovů
snadno vyrovnávat, a tím garantovat bezproblémový výkup a okamžitou likviditu drahých kovů. Kovy
pak využívá pro své ostatní výrobní programy, jež jsou zaměřeny na průmyslové využití. Tato výhoda
činí společnost SAFINA jedním z nejstabilnějších partnerů pro prodej investičních kovů na
českém trhu.
Hlavním dodavatelem investičních kovů společnosti SAFINA je světoznámá rafinérie PAMP, která je
certifikována u asociace LBMA – London Bullion Market Association. Slitky od švýcarské rafinérie
PAMP se odlišují svým precizním zpracováním a ražbou reliéfu s přidanou uměleckou hodnotou – na
slitku je zobrazena bohyně štěstí a hojnosti Fortuna. Certifikace u LBMA zajišťuje osvobození
investičního zlata od DPH.
Klíčovou přednost společnosti SAFINA v tomto oboru představuje rafinace drahých kovů, jež je
důležitým předstupněm výroby investičních slitků, destiček a dalších produktů. Provádí se pomocí
dvou technologií, jmenovitě pyrometalurgií nebo hydrometalurgií. Rafinace je zastoupena v portfoliu
společnosti z více jak 50 % a dosahuje hodnoty až jednotek miliard korun. Nejvyššího procenta
v rafinaci společnosti SAFINA co do objemu dosahuje stříbro, pokud jde o hodnotu, pak je to stříbro a
platina s 30 %, následuje zlato s 25 % a rhodium a palladium mají zastoupení 15 %. Rafinace
společnosti SAFINA je poskytována pro celosvětový trh, přičemž majoritními trhy jsou Evropa, USA,
Rusko, rafinace probíhá i v Číně v rámci společného podniku Guoda SAFINA.
„Stále nejoblíbenější volbou je na českém trhu investiční zlato. Obecně poptávka po tomto kovu mírně
poklesla, ale naše prodejnost tento trend nepotvrzuje, je tomu naopak. Cena zlata z pohledu české
měny několik posledních let průběžně roste. Podíváme-li se na současnou globální ekonomickou
situaci, a zejména na americký a evropský trh, předpokládáme, že cena zlata opět stoupne v důsledku
očekávání rostoucí inflace,“ vysvětlil Tomáš Plachý a doplnil: „V dnešní době zaznamenáváme růst
poptávky i po jiných kovech, a to především po platině a palladiu, kde zkušení investoři cítí příležitost,
protože historicky bylo dlouhou dobu zlato až třetím nejdražším kovem za rhodiem a platinou.
V dnešní době máme pořadí – zlato, platina, rhodium, palladium a stříbro.“
Základní produkty investičních kovů společnosti SAFINA:
SAFINA obchoduje investiční zlato ve dvou základních formách – ražené destičky a lité slitky. Ražené
destičky jsou v provedení 1 gram, 2,5 gramů, 5 gramů, 10 gramů, 31,1 gramů, 50 gramů, 100 gramů,
250 gramů, 500 gramů a 1000 gramů. Lité slitky jsou ve hmotnostech 100, 250, 500 a 1000 gramů.
Aktuální cena za 1000 g zlata se pohybuje kolem 1 100 000 Kč.
Stříbro je vzhledem k ceně velmi zajímavým investičním nástrojem. SAFINA obchoduje investiční
stříbro ve dvou základních formách – ražené destičky a lité slitky. Ražené destičky jsou v provedení
10 gramů, 31,1 gramů (1 unce), 50 gramů, 100 gramů, 500 gramů a 1000 gramů. Stříbrné ryzí slitky ve
tvaru uzančních slitků jsou ve hmotnosti 500 a 1000 gramů.
http://www.investujeme.cz/investicni-kovy-se-stavaji-beznym-financnim-produktem-ceskych-firema-domacnosti/
http://www.investujeme.cz/investicni-kovy-stale-vice-nahrazuji-hotovost/
Článek byl publikován také na:
Finexpert.cz
http://finexpert.e15.cz/investicni-kovy-se-stavaji-beznym-financnim-produktem
Penize.cz
http://www.penize.cz/zpravy-z-trhu/240990-investicni-kovy-se-stavaji-beznym-financnimproduktem
ČTK: CTK's Business News in Brief: SAFINA's sales of investment gold grow by tens of pct
16. 8. 2012
ČTK
SAFINA, which deals with processing and recycling of precious metals and the sale of investment
bars, increased its sale of investment gold by tens of percent year-on-year to several hundred
kilogrammes of gold in the first half of this year, CEO Tomas Plachy told CTK today. Demand for other
investment metals, such as silver, platinum, palladium and rhodium, increased by 10 percent yearon-year. "Investment gold remains the most popular choice on the Czech market. Demand for this
metal has dropped slightly but our sales do not confirm this trend. On the contrary," Plachy said.
Financninoviny.cz: Prodej investičního zlata letos vzrostl o desítky procent
16. 8. 2012
ČTK
Společnost SAFINA v první polovině letošního roku zvýšila prodej investičního zlata meziročně o
desítky procent a celkem prodala několik stovek kilogramů tohoto draného kovu. Poptávka po
ostatních investičních kovech, mezi které patří stříbro, platina, palladium a rhodium, meziročně
vzrostla o deset procent. Pololetní tržby SAFINA nezveřejnila.
"Stále nejoblíbenější volbou je na českém trhu investiční zlato. Obecně poptávka po tomto kovu
mírně poklesla, ale naše prodejnost tento trend nepotvrzuje, je tomu naopak," sdělil dnes ČTK
generální ředitel SAFINY Tomáš Plachý, podle kterého cena zlata z pohledu české měny několik
posledních let průběžně roste. "Předpokládáme, že cena zlata opět stoupne v důsledku očekávání
rostoucí inflace," podotkl.
SAFINA eviduje rostoucí poptávku také po jiných drahých kovech, především po platině a palladiu.
"Zkušení investoři cítí příležitost, protože historicky bylo dlouhou dobu zlato až třetím nejdražším
kovem za rhodiem a platinou. Nyní máme pořadí - zlato, platina, rhodium, palladium a stříbro,"
upozornil Plachý.
Řada Čechů už podle Plachého neuchovává hotovost a hledá nové investiční alternativy. "Právě
výhody investice do drahých kovů se stále více dostávají do povědomí široké veřejnosti. Zájem
sledujeme tedy nejen u investičních odborníků. Oproti okolním trhům, jako je Německo či Rakousko,
jsou drahé kovy pro českou populaci nadále poměrně novou komoditou," řekl.
Cena zlata na světových trzích od začátku letošního roku klesala. Obavy o zdraví španělského
bankovního systému, růst úvěrových nákladů Itálie a Španělska a nejistota před řeckými volbami totiž
přiměly investory uchýlit se k bezpečnému dolaru.
SAFINA zaměstnává celkem 205 osob a loni vykázala obrat 4,3 miliardy korun. Specializuje se na
zpracování a výrobu produktů z drahých a neželezných kovů, včetně recyklace. Mezi její hlavní
činnosti patří výroba a prodej investičních destiček a slitků z drahých kovů.
http://www.financninoviny.cz/investice/zpravy/SAFINA-prodej-investicniho-zlata-letos-vzrostl-odesitky-procent/829256&id_seznam=
Denik.cz: Prodej investičního zlata letos vzrostl o desítky procent
16. 8. 2012
ČTK
Společnost SAFINA v první polovině letošního roku zvýšila prodej investičního zlata meziročně
o desítky procent a celkem prodala několik stovek kilogramů tohoto draného kovu. Poptávka po
ostatních investičních kovech, mezi které patří stříbro, platina, palladium a rhodium, meziročně
vzrostla o deset procent. Pololetní tržby SAFINA nezveřejnila.
„Stále nejoblíbenější volbou je na českém trhu investiční zlato. Obecně poptávka po tomto kovu
mírně poklesla, ale naše prodejnost tento trend nepotvrzuje, je tomu naopak," sdělil generální ředitel
SAFINY Tomáš Plachý, podle kterého cena zlata z pohledu české měny několik posledních let
průběžně roste. „Předpokládáme, že cena zlata opět stoupne v důsledku očekávání rostoucí inflace,"
podotkl.
SAFINA eviduje rostoucí poptávku také po jiných drahých kovech, především po platině a palladiu.
„Zkušení investoři cítí příležitost, protože historicky bylo dlouhou dobu zlato až třetím nejdražším
kovem za rhodiem a platinou. Nyní máme pořadí – zlato, platina, rhodium, palladium a stříbro,"
upozornil Plachý.
Řada Čechů už podle Plachého neuchovává hotovost a hledá nové investiční alternativy. „Právě
výhody investice do drahých kovů se stále více dostávají do povědomí široké veřejnosti. Zájem
sledujeme tedy nejen u investičních odborníků. Oproti okolním trhům, jako je Německo či Rakousko,
jsou drahé kovy pro českou populaci nadále poměrně novou komoditou," řekl.
Cena zlata na světových trzích od začátku letošního roku klesala. Obavy o zdraví španělského
bankovního systému, růst úvěrových nákladů Itálie a Španělska a nejistota před řeckými volbami totiž
přiměly investory uchýlit se k bezpečnému dolaru.
SAFINA zaměstnává celkem 205 osob a loni vykázala obrat 4,3 miliardy korun. Specializuje se na
zpracování a výrobu produktů z drahých a neželezných kovů, včetně recyklace. Mezi její hlavní
činnosti patří výroba a prodej investičních destiček a slitků z drahých kovů.
http://www.denik.cz/ekonomika/prodej-investicniho-zlata-letos-vzrostl-o-desitky-procent20120816.html
Článek byl prolinkován také na:
aktualnizpravy.cz
http://aktualnizpravy.cz/details/8809329-Prodej-investicniho-zlata-letos-vzrostl-o-desitky-procent
novina.cz
http://www.novina.cz/4994725/prodej-investicniho-zlata-letos-vzrostl-o-desitky-procent.aspx
news.sk
http://www.news.sk/rss/clanok/2012/08/5364505/prodej-investicniho-zlata-letos-vzrostl-o-desitkyprocent/
ctusi.info
http://www.ctusi.info/ekonomika/vseobecne/78/prodej_investicniho_zlata_letos_vzrostl_o_desitky
_procent/
megaaktuality.cz
http://www.megaaktuality.cz/prodej-investicniho-zlata-letos-vzrostl-o-desitky-procent/
prehlednezpravy.cz
http://www.prehlednezpravy.cz/?s=SAFINA
xnovinky.cz
http://xnovinky.cz/prodej-investicniho-zlata-letos-vzrostl-o-desitky-procent-758137/
ekonomika.kratce.cz
http://ekonomika.kratce.cz/index.php?mod=cat&cat=ekonomika&page=1
Profit: Vesmírná technologie taví v Česku odpad
13. 8. 2012
Jan Stuchlík
Vyvinula unikátní plazmovou technologii, díky níž ekologicky recykluje kovy z průmyslových odpadů.
Nechce růst za každou cenu a raději se zaměřuje na zvyšování přidané hodnoty výroby. V českých
podmínkách je prostě středočeská společnost SAFINA poměrně výjimečná.
Dva slévači v šedivých žáruvzdorných zástěrách a helmách se už pár minut snaží uvolnit ohnivzdornou
zátku. Kolem nich prská rozžhavená hmota. Žár je cítit ještě dobrých deset metrů od reaktoru, v jehož
jádru se teplota šplhá vysoko nad tisíc stupňů Celsia. „Nechcete sluneční brýle? Za chvíli to začne,“
ptá se Martin Bouša, ředitel strategického marketingu společnosti SAFINA. Zpod zátky to ještě jednou
prskne a pak už do připravené nádoby vytéká tenkým proudem oranžová měď. O pár desítek vteřin
později taviči reaktor zase zašpuntují. Unikátní plazmový generátor může dál bičovat použité měděné
katalyzátory z chemického průmyslu a dostávat z nich ušlechtilý kov. Za den se na kov díky plazmě
přemění až 2,5 tuny měděného odpadu.
V jedné z hal podniku SAFINA ve Vestci u Prahy se možná tvoří budoucnost. Firma, která se zabývá
zpracováním a recyklací drahých a barevných kovů pro elektrotechnický, automobilový, chemický a
sklářský průmysl, vsadila před čtyřmi lety na zcela novou technologii plazmového tavení. Po třech
letech vývoje a proinvestovaných 100 milionech korun nový typ tavicího a recyklačního zařízení
spustila loni do komerčního provozu. SAFINA díky této technologii nyní umí tavením zpracovávat i
materiály, které se dříve daly využít jen s pomocí chemického loužení, nebo dokonce končily na
skládkách. Díky vysokým teplotám plazmového generátoru se navíc ve vstupním materiálu likvidují
nebezpečné látky, které se přemění na syntézní plyn. Ten putuje do mikroturbín ve vedlejší hale, kde
se z něj generuje elektřina a teplo pro další použití ve výrobě. Na rozdíl od chemického loužení je tak
celý proces šetrný k životnímu prostředí. Odpadní strusku mohou využít železárny při výrobě železa. Z
potenciálně nebezpečného odpadu, kterým katalyzátory jsou, se tak zužitkuje v podstatě vše.
Z recyklace kovů pochází více než polovina tržeb firmy, které se loni vyšplhaly na 4,3 miliardy korun.
Nasazením plazmové technologie se možnosti dál rozšířily. Jen za prvních šest letošních měsíců
zpracovala SAFINA v rámci recyklace přes 60 tun drahých kovů. Plazmovou technologii využívá firma
jako jediná ve střední Evropě. Její potenciál ovšem začínají zkoumat i konkurenti. Světová jednička v
recyklaci drahých a barevných kovů, belgický Umicore, loni spustila v pilotním provozu vlastní
plazmovou technologii za 25 milionů eur na recyklaci použitých dobíjecích baterií. Umicore si od ní
také slibuje co nejekologičtější likvidaci potenciálně nebezpečného odpadu, v němž se zároveň
skrývají cenné suroviny pro další použití.
Z vesmíru do Prahy
Do vývoje plazmové technologie, která je považována Evropskou komisí za nejlepší technologii pro
recyklaci katalyzátorů a materiálů s nízkým obsahem kovů, se v Safině pustili kvůli rostoucí poptávce
po kovech i jejich rostoucí ceně. Navíc hledali technologii, která bude šetrná k životnímu prostředí a
energeticky úsporná. Samotný plazmový generátor pochází ze Spojených států, kde ho vyvinula
vesmírná agentura NASA původně pro ovládání polohy družic na oběžné dráze. Při vývoji a výzkumu
použití plazmy pracovníci SAFINY spolupracovali s košickou Technickou univerzitou. „Museli jsme
vyřešit, jak jednotlivá zařízení poskládat do funk¬čního technologického celku. Zjišťovali jsme třeba,
co k výchozímu materiálu přimíchat, aby se tavil při co největší úspoře energie,“ vysvětluje Martin
Bouša. Jako největší prob¬lém se však ukázalo vlastní tavení v plazmovém reaktoru. Uvnitř reaktoru
dosahuje průměrná teplota až 2 500 stupňů Celsia, zatímco stěny reaktoru je třeba udržovat při
teplotě 40 stupňů.
„Provozování reaktoru je technologicky mimořádně složité. Je třeba zajistit, aby odchylky v teplotách
byly co nejmenší. Teplota musí být taková, aby u vyzdívky struska tuhla a chránila stěny, ale zároveň
aby netuhlo jádro reaktoru. Při testování se nám stávalo obojí, jednou se tavila vyzdívka, jindy tuhlo
jádro,“ vzpomíná Bouša. Nyní je v reaktoru 15 teplotních čidel, která pomáhají technikům celou tavbu
řídit.
Technologii si SAFINA zaregistrovala pod ochrannou známkou PlasmaEnvi. Teď firma uvažuje, zda má
smysl si ji nechávat patentovat. Nejde totiž o nové zařízení, ale o nový způsob zapojení a fungování
technologických částí. „Zjišťujeme, jestli se to vyplatí. Riziko, že naši technologii někdo zkopíruje, není
velké. Nestačí mít jen potřebné zařízení, ale firma ho musí umět i ekonomicky provozovat,“
vysvětluje Bouša. Vývoj ovšem zprovozněním reaktoru neskončil. Naproti fungující komerční lince
stojí ještě jedna testovací pec. Tam technici SAFINY zkoušejí zpracování nových materiálů a zkoumají,
jak by se dal provoz reaktoru dál vylepšit.
Nechce růst za každou cenu
Mezi hlavní zákazníky recyklačního provozu SAFINY patří průmyslové firmy, které používají
katalyzátory s obsahy kovů pro svou výrobu. SAFINA ovšem vykupuje i katalyzátory z aut a plazmou
umí zpracovat i baterie. Část zákazníků posílá použité katalyzátory jen na přepracování. Od druhé
skupiny klien¬¬tů SAFINA odpadní katalyzátory vykupuje. Nejdřív se provede jeho analýza, kolik kovu
obsahuje. Pokud s jejími výsledky dodavatel souhlasí, SAFINA odpad zpracuje. V okamžiku, kdy má v
ruce hotový kov a zná i jeho cenu, která se určuje na základě světových cen, může zafixovat i cenu
odpadu, kterou zaplatí dodavateli. Takto to funguje u drahých kovů. V případě obecných kovů, jako je
měď či nikl, SAFINA odpad rovnou vykoupí podle obsahu kovu. S prodejem recyklovaného kovu pak
počká, až budou na světovém trhu dobré podmínky. Skoro tři čtvrtiny tržeb vydělává firma v
zahraničí, jen čtvrtina obratu pochází od českých zákazníků.
Příští rok by v Safině chtěli instalovat druhý reaktor. Tentokrát se investice bude pohybovat jen v
řádu jednotek milionů korun. „Budeme pak moci zpracovávat více typů materiálů najednou. V
jednom reaktoru třeba bude možné recyklovat jen katalyzátory na bázi stříbra. Nebude přitom nutné
dělat jako dosud odstávky, kdy se musel reaktor nově vyzdít, když jsme přecházeli ze zpracování
například měděného na stříbrný katalyzátor,“ vysvětluje smysl investice Bouša. Ruku v ruce s touto
investicí se připravuje i nasazení nové, větší mikroturbíny na spalování syntézního plynu.
„Potřebujeme větší spalovací kapacitu, abychom mohli v reaktorech zpracovávat více materiálu.
Navíc máme více organicky znečištěného odpadu, z něhož vzniká více plynu,“ dodává Bouša.
Firma chce dál růst hlavně díky tomu, co umí nejlépe. Mohla by třeba jako samostatné středisko
provozovat mikroturbíny, a to se slušným ziskem. „To ale není naše cesta. My jsme jejich přidanou
hodnotu zvýšili tím, že jsme je zapojili do recyklační technologie. Chceme mnohem více rozumět
drahým kovům, abychom třeba ze stříbrného odpadu vyráběli investiční stříbro. Díky takové výrobě s
vysokou přidanou hodnotou budeme moci konkurovat ostatním, i když vzrostou mzdy nebo třeba
ceny elektřiny,“ říká generální ředitel SAFINY Tomáš Plachý. V tomto přístupu je firma z Vestce v
českém prostředí výjimečná. Je to však jedna z mála cest k dlouhodobému úspěchu. Doby, kdy
českým firmám pomáhaly v konkurenčním boji nízké mzdy, se pomalu blíží ke konci.
Skeny:
Uveřejněno také na:
http://magazin.e15.cz/veda-a-technika/vesmirna-technologie-tavi-v-cesku-odpad-905379
Článek je dostupný také na:
e15.cz
http://euro.e15.cz/profit/vesmirna-technologie-tavi-v-cesku-odpad-905379
http://magazin.e15.cz/veda-a-technika/vesmirna-technologie-tavi-v-cesku-odpad-905379
Článek byl prolinkován také na:
xnovinky.cz
http://xnovinky.cz/vesmirna-technologie-tavi-v-cesku-odpad-757305/
vlan.cz
http://www.vlan.cz/technologicke-novinky
dnesaktualne.cz
http://dnesaktualne.cz/vesmirna-technologie-tavi-v-cesku-odpad/
Mladá fronta DNES: Český Goldfinger
2. 8. 2012
Jaroslav Mašek
Češi a Slováci, kteří investují do zlata, dávají přednost tomu se švýcarským původem, říká TOMÁŠ
PLACHÝ, generální ředitel a spolumajitel skupiny SAFINA. Ta se kromě prodeje investičního zlata
zabývá zpracováním a recyklací drahých kovů, své výrobky dodává do chemického, hutního či
automobilového průmyslu. Firma spoluvlastní rafinerii v Číně, nedávno otevřela obchodní zastoupení
ve Spojených státech a do konce roku chce rozhodnout o Rusku. K čemu všemu se dají drahé kovy
využít a jak se v Česku takovému podnikání daří?
Tomáš Plachý bere svůj byznys velmi vážně. Zakládá si na přesnosti a nerad zjednodušuje. Není divu,
uvnitř jím ovládané firmy se skrývají zlaté, stříbrné či platinové odlitky, které mají cenu milionů
korun, evidují se na setiny gramu a čistota jejich materiálu je 99,99 procenta. Tomáš Plachý ve vůbec
prvním rozhovoru pro média popisuje svou strategii, jak drahé kovy co nejlépe ekonomicky využít.
* Nakupujete, zpracováváte a vyrábíte ze zlata a dalších drahých kovů. Jak jejich aktuální ceny
ovlivňují váš byznys?
Pro nás je nejlepší, když jsou stabilní, protože to má dobrý vliv na naše zákazníky. Pokud ceny prudce
rostou, nebo naopak padají, u zákazníků se obvykle objevují spekulativní nálady a chtějí odkládat či
urychlovat obchody. Stabilita je ideální, proto většinu našich zásob drahých kovů finančně
zajišťujeme proti pohybům, podobně jako se jistí firmy před pohyby měnových kurzů. A hodně našich
aktivit spočívá v tom, že nám zákazník dodá kov, který pro něj jen zpracováváme, takže jeho cena pro
nás není důležitá.
* Součástí vašeho byznysu je i prodej investičního zlata (zlato, které se používá k investicím
podobně jako třeba cenné papíry – pozn. red.). Roste tento váš byznys s tím, jak rostou ceny zlata?
Ano, ale je nutné se dívat na každý drahý kov odděleně, každý má svůj vlastní příběh. Když po roce
2008 centrální banky otočily a začaly zlato nakupovat, rázem šlo nahoru. Přitom dříve byly tyto banky
hlavním zdrojem nabídky zlata na trhu. To úplně obrátilo pohled na investici do zlata, o němž předtím
každý mluvil s despektem. Dnes je bráno jako uchovatel hodnoty.
* Investiční zlato prý překupujete od švýcarského partnera...
Nejsme překupníci. Jde o firmu Pamp, což je jedna z největších rafinerií zlata na světě. Máme s ní
exkluzivní spolupráci při recyklaci, rafinaci a výrobě investičního zlata. Do Švýcarska dodáváme zlato z
recyklace, tam se z něj vyrábějí investiční zlaté slitky. A my je potom zase můžeme prodávat na
českém trhu. Švýcarský výrobce má samozřejmě patřičné certifikáty, takže s jeho výrobky se snadno
obchoduje po celém světě, a řekněme, že česko-slovenská klientela preferuje švýcarský původ takové
investice.
* V jednom z prvních dílů Jamese Bonda s názvem Goldfinger pašovali zlato do Švýcarska zlatým
autem. Jak vypadá taková přeprava ve skutečnosti?
Je to proces, který odpovídá transportu naprosto zásadních hodnot. Samozřejmě ho kvůli
bezpečnosti nemohu popsat. Mohu jen říci, že vlastně žádný zaměstnanec nezná dopravní řetězec
celý.
* Hovořil jste o „příbězích drahých kovů“. Jaký příběh má například platina, jejíž nákup se někdy
doporučuje s vidinou jistého zhodnocení?
Od roku 2008 si prošla poklesem a nárůstem, ale na maximech není. Je to kov, který je ovlivněn
nabídkou a poptávkou z průmyslu a zároveň umístěním ložisek. Zhruba osmdesát procent jich je v
Jihoafrické republice, kde zásadně rostou náklady na těžbu. Šachty jsou stále hlubší, dosahují až
kilometr a půl pod zem, zároveň rostou mzdy a ceny elektřiny. Dnes se hovoří o tom, že jen náklady
na vytěžení platiny jsou 1 400 dolarů za unci. Ale na trhu se prodává jen za 1 450 dolarů. A pokud by
klesla pod čtrnáct set, existuje riziko, že JAR část těžby zavře. Takže její tržní cena může být pokřivena
koncentrací těžby.
* A co stříbro?
Stříbro je často vedlejším produktem při těžbě mědi. Tím se zvyšuje jeho nabídka na trhu, aniž je po
něm poptávka, což jeho cenu pokřivuje.
* Jak vypadá podnikání SAFINY kromě zmíněných investičních kovů? Co je pro vaši firmu z hlediska
tržeb zásadní?
Z více než padesáti procent je náš obrat tvořen recyklací. Obvykle dodáme výrobek z drahého kovu,
který v okamžiku, kdy doslouží, znovu uvedeme do ryzí podoby a potom opět vyrobíme. Zajišťujeme
tak pro zákazníka komplexní servis.
* Dá se to ukázat na nějakém příkladu, na konkrétním výrobku?
Naším zákazníkem je například firma OMV, která přiveze několik tun průmyslových katalyzátorů. Jsou
to sudy s kuličkami, které obsahují drahé kovy a sloužily při výrobě pohonných hmot. My z pelet opět
získáme drahé kovy, které jsou pak znovu použity při výrobě katalyzátorů, jež OMV potřebuje. Jsme
schopni zpracovat všechny materiály, které obsahují drahé kovy. Ty se nacházejí ve vašem diktafonu,
v mobilním telefonu, v počítačích, v autech, vlastně všude. Například pro firmu AGC, která je
evropským lídrem ve výrobě plochého skla, vyrábíme aplikace, s jejichž pomocí se nanášejí na sklo
mikronové vrstvy kovů. Ty dodávají sklu nové vlastnosti, jako je například lepší ochrana proti UV
záření nebo tepelná ochrana. Představte si náš výrobek jako obří válec, na který naneseme drahé
kovy, a v AGC se z něj speciální technologií nanášejí na sklo. AGC nám pak zase vrátí „vypotřebovaný“
válec, na nějž my opět naneseme novou vrstvu kovů.
* Kdo je vaším největším dodavatelem kovů k recyklaci?
Je to mnoho firem. V podstatě neexistuje zákazník, který by tvořil více než čtyři procenta z tržeb.
Nejsme tak závislí na jednom dodavateli.
* Prý spolupracujete také s hutním průmyslem. Jak?
Vyrábíme takzvané termočlánky, které umějí měřit extrémní teploty nad tisíc stupňů Celsia například
ve vysokých pecích. V podstatě jsou to speciální dráty z drahých kovů, které mohou být tenčí než
lidský vlas. Při měření totiž shoří a kvůli úspoře materiálu by tedy měly být co nejtenčí. Ale vyrábíme
také třeba klenotnické polotovary, dentální produkty a látky používané při galvanizaci drahými kovy.
Když otevřete mobilní telefon, uvidíte v něm zlaté tištěné spoje či drátky. Vypadají zlatě, ale jsou to
kovy, které jsou jen pozlacené mikronovou vrstvou zlata.
* Vlastníte rafinerii drahých kovů v Číně. Jak jste se k ní dostali?
Začali jsme tam spolupracovat s polostátní společností Guoda Gold, což je největší rafinátor zlatých
rud v Asii. Po zhruba dvou letech, kdy jsme se vzájemně poznávali, jsme se dohodli, že založíme
společný podnik. Guoda totiž umí rafinaci jen do určitého stupně kvality. Naproti tomu společná
Guoda SAFINA, kde jsme minoritními akcionáři, se zaměřuje na finální kvalitu. Což je čistota materiálu
označovaná jako čtyři devítky: 99,99 procenta. Guoda SAFINA je členem Šanghajské zlaté burzy, což
je prominentní pozice. V Číně působíme od roku 2004, zaměstnáváme tam asi padesát lidí.
* Vámi vedená SAFINA patří do skupiny společností, které zastřešuje švýcarský Petofin. Kdo tuto
firmu vlastní? Obvykle se píše, že váš otec a vy.
Akcionářů Petofinu je více, nejsme to jen my. Ale další komentář k akcionářské struktuře dát
nemohu, není to naše strategie.
* Jste s otcem majoritní akcionáři?
Řekněme, že jsme významní akcionáři.
* Co dalšího pod Petofin patří?
Kromě SAFINY ještě ovládá farmaceutickou VUAB Pharma a inženýrský Technoexport. Pod Safinou je
potom Chemoprojekt. To jsou největší firmy ve skupině.
* Jak jste si s otcem rozdělili úlohy?
Já se soustřeďuji na výrobní část – SAFINU a VUAB Pharma – a otec vede inženýrskou část, tedy
Technoexport a Chemoprojekt. Ale skupina je na všech úrovních běžně řízena manažery, nejsme
rodinná firma. Pro mě je důležité, že vedu SAFINU, protože jí mám co přinést, ne proto, že mám
nějaký majetkový nárok.
* Jakou část vaší skupiny považujete za nejperspektivnější?
Farmaceutickou VUAB Pharma, která vyrábí účinné látky, jež pak dodává producentům konečných
léků. Je to stabilní odvětví, byť samozřejmě z pohledu růstu pomalejší než obchod a průmysl v Safině.
Historicky se firma zaměřovala na biotechnologie – byla to první fabrika ve střední Evropě, která
vyráběla penicilin – a v tomto oboru dál pokračuje. Chceme rozšířit výrobu cytostatik, léků proti
rakovině, které se vyrábějí na základě platiny. A to je zásadní průsečík s firmou SAFINA.
***
Tomáš Plachý (37)
Předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti SAFINA, která patří švýcarské firmě Petofin. V
ní má Plachý společně se svým otcem významný majetkový podíl. Pod Petofin patří také firmy VUAB
Pharma, Technoexport či Chemoprojekt. Skupina vlastní palác Koruna v centru Prahy, kolem něhož se
vedou soudní spory, které Plachý nechce komentovat. Tržby celé skupiny pod Petofinem loni činily
6,5 miliardy korun, hrubý provozní zisk byl 410 milionů. Plachý je ženatý, vystudoval finance v USA,
řídí sedm let staré Audi A6.
Sken:
Investujeme.cz - Zlato může být zajímavé také pro poradce
31. 7. 2012
Daniel Kuchta
O tom, že zlato má stále potenciál jako uchovatel hodnoty i zajímavá investice, ale že zlatá horečka již
pominula, a také o tom, že zlato může být zajímavým produktem také pro poradce, jsme si povídali
s Mgr. Liborem Křapkou, manažerem linie investičních kovů ve společnosti SAFINA.
Čím se tedy zabývá vaše firma?
SAFINA je největší rafinerie drahých kovů v ČR i na trzích střední a východní Evropy, dá se tedy říci, že
v této oblasti je lídrem na trhu. Její primární činností je recyklace drahých kovů, jejich další zpracování
a výroba průmyslových výrobků, materiálů a polotovarů z drahých kovů. Já má na starosti investiční
kovy, jejich distribuci pro velkoodběratele a koncové zákazníky, kteří mají zlato jako alternativu
k papírovým penězům.
Jak vidíte vývoj na trhu s investičním zlatem v budoucnosti, a to jak v kratším, tak delším
horizontu?
Celková predikce vývoje je samozřejmě složitá. Cena je tvořena trhem, a kdyby ji někdo dokázal
přesně predikovat, tak by nejspíše nakoupil před deseti lety kila zlata a dnes by měl vystaráno. Můj
osobní názor je ten, že v okamžiku, kdy nedojde k nějaké velké nepředvídatelné události
v ekonomice, k nějakému skokovému zdražení nejspíše nedojde ani u zlata. Bude neustále stoupat,
ale už to nebude tak dramatické, jako to bylo v době, kdy zlato posílilo o 400 dolarů v průběhu týdne.
Jeho cena je také úzce spjata s hodnotou dolaru. Jde o spojené nádoby. V okamžiku, kdy dolar
oslabuje, zlato stoupá a obráceně při posilování dolaru zlato klesá nebo si udržuje svou hodnotu. Dá
se říci, že kdo nenakupuje dolar, nakupuje zlato a obráceně, protože se snaží držet nějakou hod notu
v portfoliu. Zlato bude stále používáno jako uchovatel hodnoty.
Co se týče dolaru – v poslední době se spekuluje, že dolar ztrácí svou funkci rezervní měny. Myslíte
si, že to může ovlivnit cenu zlata?
Samozřejmě, úvahy o tom, že dolar už nebude hlavní rezervní měnou, jsou zde asi rok nebo dva a
objevily se v době, kdy u nás dolar dosahoval hodnoty 15 korun. Moje vlastní úvaha podpořena daty
je, že centrální banky konvertovaly dolary do zlata, což zvýšilo poptávku na straně zlata. V současné
době tedy drží část portfolia v měnách, jako jsou dolar nebo švýcarský frank a část ve zlatě. Dolar tím
pádem neplní funkci globální rezervní měny na 90 %, jako tomu bylo dříve, ale pouze na 50 % a
zbytek je držen ve zlatě. Ale dolar zůstane rezervní měnou pořád, i když ne v tak velkém měřítku.
Nebude tak masivně v držení bank, ale svou funkci si uchová. Souvisí to s vývojem ekonomiky v USA a
jeho vývoj je skutečně těžké odhadovat.
Mají investoři stále největší zájem o zlato, nebo se jejich preference se stoupající cenou žlutého
kovu mění?
V současnosti se cena zlata dostala na určitou úroveň a trh je saturován. Ti, co jej chtěli, si jej koupili
a zlato je navíc zbaveno nutnosti platit DPH. Ostatní kovy podléhají placení DPH, i když ani to je
nediskvalifikuje jako zajímavou investici. V posledních několika měsících naopak začínám cítit
poptávku také po jiných investičních kovech, než je zlato a stříbro, prodáváme dost paládia a také
platiny. I přes 20% DPH, od nového roku možná 21%, je lidé vidí jako zajímavou příležitost.
Musím však zmínit, že kovy jako platina, palladium nebo stříbro nejsou využívány pouze jako
investice, ale také jako průmyslové kovy a jsou více závislé na ekonomickém cyklu. Zlato slouží jako
uchovatel hodnoty na delší dobu, ale u platiny a palladia musíte hlídat cyklus a v době, kdy začne
cena klesat, a z ekonomiky přicházejí špatné zprávy, je potřeba přemýšlet o prodeji. Volatilita je zde
daleko větší, než u zlata. Například platina před čtyřmi lety dosahovala ceny 2 300 dolarů za unci,
přičemž v současné době je to kolem 1 400 dolarů a je pod cenou zlata. Minulý rok bylo hitem
stříbro. Když byla unce za 40 dolarů, všichni říkali, že stříbro je potřeba kupovat, protože poroste ke
stovce. Dnes je na 27 dolarech a je ho poměrně dostatek. Je zde velmi složité odhadovat další vývoj,
ale já osobně vidím zajímavou šanci v platině a palladiu. Jde o další segment z investičních kovů, který
by měl investor zahrnout do svého portfolia, už kvůli diverzifikaci.
Ano, platina je dnes velice levná, na druhou stranu se dá říci, že zlato je drahé. Pokud byste měl vy
doporučit poměr, v jakém nakoupit tyto kovy, jak by podle vás mělo portfolio kovů vypadat?
Záleží na cítění investora, jestli chce být agresivnější, nebo jde spíše o konzervativního člověka. Když
má čas a ochotu se tomu věnovat a sledovat vývoj, doporučil bych koupit všechny 4 kovy v nějakém
rozumném poměru, třeba 30 % zlata a stříbra a 20 % platiny a palladia. Záleží také na množství peněz,
které chce investovat. V okamžiku, kdy má člověk pochyby o dnešní ekonomické situaci, nevěří
papírovým penězům, a měl by kolem milionu korun, doporučil bych mu investovat 90 % do zlata a
10 % dát do zbytku. Zlato je zkrátka uchovatelem hodnoty a neexistuje zde zmiňované riziko
ekonomického cyklu a 20 % DPH.
Na druhé straně se dá říci, že 20% DPH se zdá hodně, ale zrovna minulý měsíc jsem mluvil s klientem,
který koupil v roce 2005 100 kilo stříbra za cenu kolem 5 korun za gram. S DPH to bylo 6 korun. Dnes
za to dostane 16 korun. Byl to jeden z klientů, kteří si kupovali také palladium a platinu. Jemu těch
20 % zkrátka nevadilo a ani dnes mu určitě nevadí. V okamžiku, kdy kov kupujete, zdá se pětina ceny
hodně, ale v dlouhém investičním horizontu to může mít zanedbatelný vliv.
O zlatu jako investici se dnes hodně mluví. Dá se říci, že jsme svědky zlaté horečky?
Protože se v tomto byznysu pohybuji od roku 1998 a můžu tak hodnotit poměrně dlouhé období,
mám pocit, že dnes už zlatá horečka není na pořadu dne. Ochabování poptávky cítím nejenom já, ale
také ostatní prodejci jak na našem trhu, tak ve světě. Trh je zkrátka nasycen a lidé v současné době
raději drží hotovost. Cena zlata v korunách sice roste, ale v dolarech stagnuje. Pamatuji si zlatou
horečku, kdy lidé kupovali zlato a chtěli jej za každou cenu, i když cena byla vysoko. Dnes již investoři
neutrácí jednorázově velké částky, ale raději nakupují pravidelně a každý měsíc si nakoupí například
unci. Tento způsob investování je ideální jako ochrana proti výkyvům kurzů, protože dochází ke
zprůměrování ceny.
Je to výhodné i při prodeji. V okamžiku, když se investor bude chtít kovu zbavit a přeměnit jej na
peníze, nebude muset prodávat například kilo zlata, z něhož mu zůstane hotovost, kterou bude
muset opět investovat.
Měl jsem klienta, který mi řekl, že má kolem milionu korun a v důchodu bude potřebovat měsíčně
několik desítek tisíc. Takže si koupil zlato po uncích, které mají akorát hodnotu, kterou měsíčně
potřebuje a každý měsíc může prodat jednu unci. Má tak vystaráno na pár let. Investoři by tedy měly
přemýšlet i v těchto intencích, nejenom o tom, jaké je cena zlata za gram, ale jak ten daný kov
v budoucnu využije.
A není zde problém s tím, že slitky o menší hmotnosti jsou relativně dražší, než když si investor
koupí najednou například kilo?
Ano, souvisí to s náklady. V okamžiku, kdy děláte gramový slitek, musíte vyrobit razidlo, musíte jej
vyrazit, zabalit, pojistit a dopravit, přičemž přidaná hodnota je logicky vyšší, než když uděláte kilový
slitek. Větší kus bude na gram vždy levnější, než menší.
Za jakou cenu pak investor nakoupí větší množství zlata? Bude to cena za řekněme kilovou cihlu,
anebo cena za uncový slitek vynásobená počtem uncí?
Cena bude někde mezi, v takových případech je to individuální. Cena za uncový slitek je daná, jak
jsem říkal, náklady a prémium jsou v tomto případě větší. V okamžiku, kdy investor nakupuje větší
množství, je možné dát mu „množstevní slevu“. Nedostaneme se na cenu, jakou by zaplatil za jednu
kilovou cihličku, ale určitě se s klientem dohodneme a najdeme kompromis, aby to pro něj bylo
výhodné.
Vaše společnost vyrábí a prodává vlastní produkty, nebo odebíráte zlaté produkty od jiných
výrobců?
Ne, my investiční slitky a cihly nevyrábíme. Rafinerie, jejíž výrobky splňují podmínky k výrobě
investičního zlata a jsou osvobozeny od DPH, musí být certifikované na London Bullion Market
Association,. My velice úzce spolupracujeme se švýcarskou rafinerií PAMP, jejíž výrobky
distribuujeme, a která má potřebnou certifikaci. Jde o oboustrannou dlouhodobou spolupráci, takže
dokážeme dosáhnout velmi výhodných podmínek.
LBMA je jedinou společností, která vydává certifikáty na drahé investiční kovy?
LBMA je asociace, která dává osvědčení rafineriím, takže každá rafinerie vydává vlastní certifikát.
Není to certifikát LBMA, ale je na něm uvedeno, že certifikát byl udělen LBMA. Základem je, aby bylo
zlato přístupné na jakékoli komoditní burze na světě.
Co se týče zpětného odkupu, ceny při odkupu jsou většinou dosti rozdílné, a někdy je spread
poměrně velký. Je také rozdíl, jestli investor prodává slitky, které koupil u daného obchodníka,
nebo někde jinde. Jak je tomu u vás?
Tato politika je všude stejná a my nejsme výjimkou. Při odkupech zvýhodňujeme slitky nakoupené
u nás. Vykupujeme samozřejmě i jiné zlato, ať už zlomkové, nebo investiční, už ne za zvýhodněných
podmínek, ale za klasickou cenu zlomkového zlata, která se liší o 3 až 4 %.
Při výkupu zlomkového zlata máte určené minimální množství, které jste ochotni vykoupit?
Ne, na prodejnách a distribučních místech vykupujeme prakticky všechno co je zlaté a dá se na tom
provést zkouška ryzosti. Dále se to pak taví, a buď se z toho dělají další výrobky, jako jsou klenotnické
nebo průmyslové tovary, roztoky apod., které se používají pro další výrobu, nebo to prodáváme do
dalších rafinerií.
Umožňujete úchovu investičního zlata?
Ano, poskytujeme investorům plný servis, od nákupu, přes fixaci, až po prodej. A umožňujeme také
uchování kovů v trezorech. Investor pak dostane výpis s čísly slitků, které má u nás uchovány.
Úschovna je o něco málo dražší než zřízení bezpečnostní schránky v bance a je zajištěna smlouvou
o úschově.
Jaký je u vás poměr využití kovů na průmyslové účely a investice?
Poměrně těžko se to vyčísluje, protože investiční kovy, konkrétně investiční zlato, je distribuováno
v ryzím stavu – 999,9. Ostatní zlato, jak na průmyslové účely, tak pro šperkařské využití je
distribuováno v různých ryzostech – od 14 karátů, přes 18 karátů až po ryzí zlato. Těžko se to tedy
odhaduje, ale podle mých odhadů může tvořit objem investičního zlata asi 10 % z celkového objemu.
Jakým způsobem se snažíte zaujmout investory v dnešním, jak jste říkal, poměrně saturovaném
trhu? Konkurence je velká a prodejců přibývá, dnes již zlato prodávají například i banky.
Největším lákadlem pro investory je záruka toho, že SAFINA je zavedená značka, která zde funguje
150 let. Silnou stránkou je obrat a likvidita, s čímž souvisí záruka zpětného odkupu. To je
u investičního zlata jedna z nejdůležitějších věcí. Nejde pouze o prodejní cenu, která může být
u některých obchodníků velmi lákavá. Investor musí vlastněné zlato nakonec proměnit na peníze. Na
rozdíl od některých obchodníků, kteří sice výkup avizují, ale při nutnosti odkupu většího množství
budou mít problém, u nás jej i skutečně děláme. Nejde pouze o příslib. Je to dáno tím, že investiční
kovy nejsou pro společnost SAFINA hlavním byznysem. Díky zajímavému obratu celé společnosti
dokáže investorům tento výkup zaručit. Laicky řečeno, když se investor bude chtít najíst, tak ze zlata
se nenají. Takže likvidita je jistotu, s níž mohou investoři počítat.
Kromě toho spolupracujeme se společností IBIS, která se zaměřuje na vytváření informačních
technologií a má zajímavou aplikaci pro distribuci investičního zlata pro poradenské a investiční
společnosti, které zlato dál prodávají jako finanční produkt. Spolupracujeme s několika poradenskými
společnostmi, které zlato nabízí svým klientům. Mohou jmenovat například Broker Consulting, nebo
Partners.
Představují poradci významné procento v prodejích investičního zlata u vaší společnosti?
To se dá kvantifikovat jen velmi těžce, protože my to prodáváme buďto napřímo prostřednictvím naší
distribuční sítě, nebo zlato prodáváme firmám, které jej dále distribuují. Podle mého odhadu to může
být i 25 %. Samozřejmě banky, nebo poradci zlato nabízejí právě kvůli tomu, že klienti jej poptávají.
Kdyby si to klienti o zlato neřekli, tak banky i poradci jim raději prodají produkt, který pro ně možná
bude i provizně zajímavější.
A je to tedy pro poradenské společnosti provizně zajímavé?
Určitě, jednak to znamená rozšíření jejich portfolia o produkt, který mohou nabídnout k běžně
využívaným produktům, jako je pojištění, spoření apod., a jednak je to zajímavé skutečně i provizně.
Dalo by se to srovnat se smlouvou o stavebním spoření. Jde pouze o to je pořádně vyškolit a říct jim,
jak a co by měli prodávat a jak investorům poradit, na co by si měli dát pozor apod.
Děkuji za rozhovor
http://www.investujeme.cz/zlato-muze-byt-zajimave-take-pro-poradce/
NÁŠ REGION – Jen v Americe a ve Vestci
26. 7. 2012
red
VESTEC - Společnost SAFINA, a. s., přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní Evropě, oznamuje dosažení vedoucí pozice v oblasti recyklace drahých kovů na celém
středoevropském trhu včetně České republiky díky nové unikátní technologii PlasmaEnvi®, která je
jediná v Evropě.
„Podobné procesy s tímto zaměřením jsou na světě jen dva, jeden v USA a druhý u nás v SAFINĚ ve
Vestci u Prahy. Jsme první společností v Evropě, která uvedla tuto technologii do praxe, v České
republice je vedena pod ochrannou známkou PlasmaEnvi®. Investice do této přelomové inovace se
pohybovaly na úrovni přes 100 milionů korun. Recyklace je klíčovou součástí našeho výrobního
portfolia. Narůstající poptávka a požadavky trhu na rychlé, efektivní a k životnímu prostředí
ohleduplné recyklační technologie nás vedou k neustálému vyvíjení a zároveň investicím do nových
procesů a zlepšování dosavadních postupů,“ řekl generální ředitel SAFINA Tomáš Plachý. Recyklace
drahých kovů společnosti SAFINA zahrnuje především použité průmyslové katalyzátory,
autokatalyzátory, ostatní průmyslové materiály a chemikálie s obsahem drahých kovů. PlasmaEnvi®
je nová špičková technologie recyklace použitých průmyslových katalyzátorů s hlavním zaměřením na
obsah s drahými kovy. Jedním z jejích hlavních prvků je spojení plazmového tavení s mikroturbínami.
Tento způsob využití je maximálně ohleduplný k životnímu prostředí, a to z toho důvodu, že
neprodukuje žádné přímé ani nepřímé odpady, umožňuje návrat důležitých surovin do opětovného
užívání a současně využívá uvolněnou energii k výrobě elektrické energie a tepla. Proces zajišťuje
emisní limity několikanásobně nižší, než je současný požadavek legislativy EU, a je z hlediska
recyklace a výtěžnosti drahých kovů zařazen do kategorie “Nejlepší recyklační technologie“ (Best
Reclamation Technique).
Mladá fronta DNES – Zapomeňte na ropu. Toyota, GM i Apple chtějí lithium. Do baterií
21. 7. 2012
Jaroslav Mašek
Australská firma Talison Lithium, největší světový těžař lithia, které se používá do moderních baterií,
zvýšil ceny kovu pro druhé pololetí o deset procent. Letos vzroste o čtvrtinu kvůli rostoucí poptávce.
Hybridní Toyota Prius se s téměř čtvrt milionem prodaných kusů stala v prvním čtvrtletí letoška
třetím nejúspěšnějším vozem na světě díky větší poptávce v USA a daňovým pobídkám v Japonsku.
Elektrický Chevrolet Volt byl v květnu nejprodávanějším dobíjecím vozem ve Spojených státech a
během celého letoška by se mělo po světě prodat přes 107 milionů tabletů. Více, než se
předpokládalo. Co to znamená?
Roste poptávka po moderních lithiových bateriích, které pohánějí auta, telefony i počítače, a s tím
roste cena lithia. Zatím totiž nemají firmy, jako je Toyota, Apple či General Motors, k tomuto
nejlehčímu kovu alternativu. Za posledních dvanáct let se tak jeho cena ztrojnásobila a podle expertů
z investiční banky Dahlman Rose bude do konce roku 2020 oproti dnešku dvojnásobná.
Trend potvrzuje největší světový producent - australská společnost Talison Lithium. Firma minulý
týden oznámila, že se jí podařilo domluvit s odběrateli pro zbytek roku navýšení ceny lithiového
koncentrátu o deset procent, po patnáctiprocentním nárůstu v první polovině letoška. Celkem je tak
nárůst už čtvrtinový.
„Růstu cen pomáhá hlavně poptávka po lithium-ion dobíjecích bateriích z Asie, kde se většina vyrábí,“
uvedl pro agenturu Bloomberg Robert Baylis z londýnské výzkumné agentury Roskill.
Ceny lithia, po němž by mohla vystřelit poptávka během tří čtyř let s masovým rozšířením
elektromobilů, ovlivňuje také koncentrace jeho zásob a těžby.
Australská Talison Lithium, chilská Chemical & Mining a americké firmy Rockwood a FMC dnes
pokrývají svou nabídkou 95 procent světové spotřeby. Příležitost cítí také obří těžař Rio Tinto, jenž
ovládá doly v Srbsku, které by mohly představovat až pětinu světové produkce lithia. Ještě ale
nerozhodl o spuštění těžby.
Firmy si uvědomují, že ceny lithia a poptávka po bateriích jsou velmi závislé na výkonu světové
ekonomiky a při jejím přibrzdění, a tedy menší poptávce po moderních technologiích a zboží, může
lithiové nadšení rychle splasknout. V plenkách je také zatím sekundární trh s recyklovaným lithiem.
„Vykupujeme lithiové baterie na celém středoevropském trhu, ale zatím hlavně kvůli kobaltu, který
se z nich především získává. Recyklační trh s lithiem se teprve rozjíždí,“ popisuje Tomáš Plachý, šéf
tuzemské společnosti SAFINA, která recykluje drahé kovy.
Podle něj je recyklace lithia náročná kvůli jeho nízké váze. Je to nejlehčí pevný prvek v periodické
tabulce prvků, plave i na vodě a podle Plachého tak zůstává v recyklační strusce. „Pracujeme na vývoji
jeho rafinace. Zatím sice jeho cena kolísá, ale je to kov, který má velkou perspektivu,“ dodává Plachý.
Na růst ceny vsázejí i čeští analytici. „Poptávka po lithiu v posledních několika letech roste, především
díky zvyšující se spotřebě při výrobě baterií pro smartphony, tablety, elektromobily a jiná zařízení.
Tento trend bude s největší pravděpodobností pokračovat,“ míní analytik firmy Colosseum Petr
Čermák.
Velké globální investiční domy, jako jsou JPMorgan Chase nebo fondy BlackRock, se už začaly
specializovat na nákup akcií firem spojených s lithiovým řetězcem. Ať už těžařů či výrobců baterií.
Výhody lithiových baterií jsou zřejmé. Oproti nikl-kadmiovým jsou lehčí, mají větší kapacitu a netrpí
na „paměťový efekt“. Mohou se tak kdykoli dobíjet.
„Dnes už devadesát procent elektromobilů používá lithiové baterie s tím, že jsou další možnosti jejich
zlepšování,“ říká Jaromír Vegr, předseda občanského sdružení Elektromobily, jenž sám řídí jen
elektrický Peugeot 106. Minulý měsíc s ním překonal vlastní rekord, když na jedno nabití ujel více než
500 kilometrů.
také na:
http://ekonomika.idnes.cz/roste-poptavka-i-cena-lithia-d17-/ekozahranicni.aspx?c=A120720_201214_ekonomika_brm
ČT: Reportáž: Recyklace drahých kovů – v Česku byznys za miliardy korun
19. 7. 2012
Reportáž Jany Horké, stopáž: 12:46 – 14:33, synchron Tomáše Plachého 14:01 – 14:15
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095417821-ekonomika-ct24/212411058020719/video/
Pražský deník (+ 10 dalších Středočeských edic: Benešovský, Berounský, Boleslavský, Kladenský,
Kolínský, Kutnohorský, Mělnický, Nymburský, Příbramský a Rakovnický) – SAFINA má unikátní
technologie
17. 7. 2012
am
Společnost SAFINA, zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů, oznámila dosažení vedoucí
pozice v oblasti recyklace drahých kovů na celém středoevropském trhu včetně České republiky.
Dosáhla toho díky nové unikátní technologii PlasmaEnvi. SAFINA za první pololetí tohoto roku
zpracovala v rámci recyklace přes 60 tun drahých kovů.
Technik – Unikátní technologie zaznamenává přelom v recyklaci drahých kovů
12. 7. 2012
Společnost SAFINA, zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě,
oznamuje dosažení vedoucí pozice v oblasti recyklace drahých kovů na celém středoevropském trhu
včetně České republiky. Recyklace je tradičně silně zastoupena v portfoliu SAFINY, za uplynulé
období tohoto roku však překročila více jak 50 % výroby společnosti. Tohoto úspěchu se podařilo
dosáhnout i díky nové unikátní technologii PlasmaEnvi, která je jediná v Evropě a doplňuje již
stávající procesy společnosti v oblasti recyklace a rafinace materiálů s obsahem drahých kovů.
SAFINA za první pololetí zpracovala v rámci recyklace přes 60 tun drahých kovů.
Technický týdeník – SAFINA: unikátní plazmová technologie v provozu
10. 7. 2012
Přední český i středoevropský zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů společnost SAFINA,
zprovoznila ve Vestci u Prahy unikátní recyklační a rafinační technologii PlasmaEnvi®. Jen za letošní I.
pololetí tam (v rámci recyklace odpadů ze sklářského, chemického a elektrotechnického průmyslu a
petrochemie) vrátila zpět do výrobních cyklů na 60 t drahých kovů, zejména zlata a stříbra.
VESTECKÝ UNIKÁT
Plazmová tavírna SAFINY neohrožuje okolní životní prostředí. Opakované přísné testy potvrdily, že
zdejší emise znečišťujících látek v odsávaném vzduchu i ve vodních roztocích jsou mnohonásobně
podlimitní, a to jak vůči českým, tak evropským normám. Zdejší plazmový proces je proto klasifikován
podle evropské směrnice 2002/96/ES jako technologie přepracování použitých katalyzátorů a
nízkoryzostních materiálů v kategorii BAT (Best Available Technique).
Podle generálního ředitele firmy Tomáše Plachého, podobné procesy jsou ve světě pouze dva. Jeden
v USA a druhý v SAFINĚ: „Jsme první společností v Evropě, která uvedla tuto technicky i ekologicky
progresivní technologii do praxe.“ Co se týká jejího investičního zabezpečení, náklady přesáhly 100
mil. Kč. Projekt byl zčásti spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a
MPO ČR.
ŠPIČKOVÁ TECHNOLOGIE
Plazmová recyklace není zásadní novinka. V průmyslově vyspělých zemích Evropy i v zámoří se v
různých průmyslových odvětvích, při spalování odpadů a tavení kovů s vysokým bodem tání aplikuje
už od 90. let. Mnohá technologická řešení jsou patentově chráněna. Vestečtí ji technicky vylepšili, a
to ve spolupráci s košickými, pražskými a pardubickými akademiky.
Až do startu vestecké technologie PlasmaEnvi® byl elektroodpad separován a pokud byl následně
zpracováván tavením nebo elektrolyticky, musel se vytřídit tak, aby neobsahoval chlorované látky
organického původu. K tavení konvenčními způsoby se využívaly pece s větším obsahem vsázky a
elektroodpad tvořila jen část přetavovaného materiálu.
Jádrem nového vesteckého provozu je technologická hala plazmové tavírny o rozměrech cca 30 x 24
m a objekt velínu. V ní byla lokalizována zařízení sloužící k míchání vstupních surovin a plnění
vlastního reaktoru, zařízení k odlévání kovových kokil a zpracování vzniklé strusky a drticí zařízení pro
úpravu granulometrie materiálů. Dominuje ji importovaný plazmový reaktor a plazmový hořák,
včetně řídicího systému plazmové části od firmy PEAT, Inc. (Huntsville, Alabama, USA). Vestecká
plazmová technologie materiálově vyžívá opotřebené katalyzátory (chemické i autokat). Produktem
plazmového tavení drahých kovů nejsou jen čisté kovy, ale i slitiny s různým obsahem příměsí dalších
kovů přítomných ve zpracovávané vsázce. Zdejší tavicí agregát je sice kapacitně menší (150 kg/h
vsázka a 30 kg/h struskotvorných přísad), zato maximálně ohleduplný vůči životnímu prostředí.
Vlastní tavba v reaktoru probíhá v redukčním prostředí. To také umožňuje eliminovat vznik NOx, CH
aj. Při teplotách 1400-1600 °C jsou dávkované materiály buď roztaveny nebo zplyněny.
V SAFINĚ odpovědně přistoupili také k energetickému režimu linky. Za bezpečnou přepážkou byla
dislokována nezbytná zařízení pro jímání, chlazení a čištění plynů vznikajících při plazmovém tavení,
skladové zásobníky pro používané suroviny a vodu, zařízení pro separaci a manipulaci kalů získaných z
výroby a také agregáty pro spalování vyčištěných plynů v čele s mikroturbínou Capstone.
Vně budovy je k dispozici logistické vybavení, zásobníky na suroviny a pomocná média. Sem putují
odpadní materiály s obsahem drahých kovů. Katalyzátory z petrochemického, potravinářského,
chemického a farmaceutického průmyslu, odpady s obsahem Cu, Co, Mo, Cr, Ni, V, W (i jejich
kombinace) a mnoho dalších kovů, včetně jejich oxidické formy.
Ve Vestci lze exploatovat i tzv. stěry (materiály s obsahem drahých kovů). Co se týká aplikovaných
chemických látek, nejvíce se využívá hydroxid sodný, tekutý dusík, CaO, SiO2, nafta a zemní plyn.
AKCENT NA EKOLOGII
Management firmy od prvopočátků věnoval zvýšenou pozornost ekologickému zabezpečení
recyklačních procesů. Respektoval rozhodnutí MŽP č.j. 4056/740/05/MS pro technologii plazmové
tavírny nízkoryzostních materiálů. Emise, které zde vznikají, jsou plně ošetřeny. Z příjmu a úpravy
surovin i TZL jsou odsávány přes textilní filtry a odváděny do jednoho, permanentně kontrolovaného
výduchu. Emise, jež vznikají při spalování plynu a vygenerované spaliny, směřují do 8metrového
ocelového komína. Také tyto výstupy s rezervou vyhoví nejpřísnějším normám.
Odpadní vody z technologie jsou zaokruhovány a využity přímo v procesu výroby. Raritu oproti
mnoha jiným tuzemským podnikům představuje ve Vestci cílevědomé jímání dešťové vody. Vedle
svodu do jímky o objemu 20 m3, která je napojena přepadem do nově zbudované dešťové
kanalizace, je kanalizačně vyústěna do obvodového zasakovacího příkopu na pozemku v perimetru
závodu.
Co se týká hluku, studie neprokázala nárůst pozaďových hluků v referenčních bodech.
CO S ODPADY?
Tato otázka se dere u recyklačních technologií vždy do popředí. V SAFINĚ produkují různé typy
odpadů, s nimiž nutno operovat podle platné legislativy. Vedle tradičních recyklovatelných sort
(papír, sklo, dřevo, plasty) tady mají prim železné a neželezné kovy. Opomenout nelze ani odpady z
procesů čištění plynů, zejména tuhý kal. Jeho množství experti odhadli na 55 t za rok. Na základě
laboratorních analýz na obsah Se a Zn se předává buď k dalšímu vyžití, anebo je ekologicky
likvidován. Část odpadů se ve Vestci pohotově vrací zpět jako surovina do plazmového agregátu (mj.
odprašky z čištění odpadního vzduchu).
Na všech výstupech probíhá autorizované měření emisí s frekvencí podle kategorie zdroje. Vestečtí si
statut BAT udržují s mnohanásobnou rezervou. Management firmy mj. vybudoval ojedinělý
vzorkovací soubor zařízení, jenž je s to vzorkovat i velké objemy sypkého materiálu. To se pozitivně
projevuje zejména u recyklace drahých kovů: finální vzorek o hmotnosti několika gramů musí být
shodný se vstupní surovinou v objemu až desítek tun.
Požadavky podniků na objemy i strukturu odpadů pro recyklaci rostou. SAFINA chce proto v roce
2013 spustit II. zpracovatelskou linku, za obdobně přísných výrobních, ekonomických i ekologických
ukazatelů. Její management se také ohlíží po světě: vedle aktivit dceřiné firmy v Číně se velmi
zajímavě vyvíjí také analýzy ruského trhu s odpady.
Sken:
The Prague Post – Head of SAFINA touts "green" gold
4. 7. 2012
Company uses new technology to recycle precious metals
Tomáš Plachý, CEO of the precious metals manufacturing and processing company SAFINA, whose
revenues rely heavily on recycling, highlights the need for sustainability.
As processors of precious metals seek ways to become more environmentally friendly and less
dependent on mining, recycling those metals has become increasingly important. Czech Top 100
company SAFINA, which posted revenue of 4.3 billion Kč in 2011, has a long history of technological
innovation since its origins in 1860. This processor and manufacturer of precious metals is the first
company in Europe to use PlasmaEnvi technology for metal recycling purposes. The Prague Post sat
down with SAFINA CEO Tomáš Plachý to discuss this side of his business, and find out why recycling is
so important to the industry.
The Prague Post: SAFINA has a rich company history, but where do you see yourself today?
Tomáš Plachý: Certainly, the company has come a long way since its beginnings. Today, we are a very
export-oriented company. Approximately 70 percent of our revenue comes from abroad. We have
manufacturing capacity here in the Czech Republic, but we also have a refinery in China and regional
offices in many countries, including the United States. So it really is quite a global perspective, but
one with local roots.
TPP: The recycling of precious metals now makes up more than 50 percent of your revenues. How
did that start?
TP: Well, recycling is quite a broad term, and at one stage we were involved in the recycling of a very
specific type of material, namely waste from electronic equipment (e-waste). We've since decided to
leave this business and focus on higher-value processes. E-waste recycling is very manual laborintensive, which doesn't fit in with our strategic picture anymore.
TPP: What is the current strategy?
TP: We're constantly seeking to gain a competitive advantage with the different types of material
that we choose to recycle. E-waste is only one source of precious metals. For example, you also have
catalytic converters in your car, so the automotive industry is currently one of the highest users of
precious metals. They're also present in the pharmaceutical industry, the chemical industry and the
petrochemical industry, so you can see how precious metals are all around you.
TPP: Why is it important to recycle precious metals?
TP: Firstly, the most important thing is to bring the metals back to life. That means giving them
stability, because if we recycle, and we recycle efficiently, it's sustainable. This isn't just about
scarcity, and precious metals are obviously scarce, but it's also about the fact that recycling should be
economically and environmentally beneficial. It should be a cycle rather than always getting the
natural resources from the ground.
TPP: What are the economic benefits?
TP: When you recycle, it usually means you recycle for someone who already owns the material.
These companies need to release the hidden cash flow contained in that material. It's true that
during difficult economic times companies are looking more at where they have financial reserves.
They do speed up their rate of recycling during these times because they're in need of cash. They no
longer hoard the material, but instead recycle more often.
TPP: Who are your major competitors in the region?
TP: I would say we compete with the big multinational companies. Of course, this is not only in the
Czech Republic, but globally, as well. This is why we haven't focused our strategy on a narrow
portfolio of markets. We're aiming to be a global player in the sense that the best form of defense is
attack. From this, we hope to gain international experience and know-how from different markets.
TPP: What do you feel you offer that your competitors don't?
TP: We certainly provide a greater flexibility, and we also try to focus on niche markets. This means
we go after the recycling of materials that may not be so interesting to bigger companies. We offer a
quicker return of the metals, which is a very important part of the overall economics of recycling:
How fast can you get the desired metal back to a reusable state? We're very competitive with these
things, which is crucial for our international exposure and participation. And if we speak from a local
perspective, we offer a strong presence here in the Czech Republic.
TPP: So this is where the new technology comes in. How does it work exactly?
TP: You always need to be active in the development and application of new technologies, to come
to the market with something new, something better; PlasmaEnvi is such a technology. It works using
extremely high temperatures, powered by a plasma arc, and these temperatures allow you to
effectively separate the desirable metal from the spent product.
TPP: What are its advantages?
TP: The main attribute of the technology is the speed at which you return the metal to its usable
state. The technology also generates secondary energy for the production of electricity and heat. But
perhaps most importantly, this technology doesn't produce any waste. It's completely
environmentally friendly. It really is one of a kind in Europe for precious metals.
TPP: There is strict EU legislation concerning the disposal of waste. How does that affect your
business?
TP: Our clients have to be comfortable that we're not only delivering a service on the economic front,
but on an environmental level as well. This is why it's important we meet and even exceed the EU
targets. Big multinational companies that have a very strong environmental agenda judge suppliers
on this. It's something they consider when they decide whether to work with us or not.
Uveřejněno také na:
http://www.praguepost.com/business/13653-head-of-SAFINA-touts-green-gold.html
Sken:
Ihned.cz - VIDEO: Česká firma jezdí na divokém tygrovi. Díky plazmě získá opět drahé kovy
28. 6. 2012
Petr Kain
Drahý kov, struska pro železárny, plyn na výrobu elektřiny a ohřev vody. Česká firma se chlubí, že její
technologie dokáže téměř bez odpadu zpracovat kovový šrot. Společnost tvrdí, že podobný postup
používají už jen na jednom místě ve Spojených státech.
Odpich v plazmovém reaktoru firmy SAFINA
foto: bb
Firmy zabývající se recyklací drahých kovů zažívají v posledních letech boom. Ceny zlata, stříbra i
dalších kovů se v poslední dekádě několikanásobně zvýšily, a tak není divu, že zájem o jejich recyklaci
rychle narůstá.
V oblasti střední Evropy je jednou z dominantních společností na trhu česká firma SAFINA, která
nedávno představila novou unikátní technologii recyklace drahých kovů nazvanou PlasmaEnvi.
Díky ní lze plazmovým tavením recyklovat použité průmyslové katalyzátory, aniž by byly při procesu
produkovány jakékoli odpady. „Podobné procesy s tímto zaměřením jsou na světě jen dva, jeden v
USA a druhý u nás ve Vestci u Prahy," řekl generální ředitel firmy Tomáš Plachý. Firma do projektu
vložila více než 100 milionů korun a v letošním prvním pololetí díky němu recyklovala přes 60 tun
drahých kovů.
"Provozovat plazmový reaktor je jako jezdit na divokém tygrovi. Představte si, že uprostřed reaktoru
je teplota kolem 2500 stupňů Celsia, která se postupně snižuje až k vnitřním stěnám reaktoru, které
mají teplotu kolem 40 stupňů. Vy musíte ten reaktor provozovat tak, aby teplota uvnitř reaktoru
neklesla, neboť by vám následně zatuhla sázka a zároveň nesmíte dopustit, aby teplota u stěn
reaktoru stoupla, protože by se reaktor mohl roztavit. Celý plazmový reaktor je přitom systém, který
se chová nahodile a my musíme tu nahodilost co nejvíc omezit," říká Martin Bouša, který pracuje v
Safině jako marketingový specialista se zaměřením na inovace, vývoj a vědu.
http://byznys.ihned.cz/c1-56324620-video-ceska-firma-jezdi-na-divokem-tygrovi-diky-plazme-ziskaopet-drahe-kovy
CIA NEWS (tisková agentura) - Unikátní technologie zaznamenává přelom v recyklaci drahých kovů
26. 6. 2012
Praha, 26. června 2012 - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých
kovů ve střední a východní Evropě, oznamuje dosažení vedoucí pozice v oblasti recyklace drahých
kovů na celém středoevropském trhu včetně České republiky. Recyklace je tradičně silně zastoupena
v portfoliu SAFINY, za uplynulé období tohoto roku však překročila více jak 50 % výroby společnosti.
Tohoto výrazného úspěchu se podařilo dosáhnout zejména díky nové unikátní technologii
PlasmaEnvi®, která je jediná v Evropě, a významně doplňuje již stávající procesy společnosti v oblasti
recyklace a rafinace materiálů s obsahem drahých kovů. SAFINA za první pololetí roku
2012 zpracovala v rámci recyklace přes 60t drahých kovů.
Klíčovým zdrojem recyklovaných drahých kovů je průmyslový sektor, který vyžaduje použití
speciálních technologií pro vzorkování a zpracování odpadů. Jedná se zejména o oblast sklářského,
elektronického a chemického průmyslu, zpracování ropy a ropných produktů. Recyklace drahých
kovů společnosti SAFINA zahrnuje především použité průmyslové katalyzátory, autokatalyzátory,
ostatní průmyslové materiály a chemikálie s obsahem drahých kovů.
Vzhledem k narůstajícím nárokům na provedení recyklace z hlediska ekonomické výhodnosti pro
zákazníka a environmentální legislativy v průmyslovém sektoru, SAFINA zkonstruovala a postavila
ojedinělý vzorkovací soubor zařízení, který je schopen vzorkovat velké objemy sypkého materiálu.
V oblasti recyklace drahých kovů je zcela zásadní oblast vzorkování materiálu, kde konečný, několik
gramů vážící reprezentativní vzorek, musí být shodný se vstupním materiálem dosahujícím až desítky
tun. Pro zpracování refraktorních materiálů jako jsou průmyslové katalyzátory nebo autokatalyzátory,
instalovala SAFINA inovativní plazmový proces, který je klasifikován jako BAT (Best Available
Technique) pod názvem PlasmaEnvi®.
„Podobné procesy s tímto zaměřením jsou na světě jen dva, jeden v USA a druhý u nás v SAFINĚ ve
Vestci u Prahy. Jsme první společností v Evropě, která uvedla tuto technologii do praxe, v České
republice je vedena pod ochrannou známkou PlasmaEnvi®. Investice do této přelomové inovace se
pohybovaly na úrovni přes 100 milionů korun. Recyklace je klíčovou součástí našeho výrobního
portfolia. Narůstající poptávka a požadavky trhu na rychlé, efektivní a k životnímu prostředí
ohleduplné recyklační technologie nás vedou k neustálému vyvíjení a zároveň investicím do nových
procesů a zlepšování dosavadních postupů," řekl generální ředitel SAFINA, Tomáš Plachý.
PlasmaEnvi® je nová špičková technologie recyklace použitých průmyslových katalyzátorů s hlavním
zaměřením na obsah s drahými kovy. Jedním z jejích hlavních prvků je spojení plazmového tavení
s mikroturbínami. Tento způsob využití je maximálně ohleduplný k životnímu prostředí, a to z toho
důvodu, že neprodukuje žádné přímé, ani nepřímé odpady, umožňuje návrat důležitých surovin do
opětovného užívání a současně využívá uvolněnou energii k výrobě elektrické energie a tepla. Proces
zajišťuje emisní limity několikanásobně nižší, než je současný požadavek legislativy EU a je z hlediska
recyklace a výtěžnosti drahých kovů zařazen do kategorie "Nejlepší recyklační technologie" (Best
Reclamation Technique). Tento způsob recyklace byl společností poprvé úspěšně prezentován na
mezinárodní konferenci chemického a procesního inženýrství CHISA 2007, EPC Praha 2008 a IPMI
USA 2010. SAFINA technologii do praxe uvedla v roce 2008 a do plného komerčního využití v roce
2011. Projekt byl spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem
průmyslu a obchodu ČR. Za uplynulé čtyři roky SAFINA zaznamenává každoroční nárůst v průmyslové
poptávce po recyklaci drahých kovů, za první pololetí 2012 poptávka narostla o zhruba 15 %. Dnes
SAFINA díky této technologii stvrzuje pozici lídra na trhu střední a východní Evropy.
http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/unikatni-technologie-zaznamenava-prelom-v-recyklacidrahych-kovu/
TV Prima: reportáž na téma možné těžby drahých kovů v České republice
25. 6. 2012
Jiří Fröhlich
http://www.iprima.cz/porady/all/news
Část reportáž točena v závodě SAFINA, komentář na téma aktuálního vývoje investičního zlata byl
poskytnut panem Liborem Křapkou.
technickýtydeník.cz - SAFINA uvedla do provozu unikátní plazmovou technologii
20. 6. 2012
SAFINA, a.s., přední český i středoevropský zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů,
zprovoznila ve Vestci u Prahy unikátní recyklační a rafinační technologii PlasmaEnvi®. Jen za letošní I.
pololetí tam (v rámci recyklace odpadů ze sklářského, chemického a elektrotechnického průmyslu
a petrochemie) vrátila zpět do výrobních cyklů na 60 t drahých kovů, zejména zlata a stříbra.
Termická recyklace drahých kovů, mědi, niklu a jiných materiálů probíhá dominantně na bázi
použitých průmyslových katalyzátorů, baterií, chemikálií s obsahem drahých kovů a dalších
průmyslových materiálů. Ojedinělý plazmový reaktor operuje s teplotami až 10 000 0C. Součástí
recyklační linky je rovněž mikroturbína Capstone, efektivně spalující vygenerované plyny.
Vestecká plazmová tavírna neohrožuje okolní životní prostředí. Opakované přísné testy potvrdily, že
zdejší emise znečišťujících látek v odsávaném vzduchu i ve vodních roztocích jsou mnohonásobně
podlimitním, a to jak vůči českým, tak evropským normám. Zdejší plazmový proces je proto
klasifikován jako BAT (Best Available Technique).
Podle generálního ředitele firmy Tomáše Plachého, podobné procesy jsou ve světě pouze dva. Jeden
v USA a druhý v Safině: "Jsme první společností v Evropě, která uvedla tuto technicky i ekologicky
progresivní technologii do praxe." Co se týká jejího investičního zabezpečení, náklady přesáhly 100
mil. Kč. Projekt byl zčásti spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj
a MPO ČR.
http://www.techtydenik.cz/tech_zpravy.php?id=6077
také na:
http://www.industry-eu.cz/novinky-a-clanky/novinky-ve-svarovani/SAFINA-uvedla-do-provozuunikatni-plazmovou-technologii
Download

Mediální pokrytí červen-srpen 2012