Potravinář červen/2011
POTRAVINÁŘ
Slovo má Phdr. Petr
DOSTÁL:
Region Morava rok po
sloučení
Uţ je to více neţ jeden rok, co
došlo ke sloučení tří regionů, regionu
Brno, Olomouc a Ostrava v jeden
velký region Morava. Toto sloučení
znamenalo pro všechny
zainteresované změny v systému
práce, zvláště pak v kontaktech mezi
jednotlivými základními organizacemi
a reg i on ál ní m pr a c o v n íke m.
Nejednalo se jen o překonávání
větších vzdáleností, čemuţ výrazně
napomohlo zakoupení sluţebních
automobilů pro regionalisty a
vybavení kvalitnějšími komunikačními
prostředky jako je vyţívání mailů a
mobilních telefonů, ale i o změny
v systému práce a spolupráce
regionalisty a základních organizací.
Za dlouhá léta činnosti paní
Veřmiřovské na Ostravsku a pana
Plisky v olomouckém regionu, došlo
k vytvoření aţ osobních vztahů a
vazeb nejen mezi regionalistou a
zástupcem odborů, ale i regionalistou
a vedením firmy. Myslím si, ţe za rok
fungování nového regionu došlo
celkem úspěšně ve většině případů
k dobrému navázání na tyto kontakty
a tato spolupráce je dál rozvíjena.
K tomu, mimo jiné, napomohla
pravidelná pod zimní škole ní
funkcionářů základních organizací, na
kterých kromě vzdělávací činnosti
dochází i k výměně zkušeností z práce
jednotlivých ZO a navázání kontaktů,
protoţe v mnoha případech se
předsedové působící na závodech
jedné velké firmy ani neznají. Proto i
v letošním roce se tato školení na
dvou místech Moravy znovu
uskuteční.
Za uplynulé období došlo,
bohuţel, ke zrušení několika
základních organizací a tím i úbytku
členské základny. Příčiny rušení je
nutné spatřovat jak v zániku
zaměstnavatelského subjektu, tady je
důvod mimo odbory, tak i
v nečinnosti, neschopnosti a nezájmu
výborů a členů ZO o odbory. Nejde
jen o generační problém, ale i
o obavu z výkonu této funkce. Tím
se sami zaměstnanci dobrovolně
vzdávají práva kolektivně vyjednávat,
podílet se na tvorbě mzdového
systému, na utváření pracovních a
sociálních
podmínek
u zaměstnavatele. Myslím si, ţe
v kaţdé firmě by se našli lidé, kterým
není lhostejné, v jakém prostředí
pracují a jaké dostávají za svoji práci
peníze. Odborová práce je práce pro
jiné a odráţí se v ní i vztah k vlastní
firmě. A pokud se obávají z toho, ţe
práci předsedy nebo hospodáře
odborové organizace nezvládnou,
jsou zde zaměstnanci svazu, kteří
jsou připraveni jim poradit, pomoci
nebo některé úkoly převzít na sebe.
Proto je nabízena základním
organizacím taková sluţba svazu, kdy
za organizaci účetnictví povede
bezplatně zaměstnanec svazu. Tím
ale není nijak narušena suverenita
základní organizace v hospodaření.
Solidarita, jednotnost a
akceschopnost jsou zvlášť důleţité
v současné době, kdy pravicová vláda
připravuje změny zákoníku práce,
které rozhodně nebudou ve
prospěch zaměstnanců, a existence
odborové organizace ve firmě bude
pojistkou právního jednání
zaměstnavatele vůči zaměstnancům.
Ale na straně druhé díky soustavné a
kaţdodenní práci některých předsedů
základních organizací je s potěšením
moţné hovořit o úspěších; ať je to
dobře vyjednaná kolektivní smlouva,
ke spokojenosti všech uskutečněný
zájezd či jiná akce, anebo přijetí
nových členů do organizace. Zde
patří uznání předsedům a výborům
ZO z Nestlé Olomouc, Nestlé
Holešov, Opavia Kraft Opava, MP
Krásno, Souflett Hodonice a mnoha
dalším. Na tomto místě se obracím
k předsedům těchto ZO s výzvou
k tomu, aby své zkušenosti např.
příspěvkem do Potravináře předali
ostatním. I zde platí, ţe příklady
táhnou.
Praha 21. 5. 2011 za
5 minut dvanáct
na sobotu 21. 5. 2011 svolala
ČMKOS ve spolupráci s ASO a
některými občanskými sdruţeními
demonstraci na Václavské náměstí
v Praze. Uvedená protestní akce byla
součástí probíhající kampaně
konfederace „Otevřete oči“.
Cílem shromáţdění odborářů
a veřejnosti bylo dát najevo
nesouhlas s probíhajícími reformami
vlády a snaha dosáhnout skutečné
diskuze o podobách těchto reforem
tak aby splnily svůj účel. Za
posledních 20 let jsme zaţili jiţ řadu
reforem, úsporných balíčků a batohů,
ale ţádný z nich svůj deklarovaný cíl
nesplnil.
Symbolicky za pět minut
dvanáct hodin vyrazili odboráři
z náměstí Winstona Churchilla na
V á cl av s ké ná mě s t í. Zd e se
shromáţdilo celkem 48 000 zástupců
oborů a občanské veřejnosti. Za
odborový svaz přišlo tuto akci
podpořit jen 222 účastníků z toho
155z regionu Morava.
Splnila demonstrace svůj
účel? Podle mne ano. Poprvé se
odborové protestní akce zúčastnili ve
větším počtu neodboráři a mladí lidé.
To ukazuje na skutečnost, ţe odbory
mají dnes větší podporu veřejnosti.
Přesvědčil nás o tom i výsledek
ankety, kdy demonstraci podpořilo
více jak 80% dotázaných občanů.
Mimo vystoupení politiků byla oproti
minulosti i kladná odezva médií.
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
1
Potravinář červen/2011
Demonstrace napomohla i k tomu,
ţe odbory i zaměstnavatelé našli
v některých otázkách na probíhající
reformy shodu.
Zda vláda změní svůj přístup
k projednávání zásadních změn
v oblasti důchodů, zdravotnictví,
sociální péče a daní je otázkou.
Odbory si jsou vědomi nutnosti
reforem, nelíbí se jim pouze to, ţe
negativní dopady postihují především
zaměstnance, rodiny s dětmi a
důchodce. A na druhé straně umoţní
podnikání v oblasti zajišťování
základních sluţeb občanům ze strany
státu. Není pravdou, ţe odbory
pouze kritizují vládu a nehledají
moţné způsoby řešení. ČMKOS
navrhovala vládě řadu změn na
základě odborných analýz. Jedinou
univerzální odpovědí bylo, ţe tyto
jsou v rozporu s programovým
prohlášením vlády.
Demonstrace konaná 21. 5.
2011 není a nemůţe být poslední akcí
odborů. Nelze nečině přihlíţet
k tomu, ţe vláda vede tuto zemi do
hlubší krize, která se dotkne nejen
nás, ale i dalších generací.
Cestou Potravináře chci
poděkovat za podporu všem těm,
kteří se zúčastnili demonstrace a
osobně tak přispěli podpoře odborů,
zejména ZO NOS PPP Nestlé Česko
Olomouc. Osobně jsem očekával
větší účast členů svazu s ohledem na
jejich nespokojenost se současnou
situací.
2
Podporu členské základny
budeme potřebovat i nadále a zde
nestačí pouze vnitřní souznění, ale i
konkrétní osobní podpora.
a.š.
Otevřený dopis
Českomoravské
konfederace
odborových svazů
předsedovi vlády ČR
Petru NEČASOVI
Váţeny pane předsedo vlády,
jménem 32 odborových svazů, které
tvoří odborovou centrálu ČMKOS,
mi dovolte, abych se na Vás obrátil
otevřeným dopisem. Máme zásadní
výhrady k návrhům zákonů, které jiţ
v současné době projednává vláda a
Poslanecká sněmovna. Konkrétně se
jedná o zákony týkající se sociální
reformy a reformy zdravotnictví.
Navzdory slibům ministra
zdravotnictví Leoše Hegera, byly
poslancům předloţeny návrhy bez
respektování všech zásadních
stanovisek sociálních partnerů, jeţ
vzešly z tripartitních jednání.
Zákony zásadním způsobem
mění filozofii a podstatu českého
zdravotnictví a sociálního systému.
Skutečnost, ţe byly poslancům
předloţeny dokonce bez základní
informace o návrzích vznesených na
tripartitních jednáních, ţe zcela
ig n or o valy ja kék o li v n ávr hy
ČMKOS, hodnotíme jako nezájem
vlády hledat konsenzus a zvaţovat
rizika a dopady, které tzv. reformy
způsobí. To byl také hlavní důvod,
proč ČMKOS 21. dubna přerušila
jednání tripartity.
Mnohokrát jsme upozorňovali
na nebezpečí, ţe zákon o veřejném
zdravotním pojištění (Zákon č.
48/1997), který je nyní v prvním
čtení, znamená velkou
komercionalizaci zdravotnictví, coţ je
podle našeho názoru v rozporu
s ústavním pořádkem České republiky
a dokonce i programovým
prohlášením Vaší vlády. Ta se
zavázala, ţe: "nedopustí zhoršení
kvality a dostupnosti zdravotní péče a
efektivní prevence". Klíčová negativní
změna, kterou nikdo seriózně
veřejnosti nevysvětlil, se skrývá v § 13
uvedeného zákona. Ministr Heger
tento paragraf veřejnosti klamavě
vysvětluje jako moţnost nároku
pacienta připlatit si za nadstandard.
Ve skutečnosti je pravda zcela opačná,
paragraf jasně znamená, ţe hrazeny
budou pouze nejlevnější výkony a
péče, ostatní si budou občané platit.
Dalším důkazem komercionalizace
zdravotnictví je zákon o zdravotních
sluţbách, který chce změnit zdravotní
péči na sluţby, nastavuje komerční
prostředí do vztahu pacient - lékař a
ponechává péči o zdraví lidu
principům trhu. Toto uţ jednou
veřejnost důrazně odmítla. Za velmi
kontroverzní povaţuje ČMKOS
návrhy na zřízení dalších
6 zdravotnických registrů, kromě
stávajícího Národního zdravotního
registru, a jejich propojení na veřejnou
správu . Varovali jsme před
nebezpečím, aby s evidencí obyvatel
byly propojeny údaje o úrazech,
hospitalizacích, pitvách a
upozorňovali na nedomyšlenost
propojení s tzv. sociální kartou, která
má být identifikačním i platebním
prostředkem pro kaţdého, kdo bude
napojen na sociální systém. Ţádná
země se neodhodlala k tak
zneuţitelnému sběru citlivých dat
o svých občanech.
Sociální reforma, předloţená
ministrem práce Jaromírem
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář červen/2011
Drábkem, je nemorální a veřejným
financím nepomůţe. Tento záměr
ušetřit výdaje státního rozpočtu je
neefektivní. Zničí stávající sociální
systém, který účinně brání proti
chudobě. Ministr J. Drábek
neanalyzuje následné dopady nových
sociálních problémů včetně nárůstu
kriminality, které nakonec vyjdou
nesrovnatelně dráţ. Zdravotně
postiţeným přináší další postiţení a
poniţuje je na občany III. kategorie.
Pane předsedo vlády,
21. května 2011 chtějí dát
občané, zaměstnanci, voliči důrazně
najevo svoji nespokojenost s vládou
navrhovanými reformami důchodovou, daňovou,
zdravotnickou, sociální. Najdete
odvahu před ně předstoupit a říci
pravdu? Nebo je označíte za hrstku
nespokojených "křiklounů a socek"?
Tato demonstrace je váţným
varováním před moţnými
razantnějšími kroky.
Ţádám Vás, pane předsedo
vlády, o pochopení, ţe reformy jsou
od toho, aby měnily věci k lepšímu.
Ţádám Vás, pane předsedo
vlády, zastavte vládní reformy, které
poškodí většinu občanů, zastavte
hazard se zdravím a osudy lidí.
v roce 1578 Jindřichem z Valdštejna.
Po Valdštejnech přešel zámek na
Fürstenbergy a v roce 1809 sňatkem
na Thurn-Taxise. Právě majitel
dobrovického zámku, kníţe Karl
Anselm Thurn-Taxis, jako řada
ostatních majitelů zámků, tvrzí a
usedlostí, hledal moţnost výdělku a
zisku. Jedna taková moţnost se mu
naskytla, kdyţ se mu do rukou
dostala úvaha o výhodách výroby
cukru z řepy, otištěná v časopise
Bohemia z 23. května 1830. A jiţ
v roce 1831 proběhla první kampaň.
92-24-45-19- čtyři zdánlivě
nesouvisející, moţná podivná čísla,
avšak jejich součet dává číslo 180…
tedy věk cukrovaru. Kaţdá ze
čtveřice čísel je totiţ vyjádřením
přibliţné délky drţby cukrovaru
jejich majiteli- kníţecího rodu ThurnTaxisů, dále předválečné akciové
společnosti, státu a nakonec
novodobých vlastníků.
funkčních cukrovarů v Čechách.
Zároveň je v tuzemsku druhým
největším cukrovarem. Česko
meziříčský cukrovar byl zaloţen v roce
1871 jako rolnická akciová společnost,
tj. zemědělci. Rok kdy cukrovar vznikl,
patří do období vrcholící horečky
zakládání cukrovarů. Mezi
nejdůleţitější příčinu patří emancipační
snaha o vlastní podnik bez nutnosti
pracovat pro cizí a také touha po
rychlém výdělku a zisku. Tyto
charakteristiky je moţné připsat také
rolníkům z Českého Meziříčí a
blízkého okolí. V únoru 1871 se
dohodli na zaloţení cukrovaru,
v březnu byla zahájena stavba a na
konci listopadu byla dokončena.
V prosinci, přesně osmnáctého, byl
cukrovar vysvěcen a byla zahájena
první kampaň. Denně se tehdy
průměrně zpracovalo 85tun řepy.
V současné době je to 7000 tun řepy za
den. Nejvyšší dosaţené zpracování
Jaroslav Zavadil,
předseda ČMKOS
Cukrovarnická výročí
Cukr se na území České
republiky vyrábí jiţ 224 let, počítáno
od zaloţení rafinerie na Zbraslavi na
surový třtinový cukr ze zámoří.
Z toho 180 let uţ v Dobrovici
u Mladé Boleslavi. Cukrovar
v Dobrovici je nejstarší, největší,
nejmodernější v České republice. Je
zároveň nejstarším cukrovarem na
zpracování cukrové řepy na území
Evropy. Skutečně, ţádný jiný
cukrovar nepracuje bez přerušení
provozu nebo přestěhování na jiné
místo tak dlouho jako ten dobrovický.
Dodnes zachované nejstarší
provozní budovy cukrovaru mají
skutečně vousatý věk. Nachází se
v prostorách zámku zaloţeného
Cukrovar Dobrovice
Cukrovar v Dobrovici patří
akciové společnosti, která je tvořena
dalšími výrobními závody z oboru
výroby cukru a lihu. Z toho cukrovar
v Českém Meziříčí a lihovar v Chrudimi
jsou také letošními jubilanty, i kdyţ
„jenom pouze“ 140 let.
Cukrovar v Českém Meziříčí je
druhým pilířem výroby cukru ve
skupině TTD. Stojí v severovýchodní
části Královehradeckého kraje
u Opočna. Spolu s cukrovarem
v Dobrovici dnes tvoří dvojici
7286 tun bylo docíleno 28. října 2007.
Asi jiţ nikdo nespočítá, kolik
se v chrudimském lihovaru za celou
jeho existenci vyrobilo lihu. Určitě by
to byl pořádný rybník. Jisté ale je, ţe
stočtyřicáté výročí od zaloţení si
tento významný český potravinářský
podnik připomíná v době, kdy
v republice pracují jiţ jen tři klasické
průmyslové lihovary vyrábějící
potravinářský jemný líh. K jeho
zaloţení došlo roku 1871 pod
názvem „Akciový lihovar
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
3
Potravinář červen/2011
Odbory v Nestlé Zora
Olomouc
Lihovar Chrudim
v Chrudimi“. Zaloţily jej významné
osobnosti města a okolí s pomocí
místního cukrovaru, stojícího naproti
přes ulici. V současné době se roční
výroba pohybuje okolo 180 tisíc
hektolitrů, přičemţ doposud nejvíce
lihu bylo vyrobeno v kalendářním
roce 2007 – 207728 hektolitrů
čistého lihu. Surovinou pro výrobu
lihu byla tradičně řepná melasa, od
roku 2006 se po úpravě výrobního
schématu celé skupiny TTD
v Chrudimi zpracovává surový
kvasný líh z dobrovického lihovaru.
Chrudimský lihovar má ve svém
oboru jedno ojedinělé postavení- od
znárodnění slouţil jako podnik
výzkumný a pokusný. Zkoušely se
zde nové metody, postupy a strojní
zařízení za spoluúčasti
renomovaných pracovišť (ČSAV,
Chemopetrol, VCHZ Semtín).
Od 1. dubna 2011 se
rozhodnutím majoritního vlastníka
sjednotit identitu podniků skupiny
Tereos změnil název dobrovické
společnosti na „Tereos TTD, a.s.“.
Firemní značka TTD, zděděná po
původních majitelích, je symbolem a
nositelem tradice, kvality a věrnosti,
které zavazují.
Převzato z knihy
Dobrovické bílé zlato
v proměnách času od autora
Daniela Froňka
Mezi velké firmy sdruţené
v našem odborovém svazu, alespoň
co se týká podle počtu zaměstnanců,
patří rozhodně Nestlé Zora
Olomouc.
V čokoládovnách
tradičně vţdy byly a jsou silné
odbory. A nejinak je tomu i
v Olomouci a to zvlášť za poslední
rok, kdy v odborové práci nastaly
výrazné změny. Co bylo příčinou
těchto změn?
V létě loňského roku se
konaly volby do výboru základní
organizace.
Předsedkyní byla
zvolena paní Jiřina Tesaříková, výbor
je zde desetičlenný, kdy z kaţdého
výrobního úseku je ve výboru někdo
zastoupen. Vzhledem k velkému
počtu zaměstnanců, silné členské
základně a spolupráci s vedením
firmy je funkce předsedkyně základní
odborové organizace funkcí částečně
uvolněnou. Kromě odborové
činnosti paní Tesaříková pro firmu
vykonává práci v oblasti stravování
zaměstnanců.
Nový výbor si předsevzal to,
ţe je zde pro lidi, ţe pro zaměstnance
a pro jejich rodinné příslušníky musí
něco dělat jak v zaměstnání, tak i
v době jejich volného času. A za
necelý rok činnosti toho výboru jsou
výsledky znát.
Tak, jak sama předsedkyně
říká, základem se stal především
kaţdodenní a osobní kontakt s lidmi
v provozu, hovořit s lidmi o jejich
pracovních problémech, vyslechnout
je a přenést problém na vedení a
následně poţadovat od zodpovědné
osoby odstranění problému. A toto
je cesta, kterou si předsedkyně a
výbor ZO získal nejen důvěru
z a m ě st n a nců , a le i res p e k t
zaměstnavatele. Běţnou praxí se
stalo to, ţe do kanceláře ZO během
dne přichází jak členové výboru, tak i
ostatní zaměstnanci se svými
postřehy, stíţnostmi a poţadavky na
zlepšení pracovního prostředí,
vylepšení celkové atmosféry ve firmě,
nebo si jen tak postěţovat a vidí
v odborech a konkrétně
Cukrovar České Meziříčí
4
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář červen/2011
v předsedkyni tu sílu, která je
schopna to řešit. A jednání
s vedením není vţdy jednoduchá
záleţitost, zvláště v takových
otázkách, kdy je potřeby finančních
prostředků nebo je poukazováno na
neplnění povinností ze strany
zaměstnavatele.
V ţádné firmě
v současné době nejsou ideální
podmínky, i Nestlé v Olomouci se
potýká s výrobním programem,
s vyuţíváním konta pracovní doby
zaměstnanců, provozními problémy
a podobně.
Díky sociálnímu programu,
který je nastaven kolektivní
smlouvou a sociálním fondem,
odbory v olomoucké Zoře se starají i
o mimopracovní aktivity odborářů a
jejich rodinných příslušníků. Ať se
jedná o zájezdy a poznávací akce,
mikulášské a vánoční jiné besídky a
večírky, sportovní či kulturní akce,
příspěvků nebo zajišťování masáţí a
jiných sluţeb apod. Za zmínku stojí i
to, ţe kdyţ se 21.5.2011 v Praze
konala demonstrace odborů proti
vládním reformám v oblasti
důchodové a zdravotní, ze Zory se
zúčastnilo přes 50 lidí.
V Nestlé Olomouc se
odborové práci daří. Dala se
dohromady skupina lidí, kterým
o něco jde. A ţe to přináší výsledky,
o tom svědčí to, ţe za necelý rok
činnosti tohoto výboru ZO a hlavně
předsedování paní Jiřiny Tesaříkové
došlo k nárůstu členské základny
o 83 členů a do odborů se vrátili
někteří, kteří dříve vystoupili. Takové
práci patří uznání, poděkování a
popřání hodně dalších úspěchů.
Petr Dostál
jednání Rady ministrů EU pro
ekonomiku a finance, která
s ohledem na maďarské
předsednictví v Radě EU, zasedala
právě v Budapešti. Smyslem této
akce bylo vyjádření odborových
centrál evropských zemí ke škrtům,
k úsporným opatřením,
k ne spravedlivým reformám,
k nezaměstnanosti a k sociální
politice EU a jednotlivých zemí EU a
projevení nesouhlasu s nimi. Celá
demonstrace se uskutečnila pod
heslem : Ne úsporným opatřením
– za sociální Evropu, za
spravedlivé mzdy a platy, za
zaměstnanost!
Kromě maďarských
odborářů, kterých samozřejmě byla
absolutní většina, svoji
nespokojenost přijely vyjádřit
delegace z většiny evropských
odborových centrál. Tradičně velké
zastoupení měli Poláci, Slovinci,
Rakušané, Němci, Slováci, ale byli
zde i odboráři ze vzdálenějších částí
západní části Evropy. Podle odhadu
EOK
a maďarských médií se
demonstrace zúčastnilo asi 50 000
účastníků. A protoţe v ČR probíhá
kampaň ČMKOS proti krokům naší
vlády v sociální oblasti „Otevřete
oči“, byl velmi dobrý důvod k tomu,
aby se této eurodemonstrace
zúčastnili i zástupci ČMKOS a také
našeho svazu. Delegace ČMKOS
čítala okolo stovky členů a NOS PPP
byl zastoupen 8 lidmi a to jak ze
zaměstnanců svazu, tak i zástupců
základních odborových organizací.
Z Eurodemonstrace
v Budapešti
Letos 9.dubna se v hlavním
městě Maďarska
Budapešti
uskutečnila v rámci „Evropských
akčních dnů“ další velká odborová
eurodemonstrace
organizovaná
Evropskou odborovou konfederací
(EOK) společně s maďarskými
odborovými organizacemi.
Demonstrace se konala u příleţitosti
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
5
Potravinář červen/2011
Pro tuto akci jsme byli stejně jako
další naše svazy vybaveni
kšiltovkami, šátky a tričky s nápisem
„Otevřete oči“ propagující ČMKOS.
Účastníci demonstrace se
kolem poledne shromáţdili na
rozlehlém a velmi krásném náměstí
Heroes obklopené historickými
bud ovami a monume ntálním
artefaktem Hrdinství , kde se za
doprovodu několika ţivých kapel
zformoval průvod, který se za
pěkného jarního slunného počasí
vydal na zhruba dvoukilometrový
pochod za hlasitého doprovázení
píšťalek a vuvuzel
na jedno
z centrálních budapešťských náměstí
Oktogon.
Zde jsme vyslechli
projevy zástupců jednotlivých
odborových centrál a organizací.
Všichni řečníci zdůrazňovali
především to, ţe na úsporná opatření
vlád a EU doplatí
hlavně
zaměstnanci, tyto reformy povedou
ke sníţení ţivotní úrovně a odrazí se
hlavně u příštích generací, coţ nám
nemůţe být lhostejné. Po projevech
byla eurodemonstrace zakončena a
následoval kulturní program.
Vzhledem k tomu, ţe jsme
tentokrát měli i více volného času,
m o hl i j sme si pr o hl é d n ou t
historickou i současnou Budapešť,
ochutnat maďarskou kuchyni, na
trţnicích koupit pověstnou pálivou
papriku a čabajku a díky krásnému
počasí, které nás po celou dobu
provázelo, musím říci, ţe celá tato
akce byla velmi zdařilá. Ale na straně
druhé jsme si uvědomili, ţe v
podobných hromadných projevech
nesouhlasu s vládními reformami
máme pořád ještě rezervy. Rozhodně
to bylo pro všechny účastníky velmi
inspirující.
Text a foto:
Petr Dostál
Potravináři proti další
regulaci trhu
Potravinářské komoře (PK)
se nelíbí aktivity nadnárodních
organizací s cílem sníţit uţívání
zdraví škodlivých látek. Potravináři
se obávají, ţe současné snahy
6
o regulaci trhu s tabákovými výrobky
se mohou do budoucna dotknout i
oblastí potravin.
Světová zdravotnická
or ganizace (WHO) spo lečně
s Evropskou unií propaguje globální
strategii s cílem celosvětově sníţit
uţívání zdraví škodlivých látek, jako
je tabák nebo alkohol. Doporučení
WHO sahají od snah o prevenci přes
ome ze ní o bch od u s t ěmit o
komoditami i reklamy na tyto
produkty, uvedla komora.
Evropská komise do
budoucna zvaţuje revizi takzvané
tabákové směrnice. V rámci boje
proti kouření chce mimo jiné zavést
jednotná balení tabákových výrobků,
výrazně zvětšit zdravotní varování na
krabičkách cigaret či zakázat
vystavování cigaret v místě prodeje a
pouţívání přísad při výrobě cigaret.
"Aktivity WHO mohou mít
za důsledek spuštění nebezpečné
laviny dalších podobných omezení,
která zasáhnou nejen tabákový
řetězec, ale v budoucnosti se mohou
dotknout i jiných oblastí potravin a
pochutin, například snahám o
regulaci obsahu tuku v potravinách,
cukru v cukrovinkách nebo prodeje
alkoholických nápojů včetně vína a
piva," uvedl prezident komory
Miroslav Toman.
Za příklad, kam by mohly
podobné aktivity směřovat, uvedl
Toman takzvanou "hamburgerovou
daň", která zdaňuje vyšší sazbou
potraviny s vysokým obsahem cukru,
tuku, soli a aditiv. Tu loni zavedlo
například Dánsko. Potravináři tvrdí,
ţe neexistuje ţádné potvrzení
kladného vlivu podobných
"diskriminačních" daní na zlepšení
zdravotního stavu populace.
Podle Tomana však nelze
paušálně rozdělovat potraviny na
zdravé a nezdravé - vţdy je to
otázka míry a způsobu konzumace
daných potravin.
Stejného názoru jsou i
o d b o r á ř i a z a mě s t n a n ci z e
společnosti Philip Morris ČR a.s.,
kteří spolu s předsedou svazu
upozornili na toto nebezpečí
europoslance JUDr. Richarda Falbra.
(mm)
Pro český trh chceme
pomazánkové máslo
„Chceme zachovat
označení pomazánkové máslo, na
které jsou spotřebitelé zvyklí už
desítky let. Pro zákazníka je to
pojem, pro výrobce zavedená
marketingová značka. Česká
republika podporuje výrobu
tradičních výrobků, a proto i
nadále považuje za oprávněné
užívat pro tradiční výrobek
tradiční název,“ uvedl ministr
zemědělství Ivan Fuksa. „Právě
tím, že výrobek je tradiční a
zákazníci dobře znají jeho
parametry, nemůže dojít ke
klamání spotřebitele. Navíc
uznání označení chceme jen pro
český trh."
Boj za pomazánkové máslo
Česká republika nevzdává a vyčerpá
všechny moţnosti, aby zvrátila
současné negativní stanovisko
Evropské komise, poznamenala
mluvčí ministerstva Tereza M.
Dvořáčková. Pomazánkové máslo
lze povaţovat za zaručenou tradiční
specialitu podle platné legislativy
Evropské unie. Odmítnutí udělit
pomazánkovému máslu právo uţívat
logo zaručené tradiční speciality
povaţuje Česko za diskriminaci,
dodala. Evropská unie rozhodla, ţe
pomazánkové máslo neuzná jako
zaručenou tradiční specialitu. Jde tak
o vůbec první českou ţádost od
našeho vstupu do Evropské unie,
která u Evropské komise narazila na
odmítavý postoj. Podle Evropské
komise je označení „pomazánkové
máslo“ klamavé a jako takové
nemůţe být chráněno jako zaručená
tradiční specialita. Jiţ více neţ pět let
trvá tento spor s Evropskou komisí.
Podle bruselských norem by totiţ
označení „máslo“ měly pouţívat jen
výrobky s podílem mléčného tuku
větším neţ 39 procent.
Pomazánkové máslo ho má
minimálně 31 procent a vyrábí se
unikátní tuzemskou technologií
zmáselňováním smetany. „Čeští
výrobci „pomazánkového másla“ by
byli diskriminováni oproti výrobcům,
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář červen/2011
jejichţ výrobky pouţívají tradiční
označení na základě výjimek
přijatých před rokem 2006 podle
příslušných evropských právních
norem,“ poukázal ministr Fuksa.
Taková výjimka platí například pro
některé britské, dva německé a jeden
španělský produkt. Česká republika
podporuje výrobu tradičních
výrobků, a proto i nadále povaţuje za
oprávněný svůj přístup, kdy uţívá
pro tradiční mléčný výrobek
odpovídající poţadavkům vyhlášky č.
77/2003 Sb. označení
„pomazánkové máslo“.
(mi)
Nejde jen
o pomazánkové máslo
Ačkoli je pomazánkové máslo
pouhou jednou položkou z nabídky desítek
tisíc potravin vyráběných v zemích EU,
ilustruje jeho kauza manimálně dvě
systémové vlastnosti současné EU protekcionismus a pokrytectví.
Kdyby bylo české pomazánkové
máslo jediným výrobkem vyráběným v EU,
který nesplňuje parametry označení slovem
„máslo“, dal by se přístup bruselských
orgánů zakazující použití ČR slova máslo
pochopit. Tak to ale není. Hned tři země
EU – sousední Německo, a dále Velká
Británie a Španělsko vyrábějí a na trh
dodávají výrobky, které ve svém názvu
nesou slovo „máslo“, ačkoli parametry pro
toto označení (obsah mléčného tuku
minimálně 39 procent) nesplňují stejně tak,
jako naše pomazánkové máslo. Fór je
v tom, že zmíněné země mají na své
výrobky se slovem máslo výjimku podle
unijní legislativy, kterou EU zrušila těsně
před vstupem ČR do EU. Naši
potravináři tak neměli šanci o podobnou
výjimku usilovat, protože prostě již nebylo
podle čeho výjimku udělit.
To však nemůže být důvodem, proč
se k jednomu tradičnímu národnímu
výrobku chová EU jinak než k jiným,
také tradičním výrobkům. Jediný výraz pro
takové chování je proto protekcionismus.
Pokud se týká pokrytectví EU,
pak jde především o rozpor mezi slovy,
které EU hlásá, a činy, kterými je
naplňuje. Na každém kroku je z EU
slyšet o nutnosti podpory regionálních
potravin a obecně všech regionálních
specifik, Brusel také dotuje celou řadou
programů a projektů, které mají za úkol
tradice, specifika a jedinečnost jednotlivých
regionů v rámci EU rozvíjet a podporovat.
V případě potravin dokonce existují tři
typy ochranných označení v EU vyráběných
potravin, včetně takzvané zaručené tradiční
speciality, do níž patří mediálně slavný
český špekáček, který také nedávno tuto
celoevropskou ochranu získal. Jenže i
pomazánkové máslo je tradiční a specifický
výrobek, mimo jiné i proto, že se
s výjimkou ČR, Slovenska a možná
některých příhraničních oblastí v EU nikde
nekonzumuje. Tím také v praxi nehrozí
nebezpečí, že by si jej například
z Portgalska někdo se skutečným máslem
spletl. Mimochodem, kdyby to bylo ve
Španělsku, tak tam jsou právě na výjimku
zvyklí...
Zamítnutí názvu pomazánkové
máslo je tak v přímém rozporu
s proklamacemi EU o podpoře regionálních
specifik včetně potravin, a zároveň
konkrétním příkladem dvou různých typů
výkladů téhož problému. A jakkoli jde o
detail, jak již jsem zmínil v úvodu, je i
kauza pomazánkového másla jedním
z noha malých hřebíčků, které bruselští
úředníci zatloukají do rakve evropské
integrace. Zcela zbytečně.
Mim oc hode m, kdyby ČR
zaplavila pomazánkovým máslem celou
EU a každý z kupujících by si jej spletl se
skutečným máslem, které má podle
legislativy obsahovat až 2,5 násobek
mléčného tuku (nejméně 80 procent) oproti
máslu pomazánkovému, měl by z toho
podle současného výkladu zdravého
životního stylu evropský spotřebitel dokonce
prospěch. Právě EU hlásá totiž potřebu
omezit spotřebu živočišných tuků. Kdyby
tedy konzumovali občané místo klasického
másla máslo pomazánkové, byli by vlastně
podle evropských potravinářských inženýrů
zdravější....
Petr Havel,
potravinářský analytik
Koalice dopravních odborů a ASO
proti prosazovaným reformám vlády.
Schvaluje:
1.
Zprávu o hospodaření NOS
PPP za rok 2010.
2.
Dotaci sociálního fondu v
roce 2011 ve výši 3% z
vyplacených mzdových
prostředků za rok 2010.
3.
Příspěvek do Podpůrného
fondu ve výši 5% z odvodu
členských příspěvků na svaz
za rok 2010 a dotaci k
doplnění základní části fondu
do výše 5. 000.000,-Kč.
4.
Zúčtování hospodářského
výsledku (ztráty) za rok 2010
proti majetku svazu.
5.
Navrţená opatření k náboru.
6.
Sníţení paušální výše
členského příspěvku
individuálních členů ze 180,Kč na 120,-Kč měsíčně, a to s
platností od 1. 7. 2011.
7.
Navrţené podmínky moţné
integrace s OS DLV a. OS
UNIOS.
Bere na vědomí:
1.
Zprávu revizní komise NOS
PPP.
2.
Informaci o doplnění
nadstavbové části
podpůrného fondu do výše 5
milionů Kč.
3.
Informaci o čerpání rozpočtu
NOS PPP za 1 čtvrtletí 2011.
4.
Ostatní přednesené
informace.
Ukládá:
1.
předsedovi svazu:
a)
Zahájit realizaci
navrţených opatření
k náboru.
b)
Na základě návrhu a
diskuze zpracovat a osobně
předat předsedovi OS DLV a
OS UNIOS stanovisko
k moţné integraci, a to do
15. 7. 2011.
c)
zařadit na jednání
předsednictva
svazu moţnost
USNESENÍ VII.
vyuţití slev pro členskou
ZASEDÁNÍ V-NOS
základnu u T- Mobile na
základě rámcové smlouvy.
VÝBOR NOS PPP:
2.
členům V-NOS:
Podporuje:
a)
v rámci regionálních
Protestní akce ČMKOS,
sekcí a ve svých organizacích
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
7
Potravinář červen/2011
projednat zapojení
organizačních jednotek svazu
do případné generální stávky,
a to do 31. 8. 2011.
b)
v rámci svých
or ga ni zač níc h je d no te k
projednat ve výborech:

zapojení
do
nadstavbové č ásti
Podpůrného fondu,

vlastní opatření
k náboru nových členů.
Dne 23. 6. 2011
Návrhová komise
Ostřížková Blanka,
Dostál Petr
Přísnější podmínky pro
dovozce potravin
Vláda ČR na sklonku
dubna zpřísnila podmínky pro
dovoz potravin živočišného
původu z členských zemí EU do
ČR. Dovozci budou muset
nejpozději 24 hodin před
příchodem zboží do ČR o zásilce
podrobně informovat dozorové
orgány. Pokud tak neučiní, hrozí
jim až milionová pokuta. Nařízení
počítá s tím, že dovozci budou
muset kromě druhu, množství a
původu výrobku krajské
veterinární správě včas sdělit
místo určení a fyzikální stav nebo
způsob úpravy produktů.
Informaci budou moci úřadu
předat v papírové podobě, nebo
elektronicky.
Tuzemští potravináři a
zemědělci volají po zpřísnění
pravidel pro dovozy potravin uţ
dlouho. Současný stav, kdy je
oznamován pouze termín a místo
příchodu ţivočišných produktů,
neposkytuje relevantní informace
k správnému vyhodnocení rizika pro
organizaci úřed níc h kontr ol.
Tuzemští potravináři a zemědělci,
z jejichţ popudu návrh vznikl,
zpřísnění legislativy vítají. "My jsme
nakonec byli jedna z organizací, která
to velmi podporovala. Velmi se o to
zasl ou ţila v t om to př ípad ě
Potravinářská komora," uvedl
8
prezident Agrární komory Jan
Veleba. Nové nařízení podle něj
umoţní daleko cílenější kontroly
dováţených potravin. Výrobci
dlouhodobě upozorňují na to, ţe do
země dováţené produkty nemusí
v některých případech splňovat tak
přísné předpisy, jako jsou kladeny na
jejich výrobky, coţ je na trhu
znevýhodňuje. Tlak na zpřísnění
kontroly dováţených potravin zesílil
po dioxinové aféře v sousedním
Německu na přelomu roku. Ministr
zemědělství Ivan Fuksa v Evropské
unii prosazuje, aby vejce, vepřové a
drůbeţí maso měly vlastní "rodné
listy". Ty by úřady, prodejce i
spotřebitele jasně informovaly o tom,
odkud výrobek pochází, coţ nyní
není v řadě případů ze značení
zřejmé.
Do Česka se loni dovezlo
téměř 530.000 tun ţivočišných
produktů, které by spadaly do
působnosti navrhovaného nařízení
vlády. Na základě těchto hodnot
ministerstvo předpokládá dopad
nařízení vlády zhruba na 700
potenciálních příjemců ţivočišných
produktů.
(mm)
Spor o kvalitu vajec
Chovatelé slepic, producenti
biovajec, sdružení v PRO-BIO Svazu
ekologických zemědělců jsou rozhořčeni
tvrzením odbornice na výživu Kamily
Míkové, která na stránkách některých
periodik tvrdí, že slepice ve volných chovech,
kterými se ekologické zemědělství
vyznačuje, jsou ve větším stresu než ty
nosnice, které žijí v klecích. Tím vyvrací
vžitý názor a mnoha vědeckými studiemi
potvrzený opačný fakt.
„Jde o nehoráznou dezinformaci.
Mnohé renomované výzkumy potvrdily, že
nosnice chované v konvenčních klecích mají
upřeny veškeré základní etologické potřeby
(snášení vajec do hnízda, popelení,
hřadování dokonce i pouhé protřepání
křídel) a žijí celkově ve větším stresu než ve
volných chovech. O welfare neboli pohodě
zvířat se zde nedá mluvit – jejich
celoživotní prostor je velký jako 1 stránka
formátu A4, proto se od příštího roku tyto
klece nebudou moci v chovech v Evropské
unii používat,“ sdělila Romana Šonková,
odbornice na welfare hospodářských zvířat.
Podle ní zveřejněná informace je útokem na
principy ekologického zemědělství a
poškozuje jeho základní potenciál,
k němuž důraz na welfare chovaných zvířat
patří. Podle slov Kamily Míkové jsou vejce
z ekochovů špinavá, a tak představují vyšší
riziko mikrobiálního nakažení. Podle
ekologických zemědělců nelze ve volných
chovech zabránit kontaktu slepice s vajíčky.
V ekologickém zemědělství se totiž jedná
o přírodní chovy, kde se slepice chovají
přirozeně. „Vyhláška zakazuje omývání
vajec. Musím však dodat, že veterinární
kontroly nám žádná vejce kvůli jejich
znečištění nevrací,“ uvedl Pavel Kýr,
chovatel a člen PRO-BIO Svazu
ekologických zemědělců, jehož vejce byla
zahrnuta do testu. Podle něj zmiňovaný test
není dostatečně vypovídající. Přece není
důležitý obal nebo skořápka, ale to, co je
uvnitř. Chuťové vlastnosti, či případný
obsah nežádoucích látek jako zbytky
herbicidů, pesticidů nebo antibiotik.
Romana Šonková poukazuje také na
celoevropskou studii provedenou nedávno na
žádost Evropské komise, která dokládá,
že výskyt salmonel v klecových chovech je
obecně častější než v chovech neklecových,
tedy i ekologických.
„Domníváme se, že tato tvrzení
mají jednoznačný cíl - poškodit české
ekologické zemědělce, konkrétně chovatele
nosnic. Daný test porovnává sedmnáct
druhů vajec - z toho pouze tři druhy
biovajec, přičemž v názvu článku se ale
uvádí, že Biovejce jsou horší než běžná
vajíčka. To by nejdříve test musel
porovnávat stejné množství vzorků biovajec
jako těch konvenčních. To se ovšem nestalo.
Jedním z kritérií bylo množství defektů
skořápek a barva žloutků testovaných
vajec. Světlé žloutky v jarním období jsou
však známkou přirozeného způsobu chovu.
Ekologičtí chovatelé totiž na rozdíl od
konvenčních farmářů nepřidávají do
krmných směsí barviva. Defektnost
skořápek a obsah cizích tělísek u biovajec je
podle zveřejněného testu v mnoha případech
nižší nebo shodný s vejci z konvenčního
chovu,“ vysvětlila Kateřina Nesrstová,
manažerka PRO-BIO Svazu ekologických
zemědělců. Vedení PRO-BIO Svazu
ekologických zemědělců proto spotřebitelům
doporučuje, aby se řídili především
informacemi o původu vajec, případně je
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář červen/2011
odebírali přímo od „svého“ farmáře, kdy se litry mléka na hlavu.
o kvalitě přesvědčí sami.
Češi za zbytkem Evropy
(mk) mírně zaostávají také ve spotřebě
zakysaných výrobků, jejichţ spotřeba
v ČR loni dosáhla 16,2 kilogramu,
Spotřeba mléčných
z čehoţ téměř 10 kg představovaly
výrobků loni klesla
jogurty. Naopak ve spotřebě sýrů a
tvarohů jiţ tuzemci EU dohnali,
Spotřeba mléka a mléčných přesto se zdaleka nemohou vyrovnat
výrobků v České republice loni největším jedlíkům sýrů a tvarohů,
vlivem doznívající hospodářské krize jimiţ jsou s více neţ 30 kilogramy
meziročně klesla o necelých šest r o č n ě Ř e k o v é . N a o p a k ,
kilogramů na 244 kilogramů na nadprůměrně se v Česku konzumuje
osobu. Vyplývá to z informací, které máslo, jehoţ loni i předloni lidé
dnes u příleţitosti Světového dne v průměru snědli kolem pěti
mléka zveřejnil Českomoravský svaz kilogramů za rok.
mlékárenský (ČMSM).
Zvýšit spotřebu mléka a
Lidé omezovali především mléčných výrobků v Česku má za cíl
spotřebu konzumního mléka, ale projekt Agrární komory (AK)
také fermentovaných výrobků či s názvem Bílé plus. Tříletá
tavených sýrů. Jako pozitivní svaz propagační kampaň, jejíţ náklady
hodnotí zejména rostoucí spotřebu přesahují devět milionů korun,
výrobků s vyšší přidanou hodnotou, odstartovala loni v říjnu. Projekt je
jako negativní naopak dále vzrůstající financován z prostředků Evropské
podíl dovozových výrobků na unie i národních zdrojů.V rámci
spotřebě, který celkově dosáhl jiţ 39 projektu začaly například v půlce
procent, u sýrů dokonce 44 procent. května ve vybraných městech ČR
Obyvatel ČR loni v průměru ochutnávky mléčných výrobků, které
vypil 58 litrů konzumního mléka. s e u s k u t e č n í u v y b r a n ý c h
Jeho spotřeba je v Česku pod supermarketů řetězce Billa, který
průměrem EU, který v roce 2009 s komorou na některých projektech
činil 64,5 litru na osobu. Pomyslný spolupracuje.
ţebříček vedli Irové a Estonci se 140
(mi)
Výrobek roku:
Salko Karamel
Mlékárenským výrobkem
roku se stalo Salko Karamel,
karamelizované zahuštěné plnotučné
mléko, jehoţ výrobcem je Mlékárna
Hlinsko. Výsledky soutěţe byly
vyhlášeny v rámci oslav Světového
dne mléka v areálu České zemědělské
univerzity v Suchdole.
Devátého ročníku soutěţe se
zúčastnilo 52 výrobků od 23
tuzemských výrobců. Odborná
komise letos hodnotila mléčné
produkty v osmi kategoriích. O titul
se mohly utkat pouze produkty
uvedené na trh v období od začátku
dubna 2010 do konce letošního
března.
V jednotlivých kategoriích
soutěţe uspěly nejenom výrobky
z tradičních českých mlékáren, ale
také jeden produkt vyráběný přímo
na farmě. Absolutní vítěz soutěţe
navíc získal prvenství v kategorii
mléčných specialit. Loni v soutěţi
zvítězil sýr Sedlčanský Troubelín od
Povltavských mlékáren Sedlčany.
(mm)
Vaše jubilea
V ţivotě kaţdého z nás přichází období, ve
kterém se ohlíţíme za uplynulými léty a
rekapitulujeme svůj dosavadní průběh ţivota, jak
osobního, tak i pracovního. Nazýváme jej
„ţivotním jubileem“.
Při této příleţitosti si
říkáme, ţe bychom věděli, které věci by stály za to
udělat lépe, ale minulost se opravit nedá, pouze
v ní můţeme nalézt ponaučení.
Někteří z našich kolegů právě toto období
ţivotního jubilea proţili, proţívají či v brzké době
proţívat budou. Chtěli bychom jim touto cestou
popřát do dalších let především pevné zdraví, bez
kterého není moţné změnit mnohdy vůbec nic…
Duben 2011:
KOHOUTOVÁ Alena
KOLESA Ivo
KOVRZEK Karel
MEGRDLE Pavel
PAULÍČKOVÁ Markéta
hospodářka ZO PMS Přerov a.s.
člen výboru ZO Natura a.s., Havlíčkův Brod
člen výboru a člen revizní komise ZO Bohušovická mlékárna, a.s., Bohušovice n.O.
člen výboru ZO VITANA BYŠICE, Byšice
členka výboru ZO VITANA BYŠICE, Byšice
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
9
Potravinář červen/2011
RITTEROVÁ Eva
členka výboru ZO VITANA, a.s. závod Roudnice nad Labem
ŘEZNÍČKOVÁ Ludmila členka výboru ZO Mlékárna Hlinsko, s.r.o., Hlinsko v Čechách
SLEHA Martin
předseda revizní komise ZO PENAM, a.s., Olomouc
ŠTACHA Jan
předseda ZO PENAM,a.s., Mlýn Znojmo - Starý Šaldorf, Znojmo
Mimořádné poděkování p.Janu Štachovi, za dlouholetý výkon předsedy této ZO a člena koordinačního výboru
PENAM.
TESAŘOVÁ Marie
hospodářka ZO Kostelecké uzeniny a.s., Kostelec u Jihlavy
TRSŤANOVÁ Radana
hospodářka ZO Mochov, Čelákovice
VODRÁŢKOVÁ Tamara členka výboru ZO NUTRICIA DEVA a.s., Nové Město n/Metují
VYTISK Josef
místopředseda ZO BOHEMIA SEKT, A.S., Starý Plzenec
Květen 2011:
BAUER Josef
DRÁB Miroslav
GUTWIRTHOVÁ Alţběta
LANDKAMEROVÁ Marie
NOVÁK Viktor
MACHALOVÁ Martina
OREL Oldřich
PALCER Ludvík
ŘIMNÁČOVÁ Ilona
VARADÍNKOVÁ Iva
VOREL Ladislav
revizor účtu ZO Aroma Praha, a.s., Hrobce
člen výboru ZO MASNÝ PRŮMYSL s.r.o., Česká Lípa
členka výboru ZO K III, spol.s r.o.Pekárna Srnín, Český Krumlov
členka výboru ZO MADETA a.s. závod Jindřichův Hradec,
předseda ZO SLADOVNY SOUFFLET CR, a.s.Prostějov, závod Litovel
místopředsedkyně ZO PENAM, a.s., Šumperk
předseda ZO Jan Becher-Karlovarská Becherovka, a. s., K.Vary
člen výboru ZO BIVOJ a.s. Opava, Opava
hospodářka ZO MADETA a.s. závod Jindřichův Hradec
členka výboru ZO Plzeňský Prazdroj a.s., Pivovar Radegast, Dobrá
člen výboru ZO Danone a.s., Benešov
Červen 2011:
BRABENCOVÁ Zdeňka
ČÁP Antonín
GAZDÍKOVÁ Marie
PhDr.DOSTÁL Petr
HŮLKOVÁ Lucie
JEŘÁBKOVÁ Hana
KORBEL Tomáš
KOZÁKOVÁ Hana
KRČMAŘÍK Jan
LIPOVSKÝ Tomáš
NĚMCOVÁ Jana
REŢNAR František
RUBEŠOVÁ Ivana
RŮŢIČKOVÁ Jana
ŠANDOVÁ Vlasta
TIMOFTE Jan
VLACHOVÁ Zdena
PEŠAVOVÁ Milada
hospodářka ZO TPK, spol. s r.o., Přibyslav
místopředseda ZO Mochov, Čelákovice
předsedkyně revizní komise ZO Pivovar ZUBR a.s., Přerov
člen PNOS PPP, vedoucí regionu Morava
hospodářka ZO UNITED BAKERIES a.s., Pardubice
členka výboru ZO Cukrovary a lihovary TTD, a.s. závod Mělník
předseda ZO Impress Znojmo, a.s.
členka revizní komise ZO VITANA, a.s. závod Varnsdorf
hospodář ZO KÁVOVINY akciová společnost, Pardubice
předseda revizní komise ZO NOPEK,a.s., Vysoké Mýto
členka revizní komise ZO Pacovské strojírny,a.s., Pacov
člen výboru ZO Opavia-LU, s.r.o. závod Opavia, Opava
předsedkyně revizní komise ZO Mlýn Herber, spol. s r.o., Palhanec u Opavy
hospodářka ZO UNITED BAKERIES a.s., Strakonice
hospodářka a předsedkyně revizní komise ZO UNITED BAKERIES, a.s., Ţatec
předseda ZO Pivovar Vysoký Chlumec, a.s.
členka revizní komise ZO ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.,ŠATOV
členka výboru ZO KÁVOVINY akciová společnost Pardubice
Vážené kolegyně a kolegové,
je před námi nejhezčí období roku. Období, kdy máme čas zapomenout na
problémy běžného života a věnovat se sobě a svým nejbližším.
Dovolte mi popřát Vám jménem členů orgánů, vedení a zaměstnanců
svazu krásné a klidné prožití období letních dovolených.
JUDr. Štěpánek Alexander
předseda svazu
10
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
Potravinář červen/2011
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]
11
Download

02/2011