srpen 2013
VÁŽENÍ ČTENÁŘI,
několik staletí společné,
občas bouřlivé historie našich zemí je bohaté na četné příklady úspěšné spolupráce. V dnešní době, když
nás již nerozdělují hraniční závory a celní bariéry, by
bylo neodpustitelným hříchem zanedbávat příležitosti, jaké s sebou přináší vzájemné sousedství. Proto se
také hospodářské komory
Raciborska Izba Gospodarcza a Okresní hospodářská
komora v Opavě rozhodly pokračovat ve vzájemné
dlouholeté spolupráci formou projektu „Podnikání
bez hranic čili výměna informací a společné hledání příležitostí pro rozvoj
polsko-českého pohraničí“.
Protože valutou XXI. století
je informace, chceme rovněž
i my vytvořit solidní základy
moderní databáze informací
týkajících se našich regionů
a potenciálu hospodářského
rozvoje a spolupráce, který
v nich dřímá.
Začínáme cyklem čtyřech
publikací, ve kterých chceme informovat české čtenáře a podnikatele o turistickém potenciálu Ratibořska,
o možnostech hospodářskoinvestiční spolupráce s našimi obcemi, o výsledcích
našeho průmyslu, stavícího na obnovitelných zdrojích energií, a o možnostech
našeho zemědělského a potravinářského
průmyslu.
Rozsáhlé informace k těmto tématům budou dostupné jak na stránkách týdeníku REGION OPAVSKO, tak
Magické putování Ratibořskem
Čechům velmi blízké příhraniční terény v povodí řek Odra a Cyna s meandry a zámky, Ratiboř – historické hlavní
město Horního Slezska a magické lesy v okolí Rudy se starým cisterciáckým opatstvím – Ratibořsko jistě okouzlí i ty nejnáročnější turisty a podnikatele, přesvědčí k investování v oblasti rekreace, vlastivědných zajímavostí a turistického ruchu.
Stanisław Biel
i v podobě multimediálních
publikací a dokumentárního filmu.
V naší první prezentaci vás chceme pozvat k návštěvě Ratibořska: pěšky, na
kole, motorce, automobilem, a dokonce i na kajaku.
Chceme vám ukázat naši
přírodu, památky, pohostit
lokálním jídlem, a dokonce i pivem z našeho pivovaru. Doufám, že naše nabídka
bude zajímavou pozvánkou
jak pro turisty, tak i podnikatele či samosprávy, kteří budou chtít navázat spolupráci na poli gastronomie,
hoteliérství, rekreace, sportu, vzdělávání apod.
Doufáme, že tyto aktivity budou pokračovat v následujících projektech, proto
vás již dnes také zveme k zasílání připomínek a návrhů,
které nám mohou pomoci
při utváření lepší atmosféry
pro další spolupráci.
Stanisław Biel
Raciborska Izba Gospodarcza
Arboretum Moravské brány
PŘES MOST CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA
Meandry Odry v obci
Chałupki jsou místem, které je dnes dobře známo polským i českým vodákům.
Tady začíná sjíždění řeky
směrem na Zabełków, Krzyżanowice a Ratiboř. Území
obce Krzyżanowice protíná
mnoho cyklistických stezek,
které jsou dokonale propojeny se sítí českých cyklistických tras (doporučujeme
stránky www.rowery.subregion.pl v české jazykové
verzi a regionální turistický portál www.turystyka.
subregion.pl a taktéž českou verzi turistických informací na stránkách www.
raciborz.pl). Kolo je skvě-
Krátká vzpomínka
na profesora Parmu
Kdykoliv jen byla státní
hranice mezi Opavou a Ratiboří pouze na papíru, tak
nám z toho období vždy
historie přináší příklady
oživených kontaktů, a to
nejen vladařů a mocných,
ale také obyčejných občanů, a to jak mezi rodinami,
přáteli, tak i v obchodním
rozměru, zvláště pak proto, že jazyk zde netvořil
žádnou bariéru.
Předválečný,
všeobecně
uznávaný profesor opavského gymnázia Robert Parma
měl velmi rád neobvyklé výlety do Ratiboře pro levnou
pruskou čokoládu a cigarety.
Naříkal však při tom na kvalitu mnoha produktů, hlavně
ratibořského piva, čepovaného tenkrát jak v samotné Opavě, tak nedalekých Hošticích,
po kterém se mu vždy dělalo
„měkce v žaludku“. Češi si dodnes stále nade vše cení kvalitu
svých světlých piv, ale Ratiboř
v současnosti již znovu vyrábí
svá piva, která si také získávají stále větší uznání. S okamžikem zvednutých hraničních
závor ožívá na obou stranách
hranice obchodní duch, který pak utváří základy pro širší
spolupráci obou národů. Bylo
by dobré, aby si obyvatelé pohraničí ještě více uvědomovali
příležitosti a možnosti společného obchodování a společenských kontaktů. V naší historii
najdeme spojení Opavského a
Ratibořského knížectví v jedné unii, početné příklady živé
spolupráce v průběhu uplynulých sedmi staletí a také, bohužel, houštím zarostlé železniční spojení mezi našimi městy.
Možná někdy v budoucnosti
toto spojení znovu obživne, zatím však můžeme cestování po
Ratibořsku začít v loďce na hranici Bohumín/Chałupki.
lým dopravním prostředkem pro turisty, kteří chtějí
navštívit místa jako Chałupki, Krzyżanowice, Tworków
a Bieńkowice. V první obci
po projetí naučné stezky
Meandry Odry stojí za návštěvu středověký hrad, dávná hraniční tvrz Barutswerde, která v 19. století byla
ve vlastnictví rodiny Rothschildů, stejné rodiny, která vlastnila zámek v Šilheřovicích. Zajímavé je také
vlakové nádraží, nejen pro
svou dochovanou zástavbu
z 19. století, ale i pro historický význam tohoto místa, kde došlo v roce 1847 ke
spojení železničních tratí
pruské monarchie Hohenzollernů a rakouské monarchie Habsburků. Němým
svědkem bouřlivé historie
pohraničí je starý most spojující Chałupki a Bohumín,
dávný Jubilejní most císaře
Františka Josefa. Dnes jsou
u něj vždy na jaře a na podzim organizovány již proslavené jarmarky na hranici,
které přitahují obchodníky
z obou stran hranice.
V obci Krzyżanowice je
nutné nahlédnout do zámku Lichnovských – stejného
rodu, kterému patřily Hradec nad Moravicí a Chuchelná. V srpnu roku 1806 zde
na pozvání Lichnovských
koncertoval jejich rodinný
přítel Ludwig van Beethoven. Na jaře roku 1848 došlo
na zámku k tajnému setkání Ference Liszta a Carolyne Iwanowské, která utekla z Ruska od svého muže,
knížete Mikolaje Sayn-Wittgensteina. Liszt dostal zámek ke své dispozici od svého přítele, knížete Felixe
Lichnovského. Mohl zde libovolně v plné diskrétnosti pobývat se svou milenkou.
Maďarský hudebník býval
v Krzyżanowicích již dříve, v roce 1843 a 1846. Složil zde skladbu „Herbei, den
Chałupki – jarmark na hranici
Spat und Schaufel” („Podejte rýč a lopatu”) na motivy populární „Marseillaise”. Zámek obklopuje park
s exotickými druhy stromů
(roste zde mimo jiné i okázalý liliovník tulipánokvětý
- Liriodendron tulipifera).
Procházet se zde je možné,
ale pouze po předchozím
oznámení řádovým sestrám,
které dnes na zámku provozují Dům sociální pomoci
„Różany Pałac“.
Od zámku je dobré odbočit směrem na ves Buków. Z
mostu spojujícího obec Krzyżanowice a obec Lubomia
je možné vidět hráze poldru Buków. Začíná zde stavba
nádrže Ratiboř. Bude to největší hydrotechnická stavba v Polsku. Hráze mají mít
23 km délky a na jejich koruně bude vytyčena cyklistická trasa. Vzniknou tím
velké možnosti pro turistické využití stavby. V perspektivě několika desítek let má
stavba být i součástí kanálu
Odra-Dunaj.
Mnoho zajímavostí nabízejí i obce Tworków a
Bieńkowice. Tato místa
propojuje polní alej Hroza
s unikátním starým stromořadím. Lokálnímu lašskému dialektu Češi dokonale
rozumí a česká (moravská)
kultura je zase blízká obyvatelům jižních částí obce Krzyżanowice.
V obci Tworków se nachází
v evropském měřítku unikátní kolekce bohatě zdobených
truhel rodiny von Reiswitz
(kostel sv. Petra a Pavla), starý mlýn rodiny Pawlik (pro
hosty jsou organizovány prohlídky se spuštěním mlýnského kola, tel.: +48 32 419
63 55), ruiny středověkého zámku a poutní kostelík
sv. Urbana na tzv. Urbanku.
Bieńkowice se pyšní nejstarší polskou kovárnou, kterou
od začátku 18. století provozovala rodina Socha (návštěvy po nahlášení na tel. +48
32 419 65 29 nebo 419 65
23). V červenci organizuje
vesnice efektní mezinárodní
závody koňských stříkaček,
ve kterých soutěží i mnozí
čeští zástupci.
O DALŠÍCH TURISTICKÝCH
ZAJÍMAVOSTECH
RATIBOŘSKA
ČTĚTE NA NÁSLEDUJÍCÍCH STRANÁCH
podnikání bez hranic
14
úterý
20. srpna 2013
Ratiboř – království gotiky
Ratiboř, okresní město
s více jak 54 tisíci obyvateli, je hlavním městem polské části Euroregionu Silesia, dávným
sídlem vládců Ratibořského a Opavského knížectví.
Nejdůležitější historickou památkou je zde středověký zámek, který byl
ska, dále je zde i zbrojnice
a sbírka mučicích nástrojů.
Navštivte stránky www.zamekpiastowski.pl.
Při zámku je činný nejstarší slezský pivovar, o
němž se zmiňují již zdroje
z roku 1567. Tento ke konci 19. století slavný výrobce Gambrinuse vařila tenkrát skvělý ležák z českého
a prohlídku ležáckých tanků s ochutnávkou piv.
Výjimečnou atrakcí muzea v Ratiboři v budově bývalého kostela dominikánského sesterského
řádu, kterou najdeme v ulici Gimnazjalna, je výstava „V kraji Ozirise”. Expozice obsahuje kompletní
mumii pocházející ze sta-
sladu na bázi receptury mistra Kaufmana s využitím
pramenité vody z lesu Obora. V období druhé dekády 20. století, v době,
když měl možnost ratibořské pivo v Hošticích ochutnávat zmiňovaný profesor
Parma, procházel pivovar
krizí, a proto byly možné
i ony žaludeční potíže důstojného pedagoga. Dnes se
ale pivovar těší uznání pivařů a uspokojuje i ty nejvybranější chutě.Vaří se
zde světlá piva, tmavá piva,
silné i světlé ležáky a také
piva ochucená. Pivovar je
možné navštívit každou sobotu v 15.00 hodin a spojit
při tom pobyt ve staré varně
rého Egypta (období 22.
dynastie, 946-722 př. n. l.),
přivezenou baronem Anselmem von Rothschildem
Ratiboř – staré město
předán k opětovnému užívání v roce 2012 po rekonstrukci
spolufinancované Evropskou unií. Jedná
se o jednu z nejcennějších
památek Slezského vojvodství, o dávnou rezidenci opavských Přemyslovců. Úchvatná je především
zámecká kaple sv. Tomáše
Becketa, zvaná perlou hornoslezské gotiky a slezskou
Saint Chapelle. S kaplí
sousedí knížecí dům s výstavními sály a pokladnicí.
Najdeme zde výstavy věnované historii slezských
lesů a myslivosti, expozici týkající se zámeckého
podzemí (se snímky 3D),
vězeňství, zámků Ratiboř-
Grażyna Wójcik
Ředitelka Agentury pro propagaci Ratibořska a pro podporu
podnikání na Piastovském zámku v Ratiboři (Agencja Promocji
Ziemi Raciborskiej i Wspierania
Przedsiębiorczości na Zamku
Piastowskim w Raciborzu)
Rostoucí počet návštěv na
Piastovském zámku v Ratiboři
(v letošním roce nás do konce července navštívilo již
více jak 21 tis. turistů) názorně dokazuje, že turistika
může tvořit jedno z důležitých ekonomických odvětví
Ratiboře a okresu. Máme zde řadu zajímavých historických památek, zajímavých přírodních míst i akcí, mezi
nimi i velikonoční procesí nebo naše zvláštní karnevalové tradice. Ratibořsko je dnes ještě nutné nahlížet přes
prizma jeho potenciálu, je proto ještě těžké hovořit zatím o konkrétní, v Polsku rozeznatelné značce, jakou
mají Slezské Beskydy, Jura nebo Trasa technických památek. Náklady vynaložené na propagaci a infrastrukturu však pomalu takovou značku utvářejí. Jsou zde jistě zapotřebí mnohé další investice. Zajímavou cílovou
skupinou jsou organizované výlety, v tom i např. školy
v přírodě. Obsluha takových skupin je tržní příležitostí,
kterou, jak doufám, využijí podnikatelé, operátoři cestovního ruchu, hoteliéři, restaurátoři.
Muzeum Ratiboř – mumie
do Šilheřovic v 60. letech
19. století. Dnes si turisté mohou prohlédnout mumii mladé Egypťanky, dcery lazebníka, kartonáž, dva
sarkofágy a originální kanopské urny. V presbytáři kostela je možné si také
prohlédnout hroby ratibořských Piastovců a Přemyslovců (krypty odhalené v 90. letech 20. století)
a v sousední budově muzea
na ulici Chopina pak výstavu historického zubařského
zařízení a historie přírody,
s mnohými pozůstatky prehistorických zvířat. Potřebná adresa www.muzeum.
raciborz.pl.
Kromě zámku a dávného kostela dominikánek
najdeme v katalogu ratibořských historických gotických památek také faru
z 13. století s překrásným
monumentálním
oltářem
zhotoveným v letech 16561660 Salomonem Steinhoffem z nadace preláta
Andrzeje Scodoniuse a literárního sdružení Bractwo
Literackie – nejstaršího
hornoslezského bratrstva;
kostel sv. Jakuba z poloviny 14. století, kde v sousedícím klášteře byla napsána nejstarší zjištěná polská
věta, a také fragmenty dávných obranných staveb. Na ulici Basztowa v linii
městských zdí se
dochovala renesanční vězeňská bašta a
v jejím sousedství
pozdně
klasicistní budova Oblastního soudu, která byla
postavena v letech
1823-1826
podle
projektu Karola Fryderyka Schinkla.
Milovníkům edukačních výletů je
nutné
doporučit
seismologickou stanici vybudovanou
v roce 1927 na ulici Chłopska. Tato stanice byla součástí první stálé evropské
sítě seismologických stanic.
Jako první zde výzkumy prováděl známý
německý seismolog
prof. Carl Mainka,
astronom přednášející na univerzitách ve
Štrasburku a v Göttingenu, nadšenec astronomie. Seismografy, které konstruoval,
registrovaly
zemětřesení z celého světa, hlavně však v pásmu Karpat a Sudet a
zemětřesení vyvolaná otřesy v blízkých
hornoslezských dolech. Zařízení a přístroje profesora Mainky se v observatoři
nachází dodnes a o
jeho práci a díle svědčí početné dochované dokumenty, v tom i skleněné
fotografické desky z jeho
astronomických pozorování. V současnosti zde působí Slezská geofyzikální
observatoř Polské akademie věd, v jednom ze sálů
a v podzemí je připravena
unikátní expozice seismologických přístrojů. Slezská geofyzikální observatoř
(Śląskie Obserwatorium
Geofizyczne PAN), ul.
Chłopska 1 (příjezd od ul.
Ocicka při hřbitově Jeruzalem). Hodiny otevření
od 8.00 do 15.00 po předchozí dohodě. Kontakt:
tel. + 48 32 415 55 40, email: [email protected]
Neobvyklé zajímavosti
ukrývá také les Obora (název pochází z českého jazyka) dříve to byl rezervoár
lovné zvěře pro ratibořská
knížata. Legenda hlásá,
Rezervace Łężczok
že zde kdysi bydlel poustevník. Byla zde prý i krčma, která se propadla do
země. Na severní hranici lesa v sousedství čtvrti
Markowice se nachází vodní zdroj, z něhož byla voda
dříve dopravována dřevěným vodovodem do města a do knížecího pivovaru,
kde se vařilo vzpomínané
vynikající ratibořské pivo
plzeňského typu. Dnes na
více jak 160 hektarech pahorkatého lesa Obora dominuje již v Horním Slezsku
vzácný prvotní smíšený les
bohatý na zajímavé exempláře flóry, fauny a hub.
Proto také část oblasti byla
vyčleněna pro Arboretum
Moravské brány. Vyskytují se zde duby s čtyřmetrovým obvodem, rokle,
rybníky, studánky a potůčky a najdeme zde i speciálně připravenou kolekci
rostlin. Návštěvu arboreta usnadňují značené naučné stezky: dendrologická a
ekologická. Nachází se zde
rozlehlá Začarovaná zahrada, kamenný kruh, minizoo, stezka zdraví, sáňkařská dráha a koupaliště na
ulici Markowicka. Více informací www.arboretumraciborz.pl.
Přírodní perlou Ratibořska je lesní a vodní rezervace Łężczok čítající více
jak 400 ha. Toto unikátní
chráněné území starého koryta Odry zahrnuje dodnes
používané chovné rybníky
založené ještě v 13/14. století, rašeliniště, v Polsku
vzácný přirozený, mnohodruhový lužní les a stromořadí s pamětními stromy,
jako je například 400letý
dub krále Jana III Sobieského. Polský monarcha se
v roce 1683 ubíral přes toto
území k Vídni (rezervací
dnes vede turistická trasa
nazvaná Alej polských husarů). V 19. století zde lovili hosté knížete von Ratibor, mimo jiné dvakrát i
německý císař Wilhelm II.
Flóru v rezervaci tvoří téměř 540 druhů cévnatých
rostlin, z toho 30 je chráněných. Přísné ochraně
podléhají mimo jiné leknín
bílý, stulík žlutý, nepukalka vzplývající nebo kotvice plovoucí. Zvláštností je
druh stavače – kruštík polabský. Hnízdí zde více jak
210 druhů ptactva (z 435
registrovaných v Polsku),
hlavně ptactva vodního,
bažinatého a dravců, mezi
jinými jsou zde potápky a kormoráni, orli mořští a orli říční. V době tahů
ptactva zde byly pozorovány i velmi vzácné druhy, jako je volavka červená nebo luněc šedý (jediné
zjištěné pozorování v Polsku). Hnízdí zde i plazi
(zmije obecná), obojživelníci (kuňky obecné, ještěrky, ropuchy), savci (ondatra pižmová, jezevec lesní a
až deset z 22 v Polsku registrovaných
netopýrů).
Mezi nimi i netopýr stromový, zapsaný v Polsku do
červené knihy ohrožených
druhů zvířat. Jsou zde i vážky, čmeláci, brouci a motýli. Rezervací vedou stezky
pro pěší návštěvníky a cyklistické trasy. Ornitologům
jejich pozorování usnadňují speciální pozorovací
místa, mimo jiné i můstek
na rybníku „Salm Duży“.
Více turistů, více atrakcí, více investic
Ratibořsko tvoří turistické centrum subregionu
západní části Slezského
vojvodství.
Jestliže jej v roce 2011
navštívila pouze 3 procenta všech turistů navštěvujících Slezské vojvodství, pak
v roce 2012 se jednalo již
celkem o 16 procent. Zásluhu na tom má obnova klíčových historických památek
ratibořského okresu: bývalého cisterciáckého klášterního
a zámeckého areálu v místě Rudy a Piastovského zámku v Ratiboři. Areál v roce
2012 navštívilo 28 tis. turis-
tů a zámek v Ratiboři dokonce 30 tis. návštěvníků. Až 22
tis. osob se v roce 2012 projelo úzkorozchodnou železnicí v místě Rudy. Investice do historických památek
byly následně doplněny také
o náklady na propagaci a
na značení turistických cest
(www.turystyka.subregion.
pl, www.rowery.subregion.
pl, rudy-opactwo.pl, zamekpiastowski.pl), také však i o
náklady na výstavbu cyklistických tras a na zintenzivnění vodáckého hnutí na řece
Odře. V nové strategii rozvoje ratibořského okresu je tu-
ristika nahlížena jako důležitá větev lokální ekonomiky a
v průběhu nejbližších let je
možné očekávat další náklady v oblasti infrastruktury a
propagace. Cílem je vytvoření a popularizace produktu-značky, která bude bojovat o turisty s oblastmi,
jako jsou Beskydy a Krakovsko-Čenstochovská vysočina (Jura). Možnosti rozvoje aktivní turistiky a investic
do oblasti turistiky a rekreace pak především přinese dokončení stavby nádrže Ratiboř, která má být dokončena
kolem roku 2016.
podnikání bez hranic
úterý
20. srpna 2013
15
POKLADY RUDSKÝCH LESŮ
Obec Rudy s menší bazilikou Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie,
s rekonstruovaným klášterním a zámeckým areálem, se skanzenem úzkorozchodné železnice
a s okolními lesy se staly
významným místem pro
poutníky i turisty.
V polovině 13. století díky
náklonnosti opolsko-ratibořského knížete zde postavil cisterciácký řád z města
Jędrzejów nad řekou Rudou
kostel a klášter s klauzurou. Dostali pro tento účel
těžké, hustě zalesněné terény na pravém břehu Odry.
Šlo o promyšlené rozhodnutí. Mniši následovali cestu sv. Bernarda, otce svého
řádu, tvůrce Jasného údolí
(Clara Vallis) v Champagne
helm II. a také početní představitelé celé evropské aristokracie.
V lednu v roce 1945 Rudy
obsadila rudá armáda. Klášterní a zámecký areál a kostel
byly cíleně vypáleny. Svatyně
pak byla rychle obnovena,
interiér získal původní gotický vzhled. Zámek knížat
von Ratibor, dávný klášter,
chátral v ruinách až do roku
1998. V tom roce se pak stal
součástí státního majetku a
o jeho obnovu začala pečovat Gliwická diecéze. Dnes
již můžeme vidět výsledky
rekonstrukce – krásně obnovený opatský zámek, dřívější klášter a jejich okolí.
Nejlepší je navštívit místo
osobně, ale doporučujeme
rovněž virtuální prohlídku na stránkách www.rudy-
li zbojníci, z druhé hájovna
zlého Eliasze, po jehož smrti zde přiletělo sto krkavců.
Thiergarten (historický název vyskytující se již pouze
na starých mapách) je zvěřinec knížat von Ratibor
z 19. století, který byl zřízen v části lesů mezi místy
Jankowice, Ruda Kozielska
a Kuźnia Raciborska. Rodina zde chovala statné kusy
lesní zvěře, které pak stříleli její vzácní hosté. Pro místní zde platil zákaz vstupu.
Dnes je místo Thiergarten
přístupné pěším i cyklistům.
Vede tady pětikilometrová
neoznačená lesní cesta, která je „prošpikována legendami“. Na cestu je však nutné
si vzít mapu terénu. Do Thiergarten je nejlepší vjet ze
strany Jankowic, malé vesni-
tom území dlouho spravovali Rusové. Dnes zde o
vánočních svátcích dochází
k rodinným setkáním lesníků a myslivců. Nedaleko teče
potok Raczok. Bez větší námahy je možné podél proudu najít bobří obydlí. U kopce Góra Zamkowa dojdeme
k rozdvojení cest. Musíme
odbočit vpravo a držet směr
na místo Ruda Kozielska. Po
necelých dvou kilometrech
dojdeme ke studánce Hugo
(název prý pochází od jména knížecího správce lesa).
Existovala již před válkou.
Před několika lety ji lesníci
obnovili a poblíž jsou i lavičky, kde je možné si chvíli odpočinout.
Necelý kilometr od studánky stojí zděná klasicistní
hájovna Wildeck z 19. stoRudy- skansen úzkorozchodné železnice
Rudy- klášterní a zámecký areál
či opatství v Clairvaux, které vzniklo v podobně nedostupné oblasti.
V roce 1810 po porážce Pruska ve válce s Francií byl klášter podroben sekularizaci a jeho majetek byl
znárodněn. Ve 40. letech 19.
století převzala dávný klášter a opatský zámek rodina
von Ratibor z rodu Hohenlohe-Schillingsfürst. Rodina se těšila přízni na berlínském dvoře. Viktor I. von
Ratibor (Herzog von Ratibor) byl prezidentem pruské Knížecí komory a jeho
mladší bratr Chlodwig
(Fürst von Ratibor und Corvey) kancléřem říše. Viktor
položil v knížecím majetku základy zdravého hospodaření. Sloučené země
cisterciáků a kanovníků, ratibořských dominikánů a
dominikánek,
podpořené
moderními technologiemi,
se staly zemědělským a potravinovým zázemím pro
vznikající hornicko-hutnickou hornoslezskou aglomeraci. Rodině von Ratibor to
přineslo značné zisky. Za své
sídlo si vybrali dávný klášter a opatský zámek v místě Rudy. Rychle se z něj stalo v celé Evropě vyhlášené
společensko-lovecké centrum. Hosty zde byli císařové
Fridrich III. a jeho syn Wil-
opactwo.pl (s českou jazykovou verzí).
Čím jsou Rudy dnes? Na
počátku 90. let 20. století byla
místní svatyně prohlášena za
diecézní sanktuárium Panny
Marie Pokorné. Obraz opředený svými zázraky, který se
zde podle místní tradice nachází již od roku 1228, se
znovu stal cílem poutí. Docenil to i Svatý otec, blahoslavený Jan Pavel II., který
v Gliwicích osobně posvětil
zlatou korunu pro intronizaci Panny Marie Rudské. Interiéry dřívějšího kláštera a
opatského zámku dnes plní
řadu funkcí, od informačního střediska s místy pro nocleh do místa početných konferencí, přednášek a výstav.
Díky péči Gliwické diecéze
jsou v Rudách shromažďovány cenné památky sakrálního umění.
Rudy a okolí jsou dnes
jedním z nejdůležitějších
míst na turistické mapě
Slezského vojvodství. Ukryté na okraji velké hornoslezské aglomerace poskytují jedinečný kontakt s přírodou a
historií.
Lepší je neposlouchat
všechny ty pověsti, protože
pak je strach tudy jen projíždět, říkají lesníci z Rud.
Z jedné strany kopec „Góra
Zamkowa“, kde kdysi sídli-
ce na vojvodské silnici č. 919
vedoucí z Gliwic do Ratiboře. V samém centru najdeme novogotickou kapličku
sv. Isidora Oráče. Odbočíme do ulice za ní. Kilometr budeme míjet vesnickou
zástavbu až dojedeme k hájovně Krasiejów (před válkou Rothenburg), pocházející z 19. století. Za ní se
rozprostírá starý les. Přímou
cestou po necelém kilometru přijedeme ke kopci „Góra
Zamkowa“ (místní jej nazývají Schlossberg). Nevysoký pahorek je opředen temnou legendou. Ta hlásá, že
dávno tomu zde zbojníci postavili svůj hrad. Přepadávali kupce, kteří směřovali na městské tržnice starou
trasou z Gliwic do Ratiboře.
Jednoho dne zabili rolníka,
který z důvodu bídy prodal
posledního koně a vracel se
s penězi domů. Jeho žena šla
druhý den ráno do lesa a na
stromě našla pověšené tělo
svého muže. Její žal byl tak
veliký, že zakřičela směrem
k hradu: Ať trpí ti, kdo zabili
mého muže! V tom okamžiku se země otevřela a hrad se
do ní propadl.
V dobách knížat von Ratibor zde byla vyhlídka s
chatou Wiktorie. Ke konci
II. světové války zde Němci zřídili sklad munice. Po-
letí s charakteristickou věží
s kostrovou konstrukcí. Podle legendy tady žil zlý lesník
Eliasz. Na základě jeho souhlasu mohli do lesa vstupovat pouze místní občané a
nájemní pracovníci. Cizinec, který neopatrně vstoupil do hustého lesa, byl okamžitě zastřelen nebo zajat a
vězněn v temném sklepě hájovny. Tam pak nešťastník
umíral v mukách hladem.
Prý toto temné místo ukrývá až 99 těl obětí. Když se
konečně Eliasz rozloučil
s pozemským životem, nad
Wildeck přiletělo a po dlouhou dobu zde kroužilo hejno sta krkavců.
Od starého opatství směrem na osadu Brantolka
vede lesní cyklistická naučná stezka, jedna z nejmodernějších ve Slezském
vojvodství. I zde je dobré nezapomenout na mapu.
Můžeme se zde totiž pohybovat po vyznačené trase
(má 16 km délky, ukazatele
a 35 informačních tabulí o
míjených místech), ale také
po jiných lesních cestičkách,
které dnes plní roli protipožárních cest. Bez orientace v terénu zde člověk lehce
zabloudí. Cyklistická trasa
má naučný charakter. Tabule informují o tradicích cisterciáků, o lesním hospoda-
ření, o stromech, myslivosti,
fauně a flóře v lesích – vždy
na konkrétních příkladech.
Fragment trasy vede územím po požáru v roce 1992.
Tehdejší požár patřil k největším evidovaným požárům v Evropě. Oheň strávil
cca 8,5 tis. ha lesních porostů, které se podařilo během
několika let obnovit. Jak podél trasy, tak i na ostatních
stezkách najdeme tajemně znějící směrové ukazatele jako např. „První vrata”,
„Třetí vrata”, „Křížové cesty” či „Zakázaná”. Jedná se
o označení protipožárních
cest, které využívají dřívější
tradiční názvy. „Zakázaná”
vede nedaleko osady Brantolka. Kdysi touto cestou nesměl nikdo chodit, protože
knížecí hosté si nepřáli žádné svědky svých her a lovů.
Zajímavou historii má
středisko „Buk” v Rudach
(označený sjezd z vojvodské silnice 919 v linii ul. Raciborska). Nachází se zde
staré lesní obětiště, oblíbené místo odpočinku knížat
von Ratibor. Je zde také Viktoriin vršek (Góra Viktorii),
nazvaný tímto způsobem
na počest pruské následkyně trůnu – anglické kněžny
Viktorie, která Rudy navštívila v roce 1866. Na samém
vrcholu tohoto vršku při-
pomíná tuto událost nápis
vyrytý do kamene. Dochovala se také lesní chata zvaná Agathenhütte. Během
II. světové války zde Němci
věznili vojáky aliance, kteří
byli zajati během invaze na
Krétu. Po válce bylo obětiště
změněno na rekreační středisko s hotelem a koupalištěm.
Hned za Bukem se nachází obětiště Hubertus. Jedná se o malý rybník v lesní
houštině, u kterého si lesníci postavili domek s molem. Na okraji Rud při výjezdu na Gliwice (vojvodská
silnice 921) se nachází hřbitov s kostelem sv. Magdalény. Od něj dojedeme boční
cestou podél hřbitova k historickému nádraží úzkorozchodné železnice, postavené
na počátku 20. století, která
je dnes technickým muzeem. Probíhají zde 25minutové projížďky úzkorozchodným vláčkem. Trasa mezi
lesními houštinami vede z
Rud na zastávku Paproć a
zpět. Skansen nabízí turistické projížďky motorovou i
parní trakcí a návštěvu muzea. Vláček v místě Rudy je
součástí Slezské trasy technických památek. Více informací je možné najít na
stránkách www.kolejkarudy.pl.
Tomasz
Czerwiński
Ředitel Hotelu Polonia
v Ratiboři
Ratibořsko je nepochybně dosud neobjeveným
místem pro strávení jiného víkendu pro obyvatele
slezské aglomerace a pro
sousedy z Česka. Pohodlný dojezd nepřeplněnými
silnicemi a vzdálenosti
vhodné případně i pro cyklistický výlet jsou doplňujícím lákadlem pro takový výběr.
Stále častěji jsme součástí zajímavých turistických
iniciativ, jako je například vytyčování tematických
tras, například po technických památkách či za architekturou ze dřeva, ale také nově vzniklé kulinární trasy Slezské chutě. Tato trasa shromažďuje
vybrané restaurace ve Slezském vojvodství, které
získaly certifikaci zaručující to, že jídla jsou tam
připravována podle tradičních lokálních receptů.
V našem regionu se můžeme pochlubit mimo jiné
sleďovým salátem (hekele), husou, vepřovou pečení nebo svatebními koláčky. Turisté tak mají ještě
jeden další důvod navíc pro svou návštěvu – originální, chutné jídlo.
podnikání bez hranic
16
úterý
20. srpna 2013
Kraj J. Eichendorffa, zámků a zeleně
Odra nám znovu vytyčí
další trasu našeho putování a zavede nás na přívoz Ciechowice-Grzegorzowice, na hranici obcí
Nędza a Rudnik. Jedná se o jedinou takovou
atrakci ve Slezském vojvodství.
Přívoz funguje po celý
rok od pondělí do soboty v
čase 5:30-9:30 a 13:00-17:00
a v neděli v čase 9:30-12:30
a 13:30-17:00. Dodejme, že
se jedná o náhradní dopravu v tomto místě. Do roku
1945 se zde nacházel most,
ta Josepha von Eichendorffa.
Jedná se o osobu dobře známou znalcům literatury, která je vedle Goetheho a Schillera další ikonou německého
romantismu. Milovníci archeologie i prehistorie si místo propojí s lužickou kulturou
a s hradištěm, které zde kdysi
fungovalo na vršku s překrásným výhledem na údolí Odry
a na Moravskou bránu.
Łubowice vděčí dnes za
svou slávu práci polských badatelů z Jagelonské univerzity. Díky nim dnes víme, že na
přelomu doby bronzové a že-
Přívoz Ciechowice
zničený odcházejícími německými vojsky. Při jízdě od
Rud, po přeplutí z Ciechowic
do Grzegorzowic, doporučujeme nasměrovat svou cestu
do Łubowic, rodinného mís-
lezné (9. - 7. st. př. n. l.) se zde
nacházelo obrovské hradiště
lužické kultury, největší známý objekt tohoto typu v Polsku. Rozkládalo se na povrchu 25 ha a přístup k němu
Magdalena
Czech-Majer
Vedoucí Oddělení propagace Městského úřadu v Ratiboři (Referat Promocji Urzędu Miasta w Raciborzu)
Pro rozvoj turistiky v Ratiboři mají velký význam četné investice do silnic a infrastruktury, které přispívají ke zlepšení podmínek
pro podnikání, dále pak i správné územní plánování, které je zárukou pro jistotu investování ve
městě. Ratiboř nabízí širokou nabídku nemovitostí obsahující různorodé terény určené k provádění podnikatelské činnosti v oblasti výroby, logistiky
či služeb, především však máme zájem o investice
v oblasti turistického odvětví.
Velký turistický potenciál má investiční území
„Zamkowa” v sousedství Piastovského zámku a
vodního parku u Sportovního a rekreačního střediska (Ośrodek Sportu i Rekreaci) - areál nebytových staveb po bývalých husarských stájích z II.
poloviny 19. století se zastavěnou plochou 1318,67
m2 s možností využití pro výstavbu v oblasti služeb. Avšak skutečnou investiční perličkou je terén
„Rudzka” s celkovou plochou 37,7814 ha, oblast
po těžbě štěrku a hlíny, jehož 54 % tvoří stojaté
vody, v současné době využívané jako rybníky s rybami. Součástí je i areál nedokončených a nevyužívaných venkovních otevřených bazénů. Očekávaným způsobem využití této oblasti je zde realizace
rekreačního a sportovního střediska.
Město navíc v nejbližší době bude investovat téměř 4 mil. zlotých z unijních prostředků do stavby
přístavu pro kajaky společně se scénou na pravém
břehu Odry, čímž bude po ukončení této investice
umožněno na území modernizovaných Bulvárů nad
Odrou realizovat četné turistické aktivity.
bránily obrovské obranné
valy, které měly u základny
až 12 m šířky. Při nájezdech
poskytovalo úkryt až pro tisíc
osob, místní rolníky, pastýře
a řemeslníky prodávající své
výrobky římským obchodníkům cestujícím Moravskou branou podél Odry až
k Baltu. Sídlil zde také lokální
vládce. Celé toto impérium
upadlo v první polovině 6.
století. Neodolalo nájezdům
hord kočovníků z černomořských stepí.
Nedaleko farního kostela v
Łubowicích se dochovaly ruiny jednopatrového barokního
zámku, postaveného v roce
1786, který byl následně od
základů přestavěn v novogotickém stylu kolem roku 1860
a nakonec zničen v roce 1945.
Základy jsou obklopeny parkem s početnými exempláři starých stromů. Na zámku
se narodil slavný romantický básník Joseph von Eichendorff, autor románů, povídek, poezie a divadelních her
a také slavné povídky „Ze života darmošlapa”. Na blízkém
hřbitově se dochovaly hroby
jeho rodičů a sourozenců. Ve
zdejším Hornoslezském centru kultury a setkávání Josepha von Eichendorffa bylo
zřízeno muzeum věnované
pravěkým nalezištím a je zde
i pokoj připomínající památku básníka. Můžeme také navštívit rekonstruovanou stavbu, tzv. mlýn Eichendorffa
z 19. století, který patřil otci
básníkovy milované mlynářky. Podrobné informace
na téma prohlídek objektů:
Górnośląskie Centrum Kultury i Spotkań im. Eichendorffa, ul. Zamkowa 1-3,
47-417 Łubowice, tel./fax: +
48 32 410 66 02, + 48 32 414
9206, + 48 32 414 92 07, + 48
32 414 92 08, www.eichendorff.pl.
Cestování podél Odry zakončíme ve vsi Sławików.
Jedná se o nejzápadnější vesnici Slezského vojvodství.
Leží na vyvýšenině, na jejímž úpatí se vine stuha řeky
Odry. Malebné okolí vybízí
k pěším i cyklistickým toulkám. Při slunečném počasí se
na pozadí polí rýsuje masiv
Sjíždění Odry
východních Sudet. Zmínky o
vsi najdeme již ve zdrojích z
roku 1223, kde je zmiňována
jako majetek rytíře Wernera. Ve stejném roce zde pak
vratislavský biskup Vavřinec
vysvětil kostel sv. Jiří. Zdejší majetek pak patřil mnoha
vzácným rodům. V roce 1831
přešel pod vládu Eickstedtů. Rodina zde postavila zámek. Okázalá stavba navazující na antické vzory dlouhá
62 a široká 18 metrů vyrostla nedaleko farního kostela před rokem 1865. Rodina
pak zámek opustila na počátku roku 1945. Krátce nato
se v tomto prostoru odehrály těžké boje Němců s Rudou
armádou o tzv. łubowické
předmostí. Stavba byla částečně zničena a po roce 1945
bylo dopuštěno, aby zchátrala až do úplných ruin. Bylo
rozkradeno vybavení i cenné
detaily. Zdi hustě porostly
plevelem. Pouze na podzim
a v zimě, když opadne listí,
vynoří se z houštiny ponurý vzhled šlechtického sídla.
Park obklopující ruiny ukrývá také ruiny mauzolea rodiny Eickstedtů.
Za zhlédnutí v blízkém
okolí rovněž stojí zámky v
místech Modzurów, Jastrzębie a ruiny v místech Łu-
bowice, Strzybnik, Czerwięcice a Rudnik. V Strzybniku
se nachází obrovská stará
sýpka a vzácně se vyskytující
hodinová věž z 19. století.
Zpracovala Ewa Wawoczny
Tworków – setkání veteránů
Turistické informace
www.slaskie.travel
Turistické informační centrum v Ratiboři, Ratiboř,
ul. Długa 2
Turistické informační centrum na Piastovském zámku
v Ratiboři, ul. Zamkowa 2 (infokiosek, audioprůvodce)
Turistické informační centrum v obci Rudnik,
ul. Mickiewicza 2
Turistické informační centrum ve městě Kuźnia Raciborska,
ul. Klasztorna 9
Muzeum hororu ve Wojnowicích
Příkladem odvážné, ale i
úspěšně zacílené investice
v turistickém odvětví je zámek ve Wojnowicích v obci
Krzanowice blízko Sudic,
kde najdeme jediné polské
Muzeum hororu, které je
zde přístupné od září 2012.
Tento novobarokní a novoklasicistní objekt byl postaven po roce 1828 majitelem
místních nemovitostí dr.
Johannem Kuhem, vynikajícím lékařem a templářem. Na přelomu 19. a 20.
století pak zámek přestavovali další majitelé – rodina pruských junkerů von
Banck, při čemž získal novobarokní a novoklasicistní
vzhled. Po II. světové válce byla historická památka využívána pro školní a
nemocniční účely. Dnes se
zde uprostřed nádherného parku se starými stromy
nachází restaurace, muzeum vesnice a Muzeum hororu. Více na www.muzeumhorroru.pl.
Majitel muzea Zbigniew Woźniak sám zhotovil
mnoho exponátů.
Mikroprojekt „Podnikání bez hranic čili výměna informací a společné hledání příležitostí pro rozvoj pohraničí PL-CZ“ s číslem PL.3.22:/3.3.04/13.03854
je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu „PŘEKRAČUJEME HRANICE“
Mikroprojekt „Biznes bez granic czyli wymiana informacji i wspólne poszukiwanie szans rozwoju pogranicza PL-CZ” o numerze PL.3.22/3.3.04/13.03854
jest współfinansowany ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego oraz z budżetu państwa „PRZEKRACZMY GRANICE”
Download

PDF čtyřstránkové přílohy, která vyšla v našich novinách