2012 cislo 0
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
10
14
SLOVO REDAKCE – OTEVŘENOST – NOC KOSTELŮ –
– DŮM NA KONCI ULICE – KONEC ČESKÉHO ENERGETICKÉHO CENTRA –
– ZASEDÁNÍ 23. DUBNA NA ZÁMKU – ŽIJÍ MEZI NÁMI - IRENA FIŠEROVÁ –
– KLÁNÍ KYTARISTŮ – COLLEGIUM 419 OPĚT V BUŠTĚHRADĚ – VÝLOV RYBNÍKA –
– 1000 A JEDNA NOC – BUŠTĚHRADSKÉ KNIŽNÍ ÚTULKY –
– POKLADY VELKÉHO PÁTKU – DUŠAN SPIRIT JAKO KOMUNÁLNÍ POLITIK –
– V ZOOPARKU TAM TO ŽIJE… – POUŤ NEBÝVALA JEN V PKOJF– EPILOG BÝVALÉHO ZASTUPITELE – MÁLO POETICKÉ MÁJOVÉ POSTŘEHY HETEROSEXUÁLNÍHO TRUBCE
2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0
ST R A N A
1
2012 cislo 0
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
SLOVO REDAKCE
Vážení čtenáři Buštěhradských listů. Dovolte, abychom vás seznámili
s letošními aktivitami našeho občanského sdružení Buštěhradské fórum.
Kromě pravidelného tisku našeho
časopisu, do kterého se může volně vyjádřit každý občan naší obce,
máme v úmyslu realizovat úspěšnou
akci Buštěhrad na vodě 2014,
která se uskuteční 28. 6., tradičně
na konec školního roku, kde čekáme
jako loni hojnou účast dětí, maminek a tatínků i zdatných dospěláků,
aby se potýkali se soutěžními disciplínami na našem velkém rybníku.
Jste všichni srdečně zváni. Letos bude
tato akce významně finančně podpořena ze Středočeského kraje, ze
Středočeského Fondu hejtmana. Za
podporu děkujeme. Oceňujeme, že
tato netradiční akce měla ohlas, který přesahuje rámec Buštěhradu.
Dále se na začátku nového školního roku uskuteční 13. 9. Buštěhradská jednodenní. Také zde
očekáváme širší účast soutěžních
posádek vozů. Pro účastníky je připravena zajímavá trasa se záludnými
soutěžními otázkami. Již nyní se můžete zaregistrovat na e-mailové adrese [email protected], kde
zašlete příjmení osádky vozu a SPZ.
Jsme rádi, že se nám již v uplynulém období roku 2014 podařilo zrealizovat opakování 2. Buštěhradského
plesu, koncert Collegia 419 v místním kostele a ve spolupráci s DPS
i Poklady velkého pátku 19. dubna.
Naše sdružení financuje své aktivity
z darů a dotací. Naši členové se aktivně vzdělávají a účastní seminářů,
kde se učí, jak vypracovávat granty
a dotace. Hledáme stále příležitosti,
jak finančně podpořit aktivity, které
podporují dobré sousedské vztahy
v naší obci a přispívají k příjemnému
prožití volného času našich obyvatel.
Redakce
Vaše finanční příspěvky na vydání Buštěhradských listů můžete posílat na číslo našeho bankovního účtu: 2200312227 / 2010. Potvrzení o předání daru vám na požádání vystaví občanské sdružení
Buštěhradské fórum.
Buštěhradské listy můžete také nalézt na www.bustehradskeforum.cz . V tištěné podobě do
vyčerpání zásob v Hotelu Buštěhrad, U Bečvářů nebo v knihovně.
ˇ NEVEŠLO
CO SE DO INFORMACÍ Z MEÚ
Otevřenost?
Stále je mezi námi
ještě dost obyvatel, kteří se o dění
na radnici v Buštěhradě zajímají a
není jim jedno, jak
jednají, hospodaří
a komunikují jejich
zvolení zastupitelé.
Na některé aktuální otázky jsme se měli
snahu zeptat během času za nás všechny
jednotlivých zástupců obce. Vždy jsme
dbali na vyváženost otázek a odpovědí na
všechny zastupitele bez rozdílu. V rámci
bloku Dotazy na zastupitele byly někdy
kladeny otázky i nepříjemné, ale právě
na ně se soustřeďuje pozornost čtenářů,
kteří hledají orientaci v neuralgických
problémech, jež musí zastupitelé řešit.
Před téměř čtyřmi roky, jsme mohli na jednom předvolebním letáku číst
tato slova: „Jednání (komunikace) s občany a informace: Změnit a zlepšit komunikaci s občany města. Vyřizovat žádosti,
stížnosti, náměty a návrhy zodpovědně
ve stanovených termínech….“ (voličský
programový leták SNK „Pro Buštěhrad“
– říjen 2010)
Tímto číslem jsme uzavřeli další kolo
Dotazů na zastupitele. V tomto kole
nám na dotazy neodpověděli zastupitelé
Miroslav Oplt, Věra Mrázková, Roman
Dědič, Jitka Leflerová a Luboš Kluiber.
Na dotazy nám odpověděli zastupitelé
Václav Nový, Magda Kindlová, Petr Sejkora, Daniela Javorčeková a Miroslava
Burešová. Těm, kteří nám poslali svá
vyjádření, tímto děkujeme za poskytnutí informací a jejich názory.
jakou pomoc máte nárok. Ne každý je
zběhlý ve složitém systému sociálních
dávek a nástrojů. Není ani jednoduché
porozumět právnímu textu.
Pro základní orientaci v našich zákonných nárocích na státní nebo jinou podporu by možná mohl pomoci vyškolený pracovník Městského úřadu. Ten by
nás mohl nasměrovat na příslušný úřad
nebo instituci a zvýšit pravděpodobnost
kladného vyřízení naší žádosti.
Jsem přesvědčen, že jeho rady a doporučení by pomohly hodně našim spoluobčanům.
JJ
Podnět pro radnici
Dostanete se do tíživé sociální situace.
Třeba jenom na přechodnou dobu. Najednou nemáte peníze pro dítě na školu
v přírodě nebo na jeho obědy ve školní
jídelně. Je to veskrze trapná situace, už s
ohledem na dítě. A přitom třeba existuje možnost, která by vám pomohla krizi
překonat, jenže vy ani nevíte, že na ně2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0
LZ
ST R A N A
2
2012 cislo 0
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
Program Noci kostelů – 23. května 2014
Buštěhrad, kostel Povýšení sv. Kříže
Jste srdečně zváni k návštěvě zajímavého kulturně-duchovního projektu Noc kostelů, který se každoročně odehrává nejen v mnoha
kostelech po České republice, ale
i v rámci dalších evropských států. Po třech vydařených ročnících,
uskutečněných v kostele sv. Václava
v Kladně-Rozdělově, se tamní farníci rozhodli uspořádat večerní program také v Buštěhradě. Dveře kostela Povýšení sv. Kříže se pro všechny
zvídavé návštěvníky otevřou již od
18 hodin, ale přijít můžete kdykoliv
v průběhu večera na blok, který Vás
v programové nabídce nejvíce osloví.
Vstup zdarma.
Více informací na oficiálních webových stránkách: www.nockostelu.cz
18:00 – 18:05 Proč Noc kostelů poprvé v Buštěhradě?
18:10 – 18:30 Koncert – Základní umělecká škola Buštěhrad (I. část)
18:30 – 18:45 K historii buštěhradského zámku (J. Pergl, kronikář města)
18:45 – 19:10 Koncert – Základní umělecká škola Buštěhrad (II. část)
19:10 – 19:30 K uměleckému zařízení kostela a ostatek sv. Kříže v Buštěhradě
19:30 – 19:50 Koncert – Základní umělecká škola Buštěhrad (III. část)
20:00 – 20:05 Zahájení hlavního večerního programu
20:05 – 20:10 Zapálení svíček za zemřelé a za ty, které nosíme ve svém
srdci
20:10 – 20:30 Koncert rozdělovského chrámového sboru
20:30 – 20:45 Velkovévodkyně Anna Františka Toskánská a Buštěhrad
(J. Pergl, kronikář města)
20:50 – 21:20 Koncert rozdělovské farní kapely
21:20 – 21:30 K uměleckému zařízení kostela a ostatek sv. Kříže v Buštěhradě
21:30 – 21:45 Lifehouse – scénka
21:45 – 22:15 Zpěvy z Taizé
Na Vaši návštěvu se těší organizační tým z Římskokatolické farnosti
u kostela sv. Václava v Kladně-Rozdělově, společně s farářem P. Jaroslavem
Kučerou ([email protected]) www.farnostrozdelov.cz
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ BUŠTĚHRADSKÉ FÓRUM
VÁS ZVE NA 2. HRY NA RYBNÍKU
„BU Š T Ě H RAD N A VODĚ 20 1 4“
N A PROGRAMU BUDOU SOUTĚŽE NA KÁNOÍCH PRO DĚTI I DOSPĚLÉ .
R YCHLOSTNÍ KANOISTIKA , SLALOM , PŘEVOZ ROPY , LOV HARPUNOU
A NOVÁ DISCIPLÍNA PRO DĚTI – VÝLOV „ ŽELVY “.
Z AJIŠTĚNO
OBČERST VENÍ A V PRŮBĚHU A NA KONCI AKCE PROJÍŽĎKA PO RYBNÍKU .
S TARTOVNÉ 50 K Č
V
SOBOTU
28. 6.
OD
NA OSOBU
10,00
HODIN .
SRAZ ÚČASTNÍKŮ NA BABKÁCH.
2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0
ST R A N A
3
2012 cislo 0
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
Dům na konci ulice
V průběhu března se v Topolové ulici objevila
několikrát státní
policie. Důvodem
těchto akcí byla
velká koncentrace
mimoňů. Scházejí
se v rozestavěném
domku na konci
Topolové ulice. Tato stavba má vytlučená
okna a dveře. Není dostatečně zabezpečena proti vniknutí cizích osob. Sousedé
by mohli vyprávět.
Dne 14. 4. byl dán podnět na radnici
města Buštěhrad, aby se spojila s majitelem rozestavby a vyzvala ho k zabezpečení objektu proti vniknutí cizích osob.
Buštěhradské listy budou o postupu
radnice města Buštěhrad informovat
v dalším čísle.
Dům na konci ulice. Foto L. Zámyslický
LZ
Konec Českého Energetického Centra
Společnost České Energetické Centrum, a.s., byla převzata společností
BOHEMIA ENERGY entity s.r.o.,
největším alternativním dodavatelem energií v ČR.
Od 1. 11. 2013 tak veškerá práva a
povinnosti dodavatele vyplývající z
M Í ST N Í
platné smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a nebo zemního plynu přecházejí na BOHEMIA
ENERGY. Nová adresa webových
stránek je www.bohemiaenergy.cz.
Společnost České Energetické Centrum podepsalo smlouvu o dodávce
energií s vedením MěÚ Buštěhrad
na začátku volebního období úřadujícího zastupitelstva. V mezidobí celá
řada okolních obcí uzavřela ekonomicky výhodnější smlouvy než s původními dodavateli.
JJ
ČSSD B U Š T Ě H R A D
O R G A N I Z AC E
ZVE NA
„A“ VEJŠLAP
NA
PROGRAMU JE POCHOD CCA
5
K M V O KO L Í
BUŠTĚHRADU.
B Ě H E M C E ST Y N A KO N T R O L N Í M STA N OV I Š T I S O U T Ě Ž E P R O D Ě T I A D O S P Ě L É .
N A Z Á V Ě R K A Ž D Ý O B D R Ž Í SV É H O B U Ř TA , K T E RÝ S I O P E Č E N A O H N I A Z A L E J E
L A H O D N Ý M N Á P O J E M . P R O D Ě T I M A LÝ D Á R E K Z A Ú Č A ST .
V
S O B OT U
SRAZ
2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0
14. 6.
OD
Ú Č A ST N Í K Ů
10,00
HODIN.
NA BABKÁCH.
ST R A N A
4
2012 cislo 0
Zasedání 23. dubna na zámku
Několik občanů se sešlo na zasedání
zastupitelstva v 17,30 hod. ve velkém
sále zámku. Zasedání trvalo několik
hodin. Vyčerpávající seznam projednávaných bodů a usnesení může čtenář nalézt v zápisu, který bude ověřen
a vypracován. Na rozdíl od minulého
zasedání byl již sál vybaven dataprojektorem a paní starostka promítala z
počítače pozemky a jiné dokumenty, o
kterých se jednalo, což bylo přijato posluchači s povděkem. Také byl použit
mikrofon, ale i tak bylo konstatováno,
že akustika sálu je stále špatná a zřejmě jí vyřeší jen zavěšená výzdoba stěn
a závěsy. Na zasedání chyběli zastupitelé Václav Nový a Věra Mrázková.
Během projednávání jednotlivých
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
bodů, zejména majetkových záležitostí prodeje pozemků nebo jejich
pronájmu, procedurálních záležitostí
a dalších, mile překvapil pan Dědič,
který velice věcně argumentoval, a jak
se shodla většina posluchačů, kteří
vydrželi až do konce zasedání, vystupoval jako šetrný hospodář obecního
majetku. Proti minulému zasedání
se prosadil většinový názor zastupitelů u několika žádostí na odprodej
obecních pozemků. Nerozprodávat
pronajaté pozemky obce do majetku
žadatelů, ale nadále je pronajímat.
Pozitivní bylo rozhodnutí zažádat
na Státní pozemkový fond o převod
dvou větších pozemků u ZŠ do majetku města.
Zajímavým bodem projednávání
zastupitelstva byla revitalizace prostoru U Maciků, kde měli zastupitelé schválit projekt předložený panem místostarostou Opltem. Projekt
předem neschválený zastupitelstvem
se již realizoval vysázením lipových
stromů. Při hlasování se vysázení
stromů zamítlo. Celý projekt byl kritizován jako nekoncepční, drahý a svévolný. Částka 164 000 Kč realizovaná
v první etapě plánu pana Oplta měla
řešit přemístění veřejných desek a jejich náhrada za nové mimo zastávku
U Maciků a další změnu mobiliáře
v tomto prostoru.
JJ
ˇ
SPOLECENSKÁ
A KULTURNÍ RUBRIKA
Žijí mezi námi – Irena Fišerová
Král Alfonso XIII. prchá do exilu
a 14. dubna 1931 vzniká ve Španělsku republika. Bouřlivé události přivádějí na počátku občanské
války, 11. srpna 1936, šestnáctiletou Irene Monteagudo z Gijonu (čti gichonu) jako zdravotnickou dobrovolnici do nemocnice
J. A. Komenského v Benicassimu
u Valencie. Zde se věnuje péči o
nemocné a zraněné a zároveň se
setkává se skupinou československých zdravotnických dobrovolníků, kteří zde působí a mezi nimiž
nakonec nalezne svého budoucího
manžela.
Karel Fišer, který se narodil a žil
v Hřebči a posléze v Buštěhradu,
se rozhodl pomáhat španělské republice jako dobrovolník. Opustil Československo a ve Španělsku
pomáhal jako zdravotník. V roce
1938 se s Irene stávají manželi a
na konci téhož roku se dostává již
Irena Fišerová do Československa.
(Pan Fišer svou manželku předešel
svým odjezdem do Československa
z důvodu mobilizace proti vzrůstající agresi Německa.)
2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0
Její odchod nebyl snadný a při
jejím odjezdu ze Španělska výrazně pomohla solidarita členů Včely
(dnešní obdoba spotřebních družstev Jednota), kteří na pokrytí jejích cestovních a administrativních
nákladů uspořádali sbírku. Cestuje
vlakem do Paříže a letadlem, vzhledem k bezpečnosti v napjaté době
Mnichova, do Prahy. Zde se posléze paní Irena shledává se svým
manželem.
Následující rok přinesl okupaci a
zřízení protektorátu Čechy a Morava. Hned druhý den po obsazení
Prahy je Irena Fišerová odvezena
na Pankrác, jako účastnice občanské války na straně republiky. Zde
byla držena od 16. 3. do 12. 6. 1939.
V té době již čekala svého prvního
potomka Karla.
Válku prožili Fišerovi vcelku poklidně v kruhu rozrůstající se rodiny. I po válce prožila velkou část
svého života paní Irena v Buštěhradě a naposledy si ji možná mnozí
pamatujete z jejího posledního bydliště v Krátké ulici. Jako zdravotnice
začala, jako jeřábnice na koksovně
v Kladně končila svou profesní dráhu.
I dnes je to stále usměvavá a
velmi pozitivně naladěná dáma.
V říjnu se dožívá 94 let. Je jednou
z posledních žijících interbrigadistů. Jsem rád, že jsem ji mohl navštívit v Lidicích, kde dnes žije za
pozorné asistence své dcery Ireny.
Z našeho společného rozhovoru
ve společnosti dvou Iren přináším krátké postřehy z rozhovoru.
Irene 13 let (vlevo)
ST R A N A
5
2012 cislo 0
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
Kolik je vám let, paní Fišerová?
„Ani nevím. (veselý smích) Lepší
nevědět.“
Co se vám na manželovi líbilo? Čím
vás zaujal?
„Byl to fešák.“
To jste neměla strach se pustit sama,
bez znalosti českého jazyka, do úplně
neznámé země?
„Nebojím se ničeho, já se nebojím
ani čerta.“ (usmívá se a rozmachuje
se doširoka levou rukou).
Když jste se s manželem poprvé setkala, co přesně v nemocnici dělal?
„Podával tam narkózu pro lidi na
operaci.“
Jak se k vám lidé v Čechách chovali?
„Chovali se ke mně hezky. Měli nás
rádi.“
Když vás věznili na Pankráci, byla
jste také vystavena mučení?
„Ne, mučení ne. Pouze mě vyslýchali.“
Jste již 22 let bez manžela. To je dlouhá doba.
„Já jsem svobodná.“ (usmívá se)
A ve kterém období jste se cítila nejlépe? Které bylo vaše nejhezčí období?
„Když jsem tady. Tady (u dcery) je
mi nejlíp.“ (stále spokojený úsměv)
A jaké období roku máte nejraději,
paní Fišerová?
„Léto.“
Jak se teď díváte na svůj život? Co
všechno jste prožila?
„To už je všechno pryč. Uteklo to
jako pohádka. Je to osud.“
Strávili jsme společně s paní Fišerovou i její dcerou Irenou hezký
podvečer. Paní Fišerová má dodnes
příbuzné ve Španělsku, ve Francii
i za oceánem, se kterými její dcera udržuje kontakt. Z rozhovoru
bylo zřejmé, že paní Fišerová rozumí česky dobře. Z jejích odpovědí
bylo poznat, že je původem z ciziny. Ráda zpívá. Za ta léta již mnohé
zapomněla a bylo dobře, že některé
události pomohla ve vzpomínkách
osvěžit její pozorná dcera.
Poprvé jsem se s paní Irenou Fišerovou setkal na verandě před
domem, kde „nasávala“ hřejivé paprsky příjemného jarního dne. Už
Irenky Fišerové. Foto JJ.
tehdy mě překvapila její usměvavá a
příjemná tvář. Chtěl bych jí popřát,
i přes její pokročilý věk, aby jí optimismus a dobrá nálada neopustily a
dožila se v kruhu svých nejbližších
dalších slunečních dní.
JJ
Klání kytaristů
Ve čtvrtek 13. února se konalo
ve Stochově Okresní kolo národní
soutěže ZUŠ 2013/2014 hra na kytaru (včetně komorní hudby). Dům
kultury hostil celkem čtyři skupiny
soutěžících z různých ZUŠ našeho
okresu. Mezi nimi byli i kytaristé ze
ZUŠ Buštěhrad pod vedením vyučujícího Petra Štěpána. Z celkového
počtu 27 soutěžících v 8 kategoriích
se našich 8 kytaristů z Buštěhradu
neztratilo. Buštěhrad měl po ZUŠ
5. května Kladno druhé nejpočetnější zastoupení v tomto kole. Další
byla ZUŠ Moskevská Kladno a ZUŠ
Slaný.
V kategorii 0 získal za ZUŠ Buštěhrad první místo Hartman Vojtěch
a druhé místo Heráková Kristýna.
V kategorii III. získal první místo
Kičák Vladimír a druhé místo Nekvinda Michal. V kategorii V. se
z naší školy umístila Fuková Jana
na druhém místě a na prvním Hartmann Jiří. V závěrečné VI. kategorii
se umístil na druhém místě Soudek
Jan a čestné uznání obdržel Krsek
Vojtěch.
Do krajského kola postoupil z prvního místa Hartmann Jiří. Ve středu
26. března se v Kralupech nad Vltavou v kulturním domě setkali ky-
taristé z 19 ZUŠ Středočeského kraje. V šesti soutěžních kategoriích,
mezi osmi soutěžícími získal Jiří
Hartmann třetí místo v V. kategorii. Mezi občany Buštěhradu se do
krajského kola probojovala i Helena
J. v barvách ZUŠ 5. května Kladno.
V kategorii IV. získala první místo.
Je pozoruhodné, že v tak malém
městě, jako je Buštěhrad, existuje
početná a úspěšná skupina kytaristů, která je schopna konkurovat
takovým městům, jako je Kladno a
Slaný.
JJ
Ve středu 16. dubna nečekaně zemřel Ing. Marcel Hrabě ve věku nedožitých 50 let. Pracoval jako ekonomický náměstek Středočeského kraje. Jeho poslední akcí bylo přidělení bezpečnějších a odlehčených branek pro
buštěhradské fotbalisty. Všichni, kdo ho znali, na něj vzpomínají.
2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0
ST R A N A
6
2012 cislo 0
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
Collegium 419 opět v Buštěhradě
Dne 23. března si mohli návštěvníci kostela v Buštěhradě vyslechnout
opět, již podruhé, koncert pěveckého sboru Collegium 419, kde vystupuje jako členka a rovněž jako sólistka Daniela Javorčeková z našeho
města.
Za doprovodu hudby (instrumentálního souboru Hipocondria Ensemble ve složení housle, viola, violoncello, theorba a varhanní positiv)
i bez ní, jsme mohli vychutnat skladby na téma Stabat Mater dolorosa a
dalších skladeb ze 17. a 18. století.
Občanské sdružení Buštěhradské
Sbor Collegia 419. Foto J. Pergl
fórum je rádo, že může zorganizovat již v pořadí celkem třetí koncert bu a zpěv. Děkujeme tímto i panu ochotu poskytnout místo pro konání
v našem městě, a přinášet tak kultur- faráři Jaroslavovi Kučerovi za jeho koncertu.
ní zážitek zájemcům o vážnou hudJJ
Výlov rybníka
V sobotu 29. března měli od brzkého rána možnost
občané Buštěhradu a jejich ratolesti sledovat výlov horního, menšího rybníka. Členové Rybářského spolku
Buštěhrad zde vylovili množství ryb, převážně kaprů
(175 ks), amurů (34 ks), karasů (31 ks), ale nechyběli
ani tolstobici, candáti, štiky a další druhy ryb.
Zátah sítí byl pro diváky zajímavý. Mnoho z přihlížejících vidělo horní rybník poprvé vypuštěný při takovém minimu vody. Do poslední chvíle se pomáhalo
s odpouštěním ještě za pomoci hlasitého čerpadla.
Pak nastoupili vybavení rybáři do vody a postupně
táhli síť až ke hrázi. Z hladiny jim asistovala pramice.
Někteří z rybářů těžce zápolili s bahnem, do kterého
zapadli až po pás, a kolegové jim museli pomáhat s
vyproštěním.
V samotném závěru, při sběru ryb do nádob od sítě
a přenesením do kádí, se uplatnily i děti, které se v rybách dobře vyznaly. Rybáři ušpinění od bahna a stejně
tak jejich děti, jež jim vydatně pomáhaly, byli spokojeni
se zátahem, který se jim hned na poprvé výjimečně povedl. Jak dobře kvitoval i rybář Roman Dědič, jenž svou
spokojenost neskrýval, přes únavu, která z tak náročného výkonu byla vidět nejen na něm, ale i na ostatních
rybářích. Spolu s Davidem Strnadem, Janem Přerostem
a dalšími rybáři odvedli velký kus práce.
Ryby byly postupně přeneseny do dolního většího,
sportovního rybníku a vylovený horní rybník bude
sloužit jako rybník chovný. Další výlov rybníku se předpokládá za 3 roky.
Výlov rybníka. Foto J. Pergl
2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0
ST R A N A
7
2012 cislo 0
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
Jediný, kdo z celé akce asi nebyl
nadšený, byl místní labuťák a jeho
partnerka, kteří celou náročnou
situaci nakonec ustáli. Labuť neopustila svá vejce na v danou chvíli
po souši přístupném ostrově a labuťák statečně kroužil ve stále se
zužující smyčce sítě, až ji nakonec
překročil a vrátil se ke své družce
jako její věrný ochránce.
JJ
Výlov rybníka. Foto JJ
NOVINKA – BUŠTĚHRADSKÉ KNIŽNÍ ÚTULKY
Spolek FAIRTRASH, zaměřený na tvůrčí recyklaci, přináší s jarem užitečnou novinku. Prvního dubna zahájil ve spolupráci se školní družinou provoz první knižní útulek pro opuštěné a nechtěné knihy. Jedná se o speciální skříňku v přízemí budovy staré školy, kde si můžete
knihy volně půjčovat, směňovat nebo dát do oběhu ty, které už nechcete doma skladovat. Vítány jsou jak knihy pro děti, tak i pro dospělé.
Otevřeno je ve všední den od 11.30 do 16.30 hodin.
Další útulek vznikne na hřišti u Pelíšku. Pokud se pro tento účel někdo chcete zbavit staré, nejlépe dřevěné zavírací skříně (ideálně s policemi), nabídněte ji prosím za odvoz na [email protected] Děkujeme.
Veronika Richterová
1000 a jedna noc
Maškarní zábava pro dospělé 4. 4. v
Sokolovně byla na téma pohádek vyprávěných Šeherezádou 1000 a jedna
noc. V pohádkách vystupovalo mnoho krásných žen, které uměly vyjádřit
krásu hudby podmanivým tancem.
Kdo přišel do buštěhradské sokolovny, mohl si být jist, že vidí pravé břišní
tanečnice, které ovládají tance stejně
jako za dob Šeherezády včetně umění se krásně obléci, nalíčit a ozdobit.
Zdatně jim ovšem sekundovali jejich
pánské protějšky jako piráti, vezírové
či správci harému. Koncentrace krásy žen a dívek oblečených do pravých
kostýmů orientálních tanečnic byla
naprosto úžasná.
Velkou zábavou byla výuka jednoduchých i složitějších figur při různých tancích. Vyučoval je pan Jan
Haupt se svojí partnerkou. K tanci
hrála už po 12. kapela A-Club z Číčovic. Občerstvení pro více jak stovku
návštěvníků bylo pestré a v dostatečném sortimentu.
2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0
Originální orientální předtančení
na nosné téma celého večera 1000 a
jedna noc měly jako vždy výborné
Šťabajzny.
Vrcholem večera byla tombola.
Hlavní cena byla husa. Do organizace
večera se zapojil jako sponzor i nový
krámek na Kladenské s věcmi pro
domácí mazlíčky U Hafíka.
Duší plesu byla Eliška Hrabinová,
která téma večera vymyslila, s pomocí celé své rodiny maškarní zábavu
uspořádala a zajistila bezproblémový
průběh celého večera.
LZ
ST R A N A
8
2012 cislo 0
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
Chceme být takovými sousedy, jaké bychom si sami přáli…
V říjnu 2012 byla slavnostním poklepem na základní kámen zahájena stavba Univerzitního centra
energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v průmyslové zóně Dříň
v těsné blízkosti Buštěhradu. Na začátku letošního roku byla budova
dokončena a před jejím slavnostním
otevřením v květnu si ředitel Centra
doc. Ing. Lukáš Ferkl, Ph.D., přeje,
aby UCEEB bylo obyvatelům Buštěhradu a jeho okolí užitečné.
UCEEB nechce být uzavřenou akademickou institucí. Kdy se UCEEB otevře veřejnosti?
Ačkoli jsme se nastěhovali už
v únoru 2014, slavnostní otevření
se odehraje 15. května za přítomnosti významných zástupců ČVUT,
regionu a státní správy. Dny otevřených dveří pro zájemce z řad kolegů
z ČVUT, občanů z okolí a dalších
zájemců organizujeme 3. a 17. června, komentované prohlídky začnou
vždy v 9, 11, 13 a 15 hodin. Aktuální informace budeme uveřejňovat
na www.uceeb.cz a na Facebooku a
Twitteru UCEEB.
Budova UCEEB sousedí s bývalou Poldovkou.Foto Monika Žitníková
aplikační sféry, a posilují tak konkurenceschopnost regionu. Takže doufáme, že přispějeme místní komunitě
v Buštěhradu a okolí svými poznatky
a zkušenostmi z oboru energeticky
efektivních staveb. Myslím, že máme
rozhodně co nabídnout. Chceme být
takovými sousedy, jaké bychom si
sami přáli – féroví a vstřícní, když
můžeme, tak pomůžeme. Takže už
jednáme s radnicí o konkrétních
krocích – například o výběru nového dodavatele energií pro Buštěhrad
nebo přístavbě ZŠ – a chceme BušJak se chcete zapojit do života v místě, těhrad zapojit i do mezinárodních
projektů. Ale to bych nerad zakřikkde UCEEB vyrostlo?
Centrum mohlo vzniknout díky nul. To, že zaměstnáváme místní, nepodpoře Evropských strukturálních zatěžujeme okolí velkým provozem
fondů, prostřednictvím Operační- nebo třeba světelným smogem, spoho programu Výzkum a vývoj pro lupracujeme s MC Pelíšek nebo pěinovace (OP VaVpI). Jeho cílem je veckým sborem ZŠ Oty Pavla Duha,
podpořit vznik a rozvoj kvalitně jsou malé samozřejmosti.
vybavených pracovišť, které spo- Čím přesně se budete v Centru zabýlupracují s komerčními partnery z vat?
Sdružujeme odborníky ze čtyř
fakult ČVUT v Praze: ze stavební,
strojní, elektrotechnické a biomedicínského inženýrství, kteří se zabývají energeticky šetrnými budovami.
Názvy našich výzkumných týmů
možná napoví víc: Architektura a
interakce s životním prostředím,
Energetické systémy budov, Kvalita
vnitřního prostředí budov, Materiály a konstrukce budov, Monitorování, diagnostika a inteligentní řízení
energeticky efektivních budov. Pohled našeho týmu na problematiku
je opravdu komplexní, čímž jsme
unikátním pracovištěm svého druhu
v ČR. I díky skvělému přístrojovému
vybavení, které postupně do Centra
přibývá. V současnosti kompletujeme simulátor slunečního svitu a připravujeme se na stavbu klimatické
komory. Přijďte se podívat…
VN
Poklady Velkého pátku již podruhé!
Zelený čtvrtek,
Velký pátek, Bílá
sobota, to byly
soutěžní dny již
tradiční přehlídky kraslic a výrobků s velikonoční tematikou
v Domově s pečovatelskou službou.
Na krásně připravených stolech ve
2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0
společenské místnosti se na talířcích sešlo deset párů zdobných vajíček dospělých tvůrců a devatenáct
malovaných pouků ze školní družiny, které dětičky vytvořily s paní
Holeyšovskou. Každý z přítomných
měl možnost anonymně hlasovat o
obou kategoriích na oranžových a
zelených lístcích. Sčítači pak udělali
pořadí, z něhož jako vítězové vyšli:
slečna Natálka Slanařová v kategorii
„družina“ a paní Marie Kotoučová za
„dospěláky“. Ceny pro soutěžící připravila ředitelka DPS, paní Simona
Horníčková, a za spolek Buštěhradské fórum pan Jiří Janouškovec. S
přípravou a organizací soutěže výrazně pomohly i Helena Blesková a
Stanislava Šumná. Upomínkový list
pro všechny účastníky nakreslil Jiří
ST R A N A
9
2012 cislo 0
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
Blesk. Vedle pěkných kraslic byla soutěž doplněna pestrobarevnou prodejní výstavkou rukodělných výrobků, které připravily klientky „našeho
domečku“ pod vedením paní Anny Krejzové.
Zakoupit si všichni mohli nejen tyto artefakty,
ale i jednotlivé soutěžní kraslice. Takto získaný
výtěžek byl předán DPS na materiál pro rukodělnou činnost.
I když byla letošní účast krapet slabší, neubralo
to soutěži na zajímavosti. Škoda že na vyhlašování výsledků soutěže nebyli ani všichni tvůrci. Ale
i tak jim všem patří dík za aktivitu, stejně jako
všem z „dépéesky“ a z „bufa“. Tak příště zase nashledanou při Pokladech Velkého pátku.
JB
Výherkyně Marie Kotoučová. Foto JJ
HISTORICKÁ OHLÉDNUTÍ
Nový starý pohled
Už asi pět let
jsem měl informaci, že by někde
mohl být.
Když
buštěhradské panství
po smrti Anny
Marie Františky, velkovévodkyně toskánské roku
1741 zdědila její dcera Anna Marie
Karolina, provdaná za Klementa
Františka, vévodu bavorského z rodu
Wittelsbachů, dostal se Buštěhrad asi
na 50 let do držení bavorských kurfiřtů. Ti se zde ale nikdy nebyli ani
podívat. Vévodu z Zweibrückenu
2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0
alespoň zajímalo, jak jeho majetek
vypadá. Nechal si jej tedy namalovat.
Bylo to v r. 1803 a autorem veduty
byl Joann Venuto.
Dlouho jsem věnoval nemalé úsilí
zjistit, zda tento obrázek někde v Bavorsku mohl přežít dvě světové války
a zůstal tam někde do dnešních dnů.
Do svého pátrání jsem zapojil spoustu svých známých, dokonce i dva vysokoškolské profesory. Ale dlouho
bez výsledku. Až nedávno se mně
ozval jeden sběratel historických vedut, zdali nehledám náhodou tohle.
A zřejmě je to ono. Pohled na buštěhradský zámek, zříceninu starého
hradu a v podhradí část Buckova.
Zámek už má téměř dnešní podobu.
Zatím bez kostela, který byl přistaven ještě o něco později. Zato zřetelně rozeznatelný areál původního
hradu celkem jasně ukazuje, o jak
rozlehlý areál se jednalo. Je tam ještě
patrná zámecká kaple, která svému
účelu sloužila až do r. 1812. Nyní
bych se i s vámi chtěl podělit o radost
z tohoto nálezu, a tak přikládám, pro
přehlednost, pouze starý hrad. Celá
veduta, i v barvách, bude k vidění na
výstavě, která se připravuje v zámecké sýpce.
JP
ST R A N A
10
2012 cislo 0
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
ROZHOVORY S DUŠANEM SPIRITEM
Dušan Spirit jako komunální politik
Dlouho jsme neměli možnost se s
vámi podělit o vaše bohaté životní
zkušenosti s komunální tematikou,
pane Dušane Spirite. Jsme proto rádi,
že jste si pro Buštěhradské listy našel
trochu svého drahocenného času.
Tak, je to tak… Času mám opravdu
málo. Navíc mě zdržují různé žádosti o informace, dotazy na mou práci
a mé názory, a to nejen jako odborníka na obce do 5000 obyvatel, ale i
jako komunálního politika. Vám rád
samozřejmě poskytuji rady, protože
vy jediní ve vašem časopise mi poskytujete dostatečný prostor, neptáte
se na věci, na které nechci odpovídat,
a oceňujete mé rady.
ním na nějaký zákon, kde by si měl
sám najít odpověď. Také můžete odpovědět úplně mimo dotaz. Většinu
lidí to odradí od dalších pokusů. Je
to opravdu dobrá metoda. A myslím,
že ji používám dobře.
O tom nepochybuji. Používáte ještě
nějaká jiná řešení?
Jistě. Vždy se snažte najít v otázce
nějakou chybu. Nejlepší je, když najdete například záměnu podobných
slov, ačkoliv je z kontextu jasné, na
co se tazatel ptá. Zásadně neupozorňujte tazatele na chybu uvedeného
slova! Počkejte na poslední chvíli s
odpovědí a můžete například tazateli oznámit, že vzhledem k nejasnosti
Děkujeme. Naše redakční rada si váží předmětu, na který se ptá, mu odpovaší pochvaly. Zaujala mě vaše zmín- vídat nebudete. Následují-li napříka o tom, jak vás dotazy a žádosti o klad další otázky, které se dané věci
informace zdržují od vaší jistě těžké netýkají, můžete odmítavé stanovisa náročné práce. Jak se s touto nepří- ko převést i na ně.
jemnou zátěží vypořádáváte?
Je to tak v pořádku?
Tak podívejte se, pane redaktore,
Podívejte se, mně je to jedno, jestasi takto. Je několik metod, jak se li to v pořádku je nebo není. Můžezbavit nepříjemných tazatelů a jejich te si pro jistotu vytvořit nějaký jiný
dotazů. Nejdůležitější je reagovat až veřejný prostředek, kde můžete na
na poslední chvíli nebo nereagovat některé dotazy odpovědět tak, jako
vůbec. Poslední varianta je vůbec byste o nich chtěl psát sám bez cizínejlepší. Při urgenci se můžete ohra- ho vlivu, a kde byste nechtěné věci
dit tím, že k vám žádost o poskytnutí nezmiňoval. Nejlepší je se vyjádřit
informace nedorazila. Problémem je, v nějakém článku, v časopise, který
že někteří tazatelé jsou dotěrní a vy- máte pod kontrolou, který je plažadují odpověď znovu a znovu. Což cen z veřejných zdrojů. Tím nemáte
mě, jak jistě chápete, hrozně štve!
starost o shánění finančních proExistuje zde však zákon na poskytování informací. Jak se s tím vyrovnáte?
Ano, takový zákon bohužel existuje. Ale řekněte mi, proč musíme
odpovídat na dotazy, když na ně odpovídat nechceme? Nač dávat plnou
a vyčerpávající odpověď na otázky,
které nechci, aby se na veřejnosti objevily?
Když tedy odkladná metoda popsaná v mém předchozím komentáři
tazatele neodradí, snažím se odpovědět mlhavě, jen na část odpovědi
nebo tazatele odkáži fádním sděle2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0
středků. Mohu vám poradit, aby ten
článek byl opravdu dlouhý. Použijte
celou řadu námětů, aby si tam tazatel
našel možná jednu větu neúplné odpovědi, ale hlavně, aby se v množství
frází ztratil. Úspěch je zaručen. Čtenáři ocení vaši otevřenost a tazatel
bude odkázán na pracné vyhledání
odpovědi v článku, který si vy sám
při trošce šikovnosti upravíte, jak
sám chcete. Bez sešněrování nějakou
konkrétní otázkou.
A kde prosím vás? To bude kvůli svému nezodpovězenému dotazu
platit soudní výlohy? Nebo ztrácet
čas stížností jinde? A pokud si bude
stěžovat na úrovni naší obce, tak
kombinací předešlých metod ho odkáži do předepsaných mezí. Jednou
jsem byl zvolen představitelem obce,
tak ať mě nechají pracovat a na nic
se neptají. Musí mít přece důvěru, že
vše, co dělám, dělám co nejlépe, kvalitně a levně.
Jinak je dobré, pokud takové lidi v
obci máte, abyste je zdiskreditoval.
Kdekoli je to možné, vypouštějte
mezi veřejnost polopravdy a fámy,
jak jsou takoví tazatelé otravní, jak
zdržují v práci, jak nic pořádného
pro obec neudělali, atd. Vždyť to
znáte, pane redaktore, stokrát opakovaná lež se stává pravdou. To také
spolehlivě funguje a takového tazatele to téměř jistě úplně odradí od
nějaké další chuti se mě na něco ptát.
Navíc máte osobní radost, jak jste ho
za jeho otravnost dostal.
A kdyby přišla nějaká pokuta za nedodržování zákona?
Prosím vás, takových pokut už bylo
a bude. Tak se to z obce zaplatí a je
to. Jedeme dál. Myslíte si, že občany
obce zajímá, kolik pokut se zaplatí z
jejich odvodů daní? Nebo jestli obec
zaplatí za 1 kWh 1000 Kč nebo 700
Kč? A jestli někdo štěká, ať si štěká.
Psi štěkají, ale karavana jde dál.
Děkuji vám, pane Spirite, za vaše
upřímné a otevřené rady. Věřím, že
do dalšího volebního období si na ně
staří i noví zastupitelé najdou čas,
aby vaše metody zachovali v praxi i
nadále.
Fiktivní rozhovor zapsal JJ
A co jestliže si nějaký vytrvalý občan
bude stěžovat?
ST R A N A
11
2012 cislo 0
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
VÍTE, ŽE …
Psané a mluvené slovo
Je úžasné, že můžeme číst záznamy
našich předků staré několik staletí.
Nikdy však nebudeme přesně znát
pozadí popisované události z hlediska pocitů a skutečného záměru osoby, která záznam učinila. Je to zvláštní fenomén, kdy je schopen čtenář
chápat sdělení pisatele zcela odlišně,
než zamýšlel on sám.
U psaného sdělení totiž nevidíme
autora tváří v tvář, a tak nevíme, jak
svá slova myslel doopravdy. Vysmívá
se čtenáři? Haní někoho? Dělá si legraci? Myslí to ironicky? Chybí nám
totiž to základní, které při osobním
styku často snadno rozeznáme. Totiž
tón a výška hlasu, zabarvení, intonace, úsměv nebo vážná tvář – toto z
psaného slova nezjistíme.
Na základě této skutečnosti plyne
často mnoho nedorozumění, nepochopení nebo zcela protichůdné
dedukce zamýšleného. Snad nejmarkantněji se to projevuje v osobních
dopisech, kdy si čtenář často domýšlí, jak to pisatel vlastně myslel. Z toho
pramení nebezpečí psaného sdělení
a čtenář by si raději měl ověřit, jak
to pisatel myslel skutečně, než stanoví svůj závěr, který může být mylný.
Zároveň je to výzva pro pisatele, aby
byl ve svých sděleních jednoznačný,
pokud chce být správně a přesně pochopen.
JJ
V zooparku tam to žije…
V zooparku v Zájezdě se narodila tři mláďata lemura katy a jedno mládě mary stepní. Očekávají se vrhy
u rysů, káňat a surikat. Pro zvídavější návštěvníky připravil zoopark netradiční formy prohlídek. Můžete se
stát třeba na jednu směnu ošetřovatelem, nebo se vám
může věnovat jednu hodinu kvalifikovaný průvodce,
od kterého se dozvíte více zajímavých informací o
chovaných druzích zvířat v zooparku.
Zvláštností zooparku je i jeho projekt „…blíž přírodě“. V jeho rámci je pro veřejnost připraveno komentované krmení vybraných druhů zvířat, ukázka výcviku dravých ptáků a sov či povídání s profesionálním
sokolníkem v historickém kostýmu.
V případě, že se rozhodnete zoopark navštívit, věnujte pozornost změnám na příjezdové trase. Od
května se otevře nový vjezd a nové parkoviště.
Zahájení sezóny. Foto Zoopark
LZ
Pouť nebývala jen v PKOJF
Když jsem objevil internetový server
„Skleněný kostel“ a v jeho nabídce článek Jana Smrčiny z roku 2007 „Čtyřicet poutí do Lidic“, měl jsem upřímnou radost. A přestože se k oficiálním
církvím v Čechách a na Moravě hlásí
jen asi 14 % obyvatel, bude doufám
následující informace jistě zajímavou
i pro většinu Buštěhraďanů.
zila 9. června 1968 stovka účastníků
od starého ruzyňského letiště pěšky
do Lidic (někteří prý použili zvláštní
autobus). V areálu lidického památníku se opravdu konala polní mše
svatá, kterou celebroval pan farář
Alois Bětík. (Prý nechyběl na žádné z
následujících poutí, až do roku 1986,
kdy zemřel.) Po mši byl také ustaven
přípravný výbor pro vybudování
V červnu 1968 proběhlo shromáž- kostela v Lidicích. Ten však nedostal
dění Klubu mladé generace ČSL, na oficiální statut, neboť proběhla srpněmž Petr Zajíček navrhl pěší pouť nová okupace Československa a úřake hrobu lidických obětí a uspořádá- dy ovládli neústupní normalizátoři.
ní polní mše na místě. Přestože byl V roce 1969 byla uspořádána druhá
návrh přijat poněkud rozpačitě, vyra- pouť do Lidic i polní mše svatá, ale
2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0
do areálu památníku bylo procesí
vpuštěno naposledy. Komunistický
režim dokonce poté donutil k ukončení činnosti i pořádající Klub mladé
generace ČSL.
Přesto však, zatímco se kolem plížilo nesmlouvavé strašidlo „normalizace“, pokračovala tradice poutí
dál. Organizace pochodů probíhala
neoficiálně, lépe řečeno tajně, a související mše svatá se od roku 1970
sloužila v buštěhradském kostele Povýšení svatého Kříže. Trasa pochodů
se nejprve neměnila, ale pak vycházely třeba z Jenče, z Prahy-Lysolají,
Tuchoměřic nebo Přední Kopaniny.
ST R A N A
12
2012 cislo 0
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
Tzv. „buštěhradské pouti“ prý měly
zvláštní atmosféru pokoje, optimismu a odhodlání, přestože měl počet
účastníků různé výkyvy, od několika
jednotlivců až do sta lidí. Samozřejmě, že se zastavilo v Lidicích k tiché
motlitbě, ale cíl byl v Buštěhradě,
kde mši svatou celebrovali P. Alois
Bětík nebo P. Jaroslav Ptáček, ale i
další duchovní kladenského vikariátu. Několikrát byl hlavním celebrantem i kanovník a pozdější generální
vikář a světící biskup Jan Lebeda.
Podvakrát se „buštěhradské pouti“
zúčastnil také pražský arcibiskup,
kardinál František Tomášek. Až do
zlomového roku 1989 byly pochody
sledovány agenty StB, účastníci byli
třeba nahráváni či fotografováni,
došlo i na výslechy, ale nikdy nebyla
akce rozehnána, ani nedošlo k policejnímu zákroku… zaplaťpánbůh.
Aktivity kolem výstavby nového
chrámu v Lidicích se koncem roku
1989 spojily do širší koncepce pod
názvem „Concordia“ (Svornost).
Již v osmdesátých letech probíhalo
mnoho diskuzí na toto téma. Jednalo
se zejména o umístění stavby a propojení jejího smyslu s humanitárním
zařízením. Tato myšlenka nezapadla
a výsledkem mnohaleté aktivity je
duchovní a humanitární středisko
„Oáza“. V letech 1990 až 1992 se již
konaly pouti s podporou obce Lidice a obnovila se také tradice polních
mší. První dvě mše svaté celebroval
biskup Jan Lebeda (pouti vycházely z kostela Božského Srdce Páně v
Kladně-Kročehlavech) a další se ujal
nový pražský arcibiskup Miloslav
Vlk (tato výroční pouť vyšla znovu
od letiště Ruzyně, tak jako ta původní v červnu 1968). Pěší pouti do Lidic se konají dál, jejich východiskem
je rotunda v Přední Kopanině, ale
červnové poutní mše svaté se již od
roku 1998 konají v kapli zmíněného
střediska Oáza.
Foto: „Kostel Povýšení svatého
Kříže z buštěhradského webu“
A když už jsem si udělal radost já,
chtěl bych jí trochu přenést i kamarádu Pompovi. Ten totiž před lety pořád
nadával, že přistěhovavší se Pražáci
začali pořádat masopustní průvody,
přestože se tu prý počátek postního období nikdy neslavil (skutečnost by asi
mohl najít v kronikách J. Pergl). Zato
prý se vždycky „chodilo na procesí k
Jánu“. Já jsem sice žádné podrobnosti
o buštěhradských poutích ke kostelíku
sv. Jana Křtitele, do lesa nad Dříní,
bohužel nenašel, ale pouti z Kladna
se tam pořádají dodnes. Bývá to kolem světcova svátku, tedy 24. června.
Letos ještě přesné oznámení nevydali,
ale já se tam určitě chci vydat. Ona
totiž „noc před svatým Janem Křtitelem“ je prý plná kouzel a tajemství.
Kostelík mezi borovicemi je velmi starý, byl dobudován už v roce 1385 (kdy
například vlastnil „naši“ Buštěves zeman Hašek z Braškova). Dnešní malebný vzhled s romantizující věžičkou
má až od roku 1861 (to tehdy buckovští radní ještě marně žádali císaře, aby
odfařil Buckov od Lidic). A opravdu
stojí za to vydat se po stopách někdejších poutníků a setrvat v tom milém
zeleném tichu aspoň chviličku. A třeba vzpomenout i to neštěstí, kdy zde
při spojeneckém náletu koncem války
zahynulo více než třicet hutníků, kteří se sem paradoxně přišli ukrýt před
bombardováním železáren. Tak co,
vyrazíme spolu, Pompo?
Jiří Blesk
ˇ
ˇ NÁM PÍŠÍ
CTENÁRI
Epilog bývalého zastupitele
Naše děti často lžou, můžeme nenávidět lež, ale důležitější je nepřestat
milovat dítě. Hospodin nenávidí naše
špatné vlastnosti, ale nepřestal milovat
člověka. Doufá ve společenství s tvorem, jehož dle svého obrazu vybavil
nesrovnatelnými duchovními kvalitami, hlubokými city a svobodnou vůlí.
Ačkoliv je kráva bezesporu dokonalé
stvoření, Pánbůh si s ní v duchu nerozumí tak jako s námi. Touží po našich
2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0
dojmech z možnosti zažít tuto ojedinělou plavbu Vesmírem. A jde tu
hlavně o nabídku v životě pokračovat.
Avšak bez chamtivosti, namyšlenosti, intrik a pomluv, křivopřísežnictví,
zlodějství a dalších nástrojů přenosných výhradně člověkem. Mnozí, kteří
nadobro podlehnou těmto nástrojům
určeným k prubování duchovních
kvalit, dál nepůjdou. Přirozený výběr
je pilíř evoluce. Vývoj člověka nepře-
stal probíhat. Ostrovanům však blány
nenarostou, ani Eskymákům kožich,
od jistého okamžiku rosteme jen duchovně. Pokud chceme, a to je to, oč
tu běží. Přestože míváme špatné vzory,
moudrost je dostupná všem. Nově budeme o lidské hlouposti jen učit, otázka je koho?
Přeji Vám klid a znovunalezení životní rovnováhy.
Petr Sejkora
ST R A N A
13
2012 cislo 0
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
Sin
Sin je první a zatím jediný člověk,
který se dostal z koncentračního pracovního tábora, ze kterého je návrat
do „běžného“ severokorejského života
zapovězen. Jeho příběh je zapsán Blainem Hardenem v bestselleru Útěk z
tábora 14. Kdo má silný žaludek a nebojí se poznat fakta o životě na těchto
místech, která existují i v této chvíli,
kdy čtete tyto řádky, pak tuto knihu
doporučuji. Sám jsem ji přečetl během dvou dnů. Je to strhující příběh o
chlapci, který se narodil v táboře jako
pracovní otrok, a kdyby neutekl, pak
by zde i jako otrok zemřel.
Proč o věcech, které se dějí tisíce kilometrů od našich hranic, píši?
Kdysi jsem si kladl otázku, jak je
možné, že lidé, kteří věděli o existenci
nacistických koncentračních táborů za
druhé světové války, nic neudělali? Jak
se stalo, že lidé, kteří měli moc a pro-
středky, nebombardovali železnice k
táborům a nesnažili se zničit krematoria, kde končily tisíce zplynovaných těl?
A nejsme snad nyní ve stejné situaci?
V Severní Koreji žije odhadem až
200 000 lidí jako vězňové v koncentračních táborech. Některé z nich jsou
převýchovné a je z nich možnost návratu do společnosti. Zbytek jsou tábory, v nichž žijete a také zemřete, ale
nikdy nesmíte uniknout mimo jeho
ostnatý, vysokým napětím obehnaný
prostor. Mezi vězně patří i děti, které
se zde s dovolením dozorců narodí a
které jsou od 10 let povinni těžce pracovat, například v dolech. Do té doby
jsou ale nuceni vykonávat i jiné práce, kterými je dozorce pověří. Všichni vězni mají permanentní hlad. Jedí
jen kukuřici, zelí a rýži. Rýže je pro ně
vzácný pokrm. Stravu si doplňují lovem krys, žab, hadů a sběrem rostlin.
Nemá smysl popisovat vše, čemu jsou
vězňové vystaveni. Doporučuji si přečíst knihu samotnou. Včetně toho, jak
dokázal Sin změnit své indoktrinované myšlení a utéct.
Otázka je zde však stále. Mám se
já, obyvatel Buštěhradu, zajímat o
osud lidských bytostí, které trpí kdesi
v Asii? A pokud mi svědomí říká, dělej
něco, co mám tedy dělat? Obávám se,
že kromě nějaké výzvy čelným představitelům našeho státu nebo výzvy k
vlivným politikům tohoto světa člověk
sám v našem postavení mnoho nezmůže. Je strach z použití atomových
zbraní ze strany Severní Koreje skutečně onou brzdou, která neumožňuje
zásah sofistikovaných zbraní západních mocností?
JJ
Ořešínský vandráček
Poslední dubnovou sobotu proběhl
za krásného počasí třetí ročník Ořešínského vandráčku, jehož generálním
sponzorem byla jako již tradične firma
Doma-je-doma. Děti si užily etapovou
hru, soutěže, jízdu na koních, rozličná
zvířátka ze Zoo Zájezd a dospělí si mezi
tím mohli prohlédnout vzorový dům
Doma-je-doma.
Přestože smluvené divadlo Jezírko na
poslední chvíli odřeklo, měly děti možnost shlédnout krásné loutkové představení Lakomá Barka v podání skvělého divadla KaKá s profesionálním přístupem.
Děkujeme všem, kteří nám s akcí pomohli.
RC PELÍŠEK
Ilustrační foto RC Pelíšek
Jarní vitamínová bomba
500g kysaného zelí
2 jablka
2 mrkve
1 cibuli
kousek čerstvého křenu + nálev z vody, cukru a citronu podle chuti.
Kysané zelí překrájíme a dáme do misky, přidáme k němu nastrouhaná jablka (neloupaná), nastrouhanou mrkev a
křen a drobně nakrájenou cibuli. Zalejeme nálevem a lehce přisolíme.
Dobrou chuť přeje HEBLE
2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0
ST R A N A
14
2012 cislo 0
ˇ
BUŠTEHRADSKÝ
CHODEC
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
Málo poetické májové postřehy heterosexuálního trubce
I pro nás muže jsou a budou samičky vždycinky středobodem zájmu.
Z per básníků k nim létají andělé, pro
ně se rozvíjejí růžová poupátka, do jejich záňadří kanou kapičky rosy z jitřních lopuchů, jsou to létavice našich
bezesných nocí. A my se tak snadno
a rádi motáme do jemných tenat těch
vlasatic, abychom směli snídat jejich
vůně a po celý den se těšit na příslib
nějakých těch cukrátek po večeři.
Co víc si přát, když v mandlových
očích vyvolené postřehneš záblesk
uznání poté, cos před jeskyni přitáhl
čerstvě uloveného mamuta? Nebo konečně na kafíčko s krásnou kolegyní
poté, cos ji ochránil před harašícími
návrhy vilného šéfa, to je odměna!
A co teprve, když třeba dodržíš slib a
dáš si fakt „jen tři piva a domů“? To
máš hned napečeno, navařeno, výjimečně i lahváčka v lednici, můžeš
přepínat bednu dle libosti a dozvíš
se i spoustu zajímavých věcí. A pak
ty krajky… a teplo… a měkoučko…
hmm…
Přestože jsem samozřejmě muž-vševěd, zůstávám vždy dychtivý po nových, pro mě neznámých informacích
z ženiných úst. Nejenže se rád dozvídám nové věci, ale vnímám to zvláštní
prizma, ten její úhel pohledu, který
je v mnohém jiný, někdy detailnější,
jindy zas přímočařejší. Zkrátka, rád
nechávám zrevidovat svůj světonázor.
Mnohokrát se mi to vyplatilo.
Ale v prvé řadě se mi líbí ženy prostě
proto, že jimi jsou. Dříve jsem se domníval, že všechno to funkční a akční vytvářejí muži, a ženám pak náleží
úkol přinášet do života krásu, něhu a
romantiku. Vícero recyklacemi jsem
však došel k poznání, že funkčnost nápadům i smysl akcím dávají právě ony.
A to ostatní nějakým zázrakem stíhají
také. A to je to, proč pořád překonávám překážky na cestě k nim.
Při namlouvání, nadbíhání, lákání
a provokování používají ženy celou
škálu takových trochu schizofrenních
metod. A tak třeba zdánlivě panovačné
dračice často hlučně překrývají svoji
2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0
niternou nejistotu a slabší sebevědomí.
A co třeba ažsehlavatočíčarokrásné kokety, co se nesou ulicí jak hrdé pávice?
Mnohé se často zbytečně trápí hodiny
před zrcadlem, nespokojeny se svým
zevnějškem. Ano, jsou navenek žádoucí, ale ani luxusním oblečením a šminkami se pak povětšinou nezamaskuje
roztřesená duše nebo toaletní papír k
snídani. Jakýmsi opakem tohoto symptomu by mohly jevit rázné vedoucí
manažerky, introvertní vědkyně nebo
třeba zanícené sportovkyně. Řeknete
si, že jako cílevědomé ženy si jsou dobře vědomy svých reálných schopností,
takže se nemusejí přetvařovat. Jenže
jejich působení je v mnohém tak náročné a vyčerpávající, že k pocitu spokojenosti musejí vyhledávat alespoň
poněkud neobvyklé relaxační metody.
Tak se třeba přísná šéfka doma mění v
servilního diblíka, co se s láskou šmrdolí kolem plotny. Pragmatičky odkládají bílé pláště, uniformy dozorkyň a
tvídové kostýmky, aby blaženě navlečeny v potrhaných teplácích ryly pěstěnými nehty do záhonů nebo se jen
tak v houbařských holinách prodíraly
neprostupnou roklí. A teď se v tomhle
paradoxním světě vyznej, hošánku…
Pozoruji třeba moc rád grácii, s jakou
jezdí bavorské nebo holandské cyklistky ulicemi. Rozevlátá plavovláska v
sukni, šlapající v ranním provozu se
sebevědomě vztyčenou hlavou, je pro
mě jednoznačně lákavějším objektem
zájmu než trénovaná elastická závodnice přihrbená na kole z kompozitu, s
křiklavou space-helmičkou naraženou
na hlavě.
Anebo jinak. Občas asi bývá vzrušující krotit doma nějakou tu divokou
Šárku, nebo být dokonce sám krocen.
Ale všeho s mírou! Například představa, že vkleče vytírám podlahu, bázlivě shrben pod knutou nějaké kožené
ženy Xeny, se mi fakt nelíbí. Ale ani
opak! Nyvá nymfa, co ti na všechno
říká: „Ano, Jiří“, také není můj šálek
čaje. Ta je na zabití…
Když jezdím autobusem nebo pražskou tramvají, pozoruji takový mo-
derní paradox. Zjevně vyfintěné dívky
i nažehlení mládenci namísto toho,
aby hledali ve společné cestě příležitost k navázání přímých kontaktů,
horečně tisknou displeje svých mobilů, aby prostřednictvím blekotání
na sociálních sítích sehnali nějakou
elektronickou známost. Už je bohužel
daleko doba, kdy cudné dívky mlčky
čelily provokativním narážkám spolucestujících dorostenců, a přitom si
mezi nimi nenápadně vybraly toho,
kterému nakonec daly telefonní číslo.
I celkem nesmělý poeta většinou cílevědomě vysvobodil tu svou Euridiku
z partičky rozjívených dryáčnic, třeba na školním výletě, aniž by k tomu
potřeboval nějaký technický zázrak.
Myslím, že na ono zmíněné „trendy“
počínání by se hodilo krásné přirovnání (od mého slovenského kamaráda): „Je to, ako by si med cez sklo
lízal…“.
Nejsem už křepek ani silen, jak tomu
bývalo dříve, a svou fatální úlohu
v přírodě už jsem také několikrát splnil, ale překvapivě mne všechno tohle
pořád zajímá. A tak jako věčný trubec
dál krotím pudy, nahlížím mlsně do
dekoltáží, všímám si neposedně vypadlých pramenů z načinčaných hřív,
nebo si prostě jen sprosťácky představuji to mámivé horko mezi cudně
stisknutými koleny. Co naplat, nám
mužům příroda nastavila jasný cíl,
k němuž směřujeme – ŽENU! Práce,
budovatelské úsilí, touha po kariéře,
auťáky, baráky, sportování, vytahování, rvačky a jiná úpolová klání nás
jen zbytečně odvádějí z cesty k tomu
cíli. Každá snaha vymanit se z toho
hedvábného otroctví je marná! Zvlášť
když to voní a baví nás to.
(Howgh, domluvil jsem! Je čas podívat se, jestli ženy pořádně žvýkají kůže
a poctivě šoupou nohama, když my
velcí mužové hovoříme o těch svých věcech…)
JB /53 let,185 cm, dělnického původu, zatím blond a čistotný, hravý, vychovaný, ale
potřebuje přísnějšího páníčka/
ST R A N A
15
2012 cislo 0
OTEVRENY CASOPIS OBCANU BUSTEHRADU
DOPORUČUJE
RESTAURANT U BEČVÁŘŮ
1843
BUŠTĚHRAD
MINERAL WATER DOCTOR – ŘEŠENÍ NEJEN PRO VODNÍ KÁMEN
Tvrdost je vlastnost vody, která vyjadřuje obsah v ní rozpuštěných nerostů (nejčastěji Ca - vápník a Mg hořčík). Má význam pro její využití jak u pitné tak i užitkové vody. Je zdrojem tvorby vodního kamene a
ovlivňuje i chuťové vlastnosti vody.
Většina regionů má dlouhodobý problém vysoké koncentrace rozpuštěných nerostů ve vodě.
Řešením je Mineral Water Doctor® – technologie na úpravu tvrdosti vody.
Tento výrobek bez chemické úpravy mění kalcit CaCO3 na aragonit CaCO3, čímž zamezuje tvorbě vodního
kamene v potrubí, pračkách, myčkách, bojlerech, kotli, průtokových ohřívačích, ve sprchových koutech,
perlátorech, masážních tryskách a v neposlední řadě varné konvici. Kalcit a aragonit mají stejné chemické
složení, ale projevují se odlišně. Kalcit je tvrdý, těžko se odstraňuje, zatímco aragonit je mnohem měkčí,
čímž je lehce odplavitelný. Voda se stává měkčí, je zdravější pro lidský organismus a nezatěžuje životní
prostředí.
Mineral Water Doctor funguje na fyzikálním principu mokrého galvanického článku a je energeticky
soběstačný, přičemž si vytváří při průtoku vody vlastní statickou el. energii 0,65 až 0,85V!
Zařízení je vhodné k změkčení tvrdé vody, odstranění vodního kamene a rzi, úspoře energie a další.
VÝHODY A ÚSPORA
25% úspora energie
Díky odbourávání vodního kamene se snižuje zanesení vodovodních potrubí. Tento efekt se projeví na
menší spotřebě elektrické energie při ohřevu vody ve výměníku.









Zabraňuje tvorbě vodního kamene a rzi
Zvyšuje životnost spotřebičů používajících vodu
Úspora pracích prášků a čistících prostředků
Má příznivý vliv na rostliny (lepší vstřebatelnost vody)
Zlepšuje chuť vody pro vaření i pití
Zabraňuje růstu hub, plísní a řas
Jednorázová investice na min. 10 let
Úspora až do 30% při vytápění kotlem, přičemž se eliminují náklady na čištění výměníku teplé vody.
Prodloužení životnosti vodovodních baterií, všech spotřebičů a zařízení používajících vodu.
www.energywater.cz, tel. : 731 506 092
Komerční a stavební s.r.o., www.komercni.cz, tel.: 603 241 950
RR se omlouvá ze chybně uvedený datum uzávěrky čísla č. 9. Správný datum byl 15. duben.
Buštěhradské listy - dvouměsíčník; Ev. č. MK ČR E 20893
Obrázek na titulní straně: Výlov rybníka. Foto: Jaroslav Pergl
Vydavatel: Občanské sdružení Buštěhradské fórum, Okružní 849; www.bustehradskeforum.cz
Odpovědný koordinátor: Ing. Jiří Janouškovec; [email protected]
Redakční rada: Jiří Blesk (JB), Ing. Jiří Janouškovec (JJ), Ing. Arch. Daniela Javorčeková (DJ),
Ing. Jitka Müllerová (JM), Jaroslav Pergl (JP), Ing. Luděk Zámyslický (LZ)
Korektura textu: Jan Dvořák; Design a grafika: Michal Fiala a Dana Stolzová
Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele a redakční rady.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Den vydání: 30.4. 2014. Uzávěrka dalšího čísla bude 15. 6. 2014
Tisk: Kočka Slaný
Náklad 1000 ks
Cena zdarma
2 0 1 4 , Č Í S LO 1 0
ST R A N A
16
Download

SLOVO REDAKCE – OTEVŘENOST – NOC KOSTELŮ – – DŮM NA KONCI ULICE