http://libriprohibiti.cz
BULLETIN
10/2012
AKTUÁLNÍ DĚNÍ V KNIHOVNĚ
VÝSTAVA
Audiovizuální záznam z vernisáže Karla Trinkewitze v Libri prohibiti.
Po prázdninách jsme naši činnost zahájili výstavou „Vizuální básně“ Karla Trinkewitze.
Kromě nové tvorby (básní) jsou na ní k vidění i věci starší a staré, malé i velké.
Vernisáž se uskutečnila ve čtvrtek 20. září 2012 v 18 hodin v prostorách Libri prohibiti.
O mistrovi promluvila spisovatelka Eva Kantůrková, o hudební doprovod se postarala
Sylvie Krobová.
Záznam vernisáže od Edy Vacka naleznete zde:
http://www.libpro.cz/cs/lp/multimedia/videa/117_vizualni-basne-karla-trinkewitze-vlibri-prohibiti-1
http://www.libpro.cz/cs/lp/multimedia/videa/116_vizualni-basne-karla-trinkewitze-vlibri-prohibiti-2
Nebude-li výstava prodloužena, skončí 12. listopadu 2012. Poslední v tomto roce bude
výstava obrazů Juliany Jirousové, jejíž vernisáž se uskuteční ve čtvrtek
15. listopadu (v případě prodloužení ve čtvrtek 22. listopadu 2012).
VYBRANÉ NOVINKY Z NAŠICH FONDŮ
SAMIZDAT A EXIL
Nejnovější přírůstek v našich sbírkách tvoří na fotografickém papíře rozmnožené
samizdaty z dílny bratří Vladimíra a Karla Šebkových. Jsou to většinou reedice
publikací nakladatelství 68 Publishers, např. J. Škvorecký: Prima sezóna a Příběh
inženýra lidských duší (dva svazky!), F. Peroutka: Budeme pokračovat či J. Frolík:
Špión vypovídá (původně nakl. Index, Kolín n. Rýnem). Jsou úhledně svázané
a neméně úhledně očtené. Kolekce je doplněna negativy na kinofilmech nejen těchto,
ale i dalších knih, které v plechovce (kýblu) od marmelády přežily i domovní
prohlídku u Šebků.
Za dar vděčíme Vladimíru Šebkovi a děkujeme!
KULTURNÍ AKCE, KONFERENCE
Říjnové akce v Knihovně Václava Havla:
16. října 2012 se v Galerii Montmartre od 9:30 hodin uskuteční první přednáška z cyklu
Nicolase Maslowského a jeho hostů ve spolupráci s Historickou sociologií FHS UK.
O definici disentu v revoluci bude hovořit Petr Pithart.
30. října 2012 se uskuteční další přednáška z tohoto cyklu. Petr Uhl pohovoří o ideové
pestrosti nezávislého hnutí.
Polský program letošní přehlídky Současná filmová tvorba – Střední Evropa
se zaměří na různé formy zobrazení totality ve filmu.
Budete mít možnost vidět tři celovečerní snímky, které se z rozdílných úhlů pohledu
vracejí před rok 1989: Krycí jméno Krtek Rafaela Lewandowského, Růženu Wojciecha
Smarzowského a především českou premiéru filmu 80 milionů Waldemara Krzystka,
letošního polského kandidáta na Oscara, za účasti Krzysztofa Czeczota, představitele
jedné z hlavních rolí v sobotu 27. října od 19.00.
Více informací naleznete zde: http://polskyinstitut.cz/?d=program&i=992&lng=cz
Vydavatelství Guerilla Records uvede v listopadu písně českého podzemí Pocta
českému Undergroundu II.
PUBLIKACE
Kritiky a glosy
Zbyněk Hejda
Praha, Triáda, 2012
Kniha shrnuje většinu nebásnických prací Zbyňka Hejdy. Obsahuje články a rozhovory
o literatuře, o historii a o výtvarném umění, které vznikaly převážně v letech 1965–1969
a 1987–1998, vesměs z popudu časopiseckých redakcí, k jejichž užšímu kruhu
spolupracovníků autor patřil (Tvář, Střední Evropa, Revolver Revue). Žánrově svazek
sestává z monograficky koncipovaných, kriticky zaměřených studií, úvah (některé
z nich byly původně přednáškami), recenzí a glos, přímých replik na projev jiného
pisatele, proslovů na vernisážích výstav, rozhovorů (několik z nich Hejda vedl jako
tázající se) a anketních odpovědí.
Zdroj: www.kosmas.cz
Řeč Michaela Špirita pronesená při uvedení knihy v knihkupectví Ostrov 26. 9. 2012:
http://revolverrevue.cz/michael-spirit-kritiky-a-glosy-zbynka-hejdy
Vzkazy domů
Příběhy Čechů, kteří odešli do zahraničí (emigrace a exil 1848–1989)
Lucie Wittlichová (ed.)
Praha, Dny české státnosti, o.p.s., Labyrint, 2012
Kniha Vzkazy domů se zabývá fenoménem emigrace a exilu v českých moderních
dějinách. Je rozdělena do pěti chronologicky řazených oddílů, které mapují hlavní vlny
emigrace od roku 1848 až po poslední dny před pádem komunistického režimu v roce
1989. Úvodní historické studie charakterizují každé období a popisují důvody a příčiny
vystěhovalectví a podmínky života Čechů mimo svou vlast. Zachycují, jak která doba
na své krajany nahlížela a opačně – jak se exulanti či emigranti stavěli ke své rodné
zemi.
Stěžejní část knihy tvoří 30 příběhů Čechů, kteří v průběhu 19. a 20. století odešli
do zahraničí. Na pozadí těchto konkrétních lidských osudů sledujeme nejen motivy
a příčiny jejich odchodů, ale i sociální, politické a psychologické aspekty fenoménu
emigrace při hledání nového domova. Mezi vybranými nalezneme známé osobnosti,
jako je například kardinál Josef Beran, Soňa Červená či Karel Kryl, ale i ty, jejichž jména
zůstala neprávem opomíjena. K těm bezesporu patří představitel protirakouského
odboje Vácslav Vondrák, architekt Jan Letzel nebo generál Josef Buršík.
Publikaci u příležitosti Dne české státnosti 28. září 2012 vydali obecně prospěšná
společnost Dny české státnosti a nakladatelství Labyrint jako poděkování těm, kdo
přispěli k dobrému jménu své „staré vlasti“ a pomáhali naší zemi v časech útisku
a osudových historických změn.
Profily osobností v knize:
1848–1918 / Josef Václav Frič, Vojta Náprstek, Aleš Hrdlička, Vácslav Vondrák,
Jan Kyjovský, Tomáš Čapek
1918–1938 / Jan Letzel, Josef Hurt, Zdeněk Kopal, Gustav Machatý, Anna Auředníková
1938–1948 / Jan Opočenský, Marie Švermová, Zuzana Ledererová, Jiří Voskovec,
gen. Sergej Ingr, gen. Karel Klapálek
1948–1968 / Dagmar Šimková, Soňa Červená, kard. Josef Beran, Josef Buršík,
Jan Lukas, Zbyněk Zeman
1968–1989 / Jiří Chmel, Ludmila Stáňová, Petr Sís, Ivan Medek, Karel Kryl,
Vojtěch Jasný, Jan Anastáz Opasek
Více informací naleznete zde: http://www.dnyceskestatnosti.cz/
Prózy II
Jaroslav Hutka
Praha, Galén, 2012
Redakce Galénu ke knize napsala:
Pátý svazek Spisů Jaroslava Hutky přináší českým čtenářům zatím největší překvapení:
shrnuje všechny prózy, které Jaroslav Hutka napsal v holandském exilu v letech 1978–
1989 a které byly – s výjimkou novely Noční vlak – dodnes zcela neznámé a vycházejí
zde poprvé. V úvodní Cestě do království zaznamenává Hutka s mimořádnou pečlivostí
poslední týdny svého života v Praze v roce 1978 a vytváří tak jedinečné nadčasové
svědectví o povaze a fungování normalizačního režimu v Československu. Ve čtyřech
povídkách z roku 1984 se Hutka ve vzpomínkách vrací do svého mládí v 60. letech
a reflektuje i neutěšenou přítomnost svého života v exilu. O následné rozsáhlé próze
Dvouseta, psané na sklonku roku 1984, je bez nadsázky možno říci, že jde o vůbec
nejotevřenější a nejintimnější vylíčení manželské krize, které kdy v české literatuře
vzniklo. Hutka prózu psal pro svou tehdejší manželku a vylíčil v ní tolik ze vzájemného
soužití muže a ženy, kolik jen papír dokáže unést. Vrcholem svazku jsou rozsáhlé
Dopisy Ivanovi z roku 1985, fiktivní dopisy spisovateli Ivanu Klímovi do Prahy, v nichž
Hutka líčí svůj život v exilu zejména ze stránky společenské, politické a existenciální.
I zde otevřenost, upřímnost a detailnost líčení, s níž zpěvák ve své vlasti zakázaný
kritizuje soudobou západní konzumní společnost a její fungování, nemá v české
literatuře obdoby. Svazek uzavírají tři pohádky, které Hutka napsal pro své dcery
po návratu do vlasti na počátku 90. let.
Jaroslav Hutka ke knize napsal:
Vážení přátelé,
radostné věci se dopustilo vydavatelství Galén! Vydalo mi knihu Prózy II. Myslím, že jsou
to nejlepší prózy, které jsem napsal a všechny vznikly hlavně v exilu v Rotterdamu. Kniha má
650 stran a je to tedy kláda. Jsou to ale tři knihy. První se jmenuje CESTA DO KRÁLOVSTVÍ
a je to dost pečlivě popsaných posledních čtrnáct dní před emigrací, včetně odchodu, a prvních
čtrnácti dnů v Rotterdamu. Pak následuje několik povídek psaných v Rotterdamu roku 1984.
Druhá kniha se jmenuje DVOUSETA a je také z roku 1984. Jedná se o silně intimní záležitost,
kdy se vztah dvou lidí stává neudržitelným. Pokusil jsem se ho řešit co nejhlubším popisem
v naději, že když je věc vyslovena, tak může být i nahlédnuta, a tím i řešena. Manželství
se podařilo prodloužit o čtyři roky, pak se vše rozplynulo, ale nezvyklá kniha zůstala.
Nejpodstatnější částí je kniha z roku 1985. Zabírá více než polovinu celého svazku. Jmenuje
se DOPISY IVANOVI. Je to kniha o emigraci, Západě a Holandsku. Samozřejmě, když člověk
píše ze Západu na Východ, dostává její název „Dopisy Ivanovi“ zvláštní půvab.
Ale ve skutečnosti jsou to dopisy spisovateli Ivanu Klímovi. Je to vlastně jediný dopis
o 350 stranách a bude mu doručen po 27 letech na křtu této knihy.
Jelikož všechny tři knihy mi dlouho zůstávaly nedopsány a částečně v poznámkách, které jsem
potřeboval rozlousknout a všechny tyto rozsáhlé texty doladit, hledal jsem klidné místo, kde bych
jakýsi bezbřehý čas nemusel myslet na nic jiného a mohl se věnova jenom těmto třem knihám.
To místo jsem objevil v indické rybářské vesničce Agonda. Kvůli spisům jsem v této vesničce
prožil dohromady pět měsíců. Pokud tedy budete mít pocit, že v nich slyšíte také hukot Indického
oceánu a cítíte horké slunce, je to proto.
Knihu si u mne můžete objednat za 410 Kč, protože k ní přídávám CD Emigrace, což jsou
všechny písně, které jsem v exilu složil.
To pro dokreslení obrazu mé emigrace: http://www.hutka.cz/new/html/sam10.htm
Poštovné za tuto knihu plus CD vyjde na dobírku asi na 90 Kč.
Zdroj: www.kosmas.cz
Vzpoury II. Bělohradský, Schwarzenberg, Sidon
Karel Hvížďala
Praha, Galén, 2012
Kniha přináší texty tří rozhovorů Karla Hvížďaly s výraznými osobnostmi, které
ovlivňovaly a ovlivňují naše myšlení v posledních desetiletích. Tento svazek navazuje
na titul Vzpoury (2010), v nichž byli čtenářům představeni Václav Havel, provokující
vzpourou životem v pravdě, Pavel Landovský s jeho vzpourou klaunstvím a Jiří Suchý,
jenž představoval vzpouru prací.
Protagonisty tohoto svazku spojuje zkušenost emigrace a dva z nich dodneška částečně
v zahraničí žijí: jsou již Evropany. Právě tento pobyt v jiném jazyce a zkušenost s jinou
kulturou jim dovolily zbavit se či vyvarovat místních klišé a zachovat si „jiné myšlení.“
Jejich vzpoury jsou proto navýsost intelektuální a zcela nedotčené „revoltou žaludků“,
jak napsal Czesław Miłosz, která někdy do textů vnáší emoce. Jde o filozofa Václava
Bělohradského, který se vzpírá myšlením, knížete Karla Schwarzenberga, jehož
vzpourou je život v tradici, a rabína Efraima Karola Sidona: ten se proti vládnoucí
nenormalitě vzbouřil příklonem k judaismu.
Zdroj: www.kosmas.cz
Mašínovský mýtus
Ideologie v české literatuře a kultuře
Josef Švéda
Příbram, Pistorius & Olšanská, 2012
Kniha analyzuje narativy o bratrech Mašínech a jejich otci Josefu Mašínovi starším.
Zkoumá celou řadu diskurzů, jakými jsou novinové články, historické studie a knihy,
detektivky, romány či televizní seriál. Autor metodologicky vychází z kulturních studií
a kritické teorie a jeho cílem je postihnout vztah mašínovských reprezentací
k dominantní ideologii, platné v době jejich vzniku. Zkoumá narativy z doby
komunismu i postkomunismu. Srovnává bratry Mašíny s jinými hrdiny a mučedníky
v českém diskurzu od druhé poloviny 20. století k dnešku a zamýšlí se nad postavením
mašínovského mýtu v postkomunistické době.
Zdroj: www.kosmas.cz
Paměť a dějiny č. 3/2012
Praha, Ústav pro studium totalitních režimů, 2012
Podzimní číslo historické revue Paměť a dějiny se vrací k padesátému výročí takzvané
Karibské krize, tedy k říjnu roku 1962, kdy se Sověti snažili rozmístit své rakety
na Kubě. Spojené státy to nehodlaly připustit a svět se tak na několik týdnů ocitl
na pokraji třetí světové války. Dalším kulatým výročím, tentokrát šedesátým, je vyhnání
Milosrdných sester svatého Karla Boromejského z Nemocnice pod Petřínem v srpnu
1952, jejich dalšími osudy se zabývá Anna Macourková. V rozhovoru vzpomíná Petr
Placák na své potýkání s příslušníky StB a na sérii trestních oznámení, která následovala
poté, co ho estébáci zmlátili. Otištěna je i závěrečná Placákova řeč, kterou přednesl před
soudem, jenž nakonec tři ze čtyř dosud žijících agresorů odsoudil. Jedinečný je také
osobní spis Karla Vaše, později nechvalně proslulého „katana“ komunistické vojenské
justice, jehož složku z dob věznění v Gulagu získal z archivu NKVD Adam Hradilek.
To a ještě mnohem více naleznete v novém čísle Paměti a dějin.
Institut pro studium literatury zveřejnil na svých stránkách soupis díla literárního
historika, editora, básníka a prozaika Vladimíra Binara, který zanedlouho obdrží
Cenu Jaroslava Seiferta, udělovanou každoročně Nadací Charty 77:
http://www.ipsl.cz/upload/files/bibl-binar.pdf
Vydavatelství Guerilla Records vydalo CD Ivana Martina Jirouse – Magorovi ptáci
a další příběhy.
Více informací naleznete zde: http://www.guerilla.cz/?s=cd&ss=about&id=103
Připravujeme zpřístupnění studentských časopisů ze 60. let 20. stol. na stránkách
Libri prohibiti.
První část studentských časopisů naleznete zde:
http://www.libpro.cz/cs/knihovna/digitalizace/studentske-casopisy
Na zpřístupnění dalších časopisů intenzivně pracujeme.
Vysokoškolské studentstvo patřilo mezi významné nositele reformního hnutí
v Československu v 60. letech 20. století. Významnou roli pro jeho formování sehrály
studentské časopisy. Ty jsou bohužel velice špatně dochovány. Nacházejí se roztříštěně
v různých, často neuspořádaných, archivních fondech a sbírkách či v osobních archivech
pamětníků. Jedná se přitom o dosti cenný pramen, který vypovídá nejenom o vývoji
studentského hnutí, ale i obecně o tématech, která hýbala tehdejší společností.
Aby došlo k soustředění i uchování těchto časopisů pro budoucnost, byl v roce 2007
zahájen v naší knihovně samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti projekt
na digitalizaci a zpřístupnění těchto časopisů. Prozatím bylo z různých zdrojů (sbírky
Libri prohibiti či dalších institucí, pamětníci) shromážděno a naskenováno celkem 208
exemplářů. Faksimilová edice těchto časopisů s krátkým historickým úvodem
a soupisem bude v nejbližší době zpřístupněna na našich stránkách.
Letos si připomínáme dvacáté páté výročí obnovení vydávání Lidových novin.
Nulté číslo samizdatových Lidových novin se začalo distribuovat 11. září 1987.
Další čísla digitalizovaných samizdatových Lidových novin najdete zde:
http://www.lidovky.cz/historie-obrazem.asp
Františka Jirousová nás informovala, že občanské sdružení Magorův statek má již
svůj samostatný nový účet, na který můžete zasílat finanční podporu.
254497555/0300
Novinky z českého undergroundu můžete sledovat také na facebookové stránce
Underground is Life.
http://www.facebook.com/pages/Underground-is-life/127132177376277
† ÚMRTÍ
† 16. září 2012 zemřel náš kamarád architekt Pavel Nauman(n), disident, jeden
ze zakladatelů Hnutí za občanskou svobodu, signatář Charty 77.
* VÝROČÍ
* 18. října by oslavil 80. narozeniny Jiří Němec, psycholog, filozof, překladatel
a publicista, jeden z iniciátorů Charty 77.
Foto: Jan Sokol
* 18. října oslaví 70. narozeniny Svatopluk Karásek, evangelický duchovní,
undergroundový hudebník, textař a prozaik, signatář Charty 77.
Zdroj: ČRo
* 21. října oslaví 90. narozeniny Petr Demetz, německy píšící spisovatel, emeritní
profesor Yaleovy univerzity, zasvěcený teoretik tří kultur – židovské, německé
a české.
Zdroj: ČRo
* 22. října oslaví 50. narozeniny Vítek Kremlička, básník a prozaik.
Zdroj: ČT
* 1. 11. 1942 oslaví 70. narozeniny Marta Kubišová, zpěvačka a mluvčí Charty 77.
Foto: Jiří Bednář
* DALŠÍ VÝROČÍ NAROZENÍ
* 9. 10. 1946 Miloš Rejchrt
* 12. 10. 1917 Zdeněk Urbánek
* 27. 10. 1917 Pavel Tigrid
* 28. 10. 1929 Jiří Brabec
* 4. 11. 1936 Jan Tříska
* 10. 11. 1902 Záviš Kalandra
* 10. 11. 1938 Jiří Gruša
† VÝROČÍ ÚMRTÍ
† 7. 10. 1960 Jan Zahradníček
† 7. 11. 1989 Jan Skácel
Bulletin Libri prohibiti připravují Vít Krobot a Jarmila Štogrová ve spolupráci s Viktorem
A. Debnárem a Dorotou Müller.
Nihil obstat Jiří Gruntorád.
Uvítáme Vaši případnou finanční pomoc:
Číslo bankovního účtu je 219642286/0300 u ČSOB a.s.
Pro zahraniční platby IBAN: CZ9403000000000219642286,
BIC (SWIFT): BACXCZPP
IČO je 45247048.
Děkujeme!
Také jsme připraveni přijmout knižní dary všeho druhu, samizdatovou a exilovou
literaturu, noviny a časopisy, letáky, plakáty, drobné tisky, fotografie, nahrávky, filmy,
dokumenty a písemné pozůstalosti.
Děkujeme!
Download

Bulletin 2012/10 - Libri prohibiti