reklamní magazín českých drah
8 / 2013 / ročník 4 / zdarma
pro vas
Tipy na výlet
7 úžasných
železničních muzeí
Léto ještě
nekončí
Výhodné nabídky
pro cestující
Jakub
Železný
Držím prapor
veřejnoprávnosti
Spojili jsme města
supercenami
Cestujte v létě vlaky
SC Pendolino
daleko levněji!
místenka
od 0 Kč
Nejvýhodnější místenky
v eShopu ČD za 0 Kč
u pokladny ČD od 35 Kč
Praha
Plzeň
č
jízdné od 70 K
* Ceny jsou platné pro držitele In Karty při nákupu Včasné jízdenky.
České dráhy, Váš osobní dopravce
www.cd.cz
840 112 113
editorial
Vážení čtenáři, milí spolucestující,
vylidněno. Trochu smutný to obrázek ulic Prahy, kde zůstalo pár zpocených úředníků
v dlouhých košilích a několik autobusů s turisty. Alespoň takový pohled se může naskytnout návštěvníkovi našeho hlavního města – a co teprve všech těch nehlavních. To opravdu
všichni dovolenkují mimo ČR, nebo zůstávají zalezlí ve svých příbytcích? To opravdu láká tak
málo lidí dovolenkování v Čechách? Vždyť léto tu trvá jen pár měsíců a sotva dorazí svatá
Anna a přinese s sebou chladná rána, začne se zrychlovat ubývání dne a záhy převládne
noc. Trochu škoda, na druhou stranu to chápu. Naše počasí je plné extrémů a nechci
polemizovat, zda tomu tak bylo vždy, nebo jen v současnosti to jaksi prožíváme více, ale vybrat si dlouho dopředu dovolenou v Čechách rovná se sázce do
loterie. Letos jsem prožil víkend v červnu na Lipně, kdy podle dlouhodobé předpovědi mělo být ze 70 % hezky, a pršelo a pršelo. Pro červencovou dovolenou
jsem tedy raději volil prosluněnou Itálii s 90% pravděpodobností tropů. Zatímco
v Čechách panovala spalující vedra, na Rimini jsme fasovali deky. Vám ale přeji
mnohem šťastnější volbu. Sbalte tedy kola, stan a spacák a vyrazte poznávat
krásy České republiky. Stojí za to!
Šťastnou cestu vlakem přeje
Zdeněk Ston, šéfredaktor
kouzlo železnice
Foťte
kouzla
železnice
a získejte
Kilometrickou
banku ČD!
Lenka Jochimová
Humoreska
Své fotografie posílejte
na [email protected]
Autora zveřejněných
fotografií odměníme
Kilometrickou bankou ČD
na 2 000 km v hodnotě 2 100 Kč.
/
01
02 /
07
obsah
rozhovor
11 retro
Můj srpen 1968
Tento měsíc zavzpomínáme na okupaci v roce 1968
prostřednictvím (tehdy) 13leté dívky a fotografií,
které pořídila její maminka. Tanky projíždějící centrem
hlavního města patří dnes mezi typická vyobrazení
tehdejších událostí.
Jakub
Železný
Již několik let patří mezi
významné osobnosti
zpravodajství České televize.
Těžko si umí představit, že by
dělal v životě jinou práci, zvlášť
když je jeho koníčkem. Jakub
Železný má ale i další záliby.
35 cestopis
Zaručeně pravý
orient pro tupé
Evropany?
Turecko se v posledních letech stalo jednou
z nejnavštěvovanějších destinací u moře. Na
rozdíl od jiných evropských zemí nabízí i trochu
toho orientu – ne vždy však turisté tento malý
bonus uvítají.
Příští číslo
vyjde
11. 9. 2013.
7 úžasných
železničních muzeí
17
49
43
Fanoušci železnice, kterým je naše země malá a všechny
místní atrakce a muzea mají zmapované do posledních
detailů, mohou vyrazit za poznáním po Evropě. Ty
nejzajímavější muzejní kousky jsou k vidění například
v Yorku, Utrechtu nebo v Berlíně.
ze světa železnice
obsah /
kultura
Tipy a recenze
Přinášíme vám kulturní tipy
a recenze vybraných knižních,
filmových, hudebních i televizních
novinek, které pro vás připravil
novinář a publicista Jan Kábrt.
zábava
Aby vám cesta
rychleji uběhla
Křížovka, komiks, rubrika
Co mi hlava nebere, fotosoutěž
pro mladé talenty a povídka
spisovatelky Markéty Hejkalové,
kterou v žádné její knize nenajdete.
55
ČD průvodce
Léto ještě nekončí...
Než se v srpnu vydáte na výlet
vlakem, třeba i s celou rodinou
nebo s kamarády, připomeňte si
naše aktuální výhodné nabídky,
s nimiž můžete výrazně ušetřit na
jízdném. Cestujte třeba až se třemi
dětmi zdarma nebo celých čtrnáct
dní v kuse jen za 990 korun.
23
cestování po ČR
Jihočeský kraj
Jižní Čechy jsou ideálním místem pro strávení
letní tuzemské dovolené. V kraji rozhodně stojí za
návštěvu i menší zámek v Blatné. Okolní zeleň je
domovem pro daňky i pávy a přímo na zámku na
vás dýchne také něco z Afriky.
03
04 /
novinky
Exkluzivně u ČD
Psali jsme…
Jízdenky na Thalys
Počet kladných ohlasů narostl
na více než dvojnásobek
(č. 13/2013)
Tým oddělení zákaznické péče
Českých drah řeší ročně několik tisíc
připomínek, ale i více než tisícovku
pozitivních zpráv a pochval. Hranice
mezi spokojeným zákazníkem
a člověkem, jemuž pohled na železnici
pokazila zdánlivá banalita, je někdy
velmi tenká.
Žižkovské nákladové nádraží
láká kulturními projekty
(č. 13/2013)
Nákladové nádraží Žižkov již několik let
neslouží zcela svému původnímu účelu.
Po definitivním vyhlášení objektu za kulturně technickou památku se na nádraží
vrací čilý umělecký život. Část obtížně
pronajímatelných prostor se totiž podařilo uzpůsobit pro kulturní využití.
Od června 2013 se České dráhy staly exkluzivním partnerem společnosti Thalys, a tak lze
jízdenky a rezervace na tyto komfortní vysokorychlostní vlaky zakoupit v České republice
výhradně u pokladen ČD. Vlaky Thalys vás
rychle a pohodlně dopraví z Kolína nad Rýnem
do Paříže za 3 hodiny a 14 minut, z Bruselu
do Paříže za pouhou 1 hodinu a 22 minut.
V nabídce jsou také přímé spoje z Paříže nebo
Bruselu do Amsterodamu. Vyzkoušejte servis
1. třídy, kde jsou nabízena kvalitní jídla (sní-
Výhodně do zahraničí
Levněji po Švýcarsku
Orchestrion číslo 002 se vrátil
v retronátěru do služby
(č. 14/2013)
V rámci vyvazovací opravy byl vůz
810.002 upraven tak, aby připomínal stav krátce po svém vyrobení.
Motoráček se proto v plném lesku
zařadí do parku nostalgických vozidel
Českých drah. Zdařilou přeměnu
zajistili pracovníci DPOV v provozním
středisku ve Veselí nad Moravou.
Nejžádanější rychlovlak:
značka Velaro se na trhu prosadila
(č. 14/2013)
Zahraniční média píší o Velaru jako o nejúspěšnějším rychlovlaku světa. Elektrické
trakční jednotky z této rodiny provozují
drážní společnosti v Německu, Španělsku, Rusku a v Číně i společnost Eurostar
na spojích do Velké Británie. Na vývoji
souprav se podílejí také inženýři z ČR.
Čtrnáctideník Železničář
si můžete předplatit za 250 Kč/rok
na zeleznicar.cd.cz.
Jízdenky Swiss Flexi Pass na dva dny jsou
síťové jízdní doklady, které opravňují cestovat ve vymezeném období po Švýcarsku,
a to ve většině vlaků, autobusů, lodí, včetně městské hromadné dopravy. Můžete je
zakoupit u vybraných pokladen ČD s výdejem mezinárodních jízdních dokladů. Jejich
prodej odstartoval již 4. července 2013
a bude pokračovat až do 1. května 2014
s tím, že na zakoupené doklady je možné
cestovat od 1. září 2013 do 31. května
2014. V rámci jednoho měsíce si cestující
zvolí dva dny, kdy chce cestovat, a před
započetím jízdy si vyplní datum v příslušném
políčku na jízdence. Nabídka je určena pro
dospělé, mládež i děti, přičemž doprovázené
děti do věku 16 let jsou při předložení Family
Card (vydávají taktéž pokladny ČD) přepravovány bezplatně. Nabídka zahrnuje také vstup
do celé řady muzeí a slevy na další produkty.
Více na www.swisstravelsystem.com nebo
na www.cd.cz/svycarsko, kde najdete
mimo jiné i seznam pokladen, kde můžete
tyto jízdenky zakoupit.
daně, oběd, večeře, svačiny), nápoje, noviny,
časopisy, wi-fi připojení, a to vše zdarma jako
součást jízdného. V dostatečném předstihu je
možné získat jízdenky s místenkou za výhodnou cenu, např. z Kolína nad Rýnem do Bruselu
lze cestovat již od 19 eur (cca 490 Kč). Využijte
přímého nočního vlaku City Night Line z Prahy
do Kolína nad Rýnem s návazným vlakem
Thalys do Bruselu a Paříže. Cena Praha – Paříž
již od 64 eur (cca 1 600 Kč), Praha – Brusel již
od 38 eur (990 Kč).
novinky /
Autovlaky
Přepravujeme
stále více aut
Za první pololetí tohoto roku využilo přepravy 6 561 motoristů,
což představuje meziroční navýšení o 672 vozidel. Většinou se
jednalo o automobily, ale bylo přepraveno také 334 motorek.
Každý den vypravují ČD dva páry nočních spojů mezi Prahou
a Popradem a mezi Prahou a Košicemi, další autovůz je řazen
na denním expresu Košičan, který míří z Prahy do Košic a zpět.
A kolik zaplatíte za tuto službu? Například řidič automobilu
do výšky 1,6 metru za jednu cestu z Prahy do Košic i s lůžkovým
příplatkem do třímístného kupé 72,40 eur, tedy podle aktuálního kurzu asi 1 875 korun. Každý další spolucestující v autě pak
32 eur, tedy zhruba 829 Kč. Jízdní doklady je možné zakoupit
u všech mezinárodních pokladen v ČR a na Slovensku se zařízením pro elektronický výdej jízdenek (v běžném předprodeji
až 60 dní před odjezdem). Prodej rezervačních dokladů pro autovlaky končí vždy 2 hodiny před odjezdem vlaku z důvodu včasné
nakládky automobilů do speciálního vozu na přepravu aut.
Podzimní novinkou bude možnost nákupu jízdních dokladů také
přes eShop ČD. Veškeré informace o přepravě vozidel najdete
na www.cd.cz/autovlak.
05
Železničář
Když funguje design
Elegance strojů vyrobených v srdci Evropy dodnes oslovuje nejen
odborníky, ale i řadové fanoušky železnice. Mnoho českých lokomotiv
dokonce získalo designová ocenění.
O tom, že estetika a funkčnost mohou jít ruku v ruce i u lokomotivy,
se přesvědčíte na vnitřní dvoustraně čtrnáctideníku Železničář čísla
14/2013. Čtěte další vybrané články na webu zeleznicar.cd.cz nebo
papírovou podobu, kterou si můžete na stejných webových stránkách
předplatit.
anketa
články, které vás nejvíce zaujaly
Výsledky ankety o nejúspěšnější článek
z minulého čísla ČD pro vás:
1
23 % hlasů
Cestopis – Po čem ženy touží v Miami
(Michaela Matějovská)
2
22 % hlasů
3
20 % hlasů
Ze světa železnice – Vlaky ze stanice Berlin Zoo
(Michal Málek)
DOCHÁZÍ VÁM ENERGIE?
V PONTU JÍ MAJÍ (VÝ)HODNĚ!
Někomu zkrátka chutnají a někdo je aktuálně potřebuje. Právě
prodejny PONT Market nabízejí na vlakových nádražích největší
výběr energetických nápojů.
Po celý srpen si můžete vychutnat půllitrovou dávku libovolné
příchuti nápoje RockStar za 39 Kč. K němu však ještě dostanete
RockStar Original zcela zdarma! Pokud vám tedy na konci prázdnin dochází energie a nálada klesá, tak vaše cesta určitě povede
přes prodejny PONT Market.
Cestování po ČR – Středočeský kraj
www.ponty.cz
06 /
novinky z regionů
Pardubický kraj
Červencové soutěže
Soutěžili jste s minulým
číslem ČD pro vás?
Přesvědčte se, zda jste
odpovídali správně.
Soutěž o 5 knih
Spisovatel Jo Nesbø se narodil v roce:
B) 1960
LOKÁLKA aneb cesta do land-artové duše
Představte si, že jedete
vlakem za babičkou nebo
třeba do práce a zároveň
jste v divadle, na koncertě či
ve výstavní síni. Zdá se vám
to zcela nemožné? V tom
případě vás v srpnu překvapíme. Na trase lokálního
vlaku Vysoké Mýto – Litomyšl se od 14. do 17. srpna
koná akce LOKÁLKA. Jde už
o druhý ročník hudebně-výtvarně-divadelního tvůrčího
sympozia, které probíhá
přímo ve voze tohoto lokál-
ního vlaku a podél jeho tratě
v krajině i na zastávkách.
Těšit se můžete na výstavy, divadelní představení,
performance, land-artovou
výstavu a jízdu ve vlaku vám
zpříjemní excelentní poličská
kapela Cestárium. Nenechte
si ujít tento zážitek a užijte si
cestu vlakem jinak – s kulturou mladých nezávislých
umělců, kteří přicházejí
přímo za vámi. Více o programu najdete na internetových
stránkách www.rybarvouci.cz.
Soutěž o knihu
Šternberkové
Trať Čerčany – Ledečko – Kácov
byla zprovozněna v roce:
C) 1901
Olomoucký kraj
Projděte si Jeseníky
s Aloisem Nebelem!
Soutěž o předplatné
časopisu Turista
Na titulní straně časopisu je město:
B) Most
Soutěž o knihu
Rájem rozhlednovým
Součet nadmořských výšek rozhleden:
990 m n. m.
Soutěž o knihu Krkouni
Hnutí 60. let se říkalo:
hippies
Jména všech výherců najdete již nyní
na www.cdprovas.cz.
Zábavné spojení turistiky a filmu představuje
nová aplikace pro mobilní telefony Alois Nebel.
Jde o originálně pojatého průvodce po Jeseníkách
a Rychlebských horách určeného pro iPhone a telefony s operačním systémem Android. Zahrnuje
mapu, komiksy, turistické informace i videoukázky. Průvodce Alois Nebel zavede výletníky do 11
turisticky zajímavých lokalit. V každé nabídne tři
až deset kilometrů dlouhou trasu, na níž je možné
pomocí mobilního telefonu sesbírat komiksový
příběh složený ze čtyř až pěti políček. Komiks
lze získat jen na určených místech, a je tak pro
výletníky jakousi odměnou. Více informací najdete
na internetových stránkách www.cd.cz/zazitky
nebo www.navstivtejeseniky.cz.
Ústecký kraj
Města dala jména
moderním vlakům
Na Ústecku se cestující mohou
svézt už pěti soupravami Regio­
Panter. Moderní vlaky nesou
jména měst, do kterých zajíždějí. Na kolejích se tak na lince
U1 prohánějí „panteři“ Ústí nad
Labem, Chomutov, Most, Teplice
a Děčín. Celkem bude v Ústeckém
kraji v provozu sedm souprav
RegioPanter, zbylé dvě dodá
výrobce do konce prázdnin. Kromě
zmíněné linky Děčín – Ústí nad Labem – Most – Chomutov se nová
vozidla objeví také na lince Litvínov – Teplice – Ústí nad Labem
a dále na prodloužení stávající
linky z Chomutova až do Kadaně
předměstí (po elektrizaci části
nových úseků).
rozhovor /
07
JAKUB ŽELEZNÝ
TEXT: PAVEL HRABICA
FOTO: ABELSONAGENCY, ROBERT VANO, PROFIMEDIA
Na rozdíl od svého otce Vladimíra, který
byl ikonou komerčního vysílání 90. let,
považuje jeho syn nekomerční mediální
sféru za to nejlepší, co ho mohlo potkat.
Když o své profesi hovoří, je patrné, že je to
pro něho nejenom práce, ale i vášeň v tom
nejlepším smyslu slova. Televize však není
jedinou zálibou Jakuba Železného.
Nekomerční syn
komerčního ředitele
08 /
rozhovor
Čím si vyčistíte hlavu, když se potřebujete oprostit od zpravodajského stresu?
Mám rád architekturu. Tu, která je spojená
s 60. až 80. léty minulého století. Vyrůstal
jsem v rodině, která měla poměrně výrazný
náhled na tehdejší režim. Mě to v patnácti
přivedlo na Palachův týden a následně
k trestnímu stíhání. I proto jsem poměrně
jednoznačně odmítal architekturu oné
doby a režimu. Jenže najednou jsem si
začal klást otázky – a proč tady postavili
vedle Národního divadla Novou scénu, proč
obchodní domy Kotva a Máj, v Karlových
Varech hotel Thermal, v Praze InterContinental a podobně. Všechny ty „komunistický“ stavby. Ale pak jsem začal zjišťovat,
že v té době vznikaly nejrůznější stavby
podobného druhu nejen tady, že to nebyly
úplně komunistické stavby. Začalo mě to
přitahovat, snad i fascinovat. Bylo v tom
současně něco zakázaného, protože představa, že bych rodičům řekl, že mě zajímají
tyto stavby, byla nesmyslná. Oni by mě
odbyli: „Prosím tě, co blázníš, to si postavili
komunisti.“ Začal jsem se o to výrazněji
zajímat a dnes je pro mě architektura
60. až 80. let koníčkem asi na prvním místě.
Projevuje se ta záliba jen v rovině soukromého zájmu?
Jsem spoluautorem několika výstav
a katalogů, několikrát jsem publikoval
eseje o architektuře. Ne odborné, ale spíš
společensko-historické. Teď dodělávám
velký doktorát z českých dějin, takže se
o 60. až 80. léta zajímám ve společenských
souvislostech. Jako dítě si některé události
pamatuji a nyní si své osobní zážitky dávám do kontextů. Architektura je nedílnou
součástí doby, která mě zajímá.
Váš otec pracoval jako novinář, vy jste
se povoláním neminul. Směřoval jste
k žurnalistice bez oklik?
Jsem v pořadí třetí generace, která pracovala či pracuje v médiích, takže logické
vyústění tady je. Ještě do roku 1989 mě
něco takového nenapadlo, bylo mi šestnáct
let, chtěl jsem být hercem. Potom jsem si
řekl, že žurnalistika je – dnes to zní velmi
nadneseně – společensky prospěšnější.
Profesi dělám přes dvacet let, asi bych řekl,
že nic jiného neumím.
Kdy jste vstoupil do světa médií?
Začínal jsem po střední škole v rozhlase.
V časech, kdy neexistoval žádný internet,
mobilní telefony, digitální střih. Ještě
Myslím, že v ČT
umíme události
a informace uchopit
a pracovat s nimi.
v době, která se svými vnitřními procesy
a technikou nelišila třeba od 60. let, možná
i od meziválečného období.
Technické srovnání předdigitální a digitální éry může být zajímavé… Vnímáte
ten rozdíl?
Je nepředstavitelný. Jsem rád, že jsem
společně se svou generací tuto doslova
technickou revoluci, absolutní změnu, kdy
všechno je zcela jinak, zažil.
Dokážete si ještě vybavit, jak se v tehdejších podmínkách pracovalo?
Ještě v první polovině 90. let jsme museli
hledat telefonní budku, když jsme chtěli
něco rychle zatelefonovat do rádia. Fax
byl nepředstavitelná vymoženost. Když
se volalo politikům, vytočila se tzv. zetka,
zvláštní linka. Vytočil jste číslo, na druhém
konci zvedla sluchátko nějaká paní. „Dobrý
den, tady je Jakub Železný, Český rozhlas,
chtěl bych mluvit s místopředsedou vlády
tím a tím.“ Paní řekla: „Ano, já to zkusím.“
Někam zavolala a pak nás propojila, nebo
ne, pokud dotyčný nechtěl mluvit. Mohu
tedy srovnávat.
Neděsí vás skutečnost, že digitální
technika přenesla informace do
roviny on-line? Že když dnes
novinář, zvlášť ve zpravodajské
branži, nepřinese informaci
okamžitě, v přímém přenosu,
je už pozdě?
Vůbec ne. Je to trend a těší mě, že
jsme v České televizi toto všechno
zachytili, že události a informace umíme
uchopit a pracovat s nimi. Rychlost je součástí doby, odraz toho, že žurnalistiku můžeme vnímat už ne jako výlučnou záležitost.
Ale tím přicházíte i vy o část výlučnosti,
kterou novináři vždy měli. Nebo ne?
Pravda je, že žurnalistou může být kdekdo,
nemyslím to v žádném případě pejorativně.
Tedy nepovažuji za něj toho, kdo do blogu
napíše kdejaký extrémní názor. Ale každý
může vyfotit povodně či jinou událost
a zapojit se do toku informací. Občanskou
žurnalistiku – tu pokládám za pozitivní.
Posun je ale v tom, že kdysi měl každý
redaktor svou specializaci. Když vezmu jen vás: jeden týden moderujete
před Pražským hradem prezidentskou
volbu, o pár měsíců později z Pastýřské stěny v Děčíně povodně, po nich
pád vlády, pak míříte na filmový festival do Karlových Varů. Není to příliš
velký rozptyl?
Naopak, je to neobyčejně variabilní a je
to dobře. Tříbí to váš mozek, držíte se ve
střehu. Nebudu pochopitelně tvrdit, že
rozumím všemu. Je to náročné, musím se
o to víc připravovat. Každý máme v televizi
nějakou specializaci, kde jsme pevní v kramflecích. Troufnu si za sebe tvrdit, že politické
záležitosti, události spojené s historií budou
ke mně směřovat nejvíc. Je to v pořádku, je
totiž znát, že když něčemu rozumíte, jde to
z hlavy snadnějším způsobem.
Jenže někdy vám do studia posadí člověka, jehož profese vám dvakrát blízká
není. Je to potom složité?
Ale za to mě přece občané této země
prostřednictvím veřejnoprávní televize
platí! Že si poradím. Akorát musím pak
u počítače sedět ne hodinu, ale dvě.
rozhovor /
Pokud to není tajemství – co je vám
vzdálené?
Když bychom to vzali podle resortů, tak snad
zahraničí, obrana, vnitro, kultura a školství,
tam jsem plus minus doma. Bude-li to resort
průmyslu a obchodu, financí, dopravy a zdravotnictví, musím se připravovat o něco víc.
Existuje univerzální otázka, průpovídka,
kterou se vysvobodíte v rozhovoru ve
chvíli, kdy si právě po odborné stránce
nevíte rady?
Neurazte se, takové univerzální otázky
existují, ale já vám je neprozradím. Protože
pak by lidem bylo jasné – ha, univerzální
otázka, on neví, neví... Kdo vám řekne, že
v takové situaci nebyl, tak lže.
Jaký je váš podíl na přípravě a nakolik se
na tom podílí redakce zpravodajství?
To se nedá vyjádřit procentuálně. Moderátor
je integrální součástí týmu, i když to zní jako
fráze. Vy jste závislý na týmu a tým zase věří,
že jeho práci odprezentujete co nejlépe. Když
mám ve studiu politika, tak kolegové přijdou
– to ti otázky psát nemusím, viď? Když je tam
ekonom, otázky jsou takové a takové – tady si
to dopracuj. A já jsem rád, že to udělají, klidně
si řeknu, aby mi pomohli. Příště zase přijdou
kolegové, kterým je něco přes dvacet, a zeptají
se, jestli ten a ten na záběru je Husák nebo
Štrougal, protože je to pro ně dávná historie.
i práce, která má v daný okamžik opravdu
význam. Uvědomíte si třeba, že jestli se
předseda jedné politické strany nepohodl
s předsedou jiné strany, je v ten okamžik
a v místech přírodní katastrofy každému
úplně ukradené. Když někomu voda vezme
majetek, zdraví nebo i život…
09
Kdyby mi někdo před téměř dvaceti lety
řekl, že vy budete tváří zpravodajství
veřejnoprávní televize, řekl bych mu, že
upadl na hlavu. Souhlasíte?
Ano. Je pravda, že kdyby v roce 1994 někdo
prohlásil, že syn ředitele komerčního kanálu jednou bude ve veřejnoprávní televizi,
vizitka
Jakub Železný (40)
Narodil se 1. července 1973. Od
devatenácti let působil v Českém
rozhlase, v 90. letech sbíral televizní
zkušenosti při externí spolupráci
s firmami, které dodávaly programy pro
TV Prima a TV Nova. V roce 1999 poprvé
moderoval v České televizi, od roku 2002
pracuje ve zpravodajství ČT. Vystudoval
Filozofickou fakultu Univerzity
Palackého v Olomouci a Fakultu
sociálních věd Univerzity Karlovy
v Praze, kde dnes přednáší televizní
zpravodajství veřejné služby. Je otcem
dvouletého syna.
Ale povodně, to je hodně odlišné téma,
navíc moderované přímo z míst největšího postižení...
Je to strašně psychicky náročné, protože si
uvědomíte, že kolem vás není abstraktní
obrázek, ale bezprostřední hmatatelná
realita, nejde se od toho oprostit. Ani se to
od vás neočekává.
Očekávají se emoce?
To je snad příliš silné slovo, použil bych
spíše empatie, vcítění se do situace. Je to
přirozeně novinářsky zajímavé, co vám
umožní dělat zajímavou práci. Určitě je to
Některé návyky
z komerčních
televizí by se neměly
aplikovat v televizi
veřejné služby.
10 /
rozhovor
bylo by to bizarní, ale je to tak. Navíc s nadsázkou tvrdím, že já tady držím prapor veřejnoprávnosti. Nemyslím, že by se některé
návyky z komerčních televizí měly aplikovat
v televizi veřejné služby. Pokud přijde řeč na
televizi na té či oné straně, vždycky říkám,
že my hrajeme volejbal, oni basketbal. Jsou
to podobné hry, ale v jedné z nich se míč
hází přes síť a ve druhé do koše. Těší mě, že
dnes už mě lidé berou jako člověka spjatého s Českou televizí. Nic víc bych k tomu
nedodával.
Je Česká televize dobrá adresa?
Nejlepší, nejlepší, nejlepší! Vždycky jsem
chtěl v České televizi pracovat. Když jsem
v začátcích spolupracoval externě s firmami, které dodávaly pořady pro komerční
televize, a díky za ty zkušenosti, nebyl jsem
spokojený. Nejde jen o prestiž, kterou tím,
že jste v České televizi, máte. Je to
i nejšpičkovější pracoviště v oboru v této
zemi. Když jsem v situaci, že za tuto televizi
mám také zčásti odpovědnost, považuji za
velkou čest, že zde mohu pracovat. Jsem
rád, že jsou na mě kladeny vysoké nároky,
těžké úkoly.
Nikdy jste nechtěl odejít?
Asi před pěti lety jsem dostal z komerční
televize velmi zajímavou nabídku. Jistě
bych si našel důvod, kterým bych si nabídku
zdůvodnil a přijal. Kdybych uvažoval
o změně dresu. Ale řekl jsem si, že chci být
v seriózním médiu, které má jméno jak ve
veřejnosti, tak například v akademickém
světě. Představa, že bych ve škole přednášel
studentům a – při vší úctě – byl v komerční
televizi, je pro mě nemyslitelná. Veřejnoprávní médium má jinou váhu. Toho si
cením.
Co může být ještě víc a výš? Přece tu
nechcete sedět do sedmdesáti?
Budu a chci.
S otcem Vladimírem Železným.
Když něčemu
rozumíte, jde to
z hlavy snadnějším
způsobem.
Vlaky podle Jakuba Železného
„Když jedu vlakem, je to proti autu příjemná změna, a taky si to chci užít. Ne, jak říkají manažeři
i pseudomanažeři, pracovat na notebooku. Čtu si knížku nebo noviny. Stává se mi často, že si se
mnou lidé chtějí povídat. Jednou byl pán tak neodbytný, ale roztomile, že mi nabízel zaplatit oběd,
který jsem zrovna jedl, jako omluvu za to, že se se mnou dal do řeči. Stejně jako v architektuře
i mezi vlaky nejvíc obdivuji ty ze 60.–80. let minulého století. Moderní Pendolino je jistě báječné,
ale mám raději ty obyčejné, třeba u nás na Smíchově máme nejkrásnější trať, místní Semmering.
A kdyby tam ještě jezdily vlaky staré padesát let, to bych byl nejspokojenější. Jednou jsem jel
přes noc lůžkovým vagonem, k mé radosti to nebyl žádný moderní typ, ale ten starší, který má
v kupé tři lůžka a hlavně stahovací okno! Lehl jsem si na prostřední lůžko, na němž je kouzelné
to, že ležíte ve výšce okna. Můžete ležet a dívat se ven. Když vlak zastaví na nádraží a vy si okno
otevřete, sledujete ruch na nástupištích. To miluji.“
V jaké pozici?
Odpovím otázkou – co je víc? Myslím, že
to tak má být. Těším se na každou novou
výzvu. Vzpomínám si, že po prezidentských
volbách říkal ředitel zpravodajství Zdeněk
Šámal, že to máme úspěšně za sebou a letos
už asi nic nebude. Já jsem mu řekl: „Zdeňku,
vsadím se, že letos ještě něco bude, nějaké
volby nebo podobně.“ Nerad to říkám, ale
pravdu neměl můj šéf, ale já... (smích) A na
tohle všechno se těším. Ne že bych se těšil
na povodně, ale na něco zajímavého, co ukáže, že divákovi nabízíme seriózní a zároveň
atraktivní, ne bulvární, zpravodajství.
Jste ve vaší rodině třetí generace novinářů. Chtěl byste, aby v tom pokračoval
i váš syn?
Odpovím stejně, jako nedávno odpověděla
dcera Ivana Lendla, když se jí zeptali, jestli
táta nutil všechny své dcery do tenisu:
„Nenutil, řekl nám, ať si vybereme cokoli,
co nás bude bavit, a on bude nejšťastnější
člověk na světě.“ ▪
retro /
OKUPACE POHLEDEM 13LETÉ DÍVKY
Můj srpen
1968
TEXT: JAROSLAVA MAZÁČOVÁ
FOTO: archiv autorky
Časně ráno 21. srpna nás přišel osobně
vzbudit hlavní vedoucí a všechny odvedl
do tábora. Ten byl i přes brzkou dobu
nečekaně rušný. Zatímco vedoucí měli
poradu, malé děti brečely, protože nevěděly,
co se děje, všechno prostě bylo vzhůru
nohama…
Požár osobního automobilu před budovou Československého rozhlasu.
11
12 /
retro
S
rpen 1968 jsem trávila
na táboře v Hraničné u Janova
v Jizerských horách. Všechny
statečné děti směly jednu noc
přenocovat pod širákem, hned
v lese přes silnici, kde jsme si
u převislé skály vybudovali
krásné bydlení odolné proti
případnému dešti. Moc jsme
se nebáli, protože nás bylo hodně a spolu
s námi tam šli přespat i instruktoři. Po návratu do tábora se všichni báli, že bude válka,
i když ji nikdo z nás nezažil. Ale zprávy, které
se mezi vedoucími šířily, nás k podobným
úvahám opravňovaly.
Přátelé s tanky
Československá vlajka, která stoupala každé
ráno na vrchol stožáru, vystoupala tento den
jen na půl žerdi. Někdo z vesnice se postaral,
aby se to doneslo policajtům, protože hned
přijela hlídka v uniformách a vydala rozkaz,
že buď bude vlajka na vrcholu, nebo se nebude vztyčovat vůbec. Hlavního vedoucího
odvezli s sebou a celý tábor napjatě čekal, co
bude dál. Naštěstí byli příslušníci rozumní
a vedoucí se brzy vrátil. Od něj jsme se dozvěděli, že na naše území v noci z 20. na 21.
srpna vtrhli vojáci spřátelených armád, tedy
Sovětského svazu, Polské lidové republiky,
Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové
republiky. Vojska Německé demokratické
republiky, ač připravena k zásahu, nakonec hranice ČSSR
Skupina obránců na cestě po dnešní pěší zóně směrem k Můstku.
nepřekročila až na malý počet specialistů.
Měli to pěkně rozdělené – vojska spřátelených armád překročila hranice ze všech stran
i ze vzduchu. Celkem na naše území vstoupilo 750 tisíc vojáků, 800 letadel, 6 300 tanků,
dále děla a rakety a další vojenská technika.
To už se začali do tábora sjíždět naši rodiče
a odváželi si své ratolesti.
Tanky jsem viděla zblízka až po návratu
do Prahy. V každém pražském parku jich
bylo plno včetně ozbrojených vozidel. Vojáci
si tam udělali svoje základny. Šla jsem se se
spolužačkami podívat, ale raději jen zdálky.
Rodiče nás předem varovali, že vojáci občas
nepřiměřeně reagují a střílejí, takže je lepší si
jich nevšímat. Tanky projížděly i Prahou a my,
pokud jsme slyšeli hukot motorů, utíkali
Protiletadlový kanon na Staroměstském náměstí,
tanky v Revoluční.
retro /
13
následky okupace
108 obětí
Čtyřiasedmdesátiletá trafikantka Božena Veselá byla jednou z nejméně 108
obětí vpádu vojsk Varšavské smlouvy
do Československa 21. srpna 1968.
První den invaze zahynula ve své trafice
ve středočeských Dolních Kralovicích,
kterou rozdrtil jeden ze sovětských
tanků. Na stránkách www.ustrcr.cz/
cs/obeti-okupace najdete jména všech
108 obětí. K nejmladším z nich patřil
teprve dvouletý chlapec sražený na Slovensku vojenskou cisternou. Dalších
zhruba 500 lidí bylo do konce roku
1968 zraněno těžce a stovky jich hlásily
lehká zranění. Další oběti přinesly demonstrace k prvnímu výročí okupace.
Bylo by obtížné sestavit přehled obyvatel Československa, kteří v důsledku
násilného potlačení Pražského jara
1968 a následné normalizace museli
nedobrovolně změnit své osudy, byli
vyhozeni ze škol nebo z práce, politicky
a ekonomicky pronásledováni, případně odešli nebo byli „odejiti“ do emigrace. S tím částečně souvisejí i ekonomické ztráty země a existují i výčty přímých
materiálních škod. Zhodnotit morální
či společenskou újmu nikdy možné
nebude.
V ulicích vznikaly improvizované barikády.
domů a zalehli na nejbezpečnější místo co
nejdál od okna. Zní to směšně, ale riziko, že
vás zasáhne odražená střela, bylo veliké.
Bylo nám 13 let a moc jsme z dění okolo sebe
nechápali. A dospělí nás neinformovali, měli
dost svých starostí.
Boj bez boje
Československá armáda, která měla na starosti obranu hranic, nepodnikla skoro žádné
kroky. Byla obsazena většina důležitých
měst, přerušeno rozhlasové i televizní vysílání, vysílalo se z improvizovaných studií. V Praze okupanti obsadili hlavně Staroměstské
náměstí, Václavské náměstí a okolí Československého rozhlasu. Tato místa také
patřila k nejnebezpečnějším.
Lidé, kteří zde pracovali, se tam vůbec
nedostali. Moje
maminka
pracovala
Polsko
NDR
Dresden
Görlitz
Legnica
Zittau
Sovětský svaz
Klingenthal
Kraków
Postup bojových divizí
Skupina A
SSSR, PLR
Györ
Maďarsko
Skupina B
Rumunsko
SSSR, NDR
Skupina C
SSSR, MLR, BLR
Jugoslávie
Bulharsko
14 /
retro
v lázeňské cestovní kanceláři Balnea, která
měla jedno sídlo na Václavském náměstí
a druhé v Pařížské ulici. Také jejich kanceláře
byly prohlédnuty vojáky. Maminčin šéf, který
neuměl rusky, na dotaz důstojníka, co je
ve skladu („Ružja zděs?“), odpověděl, že růží
je tam plno. Zatímco důstojník myslel zbra-
ně, šéf měl na mysli kamenné růže obalené
minerální solí karlovarské vody, suvenýr. Ani
se dovnitř nepodívali a celý sklad rozstříleli.
Nesmělo se fotografovat, všechny snímky,
které tehdy vznikly, byly pořízené tajně. Někteří lidé předávali filmy západním novinářům, aby se svět dozvěděl, co se u nás děje.
Mnozí se snažili s vojáky komunikovat,
ptali se, co u nás dělají, proč přišli a ať se
raději vrátí domů. Vojáci ani nevěděli, kde
jsou. Dostali rozkaz a jeli. Jedním z iniciátorů
těchto hovorů byla i herečka Vlasta Chramostová. Netušila, že je to na dlouhou dobu
její poslední vystoupení na veřejnosti. Oproti
tomu pár dívek komunikovalo s vojáky až pří-
Okupace v
6 300
číslech
2 000
800
750 000
Bezpečno nebylo ani na Václavském náměstí.
budova na nábřeží
Mohutná neoklasicistní budova
na nábřeží Ludvíka Svobody od architekta Antonína Engela, dnes sídlo
ministerstva dopravy a GŘ ČD (a také
naší redakce), se stala 21. srpna 1968
jedním z hlavních cílů okupantů. Tehdy
totiž byla budova sídlem ÚV KSČ a právě
zde se sbíhaly a rozbíhaly pomyslné nitky výkonné moci. Kolem čtvrté hodiny
ranní před budovou zaparkovaly první
sovětské obrněné vozy a asi za hodinu
začalo její obsazování. Ve svých kancelářích byli zatčeni a posléze odvedeni
Alexander Dubček i další činitelé Pražského jara Smrkovský, Kriegel a Špaček.
Zatčení „jménem revolučního tribunálu“
prováděli nejen dva sovětští důstojníci,
ale i tři příslušníci StB.
Foto: www.supermusic.sk
Jeden z hlavních cílů
Zpěvačka Marta Kubišová společně s herečkou Ivou
Janžurovou vyjadřují před budovou tehdejšího ÚV KSČ
svou podporu Alexandru Dubčekovi.
liš. Naivně si myslely, že voják, který má dvoje
i troje hodinky, je bohatý. Netušily, že hodinky
pocházejí buď od mrtvého spolubojovníka,
nebo od jiného člověka, který se vojákovi nelíbil, a tak to vyřešil zabitím. Přesně ve stylu
„nas mnogo“, život pro ně neměl valnou cenu.
Pohřešováni
V té době bylo zvykem dopisovat si s kamarády z různých států. I moje starší sestra
měla několik takových přátel. Jeden z nich,
Reinhard z NDR, se rozhodl, že celé prázdniny v roce 1968 stráví tím, že své dopisovací
kamarády objede. Byl u nás týden v srpnu
na chalupě v západních Čechách v Hrádku
u Rokycan. Zúčastnil se s místními mladými
lidmi vztyčení československé vlajky na vrcholu Žďáru, malování nápisů na silnici. Po týdnu
se rozloučil a jel dál. Koncem září přišel dopis
retro /
15
Zákaz vjezdu pro ně neplatil...
od jeho rodičů, že se jim syn nevrátil, zda
o něm něco nevíme. Reinhard měl s sebou
plynovou pistoli, a pokud ji někde jen tak
z recese vytáhl, mohl skončit, jako mnoho
dalších, zastřelením.
Jako v každé době nejaktivnějšími a nejstatečnějšími ze všech se ukázali studenti.
Poslouchali zakázané zahraniční vysílání
a Karla Kryla, šířili jeho texty i myšlenky jiných
zpěváků. Sundávali cedule s označením ulic,
otáčeli směrovky na křižovatkách a podíleli se
na tisku a distribuci revolučních novin. A psali
nápisy. „Iditě damoj“, „Se Svobodou za svobodu“ a další. Snad proto, že ještě neměli
rodiny a navíc si také dost dobře nedokázali
uvědomit všechny následky. V září jsme se
těšili, že se nebude ve školách vyučovat
ruština, odevzdali jsme učebnice, které jsme
nafasovali v červnu. Ale to trvalo jen chvíli,
ruština se jako hlavní cizí jazyk vyučovala
již za pár dní znovu, a to až do roku 1989.
Nevím, jestli to byla v té době statečnost
nebo hloupost, každopádně můj kamarád
Franta Osvald z Dobříva u Rokycan na protest
proti okupaci odmítl složit maturitu z ruštiny
a tím se po zbytek života zařadil mezi těžce
pracující v blízkých železárnách. Zástupce
ředitele na ZDŠ Sázavská, ač inženýr, byl zase
vídán později u party dlaždičů a v obchodech
prodávali doktoři práv. Takových osudů bylo
ale mnohem více, kdo nešel „s nimi“, byl považován za třídního nepřítele.
Invaze vojsk měla za následek, že z republiky odešlo v prvních letech po okupaci
i z obav o svůj život a další kariérní uplatnění
na 300 000 lidí. A ve školních lavicích zůstala
prázdná místa… ▪
a připomínala v
Vinohradská tříd
mnohém květen
1945.
šance
Staňte se spolutvůrci našeho časopisu!
Na této dvoustraně najdete i v následujících číslech vždy několik retro fotografií
„s příběhem“ (a datem vzniku před rokem 2000) vztahujících se k uveřejněnému
tématu a vybraných z vámi zaslaných příspěvků.
Fotografie, doplněné několikařádkovým popisem (datum a okolnosti pořízení –
zejména místo, zobrazení aktéři atd.), můžete zasílat elektronicky (naskenované)
na [email protected], případně poštou na adresu redakce (viz str. 64). Na obálku nebo
do předmětu e-mailu uveďte heslo RETRO. Fotografie vám budou vráceny pouze
na vyžádání! Každý námi vybraný snímek bude honorován částkou 600 Kč.
Pro nejbližší čísla magazínu vyhlašujeme následující témata:
č. 9/2013: VÝCHOVA DĚTÍ – uzávěrka zaslání 14. srpna
č. 10/2013: ZA VOLANTEM – uzávěrka zaslání 11. září
Cestujte do Wroclawi levněji se Skupinovou jízdenkou+Polsko.
S platnou jízdenkou ČD získáte 10% slevu na výstavu Rod Brueghelů!
* Více informací v infocentrech ČD a www.cd.cz
Městská galerie ve
Vratislavi
Městské muzeum
Vratislavi
a sdružení Art For Public
zve na výstavu
Rod
Brueghelů
Mistrovská díla
vlámského
malířství
23.07– 30.09.2013
Vratislav, Královský palác
ul. Kazimierza Wielkiego 35
Poprvé v Polsku
Díla ze soukromých sbírek z celého světa
www.galeriamiejska.pl
Pořadatel
Mediální Partneři
Partneři
Hostitel
Záštita
kultura /
17
kino • fIlmy na doma • divadlo • výstavy • knihy • cd
Kulturní
tipy
a recenze
jana
kábrta
ČD
TIP
NEVĚDOMÍ
Tom Cruise ve vizuálně dokonalém sci-fi, v němž toho na
Zemi moc nezbylo – strážní posádky hlídají zdroje vody,
kterou lidé na novém vesmírném útočišti potřebují, a pod
povrchem se skrývá ilegální armáda. Tou je Cruisův ochránce
Jack jednoho dne zajat. Jejímu vůdci Beechovi jde o jediné –
nahlodat Jackovo přesvědčení o dokonalém systému, který
nyní na Zemi i mimo ni panuje. Když se mu to podaří a Jack se
na svět podívá novýma očima, nestačí se divit.
USA, 124 MIN. / REŽIE – JOSEPH KOSINSKI / HRAJÍ –
TOM CRUISE, MORGAN FREEMAN, OLGA KURYLENKO,
NIKOLAJ COSTER-WALDAU, ANDREA RISEBOROUGH
Soutěž
o film na DVD
Odpovězte na soutěžní otázku
a vyhrajte film Nevědomí na DVD.
Ve kterém z filmů se
představila Olga Kurylenko
jako Bond girl?
A) Casino Royale
B) Quantum of Solace
C) Skyfall
Odpověď zadejte do příslušného formuláře
na www.cdprovas.cz do 29. srpna.
18 /
Kino
kultura
JASMÍNINY SLZY
Už třicet let ctí Woody Allen tradici, že
rok co rok natočí jeden film. Nás diváky
přitom může těšit, že kromě tempa si
režisér drží i vysokou kvalitu. Teď obsadil
Cate Blanchett do příběhu zhýčkané
Jasmine, která si po boku boháče zvykla na
bezstarostný život. Ten však končí, žena se
stěhuje do malého bytu ke své sestře a čelí
těžké srážce s realitou.
USA, 98 MIN. / REŽIE – WOODY ALLEN
/ HRAJÍ – CATE BLANCHETT, ALEC
BALDWIN, SALLY HAWKINS, MICHAEL
EMERSON, BOBBY CANNAVALE
V KINECH OD 1. SRPNA
jOBS
Jeden z nejočekávanějších
filmů letošního léta je
příběhem novodobého
génia, jehož nápady
v posledních letech bez
nadsázky změnily svět.
Steve Jobs založil v roce
1975 v garáži rodičů
firmu Apple a během
následujících pětatřiceti let
z ní vybudoval společnost,
jejíž výrobky dnes používají
miliony lidí. Když předloni
zemřel, patřil k nejbohatším
lidem planety.
USA, 122 MIN. / REŽIE
– JOSHUA MICHAEL
STERN / HRAJÍ – ASHTON
KUTCHER, AHNA
O‘REILLY, JOSH GAD,
DERMOT MULRONEY,
AMANDA CREW
V KINECH OD 15. SRPNA
Divadlo
PTÁK OHNIVÁK A LIŠÁK ZORRO
OPAČNÉ POHLAVÍ
Divadlo s otáčivým hledištěm
v českokrumlovském zámku patří mezi
zážitkové atrakce. V srpnu můžete vzít
na odpolední představení i děti, a to na
pohádku o království, z jehož zahrad mizí
zlatá jablka. Urození synové jsou k ničemu,
a tak jedinou nadějí zůstává lišák Zorro. Toho
však už dvacet let nikdo neviděl. Nebo ano?
OTÁČIVÉ HLEDIŠTĚ, ČESKÝ KRUMLOV /
HRAJÍ – PETR HUBÍK, JAN HÖNIG, DENISA
POSEKANÁ, DOMINIK LINKA,
JAN VEJRAŽKA / TERMÍNY NA
WWW.OTACIVEHLEDISTE.CZ
Není jen Shakespeare na Hradě, na
divadlo můžete v metropoli zajít třeba
i na Vyšehrad. Koncem srpna tamní
Letní scéna nabídne hru jednoho
z nejhranějších britských autorů Davida
Tristrama Opačné pohlaví. V zábavném
propletenci milostného trojúhelníku si
zahráli Jana Krausová nebo Bob Klepl.
LETNÍ SCÉNA VYŠEHRAD / HRAJÍ
– JANA KRAUSOVÁ, MICHAELA
MAUREROVÁ, BOB KLEPL A ROMAN
ŠTABRŇÁK / TERMÍNY NA
WWW.STUDIODVA.CZ
Filmy na doma
PŘÍBĚH MÉHO SYNA
Romantika i momenty, při kterých se tají
dech, obojí kořeněné strhující hudbou
i kamerou – to je příběh svobodné
matky Gemmy, která
s šestnáctiletým
synem přijíždí do jeho
rodného Sarajeva.
Kdysi museli prchnout
kvůli bosensko-srbské
válce a Gemma tu
nechala i minulost, ve
které přišla nejen
o milovaného
manžela.
ITÁLIE, 127 MIN. / REŽIE – SERGIO
CASTELLITTO / HRAJÍ – PENÉLOPE
CRUZ, EMILE HIRSCH, JANE BIRKIN,
MIRA FURLAN, ADNAN HASKOVIC
VEDLEJŠÍ ÚČINKY
Skvěle napsaný krimi thriller, který vás
nepřestane tahat za nos. Začíná idylicky
– Emily a Martin jsou dokonalý a úspěšný
pár. Jenže pak jde on sedět a život obou se
změní v peklo, Emily se dokonce pokusí
o sebevraždu. Díky
tomu se dostane
do péče psychiatra
Bankse. Tradiční léčba
nezabírá, a tak nasadí
nové léky. Ty však mají
děsivé vedlejší účinky…
USA, 106 MIN. /
REŽIE – STEVEN
SODERBERGH /
HRAJÍ – ROONEY
MARA, JUDE LAW, CATHERINE ZETAJONES, CHANNING TATUM, VINESSA
SHAW, DAVID COSTABILE
kultura /
Výstavy
VÁŠ SVĚT MÝMA OČIMA
Jmenuje se Michal Novotný, je vůbec
nejoceňovanějším fotografem u nás a jeho
snímky, ač fotí převážně smutnou tvář naší
planety, jsou úchvatné. Ostatně přesvědčte
se sami – do 25. srpna má výstavu na pražské
Staroměstské radnici.
A zajít se na ni vyplatí, protože Novotný vybral
ty nejlepší soubory, které během posledních
Knihy
KOSTLIVEC V RAJSKÉ OMÁČCE
Ve Wannieck Gallery udělali průvan v depozitáři
a z děl autorů generace 70. a 80. let sestavili
výstavu, díky níž si uděláte slušnou představu,
jak tehdejší tvorba vypadala. Sedmdesátá léta
reprezentují Tukani od Jiřího Sopka nebo díla
od Michaela Rittsteina či Jiřího Načeradského.
Pozdější období je zastoupeno třeba velkou
kolekcí obrazů Petra Nikla.
WANNIECK GALLERY, BRNO
OTEVŘENO DO 29. ZÁŘÍ
dvaceti let vytvořil. Na nich vás zavede do
míst, kam se pravděpodobně sami nikdy
nepodíváte, poznáte kultury, o jejichž existenci
jste možná neměli ani tušení. Jen namátkou:
Novotný fotil život nevidomých v africké
Libérii, byl zřejmě jako jediný fotoreportér
u bojujících a zraněných českých vojáků
v Afghánistánu, sledoval žijící bohyně
v Nepálu, tradiční zápasníky v Senegalu
a Gambii nebo dětské narkomany v ukrajinské
Oděse. Do Konga se vypravil na vyhánění
démonů, v Bangladéši fotil dětskou práci
a v Ladakhu tibetský buddhismus.
Výstava Michala Novotného, který prošel
redakcemi Reflexu nebo Lidových novin a má
na kontě třetí místo z prestižní soutěže World
Press Photo a přes dvacet cen z její tuzemské
obdoby, ve vás zanechá trvalou vzpomínku.
STAROMĚSTSKÁ RADNICE, PRAHA
OTEVŘENO DO 25. SRPNA
Koncerty
NOC NA KARLŠTEJNĚ
Slavný filmový muzikál natočil Zdeněk
Podskalský přesně před čtyřiceti lety,
ale ani přes tu dobu se písničky z něj
neomrzely. Jak
by asi zněly,
kdyby je zpívaly
dnešní hvězdy?
Kdyby v písni Asi
do věží nahradil
Waldemara
Matušku Vojta Dyk nebo by part Miloše
Kopeckého převzal Matěj Ruppert?
Dozvědět se to můžete na unikátním open
air koncertě na karlštejnském nádvoří.
22. SRPNA, PURKRABSKÝ DVŮR,
KARLŠTEJN
ČESKÉ HRADY.CZ
ČTVRTÁ OBĚŤ
AGENT 6
Hakan Nesser patří ke špičce severské krimi,
u nás už vyšla jeho velmi
slušná detektivka Síť.
V novince Čtvrtá oběť se
vydal do kdysi klidného
letoviska Kaalbringen, které
nyní děsí tři brutální vraždy,
k nimž zde v rychlém
sledu došlo. Komisař
Van Veeteren by měl co
nejrychleji najít k těmto vraždám klíč, neboť
muž se sekerou se už chystá znovu udeřit.
MOBA, 259 KČ
Autor před pěti lety ohromil prvotinou Dítě
číslo 44 o vrahovi dětí ve
stalinském Rusku. Svého
hrdinu Děmidova, který vraha
dopadl, provedl románem
Utajovaný projev a nyní řídí
jeho kroky do třetice. Už není
u tajné policie, ale jen sledovat,
jak kvůli politické mašinerii
šedesátých let přijde o ženu
a dcery, nechce. Vydává se je zachránit až do
New Yorku.
KNIŽNÍ KLUB, 349 KČ
Hakan Nesser
19
Tom Rob Smith
Na putovní festival České hrady.cz, který
už pravidelně kotví i na těch moravských,
si můžete zajít každý rok, ale letos je
program tak nabitý, že by byla škoda to
odkládat. Tomáše
Kluse, Anetu
Langerovou nebo
kapelu Kryštof
do konce srpna
ještě stihnete na
Veveří, Hradci nad
Moravicí, Bezdězu a Bouzově. Program
najdete na www.ceskehrady.cz.
9.–10. SRPNA, VEVEŘÍ /
16.–17. SRPNA, HRADEC NAD
MORAVICÍ / 23.–24. SRPNA, BEZDĚZ /
30.–31. SRPNA, BOUZOV
20 /
Tipy a recenze připravuje
Jan Kábrt,
novinář a publicista.
televize
Seriál Pohřešovaný očekávání nesplnil
Tahákem televize Prima pro letošní léto měl být americký seriál Pohřešovaný.
Pohodlně ho však převálcoval nikterak výjimečný počin Novy Doktoři
z Počátků. A může si za to trochu sám: žádný zázrak se nekonal.
D
ěj je prostý: bývalé agentce CIA Becce
Winstone unesli syna, který byl na stipendiu v Římě, a ač je sama už deset let ze služby,
vydává se ho hledat. Je rozhodnutá obětovat
cokoli a použít všechny prostředky.
To nezní špatně. Zvlášť při paměti na velmi
slušný thriller 96 hodin, v němž si bývalého
agenta zahrál Liam Neeson. V Paříži mu unesli
dceru, on se tam rozjel, zbořil polovinu města
a vyrval dívku ze spárů obchodníků s bílým
masem. Bylo to svižně natočené, skvěle
zahrané a dobře napsané. V Pohřešovaném si
agentku střihla Ashley Judd a to je první kámen úrazu. Jako bývalá agentka CIA, dokonce
jedna z nejlepších, by mohla připadat věrohodná někomu, kdo doposud sledoval pouze
seriál Cesty domů nebo Simpsonovi.
Jak má vypadat zoufalý agent, který hledá
svoje dítě? To šlo zjistit jednoduše, stačilo, aby
si autoři seriálu udělali víkendový workshop,
na němž by si dokola pouštěli zmíněných
hodnocení
96 hodin nebo třeba jen 24 hodin s prototypem věrohodného agenta Jackem Bauerem.
Očividně to neudělali. I pouhá studentka policejní akademie Starlingová z Mlčení jehňátek
by se s Beccou rychle vypořádala. Ashley Judd
se s rolí zkrátka minula, směšné jsou její souboje i snaha o vypjaté emoce.
Přitom seriál místy napětí má a v takových
chvílích dává naději, že reputaci přece jen
vylepší. Jenže dojem rychle pokazí banální
a nijak oslnivě nadabované dialogy nebo další
amatérské herecké výkony. Vždyť ti lidé v operačním středisku CIA agenty nejsou, oni si na
ně jen zkoušejí hrát, běží zbůhdarma hlavou.
A tak toho v Pohřešovaném k potěše zbylo
málo. Ke troše napětí se pro českého diváka
stává zajímavá účast domácích herců Karla
Rodena nebo Terezy Voříškové a fakt, že naše
hlavní město je v seriálu všudypřítomné, ať
už hraje sebe samo nebo Paříž, Vídeň či Řím.
Ale to je na seriál, který se chtěl stát letošním
letním hitem, zatraceně málo. ▪
POHŘEŠOVANÝ
PRIMA FAMILY
REŽIE – S. SHILL,
P. A. EDWARDS, J. STRONG
FUTURAMA
Devátá série
kultovního
seriálu od tvůrců
Simpsonových
vyprávějící o týpkovi, který se omylem
nechal zmrazit na tisíc let a po
probuzení začne pracovat pro svého
vynalézavého potomka v transportní
společnosti na lodi.
PRIMA COOL • OD 13. SRPNA / 21.15
PODRAZ
Od roku 1973
už bylo tolik
příležitostí
ho vidět, ale
on se zkrátka
nikdy neomrzí. Asi proto, že dvojice
charismatických chlapů (Robert
Redford a Paul Newman) se prostě
neokouká. Zvlášť když chystají geniální
podvod, aby pomstili kamaráda.
ČT2 • 19. SRPNA / 21.40
GLADIÁTOR
Výpravný
majstrštyk
režiséra
Ridleyho Scotta
s Russellem
Crowem v hlavní roli římského
generála Maxima, který jen těsně unikl
smrti a stal se otrokem. Slávu si však
dokázal vybudovat i v aréně a stát se
jejím největším hrdinou.
PRIMA COOL • 25. SRPNA / 20.00
PŘÍBĚHY
SLAVNÝCH
– VLADIMÍR
DLOUHÝ
40 %
TV kupé
Srpnové menu
Letos by oslavil teprve 55. narozeniny
– talentovaný herec Vladimír Dlouhý
bohužel odešel příliš brzy. Na výraznou
postavu řady českých filmů budou kromě
rodiny vzpomínat i Veronika Freimanová
nebo Václav Vorlíček.
ČT1 • 11. SRPNA / 15.35
■ ČESKÝ LEV UŽ NEBUDE
■ CHYSTÁ SE SHOW KADEŘNÍKŮ
Filmová a televizní akademie se nedomluvila
s Petrem Vachlerem, aby jí prodal licenci na
filmové ceny Český lev. Akademie se však
dohodla s ČT, že v udílení filmových cen
bude pokračovat bez Vachlera. Jak se budou
jmenovat, zatím neoznámila.
Nejlepší kadeřnici nebo kadeřníka v Česku
bude ve své nové show hledat televize
Barrandov. Do pořadu Ostříháno! už vypsala
konkurz. Hlásit se mohou profesionálové
i amatéři s podmínkou, že zvládnou udělat
proměnu během tří hodin.
■ VYVOLENÍ
S PERGNEROVOU A BOUČKEM
Prima v podzimním programu vsadí na
zmrtvýchvstání show VyVolení, která sleduje
skupinu lidí zavřených ve vile. Moderovat budou
Tereza Pergnerová s Liborem Boučkem, doprovodné
pořady uvedou Agáta Prachařová a Pavel Cejnar.
21
Foto: www.klapper.cz (3x)
recenze /
Zázraky života v podání Depeche Mode
Na světě zbývá několik jistot a koncerty Depeche Mode patří mezi ně. Vždycky je to zážitek.
A poslední zastávka kapely v pražském Edenu to jen potvrdila.
T
ento koncert měl i něco navíc. Dojemný
moment, kdy se k mikrofonu místo zpěváka Davida Gahana postavil kytarista Martin
Gore a spustil svoje sólo Higher Love. V tu
chvíli se před ním zvedlo na internetu smluvené moře rukou, jež svíraly bílé papíry s přáním
k narozeninám: Happy B-day, Martin. Opojná
chvíle pro Gorea na pódiu i pro všech třicet
tisíc fanoušků, kteří trsali před ním.
Zpěvák Gahan k němu na konci písničky
přilétl, vlepil mu pusu do tváře a zavtipkoval
do mikrofonu: „On slaví pětadvacetiny!“
Třetí skladba rozhodla
Kde jsou ty časy... Když Goreovi bylo
pětadvacet, tedy v roce 1986, vydala kapela
super úspěšnou desku Black Celebration.
Ta umocnila temnou stránku její hudby
a do světa vystřelila hity jako Stripped nebo
hodnocení
DEPECHE MODE
23. ČERVENCE 2013
SYNOT TIP ARÉNA, PRAHA
90 %
Question of Time. Ostatně ani ta v Praze
nechyběla. To už byl koncert v nezastavitelném proudu, v němž vřely jak davy na ploše,
tak na ochozech.
Přestože Depešáci tentokrát začali pozvolna dvěma skladbami z úvodu nové desky
Delta Machine, už při třetí hitovce Walking
in My Shoes se přeplněný stadion dal do
pohybu. A v tu chvíli bylo jasné, že všichni
dostanou to, pro co sem přišli.
Zaprodané duše
Tedy pro hity odehrané s prýštící energií, která zasáhne i nejposlednější řadu na tribuně,
nebo pro charismatický zpěv Davida Gahana
a jeho hadí veletoče na pódiu. A zvlášní chvíle, kdy se z jeviště přenáší radost a euforická
nálada. Najednou cítíte, že si život opravdu
užíváte. Když Gahan dotančí ke Goreovi a letmo ho pohladí. Nebo když nechá zpívat dav,
prohne se v zádech, pousměje se a nechá své
tělo unášet tisícovkami hrdel.
Tak zase v únoru!
Po více než dvou hodinách, v nichž zazněly hity, kromě zmiňovaných i I Feel You,
Personal Jesus nebo Just Can´t Get Enough
v kombinaci s novinkami z nové desky, se
davy s kapelou loučily ve velkém. Celý stadion byl na nohou, všechny ruce nahoře a do
tónů písně Never Let Me Down Again vlály
ze strany na stranu. Vřelé sbohem dýchalo
poděkováním i tetelením se, že to určitě
nebylo naposledy.
A nebude! V rámci současného turné se
Depeche Mode vrátí už 10. února příštího
roku. A pokud budou ve stejné formě, což budou, lze očekávat stoprocentní podívanou.
V případě té v Edenu jí totiž pár bodů ubral
fakt, proti kterému byla kapela bezbranná:
světlo. Kvůli hluku se začínalo příliš brzy na
to, aby vynikly světelné projekce a aby všechny Gahanovy divadelní kousky vyzněly, jak
mají. V tom bude únorový koncert v O2 areně
ještě o malý krok dál. ▪
Neomezené letní cestování
vlakem po celé ČR
Letní kino
Adrenalinový
víkend v lomu
Vltava,
30 kilákį
Moje narozky!
Dortová bitva...
Kola s Robinem
jijižn
žníí Morava
Mo
a
a jižní
Vydej se za prázdninovými zážitky
se speciální jízdenkou ČD jjen za 990 Kč!
č
Stačí, když máš In-kartu nebo studentskou kartu ISIC, a můžeš jezdit všemi vlaky ČD
po 14 dní za super cenu. Kamkoliv, kdykoliv a kolikrát budeš chtít!
Jízdenku si mohou koupit i cestující bez In-karty nebo ISIC karty za 1 190 Kč.
● v předprodeji od 5. června 2013 ● platí 14 dní v kuse v období od 1. 7. do 31. 8. 2013
Více se dozvíš na www.cd.cz a pokladnách ČD.
cestování po ČR /
23
Za krásami Česka
Jihočeský kraj
Temelín
Blatná
Prachatice
Český
Temelín
Krumlo
v
Malenice
Lipno
Zachovalé gotické a renesanční domy činí z prachatického Velkého náměstí jeden
z nejmalebnějších rynků u nás. Oči výletníků vábí hlavně Stará radnice s bohatě
zdobenou fasádou. Nejlepší podívání na architekturu měšťanských domů si užijete
z laviček u kašny uprostřed náměstí. Pokud se do Prachatic vydáte na rodinný
výlet, navštivte s dětmi Muzeum české loutky a cirkusu. Vzniklo před sedmi lety
jako stálá expozice Národního muzea a najdete ho na náměstí ve Staré celnici
(č. p. 43). Kromě loutek včetně světoznámých Spejbla a Hurvínka si prohlédnete
nejrůznější kouzelnické a cirkusové rekvizity. Mezi vystavenými exponáty nechybí
ani motocykl, na němž jezdili medvědi ve filmu Šest medvědů s Cibulkou. A jestli
vás láká vyzkoušet si práci loutkoherce, máte možnost v divadelním sále muzea.
Do 29. září je v muzeu k vidění také výstava Cirkus jede do světa věnovaná slávě
českých cirkusových umělců ve světě.
24 /
cestování po ČR
TEXT: TOMÁŠ REZEK
Za pohádkovou
krásou zámku Blatná
V Blatné podlehnou romantice i škarohlídi. Vodní zámek dokonale harmonizuje s okolní
zelení, která je domovem nepřeslechnutelných pávů a krotkých daňků.
nímavého výletníka si získá zámek v Blatné už na první pohled. Silueta šlechtického
sídla evokuje představu labutě, která se zhlíží
v zámeckém rybníku jako v zrcadle. Zámek
získali v restituci Hildprandtové z Ottenhausenu, potomci posledního šlechtického rodu,
který Blatnou vlastnil před znárodněním v roce
1948, a pokračují v jeho rekonstrukci. Zámek
přesto není zapovězen veřejnosti. Naopak.
Do Blatné můžete zavítat po celý rok. Kromě
základní prohlídky s průvodcem, která trvá
zhruba 75 minut, je v nabídce i rozšířená trasa
obohacená o návštěvu věže či zámecké kaple.
A chcete-li se dozvědět o zámku a jeho parku
vyčerpávající informace, objednejte si tři a
půl hodiny trvající komentovanou prohlídku.
V Blatné pamatují i na rodiny s dětmi a nabízejí
zkrácenou prohlídkovou trasu zpestřenou
návštěvou zámeckého sklepení se strašidly.
Co na zámku uvidíte?
sbírka předmětů, které jsou vzpomínkou na
pobyt rodiny Hildprandtů v Etiopii. Do této
africké země se perzekuovaní Hildprandtové
mohli vystěhovat v roce 1959 díky přímluvě
etiopského císaře u prezidenta Novotného.
Absolvujete-li rozšířenou prohlídku zámku,
navštívíte také Zelenou světnici ve druhém
patře vstupní věže. Od podlahy až ke stropu
včetně výklenku jsou stěny pokryty nástěnnými malbami s náboženskými i světskými
motivy. Vymalovány jsou i erby předních
českých šlechtických rodů.
K nejatraktivnějším prostorám zámku patří
lovecký salon s nábytkem zhotoveným
z daňčího paroží. Stěny pokoje zdobí nejrůznější lovecké trofeje, kožešiny a také krajinomalby Karla Hildprandta (1894–1975).
Z vybavení pokoje asi nejvíce zaujmou
nástěnné hodiny vsazené do spleteného
daňčího paroží nebo sbírka dýmek. Na
zámku v Blatné najdeme i kus Afriky. V tzv.
etiopském salonu je k vidění soukromá
Foto: archiv zámku Blatná
V
Templářský poklad
K zámku v Blatné se váže pověst o templářském pokladu. Traduje se, že ve 13. století
patřil středověký hrad, který stával na místě
dnešního zámku, templářům – jednomu
z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů
cestování po ČR /
také výpravu po evropských dvorech s cílem
zabránit izolaci českého království kvůli neshodám s papežem. V poselstvu byl i vladyka
Václav Šašek z Bířkova. Jeho zápisky z hrdinské cesty se staly inspirací Aloisu Jiráskovi
k napsání povídky Z Čech až na konec světa.
Druhou významnou osobností, která na zámku pobývala, je slavný český přírodovědec Jan
Evangelista Purkyně. Na zámek přišel v roce
1810 jako třiadvacetiletý a v Blatné působil tři
roky jako domácí učitel mladého zámeckého
pána Ferdinanda Hildprandta. Na pobyt na
zámku Purkyně rád vzpomínal. Snad i proto,
že tu prožil svou první velkou lásku – k mladé
komtese Adelaidě Agátě Desfourové.
Soutěž
Zodpovězte správně následující
otázku a vyhrajte jednu ze tří knih
Skvosty Čech, Moravy a Slezska, které do soutěže věnovala
společnost Euromedia Group, provozující mj. internetové
knihkupectví www.bux.cz.
Které dva filmy se na zámku Blatná natáčely?
A) Tři oříšky pro Popelku a Bílá paní
B) Pyšná princezna a Tři veteráni
C) Šíleně smutná princezna a Bílá paní
Odpověď jednoduše zadejte
do 29. srpna do příslušného formuláře
na www.cdprovas.cz. Správná
odpověď z minulého čísla je C) 1901.
Na zámku vzkřísili Bílou paní
Slavné osobnosti na Blatné
Hildprandtové vlastní zámek od roku 1798.
Před nimi patřil zámek několika šlechtickým
rodům včetně pánů z Rožmitálu. Z nich
vynikal Jaroslav Lev z Rožmitálu, který byl
švagrem českého krále Jiřího z Poděbrad a
působil v jeho službách coby diplomat. Vedl
Foto: archiv zámku Blatná
Foto: Zsmisek l Dreamstime.com
to poklepal. Zjistil, že je pod obrazem dutina.
Nelenil, zeď rozebral a našel ohromný poklad.
Ještě před svítáním se z Blatné nepozorovaně
vytratil a nikdo už pak o něm neslyšel.
té doby. Když byl jejich řád roku 1312 zrušen,
odešli i z Blatné. Podle pověsti na hradě zanechali ohromný poklad a klíč k jeho nalezení
v sobě ukrýval nástěnný obraz v hodovní síni.
Tajemství obrazu však nedokázal dlouho
nikdo rozluštit. Podařilo se to až zámeckému
písaři Ignácovi. Často před obrazem postával
a lámal si hlavu nad templářskou hádankou.
Jednou v noci si za světla svíčky na obraze všiml sotva zřetelné barevné odlišnosti a na mís-
Lovecký salon zdobí trofeje a stylový nábytek.
spojení
Vlakem do Blatné
Do Blatné jezdí vlaky už od 11. června roku 1899, kdy byla zprovozněna místní dráha
ze Strakonic do Březnice s odbočkami do Nepomuku a Rožmitálu pod Třemšínem.
Nejvýhodnější vlakové spojení si snadno vyhledáte na www.cd.cz/spojeni nebo vám poradí
na tel. 840 112 113.
ze Strakonic
za 42 minut
z Plzně (hl. n.) z Českých Budějovic
z Prahy (hl. n.)
za 73 minut
za 111 minut
za 125 minut
25
Věř, ale komu věříš, měř. Těmito slovy oživil
kastelán Jindřich Pupenec (Vlastimil Brodský)
krásnou Perchtu, Bílou paní komonickou
(Irenu Kačírkovou). Ta pak vystoupila z obrazu
a konala, oč ji obyvatelé městečka Komonice
požádali. Taková je hlavní zápletka filmové
komedie Bílá paní, kterou v roce 1965 natočil
režisér Zdeněk Podskalský. A proč film zmiňujeme? Snímek, v němž si zahráli také Jiřina
Bohdalová, Rudolf Hrušínský nebo třeba Miloš Kopecký, se z velké části natáčel na zámku
a v městečku Blatná. Film kritizoval tehdejší
byrokracii a zesměšňoval komunistické funkcionáře, a tak záhy zamířil do trezoru. O tři
roky později se filmaři do Blatné znovu vrátili.
Tentokrát vytvářel zámek Blatná kulisy známé
pohádce Bořivoje Zemana Šíleně smutná princezna, v níž titulní roli hraje Helena Vondráčková a jejího nápadníka Václav Neckář.
Znám jednu starou zahradu…
Asi nejznámější filmovou písničku – Znám
jednu starou zahradu – zpívají Neckář
s Vondráčkovou v loďce, která s nimi pluje na
rybníce zámeckého parku. Filmaři dokonale
využili romantiku zámecké zeleně. Anglický
park s řadou vodních prvků vznikl u zámku
Blatná v 19. století. V jeho jihozápadní části
se nachází jeskyně, kterou nechal vybudovat
baron František Hildprandt v době napoleonských válek. Stavba poskytla za krize
obživu mnoha místním lidem. V parku bývala
i oranžérie, myslivna, střelnice nebo dřevěné
divadlo, v němž se často hrály české divadelní hry. Do dnešní doby se však dochoval
pouze empírový domek s dvouramenným
schodištěm, kde žije rodina Hildprandtů.
Hlavní atrakcí parku je stádo daňků. První
daňci se na Blatné objevili už v 16. století,
kdy byla u zámku vybudována obora. Dnes
jich napočítáte na sedmdesát.▪
26 /
cestování po ČR
V kaolinovém království
U obce Hosín, kousek od Českých Budějovic, se pár metrů
od modré turistické značky vedoucí z Hosína do Borku nalézá
unikátní historický kaolinový důl.
spojení
TEXT: DANA SOUČKOVÁ A TOMÁŠ PROKEŠ
FOTO: TOMÁŠ PROKEŠ
V
znikl ve 2. polovině 19. století, kdy se zde
začal těžit kaolin pro českobudějovickou
firmu Hardmuth, která se později proslavila
výrobou tužek. Těžilo se tzv. chodbicováním, což je podzemní dobývání, při kterém
se ponechávají nosné pilíře. A tak tu časem
vznikla poměrně hustá, většinou pravoúhlá
spleť chodeb. Během těžby se důl postupně
rozrostl do úctyhodných rozměrů. Skládá se
ze tří samostatných, částečně propojených
Vlakem do Hosína
Obec Hosín se nachází v těsné
blízkosti Českých Budějovic a
disponuje i železniční zastávkou,
tudíž dopravit se sem po železnici
nebude problém. Aktuální spojení
najdete na www.cd.cz/spojeni
nebo vám rádi poradí na
tel. čísle 840 112 113.
z Českých Budějovic
za 9 minut
z Veselí nad Lužnicí
za 38 minut
z Protivína
za 63 minut
částí – Hosín I, II a III, celková délka chodeb
činí téměř šest kilometrů.
Černou chodbou do podzemí
Část I je přístupná tzv. Černou chodbou,
jejíž tmavě hnědé stěny se při slabém
osvětlení skutečně jeví jako černé. Navíc
kvůli vrstvě tmavého bahna a vody pod
nohama se jen stěží dá uvěřit tvrzení, že se
nacházíte v kaolinovém dole. Jakmile se však
chodba začne větvit, bahno i voda ustoupí
a vy se začnete kochat pohledem na ručně
ražené chodby, které jsou v celé „jedničce“
doposud zachované v původní podobě.
cestování po ČR /
Soutěž o předplatné
Podstatná část celého
dolu je dostupná hlavním
vchodem, který se nacháPamátníky povodně
zí pod převisem v erozní
rokli. Před vchodem
uvidíte starou informační tabuli, která vám
prozradí něco z historie
a zároveň hlásá, že důl
je přístupný veřejnosti
na vlastní nebezpečí. Případné zájemce ale často
od prohlídky odradí značné množství
bahna a vody hned na začátku. Podaří-li
se vám však tuto asi sto metrů dlouhou
překážku zdolat, nebo objevíte-li o dvě stě
metrů dále novou uměle prokopanou průrvu, bude vám odměnou nevšední zážitek
z návštěvy tohoto doslova historicko-technicko-uměleckého díla.
ZAJÍMAVOSTI A NOVINKY PRO VÝLETY PĚŠKY I NA KOLE PO ČESKU I ZA JEHO HRANICEMI
|
7 2013
Časopis Turista vychází 125 let a během té doby se
za jeho redakčním stolem vystřídala řada osobností.
Plných 29 let jej řídil ceremoniář prezidenta
T. G. M. a člen Mezinárodního olympijského výboru:
Chce to odvahu
z roku 2002
ČERVENEC
Odpovězte na soutěžní otázku
a vyhrajte roční předplatné časopisu Turista!
27
Nešťastný Stebenský mlýn
Hamr na Jezeře – letovisko
pod Děvínem
Krajem sv. Zdislavy
Za Janem z Jenštejna
Bitva s "Prajzem" u Tovačova
"Rakouská Pálava"
Chaty architekta Bohuslava Fuchse
A) Vojta Náprstek
B) Jiří Stanislav Guth-Jarkovský
C) Emil Holub
Odpověď jednoduše zadejte do formuláře
na www.cdprovas.cz do 29. srpna.
Tři správné odpovědi odměníme ročním
předplatným časopisu Turista.
„Dvojka“ hýří barvami
Pokud však dříve, než vstoupíte do „jedničky“, odbočíte první chodbou vlevo, dostanete se do asi dvakrát většího systému „dvojky“
s chodbami mnohem bělejšími a také vyššími. Ty nejvyšší a snad i nejkrásnější z nich se
nalézají v zadní části nazývané Pluto. Chodby ve tvaru paraboly někde dosahují výšky
až osmi metrů. Podaří-li se vám je šikovným
způsobem nasvítit, budete si připadat jako
v jiném světě, jako byste stáli na začátku
dlouhé chrámové lodi, kde se máte každým
okamžikem stát svědky zázraku. Za zmínku
zde stojí i dva velké propady zvané Nagasaki
a Hirošima. Propady zavalily několik chodeb
a jsou tvořeny jasně červenohnědou zeminou nádherně kontrastující s bílým kaolinem. Je až neuvěřitelné, kolik pestrých barev
se tu ještě nachází. Podle nich jsou chodby
pojmenovány: Béžová, Žlutá, Okrová, Oranžová, Červená... Pěkně barevná je také komora s názvem Charón, která je zvláštní tím,
že se v ní při zemi vytvořil velký kužel zeminy
z vypadlé části stropu. Kužel má uprostřed
prohlubeň, takže se nelze ubránit dojmu, že
stojíte na vrcholu malé podzemní sopky.
Na „trojce“
se podepsala voda
Zcela odlišný charakter má
„trojka“. Za dešťů sem z povrchu
stéká značné množství vody, která
během let zanesla chodby bahnem,
pískem a kamením, takže již dávno pozbyly
své majestátnosti. Pohybovat se jimi lze
zpravidla jen v podřepu či plazením, což je
velmi namáhavé a vzhledem k množství
propadů, nalézajících se v této části, to ani
nelze doporučit.
Hlava XXII kousek od Světlé n. Sáz.
Do Chotilska za zaniklou Vltavou
Vzhůru na rozhledny
Hlubiny české krajiny
Toulky s Toulavou kamerou
Bazilika v Gruntě
Dávné stopy - nové cesty
LII | 125
Cena: 48 Kč
Zveme na oslavu 125 let TURISTY
6. – 8. září v Železné Rudě
Rady na cestu
Na závěr nezbývá než zdůraznit, že na výpravu je radno vydávat se pouze ve skupině, v níž každý má kvalitní a dostatečně
silné světlo. A není na škodu nějaký ten
záložní zdroj – zůstat v podzemí potmě nepatří k nejhezčím zážitkům. Teplota v dole
je podobná jako v jeskyních a vzhledem
k občasné přítomnosti bahna a vody není
rozhodně rozmazleností teplejší, vlhku
odolné oblečení a obutí. (Vysoké holínky
vystlané suchou ponožkou nám často
zpříjemnily pobyt a uchránily nás od předčasného nuceného opuštění podzemních
prostor.) ▪
Tento článek vyšel také v časopise
Turista č. 1–2/2012.
Hosín
I
komora
Charón
propad
Nagasaki
Chodby mají nádherný tvar paraboly.
Hosín
III
propad
Hirošima
zeď
Pluto
Černá
chodba
Hosín
II
↑ hlavní vstup
erozní rokle
28 /
cestování po ČR
Z okna vlaku
v Jihočeském kraji
Třeboň
Foto: Jitka Bednářová/město Třeboň
Foto: Jaroslavavolrabova l Dreamstime.com
Temelín
Foto: Václav Dejmek ml.
Malenice
Svatyně
strážící umělce
K reaktorům
bez předsudků
Kolem
největšího rybníka
Obec Malenice patří k nejpěknějším
v jižních Čechách. Dokládá to i vítězství
v krajské soutěži Vesnice roku 2008
(v celostátní získala třetí místo). Obci
dominuje kostel sv. Jakuba Většího,
který stojí nedaleko malenického
nádraží. Přilehlý hřbitov je místem
posledního odpočinku herečky
J. Jiráskové, režiséra Zd. Podskalského,
herce J. Pleskota, ale třeba také
architekta Josefa Zítka, podle jehož
návrhu bylo postaveno Národní divadlo.
Z Malenic se můžete vydat po červené
značce do nedaleké Volyně, města
s krásnou renesanční radnicí.
Výlet do Temelína? Přiznejte si, že to
ve vás budí rozpaky. A přece může být
jedním z nejzábavnějších, jaké jste
v poslední době podnikli. V informačním
centru jaderné elektrárny, které najdete
v renesančním zámečku Vysoký Hrádek,
vás atraktivní formou seznámí, jak
vzniká elektřina z jádra. Na počítačovém
simulátoru si vyzkoušíte ovládat výrobní
blok, v kinosále uvidíte poutavý 3D film
Uskutečněná utopie a v mlžné
komoře spatříte, jak je naše
životní prostředí prošpikováno
letícími částicemi přírodního
záření.
Mezi Třeboní a obcí Lužnice projíždějí
vlaky kolem našeho největšího rybníka
Rožmberk. V letech 1584 až 1590
ho nechal vybudovat rybníkář Jakub
Krčín z Jelčan. Při povodních v roce
2002 zadržel rybník Rožmberk až
desetinásobek svého běžného stavu vody
a ochránil tak obce v povodí Lužnice před
katastrofou. Historii třeboňských rybníků
se věnuje naučná stezka Rožmberk. Je
na ní osm zastavení, vede z Třeboně od
hráze rybníka Svět do Staré Hlíny. Ze
Staré Hlíny se do Třeboně můžete vrátit
po naučné stezce Okolo Třeboně.
Do Malenic (resp. Malenic nad
Volyňkou, jak zní přesně název
železniční zastávky) jezdí vlaky ČD po
jedné z nejromantičtějších jihočeských
tratí spojující Strakonice, Vimperk
a Volary (č. 198). První oficiální vlak
přijel do Malenic 15. října 1893, kdy byl
zprovozněn úsek tratě ze Strakonic
do Vimperka. Jak vypadá tato trať
z pohledu strojvůdce, se můžete
podívat na televizním portálu ČD na
adrese www.cd.cz/tv.
Chladicí věže jaderné elektrárny
jsou vidět zdaleka a brzy také poutají
pozornost cestujících, kteří jedou
vlakem po trati z Číčenic do Týna
nad Vltavou (č. 192). Kvůli stavbě
elektrárny doznala změn i tato železnice
zprovozněná v roce 1898. Dnes trvá jízda
vlakem z Číčenic do Temelína asi čtvrt
hodiny. S jedním přestupem v Číčenicích
se můžete svézt po kolejích do Temelína
z Českých Budějovic, Jihlavy, Plzně
i z hlavního města.
Okruh po naučných stezkách
(22 km) se vyplatí absolvovat
v sedle bicyklu. Informace
o možnostech přepravy jízdních
kol ve vlacích ČD získáte na
adrese www.cd.cz/kolo. Pokud nemáte
kolo vlastní, můžete si ho ve stanicích
Třeboň i Třeboň lázně vypůjčit. Obě
třeboňské půjčovny kol ČD Bike jsou
v provozu po celý rok sedm dní v týdnu.
Provozní dobu, ceník i další informace
najdete na adrese www.cd.cz/
pujcovnykol.
cestování po ČR /
29
Rájem rozhlednovým
ILUSTRACE: JIŘÍ ŠTEKL
Kleť
Kamenná válcová věž s cimbuřím z roku 1825.
trať č. 194, nejbližší žel. stanice Český Krumlov, vzdálenost 11,0 km
Nádherný kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 15 metrů (jižní a centrální
Šumava, Novohradské hory, Jihočeská pánev, JE Temelín, Hluboká a za dobré viditelnosti
Rakouské Alpy).
Kleť
Český Krumlov
Na Kleť vede množství asfaltových cest, z nichž pouze jedna, z Českého Krumlova, byla
v celé délce značená a sjízdná i na silničním kole. Začíná na kájovském zhlaví krumlovského
nádraží. Po překonání železničního přejezdu vede cesta kolem dlouhé plechové hradby kasáren a následně prudce stoupá do lesa. V lese se pak střídají úseky hrubého i hladkého asfaltu
a také stoupání se několikrát narovnává. Dvakrát se jede dokonce i z kopce. Poslední čtvrtina cesty kolem vodárny je příkrá, po ní následuje opět krátká rovinka kolem televizního
vysílače. Nejhorší je poslední padesátimetrový strmý úsek těsně pod chatou. Celková délka
cesty od nádraží je rovných 11 km. V poslední době však byly popsány a vyasfaltovány
nové přístupové cesty od severu z Brlohu, Křemže a Krasetína, od jihu z Chvalšin
a Červeného Dvora a nejkratší od východu z Podlesí.
Sjízdné i na silničním kole.
Občerstvení a suvenýry v horské chatě.
Soumarské rašeliniště
Devítimetrová dřevěná rozhledna z roku 2011.
trať č. 198, nejbližší žel. stanice Soumarský Most, vzdálenost 1,3 km
Rozhledna je postavená na nejvyšším bodě do roku 2000 průmyslově
využívaného rašeliniště. Kruhový výhled ze zastřešeného ochozu ve výšce
6 metrů (Stožec, hřeben Boubína, Želnavská hornatina, téměř celé
Soumarské rašeliniště).
Soumarský Most se nachází půl kilometru od hlavní silnice Volary – Lenora
a je známý především vodákům sjíždějícím Vltavu. Jinak je to pouze železniční zastávka, penzion a pak 85hektarové rašeliniště. Tam v současné
době probíhá rekultivace po průmyslové těžbě. K rozhledně se dojde částečně po povalovém chodníku a částečně po měkké rašelině.
Od příjezdové komunikace na břehu Vltavy, kde je
vstup do areálu, je to jeden kilometr.
K hlavní bráně do areálu sjízdné
na silničním kole. Na rašeliniště je
však vjezd cyklistům zakázán.
Suvenýry v penzionu u hlavní
silnice.
Soutěž
Odpovězte na soutěžní otázku
a vyhrajte knihu 333 výletů po rozhlednách.
Jaký je součet nadmořských výšek
rozhleden Kleť a Soumarské rašeliniště?
Správnou odpověď jednoduše zadejte
do 29. srpna do formuláře na www.cdprovas.cz.
Nápovědu najdete na www.rozhlednovymrajem.cz.
Airport Express
V létě jezdíme
na letiště častěji!
Autobusová linka Airport Express
na Letiště Václava Havla Praha
jede v intervalech 20 minut!
d.
o
h
5
0
:
4
1
o
d
5
0
:
9
Denně v době od
.
3
1
0
2
í
ř
á
z
.
9
2
o
d
Platí od 9. června
České dráhy, Váš osobní dopravce
www.cd.cz
840 112 113
šéfkuchař pro vás /
PŘEDSTAVUJEME...
Filip Sajler
Chef de Cusine společnosti Perfect Catering
a jeden z Kluků v akci
Praxe ve špičkových restauracích a cateringových
společnostech v USA, Německu, Singapuru
i v České republice řadí Filipa Sajlera mezi nejlepší
české kuchaře. Tři roky byl kapitánem Pražského
regionálního týmu a další tři členem Českého národního kuchařského týmu. Mimo jiné má
„v šuplíku“ řadu ocenění z několika zahraničních
kuchařských soutěží. Vařil či organizoval catering
pro vyznamné politiky, pro hvězdy showbusinessu,
jako jsou Madonna, David Bowie, Bruce Springsteen či sportovec Tiger Woods, Petr Čech, John
Malkovich a nakonec i tým Davida Copperfielda.
V současné době je také partnerem a gastronomickým leaderem ve společnosti Perfect Catering
a firmě specializující se na firemní stravování
Perfect Canteen. Ve svém volném čase se účastní
závodů automobilů do vrchu a jeho vášní je i golf.
Perfect Canteen
Zajít si na oběd do kantýny se může stát kulinářským zážitkem, pokud navštívíte Perfect Canteen,
která šlape „závodnímu“ stravování na paty. Servírují se tu jen ty nejlepší čerstvé suroviny, prvotřídní
kvalita, skvělé pohoštění, zážitek z jídla a hlavně
příjemná atmosféra.
K nim přidejte kvalitní receptury a šéfkuchaře
Filipa Sajlera, který zajistí, že se ve všech pěti
kantýnách vaří právě to, na co mají jejich
návštěvníci chuť.
Navíc Perfect Canteen se pomalu rozšiřuje a umí nabídnout
Perfect Canteen sídlí
řešení stravování třeba vaší
3x v Praze, 1x v Jenči
firmě přímo „ušité na míru“,
a 1x v Liberci na Ještědu.
Více o perfektních
a to ať máte restauraci,
kantýnách na
kavárnu nebo samoobslužný
www.perfectcanteen.cz.
bufet.
31
32 /
šéfkuchař pro vás
Kukuřičný krém s nočky z králičího masa s chutí
šafránu a restovaným julianne
SUROVINY NA 4–6 PORCÍ:
❘
❘
❘
❘
❘
❘
❘
❘
500 g mražené kukuřice nebo 5 kukuřičných klasů
1 brambor ❘ 130 g másla ❘ 1 cibule
750 ml zeleninového vývaru z kukuřice a brambor
300 ml smetany
kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel)
200 g králičího masa ❘ šafrán
1 žloutek ❘ pár střiků bílého vína ❘ muškátový oříšek
mleté nové koření ❘ bílý pepř čerstvě mletý ❘ sůl
Králíka jemně vykutrujeme v hladkou fáš společně s bílým vínem, kořením, žloutky a smetanou. Do fáše vmícháme v másle prohřátý šafrán.
Poté tvarujeme noky, které uvaříme ve vývaru nebo v páře.
Kukuřici a oškrábaný nakrájený brambor zalijeme vodou, osolíme a vaříme 20 minut, poté scedíme a vývar ponecháme
stranou. Pokud máme syrové klasy, vaříme je delší dobu
doměkka, brambor přidáme až ke konci varu.
Na másle orestujeme nadrobno nakrájenou cibuli
dosklovata, vmícháme kukuřici (z klasů ji nejprve
okrájíme) a brambor, zarestujeme, zalijeme
vývarem, přivedeme opět k varu a vaříme ještě
10 minut.
Polévku rozmixujeme a nechceme-li v ní mít
jemné slupičky z kukuřice (obsahují vlákninu!),
přecedíme ji. Zjemníme ji takovým množstvím
smetany a vývaru, aby měla krémovou konzistenci, a dochutíme solí. Polévku podáváme s restovanou
zeleninou a noky.
Doba přípravy: 20 MINUT
Doba VAŘENÍ: 40 MINUT
3chodové
menu
FILIPA
SAJLERA
šéfkuchař pro vás /
33
Polentový krém ochucený vanilkou a medem s čerstvým
lesním ovocem, drceným karamelem a pistáciemi
SUROVINY NA 4 PORCE:
❘ cca 200 g instantní polenty ❘ 400 ml mléka ❘ 50 g másla
❘ čerstvá vanilka ❘ sůl ❘ med na oslazení ❘ 200 g lesního ovoce
❘ 100 g loupaných pistácií ❘ cukr na karamel
Mléko a máslo přivedeme k varu, ochutíme vanilkou a dle potřeby vmícháme
a uvaříme polentu na stejnou konzistenci, jako když děláme krupicovou kaši.
Osladíme lesním medem, podáváme s ovocem, drceným karamelem a pistáciemi.
Doba přípravy: 10 MINUT
Doba VAŘENÍ: 10 minut
Kukuřičné kuřátko pečené v solné krustě a bylinkách s domácí
nádivkou se zauzenou slaninou a špenátem doplněné lehkou kuřecí
šťávou s lesními houbami
SUROVINY NA 4 PORCE:
❘ 4 kukuřičná malá kuřata (cca 400 g) ❘ 200 g másla
❘ mletý pepř ❘ 1 500 g hrubozrnné mořské soli
❘ směs sekaných bylinek (tymián, bazalka, rozmarýn a plocholistá petržel)
Tuhé máslo nakrájíme na plátky, které obalíme v sekaných a opepřených bylinkách. Tyto plátky vložíme pod
kůži očištěných kuřat, plátek vložíme i do dutiny. Pečicí nádobu vyložíme velkým kusem alobalu tak, aby
nám jeho okraje dostatečně přesahovaly na zabalení celého kuřete. Na dno nasypeme asi 1 cm soli, vložíme
navlhčená kuřata, zasypeme stejnou vrstvou soli a dobře zabalíme do alobalu. Vložíme do vyhřáté trouby na
190 °C a pečeme asi 60 minut. Po upečení kuře z krusty vyjmeme a porcujeme.
Nádivka:
❘ 400 g starších žemlí ❘ 300 ml mléka
❘ 80 g másla ❘ 300 g zauzené krkovice
❘ 300 g čerstvého nebo vymačkaného mraženého špenátu
❘ 3 žloutky ❘ hrst petrželky
❘ muškátový oříšek ❘ sůl ❘ sníh ze 3 bílků
❘ máslo na vymazání a strouhanka na vysypání nádoby
Žemle nakrájíme na malé kostičky a nasucho opečeme. Poté je navlhčíme
mlékem, přidáme na kostičky nakrájenou a na másle opečenou krkovici,
špenát (máme-li mladý, dáváme čerstvý, starší výhonky spaříme a vymačkáme, rozmražený taktéž vymačkáme), žloutky a necháme prosáknout. Poté vmícháme nasekanou petrželku, koření a pevný sníh z bílků.
Vložíme do pečicí nádoby vymazané máslem a vysypané strouhankou.
Pečeme dozlatova při 180−190 °C.
Omáčka:
❘ 80 g másla ❘ 1 menší cibule ❘ drcený kmín
❘ 200 ml kuřecího vývaru nebo šťávy z kuřete
❘ 400 g čerstvých lesních hub
Doba přípravy: 20 MINUT
Doba PEČENÍ A VAŘENÍ: 80 minut
Na másle osmahneme najemno nakrájenou cibulku a kmín, zalijeme
vývarem a redukujeme do konzistence omáčky. Na závěr přes síto propasírujeme, ochutíme pepřem a solí. Přidáme houby orestované na másle
krájené na větší kusy.
34 /
specialita
Kukuřice
Není nic lepšího než si při srpnové procházce
utrhnout klas kukuřice přímo z pole a poté si tuto
zlatavou pochoutku plnou vitaminů a minerálů ugrilovat na ohni.
TEXT: FILIP ČERNÝ, FOTO: ABELSONAGENCY
K
ukuřice pochází z Jižní Ameriky, kde ji
pravděpodobně začali pěstovat z planých
rostlin staří Aztékové, Mayové a Inkové. Když
Kryštof Kolumbus doplul do Nového světa,
objevil tu kukuřici napříč celou Amerikou. Španělé a Portugalci ji následně přivezli do Evropy,
odkud se postupně rozšířila dále na východ.
Dnes jsou největším pěstitelem Spojené státy
americké, ale pro svou výživnost a využití
se kukuřice hojně pěstuje v Evropě nebo Číně.
Na talíř i do kina
spotřebu, výrobu mouky, nebo jako potrava
pro dobytek. Některé druhy také slouží jako
základní surovina pro produkci škrobu nebo
lisování oleje. Dále existuje kukuřice zvaná popcorn, z níž se přímo vyrábí pochoutka
do kina. Vařené klasy sladké kukuřice (cukrové) se konzumují jako běžná zelenina a její
zrna používáme pro přípravu jídel.
Indiánské zrní
I když se kukuřice tváří jako zelenina (zatímco
je obilovinou), má poněkud vyšší energetickou hodnotu, takže není úplně vhodná na
dietní talíř. Sice zdravě zasytí, ale jeden gram
obsahuje jednu kilokalorii, což je na tak malé
zrnko mnoho.
I přesto se „indiánské zrní“ označuje za
léčivý produkt přírody. Má neobvykle vysoký
obsah vitaminů skupiny B, a to zejména thiaminu, biotinu, kyseliny pantotenové (B5)
Kukuřičný start dne
Snídaní s kukuřičnými lupínky
začínají svůj den každé ráno miliony
lidí po celém světě. Recept na slavné
corn flakes vynalezli bratři Kelloggové
31. května 1895, kteří chtěli
střídmostí a vegetariánskou
stravou zbavit lidstvo hříchů.
▪ Kukuřice původně pochází z horských oblastí Peru, kde ji domorodé obyvatelstvo
nejspíš vyšlechtilo až do dnešní podoby. a kyseliny listové (B9). Všechny tyto vitaminy
jsou nezbytné pro správnou funkci našich
orgánu a metabolické procesy organismu.
Z minerálních látek nechybějí železo, hořčík, zinek, mangan a selen, což jsou nepostradatelné stopové prvky například pro krvetvorbu, správnou hladinu hormonů, plodnost
a potenci či zdravou pleť a hezké vlasy. Mimo
to najdeme v kukuřici značný podíl cukrů –
hlavně glukózy, která je zdrojem energie pro
tělesnou i duševní vitalitu. V této obilovině se
skrývá také mnoho vlákniny, bílkovin a nenasycených mastných kyselin. Její výživnost je
tedy opravdu značná.
▪ K nám ji údajně přivezli Romové z Turecka a Rumunska v 17. století. Říkalo se jí turecká
pšenice nebo turecké žito, z čehož pravděpodobně zůstal na Moravě krajový název „turkyně“.
Pokrm na několik způsobů
Protože je tato velmi oblíbená obilovina
druhou nejrozšířenější plodinou na světě, narazíte na ni celkem často i na našich polích či
loukách. Poznáte ji už z dálky, je vysoká 1 až 3
metry a ke konci letního období ji zdobí klasy
se žlutými zrnky.
Její využití je velmi různorodé. Podle kvality
zrnek se kukuřice používá buď pro přímou
Co možná nevíte
▪ Český název kukuřice patří mezi novotvary vytvořené v 19. století Janem Svatoplukem Preslem.
▪ Kukuřice vyžaduje pro pěstování relativně teplé počasí, přičemž vysoké nároky jsou kladeny
i na vláhu a hnojiva. Voda se však může stát i nepřítelem. Extrémně dlouhé období vlhka
často vede k nižší úrodě.
▪ Kukuřice se ve Spojených státech v posledních několika letech začala masivně využívat
i při výrobě biopaliv (etanolu).
A jak si kukuřici vychutnat? Nejlepší je samozřejmě čerstvá. Poznáte ji podle lehce sladké
a zároveň mírně slané chuti, rozhodně by jí
neměla chybět typická jemně nasládlá vůně.
Mladé šťavnaté klasy chutnají skvěle syrové,
buď samotné, nebo jako zrnka v zeleninovém
salátu. Tradičně se také přidávají do pokrmů
asijské či mexické kuchyně a dají se i sterilizovat v octě stejně jako okurky.
Protože se kukuřičný cukr rychle přeměňuje
na škrob a zrna moučnatí, neměly by se klasy
dlouho skladovat. Mohou se povařit v solené
vodě, upravit v páře, péct nebo grilovat. Samotná zrna se připravují stejným způsobem, skvěle
se hodí k rýži a těstovinám, do polévek a salátů
nebo jako příloha k masitým pokrmům. ▪
cestopis /
35
TURECKÁ RIVIÉRA
TEXT A FOTO: VÁCLAV RUBEŠ
Zaručeně pravý orient
pro tupé Evropany?
Turecko
Ankara
Myšlenka na dovolenou v Turecku mi dlouho připadala
jako kvalitní konfekce – nenadchne, neurazí. Tak jako
v jiných destinacích je tam krajina s několika zajímavými
místy, teplé moře a českým kebabem zprofanovaná
gastronomie. To ve mně ale cestovatelskou horečku
rozhodně nerozpoutalo. Kouzlo země, rozkročené nad
dvěma kontinenty, jsem však objevil v jejích obyvatelích.
Antalya
Alanya
36 /
cestopis
T
urci jsou Evropanům nakloněni a dávají
jim to, po čem prahnou – orient, který pochopí. I když cena, kterou platí za vybudování
turistického ráje, je pro řadu z nich vysoká.
Antalya a Alanya
Dlouho mi tato dvě turecká letoviska
splývala. Ne tak moji tchyni, pro kterou bylo
Turecko dlouhou dobu „nej“ destinací. A tak
jsem ze slušnosti dělal, jak mě její cestovatelské zážitky zajímají, a v duchu se těšil do
svého oblíbeného Švýcarska. Jenže chyba
lávky. O všechno jednou přijdete,
a tak jsem i já sice přišel o tchyniny přednášky, nicméně osud byl neúprosný. Volbu první
společné dovolené v novém životě jsem velkoryse svěřil své nové drahé polovičce. A ta
neomylně nalistovala v katalozích cestovek
právě stránky s tureckými letovisky.
Začal jsem přemýšlet, co vlastně o této
zemi vím, a brzy jsem skončil u úsměvných
asociací jako turecký záchod, turecký med
nebo Turek od okurek. A pak fotbalové kluby. Galatasaray, Fenerbahce nebo Besiktas.
Moc nepomohly ani informace na různých
webech, kde jsme se sice dozvěděli, jaké
památky rozhodně nevynechat (s detailním
popisem cesty k nim), nebo obvyklou výši
spropitného, ale fakticky nic o tom, do jaké
země vlastně budeme cestovat. Malá Asie
tak měla otevřít náruč vpravdě tureckým
analfabetům. Poprvé v životě jsem odjížděl
nikoli s pocitem cestovatele, lačného po
poznání jiných kultur, jedinečné atmosféry
a dech beroucích zážitků, ale jako konzument
produktů turistického průmyslu. Bez rozsáhlých itinerářů a v podstatě bez očekávání.
Trošku smutný začátek dovolené. Ovšem
Turci mi měli všechno již brzy vynahradit.
Rusové, kam se podíváš
Po přistání v Antalyi si posouváme hodinky
o hodinu dopředu a pomalu hledáme svůj
transferový autobus. U parkoviště jsme
svědky úsměvné události, když ruské ženy
předávají svým mužům igelitové pytle
vrchovaté právě nakoupenými textilními
skvosty a ani ne po deseti vteřinách je taxikář odváží znovu na bazar. Inu, dovolená
může mít i invazivní charakter. Ruština dominuje také u stání autobusů, a jak později
zjišťujeme, nejen tam. Turecko je nejvyhledávanějším cílem středostavovských ruských rodin (oligarchové pochopitelně tráví
dovolenou v poněkud exotičtějších destinacích). Má to svá pro i proti. Pokud patříte ke
generaci s kdysi povinnou výukou ruštiny,
zapomeňte na angličtinu nebo němčinu.
V Turecku se nejlépe (předpokládám, že
naprostá většina Čechů místním jazykem
nevládne) domluvíte rusky! V případě, že
skousnete pověstnou ruskou bodrost
a nevadí vám hlasitější projev, nová přátelství vás neminou. V opačném případě máte
smůlu – ruštinu v Turecku uslyšíte častěji
než provolávání muezínů z mešit.
Poprvé v životě
jsem odjížděl
nikoli
s pocitem
cestovatele, ale
jako konzument
produktů
turistického
průmyslu.
Tak trochu jiný islám
Výlet lodí po hladině přehrady v Zeleném kaňonu se rozhodně vyplatí.
Stavitelé skloubili vodní dílo s přírodou dokonale.
Ano, nezapomínám na skutečnost, že
cestujeme do země, kde se oficiálně více
než 90 procent obyvatelstva hlásí k islámu.
Vyzbrojen zkušeností z Egypta mám připraven zejména dostatek drobných na bakšiš.
Ačkoli řada Evropanů (a zejména Čechů)
stále nechápe jeho význam a tento zvyk je
neprávem dehonestován jako žebrání peněz
za „něco, co jsem si zaplatil“, Korán hovoří
o tom, že každý boháč se musí podělit
s nemajetnými. A chtě nechtě jsou všichni
turisté v očích místních boháči – mohou si
přece dovolit zahraniční dovolenou! Turecko
je však v tomto ohledu jiné. Nikdo si
o bakšiš přímo neřekne. Ano, pokladničky
(tip boxy) jsou součástí všech barů, restau-
cestopis /
37
Hradby v Alanyi poskytují nejen
odpolední stín, ale také možnost
poznat skutečné Turecko – bez
příkras pro turisty.
rací, recepcí i palubních desek autobusů,
ale nikdo vás nebude nutit vhodit jediný
cent. Na druhou stranu je dobré vědět, že
vhozením pár drobných vyjadřujete spokojenost se službami, v opačném případě
se stavíte do pozice, jako byste číšníkovi
vynadali za pomalou obsluhu nebo řidiči
naznačili, že jel jako dobytek. Jak jsem
však později zjistil, ještě lepší způsob je
předat odměnu přímo dotyčné osobě.
Proč? Protože kasičky jsou uzamčeny
a klíče od nich mají zpravidla jen šéfové…
Turecko je často popisováno jako
práh mezi západní civilizací a orientem. Na první pohled fráze, den ode
dne se mi však potvrzovala. V dolmuši
(místní obdoba městské hromadné
dopravy bez jízdního řádu se zastávkami kdekoli „na mávnutí“) se dávám
do hovoru se sympatickým studentem práv. Jeho náboženstvím je (jak
jinak) islám, ale evidentně mu nedělá
problémy hovořit otevřeně. Když
se ptám na to, jak těžké je oprostit
se od světských radovánek během
postního měsíce ramadánu, jen se
směje. Studuje v Evropě a „tam Alláh
nevidí“. A kdyby náhodou ano, určitě
neprohlédne trik se sklenicí mléka,
do kterého si přimíchá něco trošku
ostřejšího. Překvapivě pragmatický
výklad, vlastně výrazně podobný české
vykutálenosti. Začínám tureckému
orientu rozumět.
38 /
cestopis
Z inženýra pasáčkem
O tom, jak výrazně ovlivnilo budování turistického ráje místní obyvatele, mě přesvědčuje i podnikavost asi padesátiletého muže
se sluncem vysušenou tváří, který každé
ráno nabízí u pláže možnost vyfotografovat
se na jeho velbloudu nebo oslu. Překvapuje
mě, že na tuto „pouťovou“ atrakci neláká
žádným hlasitým voláním nebo velkými
gesty. Svůj marketing evidentně založil jen
na přítomnosti pro turisty exotických zvířat.
Sice neprahnu po zvěčnění mezi hrby, ale
překvapuje mne jeho perfektní angličtina. Na
otázku, kde se naučil tak výborně cizí řeči, mi
začne vyprávět svoje životní peripetie, které
ho přivedly až na pláž našeho hotelu.
Původně strojní inženýr, živící pět dětí
jako projektant továrny na výrobu zemědělských strojů, přišel vlivem ekonomické krize
o práci. Anglicky se naučil na stáži v USA, ale
ani to mu nepřineslo odpovídající pracovní
příležitost. Chvíli to zkoušel jako řidič autobusu, což ale jeho rodinu neuživilo – turisté
nedávali bakšiš a základní plat činil 300
eur. Když jeho bratr – farmář ve vnitrozemí
– modernizoval výrobní prostředky, místo
velblouda Izmaila a osla Kurbana koupil džíp
a čtyřkolku. A tak místo do kafilerie odjela
zvířata na korbě pick-upu na pláž Turecké
riviéry. „Uživí celou moji rodinu lépe než
projektování traktorů,“ říká bez náznaku
hořkosti nebo sentimentu. Když mávám
smradlavému pick-upu se srdečným řidičem, dochází mi, že cena, kterou Turci platí
za to, aby se turisté vraceli, je někdy vysoká.
Alláh určitě
neprohlédne trik
se sklenicí mléka,
do kterého se
přimíchá něco
trošku ostřejšího.
Tak alespoň tu radost ze smlouvání, kdy
na bazaru získáte zboží za zlomek původní
ceny. To je přece jeden z hlavních znaků
orientu, to, co dělá pobyt v těchto končinách tradičním zážitkem. Že to nesnášíte?
Vadí vám „otravování“ obchodníků lákajících na různé cetky, levné zlato, koženou
galanterii (která ale není příliš levná, jak se
u nás všeobecně tvrdí) a další zboží do svých
krámků? Že byste radši nakoupili v klidu, za
pevné ceny, tak nějak „po našem“? Pak jste
v Turecku správně. Součástí prakticky všech
fakultativních výletů je zastávka v rozsáhlých shopping centrech, které vyrostly
u nejvýznamnějších komunikací, vedoucích
ke známým turistickým cílům, jako jsou
Pamukkale nebo Zelený kaňon. „Zaručeně pravé“ svršky vyhlášených světových
značek tu pořídíte za zaručeně potěšující
ceny. Nikdo vás při výběru nebude rušit,
Místní ženy neodkládají svršky ani
při koupání v moři.
Chladivá voda přehrady nabízí proti teplému moři
příjemné osvěžení.
Radši obchoďák než bazar?
cestopis /
39
Řeka Manavgat, pramenící v západní části
pohoří Taurus, dosahuje délky 90 km a vlévá se
do Středozemního moře.
Turecká
republika
Rozloha: 780 580 km2
Počet obyvatel: 74 724 269 (2011)
Hlavní město: Ankara
Časový posun: +1 hodina
40 /
cestopis
Věhlasná Osmanská říše byla známa
jako krajina dobyvatelů. První sultán
Oman I. podnikal se svým vojskem
úspěšné výpady do Evropy, Asie
i Afriky. Jeho říše zanikla až po
dlouhých sedmi stoletích v roce 1923,
kdy byla založena Turecká republika
prezidentem Mustafou Kemalem, jež
přijal čestné příjmení Atatürk
(v překladu Otec Turek). Ten si svými
politickými reformami i otevřenými
výpady proti islámu včetně vyhnání
sultána ze země znepřátelil duchovní
a postupně dokonce přestal být islám
národním náboženstvím. Za jeho vlády
ztratil status hlavního města Istanbul,
který nahradila Ankara – do té doby
známá jen chovem koček.
I jeho další reformy sloužily
jednoznačné orientaci nové republiky
na Evropu. Atatürk umírá v roce 1938,
a přestože se radikální společenská
změna v jeho interpretaci neobešla
bez násilností a nátlaku, je dodnes
většinou Turků uctíván.
Turecko se po druhé světové válce
(během které zůstalo neutrální)
potýkalo se silnými politickými
nepokoji, přesto zůstalo republikou
a demokratickou zemí do dnešních dní.
Velkou zásluhu na tom má armáda, od
dob Atatürka hlavní síla v zemi. Dvakrát
(v 60. a v 80. letech) byl v zemi vyhlášen
výjimečný stav. Turecko je také od roku
1952 členem NATO, patří k zákládajícím
členům OECD. Koncem 20. století
se zemi nevyhnuly další nepokoje,
zejména v souvislosti s útlakem kurdské
menšiny.
Od poloviny 90. let minulého století
Turecko usiluje o vstup do Evropské
unie, a přestože se kandidátskou zemí
stalo v roce 1999, členem není dodnes.
V posledních letech se zdá, že zájem
Turecka o integraci do EU upadá,
nesporně v souvislosti s tím, jak sílí
hospodářské i politické vazby na východ.
Dnes je dávná země dobyvatelů
sama dobývána turisty, jejichž
počet v posledních 15 letech
několikanásobně stoupl. Jedním
z hlavních příjmů Turecka se proto
stal turistický ruch. Ačkoli Turecko
omývají tři moře (Středozemní, Egejské
a Černé), nejvyhledávanější destinací
je tzv. Turecká riviera s letovisky
Alanya, Side a Antalya. V oblasti služeb
a hotelnictví tady pracuje téměř
polovina populace.
Terasy Pamukkale jsou nejvyhledávanější přírodní scenerií Turecka.
Pořídit obdobný snímek na vrcholu sezony je tedy pro koncentraci návštěvníků nemožné.
Zdejší muži
jsou skuteční
modemani, které
zdobí až bizarní
vlasové kreace.
u kasy nemusíte smlouvat. Jen atmosféra
tradičního bazaru je nahrazena sterilitou
evropských nákupních zvyků. Snad proto
zůstává náš košík prázdný. Dalším účastníkům výletu však přetékají reklamní igelitky.
Tohle Evropané chtějí a Turci jim to dávají.
Nechápu, že turisté zaplatí nemalou částku
za dovolenou v destinaci, která má dýchat
exotikou, a pak se nechají připravit o jeden
z rysů orientu.
Smaragdový klenot v srdci Taurusu
Ve chvíli, kdy je nákupní posedlost ukojena, vyrážíme vstříc přírodnímu bohatství
Turecka. Autobus nás veze údolím horské
řeky Manavgat v pohoří Taurus až k Zelenému kaňonu, kde se nachází třetí největší
přehrada v zemi. Smaragdově zelená voda je
až kýčovitě čistá, dokonce tak, že můžeme
pozorovat hejna ryb několik metrů pod hladinou. Ještě před nástupem na výletní loď jsme
ale delegátkou varováni před konzumací ryb
na palubě. Prý se jedná jen o marketingový
trik a rozhodně nejde o úlovky místních.
Dováží je sem až z Norska a o jejich čerstvosti nemůže být řeč. Přestože zůstáváme
hladoví, zážitek z dech beroucí scenerie nám
to nezkazí. Stavitelům se podařilo skloubit
horskou přírodu s vodním dílem dokonale.
A nic na tom nemění ani poměrně čilý provoz výletních lodí, které během své plavby
kotví u několika mol s možností okusit
koupání v chladivých vodách na vlastní kůži.
Po teplém moři je to příjemně osvěžující záležitost, stejně jako jediný den naší dovolené, kdy se v okolí nerozléhá ruština. Přátele
z východu nejspíš příroda moc nebere.
Zlatý hřeb dovolené nás však ještě čekal –
několikahodinové trmácení do Pamukkale,
místa, kde minerální léčivé prameny během
15 000 let vytvořily oslnivě bílé kaskády
s jezírky naplněnými smaragdově zelenou
vodou. Kdo se totiž v této vodě vykoupe,
podle pověsti omládne a zkrásní. Po příjezdu jsme zklamáni. Nikoli přírodou, která
nás skutečně oslňuje, ale tím, že nebudeme
moci vyzkoušet, jestli se pověst zakládá na
pravdě. Všude je totiž hlava na hlavě
a koupaliště v Podolí nám proti tomu připadá jako oáza klidu. Do několika přístupných
jezírek (ostatní jsou v zájmu jejich přežití
nájezdům turistů nedostupná) neprostrčíme ani palec u nohy. No nic, mladší ani
krásnější nebudeme, alespoň jsme ale viděli
místo, které sami Turci nazývají osmým
divem světa. Není ale těch osmých divů ve
světě nějak moc?
Splašená dolmuš do Alanye
Mezi poslední místa, kam máme při našem
pobytu namířeno, patří vyhlášené letovisko
Alanya. Návštěva této destinace představuje takřka povinnost pro všechny dovolenkáře na Turecké riviéře, a tak i my podléháme
tradici. Protože se nachází asi 15 kilometrů
od našeho hotelu, rozhodneme se využít
Foto: Profimedia.cz
Quo vadis, Türki?
cestopis /
služeb jedné z dolmuší. Na naše mávání
zastavuje vozidlo, které vypadá, že pamatuje vstup země do NATO (1952). Vítá nás
rozcuchaný šofér v košili, jež neviděla buben
pračky hodně dlouho, a na naše dotazy na
výši jízdného reaguje kanonádou v turečtině.
Nakonec si v mé hrsti drobných vybírá svou
taxu a já mám nutkání mu zbytek vhodit do
kasičky. Nakonec si blahořečím, že jsem tak
neučinil. Řidič totiž předvádí zběsilou jízdu
s polorozpadlým minibusem. Retardéry na
předměstí projíždí bez sebemenšího přibrzdění, podle ran od podvozku snad nadzvukovou rychlostí. Po několika kilometrech
hororová jízda končí, když se zpod kapoty
vyvalí dým s podezřelým sykotem. Řidič stejnou hatmatilkou, jakou vítal nás, ovšem s výraznou naléhavostí v hlase, žádá vysílačkou
o pomoc. Za několik minut přestupujeme do
moderního klimatizovaného minibusu, za
jehož volantem sedí řidič v bílé košili s kravatou a hovoří distinguovanou angličtinou.
Napadá mě, že zdejší dopravní podnik má asi
velmi benevolentní dress code.
Letovisko Alanya je nejen statisícové sídlo
(zajímavé je, že 10 procent stálého obyvatelstva tvoří evropští přistěhovalci), ale především „nejprofláknutějším“ cílem běžných
turistů. Ti zde najdou dva hlavní bulváry
lemované nespočtem obchůdků s různým
zbožím. Mezi nimi však překvapivě nacházíme přes třicet kadeřnických salonů. Říkáme
si, pro koho jsou určeny, když naprostá
většina žen tu chodí zahalena od hlavy až
k patě. Pak pochopíme – zdejší muži jsou
skuteční modemani, které zdobí až bizarní
vlasové kreace.
Historické části Alanye vévodí hrad na vysokém kopci, který město opticky rozděluje.
Navštívit ho pěšmo však vydá na celodenní
výlet. Jezdí tam i jedna minibusová linka,
z obavy ze setkání se zběsilým řidičem však
INZERCE
Cesta k vnitrˇnímu
klidu vede prˇes
aktivní prožitky.
w w w. a u s t r i a . i n f o
V í c e i n f o r m a c í p ro Va š i d o v o l e n o u v R a k o u s k u
n a b e z p l a t n é i n f o r m a cˇ n í l i n c e v cˇ e š t i n eˇ : 8 0 0 1 8 0 8 0 0
41
jdeme po svých. Určitě stojí za to hrad
navštívit, už jen kvůli úžasnému pohledu na
Alanyi z ptačí perspektivy. Cestou zpět při
procházce po hradbách odhalujeme blamáž
v podobě středověkých děl. Z těch se však
nikdy střílet nemohlo, jejich hlavně jsou
totiž ze dřeva. Další monumentální stavba,
dělová věž, postavená na ochranu přístavu,
rozděluje pláž vedví. Ta větší a vybavenější
je určená samozřejmě pro turisty
a kromě prodavačů cetek nenabízí nic zvlášť
zajímavého. Na druhé pláži ve stínu hradeb
s krkolomným přístupem po kluzkých
schodech však vydržíme mnohem déle. Je
totiž plná místních rodin s dětmi, které jsou
až neuvěřitelně bezprostřední. Nejsou vlezlé
ani nežebrají po turistech „z bohatého západu“. Jsou prostě usměvavé a komunikativní.
Právě tady padá naše rozhodnutí, že se sem
určitě vrátíme. Zdaleka to však nebude kvůli
turistickému ráji Turecké riviéry, ale kvůli
Turkům samotným. Díky nim jsme v této
zemi našli orient, kterému porozumíme
i my – tupí Evropané. ▪
42 /
MMR ČR
Tipy nejen pro letní fotografickou soutěž
Vyfoť projekt
Léto je v plném proudu a soutěž Vyfoť projekt se přehoupla
do své druhé poloviny. Do konce měsíce srpna můžete
fotografovat projekty spolufinancované z fondů Evropské
unie, nahrát je na webové stránky www.vyfotprojekt.cz
a vyhrát tak atraktivní ceny.
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Liberec
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
Název projektu:
Centrum pro nanomateriály, pokročilé
technologie a inovace
Vybudování výzkumného ústavu materiálových
věd včetně technologického vybavení.
www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vavpi
Krásná Lípa
Regionální operační program Severozápad
Název projektu:
Regenerace Křinického náměstí v Krásné Lípě –
Centrum Českého Švýcarska II
Rekonstrukce veřejného prostoru náměstí –
centrálního bodu kulturního a komunitního
života města.
www.nuts2severozapad.cz
Praha
Praha-Břevnov
Operační program Praha Konkurenceschopnost
Název projektu:
Břevnovský klášter – rehabilitace a zpřístupnění
klášterní zahrady
Karlovarský kraj
Kompletní rehabilitace klášterních zahrad
do původní podoby s bezbariérovými úpravami
a jejich zpřístupnění veřejnosti.
www.oppk.cz
Planá u M. L. – Cheb
Operační program Doprava
Název projektu:
Optimalizace tratě Planá u Mariánských
Lázní – Cheb
Rekonstrukce železniční tratě v délce 40 km
a nástupišť s mobiliářem pro cestující.
www.opd.cz
Středočeský kraj
Beroun
Regionální operační program Střední Čechy
P
ro inspiraci vám přinášíme čtrnáct
konkrétních tipů ze všech krajů
České republiky a nápovědu, kde další
projekty vyhledávat.
Na sedmi vlakových nádražích v Českých Budějovicích, Olomouci, Ostravě,
Pardubicích, Praze a Ústí nad Labem
jsou umístěny informační panely
projektu Brána do regionů. Na těchto
panelech se představují další úspěšné
projekty, které můžete využít jako
tipy nejen pro vaše fotografování, ale
i výlety. Ke spoustě z nich se dostanete
pohodlně i při cestách vlakem.
Projekty najdete také na on-line
mapě projektů www.mapaprojektu.cz,
která je optimalizována i pro mobilní
telefony. ▪
Název projektu:
Cyklostezka Po stopách českých králů
V rámci projektu vznikla cyklostezka se
značením a další infrastrukturou pro rozvoj
cestovního ruchu.
Plzeňský kraj
Hartmanice
www.ropstrednicechy.cz
Operační program Životní prostředí
Název projektu:
ČOV Hartmanice
Projekt řeší centrální čištění odpadních vod
ve městě a technologickou část čistírny
odpadních vod.
www.opzp.cz
Jihočeský kraj
Třeboň
Regionální operační program Jihozápad
Název projektu:
Sanace a revitalizace areálu bývalých kasáren
v Třeboni pro potřeby veřejné správy
Vybudování nového městského a finančního
úřadu revitalizací území typu brownfield.
www.rr-jihozapad.cz
MMR ČR
/
43
Jak soutěžit
V letních měsících od 1. července do 31. srpna 2013
mohou zájemci z řad široké veřejnosti přihlašovat své
fotografie na soutěžním webu www.vyfotprojekt.cz,
kde najdete i kompletní pravidla a seznamy výherců.
Aktuální informace o soutěži můžete sledovat také na
www.facebook.com/vyfotprojekt.
Královéhradecký kraj
Soutěžit se bude stejně jako v předchozích dvou ročnících v hlavní
kategorii „Nejtalentovanější fotograf/ka“, vedlejší kategorii „Nejaktivnější fotograf/ka“ a nově i v doplňkové kategorii „Vyfoť se sám“,
kde společně s fotografem nebo fotografkou musí být zachycen
i evropský projekt.
Hořice
Regionální operační program Severovýchod
Název projektu:
Hořice – město bez bariér
Integrovaný projekt má za cíl zkvalitnění
života zdravotně handicapovaných
spoluobčanů při pohybu po městě.
www.rada-severovychod.cz
Olomoucký kraj
Pardubický kraj
Kobylá nad Vidnavkou
Pardubice
Integrovaný operační program
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
Název projektu:
Nová cesta pro Vás
Projekt je určen pro uchazeče o zaměstnání
do 25 let věku se základním vzděláním a jejich
uplatnění na trhu práce.
www.esfcr.cz/07-13/oplzz
Název projektu:
Dřevovýroba Tomíkovice – sociální podnik
v romské lokalitě
Předmětem projektu je nákup strojního
vybavení pro dřevozpracující provoz a vytvoření
5 pracovních míst.
www.strukturalni-fondy.cz/iop
Moravskoslezský kraj
Ostrava
Regionální operační program Moravskoslezsko
Název projektu:
Přístavba alternativní scény Divadla loutek
Přístavba alternativní scény divadla a částečná
modernizace stávající budovy pro další rozvoj
divadelní činnosti.
www.rr-moravskoslezsko.cz
Kraj Vysočina
Jihlava
Operační program Vzdělávání pro
konkurenceschopnost
Název projektu:
SPC Jihlava – Evropské trendy ve vzdělávání
Projekt je zaměřen na zapojení dětí a žáků
se zdravotním postižením do počátečního
vzdělávání.
www.msmt.cz/strukturalni-fondy/op-vpkobdobi-2007-2013
Zlínský kraj
Jihomoravský kraj
Oslavany
Regionální operační program Střední Morava
Regionální operační program Jihovýchod
Název projektu:
Rekonstrukce zámku Nový Světlov
Název projektu:
Ráj permoníků – zpřístupnění kulturní
památky těžní věže Dolu Kukla
Rekonstrukce zámku, jeho zpřístupnění
veřejnosti a využití pro cestovní ruch.
Podstatou projektu je zpřístupnění těžní
věže a její využití pro cestovní ruch, kulturu
a ekologickou výchovu.
www.jihovychod.cz
Bojkovice
www.rr-strednimorava.cz
Inzertní dvoustrana Ministerstva pro místní rozvoj ČR
pravidla
křížovka
POMŮCKA:
ASTI, ENA,
LAT, MIR,
SALOP
ZKRATKA
BÝVALÉ
SLOVENSKÉ
REPUBLIKY
DÍLČÍ
MĚNOVÁ
JEDNOTKA
MACAA
ZMRZLÁ
VODA
HLAVA
RODINY
4. ČÁST
TAJENKY
JUDSKÝ
KRÁL
ŠPRÝM
POPLACH
3. ČÁST
TAJENKY
PORUBY
(SLANG.)
ŠÁTEK
(ZASTAR.)
PŘÍLIŠ
MNOHO
(EXPR.)
STRACH
ROLÁK
PODSVINČE
OTÁČIVÁ
ČÁST
MOTORU
KOVBOJSKÁ
SLAVNOST
JMÉNO CHAČATURJANA
CIZÍ PLOŠNÁ
MÍRA
POPĚVEK
NETEŘE
(KNIŽNĚ)
TEXTOVÁ
ZKRATKA
UZLÍČEK
V TKANINĚ
CIRKA
(ZKR.)
JEŘABINOVÝ
CUKR
SPOJKA
KOZÁCKÝ
VELITEL
VYBÍRATI
BIBLICKÁ
HORA
ZNAČKA
PRACÍHO
PRÁŠKU
NEPRAVDA
UMÍNĚNÝ
ZÁPOR
ITALSKÉ
MĚSTO
JMÉNO
BÝV. FRANC.
HERCE
MARAISE
SICILSKÁ
SOPKA
MAJÍCÍ
VELKÉ UŠI
SMĚŠOVAT
ITALSKÝ
HOUSLAŘSKÝ
ROD
VES V CAR.
RUSKU
AUTOR
DRAMAT
PANOVNICKÉ
STOLCE
POTŘEŠTĚNEC
ŽLUTOHNĚDÁ
BARVA
DVAKRÁT
SNÍŽ. TÓN
BOROVÝ
LES
ČESKÁ ŘEKA
ÚDAJE
CIZÍ SMĚNKA
JSOUCNO
STŘEŠNÍ
KRYTINA
TYP FIATU
NABRAT
ZESPODU
KOPIE
(MNOŽ. Č.)
PÉRO
ŠPLHAVÝ
PTÁK
VLASTNÍ
LANÍM
POŠTOVNÍ
ZÁSILKA
ZVLÁŠTNÍ
ŠKOLA
(ZKR.)
MEZINÁR.
KÓD
LOTYŠSKA
SEVERSKÝ
PAROHÁČ
ELEKTRÁRNA
MĚLNÍK
ŠPATNĚ
PRYSKYŘICE
SLOVENSKÝ
HIST. KRAJ
KONEC
MODLITBY
TOHLE
NA TOM MÍSTĚ
TA I ONA
REKREAČNÍ
STAVENÍ
LEGRACE
(EXPR.)
JELIKOŽ
JM. HEREČKY
VRÁNOVÉ
ORIENTÁLNÍ
KONĚ
PŘEDČÍTÁNA
SOUČASNÝ
ČESKÝ
HOKEJISTA
t
2. ČÁST
TAJENKY
PŘEDLOŽKA
HROB
(KNIŽNĚ)
O
ANGLICKY
INKOUST
ST. VZTAŽNÉ
ZÁJMENO
PŘÍBUZNÁ
VYDAVAT.
TISKOPISŮ
OBDĚLÁVANÝ
PLUHEM
USUŠENÁ
TRÁVA
NĚMECKÝ
NÁZEV
DUNAJE
ŠPAN. EXKRÁLOVNA
POROST
U RYBNÍKŮ
BIBLICKÁ
PRAMÁTI
PŘEDSTAVENÝ
KLÁŠTERA
KOCOUŘI
(V NÁŘ.)
INICIÁTOR
K AKTIVACI
ROZBUŠEK
LEHKÉ
PRUŽNÉ DŘEVO
ČIVA
NOVÁ ZPRÁVA
MÍ
HNŮJ
HRANICE
VOJENSKÉ
ÚTVARY
STAVEBNÍ
MATERIÁL
GRATULOVAT
DOVEDNOST
(ZASTAR.)
ZNIČENÝ
(OBECNĚ)
ČESKÝ
ILUSTRÁTOR
NEOBLEČENÁ
STŘEŠNÍ
ŽLAB
1. ČÁST
TAJENKY
KVĚTENSTVÍ
PETRKLÍČE
SADA
KLEKÁNÍ
PRIMITIVNÍ
PLAVIDLO
DRÁHA
UKLÁDATI
PENĚŽITÝ
TREST
ZKR. SVĚT.
STRANY
ÚTOK
LONDÝNSKÁ
ČTVRŤ
PŘEVRHNOUT
(ZASTAR.)
ODHADY
VÝSLEDKŮ
ASIJSKÝ
STÁT
OSLAVITI
PITÍM
H. de Balzac (1799–1850) – francouzský romanopisec: ... (výrok v tajence).
Tajenka z minulého čísla: Jak začneš brát statistiky vážně, nesmíš se ani vykoupat, aby ses ve vaně neutopil.
co mi hlava nebere
Obří sluneční
brýle
L
éto je v plném proudu. Jen pohleďte na tu krásu
kolem. Květiny kvetou, ptáčci zpívají. Dny jsou
dlouhé a sukně krátké. Co vám budu nalhávat,
rád pokukuji po něžném pohlaví. Úměrně stoupání
rtuti na teploměru ubývá zahalená plocha ženských
těl. Odhalují se stehna, pupíky, ramena… Ale proč
ne obličej? Taková slečna ráno vstane a hned šup
do koupelny. Během půl hodiny je nalíčená a může
vyrazit ven. S grácií vyjde z domu a na hlavu si narazí
gigantické sluneční brýle přes půl obličeje. Což by se
dalo pochopit, jedině pokud by dotyčná opravdu měla
co skrývat. Kdyby byla nějak vážně nemocná nebo by
jí třeba chybělo (popř. přebývalo) oko apod. Vždycky
jsem měl za to, že se ženy chtějí líbit. Proto se mi zdá
dost kontraproduktivní skrývat půvaby za zbytečně
velký kus tmavého plastu. Že oči jsou okna do duše, se
určitě neříká pro nic za nic.
Vladimír Doležal, 21
Bazénový
terorismus
P
omalu se zvyšující teploty a sluneční paprsky za okny kanceláří zřejmě
přiměly evropské legislativce přemýšlet nad letními radovánkami. Zatímco
ostatní občané Evropské unie uvažují o tom, kde strávit dovolenou, evropští legislativci myslí zásadně na všeobecnou bezpečnost. Vědí, že my ostatní
se s létem stáváme méně ostražitými a můžeme tak být snadným cílem pro
teroristy. A jelikož ti by se na nás během letního období mohli pokusit zaútočit
skrze naše zahradní bazény, připravili pro nás v Bruselu nové nařízení. Každý,
kdo si bude chtít od příštího roku zakoupit chemikálie na čištění vody na bázi
peroxidu vodíku, bude potřebovat speciální povolení, které si musí vyzvednout na
příslušném úřadě a zaplatit za ně. V České republice byl poplatek za tento „zbrojní
pas na bazénové chemikálie“ stanoven na 300 Kč. Proč to všechno? Chemikálie na
bázi peroxidu vodíku totiž byly nově zařazeny na seznam látek zakázaných kvůli
obavám z teroristických útoků. Český báňský úřad mající tuto problematiku na
starosti navíc požaduje, aby povolení vydávaly obce. Obcím nedělá problém licenci vydat, nicméně jejich pracovníci stěží rozeznají, zda je občan, který si pro licenci
přišel, terorista nebo nadšený zahradní plavec. Tak nevím, nebylo by pro příště
lepší se do bazénů spíše ponořit než o nich vydat téměř neproveditelné nařízení?
Tereza Voborníková, 27
Je vám mezi 15 a 30 a „hlava vám to nebere“? Napište na [email protected] a do předmětu zprávy uveďte CO MI HLAVA NEBERE.
Povedená dílka otiskneme a honorář 600 Kč doručíme.
046 /
FOTOgrafická soutěž
1
Vojenská láska
Luisa Püschelová, 18 let
Přeměň realitu
ve svůj sen…
...uploaduj a získej honorář
3 000, 2 000 a 1 000 Kč
hlasuj a podpoř mladé talenty
www.cdprovas.cz
47
47
//
FOTOgrafická
FOTOgrafická
soutěž
soutěž
Výherci
fotosoutěže
za měsíc srpen
2013
3
Západ slunce
Sabina Talacková, 17 let
2
Akvabela
Ondřej Flek, 26 let
Máte rádi klasickou fotografii, nebo vás štvou zažité konvence?
Dokážete pomocí fotografie přenést pocity a atmosféru na druhé? Jste počítačovými programy nepolíbení,
nebo si naopak bez grafického softwaru moderní fotografii nedokážete představit?
P
okud tě výzva zaujala a dosud jsi publikoval maximálně tak na Facebooku,
pošli nám své výtvory a neboj se přiložit
originální komentář, který umocní tvoji
šanci na výhru. Nejpovedenější díla budou
oceněna honorářem ve výši 3 000, 2 000
a 1 000 Kč (1., 2. a 3. místo).
Pravidla
Vyber maximálně 3 své výtvory a na stránkách www.cdprovas.cz (záložka Soutěže)
je přes soutěžní formulář odešli. Na tom
samém místě zároveň můžeš hlasovat pro
nejhezčí snímek. Soutěž je omezena věkem
30 let. V každém čísle vyhlašujeme 3 výher-
ce. Pokud se nám však tvoje umění natolik
zalíbí, můžeš to být právě ty, komu dáme
šanci vyfotit exkluzivní fotografie pro náš
časopis nebo kalendář. ▪
Kompletní pravidla, vstupní formulář
a hlasovací rozhraní na www.cdprovas.cz.
POVÍDKA
48 /
TEXT: MARKÉTA HEJKALOVÁ
ILUSTRACE: JAKUB MAREŠ
„N
cestování po ČR
Laskavá náruč přírody
nebyly k smíchu. A navíc ti komáři! Ani oheň
je nezahnal.
„Musím si zajít pro repelent,“ naklonila se
k němu blondýnka. „Nechcete jít se mnou?“
Už věděl, že se jmenuje Tuuli. „To je finské
jméno, znamená vítr. My Finové přírodu
milujeme,“ vysvětlila mu.
aše společnost popírá odvěké
pravdy. Bojujeme proti polygamii,
proti rozvodům. Jsem přesvědčen, že i tzv. opouštěné manželky, tedy ženy
v kritickém věku, by získaly mnohem víc,
kdyby situaci pokorně přijaly a uchýlily se do
laskavé náruče přírody.“
Doktor Marek domluvil a očekával to, co
po jeho vystoupeních obvykle následovalo:
potlesk, pískot, bouřlivou diskuzi. Možná
i výhrůžky a útoky. Zájem.
■
■
„Chceš říct, že radši pojedeš diskutovat
o feminismu než se mnou a s dětma k moři?“
vyjela na něj manželka, když nesměle navrhl,
jestli by nemohli odjezd do Chorvatska o pár
dní odložit, aby stihl mezinárodní konferenci
o genderových výzvách v současné Evropě.
Konference se konala ve Finsku a lákadlem
měl být závěrečný výlet do Laponska. Ale to
nebyl hlavní důvod, proč se jí chtěl doktor
Marek zúčastnit. Jezdil na konference rád.
Někdo se o něj a jeho názory zajímal. A občas
se mu otevřela nějaká laskavá náruč.
Manželka si žádný jeho článek nikdy nepřečetla. Pracovala v nadnárodní firmě, musela
vydělávat peníze a na hlouposti neměla čas.
■
„A co vy sám, pane doktore, uchylujete se do
laskavé náruče přírody?“ zeptala se blondýnka ze třetí řady.
Se zájmem si ji prohlédl. Tahle ještě není
v kritickém věku.
„Samozřejmě, jsem muž,“ odpověděl
krátce.
Blondýnka poděkovala a zase si sedla.
„Takže domluveno?“ zeptala se šeptem.
„Zítra večer,“ přikývla sousedka.
■
„Přijeli jsme na polární kruh,“ oznámila
průvodkyně, když vystoupili z mikrobusu.
„Teď jsme za polárním kruhem,“ udělala krok
dopředu, „a teď zase před ním,“ udělala krok
zpátky.
Krok tam nebo sem, za polárním kruhem
nebo před ním, doktor Marek měl neodbytný pocit, že je někde jinde, než by měl být.
V jiném místě i v jiném ročním období. Na polárním kruhu by přece měla být zima. Mráz,
tma, sněhové závěje a Santa Claus.
Ale tady bylo horko, komáři a slunce, které
v létě nikdy nezapadá. A po té hezké blondýnce ani stopy. Možná odjela hned po skončení
konference domů. Zalitoval, že to neudělal
taky. Už mohl být v Chorvatsku u moře.
Pozdě bycha honit. Čeká je večer na sobí
farmě, setkání s laponským šamanem
a noční cesta lůžkovým vlakem zpátky do
Helsinek. Třeba se ještě nějaká laskavá náruč
otevře. Skepticky si prohlédl přítomné ženy.
Pily pivo a debatovaly o genderových stereotypech Santa Clause.
■
„Tady jste!“ přiběhla mu vstříc blondýnka,
sotva vystoupili na sobí farmě. „Jak se vám
líbil polární kruh? To je jen atrakce pro turisty.
Zato teď vás čeká opravdu mimořádný zážitek,“ usmála se mnohoznačně.
Zaradoval se, i když v intenzivním světle
nezapadajícího slunce mu už tak mladá ani
hezká nepřipadala.
Sedli si vedle sebe k velkému ohništi.
Doktor Marek nechápal, co má být na večeru
tak mimořádného. Muž v nepadnoucím
a vybledlém laponském kroji tloukl paličkami
do bubnu a vyprávěl vtipy, které v překladu
Došli na prázdné parkoviště před farmou.
Mikrobus nikde, jen v rohu stála tmavá
dodávka.
„Já tě chci, hned teď,“ zašeptala Tuuli
a toužebně se k němu přitiskla. Nečekal,
že se laskavá náruč otevře tak brzo.
Vtom ho nějaké silné paže zezadu chytily
a strčily do dodávky. Tam mu jiné ruce zavázaly oči pevným pruhem tmavé látky. A pak
už neviděl vůbec nic.
Auto se rozjelo.
„To je finský zvyk? Radši bych to nechal do
vlaku, mám kupé sám pro sebe,“ prohodil,
jako by o nic nešlo, ale nikdo mu neodpověděl. Přece to nemůže být únos! Zaplatila
by za něj manželka výkupné? Dost o tom
pochyboval.
Netušil, jak dlouho jedou – hodinu? Před
očima měl pořád černou tmu.
Konečně auto zastavilo. Někdo doktora
Marka vystrčil z dodávky a rozvázal mu oči.
Zjistil, že stojí uprostřed donekonečna se táhnoucích plání řídké kosodřeviny. Okamžitě se
na něj slétlo hejno komárů. Tuuli a s ní ještě
jedna žena ho se zájmem pozorovaly
a natíraly se repelentem.
„Co ode mě chcete?“ zeptal se.
„Vůbec nic,“ usmála se Tuuli, „užijte si
laskavou náruč přírody.“
Nasedly do dodávky a odjely.
■
Po chvíli Tuuli zpomalila. „Nemáme se přece
jenom vrátit?“ zaváhala.
„Neboj, ten to přežije. Sexistický prase,“
mávla druhá žena opovržlivě rukou. „Snad ti
ho není líto?“
Zavrtěla hlavou. Nelitovala ho – ale nejradši by to otočila, vrátila se k němu a pokorně
se s ním uchýlila do laskavé náruče přírody. ▪
vizitka
Markéta Hejkalová je spisovatelka, autorka několika románů (Andělé dne a noci, Důkazy
jejího života, Kouzelník z Pekingu, Slepičí lásky, Vždycky jedna noc a Ženy a cizinci na konci
tisíciletí) a knih faktu, překladatelka finské literatury, členka výboru světového PEN klubu
a místopředsedkyně českého centra PEN klubu, zakladatelka a ředitelka Podzimního
knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě, kde také žije. Ráda cestuje nejenom vlakem.
ze světa železnice /
49
FANDOVÉ, ZBYSTŘETE!
TEXT A FOTO: PETR ŠŤÁHLAVSKÝ
7 úžasných
železničních muzeí
Přijměte pozvánku do těch nejzářivějších
evropských muzeí, která ukazují um,
zručnost, estetické cítění a vynalézavost
našich dědů. Není náhodou, že jedny
z nejúžasnějších přehlídek technického
vývoje najdete v zemích, kde se drážní
doprava dostala na špičku světového vývoje.
Francouzská rekordmanka
v Mylhúzách.
Ž
elezniční památky chrání nesčetné množství spolků a organizací po celém světě,
které provozují stovky, možná tisíce muzeí
a muzejních železnic na všech kontinentech
světa kromě Antarktidy. Náš výčet tedy není
a ani nemůže být úplný. Vybrali jsme pro vás
sedmero z nich, které můžete při svých cestách (vlakem) po Evropě navštívit.
Železniční muzeum v Yorku
Úvodem se podívejme do kolébky železniční
dopravy – Anglie. Na Britských ostrovech
byla otevřena první veřejná parostrojní
dráha ze Stocktonu do Darlingtonu v roce
1825. Za 200 let historie tamní železnice se
zachovala spousta památek, muzejních tratí,
historických lokomotiv a vozů, o které se
stará mnoho železničních fanoušků a spolků.
Na pomyslné špičce ochrany železničních
památek ve Spojeném království pak stojí
Národní železniční muzeum v Yorku.
Ročně jeho hlavní expozici v Yorku a vedlejší v Shildnu navštíví až milion lidí. Je tak
považováno za nejnavštěvovanější železniční
muzeum na světě. Vystaven je jen zlomek
z jeho sbírek, jsou to však ty nejlepší kousky.
Ono by ani nebylo v lidských silách prohlédnout si všechno, co Britové v muzeu soustředili. Jedná se o více než 300 lokomotiv a vozů,
přes 320 mincí a medailí, téměř 5 000 kusů
uniforem a jejich součástí, různé dokumenty,
více než 11 000 plakátů, skoro 2 500 kreseb
a maleb, na 1,75 milionu fotografií a stovky
modelů. Za unikátní lze také považovat sbírku
královských vlaků.
Slavný švýcarský Krokodýl v Luzernu.
Mezi největší lákadla samozřejmě patří skutečná vozidla ve Velké hale. Expozici dominují
nablýskaná parní rekordmanka Mallard, stroj
nazvaný Flying Scotsman z roku 1923, ale také
čelní vůz slavného japonského rychlovlaku
Šinkansen z roku 1976. Jedná se údajně o jediné místo v Evropě, kde si ho můžete prohlédnout na vlastní oči. Vedle těchto velikánů mají
své místo také drobné a archaicky vypadající
„prababičky“ z přelomu 20. a 30. let 19. století.
Figuríny navozují dávno zašlou atmosféru železnice.
La Cité du Train Mulhouse
Za kanálem La Manche leží kolébka vysokorychlostní železnice. Francie udává moderní
trendy v oblasti vysokých rychlostí a na špici
se drží od poloviny minulého století. Nikoho
tak nepřekvapí, že Francouzi jsou na svou železnici náležitě hrdí a odpovídá tomu i podoba
národního železničního muzea v Mulhouse
(Mylhúzách).
Dvě ohromné haly s plochou přes 20 000
m2 nabízejí návštěvníkům to nejlepší z francouzské železniční historie. Na obrazovkách
běží dokumentární filmy, na stěnách jsou
zavěšené znaky a jména lokomotiv, plakáty,
ve vitrínách najdete ukázky z výbavy salonních vozů. Mezi největší lákadla pak opět
patří skutečné lokomotivy a vozy. Těch je
tady vystaveno kolem stovky. Návštěvník si
může prohlédnout archaické parní lokomotivy s naleštěnými mosaznými cedulkami z počátku železniční dopravy, ale také dlouholeté držitelky světového železničního rekordu
331 km/h z roku 1955, stroje CC 7107
ze světa železnice /
Verkehrshaus der Schweiz Luzern
a BB 9004. Hned vedle nich odpočívá vínově
zbarvený stroj BB 9291 Capitole, který v roce
1967 odstartoval provoz komerční rychlostí
200 km/h na lince Paříž – Toulouse. V muzeu nemohou chybět ani krásky vážící se
k provozu transevropských expresů TEE nebo
prezentace rychlovlaků TGV včetně upomínky na poslední rychlostní rekord 515 km/h.
Našince určitě zaujme i neobvyklý motorák
Micheline s pneumatikami.
Muzeum na břehu pohádkového jezera Vierwaldstättersee nepatří jen železnici, ale věnuje
se více druhům dopravy. Vždyť Švýcarsko se
proslavilo nejen horskými železnicemi zdolávajícími masiv Alp, ale také dokonalým dopravním systémem, který propojuje různé dopravní
prostředky: železnici, tramvaje, lanovky, lodě,
autobusy a letectví. A tak je tomu i ve Verkehrshausu, v Dopravním domě Švýcarska.
Prohlídku můžete začít třeba půlhodinovým interaktivním programem, který přibližuje stavbu 15kilometrového tunelu Gotthard
v 70. letech 19. století. Pak si prohlédnete
náročnou horskou trať k ústí Gotthardu v modelové velikosti H0. Na kolejišti o rozměrech
5,6 x 13 metrů je položeno 350 metrů kolejí,
70 výhybek a jezdí na něm několik desítek
souprav. Dále zamíříte mezi nejsilnější horské
lokomotivy: poslední velkou švýcarskou páru
Elefant z roku 1916, elektrického Krokodýla
z roku 1920 nebo dvoučlánkovou 14nápravovou lokomotivu Landi s výkonem 8 800
kW, v roce 1939 nejsilnější lokomotivu světa.
Na závěr prohlídky, která zahrnuje i další
exponáty v měřítku 1 : 1 i v modelu, si můžete
vyzkoušet řízení vlaku na jednom z trenažérů.
Het Spoorwegmuseum Utrecht
Skvělé železniční muzeum můžete navštívit
také v Nizozemí. Jeho domovem se stala už
v 50. letech 20. století nevyužívaná stanice
Maliebaanstation v Utrechtu. Muzeum bylo
založeno v roce 1927 a od té doby shromáždilo
množství dokumentů, zařízení, různé modely
a v dopravní hale řadu historických vozidel.
Vedle sebe tak stojí parní lokomotivy z 80. let
19. století, několik elektrických a motorových
lokomotiv i různé osobní a nákladní vozy.
Muzeum v Utrechtu pořádá ve spolupráci
se zahraničními partnery i tematické výstavy,
a tak zde mají návštěvníci jedinečnou příležitost
seznámit se s exponáty z různých koutů Evropy.
Patřila mezi ně i výstava královských salonních
vozů, kde se úspěšně prezentovalo i naše NTM
se zrekonstruovaným salonním vozem Františka Ferdinanda d´Este. Letos se jedná o výstavu
věnovanou železnici ve válce a mezi exponáty
najdete i slovenský pancéřový vlak.
51
Deutsches Technikmuseum Berlín
Železniční pravěk v Deutsches Technikmuseum Berlín.
Němci jsou považováni za národ zručných techniků a jejich výrobky za dokonalé a spolehlivé,
proto se nelze divit, že celé Německo je poseto
Kde získáte další informace
■ Národní železniční muzeum v Yorku je kromě vánočních svátků
otevřeno denně od 10 do 18 h a určitě každého potěší bezplatný vstup.
www.nrm.org.uk
■ La Cité du Train v Mulhouse je otevřeno téměř po celý rok 7 dní
v týdnu a v hlavní turistické sezoně od jara do podzimu je expozice
přístupná od 10 do 18 h.
www.citedutrain.com
■ Het Spoorwegmuseum v Utrechtu je otevřeno obvykle od úterý
do neděle od 10 do 17 h.
www.spoorwegmuseum.nl
■ Verkehrshaus der Schweiz v Luzernu je otevřen v létě od 10 do 18 h.
www.verkehrshaus.ch
■ Obě muzea, Technické v Berlíně i DB v Norimberku, jsou otevřena
od úterý do pátku od 9 do 17 h (v Berlíně do 17.30 h), v sobotu a neděli
pak od 10 do 18 h. V pondělí je zavřeno.
www.sdtb.de (Technické muzeum Berlín)
www.dbmuseum.de (DB Museum Norimberk)
■ Vasúttörténeti Park v Budapešti je otevřen od dubna do začátku
listopadu denně kromě pondělí od 10 do 18 h.
www.mavnosztalgia.hu
Nejen lokomotivy a vagony tvoří sbírky železniční historie. Za pozornost stojí expozice
zabezpečovacích zařízení či autentické drážní stavby, jak je tomu v Utrechtu.
52 /
ze světa železnice
více tipů
Železniční
a dopravní muzea
Dopravní muzeum Drážďany
www.verkehrsmuseum-dresden.de
Německé muzeum Mnichov
www.deutsches-museum.de
Železniční muzeum Bochum
www.eisenbahnmuseum-bochum.de
Svět lokomotiv Freilassing
www.lokwelt.freilassing.de
Železniční muzeum Strasshof
www.eisenbahnmuseum-heizhaus.com
Muzeum Jižní dráhy Mürzzuschlag
www.suedbahnmuseum.at
Lokomotivní park Ampfelwang
www.oegeg.at
Železniční muzeum Varšava
www.muzeumkolejnictwa.waw.pl
Výtopna Wolsztyn
www.parowozowniawolsztyn.pl
Muzeum dopravy Bratislava
www.muzeumdopravy.com
Železniční muzeum Bratislava
www.mdc.sk
Železniční muzeum Albula Bergün
www.bahnmuseum-albula.ch
Železniční muzeum Odense
www.jernbanemuseum.dk
Železniční muzeum Terst
www.museoferroviariotrieste.it
Železniční muzeum v Lužné
www.cdmuzeum.cz
technickými muzei včetně těch železničních.
Němci jsou na své průmyslové dědictví právem
hrdí, vždyť jejich vynálezy nejednou měnily svět.
Jedno z oněch úžasných muzeí můžete navštívit v Berlíně. Sídlí na místě bývalé výtopny zaniklého Anhaltského nádraží a v minulosti z něj
odjížděly vlaky i do Prahy. Železniční expozice
využívá dvě obnovené rotundy a představuje
Sněžná fréza v Luzernu budí svými rozměry respekt.
Největším lákadlem železničního muzea v Utrechtu je velká hala s množstvím lokomotiv.
vývoj kolejové dopravy od skutečně dřevních
dob, kdy středověcí horníci v dolech využívali
dřevěné vozíky na prostých dřevěných „kolejnicích“, po experimentální lokomotivu
DE 2500, na které se testovaly i některé díly
využité v rychlovlacích ICE. Samozřejmě
nesmějí chybět nejslavnější německé lokomotivy, ať již jde o parní rychlíkový stroj 01 nebo
tzv. válečnou lokomotivu řady 52, u nás provozovanou pod řadou 555. Dále zde najdeme
elektrickou expresní E 19 01 nebo univerzální
E 44 či diesely V 200 pro západoněmecké
železnice a jejich mladší východoněmeckou
sestru V 180. Expozice je doplněna množstvím
modelů různých velikostí a vozidel, plakáty,
dokumenty a dalšími artefakty železniční
historie.
Vasúttörténeti Park Budapešť
Rovněž v bývalém východním bloku lze
navštívit fascinující železniční muzea, která
nejsou jen mrtvou sbírkou ocelových krásek,
ale žijí bohatým programem, využívají historické stroje při zvláštních jízdách a slouží jako
zázemí fanouškům i odborníkům při bádání
po drážní historii.
Údajně největší z takových muzeí v postkomunistických státech vzniklo v Budapešti
na místě depa Západního nádraží (Nyugati
pályaudvar). Zabírá plochu 70 000 m2 a je zde
soustředěna asi stovka vozidel významných
DB Museum Norimberk
Opravdouvou Mekkou pro železniční fandy
však představuje DB Museum v Norimberku,
které má další pobočky v Koblenzu a Halle.
Skutečných vozidel najdete v Norimberku
ve dvou halách sice jen několik, třeba repliku
lokomotivy Adler, salonní vozy bavorského
krále Ludvíka II., parní proudnicovou lokomotivu 05 001, elektrickou E19 nebo fragment
motorové jednotky Fliegende Hamburger
(Létající Hamburčan), zato sbírka modelů je
o to bohatší. DB Museum jich má ve svém
fondu několik stovek, jen v měřítku 1 : 10
na 160 kusů. Návštěvníci zde najdou také
velké modelové kolejiště ve velikosti H0, kde
je na ploše 80 m2 položeno kolem 500 metrů
kolejí, po kterých jezdí více než 30 vlaků.
DB Museum schraňuje i řadu dalších dokumentů, různých technických zařízení, historických fragmentů, plakátů nebo knih. Těch
má knihovna ve svých fondech na 40 000.
V archivech je uloženo také přes milion fotografií a desítky tisíc grafik.
Kromě odpočívajících parních krasavic (viz úvodní
strana) si mohou návštěvníci maďarského muzea
vychutnávat i jízdu na zahradní železnici.
s ohledem na historii a vývoj železniční dopravy v Maďarsku. Jde o malé parní lokálkové
lokomotivy i velké rychlíkové a nákladní
stroje. Zastoupeny jsou i moderní trakce,
např. dieselová lokomotiva NOHAB řady M61
s typickým nosem nebo elektrické stroje V43
a V63, které dodnes tvoří základ lokomotivního parku MÁV. Určitě zaujme i chlouba muzea, meziválečný motorový vůz Arpád, který
je vrstevníkem naší Slovenské strely. V muzeu
najdete také železniční modely nebo zahradní
železnici, kterou nejvíce ocení děti. ▪
Léto ještě nekončí
Využijte akční nabídky
ČD Restaurant
Bonusové občerstvení v Pendolinu
Noční spoje
Vlakem do Karpat i do Alp
Články v této rubrice mají pouze informativní charakter.
Přeprava ve vlacích ČD se řídí tarifem TR 10 a SPPO.
54/ /
54
čdČD
průvodce
průvodce
ROCK FOR PEOPLE
Pendolino přijelo na festival
Jak lze přilákat tisíce návštěvníků k reklamnímu stanu,
ukázaly České dráhy na festivalu Rock for People.
P
okud jste navštívili letošní festival Rock
for People, mohli jste si přímo na místě
vyzkoušet úroveň služeb spojů SC Pendolino, jejichž základní koncept představoval
i stan Českých drah. Jako byste se právě
ocitli na palubě: pohodlně jste se usadili,
dali si občestvení a připojili se na vysokorychlostní wi-fi. To vše vám nabízí také jízda
v Pendolinu.
I love vlak
Návštěvníci, kteří se u stanu zastavili,
dostali od našich krásných hostesek zdarma
muffin a kávu a mohli si je pohodlně vychutnat v jednom z deseti polštářů Fatboy.
Výborně se na nich relaxuje, stejně jako
na sedačkách vlaku SC Pendolino. Všichni
tak nabrali sílu na další koncert. Jako suvenýr si od nás mohli odnést také oblíbenou
placku I love vlak nebo létající talíř. Vysokorychlostní wi-fi měli hudební fanoušci
k dispozici na několika počítačích umístěných na stolečcích u stanu. Všichni zúčast-
nění byli mile překvapeni naší prezentací
i přístupem, a tak jsme postavili stejný stan
ještě na festivalech Vysočina Fest a Colours
of Ostrava.
Z festivalu vlakem zdarma
Stan ale nesloužil jen k prezentaci služeb
vlaku Pendolino, ale rozdávalo se tu i razítko
VLAK+, díky němuž návštěvníci cestovali
domů zdarma. Razítek jsme po celou dobu
festivalu rozdali okolo 4 000! Stejně jako
v loňském roce jste měli možnost zakoupit
si u kterékoli pokladny Českých drah nejen
jízdenku, ale i vstupenku na festival. Pro držitele In Karty připravily České dráhy ve spolupráci s pořadateli festivalu opět velmi
příjemný bonus: slevu 150 Kč na vstupenku.
Takže nezapomeňte zase za rok sledovat
naši nabídku! ▪
čd průvodce /
55
AKČNÍ NABÍDKY ČD
Léto ještě nekončí…
Prázdniny se pomalu chýlí ke svému konci, ale pořád ještě zbývá spousta
času vydat se na výlet. Proto jsme pro vás shrnuli ty nejlákavější akční
nabídky, kterých můžete při letním cestování vlakem využít.
Zakupte si In Kartu s jakoukoli
aplikací a získejte cestování pro
spolucestující děti zdarma!
K
aždý, kdo si od 1. července do 31. srpna
2013 zakoupí In Kartu s jakoukoli
zákaznickou aplikací, získá bonus ve formě bezplatné přepravy až 3 dětí do 15 let
ve 2. vozové třídě pro období od 1. července
až do 30. září 2013. Děti mohou cestovat
zdarma, pokud je majitel In Karty sám odbaven jízdenkou za příslušné zákaznické jízdné
nebo předloží In Kartu s aplikací IN 100 %
a ještě tzv. oprávnění k přepravě, které získal při pořízení In Karty. Děti ve věku 10–15
let svůj věk prokazují jakýmkoli průkazem
s datem narození, jménem a fotografií.
Při zakoupení jízdenky přes eShop
ČD získáte místenku zdarma!
Další lákavou letní nabídkou jsou akční místenky do druhé vozové třídy pro vlaky kategorie R, Ex, EC a SC Pendolino, které lze získat
bezplatně při zakoupení jízdenky eTiket přes
eShop ČD až do 31. srpna 2013. V případě,
že vlastníte In Kartu s aplikací IN 100 %, lze
tuto místenku získat i samostatně. Pokud
Levně po celé ČR s Jízdenkou na léto
Místenka za 0 Kč i v Pendolinech
Cestování pro děti zdarma
Cestujte 14 dní
po celé republice již za 990 Kč!
si cestovní doklad zakoupíte u pokladní
přepážky ČD nebo v jízdenkovém automatu,
přijde vás místenka na 35 Kč, a to i do spojů
SC Pendolino včetně rezervace pro jízdní
kolo. Akční místenky jsou dostupné po dobu
letních prázdnin do vyprodání zásob.
Kompletní podmínky pro využití všech letních nabídek ČD najdete na www.cd.cz.
Za Jízdenku na léto, která platí čtrnáct
po sobě jdoucích dní ve druhé třídě všech
vlaků Českých drah, zaplatíte 1 190 Kč.
Pokud ovšem vlastníte In Kartu nebo kartu
ISIC, vyjde vás na pouhých 990 Kč! Zakoupíte
ji u pokladních přepážek ČD a v případě, že
úhradu provedete prostřednictvím elektronické peněženky na In Kartě (EPIK), vrátí
se vám na účet bonus ve výši 3 % z ceny.
Platnost jízdenky s prvním dnem platnosti
19. až 30. srpna 2013 se postupně zkracuje
tak, aby poslední den platnosti byl 31. srpna
2013, přičemž její cena se nesnižuje. Jízdenka
na léto není přenosná a je na ní uvedeno
jméno a příjmení cestujícího.
56 /
čd průvodce
CRAFT 1000 MILES ADVENTURE
Nočním vlakem
na Slovensko
Přes sedm desítek účastníků extrémního bikerského
závodu odjelo rychlíkem 443 Šírava z Prahy
do Humenného, odkud pokračovali k místu startu,
obci Nová Sedlica na východě Slovenska.
Z
atímco závodníci se v pohodlí ubytovacích vozů mohli vyspat a připravit na pro
někoho nepředstavitelný fyzický výkon, jejich
kola se vezla ve speciálním voze.
Nenechat nic náhodě
Na Odstavném nádraží Jih v Praze-Michli
to v sobotu 29. června v podvečer vypadalo
chvílemi jako v cykloservisu nebo v distribuční firmě obchodující se speciálními horskými
koly. Barevné krovky cyklistů se míhaly nad
kartony potřebnými k bezpečnému zabalení
drahých bicyklů. Někteří z bikerů a bikerek,
aby nenechávali nic náhodě, rozmontovávali
své hýčkané stroje doslova na prvočinitele.
Nakládce kol, jejich zajištění a uzamčení, stejně jako zabezpečení za jízdy, byla věnována
maximální péče.
Střežení zajištěno
O půl jedenácté večer Šírava vyrazila z hlavního nádraží. Rychlík nabízí běžně patnáct
míst pro kola, a tak na žádost organizátorů
České dráhy mimořádně zařadily posilový vůz
pro přepravu kol. Bezpečnost účastníků, kteří
obsadili celý lehátkový a jeden a půl lůžkového vozu, zajišťovala bezpečnostní agentura
Českých drah. Ve vlaku je běžně řazeno až
17 vozů včetně dvou speciálních vagonů pro
přepravu automobilů a na délku tak vlak měří
téměř půl kilometru. Při cestě spolupracoval
také Wagon Slovakia, jehož zaměstnanci
nabídli v Košicích bikerům snídani a chlazený
nápoj zdarma.
Kam lze cestovat
nočním vlakem
Na Slovensko lze cestovat hned třemi nočními
spoji. EuroNight EN 444/445 Slovakia nabízí
pohodlný dojezd z Prahy do oblasti Tater a Ko­šic (z Prahy hl. n. odjíždí ve 21.40 h). Noční rychlík Šírava R 442/443 veze z Prahy (ve 22.29 h)
noční ubytovací vozy do Popradu, Košic, až
na východní Slovensko do Humenného a nabízí dobrý přístup například pro cesty do ukrajinských Karpat, Národního parku Poloniny nebo
do polských Běščad. Noční rychlík Excelsior
R 440/441 výhodně spojuje Cheb, Karlovy
Vary, Ústí n. L. a Prahu (22.40–00.06 h)
s Žilinou, ale i s Banskou Bystricí a Zvolenem.
Tento noční vlak má ideální příjezd například
pro túry v Malé Fatře, Roháčích nebo ve Velké
Fatře – jak ze strany Martina, Turčianských
Teplic, tak z Banské Bystrice.
City Star Slovensko
Pro cesty na Slovensko doporučujeme
zpáteční jízdenky City Star Slovensko pro až
5 spolucestujících, přičemž 2. až 5. spolucestující platí pouze 50 % z ceny prvního. Zpáteční jízdenka má platnost 1 měsíc. Pokud se
například ve třech vydáte z Prahy do Ružom-
beroka s jízdenkou City Star Slovensko, za obě
cesty zaplatíte dohromady 3 160 Kč (126,40
eur), do Banské Bystrice 3 400 Kč (136 eur).
K jízdenkám je ještě potřeba zakoupit lůžkové
nebo lehátkové příplatky. V nočních vlacích
na Slovensko je přeprava kol možná ve vlacích
R 442/443 a R 440/441 formou úschovy
během přepravy s povinnou rezervací. Cena
za přepravu jednoho kola je 30 Kč.
Do Švýcarska za Alpami
Pokud vás lákají alpské vrcholy, využijte noční
spoj City Night Line 458/459 do Basileje a Curychu. Tímto spojem lze cestovat výhodně s jízdenkou SparNight včetně lehátkového příplatku
již za 1 225 Kč (49 eur). Počet těchto míst je však
ve vlaku omezen a předprodej začíná již čtyři
měsíce před odjezdem. Ve vlaku CNL do Curychu
je možné přepravovat i kola, cena za přepravu
a rezervaci místa stojí 250 Kč (10 eur).
Uvedené ceny jsou orientační a přepočítávají se
z eur podle aktuálně platného jednotného
železničního kurzu (v článku je uveden orientační
přepočet 1 euro = 25 Kč).
Více informací najdete na www.cd.cz
nebo vám je rádi poskytnou zaměstnanci
Kontaktního centra na tel. 840 112 113
nebo na e-mailu [email protected]
čd průvodce /
57
Craft 1000 Miles
Adventure
Jedná se o extrémně náročný závod
v přesunu terénem včetně hor, na kolech,
koloběžkách či pěšky, uskutečňovaný
převážně nonstop na velice dlouhou
vzdálenost a bez zabezpečení. „Účastníci
musí přežít s tím, s čím přijdou na start,“
praví se lapidárně v podmínkách. Zakladatelem závodu je Jan Kopka. V povinné
výbavě cyklistů (oni sami ji nazývají
balíček „poslední“ pomoci) jsou například
buzola, píšťalka, nůž, provaz, hadřík
nasáklý benzinem v uzavřeném obalu
(sloužící pro případ nutného a rychlého
rozdělání ohně), zápalky, dezinfekční
prostředek pro poranění, pepřový sprej
proti zvířatům, čelovka, spacák, termoizolační hliníková fólie, přilba a navigace
GPS. Start letošního ročníku byl v Nové
Sedlici na slovensko-ukrajinské hranici,
překročení slovensko-české hranice v Javorníku, cíl u Aše. Přesnou trasu závodu
ve formátu GPX určenou pro nahrání
do navigace obdrželi účastníci týden před
startem. Na trase měli závodníci tři záchytné checkpointy s možností přespání
ve stanu nebo pod střechou.
Do Karpat i do Alp
Stejně jako absolvovali noční jízdu vlakem
cyklisté závodu Craft 1000 Miles Adventure,
tak se můžete vydat i vy vstříc zahraniční
dovolené – ať už s kolem nebo bez. Cesta
přes noc, v bezpečí lůžkového vozu, umožní
ráno hodit batoh na záda a vyrazit například
na několikadenní přechod hor.
Noční lůžkové nebo lehátkové spoje vyjíždějí z Čech jak do Karpat, tak do Alp. Oddíly
lůžkových vozů jsou uspořádány po třech –
v tzv. kategorii tourist a kupé jsou rozděleny
na dámské a pánské. Pokud cestuje pár muž-žena, může si zakoupit kupé pro dva – tzv.
double. Skupiny turistů mohou využít i lehátkové vozy, které však nabízejí nižší komfort
a oddíly jsou pro čtyři nebo šest cestujících.
V každém lůžkovém a lehátkovém voze se
o pořádek, nabídku drobného občerstvení
a nápojů stará stevard. Ve vlacích kategorie
EuroCity a City Night Line se cestující setkají
s moderními lůžkovými vozy s klimatizací. ▪
58 /
čd průvodce
58 /
ČD PRŮVODCE
Bonusové občerstvení
na jedničku
Jen co se pohodlně usadíte
v soupravě SC Pendolino, ucítíte
vůni čerstvého pečiva i dalších
dobrot, které dostanete jako
bonus k jízdence do první třídy.
H
lavním poselstvím nového bonusového
občerstvení je nabídnout zákazníkům
čerstvé produkty, u kterých je zkrácena doba
od výroby až po jejich servírování na nejnižší
možnou hranici. Zákazníci v prvních třídách
si mohou pochutnat na čerstvých plněných
sendvičích, rozpékaném sladkém a slaném
pečivu, čerstvém zeleninovém salátu nebo
cereáliích s müsli, a to zdarma k místence
do první třídy!
Čerstvost, dobrá chuť a pestrá nabídka
Od nového jízdního řádu 2013 došlo k výrazné obměně občerstvení, které je cestujícím
v 1. třídě nabízeno zdarma. O to, aby bylo
občerstvení vždy čerstvé, se stará doslova
armáda pekařů, kuchařů, skladníků, řidičů
a ve finále obsluhujících stevardů v samotných
soupravách. Všechny složky tohoto složitého
řetězce pracují v nepřetržitém provozu.
O tom, zda cestujícím chutná, se společnost JLV, která občerstvení připravuje, pravidelně informuje prostřednictvím průzkumů
spokojenosti, které vyhodnocuje, a v případě
jakýchkoli nedostatků dokáže rychle zjednat
nápravu. Cestující si tedy mohou být jisti,
že takový zeleninový salát s dresinkem
nebo bageta s roastbeefem s plátky papriky
a salátem byly ještě před několika desítkami
minut připravovány z pečlivě vybraných kvalitních surovin. Přejeme vám dobrou chuť! ▪
Spotřeba vybraných surovin na bonusové občerstvení v SC od 9. 12. 2012
Uzenina
Roastbeef
Kuřecí maso
Sýr
Sendvičové plátky
Vejce
Zelenina
1 170,88 kg
205,95 kg
416,2 kg
925,07 kg
79 580 ks
20 686 ks
2 731,55 kg
Cateringové služby pro cestující SC Pendolino
Občerstvení pro 1. třídu v ceně přepravy:
▪ káva nebo čaj nebo čokoláda
▪ perlivá nebo neperlivá voda
▪ snack dle denní nabídky
Další možnosti občerstvení pro 1. i 2. třídu:
▪ minibarový prodej v celé soupravě
▪ možnost objednávky jídla přímo na místo k sezení
▪ provoz vlakového bistra (sezonní nabídka i stálý jídelní lístek)
čd průvodce /
59
MŮŽETE POTKAT VE VLAKU
Okouzlily ji vlaky EuroCity
Také jste si mysleli, že mezi fanoušky železnice patří jen malí
kluci a velcí mužové? Školačka Jana vás přesvědčí o opaku.
TEXT: MARTIN NAVRÁTIL
FOTO: autor, Jana Braumová
J
ana Braumová je teprve žákyní osmé
třídy, ale o vlacích toho ví více než
kdejaký chlap. A za její hobby mohou prý
karty ČEDETO s mašinkami, které dostala
v dětství. Díky nim se naučila jejich názvy
a při jízdách vlakem jednotlivé typy
lokomotiv rozpoznávat. „Cestování mě
odjakživa bavilo. Pro někoho to byla třeba
čtyřhodinová nudná cesta, ale pro mě to
představovalo vždycky skvělý zážitek,“
chválí si Jana. Nejvíce ji „berou“ vlaky
EuroCity mířící do Německa, Rakouska
nebo na Slovensko.
Bastardi, moji miláčkové
Jména jako Vindobona, Hungaria, Slovenská strela, Alois Negrelli, Jan Jesenius,
Johannes Brahms, Slovan, Jaroslav Hašek
ji oslovují asi tolik jako její vrstevníky
hrdinové SuperStar. „Expresy také nejsou
vůbec špatné, ale třeba osobní vlaky
zastavující na mnoha malých stanicích
– to není nic pro mě,“ má jasno usměvavá blondýnka. S oblibou top kategorie
vlaků souvisejí i „její“ lokomotivy, které
tyto vlaky vozí – patří mezi ně hlavně
Bastardi řady 371. Podle Jany úctyhodné
mašiny na své stáří a to, kolik toho už
mají najeto. Ale „může“ i Taurusy, Gorily,
Krysy, Třistaosmdesátky a nepohrdne ani
Esem či Pendolinem. Informace čerpá ze
všech možných zdrojů – na webu to jsou
hlavně On-line poloha vlaků ČD, Babitron, Choceň TV, řazení vlaků na Želpage
a VagonWEB.
Porta Bohemica, brána k srdci
Svoje vlaky, když najde čas, chodí sledovat
nejraději na pražské hlavní nádraží, protože tam se prý vždy něco děje. Vždy se tu
sjede několik vlaků naráz, panuje zde čilý
provoz a často se dějí i zajímavé věci jako
třeba prohazování souprav. „Jsem ráda, když
jsem zrovna u toho a vše to mohu sledovat,
popřípadě si i vyfotit.“ Ze železničních tratí
má v oblibě „nula-devadesátku“, tedy trať
z Prahy do Ústí a Děčína. Hlavně ty úseky, kde
koleje lemují skály, a pak samozřejmě Labskou soutěsku, kde navíc na opačném břehu
lze minout nebo potkat vlak na pravobřežní
dvoukolejné „nula-sedmdesátdvojce“. Jezdí
fotit vlaky nejen po ČR, ale občas si troufne
i do Německa. „Jen mamka si dělá starosti,
abych se ze svých cest vrátila v pořádku,“ zamýšlí se Jana, vlastně docela normální dívka,
která má další zájmy jako její vrstevníci, a tak
třeba občas vyrazí za sídliště na inlajnech.
Kam dál? Pomůže ČéDés?
Janu už za rok čeká rozhodování kam
v životě dál. Ale má už celkem jasno.
„Chtěla bych studovat obor Provoz
a ekonomika dopravy se zaměřením
na železniční dopravu, rozhoduji se
mezi několika školami. Pak možná
vysokou školu, nejradši opět železniční obor,“ říká Jana. Představu
má i o své možné budoucí profesi. Chtěla by pracovat u Českých drah jako průvodčí nebo
vlakvedoucí, nejlépe na vlacích EuroCity, i když chápe,
že je to povolání jak krásné,
tak i obtížné. Sama uvažovala i o Stipendijním programu
ČéDés, ale ten se vztahuje jen
na budoucí strojvedoucí a s profesí
průvodčí zatím nepočítá. Jana ví
Spolužáci mému hobby moc nerozumějí. Jen pár kamarádek
i o několika strojvedoucích žedokázalo pochopit, že vlaky, železnice a cestování je to, co mě
nách, a proto ani tuto možnost
opravdu baví, naplňuje a co mám ráda.
nevylučuje. Jak říká, je skvělé,
že konečně i ženy mohou dělat
takovou profesi, o které se
vždy tvrdilo, že je to výhradně
mužská práce. Proč by toto
povolání nemohl vykonávat
někdo, koho doprava na železnici baví, zajímá se o ni, splňuje
odborné předpoklady a nemá
zdravotní problémy? „Přijde mi
to úplně normální. Doufám, že
žen coby strojvedoucích bude
stále přibývat.“ ▪
Bastard – Janin lokomotivní favorit na její vlastní fotografii.
60 /
čd průvodce
Do Slavkovského lesa lokálkou,
která vstala z mrtvých
Nestává se často, abychom vám mohli nabídnout tip na výlet po trati, která téměř zmizela
z železniční mapy. Takový osud měl potkat lokálku z Krásného Jezu do Horního Slavkova-Kounic
na Karlovarsku, na které byl ale od letošního července po šestnácti letech obnoven provoz.
B
yl poslední květnový den roku 1997,
když se romantická lokálka z Chodova do Krásného Jezu, nesoucí v jízdním
řádu číslo 144, oděla do černého. Stav
tratě, která od svého otevření v roce 1901
sloužila bez výrazných investic, dozrál
do bodu, kdy zůstaly jen dvě možnosti.
Buď stát uvolní prostředky na její rekonstrukci, nebo bude zastaven provoz. Hádejte, která varianta zvítězila.
Šestikilometrové vítězství
Za patnáct let, kdy tudy neprojelo jediné kolo
(s výjimkou úseku do Lokte předměstí, kam se
motoráčky vrátily v roce 2006), ocelové stužky
zmizely pod bujnou vegetací a dlouhou dobu
to vypadalo, že spíše než vlaky se tu v budoucnu rozjedou bicykly po asfaltu cyklostezky.
Naděje pro železnici svitla se záměrem výrobce
železničních cisteren nedaleko Horního
Slavkova zprovoznit vlečku a navazující úsek
tratě do Krásného Jezu z důvodu komplikací
přepravy své produkce po silnici. Na podzim
loňského roku se začalo pracovat na obnově
šestikilometrového úseku nejen k vlečce, ale
díky podpoře Horního Slavkova a Karlovarského
Provoz na trati 144
140
Nové Sedlo u Lokte
Loučky
Loket
149
Loket předměstí
v- K
ou
nic
e
Údolí
Ho
rn
íS
l av
ko
Horní Slavkov zastávka
Horní Slavkov
Celoroční provoz
Obnovený letní provoz
Bez provozu
Krásný Jez
kraje až
do zastávky Horní Slavkov-Kounice. Ta leží na samém prahu překrásné přírody hornoslavkovského mikroregionu,
Krásenska a Loketska. Tedy ideální výchozí bod
pro návštěvu kraje kdysi proslaveného těžbou
uranu.
Svezení o letních víkendech
Přestože byla trať obnovena zejména pro nákladní dopravu, nejprve se zde rozjely osobní
vlaky. Ve smyslu rčení, že železo se musí kout,
dokud je žhavé, došlo k velmi rychlé dohodě
mezi Horním Slavkovem a Karlovarským krajem o zahájení víkendové turistické dopravy.
Jako dopravce byly vybrány České
dráhy, jejichž modernizovaná osmsetdesítka se tu poprvé rozjela 5. července. Až
do konce srpna zde platí zvláštní jízdní řád
se třemi páry vlaků každou sobotu a neděli mezi stanicí Krásný Jez a zastávkou
Horní Slavkov-Kounice. První a poslední
spoj je trasován z a do Karlových Varů,
takže se cestující dopraví bez přestupů
až do konečné zastávky. Ta by ale konečnou nemusela být definitivně, protože
koleje, byť ukryté pod travnatým
kobercem, vedou dále. Místní by rádi viděli
vlaky alespoň na „hlavním“ hornoslavkovském
nádraží, situovaném přece jen blíže k centru
obce. Jenže sem žádný nákladní dopravce zatím zajíždět nepomýšlí a bylo by přinejmenším
pošetilé předpokládat, že stát investuje kolem
30 milionů korun do tratě, kde je potenciální
klientela velkým otazníkem.
Na druhou stranu ale právě dostatek cestujících na obnoveném úseku může alespoň otevřít diskuzi o tom, zda se podobného comebacku dočká i zbytek tratě. Pokud tedy vaše
prázdninové kroky povedou právě do okolí
Horního Slavkova, rozhodně si nenechte
víkendové svezení po kolejích překonávající až
pětatřicetipromilové stoupání ujít. ▪
KE KAŽDÉ JÍZDENCE
1
Kostel sv. Jiří
Několik minut chůze
od zastávky Horní Slavkov-Kounice najdete nejcennější
místní památku. Pevnostní
gotický kostel sv. Jiří, postavený
ve 13. století, nabízí možnost
rozhlédnout se po kraji z ochozu nově zpřístupněné věže.
Neméně zajímavá je renesanční zvonice z roku 1540. Mladší
historii připomínají pomníky výmluvně ilustrující novodobé dějiny
města. Například jeden z nich byl
zbudován na památku zastřelených politických vězňů při jejich
pokusu o útěk z jednoho ze
zdejších komunistických lágrů.
4
Dlouhá stoka
Jde o významnou technickou památku protínající velkou
část Slavkovského lesa, takže k ní
můžete zavítat na mnoha místech
(mimo jiné také pod Krásenskou
rozhlednou). Hlavním důvodem
pro zhotovení tak rozsáhlého
vodního díla (v Evropě 16. století
neměl podobný projekt obdoby)
byla rozvíjející se důlní činnost,
která spotřebovávala stále více vody
pro pohon strojů a také dřeva, jehož
zásoby kolem dolů byly téměř vyčerpány. Bylo
proto třeba dopravit vodu a dřevo do báňských provozů v okolí Horního Slavkova
a Krásna ze vzdálených kynžvartských lesů.
Celková délka vodního příkopu činila přes
24 km, dodnes je průtočná a kolem některých
částí je obnovena původní technická komunikace sloužící dříve k údržbě.
2
Hornické muzeum v Krásně
Pokud pokoříte necelé čtyři kilometry od vlaku, můžete navštívit Hornické
muzeum nacházející se ve městě Krásno.
Muzeum vzniklo v budovách bývalého
cínového Dolu Vilém, který ukončil svůj
provoz na počátku devadesátých let. Kromě
gigantického těžního parního stroje z roku
1897 tu najdete také železniční artefakty.
Důlním drahám je věnována expozice pod
širým nebem, kde se nabízí možnost svézt se
nefalšovanou báňskou železnicí.
3
Krásenská rozhledna
Asi hodinová procházka vás zavede
k jedné z nejpodivuhodnějších rozhleden
v zemi. Její věž ve výšce 777 metrů nad mořem
zaujme nejen spirálovitým schodištěm, ale
také důvodem, který podnítil její stavbu.
Vznikla v době hospodářské krize ve 30. letech
20. století a krásenští občané se tak bránili
5
Na kole až k Ohři
Na své si přijdou také vyznavači cykloturistiky, kteří díky cestě vlakem překonají
největší převýšení. Takřka bez jediného šlápnutí do pedálů pak můžete během 15 minut
přímo ze železniční zastávky dojet až na páteřní cyklostezku Ohře, na kterou se připojíte
v nedalekém Lokti. Celkem pak cyklostezka
měří 99 kilometrů, vede Ostrovskem, Karlovarskem, Sokolovskem a Chebskem.
Jízdní řád
Karlovy Vary dolní n.
9.55
–
–
Krásný Jez
10.30
11.42
17.36
Horní Slavkov-Kounice
10.45
11.57
17.51
Horní Slavkov-Kounice
11.05
17.15
18.00
Krásný Jez
11.20
17.30
18.25
–
–
18.58
Karlovy Vary dolní n.
Pozn.: Všechny spoje jedou pouze v sobotu a v neděli až do 1. září 2013.
(mohou cestovat 2 dospělí a až 3 děti)
Pouz
ev
Kam vyrazit
z konečné zastávky
SKUPINOVÁ
VÍKENDOVÁ JÍZDENKA
yb
ev
raných vlakový
ch
ch
n ic í
sta
proti rostoucí nezaměstnanosti.
Aby ušetřili, jako stavební materiál používali pouze kameny
v okolí. Z rozhledny je možné
spatřit vrcholy Krušných hor,
Doupovské vrchy, Tepelskou
vrchovinu či nejvyšší vrcholy
Slavkovského lesa. V roce 2001
tady Zdeněk Troška točil scény
z filmu Andělská tvář, kde si rozhledna zahrála vězení.
62 /
čd průvodce
ČD Bonus
Na výlet s Prima zmrzlinou
Soutěžte s Prima zmrzlinou o zajímavé ceny
a můžete získat i slevu na Skupinovou víkendovou jízdenku!
P
rima, původní česká značka, již dlouhá léta vyrábí
kvalitní a žádanou zmrzlinu.
Důraz jednoznačně klade na prvotřídní suroviny – čerstvé ovoce, tvaroh
a smetanu, abyste si mohli vychutnat
to pravé české léto.
Vlajková loď Primy, oblíbený Mrož, se
každoročně stává nejprodávanější ledovou
pochoutkou. Není barvený ani aromatizovaný, což je na českém trhu spíše raritou.
Nejoblíbenější česká ovocná příchuť přichází
letos v novém obalu i tvaru. Jahody jsou k mání zabalené do kornoutu a oblíbenou klasiku Mrož letos
oživila nová chuť zjemněná smetanou.
Zdarma do Království železnic
Vystřihněte 30 log Prima zmrzliny z obalů, nalepte je
na herní kartu a odevzdejte ji v pokladně Království železnic. Ihned získáte rodinnou vstupenku 2+2 do Království železnic v hodnotě 470 Kč zcela zdarma!
Když navíc na www.kralovstvi-zeleznic.cz vyplníte
svou e-mailovou adresu, obdržíte unikátní kód, díky
kterému máte slevu 25 % na zakoupení Skupinové
víkendové jízdenky v eShopu Českých drah. Místo 600 Kč
tak zaplatíte pouhých 450 Kč. ▪
Více na www.primazmrzlina.cz
Staňte se členy O2 Extra výhody
a čerpejte bonusy
Všichni zákazníci O2 nyní mají příležitost
ušetřit za jízdu vlakem! Každý z nich může
získat 50% slevu na Celodenní jízdenku.
J
edinečné O2 Extra výhody přinášejí až 100 exkluzivních výhod po celé České republice a jsou určeny pro
všechny zákazníky O2: soukromé uživatele, podnikatele
i firemní zákazníky, a to bez ohledu na to, jakou službu
využívají. Vybírat můžete z výhod od nakupování přes
cestování, kulturu, adrenalinové zážitky až po vaše oblíbené restaurace.
Sleva na Celodenní jízdenku
Jednou z O2 Extra výhod je i 50% sleva na Celodenní
jízdenku ČD. Tu lze uplatnit při cestování o víkendech
a svátcích ve vozech 2. třídy po celé ČR. Najeté kilometry nerozhodují. Nabídku můžete využít až do 29. září
2013. Slevu uplatníte v eShopu Českých drah a slevový
kód získáte na www.o2extravyhody.cz, na mobilním
webu m.o2extravyhody.cz nebo v aplikaci O2 Výhody
pro chytré telefony se systémem Android, iOS a Windows phone. ▪
čd průvodce /
63
JUNIOR PROGRAM ČD
Vyhodnocení soutěže
Desetaro bezpečnosti na železnici
Děkujeme všem školám, školkám a družinám za desatera
zaslaná do naší soutěže. Bylo to těžké téma, o to více si ceníme vašich prací.
A
protože přišly opravdu hezké výtvory, nevybrali
jsme tři, ale rovnou čtyři výherní kolektivy, pro které jsme připravili výlet do Prahy do Království železnic.
A kdo že se to může těšit na bezvadný výlet? Jsou to žáci
3. třídy ZŠ a MŠ Blanenská z Brna, kteří zhotovili z desatera vtipné leporelo. Další výherci nám zaslali krásnou
knihu Desatero bezpečnosti na železnici s deseti příběhy a ilustracemi – byl to kolektiv dětí ze školní družiny
ZŠ Všetaty. Celý vlak na téma bezpečnosti nám pak
poslaly děti ze školní družiny v Trmicích a model nádraží
nám osobně donesli zástupci z praktické ZŠ z Uhříněvsi.
Výhercům gratulujeme a přejeme jim hodně krásných zážitků. Ať se výlet vydaří, a to nejen jim, ale
i nám ostatním, kteří si v létě nenecháme
ujít zážitky z cesty vlakem. ▪
Manažerka Juniour programu ČD Elen Mátéová
křížovka
V
íte, milé děti, jak se přezdívá lokomotivě, která je také vystavena v Dopravním
domě ve švýcarském městě Luzernu? Jméno dostala po jednom zeleném
zvířátku. Nápovědu najdete v článku ze světa železnice.
Palmový ořech
Panovník
Umělý člověk
Zvíře s kapsou
Pokrývka hlavy
Slečna
Oční skla
Řeka v Praze
Úspěšní luštitelé,
kteří budou vylosováni, získají jednu z knih
Krkouni aneb dobrodružství na planetě Bimbuli.
soutěž
pro chytré hlavy
1
A
B
C
2
Pro kterou televizi
pracuje Jakub
Železný?
TV Prima
TV Nova
Česká televize
Kde najdete
Muzeum české loutky
a cirkusu?
A
B
C
3
A
B
C
v Domažlicích
v Prachaticích
v Malenicích
Kolik zastavení
má naučná stezka
Rožmberk?
sedm
osm
devět
4
WEBOVÉ STRÁNKY
www.cdprovas.cz
Ve kterém muzeu naj-
dete čelní vůz japonské ho rychlovlaku Šinkansen?
A
B
C
5
A
B
C
v Yorku
v Berlíně
v Luzernu
Kolik razítek VLAK+
jsme rozdali na festi valu Rock for People?
6
400
1 000
4 000
Který článek
v tomto čísle vás
nejvíce zaujal? *
* Na tuto otázku je nutné
odpovědět, její správnost
se však neposuzuje.
Soutěžit můžete na www.cdprovas.cz,
kde vyplníte příslušný formulář, nebo své
odpovědi zasílejte poštou do 29. srpna 2013.
Nezapomeňte uvést svůj e-mailový kontakt
nebo zpětnou adresu.
Adresa:
Redakce ČD pro vás, České dráhy, a.s.
Odbor marketingu a komunikace
nábřeží Ludvíka Svobody 1222
110 15 Praha 1
Na obálku napište PRO CHYTRÉ HLAVY.
Tři správné odpovědi odměníme Kilometrickou bankou ČD – poukazem na volné
cestování vlaky ČD v hodnotě 2 100 Kč –
a další tři z vás obdrží poukázky do obchodní
sítě PONT v hodnotě 1 000 Kč.
Výherci z minulého čísla:
Kilometrická banka: Josef Lopour,
Václav Šifta, Věra Veselá
Poukázky PONT: Hana Pášová,
Hana Jedličková, Leoš Polášek
Správné odpovědi z minulého čísla:
1 – Markéta, 2 – Antonín Dvořák,
3 – 17. srpna, 4 – U2, 5 – 50 %
Kompletní pravidla soutěže najdete
na www.cdprovas.cz.
Hrajte
o Kilometrické
banky ČD za 2 100 Kč
a o poukázky
v hodnotě 1 000 Kč
do obchodní sítě PONT.
ČD pro vás – reklamní magazín Českých drah / www.cdprovas.cz / [email protected]
Monitorovaný tištěný náklad ABC ČR 130 000 ks / VYDAVATEL České dráhy, a.s. / DATUM A MÍSTO VYDÁNÍ 7. srpna 2013, Praha
REDAKCE ČD pro vás, Generální ředitelství ČD, nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 / ISSN 1210-9142 / ŠÉFREDAKTOR Zdeněk Ston
REDAKČNÍ RADA Miroslav Šebeňa (předseda), Zdeněk Ston, Petra Kubíčková, Stanislav Perkner, Jitka Kocyanová, Michal Málek, Tomáš Cach
INZERCE A PŘedplatné [email protected] / GRAFIKA/sazba/zlom SEVENART s.r.o. / tisk MORAVIAPRESS a.s.
Pokyny pro autory: V případě nároku na honorář je nutné, aby autoři redakci uvedli jméno, příjmení, bankovní spojení, rodné číslo a adresu.
V opačném případě nemůže být honorář vyplacen.
PŘEDPLATNÉ
19 Kč
za číslo
[email protected]
Spojili jsme města
supercenami
Cestujte v létě vlaky
SC Pendolino
daleko levněji!
místenka
od 0 Kč
Nejvýhodnější místenky
v eShopu ČD za 0 Kč
u pokladny ČD od 35 Kč
Praha
Ostrava
jízdné od 200
Kč
* Ceny jsou platné pro držitele In Karty při nákupu Včasné jízdenky.
České dráhy, Váš osobní dopravce
www.cd.cz
840 112 113
Pořiďte si In Kartu a děti vám
budeme v létě vozit zdarma!
Ke každé nové In Kartě získáte
neomezené bezplatné cestování
do konce září až pro 3 děti.
při zakoupení In Karty od 1. 7. do 31. 8. 2013
výhoda trvá od 1. 7. až do 30. 9. 2013
Více u pokladen ČD nebo na
www.cd.cz/inkarta
České dráhy, Váš osobní dopravce
www.cd.cz 840 112 113
Čím dříve
In Kartu
zakoupíte,
tím
déle výhodu
využijete!
Download

8/2013 - ČD pro vás