starými stromy. Můžete se zaběhnout
podívat na zbytky tvrziště ze 14. stol.,
tzv. Jiljov. Přejdete přes barokní mostek sv. Barbory a projdete Valdštejnskou lipovou alejí, která vás dovede až
k zámku v Zahrádkách.
Zámek v Zahrádkách byl původně
nazýván Nový Vítkovec a byl založen
v polovině 16. stol. za Vartenberků.
V 70. letech 18. stol. byl zbarokizován a nakonec empírově přestavěn ve 20. letech 19. stol. V zimě roku 2003
vyhořel.
Z MÁCHOVA DENÍKU
A to jest největší trápení ducha, že
hledám to, o čem vím, že to není.
Hledám přítele, věda, že mne žádný
milovati nemůže atd. atd. Každé století snad jen jednoho nalezne takového nešťastníka jako já, kdyby jich bylo
více, nebyl by Bůh. Kdo nezná živobytí
mé, nerozuměl by mně ani tenkráte,
kdyby ve mě nahlédl.
A chtít hledat zde na zemi lásku?
Takovou o jaké si zpíváme, to je
marnost nad marnosti, moudrý Šalamoun jináče lásku znal. - Jestliže
u jedné „Vale, lásko ošemetná, adieu,
lebe wohl!“ zapěješ, obrať se k jiné,
a satis.
Ovšem v případě Lori to neplatí. Ale
mohu si být jist, že má ráda jen mě?
Vždyť bych si i děvku vzal, jen kdybych
věděl, že mě má ráda. Zase se užírám,
koho to zajímá. Vzhůru do hory...
Zámek v Zahrádkách
Z BĚLÉ NA VALDŠTEJNSKO A BEZDĚZ
12 km
Tento výlet vede na velice zajímavé
místo v lesích, tzv. Valdštejnsko.
Vyjdete z náměstí v Bělé pod Bezdězem po červené turistické značce
k České bráně. Zde můžete zajít do galerie, která se nachází v prvním patře
České brány.
Česká brána - Bělá pod Bezdězem
byla opevněna hned při svém založení na počátku 14. století. Hradby byly
opatřeny pěti branami a malou brankou „Fortnou“, kudy se chodilo pod
město pro vodu. Jedinou dochovanou
branou je brána západní, zvaná Česká. Prostá stavba čtvercového půdorysu o stranách 9,8 x 9,8 m. Vlastní hrubé zdivo brány má v základu mocnost
2,27 m. Věž, která byla kolem roku
1522 výrazně snížena, je dnes včetně
jehlancové střechy vysoká okolo 13 m.
Založení brány spadá do doby založení
města, předpokládá se tedy její vystavění mezi roky 1304 - 1337.
Za Českou bránou se napojíte na zelenou turistickou značku, která vás
povede k Březinské studánce. Odsud dále sledujete zelenou značku až
na Valdštejnsko.
Valdštejnsko - okrouhlá mýtina
o průměru asi 260 m, na níž stávaly
pavilony loveckého zámečku zvaného
Waldsteinruhe - Valdštejnsko. Záme-
ček byl postaven snad Markétou hraběnkou Černínovou, vdovou po hraběti Františku Josefovi z Valdštejna, nebo
jejím synem Františkem Arnoštem
jako místo příjemného odpočinku při
honech a pro dočasný letní pobyt hraběcí rodiny.
Půdorysem byl pravidelný osmiúhelník, z jehož vrcholů vycházelo paprskovitě 8 širokých lesních průseků až
k hranici revíru. Ve středu mýtiny byla
kruhovitá zahrada s uměle vytvořeným pahorkem zvaným „Růžový kopeček“. Na něm se rozkládala dřevěná
besídka, z níž se osmi průseky naský-
tal jedinečný výhled do kraje.
Na východním kraji mýtiny stávalo
pět pavilonů, pojmenovaných po hostech, kteří v nich v době honů přebývali - pavilon Auersperský, Černínský či
Schwarzenberský. Každý pavilon měl
průchozí chodbu, kterou se vycházelo v zahradě do lipového stromořadí
vedoucího paprskovitě k besídce.
Mezi Černínským a Schwarzenberským pavilonem stála kaple P. Marie
vysvěcená v květnu 1725. Ještě roku
1804 byl hostem na Valdštejnsku císař
František I. s chotí a roku 1842 zde pobýval rakouský arcikníže Štěpán, který
česká brána
plastiky greNAdýrů na valdštejnsku
schÉma kruhového zámečku
Valdštejnsko
PROFIL TRASY
Nenáročná trasa vedená především po lesních cestách
Bělá - Valdštejnsko po zelené značce
Valdštejnsko - obec Bezděz, nádraží ČD po modré značce
se zúčastnil jednoho z posledních slavných honů ve valdštejnském revíru.
Sláva Valdštejnska začala pomalu pohasínat od 2. poloviny 19. stol., kdy
zde již nikdo nepobýval. V roce 1854
byl zámeček už dosti zchátralý, v roce
1880 byla zničena besídka i se zahradou. A v roce 1904 byly všechny budovy až na pavilon Auerspergův, nyní
myslivna, zbourány příslušníky rodu
Valdštejnů. Od té doby zbytky Valdštejnska pomalu splývají s okolní přírodou. Dnes jsou na mýtině jen zbytky
lipové aleje, klid a ticho, jako by se zde
zastavil čas.
U Pankrácké aleje na okraji mýtiny stojí jako němí strážci pod stříškami dvě
velké sochy granátníků vysoké 2,9 m.
Jsou tesané z pískovce a polychromované v hraběcích valdštejnských barvách - modré a žluté. Na čepicích mají
valdštejnský znak. Jsou upomínkou
na setninu granátníků, vybraných velikánů, kterou postavil hrabě František
Arnošt Valdštejn v době války o rakouské dědictví v letech 1740 - 1746
na obranu před pruskými vojáky proti
jejich nezřízenému plenění zdejší krajiny.
Po prohlídce mýtinky se vydáte
po modré značce k vlakovému nádraží
Bezděz, kde je cíl cesty.
Z MÁCHOVA DENÍKU
hrad bezděz od severovýchodu- kresba
K. H. Máchy, asi 1833 nebo 1834
TAJEMNÝ OKRUH OKOLO DUBÉ
Z Dubé půjdete po červené značce
směrem na Rozprechtice.
Budete míjet sušárnu chmele
s dvěma sušícími věžemi, která je dnes
významnou technickou památkou.
Upomíná na slavnou minulost Dubé,
kdy se zde v 19. století pěstoval svou
kvalitou vyhlášený tzv. Dubský zelený
chmel. Chmelařství ovlivnilo i mnohé
zdejší lidové stavby.
V Rozprechticích je první tajuplné
máchovské zastavení. Je spjato s tragickou
událostí otcovraždy, k níž došlo v roce 1774
ve Sviňském dole. Jednadvacetiletý Hynek
Schiffner ubil chmelovou tyčí svého otce,
jednoho z nejbohatších sedláků v Dubé, protože mu bránil v lásce k chudé dívce. Motiv
otcovraždy se stal epickým základem Máchova Máje. Jediným svědkem byla socha
sv. Prokopa z roku 1761. Socha byla v roce
PROFIL TRASY
15 km
Na místo otcovraždy z nešťastné lásky, kolem obětiště na Kamenném vrchu
a k čertovskému brlohu Na Mlýnku a to vše po červené turistické značce.
1989 zrestaurována a její originál se
nachází v Doksech před Památníkem
K. H. Máchy. K soše ve Sviňském dole
vede z Rozprechtic červeně značená
odbočka v délce 800 m.
Červenou značku sledujte dále
do Panské Vsi. Povede vás kolem
observatoře pod Kamenný vrch u osady Křenov.
V osadě Křenov a v samotném
Křenovském dole můžete kromě bizarních pískovcových útvarů obdivo-
vat i řadu patrových domů tvořících
malebný celek lidové architektury.
Za Křenovem si můžete udělat malou
odbočku na Kamenný vrch, který
byl v roce 1992 vyhlášen přírodní památkou. Pískovcové bloky jsou prosycené železitými sloučeninami, které
vytvářejí nejrůznější tvary - růžice,
hlávky, trubky i různé miskovité tvary. Jeden ze skalních bloků volně leží
na povrchu jen malou plochou a je
jím možno snadno pohnout. Jedná
se totiž o viklan. Okolní romantická
krajina přímo vybízí k domněnce, že
zde bývalo pohanské obětiště. Citlivý
návštěvník zde určitě zaznamená silné
energetické vibrace, které vyvolává
přítomnost duchů!
Po 2 km stále po červené značce dojdete do osady Plešivec, u níž na ostrožně stával podle pověsti středověký
dvůr s tvrzí. Ti zdatnější si určitě rádi
prodlouží trasu o 2 km, aby se odměnili
z Vysokého vrchu jedinečnou vyhlídkou
na Houseckou pahorkatinu. Pod jeho
vrcholem se nachází do pískovce vytesaná jeskyně, tzv. Kameníkova jizba.
Z Plešivce pokračujete dále do Ptačího dolu, který protíná místní silnice z Korců do Dubé. Červená značka
sušárna chmele v dubé
pohled na observatoř v panské vsi
lidová architektura na plešivci
ji kopíruje v délce tří kilometrů a pak
odbočuje vpravo na Červený vrch,
kde se nachází malé skalní město.
Z Červeného vrchu sejdete k tábořišti
Nad Mlýnkem u Liběchovky asi 1 km
severovýchodně od Dubé. Dle pověsti
dostalo toto místo pojmenování podle mlýnku, který kdysi klapával na Liběchovce. Cílem trasy může být infocentrum v Dubé na městském úřadě,
které se nachází v empírové budově
z roku 1851.
Z MÁCHOVA DENÍKU
Asi do 15. tohoto měsíce vyjde na mé
vlastní outraty moje romantická báseň Máj, nebo veršovaný románek
spíše než romantická báseň. No vyšla
trošku později, 23. dubna, ale vyšla!
Hned v pondělí 25. dubna jsem poslal 3 exempláře Eduardovi, netrpělivě budu čekat na jeho soud. Ovšem
dnes již nejlepší kritika nad Májem
pronesená jest následující praktická: V sobotu 23. obdržel jsem všecky
exempláře na pěkném papíru, a sice
exempláře po 30 kr. ve stříbře a po 22
kr. ve stříbře, i šel jsem k panu Tylovi a Tomíčkovi, aby je v Květech
a ve Včele ohlásili. Dnes v pondělí 25.
nemám již žádného exempláře... To je
kritika!!
První vydání Máje, 1836
Z BĚLÉ NA BEZDĚZ
Traduje se, že z Bělé pod Bezdězem vede tajná chodba na Bezděz.
Vypráví se o ní v několika pověstech
z Podbezdězí, stala se inspirací pro
Elišku Krásnohorskou, když psala libreto ke Smetanově opeře Tajemství.
A vy se můžete vydat v jejích stopách.
Začnete na náměstí v Bělé pod Bezdězem u budovy, na níž je umístěna pamětní deska informující o tajné chodbě, která začíná právě v tomto domě.
Ovšem historikové bez fantazie tvrdí,
že se jednalo o obranou chodbu vedoucí k níže položenému rybníku. Vy
se však nenechejte zmást!
Jděte Tyršovou ulicí kolem kláštera
augustiniánů a kostela sv. Václava.
Cesta vás povede městskou zástavbou
ke kapličce z roku 1811. Na stavbu
této kapličky bylo naposledy použito
vápno, které se pálilo v bělských lesích
mezi hájovnou Sucholeskou a Vejčínem. Na konci města si povšimněte
jako orientačního bodu komplexu
firmy Atmos. Zde přejdete na silnici
a půjdete po ní asi 500 m, pak odbočíte vpravo na panelový chodníček, minete další bělskou kapličku a zabočíte
vpravo na silničku k Vazačce.
V osadě Vazačka byla v 50. letech
20. stol. vybudována kasárna pro českoslo-
radnice v bělé pod bezdězem
PROFIL TRASY
9 km
Trasa jde po stopách tajné chodby, která prý vede z Bělé z náměstí z domu
čp. 27 pod hrad Bezděz.
venskou armádu, čímž byla osada zcela zdevastována a zlikvidována. Dnes je Vazačka
jen chátrajícím torzem a čeká na smysluplné
využití. Citlivější jedinci zde pocítí negativní
energii a podvědomě zrychlí svůj krok.
Cílem této cesty je gotický královský
hrad Bezděz, který vám byl po celou
cestu světélkem v temnotách temných sil a možného bloudění.
hrad bezděz
bezdězská brána
Před vstupem na parkoviště odbočíte
vlevo na polní cestu vedoucí kolem plotu a dojdete až na tzv. Tankovou cestu,
což je široká panelová cesta, jejíž jméno
dokladuje její původní využití. Po ní dojdete do osady Nový Dvůr a kolem hospodářských usedlostí s chovem koní se
dostanete do aleje ovocných stromů,
která Vás dovede až na Bezděz. Vlevo
na obzoru zahlédnete Vrátenskou horu a hrad Housku.
Z MÁCHOVA DENÍKU
I mně zde bylo samotno a truchlivo.
Ještě jednou prošel jsem zřiceniny
slavné, ještě jednou pohlédl jsem
v zbořenou kapli, a pak jsem kráčel
k nejvnitřnější bráně po hladkém
velkém kamení asi přes sto kroků dlouhou cestou. Nade mnou se
koupala veliká kulatá věž v čistém
papršlku nového měsíce; okna zřiceného kláštera v polosvětle míhala se pod ní; a vzdy se mi zdálo,
jako by vyhlídaly šedé hlavy zemřelých mnichů ze zřicené kobky své
v tichou noc. Doleji stálo někdejší
vězení krále Václava, rozeznávající
se od kláštera starou černou stavbou, a nejblíže brány menší věž. Teď
jsem došel brány; husté křoví zamezovalo východ a z ní dolu houpal
se štihlý stromek, jako by pozdravoval odcházejícího. Po levé ruce
vzdy dolů po hoře stálo čťrnácte
nově bílených kapliček, při kterýchž
poutníci na křížové cestě pobožnosť
svou vykonávají.
Večer na Bezdězu od K. H. Máchy
čertova věž na bezdězi
Z DUBÉ DO DŘEVČIC
Z Dubé půjdete po modré značce
po silnici směrem na Tuhaň. U Trojstromí, kde modrá značka odbočuje
vlevo a obchází Dolní Dubovou Horu,
si cestu zkrátíte tím, že odbočíte vpravo. Na začátku Pavliček si všimnete
dvou reliéfů vysekaných v zrcadlové kontrapozici ve stěnách hlubokého zářezu Ebelovy
vozové cesty. Na straně epištolní zobrazuje
reliéf Panu Marii Královnu nebes s Ježíšem
sedícím na trůnu po její levici, na straně
evangelijní je výjev Ukřižování Krista s motivem tří Marií. Svým obsahem a vzájemným
umístěním odkazují reliéfy na křesťanské
Credo, připomínají jednotu víry Starého
a Nového zákona.
Pokračujete po modré značce přes
Pavličky k rozcestí značených cest
(4,5 km od Dubé). Zde se napojíte
na žlutou značku, která vás dovede
Čapským dolem na Čap (387 m n. m.).
Výstup na Čap není příliš obtížný. Čap je skalní útvar ve tvaru mohutného kyje zvaného
Čapská palice. Nalezneme zde nepatrné
zbytky skalních sklepení bývalého hrádku.
Z pískovcové terasy se nabízí rozhled na Dokeskou pahorkatinu, Kokořínsko a České
středohoří.
PROFIL TRASY
delší trasa - 18 km
kratší trasa - 12 km
U Martinské stěny
Dubá - Pavličky po silnici a po modré značce
Pavličky - Čap po modré, Čap - Dřevčice po žluté a zelené značce
Zde si všimněte borovice s obrázkem
Panny Marie. Odsud pak jdete po zelené značce kolem vrchu Máselník
a po 1,5 km dojdeme do Dřevčic.
b) Delší okruh – 18 km: po zelené
značce kolem zajímavých pískovcových skalních útvarů v přírodní rezervaci Kostelecké bory. Za pozornost
Z Čapu máte dvojí volbu:
a) Kratší okruh – 12 km: po žluté
značce na rozcestí Velká Řebčice.
empírová radnice města Dubá
18 km
husí cesta
stojí jeskyně Krápník (délka 47 m,
hloubka 10,5 m), která sloužila v době protireformace jako dočasný úkryt pronásledovaných obyvatel, a mohutný pískovcový
převis Tisícový kámen (délka 32 m,
hloubka 12,5 m a výška 7 m). Na rozcestí
U Martinské stěny opustíte zelenou značku
a budete dále sledovat žlutou, která vás povede pohodlnou Husí cestou k rozcestí Velká Řebčice. Odsud pokračujete po zelené
značce kolem vrchu Máselník a po 1,5 km
dojdete do Dřevčic.
Z Dřevčic můžete jít 5 km po silnici do Dubé.
tisícový kámen
Z MÁCHOVA DENÍKU
Není vyloučeno, že ve zdejších jeskyních přebýval a hledal úkryt i nejznámější loupežník Máchova kraje
Václav Kumr, přezdívaný Český Vašek. Tento strašný lesů pán se narodil v roce 1767 ve Vísce u Bezdězu
krásné mladinké Johaně, která se
krátce předtím vdala za postaršího
vdovce Václava Kumra. Otcem mladého Vaška byl ale panský mušketýr
Weber z novoberštejnského panství. Nevlastní otec Vaška nenáviděl
a dával mu svoji nenávist tak okatě
najevo, až ho vypudil z domova. Vašek byl povahy prudké, násilnické,
vzrůstu vysokého, síly měl za tři, ale
vzdělání velice chatrné, brzy se začal
živit nekalým způsobem. Několikrát
skončil ve vězení. Až na stará kolena
se vrátil do rodné Vísky a tam také
r. 1843 umřel za pecí ve stavení sedláka Šafránka v čp. 3. Obávaný loupežník, přezdívaný Český Vašek, se
stal předlohou Viléma, strašného
lesů pána, v Máchově Máji.
VÁCLAV KUMR
BEZDĚZSKÝMI HVOZDY NA BEZDĚZ
6 km
Většina turistů chodí od vlakového nádraží Bezděz na hrad Bezděz po silnici,
což je sice nejkratší cesta, ale nejméně
příjemná, monotónní a i nepohodlná.
Protože víme, že se K. H. Mácha frekventovaným a nezáživným cestám
vyhýbal, že naopak hledal pěšinky
i v méně schůdných, zato však mnohem zajímavějších terénech, zvolili
jsme pro výstup na Bezděz také méně
známou cestu vedoucí lesem kolem
bizarních skalních útvarů s úchvatným
pohledem na hrad Bezděz.
Od nádraží se vydáte na silnici, u kiosku odbočíme vlevo přes most nad
železniční tratí. Přejdete most a hned
odbočíte vpravo na lesní cestu vedoucí podél trati. Asi po 1,5 km narazíte
na červenou turistickou značku vedoucí z hradu Bezdězu na Housku (tzv.
Máchova cesta). Tato červeně
značená Máchova cesta křižuje naši
pěšinu!
Vydáte se po ní vpravo, podejdete
úzkým kamenným tunelem trať, asi
po 400 m vyjdete u hlavní silnice Česká Lípa - Mladá Boleslav. Je to hodně
frekventovaná silnice, proto buďte
maximálně opatrní při jejím přecházení. Zde se vám také otevře velice nezvyklý, ale nesmírně poutavý pohled
na hrad Bezděz. Červená značka
vás povede lesem do kopce k rozcestí
se zelenou značkou. Odsud vás čeká
jen 500 m stoupání do obce Bezděz.
Vyjdete v centru obce u rybníčku. Nyní
již bezpečně trefíte na hrad, a to nejen
proto, že jej nelze přehlédnout, ale také
proto, že jste šikovní turisté s výborným
smyslem pro orientaci. Kdo by přesto
náhodou mírně zaváhal, bude se držet
červené turistické značky, která ho bezpečně dovede až k hradní bráně.
I takto poetický je Bezděz
nádraží bezděz
leží jednou nohou v jiném čase
Takový pohled se vám naskytne,
až překonáte silnici ČL - MB
hrad bezděz
PROFIL TRASY
Méně známá cesta z vlakového nádraží Bezděz na hrad Bezděz podél trati, poté po červené a zelené značce
Download

Vandrovníci 2.