reklamní magazín českých drah
ČD Bike
Cyklovýlet
začíná ve vlaku
Jan Čenský
Dana Morávková
Pohádkový pár bez prstenů
5 / 2014
5 / 2014
a
darm
ík 5 / z
/ ročn
ČD PRO VÁS
pro vas
SPRÁVNÝ
CYKLOVÝLET
ZAČÍNÁ VE VLAKU ČD
Využijte výhod služeb ČD Bike a vydejte se
na vyjížďku na kole pohodlně a bez starostí!
▪ 75 půjčoven kol ČD v 9 krajích
▪ přeprava a úschova vypůjčených kol zdarma*
Rezervujte si místo pro své vlastní kolo předem!
▪ v pokladnách nebo v eShopu ČD
▪ při nákupu v eShopu získáte zdarma rezervaci místa
pro sebe i kolo
Kolo vám přepravíme jako spoluzavazadlo nebo formou
úschovy během přepravy, a to i do zahraničí.
* Platí pouze na vybraných tratích a ve vybraných stanicích.
Vždy o něco lepší cesta
www.cd.cz/eshop
editorial
Vážení čtenáři, milí spolucestující,
zatímco v květnu tradičně pracující lid oslaví svůj svátek a vzdá hold vítězství v poslední světové válce, májové
oslavy našeho největšího železničního dopravce se budou letos vázat na jinou, ale o to očekávanější událost
– nasazení první soupravy ČD railjet do zkušebního provozu. Pokud se vám poštěstí zachytit novotou vonící
soupravu ve stanici nebo na trati, neváhejte se pochlubit povedenými fotografiemi redakci. Nejlepší uveřejněná
dílka odměníme.
A jako každý rok i letos na jaře se otevírají brány největšího železničního muzea u nás v Lužné u Rakovníka a také
dveře téměř osmdesátky cyklopůjčoven ČD Bike po celé ČR. Není nic příjemnějšího než se jednoduše přiblížit k cíli
výletu vlakem, na nádraží si vypůjčit kolo, šlápnout do pedálů a během jediného víkendového dne navštívit místa, kam by v sedle bicyklu dojeli jen profesionálové nadopovaní přesným poměrem uhlovodanů, tuků a proteinů.
Šťastnou cestu vlakem přeje
Zdeněk Ston, šéfredaktor
série
foto z kupé
TOMÁŠ KŘIVKA
Motýlí čas
Májové dny slunce probouzí
a měsíční svit zase uspává.
Já toužil stát se motýlem,
ale to na zemi se nestává.
PŘEDPLATNÉ
19 Kč
za číslo
ČD pro vás – reklamní magazín Českých drah / www.cdprovas.cz / [email protected]
Monitorovaný tištěný náklad ABC ČR 130 000 ks / VYDAVATEL České dráhy, a.s. / DATUM A MÍSTO VYDÁNÍ 30. dubna 2014, Praha
REDAKCE ČD pro vás, Generální ředitelství ČD, nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 / ISSN 1210-9142 / ŠÉFREDAKTOR Zdeněk Ston
REDAKČNÍ RADA Michal Štěpán (předseda), Jiří Ješeta, Zdeněk Ston, Petra Kubíčková, Michal Málek, Tomáš Cach, Milan Matoušek
INZERCE A PŘedplatné [email protected] / GRAFIKA/sazba/zlom SEVENART s.r.o. / tisk MORAVIAPRESS a.s.
Pokyny pro autory: V případě nároku na honorář je nutné, aby autoři redakci uvedli jméno, příjmení, bankovní spojení, rodné číslo a adresu.
V opačném případě nemůže být honorář vyplacen.
1
TITULNÍ FOTO: ABELSONAGENCY
2
obsah
7
35
Nepřehlédněte
Dana Morávková a Jan Čenský se letos znovu objeví na
ZLÍN FILM FESTIVALU v roli osvědčené moderátorské
dvojice. České dráhy jako partner této akce tradičně vypraví
oblíbený Kinematovlak, ve kterém se promítají dětské filmy.
Jeho letošní trasu, končící právě ve Zlíně, si můžete podrobněji nastudovat na straně 16.
11
23
Příští číslo
vyjde
obsah
3
4. 6. 2014
7
17
rozhovor
Dana Morávková, Jan Čenský
Každý z nás snil v dětství o tom stát se princem nebo princeznou.
Daně Morávkové a Janu Čenskému se takový sen vyplnil.
Oba účinkovali v řadě pohádek a dodnes jim dětský svět fantazie není cizí.
11
retro
První máj, lásky čas a práce svátek
První máj považuje většina z nás především za lásky čas. Radost z práce
z účastníků někdejších májových průvodů přímo čišela a počet vámi
zaslaných fotografií k tomuto tématu byl nebývale vysoký.
17
kultura
Tipy a recenze
Přinášíme vám kulturní tipy a recenze vybraných knižních, filmových, hudebních i televizních novinek, které pro vás připravil novinář a publicista Jan Kábrt.
23
cestování po ČR
Ústecký kraj
V Ústeckém kraji můžete navštívit jeden z nejkrásnějších zámků v Čechách.
Při prohlídce se tu budete cítit jako v pohádce. Po komnatách zámku
Ploskovice totiž provádí místní princezna, která vás zavede do jedenácti
místností. Ty obýval i císař Ferdinand I.
49
35
cestopis
Po stopách kubánských revolucionářů
V dobách omezeného cestování do zahraničí bývala Kuba pro Čechy vrcholem
exotiky, svou přitažlivost však neztratila ani s odstupem několika desetiletí.
Nejen jako skanzen komunismu, ale také země, která tančí v rytmu salsy
a kde kvalitní rum teče proudem.
43
zábava
aby vám cesta rychleji uběhla
Křížovka se soutěží, zvířátka z depa pro nejmenší
a rubrika blogerky Pindulíny, která se s vámi humornou
formou podělí o osobní zážitky z cest vlakem.
54
49
ze světa železnice
Jak se staví sen
Čínští inženýři museli při splnění svého snu – výstavbě železniční tratě
do Tibetu – posunout lidské i technologické možnosti zase o něco dál.
Podařilo se jim tak vytvořit obdivuhodné dílo v podobě nejvýše položené
tratě na světě.
54
ČD průvodce
ČD Bike
Cyklistická sezona přišla letos díky pěknému počasí o něco dříve. Pokud vás to
zaskočilo a nestihli jste si pořídit kolo vlastní, není problém si ho na vybraných
nádražích vypůjčit. Cyklopůjčovny ČD jsou vybaveny kvalitními trekingovými
koly a najdete je v devíti krajích po celé republice.
novinky
Nabídka pro firmy
Psali jsme…
Vraňany 2007:
Osudná záměna přejezdů
(č. 7/2014)
Večer 19. března 2007 na trati 090 v úseku Vraňany – Dolní Beřkovice vykolejil
rychlík 786 po nárazu do osobního auta
na železničním přejezdu. Stalo se tak
přesto, že jak operační důstojník Policie
ČR, tak výpravčí ve Vraňanech o uváznutém autě věděli téměř čtvrt hodiny před
nehodou...
Začněte teambuilding ve vlaku
Od dubna máte možnost zarezervovat si velkoprostorový vůz ve vlacích ČD
pro potřeby firemních akcí. Součástí této nabídky je i zajištění občerstvení.
Řeší stížnosti, ale také nahlíží
do nitra lidských osudů
(č. 7/2014)
Jsou mezi námi lidé, kteří se u věcí „mezi
nebem a zemí“ nespokojí se sladkou
nevědomostí. Pavel Serňuk je členem
týmu, jehož pracovní náplní je řešení
stížností a podnětů cestujících Českých
drah. Výklad z karet, snů, numerologie,
zkrátka ezoterika, patří k jeho koníčkům.
Je to dar, nebo prokletí?
Ústecké Dvojky jsou symbolem výdrže
a spolehlivosti
(č. 8/2014)
Nejsou zrovna nejoblíbenější, nepatří
k nejkrásnějším a železniční fandové na
ně nepořádají hony. Některé stroje řady
122 však překročily během své sedmačtyřicetileté existence magickou milionovou
hranici ujetých kilometrů již pětkrát.
A jsou stále nepostradatelné.
Německý strojvedoucí pravidelně
zajíždí s vlaky do Prahy
(č. 8/2014)
Potkat u nás na lokomotivě strojvedoucího, jehož rodným jazykem není čeština,
nepředstavuje nic zvláštního. Od roku
2004 strojvedoucí DB zajíždějí hluboko
do českého vnitrozemí. Jedním z nich je
i Marco Meinhardt z Drážďan. Jeho příběh ukazuje, že láska k železnici je silnější
než jazyková bariéra.
Čtrnáctideník Železničář
si můžete předplatit za 300 Kč/rok
na [email protected]
V současné době si lze zarezervovat
velkoprostorový vůz ve vlacích vyšší
kvality v úsecích Praha – Česká Třebová –
Olomouc – Ostrava nebo Praha – Česká
Třebová – Brno, a to v obou směrech. Pokud si firma objedná minimálně 50 míst,
dostane k dispozici celý velkoprostorový
vůz druhé třídy (s kapacitou až 78 míst);
v případě Pendolina stačí pro rezervaci
celého vozu s kapacitou 53 míst objednávka na 35 míst. Obchodní nabídku lze
využít už od dvaceti cestujících, v takovém případě vám České dráhy vyhradí
část velkoprostorového vozu.
Z obèerstvení si lze objednat napøíklad
tortillu s kuøecím masem, sýrové a šun-
Komfort na cestách
Wi-fi v dalších vozech
V dubnu byly nasazeny na vybrané vlaky
EuroCity a InterCity na trati Praha –
Ostrava – Žilina komfortní kombinované
vozy 1. třídy s bistrem, ve kterých je
nově k dispozici také wi-fi připojení k internetu. České dráhy tak v současnosti
disponují celkem 170 vozy s wi-fi, ze kterých je sestaveno více než 60 vlakových
souprav. Stačí se s vaším přenosným zařízením podporujícím wi-fi připojit k síti
CDWiFi a spustit internetový prohlížeč.
Ve vlacích SC Pendolino
máte navíc možTM
nost využít palubní
portál s celou řadou
užitečných aplikací.
kové sendvièe, nealkoholické nápoje jako
tøeba perlivou/neperlivou vodu nebo limonádu a pøípitek na uvítanou v podobì sektu
(alko/nealko). Kontaktujte nás na adrese
[email protected] a vaše pracovní cesta plná
zábavy mùže zaèít.
LETNÍ ANGLICKÉ TÁBORY
SUMMER TIME CAMPS
prima léto v srdci jihočeských lesů
Již 21. ročník nabízí tábory pro malé i velké:
SUMMER TIME – letní tábor s dopolední
výukou angličtiny pod vedením rodilých mluvčích. Atraktivní celotáborovou hru, soutěže,
sport a koupání s nimi organizují čeští vedoucí.
EUROCAMP – anglický mezinárodní
tábor zaměřený na prohloubení komunikačních dovedností, kde dorozumívacím
jazykem je angličtina i čeština.
ENGLISH 4 YOU – intenzivní kurz za
účasti rodilých mluvčích. Aktivní konverzace, procvičení výslovnosti i vnímání řeči.
SYKA AGENCY a. s., cestovní kancelář
M: +420 602 326 747 | T: +420 223 010 176
E: [email protected] | www.syka.cz
Inzerce
4
novinky
Praha – Brno
5
Železničář
ČD railjet přijíždí
Velká velikonoční soutěž
Již v měsíci květnu máte možnost svézt se railjetem v barvách ČD při zkušebních jízdách na trati Praha – Brno. Nové
soupravy by se měly testovat na pravidelných spojích R 876,
IC 572, IC 573 a R 877 (není garantováno).
Během června se počítá s nasazením souprav ČD railjet
na vybraných spojích do Vídně, do plného provozu na lince
Praha – Brno – Vídeň – Graz vstoupí v prosinci 2014. Cesta
z Prahy do Vídně by se měla zkrátit až o 30 minut a vlaky budou zastavovat na zcela novém vídeňském hlavním nádraží.
Chcete si prověřit své znalosti o zajímavostech z drážního světa
a vyhrát přitom atraktivní ceny? Nalistujte v Železničáři č. 8/2014
vnitřní dvoustranu, kde najdete 13+1 soutěžních otázek z železniční historie i současnosti, rozdělených do tří tematických bloků.
Jeden z vás získá hlavní cenu – modelovou soupravu ve velikosti
TT sestavenou z lokomotivy
Brejlovec a dvou rychlíkových vozů. Dalších deset
výherců obdrží DVD Švýcarská veřejná doprava a pro
dalších deset je připraven
nástěnný kalendář Železničář 2014. Více k pravidlům a znění jednotlivých
otázek najdete v tištěné
verzi čísla 8/2014.
První parní víkend
ČD Muzeum v Lužné
u Rakovníka zahájilo
letošní sezonu koncem
dubna a již druhou
květnovou sobotu se
můžete zúčastnit Prvního parního víkendu.
U příležitosti konání
akce vyjede zvláštní
vlak z Prahy Masarykova nádraží, odkud
bude pokračovat až
do Lužné u Rakovníka.
Po celý měsíc květen
je rovněž možné navštívit místní expozici o sobotách, nedělích a svátcích vždy
od 9.30 do 17.00 h. Muzeum se nachází v těsné blízkosti
železniční stanice Lužná u Rakovníka v prostorách bývalé
výtopny společnosti Buštěhradské dráhy. K vidění je tu více
než třicet parních lokomotiv z různých období železničního
provozu – od malých lokálkových lokomotiv až po nejvýkonnější stroje z druhé poloviny dvacátého století. Více
o exponátech a kalendář akcí najdete na internetových
stránkách www.cdmuzeum.cz.
ORIGINÁLNÍ CD
ZA VÝHODNOU CENU
Pohodlný obchod na trase, ve zkratce PONT, opět nabízí zajímavou
novinku. Po celý květen si můžete na jeho pultech za zvýhodněnou
cenu zakoupit poslední originální CD album Lucie Vondráčkové Oheň.
Akční cena CD v PONTech je 249 Kč místo běžných 299 Kč.
Ve vybraných prodejnách pak na vás čeká ještě další bonus.
www.ponty.cz
6
novinky z redakce
pošta
Dubnové soutěže
Soutěžili jste s minulým
číslem ČD pro vás?
Přesvědčte se, zda jste
odpovídali správně.
Soutěž o dresy a plakáty
Fotosoutěže
Rekordní počet
soutěžních fotografií
Kapitána Jaroslava
Navrátila nahradil:
Vladimír Šafařík
Soutěž o knihu Přišla z moře
Z dopisů od čtenářů
Vážená redakce,
výhra ve fotografické soutěži mě neskutečně překvapila. Vlastně je to moje premiéra, protože jsem nikdy nic nevyhrál.
Děkuji vám moc.
Za vyhrané peníze si pořídím nový
objektiv s pevným ohniskem a lepší světelností. Pak už se od foťáku nehnu vůbec...
Váš časopis se mi líbí, čtu ho pravidelně
a během soutěže jsem se snažil udělat
vám co největší reklamu.
Petr Mráz
Posledním románem
dosud byl:
B) Praga Piccola
Dobrý den,
Soutěž o předplatné
časopisu Turista
Prsa Matky Boží je
přezdívka pro šumavský:
A) Ostrý
Soutěž o knihu 333 výletů
po rozhlednách
Součet nadmořských
výšek rozhleden:
1 009 m n. m.
Soutěž o knihu Míchačky
Jak se zdá, fotit vás opravdu baví. Uplynulý měsíc nám do redakce přišel rekordní
počet fotografií jak k rubrice Retro,
tak do Fotosoutěže pro mladé talenty.
O to více je ale bohužel i těch, které se
do časopisu už prostě nevejdou. Proto
se na nás nesmíte zlobit, když se zrovna
vaše dílko neprobojuje mezi výběr redakce. Neznamená to totiž automaticky, že
by bylo nepovedené. Jen prostě panuje
větší konkurence. Nová témata k fotografickým soutěžím sledujte v aktuálním
čísle nebo na www.cdprovas.cz.
Děkujeme všem čtenářům za jejich
zajímavé náměty.
Redakce ČD pro vás
Tajenka zní:
Cinkot drobných je vždy
přehlušován šustěním
bankovek.
nedávno pan šéfredaktor zmínil ve svém
úvodním článku problematiku výluk
a cestujících naštvaných na České dráhy.
Myslím, že by nebylo od věci toto téma
pojmout obšírněji a cestující seznamovat
s tím, že České dráhy opravdu nejsou
těmi, kdo cestující z vlastní vůle vyhánějí
z vlaků do autobusů, příp. zpožďují vlaky
při výlukách na vícekolejných tratích.
Přirovnání k objížďkám a pracím na silnicích, kdy cestující jsou málokdy naštvaní
na řidiče, by možná pomohlo, nevím.
Stále ještě velmi přetrvává povědomí cestujících o tom, že za všechny komplikace
na železnici mohou České dráhy.
Těšíme se na další příspěvky!
anketa
Soutěž s Elfíkem o audioknihu
články, které vás nejvíce zaujaly
Návěsti Pískejte se říká:
Výsledky ankety o nejúspěšnější článek z minulého čísla ČD pro vás:
Pískáček
1
25 % hlasů
2
3
21 % hlasů
Soutěž pro chytré hlavy
1 A, 2 B, 3 C, 4 A, 5 C
Jména všech výherců najdete již nyní
na www.cdprovas.cz.
Cestopis – Na hory do Maďarska?
(Jana Haasová)
Cestování po ČR – Olomoucký kraj
17 % hlasů
Ze světa železnice – Železniční autoškola
(Michal Málek)
rozhovor
DANA MORÁVKOVÁ
JAN ČENSKÝ
EL
TEXT: PAV
, FOTO:
HRABICA
AGENCY
ABELSON
My milovali
Popelku, teď
frčí Avatar
Přestože už z rolí princezen
a princů oba vyrostli, stále
patří k vyhledávaným českým
hercům a v posledních letech
i moderátorům. Letos se opět
společně představí na dětském
filmovém festivalu ve Zlíně, aby
se jako král a královna vypravili
s nejmenšími do světa fantazie.
8
rozhovor
Kterou pohádku jste v dětství měli nejraději?
Dana: Určitě jsem milovala Popelku díky
Libušce Šafránkové a potom Malou mořskou
vílu. To byla současně pohádka, které jsem
se nejvíc bála, přišla mi smutná i nádherná
zároveň.
Jan: Mně se také líbily Tři oříšky pro Popelku, byl jsem dokonce zamilovaný jak do
Šafránkové, tak do Trávníčka. Ale extra jsem
měl rád prince Bajaju, protože vždycky přijel,
vyhrál, nic neřekl a zase zmizel. Takhle já jsem
běhal závody, nenápadně. Byl záhadný, měl
tajemství.
Které pohádky jste naopak rádi neměli, vysloveně jste se jich báli?
Dana: O Malé mořské víle jsem už mluvila a pak
jsem se bála pohádky Panna a netvor. Strašidelné pro mě byly i pohádky bratří Grimmů nebo
Hanse Christiana Andersena.
Jan: Pohádky Panna a netvor jsem se
také bál, Vlastimil Harapes byl opravdu
hrůzostrašný. Potom jsem neměl rád
Broučky. Bylo mi totiž líto, že na jaře
broučci opět vyletěli a někteří, jako
Janinka, zemřeli. Po zimě tam bylo
jako po válce a přišlo mi to strašně
smutné. Souhlasím s Danou, že
strašidelné jsou severské pohádky,
ale to se týká i severských detektivek pro dospělé.
Toužili jste být některou z pohádkových postav?
Dana: Jako hodně malá jsem
chtěla být vílou Amálkou. Krásná,
něžná...
Jan: Toužil jsem být postavou
s nadpřirozenými schopnostmi.
Chtěl jsem lítat, být neviditelný,
umět čarovat. Pamatuji si na seriál
Randall a Hopkirk, kde druhý z dvo-
Často spolu moderují.
jice detektivů byl neviditelný duch
a radil svému kamarádovi detektivovi. Tak
tím jsem chtěl taky být.
Vzpomenete si na první pohádkovou roli?
Dana: Poprvé jsem hrála u paní režisérky
Vlasty Janečkové, pohádka se jmenovala
Fubu a partnera mi hrál Marek Vašut. Měla
jsem se s ním líbat a málem jsem mu při tom
vypíchla oko cingrlátky, která jsem měla ve
vlasech. Byl na mne hodný a říkal, že mě na
DAMU líbat naučí.
Jan: Moje první pohádka byla už na DAMU,
jmenovala se O bílé kočičce. Hrál jsem Filipa
s Terezkou Pokornou.
Kolik pohádkových rolí za sebou máte?
Dana: Nepočítala jsem to. Zaplaťpánbů že se
jich kdysi točilo tolik, dnes tak jedna za rok,
takže se ty starší alespoň opakují.
Jan: Také jsem to nepočítal, deset určitě.
Kdo byli pohádkoví hrdinové vašich dětí?
Dana: Když byl syn hodně malý,
chodívali jsme do kina na animované
filmy, což nebyly klasické pohádky. Jinak
vizitka
Jan Čenský (53)
Mám rád adrenalin,
slepé uličky na pódiu.
Narodil se 1. května 1961 v Praze, vystudoval hudebně dramatický obor na
konzervatoři. Do povědomí veřejnosti se zapsal řadou rolí v televizních pohádkách
(Bílá kočička, Princové jsou na draka, Koloběžka první, O nejchytřejší princezně
ad.), hrál i v mnohých seriálech (Zkoušky z dospělosti, Dobrodružství kriminalistiky,
Pojišťovna štěstí, Kriminálka Anděl, Ordinace v růžové zahradě). Jako divadelní herec
působí především v Divadle Ta Fantastica. Dlouhodobě se úspěšně věnuje moderování
různých společenských akcí (např. volba Miss České republiky). S manželkou Danou
má syna Matyáše.
rozhovor
Zapůsobily na vás pohádkové role v pozitivním směru?
Dana: Pohádky jsou pro mě spojené s Vánocemi, těším se na jejich opakování.
Jan: Mě to šmrnclo někam do role prince Jasoně, kladného hrdiny na způsob Vinnetoua
– gentlemana. Dostal jsem princovskými pohádkovými rolemi nálepku slušňáka a podle
toho jsem se musel chovat. Takový Martin
Zounar je v klidu, hraje záporné role, nikoho
by nepřekvapilo, kdyby se choval neslušně.
Ten si to užívá.
V seriálu Ordinace v růžově zahradě.
on velmi brzy přešel k náročnějším filmům
a divadlu, takže se mu líbí například Romeo
a Julie od Zeffirelliho. Nebo Zvětšenina. Na
hrané pohádky se díval málo. Jestli se
to dá počítat k pohádkám, tak se mu
líbil Avatar.
Jan: Pohádkovou postavou mého syna je Lara
Croft z Tomb Raider, což je ale pohádka jiného
typu. Ovšem v poměrně útlém věku viděl
Jurský park, to ho asi na sedm let ovlivnilo. My
jsme měli Zemanovu Cestu do pravěku, on
Jurský park. Jeli jsme jednou do safari ve Dvoře
Králové, syn to při vjezdu do zoologické zahrady komentoval, že je to jako v Jurském parku.
Čekal asi, že vedle žirafy vyběhne i Tyranosaurus Rex nebo něco podobného.
Kdy jste poprvé reagovali na nabídku hrát
v pohádce prince (princeznu) negativně
– a neměl(a) bych už spíš hrát pana krále
(paní královnu)?
Dana: Už delší dobu. Princezny neberu.
Jan: Nemám s tím problém, protože mi role
princů už nenabízejí. Plynule to přešlo do rolí
králů, například v Tajemství staré bambitky.
Výhoda královských rolí je, že král víc mluví.
lip. Také Jiří Adamec, točil jsem i s Antonínem
Moskalykem. Ale asi lépe to zvládají ženy.
Byl režisér, kterého jste se obávali, ještě
než padla první klapka?
Dana: Já jsem se bála pana režiséra Vávry,
předcházela ho pověst přísného člověka,
byl ale naopak úžasný, na všechny hodný.
Respekt před ním ale měli i starší kolegyně
a kolegové.
Ovlivnila nějaká filmová či jiná postava
v něčem vaše životní postoje a názory?
Dana: Mě občas ovlivňují filmové příběhy
skutečných lidí tak, že si pak dohledám dál
jejich osudy. Například film Frida o slavné
malířce mě přinutil zajímat se víc o její dílo.
Jan: Mě ovlivnily hodně Rychlé šípy. Vždycky
jsem čekával u trafiky, když měly vyjít. Pak
jsem se seznámil osobně s Radkem Brzobohatým, hráli jsme spolu ve filmu i v divadle
a on byl přesně takový, jaký byl v rolích.
Přímý chlap, srdcař, Valach. Byl jsem dokonce
u křtu jeho syna Ondřeje při natáčení filmu
Jestřábí věž ve Vysokých Tatrách.
Který český režisér či režisérka mají podle
vás největší cit pro dětskou duši?
Dana: Zcela jasně
Věra Plívová-Šimková. Nebo
Marie Poledňáková. František
Filip je laskavý
pán, ale na všechny – ať jsou malí
nebo dospělí.
Jan: Souhlasím
s Danou, citlivě s dětmi pracuje František Fi-
vizitka
Dana Morávková (42)
Narodila se 29. července 1971 v Písku, je absolventkou herectví na DAMU
a následně choreografie na HAMU. Od počátku 90. let se objevovala
v televizi jako herečka (zejména v rolích princezen) a moderátorka. Největší
popularitu jí přinesla postava Andrey Rubešové v seriálech Rodinná pouta
a Velmi křehké vztahy. Uplatnila se také ve filmu (Z pekla štěstí, Andělská tvář,
Kameňák), vyzkoušela si i roli modelky. Průběžně hraje rovněž na divadelních
scénách (od roku 2001 v Divadle Bez zábradlí) a pokračuje v moderátorské práci.
Je autorkou řady ceněných divadelních choreografií. Jejím manželem je klavírista
a skladatel Petr Malásek, s nímž má syna Petra.
9
Režírování mě neláká.
Je to šílená zodpovědnost.
10
rozhovor
Jan: Jiřího Krejčíka. Sice mne částečně
respektoval, protože jsem byl vyšší než on,
tak se asi i trochu bál... Ovšem předcházela
ho šílená pověst. Bál jsem se své kantorky na
DAMU Jaroslavy Adamové. Dva roky jsem z ní
měl takový strach, že jsem se vždycky před
její hodinou klepal. Ale vyvinulo se z toho
krásné přátelství, jako jediná pak chodila do
posledních chvil svého života na naše třídní
srazy.
Kterou filmovou roli vám lidé nejčastěji
připomínají?
Dana: Asi Doru ze Z pekla štěstí.
Jan: Princové jsou na draka.
Jak vzpomínáte vy dva na své
první setkání?
Dana: Myslím, že jsme se prvně viděli ve
Zlíně na festivalu, kde jsme měli poprvé společně moderovat. Bylo to pohodové setkání,
věděla jsem, že Honza je šikovný moderátor.
Jan: Žádné problémy, žádné předsudky.
Už spolupracujeme deset let. Pak jsme začali
ve Zlíně moderovat i plesy a teď hrajeme
v Ordinaci manžele. A už nás berou jako
manžele. Když mě nebo Danu někam zvou,
říkají – a vezmete ženu, muže? Myslí ovšem
nás, ne naše skutečné partnery. Jednou mi
pán povídá: „Máte krásnou ženu!“ Marně
jsem si snažil vzpomenout, kde se setkal
s mojí pravou manželkou, zeptal jsem se,
odkud ji zná. „No, my ji přece známe všichni!“
Pak mi to došlo.
Dana: Honzova manželka se totiž taky
jmenuje Dana.
S Danou už nás lidé berou
jako manžele.
Chodí si už pro autogramy děti s poznámkou – napište tam „pro babičku“ nebo
„pro dědečka“?
Dana: Mě naštěstí prosí děti maximálně
o podpis pro tatínka.
Jan: Kdysi mě varoval Josef Laufer: „Když přijde hezká holka, že chce podpis pro maminku, to je dobrý. Když ale přijde hezká holka,
ty po ní koukáš a ona řekne – pro babičku –,
tak to jsi v čudu.“
Dana: Počkej, až ti budou holky říkat: „Pane
Čenský, pro babičku, to je vaše spolužačka!“
Mají vaše děti nakročeno v rodičovských
šlépějích?
Dana: U Petra ještě nevíme. Je mu patnáct, má
rád hudbu, takže něco po manželovi tam bude.
Jan: Můj syn naštěstí ne. Zabývá se public relations. Ve volném čase tančí salsu, dokonce
ji snad i učí. Pokud je v něčem po mně, tak já
jsem taky líný…
V čem jsou dnešní dětští diváci
zlínského festivalu jiní, než jste byli
v jejich věku vy?
Dana: Je rychlá doba. Kdysi, když v pohádce
běžel pes, tak běžel dlouho a dlouho. Dnes
by to nikoho nezajímalo. Akce, všechno ve
zkratce.
Jaké máte recepty na chvíle, kdy si jako
moderátoři na pódiu nevíte rady?
Dana: Na to je úžasné moderovat ve dvou.
Jan: Souhlasím. Podíváš se na partnera, vidíš
v očích jeho zoufalý signál Mayday, Mayday…
Víte, že ten druhý je v problému, tak začnete
plácat. Cokoli. Důležité je absolutně se na
druhého spolehnout.
Dana: Hodně obtížné je ve Zlíně moderování
akce Radost tvořit pro nevidomé a slabozraké děti. Je namáhavé uvádět to tak, aby
to nebylo smutné, aby to nebyla tryzna a
abychom se sami nezbláznili. Našli jsme si
už klíč, že říkáme, co má na sobě Honza, co
mám na sobě já. Popisujeme barvy, oblečení,
účesy. Aby si děti utvořily představy.
Jan: Já mám rád adrenalin, slepé uličky na
pódiu. Nemám rád papíry v ruce a čekám, co
mi mozek nabídne. Až jednou nic nenabídne,
tak asi končím.
Měli jste někdy chuť zkusit to z druhé
strany? Jako režiséři?
Dana: Já dělám choreografii, ale režírování
mě neláká. Je to šílená zodpovědnost.
Jan: Ne v divadle. Ale už jsem udělal spoustu
Miss a dalších akcí, už umím přečíst scénář
módní přehlídky, plesu a podobně. Umím si
představit, co by se mělo dít, a někdy do toho
opravdu „krafu“. Takže dobře vím, že nelze
zařadit vystoupení Dana Nekonečného na začátek, protože je to velkolepá show. Pořadatelé si při jedné akci tohle nenechali vysvětlit,
že po Nekonečném nemohou přijít tanečnice
s tanečníkem, kteří se na rozdíl od Nekonečného a jeho ohňostroje zcela ztrácejí. Dan
Nekonečný je vrchol večera, patří na konec.
V čem měli vaši rodiče pravdu a vy to
uznáváte až dnes?
Dana: Táta říkal, že to, co budu umět a co
procestuji, mi nikdo nevezme. Že schraňování majetku nemá cenu.
Jan: Ne rodiče, ale babička měla hlubokou
pravdu. „Co sis to vybral, Jendo? Ty se budeš
celý život učit!“ Celý život se učím. ▪
ZLÍN FILM FESTIVAL 2014
Ve dnech 30. května – 5. června se koná již 54. ročník Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež ve Zlíně. Letos se můžete těšit mimo
jiné opět i na moderátorskou dvojici Jan Čenský a Dana Morávková. České dráhy, partner tohoto festivalu, připravily pro děti zajímavý doprovodný program. Už od roku 2004 projíždí nádražími po celé České republice nápadně zbarvený a nepřehlédnutelný Kinematovlak, ve kterém
se promítají filmy pro nejmenší, a láká tak na blížící se festival. Každý rok má vlak jinou trasu, pokaždé ale nakonec dojede do Zlína. Svou
cestu letos zahájí 15. května v Mladé Boleslavi (více se o jeho trase a programu dozvíte na straně 16). Tradičně také České dráhy vypravují pro
postižené děti a děti z dětských domovů Vlak plný úsměvů na trase mezi Prahou a Zlínem, který je za účasti maskota Elfíka rovněž doveze do
centra dění tohoto filmového svátku.
retro
PRVOMÁJOVÉ PRŮVODY
OSLAV P
TEXT: MIR
ETR
První máj,
lásky čas
a práce svátek
Události na konci 19. století
spojené s bojem dělníků
za osmihodinovou pracovní
dobu se staly podnětem
k ustanovení společenského
svátku pro obyčejné
lidi. Po Únoru 1948 si
komunistický režim jeho
oslavy přivlastnil způsobem
nevídaným.
Jásající děti v jabloneckém prvomájovém průvodu
v roce 1980 (dnes možná úspěšní podnikatelé).
Josef Cerman
12
retro
D
ivákem prvomájového
průvodu jsem se stal
poprvé jako předškolák.
Padesátá léta minulého
století se právě přehoupla
do své druhé poloviny.
Dodnes si živě pamatuji to
zářící slunce, spoustu lidí,
úsměvy a dobrou náladu.
Člověk by řekl, že nastal ráj na zemi. Dechovky
hrály skladby, které mi znějí v uších dodnes.
A to jsem neměl hudební nadání, jedničky
kazila dvojka ze zpěvu. Vzpomínám na Florentinský pochod Julia Fučíka a také německý
Pochod starých kamarádů. Vlály vlajky, hlavně
rudé, o nichž se také zpívalo, a na transparentech se mračily portréty mužů s vousy.
Kdy přijde ten druhý?
Oči jsem mohl nechat na alegorických vozech.
Formou zdobných „uměleckých“ vyobrazení
bojovaly za vše „nové“. Že nové bude pozitivní,
hlavně pro ně osobně, o tom manifestující
nepochybovali. Vždyť právě kvůli tomu do průvodu šli! Nápisy slibovaly splnění plánu na sto
procent, leckdy i více. Transparenty chválily
Sovětský svaz, komunismus, socialismus,
pětiletku. A zároveň některé alegorické vozy
pomáhaly vyvézt za brány závodů nakradený
materiál a výrobky, které si dělníci v nedostatkovém systému zásobování sami v závodech
vyrobili. To jsem ale tenkrát ještě nevěděl.
Za rok jsem se na První máj těšil znovu.
Logicky jsem očekával, že se bude konat
„Druhý máj“, když první přece proběhl už loni!
Ale účastníci průvodu na třídě 1. máje v Plzni
opět provolávali slávu „Prvnímu máji“. Byl jsem
zmaten. Prarodiče, jak jsem zjistil, to brali jako
samozřejmost. Otce jsem se zeptat nemohl,
protože se zúčastňoval vojenských cvičení
u jistých „praporů“. A také jsem nechápal, proč
mi z té dlouhé „vojny“ na památku nepřivezl
samopal, ale hornickou helmu…
Povinná účast v průvodu
Coby dítko školou povinné jsem od druhé či
třetí třídy až do „devítky“ v prvomájovém průvodu kráčel pokaždé. Pokrytectví účastníků
a úplně jiné důvody než oslava práce se začaly
jevit podezřelé nejen mně. Naposledy jsem šel
povinně v průvodu v prvním ročníku průmyslovky. O rok později se rodila nová doba, která
dala za pravdu mému dosavadnímu skeptickému názoru, že komunistický režim je hlavně
prolhaný. Události bouřlivého roku 1968 a let
následujících to bohatě potvrdily.
Postupně jsem si udělal perfektní přehled,
kdo se vlastně průvodů zúčastňuje. V prin-
Prvomájový tuzing
Především parní lokomotivy se během Svátku práce odívaly do slavnostního hávu a na jejich čelech
vznikaly bizarní budovatelské oltáře.
Jaroslav Kocourek
Svátek práce
Svátek práce (První máj) se slaví
1. května od roku 1890 na počest
stávky amerických dělníků v Chicagu
1. 5. 1886, která vyústila v následné krvavé střety s policií a soudní proces s hrdelními rozsudky. V roce 1889 jej přijala
II. internacionála na návrh francouzských socialistů jako oficiální svátek
všech pracujících. V českých zemích se
slavil poprvé v roce 1890 v Praze.
V zemích tzv. reálného socialismu
patřil v druhé polovině 20. století
1. máj k svátkům nejvýznamnějším,
nejoslavovanějším a ideologicky nejvíce zneužívaným. Po roce 1989 jeho
význam u nás značně poklesl (přestože
zůstal státním svátkem), oficiálně si
Svátek práce připomínají jen některé
části levé strany politického spektra.
cipu členové všech složek takzvané Národní
fronty. Každý se v nějaké organizaci přece jen
realizoval, vyhnutí zkrátka nebylo. Lidé vstupovali nejen do odborů a politických stran,
ale i zájmových spolků, v nichž se sdružovali
zahrádkáři, modeláři, ochotníci, sportovci či
muzikanti.
V průvodu se prezentovaly i jednotlivé firmy,
tehdy národní podniky nebo družstva, úřady,
výbory, ústavy či školy. Velké zastoupení v průvodech musela mít tradičně uniformovaná
část společnosti: armáda, Veřejná bezpečnost,
Lidové milice, železničáři, požárníci, myslivci
a další. Mezi nimi byli v civilu rozptýlení tajní
agenti či jejich pomocníci. Pochodující i přihlížející jásali, šermovali mávátky a třepetalkami.
Křičelo se „hurá!“, odříkávala rýmovaná hesla.
Karneval, ale ne pro každého
Desetitisíce účastníků spořádaně seřazených z několika směrů muselo pokud možno
radostně projít pod hlavní tribunou plnou do-
retro 13
bových papalášů, hostů z ústředí, družebních
měst a zemí. Pro děcka, která strávila
na mumraji skoro celý den, šlo zákonitě o vyčerpávající zážitek. Mnohá
pak začala o smysluplnosti manifestací pochybovat. Pro většinu lidí bylo
ale snadnější trpně se účastnit průvodu
a odsedět si povinnou kvótu schůzí než dát
veřejně najevo svůj odlišný světový názor.
Vzpomínám na kubánské brigádníky. Nekráčeli příliš spořádaně, nýbrž
tančili. Tak erotickým způsobem, až
to konzervativnější členy stranického
aparátu pohoršovalo. Kubánci oslavy brali
jako karneval v Riu a lidem se to vesměs
líbilo. Znal jsem soudruha, prověřeného člena
státostrany, který v době manifestace strážil
špičky režimu, schován v kanalizaci pod hlavní tribunou. Co kdyby tam proboha nepřítel
uložil bombu? To svědčí o tom, jak se o sebe
předáci režimu báli. Pokud by politika, kterou
do omrzení vydávali za mírumilovnou, takovou skutečně byla, asi by je nikdo neohrožoval. Alegorické vozy v průvodu nesly i makety
raket různého doletu. Kdo z obyčejných lidí,
krmených propagandou a strachem, ale
mohl tenkrát nahlas říct, že raketa je hlavně
zbraní útočnou?
V dobách nejtvrdšího stalinismu bývala
všechna okna domů povinně vyzdobena
sovětskou a československou vlajkou. Bylo
nutné vyvěsit vlajky správně. Splést si umís-
Splňovat kritéria!
Co se tenkrát nosilo
V žádném čele prvomájového průvodu nemohla
chybět trojice pánů Lenina, Engelse a Marxe. Za nimi
se nejčastěji rojila hejna bílých holubic a mávátka
z třásní v národních barvách. Vše doplňovala úderná
hesla na různě velkých transparentech či budovatelské symboly ze dřeva, papíru a polystyrenu.
tění vlajek mohlo být považováno za provokaci. Netolerovaly se ani vlajky spřátelených
států, ty mohly výše doporučené maximálně
doplnit. Ale k vidění bývaly i vlajky americké!
Zpravidla na alegorickém voze, který kritizoval kapitalismus, imperialismus, kolonialismus nebo jiný západní „ismus“. Našli se pak
tací, kteří se večer v restauraci chvástali, že
oni šli přece v průvodu s vlajkou americkou!
Vynalézavost lidí, jak prorežimně organizujících i protirežimně švejkujících, neznala mezí.
Účast v prvomájovém průvodu bývala
velmi sledovaná. Pokud měl člověk ambice a chtěl si pomoci v profesním postupu
a doufat, že se jeho nadané děti dostanou
na střední a vysokou školu, bylo žádoucí
do průvodu jít. Raději vlaječkami vyzdobit
okna či najít si svědka, který občana viděl,
jak z chodníku na průvod alespoň mával.
Patříval jsem k těm odmlouvajícím a rebelujícím. O mnoho let později o mých postojích
napsal jeden z vedoucích: „Soudruh nesplňuje kritéria třídnosti a političnosti!“
Přesto jsem se prvomájového průvodu
ještě jednou zúčastnil. Seběhlo se to rychle.
Přišel nejvyšší šéf a říká: „Můžeš jít pracovat na ředitelství! Potřebují referenta. Jestli
chceš, jdi si to domluvit!“ Hned druhý den
jsem na střední článek řízení nastoupil. Mezi
cizí lidi. Našel se tam, jak se později ukázalo,
jeden moudrý člověk. Pravil: „Bude První
máj, zapomeň na dobré vychování a tentokrát do průvodu jdi! A dobře si všímej. Ať víš,
na koho si tu máš dávat pozor!“
■
Když se vybírala fotografická příloha k tomuto článku, musely být některé snímky vyřazeny. V průvodech totiž kráčelo mnoho osob,
které vrcholu své profesní dráhy dosáhly až
po listopadové revoluci a dodnes jsou stále
v aktivní službě… ▪
Výkladní skříň
Mír všemi prostředky
Vždy bylo třeba pochlubit se výsledky – ať už v podobě
splněných závazků či nejlepších pracovních kolektivů.
Některým alegorickým vozům nechyběl nechtěný nádech humoru a ironie.
Sbírka Miroslava Petra (2x)
Ovce v prvomájovém průvodu
Průvod ovcí každoročně zajišťoval podnik OKR – Rekultivace z ovčína
v Doubravě přes Orlovou do sadů v Lazích (snímek pochází z roku 1981).
Zdeněk Buchta
Na věčné časy...
V Jihlavě se psal rok 1987. Byly jsme
studentky SEŠ, měly jsme před maturitou,
a tak jsme se v průvodu nechaly vyfotit
s V. I. Leninem. Marcela Homolková
Pohraničník hrdlořezem
Alegorický vůz Pohraniční stráže v časech války ve Vietnamu projíždí šumavskými
Volary. Na snímku ze sedmdesátých let vzorný pohraničník představuje svého úhlavního nepřítele, za dolary zaprodaného imperialistického hrdlořeza, který ohrožuje
rákosovou chýši. Úderný propagandistický výjev způsobil tehdy nemalý rozruch.
Roman Kozák
Poslední svobodný máj
Prvomájové průvody v roce 1938 se nesly v duchu
připravenosti bránit naši zem, nikoli však před imperialisty, ale národním socialismem v čele s Adolfem
Hitlerem.
Pavel Kučera
šance
Na stráži
Prvomájový průvod v Ostravě-Polance nad
Odrou v roce 1968 – uctění památky u pomníku padlých.
Mojmír Sýkora
Staňte se spolutvůrci
našeho časopisu!
Na této dvoustraně najdete
i v následujících číslech vždy několik
retro fotografií „s příběhem“ (a datem
vzniku před rokem 2000) vztahujících
se k uveřejněnému tématu a vybraných
z vámi zaslaných příspěvků. Fotografie,
doplněné několikařádkovým popisem
(datum a okolnosti pořízení – zejména
místo, zobrazení aktéři atd.), můžete
zasílat elektronicky (naskenované)
na adresu [email protected], případně
poštou na adresu redakce (viz str. 64).
Na obálku nebo do předmětu e-mailu
uveďte heslo RETRO. Fotografie vám
budou vráceny pouze na vyžádání. Každý
námi vybraný snímek bude honorován
částkou 600 Kč.
Pro nejbližší čísla magazínu
vyhlašujeme následující témata:
Bystré oko
Kamarád Staňa musel zachycovat svým
fotoaparátem vše, co se dělo v prvomájovém
průvodu v Břeclavi v roce 1984. Karel Čepera
č. 6/2014: LÉTO U VODY V ČESKU –
uzávěrka zaslání 11. května
č. 7/2014: TELEFONY,
TELEFONOVÁNÍ
A TELEFONNÍ BUDKY –
uzávěrka zaslání 10. června
K
Celodenní
promítání
pohádek pro
děti zdarma!
Navštivte kino
na kolejích na
vašem nádraží!
tov
la
(21. 5.) Walbrzych
(19. 5.) Vrchlabí
(16. 5.) Jičín
(15. 5.) Ml. Boleslav
(20. 5.)
Trutnov
(23. 5.)
Náchod
(27. 5.)
Rychnov nad Kněžnou
(28. 5.) Letohrad
(29. 5.) Olomouc
(30. 5.) Přerov
(2. 6.) Otrokovice
54. mezinárodní
festival filmů
pro děti a mládež
⁄ 54th International
Film Festival for
Children and Youth
Generální
partner
Pořadatel
Partneři akce
(3. 6.)
Zlín střed
k
(26. 5.) Hradec Králové
(22. 5.) Broumov
15⁄5 � 3⁄6⁄2014
a
em
in
Čt 15∕5 Mladá Boleslav
— start Kinematovlaku
Pá 16∕5 Jičín
Po 19∕5 Vrchlabí
Út 20∕5 Trutnov
St 21∕5 Walbrzych
Čt 22∕5 Broumov
Pá 23∕5 Náchod
Po 26∕5 Hradec Králové
Út 27∕5 Rychnov nad Kněžnou
St 28∕5 Letohrad
Čt 29∕5 Olomouc
Pá 30∕5 Přerov
Po 2∕6 Otrokovice
Út 3∕6 Zlín střed
— Vlak plný úsměvú
Rezervace míst na tel.: 577 592 275
Podrobný program projekcí
najdete na všech zastávkách
Kinematovlaku nebo na www.zlinfest.cz
Tipy a recenze připravuje Jan Kábrt,
novinář a publicista.
kultura
kino • fIlmy na doma
divadlo • výstavy
knihy • cd
Kulturní
tipy a recenze
ČD
TIP
VLK Z WALL STREET
Z Oscarů sice odešel s nepořízenou, to ale nemění nic
na tom, že jde o jeden z nejlepších filmů poslední doby.
Leonardo DiCaprio si po Ganzích New Yorku, Letci,
Skryté identitě a Prokletém ostrovu střihl další spolupráci s režisérem Martinem Scorsesem. Vzešla z toho
velkolepá jízda z doby, kdy na newyorské Wall Street vládla hodně
nevázaná pravidla. Dokonale jich uměl využít Jordan Belfort, který na
důvěřivých spoluobčanech dokázal vydělat i dvanáct milonů dolarů
během tří minut. A tyto peníze si pak uměl ve velkém užít!
USA, 165 MIN. / REŽIE – MARTIN SCORSESE / HRAJÍ – LEONARDO DICAPRIO,
MATTHEW MCCONAUGHEY, JONAH HILL, KYLE CHANDLER
18
kultura
Kino
Filmy na doma
NEŽNÉ VLNY
Jiří Vejdělek už předvedl, že
se mu v žánru komedie daří,
z jeho Žen v pokušení nebo
Mužů v naději se staly divácké
hity. V novince se
očima malého
Vojty vrací do svého dětství. Táta
z něho chce mít
závodního plavce
a máma pianistu...
Jenže on má v hlavě jen krásnou
spolužačku Elu, která se však
teď, v roce 1989, chystá navždy
zmizet za železnou oponou…
STOLETÝ STAŘÍK, KTERÝ VYLEZL Z OKNA A ZMIZEL
Film na motivy stejnojmenné knihy, jež obletěla svět a stala se hitem. Není divu, neboť stoletý
Allan Karlsson po útěku z domova důchodců zažije neskutečnou jízdu. S náhodně získaným
kufrem peněz má v zádech gangstery i policejní sbor, to ho však nezaskočí. On se totiž vyzná!
Ač o to nestál, byl už u vynálezu atomovky a přátelí se s řadou světových vůdců.
ŠVÉDSKO, 114 MIN. / REŽIE – FELIX HERNGREN / HRAJÍ – ROBERT GUSTAFSSON, DAVID WIBERG,
MIA SKÄRINGER, ALAN FORD ❚ V KINECH OD 15. KVĚTNA
RANHOJIČ
Výpravná podívaná a skvělý výkon
Bena Kingsleyho dělají z Ranhojiče
zážitek. Vydává se do jedenáctého
století, v němž žije Rob Cole, kluk se
zvláštní schopností vycítit, když má
někdo zemřít. Po smrti rodičů se ho
ujímá potulný ranhojič, Rob se stává
jeho učedníkem. Touha dozvědět se
o řemesle co nejvíc ho ale žene přes
půl světa – až k perskému šáhovi.
NĚMECKO, 150 MIN. / REŽIE – PHILIPP
STÖLZL / HRAJÍ – TOM PAYNE, BEN
KINGSLEY, STELLAN SKARSGÅRD, OLIVIER
MARTINEZ, EMMA RIGBY ❚ V KINECH OD
8. KVĚTNA
ČR, 103 MIN. / REŽIE – JIŘÍ VEJDĚLEK / HRAJÍ – LUCIE ŠTEFLOVÁ,
ROBERT CEJNAR, TÁŇA PAUHOFOVÁ, VICA KEREKES, VOJTĚCH
DYK, JAN BUDAŘ, JAN HARTL, EVA
HOLUBOVÁ
WALTER MITTY
A JEHO TAJNÝ ŽIVOT
Pozoruhodný film Bena Stillera,
který vás nabije energií a pohodou. Stiller si v něm zahrál
i hlavní roli Waltera, fotoeditora
časopisu Life, který
často utíká do svého snového světa,
v němž je dokonalým romantickým
hrdinou a bojuje za
lepší svět. Jenže i v jeho reálném
životě ho už brzy čeká velké
dobrodružství.
USA, 114 MIN. / REŽIE – BEN STILLER / HRAJÍ – BEN STILLER, KRISTEN WIIG, ADAM SCOTT, KATHRYN
HAHN, PATTON OSWALT, SHIRLEY
MACLAINE
Divadlo
ŠÍLENSTVÍ
Jiří Havelka patří k velkým talentům českého divadla a jeho inscenace k tomu nejzajímavějšímu, co tuzemské scény nabízejí. V novince
pražského Divadla Na zábradlí uvidíte poněkud opotřebovaného
detektiva, který se plouží nočními kluby, ulicemi a zakouřenými
bary, a za každou cenu se snaží rozkrýt znamení a skryté významy,
které tuší všude kolem sebe.
DIVADLO NA ZÁBRADLÍ, PRAHA / REŽIE – JIŘÍ HAVELKA / HRAJÍ – MAGDALÉNA SIDONOVÁ, LEOŠ NOHA, PETR ČTVRTNÍČEK, JIŘÍ VYORÁLEK A DALŠÍ
JOB INTERVIEWS
Scenárista a režisér Petr Zelenka, mimo jiné autor Příběhů obyčejného
šílenství, napsal novou hru pro Jihočeské divadlo, kterou i režíruje.
Vypráví o majitelce castingové agentury Věře, cynické, ale sympatické
padesátnici, která má před sebou zářnou kariéru. Místo toho však
sledujeme její pád: rozpad rodiny i ztrátu milované práce.
JIHOČESKÉ DIVADLO, ČESKÉ BUDĚJOVICE / REŽIE – PETR ZELENKA
HRAJÍ – VĚRA HLAVÁČKOVÁ, JAN DVOŘÁK, MARTIN HRUŠKA,
ONDŘEJ VESELÝ A DALŠÍ ❚ OD 8. KVĚTNA
kultura 19
CD
Knihy
INSTINKT DRAVCE
DOKTOR SPÁNEK
Třetí kniha další hvězdy severských detektivek zavádí novináře Henninga Juula do
pečovatelského domu, kde
byla nalezena stařenka zavražděná vlastními pletacími
jehlicemi. Henning však chtě
nechtě musí sledovat i mediální šílenství, které vyvolá obvinění jeho sestry – ministryně
spravedlnosti – ze sexuálního obtěžování.
Mezitím ale vrah udeří znovu…
Ve svém nejnovějším románu navazuje
legenda hororu na předcházející příběh
Osvícení. Jeho hrdina Danny se vyrovnal se závislostí
na alkoholu a nyní pracuje
v domově důchodců. Nečekaně
však naváže telepatické spojení
s dvanáctiletou Abrou, která
ho přivede na stopu podivných
lidí, živících se substancí vystupující z mučených dětí.
339 KČ, MOBA
PAVEL DOBROVSKÝ – BETA, 479 KČ
THOMAS ENGER
WATERLOO DELUXE
ABBA
Waterloo je nejslavnější deskou
švédské čtveřice, která svoji
činnost ukončila v roce 1982,
ale jejíž hity znějí dodnes. Ve
speciální edici, která vychází
ke čtyřicetinám tohoto alba,
najdete alternativní verzi titulní
stejnojmenné skladby, dvě
verze písně Ring Ring nebo
megahit Honey Honey ve
švédštině. Přibaleno je i DVD
se třinácti záznamy televizních
vystoupení kapely.
PARÁDA
KAREL ZICH
Krásná vzpomínka na Karla
Zicha, od jehož nešťastného
úmrtí to bude za dva měsíce
deset let. Celkem 66 písniček
je rozděleno na tři CD – první je
Zichovou poctou Elvisovi Presleymu, druhé tvoří největší hity
jako Alenka v říši divů, Máš chuť
majoránky nebo Paráda, a třetí
přináší duety s Lenkou Filipovou, Jitkou Zelenkovou, Pavlem
Bobkem nebo Petrou Janů.
STEPHEN KING
Výstavy
REYNEK
Podtitul výstavy,
která v úctyhodné
kolekci představuje
dílo Bohuslava Reynka,
zní Génius, na kterého
jsme měli zapomenout.
A vlastně říká vše – jak
o renesančním umělci,
který se vedle malířství
věnoval poezii
a překladatelství, tak
o jeho nelehkém osudu. Nejde ani tak o předurčenost, když se jako jediný syn narodil statkářskému otci – ze studií brzy zběhl za uměním do Francie, kde začal koketovat s prvními texty
i výtvarnými pokusy. Přesto se se statkem v rodném Petrkově nerozloučil a po smrti otce (1936)
na něm s rodinou zůstal natrvalo. Jenže Němci ho za války vyhnali a znárodnění z něho po válce
zase učinilo dělníka, krmiče prasat, pasáka koz… To byla Reynkova těžká léta. Záblesk zájmu
o nevšední talent přišel v šedesátých letech, s koncem Pražského jara však na dlouho pominul.
Až dnes se v Jízdárně Pražského hradu Reynkovo dílo představuje nejen tak, aby zobrazilo celou autorovu uměleckou cestu a zrání, ale především aby jeho obrazy mohly promluvit i o jeho
osobnosti. Reynek ctil základní lidské hodnoty a city, nepřestal se zabývat hledáním krásy, věřil
v jedinečnost duše – a přesně s tím vším ve svých obrazech pracoval. Vehnal do nich veskrze
pozitivní sílu, která z nich teď dýchá. Stačí s nimi strávit trochu času.
JÍZDÁRNA PRAŽSKÉHO HRADU ❚ OTEVŘENO DO 31. ČERVENCE
CHVILKY S ITÁLIÍ
Český fotograf Pavel Kopp pracoval v devadesátých letech
minulého století na velvyslanectví v Římě, část svých snímků z věčného města nyní představuje v Olomouci. Název
výstavy připomíná slavnou knihu herce a komika Miroslava
Horníčka, kterého kdysi Koppovy snímky tak nadchly, že je
společně vydali s krátkými Horníčkovými esejemi.
MUZEUM MODERNÍHO UMĚNÍ, OLOMOUC
OTEVŘENO DO 6. ČERVNA
20
televize
Květnové menu
NEJVĚTŠÍ ZLO (LŽI VRAHŮ)
Michael Stone, psychiatr a odborník na
chování z univerzity
v Columbii, studoval stovky zabijáků,
jejich metody i motivy.
Nyní se v přelomové
osmidílné sérii zabývá
rekonstrukcí zločinů
největších sériových
vrahů a analyzuje jejich
chování.
PRIMA ZOOM • OD 14. KVĚTNA / 18.00
Nudná žvanírna jménem Marta a Věra
Pondělní večery na České televizi teď patří novému sitkomu Marta a Věra, který
vystřídal humorem nabitý, výstřední seriál Čtvrtá hvězda. Cíl Marty a Věry nebyl
jiný: pobavit. V tom však většinou selhává.
J
e fér přiznat, že hned v několika ohledech to
neměl scenárista Petr Kolečko jednoduché.
Zaprvé – navazoval na zmíněnou úspěšnou sérii
s Ivanem Trojanem, Marthou Issovou, Lenkou
Krobotovou a dalšími herci pražského Dejvického divadla. Koneckonců i tady byl Kolečko
jedním ze scenáristů, podobně jako kdysi
u Okresního přeboru. Smysl pro komiku tedy má,
i když ani na jeden z těchto seriálů nebyl sám.
Jenže navazovat na Čtvrtou hvězdu, která
v žánru humoru v rámci Kavčích hor nastavila
laťku nebývale vysoko, je sice odvážné, ale také
hodně těžké. Stejné jméno scenáristy dávalo
naději, že kvalita neutrpí. Tato naděje však
vzala zasvé.
hodnocení
MARTA A VĚRA, ČT1
REŽIE – JAROSLAV FUIT, ZDENĚK DUŠEK
HRAJÍ – BARBORA POLÁKOVÁ, SABINA
REMUNDOVÁ, PAVEL LIŠKA
30 %
Za druhé – Kolečko si žánrem ukousl evidentně
větší díl, než je prozatím sám schopen zvládnout. V neměnném prostředí dvou kanceláří,
již jednu okupuje šéf slevového portálu a
druhou jeho podřízená Marta a její asistentka
Věra, mohl vsadit pouze na absurditu situací
a geniální dialogy. To Kolečko nezvládl. Slovní
vtip se mu povede zřídka, jinak jeho ústřední
nesourodá dvojice novodobých kancelářských
myší jen žvaní a žvaní... A věčným žvaněním,
které vede odnikud nikam a často končí bez
výrazné pointy, diváka brzy dožene k nudě,
přestože v pozadí dav burácí smíchy.
Sitkom se bohužel nemůže opřít ani o absurdní podhoubí, v němž slevová firma nabízí
nesmyslné zboží beze slev, nová zaměstnankyně má nulovou náplň práce a šéfovou starostí
je zejména výzdoba kanceláře vlastními fotoportréty.
Na druhou stranu je Marta a Věra logickým
krokem v Kolečkově scenáristické cestě – tady
stojí sám za sebe, je jediným autorem scénáře.
S ohledem na výsledek byl na tento krok
ještě čas. Zde však měl Kolečko najít partnery
v televizi, jejíž dramaturgové či producenti mu
měli dát zpětnou vazbu, která pomůže seriál
předělat nebo ho na obrazovky nepustí. Česká
televize však v tomto případě zcela selhala. ▪
CENY ANDĚL ZA ROK 2013
V přímém přenosu z Hudebního divadla
v pražském Karlíně se dozvíme vítěze
nejdůležitějších
hudebních cen
u nás. Večerem
bude provázet
slovenská kráska
Adéla Banášová,
kromě řady nominovaných vystoupí 4TET nebo Chinaski.
ČT1 • 14. KVĚTNA / 20.00
MEZI VLKY
Skupina ropných vrtařů z Aljašky po týdnech tvrdé práce vyrazí na dovolenou.
Jejich stroj však
vletí do silné bouře
a zřítí se do bohem
zapomenuté aljašské tundry. Pomoc
je v nedohlednu
a všude kolem
krutý mráz a krvelačné lesní bestie.
PRIMA • 17. KVĚTNA / 22.00
SLAVNOSTI SNĚŽENEK
Legendární film Jiřího Menzela podle povídek Bohumila Hrabala nikdy neomrzí.
Baví řadou hlášek
i sporem dvou
mysliveckých
spolků nad zastřeleným kancem,
navíc má hvězdné
herecké obsazení
v čele s Rudolfem Hrušínským a Jaromírem Hanzlíkem.
ČT1 • 24. KVĚTNA / 21.25
TV kupé
■ DONUTIL BUDE DOKTOREM Z HOR
Podle britského vzoru se točí v České televizi
seriál o špičkovém chirurgovi, který v zapadlé
vesničce Protějov nastoupí jako praktický lékař.
Hlavní roli dostal Miroslav Donutil, s ním si zahraje Jitka Čvančarová nebo Jana Štěpánková.
■ ŽILKOVÁ BUDE MÍT VLASTNÍ TALK SHOW
Kontroverzní a peprnější témata slibuje herečka
Veronika Žilková, která bude mít každý čtvrtek
v noci (po seriálu Zákon a pořádek) vlastní půlhodinovou talk show nazvanou Co mi nedá spát.
Vysílat bude živě TV Barrandov, poprvé 15. května.
■ NOVA TOČÍ NOVÉ DÍLY KRIMINÁLKY ANDĚL
V pražských Holešovicích vzniká čtvrtá řada
detektivní série Novy Kriminálka Anděl, která se
opět inspiruje skutečnými případy. I přes ministerský post se znovu objeví Martin Stropnický,
novou roli tvůrci přichystali Zlatě Adamovské.
recenze 21
Klus má zajímavou desku i bez hitů
Když vydá desku šikovný písničkář, k nimž Tomáš Klus bezesporu patří, je to
událost. Už jen tím, že jistě půjde o jedno z nejprodávanějších alb roku. To
platí i pro novinku Proměnamě, na které však na fanoušky čeká jiný Klus, než
na kterého byli zvyklí.
N
ějaký čas před jejím vydáním začal
zpěvák fanoušky systematicky děsit.
Občasné mediální výstupy dávaly tušit nečekaný zrod mesiáše lásky a štěstí, který přišel
s naplněným vztahem a narozením dcery.
Bylo evidentní, že Klus prochází přerodem.
A s ním přišly obavy, zda jeho nové řeči o energii,
duchovnu či proměně tohoto světa neudělají
z příští desky prachbídnou růžovou agitku.
To se naštěstí nestalo. Přesto je na první
poslech patrné, že Klus prošel výraznou
duševní obrodou. Nově nazírá běh tohoto
světa, jeho náboženstvím je optimismus,
chce „do světa zpívat změnu“, vyzývá
k jednotě, chce být „dítětem, které ví, že zlo
na světě není“, zpívá, že „zjistil, že má život
cenu a majetky jsou bezcenné“. Zní to jako
nános patosu a frází. Jenže Klusův přerod
jako by jim dal nové právo na život.
Písničkář přestal býti oslíkem na hity, žánrově se rozkročil jako nikdy předtím, soustředil
se na již zmíněná obecná sdělení, hudební
překvapení a vtipkování. Je též nezvykle otevřený k sobě samému. To desku žene do řady
dobrých, ale i slabých míst.
Skvělý je start alba v podobě písně Jsem.
„Jsem, tady, jsem, a pořád jsem to já,“ ujišťuje
v jejím úvodu, a hru slov podbarvenou jemnou melodií graduje do bouřlivého kytarového finále. Je to první a aktuální osobní
zpověď, kterou na desce postupně následuje
První píseň, kterou Klus na koncertech hrává
jako Nebudu vám lhát a jejíž žertovný náboj
osobní rovinu trochu shazuje, a potom syrově rezonující Procit s vykřičeným kázáním
o odpuštění, štěstí a procitnutí. Na rozdíl od
některých jiných míst desky je tady (drsná)
pěvecká stylizace namístě.
Otevřená duše
Úlety přebíjí odvaha
Klusův přerod však není zdaleka jen v přemýšlení o stavu planety nebo každodenních
radostech. Velmi podstatně se dotkl i hudby.
Ačkoli Klus dokazuje, že ve slovních hříčkách
stále patří mezi krále české scény, na Proměnamě dostaly rozhodně menší prostor než na
těch předcházejících, přibylo naopak humoru
na takzvanou první dobrou. Kombinaci obojího nabízí dvojhlasná a utahaná Anna, vtípek
na závěr, který namísto velkého finále obstaral rozpaky. Naopak povedeným kouskem je
Pantoffel, cikánsky odzpívaný úšklebek nad
mužem trpícím pod nadvládou ženy, pobaví
i ironická parafráze současného světa v písni
Noe, která však hudebně zůstala kdesi v éře
Brontosaurů.
Tomáš Klus mohl jít na nové desce poměrně
osvědčenou cestou. Hity psát umí, dalších deset by mu určitě nedělalo problémy. Vydal se
jinudy, a to je na Proměnamě asi to nejsympatičtější. Mohl si odpustit některé slovní vtípky,
některé písně dotáhnout (třeba hudebně
rozjuchanou Narozeninovou), jiné, jako kousavou Vločku, vypustit. Jiných a zajímavějších
písní je na Proměnamě i tak dost. ▪
hodnocení
CD PROMĚNAMĚ
TOMÁŠ KLUS
70 %
22
ukázka z knihy
Ostrov Skye
11. července 1912
Pane Grahame,
ptáte se, jestli „vůbec existuje něco, co neumím“.
Nuže, například neumím tančit. Nebo vydělávat
kůži. Nebo vyrábět sudy či harpunovat velryby.
A nejsem nijak zvlášť dobrá kuchařka. Věřil
byste, že před pár dny jsem spálila polévku? Zato
však umím docela slušně zpívat, střílet z pušky
a trefit cíl, hrát na trubku (což ostatně umí každý) a jsem něco jako geolog amatér. A přestože
bych nedokázala připravit přijatelnou jehněčí
pečeni, ani kdyby na tom závisel můj život, každý rok dělám znamenitý vánoční pudink.
Odpusťte mi mou upřímnost, ale proč obětujete všechen svůj čas (a zdravý rozum) studiu
oboru, jenž je Vaší duši tak vzdálen? Kdybych já
bývala měla možnost jít na univerzitu, nevěnovala bych ani okamžik předmětu, jenž by můj
zájem zcela nepohltil.
Kochám se představou, že bych bývala trávila
své univerzitní dny četbou poezie, neboť lepší
způsob, jak prožít čas, jenž nám byl dán, beztak
neexistuje; nicméně po tolika letech vydávání se
za „skutečnou básnířku“ se patrně jen stěží najde
něco, co by mne byť sebelepší profesor mohl
naučit.
Ne – vím, že nemluvím, jak se na dámu sluší,
ale byla bych studovala geologii. Můj starší bratr
Finlay je ustavičně na moři a přináší mi nejrůznější
oblázky a úlomky skal ohlazené příbojem; a já nad
nimi s rozkoší hloubám, odkud asi pocházejí a jak
se ocitly u pobřeží Hebrid.
Tak, a nyní znáte má tajná přání! Výměnou si
budu muset vyžádat Vaše prvorozené dítě. Anebo
se možná spokojím s nějakým Vaším tajemstvím.
Kdybyste nestudoval přírodní vědy, čemu byste se
věnoval? Kdyby to záleželo na Vás, jak byste si ze
všeho nejvíc přál se svým životem naložit?
Elspeth
Urbana, Illinois, USA
12. srpna 1912
Má drahá vílo kouzelnice,
jestli mne naučíte hrát na trubku, naučím Vás na
oplátku tančit! Myslím, že na geologii není nic, co
by nebylo hodno pravé dámy.
autorka
Soutěž o knihu
Dopisy z ostrova Skye
Chcete si knihu přečíst celou?
Odpovězte na soutěžní otázku
a vyhrajte jeden z pěti výtisků.
Jessica Brockmole vydává tuto
novelu jako svou:
A) první
B) druhou
C) třetí
Odpověď zadejte do příslušného formuláře na
www.cd.provas.cz do 22. května.
Jessica Brockmole
Dopisy
z ostrova Skye
VYCHÁZÍ V NAKLADATELSTVÍ MOTTO.
280 STRAN, 269 KČ
Proč jste se z toho svého ostrova nikdy nevydala
za univerzitním vzděláním? Kdybych já žil na geologicky zajímavějším místě, než je střední Illinois,
možná bych podobný obor rovněž zvažoval. Vždycky
jsem toužil studovat americkou literaturu – Marka
Twaina, Washingtona Irvinga a podobně –, ale můj
otec mi odmítl čtyři roky finančně přispívat na to,
abych „četl nějaké knížky“.
Ale co si přeji ze všeho nejvíc? To je snadná otázka, leč odpověď na ni je tajemstvím, jež nehodlám
prozradit. Obávám se, že se budete muset přece jen
spokojit s mým prvorozeným dítětem.
David
Ostrov Skye
1. září 1912
Pane Grahame,
nyní jste skutečně probudil mou zvědavost! Čím
jste se toužil stát, když jste byl ještě malým chlapcem? Námořním kapitánem? Cirkusovým akrobatem? Obchodním cestujícím s voňavkami? ...
Ptáte se, proč jsem nikdy ze svého ostrova
neodjela a nezapsala se na univerzitu. Musím se
Vám tedy k něčemu přiznat a věřte mi, že mne to
uvádí do nemalých rozpaků. Napřed se musím
zhluboka nadechnout.
Nikdy jsem ostrov Skye neopustila. Za celý
svůj život. Skutečně! Důvodem je... nuže, svěřím
Vám to tedy. Mám strach z lodí. Neumím plavat
a bojím se vstoupit do vody, abych se to naučila.
Teď nejspíš u svého stolu padáte ze židle smíchy.
Člověk, který žije na ostrově, a má nepřekonatelnou hrůzu z vody? Inu, je to tak. Dokonce ani
touha po univerzitním vzdělání mne nedokázala
přesvědčit, abych vstoupila na loď. Ach, já jsem
se o to pokoušela! Ano, přísahám, že ano! Už jsem
dokonce zažádala o stipendium a měla sbalená zavazadla. Měli jsme s Finlayem podniknout tu cestu
společně. Když jsem však ten trajekt viděla... ach,
on prostě nevypadal, že by mohl síle moře odolat. ...
Tak, a nyní už znáte dvě má tajemství! Víte o mém
pošetilém zájmu o geologii a o mém ještě pošetilejším strachu z vody a lodí. Teď mi již jistě bez obav
svěříte své tajemství. Můžete mi věřit, že u mne bude
v bezpečí, pokud ne z jiného důvodu, pak proto, že
zde není nikdo (krom ovcí), komu bych je vyzradila.
Elspeth ▪
Z anglického originálu Letters from Skye přeložila Klára Kolinská.
Jessica Brockmole
Jessica Brockmole se narodila v Americe. Osudovou se jí stala návštěva skotského ostrova Skye, který jí učaroval natolik, že
hned ve vlaku zpátky do Edinburghu vymyslela příběh, který jí nedal spát. O velké lásce, která překonává vzdálenost mezi
dvěma kontinenty, dvě generace i dvě světové války. Novela, v níž pomocí dopisů dokonale vystihla pohnutou atmosféru
první poloviny 20. století, se stala bestsellerem, práva na vydání knihy byla prodána do třiadvaceti zemí.
cestování po ČR
ZA KRÁSAMI ČESKA
ek
máš rez
TEXT: to
Velkou část Ústeckého kraje vyplňuje malebné České středohoří. Zalesněné kuželovité kopce vzniklé sopečnou činností tvoří nezaměnitelný ráz této krajiny. Ale nejen svým profilem je České středohoří unikátní. Žije v něm nespočet druhů rostlin a živočichů a v tomto ohledu patří k nejbohatším
oblastem u nás. Nevšední zákruty tu vytváří řeka Labe, která do Českého středohoří vstupuje údolím nazývaným Brána Čech (latinsky Porta Bohemica). Romantiku krajiny, která učarovala i skladateli Richardu Wagnerovi nebo spisovateli Karlu Mayovi, si můžete vychutnat z mnoha vyhlídek, na
několika kopcích najdete i rozhledny. Poutavý pohled na přírodní krásy regionu se vám ale naskytne
také z okna vlaku. Třeba pokud pojedete na nákupy do Drážďan. Tok Labe totiž kopírují dvě železniční tratě – z jedné strany pražsko-drážďanská dráha, z druhé pak tzv. Polabská dráha. Většinu
železničních stanic a zastávek lze použít jako dobrý výchozí bod pro toulky Českým středohořím.
FOTO: libor sváček
Ústecký kraj
24
cestování po ČR
Císařskému salonu dominuje pozlacený lustr
z lipového dřeva.
Severočeské Ploskovice zdobí
jeden z nejkrásnějších českých zámků. Bývalé letní sídlo
rakouského excísaře Ferdinanda I. Habsburského si můžete
prohlédnout i v doprovodu
princezny.
Foto: archiv Státního zámku Ploskovice
Na návštěvu císařovy letní
J
eště než se vydáte od ploskovického nádraží k zámku, všimněte si sousoší Panny
Marie stojícího na pilíři v zahradě domku
nedaleko železniční stanice. Váže se k němu
pověst o dvou princeznách. Ty nebyly zrovna
vzorem mravopočestnosti a pokaždé, když
vyhlédly z okna zámku, Bohorodička od
nich znechuceně odvrátila tvář. Princezny to
rozčilovalo a rozhodly se nad Matkou Boží
vyzrát. Na soše jí nechaly udělat tvář i z druhé strany. Mohla se pak otáčet, jak chtěla,
ale vždy musela hledět k zámku.
třeba se předem objednat. I bez princezen
je ale zámek Ploskovice pohádkový a jeho
krásy využívají i filmaři. Právě tady žil princ
Velen se svými sestrami v pohádce Václava
Vorlíčka Princ a Večernice, na zámku natáčel
také Zdeněk Troška svoji Čertovu nevěstu
a Miloš Forman část Oscary ověnčeného
Amadea. Do Ploskovic zavítaly i zahraniční
filmové štáby. Po zámku se procházela třeba
herečka Nastassja Kinski (film Jarní vody),
Gérard Depardieu (film Balzac) nebo Kiefer
Sutherland (film Nalezený ráj).
Pohádkové prohlídky
Kdo zámek postavil?
S princeznou se na zámku Ploskovice
můžete potkat i dnes. Kromě standardních prohlídek se tu konají také oživené
prohlídky interiérů s průvodkyní v kostýmu princezny. Letos se uskuteční 19.,
26. května a 2. června. Na tyto prohlídky
určené hlavně rodinám s malými dětmi je
I o samotnou stavbu zámku Ploskovice
se zasloužila jedna princezna – Anna
Marie Františka Toskánská, která
Ploskovice zdědila na konci
17. století. S manželem žili
odděleně a ona tak měla
dostatek času věnovat
se správě panství. V Ploskovicích nechala
postavit na svou dobu luxusní jednopatrové
barokní sídlo. Dnešní podobu ale zámek
získal až v polovině 19. století. Roku 1849
si Ploskovice vybral za své letní sídlo bývalý
rakouský císař Ferdinand I. Habsburský, resp.
poslední český korunovaný král Ferdinand
V. Dobrotivý, který
se vzdal trůnu ve
prospěch svého synovce Františka Josefa I.
Zámek nechal nákladně
zrenovovat. Hlavní budova byla zvýšena o jedno
patro, nechal postavit dvě
přilehlé budovy a o reprezentativní výzdobu interiérů se
postarali přední čeští umělci.
Pávi se v zámeckém parku procházejí od nepaměti.
5 NEJ
rezidence
Z komnat do jeskyní
Během prohlídky zámku zavítáte do 11 místností. Hlavním sálem jsou děleny na ty, které
obýval excísař Ferdinand I., a pokoje patřící
jeho manželce, císařovně Marii Anně. Z bohatě vybavených zámeckých komnat zmiňme
alespoň císařovu ložnici s autentickou postelí
panovníka a s ukázkami toaletních potřeb té
doby. Většina místností vyniká nádhernými
nástropními malbami, jejichž autorem je
významný český malíř Josef Navrátil. V suterénu zámku si můžete prohlédnout unikátní
umělé vodní jeskyně – tzv. grotty. Byly vybudovány na počátku 18. století a šlechta je
navštěvovala hlavně v parných dnech, kdy se
sem chodila ochladit. Za prohlídku stojí
i zámecký park s rybníkem, kašnami a vodotrysky. Společnost vám v něm budou dělat
pestrobarevní pávi. ▪
4
spojení
Vlakem do Ploskovic
Pokud budou Ploskovice jen jednou ze zastávek na vašem výletě, doporučíme vám
Celodenní jízdenku, s níž můžete neomezeně cestovat po celý den vlaky ČD (i vlaky dopravců
GW Train Regio a Vogtlandbahn GmbH po území ČR), a to buď v rámci republiky, nebo po
zvoleném kraji. Více informací najdete na www.cd.cz (Vlakem po ČR – Jízdenka).
Příklady cen:
Celodenní jízdenka – celá ČR 550 Kč
Celodenní jízdenka region Ústecký
200 Kč
5
Půvab Ploskovic
láká české i zahraniční filmaře.
Zámek patří
u nás k nejoblíbenějším místům
pro natáčení
pohádek a historických nebo
romantických
filmů.
Foto: cs.wikipedia.org
Foto: Javier Sanchez Perez l Dreamstime.com
Zámek Ploskovice – barokní perla severu Čech.
3
Největší atrakcí
zámku jsou umělé vodní jeskyně
(grotty) s původními barokními
kašnami. V létě
poskytovaly
panstvu příjemně
chladný úkryt
před vysokými
teplotami.
Foto: archiv Státního zámku Ploskovice
2
Ve druhém patře
zámku je instalována výstava
Z českého malířství 19. století
s krajinomalbami jednoho
z nejvýznamnějších českých
romantiků Josefa
Navrátila.
Zámecký park
je domovem
dvanácti pestrobarevných pávů.
Nejkrásnější
okrasné ptáky
chovali v Ploskovicích už za excísaře
Ferdinanda I.
Habsburského.
Foto: Grecu Mihail Alin l Dreamstime.com
1
Ploskovický zámek
se řadí k našim
nejmalebnějším
šlechtickým sídlům. I přes pozdější
druhorokokové
úpravy si zámek
zachoval ráz
typické stavby vrcholného baroka.
Foto: Václav Lahovský, www.fotobanka.cz
zámku Ploskovice
26
cestování po ČR
Ústí nad Labem
technické
Nad zdymadlem se tyčí zřícenina hradu Střekov.
Průmyslové město s řadou sídlišť. Tak se na první pohled jeví severočeské
Ústí nad Labem. Pod relativně ošklivou slupkou se ale skrývá
€ƒ
mnoho pozoruhodných technických staveb.
ø‘’ĆƒŠ‰¬ƺڃ˜Œ
ƒŠ‰¬ƺڃ˜Œ
h‘’»ŒĆ€ƒ‹Ĉ’Úƒ‰”
h
‘’
ƒ
‰¬
Ž

® ‚˜ƒ
’ ‹
“Ý »
ƒ

”‰
Z
Œ
h‘’»ŒĆ€ƒ‹˜šŽ‚
ačneme u střekovského zdymadla,
které je dominantou labského údolí již
od roku 1935, kdy bylo dokončeno po téměř 13 letech prací. Autorem díla, jež při
slavnostním shromáždění v roce 1925 získalo název Masarykovo zdymadlo Střekov,
je architekt František Vahala (žák J. Kotěry
a S. Suchardy). Stavbu najdeme v jižní části
Ústí nad Labem mezi městskými čtvrtěmi
Střekov (na pravém břehu řeky) a Vaňov.
Říká se jí také střekovská přehrada, neboť
vzdouvá labskou vodu v délce 19,5 km.
Slouží převážně k zajištění splavnosti, ale
má také význam energetický. Součástí
stavby je totiž vodní elektrárna se třemi
vertikálními Kaplanovými turbínami a také
rybí přechod a dvě plavební komory. Přes
zdymadla vede žlutá turistická značka i cyklostezka, a tak můžeme z výšky pozorovat
nejen pěkné údolí s vyhlídkovou skálou
Vrkoč a zříceninou hradu Střekov nad námi,
h‘’»ŒĆ€ƒ‹†ŠĆŒĆ
Š
TEXT: LUKÁŠ NEKOLNÝ
FOTO: Autor, archiv ČD
’Úƒ‰”
˜‚—‹‚Š
ʍ”‘‰ô”‚Žš‚
ale i remorkéry, které se pod námi plaví přes
plavební komoru.
Nejšikmější věž v Česku
Poté se přesuneme do centra města, které
už bohužel dávno ztratilo původní charakter. Zbyly z něho prakticky jen dva kostely
a morový sloup na náměstí. Děkanský kostel
Nanebevzetí Panny Marie je také technic-
kou zvláštností – chlubí se nejšikmější věží
v Česku. Je odkloněna od svislé osy o těžko
uvěřitelných 198 cm. A to od konce 2. světové války, kdy kostel zasáhla letecká bomba.
Gotickou trojlodní stavbu obklopuje ze tří
stran nákupní centrum Forum, které zaplnilo po válce téměř nevyužité prostranství
na okraji někdejšího historického jádra. Tím
bohužel zanikla možnost vidět kostel v celé
jeho velikosti a kráse, nicméně vznikla zde
unikátní lanová dráha k vyhlídkové restauraci Větruše. Její spodní stanici najdeme ve třetím podlaží obchodního centra v nadmořské
výšce 156 m n. m. Na horní stanici, která leží
o 50 m výše, se dostaneme kabinou pro až
10 sedících a 5 stojících osob za 1,8 minuty
(jezdí každou čtvrthodinu). Odměnou za využití lanovky nám bude jak netradiční výhled
během jízdy (např. na historický železniční
cestování po ČR 27
Skály a skalní vyhlídky
Žďárských vrchů
Nově pod zem do dolu Jeroným
Muzeum Výtopna Zdice
Po stezce hastrmanů
Průzračný Vycpálkův lom
Za historií hradiště Veligrad
Podvodní říše
v rakouském Schremsu
KVĚTEN
|
5 2014
Soutěž o předplatné
Odpovězte na soutěžní otázku a vyhrajte
roční předplatné časopisu Turista!
Podstávkové domy na titulní straně Turisty zdobí
vesničku Vysoká Lípa, kterou najdete v:
A) NP Podyjí B) NP Šumava C) NP České Švýcarsko
TOULKY
S TOULAVOU KAMEROU
AKTUALITY A ZAJÍMAVOSTI
LIII | 126
Cena: 48 Kč
Odpověď zadejte do příslušného formuláře
na www.cdprovas.cz do 22. května. Tři správné
odpovědi odměníme ročním předplatným
časopisu Turista.
viadukt obklopující centrum na jižní straně),
tak i následná krásná podívaná z vyhlídkové
terasy u restaurace Větruše. Odtud spatříme
všechny tři ústecké mosty, zmíněné Masarykovo zdymadlo a nad ním se rozkládající hrad
Střekov, ale také Erbenovu vyhlídku nad sídlištěm Dobětice. Jen pár kroků od vyhlídkové
plošiny stojí malá žlutá osmiboká budova
se zrcadlovým bludištěm. Je jedním ze čtyř
svého druhu v Čechách. Větší „bratry“ má ústecký labyrint na pražském Petříně a Můstku
a také v Centru Babylon v Liberci.
Tajemné podzemí s průvodcem
U Žižkovy ulice ve svahu pod Větruší se
nalézá jeden z ústeckých protileteckých
krytů. Jako jediný je však od 1. května 2013
zpřístupněn veřejnosti. Jinak bezesporu
zajímavému podzemnímu areálu, který si lze
prohlédnout během hodinové výpravy s průvodcem, trochu škodí fakt, že používá při své
propagaci tři různé názvy, a to Luftschutz
museum, Muzeum civilní obrany a Ústecké
podzemí (návštěvní doba viz webové stránky
www.ustecke-podzemi.cz), což může poněkud mást. Komplex podzemních chodeb se
začal budovat v roce 1942 jako protiletecký
kryt civilní obrany. Po 2. světové válce, konkrétně v letech 1952–1956, byl kryt upraven
k protiatomové ochraně ve správě ústecké
Spolchemie. V současnosti je zpřístupněno
asi 500 m vybetonovaných chodeb. Kromě
toho můžeme nahlédnout do ve skále ražených chodeb o délce 250 m. Velmi bohatá
expozice představuje původní technické
vybavení, ale také kolekci plynových masek či
vojenské mapy, telefonní ústřednu a stovky
dalších pozoruhodných artefaktů.
Přednosta stanice na etiketě
A nebyli bychom v Česku, kdybychom při
představení technických atraktivit opomněli
pivovar, zvlášť když je spojen se známou
Nejmladší česká lanovka vás doveze k vyhlídkové restauraci Větruše.
značkou Zlatopramen. Nicméně to přece
jenom má jeden háček. Pivovar v ústecké
čtvrti Krásné Březno je od konce roku 2011
uzavřen, a tak se musíme za zlatavým mokem
posunout asi 8 km po proudu řeky do Velkého
Března, které znalci historie a památek znají
ve spojitosti s rodinou Chotků a jejich novore-
bený přednosta železniční stanice ve Velkém
Březně, který měl zdejší pivo velmi rád. Roku
1906 ho oslovila správní rada pivovaru s nabídkou, aby se stal tváří piva Březňák, za což
dostal doživotní rentu 30 piv týdně. Komentované prohlídky s poutavým výkladem se
konají každou sobotu od 14.30 h (pro skupiny
nad 10 osob po objednání i jindy). Návštěvník
se dostane do prostor někdejší sladovny, ale
i stále používané varny, spilky a ležáckého
sklepa. Závěrem hodinové exkurze je ochutnávka místního světlého a černého piva.
A kam dál?
Velkobřezenská varna a Victor Cibich.
nesančním zámkem. Ovšem jen přes hlavní
silnici (blíže k řece) stojí areál pivovarských
budov, v němž se (kromě nově přemístěného
Zlatopramenu) vaří pivo Březňák, z jehož etiket již více než sto let hledí Victor Cibich, oblí-
Ve výčtu technických zvláštností průmyslového Ústí nad Labem bychom mohli
pokračovat ještě dlouho. Namátkou zmiňme
Mariánský most, který byl vyhlášen jednou
z deseti nejlepších světových staveb posledního desetiletí 20. století, nebo kupříkladu
železniční výtopnu na střekovském nádraží
či zoologickou zahradu, která má nejstrmější
terén ze všech českých zoo. ▪
Tento článek vyšel také v časopise Turista č. 1–2/2014.
28
cestování po ČR
Z okna vlaku
Ústí n. Lab.
Prosetice
Lovosice
Úštěk
v Ústeckém kraji
LOVOSICE
Foto: Zdeněk Kompert, www.fotobanka.cz
Foto: Roman Provazník, www.fotobanka.cz
PROSETICE
Foto: Josef Nožka, www.fotobanka.cz
ÚŠTĚK
Jezero, které je rybník
Vrch s turistickou chatou
Hrad na Doubravské hoře
V létě tráví většina obyvatel města Úštěk
parné dny na písčitých plážích jezera
Chmelař. Nerekreují se tu ale jen místní.
O prázdninách sem přijíždějí i přespolní
a nemálo z nich i vlakem. Úštěcké nádraží
se totiž nachází jen pár kroků od jezerní
hráze. Hladina jezera se vám ukáže v okně
vlaku už před příjezdem na stanici. Označení jezero se pro tuto vodní nádrž vžilo
stejně jako u nedalekého Máchova jezera.
Ve skutečnosti Chmelař není jezero, ale
rybník. Vznikl v 60. letech minulého století
na místě středověkého Velkého rybníka.
Jedinou horou Českého středohoří, na
jejímž vrcholu se nachází turistická chata,
je Lovoš. Ten se na okraji Lovosic vypíná do
výšky 570 m n. m. a z vlaku ho dobře uvidíte
mezi stanicí Lovosice a zastávkou Lovosice
město. Turistická chata na Lovoši stojí od
roku 1930. Výletníkům poskytuje nejen
občerstvení a ubytování, ale z její vyhlídky
se nabízí také poutavý rozhled po kraji. Na
vrchol Lovoše vás od železniční zastávky
Lovosice město dovede zelená turistická
značka (asi 3 km) a značené stezky vedou
na Lovoš i z Malých Žernosek.
V okolí zastávky Prosetice můžete spatřit
z okna vlaku hrad Doubravku. Byl na Doubravské hoře ležící na východním okraji Teplic
postaven už roku 1483. Za třicetileté války
však pevnost dobyli Švédové a po jejich
odchodu nechal císař hrad zbořit. Bál se,
že by ho nepřítel opět získal a využíval jako
opěrný bod. Kopec byl veřejnosti zpřístupněn až na konci 17. století, kdy si tu panský
hlídač postavil obydlí. V letech 1884–1885
nechal Edmund Clary-Aldringen postavit
na zbytcích hradu novogotický zámeček
s restaurací a vyhlídkovou věží.
Do města Úštěk jezdí vlaky od
roku 1898, kdy byla zprovozněna železniční trať z České Lípy
do Lovosic. Dnes se po této trati, kterou
najdete v jízdním řádu pod číslem 087,
můžete svézt žluto-zelenými motoráky
Regionova. Z České Lípy vás do Úštěka
dopraví přímé osobní vlaky ČD za
37 minut, z Lovosic za 42 minut a z Litoměřic za 27 minut. S jedním přestupem
v Lovosicích je do Úšteka dobré spojení
i z Prahy nebo Děčína.
Z Lovoše se tedy nemusíte vracet
k vlaku stejnou cestou. Na Lovoš
se vydejte od zastávky Lovosice
město a z vrchu pak sestupte po
naučné stezce do Malých Žernosek,
kde najdete také železniční zastávku.
Na obou staví nejen přímé vlaky ČD
jedoucí z Ústí nad Labem hl. n., ale bez
přestupu se sem dopravíte po kolejích
i z pražského Masarykova nádraží.
Z metropole do zast. Lovosice město
trvá cesta asi hodinu a tři čtvrtě.
Železniční zastávka Prosetice je
součástí tratě Lovosice – Teplice v Čechách (č. 097), která byla
zprovozněna 16. prosince roku 1897.
Kvůli sesuvu půdy u zastávky Dobkovičky a poškození tratě je v současné
době v úseku Lovosice – Radejčín
zavedena náhradní autobusová doprava.
Mezi Teplicemi v Čechách a Radejčínem
není provoz na trati přerušen a vlaky
po ní jezdí zpravidla každé dvě hodiny
v obou směrech.
cestování po ČR 29
Rájem rozhlednovým
ILUSTRACE: JIŘÍ ŠTEKL
Skřivánčí vrch
trať č. 140, nejbližší žel. stanice Málkov, vzdálenost 1,3 km
Kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 15 metrů (Krušné hory
s Klínovcem, větrné elektrárny u Rusové, elektrárny Prunéřov a Tušimice,
Doupovské hory).
Šestnáctimetrová
ocelová rozhledna
z roku 2011.
Málkov
Skřivánčí vrch
Obec Zelené, nad kterou se tyčí tato rozhledna, leží na velmi frekventované
silnici z Chomutova do Karlových Varů. Hned na začátku obce se odbočí
šikmo vlevo do svahu, projede se celá vesnice a na konci obce se po půl
kilometru odbočí doprava. Jemná šotolinová cesta se po padesáti metrech
prudce stočí doleva. Ještě předtím si ale nezapomeňte nastavit lehké
převody. Následuje totiž krátké, ale příkré stoupání, po něm 200 metrů
odpočinku a pak dva za sebou jdoucí strmé úseky. Zvláště ten druhý je
velmi nepříjemný. Po jeho zdolání se dostaneme na hřeben kopce, odkud
sjedeme paradoxně 200 metrů z prudkého kopce až k rozhledně.
Sjízdné pouze na horském kole.
Klášterec n. O.
Chomutov
zast. Málkov
Suvenýry v hostinci Na radnici
nebo na sousedním obecním
úřadu.
Tanečnice (Tanzplan)
trať č. 083, nejbližší žel. stanice Mikulášovice
dolní nádraží, vzdálenost 4,0 km
Masivní šestadvacetimetrová cihlová
osmiboká věž na žulové podezdívce z roku
1905 – naše nejsevernější rozhledna.
Tanečnice
Mikulášovice
zast. Mikulášovice střed
Soutěž
Odpovězte na soutěžní otázku
a vyhrajte knihu 333 výletů po rozhlednách.
Jaký je součet nadmořských výšek
rozhleden Skřivánčí vrch a Tanečnice?
Správnou odpověď jednoduše
zadejte do formuláře na
www.cdprovas.cz do 22. května.
Nápovědu najdete na
www.rozhlednovymrajem.cz.
Kruhový výhled ze zastřešené terasy ve výšce 22 metrů (Labské pískovce,
Šluknovský výběžek, Lužické hory, Jizerské hory, Milešovka, Drážďany).
Od železniční zastávky Mikulášovice střed stoupá hrubá asfaltová silnice do
prudkého kopce. Po dvou kilometrech po modré turistické značce následuje
odbočka doprava. Dál už vede jen lesní šotolinová cesta, místy s hrubším
štěrkem a příčnými stružkami na odvod dešťové vody. Téměř dvoukilometrové
prudké (místy až příkré) stoupání končí až na parkovišti před rozhlednou.
Vzhledem ke špatnému stavu komunikace pro silniční kola nevhodné.
Na horském kole dobře sjízdné.
Občerstvení a suvenýry v chatě u rozhledny a v infocentru v Mikulášovicích.
Tomášov
Před návštěvou rozhleden se informujte o jejich aktuální otevírací době.
cestování po ČR
Hledáte tip
na výlet nejen
v Ústeckém kraji?
www.cd.cz/zazitky
Po nejsevernějším koutě Česka
➜
V sobotu 17. května se koná turistický pochod Severní stopou 2014. Po svých nebo v sedle bicyklu můžete
absolvovat různě dlouhé trasy po Šluknovském výběžku a navštívit nejsevernější místa ČR.
Ilustrační Foto: Candybox images l dreamstime.com
V pořadí už 38. ročník oblíbeného turistického pochodu
startuje ze dvou míst – z Dolní Poustevny (od turistické chaty)
a z Velkého Šenova (od Centrofloru). Vybrat si můžete z různě
dlouhých tras, které končí vždy na Čtverci v Dolní Poustevně.
Tříkilometrová varianta pochodu je vhodná i pro zdravotně
postižené. Na kontrolách získáte zajímavá razítka, v cíli pak
pamětní list a upomínkový předmět z keramiky. Na tři nejmladší a tři nejstarší účastníky pochodu čeká odměna. Trasy
jsou připraveny i pro příznivce cykloturistiky. Do Dolní Poustevny a Velkého Šenova se snadno dopravíte vlakem ČD. Na trati
Rumburk – Dolní Poustevna (č. 083) jezdí převážně moderní
jednotky Desiro nebo RegioShark. Na Šluknovsko existuje
dobré vlakové spojení od Děčína i České Lípy.
Nejbližší železniční zastávka:
Dolní Poustevna/Velký Šenov
Oslavte dětský den netradičně a vydejte se
na výlet historickým vlakem z Ostravy do
beskydské přírody pod Lysou horu! V sobotu
31. května se můžete svézt z ostravského
hlavního nádraží do Ostravice zvláštním
parním vlakem. V areálu koupaliště penzionu Sluníčko, vzdáleného půlhodinu chůze
od ostravického nádraží, bude připraven
bohatý program. Těšit se můžete na ukázky
tradičních řemesel, hry a soutěže pro děti
i dospělé a nevšední country odpoledne.
Chybět samozřejmě nebude ani občerstvení. V podvečer můžete využít parní vlak i pro
cestu zpět.
Nejbližší železniční stanice:
Ostrava hl. n./Ostravice
Když železnice
patří dětem…
➜
Foto: Jana Štípková
Rytíři nebes
v Pardubicích
➜
➜
Dětský den
na Ostravici
Foto: archiv ČD
TIP
Inspirovat se můžete na
volnočasovém
portálu.
Foto: archiv muzea ČD Lužná u R.
30
I letos se na pardubickém letišti uskuteční
Aviatická pouť, tentokrát s podtitulem
Rytíři nebes. Přehlídka současných i historických letadel s bohatým doprovodným
programem se koná 31. května a 1. června.
Mezi její hlavní lákadla patří vyhlídkové
lety v klasickém vrtulníku Bell 47 známém
ze seriálu M.A.S.H. nebo ukázka záchrany
„sestřeleného“ pilota z nepřáteli ovládaného území za pomoci bojových vrtulníků. Na
Aviatickou pouť přijeďte vlakem. V pokladnách ČD zakoupíte jak zpáteční jízdenku
VLAK+ Aviatická pouť se slevou 25 %, tak
i zvýhodněnou vstupenku na akci.
Nejbližší železniční zastávka:
Pardubice závodiště
V neděli 1. června bude v železničním muzeu
v Lužné u Rakovníka připraven pro děti
k jejich svátku pestrý program. Mnoho z nich
bude jistě těžké odlákat od modelového kolejiště. A na co se mohou kromě stálé výstavy
parních a motorových lokomotiv ještě těšit?
Třeba na lesní závod, v němž si vyzkouší
základní skautské dovednosti, nebo na bezplatné projížďky po úzkorozchodné dráze.
Svačinu si s sebou brát nemusíte, jídlo a pití
nakoupíte ve stáncích s občerstvením. Do
Lužné u Rakovníka se můžete svézt z Loun
stylově – zvláštním parním vlakem. Zastaví
i v Postoloprtech nebo Žatci.
Nejbližší železniční stanice:
Lužná u Rakovníka
škola vaření
e
k
a
c
e
s
e
e
h
C
s janou florentýnou
zatloukalovou
,
ukalové
ny zatlo , pixmac
ý
t
n
e
y flor
VSKÁ
CHIV jan HAELA MATĚJO
FOTO: AR
MIC
dezert zvaný
vý krémový sýr pro
rst
če
je
tím
,
isu
. Ale to
lské tiram
, je tvarohový koláč
mascarpone pro ita
o toto slo vo napadá
ové buchty, čím je
pr
oh
ar
mě
tv
ý
é
er
sk
kt
,
če
lad
še
pro na
itelný přek
Tím, čím je tvaroh
jk). Nejbližší použ
je tvořen dvěma,
po anglicku čízke
ě
kn
pě
te
tě
(č
.
ke
sytý dezert, který
hu
a
va
ný
po
od
cheeseca
lou
lah
ě
na
írn
ko
, do
je nesm
edevším
huje jeho božskou
krém obsahující př
ětlení. Cheesecake
dostatečně nevysti
k a másla, na ní je
uvím, krátké vysv
ne
ml
še
m
su
če
té se
o
ch
po
,
ný
dí,
če
be
vě
pe
ro
ne
ještě
ke se nejpr ve
ořenou z rozd
Pro ty, kteří stále
najdete krustu, tv
á vrstva. Cheeseca
e
bn
láč
do
a rohu.
ko
oz
oz
ku
ní,
zp
od
ch
ila
sp
vr
lás
i. Na
přijde na řadu
vu, která se oh
tě
tě
vš
ješ
y
ná
u
kd
někdy třemi vrstvam
no
Ně
ka
u.
če
tiv
na
avě. Když ho
zert pro ne
sýr nebo jeho alter
í k chybám při přípr
dy žádný rychlý de
sn
Te
mi
ul.
ro
hn
mp
tu
zmiňo vaný čerstvý
ko
za
ne
ě
i
vn
lm
y sprá
oží, ve
ká, kondlouho chladí, ab
a v kuchařkách mn
na po vrchu popras
však ještě docela
eré se na internetu
ječný krém se srazí,
kt
va
y,
o,
pt
ké. Když
uh
ce
ta
re
dlo
se
c
ny
ne
ch
mo
vše
pečete, propad
ho budete péct
do
yž
ne
Kd
ho
Cheesecake je přes
a.
yž
yb
Kd
ch
.
je
ne
to
ná, krémová,
pak propad
rudka, zhnědne, a
áte, nafoukne se a
uť je smetanově jem
leh
ch
eš
ož
př
jeh
ho
budete péci moc zp
,
yž
ník
Kd
uč
u.
oh
sýra.
káte mo
hrubší jako po tvar
ernativu čerstvého
vlastně hračka. Zís
zistenci bude mít
ledu na použitou alt
stíte, že příprava je
oh
zji
z
y,
be
ok
to
kr
a
é
,
ck
ký
iti
vs
ny kr
u králo
však dodržíte všech
dy moučník vskutk
stu vlakem.
meto vě hladká. Te
sa
ce
en
vám jistě zkrátí i ce
ist
i
nz
ut
ko
ch
a
é
dn
sle
vý
o
delikátní
í
en
ýšl
Florentýna
velmi krátký. Přem
Nákupní seznam je
Tak zase příště!
32
škola vaření
SNADNÉ
45
minut
nutí
+ chlad
Základní recept na cheesecake
Jistě se ptáte, jaký že to sýr použít do krémového těsta. Nabízí se hned několik možností. Sáhnout můžete po tučném
tvarohu, sice to poznáte na chuti, ale ke správné konzistenci se dostanete bez potíží. Výborná je lučina, svojí slaností
a lehkou pikantností dodává výsledku jistý šmrnc. Použít můžete i další sýry typu žervé, nejblíže americkému originálu
však budete, když v obchodě pořídíte krémový sýr Philadelphia, prodávaný ve vaničce.
Na krustu:
l 150–200 g sušenek (grahamových,
celozrnných, oříškových apod.)
l 80 g másla
Na krém:
l 400 g lučiny, philadelphie nebo měkkého tučného tvarohu
l 60 g moučkového cukru
l 2 vejce (L) l 1 žloutek
TIP
Někdy možná narazíte na recept, který
obsahuje také mouku nebo škrob. Přidávají se
do krému proto, aby se snížilo riziko přepečení
a popraskání. Pak se ani koláč nemusí péct ve
vodní lázni, ale i kdyby – už nikdy nebude tak
krémový a hladký.
1. Sušenky nasypte do mikrote-
2. Rozdrcené sušenky
3. Rozdělávací dortovou formu
nového sáčku, rozdrťte válečkem
nebo paličkou. Alternativně můžete sušenky rozmixovat několika rychlými pulzy v kuchyňském
robotu se sekacím nástavcem.
V Americe je oblíbená kombinace
grahamových krekrů a trochy
cukru. Až vyzkoušíte všechny
možné druhy sušenek, nezapomeňte také na tuto možnost.
smíchejte s rozpuštěným
máslem. Pokud jste si na
pomoc vzali robota, máslo
nerozpouštějte a přidejte
rovnou k sušenkám. Nechte
rychle zapracovat sekacím
nástavcem. V obou případech by se mělo vytvořit
hrudkovité těsto.
s malým průměrem, jen zhruba
24 cm, velmi dobře vymažte
máslem, dno vyložte papírem
na pečení. Doporučuji formu
zvenku obalit alobalem, jinak
riskujete protečení krémové
náplně. S pomocí rovného dna
skleničky pevně upěchujte
na spodek formy sušenkový
základ.
škola vaření 33
Kuchařské triky
k dokonalému
cheesecake
STŘEDNĚ TĚŽKÉ
Čokoládový cheesecake
90
minut
nutí
+ chlad
Základní recept můžete obměňovat a rozvíjet přidáním dalších
surovin – například likérů, čokolády, kakaa či ovoce. Určitě vyzkoušejte tento
čokoládový. Krému je hodně, je vhodný pro větší formy s průměrem kolem 26–28 cm.
Na krustu:
l viz základní recept
Na krém:
l 250 g hořké 70% čokolády l 900 g čerstvého sýra (lučiny, philadelphie apod.)
l 150 g cukru krupice l 4 velká vejce
Na polevu:
l 1 kelímek šlehačky l 150 g hořké 70% čokolády l 1 lžíce moučkového cukru
l 1 lžička kakaa na posypání
1. Krustu vytvořte podle základního receptu.
2. Na krém nejprve rozpusťte čokoládu ve vodní lázni, zbytečně ji však nezahřívejte, měla by po rozpuštění stále zůstat jen vlažná. Ostatní přísady vymíchejte na krém jako obvykle, nakonec k nim přilijte
i rozpuštěnou čokoládu a naposledy jemně promíchejte. Nalijte na krustu a pečte zhruba hodinu, až
dosáhnete stupně zatuhnutí středu (viz rady vpravo). Vychlaďte podle základního návodu.
3. Na polevu zahřejte šlehačku v malém kastrůlku na mírném ohni. Přidejte cukr, čokoládu a míchejte
do úplného rozpuštění na hladkou polevu. Nechte trochu vychladnout, pak přelijte přes ztuhlý a z formy
vyjmutý cheesecake. Znovu uložte ještě nejméně na hodinu do lednice. Nakonec posypte kakaem.
1
2
3
4
autorka
Jana Florentýna Zatloukalová
Je bývalá šéfkuchařka, autorka několika mezinárodně oceněných
kuchařských bestsellerů z edice Kuchařka pro dceru. Nyní připravuje k vydání novou knihu do kuchyně. Kromě toho založila gastronomický projekt Chutopis.cz k obnově českých chutí, vůní
a tradic. Pokud vás nějaké jídlo provází celý život a rádi byste,
aby jeho příběh nebo chuť udělaly radost i jiným a zachovaly se
do budoucnosti, podělit se o vše můžete právě na tomto webu.
5
4. Ingredience použité na krém
5. Připravený krém opatrně
6. Pečte v troubě předehřáté
by měly mít pokojovou teplotu.
Máte-li větší formu, než je uvedeno, rozhodně zdvojnásobte
množství surovin. Čerstvý sýr
rozetřete dohladka. Přidejte
cukr a jemně zapracujte, nakonec vmíchejte i vajíčka a žloutek. Pokud pracujete s robotem
nebo mixérem, dávejte pozor,
ať krém příliš nenapěníte.
vlijte na sušenkový základ
a nechte před pečením
ještě asi 5 minut odpočívat.
Počkejte, až vzduchové bublinky vystoupají k hladině,
a pak je propíchněte ostrou
špičkou nože. Čím méně
vzduchu v krému, tím lépe.
na 160 stupňů bez horkovzdušného oběhu po dobu zhruba
30 minut. Bezpodmínečně
použijte vodní lázeň – formu
umístěte do pekáčku s horkou
vodou, která bude sahat asi do
třetiny výšky formy. Okamžik
správného propečení a postup
chlazení najdete v radách
v boxu vpravo.
6
7
Nepoužívejte odtučněné mléčné výrobky.
Pokud si hlídáte váhu, volte pouze nízkotučné varianty. Naprostá absence tuku má
nepříznivý vliv na výslednou konzistenci.
Nevynechávejte ani cukr, je také pro
konzistenci důležitý. Zpomaluje srážení
vaječných bílkovin.
Aby vám koláč v troubě nevyběhl a při
chlazení zase nespadl, je třeba věnovat
přípravě krému péči až mateřsky jemnou.
Důležité je myslet na to, že nechcete do
krému vmíchat žádný vzduch, vše se tedy
musí míchat nebo mixovat jen minimální
potřebnou dobu. Zejména fáze při přidávání vajíček, kdy krém značně řídne, hrozí
zbytečným přišleháním vzduchu. Buďte
jemní a rychlí.
Vodní lázeň zajišťuje mírnější a stálejší
přenos tepla do koláče, takže se krém do
potenciálně nebezpečného bodu sražení
přibližuje pomaleji a tedy i kontrolovatelněji. Konzistence koláče pečeného nasucho je obecně hrubší a sušší a nesplňuje
požadavky na dokonalý cheesecake.
S pečením musíte přestat včas, dokonce
dříve, než se zdá. Pokud byste čekali, až
se koláč dobře propeče, díky zbytkovému
teplu by došlo k jeho přepečení, které se
projevuje opravdu nehezkým popraskáním
povrchu. S pečením se tedy končí ve chvíli,
kdy poklepem lžící na bok formy shledáte,
že se těsto celé třese podobně jako želé
nebo rosol. Prostředek však nesmí zůstat
vyloženě tekutý, má být lehce zaschlý. Nemusíte mít obavy, že cheesecake není hned
po upečení tuhý, jak jste si představovali,
on ještě hodně zpevní při chladnutí.
Průvan ani chladný vzduch koláči při chladnutí nesvědčí. Nechte ho vychladnout
v pootevřené vypnuté troubě. Teprve až
dosáhne pokojové teploty, dejte jej chladit
do lednice. Některé recepty uvádějí, že se
můžete pustit do krájení již po 4 hodinách
chlazení, lepší je počkat nejméně dvakrát
tak dlouho nebo ještě lépe přes noc. Teprve
druhý a třetí den je cheesecake nejlepší.
Z formy vyprostěte cheesecake až po
vychladnutí a zatuhnutí v lednici. Pokud
se přilepil ke dnu formy, krátce ho zespodu
nahřejte postavením na horkou navlhčenou utěrku – to trochu rozpustí máslo
a přispěje k uvolnění.
Popraskaný koláč lze vždy zamaskovat
nánosem třetí vrstvy. Možností je mnoho –
od obyčejné ušlehané šlehačky po omyté
a pokrájené ovoce, ovocné pyré, želé, čokoládovou glazuru, oříšky, pralinky, drobenku
nasypanou na vychladlý koláč a zapečenou
v krátkosti pod grilem.
34
škola míchání
Po celý rok s námi budete moci nahlédnout pod pokličku
alkoholové alchymie pravých českých míchaček, které
vás provedou českou lidovou mixologií.
Rum
Své pevné místo v hospodském folkloru má také rum, tuzemská náhražka
za ten drahý karibský z cukrové třtiny. Lidovému rozšíření Rozumně Uložené Měny pomohla
již za „socíku“ dělnická třída, jak prozrazuje rčení: „Komu smrdí rum, tomu smrdí práce!“
Kofila
A
ni deset let platné nařízení EU nemohlo zpřetrhat české rumové kořeny. Přestože čeština
zákaz elegantně vyřešila oficiálními názvy jako
Tuzemák či Tuzemský um, v běžné řeči zůstal tím
jediným pravým rumem český destilát z brambor.
Za chuťově nejlepší souhru rumové
esence s kávovými zrny je považována
míchačka kofila. Rum však není v tomto
případě nalit do kávy (tzv. kafe se šutrem), ale na hladinu panáka je nasypána
lžička mleté kávy. Do úst je pak vložen
cukr, který je ale místo spolknutí podržen
na jazyku. V ústech vzniklá hmota, sladká
a vazká, je poté zalita rumo-kávovým
panákem. Zatřesením je pak celá směs
řádně promíchána a po této proceduře
naráz spolknuta. „Vocas“ tohoto koktejlu
velmi odpovídá chuti stejnojmenné čokoládové tyčinky. Celý popisovaný rituál
s rumem, kávou a cukrem lze považovat
za tuzemskou variantu známé konzumace tequily se solí a citronem. Z tohoto
důvodu se kofile přezdívá mexická pěst
nebo ještě výstižněji česká tequila či tequila
pro chudé. ▪
Kuba z Libně
Kromě všemožných kombinací s ostatními
alkoholickými nápoji (např. čert s griotkou) lze
rum snadno mísit i s těmi lihuprostými. Velmi
populární je long drink v podobě rumem vylepšené coly. Název kolomaz odkazuje na barvu
tohoto nápoje i použitou limonádu, rumkola
nebo zkráceně rumko pak na obě příslušné ingredience. Familiérnější rumča zase prozrazuje
oblíbenou českou mutaci coly, a sice Kofolu. Ani
jeden z těchto existujících názvů však není příliš
rozšířen a lidově se tomuto koktejlu říká jednoduše rum s colou či se jako český Kuba z Libně
hlásí ke Cuba Libre, koktejlu z toho pravého
karibského rumu.
Rumburak
Podělte se!
Při čtení našeho seriálu Pravé české
míchačky sami jistě zjistíte, že znáte vlastní
varianty popisovaných lidových míchanic,
ať už jste je přímo pili či o nich pouze
slyšeli… Nenechávejte si to pro sebe
a podělte se na www.facebook.com/
/praveceskemichacky.
autor
Rum vylepšuje celou řadu alkoholických
i původně nealkoholických lidových koktejlů.
Stejně tak samotné panáky rumu lze všelijak
zpestřit, záleží na lidové tvořivosti. Velice
originální je nápoj se stejným jménem jako má
populární kouzelník z pohádkového seriálu.
Tento drink se objevil například na jedné vesnické zábavě v jižních Čechách. Na baru bylo
možné objednat klasického tuzemského ruma
anebo o něco dražšího rumburaka. Zvědavost
zafungovala, místní pijáci se trhli přes kapsu,
důvtipný hospodský vhodil do nalitých panáků
arašíd – a drink byl na světě!
Alexandr Guha
Autor knihy Pravé české míchačky,
absolvent a doktorand oboru kulturologie na FF UK.
Vedl výběrový kurz Kulturní dimenze legálních psychoaktivních látek.
Herec, dramatik a režisér divadla Ztracená existence, stálého hosta
Studia Ypsilon (hry Dentální rapsódie, Privátní mejdla, Vařparáda aj.).
Šéfdramaturg televize Óčko, stagemanager hudebně divadelního stanu festivalu
Mighty Sounds, člen recesistické punkové kapely Vagyny Dy Praga (album Zřejmě humor).
story
Zjistil jsem, že pití některých míchaných
nápojů je motivováno spíše chlapskou
výzvou než gurmánským zážitkem
nebo touhou po opilosti. V téměř každém rozhovoru, který se týká pravých
českých míchaček, se investigativní
tazatel snaží vypátrat, která že lidová
míchanice je ta nejdrsnější a zda jsem ji
ochutnal (případně zda znám někoho
takového). Odpovědi na tyto kruciální
otázky znějí: „Drátěnka a ano.“ Tento
obávaný koktejl se míchá z rumu a octa,
vyzkoušel jsem a po pozření jsem téměř
neudržel. Mám ale kamarádku Týnu,
co si drátěnku oblíbila i chuťově. Její vysvětlení je jednoduché: je to stejné, jako
když si dáte tlačenku (zalitou octem) a
pak panáka – tedy klasické hospodské
menu. Nutno podotknout, že se stále
bavíme o mírné verzi koktejlu, jakési
„soft“ rumové náhražce za tu pravou
drátěnku. Tu tvoří ještě jedna přísada
ze stolu – nalámané párátko. Který
odvážný gurmán si troufne?
cestopis
KUBA
L TESAŘ,
E
TEXT: PAV
.
FOTO: m
ra
chiv auto
král, ar
EDIA.CZ
A PROFIM
Po stopách
kubánských
revolucionářů
V dobách omezeného cestování do zahraničí bývala
Kuba pro Čechy vrcholem exotiky, svou přitažlivost
však neztratila ani s odstupem několika desetiletí.
Nejen jako skanzen komunismu, ale také země, která
tančí v rytmu salsy a kde kvalitní rum teče proudem.
Kubánská republika
Havana
Gorges du Todra
Trinidad
Jbel Toubkalu
Baracoa
Santiago de Cuba
36
cestopis
Castro a spol.
K
onečně po deseti hodinách letu z Paříže
přistáváme v kubánském hlavním městě.
Ještě v příjemně klimatizované letištní hale
se stavíme do dlouhého trojstupu před oficiální směnárnou, abychom se jako správní
turisté na ostrově stali majiteli konvertibilních pesos. Ne náhodou je pořídíte za úplně
stejnou cenu jako americký dolar. Během
čekání na kýženou měnu dostáváme rady od
našeho průvodce Honzy. Ta první zní: „Takové
fronty jsou tu všude, tak se na to připravte!“
Ale nakonec to není tak zlé. Podobné čekání
s nepatrnými posuny vpřed zažijeme jen
ve frontě na báječnou čokoládu v centru
Havany…
Motoristický
skanzen
Kubánští barmani nijak
nešetří bílým rumem, takže na
colu už moc místa nezbývá.
Hlavní město kohoutů
Honza se před nějakými deseti lety zúčastnil
cyklistické dovolené, během níž projel téměř
celý ostrov. Tehdy u něj vzniklo pouto na celý
život, kvůli kterému tráví na opačné straně
zeměkoule několik měsíců v roce. Teď nás
odváží v pronajaté dodávce do místa našeho
ubytování. Stmívající se metropolí míříme do
čtvrti Vedado na věčně rozbouřeném pobřeží
Atlantiku.
Zastavujeme před honosnou vilou z koloniálních dob, která ještě nestačila ztratit svůj
někdejší půvab. Zdobený štukový strop
a dřevěná postel s vyřezávanými ornamenty na nás působí až přehnaně luxusně.
Unaveni po cestě brzy usínáme, ráno se
však probouzíme mnohem dřív, než bychom
chtěli. Nemůže za to ruch velkoměsta, nýbrž
neúnavný kohout, který se potuluje po nedalekém parku a věčným „kykyryký“ podněcuje
k aktivitě další kokrháče v okolí.
I když v Havaně funguje veřejná doprava, kterou zajišťují poměrně často jezdící
autobusy, jaksi samozřejmě se počítá s tím,
že turisté se budou pohybovat po metropoli
taxíky. Ty stejně jako nepříliš početná sku-
pina soukromých aut hodně pamatují, přinejmenším éru socialismu v řadě evropských
zemí. To platí třeba o starých žigulících,
které převažují nad pověstnými americkými
veterány. Vzhledem k tomu, že naše skupina
čítá pět osob, stopujeme na ulici právě tyto
pamětníky předfidelovské éry. Řidič má k dispozici jen to nejnutnější vybavení jako volant
a řadicí páku, snad i brzdu, a dveře někdy
vypadají, jako by právě sjely z výrobního pásu.
Zevnitř žádné čalounění, jen ocelové úchyty,
k otevírání postačí lanko, za které je třeba
správně zatahat.
Jak už prorokoval Honza, na prohlídku Havany nám stačí jeden den. Jen pár bloků od upraveného Starého náměstí (Plaza Vieja) vidíme
polorozpadlé domy, jejichž obyvatelé spoléhají
na to, že se nedožijí okamžiku, kdy skončí v jejich ruinách. Některé budovy dokonce zůstávají
zcela opuštěné a prorůstá jimi zeleň.
Originál za dva dolary
Pro cestu do 700 kilometrů vzdáleného Las
Tunas vybral náš průvodce klimatizovaný
autobus. Vzhledem k ceně jízdenky jej využí-
Obstarožní americké bouráky jsou
pro Kubu stejně typické jako červené
double-deckery pro Londýn. Ekonomické embargo, uvalené vládou
USA na Kubu v roce 1962, dokázalo
vytvořit dokonalý automobilový
skanzen. Ten neohrozil ani dovoz ze
spřáteleného Sovětského svazu, který na ostrov svobody dodával ojeté
lady a moskviče. Na druhou stranu
místní obyvatelé díky tomu dotáhli
um oprav automobilů do té míry, že
jsou dnes schopni na své veterány
vyrobit de facto jakýkoli náhradní díl.
Poněkud svérázně působila donedávna možnost pořízení „nového“
automobilu. Jedinou legální cestou
bylo buď dědictví, nebo koupě ve
státním autosalonu (v podstatě
autobazaru), ovšem se zvláštním
povolením, které se neobešlo bez
všudypřítomné korupce.
To všechno by se nyní v rámci postupných reforem Raúla Castra mělo
změnit. Od roku 2011 už mohou
Kubánci obchodovat s ojetými auty
mezi sebou. Dva roky nato byl zrušen i zákaz dovozu aut ze zahraničí.
Leč zase tak jednoduché to není.
Vláda má na tomto poli stále monopol a na prodej nových i ojetých
vozů se váže 400% daň. Pro běžné
Kubánce tak nová auta stále zůstávají nedostupná a navíc se výrazně
zdražila koupě těch starých. Vozidlo,
které u nás stojí 500 tisíc, se na Kubě
prodává v přepočtu za 5 milionů.
Průměrný měsíční příjem Kubánce
přitom činí necelou pětistovku.
A tak jediný, kdo se z možnosti
koupě nového vozu na Kubě může
radovat, je paradoxně zahraniční
fanoušek veteránů. Ty, zdá se, na
zdejších silnicích ještě nějaký pátek
budou muset vydržet.
cestopis 37
Známý bar, který navštěvoval E. Hemingway.
Vyvýšené můstky umožňují
bezbariérový nástup do vlaku...
vají výhradně turisté. I tak je spoj vyprodaný
několik dní dopředu. Nabízela by se také
cesta vlakem, ale tu Honza po posledním
nepříjemném zážitku raději zavrhuje. „Vlaku
trvá jízda asi dvanáct hodin, což při cestování přes noc není nic hrozného. Proto jsem ho
několikrát i využil. Ale naposledy nastaly nějaké problémy na trase, takže se naše jízdní
doba prodloužila na dva dny a dvě noci. Tohle
už znovu nechci zažít,“ říká rezolutně a já
jen těžko skrývám zármutek. Pronajímáme
si tedy celkem zachovalou dodávku, která
pobere celou skupinu i s poměrně objemnými zavazadly.
Vnitrozemské Las Tunas působí dojmem
maloměsta. Nikdo z nás by také netipoval, že
v něm žije víc než dvacet tisíc obyvatel. Jak se
ale dozvídáme, ve skutečnosti jich má šestkrát více! Město v podstatě nemá turistům
co nabídnout, ale rozhodně tady nestrádá-
me. Souvisí to i s faktem, že se poměry na
ostrově pomalu uvolňují, a to všude, kde se
dají utržit valuty od turistů. Na večeři jdeme
do soukromé restaurace, tedy paladares.
Přestože jsme z domova jen pár dní, někteří
z nás si namísto nějaké kubánské speciality
objednávají klasičtější bistec urugayano,
smažený vepřový řízek plněný šunkou a
sýrem. Napravujeme to alespoň přílohou
v podobě smažených banánů (platanas
fritas), které připomínají bramborové lupínky
a jsou velmi chutné. V baru na náměstí pak
zakládáme tradici každovečerního popíjení
známého drinku Cuba Libre. Kubánští barmani nijak nešetří bílým rumem ani limetkovým sirupem, takže na colu, která přichází
jako poslední, už moc místa nezbývá. Obsah
sklenice je tedy více méně průhledný, čemuž
odpovídá i jeho alkoholová síla. To vše za
dva, v horším případě za tři dolary.
Stejně jako všude mimo hlavní město
na silnicích v Las Tunas běžně potkáváme
koňské povozy, které úspěšně nahrazují
i městskou dopravu. Dobře odpružené bryčky
občas pořádně skáčou po nerovnostech na
silnici, až se z toho slabším povahám může
začít zvedat žaludek. Ale pokud si chcete užít
opravdový luxus, stopnete si bicytaxi, kubánskou verzi orientální rikši. I v noci ji poznáte
na dálku podle blikajících barevných světýlek
a dunící hi-fi soustavy, vtipně zabudované
pod sedadlo zákazníka.
Záchodové prkénko jako luxus
Dalším bodem v našem itineráři je návštěva
nejvyššího pohoří v zemi – Sierra Maestra.
Cestou na jihovýchod projíždíme kolem třtinových plantáží, jež občas protínají železniční tratě. Těžko říct, po kolika z nich ještě stále
jezdí vlaky, protože zrovna není období
38
cestopis
sklizně a jinému účelu patrně neslouží.
Na jednu vlakovou soupravu však přesto
narážíme. Parní lokomotiva s jedním nákladním vagonem stojí jako pomník hned
u silnice. Jen koleje, po kterých by přijela,
zmizely v nenávratnu.
Dosud jsme se ubytovávali v privátech
označovaných jako casa particular. Standardem jsou v nich dvě postele (někdy
i s možností přistýlky), klimatizace a také
samostatná koupelna se záchodem. Ve
sprše teče většinou teplá voda, i když někdy se ohřívá jakýmsi fénem, což ve mně
vyvolává vzpomínky na tabulky s výstrahou, že není radno sahat na elektrické
spotřebiče z vany. Použití těchto zařízení
však všichni ve zdraví přežili. Jedinou
nepříjemností se tak stala častá absence
něčeho pro nás tak samozřejmého, jako je
záchodové prkénko. Po prvotních zkušenostech proto většinou při příchodu na pokoj kontrolujeme jako první příslušenství
záchodové mísy…
Příjemnou změnou v ubytovacím stereotypu je příchod do kempu na úpatí nejvyšší
kubánské hory Pico Turquino. Jediná přístupová cesta k němu vede po obřích kamenech vysázených jako náhrdelník do horské
bystřiny. S těžkými zavazadly je jejich překonání o něco složitější, ale ve většině z nás
vítězí dobrodružná povaha. V následujících
dnech ji budeme potřebovat!
Takto získáte za
5 dolarů dvojitý
polibek.
Kde jsou sakra vrstevnice?!
Jedním z vrcholů naší dovolené má být výstup do nadmořské výšky téměř dvou tisíc
metrů. Na druhý den vyrážíme na správu
místní přírodní rezervace, kde nám mají
přidělit horského průvodce. Po zaplacení
osmi dolarů za osobu nás vyváží terénním
autem po strmých panelových cestách
do výšky jednoho kilometru, odkud se
nejprve vydáváme po stopách kubánských
revolucionářů pod vedením samotného
Fidela Castra, kteří právě odtud zahájili
rozhodující ofenzivu proti svým třídním
nepřátelům. Zdoláváme několik kilometrů
po klikaticích se pěšinách, abychom spatřili na vlastní oči úřadovnu velkého vůdce
nebo zubní ordinaci jeho spolubojovníka
Che Guevary.
Vracíme se k parkovišti a podle mapy
nás čeká přibližně osm kilometrů vzdušnou čarou k poslednímu obydlenému místu pod nejvyšším bodem celého ostrova.
Po poměrně nenáročném prvním kilometru následuje výstup po schodech tvořených různě velkými dřevěnými kládami.
V horkém počasí přichází rychle únava.
A stoupání snad není konec, z domnělého
vršku vedou za ohybem další stupně nahoru. Konečně jsme na pomyslném vrcholu,
kde si můžeme odpočinout na jakýchsi
lavičkách. Nadšeně pokračujeme dolů,
abychom před sebou uviděli… další řadu
schodů, po kterých máme překonat další
vrchol! Jak se zdá, na Kubě ještě nevynalezli vrstevnice, o čemž se přesvědčujeme
současně s ubývajícími silami.
Na průvodce neustále dorážíme s dotazy, kolik nám ještě zbývá do cíle. Jeho
neurčité odpovědi nás v žádném případě
nemohou uklidnit. Už nejsem schopen
vnímat, jak nám svou lámanou angličti-
nou popisuje kdejakou zajímavou rostlinu
kolem cesty. Brzy už nezvládám přijmout
ani kousek sušenky, a tak se aspoň napájím z rychle mizících zásob vody. Mezitím
postupujeme stále pomalejším tempem
hned nahoru a hned zase dolů. Jsme na
cestě už přes čtyři hodiny a proklínáme
nápad navštívit Castrův dobrovolný
horský azyl. Vydaná energie by se nám teď
hodila. Musím uznat, že výstup na Sněžku
je ve srovnání s tím kubánským dopolední
vycházkou s mateřskou školou do nedalekého parku.
Ani pořádný příděl kapek
nic neubírá na zálibě Kubánců
v zářivých barvách.
Uplynula další půlhodina a před námi
se konečně objevuje toužebně očekávaná horská základna. Znaveně padám na
první pryčnu a nejsem schopen jakéhokoli
pohybu. Dostatečným impulzem se stává
až pozvání z kuchyně na silný vývar, který
mi opravdu přichází k duhu. Spolu s námi
se v táboře nachází ještě dvojice mladých
Švýcarů, která pojala cestu opravdu sportovně a zvládla ji asi o dvě hodiny rychleji.
Alespoň vykazují stejné známky únavy
jako my. V noci na sebe navlékám všechno,
co jsem si vzal s sebou. Ani to ale nestačí
a ráno mě probouzí drkotání vlastních
zubů. Ještě bychom měli vyrazit na samotný vrchol Pico Turquino. V očekávání podobného charakteru cesty si však výstup
raději odpouštíme. Na cestě zpět nás přece čekají takové čtyři tisíce schodů nahoru
a k tomu sedm tisíc pro změnu dolů!
cestopis 39
To víte, tajfun…
I po návratu do kempu hodláme především relaxovat.
Vítanou příležitost nám k tomu poskytují četná jezírka v horské bystřině, která vznikla díky obrovským
kamenům stojícím v cestě proudící vodě. Působí
tak lákavě, že si odmítáme dojít pro plavky
a nazí skáčeme každý do své tůňky. Koupel
v krásně čisté vodě je více než plnohodnotnou
náhražkou za velmi primitivní táborovou sprchu. Jak brzy zjišťujeme, pokud setrváme
chvíli v klidu, objeví se malé rybky, které
se s chutí pustí do okusování našich chodidel. A máme to zadarmo!
Naše putování pokračuje východním směrem, do druhého největšího
města v zemi – Santiaga de Cuba.
Panují zde stejně vysoké teploty, ale
vzduch je mnohem sušší než v Havaně, a tak horko člověk snáší mnohem
hůř. Navíc poprvé během pobytu
dýcháme pravý kubánský smog.
Rušné velkoměsto nás ale odměňuje
pohledem na krásné náměstí Parque
Céspedes. Svůj název dostalo po Carlosi Céspedesovi, který v roce 1868
zahájil první válku za nezávislost
Kuby. Jeho historie ale sahá mnohem
dál. Právě tady bychom našli dům
španělského dobyvatele Diega
Velázqueze z roku 1515. Díky
tomu je označován za nejstarší
budovu na celé Kubě.
Z podvečerní procházky náměstím nás několikrát vytrhnou lidé, jejichž předmětem
zájmu jsou výhradně turisté.
Tito náhončí nás neodbytně
lákají na gastronomické
zážitky, které by byl hřích
nevyzkoušet. Když nakonec už téměř s prázdným
žaludkem podlehneme
jejich svodům, přicházíme do stylové
restaurace,
Kubánská republika
Rozloha: 109 886 km²
Počet obyvatel: 11 236 790 (2007)
Hlavní město: Havana
Časový posun: –5 hodin
40
cestopis
kde jsme zřejmě toho večera prvními hosty.
Číšník přináší jeden jídelní lístek pro celou
pětici, navíc vytištěný na již použitém papíru.
Na dotaz po dalším menu jen smutně pokrčí
rameny. „To víte, tajfun,“ odvolá se na přírodní katastrofu, která postihla tuto oblast před
několika měsíci. Ničivý vítr asi taky může za
to, že si opět můžeme z poměrně bohaté
teoretické nabídky vybrat ve skutečnosti
pouze mezi vepřovým a rybou.
Dálnice po kubánsku
Ze Santiaga se vydáváme ještě
více na východ, do nejstaršího
města na ostrově – Baracoa.
Přestože nová dálnice vypadá jako
téměř dokončená, vozidla všeho druhu
se po ní pohybují v koridoru určeném
původně jen pro jeden směr. Výsledkem
je dopravní situace, která ze všeho nejvíc
připomíná jízdu vlaků na tříkolejné trati
mezi Prahou a Poříčany. Zatímco krajní
koleje (pardon, pruhy) slouží vždy pro
jeden směr, prostřední část se využívá,
jak je právě potřeba. Na silnici se to může
zdát krajně nebezpečné, ale v kubánských
podmínkách s mnohem slabším provozem
to funguje, i když musíte každou chvíli
předjíždět traktor, koňský povoz (!) nebo
třeba skupinu cyklistů.
Vyhlídková věž statku Hacienda Iznaga původně
sloužila k hlídání otroků.
Hned při vjezdu do města nás zaujme
starší muž na kole, který třímá v ruce velkou
ceduli s našimi jmény. Přestože z Michala se
jakousi přesmyčkou stal Milan, není pochyb,
že je to náš ubytovatel. Nedokážeme odhadnout, jak dlouho tu na nás musel čekat,
nicméně po krátkém seznámení usedá na bicykl a i s tabulkou v podpaží nás vede úzkými
uličkami až na místo našeho noclehu.
Podle místních obyvatel se právě v Baracoa vylodil v roce 1492 Kryštof Kolumbus.
Důkazem má být historický dřevěný kříž
Cruz de la Parra, který slavný mořeplavec
údajně zanechal na blízké pláži. Na prohlídku
města nám vystačí jedno odpoledne, a tak
se vydáváme na výlet do nepříliš vzdáleného
Humboldtova národního parku.
Teploměr u řidiče ukazuje
11 stupňů, a tak jsme rádi za
každou zastávku, ve které se
můžeme jít ohřát do tropické noci.
Návštěva deštného pralesa je sice stylově
mokrá, ale stojí za to. Jako typičtí Středoevropané obdivujeme ananasovník, jehož rudě
zbarvený květ teprve předznamenává všem
dobře známé ovoce. Průvodce nám také
ukazuje palmy a orchideje, které najdeme
jedině v této části světa. Mezitím se brodíme
po kamenech na dně průzračné horské řeky,
a aby té vody nebylo málo, co chvíli se na nás
snese pořádná dešťová sprška z nebes.
Osušit se můžeme až v nedaleké chatrči,
kde nás čeká domácí oběd. Jak jinak než
vepřové maso, tentokrát s congrí, což je rýže
smíchaná s červenými fazolemi. Jednoduchou
dřevěnou stavbu tvoří kuchyň s malým obývákem a dvě ložnice, které oddělují od dalších
částí obydlí jen látkové závěsy. Jak napovídá
velká televize za našimi zády, nejde o důkaz
chudoby naší hostitelky, ale komfort dostačující v místních podmínkách, ve kterých skleněná výplň oken představuje zbytečný luxus.
Jak se přesvědčujeme při zpáteční cestě,
ani pořádný příděl kapek nic neubírá na zálibě
cestopis 41
Kubánců v zářivých barvách. Při jízdě na otevřené korbě automobilu je chrání pláštěnky
téměř výhradně žluté nebo oranžové barvy.
Vlakem v rytmu salsy
Další položkou v našem programu je jih
ostrova. K nočnímu přesunu využíváme poprvé a naštěstí i naposledy linkový autobus.
Na rady místních si bereme několik vrstev
oblečení, do kterého se budeme muset
zabalit kvůli naplno zapnuté klimatizaci.
Digitální teploměr u řidiče ukazuje v jednu
chvíli neskutečných 11 stupňů, a tak jsme
rádi za každou zastávku, ve které se můžeme
jít ohřát do tropické noci. Konečně vystupujeme v Trinidadu, který je živou připomínkou
někdejšího koloniálního bohatství Kuby. Neopakovatelný půvab mu dodává poloha mezi
pohořím Sierra del Escambray a Karibikem.
To, společně s množstvím architektonických
památek, vyneslo městu zápis na prestižní seznam UNESCO. Za pozornost stojí
především úchvatné náměstí Plaza Mayor,
kterému dominuje kostel Nejsvětější Trojice.
K mé radosti dochází konečně i na výlet
vlakem. Ten začíná na nevelkém zastřešeném nádraží, které slouží jak turistickým
vlakům, tak i běžným spojům, jejichž odjezdy
se podle kubánských zvyklostí píší křídou na
tabuli. Původně avizovaná parní krasavice
však není již nějaký čas schopná jízdy, a proto
soupravu složenou ze tří otevřených vozů
táhne méně atraktivní dieselová lokomotiva. K dispozici je i bufetový vůz, ve kterém
elegantní černošský číšník s motýlkem
a s cylindrem na hlavě míchá silné drinky.
A když zrovna nikdo netouží po alkoholovém
osvěžení, vyzve k tanci nejbližší turistku
a vytáčí ji v rytmu salsy.
Vlak jede krajinou, ve které se v minulosti
hojně pěstovala a také zpracovávala cukrová
třtina. Proto se jí přezdívá Údolí cukrovarů.
Jeho symbolem se stala 45 metrů vysoká vyhlídková věž statku Hacienda Iznaga z poloviny 19. století. Po zaplacení jednoho dolaru
můžeme vystoupat až do nejvyššího patra
a hledět do širokého okolí. Aby také ne, za
tím účelem ji přece postavili! Strážci z ní
dohlíželi na otroky pracující na třtinových
plantážích v okruhu mnoha kilometrů.
Z trinidadského nádražíčka ale odjíždějí
i méně okázalé vlaky. Několikrát denně rozváží Kubánce do okolních obcí opravdový kolejový autobus. A když je potřeba, na kolejnice se
postaví primitivní motorová drezína, která
i s přívěsným vozíkem pobere desítku cestujících s veškerým nákladem včetně bicyklu.
Dort na dlani
To nejlepší jsme si ale nechali na konec. Čeká
nás jízda jediným elektrickým vlakem na ostrově, který spojuje havanské předměstí Casa
Blanca s Matanzas. Trať začíná téměř přesně
pod sněhově bílou sochou Ježíše s rozpaženýma rukama, který shlíží na severní pobřeží
havanského přístavu podobně jako jeho větší
dvojník v Rio de Janeiru. Osazenstvo vlaku
tvoří téměř rovným dílem místní a turisté.
Poslední zbylá místa obsadí cestující z dalších
předměstských zastávek. Souprava se proplétá ulicemi a nepříliš vzhlednými zákoutími
přístavu, najednou se ale téměř nepozoro-
Pivo od piráta
Jako správní Češi jsme se během
pobytu na Kubě nevyhýbali ani místnímu pivu. Volba nebyla příliš složitá,
protože obvykle jsme měli na výběr ze
dvou druhů: slabšího Cristalu (4,9 %)
a o něco silnějšího, ale zároveň lahodnějšího Bucanera s nezbytným obrázkem piráta na etiketě, podle kterého
dostalo název. A cena? Zpravidla
1,5 dolaru za třetinku, tedy ne
o mnoho víc než u nás.
vaně stává z pomalu se šinoucí tramvaje
vlakem, který nabírá stále vyšší rychlost
a pak se nemotorně houpá na klikatících se
kolejích. Na rovnějších úsecích jede snad
i osmdesátkou, a to už do soupravy pořádně
profukuje okny, která mnohdy nejdou zavřít.
Pozorujeme ostatní cestující. Mladý muž
v bílém tílku veze obří bílo-modrý dort, který
odolává i slunečním paprskům. Jak je v kraji
zvykem, veze si ho na podnosu rovnou na
dlani, žádná krabice nebo průhledná fólie ho
nechrání před poletujícím prachem a dalšími
nečistotami. O kus dál přepravuje starší
vesničan třípatrový trs banánů, které jsou
o něco menší, než známe z našich obchodů,
ale také se lépe rozplývají na jazyku. A dva
muži středních let dokonce naložili do
vagonu asi desítku klecí s ptáčky, kteří
mají podle kubánské tradice chránit obydlí
před zlými duchy.
Za chvíli přichází průvodčí, aby nám zkontroloval jízdenky. Když vidí, jak si nadšeně
zvěčňujeme všechno okolo, nabídne nám
prohlídku kabiny strojvedoucího. Ostatní
usoudí, že právě já to ocením nejvíc. A tak
si fotím mašinfíru při řízení vlaku, když tu
se najednou zvedne a mává na mě, ať se
posadím místo něho. Vyděšeně usedám na
jeho stoličku a nechtěně přitom šlápnu na
klakson, kterým se odhání dobytek pasoucí
se často přímo na kolejích. Chopím se kniplu
a s lehkými potížemi vykouzlím nesmělý
úsměv pro objektiv. Není divu, celá akce
probíhá ve chvíli, kdy se vlaková souprava
řítí nekontrolovaně minimálně šedesátikilometrovou rychlostí! Pár zmáčknutí spouště
a už se s úlevou vracím do mnohem méně
adrenalinové role turisty.
I tento zážitek potvrzuje, že absolvovat
dlouhou cestu přes půl zeměkoule
a pak strávit dovolenou na pobřeží
ve zlaté kleci jménem Varadero by byla
věčná škoda. ▪
CESTUJTE Z PRAHY
PO EVROPĚ
VÝHODNĚ S ČD
Včasná jízdenka
Evropa
Neváhejte s nákupem Včasné jízdenky Evropa
za skvělou cenu – jejich počet je omezen! Pořídíte
ji až 2 měsíce předem, nejpozději však 3 dny do
odjezdu vlaku.
Odjezdy z Prahy:
Q do Berlína za 29 Eur/815 Kč (jede 6x denně)
Q do Vídně za 19 Eur/535 Kč (jede 7x denně)
Q do Budapešti od 19 Eur/535 Kč* (jede 6x denně)
Q do Mnichova od 19 Eur/535 Kč* (jede 4x denně)
* Po vyprodání jízdenek za uvedenou cenu
se cena zvyšuje až do ukončení prodeje před odjezdem vlaku.
Ceny jízdenek jsou pevně stanoveny v eurech
a na koruny se přepočítávají dle platného železničního kurzu.
www.cd.cz/eshop
Vždy o něco lepší cesta
křížovka
Soutěž
Zašlete nám vyluštěnou tajenku
a vyhrajte vstupenku na PRAGUE FOOD
FESTIVAL 2014!
Správnou odpověď jednoduše zadejte do
formuláře na www.cdprovas.cz do 15. května.
POMŮCKA:
ATE, NÁVA,
ZMOK
POPRAVČÍ
VYHYNULÝ
NÁJEZDNÍK
3. ČÁST
TAJENKY
❖
VADA
VÝRAZ
POCHOPENÍ
DRUH
PEPŘE
RIVAL
ROSOL
ZÁRMUTEK
(KNIŽNĚ)
ZÁBAVNÍ
PODNIK
CHYBA
SKULPTURY
SHLUK
ROSTLIN
ČÁST
KOSTRY
KU-KLUX-KLAN
(ZKR.)
BŮŽEK LÁSKY
DRUH
GIBBONA
EL. NABITÁ
ČÁSTICE
OBEC
U LITOMĚŘIC
DECHOVÝ
HUDEBNÍ
NÁSTROJ
TOČENÉ
SALÁMY
ÚKRYT
POTÉ
VÝSMĚCH
TOČIVÝ
POHYB
POTOM
EVROPANKA
STÁT NA
KOTVÁCH
HLÍNY NA
KOŘENECH
NAHNAT
DOVNITŘ
PODMÍTAT
JIHOEVROPAN
ZÁPADOČESKÉ
MĚSTO
2. ČÁST
TAJENKY
PATŘÍCÍ
INĚ
A SICE
USAZENINA
NEPONECHAT
NĚMECKÁ
KARETNÍ
HRA
POLÉVKOVÝ
KNEDLÍČEK
ŠÁLA
Z KOŽEŠINY
PŘÍBUZNÁ
CIRKULACE
VYSOKÉ
KARTY
JAPONSKÁ
POTÁPĚČKA
OPRAVNA
TRAKČNÍHO
VEDENÍ
(ZKR.)
OTVORY
V MÍSTNOSTI
BIBLICKÝ
PRAOTEC
NORSKÁ
METROPOLE
TVOJE
(ŽEN. JM.)
KILOGRAM
Hrajte o 4 vstupenky na
PRAGUE FOOD FESTIVAL 2014
MUŽSKÉ
JMÉNO
HMOTNOST
OBALU
ZÁHROBÍ
(ZASTAR.)
INSTINKT
JEMNÁ
SÍŤOVÁ
LÁTKA
ŽAL
(KNIŽNĚ)
OSVĚDČENÍ
❖
❖
1. ČÁST
TAJENKY
TÍM
ZPŮSOBEM
❖
❖
KTERÁ
(SLOV.)
STARÁ
JEDNOTKA
RADIOAKTIVITY
Gastronomická událost roku se uskuteční 23.–25.
května 2014 v Královské zahradě na Pražském hradě.
VIII. ročník festivalu nabídne skvělé pokrmy, nejlepší
šéfkuchaře, představí špičkové podniky, producenty
alkoholických i nealkoholických nápojů a delikates.
KORNOUTICE
STAŤ
Předprodej již nyní na www.praguefoodfestival.cz.
SOUHLAS
ŠIROKÝ
ROZHLED
SMĚNEČNÝ
RUČITEL
HOVĚZÍ
DOBYTEK
TYP
AUTOMOBILU
FIAT
ST. VZTAŽNÉ
ZÁJMENO
KONZULTACE
VÁT
(KNIŽNĚ)
❖
PROVÁDĚT
CHIRURGICKÝ
ZÁKROK
TOUŠ
PŘEDSTAVENÍ
KLÁŠTERA
MRCHOŽRAVÝ PTÁK
SOUČ. RUSKÝ
PREZIDENT
MAN
ADAMOVSKÉ
STROJÍRNY
(ZKR.)
DRUH
❖
PLIVNÍK
NA ONOM
MÍSTĚ
UTÍKÁNÍ
ANTIBLOK.
SYSTÉM
VÝHERNÍ
POUKÁZKA
PTAČÍ
POTRAVA
DOPORUČENÍ
PRIMÁTI
NÁZEV
PLANETKY
4. ČÁST
TAJENKY
OZNAČENÍ
MEZINÁRODNÍ
SILNIČNÍ
DOPRAVY
NĚMECKÝ
URČITÝ
ČLEN
PŮDNÍ
HOUBOVÁ
VLÁKNA
REZIGNOVANÝ
SOUHLAS
ŽENSKÝ
HLAS
PŘEZDÍVKA
EISENHOWERA
B. A. W. Russell (1872–1970) – britský matematik a filozof:
... (výrok v tajence).
Tajenka z minulého čísla: Cinkot drobných je vždy přehlušován šustěním bankovek.
❖
FILMOVÁ
HVĚZDA
OSTRÝ
PŘÍZVUK
ZBABĚLEC
(HANLIVĚ)
SMÍŘENÍ
fotosoutěž
pro mladé talenty
téma: zvíře
2
Tomáš Varga, 21 let
Úsměv
3
Zuzana Diváková, 17 let
Vodní svět trochu jinak
Zpracuj naše zadání
svým pohledem…
Foťte
na zadané téma
a získejte honorář
až 3 000 Kč.
Baví vás fotografovat a myslíte, že máte na to
stát se profesionálním reportérem, reklamním fotografem či tvůrcem na volné noze?
My vám dáme příležitost si to nezávazně vyzkoušet a těm nejlepším vyplatíme honorář.
Téma pro červen 2014 – Sen
P
okud tě výzva zaujala a dosud jsi publikoval maximálně tak na Facebooku, pošli nám své výtvory dle
zadaného tématu. Snímek či série (max. 3 fotografie)
mohou být reportážního charakteru, stejně jako ryze
volnou tvorbou, kde se fantazii meze nekladou. Záleží
jen na tobě. Nejpovedenější díla budou oceněna honorářem ve výši 3 000, 2 000 a 1 000 Kč (1., 2. a 3. místo).
Pravidla jsou jednoduchá: Vyber maximálně 3 své
snímky a na stránkách www.cdprovas.cz (záložka
Soutěže) je přes soutěžní formulář v daný termín odešli.
Redakce vybere 20 nejlepších a pro ty pak na tom samém místě můžeš zároveň hlasovat. Soutěž je omezena
věkovým rozmezím 14–30 let. V každém čísle magazínu
vyhlašujeme 3 výherce. ▪
Uzávěrka červnového tématu Sen je 17. května 2014.
Uzávěrka červencového tématu Voda je 14. června 2014.
Termíny uzávěrek, kompletní pravidla, vstupní formulář a hlasovací
rozhraní najdeš na www.cdprovas.cz.
Sdílejte
své snímky
na internetu!
1
Zuzana Vondráková, 24 let
Rychlé foto
46
název rubriky
Hvězda 1. třídy
Pindulína bloguje
Pražák Stajl
V
čerejší jízdu jsem absolvovala s kamarádkou. Dopředu jsme si připravily rezervace do první třídy, nakoupily
nápoje, jídlo a mířily si to směr vlak. Vždycky když se sejdeme my dvě, upřímně lituju všechny ostatní, neboť já
jsem hlučná sama o sobě. Ale s Moravačkou jsme dvojka jako vyšitá. Úplně jsem se těšila, jak zas nějaký omezenec
bude sedět na mnou rezervovaném sedadle. A taky že jo! Omezenec si klidně dřepnul na mé místo a vůbec si nepřipadal divně. Já samozřejmě odmítám sedět na jiném než rezervovaném místě a ještě ke všemu musím prostě
sedět u okna! Tak vejdu do kupé, s kyselým úsměvem pět minut mluvím na toho vonáušnicovanýho frajera – a on
nic. Tak to teda ještě jednou opakuju jako kafemlejnek – a zase čučel jak pukavec. Pak si sundal sluchátka a jaksi
z mé divoké gestikulace usoudil, že mu jako asi ta kráááááva něco chce. Tak jsem mu to ještě jednou říkala, že
mám na jeho místo rezervaci a že prostě u toho pitomýho vokna budu sedět já! V tu chvíli asi pochopil, protože se
otázal, cituji: „To jako mám jít do prdele?“ Načež jsem jen přikývla a oznámila, že to ale řekl on. Frajer s květnatou
mluvou dnešní mládeže se teda posunul a já konečně mohla k mnou vysněnému místu. Někteří lidé to tak mají.
Kdo zná seriál Můj přítel Monk, tomu musí být jasné, o co kráčí. No nic, dosedly jsme a už to začalo. Probraly
jsme velmi důležitá témata, chechtaly se a sem tam mimikou pomlouvaly toho „borce“, co seděl vedle. Jako já
šampónky můžu, vo tom žádná. Ale co je moc, to je příliš. Náušnice s briliantem v uchu, spousta řetězů na rukách,
nohách, bedrech, hlavě a tak. No, pomyslela jsem si svý a v duchu doufala, aby ho průvodčí vyhodil, protože bych
mu pěkně od plic řekla: „Moc smutný příběh.“ Bohužel lístek měl, a tak jsem mu alespoň věnovala doooost hlučný
smích přímo do toho jeho vymazlenýho ouška. Poučení? Pražák Stajl nechceš...
0-14
Ilustrace na dvoustraně:
jakub mareš
zvířátka z depa
Pantík , Sloník, Pavouček, Žralda
českou
vátka a e ani
á
m
l
s
e
ěli, ž
u přin
e sklad jdoucí lidé věd rem do
epa a z
d
m
žá
f
o
le
t
o
šé
i!
s
t
k
l
hni
před
é dě
byla
káza
aby všic a se postavila
o vé, mil
it!“ roz
,
v
začít. A
ič
m
la
d
lo
e
s
o
p
h
r
e
e
o
í
k
d
m
t
m
e
ě
d
á
d
n
e
se
íř
t
ř
u
Hodn
v
s
ž
p
b
Z
a pak u
oslavy.
a, co vla
ý stožár
ten, tak
„ Je k vě zavěsil na velk iční k větno vé ojného ticha – y, aniž by tušil oucího.
Tu
na trad , chvilka důst
mávátk
trojved
vlajku.
velkou
omněli
“
mávala estižní pozici s
p
!
r
a
a
o
z
z
e
la
o
e, máte
n
a
P
s
m
„
r
l
á
já
p
le
ín
a
a
e
n
m
v
v depu
la
za
rán
řipo
áka
f depa
, byl vyb y si v k větnu p
átka sk
řady, šé
ná, zvíř
vouček
n
č
a
d
P
je
é
l
á
n
a
b
v
m
á
a
a
to oslav otože nejvíc m ň vy, jaké význ
pr
po
s
a
A
e
í.
v
ít
v
la
s
.
ud
ahradit
ěti, pok
Tudíž, d ou Pavoučka n
dn
šanci je
JDE SE DO PRÁCE
Pavouček strojvedoucím
Řekněme si to na rovinu. Každý, kdo má rád vláčky a železnici, aspoň
jednou zatoužil stát se strojvedoucím. Sedět za řídicím pultem na mašině,
sledovat rychle ubíhající krajinu, skrze ovládací páku cítit motor o výkonu
tisíců koňských sil, který si poradí i s těžkými nákladními vlaky, to je sen
každého druhého malého kluka. Některým to vydrží i do dospělosti, když
se stanou tatínky. A stejně tak Pavoučka přivedl k železnici jeho táta starý
Pavouk a vysvětlil mu všechny ty zajímavosti i jak se ovládá mašinka.
Kdo si myslí, že vlak si to po kolejích šine úplně sám, je na velkém omylu.
Mašinfíra má k dispozici spoustu tlačítek, pák, budíků a v novějších
strojích i elektronické počítače s klávesnicí nebo joystickem, které musí
najednou ovládat a přitom sledovat, zda na návěstidle svítí zelená. Pavouček využívá zvýšeného počtu svých končetin – rukonožiček –, protože
cítí velkou odpovědnost za všechny ty lidi ve vlaku, které musí bezpečně
odvézt do cíle. A kdyby se Pavoučkovi náhodou zatočila hlavička nebo mu
upadla jedna nožička, existuje v každé mašince
taková pojistka. Říká se jí tlačítko bdělosti.
Pravidelně se musí mačkat, jinak začne
nepříjemně pískat, a když ho ani
poté nikdo nezmáčkne, vlak se
automaticky zastaví. To pro
jistotu, že se strojvedoucím
není něco v pořádku.
I proto je vlak 16x
bezpečnější než auta
na silnici.
PŘEHLÍDKA NA TOČNĚ
Šlechtična
V květnu tradičně vítá první návštěvníky největší
železniční muzeum u nás plné historických mašinek a vagonů – ČD Muzeum v Lužné u Rakovníka. Na odiv se tu vystavuje mnoho parních krasavic a často sem zavítá při historických jízdách
i parní Šlechtična, která svou přezdívku získala
pro svůj elegantní vzhled. Byla vyrobena v polovině minulého století v plzeňské Škodovce a vozila
dálkové rychlíky, osobní vlaky i rychlé nákladní
vlaky. Krajinou si to šinula až stokilometrovou
rychlostí a za sebou nechávala dlouhý kouřový
„ocas“. Na vlastní oči si můžete prohlédnout
nejen tuto krasavici třeba při Setkání
parních lokomotiv předposlední
červnový víkend v onom muzeu uprostřed
křivoklátských lesů.
www.cdmuzeum.cz
NA DOVOLENOU
K JADRANU
POHODLNĚ VLAKEM
Noční
sezonní spoje
Do chorvatského Splitu a černohorského Baru se
nemusíte v létě trmácet autem. Cestujte v pohodlí
klimatizovaných lůžkových vozů bez stresu na silnicích!
Sezonní spoje
Do Splitu
▪ 2x týdně od 13. 6. do 29. 8. 2014
(tam v úterý a v pátek, zpět ve středu a v sobotu)
Do Baru
▪ 4x týdně od 13. 6. do 5. 9. 2014
(tam v úterý, středu, pátek a v sobotu, zpět ve středu,
čtvrtek, sobotu a v neděli)
Využijte pro svou cestu výhodnou nabídku jízdenek CityStar.
www.cd.cz/jadran
Vždy o něco lepší cesta
ze světa železnice 49
ze světa železnice
TRAŤ Z ČÍNY DO TIBETU
K
AL MÁLE
ce: MICH cn.net
a
r
t
s
u
TEXT, il dia, isifa, rail
ofime
Foto: Pr
Jak se staví sen
Dokončení výstavby železničního spojení z Golmudu do Lhasy po 50 letech
bezesporu splněným snem je. Čínští inženýři zde museli opět o něco dále posunout
lidské i technologické možnosti a vytvořili tak obdivuhodné dílo – nejvýše
položenou trať na světě. Jen se nenápadně vkrádá otázka, zda realizace stavby byla
opravdu snem i těch, pro jejichž blaho je údajně určena.
50
ze světa železnice
V
znik myšlenky na železniční spojení tibetské Lhasy s Čínou se datuje od padesátých
let minulého století, kdy vojáci čínské armády
pod záminkou záchrany místních obyvatel
před imperialistickým útlakem obsadili v té
době nezávislý Tibet. Zásadní komplikací, díky
které se realizace stavby protáhla na více než
padesát let, byla zmrzlá a nestabilní půda Tibetské náhorní plošiny, přes kterou trať měla
vést. Ne náhodou se zdejšímu kraji o velikosti
trojnásobku Francie říká třetí pól. V nestálém
počasí tu během zimy teploty běžně klesají
k –40 stupňům a díky nadmořské výšce kolem
4 000 m je zde pro netrénované jedince nebezpečně málo kyslíku. Podmínky samy o sobě
extrémní, které by daly zabrat i vysokohorské
expedici, natož pak obyčejným stavebním
dělníkům. Po dlouhou dobu proto odborníci
považovali stavbu železnice za technicky neproveditelnou a projekt byl ukončen na úpatí
náhorní plošiny v Golmudu.
Zázraky se dějí
Navzdory všemu výše uvedenému rozhodlo
vedení Čínské lidové republiky 29. června
2001 o prodloužení tratě až do Lhasy. Mělo
se postavit celkem 1 142 kilometrů kolejnic
během pouhých šesti let. V kontextu toho, jak
rychle probíhá modernizace naší železniční
sítě či výstavba dálnic, hotové sci-fi...
Kromě extrémních teplot bylo třeba vyřešit
i další nepříjemná místní specifika, například
častá zemětřesení. V místech, kudy trať vede,
se potkávají Indická a Euroasijská deska,
jejichž dávný střet má na svědomí vznik
himálajského pohoří. O tom, že o sobě umějí
desky dát vědět i dnes, se mohli stavbaři
přesvědčit během dokončování celého díla,
kdy zemětřesení o síle 8,1 stupně Richterovy
škály poničilo jeden z tunelů. Trať se proto
v několika místech aktivním seismickým
zlomům vyhýbá a tam, kde nebylo zbytí,
použili stavitelé násep. Ten je oproti mostům
v případě zemětřesení bezpečnější a hlavně
levnější na případné opravy.
Železniční most ve Lhase přetínající stejnojmennou řeku byl inspirován místní architekturou.
and Northwestern Railway na Aljašce či Stalinova Mrtvá trať na Sibiři.
Čínští vědci v čele s profesorem Zhang
Luxinem bádali několik desetiletí, než dospěli
k jednoduchému řešení v podobě ochlazování
podloží pod tělesem tratě. To je řešeno hned
několika způsoby v závislosti na hloubce
permafrostu. První a nejjednodušší spočívá
v uložení tělesa tratě na izolační panely a vrstvu štěrku. Tím dochází k cirkulaci vzduchu
a odvádění tepla zpod náspu. Půda pod tratí
tak zůstává i v létě pevná, zatímco pár metrů
od kolejí se již boříte do bláta.
V druhém případě se inženýři inspirovali
u místních obyvatel, kteří svá obydlí budují
na náspech proložených trubkami. Princip je
stejný jako v prvním případě, jen s vyšší účinností. Kde ani toto řešení nebylo dostačující, byly
použity žebrované trubice. Ty jsou zapuštěny
pod násep. V jejich dutých útrobách se nachází
čpavek, který se oteplováním mění na plyn a ten
stoupá vzhůru nad povrch země. Zde jsou trubice opatřeny žebry, přes která se teplo odvádí
díky proudění okolního vzduchu. Ochlazený
plyn následně zkapalní, stéká zpět dolů a vše se
znovu opakuje. Prostý princip známý ze starších
ledniček byl využit na celkem 38 km tratě.
Neochvějná stabilita
Beton v peřinkách
Hlavním kamenem úrazu při budování tratě
se stalo nestabilní podloží. V délce 550 km,
což je polovina celkové vzdálenosti, trať vede
po zmrzlé půdě. V zimním období je pevná
jako skála, během léta, kdy zde teploty „šplhají“ k 10 stupňům nad nulou, se vrchní část
mění v bahno – tzv. permafrost. Ten dosahuje
hloubky i několika stovek metrů, přičemž se
může průběžně měnit v závislosti na teplotě.
Běžná trať se na takovém povrchu prohýbá
a praská. Typickými příklady jsou Copper River
Existují však místa, kde jsou všechna tato řešení nedostatečná. Místa se zmrzlou půdou
a spodní vodou vykazují extrémní nestabilitu. Zde se inženýři rozhodli pro vedení tratě
po mostech (pokud se nejednalo o seismicky
aktivní oblasti). Celkem jich bylo k tomuto
účelu vybudováno 675, přičemž nejdelší
z nich měří úctyhodných 12 km. Na první
pohled to nevypadá složitě, bylo však třeba
umíchat speciální beton schopný tuhnout při
teplotách hluboko pod bodem mrazu. Dále
Kolejová pole byla během stavby montována přímo
na trase budované železnice. I jejich materiál byl
uzpůsoben extrémním klimatickým podmínkám.
ze světa železnice 51
Jako v ponorce
S neméně intenzivní pečlivostí, s jakou
byla postavena trať, byly vyrobeny
i vagony řazené do souprav vlaků.
Hermeticky uzavřené vozové skříně
mají zdvojenou izolaci dveří a oken. Ty
navíc chrání před UV zářením, jehož
intenzita je v nejvyšších bodech tratě
až trojnásobná. Zajištěna je i spolehlivá
distribuce kyslíkem. Venkovní kompresor vhání vzduch stlačený na 0,8–1 MPa
do výrobníku kyslíku, odkud je distribuován do jednotlivých kupé i zvláštních
výduchů, ke kterým se v případě nevolnosti dá připojit maska.
bylo nutné co nejméně zahřívat hloubené otvory. Proto se vrtaly
v zimním období a nasucho. Normálně se používá voda coby
mazivo, zde by však mohla rozpouštět led pod zemí. Armatura se
proto vkládala okamžitě po vyhloubení díry a stejně tak se ihned
lil beton. Sloupy sahají 20 m pod povrch země, a tak i v letních
měsících, kdy horní vrstva půdy roztává, je most stabilní
a udržuje si svou projektovanou nosnost.
Naopak u sloupů nad povrchem země
bylo třeba zabránit promrznutí
betonu. Písek a štěrk se
proto uchovávaly
násep
ݒ®‰
‡˜Š¦Œ»ŽŒƒŠ—
øƒ€
”ƒŒ’‡Š¦Œ»’“€‰—
Výškový profil tratě
5 000 m n. m.
4 000 m n. m.
3 000 m n. m.
Xining
2 000 m n. m.
Golmud
Lhasa
Lanzhou
1 000 m n. m.
0 m n. m.
Peking
0 km
2 922 km
4 064 km
Schéma tří variant chlazení podloží
železničního tělesa vedeného
po permafrostu (zleva: trať vedená
na štěrku, trať s ventilačními
trubkami, trať chlazená
žebrovanými tyčemi).
‡‰“Š“ˆ»»ŽŠ—Œ
NH3
ĝ¦Ž”ƒ‰Ğ
52
ze světa železnice
ve stanech, vytápěných horkým vzduchem, a při míchání finální směsi
se používala vroucí voda. Během tuhnutí se do dutých pilířů vháněla
horká pára a zvnějšku byly obaleny bavlněnými přikrývkami.
Svá specifika měla i ražba tunelů. Ten nejvýše položený na světě,
Feng-chuo-šan (Hory větru a ohně), se nachází ve výšce 4 905 m n. m.
a je dlouhý 1 338 metrů. Během hloubení bylo nutné chladit okolní
zeminu, zahřívanou přítomností strojů a dělníků (obdobný princip
jako v iglú), a následné výztuže okamžitě betonovat. Normálně se
vytváří jedna vrstva betonu, zde byly použity dvě oddělené izolací.
Zdraví nadevše
Golmud
Qumar Heyan
Tibet /)»Œ
Tuotuohe
Tanggula
Jako jeden z dalších problémů se ukázalo zdraví pracujících dělníků,
především nebezpečí výškové nemoci (hypoxické hypoxie). Způsobuje
ji nedostatek kyslíku, který byl v místech stavby i na 50 % běžného
množství. Projevuje se bolestí hlavy, nevolností, pocitem slabosti
a může vést až k otoku plic a mozku a následnému úmrtí. Doby, kdy
pod čínskou zdí umíralo nespočet dělníků, jsou naštěstí pryč a vytyčený cíl v podobě nulových obětí na životech se nakonec podařilo dodržet. Úkol pro 2 000 lékařů, působících přímo na stavbě v provizorních
nemocnicích, to ale rozhodně nebyl jednoduchý. Celkem se starali
o 227 000 fyzicky zdatných dělníků pracujících ve zkrácených čtyřhodinových směnách. Dělníci měli po příjezdu na samotnou stavbu
týden na aklimatizaci a poté kromě nářadí nafasovali i kyslíkové lahve
pro případ náhlé nevolnosti. Pouze u těch, kteří hloubili tunely, nebylo
použití těžkých lahví vhodné. Kyslík se jim proto vháněl z centrálních
generátorů přímo do tunelu. Došlo-li přesto k nejhoršímu, byly k dispozici přetlakové komory. Těch nakonec využilo na 14 000 dělníků.
Yuzhufeng
Buqiangge
Co Nag Lake
Nagqu
Damxung
Yangbajin
Lhasa
Himálaj
Bhútán
Trať v číslech
Délka tratě Golmud – Lhasa
Počet mostů
Počet tunelů
Nejvyšší tunel
Nejvyšší stanice
Cena
1 142 km
675
10
Feng-chuo-šan (4 905 m n. m.)
Thang-la (5 072 m n. m.)
3,68 miliardy dolarů
Hledání pravdy
Vlak právě projíždí kolem žebrovaných trubic odvádějících teplo zpoza
železničního náspu.
Cesta vlakem do Lhasy se postupně stala fenoménem. Během
turistické sezony jsou všechny spoje beznadějně vyprodané
čínskými cestovkami a případnou jízdu je proto nutné plánovat
dlouho dopředu. Ostřílení cestovatelé doporučují přicestovat
letecky a odbýt si aklimatizaci přímo ve Lhase, neboť mírné
projevy výškové nemoci vás při cestě po železnici stejně neminou
a zbytečně pokazí fascinující podívanou z oken vlaku.
I když jisté rozčarování vás může čekat už přímo ve Lhase.
Ta se právě i díky železnici stává více než centrem buddhismu
cílem dovolenkové zábavy čínských turistů. Zábavní park
s kolotoči hned vedle vlakového nádraží mluví sám za sebe.
Železnice tak svým způsobem pomáhá přetavit globální
duchovní symbol v další konzumní turistický resort a potlačit
způsob života původních obyvatel. Na tom, že bylo postaveno
obdivuhodné dílo díky lidskému odhodlání a vynalézavosti,
to ale na druhou stranu nic nemění. ▪
průvodce
ČD Bike
Cyklosezona začíná
Vlak+ festival
Rock for People
Království železnic
Liberecký kraj
Články v této rubrice mají pouze informativní charakter.
Přeprava ve vlacích ČD se řídí tarifem TR 10 a SPPO.
54
ČD průvodce
Začněte svůj cyklovýlet ve vlaku
Radost z pohybu a hustota železnic v našich krajích jsou jedny z důvodů, proč využít
vlak při cestě na cyklovýlet. České dráhy pod názvem ČD Bike nabízejí všechny
služby spojené s cestováním s kolem.
P
ohodlně a bez starostí přijeďte vlakem
do centra oblíbených cykloturistických
oblastí a přímo na nádraží vám půjčíme
kolo. To lze rezervovat i předem telefonicky
nebo prostřednictvím e-mailu.
Cyklopůjčovny v devíti krajích ČR
Půjčovny kol ČD jsou otevřeny od 1. dubna do 31. října, některé vybrané dokonce
celoročně. Zdarma si také můžete kolo
uschovat ve vybraných stanicích vybavených úschovnou kol. Po celodenním výletu
za poznáním krás naší přírody a kulturních
památek nemusíte kolo vracet v místě, kde
jste si ho vypůjčili – lze ho většinou vrátit
i v jiných stanicích. Chcete-li si ulehčit cestu,
můžete si vypůjčené kolo zdarma převézt
mobilní aplikace
Na kole i pěšky
Vyzkoušejte novou mobilní aplikaci,
pomocí které můžete vyhledávat stezky
dle vaší aktuální polohy nebo v okolí
zadaného města. Stezky lze také vyhledávat podle krajů a následně oblastí.
Po zvolení konkrétní stezky se vám také
zobrazí její detailní popis. Aplikace se
ještě stále vylepšuje a doplňuje o nové
funkce. Prozatím je k dispozici verze pro
operační systém Android. Připravuje se
také verze pro iOS a posléze i Windows
Phone. Více na www.nakoleipesky.cz.
vlakem po vybraných tratích blíže k cíli pomocí přepravy spoluzavazadel nebo úschovy
během přepravy.
A jak si kolo vypůjčit? Stačí předložit dva
své osobní průkazy (např. občanský průkaz,
řidičský průkaz, pas apod.) pro sepsání nájemní smlouvy, podepsat nájemní smlouvu,
složit zálohu na vypůjčení v hotovosti (záloha může být vrácena i v jiné stanici), zaplatit
půjčovné a vyrazit na výlet. Cena půjčovného se v jednotlivých krajích liší. Například
v Karlovarském kraji zaplatíte za jeden den
250 Kč, s In Kartou dokonce jen 190 Kč.
Elektrokola si můžete vypůjčit za 390 Kč,
s In Kartou za 290 Kč na den. Podrobné ceníky jednotlivých krajů i s dalšími možnými
slevami najdete na www.cd.cz/cdbike. ▪
České dráhy, a.s.,
jsou partnerem projektu Česko jede. www.ceskojede.cz
ČD průvodce 55
Půjčovny kol a vratné stanice
Pouze pro vrácení kol, zapůjčit lze po předchozí rezervaci
Pouze pro vrácení kol
Kompletní
informace
k nabídce najdete
na www.cd.cz/
/cdbike
Výhody cyklopůjčoven ČD
▪ žádné starosti s přepravou kola
na místo výletu
▪ příznivé ceny půjčovného
▪ uložení kol v úschovnách ČD zdarma
▪ kvalitní trekingová kola odpovídající předpisům
▪ bezplatná přeprava kol na vybraných tratích
▪ možnost vrácení kol v jiné cyklopůjčovně ČD
Přehled stanic, kde je možné kolo zapůjčit a vrátit
Královéhradecký kraj
Půjčovny kol a vratné stanice: Adršpach, Česká
Skalice, Trutnov hl. n.
(Červený Kostelec – pouze pro vrácení kol)
Jihlava, Ledeč nad Sázavou, Náměšť nad Oslavou, Okříšky, Pelhřimov, Přibyslav, Třebíč, Žďár
nad Sázavou (Rožná, Bystřice nad Pernštejnem – pouze pro vrácení kol)
Pardubický kraj
Jihomoravský kraj
Půjčovny kol a vratné stanice: Česká Třebová,
Chrudim, Letohrad, Pardubice hl. n.
Pouze pro vrácení kol, zapůjčit lze po předchozí rezervaci: Brandýs nad Orlicí, Hlinsko
v Čechách, Choceň, Jablonné nad Orlicí, Králíky, Lanškroun, Moravská Třebová, Polička,
Přelouč, Slatiňany, Svitavy, Žamberk, Žďárec
u Skutče
Půjčovny kol a vratné stanice: Břeclav, Hodonín (zde pouze na objednávku předem), Veselí
nad Moravou, Znojmo
Olomoucký kraj
Půjčovny kol a vratné stanice: Olomouc hl. n.,
Zábřeh na Moravě
Plzeňský kraj
bezpečnost
Půjčovny kol, elektrokol a vratné stanice:
Domažlice, Tachov
(Klatovy – pouze pro vrácení kol)
Zlínský kraj
Půjčovna kol a vratná stanice: Kroměříž
Kola ve většině našich půjčoven jsou registrována v systému CEREK (Centrální
registr jízdních kol), který je napojen
přímo na Městskou policii České republiky. Jízdní kola v cyklopůjčovnách Kraje
Vysočina jsou opatřena mikročipy.
Vysočina
Půjčovny kol a vratné stanice: Nové Město
na Moravě, Světlá nad Sázavou, Telč
Pouze pro vrácení kol, zapůjčení kol pouze
po předchozí domluvě: Golčův Jeníkov město,
Havlíčkův Brod, Horní Cerekev, Chotěboř,
Jihočeský kraj
Půjčovny kol a vratné stanice: Český Krumlov,
Černá v Pošumaví, Horní Planá, Jindřichův
Hradec, Lipno nad Vltavou, Nová Pec, Písek,
Strakonice, Tábor, Třeboň, Třeboň lázně, Veselí
nad Lužnicí, Volary
Zapůjčení nebo vrácení jízdního kola pouze
po předchozí domluvě: České Velenice, Kardašova Řečice, Milevsko, Nová Bystřice, Prachatice, Soběslav, Vimperk, Vyšší Brod klášter
Karlovarský kraj
Půjčovny kol a vratné stanice: Aš, Františkovy
Lázně, Cheb, Karlovy Vary dolní n., Loket,
Mariánské Lázně, Sokolov
Zapůjčení nebo vrácení kola pouze po předchozí domluvě: Karlovy Vary, Nejdek
Zapůjčení elektrokol: Karlovy Vary dolní n.,
Mariánské Lázně
Ceníky půjčovného a tipy na výlety v jednotlivých
krajích najdete také v letáčcích, které jsou k dispozici na nádražích.
56
ČD průvodce
Přeprava kol ve vlacích ČD
Kdo rád tráví dovolenou na kole nebo podniká víkendové
vyjížďky a nespokojí se s opakovanou jízdou po již projetých
trasách, může si kolo přepravit kamkoli s sebou vlakem.
Přeprava kola
jako spoluzavazadla
Přeprava kola jako spoluzavazadla je
možná ve všech vlacích označených
v jízdním řádu symbolem jízdního
kola. Za přepravu zaplatíte dle ujetých
kilometrů od 25 Kč (0–50 km) do 75 Kč
(351 a více km). V těchto vlacích se kola
přepravují v rozšířených vyhrazených
prostorech (u nástupních dveří jsou
označeny symbolem jízdního kola).
Ve vlacích, které jsou v jízdním řádu
označeny symbolem kufru, je možné
si kolo během přepravy „uschovat“
do vozu, který je označen stejným
symbolem. Výhodou této služby je,
že kolo má během cesty pod dozorem
zaměstnanec ČD a vy se tak o ně nemusíte starat. Za tuto přepravu zaplatíte
dle ujetých kilometrů od 25 do 75 Kč
a k tomu jednorázové úschovné ve výši
10 Kč v každém vlaku.
S kolem po Praze
▪ Ve vlacích ČD s jízdenkou PID přeprava zdarma jako spoluzavazadla.
▪ S jízdenkou ČD zaplatíte za kolo poplatek jako za spoluzavazadlo.
▪ Zdarma s jízdenkou PID přepravíte
kolo i metrem, tramvají, lanovkou
a přívozem.
U vybraných vlaků je rezervace místa pro
kolo možná, u některých dokonce povinná. Vlaky s povinnou rezervací místa pro
kolo jsou v jízdním řádu označeny symbolem kola v rámečku. Přehled všech rezervačních poplatků najdete v letáčcích
ČD Bike na nádražích nebo na www.
cd.cz/cdbike. Pokud si ale rezervujete
místo pro své kolo předem při nákupu
v eShopu ČD, ušetříte – rezervaci místa
pro sebe i kolo totiž získáte za 0 Kč.
Nové vozy na spojích ČD
Kolo v úschově
během přepravy
S kolem v Pendolinu
▪ Přeprava kol jako spoluzavazadla
ve 2. vozové třídě.
▪ Cena dle ujetých kilometrů od 25 Kč
do 75 Kč.
▪ Povinná rezervace zahrnuta v ceně
místenky SC od 35 Kč.
Rezervace místa i za 0 Kč
Ceník přepravy jízdních kol
Tarifní kilometry/pásmo Cena
1–50 51–100
101–150 151–200 201–250 251–300 301–350 351 a více 25 Kč
35 Kč
45 Kč
55 Kč
60 Kč
65 Kč
70 Kč
75 Kč
Jednorázové úschovné v úschově během přepravy
za každý vlak
10 Kč
Chystáte se na výlet do Jihočeského
kraje? Na lince Praha – Tábor – České
Budějovice jsou nyní nově řazeny modernizované vozy s kapacitou dvanácti míst
pro jízdní kola. V sobotu je k dispozici
posilový cyklovůz z Prahy hl. n. ve vlaku
R 1543 s odjezdem v 9.33 h, ve vlaku
R 641 s odjezdem v 11.33 h a z Českých
Budějovic v neděli ve vlaku R 638 s odjezdem v 15.57 h. Posilový cyklovůz bude
řazen na výše uvedených vlacích ve směru Praha – České Budějovice o sobotách
od 21. června do 30. srpna a ve směru
České Budějovice – Praha o nedělích
od 22. června do 31. srpna. Z důvodu
výlukové činnosti jsou všechny vlaky
na lince Praha – Tábor – České Budějovice s povinnou rezervací pro kolo.
Je cílem vašeho výletu nádherná
příroda Krušných hor nebo Šumavy? Pak
pamatujte, že nově je na lince Praha –
Ústí nad Labem – Cheb a Praha – Plzeň – Cheb/Klatovy zavedena povinná
rezervace pro kolo. Pokud se chystáte
za cykloturistikou do Českého středohoří,
připravili jsme pro vás v letošní cyklistické
sezoně na lince Praha – Děčín posílení
vybraných vlaků o další místa pro kola
formou úschovy během pře­pravy, a to
od 19. dubna do 25. října ­(v sobotu a
1.,8.5., kromě 3.,10.5., ve vlaku 692 s odjezdem z Prahy v 6.46 h a 690 s odjezdem
z Prahy v 8.46 h nebo v neděli ve vlacích
687 s odjezdem z Děčína v 15.24 h a 689
s odjezdem z Děčína v 17.24 h). ▪
ČD průvodce 57
VLAK+ FESTIVAL
Rock for People 2014
Jubilejní dvacátý ročník festivalu Rock for People proběhne ve Festivalparku v Hradci
Králové od 3. do 5. července, kam vás nejvýhodněji dopraví České dráhy se slevou VLAK+.
P
rogram letošního jubilejního ročníku bude
plný hudebních, ale i nehudebních zážitků.
Letos nabídne přes 200 zavedených kapel
a DJs, ale i nováčky doporučené nejlepšími
evropskými showcasovými festivaly. Mezi
doposud potvrzenými kapelami si asi
největší pozornost zaslouží legendární
Manu Chao s kapelou La Ventura,
roztančení průkopníci žánru ska
Madness, tvrdí Biffy Clyro či živelní
Chase & Status. Vřelého přijetí se
jistě dočkají také Tom Odell,
The Naked and Famous nebo
drum´n´bassový mág Netsky Live.
Ze zástupců české scény vyčnívá kapela, která se po mnoha letech odmlky vrací
v plné síle a v létě nevystoupí na žádném jiném
festivalu – Lucie. Během tří festivalových dní ji
doplní Chinaski, Tata Bojs nebo Mandrage.
Výhodně se slevou VLAK+
Na hlavní nádraží v Hradci Králové se lze
pohodlně dostat ze všech částí České republiky. Z nádraží se do Festivalparku svezete
kyvadlovou dopravou – viditelně označenými
autobusy, jejichž zastávka se nachází přímo
před nádražím. Pro návštěvníky je navíc
připravena speciální nabídka VLAK+ Rock
for People 2014. Ta se vztahuje na všechny
zpáteční jízdenky zakoupené do cílové stanice
Hradec Králové hlavní nádraží. První den
Vstupenky na pokladnách ČD
Stejně jako v minulých letech se budou vstupenky
na festival prodávat také v pokladnách Českých drah,
a to již od 5. května. Držitelé In Karty mají slevu 150 Kč
a zaplatí tak místo 1 650 Kč jen 1 500 Kč. Od začátku
června pak bude možné zakoupit v jakékoli pokladně
ČD také jízdenku VLAK+ Rock for People 2014.
platnosti jízdenky je kdykoli
od 2. do 5. 7., poslední den
platnosti je vždy 6. 7. 2014. Za
cestu do Hradce Králové zaplatíte
základní jízdné (děti do 15 let
polovinu), zpět vás odvezeme
zdarma! Nezapomeňte, že pro
uznání slevy je nutné jízdenku před
cestou zpět nechat orazítkovat
u stánku ČD ve Festivalparku. ▪
58
ČD průvodce
Vlakem přes noc na Jadran
Praha
Lůžkové vozy ČD nabízejí příjemnou alternativu
k cestování automobilem či autobusem k Jaderskému
moři. Vyzkoušejte je i vy v letní sezoně na přímém spojení
do černohorského Baru a chorvatského Splitu.
V
yužijte klimatizované lůžkové vozy
s možností připojení na 230 V. Po celou
dobu cesty lůžkový vůz doprovází stevard
JLV, u kterého je možné objednat drobné
občerstvení či teplé a studené nápoje. Spoje
do Splitu jedou 2x týdně, od 13. června
do 29. srpna 2014 (ve směru na Jadran spoj
jede v úterý a v pátek, zpět se vrací ve středu
a sobotu). Do Baru je možné cestovat 4x
týdně od 13. června do 5. září 2014.
Tourist, Double nebo Single
Lůžkové vozy nabízejí tři kategorie uspořádání oddílů. Tou první je kategorie Tourist
Příklady cen ubytovacích příplatků do lůžkového vozu
3místné lůžko (T3)
2místné lůžko (Double)
1místné lůžko (Single)
Praha – Bar
18,20 eur (510 Kč)
27,30 eur (764 Kč)
63,70 eur (1 784 Kč)
Praha – Split
21 eur (588 Kč)
31,50 eur (882 Kč)
73,50 eur (2 058 Kč)
Uvedené ceny jsou za jeden směr a je použit orientační přepočet 1 euro = 28 Kč.
Příklady cen jízdních dokladů
Zpáteční jízdenka CityStar
Praha – Split a zpět
Praha – Bar a zpět
CityStar 2. třída – 1 osoba
180,40 eur (5 051 Kč)
170 eur (4 760 Kč)
CityStar 2. třída – 1 osoba s In Kartou*
142,10 eur (3 976 Kč)
158,60 eur (4 441 Kč)
CityStar 2. třída – 2 osoby
293,60 eur (8 221 Kč)
278 eur (7 784 Kč)
CityStar 2. třída – 2 osoby, min. 1 os. s In Kartou*
230,50 eur (6 455 Kč)
255,20 eur (7 146 Kč)
CityStar 2. třída – 5 osob
633,20 eur (17 730 Kč)
602 eur (16 856 Kč)
CityStar 2.třída – 5 osob, min. 1 os. s In Kartou*
495,60 eur (13 877 Kč)
545 eur (15 260 Kč)
Brno
Bratislava
Budapešť
Split
(T3) – oddíly uspořádané pro 3 cestující
(oddíly jsou rozděleny na mužské a ženské;
v případě, že cestují 3 spolucestující různého pohlaví, zakoupí si ubytovací příplatky
společně do jednoho oddílu). Kategorie
Double je určena pro dvojice spolucestujících, je vhodná především pro cestování
párů. Kdo požaduje vyšší standard a soukromí, může využít nabídky uspořádání Single
– v tomto případě musí mít cestující platné
jízdní doklady 1. třídy.
Jakou zvolit jízdenku?
Pro malé skupiny 2–5 cestujících je nejvhodnější jízdenka se slevou CityStar (doporučujeme ještě kombinovat s In Kartou Rail
plus, kdy stačí, aby ji předložil alespoň jeden
cestující ze skupiny). Větší skupiny od 6 osob
se odbavují standardní mezinárodní skupinovou jízdenkou.
Předprodej jízdenek a ubytovacích
příplatků v mezinárodních pokladnách Českých drah začíná 1. dubna 2014 pro celou
letní sezonu. Rezervační doklad do lůžkového vozu nelze zakoupit samostatně bez
jízdenky pro daný spoj. ▪
*Slevy na jízdenky do zahraničí jsou poskytovány držitelům In Karty s doplňkovou aplikací Rail plus (IN 25 %, IN 50 %, IN 100 %, IN Senior).
Orientační přepočet 1 euro = 28 Kč.
Bar
Více najdete na www.cd.cz/jadran.
ČD průvodce 59
MŮŽETE POTKAT VE VLAKU
Spisovatelka i taxikářka
z vlasti neslavně známým uprchlickým
táborem v rakouském Traiskirchenu, kde
svůj pobyt zúročila i literárně. „O životě
v Traiskirchenu jsem napsala román Kulatý
svět. Uprchlický lágr – docela drsný, i když
oproti mnoha jiným uprchlickým táborům
úžasně pohodlný – jsem se snažila popsat
maximálně realisticky.“
V listopadu 1989
jí v nakladatelství
u Škvoreckých vyšla
první kniha, dosud jich
má na svém kontě téměř
dvacet. Sedm let řídila
taxi v New Yorku, přesto
dnes do auta sedne jen
výjimečně.
Centra zaneřáděná zplodinami
Ač dlouhá léta seděla dnes již známá spisovatelka za volantem automobilu, nyní
využívá jen vlaky, tramvaje nebo autobusy.
Veřejnou dopravou jezdí ráda. Ne že by se
bála sednout do auta, ale nechce zbytečně
zaneřádit centrum výfukovými plyny.
Text a foto: MARTIN HARÁK
Vybraná díla
M
ožná jde na první pohled o poměrně
nesourodá povolání a v případě taxikaření také o nepříliš vhodnou profesi pro
ženu. Nicméně pro začínající spisovatelku
báječně inspirativní. „Ke žlutým taxíkům
v New Yorku jsem se dostala vylučovací
metodou: byl to jediný džob, který mě
jakžtakž uživil a zároveň mi umožňoval
na dlouhé měsíce práce nechat, cestovat
a psát. Poznala jsem díky tomu New York
jako málokdo, posbírala spoustu příběhů
a ověřila si, že mě nerozhází ani ozbrojené
přepadení. Vydalo to na několik knih jako
Dej mi ty prachy, Gang zjizvených, Můj I. Q.
nebo Láska v New Yorku.“
Do Ameriky přes lágr
Na otázku, co vedlo Ivu Pekárkovou
k odchodu z rodné země, odpovídá: „To
je jednoduché. V socialistickém Československu měl normální člověk dvě
možnosti – buď zůstat navždy ve vlasti
a smět z ní vytáhnout paty jen do několika socialistických zemí, anebo se sebrat
a odejít. Ovšem s vědomím, že se pak už
nikdy nevrátí. Vybrala jsem si to druhé.
Teď zrovna vychází v reedici můj první
román Péra a perutě napsaný v roce 1986.
V něm situaci v tehdejším Československu
popisuji barvitě a dopodrobna.“ Je třeba
dodat, že Iva Pekárková prošla po odchodu
Péra a perutě, 1989
Kulatý svět, 1993
Gang zjizvených, 1998
Do Indie kam jinam, 2001
Šest miliard Amerik, 2005
Sloni v soumraku, 2008
Jaxi taksikařím, 2009
Levhartice, 2013
Iva Pekárková
Pochází z Prahy, kde studovala mikrobiologii
a virologii. V roce 1985 odešla přes uprchlický
tábor Traiskirchen v Rakousku do USA. Mezi
roky 1997 a 2005 bydlela opět v České republice, kde krátce působila i v redakci deníku MF
DNES, a v roce 2006 se odstěhovala do Anglie.
Na internetových stránkách iDNES.cz má
od května 2008 svůj blog. Píše, překládá, tlumočí, cestuje, živí se, jak se dá, a je hrdá na to,
že je pravděpodobně jedinou Češkou, která si
vydělávala v zahraničí jako taxikářka v pravoi levostranném provozu.
Podle svých slov do auta obyčejně
nasedne, jen když taxikaří, nebo když se
potřebuje dostat na nějaké málo přístupné
místo. V současné době tráví Iva Pekárková
většinu času v Londýně, ale Česko pravidelně navštěvuje, takže může zhodnotit
rozdíl mezi britskými a českými vlaky. „Můj
skoromanžel pracuje pro jednu železniční společnost, takže na vlaky máme
slevu a často je využíváme. I spoje uvnitř
Londýna jsou skvělé a rychlejší než jakýkoli
jiný způsob dopravy po tak rozlehlém
velkoměstě. Uvnitř Prahy se zatím tolik lidí
ve vlacích nepřesunuje, přestože železniční
síť ani tam není špatná. Pokud jde obecně
o úroveň železnice v Česku, jsem v posledních letech z nabídky nadšená. Vyrojilo
se také několik nových společností, které
spolu musejí bojovat o přízeň zákazníků.
Skvělé. Vážně ještě lepší než v Anglii,“
dodává Iva Pekárková. ▪
60
ČD průvodce
POZOR VÝLUKA!
Stavíme,
opravujeme,
modernizujeme
I v měsíci květnu přinášíme aktuální přehled
plánovaných výluk, které vám sice mohou krátkodobě
znepříjemnit cestování vlakem, ale výsledkem budou
opravené a modernizované tratě.
V
květnu pokračují výluky ve stanici Olomouc, Ústí nad Orlicí, na trati Praha-Běchovice – Úvaly, Chrást u Plzně – Rokycany
a Horní Planá – Černý Kříž.
Na trati Praha – Kralupy nad Vltavou bude
ukončena výluka v úseku Praha-Bubeneč –
Roztoky u Prahy 18. května a práce se přesunou
do stanice Praha-Bubeneč a na trať směr Praha-Holešovice. Od 19. května bude platit výlukový
jízdní řád, kde zrychlené vlaky z Prahy Masarykova nádraží s odjezdy 6.01 a 8.01 nepojedou
v úseku Praha – Kralupy nad Vlt. Bude vypraven
nový vlak z Prahy Masarykova nádraží v 15.23.
Na Městské lince se obnoví provoz, ale pouze
v intervalu 60 minut. Na trati Karlovy Vary –
Cheb platí upravený jízdní řád, provoz je zcela
zastaven v úseku Kynšperk nad Ohří – Cheb
s náhradní autobusovou dopravou. ▪
Kde se informovat
Veškeré změny jsou vždy aktuálně zapracovány ve vyhledávačích spojení na internetu
(www.cd.cz, www.idos.cz), a to včetně návazných přestupů. V případě potřeby dalších
informací nebo ujištění se o aktuální situaci volejte Kontaktní centrum 840 112 113 nebo vám
poradí přímo v železniční stanici. Podrobné informace včetně výlukových jízdních řádů najdete
také na adrese www.cd.cz v sekci ČD on-line/Omezení provozu, kde jsou mapy i seznam
všech aktuálních výluk. Zde se také můžete zaregistrovat k odběru mimořádností prostřednictvím vámi zadaného e-mailu. Pokud si zakoupíte jízdenku v eShopu ČD, o mimořádnostech
na dané trati můžete být informováni zdarma formou SMS.
Významné výluky
na hlavních tratích
▪ Od 26. do 30. května výluka na trati
Olomouc – Prostějov, vlaky nahrazeny
autobusy, výlukový jízdní řád. Rychlíky
pojedou odklonem přes Přerov.
▪ Od 1. do 5. května výluka na trati
Brno – Přerov, vlaky nahrazeny autobusy,
výlukový jízdní řád.
▪ Od 22. do 29. května výluka na trati
Brno – Náměšť nad Oslavou a současně
Brno – Ivančice, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád.
▪ 3. a 4. května denní výluky v úseku
Hradec Králové – Opatovice nad Labem
– Pardubice, Os a Sp nahrazeny autobusy
v úseku Hradec Králové – Opatovice nad
Labem a opačně, R nahrazeny autobusy v úseku Hradec Králové – Pardubice
a opačně.
▪ Od 12. do 14. května denní výluky
v úseku Hradec Králové – Jaroměř, vlaky
nahrazeny autobusy, pravidelný jízdní
řád, zpoždění autobusů náhradní autobusové dopravy může dosáhnout 15–20
minut, přípojová vazba v Hradci Králové
nebude vždy zajištěna, pro cestující
v rychlících zajištěna přímá autobusová
doprava z Jaroměře až do Pardubic.
▪ 18., 24., 25., 28., 29., 31. května denní
výluky na trati mezi Táborem a Českými
Budějovicemi.
▪ 5., 6. a od 19. do 21. května výluky
v různých úsecích mezi Plzní a Strakonicemi, vlaky nahrazeny autobusy.
ČD průvodce 61
▪ Od 12. května do 2. června denní výluky
v různých úsecích na trati Praha – Beroun,
část vlaků omezena.
Významné výluky na ostatních tratích
▪ Od 1. do 5. května nepřetržitá výluka v úseku Trutnov hl. n. – Hostinné
a od 6. do 10. května denní výluky v úseku
Hostinné – Kunčice nad Labem, vlaky nahrazeny autobusy.
▪ Od 12. do 16. května výluka v úseku
Olomouc hl. n. – Olomouc-Řepčín, vlaky
nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád.
▪ Od 12. do 16. května výluka v úseku Nové
Město na Moravě – Bystřice nad Pernštejnem, vlaky nahrazeny autobusy.
▪ Od 26. května do 11. června výluka
v úseku Polička – Borová u Poličky, vlaky
nahrazeny autobusy.
▪ Od 19. května do 2. června výluka v úseku Olbramovice – Sedlčany, vlaky nahrazeny
autobusy, výlukový jízdní řád.
▪ Od 7. do 11. května a přes den 12. a 13.
května výluka na trati Otrokovice – Vizovice, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový
jízdní řád.
▪ V pracovních dnech od 12. do 27. května
denní výluky v různých úsecích na trati České Budějovice – Horní Dvořiště.
▪ Od 12. do 16. května výluky v různých
úsecích mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem.
▪ Od 14. května do 2. června výluka v úseku
Zdice – Příbram, vlaky nahrazeny náhradní
G
autobusovou dopravou, výlukový jízdní řád.
▪ Od 12. do 22. května denní výluky v různých úsecích na trati České Budějovice –
České Velenice, vlaky nahrazeny autobusy,
výlukový jízdní řád.
▪ Od 6. do 22. května výluky v různých
úsecích na trati Plzeň – Železná Ruda, vlaky
nahrazeny autobusy.
▪ Od 17. do 23. května výluka v úseku
Benešov nad Ploučnicí – Česká Kamenice,
vlaky nahrazeny autobusy.
▪ Od 19. do 27. května výluka v úseku Beroun – Roztoky u Křivoklátu, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád.
▪ 15. a 16. května denní výluky v úseku
Hostivice – Kladno, vlaky nahrazeny autobusy, výlukový jízdní řád.
UPOZORNĚNÍ PRO CESTUJÍCÍ BEZ PLATNÉ JÍZDENKY
Upozorňujeme cestující, že se ve vyhlášených případech mají povinnost při nástupu do
autobusu náhradní autobusové dopravy v rámci výlukové činnosti prokázat platným jízdným
dokladem přímo řidiči.
Pokud si cestující nezajistil jízdenku v předem, prodá mu ji podle vyhlášeného ceníku pro
náhradní autobusovou dopravu řidič autobusu, pokud nebude zajištěn jiný způsob prodeje
standardních jízdenek ČD pověřeným zaměstnancem ČD před nástupem, během jízdy
nebo při výstupu z autobusu.
Optimalizové úseky tratí umožňují vlakům dosahovat vyšších rychlostí. Jedním z nich je i trať u Cerhovic mezi Prahou a Plzní.
Za nepříjemnosti způsobené výlukami se omlouváme
62
ČD průvodce
Otevíráme Liberecký kraj
Ve stálé expozici největšího modelového kolejiště ve střední Evropě na pražském
Smíchově se budovaná železniční mapa České republiky rozrostla o další kraj.
Malí i velcí návštěvníci tak mohou v současnosti sledovat modelové vlaky již
na ohromující ploše 574 čtverečních metrů.
F
ormou zjednodušeného modelu jednotlivých krajů se autoři projektu kolejiště vždy
snaží prezentovat to nejdůležitější – především historické a technické dominanty, hlavní
železniční uzly a tratě. Liberecký kraj má však
oproti ostatním jednu raritu: funkční model
lanovky na Ještěd, přirozeně v barvách provozovatele, tedy Českých drah. Nutno doplnit,
že nejde o přesný model skutečné lanovky,
jeho výroba by byla časově a technicky velmi
složitá. Proto byla použita a upravena funkční
modelová stavebnice německé firmy Brawa.
Novinka
od 29. dubna
2014
Nechybí ani pivovar
Ještěd a především budova hotelu a vysílače
tvoří přirozenou dominantu kraje, stejně tak
i v modelovém zpracování. Dalším významným prvkem je tramvajová úzkorozchodná
trať Liberec – Jablonec nad Nisou, vybudovaná
v letech 1947–1955. Ta představuje nejdelší
meziměstskou tramvajovou trať u nás o rozchodu 1 000 mm. Ve většině své trasy je jednokolejná, s ostrovními a bočními výhybnami.
Tatínkové jistě ocení velký model pivovaru
ve Svijanech, vyrobený spolu s Ještědem na zakázku, zatímco ostatní objekty jsou prezentovány stavebnicemi. Typickým představitelem
průmyslu tohoto kraje ovšem vždy bývala
textilní výroba. Takzvaný „český Manchester“
zastupuje v kolejišti dnes již neexistující podnik Textilana, který vznikl konfiskací a sloučením menších továren po roce 1948 a svého
času představoval největší vlnařský podnik
v Evropě.
Pískovce českého ráje
Sklářství a výroba bižuterie představují další
významné obory kraje. Z dnešní skupiny Jablonex Group byla do kolejiště vybrána jedna
divize, která se svou produkcí vymyká: Česká
mincovna – jediný podnik na našem území
s právem razit oběžné mince. Posledním
zástupcem průmyslu jsou Liberecké automobilové závody – LIAZ, založené v padesátých
letech. Podnik se proslavil především výrobou
populárních autobusů RT a RTO. Po sametové
revoluci se však firma nedokázala vyrovnat
s konkurencí zavedených světových značek
a nakonec v roce 2002 zkrachovala.
Významný krajinný prvek reprezentují
také pískovcové útvary nejstarší CHKO Český
ráj a naznačena je i přehrada Harcov. Auto-
ři návrhu nezapomněli ani na již zrušenou
Frýdlantskou úzkokolejnou dráhu, na niž
mohou zájemci v reálném světě vzpomenout
při návštěvě expozice umístěné v budově
frýdlantského depa.
■
Stavba nového Libereckého kraje zabrala
modelářům tři měsíce a po celou dobu mohli
zájemci sledovat postup prací. Přestože tato
část kolejiště zabírá nejmenší plochu (pouhých
24 m2), je provedena se stejnou pečlivostí jako
předešlých pět krajů. ▪
ČD průvodce 63
JUNIOR PROGRAM ČD
Přijďte si se svými rodiči užít spoustu zábavy, her, nových zážitků
a kamarádů! Bambiriáda, jejímž pořadatelem je Česká rada dětí
a mládeže, se koná už po šestnácté, a to od 22. do 25. května
v patnácti městech po celé republice.
A
co všechno můžete na Bambiriádě vidět
a hlavně si také vyzkoušet? Pokud rádi
kreslíte, modelujete nebo třeba něco vyrábíte,
pak je tato akce přesně pro vás. Vyzkoušíte
si i celou řadu soutěží a her. Můžete se těšit
třeba i na loutkové divadlo, indiány a rytíře,
užít si skákání na trampolíně, jízdu na opravdovém koni nebo lodičce, skluzavky, houpačky, nejrůznější prolézačky a mnoho dalšího.
Nechte se samy překvapit, co všechno vás
na Bambiriádě čeká!
Kam letos za zábavou?
Bambiriádními městy se v letošním roce stanou:
Blansko, České Budějovice, Český Těšín, Chrudim,
Ivančice, Kyjov, Krnov, Liberec, Náchod, Ostrava,
Třinec, Plzeň, Praha, Šumperk a Zlín. Vstup na akci
je zdarma. Vstupenky navíc držitelům umožňují
volný či zlevněný vstup do vybraných kulturních
a památkových objektů.
Více se o Bambiriádě můžete dozvědět na internetových stránkách www.bambiriada.cz. ▪
Manažerka Junior programu ČD Elen Mátéová
křížovka
V
íte, milé děti, jak se jmenuje území, na které se z Číny táhne dlouhá železniční
trať, o které se více dočtete v článku ze světa železnice? Správnou odpověď
zadejte do příslušného formuláře na stránkách www.cdprovas.cz do 22. května.
.RXVHN]HPÔYPRāL
0DWHāVNÒ]QDPÒQNR
9HVQLFH
3āHGPÔWQDËHVÀQâYODVĔ
+DQED
Tři z vás, kteří správně vyluští tajenku,
získají knihu Anatomie parních lokomotiv
Hynka Paláta z nakladatelství CPress.
soutěž
pro chytré hlavy
1
Ve kterém seriálu vystupují
Dana Morávková a Jan Čenský jako manželé?
2
Co jsou tzv. grotty, které můžete
vidět na zámku Ploskovice?
3
A B C A B C Adresa:
Redakce ČD pro vás
České dráhy, a.s., Odbor marketingu
nábřeží Ludvíka Svobody 1222, 110 15 Praha 1
Na obálku napište PRO CHYTRÉ HLAVY.
umělé vodní jeskyně
tajné východy
kuchyňské výtahy
Tři správné odpovědi odměníme Kilometrickou
bankou ČD – poukazem na volné cestování
vlaky ČD v hodnotě 2 200 Kč – a další tři z vás
obdrží poukázky do obchodní sítě PONT v celkové
hodnotě 1 000 Kč.
Ve kterém roce byl postaven
hrad Doubravka?
A B C 4
5
Jak se souhrnně nazývají
služby ČD spojené
s cykloturistikou?
A B C A B C Výherce z minulého čísla najdete na stránkách
www.cdprovas.cz.
1843
1384
1483
Kolik bylo na trati z Golmudu
do Lhasy vybudováno mostů?
6
Soutěžit můžete na www.cdprovas.cz,
kde vyplníte příslušný formulář, nebo své odpovědi
zasílejte poštou do 22. května 2014.
Nezapomeňte uvést svůj e-mailový kontakt
nebo zpětnou adresu.
Ulice
Ordinace v růžové zahradě
Nemocnice na kraji města
Správné odpovědi z minulého čísla:
1 – trenérství, 2 – Lichtenštejnové,
3 – 50 %, 4 – Býčí krev, 5 – Tereza Kerndlová
Kompletní pravidla soutěže najdete na www.cdprovas.cz.
65
325
675
Hrajte o Kilometrické
banky ČD za 2 200 Kč
a o poukázky v hodnotě
1 000 Kč do obchodní sítě PONT.
ČD Kolo
ČD Bike
ČD Cyklo
Který článek v tomto čísle vás
nejvíce zaujal? *
* Na tuto otázku je nutné odpovědět, její
správnost se však neposuzuje.
PONT-2013_190x80mm_voucher-500Kc_tisk.indd 1
12.11.2013 16:18:50
PONT-2013_190x80mm_voucher-500Kc_tisk.indd 1
12.11.2013 16:18:50
NAKUPUJTE JÍZDENKY
NA AUTOVLAK RYCHLEJI
A POHODLNĚJI!
eShop ČD
Nyní můžete zakoupit v našem eShopu také
jízdenku na Autovlak do Košic nebo Popradu,
a ušetřit tak čas i peníze!
▪ využijte ještě jednodušší pořízení jízdních dokladů
při cestě Autovlakem na Slovensko
▪ Autovlakem vám již převezeme vůz až do výšky 2 m
www.cd.cz/eshop
Vždy o něco lepší cesta
ZAHAJUJEME
ZKUŠEBNÍ PROVOZ
JEDNOTEK ČD RAILJET!
Nová éra cestování vlaky ČD začíná
od května 2014 na trati Praha–Brno.
Praha
Od prosince 2014 plný provoz
Praha–Brno–Wien–Graz.
Brno
Stuttgar t
Frankfurt/Main
München
Bregenz
Zürich
Wien
Salzburg
Innsbruck
Lienz
Vždy o něco lepší cesta
www.cd.cz/railjet
Budapest
Graz
Download

5/2014 - ČD pro vás