Čárky související s významovým poměrem mezi souřadně spojenými větnými členy a
větami
1) je nutno znát významové poměry:
Jakub šel do lesa a nasbíral dřevo. - slučovací
Jakub šel do lesa, ale dřevo nepřinesl. - odporovací
Jakub šel do lesa, ba dokonce přinesl dřevo. - stupňovací
Buď Jakub půjde do lesa, nebo dřevo nepřinese. - vylučovací
Jakub přinesl dřevo, neboť šel do lesa. - příčinný (důvodový)
Jakub šel do lesa, a proto přinesl dřevo. - důsledkový
2) významový poměr může být:
a) mezi několikanásobnými větnými členy stejného druhu:
např.
červené, modré a bílé květiny (= několikanásobný přívlastek)
červené, modré, ale i bílé květiny
b) mezi větami hlavními
např.
Jakub si vzal kolo a jel se projíždět do lesa.
c) mezi dvěma větami vedlejšími stejného druhu
např.
Jakub viděl, že veverka seskočila ze stromu a (že) sebrala ležící oříšek.
(v takových případech se ve druhé větě většinou neopakuje stejná spojka)
3) čárka se nepíše před spojkami a, i, nebo, ani ve významu slučovacím
Šli jsme ven a krásně svítilo sluníčko.
Budeme jezdit na kole nebo budeme hrát fotbal.
4) čárka se píše před spojkou a, pokud to není poměr slučovací
např. před a tak, a proto, a to nebo tam, kde by mohla být spojka ale, ba dokonce
Martin byl ospalý, a přece nemohl usnout. (a = ale, poměr odporovací)
Voda je čistá, a tak je tu plno pstruhů. (poměr důsledkový)
Všichni se mě vyptávali, a já nic nepověděl. (a = ale, poměr odporovací)
Chtěl být první, a proto utíkal napřed. (poměr důsledkový)
Příklady:
Najednou vidí několik psíků, jak sedí u ohně a (jak) popíjí psí kávu.
(dvě věty vedlejší stejného druhu, obě vyjadřují, co vidí)
Rek si sedne a ptá se jich, jak se tu vzali, a psi začali vyprávět.
(ptá se jich pouze na podtrženou větu, není tedy poměr slučovací s větou po a, za
podtrženou větou vedlejší musí být tedy čárka)
Rek začal povídat o tom, jak byl malý a děti si s ním hrály a jak hlídal ovce, když
vyrostl.
(tři věty vedlejší stejného druhu, vyjadřují, o čem všem povídal, je mezi nimi poměr
slučovací, všechny by mohly začínat jak)
Pak ale zestárl a farmář ho prodal, a tak se dostal až k nim.
(poměr důsledkový)
Tak Rek začal chodit se smečkou a brzy se stal jejím vůdcem.
(poměr slučovací)
Čekal i se smečkou celý den, a pořád nic.
(a = ale, poměr odporovací)
Převrhl lampu, hořící u ohrady, a tím chtěl odlákat pozornost mladého psa, který
hlídal spící ovce.
Rek si řekl: „To je ta pravá situace!“ a probudil spící smečku.
(poměr slučovací, navazuje i za přímou řečí)
Povídal: „Vy běžte na pomoc ovčákovi a já zachráním ovce!“
(poměr slučovací)
Tak se rozběhli a Rek se chytře schoval za seno.
(poměr slučovací)
Když se tam vlk přikradl, Rek zaštěkal tak hrozivě, že vlk vzal nohy na ramena a
pelášil k lesu.
(poměr slučovací mezi dvěma větami vedlejšími stejného druhu, obě věty by mohly
začínat že)
Zbytek smečky zatím štěkáním probudil ovčáka i jeho rodinu, a tak je zachránil.
(poměr důsledkový)
Čárka před a může rozlišovat význam:
Viděl, že se loď potápí a vzal poslední člun.
(pokud není před a čárka, jde o dvě věty vedlejší stejného druhu v poměru
slučovacím, jde tedy o význam že a (že), obě věty vyjadřují, co viděl, člun tedy vzal někdo
jiný)
Viděl, že se loď potápí, a vzal poslední člun.
(čárka znamená, že nejde o poměr slučovací, zmíněný člověk tedy viděl jen děj
vyjádřený podtrženou větou a pak sám vzal člun)
Adéla viděla, že veverka seskočila ze stromu a sebrala ležící oříšek.
(význam že a (že), viděla děj vyjádřený oběma podtrženými větami, oříšek tedy
sebrala veverka)
Adéla viděla, že veverka seskočila ze stromu, a sebrala ležící oříšek.
(děj, který Adéla vidí, je ukončen čárkou, oříšek sebrala sama)
Další příklady souvětí s a:
Volal, že našel starou truhlu a mají jít za ním.
Volal, že našel staru truhlu, a najednou zmlkl.
Volal, že našel starou truhlu, a začal ji zvědavě zkoumat.
Volal, že našel starou truhlu, a ostatní se vydali za ním.
Volal, že našel starou truhlu a aby šli za ním.
Volal, že našel velkou truhlu a je asi hodně stará.
(ve všech těchto případech čárka tvoří hranici mezi tím, co volá, a tím, co popisuje
další děj)
Volal, že našel velkou truhlu, která je asi velmi stará, a aby šli za ním.
(v tomto případě je čárka za větou přívlastkovou ke slovu truhla a neukončuje slova
vyjadřující, co volá, mohou se tedy projevit i další pravidla o psaní čárek)
Download

Čárky před spojkou a