3.číslo
2.ročník
Zpravodaj
obce Habrůvka
Vážení čtenáři Zpravodaje,
úvodem bychom se Vám rádi omluvili za pozdní vydání letošního čísla Zpravodaje. V první polovině roku jsme Vás chtěli informovat o výsledcích činností, které jsme připravovali v roce 2011. Jde zejména o úspěšnosti podaných dotačních žádostí a v návaznosti
na to i realizace souvisejících investičních akcí (ČOV, tělocvična, oprava obecních cest). Tyto věci se však začaly posouvat kupředu
až ve druhé polovině letošního roku. Druhým faktorem byla rovněž novelizace a nové zavádění metodik v oblasti územního plánování, jež ovlivní postupy v pořizování územního plánu obce Habrůvka, o kterém Vám chceme podávat ty nejpřesnější informace.
Obecní záležitosti tak nabraly zejména na podzim rychlejšího spádu a spousta věcí tak byla třeba za pochodu aktualizovat.
Stejně tak, jako loni bychom Vás v tomto předvánočním období rádi ve stručnosti informovali o tom významném co se událo,
co se aktuálně děje a co se připravuje. Nechceme Vás rovněž ani ochudit o články, které již nebudou třeba zcela aktuální, proto toto
číslo bude oproti ostatním o něco málo obsáhlejší. Články, které se nebudou vázat úplně k letošním tématům, mohou být zařazeny
do Zpravodaje, který vyjde v dalším roce.
Další krok
pro lepší informovanost.
Váš redakční tým
Zpravodaje obce Habrůvka
Na začátku roku 2012 zakoupila obec vlastní dataprojektor, pomoci něhož se snaží občanům lépe přiblížit projednávaná témata.
Obecní dataprojektor se poprvé použil při prvním neoficiálním seznámení občanů s pracovní verzí územního plánu. Následně začal
být využíván při veřejných zasedáních, kde lze občanům ukazovat důležité dokumenty. Největším pomocníkem je ve chvíli, kdy je
třeba ukázat na mapě konkrétní pozemek, či ukázat občanům nějakou část projektu nebo studie. Toto lze předpokládat za významný
posun vpřed v oblasti zlepšení informovanosti obyvatel a jejich možnosti se k tématu lépe vyjádřit, nebo je lépe pochopit. Nově byl
do obecní knihovny instalován internet s přístupem pro veřejnost, tak aby i ti co jej doma nemají mohli tohoto novodobého fenoménu hojně využívat a získávat tak nové informace.
Došlo ke zvýšení intenzity rozhlasových relací, které občany informují o nejrůznějších připravovaných akcí a termínech
konání veřejné zasedání obecního zastupitelstva. Na základě podmětu který, obdržela obec prostřednictvím emailu, by se zastupitelstvo mělo zamyslet nad rozšířením rozhlasu i do míst zástavby, kde rozhlas chybí včetně místní části Josefov.
K drobným změnám došlo i ve zjednodušení obslužnosti webových stránek obce. Toto však dokáží ocenit pouze ti, kdo tam
vkládají data. Nově je zde odkaz na knihovní databázi a stránky VAK a.s. Rovněž by zde měla nově sama společnost E-On Česká
republika s.r.o. automaticky uvědomovat občany o přerušení dodávek elektrické energie.
Zpravodaj obce Habrůvka
Dalším krokem pro zlepšení informovanosti uvažujeme vytvoření bezbariérového přístupu do budovy, tak aby se mohli na
zasedání či jiné kulturní akce pořádané v budově dostat i ti nejstarší jímž chůze do schodů činí již problémy, nebo lidé po operaci.
Je tedy na každém, jaký způsob informovanosti o dění v obci si sám zvolí. Vaše přání a podněty budou i na dále tím nejdůležitějším
podkladem pro zlepšení naši činnosti.
Splašková kanalizace a ČOV
Vážení spoluobčané,
rád bych Vás informoval o dalším vývoji
splaškové kanalizace a ČOV v Habrůvce.
V minulém čísle jsem uvedl, že práce na
přípravě projektu byly ze strany Svazku
zastaveny. Znamenalo by to tedy, že by
k realizaci ČOV nedošlo i přes to, že Svazek nainvestoval do projektu již více než
2 mil. Kč. Z mého pohledu je ukončení
prací na projektu ještě před rozhodnutím
fondu Životního prostředí o přidělení
dotace přinejmenším nezodpovědné.
Po obdržení této informace od Svazku
jsem vedení Svazku poslal několik
e-mailů s žádostí o vyjádření - byly bez
reakcí. Po odeslaném doporučeném psaní
jsem dostal opakované potvrzení o ukončení prací na projektu. Na základě tohoto
stanoviska jsem napsal nový dopis, kde
jsem Svazek vyzval k obnovení činnosti
na projektu. Byl jsem přizván na zasedání
Rady Svazku a dohodli jsme se, že Svazek bude v činnosti pokračovat. Zašle na
fond Životního prostředí potřebné
doklady, respektive potvrzení, že má
zájem o realizaci akce v Habrůvce za
předpokladu, že obec bude financovat
výstavbu ČOV a splaškové kanalizace
sama. Svazek dopis s potvrzením na SFŽP
zaslal a v květnu tohoto roku obdržel
dotaci cca 49,5mil. Kč.
Se zastupiteli byla projednána možnost
převzetí investorství a provozování ČOV
a kanalizace. Na veřejném zasedání obce
jsem k tomu dostal od zastupitelů mandát
a začal jsem v tomto duchu jednat. První
výpočty týkající se nákladnosti provozu,
které jsem provedl na základě dostupných
údajů z projektové dokumentace a informací od obcí, které si ČOV provozují
sami, prokázal, že provozní náklady by
byly při spotřebě 120litrů vody na osobu a
den o cca 75.000Kč vyšší než příjem ze
stočného (při 350-ti napojených obyvatel
a 120-ti litrech spotřeby vody na osobu
a den činí inkaso cca 624.000 Kč). To
znamená, že obec by musela rozdíl doplatit ze svého což pro mne jako starostu je
přijatelná výše. Zjistil jsem však, že podmínky v dotačním titulu zavazují investora akce střádat peníze na obnovu
a rekonstrukci technologie tzv. odpisy.
2
Cena díla je spočtena na 57,6mil. Kč bez
DPH, při odpisové délce 70let to znamená
prokázat každý rok EU, že jsme v rozpočtu na ČOV odložili přibližně
810.000Kč. Mimo jiné by se obec musela
stát plátcem DPH, aby mohlo být
u Finančního úřadu uplatněno z faktur
vystavených stavební firmou. Pokud by se
tak nestalo, zaplatila by obec za stavbu
o 20% více, což představu je částku ve
výši 14,4mil.Kč (57,6 x 1,2). Aktuální
cena za stočné je 40.70,-Kč/m3, což by
představovalo inkaso od občanů při 350-ti
napojených obyvatel a 120-ti litrech spotřeby vody na osobu a den pouhých
624.000 Kč (provozní náklady jsou cca
700.000Kč). Aby obec nebyla ve ztrátě,
musely by roční příjmy za stočné být ve
výši cca 1,2 – 1,5mil.Kč (tj. 810.000Kč
odpisy + 700.000Kč provozní náklady).
To ovšem znamená zdražení stočného
o dvojnásobek cca na 90 -105,-Kč/m3,
což by znamenalo vysoké výdaje na
straně domácností při spotřebě cca
120litrů/osoba/den se jedná o 4000 4500Kč na osobu! Pokud by k tokovému
zdražení nedošlo, obec by musela dotovat
provoz sama cca 885.000 Kč ročně. Při
stávajícím rozpočtu obce ca 3 mil. Kč., je
tento výdaj příliš vysoký. Provozování
jsem rovněž konzultoval s ředitelem společnosti VEOLIA jež je největším provozovatelem vodohospodářské infrastruktury nejen v ČR ale také v Evropě. Tato
konzultace vnesla do záležitosti největší
jasno. Z jednání a předložených statistik
vyplynul fakt, že provoz ČOV přestává
být ztrátový pro obce, které mají 2000 –
2500 obyvatel. Smyslem zakládání
Svazků je mimo jiné i to, že ekonomicky
silnější obce dotují provozy obcí ekonomicky slabším. Posledním důležitým ukazatelem bylo vyúčtování svazku za roční
odběr vody. Z údajů vyplývá, že průměrná
spotřeba vody na osobu a den je v Habrůvce cca 60litrů. To znamená je o 50%
menší než je průměr stanovený normou.
Ve výše uvedené finanční analýze to znamená další navýšení stočného a finančního zatížení domácností.
Domnívám se, že právě na základě takové
či obdobné analýzy mělo předchozí
Obec Habrůvka
Martin Šimek, starosta
vedení obce rozhodnout o přípravě celého
projektu, protože by nemohli dojít
k výrazně rozdílným číslům a z nich by
jasně vyplývalo nepřiměřený nárůst
finančního zatížení pro domácnosti
v Habrůvce i pro obec.
V průběhu měsíce května se valná hromada Svazku usnesla na tom, že Svazek
postupuje vůči obci Habrůvka v rozporu
se svými stanovami a nabídla Habrůvce,
že dílo bude dle platných stanov Svazku
provozovat. Takto mi přijel situaci prezentovat tajemník Svazku a ředitel VAS
a.s. Nabídku jsem odsouhlasil a čekal na
zaslání návrhu smlouvy.
Byl jsem však nemile překvapen, když
jsem od Svazku obdržel návrh smlouvy,
v němž požadují 100% kofinancování
obcí (tj. cca 8,5 mil. Kč v závislosti na
vysoutěžené ceně stavby), včetně úhrady
neinvestičních nákladů (jejich výši dnes
nikdo nezná) a 100% účast na hrazení
oprav, údržby a rekonstrukcí. Jelikož je
v tomto případě žadatelem a investorem
Svazek, technická infrastruktura by tak
ani nepatřila obci. Zkuste si všichni představit, že si postavíte za vlastní peníze
dům, pronajmete jej, ale nájem bude inkasovat někdo jiný, a Vy přesto musíte dům
udržovat a opravovat z vlastních peněz,
a nakonec zjistíte, že Vám dům ani nepatří. Tak přibližně v takové pozici je dnes
naše obec. Samozřejmě velice nadneseně
řečeno. Kanalizace je věc veřejně prospěšná a každého z nás bude nějaké ty
peníze stát. Mám tím na mysli finance,
které bude muset každý vlastník nemovitosti investovat do přípojky k hlavnímu
řádu.
Na pracovní schůzce zastupitelstva jsme
zmíněnou smlouvu společně prodiskutovali. Závěrem je stanovisko, že kanalizace je v naší obci třeba, ne však za každou cenu. Proto jsme Svazku nabídli
příspěvek na investici ve výši 4,5 mil. Kč
a roční příspěvek na její provoz ve výši 75
tis. Kč. Ze strany obce je toto velice
vstřícný krok na základě kterého se musí
investor akce rozhodnout zda-li dílo bude
realizovat či ne. Rozhodnutí jsme do
dnešního dne neobdrželi, pouze jsme
v kopii dostali dopis, kde Svazek VASBO
oznamuje poskytovateli dotace, že získané finance na akci splašková kanalizace
ČOV Habrůvka čerpat nebude z důvodu
zastavení akce.
Dle mého názoru, největší roly sehráli
provozní náklady. V poslední době se
svazky snaží více obcí napojovat na společnou kanalizaci např. Rudici a Kotvrdovice do Jedovnic, Šošůvku do Sloupu atd.
Toto počínání potvrzuje slova ředitele
Veolie o ekonomice provozu. V rámci
projednávání nového územního plánu
Habrůvky je toto řešení rovněž upřednostňováno i orgány ochrany přírody a
VAS a.s. Boskovice. Boj o kanalizaci
však tímto neskončil a čeká nás příprava
studie pro napojení na Křtinskou ČOV.
V rámci mého jednání se Svazkem bylo
toto řešení ústně diskutováno se správou
CHKO MK a zástupcem ŠLP Křtiny.
Napojení na Křtiny znamená v praxi
pouze dořešení trasy výtlakového potrubí
Zpravodaj obce Habrůvka
do Křtinské ČOV. V rámci tohoto řešení
by bylo možné odkanalizovat chatovou
lokalitu u Křtinské ČOV, čímž by došlo
ke zvýšení počtu připojených obyvatel,
jež by zlepšilo ekonomiku provozu.
O dalším postupu Vás budu i nadále informovat.
Martin Šimek, starosta
Získané dotace
V minulém roce jsem strávil mnoho času přípravou a hledáním
vhodných dotačních titulů a přípravou žádostí. Jako cíl jsem si
stanovil pro obec nejen od EU získat alespoň něco málo z prostředků, o které lze od roku 2007 žádat.
Modernizace knihovny
V letošním roce proběhla modernizace knihovny, na kterou byly
získány peníze od Ministerstva kultury z programu VISK 3 ve
výši cca 54.000 Kč. Celkové investiční náklady činily asi 80.000
Kč. Byly zakoupeny dva počítače, tiskárna, čtečka čárových
kódů a programové vybavení. Paní Ilona Pernicová spolu se
synem každé knize přidělili kód a knihu zanesli do systému. Jednalo se o archivaci téměř 4500 výtisků knih, která trvala téměř 6
měsíců. Systém má za úkol zjednodušit půjčování a evidenci
knih. Od května se lze přes webové stránky obce do systému
přihlásit, do zobrazeného formuláře zadat jméno autora knihy
nebo její název a systém ihned prověří, zda-li je kniha
v
knihovně k dispozici. V knihovně je rovněž pro veřejnost instalován počítač s přístupem na internet.
Územní plán obce Habrůvka
Začátkem května byly Krajskému úřadu doloženy náležitosti
nutné pro vyčerpání přidělené dotace a obec čeká na připsání
částky ve výši 141.000 Kč na účet.
Veřejné osvětlení
V lednu byla na Krajský úřad doručena závěrečná zpráva k realizaci výstavby V.O. a obci byla připsána na účet částka ve výši
155.000 Kč. Dodnes není bohužel část V.O. v provozu (úsek od
kravína po vjezd do obce), neboť jsem E-ONu doložil revizi na
jistič 3*10A a ve smlouvě jsem uvedl jistič 1x10A. Tedy došlo
z mé strany k chybě a musel jsem E-ON požádat o novou
smlouvu.
Opravy obecních cest
Historicky první žádostí o dotaci z Evropských fondů, podaná
obcí v období 2007 - 2013, byla úspěšná. Obec obdržela z Programu rozvoje venkova částku ca 4.300.000 Kč. Jedná se o
dotaci na opravu části obecních cest, silniční kanalizace a nové
oplocení areálu školky. Investiční náklady budou činit asi
6.598.000 Kč s DPH. Opravy budou v případě rozhodnutí
Svazku v obci zrealizovat ČOV odsunuty do roku 2013-14 tak,
aby se nemuselo do nově opravených vozovek zasahovat.
S podrobnostmi Vás seznámíme na připravované prezentaci.
Výstavba tělocvičny a zázemí
Jak jsem již informoval v minulém čísle, nositelem tohoto dotačního titulu se stala Habrůvka tradiční vesnicí o.s..
I díky
jarnímu odstoupení ministra školství došlo k upřednostnění
schválení pouze části dotačních žádostí a to zejména pro žadatele z řad organizací sdružujících vrcholové sportovce a většina
ostatních žadatelů tak čekala na schválení či neschválení v podzimním kole. V podzimním kole pak Habrůvka tradiční vesnicí
získala dotaci na tělocvičnu ve výši cca 5.000.000 Kč, z požadovaních cca 8.000.000 Kč. Stalo se tak díky mimořádně vysokému převisu žádostí jež splnily požadované kritéria. Více informací naleznete v samostatném článku.
Hřiště pro seniory a teenagery
Z doslechu jsem se dozvěděl, že si senioři stěžují na to, že se
zastupitelstvo příliš zaměřuje pouze na mladší ročníky. Když se
začátkem letošního roku se objevil vhodný dotační titul na
výstavbu senior parků, nezbylo nic jiného než zpracovat žádost
o dotaci a zaslat ji na MMR. Dotace byla úspěšná a naše obec
letos získala na výstavbu parku 168.000 Kč. Z vlastních zdrojů
bude financovat ca 72.000 Kč. Tuto dotaci pomohla obci získat
mládež z klubovny, bez které by obec dotaci neobdržela. V rámci
ní došlo k instalaci venkovních masážních a posilovacích strojů,
pro mladší ročníky bude na stávající hřiště doplněna horolezecká stěna.
Realizace hřiště proběhla na přelomu srpna a září
a hřiště si již našlo svoje první návštěvníky. Zbývá dokončit
terenní úpravy a srovnat dopadové plochy. K tomuto chceme
využít materiál z přístavby tělocvičny. V rámci terénních úprav
dojde i ke srovnání ostatních ploch v prostoru dětského hřiště
a dojde k osetí srovnaných ploch travním semenem.
Byť byla obec v žádostech o dotace prozatím velice
úspěšná a na dotacích získala za minulý rok částku cca 4.900.000
Kč (nepočítáno v to tělocvičnu) , je třeba zmínit, že požádat
o dotaci není věc vůbec jednoduchá. Vyžaduje spousty hodin
mravenčí práce a kontroly zpracovatele žádosti. Rovněž zpracování závěrečné zprávy a její vyúčtování zabere mnoho práce.
Touto formou bych rád poděkoval všem, kteří mi se zpracováváním podkladů a ostatních náležitostí k žádostem pomáhají!
Martin Šimek, starosta
3
Zpravodaj obce Habrůvka
Koncept územního plánu ( ÚP ) obce Habrůvka
Na úvod jen krátká rekapitulace dosavadního postupu činností
na novém ÚP - poté co zastupitelstvo na svém zasedání dne
8.6.2011 schválilo Zadání územního plánu obce Habrůvka, proběhlo výběrové řízení na zpracovatele ÚP. Byla vybrána firma
Lőw z Brna a na zasedání dne 30.11.2011 byla zastupitelstvem
odsouhlasena Smlouva o dílo s touto firmou.
Následně byly zahájeny práce na konceptu ÚP a byly v cca
03/2012 ukončeny. Dne 21.03.2012 byla provedena neformální
prezentace tohoto konceptu , za účasti zpracovatele – pravovníků firmy Lőw a následně bylo pořizovatelem ( odbor výstavby
MěÚ Blansko ) vypsáno veřejné projednání konceptu ÚP, které
se konalo dne 9.05.2012 v budově bývalé školy, nyní obecní
úřadu v Habrůvce .
Dominantou diskuze bylo chování dvou občanů, kteří na jednání neustále vykládali svoje -s naším konceptem nesouvisející
témata - jeden hromovým hlasem ( h) různé historky o nějakých
problémech v Olomučanech , Ráječku a co on by byl dělal,
kdyby byl měl pozemek v Ha10 a druhý zase o jiných problémech v obcích Kulířov a Rozstání s větrnou elektrárnou - a oba
se nechtěli odmlčet. Doba, po kterou si takto uzurpovali slovo,
nemohla být tedy využita zbytkem veřejnosti k dotazům
( a následným odpovědím ) na koncept územního plánu Habrůvky.
Následně proběhla 15 denní lhůta občanům a dotčeným orgánům na podání připomínek a námitek, kterých se nakonec shromáždilo kolem 40. S ohledem na to, že je bylo možno zasílat jak
na obec tak i k pořizovateli, jsou některé doručeny na obě adresy.
Nejvíce námitek a připomínek se týkalo sítě účelových komunikací a zatravňovacích pásů, převzatých do konceptu územního
plánu z protierozní studie, kterou nechal zpracovat pro svoje
další potřeby Pozemkový úřad v Blansku a dále připomínky
vlastníků různých pozemků se žádostí o zařazení jejich parcel do
výstavby RD.
Koncept územního plánu se projednává podle ust. § 48 zákona č.
183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném
znění (dále stavební zákon). Fáze projednání konceptu se neřídí
správním řádem, lhůty vyplývají pouze z ustanovení speciálního
zákona, kterým je v tomto případě stavební zákon a to z § 48
a §49. Podle správního řádu § 172 se postupuje až při tzv. řízení
o návrhu územního plánu.
Lhůta pro uplatnění námitek a připomínek byla 15 dní ode dne
veřejného projednání, tj. do 24.05.2012. Poslední stanovisko
a to stanovisko od krajského úřadu dle § 48, odst.5 zákona pořizovatel (Ing.arch. Z. Řehůřková z odd. ÚP a RR SÚ MěÚ Blansko) obdržel dne 07.06.2012. Vzhledem k tomu, že bylo uplatněno nesouhlasné stanovisko ze strany Odboru životního
prostředí MěÚ Blansko, a vzhledem k uplatnění námitek a připomínek, svolal pořizovatel pracovní jednání na Stavebním
úřadě v Blansku se zástupci obce, dotčených orgánů a zpracovatelů územního plánu a to dne 13.06.2012. Dne 03.08.2012 pořizovatel zaslal určeném zastupiteli, projektantce a starostovi obce
pracovní verzi „Pokynů pro zpracování návrhu ÚP Hab-
4
růvka“ a vyzval je k doplnění vyhodnocení k jednotlivým
námitkám a připomínkám. Dne 26.9.2012 pořizovatel obdržel
návrh vyhodnocení části námitek a připomínek od určeného
zastupitele. Následovaly další jednání obce se zpracovatelem ohledně připomínek a námitek ke konceptu ÚP týkajících
se protierozních opatření. V současné době stále probíhá vyhodnocování námitek a připomínek, obec zadala zpracování nového
odborného posudku (protierozní opatření) a rozhodovat se bude
až po jeho obdržení a event.možného zapracování do našich
podmínek.
Na veřejném zasedání obecního zastupitelstva proběhne projednání a schválení Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu,
kde budou nebo nebudou tyto připomínky a námitky zohledněny.. Zde již nebudou možné variantní řešení a bude nutné
u splaškové kanalizace a ČOV vybrat jednu variantu. Bude
vybrána varianta B - vést kanalizaci do ČOV Křtiny - a to po
zohlednění doporučení státních organů a po nedávném rozhodnutí Svazku nečerpat přidělenou dotaci a nerealizovat tedy akci
Kanalizace a ČOV Habrůvka.
Tímto budou ukončeny první dvě fáze z přípravy územního
plánu a budou probíhat následně tyto fáze – i když ke 1.1.2013
začne platit novela stavebního zákona a není možno zatím
vyloučit možné změny v následujících postupech a termínech :
3. zpracování návrhu ÚP - projekční práce – úprava konceptu
podle pokynů pro zpracování návrhu – 12 týdnů = cca 3 měsíce
4. projednání návrhu ÚP a úpravy projektantem během projednání :
- společné jednání – pořizovatel oznámí min 15 dnů předem jednání dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím +
30 dnů od jednání možno uplatňovat stanoviska (opět lze prodloužit o 30 dní od společného jednání v závažných důvodech),
pořizovatel zpracuje zprávu o projednání
- úprava ÚP podle zprávy o projednání projektantem
- posouzení návrhu územního plánu krajským úřadem – do 30
dnů od předložení upraveného ÚP a dalších potřebných podkladů sdělí KÚ své stanovisko pořizovateli (koordinované stanovisko KÚ)
Na konci této fáze předá pořizovatel zpracovateli ÚP zprávu o
projednání včetně stanoviska KÚ spolu s pokyny pro úpravu ÚP
- cca 6 měsíců
5. úprava ÚP projektantem k veřejnému projednání – do 5
týdnů = cca 1 měsíc
6. veřejné projednání ÚP – 30 dnů od doručení veřejné
vyhlášky je ÚP vystaven k veřejnému nahlédnutí, min 30 dnů
před veřejným projednáním přizve pořizovatel obec, DO a sousední obce. Veřejné jednání je poslední den 30- ti denní lhůty
k nahlížení a tehdy nejpozději mohou všichni uplatnit námitky,
připomínky.
- pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje
návrh rozhodnutí o námitkách
Pokud nejsou problémy tak tato fáze jde většinou rychle (pokud
Zpravodaj obce Habrůvka
není pořizovatel zahlcen množstvím práce). – cca do 3 – 4
měsíců
Ve schematu jsou ale uvedeny možnosti, kdy jsou závažné připomínky, potom je nutno provést znovu jednání s dotčenými
orgány ( a znovu proběhne veřejné projednání – fáze 6 ), a nebo
jsou tak velké rozpory, že bude nutno vypracovat a vrátit se tak
do fáze 3.
7. čistopis ÚP, převod do GIS - zpracuje projektant do 5 týdnů
= cca 1 měsíc
8. vydání ÚP – pořizovatel předloží zastupitelstvu obce návrh na
vydání ÚP, zastupitelstvo obce zkontroluje soulad se ZÚR,....cca 1 měsíc
Ing.Josef Formánek
Názor na koncept územního plánu
V posledních měsících se řeší územní plán naší obce. Firma LÖW & spol., s.r.o. nám představila svoji práci ve formě konceptu na veřejném projednání. A touto formou bych
chtěl říci svůj pohled na tento koncept územního plánu.
Bohužel hned na začátku musím říci, že jsem byl po zhlédnutí tohoto konceptu velmi udiven a překvapen. Nečekaně
se v konceptu objevily jakési účelové komunikace (UK1-UK13). Vyvstaly mi velké obavy z kombinace tohoto
konceptu, vyvlastňovacích procesů založených na jakési
záhadné necertifikované protierozní studii a již dříve
schválených komplexních pozemkových úpravách. Mám
obavy, že tyto komunikace mohou později sloužit k výstavbě a obsluze větrné elektrárny. Něco podobného vzniklo v nedaleké obci Kulířov (k.ú.Rozstání), kde se i v procesu vzniku vyskytlo jméno Löw Jiří, jednatele firmy
LÖW & spol., s.r.o.
( http://naskale.wz.cz/eia.htm , http://obchodni-rejstrik.podnikani.cz) Ale mám informaci, že obec Křtiny komplexní po-
zemkové reformy a tuším i protierozní studii na svém katastru odmítla, což je dle mého rozumné a tím snad
„padnou“ i komunikace s Křtinami spjaté na našem katastru.
Na konceptu územního plánu byla odstraněna rezervovaná
plocha na hřbitov. Nemám nic proti změně místa, ale
z dlouhodobého plánování by místo na hřbitov mělo být
vytyčeno. Ironií je , že vzniklo místo na hotel či penzion
(OV2)
K diskuzi zřejmě povede i zmenšení zástavbových lokalit
B2a a B2b. Je to velké znehodnocení cen pozemků dotčených majitelů a také naší obce. V lokalitě B2a jsem rád, že
se dříve neschválil plán na nahuštěnou výstavbu 7-mi
domů, ale znehodnocením obecních pozemků ze stavebních na orné pole povede i k finanční újmě obce, což je na
pováženou. Rozprava se dle mého bude konat i o zástavbě
na pravé straně komunikace k vysílači GSM.
Na druhou stranu je na konceptu dobré, že přibylo více
zeleně, jsou krásně zpracovány trasy inženýrských sítí,
hlavně varianty plánované kanalizace.
Pevně věřím, že v další fázi vývoje územního plánu bude
více přihlédnuto k názorům občanů a zastupitelů, kteří by
neměli být v roli komparzistů a vznikne dílo hodné trvale
udržitelného rozvoje naší obce.
Jiří Brus
HA 10
Tímto názvem je označena lokalita schválená k zástavbě
od roku 2003. Jedná se o lokalitu mezi regulační stanicí
plynu a trafem společnosti E-ON Česká republika a.s.
V loňském roce jsem se začal na podněty občanů, respektive vlastníků pozemků, o tuto lokalitu více zajímat. Podnikl jsem první kroky, které následně vzbudily u některých
jiných občanů značný odpor, a nebyla by to Habrůvka,
kdyby tento odpor neprovázely i fámy o plánované satelitní zástavbě.
Lokalita HA 10 umožňuje zástavbu na ploše přibližně
47.000 m2, a tak si asi všichni umíme představit, že bez
regulace a omezení výstavby by nemusela zástavba dopadnout nejlépe. Při vjezdu do Habrůvky je navíc tato lokalita
nejvíce pohledově exponovaná. Výstavba v této lokalitě je
podmíněna výstavbou komunikace a vyřešením majetkoprávních vztahů. Aby obec věděla, do jaké míry se budou
řešit majetkoprávní vztahy, bylo nutné ověřit, zda-li je
možné výstavbu plánované komunikace řešit v navrhovaném místě. Jinými slovy, norma pro výstavbu komunikací
řeší maximálně možný podélný a příčný sklon, který nesmí být překročen. Dojde-li k překročení sklonů, je nutné
komunikaci buď zakopat anebo na nějaké vzdálenosti při-
sypat, což ale následně komplikuje napojení sousedních
pozemků. Někdy také stačí komunikaci vychýlit vlevo
nebo vpravo. Také je nutné řešit šířkové uspořádání takové
komunikace, koridory sítí, šířku ulice, veřejné osvětlení a
parkovací stání. Za tímto účelem proběhlo v lokalitě zaměření takzvaného výškopisu a polohopisu osy komunikace.
Měření předběžně potvrdilo, že komunikaci bude možné
vést v uvažované linii.
Na základě prvotního zaměření proběhlo v dubnu jednání
s vlastníky pozemků v lokalitě HA 10, za účelem řešení
dalších kroků, získání podnětů a přístupu k problematice.
Obec momentálně nemá finanční kapacity na investice
v této lokalitě, a proto jsem zúčastněným navrhl, že obec je
ochotna v činnosti pokračovat za předpokladu, že pozemky pro výstavbu komunikací a inženýrských sítí od nich
dostane darem nebo za korunu. Toto se setkalo s nesouhlasem pouze jediné osoby, která však není v lokalitě paradoxně vlastníkem jediného pozemku. Navíc tato osoba
narušovala průběh jednání neustálými a nevěcnými vstupy
kolem znárodnění jeho pozemků v lokalitě u bývalého kravína. Dalším bodem bylo řešení urbanismu zástavby a problematiky výstavby samotné komunikace a inženýrských
5
Zpravodaj obce Habrůvka
sítí. Zde bude obec trvat na projednání urbanistické studie
zástavby.
Trasa komunikace od vysílače po plynoměrnou stanici je
jasná. U plynoměrné stanice dochází ke komplikacím, neboť komunikace je částečně navržena přes plot a pozemek
soukromého vlastníka. Zákon umožňuje plot zbourat a komunikaci vystavět dle platného územního plánu. Toto řešení by však bylo zdlouhavé a finančně náročné. Jako finančně nejlevnější a zároveň nejschůdnější se jeví varianta
komunikaci mezi plotem a stanicí zúžit. V nejužším místě
je tak šířka ca 3,8 m, a ta umožňuje potřebný průjezd hasičskému vozu i sněžné technice. V novém územním plánu
architekt navrhuje obchvat kolem stanice, který by byl variantou provozně nejvhodnější. Toto řešení však znamená
získání dalších pozemků od soukromých vlastníků. Po
vyřešení trasy komunikace mohou být řešeny trasy sítí.
Poté je možné začít vést dialog s vlastníky, na téma vypořádání vlastnických vztahů.
Důležitou otázkou je také financování výstavby. V zastupitelstvu obecně převládá názor, že by obec měla inženýrské sítě vlastnit, kdo jejich výstavbu však bude hradit není
v tuto chvíli zcela jasné. Je jisté, že bez spolufinancování
inženýrských sítí vlastníky pozemků bude výstavba zdlouhavá. Spolufinancování může být také ovlivněno případným získáním dotace. V současné době již však neexistuje
vhodný dotační titul. Nemůžeme ale vyloučit ani variantu,
že obec zaplatí vše sama, a to v závislosti na volných finančních prostředcích. Může to znamenat i to, že každý
rok vybuduje jen pár metrů inženýrských sítí a vozovky.
Nyní je vše otázkou diskuze mezi obcí a potencionálními
stavebníky.
Komunikace s vlastníky je časově velice náročná a zdlouhavá. Momentálně byl vybrán zpracovatel územní studie,
která bude řešit urbanismus a vedení komunikace. Koordinaci projektu dostal na společné schůzce s projektantem na
starosti Mgr. Charvát a Ing. Formánek. Bohužel největší
odpůrci výstavby v lokalitě se společného jednání nezúčastnili, čímž se z mého hlediska připravili o možnost věc
ovlivnit.
Důležitou otázkou, která zůstává k zamyšlení je, jak by
měla vypadat tvář zástavby. Při dodržení kritérií obecně
technických požadavků na výstavbu (jde o soubor předpisů definujících parametry zástavby - odstupy RD, počty
parkovacích míst, výšku budovy atd.), je možné v lokalitě
vystavět cca 30-50 rodinných domů. Číslo je to vysoké,
ale při výměře téměř 5 ha variantně připadá na každých
1000 – 1500 m2 jeden RD, což je oproti Březině, kde velikost pozemků je v průměru 500 m2 velký komfort. Rádi
bychom dodrželi typickou tvář vesnice, jinými slovy, chtěli bychom tzv. vesnický ráz zástavby. Uvědomujeme si
však, co to znamená? Prohlédneme-li si podrobněji Habrůvku a její zástavbu, zjistíme, že převládá řadová zástavba, kde jsou objekty propojeny vjezdy do dvorů, ve kterých většinou stojí hospodářská stavení, na něž navazují
pole. Zástavbu vystihuje i pohled na obec z různých internetových map a snímků ze satelitů. Osobně jsem preferoval samostatně stojící domy, doplněné hospodářské stavby
nebo garáže, ale s odstupem času si myslím, že by mělo
dojít ke kombinaci obojího, neboť právě tyto samostatně
stojící domy by mohly budit dojem satelitní zástavby. Domnívám se tedy, že bude nutné se v regulích vyhnout jakékoliv uniformovanosti zástavby (stejná orientace štítů,
barvy fasád, typy oken atd…), neboť právě drobná rozmanitost činí zástavbu vesnickou. Jak tedy co nejlépe zástavbu v lokalitě uspořádat tak, aby nedošlo k narušení rázu
obce, vyhovělo se požadavkům stavebníků a nevzniklo
příliš mnoho RD, bude velice složité. Požadavkem na
zpracovatele tedy bude i návrh několika variant zástavby
a konečné slovo bude mít zastupitelstvo obce. Osobně se
do zmnívám, že by obec neměla plánovat další rozvojová
území do doby vyřešení a nadpolovičního zastavění této
lokality, vyjma proluk v zástavbě. Myslím si, že pokud zastupitelstvo, ať už bývalé, současné nebo budoucí, nedokáže tuto situaci řešit, není možné, aby vyřešilo obdobné
problémy v případně dalších navrhovaných lokalitách.
Vážení spoluobčané,
nemohl jsem si nevšimnout, že v Habrůvce se v poslední
době objevuje více návrhů nebo příkazů k exekuci. Většinou jde o neschopnost občanů splácet jejich půjčky. Exekuce je pak výsledkem nějakého sporu s bankou, záložnou,
poskytovatelem nebo zprostředkovatelem úvěru, investiční společností.
Každý takový spor je nějakým způsobem řešitelný
a
bezplatnou pomoc nabízí státem zřízená organizační složka – kancelář finančního arbitra, která se spory v oblasti
platebního styku zabývá. Hlavním posláním finančního
arbitra, a tedy i hlavním důvodem založení tohoto orgánu,
je zajištění rychlého, bezplatného a efektivního vyřizování
sporů mezi občany a finančními institucemi.
Finanční arbitr je orgán příslušný k mimosoudnímu rozhodování sporů, pokud je jinak k rozhodování těchto sporů
příslušný český soud, mezi:
a) poskytovateli platebních služeb a uživateli platebních
služeb při poskytování platebních služeb – například spor
zákazníka s bankou o správnost zaúčtované platby nebo
spor zákazníka s bankou při zneužití platební karty neoprávněnou osobou,
b) vydavateli elektronických peněz a držiteli elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických
peněz – například spor držitele předplacené karty jízdného
s některými provozovateli veřejné dopravy,
c) věřiteli nebo zprostředkovateli a spotřebiteli při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského
úvěru – například spor zákazníka s věřitelem o odstoupení
od úvěrové smlouvy nebo spor o výši poplatku za předčasné splacení úvěru,
d) investičními fondy, investičními společnostmi nebo za-
Martin Šimek - starosta
Finanční arbitr
6
Zpravodaj obce Habrůvka
hraničními společnostmi a spotřebiteli ze standartních fondů kolektivního investování a speciálních fondů kolektivního investování. Které shromažďují peněžní prostředky
od veřejnosti – například spor zákazníka s investiční společností o správnost účtovaných poplatků.
Řízení před finančním arbitrem se zahajuje na návrh zákazníka (uživatele platebních služeb, držitele elektronických peněz, spotřebitele ze spotřebitelského úvěru atd..).
Návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem lze podat
poštou, v elektronické podobě (email opatřený podpisem,
nebo datovou schránkou), osobě, resp. ústně do protokolu
v sídle Kanceláře finančního arbitra. K usnadnění podání
návrhu je na stránkách finančního arbitra k dispozici formulář – http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr-formulare-ke-stazeni.html, včetně vzorově vyplněného formuláře
návrhu. Občané se také mohou obracet na arbitra se svými
dotazy.
Finanční arbitr nemůže rozhodnout zejména tehdy, nemá-li návrh na zahájení řízení veškeré náležitosti, dále pak
nemůže rozhodnout pokud:
a) spor nenáleží do působnosti arbitra,
b) ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé
bylo před soudem zahájeno,
c) spor je, nebo už byl předmětem řízení před arbitrem,
d) ve věci samé již bylo rozhodnuto v rozhodčím řízení
nebo ve věci samé bylo rozhodčí řízení zahájeno
Finanční arbitr je povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě a bez průtahů, nehájí tedy zájmy pouze jedné ze stran. V řízení postupuje arbitr podle zákona o finančním arbitrovi
s přiměřeným použitím správního řádu.
Ve věci finanční arbitr rozhoduje nálezem. Proti nálezu finančního arbitra lze uplatnit opravné prostředky – námitky. Pravomocný nález finančního arbitra je soudně vykonatelný a má tedy účinky srovnatelné se soudním rozhodnutím. V případě nesouhlasu s konečným rozhodnutím
finančního arbitra je možné podat k obecnému soudu žalobu o přezkum rozhodnutí.
Kontakt:
Kancelář finančního arbitra, organizační složka státu se
sídlem v Praha 1, Legerova 1581/69, 110 00. Telefon
257 042 094, email [email protected], www.finacniarbitr.cz, datová schránka qr9ab9x, úřední hodiny Po-Pá od
8:30 – 15:30 hod.
Obec Habrůvka
Rozpočet a příjmy obce
Jak na tom naše obec vlastně finančně je? I toto považuji
za důležitou informaci, byť v obci nebylo zvykem
o
těchto záležitostech občany takovouto formou informovat.
Rozpočet a závěrečný účet byl schvalován a projednáván
pouze v rámci zasedání zastupitelstva. Je totiž složité a
těžké vysvětlovat občanům, co znamená co, a jestli je tento výdaj vůbec nutný. Myslím si ale, že i toto je věc, ke
které by se mělo zastupitelstvo obce postavit čelem, a jednotlivé výdaje občanům vysvětlit.
Po volbách v roce 2010 se přebíral obecní rozpočet se
stavem účtu ke dni 31. 12. 2010, a to se zůstatkem
1.907.000 Kč. Číslo je to pěkné, ale od tohoto čísla je nutné odečíst ještě závazek v hodnotě 350.000 Kč - jde o výdaj, který plynul z uzavřené smlouvy na výstavbu veřejného osvětlení. Faktický stav bez závazku pak činil tedy
1.557.000 Kč. Začátkem roku 2011 jsme díky úspěšné žádosti o dotaci výdaj snížili o 150.000 Kč.
V roce 2011 se utrácelo poměrně hodně a plánované příjmy obce byly ve výši cca 4.900.000 Kč, skutečnost
pak díky získaným dotacím byla 5.200.000 Kč. K 31. 12.
2011 byl tak zůstatek na účtu 1.861.000 Kč, a k tomu si
obec přesunovala závazek ve výši cca 180.000 Kč (vyřízení dotační žádosti na opravu cest a její administrace), který
by hradila v dalším roce. Srovnáme-li tedy hodnoty z roku
2010 a 2011 bez závazků, zjistíme, že obec ušetřila v roce
2011 ca 120.000 Kč. Oproti ostatním letům, tedy obec
ušetřila podstatně méně neboť musela zaplatit za přípravu
projektů pro nové investice do obce.
Větší pokroky na první pohled zatím vidět nejsou, neboť
jde stále zejména o přípravné práce, které se zúročí hlavně
koncem roku 2012 a v průběhu roku 2013. Z těch finančně
nenáročnějších bych rád vzpomenul:
• Projektovou dokumentaci na opravu cest,
• Opravu izolace hasičské zbrojnice a sanaci zázemí,
• Vysprávky cest,
• Drobné terénní úpravy hřiště v sadu a úhrada nákupu
násypového kameniva,
• Rovnání terénu v sadu,
• Výstavba osvětlení na Široké cestě a na příjezdu do
sadu,
• Nákup ozvučovací techniky a dataprojektoru,
• Nákup nové zahradní techniky (křovinořez + sekačka
s mulčováním),
• Modernizace knihovny,
• Zhotovení strategického plánu rozvoje obce,
• Studie nové tělocvičny,
• Finanční příspěvek na provoz Křtinské školy a školky,
• Příspěvky spolkům na kulturní a sportovní činnost.
• Položkou, která do těchto výdajů rovněž patří, je odstupné bývalému starostovi, které bylo v řádech desítek
tisíc korun. Podotýkám, že výše odstupného, stejně tak
jako odměny členů zastupitelstva, jsou dány zákonem.
Rok 2012 považuji z hlediska informovanosti občanů o
rozpočtu za zlomový. Na veřejném zasedání byl použit
k demonstraci výdajů a závěrečného projektu dataprojektor, kde byly podrobně v grafech zobrazeny částky a předmět výdajů nebo příjmů. Tento přehled pro názornost vytvořil Ing. Zdenek Cihlář - předseda Finančního výboru.
Jak tedy již někteří víte, na rok 2012 jsou plánovány příjmy ve výši 4.840.000 tis. Kč. Jejich skutečná výše se každý rok odvíjí od rozpočtu státu, výše vybraných daní a
7
Zpravodaj obce Habrůvka
získaných dotací plánovaných na aktuální rok. Závěr roku
bývá tedy někdy odlišný, než byl stav plánovaný. Obce
sestavují takzvané vyrovnané rozpočty, kde příjmy se většinou rovnají výdajům. Do výdajové i příjmové části se
mimo jiné započítává i účetní zůstatek z předcházejícího
roku. V plánovaných výdajích rovněž nejsou zakalkulovány dotace, které během roku obec přijme a vyúčtuje. Tedy
již nyní není příjmová část rozpočtu pravdivá, neboť se
bude muset navýšit téměř o 5.000.000 Kč, které již letos
obec získala na dotacích. Samozřejmě se vše promítne
i do výdajové části a skutečný stav budeme opět znát z výpisu z účtu k poslednímu prosinci 2012.
Také díky nárůstu obyvatel v roce 2011, respektive díky
tomu, že nehlášení obyvatele se do obce přihlásili, bude
letošní rozpočet oproti schválenému plánu o ca o 280.000
Kč vyšší. Pro obec je tedy důležité i to, aby občané v obci
měli trvalé bydliště. V roce 2013 je avizováno jiné přerozdělování financí ze státního rozpočtu a díky hlášení trvalých pobytů jsem přesvědčen o tom, že bychom mohli
v roce 2014 předávat rozpočet novému zastupitelstvu
s kladnou hodnotou.
Další investiční akce budou realizovány v závislosti na
osudu ČOV (viz článek ČOV). Protože jsme obcí malou,
je těžké aby se o něčem povídalo, a na obecní úřad se to
nedostalo. Nyní hovořím o tom, jak jistý člověk z řad zastupitelstva šíří nepravdivé informace o nakládání s obecním financemi. Přestože nemohu dotyčného jmenovat, asi
všichni víme, o koho jde. Jako stávající starosta se nechci
již minulostí více zabývat, ale bohužel někdy je to pro uvedení věcí na pravou míru nutné. Tak tedy alespoň pár příkladů z minulosti:
• Projektová dokumentace
Minulost
Náklady na projektovou dokumentaci multifunkčního
domu nás do roku 2008 stály ca 750.000 Kč, žádost o dotaci skončila neúspěšně - náklady na stavbu byly příliš vysoké a členové zastupitelstva udělali dobře, že projekt dále
nepodpořili.
Současnost
Vedení obce utratilo za prvotní studii tělocvičny se zázemím 24.000 Kč. Žádost o dotaci byla dotační komisí
MŠMT podpořena a investor Habrůvka tradiční vesnicí
o.s. získal 5.000.000 Kč dotace (na 1. část).
• Venkovní Hřiště
Minulost
Výstavba dětského hřiště v létě 2010 stála obec 400.652
Kč, z toho 150.000 Kč bylo investováno v Tyršově sadu.
Obec získala dotaci ve výši 160.000 Kč z JMK. JMK dává
50% z ceny díla, obec tak musí investovat 320.000 Kč.
Bylo tedy nutné zakalkulovat do závěrečné zprávy i část
prací na hřišti v sadu, jinak by došlo ke krácení dotace.
Současnost
Obec požádala o dotaci na dostavbu hřiště ne u JMK ale u
MMR a dostala 70 % z požadované částky. Tedy z 240.000
Kč dostala 168.000 Kč. Bude-li cena za projekt vyšší, dotace umožní i do výše určitého procenta navýšení částky
dotace. Kdybychom tedy žádali v minulosti my, obec by
dostala na investovaných 400.000 Kč místo 160.000Kč,
celých 280.000 Kč.
• Nová fasáda na budově školy
Věc, která mě trápí. Je to záslužná věc, ale mohlo se toho
udělat za stejně velké množství peněz daleko víc. Oprava
fasády stála obec 562.000 Kč, dotace byla 160.000 Kč.
Obec tedy ze svého zaplatila ca 400.000 Kč. Oprava proběhla v roce 2009. Od roku 2007 bylo možné žádat z fondů na zateplení fasády a střechy, výměnu oken a výměnu
zdroje vytápění. V ostatních obcích zateploval a vyměňoval okna, kdo jen mohl, a většina žádostí byla úspěšná.
V roce 2011 jsem si nechal zpracovat rozpočet na výměnu
oken, zateplení fasády a střechy a výměnu topení a zdroje
vytápění. Cena se pohybovala ca kolem 2.500.000 Kč.
V případě, že by žádost byla úspěšná (a věřím tomu, že by
byla) bychom z vlastních zdrojů investovali pouhých 13 %
z ceny díla, tj. cca 325.000 Kč. Stále je to ještě o 75.000 Kč
méně, než byl výdaj jen na opravu samotné fasády. Bohužel v budoucnu tak budeme muset výměnu oken a topení
hradit plně z vlastních zdrojů, neboť by bylo nutné zateplit
budovu, aby objekt splnil parametry dotace, nebo bychom
museli zateplit již dříve opravenou fasádu….
• Veřejné osvětlení
V polovině roku 2010 byla podepsána smlouva na výstavbu V.O. v hodnotě 300.000 Kč. Téměř každý dotační titul
nabízel opět dotaci až do výše až 80%. Při nástupu do
úřadu jsem akci zastavil a požádal o dotaci. Díky pozastavení a získání dotace jsme v rozpočtu ušetřili 150.000 Kč.
Řekl bych, že obec mohla v minulosti díky lepšímu hospodaření ušetřit daleko více peněz, a opravit tak třeba část
rozbitých komunikací a možná by také hřiště v Tyršově
sadě mohlo mít už vlastní zázemí a třeba i umělý povrch
druhé generace….
Obec Habrůvka
Příjezdová cesta do Habrůvky
V letošním roce pokračoval tlak na
vlastníka příjezdové komunikace do
Habrůvky – tedy Jihomoravský kraj
aby zařadil příjezdovou cestu do Hab8
růvky na seznam generálních oprav.
V průběhu roku několik občanů (Libor
Vecl, David Pokoj, Petr Nevím) zorganizovalo petiční akci za opravu pří-
jezdové komunikace do Habrůvky.
Jak se ukázalo, stav příjezdové komunikace není občanům lhostejný, neboť
petiční akci podpořilo 173 občanů,
Zpravodaj obce Habrůvka
což je vzhledem k počtu osob trvale
přihlášených v naší obci skvělé číslo !
Petice byla následně zaslána do kanceláře hejtmana jihomoravského
kraje.
Mimo jiné i obec nezahálela
a
během roku komunikovala o stavu
s místní správou a údržbou silnic,
odborem dopravy JMK a zaslala jim
několik žádostí o opravu.
Odpověď na petici jsme dostali
20.ledna 2012, od člena Rady Jihomoravského kraje Bohužel obsah
odpovědi nebyl takový jak jsme si
představovali. JmK nám sdělil, že
naši silnici není možné rekonstruovat
z dotací EU (ROP NUTS 1.2.), neboť
není v kategorii silnic, které by program zahrnoval. Oprava a rekonstrukce je tedy možná pouze ze zdrojů
JmK, kdy na r.2012 má vyčleněny
pouze prostředky na běžnou údržbu
standardními technologiemi prostřednictvím SÚS JMK. Souvislou opravu
vozovky by bylo možné zajistit pouze
v případě že by na ni byly prostředky
v rozpočtu JmK – což dnes nejsou.
Přesto dílčí úspěch petice měla. Na
základě i tohoto našeho počínání byla
komunikace zařazena do programu
projektů s nejvyšší prioritou oprav.
A na podzim jsme se tak dočkali alespoň částečné vysprávky komunikace. Byly zpevněny krajnice a plošně
se vyspravily nejhorší úseky komunikace s hrby a výtluky. Tedy budeme
doufat, že na jaře bude komunikace
alespoň ve stavu v jakém je nyní po
těchto opravách.
Během roku otiskl regionální tisk
zprávu o stavu komunikací v Kraji.
Deník popisoval žalostný stav několika desítek kilometrů komunikací se
kterými se nic neděje z důvodu nedo-
statku krajských financí určených pro
opravy a rekonstrukce komunikací.
V článku byla zmíněna právě cesta do
Habrůvky, a označena dokonce za tu
nejhorší. Z našeho pohledu je to potěšující, že minimálně touto cestou se
o stavu vozovky dovědělo více lidí.
Budeme doufat, že staronové vedení
kraje bude investovat do oprav komunikací více financí a generální oprava
vozovky se tak nestane pouhým snem
habrovských občanů.
Náš boj za opravu komunikace
nekončí a i na dále budeme ve spolupráci s obcí usilovat o důstojný příjezd do naši obce.
Co nejméně defektů a poškozených
náprav automobilů Vám všem přeje
Libor Vecl a Petr Nevím.
Článek nečlánek o větrných elektrárnách
a o vyvlastňování pozemků…
Fikce nebo realita? Všichni asi tuší, že se jedná o nedávné
události a fámy provázející projednávání územního plánu.
Tímto příspěvkem se nechci v žádném případě jakkoliv
dotknout nebo napadat autora-y minulých výroků. Některé
svými výroky o výstavbě elektráren a vyvlastňování
pozemků přesvědčil, jiné ne. To, na co chci v této souvislosti upozornit, je, jak je někdy jednoduché ovlivnit jindy
racionální uvažování lidí.
Někteří z nás uvažují systémem, jakým se řídí provoz na
komunikacích v Indii - větší auto a posvátná kráva má
vždy přednost. Přeloženo do češtiny - kdo víc řve, má větší
pravdu. Z osobní zkušenosti vím, že když mě někdo přesvědčuje o něčem, co neznám, má větší šanci mě přesvědčit než ten, který mě přesvědčuje o tom, co znám. Pak jsou
zde lidé, kteří o problematice nic neví, spojují nespojitelné
a s takto uměle vytvořeným „problémem“ mají u veřejnosti úspěch. Takové lidi osobně obdivuji pro jejich schopnost ovládat veřejné mínění bez racionálního podkladu,
a domnívám se, že by měli zastávat funkce ne pouze na
úrovni obce, ale nejlépe na úrovni celostátní politiky, ba
možná nejlépe kdyby prosazovali zájmy České republiky
na úrovni Evropské unie.
Pokud dostanu nějakou informaci, měl bych si jí prověřit a to lze na příslušných úřadech nebo internetu.
V dnešní době takové neověření informací pro vlastní rozhodování znamená to stejné, jako nečíst si pod smlouvou
drobným písmem psaný text. Nejlepším příkladem je připravovaný územní plán. Kdo z občanů si pročetl i textovou
část konceptu? Kdo z nás si ověřil, že v grafické části je
lokalita označena barvou pro bydlení a v textové části je
tak i popsaná? Klidně může být popsaná i jinak - např. jako
lokalita pro výstavbu atomové elektrárny. Ke zjištění
pravdy pak jednoduše stačí nahlédnout do podkladů na
obci (na úřední desce) nebo v Blansku u pořizovatele
územního plánu. Každý si tak mohl informace ověřit. Je
vůbec možné do konceptu zahrnout něco, co nebylo předem schváleno zastupitelstvem v zadání územního plánu?
Ovšem, že ne. Je možné pak na pozemcích stavět něco, co
není v souladu s územním plánem a bez souhlasu zastupitelů – toto by bylo protizákonné a zde by zakročil stavební
úřad. Zastupitelé jsou především ti, kdo nejlépe vědí, co
v zadání bylo nebo nebylo schváleno, pro co sami hlasovali. Otázkou pak je, proč zastupitel prezentuje něco
jiného, než bylo projednáno a schváleno. Jakoukoliv
stavbu tedy není možné postavit bez souladu s územním
plánem. Územní plán a změny pak vždy musí schválit
zastupitelstvo obce.
V Kulířově výstavbě elektráren developerům prý nezabránili - na první pohled každému z nás bleskne hlavou,
co jsme to ale za stát, hrůza ! Energetiční developeři jsou
ale velice vynalézaví a lstiví ! No, byl jsem schopný věřit
této informaci do doby, než jsem zjistil, že v Kulířově
žádná elektrárna nestojí. Stojí totiž na katastru sousední
obce Rozstání - zná tento fakt ten, kdo jej veřejně prezentuje? Možná ano, možná ne. Stačí zadat na web klíčová
slova větrná elektrárna Kulířov a zjistíte, že tam žádná
nestojí. Zjistíte, že jde o elektrárnu v obci Rozstání, naleznete historii celého řízení a také usnesení o změně územního plánu pro výstavbu větrné elektrárny. Kulířov, který
byl účastníkem řízení, pak pouze (!) požadoval doplnit
9
Zpravodaj obce Habrůvka
vliv hluku z elektráren na okolní zástavbu, který investor
následně doložil, a úřad tak elektrárnu povolil.
Na stavbu bylo rovněž vedeno správní řízení EIA (pro
některé je to možná nyní překvapení, že EIA je řízení a ne
firma; jde o řízení, ve kterém se posuzuje vliv stavby na
životní prostředí), pro které zpracovával v tomto konkrétním případě podklady ateliér LÖW, jenž také zpracovává
Habrůvce územní plán. V naší republice však existuje jen
několik společností, které jsou schopny zpracovat podklady pro řízení EIA, a každý z nich má ať už sluneční
nebo větrnou elektrárnu uvedenou v referencích, jedna
z nich dokonce prezentuje dostavbu elektrárny jaderné.
Myslíte si však, že podle toho co zaznělo při projednávání
konceptu územního plánu naší obce, resp. dle vyjádření
jedinců jak tuto věc prezentovali na projednávání lze říct,
že všichni, kdo umí a také zpracovávají podklady pro
řízení EIA, jsou spolčeni se stavebníky větrných a slunečních elektráren, a také všech ostatních staveb, kde zákon
toto řízení vyžaduje ? Je to stejné jako říct, že si nekoupíme salám od někoho, kdo dělá v řeznictví.
Nyní si položme další otázku! Je tedy byť zcela teoreticky
(!) možné postavit větrnou elektrárnu mezi křtinskou a
habrovskou zástavbou, ať už na jednom nebo druhém
katastru? Ne, není, neboť hluk, který by produkovala, přesahuje při rychlosti větru 8 m/s ve vzdálenosti 800 m hladinu 40 dB, a tato hladina nesmí být v době nočního klidu
překročena. Pro takovou elektrárnu tedy není možné najít
mezi současnou křtinskou a habrovskou zástavbou vhodnou polohu, která by parametrům vyhověla. Vrtule se ve
větru točí rychlostí přes 200 km/hod a v zimě by tak mohlo
dojít k odlétávání zmrazků až do vzdálenosti několika set
metrů. Zmrazky by pak dopadaly do blízkosti zástavby
nebo na příjezdovou cestu. Toto jsou informace, které
naleznete právě ve zmíněné hlukové studii a posudcích,
jež jsou součástí EIA anebo byly doloženy k řízení o
vydání stavebního povolení větrné elektrárny v Rozstání.
Nic složitého jen si stačí chvilku „zasurfovat“ po internetu…. Můj kamarád říká, že by se člověk měl naučit
každý den alespoň jednu novou věc. Já se jich díky fámě o
výstavbě větrníků naučil hned několik, a tak mám na
nějaký čas vystaráno.
Další informací, která na projednávání byla zmíněna, bylo
vyvlastňování pozemků pozemkovým úřadem. Pomineme-li jasné vyjádření ředitele Pozemkového úřadu Blansko Ing.Křipského o tom, že za celou dobu co je na úřadě
nepamatuje že by někdy vyvlastnili byť jen 1 m2, tak
přesto - pojďme si říct, co je to vyvlastňování. Někdo přijde a sebere nám pozemek? Ne, tak to určitě není a hrůzostrašně znějící vyvlastňování není synonymem zabavování
půdy tak, jak tomu bylo v minulém režimu. Ale pokud se
to opět správně podá, zní to věrohodně. A pokud ten kdo
takovou nepravdu hlásá u toho ještě hlasitě křičí že je to
“horší než za komunismu !“ a sprostě u toho nadává, tak
mu veřejnost se zájmem naslouchá.
Také bylo prezentováno, že vlastnická práva k pozemkům
10
pro výstavbu veřejně prospěšných staveb budou vyvlastňována. Zde je nutné si povšimnout toho, že formulace
(dle zákona) ohledně veřejně prospěšných staveb zní: „lze
vyvlastnit“ – nikoliv, že budou. Jedná se o zákonné ustanovení platné v rámci ČR pro všechny – tedy jak pro Habrůvku, Blansko, Brno, Prahu – zkrátka je to zákon platný
pro všechny. Tedy v praxi - to že se někdo chopí z kontextu
vytržené formulace „vyvlastňování“, toto slovo si jako
jedno z mála zapamatuje a bude s tím obcházet Habrůvku
a nadávat na zastupitele co to chystají za vyvlastňování na
spořádané občany – vlastníky pozemků neznamená, že
jsme jako zastupitelstvo nějaké „vyvlastňování“ připravili,
nebo jej podporujeme !
Především, vyvlastňování není fenomén Habrůvky, toto
právo dané zákonem existuje pro charakter veřejně prospěšných staveb ze zákona, nikoliv z žádného rozhodnutí
zastupitelstva obce, apod.. Stejným způsobem tato práva
existují i v platném územním plánu Habrůvky z roku 1995
a to i včetně návrhu protierozních úprav. Věděli jste to ?
K čemu tedy tato práva vlastně jsou? K právu vyvlastňování se přistupuje až ve chvíli, kdy se nelze s vlastníkem
pozemku už žádným způsobem domluvit, a je třeba danou
věc pro zabezpečení plynulosti rozvoje nebo v obci nebo
regionu uskutečnit. Vyvlastňování se řídí zákonem a vůbec
neznamená pozemek vlastníkovi jen tak sebrat. Vlastník
by musel dostat za svůj pozemek náležitou náhradu.
Náhradou může být jiný pozemek nebo finanční obnos.
Podotýkám, že v minulém režimu vlastníci při vyvlastňování nedostali nic. Začít vyvlastňovat nelze také jen tak,
nejdřív musí být doložen oprávněný veřejný zájem.
Vyvlastňování je také tím nejzdlouhavějším a finančně
nejnáročnějším řešením. Starosta, ani zastupitelstvo nemohou tedy za někým přijít a jen tak, mávnutím kouzelného
proutku, pozemek vyvlastnit.
Mnozí z vás si jistě pamatují nedávnou kauzu farmářky
Havránkové a jejich pozemků pod plánovanou dálnicí
D11. Celý spor se táhl minimálně od r.2004 a přesto nakonec k žádnému vyvlastnění nedošlo, došlo k dohodě a prodeji pozemků státu za velmi tučnou sumu. Pozemky pod
dálnicí jsou ryzím příkladem veřejně prospěšné stavby pro
které lze pozemky vyvlastnit. Přesto ani v takovémto
veřejném zájmu přesahující zájem města, kraje i regionu,
resp.to je zájem celostátní s zájmem zajištění dopravy pro
miliony motoristů, ale i desetitisíců obyvatel měst kudy
dnes musí doprava projíždět kvůli nedostavěné dálnici
nakonec k vyvlastnění nedošlo…. Napadá vás snad jakou
veřejně prospěšnou stavbu na cizich pozemcích v Habrůvce plánujeme, kdy veřejný zájem je natolik silný
a doložitelný, že by šlo uvažovat o vyvlastnění pozemků ?
Myslím že všichni soudní občané si odpověděli správně.
Co tedy znamená předhazované strašení s vyvlastňováním pozemků a pozemkovým úřadem ? V rámci pozemkové úpravy – pokud by k ní došlo - může dojít k přeskládání pozemků v katastru. Má-li vlastník více pozemků, je
možné pozemky uspořádat tak, aby je měl pohromadě. Je
Zpravodaj obce Habrůvka
k tomu však nutný jeho souhlas a je možné takto přeorganizovat jen pozemky stejné bonity půdy. Není tedy možné
například vyměnit pozemek stavební za nestavební. Ano,
mohlo by se stát, že oproti dnešnímu stavu by mohl váš
pozemek dostat třeba pravidelný tvar, nebo že se posune
o 20 m vpravo nebo vlevo, apod. Bonita a výměra půdy
musí být však samozřejmě zachována. Jedná se tedy
o vyvlastňování tak, jak nám bylo předkládáno? Může
snad takto někdo přijít o pozemek ? To už je asi na zdravém selském úsudku a zvážení každého z nás zda ho přesvědčila fakta a nebo ti, kdo tomu „rozumí“ a ví vše nejlépe.
Chápu, že pro spoustu lidí čára na mapě přes jejich pozemek vzbuzuje okamžitou nevoli. Znamená to však, že
návrh nějakého opatření nebo stavby na pozemku znehodnotí pozemek? Nemyslím si to! Budu ale konkrétní.
V územním plánu se objevilo mnoho účelových komunikací. Z reakcí lidí a některých zastupitelů bylo jasně znát,
že výše zmiňovanou textovou část neměli v rukou. Několik občanů, kterým bylo řečeno, že jde o výstavbu komunikací, za mnou bylo a přeptali se na status věci. Všem z nich
bylo předtím nepravdivě prezentováno, že se má jednat o
zpevněné asfaltové vozovky nebo cyklostezky, a pozemky
pro ně budou vyvlastněny a budou sloužit pro obsluhu
elektráren. Pravda je jiná - většina navrhovaných komunikací je komunikacemi, které již v krajině existují, nebo
jsou vyježděné, zlomek z nich je pak nově navrhované.
Několik z vás má v Habrůvce na pozemku vyježděnou
cestu. Tam kde již je déle vyježděná, nabývá pak její charakter takzvaného statusu klidového stavu. Pokud pak
nastanou kolem takto vyježděné cesty spory vlastníka
pozemku s uživateli, většinou se zákon postaví na stranu
uživatelů a řešením je zřízení práva chůze a jízdy ve prospěch pozemku, ke kterému se po takto vyježděné cestě
vlastníci dostávají. Bývá to právě z důvodů kdy uživatelé
využívají cestu pro dostupnost svých pozemků. Úkolem
územního plánování však je si těchto věcí všímat a zohledňovat je již v územním plánování, kdy jednou z částí je i
návrh prostupnosti v krajině. Nedochází pak k tomu, že si
vlastnící jednotlivých parcel vzájemně jezdí po polích.
V Habrůvce většinu zemědělské půdy spravuje soukromý
zemědělec. Co až tomu tak přestane v budoucnu být? Myslím si, že dnes navrhovaná opatření, pak budou na místě,
a až v této chvíli někdo třeba pak ocení prozíravost, se kterou jsou taková opatření dnes navrhována. A to, že opatření někdo dnes nakreslí, ještě neznamená, že k jejich realizaci někdy dojde. Opatření, která vedou k prostupnosti
nebo ochraně krajiny, projektant nenavrhuje jen proto, že
to někdo z obce chce. Tato opatření se musí navrhnout a
prověřit ze zákona, a každý kdo chce připravit kvalitní
územní plán obce toto musí vzít v potaz. Projektant musí
prokázat, že bod zákona nebo vyhlášky splnil. V případě,
že by to neudělal, a důsledkem toho by došlo k situaci
vzniklé jeho opomenutím, nesl by za to zodpovědnost.
Projektant má tedy jasně stanovené, co musí v územním
plánování řešit, a jak má vypadat přiložená dokumentace.
To, že mu někdo v Habrůvce řekne, že někde něco není
potřeba, je pro něj pouhou informací. Zákon a vyhláška je
pro něj závazná a jsem přesvědčen, že nikdo jiný by za
projektanta případnou škodu neuhradil.
Doufám, že jsem tedy některé věci uvedl na pravou
míru, a umožnil vám tak pohled na zmíněné věci i z jiné
stránky. Závěrem ale musí říct, že chování v duchu, když
se mi něco nelíbí, vymyslím si neexistující problém, uchopím formulace vytržené ze souvislostí a takto „odborně
vyzbrojen“ chodím po obci a postupným přesvědčováním
si získám nejlépe nějaké zarputilé křiklouny - on už se dál
pak na to někdo chytne – tak toto není hodno dospělého
člověka. V současné době vystavily na webech svoje koncepty obce Jedovnice a Šošůvka. Zde se každý může přesvědčit, že navrhování komunikací a veřejnoprospěšných
staveb nejsou fenoménem jednoho projektu, ale povinnosti projektanta toto řešit.
Martin Šimek - starosta
Tělocvična Habrůvka aneb víceúčelový objekt
na místě starého obecního úřadu – pokračování…
Jak jste již byli informováni, tak
v závěru minulého roku byla ze strany
Habrůvky tradiční vesnicí o.s. podána
žádost o dotaci na výstavbu tělocvičny, a to z fondu MŠMT programu
133510 „Podpora materiálně technické základny sportu“, subtitul
133512.
Ačkoliv jsme netrpělivě očekávali
informaci o přiznání či nepřiznání
dotace již na jaře 2012, tak jsme se
nedočkali. Mimo jiné i díky náhlému
odstoupení ministra školství Dobeše a
omezení finančním prostředkům
vyhrazeným MŠMT na tento program
došlo k nečekanému zdržení kolem
schvalování dotací. V první polovině
roku tak došlo ke schválení zejména
té části žádostí o dotaci, které směrovaly na projekty sportovních národních reprezentací. Ostatní žadatele tak
čekali na schválení či neschválení
v podzimním kole.
Řešili jsme dilema jak se s tím poprat
? Nakonec jsme si vyhodnotili, že
pokud bychom na podzim uspěli a
měli stavbu pak zrealizovat, pak
musíme být 100% připraveni. Nic
jiného ani nezbývalo, pokud jsme
nechtěli na tělocvičnu jednou pro
vždy zapomenout. A my jsme si věřili
že uspějeme !
Proto po vzájemné dohodě starosty
obce a naší o.s. byly zahájeny ve věci
realizace další kroky. A bylo to velmi
perné jaro, léto i podzim, za které
jsme najezdili skrz tělocvičnu tisíce
kilometrů, absolvovali desítky hodin
konzultací a korekcí projektu, jednání
11
Zpravodaj obce Habrůvka
s úřady, stovky telefonátů
a třeba k dnešku již 5 napěchovaných
šanonů dokumentů pouze s touto akcí
souvisejícími.
Nejprve bylo zahájeno výběrové
řízení na zpracovatele projektové
dokumentace stavby. Na základě projektové dokumentace bylo požádáno
o stavební povolení. Obec následně
projednala v zastupitelstvu záměr
pronájmu obecních pozemků pod
stavbou a pověřila starostu jejím podpisem. V souvislosti s výstavbou tělocvičny obec požádala o přeložku
kabelu NN, který vede po pozemku
mezi obecním úřadem a školou.
Posléze obdržela od E-Onu smlouvu
s vyčísleným podílem na investici
a termínem pro přeložení jež činil
14 měsíců od data podpisu smlouvy
a zaplacením zálohy na přeložku (!).
Díky každodenním urgencím E-Onu
se povedlo přeložku zrealizovat do
cca třech měsíců od podpisu smlouvy.
Na přeložku však obec musela nejprve urychleně získat stavební povolení aby E-ON mohl přeložku zrealizovat. Na přelomu srpna a září
proběhlo výběrové řízení dle zákona
o zadávání veřejných zakázek na
12
dodavatele stavby. Tento postup byl
nutný proto, že v případě získání
dotace z veřejných zdrojů bychom
byli tzv. „dotovaným zadavatelem“ a
tento musí výběrové řízení provést
pouze
způsobem
stanoveným
v zákoně č.137/2006 Sb. (platná
novela od 1.4.2012) Předpokládané
stavební náklady činili dle výpočtu
projektanta 9.926.553,-Kč bez DPH.
Výběrové řízení pak bylo kvůli složitosti novely zák.č.137/2006 Sb.
zadáno advokátní kanceláři, která
s veřejnými zakázkami má zkušenosti. Nemohli jsme si dovolit udělat
nějakou chybu v procesu výběrového
řízení, protože by to mohlo znamenat
třeba i oprávněné stížnosti, či odvolání se některého účastníka výběrového řízení k ÚHOS, což by fakticky
výstavbu naší tělocvičny pohřbilo.
Výběr advokátní kanceláře se nakonec ukázal jako prozíravé řešení, protože agenda s tím spojená byla tak
rozsáhlá a odborně náročná, že by ani
náhodou nebylo reálné ji dobře zprocesovat vlastními silami. Dokumentace a zadávací podmínky byly zveřejněny v souladu se zákonem na
portále profilu zadavatele, což záko-
nem přesně definovaná oblast, ve
které se zakázky zveřejňují. Svůj
zájem v průběhu výběrového řízení
projevilo 17 firem. Finálních nabídek
v písemné podobě však přišlo k datu
uzávěrky
výběr.řízení
celkem
8. Cenově se pohybovaly od 6,1 do
8,2 mil.Kč bez DPH. Hlavním kritériem byla samozřejmě cena. Komise
vyhodnotila úplnost a správnost nabídek a předložila zjištěné nedostatky.
Další posouzení podrobností jednotlivých nabídek bylo na hodnotící
komisi, která vše konzultovala s projektantem, investorem i zástupci obce.
Po velmi podrobném posouzení nedostatků byli uchazeči nabídek jež vykazovaly nejasnosti či jasné nedostatky
a nesprávnosti vyzváni k vysvětlení
svých nabídek a zdůvodnění mimořádně nízké ceny. Na základě zpětné
vazby od uchazečů bylo rozhodnuto o
výběru nejvhodnější nabídky která
přesně splnila podmínky zadávací
dokumentace a zároveň ze zbylých
nabídek byla nejlevnější. Jako nejvhodnější nabídka byla shledána
nabídka fy. PS Brno, s.r.o. s cenou
6,79 mil.Kč bez DPH. Po uplynutí
odvolací lhůty byla s vítězem podepsána smlouva o dílo. Jednoznačně se
zde osvědčil zákon o zadávání veřejných zakázek, protože díky němu
a tvrdým podmínkám v zákoně daným
jsme dosáhli tak příznivé ceny stavby,
ve kterou jsme na počátku ani nedoufali.
V polovině října zaslalo MŠMT ozná-
Zpravodaj obce Habrůvka
mení o přidělení dotace ve výši
5.000.000Kč. Bylo to velice nepříjemné překvapení neboť se uvažovalo
a doufalo v částku vyšší. Avšak skrz
značný převis dotačních žádostí došlo
ke krácení všech žádostí které uspěly.
Ale naopak díky výběrovému řízení je
však cena za stavbu o dost nižší než
předpokládal projektant. Cena díla
tedy činí 6,79 mil., projektová dokumentace pro územní a stavební řízení
včetně vyřízení žádosti o dotaci,
podání žádosti, čerpání žádosti a
vyúčtování činí 430 tis.Kč Náklady
na AK činí 33 tis.Kč, stavební dozor
a drobné vedlejší náklady by měli
činit do cca 120 tis.Kč. Podtrženo,
sečteno, celková suma přesně by měla
být cca 7,38 mil. Kč, s rezervou 7,4
mil. + DPH, celkem do cca 8.9 mil.Kč
včetně DPH. Obec tedy z vlastních
zdrojů by poskytla formou účelové
dotace doplatek cca do 3,9 mil Kč.
Dle předběžné dohody poskytne obec
2,5mil Kč do konce února 2013 a zbývající částku ve výši do cca 1,4 mil Kč
dle svých rozpočtových možností až
v následujícím období. Habrůvka tradiční vesnicí o.s. si tedy musí zajistit
prozatím dofinancování těchto aktu-
alně chybějících 1,4 mil. Kč na překlenutí z vlastních zdrojů, a to do
doby než obec poskytne celou částku
účelové dotace. Bez těchto peněz by
se stavba nedokončila.
V rámci výstavby bylo nutné provést
demolici přístavků starého obecního
úřadu a uskutečnit přeložku kabelu
NN která křižuje pozemek. Přeložka
proběhla 26.10.2012. Poté byly zahájeny práce na založení objektu.
Následně byla vylita betonová deska a
zahájeny zednické práce. Předpokládáme, že před Vánocemi bude hotova
hrubá stavba. Po Vánocích by mělo
dojít k zateplování fasády a dostavbě
vnitřní části budovy. Předpokládný
termín dokončení prací datujeme na
konec února.
Věřím že jsme vám podali vyčerpávající a transparentní informace, neboť
se domníváme, že když je tato stavba
byť z menší části financovaná i
z obecního rozpočtu, tak to považujeme za věc veřejnou a jako občané
máte právo vědět vše důležité cos tím
souvisí.
Ačkoliv si někdy kladu otázku zda
vůbec pokračovat dál, tak jsme za
naše o.s. přesto podali již žádost o
dotaci na r.2013 opět z programu
MŠMT na II.etapu této akce, a v případě že budeme úspěšní, a dotace by
byla přiznána, tak formou zásadní
přestavby starého obecního úřadu
vznikne na jeho místě nové a moderní
zázemí k tělocvičně (sálu). Obsahovat
by mělo zejména šatny, sprchy, nová
WC, a hlavně zázemí pro posezení
uvnitř i venku, včetně restauračního
koutku.
Nepředpokládám, že by někdo ocenil
to ohromné úsilí které jsme tomu
věnovali a dokázal za tím vidět tu
sumu starostí, práce a času bez kterých by se stavba neuskutečnila, a ani
to popravdě od nikoho neočekáváme.
Je to něco jako služba obci, pro kterou
jsme se před časem dobrovolně roz-
13
Zpravodaj obce Habrůvka
hodli, a je i otázkou cti dotáhnout vše
do konce. Především to chápeme ale
jako službu dětem a mládeži, kteří
budou myslím rádi chodit sportovat a
bavit se do nové haly. Zamrzí však,
když slyšíme, že naše o.s. je jakýsi
divný spolek nějakých s despektem
nazývaných „podnikatelů“, že tu
stavbu snad děláme snad pro sebe, že
do tělocvičny stejně nikdo chodit
nebude, že to nemá parametry jaké by
to mělo mít, a že taková stavba vlastně
není vůbec potřeba v Habrůvce, atd.,
atd. Pak člověk přemýšlí nad smyslem svého počínání a ztrácí energii
pokračovat v něčem dalším. Myslím,
že by si tyto chytráky a vševědy měli
občané zapamatovat, a v příštích volbách do obecního zastupitelstva je
přesvědčit ať kandidují a svými hlasy
je zvolit do zastupitelstva obce a toho
nejhlasitějšího z nich udělat starostou.
Možná by se pak ukázalo že kromě
kritiky, pomlouvání, hospodských
řečí (to by tady ale musela být hospoda, že ?) a rozšiřování nepravd
vlastně nic jiného pro obec tito lidé
reálně udělat neumí…. Někdy mám
pocit, že by si alespoň 1 volební
období měla Habrůvka zkusit pod
vedením takových lidí, aby si pak
třeba uvědomila, že lacině kritizovat a
pomlouvat a oproti tomu skutečně pro
obec něco dokázat udělat v nynější
nelehké době jsou dvě zcela, ale zcela
rozdílné věci.
Ještě bych reagoval na v poslední
době odposlechnuté informace od tom
kolik budeme vybírat vstupné do
nového objektu tělocvičny - a kolik na
to hodláme vydělávat.
Aby bylo jednou pro vždy jasno, Habrůvka tradiční vesnicí o.s., ani její členové či příznivci na tělocvičně vydělávat nebudou. Pokud se podaří
dohoda s obcí a ta bude platit běžné
provozní náklady (topení, elektřina,
Střípky ze školy a školky I.
Jak jistě víte, obec Habrůvka má ve
školské radě svého zástupce, kterým
byla donedávna paní Eva Nevímová.
V letošním roce podala žádost o ukončení činnosti v radě a na její místo
nastoupila paní Gabriela Fišerová
z Habrůvky.
Letošního prvního zasedání školské
rady dne 21.3.2012 jsme se zúčastnili
ještě společně, na těch ostatních již
bude obec zastupovat sama. Na radě
se řešily stížnosti rodičů, prázdninový
provoz mateřské školy, rozpočet školy
a stravování.
Obec Habrůvka bude v letošním roce
na provoz školy přispívat částkou
248.200 Kč, což je o 30.800 Kč více
než v roce loňském. Vloni jsme však
přispívali na 25 našich žáků a v letošním roce to bude celkem 30 žáků.
V přepočtu na žáka jsme přispívali
částkou 8.693 Kč, v letošním roce to
bude 8.271 Kč, tedy o 422 Kč méně.
V přepočtu na jednoho žáka to není
14
mnoho, ale ve skutečnosti to znamená
desítky tisíc, které byly z rozpočtu
školy pokráceny, díky pečlivé práci
křtinského zastupitelstva.
Pro následující školní rok nebylo
možné uspokojit žádosti všech rodičů
habrovských
dětí, kteří požádali
o jejich umístění do mateřské školy.
Kladně byly vyřízeny všechny žádosti
rodičů dětí, které jsou předškolního
věku. Přednostně byly poté umisťovány mladší děti s trvalým bydlištěm
v obci Křtiny, a následně z Habrůvky.
Tento problém, způsobený populačním boomem, nás čeká ještě v následujících dvou až třech letech, kdy
byla v Habrůvce i Křtinách poměrně
vysoká porodnost ročníků 2008 2010. Porodnost v dalších letech byla
v Habrůvce již poloviční až třetinová.
Křtiny se chystaly otevřít ještě jednu
třídu v budově bývalé dolní školy.
Křtinské zastupitelstvo však tento
záměr zamítlo, neboť pro jejich
apod.), pak budeme prosazovat aby
užívání objektu pro sportovní aktivity
habrovských občanů a spolků koordinované obcí Habrůvka bylo zdarma.
Bude tedy záležet na obci Habrůvka,
zda se s naším názorem ztotožní a jak
blíže upraví podmínky využívání
tohoto objektu. S čistým svědomím
však mohu veřejně prohlásit a jasně
zde všem napsat, že my na sportovním využití tělocvičny vydělávat
nemáme zapotřebí, nehodláme to
dělat, a ani to dělat nebudeme !
Jiří Fišer,
předseda Habrůvka tradiční vesnicí o.s.
vlastní potřeby bude kapacitně vyhovovat i v následujících letech stávající
stav. Je to logické rozhodnutí a jsem
přesvědčen o tom, že v jejich pozici
bychom jednali stejně. Křtiny však
nabídly možnost pronájmu této
budovy a provozování detašovaného
pracoviště obci Březina, která má
velké problémy s počtem míst
v mateřské škole. Březinské zastupitelstvo tento záměr odsouhlasilo.
Habrůvka vyjednala s Březinou
dohodu o spolupráci, kdy Habrůvka
přispěje na stavební úpravy křtinské
školky a v takto nově vzniklé třídě
mateřské školy bude Březina Habrůvce rezervovat tří místa pro malé
předškoláky. Březina provedla výběrové řízení na dodavatele přestavby,
v horizontu třech měsíců došlo
k rekonstrukci a v říjnu proběhla
kolaudace.
Gabriela Fišerová a Martin Šimek
Střípky ze školy a školky II.
Školská rada se sešla znovu dne
5.11.2012, aby projednala výroční
zprávu školy za uplynulý školní rok
2011/2012, hospodaření školy v roce
2012 a formou diskuse prošla podněty
k plánu pro příští školní rok
2012/2013.
Dovoluji si Vás seznámit se zásadní
změnou, týkající se přijímacích kriterií pro přijetí dětí do MŠ Křtiny. Pro
školní rok 2012/2013 budou definovány nové zásady pro přijetí dítěte
k předškolnímu vzdělávání tak, aby
byly v souladu s doporučením Veřejného ochránce práv JUDr.Varvařov-
Zpravodaj obce Habrůvka
ského, uveřejněná pod spis. zn.
166/2010/DIS/JŠK. Hlavní a zásadní
změnu vidím v podmínečném přijetí
dítěte ředitelem školy. Žádám tímto
rodiče, kterých se týká přijetí dítěte do
MŠ v příštím školním roce, aby si
nová kritéria včas prostudovali a
seznámili se s jejich obsahem.
K nahlédnutí budou na webových
stránkách ZŠ a MŠ Křtiny nebo přímo
v mateřské škole. Výše uvedená
změna je pouze jednou z mnoha
úprav.
Dále bych chtěla zmínit, že pro letošní
školní rok bylo ve spolupráci s obcí
Křtiny, Habrůvka a Březina, otevřeno
nové oddělení MŠ Březina v prostorách mateřského centra Smrček ve
Křtinách. Zde bylo nabídnuto rodičům umístění všech nepřijatých dětí
do MŠ Křtiny. Aktuálně již navštěvují
Březinskou školku ve Křtinách tři
habrovští občánci. Současně byly pro
Smrček uvolněny nové prostory ve
stávající budově.
Gabriela Fišerová
členka školské rady
Nový kroužek anglického jazyka pro děti v ZŠ Křtiny
V loňském školním roce 2011/2012 byl v ZŠ Křtiny kroužek anglického jazyka veden paní učitelkou Mgr.Ivanou
Klimešovou a navštěvovalo jej 10 žáků. Jednalo se o žáky
3.,4. a 5. třídy. Kroužek měl spíše doučovací charakter a
nebyl hrazený ze strany rodičů. Pro školní rok 2012/2013,
údajně s ohledem na pracovní úvazky místních pedagožek
anglického jazyka, nebyl kroužek otevřen a to i přes
poměrně vysokou účast dětí v loňském roce.
Po několika jednáních s ředitelem ZŠ o otevření či neotevření AJ kroužku i pro mladší žáky 1.stupně, které ještě
nemají anglický jazyk zahrnut do výuky, jsme dospěli
k závěru, že ZŠ kroužek opět otevře, avšak s ohledem na
výše zmiňované pracovní úvazky učitelek se ale nepodařil
otevřít jako bezplatný. Proto byla ředitelem ZŠ oslovena
jazyková škola z Brna a soukromá lektorka z Březiny.
Se zástupci obou oslovených potencionálních vyučujících
a s rodiči proběhly dvě informativní schůzky a jedna ukázková hodina výuky. Během ukázkové hodiny měli rodiče
možnost nahlédnout do dnešních nových trendů výuky
cizího jazyka pro děti. Na základě volby rodičů byla
k vedení kroužku nakonec zvolena jazyková škola. Cena
kroužku byla stanovena na 1190,- Kč za pololetí, což je
v přepočtu na hodiny cca 65,-Kč na hodinu a dítě.
Kroužek pro mladší děti (žáky 1. a 2.tř.) je veden s maximálním ohledem na volný pohyb dětí ve třídě a učení se
pomocí zapojení všech smyslů. V praxi to znamená, že
každé nové slovo děti nejdříve vidí na obrázku, slyší jej a
názorně si jej předvádějí. V tomto věku se děti teprve učí
číst a psát a proto je tento způsob výuky jimi přijímán
naprosto přirozeně.
Výuka dětí starších tzn, 3.,4. a 5.třídy je zaměřena na konverzaci a gramatiku, vše je opět nenásilně propojeno for-
mou her. Věnují se samozřejmě i čtení a psaní, což patří ve
výuce cizího jazyka k prioritám.
Zbývá už jen dodat že kroužek pro mladší i starší děti
odstartoval 7.11.2012. Pevně věřím, že se kroužek na ZŠ
uchytí a stane se jedním ze stále nabízených pro volnočasovou aktivitu našich dětí.
Pro doplnění uvádím přehled kroužků v ZŠ Křtiny pro
1.stupeň a školní rok 2012/2013 :
Kroužky nehrazené:
Kroužky hrazené:
- kroužek předškoláků - hudební obor
- zájmová informatika (ZUŠ Adamov, ZUŠ Jedovnice)
- floorball
- taneční obor
- výuka náboženství (ZUŠ Adamov)
- AJ pro mladší žáky (1.a 2.tř.)
- AJ pro starší žáky (3.,4. a 5.tř.)
Zároveň bych chtěla rodiče žáků ZŠ a MŠ Křtiny, touto
cestou požádat o případné návrhy různých zájmových
kroužků, o které by měli zájem. V případě dostatečného
počtu zájemců o stejný kroužek, mohu řediteli ZŠ předložit návrh a žádost o jeho zřízení.
V ZŠ Křtiny máme krásnou a prostornou školu, která se dá
maximálně využít pro volnočasové aktivity místních dětí.
Případné návrhy můžete posílat na moji e-mailovou
adresu: [email protected] nebo odevzdat paní místostarostce pí. Opletalové na obecním úřadě.
Gabriela Fišerová
členka školské rady
15
Zpravodaj obce Habrůvka
Jeskyně Výpustek
Jeskyně Výpustek se nachází v levé strání
Křtinské údolí a od r. 1977 je součástí přírodní rezervace
„U Výpustku“. I když by se mohlo na první pohled
zdát, že toho nemá mnoho společného s naší obcí
opak je pravdou. Byli to právě habrovští občané, kteří
se v minulosti nemalou měrou opakovaně zasloužili o
významné objevy a podíleli se na prolongační činnost
uskutečněné v této jedinečné krasové jeskyni. Mým
potěšením je pak v této nevšední činnosti pokračovat
se svým otcem i v současnosti.
však již přesně nedovede vzpomenout, kde to bylo.
Do dějin jeskyně Výpustek se dále promítá
osoba p. Františka Poláka z Habrůvky (č. p. 73), který
ve Výpustku pracoval od r. 1920 jako dělník při těžbě
fosfátových hlín. V roce 1923 objevil se spoludělníky
doposud neznámé volné prostory, které jsou později
nazývané „Salmovým Výpustek“. Jedná se o část
se zachovalou krápníkovou výzdobou. Tento název
použil poprvé R. Burkhardt, který předpokládal, že
se jedná o prostory navštívené právě starohrabětem
F. H. Salmem. Pan Polák navštívil tuto část jeskyně
opakovaně v r. 1925 o čemž svědčí jeho podpisy na
syntrem politém balvanu, které se zachovali v takřka
původní podobě do dnešního dne.
Velkou neznámou je i pro současné zájemce
o podzemí pak zpráva z roku 1939. Bratři Josef
a František Urbánkovi z Habrůvky (č. p. 119)
v uvedeném roce objevují ve Výpustku labyrintické
pokračování o rozloze 530 m, kde se na několika
místech vyskytují podzemní toky i zdánlivě klidné
hladiny jezerní, o nezjištěné souvislosti. J. Urbánek
pořídil též předběžnou skizzu nových objevů.
Prezentovaných míst však dosáhli prozatím pouze
samotní objevitelé, a to vedlo a do jisté míry stále vede
k jistým pochybnostem u řady badatelů o věrohodnosti
existence zmíněných částí jeskyně Výpustek.
V důsledku trhacích prací, spojených
s využitím jeskyně jako německé podzemní továrny
v průběhu druhé světové války, dochází k zavalení
vstupních partií do „Salmova Výpustku“ na mnoho
let. V poválečném období přichází na řadu výzkumy
provedené habrovskými jeskyňáři. Dne 8. 10. 1950
se podařilo skupině ve složení E. Jašek (č. p. 91), A.
Podpis Fr. Poláka – „Salmův Výpustek“ (Foto Z. Cihlář)
Zřícené bloky – Janin dóm (Foto J. Flek)
První písemně doloženou osobou vztahující se
k Výpustku a Habrůvce současně byl zřejmě p. František
Blatný, horník z Habrůvky, který spolupracoval s Dr.
J. Wanklem (r. 1870). Vyprávěl mu o svém otci, který
tuto jeskyni velmi často navštěvoval jako doprovod
starohraběte F. H. Salma. Po celé hodiny pronikali
do neznámých prostor, jejichž část pak dal Salm
zaházet balvany a hlínou, aby tak ochránil neopatrné
návštěvníky před nebezpečím. Fr. Blatný dále sdělil,
že toto místo mu jeho otec sice před lety ukázal, že si
16
Zpravodaj obce Habrůvka
Hloušek (č. p. 39) znovuobjevit prostory
„Salmova Výpustku“. Skupina musela houževnatou
prací v nebezpečné suti zabezpečovat přístupovou
chodbu, kdy vedeni průvanem a po stopách starého
shnilého a rozdrceného pažení je po zdolání 28 m
čekala volná prostora.
Krápníková výzdoba „Salmova Výpustku“ (Foto Z. Cihlář)
Od r. 1960 byla jeskyně Výpustek využívána
armádou, což zastavilo veškerý speleologický
výzkum této lokality. Dochází k zavalení přístupové
chodby. Zásadní obrat v průzkumných a výzkumných
pracích nastal až po listopadu 1989. Dochází
k uvolnění poměrů a začátkem r. 1990 obdržela ČSS
ZO 6-05 Křtinské údolí povolení k průzkumu. Práce
vyvrcholily 15. 11. 1992 překonáním balvanitého
závalu a znovuobjevením prostor „Salmova
Výpustku“. I při této otvírce byl přítomen p. A.
Hloušek z Habrůvky. V průběhu r. 1995 dochází
k samovolnému poškození výdřevy, v důsledku
podmínek panujících v jeskynních, a k opětovnému
úplnému zavalení chodby. Nastává období stagnace.
Nejnovějším úspěchem je pak objevení
neznámého pokračování ze dne 7. 1. 2012 (Cihlář Z.,
Cihlář J. a kol.) kdy se po několikaměsíční namáhavé
a vyčerpávající práci podařilo proniknout do doposud
neznámých a volných prostor jeskyně Výpustek.
Volné pokračování bylo dosaženo po překonání
sedimenty vyplněné chodby nacházející se v tzv.
„Salmově Výpustku“. Objevený dóm je 20 m dlouhý,
12 m široký a stejně vysoký. Na přání objevitelů
byl pojmenován „Janin dóm“. Krápníková výzdoba
společně se sintrovými náteky zdobí jv. část dómu.
Dno je tvořeno ohromnými ze stropu zřícenými
kamennými bloky, mezi nimiž lze volně dosáhnout
nejzazších částí dómu.
Celková prozatímní délka nově objevených
prostor činí přibližně 40 m. Můžeme říci, že se
podařilo nalézt snad největší přírodní prostoru
v jeskyni Výpustek. Dle provedeného průzkumu
nebylo nalezeno další volné pokračování. Uvedený
objev potvrdil existenci dalších volných prostor a tak
doufejme, že se v budoucnu podaří další dílčí úspěchy,
ať už třeba v podobě několika málo nových metrů, či
v podobě objevu legendárního Urbánkova Výpustku.
Janin dóm představuje úspěch a nepředstavitelné
odhodlání celé skupiny, která obětovala touze poznání
dlouhé roky práce.
Za ČSS ZO 6-05 Křtinské údolí
Zdeněk Cihlář
Literatura:Boček A., Urbánek J. (1947): Historie a
nový průzkum jeskyně Výpustku v Moravském krasu.
– Vlastivědný věstník moravský 2, č. 3, s. 101 – 109.
Burkhardt R., Zedníček O. (1951 – 1955): Údolí
Křtinského potoka v Moravském krasu a jeho
jeskyně. Topografie. – Československý kras 1951 –
Přísně utajovaný objekt byl armádou zcela opuštěn
1955, Příloha 4 (1951), Příloha 5 (1952), Příloha 6
31. prosinci 2001. Znovu začíná velice intenzivní
(1953), Příloha 7 (1954), s. 1 – 116.
speleologický průzkum jeskyně. S velkým nasazením
se pracuje především na opětovném překonání závalu
Wankel J., (1988): Obrazy z Moravského Švýcarska a
a dosažení „Salmova Výpustku“. Dne 7. 10. 2007 se
jeho minulosti, Brno
podařilo po více než tříleté vytrvalé a náročné práci
v závalu chodby historicky čtvrté znovuobjevení
zmiňovaných prostor (Cihlář Z., Cihlář J., Habrůvka
č. p. 60 a kol.). Také na těchto pracích se v počátcích
podílel pan A. Hloušek.
17
Zpravodaj obce Habrůvka
Bronzový býček aneb kult slunečního býka
Kanibalismus, lidské oběti, rituální
vraždy, nashromážděné poklady
z celého tehdy známého světa, není to
scénář filmu nýbrž realita, která se
v historii děla v blízkosti našich
domovů. 10 cm délky, 12 cm výšky a
asi tak 250 g bronzu, i tak se dá popsat
jeden z nejvýznamnějších nálezů
v Moravském krasu, který proslavil
Býčí skálu po celé Evropě. Samozřejmě jde o sochu bronzového býčka
starého přibližně 2500 let nalezeného
v Býčí skále, opředené dodnes spoustou nevyjasněných tajemství.
Psal se rok 1869, když MUDr. Jindřich Wankl, lékař v hutích rodu Salmů,
zahájil svoje bádání v Býčí skále konkrétně v místě severní stěny.
Výzkumem bylo pod nánosem
zeminy, hlíny a popela objeveno
množství vzácných artefaktů a relikvijí. Úplnou náhodou našli dva mladící, studenti medicíny Gustav
a Arnošt Ferklovi v rozkrytém dně
jeskyně, mezi vrstvou dřevěného uhlí
rozbitou keramickou nádobu. Nádoba
byla naplněna spečeným a spáleným
prosem, které obalovalo těžký kovový
předmět připevněný na kovové destičce. Spečenina byla mladíky odnesena z místa nálezu do jejich tehdejšího bydliště v Olomučanech. Tehdy
bydleli u Dr. Arnolda Schütze, majitele majolikové továrny. Ten se až po
čase zmínil o nálezu doktoru Wanklovi, od kterých později sošku získal
do svých sbírek. Je to až neuvěřitelné,
jak málo stačilo a o sošce by se veřejnost vůbec nedozvěděla. Soška býčka
je dnes společně s ostatními nálezy
vystavena v Přírodovědeckém muzeu
ve Vídni.
Místo očí prochází napříč hlavou
oválný otvor, který byl zřejmě
původně vyplněn sklem (zřejmě mělo
dojít k efektu živých očí). Na čele
a obou lopatkách byly trojúhelníkové
železné vložky, rovněž hřbetní linii
tvoří 2 mm široký železný pruh, na
který zřejmě navazoval ocas (kombinace bronzu a železa navozuje představu energetické funkce). Soška byla
vylita na hliněné jádro, jež je viditelné
na spodní části břicha. Dle posudku
18
odborníků jde o zpodobnění již zdomácnělého býka. Z posudku dále
vyplývá, že soška má zřejmě díky
svým specifickým rysům (železné
vložky, sklovina v očích, ostré rysy)
egyptský původ. Pravděpodobně má
soška představovat symbol slunce,
kult posvátného býka Hapiho (řecky a
latinsky Apise). Podobné nálezy byly
učiněny v Mezopotánii a Anatolii.
Kult býka byl založen v Mennoferu,
pravděpodobně prvním králem dynastie a zakladatelem města. Apis byl
vždy jeden a byl vyhledáván v dobytčích stádech po celém Egyptě, protože musel mít černou srst, bílý trojúhelník na čele a skvrny v podobě
Slunce a Měsíce. Tento býk pak žil ve
své svaté stáji a po smrti byl mumifikován a pohřben na zvláštním pohřebišti. Apis měl jen dvě povinnosti: na
jaře se s kněžími projít po polích, aby
zajistil plodnost, a při veřejném předvádění se z jeho projevů věštilo. Jiný
kult související s býkem se rozšířil
z oblasti Indie a Iránu do Mezopotánie a Malé Asie. Šlo o kult uctívající
boha Mithry, který jako bůh Slunce
všechno viděl a slyšel. K uctívání
docházelo porážením býka na prkenném roštu, pod kterým ve vykopané jámě seděl věřící a nechal se
skrápět krví ze zvířete. Kresby znázorňující rituál jsou vyobrazeny na
skalních stěnách ve francouzských
Alpách v masivu Monte Bego.
Z knihy největší České záhady
……………..několik desítek krutě
zmasakrovaných dívek, uťaté ruce
s prsteny na kamenném oltáři, pobití
koně kolem obřadního slunečního
vozu. Je skutečně pozoruhodné, že
postranice vozu z Býčí skály byly
ozdobeny symboly ve tvaru spirál a
svatistik - hákových křížů. Zdá se, že
svatistika byla typickým znamením
uctívačů býka z doby železné. Výbuch
zmíněných krvavých orgií spadá do
období vyznačujícího se vysokou kulturou a prosperitou. Spousty šperků a
umělecky zdobených nádob, nástrojů
a zbraní dosvědčují přepych vládnoucí vrstvy. A přesto se nad touto
úspěšnou společností vznášel Damo-
klův meč: přelidnění, nedostatek
potravin a ekologická krize, zaviněná
z části člověkem (kácením lesů, pastvou příliš velkých stád, vyčerpáním
úrodné půdy v říčních nížinách) a
z části změnou klimatu: nastalo velmi
teplé období a oblasti s vápencovým
podkladem se změnily ve vyprahlou
step. Moravský a Český kras tehdy
mohl připomínat krajinu, jak ji známe
například z jižního Řecka nebo Dalmácie. Nastával nedostatek vody, většina potoků a říček zůstala přes zimu
vyschlá, prameny se ztrácely v podzemí.
Uctívaný sluneční býk se začal jevit
jako nepřítel. Nemilosrdně spaloval
svět. Ona vize návratu do lůna matky
země, sestup k podzemním řekám a
pramenům, očištění, znovuzrození,
začala být velmi aktuální. Mystický
kovář v temné jeskyni (kovárna
v Býčí skále je nejstarší kovárnou
nalezenou ve střední Evropě) rozseká
tvé tělo, uvaří ho v magickém kotli a
znovuzrozeného tě předá královně
jiného světa, aby tě napojila ze svých
osvěžujících pramenů a vyvezla tě
z hlubin na bílé měsíční klisně.
V této době se rodí tradice rituálních zápasů s býky v kruhových arénách. Sluneční býk podle tehdejších
představ sestupoval večer do propasti
na západě a do rána musel projít spletitými chodbami podsvětí, aby ze
skalní brány na východě opět vstoupil
na nebe. Právě z této doby pocházejí
báje o hrdinovi Theseovi, který pronikl do nebezpečného labyrintu, aby
tam dostihl a zabil bájného Minotaura, býčího boha požírajícího lidské
oběti. Slunce prostě zradilo své uctívače, a místo života jim začalo přinášet smrt.
Brutální vyvraždění kněžek býčího
kultu ve svatyni Býčí skály dostává
v těchto souvislostech docela jiný
význam. Nový smysl má i hrdina Tur
(Býk), pohřbený ve velké mohyle na
Turském poli u Libičic nad Vltavou.
Je uctíván králem, který musel být
zabit, aby ostatní mohli žít a pole
znovu rodilo.
Také podstatou kultu boha Mithry,
Zpravodaj obce Habrůvka
velice oblíbeného na přelomu letopočtu, byl mýtus o tom, jak Mithra
v podsvětí zabil býka, jehož krev prosákla zemí a dala růst novému obilí.
Poté bůh zapálil pochodeň nového,
očištěného dne. Mithraeum, chrám
zasvěcený Mithrovi, byl pochmurný,
uzavřený prostor bez denního světla,
často jeskyně nebo její umělá napodobenina. Býk byl vyryt na oltářním
kameni, na stropě bylo spodobněno
Slunce, Měsíc a planety. Věřící se tu
shromažďovali, aby se zúčastnili hostiny masa a krve z obětovaného dobytčete, a pak aby rozžehli první světlo
ve tmě - symbolickou pochodeň
nového, příznivějšího a blahodárněj-
šího slunce.
Ostatně i křesťané dodnes v chrámu
symbolicky pojídají tělo a krev boha a
zapalují svíčky. První křesťané budovali pod Římem katakomby, umělé
jeskyně, v nichž ukládali mrtvé, ale
také konali své tajné obřady. Světlonoše (Lucifera), boha s atributy starého slunečního býka, zahnal Kristus
do věčné tmy podsvětí a převzal jeho
pochodeň. Je však užitečné připomenout, že stáj, v níž se malý Ježíš narodil, byla v jeskyni a vůl sklánějící se
nad jesličkami je vykleštěnou zkrocenou variantou býka. Z druhé strany se
nad Jezulátkem sklání oslík, jízdní
zvíře Panny, taktéž sexu zbavená vari-
Čestní občané Habrůvky
Kartous František, Touchyn František, Šebela František,
Bohuslav Jagoš. Tato čtyři jména mají společného jmenovatele – jedná se o občany Habrůvky, kterým bylo uděleno
čestné občanství. Nebýt pana Januse (obecního kronikáře),
jména těchto osob a jejich činy odměněné alespoň udělením titulu by upadla pomalu v zapomnění.
V krátkosti bych si dovolil zde publikovat pár vět
o každém z nich, které pro nás připravil právě náš kronikář
pan Janus.
V roce 1948 obecní zastupitelstvo na svém zasedání
udělilo Bohuslavu Jagošovi „čestné občanství“ za jeho
obětavou a obci prospěšnou činnost v období Protektorátu
v letech 1939 – 1948. Byl učitelem a později ředitelem
národní školy. Ve správní oblasti také vykonával funkci
tajemníka starosty a v roce 1948 se stal předsedou MNV.
Byl také členem Sokola a angažoval se v kulturní oblasti.
Jmenování „čestné občanství“ je uvedeno v publikaci „
Habrůvka - historie“, která byla vydána u příležitosti 70.
Výročí Sboru dobrovolných hasičů. V části „ Hrst vzpomínek na dobu okupace“ str.41-43, kterou zpracoval B. Jagoš
je uvedeno:
„Bylo a je pro mne velkou ctí, že mne obec vyznamela „
čestným občanstvím“. Vážím si toho tak, jako si vážím
těch, s nimiž jsem prožil dobu okupace a hrst těchto vzpomínek končím s přáním, aby všichni občané byli jako to
dřevo habrové.“
Obecní zastupitelstvo odsouhlasilo na svém zasedání
dne 28. 7. 2005 u příležitosti 104. Výročí vzniku Sboru
(Čerpáno z knihy Záhada Býčí skály a
Největší České záhady, článek sestavil
Martin Šimek)
dobrovolných hasičů v Habrůvce a předání hasičské zbrojnice po její rekonstrukci, jmenovat „čestným občanem“
Kartouse Františka, který se jako starosta obce nejvíce
zasloužil, aby v obci vznikl sbor dobrovolných hasičů
a byl zvolen jeho prvním starostou. Titul mu byl udělen „in
memoriam“.
František Touchyn, který byl majitelem hostince
„U tří jelenů“ v osadě Josefov. Byl cvičitelem sboru, nejvíce se zasloužil o výcvik mužstva a vyspělost celého
sboru dobrovolných hasičů. Jeho aktivita neměla hranic.
Když zemřel v roce 1926, tak jeho pohřbu se zúčastnilo
150 hasičů a mnoho občanů z okolí, kteří se chtěli rozloučit s člověkem, který svůj život zasvětil práci pro bližní.
Titul mu byl udělen „in memoriam“
František Šebela, který byl nejstarším občanem obce
a členem sboru byl od roku 1933. V průběhu jeho působení
ve sboru byl také jeho starostou. Byla mu udělena řada
ocenění jako „čestná uznání“, medaile za 40let činnosti ve
sboru a v roce 1981 k jeho 70 letému životnímu jubileu.
Titul mu byl jako jedinému žijícímu z oceněných udělen
přímo na slavnostním shromáždění dne 6.srpna 2005.
Jsem rád, že jsem touto cestou mohl nejen starší
generaci, ale i té mladší osvěžit paměť a připomenout velikost těchto skvělých mužů a „čestných občanů“ naši obce.
Pokládání věnce k pomníku padlých
Dne 8. května ve 14:00 se slavnostně
pokládal věnec k pomníku padlých na
naší návsi.
Po skončení pietního aktu se účastníci
přesídlili do budovy obecního úřadu k
anta podzemní měsíční klisny. A ke
vzkříšení ukřižovaného Ježíše dojde
samozřejmě také ve skalní hrobce,
v jeskyni. Kruh se uzavírá…
Nyní už asi mnozí z vás pochopili, jak
je složité, rozluštit to, co a proč se
v Jeskyni vlastně před 2500 lety
událo. Jisté je, že Býčí skála představuje nejen významný krasový jev, ale
pravděpodobně měla i velice důležitý
kultovní význam. Je jen škoda, že naši
předkové umožnili prodej bronzového býčka, a nezůstal tak v některém
muzeu v Čechách.
posezení u hudby a dobrého vína.
Děkuji paní Jiřině Hlouškové a všem
ostatním, kteří pomáhali tuto akci zorganizovat.
Obec Habrůvka
Projev:
Vítám Vás na tomto pietním místě,
které je tu hrdě umístěno v samém
centru obce, aby nám připomínalo
občany, kteří tu ve válečných obdo19
Zpravodaj obce Habrůvka
bích položili své životy. Obětovali to
nejcennější co máme, svůj život, aby
urychlili osvobození našich zemí od
zvůle okupantů. Mnohým z nich
nestačilo třímat ruky v pěst a nadávat
ve skrytu domovů, ale vypravili se
bránit naši vlast do zahraničí
a
v odbojových skupinách proti
tyranii a nacistickým represím. Jejich
boj za pravdu byl dovršen v tyto
májové dny před šedesátisedmi lety,
kdy povstaly statisíce vlastenců a ukázaly v plné síle svůj názor.
V dnešní době nám to již připadá
jako omšelá historie a černobílé dokumenty z fotek, televizních videí
a učebnic dějepisu. Já ani mí rodiče
válečnou vřavu již nezažili. Žijeme v
době blahobytu a relativní spokojenosti. Bohužel těchto hodnot si nevážíme a neuvědomujeme si hrůzy
války, které
vidíme pouze v asymetrických střetech ve vzdálených končinách na televizních obrazovkách. Někdo říká, že
náš blahobyt a mír je postaven na válkách a chudobě jiných zemí. Možná.....
Hospody v naší obci
Ale přesto doufejme, že v naší zemi,
v naší Evropě, ale i v celém světě boje
navždy utichnou. Nechtějme,
aby se vyplnila slova Alberta Einsteina, který řekl, že neví, čím se bude
válčit ve třetí světové válce, ale ví,
jakými zbraněmi se bude válčit ve
válce čtvrté. A jak je to dál? ….......
Z letopisů mého dědy a z kroniky jsem poskládal útržky
o hospodách v naší obci. Přeji pěkné počtení:
Restaurace u Matějků
restaurace u Matějků rok 1914-1939
Kdysi býval v Habrůvce půlláník, sedlák Kotulan, (lán plošná míra různé velikosti, „zemský lán“ činil cca 18,16
ha. ,podle velikosti pozemků byli:
celoláníci, půlláníci, čtvrtláníci teď na stavení bydlí cestař
Ševčík, u „Pohrabáčů“ se tam říká. Cestař koupil chalupu
v r. 1904 i s kusem zahrady a pole. Veliká Kotulanova
zahrada se rozděluje, část zahrady a dobré záhumenkové
pole přechází na Kartousovy, část zahrady i s výměnkářským
domkem je nyní Urbánkových či Rodulfových, na části
zahrady postavil si řezník a hostinský Matějka novou hospodu ( před válkou v roce 1914).
V r. 1928 odešel z Habrůvky hospodský a řezník Matějka.
Prohlašuje, že půjde do Brna, tam bude dělat hospodského
na lepším, ale říká se také, že je prodlužen, dost ztratil prý
v lomě za Novými domky, měl snad i jiné potíže v příbuzenstvu. A hospodu koupil Žanda Bábek, syn zedníka
Bábka.
Prodali horeckou chalupu sekáči Drahovzalovi zvanému
20
Klacky a kameny.
Prosím udržme minutu ticha za naše
padlé jak z druhé, tak z první, tak ze
všech válek.
Jiří Brus
„Kobák“, prodali i nákladní auto a převzali hospodu.
Většina zábav, při nichž hrá kapela Králova, se koná
v „Obecní hospodě“, sál je tam prostornější než u Matějků,
kde dominují kapely „Sakra“ nebo soubor březinský.
Chodí po dědině otec nového hospodského, zedník
Bábek, stále opravující habrovské chalupy i jejich ohniště, a sděluje tajuplně při nadezdívce komínu, či omítce
štítu svým vysokým, pevným hlasem: „Tož to ho vidíte,
jakó hospodo hodělá v Habrůvce náš Žanda… a sál, tož
povídám, daleko,
šeroko takové nemajó, jaké me postavíme…
Fasádník Bábek už nekonkuruje Sotolářovi ze Stežek,
staví sál. Většinou sám, s nějakým nahodilým přidavačem,
mladý Žanda se točí v hospodském šenku, oprašuje židle,
na které za dne málokdo sedne, ale musí být ve střehu, připraven, host i jen nahodilý se musí řádně obsloužit. A tak
starý Bábek odbourává dvorní stěnu sálu, staví zdi jeho
prodloužení. Zdá se, že peněz na stavu se jim nedostává,
zdi staví slabší než určil mistr jedovnický Ratislav, na
základech se také šetřilo. Krov nad sálem bude složitý,
takovou vazbu neudělá horecký kolečkář Beránek, co dělá
krovy nad
kůlnami v celé dědině. Krov musí dělat tesaři dle návrhu
mistra, stálo to hodně peněz.
Ale sál se dělá velký a představa obchodů a výdělků
stejně velkých žene Bábka, aby přemlouval příbuzné k
Zpravodaj obce Habrůvka
výpomoci. Vždyť po otevření sálu se korporace dědinské
přímo pohrnou a rády budou osnovat podniky výnosné pro
ně i pro hospodského. A za této vidiny sál s obtížemi, ale
přece Bábci
dostavěli.
A pod bohatě opentleným, lomeným stropem zahřměla
královská kapela. Snad budoucnost splatí dřinu starého
fasádníka… (pozn: kdyby tak věděl, jak nedávno budova
skončila prodejem...)
Dřina starého fasádníka Bábka se příliš neuplatnila, svízelná doba nezaměstnanosti zpříčila velké jejich naděje,
dluhy za investice se rozrostly a bábci jsou nuceni hospodu
prodat. Pro syna své manželky Jaroslava Kartouse, kterou
si vzal jako vdovu po padlém ve válce muži, ji vykupuje
strážmistr Hrbata.
Po Bábcích zůstává hospodě jen vesnický název „Hospoda u tří Janů“ po starém Bábkovi, jeho synu i vnuku,
všichni se jmenovali Jan.
Ani nové obsazení hospody není zvlášť šťastné. Mladý
hospodský Kartous nemáještě potřebné uvážlivosti, podléhá mladistvé nezkušenosti přesto, že se oženil a bylo mu
pomoženo tím nemálo, jak v platbách, tak i v hospodské
práci. Brzy přerostly jeho sny břehy přirozenosti, už měl i
auto, i možnosti překonat normálnosti venkovského žití.
A když jednou cestou z nějaké kratochvíle snad trochu i v
opojení zranil jednu křtinskou ženu a přidružily se i další
nepříznivé události, s jejichž řešením měl co dělat istrážmistr Hrbata, Kartous hospodu pronajímá řezníku Pepíku
Hlouškovi,
zvanému „Baronů“. Už dlouhá léta má pronajatý v hospodě řeznický krámek a dvorní jatka, v r. 1938 přebírá
i hospodu. Všechny práce dělá se svou manželkou a mimo
ní obstarává a lví část domácích zabíjaček, jichž je po
celou zimu v obci dost a dost.
i tam. Před přestavbou byla Obecní hospoda taková sešlá
už budova a nalévalo se za žebřinou, v šenkovně s malými
nízkými okny, do r. 1905 byl na hospodě horecký Troneček, kolečkář, velký umělec dřeva, ještě za provádění přestavby naléval i v Hasickém skladišti, ale pak se věnoval
své práci na kozlíku a tvoří kolečka k trakařům. Jako host
se zde nyní objeví zřídka, a když, tak s kapelou jako
baskřídlovák.
Stejně dlouho Jašek na obecní hospodě si nepobyl,
necelé dva roky. Ve svádivém prostředí neodolává své
karetní vášni, hosty obsluhuje víc jeho manželka, zatím co
on ve chvílích hry sotva nachází čas k naražení sudu piva.
Brzy zmizel motýlek i bílá košile, šetrná manželka neví,
zda obsluhovat hosty, či držet hospodský šuplík, podnik se
nevyvedl a Jašek odchází zas na práci v lese, kde výdělky
Obecní hospoda
V roce 1905 byla postavena obecní hospoda, nákladem
12 000 korun. (toto se uvádí v oficiálních letopisech, pravdou je, že hospoda byla v té době 1905 pouze zásadně přestavěna a upravena, bývala tam i dříve)
Obecní hospoda je nově upravená před několika léty.
Je dobře vyvážená stavba se zeleně natřeným dřevěným
žudrem na kamenné podezdívce, zapadá do vesnického
prostředí. Nalévá tam hospodský Matějka, zvonivý jeho
hlas jakoby nepatřil té pevné přitloustlé nižší postavě.
Hospodu převzal po hostinském Lacinovi, který odešel na
frontu. Hostinský Hrozek, dlouho tam nepobyl, zařídil si
sodovkárnu ve Křtinách a hospodu předal Matějkovi, co
později postavil hospodu vlastní, na nároží přes cestu,
nové stavení, výstavné, těsně před válkou budovu postavil,
musel míti na to.
Světlá šenkovna teď bývá obsazena velmi málo, bývalo
více hostů než začala válka, na hospodu se drželo, i když
kořalka se podávala i v obchodech, zastavovali se chlapi u
Pokorných, U Hejnů, u Kartousů i u Sehnalů, poseděli
jsou moc sporé, ale výdaje na reprezentaci také nevysoké.
A na hospodu přichází nový nájemce Sedlák, kolik let
pracující jako řezník u Pásků ve Křtinách.
V r. 1938 se opravuje fasáda Obecní hospody, přestavuje
se přístavek.
V r. 1950 Zrušen obecní hostinec a prostory byly upraveny na kanceláře MNV,
V r. 1955 Generální oprava budovy MNV, výměna oken,
fasáda.
V r.1967 oprava budovy MNV, nová veranda a fasáda
21
Zpravodaj obce Habrůvka
Hospoda u Šimků
A pokud není v Habrůvce muzika, jde mládí do josefovské
hospody, u „Šimků“ se hrá a tančí každou neděli, hodně
cizích hlavně brněnských trampů chodí na táboření do
Josefova, na stráních tam plane hodně ohníčků vždy
dlouho dosobotních nocí. Trampi v neděli zas „U Šimků“
tancují, tančí ve svém trampském odění, přijdou kluci
i děvčata z Olomučan, Adamova, ba i Babic. Hostinský
Šimek, zručný plechař dělá v Adamově, hospodu mu vede
manželka, rád se napije a pak dělá na sále provazolezce
i kouzelníka, občas i hosty vyhodí.
Hospoda u Sehnalů
Kartousovi, co bydlí vedle „Pohrabáčových“ koupili stavení od vdovy po hospodském Sehnalovi, co mimo hospodu také formanil. Jednou vezl do Adamova fůru nábytku,
v době velkých lijáků
to bylo, v ukvapenosti své nejel
přes Křtiny ale Úzkým Příhonem k Josefovu a utopil se
v rozvodněném Křtinském potoku, když koně se splašili
v přívalu vod. Po této události vdova stavení prodala, tím
hospodská koncese zanikla a Kartousovi z hospodské
šalandy si zřizují kupecký krám a také sedlačí.
Hospoda u příhonu (u Hejnů)
u „Hejnů“ bývala dříve taková příhonská hospoda, na
„režné“ se tam zastavovali havíři, dřevaři
i sedláci,
hostů býval plný krám.
Pokud máte nějaké staré fotografie související s naší obcí,
nebo nějaký příběh na zveřejnění, prosím, kontaktujte
mne.
Jiří Brus
Příspěvek TJ Habrůvka
Rok 2012 jsme zahájili ostatky,
které se konají pod naší hlavičkou
jednou za dva roky. Tento maškarní
průvod proběhl 18.února. Ne příliš
velká účast, asi 10 masek, nám
nezkazila dobrou náladu a veselí
v průvodu. Při lidových písní
z místního rozhlasu jsme se bavili
až do pozdních odpoledních hodin.
Po ostatkách v březnovém počasí
jsme uspořádali již tradiční přátelské
utkání v ledním hokeji mezi
mužstvy ženatých a svobodných
a turnaj v šipkách. Letošní hokej
po dlouhé době dopadl šťastněji
pro tým ženatých, kteří vyhráli 5:1.
V příštích ročnících již ale opustíme
pojmenování svobodní x ženatí a tyto
duely ponesou přízvisko ve smyslu
mladší x starší. Je to zapříčiněno
tím, že svobodných ubývá, mladí
aktivní členové nejsou, a ženatých
přibývá, tudíž síly a počet by nebyl
vyrovnaný. Druhý ročník v šipkách
k našemu překvapení navštívilo asi
40 zájemců. Každý z hráčů chtěl
získat putovní pohár, a tak není
divu, že zápasy byli při nejmenším
vyrovnané. V kategorii dospělých
zvítězil Petr Hloušek, když ve
finále porazil Tomáše Knihaře. Na
22
třetím místě skončil Igor Pernica. keramiky a pletení pomlázek, nám
Kategorie dětí dopadla celkem hrad moc nenabídl. Doufáme, že
jednoznačně, když vyhrál Dominik se to v příštích letech zlepší.
Mayer. Druhý skončil Lukáš Franc
a z třetího místa se radoval Jiří
Fišer.
Dubnové počasí bylo sice
chladnější než minulý rok, ale
jelikož nepršelo, uspořádali jsme
již tradiční jednodenní turistický
výlet na Nový hrad. Opět jsme
vyrazili ve velkém počtu, asi 15ti nadšenců, když se k nám ještě u
Máchova pomníku, naše tradiční
zastávka před Novým hradem,
připojila
početná
skupinka
maminek s dětmi, takže konečný
počet byl kolem 30-ti turistů.
Tamní jarmark bohužel upadá,
a tak krom občerstvení, nějaké
V měsíci květnu jsme uskutečnili
v pořadí již 2.výlet za poznáváním
krás naší vlasti, tentokráte na
místa znejznámějších – zámek
Ratibořice a Babiččino údolí. Plně
obsazený autobus nás za prudkého
deště přivezl do kraje Boženy
Němcové a Aloise Jiráska. Naštěstí
během hodinové prohlídky zámku
pršet přestalo a zbytek trasy
údolím řeky Úpy kolem mlýna,
Starého bělidla, sousoší Babičky
s dětmi až k Viktorčinu splavu,
nám počasí vydrželo. Někteří
z nás navštívili toto místo poprvé,
jiní si nostalgicky připomenuli
např. školní výlety. Kouzlo
Zpravodaj obce Habrůvka
a poklid utěšeného místa zapůsobil Doufáme, že i další akce budou
hojně
navštěvované
na všechny. Po celou dobu nás stejně
doprovázel průvodce. Po společné a úspěšné.
fotografii u splavu jsme se vydali
TJ Habrůvka
na zpáteční cestu.
Velikonoční Hrkání 2012
Na tuto krásnou tradici jsme byli upozorněni od
starších občanů v Habrůvce, kteří si myslí, že je škoda
tuto tradici zavrhnout úplně. Proto jsme se rozhodli,
že hrkání uspořádáme. Dalo nám to hodně práce zjistit
všechny informace od starších občanů, protože nikdo
z nás ještě nikdy nehrkal, ale vše se nakonec podařilo.
Rozdělili jsme si úkoly a s malou pomocí jsme vše
zvládli. Víme, že dříve chodili jen kluci, ale protože
kluků je v Habrůvce málo, zapojili jsme i holky. První
hrkání
se uskutečnilo na Zelený čtvrtek 5.4.2012 v 18:00.
Sraz byl u Hasičské zbrojnice, bylo nás dvanáct. Ti co
neměli hrkačky ani klapačky přisli s vařečkama, aby
nešli na prázdno. Udělala se skupinová fotka a vyšlo
se. Druhý den na Velký pátek 6.4.2012 se šlo znovu,
ale tentokrát už ve 12:00. Přišlo nás devět. Tentokrát
jsme u každého křížku v Habrůvce odrecitovali
básničku, která se dříve
i zpívala. Tento den jsme se sešli ještě jednou a to v
18:00. Ze začátku nás bylo jen osm, ale připojovali
se další. Nakonec nás bylo dvanáct. I přes nepřízeň
počasí jsme Habrůvku obešli.
A na posledy jsme šli 7.4.2012 v 7:00 ráno. Sešli
jsme se v počtu sedmi lidí. Někteří si nás i fotili a
někteří nám i nějakou tu korunku dali. Myslíme si, že
toto hrkání se vydařilo. Sice nás mohlo jít
o mnoho více, ale doufáme, že příští rok se připojí víc
lidí. A my se pokusíme sehnat více hrkačů
Habrovská mládež
V první řadě bychom chtěli poděkovat všem, co nám
s klubovnou pomáhali. Největší dík patří těm,
bez kterých by klubovna nebyla. Panu Starostovi
Martinu Šimkovi, našemu dozoru Evě Nevímové,
Jiřímu Brusovi a Lukašovi Navrátilovi a mnoha
dalším :-). Za to, že jsme dostali klubovnu se staráme
o zastávku, jak jste si mohli všimnout. Zevnitř je
vymalována zelenou barvou a z venku oranžovou.
Ale není celá dokončená. Až se trochu oteplí,
samozdřejmě ji dokončíme. Bude natřena celá na
oranžovo a plánujeme přetřít i rámy dveří. Chceme
a klepačů abychom měli i na půjčení dětem, kteří by
neměly. Už máme pár dobrovolníků, kteří slíbili, že
nám hrkače a klepače vyrobí.
Velké poděkování patří starším občanům, kteří nás
na tento nápad přivedli, ale i Jiřímu Brusovi za tisk
plakátů, dále ještě Janě Cihlářové za půjčení hrkačů a
paní učitelce Hlouškové starší za pomoc při organizaci
a dále jestě Anně Gerhátové za vzpomenutí a napsání
básničky, která se dříve
i zpívala. A na konec velký dík těm, bez kterých by
se hrkání ani nedalo uskutečnit. Děkujeme, že jste si
vždy našli chvíli a došli.
Habrovská mládež
Zelený čtvrtek 18:00
okolo zastávky zasadit i trochu zeleně a květů. Vzali
jsme si k zastávce i pumpu, o kterou se také budeme
starat. Chceme i natřít všechny pumpy v Habrůvce
novou veselou barvou. Dále máme naplánované
i jiné akce. Například uskutečnit nějaký výlet
přístupný komukoliv, kdo by se chtěl zúčastnit např.
Nový hrad nebo Zoo atd. Kdyby měl kdokoliv nápady,
co by jsme mohli pro Habrůvku udělat, rádi si je
vyslechneme. Můžete nám je napsat na naše stránky
www. habrovskamladez.blog.cz. Děkujeme :-)
Habrovská mládež
23
Zpravodaj obce Habrůvka
Fotbal v Habrůvce
Na
procházce
rozkvetlým
Tyršovým sadem jste si určitě
všimli změny, jakou prochází
fotbalové hřiště. Nový povrch hrací
plochy osazený bránami na malou
kopanou, oplocení a sítě lemující
hřiště. To je výsledek snažení party
24
fotbalových nadšenců, která si říká
FC Habrůvka.
Tahle parta už více jak deset let
hrála malou kopanou v soutěži
Obecní liga v Březině pod názvem
Real Habrůvka a dosahovala v ní
velmi dobrých výsledků. Jejich
snem však bylo hrát na domácím
hřišti a v soutěži organizované
v některém fotbalovém svazu.
Cesta k uskutečnění tohoto snu
byla dlouhá , ale když se najde
obětavec , v našem případě Honza
Knihař, který vše zorganizuje a
investor, této role se ujala obec je
polovina úspěchu zaručena. Pak
už jen zbývá fotbalistům chodit
na brigády. Obrousit a natřít staré
železné sloupy obecního rozhlasu
a zabetonovat kolem hřiště, svařit
brány, urovnat tuny matriálu tvořící
povrch hřiště, upevnit pletivo a
pověsit sítě, zabudovat lavičky pro
diváky…víc se toho zatím bohužel
nestihlo. A současně s tím trénovat
a hrát.
Ptáte se, co vlastně je a kdy
vznikl Fotbalový klub Habrůvka?
Bylo to na jaře loňského roku,
kdy nás šťastná náhoda spojila
s prezidentem Brněnského a
Českomoravského svazu malé
kopané panem Filipem Judou,
který nás přesvědčil k účinkování
v jejich soutěži. Proč jsme zvolili
Zpravodaj obce Habrůvka
brněnský svaz, když malá kopaná
se hraje i na okrese Blansko?
Rozhodlo ekonomické hledisko,
protože Brno je pro nás dostupnější
než odlehlé kouty okresu. Taky
fakt, že součástí okresní ho přeboru
malé kopané není třída žáků a my
jsme měli v plánu juniorský tým
založit a hrát s ním v jenom svazu.
To vše a hlavě profesionální
organizaci celé soutěže nám
brněnský svaz nabídnul. Do
soutěže tak nastoupili muži v 3.
Lize, série „B“ a žáci si zahráli
Bambiny ligu juniorů.
Máme za sebou první soutěžní
sezonu v BSMK (Brněnský
svaz malé kopané). Ten rok byl
vyplněn pravidelnými tréninky
a zápasy obou týmů v soutěžích.
Junioři začali trénovat na návsi a
postupně, jak jsme dokončovali
hřiště se přesunuli tam. Muži,
kteří na podzim kromě 3. ligy
ještě dohrávali Obecní ligu,
netrénovali. V zimě pak oba týmy
dojížděli k tréninkům do školní
tělocvičny ve Křtinách. Na jaře
se k pravidelnému trénování a
soutěžním zápasům přidaly již
Ale hrací plocha je regulérní a
prošla již zatěžkávací zkouškou,
kterou byl Habrovský fotbalový
turnaj. Ten byl zahájen zápasem
našich juniorů s nově se tvořícím
týmem
habrovských
dívek.
Turnaje se zúčastnili dva týmy
složené z aktivních hráčů FC
Habrůvka , doplněné juniory. Ty
dostaly pracovní názvy Oranžoví
a Modří, dále Veteráni Habrůvka a
tým Jirky Bruse Reklamní fabrika.
V turnaji, který se hrál systémem
každý s každým zvítězil tým
oranžových. Výsledek turnaje však
není tak důležitý jako velký počet
habrovských fotbalistů, kteří se na
tomto klání aktivně podíleli.
Čeká nás nový ročník fotbalové
zmiňované brigády, kterých se soutěže. Muži ho zahájí ve
zúčastňovali i naši žáci. A jak si vybojované 2. lize a žáci se budou
vedli naše týmy v soutěžích? Muži snažit o lepší umístění v Bambiny
obsadili v 3.Lize,série„B“ první lize juniorů. Hlavní novinkou však
místo a postupují do 2. Ligy. Žáci budou soutěžní zápasy ,
obsadili v Bambiny lize juniorů které naše týmy odehrají již na
čtvrté místo. Všechny zápasy byly domácím hřišti.
odehrány z důvodu nedokončeného Přijďte se podívat povzbudit naše
domácího hřiště na půdě soupeřů. borce v nastávající sezoně.
A. Kučera
Hřiště je dokončeno. Pravda,
chybí kabiny, je potřeba dokončit
střídačky, upravit okolí.
Účastníci Habrovského fotbalového
25
Zpravodaj obce Habrůvka
Country večer v Habrůvce
V červnu jsme v Habrůvce opět přivítali country
kapelu, která si říká RANČEŘI. Již z loňského roku
jsme měli velice příznivé ohlasy k jejich vystoupení,
takže nic nebránilo tomu znovu uspořádat country
večer a opět pod stanem. Lidí přišlo opravdu spousty,
hasiči opět zajistili výborné občerstvení a kapela
atmosféru. Tančilo se a pilo do pozdních hodin.
Na příští rok již máme u kapely opět zajištěný
červnový termín, takže se můžeme těšit na skvělou
muziku, a dokonce to vypadá, že možná to bude
jedna z prvních zábav ve vlastním habrovském sále!
Fotogalerie z obou country večerů z Habrůvky najdete
na www.ranceri.com.
za o.s. Habrůvka tradiční vesnicí
Iveta Hladká
Novinky z farmy
Je neděle brzy ráno, budík zase zvoní jako blázen a tahá
mě z postele. Ukazuje šest hodin.
„Jo, už jdu“, soukám se ze zahřátého spacáku, nazouvám
si rozvázané tenisky a jdu omrknout koně. Už čtvrtou noc
spíme ve stájích, jedna z našich kobylek totiž čeká hříbátko
a blíží se jí termín porodu.
Ptáci zpívají a vítají nový den, koníci se v klidu pasou
a jsou v naprosté pohodě. Vracím se zpět do postele
a natahuji budík za další hodinu. Sotva se mi zdálo, že jsem
usnula, už zase ten budík ! To není možné, mám pocit, že
jsem spala sotva pár minut. Ne, je opravdu sedm hodin
ráno.
kobylku vyplašit, mohla by vstát a porod zastavit a to by
nebylo dobře. Čekám, až je hříbě více než z poloviny venku
a jdu za nimi. Trhám vak, ve kterém je hříbátko zabaleno
a vykoukne na mě světlá hlavička s doširoka otevřenýma
očima a neskutečně dlouhýma řasama.
„No teda, ty vypadáš jako holčička“, mihne se mi hlavou
maličká naděje, že to nebude zase hřebeček. Pomáhám
kobylce vybalit hříbátko z vaku a prohlížím si ho.
„ Je to kluk!, říkám přicházejícímu manželovi.
„ Zkus se prosím tě podívat ještě jednou, třeba ses
spletla!“, říká manžel.
„ Ne ne, nespletla, je to opravdu hřebeček, jen nevím,
jak se bude jmenovat, měla jsem nachystané jméno jen pro
holku.“
June mezitím vstává a začíná hříbátko olizovat. Vytahuji
přinesené ručníky a pomáhám jí hřebečka osušit.
„ Je nádhernej“, šuškám kobylce do ucha.
Opět nazouvám rozvázané tenisky a jdu se podívat ven.
Zpocená June leží na zemi a funí jako lokomotiva. Vracím
se zpět a budím manžela:
„Liborku, vstávej, June začíná rodit!“
Manžel se snaží vyskočit ze země, kde si ustlal. Ve stájích
máme totiž jen jednu postel a tu mi galantně přenechal.
Jdu ven a jen z dálky kontroluji začínající porod. Nechci
26
Za hodinu už koukáme na stojící hříbě přisáté u maminčina
vemínka. Jdeme domu si dát trošku oraz, ty čtyři noci nám
daly docela zabrat.
Sotva usedáme k pozdní snídani někdo zvoní:
„Prosím vás, tam na pastvině vám vypadlo z koně mrtvé
hříbě“!
Slyším manžela, jak do domovního telefonu odpovídá:
„ To hříbě se dnes ráno narodilo a teď jen odpočívá, koně
takto normálně spí.“
Pán sice odchází, ale podle zakroucení hlavou této
informaci moc nevěří. Odpoledne sedám k počítači a čtu
doručenou e-mailovou poštu:
„ Byli jsme dnes na procházce v Habrůvce a viděli jsme
u vás na pastvině ležet mrtvé hříbě…
Zpravodaj obce Habrůvka
„Ach jo, zase další, kdo si myslí, že koně a hlavně hříbata
spí vestoje“, brblám si pro sebe.
Sedám si píši odpověď….U počítače mě napadá, že bych
na toto téma přispět do Habrovského zpravodaje. Tato
situace se totiž pravidelně opakuje každý rok. Lidé volají
nebo u nás zvoní, že máme na pastvině mrtvého koně….
Koníci si velice rádi ve stoje jen tak lehce zdřímnou. Ve
skutečnosti jsou ale vlastně pořád připraveni velice rychle
reagovat na případné vyrušení, v jejich mozečku totiž
pořád číhá velký strach, že je něco sežere. Když uvidíte
takového koníka, většinou má povolenou jednu ze zadních
nohou, tím si vlastně „uzamče“ kostru a svalstvo a tělo si
pěkně odpočívá.
Ale pořád to není ten tvrdý spánek, který koně životně
potřebují.
Stačí jim třeba jen půlhodinka denně, aby si takto naprosto
„vypnuli“. Pokud by jste zrovinka stáli někde poblíž (co
že se vám s největší pravděpodobností u cizího koně
nepovede), slyšeli by jste, jak koník hlasitě chrápe. Naši
koně na celou Habrůvku.
Vždycky ale jeden ze stáda stojí a hlídá nebo má aspoň
zvednutou hlavu. Pokud se cítí jen trošku ohrožení,
stačí jen slabé frknutí a celé stádo je okamžitě na nohou
připraveno k hromadnému útěku.
Jednou k nám přijel náš známý veterinář zabývající se
reprodukcí koní a naši koně všichni leželi a spali. Veterinář
už před bránou starostlivě volal:
„Co se děje? Co se stalo?“
„ Neděje se nic, prostě si jen tak dáchli“ , směji se.
„ Ale všichni?“ volal veterinář.
„ To jsem ještě v životě neviděl….“
„ No, ony holky ví, že jsem tady, tak to hlídání dnes asi
nechaly na mě“, hihňám se a doktor jen kroutí nevěřícně
hlavou…
Koníci prostě tento hluboký spánek potřebují, zvláště
mladí koně a hříbata, kteří spí mnohem častěji a déle.
Dokonce i naše tříletá Caroleenka takto usne i několikrát
denně. Nelehnou si jen koně nemocní a staří, kterým pak
dělá problém se postavit zpět na nohy. Také neuvidíte ležet
koně přivázané u žlabu (ti nemůžou) nebo koně, kteří jsou
vystresovaní a tím pádem stále připraveni prchnout.
Takže až uvidíte u nás na pastvině ležícího koníka,
a možná uslyšíte i hlasité chrápání, žádnou paniku, on si
jen užívá svoji „půlhodinku.“
Iveta Hladká
Farma Habrůvka
Babské hody v Habrůvce 18.8.2012
V srpnu se po dlouhých letech konaly v Habrůvce
Babské hody. V pátek jsem za pomoci mužů postavili
máj a v sobotu mohlo začít hodové veselí. Počasí nám
přálo a celý den svítilo slunce. Odpoledne vyšel průvod
od hlavní stárky Zuzky Sokolářové pro starostu naší obce
na obecní úřad. Odtud jsme se společně vydali na hřiště,
kde proběhl hlavní program. Mohli jste vidět tanečky dětí
s maminkami a starších dětí. Také jste viděli lidové tance,
které nás naučila Petra Říhová a samozřejmě nechyběla
Česká beseda.
Doufám, že jste se dobře bavili, tak jako stárky, a že
se Babské hody stanou součástí habrovské kultury. Ještě
jednou děkujeme všem, kteří se jakkoliv na uspořádání
Babských hodů podíleli.
Markéta Navrátilová
Vážení občané,
Byl jsem požádán o zveřejnění proslovu z letošních
babských hodů. Ten, kdo na těchto hodech byl, ví, že
na začátku slavností byly problémy s audiotechnikou a
byl jsem tedy nucen proslov zvládnout bez mikrofonu.
Bohužel, ikdyž jsem se opravdu snažil mluvit nahlas,
nestačilo to.
27
Zpravodaj obce Habrůvka
ze zkušenosti dokonce vím, že ženy někdy organizují věci
velice rády – hlavně nám mužům.
Jak se ale právě v tuto chvíli můžeme všichni přesvědčit,
organizační schopnosti naše baby mají. Jak už se tomu na
hodech traduje, předám za chvíli vládu nad obcí do rukou
hlavní stárce a přeji jí, aby ta jednodenní vláda měla co
nejhladší průběh.
Stárkám, tedy babám především z Habrůvky a Křtin
přeji, aby jim vydrželo hezké počasí, aby měly spoustu
spokojených diváků a hlavně, aby to v tomto horkém
letním počasí fyzicky a organizačně co nejlépe zvládly.
Vám přítomným přeji příjemnou zábavu a hezké odpoledne
Tedy zaznělo toto:
Dobrý den a hezké sobotní odpoledne. Než všem popřeji
pěknou zábavu, rád bych řekl jen několik vět.
Někdy v lednu jsem se poprvé dozvěděl o tom, že se
v Habrůvce chystají Babské hody. Až do letoška jsem si
neuměl představit, co to vlastně znamená takové hody
zorganizovat. Nacvičit tance, sehnat tanečníky, objednat
kapelu, zajistit občerstvení, vykopat díru pro májku,
postavit ji a doufat, že vyjde počasí. Ten, kdo byl někdy
pořadatelem nebo hlavním stárkem moc dobře ví, že to
opravdu zabere spoustu volného času a práce.
Ve chvíli, kdy jsem zjistil, že hody budou organizovat
dámy, o to víc jsem znejistěl. Asi většina zde přítomných
mužů ví, že ženy prostě tak nějak koukaj na svět jinýma
očima a věci organizují z hlediska mužského chápání
jinak. No tím nechci říct, že organizovat věci neumějí –
Výroba ochrany studny na Stání
Po vybudování studny na Stání vznikl problém, jak
zabezpečit možnému vzniku nehody dětí. Ty jsou zvídavé,
všechno zkoumají a bylo pro ně nebezpečné, aby studna
zůstala bez krytu. Proto se po schůzi rady sdružení
rozhodlo, že se tento ochranný prvek zhotoví.
Samozřejmě padlo několik víkendů, spoustu času a práce.
Ale výsledek jistě bude stát za to. Ochrana byla zhotovena
ještě před akcí „pálení čarodějnic“ a umístěna na místo
určení. K definitivnímu dokončení chybí ještě její natření
a zhotovení střechy. Ta je v plánu pravděpodobně ze
šindele.
Velké poděkování patří za toto dílo Davidu Pokojovi.
28
starosta obce, Martin Šimek
Zpravodaj obce Habrůvka
Zhotovení pojízdné prodejny pro habrovské spolky
Při loňských poutích ve Křtinách
opět vznikla myšlenka Davida Pokoje
vyrobit i pro habrovské spolky
pojízdnou prodejnu. Jistě se na mnoha
akcích jimi pořádaných využije.
Sešla se rada sdružení , odhlasovalo
se a mohlo se začít. Samozřejmě, že
taková pojízdná prodejna něco stojí.
Proto se na samém začátku hledali
sponzoři. Nebylo jich málo. Našli se
poměrně snadno, protože taková věc
bude velice prospěšná. Nadále se
podíleli i ostatní habrovské spolky
i jedinci, kteří přispěli.
Sestavil se náčrtek (jeho autorem je
David Pokoj) a začalo se tvořit. Na
výrobě se podílelo samozřejmě více
lidí. Těm patří velký dík. Nedávno
se ještě dokončila v prodejničce
elektřina, aby se mohla ještě
efektivněji využívat. Dále je v plánu
ještě dodělat poličky a drobné
vybavení.
Premiéru měla prodejna při akci
„pálení čarodějnic“ a dále pak při
Dni otevřených dveří u Býčí skály.
V deštivém víkendu se velice hodila.
Věříme, že bude hodně využívaná a
poslouží všem habrovským spolkům.
za spolky:
Občanské sdružení Ježura
TJ Sokol Habrůvka
SDH Habrůvka
Farma Habrůvka
Obec Habrůvka
Poděkování sponzorům :
Název:
Pojízdné občerstvení
spolků v Habrůvce
Zapsala :
Jana Pokojová
Sponzoři :
Jiří Fišer
Radim a Pavlína
Hlouškovi
Jiří Šilhánek
Jan Knihař
Roman Beránek
Jan Jirůšek
Milan Nezval
Alois Pokoj
Jiří Matal
Kamil a Marika
Broďákovi
Co se dělo v r.2012 s Tyršovým sadem ?
V sobotu dne 2.6.2012 zorganizovala Habrůvka tradiční
vesnicí o.s. další brigádu v Tyršově sadu. Cílem bylo
odstranění nárostu náletových dřevin, posečení a
pomulčování trávy. I když účast nebyla velká, přesto se
nám podařilo společně zušlechtit značnou část sadu. A to
zejména díky tomu, že ty části sadu jež se začaly udržovat
již v r.2011, tak na nich byla letos práce mnohem snažší.
Dne 24.11.2012 proběhla další dobrovolná brigáda za
účelem dosadby ovocných stromů na části volných míst
v Tyršově sadu. Cílem bylo dosadit 38 ks stromků. Účast
již tradičně byla velmi slabá, proto jsme se s kamenitou
půdou v sadu asi v 10 lidech opravdu nadřeli, a stejně
jsme to nestihli. Druhý den – v neděli 25.11.dopoledne se
nás sešlo znovu ještě 7, a pomocí techniky jsme dosadbu
V průběhu následujících měsíců se o
další práce, především na prořezávce
náletových dřevin v nejhůře zarostlé
části sadu (směrem dolů a k obci)
zasloužil OÚ Habrůvka prostřednictvím
svých pracovníků. Odvedli velký kus
práce a zpřístupnili tak pro budoucí
udržování technikou další část sadu.
Věřím že v r.2013 pokud nám bude
OÚ Habrůvka i nadále nápomocen
s údržbou sadu, tak se podaří celá jeho
plocha poséct či pomulčovat a sad bude
opět snad vypadat konečně tak jak
zřejmě vypadal kdysi – v dobách své
nejlepší kondice.
29
Zpravodaj obce Habrůvka
dokončili, stromky zajistili k opěrným
kůlům, obalili pletivem proti okusu
a uklidili ze sadu pařezy vytrhané po
zaschlých stromech. Na vlastní dosadbu
byla poskytnuta dotace ze Správy
CHKO MK.
Všem těm několika věrným a vytrvalým,
kteří pomáhali jak s udržován sadu
v průběhu roku, tak nyní v závěru
roku i dosadbou, a zasloužili se tak o
zachování a rozvíjeni Tyršova sadu pro
budoucí generace patří velký dík !
Jiří Fišer, za Habrůvka tradiční vesnicí o.s.
Štafeta v Bukovině
aše děti se zůčastnili v sobotu 30. června posledního kola
OLM před prázdninami. V pekelném, tropickém vedru naše
děti změřily síly ve štafetách společně s dalšími mužstvy
z našeho okresu. Celkem bylo 16 týmů, z toho z naší obce
byla družstva dvě: mladší a starší tým dětí. Konkurence
byla obrovská, přesto naše děti svým výkonem leckoho
překvapili. Každý pátek poctivě trénují a zdokonalují své
umění za odborné podpory Jirky Cihláře. Již nyní je vidět,
že pokud jim jejich píle a vytrvalost zůstane, v příštích
letech budou vážným soupeřem na těchto hasičských
kláních.
Výsledky a průběžné pořadí naleznete zde:
http://oormblansko.wz.cz/rubriky/OLM/
I když je peněz na podporu mládeže v naší obci relativně
dost, přesto jsou sponzorské dary nedílnou součástí
rozpočtu organizací. Pokud se chcete podílet na podpoře
mládeže v naší obci, oslovte vedoucí spolků v naší obci d
dotazem, jak nejlépe pomoci.....
Jiří Brus
30
Zpravodaj obce Habrůvka
Nová restaurace na zámku Křtiny
Ve Křtinách byla pro veřejnost nově otevřena zámecká
restaurace. Je součástí kongresového a vzdělávacího centra
na zámku Křtiny, které provozuje Školní lesní podnik
Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně.
Restaurace s kapacitou 35 hostů se nachází v jižním křídle
zámku, otevřena je denně od 10.00 do 22.00 h, případně dle
domluvy. Jídelní i nápojový lístek je orientován na českou
a evropskou kuchyni, a to v příznivých cenových relacích.
Samozřejmostí je bohatý výběr jídel, včetně zvěřinových,
čepované pivo a nekuřácké prostředí.
a Moravského krasu. Prostory restaurace lze rezervovat
pro společenské nebo rodinné oslavy, svatební hostiny,
firemní večírky a další akce pro uzavřené společnosti.
V neposlední řadě kuchyně zámecké restaurace zajišťuje
kompletní stravování Domovu pro seniory ve Křtinách.
Více informací na www.slpkrtiny.cz, tel. 602 730 847
a e-mailu [email protected]
Nová restaurace slouží nejen účastníkům odborných
a společenských akcí na křtinském zámku, ale i široké
veřejnosti – občanům, turistům, návštěvníkům Křtin
Mgr. Jan Vlasatý
vedoucí střediska zámek Křtiny
ŠLP ML Křtiny MENDELU
PROJÍŽĎKY NA KONÍCH
PRO MALÉ I VELKÉ
Přijďte se projet nádhernou krajinou
Moravského Krasu
Výuka jízdy na koni
Vyjížďky na koních
Vození dětí
Najdete nás na okraji obce Vilémovice směr Macocha
(odbočka naproti zrcadlu a stále rovně až k nám)
Ve všední dny odpoledne a v sobotu celý den vždy po telefonické domluvě
Kontakt 724 513 063
31
Zpravodaj obce Habrůvka
Poděkování
Vážení občané,
stejně jako v loňském roce bych rád poděkoval všem těm,
kteří se podíleli a starali o kulturní a sportovní dění v obci.
I v průběhu letošního roku proběhlo v obci nespočet akcí a
to především zásluhou obecních spolků i jednotlivců.
V porovnání s rokem loňským jsem rád, že akce neprobíhaly
pouze sólově, ale proběhli i akce, které zorganizovalo, či
se podílelo více spolků.
I v letošním roce tedy děkuji jmenovitě Občanskému
sdružení Ježura, Habrůvce tradiční vesnicí o.s., TJ
Habrůvce, Sboru dobrovolných hasičů a Jednotce sboru
dobrovolných hasičů za jejich činnost. Zároveň jim chci
popřát nadšení a motivaci do dalších let a připomínám zde
jen krátký výčet jejich aktivit:
Vítání občánků, Pálení čarodějnic, Hledání pokladu,
Mikulášská Besídka (Ježura)
Malá kopaná, Otevření hřiště v Tyršově sadu, Nohejbal
(TJ Habrůvka)
Výlet na Nový hrad, Memoriál V. Trnečky, Rozsvěcování
vánočního stromečku, Dětský den, zajištění občerstvení
na 12. Ročníku setkání ve střední části Moravského krasu
(JSDH +SDH Habrůvka)
Údržba + dosadba Tyršova sadu, Výstavba tělocvičny
(Habrůvka tradiční vesnicí o.s.)
Country bál (Habrůvka tradiční vesnicí o.s. + JSDH
Habrůvka)
Babské hody (společná akce habrovských spolků)
Speciální dík pak patří:
Habrůvce tradiční vesnicí o.s., kterou v její činnosti na
začátku podpořili i všichni předsedové obecních spolků, a
podařilo se tak zahájit postupnou realizaci „Multifunkčního
kulturního zařízení“. Zde děkuji spolkům za to, že se
operativně dokázali shodnout na nositeli dotačního titulu,
a navázali tak na činnost svých rodičů a prarodičů, kteří se
pokoušeli vlastními silami ve svém volném čase obdobný
záměr dovést do zdárného konce. Jsem přesvědčen o
tom, že tento nově vznikající objekt umožní realizovat
společenské a kulturní akce i v těch méně příznivých
měsících a v době špatného počasí;
další neméně důležitou událostí letošního roku se
v Habrůvce stalo otevření hřiště na malou kopanou
v Tyršově sadu. I za touto akcí, jež navazuje na tradici
fotbalu v Habrůvce, stálo mnoho úsilí a volného času
členů TJ Habrůvka;
letos poprvé jsem si uvědomil i to, že mnoho úsilí a volného
času stojí udržovat v dobré kondici hasičskou techniku
a drobné vybavení. Na rozdíl od spolků, které aktivity
mohou plánovat dle vlastního uvážení, naši hasiči se musí
podřizovat aktuálním potřebám a situacím bez ohledu na
počasí a roční období.
I letos děkuji obecním zaměstnancům a osobám
vykonávající veřejně-prospěšné práce za vstřícný
a zodpovědný přístup při plnění jejich pracovních
povinností.
Děkuji rovněž redakčnímu týmu, který sestavil tento
Zpravodaj, a zároveň všem jeho dopisovatelům.
Všem domácnostem přeji příjemné prožití Vánočních
svátků, dětem hodně dárků a hospodyňkám pevné nervy
při přípravě štědrovečerního tabla.
Veselé Vánoce a hodně štěstí v Novém roce přeje za obec
Habrůvka,
Martin Šimek - starosta obce
ZPRAVODAJ OBCE HABRŮVKA, ročník 2. / 2012
Vydává: Obec Habrůvka, Habrůvka 63, 679 05 Křtiny IČ: 00637220
Vychází:2-6x v průběhu roku, Registrováno: MK ČR 20095 Zpravodaj vyšel nákladem 200 ks.
Občanům Habrůvky je zdarma distribuován do poštovních schránek. Svoje příspěvky a náměty zasílejte na e-mailovou adresu
[email protected], nebo doručte na OÚ Habrůvka. Za věcnou správnost příspěvku odpovídá autor. Redakční rada si
vyhrazuje právo příspěvky dle potřeby krátit, popř. stylisticky upravit, či nezveřejnit.
32
Download

Zpravodaj03/2012