O SOCIÁLNÍCH
SLUŽBÁCH…
Sociální služby se tedy snaží:
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
CO JSOU SOCIÁLNÍ SLUŽBY?
• podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti
uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení
nebo zachování původního životního stylu
• rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho
jsou schopni, vést samostatný život
• snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem jejich života
Sociální služby jsou nástrojem pomoci a podpory lidem v nepříznivé sociální
situaci. Působí tam, kde lidé potýkající se s nejrůznějšími problémy z důvodu
dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu, zdravotního postižení, pro krizovou sociální situaci apod., nejsou schopni tyto své problémy řešit bez pomoci druhých.
Dne 1. ledna 2007 vstoupil v platnost zákon o sociálních službách1], který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory osobám v nepříznivé sociální
situaci prostřednictvím sociálních služeb, příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti
sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách a povolání sociálního pracovníka.
Rozsah a forma pomoci musí vždy zachovávat lidskou důstojnost osob, vycházet z jejich individuálních potřeb a aktivně podporovat jejich samostatnost.
Cílem poskytování sociálních služeb tak není jen samotná pomoc a podpora při
uspokojování potřeb uživatelů služeb, ale mají zároveň vést k jejich přirozenému začlenění do společnosti (v případě, že se ocitají na jejím okraji) nebo mají
naopak zabránit tomu, aby se tito lidé na okraj společnosti dostali.
Být začleněn do společnosti znamená mít možnost zapojit se do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je považován za běžný.
1]
2
Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a prováděcí právní předpis (vyhláška č. 505/2006 Sb.)
3
V Jihomoravském kraji poskytují sociální služby
tyto instituce a organizace:
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
KDO JE KDO V SOCIÁLNÍCH
SLUŽBÁCH?
• příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem práce a sociálních
věcí ČR, Jihomoravským krajem a jednotlivý obcemi v regionu
• nestátní neziskové organizace (obecně prospěšné společnosti,
občanská sdružení, církevní organizace apod.)
Sociální služby někdo zadává, někdo je poskytuje a někdo je užívá.
• Zadavatelé sociálních služeb – v celostátním měřítku jde o obce, statutární
města, krajské úřady a ministerstvo (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR).
• Poskytovatelé sociálních služeb – organizace a instituce, jež sociální služby
poskytují či provozují. Jde o příspěvkové organizace zřizované krajem, městem či obcí, nestátní neziskové organizace či církevní organizace. Poskytovatelem může být i fyzická osoba (splňuje-li podmínky určené zákonem – standardy kvality a registrace sociálních služeb).
• Uživatelé sociálních služeb – lidé, kteří se potýkají s problémy vycházejícími
z jejich nepříznivé sociální situace anebo jsou odkázáni na pomoc druhých.
Např. se jedná o tělesně postižené, mentálně postižené, osoby bez přístřeší,
seniory, příslušníky etnických menšin atd.
4
JAKÉ TYPY SOCIÁLNÍCH
SLUŽEB ROZLIŠUJEME?
• pobytové – služby spojené s ubytováním v zařízení sociálních služeb, kde
člověk žije (příkladem mohou být domovy pro seniory, chráněné bydlení
či azylové domy)
• ambulantní – služby, za kterými člověk dochází nebo je doprovázen či dopravován (např. poradny a denní centra)
• terénní – služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí tam, kde člověk žije, tj. v domácnosti, v místě, kde se vzdělává
či pracuje (příkladem je pečovatelská služba či osobní asistence)
5
SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ
Jedná se o tyto sociální služby (zařízení):
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
• Občanské poradny – bezplatné, nezávislé, nestranné a diskrétní poradenství. Poskytování praktických, věcných a správných informací, dále
také kontaktů na organizace zaměřené na odbornou sociální pomoc,
intervence a vyjednávání ve prospěch klienta.
• Manželské a rodinné poradny – bezplatné (i anonymní) poradenství,
psychologická, terapeutická a sociální pomoc při řešení problémů v oblasti mezilidských vztahů. Individuální, párová, rodinná a skupinová psychoterapie a poradenství. Předmětem poradenství a pomoci jsou především partnerské a rodinné vztahy, manželské krize, zvládání zátěžových
situací, výchova dětí, školní problémy či sociálně právní poradenství.
• Poradny pro seniory – poskytování poradenství pro seniory, popřípadě
i další aktivity jako organizování volného času seniorů, zajištění pečovatelské služby o víkendech a o svátcích apod.
Sociální poradenství poskytuje informace přispívající k řešení nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech
druhů sociálních služeb.
Rozlišujeme dva druhy poradenství. Za prvé jde o základní sociální poradenství, což je poskytování základních potřebných informací, které slouží k řešení
nepříznivé sociální situace. Toto poradenství je základní činností všech organizací poskytujících sociální služby a je poskytováno zdarma. Dále pak odborné
sociální poradenství, které je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob (např. odborné poradenství pro hluchoněmé, nevidomé či osoby v krizi apod.).
• Poradny pro osoby se zdravotním postižením – poskytují sociální poradenství zdravotně postiženým za účelem zvýšení kvality jejich života,
a to především skrze informovanost klientů o jejich právech a možnostech. Informace jsou poskytovány osobně, telefonicky nebo elektronicky.
• Poradny pro oběti trestných činů a domácího násilí – poradny se snaží
kromě samotného poradenství působit rovněž osvětově tak, aby páchání násilí ve všech jeho formách a projevech bylo vnímáno jako společensky nepřijatelné. Tyto poradny či sdružení usilují o ochranu práv
osob, jež mohou být takovým
násilím dotčeny.
Sociální poradenství také zahrnuje sociální práci s osobami, jejichž způsob
života může vést ke konfliktu se společností (např. osoby závislé na návykových
látkách, osoby bez přístřeší apod.).
Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek
(pomůcky pro zdravotně postižené jako jsou např. sluchadla pro nedoslýchavé,
pomůcky pro zlepšení mobility, optické pomůcky apod.).
6
7
SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
• Domovy pro seniory jsou pobytovou sociální službou umožňující prožití důstojného a aktivního života, který vzhledem k věku, zdravotnímu stavu a ztrátě soběstačnosti uživatelé nemohou nebo nechtějí prožít ve svém domácím
prostředí. Kromě ubytování, stravování a pomoci při péči o vlastní osobu,
služba podporuje soběstačnost klientů, nabízí sociálně terapeutické, aktivizační činnosti a pomoc při obstarávání osobních záležitostí.
• Domovy se zvláštním režimem poskytují pobytové služby osobám se sníženou soběstačností z důvodu chronického duševního onemocnění nebo
závislosti na návykových látkách, a osobám s různými typy demencí, které
mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění. Služba umožňuje
uživatelům prožití důstojného a aktivního života, který vzhledem ke svému
zdravotnímu stavu a ztrátě soběstačnosti nemohou nebo nechtějí prožít ve
svém domácím prostředí. Kromě ubytování, stravování a pomoci při péči
o vlastní osobu, služba rozvíjí soběstačnost klientů, nabízí sociálně terapeutické, aktivizační činnosti a pomoc při obstarávání osobních záležitostí.
Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou
soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného
života společnosti a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, jim zajistit
důstojné prostředí a zacházení.
• Centra denních služeb poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení. Jedná se kombinaci služeb, jejichž podstatou je aktivizace
uživatelů, podpora fyzické a psychické soběstačnosti a udržení či zlepšení
celkové kvality jejich života.
• Denní stacionáře poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou
soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení a osobám s chronickým duševním onemocněním. Základem služby jsou terapeutické, aktivizační a výchovné aktivity poskytované s cílem podpory soběstačnosti uživatelů
při péči o vlastní osobu a stabilizace či zlepšení kvality jejich života s důrazem
na aktivitu a možnost zapojení se do běžného života
• Domovy pro osoby se zdravotním postižením poskytují pobytové služby
osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení,
jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Kromě ubytování, stravování a pomoci při péči o vlastní osobu, služba rozvíjí soběstačnost
klientů, nabízí sociálně terapeutické, aktivizační činnosti a pomoc při obstarávání osobních záležitostí.
8
• Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění. Má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení, které
pro uživatele představuje domov, je součástí běžné zástavby a jeví všechny
znaky běžného bytu a jeho provozu.
• Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytovou službou poskytovanou osobám, které celodenně pečují o člověka se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení.
Cílem služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek.
• Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení. Je poskytovaná bez časového omezení, v přirozeném prostředí
osob. Jedná se především o pomoc v oblasti osobní péče, péče o domácnost,
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti.
• Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje
pomoc jiné fyzické osoby. Podstatou služby je pomoc lidem v oblasti osobní
péče a péče o domácnost v rozsahu předem dohodnutých běžných každodenních úkonů, aby umožnila člověku setrvat ve vlastním domácím prostředí
a zachovat kvalitu jeho života.
9
• Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění. Podstatou služby je
pomoc s vedením domácnosti, výchovná, vzdělávací, aktivizační činnosti
a pomoc při obstarávání osobních záležitostí.
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
SLUŽBY SOCIÁLNÍ PREVENCE
• Průvodcovské a předčitatelské služby jsou určeny osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního stavu v oblasti orientace nebo komunikace. Cílem služby je pomoc uživateli při uplatňování práv
a obstarávání osobních záležitostí.
• Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče
• Tísňová péče je nepřetržitá hlasová a elektronická komunikace s osobami,
kteří jsou v důsledku snížené soběstačnosti a zdravotního stavu, vystaveni
stálému, vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života - v případě náhlého
zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností. Cílem služby je umožnit
setrvání lidem ve vlastním domácím prostředí při maximálním snížení rizika
poškození jejich zdraví.
• Týdenní stacionáře poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou
soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním. Základem služby jsou terapeutické, aktivizační
a výchovné aktivity poskytované s cílem podpory soběstačnosti uživatelů při
péči o vlastní osobu a stabilizace či zlepšení kvality jejich života s důrazem na
aktivitu a samostatnost.
Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které
jsou jím ohroženy z důvodu krizové sociální situace, životních návyků, způsobu života vedoucího ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňujícího prostředí
a ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace
a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů.
• Azylové domy jsou pobytovou službou poskytovanou na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Služba zajišťuje ubytování, pomoc při zajištění stravy, při uplatňování práv a obstarávání osobních záležitostí.
• Domy na půl cesty poskytují pobytové služby pro osoby do 26 let věku, které opouštějí ústavní zařízení a jiná pobytová zařízení a nejsou schopni řešit svoji nepříznivou
situaci sami. Cílem služby je podpora samostatnosti, osobního rozvoje, dovedností
a schopností uživatelů vést samostatný život a zapojit se do života běžné společnosti.
Způsob poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních je přizpůsoben specifickým
potřebám klientů.
• Intervenční centra poskytují bezprostřední i následnou psychologickou, zdravotní,
sociální a právní pomoc osobám ohroženým násilným chováním ze strany osob blízkých nebo osob obývajících společné obydlí. Sociální služba v intervenčním centru je
poskytovaná jako služba ambulantní, terénní nebo pobytová. Je-li poskytována pobytovou formou, pak zahrnuje také ubytování a stravu, nebo pomoc při jejím zajištění.
10
11
• Krizová pomoc je terénní, ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou
dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo
života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou sociální situaci vlastními silami. Služba nabízí poskytnutí ubytování, stravu nebo pomoc při jejím
zajištění, sociálně terapeutické činnosti a pomoc při obstarávání osobních
záležitostí.
• Nízkoprahová denní centra poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby
pro osoby bez přístřeší. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně, poskytnutí stravy nebo pomoc při jejím zajištění a pomoc při obstarávání osobních
záležitostí.
• Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní, popřípadě
terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo
snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace.
• Noclehárny poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají
zájem o využití hygienického zařízení a přenocování.
• Raná péče je terénní, případně ambulantní služba poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj
je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Služba je zaměřena
na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické
potřeby.
• Služby následné péče jsou ambulantní nebo pobytové služby poskytované
osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly odvykací léčbu, podrobují se jí nebo abstinují. Cílem služby je podporovat klienta v jeho schopnosti žít bez závislosti
a začlenit se do společnosti.
12
• Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami překonat. Služba podporuje zdravou (fungující) rodinu výchovnými
a vzdělávacími aktivitami pro děti a rodiče.
• Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
jsou ambulantní, popřípadě terénní služby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením. Služba obsahuje zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, vzdělávací, aktivizační a sociálně terapeutické činnosti a dále pomoc
při obstarávání osobních záležitostí uživatelů.
• Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se
sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na trhu práce. Jejich účelem je podpora zdokonalování
pracovních návyků a dovedností podporujících soběstačnost a začlenění do
společnosti.
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
• Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení poskytující ambulantní, popřípadě terénní služby osobám závislým nebo ohroženým závislostí na návykových látkách. Služba poskytuje sociálně terapeutické činnosti, pomoc při
uplatňování práv, obstarávání osobních záležitostí a poskytuje podmínky pro
osobní hygienu. Cílem služby je snižování sociálních a zdravotních rizik spojených se zneužíváním návykových látek.
• Sociální rehabilitace zajišťuje podporu osobám, které potřebují pomoc v dosažení samostatnosti, soběstačnosti, a to rozvojem jejich schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem nezbytných činností pro samostatný život.
• Telefonická krizová pomoc představuje terénní službu poskytovanou na přechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života
nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou nemohou řešit vlastními silami.
• Terapeutické komunity poskytují časově omezené pobytové služby pro osoby
závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickým duševním onemocněním, které mají zájem o změnu životního stylu a začlenění do běžného života.
• Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou
rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba
je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo
omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně
vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je
tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života.
• Tlumočnické služby jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované
osobám s poruchami komunikace způsobenými především smyslovým postižením, které zamezuje běžné komunikaci s okolím.
13
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
PŘÍSPĚVEK NA PÉČI – KDO NA NĚJ MÁ
NÁROK A JAK HO ZÍSKAT?
Výše zmiňovaný zákon o sociálních službách také nově zavádí tzv. příspěvek
na péči, jenž slouží osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem
zajištění potřebné pomoci. Tento příspěvek je určený přímo uživatelům sociálních služeb a nahrazuje bývalé příspěvky: zvýšení důchodu pro bezmocnost
a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu.
na pomoci druhých) dle prováděcího právního předpisu. Dále se žádostí zabývá
posudkový lékař úřadu práce, který se zabývá dopadem zdravotního stavu žadatele na jeho soběstačnost (přičemž vychází i z předchozího sociálního šetření a doložených lékařských zpráv). O přiznání či nepřiznání příspěvku nakonec
rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností ve správním řízení.
Výše příspěvku závisí na stupni bezmocnosti žadatele resp. stupni jeho závislosti na pomoci druhých a také věku žadatele (do 18 let a nad 18 let). Zákon
dělí závislost na pomoci druhých do čtyř stupňů: lehká závislost, středně těžká
závislost, těžká závislost a úplná závislost.
Příspěvek lze použít pouze na výdaje související se zabezpečením pomoci
a podpory žadatele.
Nárok na příspěvek na péči nemá osoba mladší jednoho roku.
O přípěvek na péči je nutné požádat. Žádost se podává na obecním úřadu obcí
s rozšířenou působností, a to podle místa trvalého pobytu žadatele
Formulář žádosti je k dispozici také na internetovém portálu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) http://portal.mpsv.cz/soc
Poté, co je žádost podána, provede sociální pracovník tzv. sociální šetření
v místě, kde žadatel žije, a posoudí stupeň jeho bezmocnosti (resp. závislosti
14
V případě, že je žadateli příspěvek přiznán, uživatel písemně ohlásí příslušnému obecnímu úřadu, kdo poskytuje pomoc a jakým způsobem, pokud tak již
neuvedl v žádosti. Zajištění pomoci je možné prostřednictvím osoby blízké jiné
fyzické osoby nebo prostřednictvím poskytovatele registrované sociální služby, kterou si uživatel vybral.
Službu si její budoucí uživatel musí vyhledat sám (ne přes obecní úřad).
Obecní úřad s rozšířenou působností následně kontroluje, zda je příspěvek využíván na zajištění pomoci a zda je osobě, které byl přiznán, poskytována náležitá pomoc a podpora odpovídající stupni závislosti.
15
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
Výsledkem celého procesu je komunitní plán jako kompromis mezi potřebami
a zdroji jejich uspokojení (potřeby uživatelů na jedné straně a možnosti financování na straně druhé).
Komunitní plánování vychází ze zákona č.108/2006 Sb. o sociálních službách2],
který hovoří o tvorbě tzv. střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb, jenž
se zpracovává ve spolupráci se zadavateli (kraj, obce), poskytovateli sociálních
služeb a samotnými uživateli služeb.
Podle zákona je povinností obce zjišťovat potřeby pro poskytování sociálních služeb pro lidi na svém území a dále také zjišťovat dostupnost informací
o těchto službách. Zákon neukládá obci povinnost zpracovat střednědobý plán
rozvoje, avšak chce-li obec zajišťovat potřeby a realizovat takové služby, které
si opravdu lidé přejí a současně je v možnostech obce je zajistit, je zpracování
plánu vhodným způsobem, jak toho dosáhnout.
Kvalitní sociální služby lze poskytovat při zachování místní, časové a finanční
dostupnosti pouze v případě, jsou-li pro uživatele „ušity na míru“, je-li zachován
rovný přístup příslušníkům sociálně ohrožených skupin a známe-li opravdové
potřeby obyvatel, stávajících uživatelů a poskytovatelů služeb a možností obce.
Způsobem, jak lze na úrovni obcí a krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů, se zabývá komunitní plánování sociálních služeb (KPSS).
Posláním komunitního plánování je zajistit, aby sociální služby fungovaly
a rozvíjely se podle potřeb těch, kdo je využívají a zajišťují.
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
JAK SE MŮŽEME PODÍLET NA ZKVALITŇOVÁNÍ A PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB?
V souvislosti s napojením obcí na plán rozvoje sociálních služeb kraje, který
povinnost plánování má, je pro obec výhodnější služby plánovat také. Je přínosné, zahrnuje-li plánování obce s rozšířenou působností celý správní obvod,
nejlépe ve spolupráci se všemi obcemi.
Zákon také hovoří o financování sociálních služeb, které jsou v souladu s plánem rozvoje a výše dotace je odvozena od zpracovaného plánu.
Ustanovení se vztahuje na kraje, z logiky věci však vyplývá, že nebude-li kraj
znát situaci v obcích, těžko bude moci požádat o adekvátní množství prostředků a obce bez plánu mohou přijít o nemalou část peněz, které kraj poskytne na
financování sociálních služeb zahrnutých do plánu.
Komunitní plánování sociálních služeb je tedy ve své podstatě nekončící proces:
• hledání potřeb v oblasti sociálních služeb, které v dané oblasti vyvstávají,
• stanovování priorit, co budeme řešit dříve a co později,
• a porovnávání potřeb s dostupnými zdroji (finančními a materiálními možnostmi státu, kraje a obcí a také poskytovatelů služeb)
2]
16
Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a prováděcí právní předpis (vyhláška č. 505/2006 Sb.)
17
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
le v jejich přirozeném prostředí a zachování co nejvyšší kvality života v návaznosti na
kvalitu sociálních služeb. Podstatnou část dokumentu tvoří průřezové priority a priority pro jednotlivé cílové skupiny, vymezující témata a problémy, která jsou veřejností a uživateli sociálních služeb vnímána jako nedostatečně řešená. Pro potřebu
plánování sociálních služeb byly na úrovni kraje definovány 4 hlavní cílové skupiny:
Děti, mládež do 26 let a rodina
Osoby se zdravotním postižením
Osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi
Senioři
Proces komunitního plánování sociálních služeb v Jihomoravském kraji byl zahájen
v roce 2004. Cílem komunitního plánování bylo zvýšit dostupnost, kvalitu sociálních
služeb a rozšířit jejich nabídku tak, aby služby odpovídaly místním potřebám, reagovaly na lokální odlišnosti a zvýšila se celková efektivita investovaných finančních
prostředků. Jihomoravský kraj tak prostřednictvím tohoto procesu začal podporovat zapojení všech účastníků systému sociálních služeb (uživatele, poskytovatele
a zadavatele) do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb a zvyšovat tak podíl
občanů na rozhodovacím procesu o způsobu jejich zajišťování na celém území kraje.
Pro území Jihomoravského kraje byla za základní „jednotku“ pro komunitní plánování stanovena obec s rozšířenou působností – tedy oblast zahrnující všechny
obce ve správním obvodu příslušné obce s rozšířenou působností. Hlavním úkolem
kraje je podporovat a vést obce ke zpracování komunitních plánů, které budou
výchozím podkladem pro vypracování kvalitního střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb celého Jihomoravského kraje, který mu ukládá zákon č. 108/2006
Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období
2009-2011 usiluje o zachování stávající sítě sociálních služeb na území JMK, rozšíření sociálních služeb, které jsou podloženy dle mapování potřebnosti a následně
jsou zapracovány v plánech rozvoje sociálních služeb obcí s rozšířenou působností,
podporuje formy péče, které umožní uživatelům sociálních služeb zůstat co nejdé-
18
Pro podporu procesu komunitního plánování sociálních služeb začal být od 1. září
2009 realizován dvouletý individuální projekt „Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji“, který schválilo Ministerstvo práce a sociálních
věcí ČR a Jihomoravský kraj na něj získal finanční podporu ve výši 10 980 145 Kč
z Operačního programu Lidské zdroje a Zaměstnanost.
O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
INFORMACE O PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH
SLUŽEB V JIHOMORAVSKÉM KRAJI
A O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH OBECNĚ
Smyslem projektu je podpora procesů plánování sociálních služeb v Jihomoravském kraji, včetně podpory partnerství na místní i regionální úrovni, a to především
formou vzdělávacích aktivit určených pro účastníky z obcí s rozšířenou působností
a poskytováním odborné metodické podpory, která zajistí zpracování obecních komunitních plánů ve formě využitelné pro zpracování plánu na krajské úrovni a zvyšováním informovanosti veřejnosti o sociálních službách. Do plánovacího procesu
jsou zapojeni všichni, kterých se problematika dotýká, tj. uživatelé sociálních služeb,
poskytovatelé a zadavatelé. Významným cílem je zpracování výzkumu potřeb uživatelů a veřejnosti v oblasti sociálních služeb na území celého kraje, které podpoří stanovení priorit zajišťující místní a typovou dostupnost služeb na celém území.
Neposledním cílem je podpora informačních aktivit – webový portál, konference,
kulaté stoly apod., které zvýší informovanost a zapojitelnost veřejnosti do procesu.
Hlavním výstupem Individuálního projektu bude Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihomoravského kraje pro období let 2012 – 2014, zpracovaný na
základě průběžného vzdělávání, metodické podpory, výzkumu potřeb a komunitního plánování 21 územně správních obvodů obcí s rozšířenou působností, a dále
webový portál o sociálních službách a procesu plánování sloužící jako podpora
informovanosti široké veřejnosti.
19
Jihomoravský kraj
odbor sociálních věcí
Krajského úřadu Jihomoravského kraje
Žerotínovo nám. 3/5
601 82 Brno
Download

Brožura o sociálních službách - portál sociální péče ve městě Brně